Přehled zpráv

Přehled zpráv 18.2.2005 - 24.2.2005 Divadelní ústav Jaz Coleman zpívá s Killing Joke a chystá se na Krylovy písně ......................................................................3 18.2.2005 novinky.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav Vladimír Říha,Právo

Státní opera Praha spolupracuje s italskými partnery v Maceratě...................................................................3 18.2.2005 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav BOR

Orchestry chtějí pracoviště zabývající se hudební kulturou.............................................................................4 19.2.2005 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav ZR

Klicperovo divadlo chystá na březen oslavy 120. výročí založení ...................................................................5 20.2.2005 Zpravodajství ČTK str. 0 dhk kul Divadelní ústav SJA

Killing Joke na Flédě .............................................................................................................................................5 21.2.2005 ČT 1 str. 14 18:00 Jihomoravský večerník Divadelní ústav

Hradecké Klicperovo divadlo slaví 120 let ..........................................................................................................6 21.2.2005 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav

V čele hitparády zůstává Spousta andělů Anety Langerové.............................................................................6 21.2.2005 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav JND

Strhující hudbě někdy stačí málo.........................................................................................................................7 21.2.2005 zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Kultura - Hudba Divadelní ústav MF DNES Věra Drápelová

Česká politická scéna ...........................................................................................................................................7 22.2.2005 ČRo 6 str. 2 18:10 Názory a argumenty Divadelní ústav

Státní opera Praha uvede novou operu Zdenka Merty ......................................................................................8 22.2.2005 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB

V Praze zazpívá mezinárodně úspěšný slovenský tenorista Jenis ..................................................................9 22.2.2005 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav VEB

Pecková se chystá v Drážďanech na nedělní operní premiéru ......................................................................10 23.2.2005 ceskenoviny.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav ČTK

Česká televize uvede 26. února film České hudební nebe ..............................................................................10

Přehled zpráv

1 © 2005 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz

23.2.2005

Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul

Divadelní ústav

SIH

Pecková se chystá v Drážďanech na nedělní operní premiéru ......................................................................11 23.2.2005 Zpravodajství ČTK str. 0 mes kul Divadelní ústav VEB

Česká televize uvede 26. února film České hudební nebe ..............................................................................12 24.2.2005 ceska-media.cz str. 0 Média-Stalo se Divadelní ústav ČTK, autoři: Petr Veber, sih, khj, (lar)

Na rozpadu koalice by nakonec vydělali jediní komunisté .............................................................................12 24.2.2005 ceska-media.cz str. 0 Společnost-Tribuna Divadelní ústav Bohumil Doležal

Z MÉHO PODKROVÍ: Televizní zábava 60. let - test pro pamětníky ...............................................................13 24.2.2005 neviditelnypes.cz str. 0 Divadelní ústav Albert Salický

TK k předprodeji vstupenek na Smetanovu Litomyšl......................................................................................15 24.2.2005 Zpravodajství ČTK str. 0 dce kul Divadelní ústav TJA

Pecková byla v USA dlouho bez dětí, v Evropě za nimi často jezdí...............................................................15 24.2.2005 Zpravodajství ČTK str. 0 mes mix Divadelní ústav VEB

Přehled zpráv


Divadelní ústav

Jaz Coleman zpívá s Killing Joke a chystá se na Krylovy písně 18.2.2005

novinky.cz str. 0 Kultura Divadelní ústav

Vladimír Říha,Právo

Legedární postpunková skupina Killing Joke, vedená zpěvákem Jazem Colemanem, který spolupracoval s Čechomorem a objevil se i ve filmu Rok ďábla, vystoupí v pátek 18. 2. v Horšovském Týně, o den později na festivalu Rock for Churchill ve Vroutku a v pondělí v pražském Paláci Akropolis. Koncerty jsou přípravou na turné po Anglii, Asii, na Blízkém východě, v USA, Austráli a Novém Zélandu. Na co se nejvíc těšíte? Na koncert v Sydney - v místní opeře zahrajeme spolu se Sydney Symphony Orchestra v mých aranžmá své nejznámější skladby. Poté tam bude mít premiéru film, který jsem natáčel několik let a jehož část se odehrává i v Praze. Je to hraný dokument. Jsem rád, že se kapela dala zase dohromady, byli jsme kamarádi od dětství, bydleli jsme blízko sebe. Naše hudba ovlivnila téměř dvě generace, přestože jsme nebyli komerční, patřili jsme k undergroundu. Jestliže jsme měli nějaké hity, tak to bylo omylem. Naposledy jste v Praze měl vystoupit loni na festivalu Pražský podzim jako dirigent symfonických aranžmá rockových skladeb. Místo vás ale rozhlasové symfoniky dirigoval Vladimír Válek. Proč? Nepovažuji se za dobrého dirigenta symfonických orchestrů, raději to nechávám odborníkům. Přesto ale v srpnu letošního roku v Praze asi jednu výjimku udělám. Chystám koncert svých aranžmá písní Karla Kryla spolu s Českým národním symfonickým orchestrem a sborem. Krylovy písně jsem objevil díky svým českým kamarádům Jarkovi Nohavicovi, Karlu Plíhalovi a Čechomoru a udělaly na mne obrovský dojem. Nedávno jste spolupracoval třeba na posledním CD zpěvačky Sarah Brightmanové. Proč se věnujete i popmusic? Abych si vydělal peníze na jiné projekty a také proto, abych mohl pokračovat právě ve spolupráci s českými muzikanty. Vždyť 13 písní ze své desky jsme nahrávali v Praze s FOK a jen jednu v Londýně s London Symphony Orchestra. Jaká byla reakce Killing Joke, když jste začal psát symfonická aranžmá rocku? Musel jsem vyslechnout spoustu posměšků, ale nakonec jsem je přesvědčil. Spojovat rock a klasiku je jistě úkol pro blázna. Ale něco podobného dělali v minulosti i velcí skladatelé, spojovali styly a žánry. Zpočátku jsem váhal, hlavně u písně Stairway To Heaven od Led Zeppelin, kde již několik úprav existovalo. Ale nelitoval jsem. Nyní se věnujete hlavně psaní oper a symfonií? Moje první opera Svatba v Káni měla premiéru v Londýně v Covent Garden. Připravuji druhou, nazývá se Tádž Mahal a bude uvedena v Indii. K ní mám blízký vztah, po otci jsem Ind. Patřil k rodině prvního indického premiéra Nehrúa. Vrátíte se někdy ke spolupráci s Čechomorem? Ne, to je pro mne uzavřená kapitola, stejně jako symfonická aranžmá rockových skladeb. Teď už jsme každý někde jinde. Jaký máte vztah k české hudbě? Otec mi vyprávěl o Československu, válce, atentátu na Heydricha, takže základ jsem měl, už když jsem poprvé přijel. A česká hudba, hlavně klasická a folklór, je něco úžasného. URL| http://www.novinky.cz/05/02/07.html

Státní opera Praha spolupracuje s italskými partnery v Maceratě 18.2.2005

Zpravodajství ČTK str. 0 BOR Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 18. února (ČTK) - V koprodukci Státní opery Praha a operního festivalu Associazione Arena Sferisterio v italském městě Macerato vznikne představení krátkých oper Prsy Tirésiovy Francise Poulenka a Lhostejný člověk Marka Tutina. První z nich v sezoně 2005/2006 obohatí repertoár pražského operního domu. Novinářům to dnes oznámila jeho umělecká šéfka Ingeborg Žádná. Plné znění zpráv


"Červencové premiéry na scéně Teatro Lauro Rossi se zúčastní orchestr a sbor Státní opery a v menších rolích i někteří naši sólisté. V Praze by měla vzniknout i scénografie navržená režisérem Pierem Luigim Pizzim," uvedla. Setkání se zúčastnila slavná sopranistka a umělecká ředitelka festivalu v Maceratě Katia Ricciarelliová, která vzhledem k opožděnému spoji přijela přímo z letiště. V černém roláku se stříbrným monogramem K.R. na prsou bezprostředně odpovídala novinářům. Když hovořila o tom, co se na festivalu uskuteční, spontánně zazpívala několik tónů, charakterizujících to či ono dílo. "Mou povinností je inscenovat i moderní věci a nepřihlížet k osobnímu vkusu," řekla s tím, že Poulenkova hudba se jí líbí. Podle Ingeborg Žádné Státní opera dlouho spolupracuje s italským velvyslanectvím a kulturním institutem v Praze. Dosavadní kontakty ocenil i velvyslanec Giorgio Radicati, podle něhož mají z kulturních výměn výhody obě země. "Na festivalu v Maceratě jsem mnohokrát vystoupila jako sólistka. A protože jsem jako ostatní vždy měla sen ovlivňovat repertoár, jsem ráda, že se mi to splnilo," řekla Ricciarelliová. Italsko-české koprodukční představení v Maceratě festival zahájí. Dále bude uveden například Verdiho Don Carlos a Pucciniho Tosca. "Nikdy jsem neměla příležitost zpívat český repertoár, ale vystupovala jsem s Petrem Dvorským," uvedla pěvkyně, podle níž má být dohoda se Státní operou "hezký tříletý vztah" s možností prodloužení. V roce 1989 byla ozdobou Pražského jara a o sedm let později měla svůj recitál na Smetanově Litomyšli. Arena Sferisterio v Maceratě je neoklasicistním prostorem s kapacitou 2500 míst. Komornější produkce festivalu se konají v divadle z 18. století Teatro Lauro Rosi s kapacitou 600 míst. Jiří Borovička khj Cas| 14:13

Orchestry chtějí pracoviště zabývající se hudební kulturou 19.2.2005

Zpravodajství ČTK str. 0 ZR Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 19. února (ČTK) - Asociace ředitelů profesionálních symfonických těles požádá ministra kultury Pavla Dostála o zřízení odborného pracoviště, které by se v Česku soustavně zabývalo hudební kulturou. Vyplynulo to z dvoudenního zasedání vedoucích pracovníků orchestrů a sborů, které dnes skončilo v Praze. "Je to staronové téma, ale vyvstává stále více jako nutné," řekl ČTK ředitel Pražského filharmonického sboru Petr Daněk. Vzorem je iniciátorům této myšlenky Divadelní ústav, nechtěli by však pouhé opětovné zřízení jeho hudebního oddělení. Pokud by nebylo samostatné, mohlo by podle Daňka být odborné hudební pracoviště například přičleněno k některé existující instituci, třeba k Českému muzeu hudby. Zástupci hudebních těles si stěžují, že jim přibývá mnoho byrokracie a agendy nesouvisející přímo s uměleckou produkcí. Chybí jim také odborné podchycení stavu, problémů a výhledů hudební kultury. Jsou přesvědčeni, že by se ministerstvu kultury hodilo, kdyby mu nějaké odborné pracoviště zpracovávalo o této sféře údaje. "Souvisí to i se žádostmi o granty a tak dále," poznamenal Daněk. Divadelní ústav vzhledem k profesionálním divadlům všechny tyto potřeby plní a pracuje podle divadelních ředitelů dobře. Hudba však něco podobného nemá. Asociace ředitelů symfonických těles se zabývala také připomínkami k navrhované podobě zákoníku práce předkládané v parlamentu. "Naprosto ignoruje oblast umění," tlumočil názor tohoto seskupení Daněk. Připomínky ministerstva kultury totiž neprošly. Zákoník v navrhované podobě by podle Daňka mimo jiné svazoval ruce šéfům hudebních těles, kteří by potřebovali mít možnost uzavírat s umělci termínované smlouvy, například roční.

Plné znění zpráv


Chystaný zákoník přitom připouští jen možnost uzavřít se zaměstnancem jednu smlouvu na dva roky, pak už by měla následovat smlouva stálá. Hudebním tělesům právě to nevyhovuje. Podle Daňka to znemožňuje potřebné, vesměs generační proměny tělesa a ovlivňuje to pracovní trh. "Je to socializace tohoto prostředí," prohlásil. Petr Veber viv rot Cas| 16:04

Klicperovo divadlo chystá na březen oslavy 120. výročí založení 20.2.2005

Zpravodajství ČTK str. 0 SJA Divadelní ústav

dhk kul

HRADEC KRÁLOVÉ 20. února (ČTK) - Klicperovo divadlo v Hradci Králové si letos připomene 120. výročí svého založení. Hlavní oslavy plánuje vedení divadla na 24. března, kdy se na scéně divadla uskuteční slavnostní galavečer. ČTK o tom informoval ředitel Klicperova divadla Ladislav Zeman. "Galavečer připravuje režisér Vladimír Morávek a půjde o koláž z nejnovějších inscenací doplněnou nejzajímavějšími songy," uvedl Zeman. Dodal, že divadlo pozvalo na akci také významné hosty, především ty, kteří v poslední době v Hradci Králové hráli. Divadlo své výročí připomene i v divadelních programech na březen a duben. Klicperovo divadlo loni dokončilo opravy hlediště, v létě začne oprava jeviště, což je poslední významná stavební akce v hlavní divadelní budově. Divadelní budovy město rekonstruuje postupně od roku 1990, kdy se opravily první fasády. Celkem náklady vyšplhaly na sto milionů korun. Město chce letos také začít s rekonstrukcí druhé divadelní scény ve studiu Beseda. Obě zchátralé budovy studia by měly letos dostat nové střechy. Oprava vlastního divadelního sálu by měla přijít na řadu příští rok. Celkové náklady na opravy Besedy město odhaduje na 80 milionů korun. O výstavbě divadla v Hradci Králové uvažovali členové Jednoty divadelních ochotníků již v roce 1877, definitivní rozhodnutí o stavbě padlo až o pět let později. Divadlo v Dlouhé ulici bylo otevřeno v roce 1885. Herci tehdy uvedli u příležitosti otevření Klicperovu Elišku Přemyslovnu, následovalo Šamberkovo Jedenácté přikázání a Hubička Bedřicha Smetany. Klicperovo divadlo bylo v posledních letech několikrát oceněno, loni například získalo cenu Nadace Alfréda Radoka Divadlo roku. Každoročně pořádá festival Divadlo evropských regionů, loni na podzim také obnovilo tradici festivalu divadel malých forem Čekání na Václava. Jakub Sochor rot Cas| 10:36

Killing Joke na Flédě 21.2.2005

ČT 1

str. 14 18:00 Jihomoravský večerník Divadelní ústav

Michal FILA, redaktor -------------------V Brně se předvedla legendární britská postfuncková kapela Killing Joke s frontmanem Jazem Colemanem. Bylo to jejich třetí předposlední vystoupení v Česku. Charismatický Jaz v brněnském klubu Fléda potvrdil, že doslova ďábelská pověst, která ho předchází, není žádnou báchorkou. Hudebník a producent Jaz Coleman, který se v poslední době proslavil hlavně spoluprací s kapelou Čechomor a rolí ve filmu Rok ďábla, si podle svých slov zamiloval především českou lidovou muziku a chystá další projekt s českými hudebníky. Jaz COLEMAN, frontman kapely Killing Joke -------------------Plné znění zpráv


Nechystám se znovu hrát s Čechomorem, i když se mi ta práce velmi líbila. Hrát hudbu Karla Kryla s velkým orchestrem, to je to, co chci dělat příště. Michal FILA, redaktor -------------------Fanouškům několika generací, kteří přijeli do Brna za britskými undergroundovými mágy, předvedli Killing Joke drsný a temný punkrock. Jaz COLEMAN, frontman kapely Killing Joke -------------------Máme nachystaných dvaadvacet písniček, jsou docela dlouhé, jedna tak kolem sedmi minut. Michal FILA, redaktor -------------------Skupina Killing Joke letos připomene dvacet sedm let od svého vzniku řadou koncertů. Po zahřívacím kole v České republice bude pokračovat v Londýně, v Asii, na Blízkém východě, ve Spojených státech, v Austrálii a skončí téměř za rok na Novém Zélandě, kde Jaz Coleman žije.

Hradecké Klicperovo divadlo slaví 120 let 21.2.2005 iHNed.cz str. 0 Divadelní ústav Kultura.iHNed.cz 21. 2. 2005 02:04 Hradecké Klicperovo divadlo slaví 120 let Hlavní oslavy plánuje vedení divadla na 24. března, kdy se na scéně divadla uskuteční slavnostní galavečer. "Galavečer připravuje režisér Vladimír Morávek a půjde o koláž z nejnovějších inscenací doplněnou nejzajímavějšími songy," uvedl ředitel divadla Ladislav Zeman. Dodal, že divadlo pozvalo na akci také významné hosty, především ty, kteří v poslední době v Hradci Králové hráli. Divadlo své výročí připomene i v divadelních programech na březen a duben. Klicperovo divadlo loni dokončilo opravy hlediště, v létě začne oprava jeviště, což je poslední významná stavební akce v hlavní divadelní budově. Divadelní budovy město rekonstruuje postupně od roku 1990, kdy se opravily první fasády. Celkem náklady vyšplhaly na sto milionů korun. Město chce letos také začít s rekonstrukcí druhé divadelní scény ve studiu Beseda. Obě zchátralé budovy studia by měly letos dostat nové střechy. Oprava vlastního divadelního sálu by měla přijít na řadu příští rok. Celkové náklady na opravy Besedy město odhaduje na 80 milionů korun. O výstavbě divadla v Hradci Králové uvažovali členové Jednoty divadelních ochotníků již v roce 1877, definitivní rozhodnutí o stavbě padlo až o pět let později. Divadlo v Dlouhé ulici bylo otevřeno v roce 1885. Herci tehdy uvedli u příležitosti otevření Klicperovu Elišku Přemyslovnu, následovalo Šamberkovo Jedenácté přikázání a Hubička Bedřicha Smetany. Klicperovo divadlo bylo v posledních letech několikrát oceněno, loni například získalo cenu Nadace Alfréda Radoka Divadlo roku. Každoročně pořádá festival Divadlo evropských regionů, loni na podzim také obnovilo tradici festivalu divadel malých forem Čekání na Václava. -----------------------------------------------Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s. URL| http://ihned.cz//2-15681430-000000_newtondetail-b5

V čele hitparády zůstává Spousta andělů Anety Langerové 21.2.2005

Zpravodajství ČTK

str. 0

dce kul



JND

Divadelní ústav

PRAHA 21. února (ČTK) - V minulém týdnu zůstalo v čele domácí hitparády nejprodávanějších desek album Spousta andělů vítězky loňského ročníku soutěže Česko hledá SuperStar Anety Langerové. Na druhé příčce se umístil výběr milostných písní Ještě že tě, lásko, mám před soundtrackem k filmu Snowboarďáci. Pětici nejprodávanějších desek doplnila alba Juliana Záhorovského Obraz J. Z. a Večer s písní Karla Kryla od Daniela Landy. Česká sekce Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI) ČTK informovala, že se v první desítce dále prosadily také desky Šárky Vaňkové, Sámera Issy a kapel Divokej Bill a Support Lesbiens. Do dvacítky nejprodávanějších se dále vešly desky Daniela Landy, Michala Davida, Heleny Vondráčkové, kapely Sunshine a Lucie Bílé. Ze zahraniční produkce se na domácím trhu v minulých dnech nejlépe prodávala zejména alba, která natočili Apocalyptica, U2, Linkin Park & Jay- Z, Anastacia a Ruslana. Oficiální žebříček Top 40 nejprodávanějších alb a výběrů populární hudby české i zahraniční produkce publikuje IFPI na základě hlášení obchodů pokrývajících téměř polovinu objemu prodeje zvukových nosičů v Česku. jnd kar Cas| 10:13

Strhující hudbě někdy stačí málo 21.2.2005

zpravy.iDNES.cz

str. 0

MF DNES Věra Drápelová

Zprávy / Kultura - Hudba Divadelní ústav

Ke strhujícímu muzicírování někdy postačí čtyři hlasy. Tak jako minulé úterý v kostele sv. Šimona a Judy, kde v rámci cyklu Stará hudba, pořádaného Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy, vystoupil britský vokální kvartet Hilliard Ensemble. Repertoár ansámblu složeného z kontratenoristy, dvou tenoristů a barytonisty zasahuje sice až k soudobé hudbě, tentokrát však pánové zůstali na poli renesanční polyfonie a zazpívali ukázky z Kodexu Speciálník, pražského rukopisu z doby kolem roku 1500. Soubor, který vznikl před třiceti lety, je úžasně sladěný, zpěv chápe jako zcela samozřejmý a přirozený způsob komunikace, která přináší radost interpretům i posluchačům. Staré hudbě věnuje letos orchestr FOK i další tematickou řadu Barokní opera a oratorium. Jeho součástí bylo i páteční provedení Händelova oratoria Izrael v Egyptě opět v kostele sv. Šimona a Judy. V tuzemských podmínkách, kde autentická interpretace nedosahuje takové úrovně, potěšil výkon slovenského souboru Musica Aeterna a sboru Ars Brunensis Chorus svým důrazem na přesnost a souhru. Jeden ze sólových partů navíc zazpíval s lehkostí člen Hilliard Ensemble, kontratenorista David James. Precizní základ a na něm postavená vize jsou jedinou cestou k úspěchu. To velice dobře ví i izraelský dirigent Ilan Volkov, který ve čtvrtek debutoval v Rudolfinu s Českou filharmonií. Mladík považovaný za jeden z nejzajímavějších objevů řídil skladby Brittena, Strausse a Debussyho s obdivuhodnou suverenitou, přehledem a jasnou představou. Ve Straussově Koncertu pro lesní roh a orchestr využil svou příležitost sólohornista České filharmonie Ondřej Vrabec. URL| http://zpravy.idnes.cz/hudba.asp?r=hudba&c=A050220_230252_hudba_gra

Česká politická scéna 22.2.2005

ČRo 6

str. 2 18:10 Názory a argumenty Divadelní ústav

Petr HARTMAN, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Na počátku současné politické krize stály nevyjasněné majetkové poměry Stanislava Grosse a podnikatelské aktivity jeho ženy. Právě tyto okolnosti inspirovaly Martina Schulze k následujícímu komentáři. Martin SCHULZ, redaktor -------------------Zatímco premiér Stanislav Gross si kdesi v klidu lyžuje, vrtí se kvůli němu celá politická scéna. I když dalo by se to vyjádřit i jinak, že totiž politická scéna vrtí Grossem. Ať tak, či onak, je z toho prvotřídní politická krize. Světélka na konci tunelu zatím nedohlédnout, což je podle mého způsobeno tím, že v podstatě vůbec nejde o premiéra Grosse. Tahle politická krize se jen zdánlivě točí především kolem něj, respektive kolem jeho kritiků. Jenomže jakkoliv by se mohlo zdá, že ji způsobilo nejapné a nevěrohodné vyjadřování předsedy vlády ohledně majetku a rodinného podnikání, skrz tuto jeho aféru se jen do popředí zájmu dostalo cosi, co tu už dávno funguje, novináři na to již dlouho upozorňují, obliba politiky klesá také díky tomuto jevu a současný stav věcí je jen důsledkem dlouhodobých nešvarů politické scény. Jde o to, že politici a jejich blízcí mohou vzhledem k tomu, že dodnes není zaveden příslušný zákon, vesele podnikat. Kdyby jen vesele podnikali, tak by to možná ještě nějakou dobu mohlo fungovat, jenže oni podnikají především skrz své funkce, čili zneužívají svou službu vlasti ve vlastní prospěch. Je to prostě hodně nemorální, ale na to se v téhle zemi ohledy neberou. Zákon o střetu zájmů si nyní sice jako horký brambor přehazují mezi sebou všechny složky zákonodárného procesu, ale je to samozřejmě tak nejméně deset let poté, co k přijetí tohoto zákona mělo dojít. Jakousi doplňkovou součástí absence zákona o střetu zájmů je samozřejmě i bezbřehá doživotní imunita poslanců, jakož i absence sankcí proti politikům, kteří se ve špičkových funkcích vyhýbají přiznání svých vedlejších příjmů. Malá sociologická vložka. Podle jedné ze zjednodušených formulek, které odlišují takzvanou tradiční společnost od společnosti moderní, existuje schéma, podle kterého v tradiční společnosti fungovaly osobní kontakty mocných a vytvářely tak ve vládnoucí vrstvě, řekněme ve feudalismu, vztah - moc, z ní plynoucí větší majetek a z něho plynoucí větší moc. Zatímco v moderní společnosti by mělo být soukromé a veřejné jednoznačně odděleno a vztahová formulka pak zní - majetek, z něho plynoucí moc a z ní vyplývající větší majetek. V české verzi nám tu po revoluci vznikla jakási motanice, v níž se ony shora nastíněné formulky splétají. Do politiky tu byli vlastně vsazeni, až na pár výjimek, lidé nemajetní, kteří skrze politickou moc nabyli majetku a jím zaštítěni se dobrali ještě větší moci, z níž mají ještě větší majetek. Jinými slovy, vynalezli jsme tedy po socialismu s lidskou tváří, po demoralizujícím bolševickém teroru schovávaném pod pojem normalizace, po novodobější, volně podle Karla Kryla takzvané demokratůře zatím nejnovější příspěvek k matení časů, lidí a pojmů, totiž demokratický feudalismus. Je tedy úplně jedno, jak současná vládní krize dopadne, je jedno, kdo koho kam vyhodí, kdo dá demisi, kdo půjde z vlády a kdo do vlády. Jde o to, že, jak s oblibou říkají sami politici, jsou zde úplně špatně nastaveny ony pověstné mantinely, v nichž se odehrávají politické hrátky. Jsou totiž nastaveny výhodně pro politiky a nevýhodně pro jejich zaměstnavatele, lidi této země. Ve špičkové domácí politice a za neprůhledných okolností bohatne, snad to příliš nepřeženu, téměř každý, a to nikoliv díky příjmům z politické práce v politických funkcích, ale ze zřetelného zneužívání vlastního postavení k bohatnutí jaksi ve vedlejším poměru, slušný to vedlejšák. V normálních společnostech se člověk buď věnuje politice zcela profesionálně bez vedlejšího podnikání, nebo do ní vstoupí jako zámožný, vážený a věrohodný občan, který se na dobu svého politikování zřekne všech vedlejších podnikatelských aktivit, aby se k nim případně po vystoupení z politického kolotoče opět věnoval. Jinými slovy, až z domácí politiky odejdou všichni, kdo si z ní udělali výhodné a lukrativní zaměstnání pro sebe a pro své blízké, pak by se pomalu mohlo začít hovořit o tom, že v téhle zemi končí vleklá politická krize, jejíž je vrtění Grossem jen chvilkovou epizodou. Jenomže ono to bude spíše jako v té Werichově pohádce, kde chytrák slíbí předat ďáblu svou duši v okamžiku, kdy opadá listí z dubu. Kdyby to náhodou někdo neznal, tak pointa je prostá. Nikdy neopadá. V době, kdy začínají růst nové lístky, ty staré a seschlé tam ještě drží. A sakra, jestli tohle také není nějaký příhodný opis naší politické současnosti. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Hovořil Martin Schulz.

Státní opera Praha uvede novou operu Zdenka Merty 22.2.2005

Zpravodajství ČTK str. 0 VEB Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 22. února (ČTK) - Státní opera Praha chystá na 17. března světovou premiéru nového díla Zdenka Merty a Stanislava Moši s názvem La Roulette. Jinou novinku uvede ve Stavovském divadle 27. února soubor Plné znění zpráv


Národního divadla, a to operu Šedá skladatele Petra K. Soudka na námět šansoniérky a moderátorky Ester Kočičkové. Z dílny autorské dvojice Merta a Moša vzešla po muzikálech Sny svatojánských nocí, Bastard, Babylon a Svět plný andělů první opera, podle Merty surrealistická detektivka. Točící se ruleta je podobenstvím životů. Opera klade otázku, zda jsou lidé pouze součástí hry, která je drtí, nebo zda mají možnost ji ovlivňovat. Vít a jeho žena Sára se po návštěvě Casina stávají obětí bizarního kolotoče náhod a situačních zvratů. Vedle reálných bytostí se v opeře objeví i snové postavy v mnoha fantaskních prostředích. Moša je nejen autorem libreta, ale také režisérem chystané inscenace. Mezi pěvci se má vedle operních umělců objevit také Marián Vojtko, známý doposud především z muzikálových scén. Nová komorní opera Šedá je ve Stavovském divadle zařazena do projektu Bušení do železné opony, představujícího experimenty mladých autorů. Je příběhem úspěšného a slavného malíře, kterého pýcha připraví o barvy z palety a ponechá mu jen šedou. Při hledání zašlé slávy a ztracených barev se dostane až na pokraj života a smrti. Jeho chorobná touha po jedinečnosti a výjimečnosti ho vytrhne i z pomocné ruky osudu a vžene ho do náruče šedého šílenství. Petr Veber khj Cas| 11:58

V Praze zazpívá mezinárodně úspěšný slovenský tenorista Jenis 22.2.2005


dce kul

PRAHA 22. února (ČTK) - Slovenský barytonista Dalibor Jenis, který v poslední době slaví mezinárodní úspěchy mimo jiné na operních scénách ve Vídni, Paříži a Londýně, bude mít ve středu písňový recitál v Praze. Zazpívá v Obecním domě Dvořákovy Biblické písně. "Sólista se ve Smetanově síni objeví na svém historicky prvním písňovém recitálu," informoval ČTK Jan Tomsa ze Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, který koncert pořádá. Vedle Dvořákovy hudby zazní také průřez písňovou tvorbou Petra Iljiče Čajkovského, Gioacchina Rossiniho a Paola Tostiho. Na klavír bude doprovázet Angličan Ronald Schneider. Při koncertě České komorní filharmonie v cyklu Hudební čtvrtky představí v sále hotelu Crowne Plaza její umělecký vedoucí, hobojista Zdeněk Adam, repertoár z CD Concerto Sentimento Lyrico. Mimo jiné jsou to slavné romantické operní melodie v aranžmá pro hoboj a orchestr. Pod taktovkou Vojtěcha Spurného zazní i hudba starých mistrů. Pražská komorní filharmonie chystá na sobotu dva další abonentní koncerty pro rodiče s dětmi. Dopoledne je program nazvaný "Už zase pluješ v oblacích, Franzi?" věnován Schubertově hudbě, odpoledne patří pak pod titulem "Leošku, nebuď smutný" Janáčkovi. Orchestr má podle pořadatelů v populárních hodinových pořadech řídit Jakub Hrůša. Jako sólisté se představí žáci Hudební školy hlavního města Prahy a sbor Bambini di Praga. S ředitelem filharmonie Iljou Šmídem slovem provází Jan Řezníček, publikem oblíbený Šmídův dětský "kolega". Pod názvem Triumph of the Light (Triumf světla) se v sobotu odpoledne ve Smetanově síni v Praze uskuteční mezinárodní kulturní projekt - společný koncert umělců z Čech a USA. Vystoupit má školní pěvecký sbor Princeton High School Choir, smíšený pěvecký sbor pražského Gymnázia Jana Nerudy a orchestr a sbor Univerzity Karlovy. Jako sólistky vystoupí klavíristky Jitka Čechová a Američanka Lucy Huangová. V pondělí 28. února večer bude ve Švandově divadle pokračovat abonentní cyklus Krása dneška, v němž členové Pražské komorní filharmonie přibližují hudbu 20. století. Páté pokračování je věnováno takzvané Plné znění zpráv


darmstadtské skladatelské škole, mimo jiné hudbě Pierra Bouleze, Karlheinze Stockhausena a Luciana Beria. Koncert připravil dirigent Michel Swierczewski, autor celého projektu. Petr Veber mkv Cas| 18:09

Pecková se chystá v Drážďanech na nedělní operní premiéru 23.2.2005

ceskenoviny.cz str. 0 ČTK Divadelní ústav

Kultura

DRÁŽĎANY/PRAHA - Semperova opera v Drážďanech, zničená před koncem války a obnovená až před 20 lety, chystá na neděli novou premiéru Straussovy opery Salome. Mezi sólisty inscenace je mezzosopranistka Dagmar Pecková, která před dvaceti lety právě zde začínala svou mezinárodní operní dráhu. Česká pěvkyně představující královnu Herodias si nyní pochvaluje spolupráci s dirigentem Kentem Naganem i s režisérem Peterem Mussbachem. Hvězdná jména obou umělců - stejně jako sopranistky Evelyn Herlitziusové v titulní roli - vzbuzují u oblíbené, kdysi skandální opery předem velkou pozornost. Příběh se v bibli týká proroka Jana Křtitele. Salome však komponoval Richard Strauss podle námětu Oscara Wilda. Opera uvedená roku 1905 právě v Drážďanech je tak vyzývavě erotická: král Herodes smí sledovat striptýzový tanec nevlastní dospívající dcery, ale musí jí slíbit hlavu vězněného proroka Jochanaana na stříbrném podnose. Salome pak mrtvé rty líbá. Mussbach patří podle Peckové k režisérům pracujícím s interprety, ne proti nim. "Po dlouhé době mohu říci, že je mi režie příjemná," prohlásila. Jak upozornila, rozhodně přitom neodpovídá dosavadním představitelkám královny Herodias. Ty podle ní totiž už bývají "silně za zenitem" hlasovým i věkovým. Herodias toužila po moci a přepychu a uzavřením manželství s Herodem, kterého získala svou chytrostí a krásou, se stala královnou, přibližuje sólistka postavu. "A zamyslíme-li se nad faktem, jak stará může být matka šestnáctileté dcery, tak to klidně může být žena v mém věku," poznamenala čtyřicátnice Pecková. Nagano a Mussbach mají podle ní představu "rodinné konverzačky", ale vzhledem k orchestraci to podle Peckové zřejmě nebude tak úplně jednoduché. Se Straussovou hudbou se pěvkyně, žijící nyní v Německu, ovšem nesetkává poprvé. "Předpokladem je dobrá výslovnost němčiny. A mluvíme-li o vztahu Herodias a mého naturelu - zachycení 'scén z manželského života' je opravdu ze života," řekla. V opeře Salome bude zpívat po sérii únorových a březnových představení znovu na podzim při stém výročí první premiéry. Mezitím se mimo jiné objeví v Bavorské státní opeře v Mnichově a na několika dalších evropských jevištích, na Pražském jaru a na festivalu Smetanova Litomyšl. "Drážďany jsou méně šedivé, než jak je pamatuji před dvaceti lety. Ale hrůzu nahánějí nynější fašistické demonstrace," uvedla Pecková. Historická scéna Saské státní opery podle ní patří k nejprestižnějším ve sjednoceném Německu. Výjimečná byla také v Německé demokratické republice i předtím. V první polovině 20. století tam mělo postupně premiéru devět z patnácti Straussových oper. URL| http://www.ceskenoviny.cz/kultura/index_view.php?id=116913

Česká televize uvede 26. února film České hudební nebe 23.2.2005

Zpravodajství ČTK str. 0 SIH Divadelní ústav

dce kul

PRAHA 23. února (ČTK) - Program Česká hudba 2004, určený pro finanční, koordinační a propagační podporu projektů s významným zastoupením tuzemské hudby, byl loni v Česku i v zahraničí spontánně a tradičně vnímán jako Rok české hudby. Uzavírá ho nyní dokument České hudební nebe, který uvede Česká televize 26. února. Film Petra Kaňky, představený dnes novinářům, zachycuje průběh oslav v roce 2004, koncerty a divadelní představení, ale také výpovědi českých i zahraničních umělců a posluchačů k tématu "česká hudba". Věnuje se klasickým zakladatelům národní kultury - Smetanovi, Dvořákovi, Janáčkovi a Martinů, ale také písničkáři Karlu Krylovi, životu hudebníků a současné tvorbě. Kaňka podle svých slov nasbíral za loňský rok "hodiny a hodiny" Plné znění zpráv


materiálu. Vybrat a použít mohl však jen zlomek. České hudební nebe točil na zakázku. S Divadelním ústavem, který program Česká hudba 2004 koordinoval, má teď v plánu využít snímek i v zahraničí. Státní finanční podpora programu Česká hudba ve výši zhruba 105 milionů korun směřovala na speciální i běžné granty, na účelové dotace i na koprodukce i vlastní produkce. Dočasně zřízené Informačně-koordinační centrum mělo v těchto souvislostech za úkol zjistit také míru a strukturu zájmu o českou hudbu a zajistit prostředí, ve kterém by se pořadatelům lépe získával další přístup k financím a k propagaci. Výsledkem uplynulého roku bylo rovněž vydání pětideskové antologie české hudby na CD, putovní výstava využitá ve 28 zemích světa a dnes představená publikace o české hudbě v anglickém jazyce. Petr Veber sih khj Cas| 16:23

Pecková se chystá v Drážďanech na nedělní operní premiéru 23.2.2005


mes kul

DRÁŽĎANY/PRAHA 23. února (ČTK) - Semperova opera v Drážďanech, zničená před koncem války a obnovená až před 20 lety, chystá na neděli novou premiéru Straussovy opery Salome. Mezi sólisty inscenace je mezzosopranistka Dagmar Pecková, která před dvaceti lety právě zde začínala svou mezinárodní operní dráhu. Česká pěvkyně představující královnu Herodias si nyní pochvaluje spolupráci s dirigentem Kentem Naganem i s režisérem Peterem Mussbachem. Hvězdná jména obou umělců - stejně jako sopranistky Evelyn Herlitziusové v titulní roli - vzbuzují u oblíbené, kdysi skandální opery předem velkou pozornost. Příběh se v bibli týká proroka Jana Křtitele. Salome však komponoval Richard Strauss podle námětu Oscara Wilda. Opera uvedená roku 1905 právě v Drážďanech je tak vyzývavě erotická: král Herodes smí sledovat striptýzový tanec nevlastní dospívající dcery, ale musí jí slíbit hlavu vězněného proroka Jochanaana na stříbrném podnose. Salome pak mrtvé rty líbá. Mussbach patří podle Peckové k režisérům pracujícím s interprety, ne proti nim. "Po dlouhé době mohu říci, že je mi režie příjemná," prohlásila. Jak upozornila, rozhodně přitom neodpovídá dosavadním představitelkám královny Herodias. Ty podle ní totiž už bývají "silně za zenitem" hlasovým i věkovým. Herodias toužila po moci a přepychu a uzavřením manželství s Herodem, kterého získala svou chytrostí a krásou, se stala královnou, přibližuje sólistka postavu. "A zamyslíme-li se nad faktem, jak stará může být matka šestnáctileté dcery, tak to klidně může být žena v mém věku," poznamenala čtyřicátnice Pecková. Nagano a Mussbach mají podle ní představu "rodinné konverzačky", ale vzhledem k orchestraci to podle Peckové zřejmě nebude tak úplně jednoduché. Se Straussovou hudbou se pěvkyně, žijící nyní v Německu, ovšem nesetkává poprvé. "Předpokladem je dobrá výslovnost němčiny. A mluvíme-li o vztahu Herodias a mého naturelu - zachycení 'scén z manželského života' je opravdu ze života," řekla. V opeře Salome bude zpívat po sérii únorových a březnových představení znovu na podzim při stém výročí první premiéry. Mezitím se mimo jiné objeví v Bavorské státní opeře v Mnichově a na několika dalších evropských jevištích, na Pražském jaru a na festivalu Smetanova Litomyšl. "Drážďany jsou méně šedivé, než jak je pamatuji před dvaceti lety. Ale hrůzu nahánějí nynější fašistické demonstrace," uvedla Pecková. Historická scéna Saské státní opery podle ní patří k nejprestižnějším ve sjednoceném Německu. Výjimečná byla také v Německé demokratické republice i předtím. V první polovině 20. století tam mělo postupně premiéru devět z patnácti Straussových oper. Petr Veber ik hej Plné znění zpráv


Cas| 07:30

Česká televize uvede 26. února film České hudební nebe 24.2.2005

ceska-media.cz

str. 0

ČTK, autoři: Petr Veber, sih, khj, (lar)

Média-Stalo se Divadelní ústav

Program Česká hudba 2004, určený pro finanční, koordinační a propagační podporu projektů s významným zastoupením tuzemské hudby, byl loni v Česku i v zahraničí spontánně a tradičně vnímán jako Rok české hudby. Uzavírá ho nyní dokument České hudební nebe, který uvede Česká televize 26. února. Film Petra Kaňky, představený dnes novinářům, zachycuje průběh oslav v roce 2004, koncerty a divadelní představení, ale také výpovědi českých i zahraničních umělců a posluchačů k tématu "česká hudba". Věnuje se klasickým zakladatelům národní kultury - Smetanovi, Dvořákovi, Janáčkovi a Martinů, ale také písničkáři Karlu Krylovi, životu hudebníků a současné tvorbě. Kaňka podle svých slov nasbíral za loňský rok "hodiny a hodiny" materiálu. Vybrat a použít mohl však jen zlomek. České hudební nebe točil na zakázku. S Divadelním ústavem, který program Česká hudba 2004 koordinoval, má teď v plánu využít snímek i v zahraničí. Státní finanční podpora programu Česká hudba ve výši zhruba 105 milionů korun směřovala na speciální i běžné granty, na účelové dotace i na koprodukce i vlastní produkce. Dočasně zřízené Informačně-koordinační centrum mělo v těchto souvislostech za úkol zjistit také míru a strukturu zájmu o českou hudbu a zajistit prostředí, ve kterém by se pořadatelům lépe získával další přístup k financím a k propagaci. Výsledkem uplynulého roku bylo rovněž vydání pětideskové antologie české hudby na CD, putovní výstava využitá ve 28 zemích světa a dnes představená publikace o české hudbě v anglickém jazyce. URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=143424

Na rozpadu koalice by nakonec vydělali jediní komunisté 24.2.2005

ceska-media.cz Bohumil Doležal

str. 0 Společnost-Tribuna Divadelní ústav

Zdá se, že po poněkud hysterickém vyostření vládní krize (za její vznik je odpovědný Gross, za vyostření Kalousek) se všichni zúčastnění trochu polekali vlastní ráznosti. Těžko se jim divit, na rozpadu koalice by nakonec vydělali jediní komunisté. Unie svobody sebrala poslední zbytky sil a dala najevo, že bez lidovců ve vládě nebude (přitom se zdá, že někteří sociální demokraté by byli ochotni vládnout s podporou komunistů jen tehdy, když by Unie zůstala ve vládě a dělala jim alibi). Zároveň ovšem UD-DEU kritizuje KDU-ČSL a Kalouska s odkazem na “Vítězný únor”, který bohužel není úplně od věci. Normální řešení by bylo premiérova demise a předčasné volby. Pro české poměry je příznačné to, že je neprosaditelné, ba co víc, že je otázka, zda ho vůbec někdo doopravdy chce. Místo toho se mluví o “světýlku naděje”, lidovci naznačují, že by byli ochotni vyčkat do sjezdu ČSSD, sociálním demokratům to pochopitelně nestačí. Předseda ODS Topolánek namlouvá sám sobě i veřejnosti, že prezident případně “neumožní vznik menšinové vlády a bude jednat o předčasných volbách”. Prezident nemá vůbec žádný instrument, aby “neumožnil” vznik menšinové vlády, a o předčasných volbách může sice mluvit, ale nedokáže je prosadit. V tuto chvíli mají trumfy v rukou Gross a ČSSD – ovšemže jen dočasně, než se vydají do rukou KSČM. ODS bude prosazovat, aby Grossova vláda, ať už bude řešení jakékoli, požádala znovu o důvěru. Pokud tak neučiní, vyvolají sami hlasování o nedůvěře. Vyvolají ho úplně zbytečně, vládě nedůvěra vyslovena nebude, protože pád Grosse by automaticky znamenal, že iniciativa přechází do rukou prezidenta. Kalousek tajemně naznačil, že má připravenu i jinou variantu, ale nechce ji před dnešním jednáním prozradit. Podle našich (neoficiálních) informací se jedná o ústup od požadavku demise, provázený bojovým řevem a neudržitelnými požadavky na premiéra, aby to nevypadalo tak hloupě. Hra infantilních politiků s odjištěným handgranátem došla, jak se zdá, už pořádně daleko.Poslanecké sněmovně se poprvé nepodařilo přehlasovat Klausovo veto, a to v případě zákona, který mj. zakazuje privatizaci nemocnic. Prezidentovo veto bylo na místě, zákon se snaží petrifikovat současné polosocialistické zdravotnictví. Se zdravotnictvím se nepochybně něco udělat musí, ale tahle plánovaná reglementace nebyla rozumným řešením.Sněmovna díky komunistickým hlasům přehlasovala senátní veto zákonu o elektronických komunikacích. Podle zákona ztratí soukromá média nárok na licenci v “multiplexech” a budou o ni muset znovu usilovat ve výběrovém řízení. Zákon zjevně preferuje “veřejnoprávní média”, která může praktická politika snáze ovlivňovat, je skandálním a nemravným způsobem diskriminativní, ohrožuje a znevýhodňuje soukromé podnikání v oblasti elektronických médiích, které je v našem postkomunistickém prostředí zárukou svobody projevu.Dušan Třeštík odvozuje Plné znění zpráv


českou cimrmanovskou tradici mj. od Karla Havlíčka (Borovského). To odpovídá obrazu, jaký o Havlíčkovi získal absolvent komunistického středního školství. Znal jen epigramy a poněkud pitvorné básnické skladby, které psal v době, kdy mu násilím zavřeli ústa. Karel Havlíček nebyl žádný tajtrlík, nýbrž zakladatel naší demokratické publicistiky, odvážný a důsledný člověk. Proto také, jak doufám, nemůže vyhrát v nejapné anketě o největšího Čecha, k níž trefně řekl v Mladé frontě Dnes Cyril Höschl: “Já například chovám k opravdickým autoritám hlubokou úctu, opravdu. A přesto jsem volil Cimrmana, protože mi takto položená a takto testovaná otázka připadá naprosto nesmyslná. Porovnávat Karla IV. s Václavem Havlem nebo Antonínem Dvořákem je asi tak absurdní jako porovnávat Jiřský klášter s trasou metra C. Asi jsem profesionálně postižen ohledy na metodologické nároky současné vědy, ale Cimrman je na tohle jediná rozumná odpověď.”Prezident Putin prý má nejdražší hodinky mezi ruskými politiky. Doufám jen, že je nezdobí nápis “Mému lesníku za věrné služby Schwarzenberg”, jak se za mého mládí vyprávělo v anekdotě o hodinkách Nikity Chruščova (mladším čtenářům vysvětlí pointu jejich tatínkové, případně dědečkové).Bohumil Doležal, 23.2.2005, www.bohumildolezal.cz.Publikováno s laskavým svolením autora. URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=143433

Z MÉHO PODKROVÍ: Televizní zábava 60. let - test pro pamětníky 24.2.2005

neviditelnypes.cz str. 0 Divadelní ústav

Albert Salický

Vzpomínky na to, co bylo, speciálně na to, co z toho, co bylo, bylo k vydržení, patří na těchto stránkách k oblíbeným tématům. A protože mi paměť občas i slouží, pustím se dnes do televize 60. let. Od doby, kdy můj děda coby vzorný pracovník dostal od ROH poukaz na nákup televizoru Athos, jsme byli přitom. Tedy sobotu co sobotu, děda totiž bydlel na opačném konci města. Sobotní program (byl samozřejmě pouze jeden) měl pevný charakter. Před zprávami nějaký magazín, pak televizní noviny. Následoval první vrchol večera, animovaná předpověď počasí a sportovní zprávy pod názvem Branky-Body-Vteřiny. Pak zábava, tedy většinou legrace a písničky. Po nich někdy i film, pokud nebyl hokej nebo krasobruslení. Kolem půl dvanácté česká televize končila s atraktivními pořady a u nás se přepínalo na Vídeň. Jenže ne každý měl televizor přestavěný na příjem zvuku rakouské televize. Takže se v pondělí ráno kolegové v kanceláři stejně jako školáci ve třídě dělili o informace, proč von tam vlastně šel, a co mu teda říkal, a jó, tak proto vona, aha, a tak dál, až bylo všechno jasná šorfka...(promiňte). Občas se dá něco z klasiky tehdejí ČST shlédnout ve střihových pořadech, vrcholné momenty jsou dostupné i na kazetách a discích. Některé věci se však nejspíš nezachovaly a tak nezbývá, než si je buď kolektivně pamatovat, nebo kolektivně zapomenout. Podívejme se, jak ty naše paměti vypadají. Otázek je tentokrát více, zato na rozdíl od Saturnina nenabízím možnost volby. Správné odpovědi dodám samozřejmě odpoledne a pak se budeme moct třeba i hádat. Ale otázky jsou reálné, není tam žádný chyták. No ... téměř: 1. Vladimír Dvořák uváděl často anekdoty odvolávkou na svého přítele. Později se přiznal, že to jméno patří jeho sousedovi, který je velmi nemocný, a vždy má radost, když se o něm v televizi žertuje. Byl to přítel ______ 2. "Dva roky jezdím bez nehod, s větrem se honím o závod", chlubí se ______ v písničce, zatímco řídí v doprovodu hezké dívky svoji otevřenou Felicii. Je však obtěžován pobudou na mopedu, kterého hraje ______ a který nakonec podleze i s mopedem spuštěné závory a triumfálně odjíždí. 3. Občas se na obrazovce objevoval ______ , svérázný pán v buřince, který se nikdy neusmál a například na otázku, zda lze souložit v beztíži, odpověděl pohřebním hlasem, že neví, že on sám obvykle souloží s tíží. Jeho představitel se jmenoval ______



4. Zpěvák ______ nazpíval na začátku své kariéry výborný rock and roll Šlitra a Suchého o kovbojovi, který se styděl dojit krávy. Skladba měla i vtipné a mnohokrát opakované televizní zpracování. Jmenovala se ______ 5. Komik ______ se chlubí, jak je jeho syn chytrý. Sotva slyšel, že bude zima, už se těšil, že bude padat tních a budem tavět ______ Chytré dítě, komentuje to partner. Pointa je známá, klukovi prý bude zanedlouho čtrnáct. 6. V dokumentárním seriálu Tajemství země ______ měl redaktor Pech japonskou kolegyni, které říkal ______

7. S uvolněním mravů kolem roku 1968 se v televizi objevily i odhalené ženy. V tehdejším zpracování příběhu o dívčí válce bylo možno spatřit v roli nádherně obnažené Šárky, přivázané ke stromu, známou herečku, která se později paradoxně podílela na nejslavnějším a dnes tvrdě odsuzovaném normalizačním seriálu. Byla to ______ , v zmíněném seriálu potom známá jako ______ 8. Jinou slavnou a mnohokrát opakovanou televizní písničku o slavném vrahovi zpíval ve výborném zpracování ______ , obklopen černě oděnými tanečnicemi, které vytleskávaly rytmus na svých kyprých stehnech. Byla to píseň ______ 9. V Jednom z nejlepších dílů Horníčkových Hovorů H byli na návštěvě pánové ______ a ______. Podávali divákům zprávu o tom, jak se žije na Slovensku. Jako vzor slovenské kuchyně přinesli jednu halušku a vyzvali pana Horníčka, aby ji ______ 10. Prvním předchůdcem Jů, Hele a podobných umělých figur, které mají údajně bavit děti, byl ______ , v jehož hranatém kostýmu okouzloval svéráznou výslovností jeden z protagonistů tehdejšího divadla Rokoko, ______ 11. Komedie Bohouš, ve které hráli ______ a ______ , byla také často opakována. Bohouš byl ovšem ______ 12. Po několika vlastních produkcích koupila ČT koncem 60. let první seriál ze Západu. Ten způsobil, že byly neděli co neděli po 19. hodině ulice zcela vylidněné. Byl to seriál ______ 13. Jeden z nejlepších písničkových pořadů se jmenoval jednoduše: Kdo, s kým, o čem, pro koho. V dnes zcela nemyslitelném show bylo vylosováno jméno skladatele, textaře, téma skladby a interperet, kteří tak dostali za úkol vytvořit společný opus. Jejich skladba pak měla v příštím dílu soutěže premiéru. Kupodivu touto násilnou cestou vzniklo i několik hitů, například ten, kde zpěvák _____ údajně našel lék na lásku v rostlině jménem _____ 14. Hokejová utkání s mužstvem, nesoucím hrdě nápis CCCP, byla po roce 1968 náhradou za politické prohry. Po nejslavnějším gólu do sovětské branky zůstal střelec ležet na břiše a klukovsky si bouchal hokejkou do ledu. Byl to samozřejmě ______ 15. V asi úplně nejslavnějším televizním skeči jde občan (hraje ho ______ ) něco vyřídit do podniku, kde má problémy s vrátným, který není schopen napsat jeho neobvyklé jméno do propustky. Nejde to po dobrém ani po zlém, nakonec se musí jméno složitě hláskovat (u jako _____ ). Tvrdohlavý až natvrdlý vrátný, kterého hraje ______, se ve skeči jmenuje ______



Takže hurá do vzpomínání. A abych vám ty časy připomenul, dovolím si parafrázovat jeden dobový hit. Originál jsme samozřejmě zpívali s vypnutou inteligencí a proto si jen málokdo všiml, jak nesmyslný, lopotně poskládaný a všeobecně blbý je text. I moje parafráze je tedy kostrbatá a blbá, musím přece respektovat originál: Již vzhůru, borci této země Test můj je lehký na pohled Kdo nemá v hlavě příliš temně Ten bude smát se naposled Salzburg, únor 2005

TK k předprodeji vstupenek na Smetanovu Litomyšl 24.2.2005

Zpravodajství ČTK str. 0 TJA Divadelní ústav

dce kul

PRAHA, 15. března 2005 11:00, Muzeum Kampa, U Sovových mlýnů 2, Praha 1 TK k zahájení předprodeje vstupenek na 47. ročník festivalu Smetanova Litomyšl. Zdroj: za pořadatele Kamila Víšková, tel.: 461 612 575, 602 712 164, e-mail: [email protected] ČTK Cas| 08:15

Pecková byla v USA dlouho bez dětí, v Evropě za nimi často jezdí 24.2.2005


mes mix

DRÁŽĎANY/PRAHA 24. února (ČTK) - Česká pěvkyně Dagmar Pecková neměla podle svých slov ještě nikdy tak velký úspěch jako loni v San Francisku, kde ztvárnila Lišáka v Janáčkově opeře Příhody lišky Bystroušky. Na rozdíl od evropských angažmá tam však musela vydržet bez dětí. Velmi jí prý chyběly. "Byl to můj životní úspěch. Ještě nikdy jsem za operní roli nebyla publikem a kritikou tak opěvována. Alespoň trochu mi to pomohlo vyrovnat se s faktem, že jsem byla nucena osm týdnů žít bez rodiny," řekla ČTK. Pecková bydlí po svatbě s německým hudebníkem v Německu. Má osmiletého syna Theodora a tříletou dceru Dorotheu. "V každém volném dnu mezi představeními nebo zkouškami jedu domů za rodinou, i kdyby to mělo být přes celou Evropu," přiznává. Nyní z Drážďan, kde se podílí na inscenaci Straussovy opery Salome, je to snadnější. Syn chodí do školy, hraje na flétnu a na klavír. Je podle maminky spolehlivý a bezproblémový. Dcera je ve školce také spokojená. "Zřejmě děti oceňují její organizační schopnosti lépe než my doma," poznamenala 43letá Pecková. V roce 2004 a 2005 má sólistka stále co dělat. Po Drážďanech ji nyní čekají Kanárské ostrovy, festivaly Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, Bavorská státní opera v Mnichově, znovu Drážďany, na podzim Moskva...



"Myslím, že i pro lidi bez rodinných závazků je to hodně. Pokud se v kalendáři na rok 2006 nezaplní jeden měsíc, vůbec se nebudu zlobit," nechala se slyšet umělkyně. Petr Veber luk Cas| 17:52



Přehled zpráv

Recommend Documents