PhD existence III Česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a doktorandech
Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta
PhD existence III Česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a doktorandech
Aleš Neusar Miroslav Charvát Martin Dolejš Denisa Janečková Roman Procházka (Eds.)
Sborník příspěvků z PhD konference III: Česko-slovenská psychologická konference (nejen) pro doktorandy a o doktorandech. Konference se konala 20. - 21. května 2013 v Olomouci.
Olomouc 2013
Oponenti: Doc. PhDr. Vladimír Řehan, CSc. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D.
Konference se konala pod záštitou Děkana Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci doc. PhDr. Jiřího Lacha, Ph.D., M.A. Proděkana pro vědu a výzkum Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci doc. Mgr. Jiřího Špičky, Ph.D.
Společně organizovali Katedra psychologie Filozofické fakulty UP v Olomouci Filozofická fakulta UP v Olomouci Contexo Nakladatelství Portál Psychologický ústav Akademie věd České republiky - časopis Československá psychologie
Neoprávněné použití tohoto díla je porušení autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní popř. trestněprávní odpovědnost.
Autorka obálky Kateřina Manková Autorka kresby Lenka Šrámková Editors © Aleš Neusar, Miroslav Charvát, Martin Dolejš, Denisa Janečková, Roman Procházka, 2013 Cover © Kateřina Manková, 2013 © Univerzita Palackého v Olomouci, 2013
Ediční řada – Sborníky 1. vydání
ISBN 978-80-244-3778-1
Obsah
5
O tom, ako robím PhD. o PhD. Príbeh auto/etnografického výskumu ............................................................................................10 Kamila Beňová
Kam smerujú kariérne dráhy PhD. absolventov? ................................................................................................................................16 Dagmara BACOVÁ
Bariéry kritického myšlení v psychoterapii .......................................................................................................................................24 Marek VRANKA
Overenie psychometrických vlastností dynamického testu profesijných záujmov (DTPZ) .............................................................31 Marcel MARTONČIK
Kalendárium životních událostí jako metoda podpory vybavování v retrospektivním dotazování .................................................39 Aleš Neusar, Stanislav Ježek
Aspekty validity sebavýpovede a pozovania úzkosti u pacientov ......................................................................................................54 Jana TURZÁKOVÁ, Tomáš SOLLÁR, Gabriela VÖRÖSOVÁ
Časová perspektiva a vnímaná vlastní zdatnost v procesu kariérového rozhodování ......................................................................62 Martina Fülepová, Panajotis Cakirpaloglu
Dynamické testovanie intelektových predpokladov – princípy, možnosti a limity ..........................................................................73 Vladimír ČEMA
Kariérové poradenstvo pre vysokoškolákov – diagnostika a rozvoj potenciálu ...............................................................................83 Pavla Teťáková
Mravní usuzování v kontextu profi-volby .........................................................................................................................................90 Hana Lukášová
Nedirektivní vedení dialogického jednání s vnitřními partnery .....................................................................................................102 Stanislav SUDA
Overovanie psychometrických charakteristík slovenskej verzie dotazníka ERI (Environmental Response Inventory) ...............109 Mária PODMAJERSKÁ
Percipovaná funkčnosť rodinného systému u adolescentov v kontexte veku, pohlavia a vierovyznania .......................................121 Gabriela Šeboková, Denisa Šukolová
Počítač experimentátorem, vědec bez práce. Metodologické poučení z parapsychologie ..............................................................130 Jan VOTAVA
6 Postoje ke smrti a náboženské přesvědčení .....................................................................................................................................137 Klára MACHŮ, Olga PECHOVÁ, Daniel DOSTÁL
Predikcia školského prospechu testom inteligencie a dynamickým testom latentných učebných schopností ..............................143 Eva REICHELOVÁ
Prežívanie depresie a zásadné životné udalosti ................................................................................................................................151 Daniel DURKÁČ, Dagmar BREZNOŠČÁKOVÁ
Rodinné riziko dyslexie ....................................................................................................................................................................164 Tereza Kučerová, Anna Kucharská, Klára Špačková
Self rozumově nadaných dětí a teoreticko-výzkumný rozměr .........................................................................................................172 Jan ŠMAHAJ, Ester ŠROMOVÁ
Svatba? Jo, ale proč… ........................................................................................................................................................................177 Alena PIKHARTOVÁ
Vliv charakteristiky hudebních podnětů na subjektivní časovou zkušenost ...................................................................................186 Karel FLAŠKA, Panajotis CAKIRPALOGLU
Vztah suicidálního chování a sociální opory ....................................................................................................................................194 Monika LIŠKOVÁ, Olga PECHOVÁ
Aktualizace populačních norem pro osobnostní dotazník pro mládež (HSPQ) ..............................................................................203 Martin DOLEJŠ
172
Self rozumově nadaných dětí a teoreticko-výzkumný rozměr SELF OF INTELLECTUALLY GIFTED CHILDREN AND THEORETICAL RESEARCH DIMENSIONS Jan ŠMAHAJ, Ester ŠROMOVÁ Katedra psychologie, Vodární 6, 779 00, FF UP v Olomouci, Česká republika,
[email protected],
[email protected] Grantová podpora: SGS IGA – FF2013_040
Abstrakt: Příspěvek se týká zvyšujícího se zájmu odborné i široké veřejnosti o problematiku intelektově nadaných dětí a zkoumání jejich sebepojetí. Příspěvek obsahuje teoretické ukotvení problematiky zahrnující vymezení inteligence dle autorů Spearmana, Cattela, Horna aj. Teorie inteligence v této problematice zaujímá důležité nikoliv jedné místo a to především z pohledu diagnostiky nadaných dětí. V rámci dalších důležitých faktorů ovlivňující rozvoj nadání zahrnujeme rodinné, vzdělávací prostředí a vliv vrstevníků. Self koncept je jeden ze základních kamenů lidské psychiky, určující kvalitu života a proto cílem výzkumu je zjistit, zda rozumové nadání ovlivňuje sebehodnocení dětí a zda se liší od dětí s průměrným nadáním. Sběr dat bude realizován na vybraných základních školách, kde jim bude předložen inteligenční test a test zkoumající jejich koncept self. Cílem příspěvku je představit teoreticko-výzkumný záměr, který byl podpořen díky účelové podpoře na specifický vysokoškolský výzkum udělený roku 2013 Univerzitě Palackého v Olomouci Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Abstrakt: The paper refers to a growing interest of specialists and the general public on issues of intellectually gifted children and exploring their self-image. This paper contains theoretical point problem involving the definition of intelligence, the authors Speramna, Cattel, Horn etc. The theory of intelligence in this matter not one occupies an important place, especially in terms of diagnosis of gifted children. Another important factor influencing the development of talent we include the family, the educational environment and the influence of peers. Self concept is one of the cornerstones of the human psyche, determining the quality of life and therefore the research is to determine whether the intellectual talent affects the self-esteem of children and whether they differ from children with average talent. Data collection will be carried out at selected elementary schools, where they will be submitted to an intelligence test and examining the concept of self. The aim of this paper is to introduce the theorist-research project, which was supported through targeted support for specific university research awarded 2013 Palacky University in Olomouc, Ministry of Education, Youth and Sports. Klíčová slova: Self, sebepojetí, nadané děti, inteligence, základní školy Keywords: Self, Self-esteem,gifted children, intelligence, primary schools
Úvod, záměr Příspěvek přináší teoretické zakotvení výzkumu zaměřeného na zkoumání sebepojetí intelektově nadaných dětí v Olomouckém a Zlínském kraji v České Republice. Tento projekt vznikl na základě účelové podpory projektu IGA na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
1. Teoretické zakotvení výzkumu Co je podstatou talentu nebo nadání? V jakých oblastech se talent projevuje? Jak rozeznat nadání svého dítěte a jakým způsobem mu pomoci ho rozvíjet? To jsou otázky, které by měly zajímat rodiče, pedagogy, psychology, ale vlastně každého, komu leží na srdci rozvoj a bohatství jednotlivých lidských bytostí, ale i společnosti jako celku. Bohatství především duševní, i materiální pokrok, spočívá v uplatnění lidského nadání a snahy lidstvo posunout zase o krok dále (Dočkal, 2005).
Jan ŠMAHAJ, Ester ŠROMOVÁ
1.1 Historické ukotvení výzkumu inteligence
173
Rádi bychom zmínili letmý historický exkurz výzkumu inteligence nadaných dětí. Problematika nadání a talentu se v minulosti často stávala předmětem spekulací ve filozofii, psychologii a pedagogice, ale také široké veřejnosti. Mimořádné výkony a výsledky činností člověka vždy poutaly pozornost a lidé se snažili tento fakt různým způsobem interpretovat na úrovni, která odpovídala jejich poznání a stupně vývoje společnosti, ve které žili (Hříbková, 2007). Jako první, kdo se snažil o systematické vzdělávání nadaných žáků, byl ředitel základní školy v St. Luise, William Torrey Harris, roce 1868 (http://www.nagc.org/index.aspx?id=607). Rok poté vydal své stěžejní dílo Dědičná genialita a její důsledky sir Francois Galton, bratranec Charlese Darwina. V tomto díle se zaměřil na studium dědičností a duševních schopností. Po shromáždění rodokmenů více než 300 rodin zjistil, že na nadání má vliv dědičnost. Kritizoval tehdy převládající předpoklad, že děti se rodí víceméně stejné a rozdíly mezi nimi vytvářejí morální úsilí a vytrvalá píle. V roce 1901 byla ve Worcesteru ve státě Massachusetts otevřena první speciální škola pro nadané žáky. Roku 1905 Alfred Binet a Theodor Simon vytvořili první inteligenční test, díky kterému mohli identifikovat děti s nižší inteligencí a umístit je do speciální třídy, kde potřebovali zvláštní vedení. Jejich pojem mentální věk – průměrná úroveň inteligence pro osobu určitého věku, byl převratem ve zkoumání inteligence jako takové (Valenta, Michalík, Lečbych a kol., 2012). Na tyto výzkumníky navázal „otec vzdělávání nadaných“ americký psycholog Lewin Terman se svou publikací Měření inteligence (The measurement of Intelligence), což byl první soubor manuálů, jež se stal nejčastěji užívaným návodem pro administraci testů založených na Binetových škálách. Terman působil ve Standfordu, takže jeho první adaptace Binet Simonovy škály, která byla uveřejněna v roce 1916, vešla v povědomí jako Standford-Binetův inteligenční test (Plháková, 2006). Sám Terman zkoumal osobnost nadaných a geniálních dětí. Testy skupinové inteligence na sebe nenechaly dlouho čekat, navrhla je skupina psychologů pod vedením Roberta Yerkese a měly sloužit pro potřeby armádního výběru v roce 1917. Vznikly tak slavné testy army alfa a beta, které se staly prototypem pro další navazující testy inteligence. Po ukončení války publikoval Yerkes upravenou verzi testu jako Národní test inteligence, který začal být využíván pro potřeby škol, výběru zaměstnanců, přijímacích testů do institucí (Valenta, Michalík, Lečbych a kol., 2012). Také je důležité zmínit rok 1954, kdy byla založena Národní asociace pro nadané děti pod vedením Ann Isaac. (http://www.nagc.org/index.aspx?id=607).
1.2 Inteligence O problematiku nadání se psychologie, i další obory zajímají řadu let. V poslední době, v rámci většího zájmu o školství, se na něj začíná obracet pozornost i širší veřejnost. I přes kvalitní základní tituly odborné literatury v České republice stále nacházíme určitá témata v této oblasti jen částečně či vůbec zpracovaná. Co se týče intelektového nadání, přece jen je mu v této oblasti věnována největší část. Teorie inteligence ovlivňuje diagnostiku nadaných dětí. V rámci vymezení inteligence není obecně přijímaná definice. Názory jednotlivých teorií nenalézají shodný názor ani na to, zda se jedná o jednotnou vlastnost či komplex jednodušších schopností. Moderní teorie se přiklánějí spíše ke komplexu jednodušších schopností. Na tomto místě zmíníme vybrané teorie z pohledu časového vývoje. V roce 1903 E. L Thorndike zastává názor, že inteligence je souhrnem navzájem nezávislých schopností (Svoboda, 1999). O rok později Charles Spearman inteligenci definoval jako jednotnou a nedělitelnou schopnost, kromě níž existují různé zvláštní schopnosti (Svoboda, 1999). Inteligence se podle Spearmana skládá z obecného faktoru (g) a ze specifických faktorů (s). G faktor, tedy obecná inteligence, se uplatňuje při řešení všech kognitivních úloh a problémových situací, zatímco působnost specifických faktorů závisí na konkrétním charakteru dané úlohy (Svoboda, 1999). V roce 1905 A. Binet vymezil inteligenci jako schopnost hodnotit, chápat a usuzovat, zatímco W. Stern (který zavádí inteligenční kvocient) v roce 1911 považoval inteligenci za schopnost přizpůsobit se novým požadavkům. Další autoři, kteří navázali na Spearmana (př. Cattel, Horn) inteligenci chápou jako určitou strukturu rozumových schopností, které jsou hierarchicky uspořádané. G-faktor se uplatňuje ve všech intelektových činnostech, zatímco specifičtější faktory jen v některých. Na základě tohoto přístupu byla vytvořena většina inteligenčních testů (u nás dostupné např. Wechslerovy testy, Ravenovy testy, I-S-T 2000 R). Moderním testem pro skupinové využití je test struktury inteligence I-S-T jehož autorem je Rudolf Amthauer. Tento test je rozvíjen od roku 1953 a v našem projektu bude využit pro testování inteligence dětí staršího školního věku. Nutno podotknout, že významným konkurentem v tvorbě individuálních inteligenčních škál se stal David Wechsler, který publikoval inteligenční test WAIS pro dospělé, a také verzi WISC pro děti. U nás se využívá překlad třetí revize. Ve světě je již i verze pro předškolní děti
174
Self rozumově nadaných dětí a teoreticko-výzkumný rozměr
s názvem WPPSI, jehož revize u nás dosud chybí. Wechslerovy škály se staly jedním z nejrozšířenějších inteligenčních testů pro individuální testování (Valenta, Michalík, Lečbych a kol., 2012). Co se týče intelektuálního nadání, jeho definice není snadná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Hartl a Hartlová (2010) definují nadání takto: „Nadání je soubor vloh jako předpoklad k úspěšnému rozvíjení schopností; nejčastěji používáno ve spojení s jedinci podávajícími nadprůměrné výkony při činnosti tělesné i duševní.“ Při definování nadání se nejčastěji užívají dva pojmy – nadání a talent. Oba pojmy jsou spojené se schopnostmi. V laické veřejnosti jsou chápány jako synonyma. Nadání jsou dle Havigerové (2011) vrozené předpoklady, které se mohou, ale nemusí projevit. Cílem je, aby se z latentního stalo manifestované. Míra nadání se v průběhu života mění, za příznivých okolností se může rozvinout, za nepříznivých může „zakrnět“. Cílem je, aby se nadání projevovalo v maximální možné míře. Většinou je nadání chápáno jako širší, všeobecný předpoklad pro činnost a výkon, talent znamená určité specifické, úzce vymezené předpoklady pro činnost (Laznibatová, 2007). Většinou též bývá spojen s oblastmi umění a sportu (Havigerová, 2011). Nadání lze rozdělit dle toho, jaký teoretický přístup je zvolen, do pěti skupin. 1.
Ex-post-facto definice: za nadané se považuje dítě, které se projevuje vynikajícími, nadprůměrnými výkony (manifestované).
2.
Sociální přístup: nadané dítě je takové, které má potenciál podávat nadprůměrné výkony v jakékoli hodnotné oblasti (společensky hodnotné, latentní).
3.
IQ definice: nadaný je ten, jehož inteligenční kvocient je nadprůměrný, obvykle se uvádí IQ > 130 (jednodimenzionální).
4.
Procentuální definice: definice nadání je odvozena od křivky normálního rozložení psychických znaků v populaci (Gaussova křivka), tj. nadaný je ten, kdo v dané charakteristice patří mezi nejlepších 2,14 %.
5.
Přístup zdůrazňující kreativitu: v popředí zde stojí úroveň tvořivosti – nadané dítě je každé, které má přirozený potenciál rozvíjet svou tvořivost (manifestované, komplexní) (Laznibatová, 2007).
Struktura nadání dle Dočkala (2005) tvoří:
A) Instrumentální složka nadání. Obecně bychom ji mohli nazvat „hardwarem“ talentu. Patří k ní tělesné charakteristiky člověka, ty například rozhodují o mnoha pohybových nadáních. Dále schopnosti motorické, rozumové, ale i senzorické. Jako třetí složka instrumentálního nadání jsou zručnosti a vědomosti. Jsou to naučené formy chování, aby si je člověk osvojil, musí mít nějaké primární schopnosti a na základě nich může své schopnosti zdokonalovat (Dočkal, 2005). B) Aktivační složka nadání je zodpovědná za to, že příslušné komponenty budou v činnosti použity. Patří do ní aktivita a motivace výkonu, dále vlastnosti vůle, tedy cílevědomost, houževnatost, vytrvalost jsou zodpovědné za to, zda člověk svůj talent rozvine a své aktivity dovede k úspěšnému konci. Jako třetí složka je zaměření osobnosti jako takové. Dominantní zájem bývá zcela konkrétní, ale pojí se se zájmy z příslušné oblasti. O zaměření talentu rozhodují i postojem, které člověk zaujímá k okolnímu světu, či systém jeho hodnot (Dočkal, 2005). C) Lidské Já (self). Výše popsané vlastnosti nepůsobí izolovaně, ale spoluvytvářejí osobnost integrací, novou kvalitou. Nejdůležitějšími aspekty Já jsou ve vztahu k činnosti adekvátní sebeobraz a sebehodnocení, důvěra ve vlastní síly a snaha po seberealizaci. Poznání sebe sama a porozumění vlastním motivům a emocím jsou základní složka toho, aby nejen nadaný člověk dosáhl svých očekávaných cílů (Dočkal, 2005). Pro optimální rozvoj sebehodnocení nadaných dětí hraje důležitou roli spousta faktorů, například vzdělávací prostředí. Ve vzdělávání nadaných jsou uplatňovány různé přístupy. Výuka pro nadané by měla být pestrá a podnětná, umožňovat hledání nových informací a souvislostí a založena na řešení problémových úloh, měla by umožňovat velkou aktivitu a činorodost žáků (http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4381). Akcelerační modely, které vycházejí z možnosti žáka postupovat ve výuce rychleji než ostatní žáci, bývají poznamenány nedostatkem času na základní obsahy výuky a na prostor pro zájmy žáků, často jsou zpochybňovány také z důvodů nerovnoměrného vývoje žáků v oblasti emociální a sociální inteligence. V integračních modelech vzdělávání žáků s mimořádným nadáním se častěji uplatňují nástroje obohacování. Vzdělávací programy jsou obohacovány v souladu s přiměřeností, musí umožňovat tvořivost
Jan ŠMAHAJ, Ester ŠROMOVÁ
175
a zabraňovat stereotypu ve vyučovacích hodinách. Obohacování vzdělávacích programů by mělo splňovat tři roviny - rovinu rozšiřování učiva tak, aby postihovalo co nejširší kontext učiva, rovinu prohlubování učiva tak, aby obsahovalo podrobnosti a detaily a postihovalo podstatu sdělovaného, vlastní obohacování učiva, které je již nad rámec vzdělávacích programů a vychází také ze specifiky zájmů žáků (http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4381). Pro rozvoj nadání samozřejmě nezáleží jen mít inteligenci na určitém stupni škály, ovlivňuje ji i mnoho dalších faktorů, například
rodinné prostředí, vzdělání, vrstevníci, se kterými se dítě setkává a další, avšak k identifikaci rozumového nadání bývá diagnostika IQ často jediným kritériem.
1.3 Koncept Self Jedna z nejčastějších oblastí, které u nadaných dětí lze zkoumat, je jejich koncept self. Sebepojetí, které chápeme jako součást konceptu self (self-esteem) lze chápat jakožto postoj k sobě; má zásadní funkce (př. ochranná, afektivní, motivační), proto je výzkum v této oblasti velmi významný. V literatuře se setkáváme s množstvím problémů, které nadané děti mohou provázet, například vztahy k vrstevníkům, zvýšená sebekritika, deprese apod., ke kterým může velkou měrou přispívat právě neadekvátní vnímání vlastního sebeobrazu. Otázka sebepojetí je nutná i v případě rozhodování o zařazení do určitého typu vzdělávání, protože tam hraje sebehodnocení zásadní roli, i když může být dítě mimořádně nadané. Existují teoretické předpoklady, na základě kterých by měly nadané děti dosahovat pozitivnějšího sebehodnocení, než jejich vrstevníci s průměrnými schopnostmi. První předpoklad se týká úvahy, že nadprůměrné schopnosti se odrážejí v lepším dosahování úspěchů, což by mělo sebehodnocení zvyšovat. Dalším předpokladem pro zvýšení sebehodnocení se jeví samotné označení dítěte za nadané, což by zároveň s tím mělo přinášet pozitivní obraz o sobě. Druhou stranu mince může znamenat i fakt, že právě označení dítěte jako nadané může přinášet obavu ze selhání, případně, že nedokáže naplnit očekávání druhých. Inspirací ke zpracování tohoto tématu je skutečnost, že v České republice nacházíme pouze dílčí literární zpracování a pouze několik málo výzkumných prací se zaměřením na toto téma (např. Konečná 2010, Hříbková, 2009 aj.). Zaměřili bychom se na inteligenci jako takovou, nadání, koncept self, na přístupy učitelů i rodičů k těmto dětem a jejich schopnostem.
2. Popis základního a výběrového souboru Co se týče problematicky zjišťování nadání dítěte, prvním krokem je jejich vyhledávání. Použitý postup-strategie a metody, které k tomuto účelu potřebujeme, závisejí především na našem vymezení toho, co je nadání a jaké děti za nadané považujeme (Hříbková, 2007). Tento projekt se zaměřuje na koncept self rozumově nadaných dětí staršího školního věku. Cílovou skupinu budou tvořit dvě skupiny dětí staršího školního věku základních škol v České republice. Získaný vzorek bude dále rozdělen dle dalších kritérií, například věku, pohlaví, postavení mezi spolužáky. Jedna skupina bude rozumově nadaná a druhá z běžné populace.
3. Metodologie – hlavní nebo nové metody sběru dat Jako klíčové jsou pro nás tyto výzkumné otázky: ●●
Má úroveň inteligence vliv na vnímání vlastního sebepojetí?
●●
Je rozdíl mezi úrovní sebehodnocení u dětí rozumově nadaných oproti dětem z běžné populace?
●●
Je koncept self dle TSCS-2 u rozumově nadaných dětí rovnoměrně rozložen?
●●
Mají se možnost rozumově nadané děti v běžných základních školách dostatečně rozvíjet?
Konkrétně si klademe tyto dílčí cíle: ●●
popsat a shrnout dosavadní poznatky o self konceptu u nadaných dětí, jejich způsobu výuky, přístupu učitelů, rodičů i vrstevníků
●●
realizovat kvantitativní výzkum prostřednictvím dvou testů, které budou provedeny na příslušných základních školách
176
Self rozumově nadaných dětí a teoreticko-výzkumný rozměr
V tomto projektu budou použity dvě výzkumné metody. A to Test struktury inteligence I-S-T-2000 R, který měří komplexní inteligenci a je vhodný pro populaci s nadprůměrnými intelektovými výkony. Druhá metoda, která zde bude použita, je test Tennessee Self-Concept Scale: Second Edition (TSCS:2) autorů William H. Fitts, Ph.D. and W. L. Warren, Ph.D. který zkoumá celkové self, tělesné, morální, personální, sociální, pracovní self a doplňkové škály identitu, chování, satisfakce. Výše uvedené metody lze vyhodnocovat kvantitativním způsobem (Fitts, Warren, 1996). Sběr dat bude realizován v průběhu roku 2013 prostřednictvím terénního sběru dat na vybraných základních školách Zlínského a Olomouckého kraje.
4. Výsledky Cílem je zjistit, zda má rozumové nadání vliv na self dětí a zda se liší od dětí s průměrným nadáním. Plánuje se zkoumat výběrový soubor dětí školního věku ve Zlínském a Olomouckém kraji. Sběr dat bude realizován prostřednictvím osobní schůzky, tedy návštěvy na vybraných základních školách, kde jim bude předložen inteligenční test a test zkoumající jejich koncept self. Výzkum by měl přinést originální poznatky, jelikož je v České republice ojedinělý.
Diskuze V České republice je self u dětí staršího školního věku zkoumáno velmi okrajově. Proto bychom rádi rozšířili teoretický rámec v této oblasti a pobídli k dalším výzkumům v této oblasti. Při diagnostice nadaných dětí inteligenčními testy je třeba zvažovat i další, nekognitivní charakteristiky, které mohou ovlivňovat výsledky testů. Například únava, aktuální emocionální rozpoložení, úroveň motivace, vliv prostředí, vliv výzkumníka a také specifické poruchy učení, či pozornosti. Také úroveň sebehodnocení může sehrát svoji roli ve výsledcích testů inteligence. I vnitřní, či vnější místo kontroly. Lidé s vnějším místem kontroly mají pocit, že mohou jen máloco ovlivnit. Také může být problematické definování pojmu sebehodnocení. Nadání by nemělo být odmítáno nebo popíráno, pro vývoj zdravého sebepojetí se musí stát integrovanou součástí já (Konečná, 2010).
Literatura Amthauer, R., Brocke, B., Liepmann, D., Beauducel A. (2005). Test struktury inteligence I-S-T 2000 R. Praha: Testcentrum. Dočkal, V. (2005). Zaměřeno na talenty, aneb nadání má každý. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Fitts,W. H., Warren, W. L. (1996) Tennessee Self-Concept Scale. USA: Western psychological services. Hartl, P., Hartlová, H. (2010). Velký psychologický slovník. Praha: Portál. Hříbková, L. (2007.) Základní témata problematiky nadaných. Praha: Univerzita Jana Ámose Komenského. Hříbková, L. (2009). Nadání a nadaní. Praha: Grada. Konečná, V. (2010). Sebepojetí a sebehodnocení rozumově nadaných dětí. Brno: Masarykova univerzita. Disertační práce. Laznibatová, J. (2007). Nadané dieťa – jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: IRIS. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Grada Publishing. Valenta, M., Michalík, J., Lečbych, M. (2012). Mentální postižení. Praha: Grada Publishing. National Association for gifted children. (nedat). The History of Gifted and Talented Education. Dostupné na http://www.nagc. org/index.aspx?id=607 (Staženo 17. 04. 2013). Svoboda, M. (1999). Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál. Učitelské noviny (2004). Péče o nadané děti. Dostupné na http://www.ucitelskenoviny.cz/?archiv&clanek=4381 (Staženo 10.
05. 2013).
