PÉČE O NOVOROZENCE V RUKOU PORODNÍ ASISTENTKY

MASARYKOVA UNIVERZITA LEKAŘSKA FAKULTA

Jana Zelinková

PÉČE O NOVOROZENCE V RUKOU PORODNÍ ASISTENTKY

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Fendrychová

Brno 2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jaroslavy Fendrychové a uvedla v seznamu literatury všechny použité prameny.

V Brně dne 10.4. 2009

………………………………

Děkuji Mgr. Jaroslavě Fendrychové za odborné vedení mé bakalářské práce, profesionální rady a trpělivost. Dále děkuji PhDr. Radce Wilhelmové za informace a odborné rady, studentkám porodní asistence za vyplnění dotazníku a všem maminkám, které byly inspirací k tvorbě bakalářské práce.

OBSAH 1

ÚVOD ……………………………………………….…………….6

2

CÍL PRÁCE A PRACOVNÍ HYPOTÉZY …..………………....8

2.1

Cíle práce a pracovní hypotézy………………………………………..8 3

3.1

3.2

3.3

3.4

CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU ………………………….9 Historie péče o dítě …………………………………………………....9 3.1.1

Vývoj péče o novorozence u nás …………………….……....9

3.1.2

Vývoj profese dětská sestra ………………………….……..11

3.1.3

Vzdělávání dětských sester ………………………………....11

3.1.4

Činnosti dětských sester …………………………..…..……12

Historie vzdělávání PA v českých zemích …………………………...13 3.2.1

Vývoj babictví v Čechách a na Moravě do 18.století ………13

3.2.2

Vývoj babictví za vlády Marie Terezie a Josefa II…………13

3.2.3

Rozvoj babického školství v létech 1802-1918…….………14

3.2.4

Vývoj babictví v letech 1918-1945 …………….…………..15

3.2.5

Vývoj vzdělání po 2.světové válce do současnosti ….……..15

3.2.6

Vzdělávání ve 21.století ……………………………...…….16

Mezinárodní definice a kompetence porodních asistentek …..……….18 3.3.1

Mezinárodní definice porodní asistentky ..…………….…...18

3.3.2

Činnosti porodní asistentky ……………………….……..….19

Předpokládané vědomosti sester a porodních asistentek v péči o novorozence získané v kvalifikačním studiu ….. …………….....…..20

3.5

3.6

3.4.1

Vědomosti dětských sester ………………………..….…….20

3.4.2

Vědomosti všeobecných sester .………………….…...…….21

3.4.3

Vědomosti porodních asistentek .………………......……….22

Charakteristika novorozence ...……………………………..…...…….23 3.5.1

Klasifikace novorozence …………………………………….23

3.5.2

Fyziologický novorozenec …………………………………..25

3.5.3

Vzhled novorozence ………………………………………....25

Systém péče v ČR ……………………………………………………..26

3.7

Nejčastější dotazy matek v péči o novorozence v rámci praxe studentek porodní asistence ……………………………………………………..27 4

METODIKA ………………………………..………………...….30

5

VÝSLEDKY VÝZKUMU ………………………...………….....32

5.1 Výsledky ………………………………………………………….…....32 6

DISKUSE ……………………………………………………..….56

7

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ……….60

8

ZÁVĚR ………………………………………………………..….62

9

RESUMÉ ……………………………………….…………….…..63

10

POUŽITÁ LITERATURA ………………………………….…..64

11

ANOTACE ………………………………..………………….…..71

12

PŘÍLOHY ………………………………………………………..75

1 ÚVOD

„Jsou v životě chvíle naplněné zázrakem, chvíle, kdy se nebe setkává se zemí. Ten zázrak přichází z dálky sem pokaždé, když žena přivádí děťátko na tuto zem. Jsou chvíle, kdy žal a veselí si podávají ruce. Každé děťátko je darem pro tuto zem. Přináší naději pro zítřek pokaždé, když žena přivádí děťátko sem“. Hogne Moe, 2002

Péčí o dítě se od počátku vzniku pediatrie jako oboru, který se rozvinul na počátku 19. století, zabývaly ošetřovatelky – dětské sestry. Vzdělávání dětských sester začíná se vznikem dětských nemocnic r. 1918. V průběhu času dochází ke změnám ve vzdělávání v tomto oboru. Velká změna přišla se zákonem č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. V roce 2006 končí studium dětských sester na vyšších odborných školách. V současné době může získat dle nové legislativy všeobecná sestra kvalifikaci v oboru dětská sestra pouze ve specializačním vzdělávacím programu. Situace je taková, že postupně dochází k nedostatku dětských sester a práce na novorozeneckých odděleních a péče o fyziologické novorozence spadá do rukou porodních asistentek. Ovšem s péčí o novorozence se nesetkáváme pouze na novorozeneckých odděleních, ale stále více od nás maminky požadují rady a pomoc i na oddělení šestinedělí a následně v primární péči. Tuto situaci jsem začala pociťovat i já jako studentka v rámci školní odborné praxe. „Sestřičko, jak často mám kojit, proč malý pořád pláče a jak poznám, že má malá hlad?“ slýchávám často od zoufalých maminek čekajíc radu, pomoc a pochopení. Bohužel jsem nebyla vždy schopna jim odpovědět či správně poradit, což mě přivedlo k tomu, abych si doplnila vzdělání dané problematiky. Po diskusích s mými spolužačkami jsem zjistila, že mají stejný problém. Otázek hodně, znalostí málo. Proto jsem začala pátrat v

knihovnách a knihkupectvích s cílem sehnat vhodnou literaturu k nastudování chybějících znalostí. Narazila jsem na řadu knih určených budoucím rodičům, ale odborné literatury bylo minimum. V knihovně jsem objevila dvě zajímavé knihy z padesátých let minulého století, které byly určené dětským sestrám pracujícím na novorozeneckých odděleních. Opravdu skvělá literatura, kterou bychom uvítali i dnes. Samozřejmě doplněná o současné poznatky, pomyslela jsem si. Rozhodla jsem se touto problematikou více zabývat a následně zpracovat v bakalářské práci. Především zjistit, jaké znalosti studentky porodní asistentky v oblasti péče o novorozence mají, aby se potvrdila či vyvrátila moje domněnka, týkající se důležitosti vzniku praktické příručky péče o novorozence. Příručky, která by studentkám doplnila chybějící vědomosti, aby byly schopny pečovat o novorozence a edukovat rodiče v dané problematice.

2 CÍL PRÁCE A PRACOVNÍ HYPOTÉZY

2.1 Cíle práce a hypotézy Cíl č. 1: Zjistit, zda jsou studentky porodní asistence dotazovány ze strany matek v péči o novorozence a umí matkám poradit v dané problematice. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že nejméně 50 % studentek je alespoň někdy ze strany matky dotazováno v oblasti péče o novorozence Hypotéza č. 2: Předpokládám, že nejméně 50 % studentek neumí nebo spíše neumí matkám poradit.

Cíl č. 2: Zjistit, kde (kromě výuky ve škole) získávají studentky informace a vědomosti v oblasti péče o novorozence Hypotéza č. 3: Předpokládám, že nejméně 50 % studentek získává informace z doporučených publikací.

Cíl č. 3: Zjistit, jaké jsou znalosti studentek v problematice péče o novorozence Hypotéza č. 4: Předpokládám, že minimálně 50 % znalostních otázek nebude správně či vůbec zodpovězeno

3 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

3.1 Historie péče o dítě 3.1.1 Vývoj péče o novorozence u nás V minulosti bylo ošetřování novorozenců nedílnou součástí porodnictví a prodělávalo s ním celý bouřlivý vývoj od pověr a empirie až k dnešním vědecky zdůvodňovaným diagnostickým, preventivním a léčebným postupům. Dříve se soustředila péče především na rodičku, teprve v minulém století začali porodníci zdůrazňovat i ochranu plodu (Kolektiv autorů, 1967). Na přelomu 19. století se začala vyvíjet jako samostatný vědní obor pediatrie a v krátké době se neobyčejně rozvinula. Doté doby nebyla péče o děti specializována, ale byla spojena s léčením dospělých. Ošetřování dětských pacientů probíhalo společně s dospělými. Nemocem dětského věku a potřebám dítěte se věnovalo interní lékařství a porodnictví. Porodníci prováděli péči u novorozenců, v učebnicích pro mediky i porodní asistentky publikovali kapitoly o novorozencích, v časopisech vědecké práce o novorozeneckých problémech (Autorský kolektiv, 1957; Kolektiv autorů, 1967). Tento obor, zaměřený eminentně na prevenci, musel rozšířit svou činnost i na nejútlejší věková období, na novorozence a kojence. Zvláštní pozornost přitahovaly také nedonošenci. Pediatři se věnovali novorozeneckým problémům v nejužší spolupráci s porodníky a s patologickými anatomy. Dnes je na celém světe zásada, že se o novorozence starají pediatři (Kolektiv autorů, 1967; Sedlářová, 2008). V České republice

se rozvíjení této péče věnoval od roku 1930 profesor Švejcar.

V Ostrčilově Učebnici porodnictví zveřejnil u nás první monografii sepsanou pediatrem nazvanou Fyziologie a patologie novorozence. Jeho článek uveřejněný v roce 1945 v Praktickém lékaři průkopnicky ukázal pediatrické stanovisko k práci novorozeneckých oddělení. Profesor Teyschl v učebnici Dětské lékařství věnoval také samostatnou kapitolu novorozencům. Popud pro studium perinatální úmrtnosti vyšel od profesora Šikla, který sledoval na pražských porodnických klinikách novorozenecká úmrtí a získal spolupráci porodníků a pediatrů. Od té doby pediatrická, gynekologická a patologicko-anatomická sekce

Čs. lékařské společnosti Jana Ev. Purkyně konaly konference o perinatální úmrtnosti a bojovali proti ní (Autorský kolektiv, 1957; Kolektiv autorů, 1967). Ministerstvo zdravotnictví stanovilo provozní řád novorozeneckých pokojů, byla vybudována síť kojeneckých ústavů, stanic péče o nedonošené děti, kojenecké poradny, ženské poradny.

Dále byla podporována hospitalizace stále většího počtu rodiček, byla

intenzivně prohlubována prenatální péče a zlepšováno sociální postavení matek. Za stoupající životní i kulturní úroveň, za ochotné spolupráce žen a rodin a zásluhou intensivní práce zdravotníků se dostavily kladné výsledky. V ženských poradnách bylo v r. 1955 zachyceno 89,6 % všech těhotných z celé republiky. Z celého počtu porodů bylo 79,4 % v ústavech (porodnice, porodnické oddělení a porodničky). Dětské poradny zachycovaly 86,7 % všech kojenců. Úmrtnost matek při porodu činila 0,72 ‰, snížila se tedy na světovou úroveň. Velkou podporu péči o novorozence přinesla výzkumná práce Ústavu pro péči o matku a dítě, dětských klinik a jiných ústavů. Výzkum byl soustředěn v první etapě na děti nedonošené, poškozené při porodu a na některé choroby v novorozeneckém období. Poté vstoupil výzkum do nové etapy, více zaměřené na problémy teoreticko-klinické, na otázky dědičnosti, reprodukce, prenatální pediatrie, fyziologie novorozence, vrozené vývojové vady. Výzkum se rozvíjí v nejužší spolupráci s porodníky a fyziology. Široká podpora poskytována matkám a novorozencům přinesla kladné výsledky, neboť došlo k výraznému snížení perinátální úmrtnosti. Důležité úkoly mají samozřejmě i dětské sestry na novorozeneckých pokojích. Jejich práce má specifické rysy: - ošetřují děti po porodu, část novorozenců vyžaduje mimořádnou péči, jsou to děti nedonošené, poškozené porodem, s vrozenými vývojovými vadami, postižené infekcí, sestry zde mají velkou zodpovědnost – musí včas odhalit odchylky nebo projevy nemoci, - velkým úkolem je výchova matek, týká se především kojení, ošetřování dítěte a hygienických návyků, je potřeba citlivý psychologický přístup, příkladné jednání při rozhovoru s matkou. Zvláště závažné jsou situace, kdy dítě má vrozenou vývojovou vadu, - dalším neméně důležitým úkolem je pomoc při řešení sociálních a rodinných otázek matek (neprovdané matky, nechtěné dítě). Rozvoj o matku a dítě přinesl daleko větší počet pracovních míst (Autorský kolektiv, 1957; Kolektiv autorů, 1967).

3.1.2

Vývoj profese dětská sestra

S vývojem dětského lékařství je úzce spjato ošetřovatelství, které souvisí se vznikem a vývojem profese dětská sestra. Odborná příprava zdravotníků pro ošetřování dětí dlouho neexistovala. Při ošetřování nemocných dětí se uplatňovaly zkušenosti získané v péči o děti v nalezincích a při pozorování dětí doma. Mezi první dětské sestry se zařazují ošetřovatelky v nalezincích. Patří sem i svobodné matky. První dětská nemocnice byla otevřena v Paříži v roce 1802 a druhá v Petrohradě v roce 1834. Na našem území vznikala v roce 1842 v Praze a v roce 1846 v Brně první dětská oddělení a dětská nemocnice. U nás byl první český profesor dětského lékařství jmenován v roce 1884 dr. Bohdan Neuertter. V tomto období byly v Praze otevřeny dvě dětské kliniky, jedna pro kojence v nalezinci a druhá pro větší děti v dětské nemocnici na Karlově. Nová dětská nemocnice s 270 lůžky a odbornými ambulancemi poskytovala péči od roku 1902. V té době byla jedinou dětskou nemocnicí v Čechách (Sedlářová, 2008) 3.1.3

Vzdělávání dětských sester

Vzdělávání dětských ošetřovatelek souvisí se vznikem dětských nemocnic, které začalo v roce 1918. V Praze byl zahájen jednoletý kurz na Státní ošetřovatelské škole. První ošetřovatelská škola pro dětské sestry byla založena v roce 1922 při nemocnici Ochrany matek a dětí v Praze – Krči. Byla jedinou českou školou pro dětské sestry až do osvobození v roce 1945. V roce 1946 vznikla v Praze Švejcarova škola pro výchovu a výuku dětských sester. V roce 1995 došlo k transformaci zdravotnického školství v tomto oboru. Bylo zrušeno čtyřleté studium a dvouleté pomaturitní kvalifikační studium. V roce 1996 byl zaveden tříletý pomaturitní obor Diplomovaná dětská sestra na vyšších zdravotnických školách. Změna přišla se zákonem č. 96/2004 Sb. V roce 2006 končí studium dětských sester na vyšších zdravotnických školách. Dle nové legislativy může všeobecná sestra získat kvalifikaci dětské sestry ve specializačním vzdělávacím programu (Sedlářová, 2008).

3.1.4

Činnosti dětských sester v péči o novorozence

Dětská sestra vykonává činnosti podle § 48 Vyhlášky č. 424/2004 Sb.

Bez odborného dohledu a indikace: - vytváří stimulující výchovné a léčebné prostředí, připravuje a provádí výchovná zaměstnání, - připravuje stravu novorozencům, kojencům a batolatům, - vede matky ke správnému přístupu ve výživě dítěte, - edukuje matky v technice kojení a dohlíží na jeho správné provedení, - sleduje psychomotorický vývoj dětí, vede o něm písemný záznam, - činí opatření k zamezení vzniku psychických deprivací, retardací psychomotorického vývoje dítěte, vhodným výchovným přístupem předchází negativním vlivům v dalším vývoji dítěte, - rozvíjí komunikační schopnosti dítěte, - vyhledává rizikové faktory ohrožující zdravý vývoj dítěte, - provádí první ošetření novorozence, včetně případného zahájení okamžité resuscitace, zajišťuje screeningová vyšetření, učí matky správnému ošetřování novorozence, - poskytuje ošetřovatelskou péči v rámci primární péče, zejména vykonává návštěvní službu, hodnotí prostředí z hlediska zajištění zdravého vývoje dítěte, poskytuje rady a pomoc v oblasti, péče o dítě, tj. ve výživě, kojení, hygieně, v ošetřování dětí, zajišťuje dodržování plánu povinného očkování a preventivních prohlídek, - edukuje rodiče ve výchově a péči o děti v jednotlivých vývojových obdobích, pomáhá jim řešit zdravotní i sociální problémy v rámci školního poradenství, spolupracuje s ostatními institucemi v oblasti péče o dítě a rodinu, zejména sociálními a vzdělávacími zařízeními a správními úřady (Vyhláška č. 424/2004 Sb.).

3.2 Historie vzdělávání porodní asistentky v českých zemích 3.2.1 Vývoj babictví v Čechách a na Moravě do 18. století

Babictví je jedním z nejstarších zdravotnických oborů. Po řadu staletí bylo opomíjeným povoláním, vykonávaným nevzdělanými ženami. Podobně jako jinde ve světe se babictví vyvíjelo i u nás. Záležitost porodu byla svěřována výhradně ženám a spočívala až do doby osvícenské jen na řemeslné výuce. Porodní „babičky“ u nás byly už od 14. století. Babictví nebo také „bábení“ vykonávaly ženy, které neměly základní školení, nazývaly se „báby pupkořezné“, později „babičky“. Nová „babička“ byla oprávněna vykonávat babictví samostatně po čtyřleté spolupráci se starší babičkou, a to v takovém rozsahu jak sama uznala za vhodné. Po založení Karlovy univerzity roku 1348 se přednášelo porodnictví a gynekologie. Učení však bylo pouze teoretické, praktická cvičení se nekonala, protože chirurgii a anatomii přednášeli výlučně profesoři patřící k duchovnímu stavu. Vzdělání bylo omezeno pouze na pojednání o průběhu porodu. Roku 1519 vydal mladoboleslavský lékař Nicolaus Claudjan první učebnici pro porodní báby psanou v češtině „Zpráwa a nauczenie žienam tiehotnym a Babam pupkorzeznym netoliko prospessna, ale také potrzebna.“ Další česká kniha vyšla v roce 1577 od Matouše Wolkenbergera: „Růžová zahrádka plodných žen“. V roce 1651 bylo nařízeno Ferdinandem III. přezkoušení porodních „babiček“. Každá „bába“, která neprokázala, že zkoušku vykonala, nesměla pomáhat u porodu (Sedláčková, 1973).

3.2.2

Vývoj babictví za vlády Marie Terezie a Josefa II.

Velkým přínosem v oblasti zdravotnické péče a vzdělanosti bylo období vlády Marie Terezie.Dvorním dekretem z roku 1745 bylo usneseno, aby porodním „babičkám“ a jejich pomocnicím přednášel anatomii profesor anatomie a prováděl také pitvy na mrtvých ženách (Vránová, 2007; Sedláčková, 1973).

Dalším dvorním dekretem z roku 1748 byly nařízeny nejpodrobnější zkoušky pro porodní „babičky“ buď na lékařské fakultě nebo na venkově, krajským fyzikem (Vránová, 2007; Sedláčková, 1973).

3.2.3

Rozvoj babického školství v létech 1802-1918

Prvním učitelem porodnictví se stal chirurg Dr. Josef Molinari. V roce 1753 bylo nařízeno, aby jeden z pěti profesorů anatomie lékařské fakulty přednášel pro „báby“, chirurgy a mediky porodnictví. Přednášel profesor Dutoy, který byl v roce 1753 vystřídán Hynkem Janem Ruthem. Učitel H. J. Ruth měl i další povinnost, docházet 2x týdně do vlašského špitálu na Malé Straně a vyučovat praktické porodnictví na těhotných dívkách. V roce 1783 přednášel porodnictví také Dr. Jan Melič, který se zabýval porodnictvím jako předmětem teoretickým. V roce 1737 zřídil soukromou porodnici v domě u Montagů, kde vyučoval porodní báby a také lékaře. Byl velice vzdělaným lékařem. V roce 1804 byl stanoven pro „babičky“ první studijní řád, z kterého vyplývají tyto povinnosti: - babičky se musí účastnit celého porodnického kurzu na univerzitě nebo lyceu a obdržet diplom, - alespoň dva měsíce musí věnovat praktickému vyučování v porodnici (Sedláčková, 1973; Marek, 2002).

V letech 1808 - 1850 přednášel porodnictví Antonín Jungmann. Byly nařízeny velmi přísné zkoušky, které obsahovaly totéž, co pro porodníky, kromě nauky o nástrojích a provádění nástrojového porodu. Bylo nařízeno řídit porody na fantomu nebo mrtvole, prokázat zručnost v potřebných hmatech při přirozených porodech a v obratech. V roce 1852 se konaly tři teoreticko – praktické roční kurzy. Do každého kurzu mohlo být přijato 60 kandidátek (Sedláčková, 1973; Doležal, 2001; Vránová, 2007).

3.2.4

Vývoj babictví v letech 1918 - 1945

Vznik Československé republiky a získání samostatnosti slibovaly i porodním „babičkám“ naději na zlepšení jejich postavení. V roce 1919 vznikl spolek „Ústřední jednota porodních asistentek“ a vydávaly časopis „Věstník“. Téhož roku odesílá Ústřední jednota návrh na úpravu sociálního postavení porodních babiček, který v roce 1910 vypracovali velice podrobně Dr. Rubeška a Dr. Pachner. Úprava se měla týkat školní docházky, stálého platu, měla určit platební sazby na jednotlivé výkony, zajistit pojištění starobní i invalidní a měla povznést stav porodních babiček na patřičnou úroveň. Požadovali proto zastavení další výuky a zavedení opakovacích kurzů. Měly se také účastnit i praktického cvičení ve vyšetřování těhotných a rodiček, ošetřování šestinedělek a novorozenců. Ústřední jednota také zavedla opakovací kurzy ve svém časopise. Kromě odborných článků byly v časopise kladeny otázky , na které bylo odpovězeno odborným lékařem. Dne 9. listopadu 1928 vyšel zákon „O pomocné praxi porodnické, jakož i o vzdělání a výcviku porodních asistentek“. Zákon, který byl už dlouho očekáván, ale nezajišťoval porodním asistentkám ani pojištění, ani rajónování. Zákonem o pomocné praxi porodnické bylo povoleno užívat nového názvu „porodní asistentka“. V roce 1930 byly zřízeny státní ústavy pro vzdělání porodních asistentek (Sedláčková, 1973; Vránová, 2007).

3.2.5

Vývoj vzdělání po 2. světové válce do současnosti

V roce 1947 bylo studium pro porodní asistentky prodlouženo z deseti měsíců na dva roky. V té době fungovaly v Československu pouze dva ústavy pro výchovu porodních asistentek, a to v Pardubicích a v Ostravě. Zákon číslo 95/1948 Sb. zařadil obor porodní asistentka do vyššího sociálního zdravotního studia. Prudký růst zdravotnických služeb si vyžádal přechodné snížení studia na tři roky v roce 1951-1952. V roce 1955 - 1956 bylo zavedeno čtyřleté studium s maturitou. Porodní asistentky se učily dva roky se všeobecnými sestrami a po dvou letech se studium rozdělilo. Proběhl pouze tento ročník.

V roce 1960 - 1961 bylo otevřeno čtyřleté studium pro absolventy ZDŠ. Ve školním roce 1958 - 1959 bylo na středních zdravotnických školách zavedeno dvouleté denní a dálkové pomaturitní studium pro porodní asistentky. Současně s tímto dálkovým studiem existovalo v 70. letech jednoleté studium např. pro všeobecné nebo dětské sestry, které pracovaly na porodnických odděleních a chtěly být porodními asistentkami. Studium bylo ukončeno rozdílovou maturitní zkouškou. V roce 1965 byl název oboru změněn z porodní asistentky na ženskou sestru. Takto se nazývaly až do roku 1993. Poté se opět vrátilo původní pojmenování – porodní asistentka. V roce 1974 - 1975 bylo ukončeno čtyřleté vzdělávání. V roce 1995 - 1996 vznikl studijní obor Diplomovaná porodní asistentka, který byl realizován na vyšších zdravotnických školách. Trval tři roky. Nahradil bývalé dvouleté pomaturitní studium. Od roku 2001 - 2002 byla zahájena výuka porodních asistentek na vysokých školách jako bakalářský stupeň vzdělání. Studium trvá tři roky a je ukončeno Státní závěrečnou zkouškou, která se skládá z vypracování a obhájení bakalářské práce a ústní zkoušky z porodní asistence, ošetřovatelství, gynekologie a porodnictví (Vránová,2007).

3.2.6

Vzdělávání porodních asistentek v 21. století

Se změnou společenského uspořádání a vstupem České republiky do Evropské unie dochází k doporučené harmonizaci vzdělávání tzv. regulovaných profesí, mezi které patří i porodní asistentka. V ČR probíhá v současnosti studium porodních asistentek na 10 vysokých školách: v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Praze, Ústí nad Labem a ve Zlíně. Vzdělávání zde vznikalo postupně v letech 2001 - 2005 (Vránová, 2007). Vzdělávání porodních asistentek je řízeno dle Zákona č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. Tento zákon upravuje: - podmínky získávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, - celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků a vzdělávání jiných odborných pracovníků, - podmínky k uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání pro členy EU,

- zahrnuje způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky.

Odborná způsobilost k výkonu povolání porodní asistentky se získává absolvováním: - nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu porodních asistentek, - tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, - střední zdravotnické školy v oboru ženská sestra nebo porodní asistentka,

pokud bylo

studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. Zákon dále také uvádí, že porodní asistentka, která získala odbornou způsobilost na střední zdravotnické škole v oboru ženská sestra a porodní asistentka, může vykonávat své povolání bez odborného dozoru až po třech letech výkonu povolání porodní asistentky na úseku péče o ženu během těhotenství, porodu, šestinedělí a péče o novorozence. Porodní asistentka musí prokázat činnost na každém z těchto úseků v minimální délce 1 měsíce, kromě úseku péče o ženu během porodu, kde musí prokázat činnost v minimální délce 6 měsíců. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Za výkon povolání porodní asistentky se považuje poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, to je zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, pokud probíhají fyziologicky, vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence, součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. Dále se porodní asistentka ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči. Pokud způsobilost k výkonu tohoto povolání získal muž, je oprávněn používat označení odbornosti porodní asistent (Zákon č. 96/2004 Sb.).

3.3 Mezinárodní definice a kompetence porodních asistentek (PA)

3.3.1 Mezinárodní definice PA Porodní asistentka je osoba, která byla přijata do vzdělávacího programu pro porodní asistentky v dané zemi, která úspěšně ukončila daný vzdělávací program a získala požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání porodní asistentky. Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný pracovník: - pracuje v partnerství se ženami, aby jim poskytla potřebnou podporu, péči a radu

během

těhotenství, porodu a v době poporodní, - vede porod na svou vlastní zodpovědnost, - poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje: - preventivní opatření, - podporu normálního porodu, - zjišťování komplikací u matky a dítěte, - zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci, - provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci.

Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě. Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik a zdravotnických středisek. Tato definice byla přijata na zasedání Mezinárodního výboru porodních asistentek dne 19.7.2005 a nahrazuje definici porodní asistentky z roku 1972, doplněnou v roce 1990 (Štromerová, 2008).

3.3.2 Činnosti porodní asistentky Náplň práce je stanovena vyhláškou č. 424/2004 Sb. § 5. 1) Porodní asistentka vykonává a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace lékaře základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotným, rodícím ženám a šestinedělkám prostřednictvím ošetřovatelského procesu: - poskytuje poučení o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření novorozence a o antikoncepci; poskytuje rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkuje, - provádí návštěvy v rodinách těhotných, šestinedělek a gynekologicky nemocných, sleduje jejich zdravotní stav, - podporuje a edukuje ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházení jeho komplikacím, - diagnostikuje těhotenství, předepisuje, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sleduje ženy s fyziologickým těhotenstvím, poskytuje jim informace o prevenci komplikací, v případě zjištěného rizika předává ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví, sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, - rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhá mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádí neodkladná opatření, připravuje rodičky k porodu, - pečuje o ně ve všech dobách porodních a vede fyziologické porody, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vede i porody v poloze koncem pánevním; neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví, - ošetřuje porodní a poporodní poranění a pečuje o šestinedělky, - zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků, manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu, - zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků a prádla, manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.

2) Porodní asistentka poskytuje bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péči fyziologickým novorozencům prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádí jejich první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace (Vyhláška č. 424/2004 Sb.)

3.4 Předpokládané vědomosti sester a porodních asistentek v péči o novorozence získané v kvalifikačním studiu

3.4.1

Vědomosti dětských sester získané v tříletém vyšším odborném studiu v oboru Diplomovaná dětská sestra

Teoretická výuka péče o novorozence probíhá ve druhém ročníku v předmětu Pediatrie s hodinovou dotací 56 hodin a v předmětu Ošetřovatelství v klinických oborech s hodinovou dotací 192 hodin.

Odborná praxe péče o novorozence probíhá ve druhém ročníku na pracovišti gynekologicko – porodnického oddělení (oddělení šestinedělí, porodní sál, novorozenecké oddělení, oddělení pro novorozence rizikové, patologické a s nízkou porodní váhou) s hodinovou dotací 240 hodin.

Osnova z oblasti neonatologie: -

základní demografické ukazatele,

-

systém péče o dítě,

-

systém očkování,

-

fyziologie novorozeneckého období (charakteristika období, klasifikace novorozence),

-

patologie plodu a novorozence ( dědičnost, prenatální a genetická diagnostika a poradenství, patologie plodu, terapeutická intervence, vrozené vývojové vady, diagnostika, léčba, prognóza, resuscitace novorozence, nepravidelnosti v poporodní adaptaci, postnatální onemocnění novorozence, novorozenec nízké porodní hmotnosti, porod, ošetření, léčebné postupy),

-

patologické stavy u kojenců, batolat, větších dětí,

-

ošetřovatelský proces u novorozence ( spolupráce dětské sestry s porodní asistentkou při a po porodu, první ošetření novorozence, hodnocení dle Apgarové, práce sestry na novorozeneckém oddělení, denní péče o novorozence, péče o novorozence na JIP, péče o novorozence v domácí péči),

-

ošetřovatelský proces o patologického novorozence (přístrojová technika, první ošetření nezralého novorozence, ošetřovatelský proces u patologického novorozence v inkubátoru, spolupráce s matkou dítěte),

-

onemocnění všech orgánových systémů (Učební dokumenty pro Vyšší zdravotnické školy, 1996).

3.4.2

Vědomosti všeobecných sester získané v tříletém bakalářském studiu na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně ve studijním oboru Všeobecná sestra

Teoretická výuka péče o novorozence probíhá ve třetím ročníku - v pátém semestru v předmětu Ošetřovatelství v pediatrie s hodinovou dotací 30 hodin.

Odborná praxe péče o novorozence probíhá na dětských klinických pracovištích s hodinovou dotací 75 hodin.

Osnova z oblasti neonatologie: -

organizace péče o dítě,

-

základy legislativy v péči o dítě,

-

růst a vývoj dítěte,

-

hodnocení psychomotorického vývoje,

-

hodnocení základních fyziologických funkcí,

-

výživa ( poruchy výživy, výživa kojenců – přirozená, umělá),

-

novorozenec fyziologický a patologický,

-

nejčastější vrozené vady,

-

onemocnění všech orgánových systémů (Studijní katalog, 2006-2007)

3.4.3

Vědomosti porodních asistentek získané v tříletém bakalářském studiu na Lékařské fakultě Masarykovy Univerzity v Brně ve studijním oboru Porodní asistentka

Teoretická výuka péče o novorozence probíhá ve druhém ročníku - ve třetím a čtvrtém semestru s hodinovou dotací 90 hodin.

Odborná praxe péče o novorozence probíhá ve druhém ročníku, čtvrtém semestru na novorozeneckém oddělení, oddělení pro novorozence rizikové a patologické s hodinovou dotací 68 hodin.

Osnova z oblasti neonatologie: -

statistické údaje péče o novorozence,

-

anatomické a fyziologické zvláštnosti zralého a nezralého novorozence,

-

klasifikace novorozence,

-

první ošetření novorozence na porodním sále a na následném oddělení (koupel novorozence, výživa novorozence, krmení dítěte sondou, observace novorozence, fyzikální vyšetřování, screeningová vyšetření, manipulace s novorozencem),

-

asfyxie a resuscitace novorozence,

-

plicní patologie novorozence,

-

žloutenky v novorozeneckém věku,

-

zažívací trakt novorozenců (fyziologie a patologie),

-

infekce v perinatálním období (Studijní program oboru Porodní asistentka, 2002)

Z porovnání jednotlivých oborů je patrné, že nejvíce vědomostí a praktických dovedností s péčí o novorozence by měla mít vzhledem ke svému vzdělání dětská sestra. V rámci výuky měla největší počet teoretické i praktické výuky, týkající se péče o novorozence narozdíl od bakalářských oborů porodní asistentka a všeobecná sestra.

3.5 Charakteristika novorozence Novorozenecké období trvá od narození do 28. dne života. Dělí se na časné (od narození do 7.dne života) a pozdní novorozenecké období (od 8. do 28. dne života). Každého novorozence charakterizuje gestační věk, porodní hmotnost a vzájemný poměr těchto veličin. Gestační věk je doba od koncepce do porodu. Normální těhotenství, zároveň i gestační věk, trvá 40 týdnů a končí porodem živého nebo mrtvého plodu nebo potratem. Za živě narozené dítě je považován každý plod, který po vybavení z matčina těla jeví známky života a váží 500 g a více nebo plod s porodní hmotností nižší než 500, přežije-li 24 hodin. Známky života jsou: akce srdeční, dýchání, aktivní pohyb nebo pulzace pupečníku. O mrtvě rozeného novorozence jde, pokud po porodu chybí životní projevy. Potrat: nejeví-li novorozenec známky života nebo má hmotnost při porodu nižší než 1000 g anebo hmotnost nižší než 500 g s jednou známkou života nepřežije-li 24 hodin. Neustále se snižuje hranice životaschopnosti plodu - viability. V současné době je považována hranice viability dokončený 23. týden těhotenství (Stožický, Pizingerová, 2006).

3.5.1 Klasifikace novorozence

Novorozence je možné bezprostředně po porodu zařadit do skupin, které mají vysokou výpovědní hodnotu z hlediska posouzení prenatálního vývoje, ale i z hlediska prognózy možné morbidity nebo mortality. Především se uplatňuje klasifikace dle délky těhotenství a dle vztahu porodní hmotnosti ke gestačnímu věku. Gestační věk lze stanovit 3 způsoby: • somatickými kritérii, • neurologickým vyšetřením, • kombinací fyzikálního a neurologického vyšetření. Nejpřesněji se dá gestační věk odhadnout

kombinací fyzikálního a neurologického

vyšetření např. dle Ballarda. Hodnotí se 6 znaků somatické zralosti a 6 znaků neurologického vývoje. Součet bodů z obou skóre odpovídá příslušnému týdnu gestačního věku (Fendrychová, Borek a kolektiv, 2007).

Klasifikace dle délky těhotenství Dle délky těhotenství dělíme novorozence na: • narozené před termínem (nedonošené) - gestační věk pod 38. týdnem, • narozené v termínu (donošené) - gestační věk mezi 38. – 42. týdnem, • narozené po termínu (přenášené) - gestační věk nad 42. týdnem.

Klasifikace dle vztahu porodní hmotnosti ke gestačnímu věku Novorozence dělíme na: •

eutrofické – stav výživy odpovídá gestačnímu věku (pohybuje se mezi 10. – 90. percentilem pro daný gestační věk),

•

hypotrofické – porodní hmotnost je nižší než odpovídá gestačnímu věku (pod 10. percentilem),

•

hypertrofické – porodní hmotnost je vyšší než odpovídá gestačnímu věku (nad 90. percentilem).

Klasifikace dle zralosti Novorozence dělíme na: •

extrémně nezralé – narozené do 28. týdne gestace, s hmotností 500 – 999 gramů, v anglické literatuře nazývané ELBW – extrémně nízká porodní hmotnost,

•

velmi nezralé – do 32. týdne gestace, s hmotností 1000 – 1499 gramů = VLBW – velmi nízká porodní hmotnost,

•

středně nezralé – do 34. týdne gestace, s hmotností 1500 – 1999 gramů = LBW – nízká porodní hmotnost,

•

lehce nezralé – do 38. týdne gestace, s hmotností 2000 – 2499 gramů = LBW – nízká porodní hmotnost (Fendrychová, Borek a kolektiv, 2007).

3.5.2 Fyziologický novorozenec

Je zdravý, zralý, narozený v termínu 38. – 42. týden gestace. Váha se nejčastěji pohybuje mezi 3 až 4 kg (2500 – 4500 g), délka většinou přes 50 cm. Obvod hlavy je 32 – 37 cm, obvod hrudníku bývá o 1 – 2 cm méně než obvod hlavy. Tělesná teplota v axile by se měla pohybovat mezi 36,4 – 36,8 °C, v rektu 36,6 – 37,5 °C. Frekvence dýchání je 30 – 60/min., tepová frekvence průměrně kolem 120 – 140 tepů/min, tlak krve 50 – 75/30 – 45 mm Hg. Kůže je růžová, krytá mázkem v kožních záhybech. Na zádech mohou být zbytky lanuga. Na nose se občas vyskytují milia, ušní boltce mají vyvinutou chrupavku, nehty přesahují konečky prstů. Dobře vyvinuté a pigmentované jsou prsní bradavky a je patrné rýhování plosek nohou. Chlapci mají sestouplá varlata ve skrótu, u děvčat překrývají labia majora labia minora (Fendrychová, Borek a kolektiv, 2007; Roztočil, 2001).

3.5.3

Vzhled novorozence

Hlava dítěte je proporcionálně větší než v pozdějším věku. Zaujímá ¼ celkové plochy těla. Kosti lebky mohou být někdy po porodu překřížené, ale po několika hodinách se vrací do původního stavu a deformace zmizí. Je zde velká a malá fontanela. Malá fontanela se uzavírá na konci těhotenství až do 2. měsíce věku. Velká fontanela nás informuje o stavu dítěte v novorozeneckém věku a kojeneckém věku. Jestli je vyklenutá, jedná se o zvýšení intrakraniálního tlaku, pokud je vkleslá jde o dehydrataci. Velká fontanela se uzavírá kolem 1. roku, nejpozději do 18 – 24 měsíců. Někdy se po porodu vyskytuje na hlavě porodní nádor, tj. edém podkoží, který se během prvních dnů resorbuje. Ne zcela fyziologickým projevem je tvorba kefalhematomu, který vzniká krvácením pod okostici některé kosti lební. Mezi další fyziologické známky patří zduření prsní žlázy. Vyskytuje se u obou pohlaví. Příčinou je přechod mateřských hormonů do plodu. Stejnou příčinu má i sekrece z genitálu u dívek. Pupečník je silný a ve středu bříška. Končetiny jsou flektovány. Spontánní motorické projevy jsou reflexní povahy a symetricky vytvářené na obou polovinách těla. Dovede otočit hlavu na obě strany a v poloze na bříšku hlavu chvíli zvednout. Reaguje na světelné a akustické podněty (Fendrychová, Borek a kolektiv, 2007; Roztočil, 2001).

3.6 Systém péče o novorozence v ČR Neonatologie je nedílnou součástí perinatologie. Perinatologie je obor, který se zabývá péčí o zdravý vývoj jedince. V České republice je perinatologie realizována tzv. třístupňovým regionálním systémem péče o těhotnou a novorozence (Fendrychová, Borek a kolektiv, 2007). V dnešní době je v České republice 12 perinatologických center.

I. stupeň – základní péče Novorozenci vyžadující základní péči jsou zdraví, s porodní hmotnost vyšší než 2 000 gramů, nad 35 týdnů gestace. Řadíme sem také novorozence s dobrou poporodní adaptací a novorozence, kteří se po ukončení léčby vrací zpět z vyšších specializovaných pracovišť. Tito novorozenci mohou být po poporodní adaptaci ošetřováni v systému rooming-in.

II. stupeň – intermediární péče Intermediární péče je zajištěna pro hypotrofické novorozence, s lehkým nebo středním stupněm nezralosti, s porodní hmotností vyšší než 1 500 gramů. Také pro novorozence s některými onemocněními, například diabetickou fetopatií a s vrozenými vadami, které nezpůsobují selhání životně důležitých funkcí a nevyžadují chirurgickou léčbu. Jedná se o stavy, které nevyžadují intenzivní péči.

Provádí se zde diagnostika a léčba těchto

onemocnění od 33. týdne gestace. Také poporodní zajištění a transport novorozenců od 24. do 32. týdne těhotenství. Intermediární péči (II. typu) poskytují kromě Center intenzivní perinatální péče i vybraná pracoviště intermediární perinatální péče, ustavená v roce 1997.

III. stupeň – intenzivní a resuscitační péče Péče o novorozence III. stupně sdružuje jak péči I. stupně, tak jednotky intermediární, intenzivní a resuscitační péče do neonatologického centra. Jsou součástí perinatologického centra. Perinatologická centra se soustřeďují na nejzávažnější patologické a nezralostní stavy v rámci regionu. Tato centra byla ustavena Ministerstvem zdravotnictví v roce 1995. Intenzivní a resuscitační péče je určena pro novorozence s těžkým a extrémním stupněm nezralosti, narozenými mezi 24. – 32. týdnem gestace. Také s těžkým onemocněním, jako

například těžký stupeň hemolytické nemoci, dále stavy vyžadující dlouhodobou řízenou ventilaci a vrozené vývojové vady, které jsou slučitelné se životem, ale vyžadují chirurgickou léčbu. Dále pro pacienty s chronickou plicní nemocí a na dlouhodobé totální parenterální výživě (Obrovská, 2008).

3.7 Nejčastější dotazy matek v péči o novorozence v rámci praxe studentek porodní asistence 3.7.1 Na co matky nejčastěji ptají?

Proč je důležité dítě často přebalovat? Správná odpověď: novorozence je nutné často přebalovat z důvodů hygienických, jako prevence opruzenin a zabránění vzniku infekce a v neposlední řadě kvůli spokojenosti a pocitu pohodlí dítěte.

Jak pečovat doma o pupek? K domácímu ošetření pupeční jizvy si matka pořídí 60% líh, buničitou vatu nebo vatové tyčinky. Zpočátku jizvu ošetřuje po každém přebalování, později stačí po koupání. Vatovou tyčinku namočí do líhu, dvěma prsty pupík rozevře a opatrně, ale důkladně spodinu vyčistí. Novou vatovou tyčinkou namočenou v líhu otře okolí pupíku. Vždy používá nové tyčinky. Pupeční jizvu nezalepuje. Sleduje také okolí pupku. Může se vyskytnout mírné zarudnutí. Pokud by z pupeční jizvy vytékalo větší množství krve nebo hnisu je potřeba navštívit lékaře.

Jakou teplotu by měla mít místnost, ve které spí novorozenec? Ke spánku novorozence se doporučuje teplota v místnosti kolem 18 – 20°C.. Vysoké teploty by mohly způsobit přehřátí dítěte a způsobit zdravotní obtíže, nízké teploty by mohly dítě podchladit.

Kdo a kdy informuje praktického pediatra (PLDD) o propuštění novorozence z porodnice? Po propuštění z porodnice musí matka praktickému pediatrovi nahlásit novorozence do 48 – 72 hodin.

Mám ucpané mlékovody – co dělat? Ucpané mlékovody trápí matku velmi často. Nejvhodnější na ucpané mlékovody jsou teplé či studené obklady, tvaroh, masáže a odstřikování mateřského mléka.

Je užívání penicilinu kontraindikací kojení? Užívání penicilinu není kontraindikací kojení.

Kdy mohu s novorozencem poprvé na vycházku? V této situaci záleží na ročním období a stavu matky a dítěte. V létě se doporučuje vyjít s dítětem na procházku 2. – 3. den po propuštění z porodnice. Ovšem platí nevystavovat dítě přímému slunci! V chladnějších měsících 7. – 10. den. Nevycházet za silného větru a v mrazech.

Dítě má koliku – co dělat? Můžeme doporučit masáže bříška, úlevové polohy, matce doporučíme pít fenyklový čaj a vyvarovat se dráždivé a nadýmavé stravě. Při úlevové poloze dítě položíme na hrudníček na naši hruď nebo přes klín. Jemně jej poklepáváme po zádech a zadečku. Masáže bříška provádíme po směru hodinových ručiček. Můžeme použít i teplé obklady – zahřátou plenu přiloženou na bříško.

Jaké je dávkování vitaminu K v prvním roce života dítěte? Vitamin K ordinuje lékař! První aplikace se podává do 24 hodin po porodu jako prevence krvácivé nemoci novorozence. Poté kojené děti dostávají v 1. měsíci 1 kapku týdně, dále 1 kapku měsíčně po dobu výlučného kojení.

Jaké jsou preventivní opatření proti syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS). V prevenci proti syndromu náhlého úmrtí (SIDS) se doporučuje nepoužívat měkké materiály, které by mohly způsobit udušení dítěte, neukládat dítě ke spánku na bříško, nekouřit v místnosti, kde spí novorozenec, používat dudlík, používat elektronické chůvičky nebo monitoring dechu, udržovat přiměřenou teplotu v místnosti.

Jak v případě nutnosti resuscitovat novorozence? Pro snadné zapamatování je užívaná pomůcka A (airway – vzduch), B (breathing – dýchání) C (circulation – oběh). A - k uvolnění dýchacích cest se pouze uloží hlavička do střední roviny a do tzv. neutrální polohy – tzn. že se ani nezaklání ani nepředklání ! B - pokud dítě nedýchá, tak aplikujeme 5 úvodních vdechů (pouze objem úst) do úst a nosu dítěte a sledujeme, zda se mu zvedá hrudník, ale pouze ve středním rozsahu. C - pokud dítě ani po prodýchání nezrůžoví a nezačne samo dýchat, pokračujeme v prodýchávání a začneme s masáží srdce – dvěma prsty na hrudní kosti na spojnici prsních bradavek nebo metodou dvou palců do hloubky 1/3 hloubky hrudníku. Resuscitační poměr je 1 : 3.

4 METODIKA

V bakalářské práci jsem zjišťovala, zda jsou studentky v rámci praxe dotazovány ze strany matek v péči o novorozence, zda umí matkám poradit a jakých oblastí se otázky především týkají. Dále mě zajímalo, jaké znalosti v oblasti péče o novorozence studentky mají. A kde studují, mimo doporučených publikací, další informace a znalosti v dané problematice. Na počátku jsem si stanovila následující cíle a hypotézy:

Cíl č. 1: Zjistit, zda jsou studentky porodní asistence dotazovány ze strany matek v péči o novorozence a umí matkám poradit v dané problematice. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že nejméně 50 % studentek je alespoň někdy ze strany matky dotazováno v oblasti péče o novorozence Hypotéza č. 2: Předpokládám, že nejméně 50 % studentek neumí nebo spíše neumí matkám poradit.

Cíl č. 2: Zjistit, kde (kromě výuky ve škole) získávají studentky informace a vědomosti v oblasti péče o novorozence Hypotéza č. 3: Předpokládám, že nejméně 50 % studentek získává informace z doporučených publikací.

Cíl č. 3: Zjistit, jaké jsou znalosti studentek v problematice péče o novorozence Hypotéza č. 4: Předpokládám, že minimálně 50 % znalostních otázek nebude správně či vůbec zodpovězeno

Pro průzkum jsem si vybrala metodu anonymního dotazníku, pomocí něhož jsem si zmapovala současnou situaci mezi studentkami oboru Porodní asistentka na třech fakultách ČR

(Masarykova Univerzita v Brně, lékařská fakulta; Univerzita Palackého v Olomouci,

fakulta zdravotnických věd; Univerzita Pardubice, fakulta zdravotnických studií) v oblasti péče o novorozence. Dotazník je nejužívanější metodou získávání informací pomocí předem

stanovených a pečlivě formulovaných otázek. Tímto způsobem se získává dostatek informací od respondentů v relativně krátkém čase. Při sestavování dotazníku jsem se snažila o formulaci jednoduchých a srozumitelných otázek. Dotazník obsahuje 20 otázek. V první časti je pět otázek uzavřených, dále šestnáct otevřených. V otázce č. 1, 2 a 3 zjišťuji základní informace o studentce. Její věk, název školy a ročník, ve kterém studuje. Pro cíl č. 1 jsem stanovila otázky číslo 4, 5, 6 a 7, kde studentky zodpovídají, zda jsou v rámci praxe dotazovány ze strany matek v oblasti péče o novorozence, jakých oblastí se otázky nejčastěji týkají, zda umí matkám poradit a v neposlední řadě, zda si myslí, že jsou v rámci výuky dostatečně připraveny pečovat o novorozence. Otázka č. 8 má splnit cíl č. 2, a to jaké jsou nejčastější zdroje pro studium v dané oblasti. Otázka č. 9 je orientační. Slouží ke zjištění názoru studentek, zda by uvítaly vznik příručky péče o novorozence pro porodní asistentky. V otázkách č. 10 - 19

zjišťuji znalosti studentek v dané problematice. Použila jsem

základní otázky, na které většina maminek hledá odpověď. Slouží pro stanovení cíle č. 3. Před distribucí jsem si ověřila srozumitelnost dotazníku u několika studentek. Dotazníky jsem distribuovala sama mezi studentkami druhých a třetích ročníků Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity. Na ostatní vysoké školy jsem dotazníky, po předchozí domluvě s referentkami daných oborů vysokých škol, poslala poštou. Z tohoto důvodu byl sběr poněkud zdlouhavý, ale vyplatil se, neboť bylo potřeba potvrdit či vyvrátit mé domněnky, týkající se důležitosti vzniku brožurky pro porodní asistentky v oblasti péče o novorozence.

5 VÝSLEDKY VÝZKUMU 5.1 Výsledky V průzkumném šetření bylo rozdáno 70 dotazníků studentkám oboru porodní asistence na třech fakultách ČR ((Masarykova Univerzita v Brně, lékařská fakulta; Univerzita Palackého v Olomouci, fakulta zdravotnických věd; Univerzita Pardubice, fakulta zdravotnických studií). Bylo vráceno 62 vyplněných dotazníků. 6 dotazníků jsem vyloučila z důvodu neúplného vyplnění.

Položka č. 1 Věk respondentů Věk studentek se pohyboval od 20 do 30 let. Dvacetiletých studentek bylo 9 (16 %), jednadvacetiletých 14 (25 %), dvaadvacetiletých 18 (32 %), třiadvacetiletých bylo 10 (18 %) a 5 (9 %) studentek mělo nad dvacet čtyři let.

Tab. č. 1 Věk respondentů Věk

Absolutní počet

Relativní počet (%)

20 let

9

16

21 let

14

25

22 let

18

32

23 let

10

18

nad 24 let

5

9

Suma

56

100

Věk

9%

16%

18%

20 let 21 let 22 let 23 let 25% 32%

Graf č. 1 Věk studentek

nad 24 let

Položka č. 2 Název školy Mezi dotazovanými bylo 31 (55 %) studentek Masarykovy Univerzity v Brně, 10 (18 %) studentek Univerzity Palackého v Olomouci a 15 (27 %) studentek odpovědělo z Univerzity Pardubice, fakulta zdravotnických studií.

Tab. č. 2 Název školy Název školy

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Masarykova Univerzita

31

55

Univerzita Palackého

10

18

Univerzita Pardubice

15

27

Suma

56

100

Název školy

27% Masarykova univerzita Univerzita Palackého 55% 18%

Graf. č. 2 Název školy Graf č. 2 Název školy

Univerzita Pardubice

Položka č. 3 Ročník studia Z oslovených dívek bylo celkově 23 (41 %) studentek druhých ročníků a 33 (59 %) studentek třetích ročníků.

Tab. č. 3 Ročník studia

Ročník studia

Absolutní počet

Relativní počet (%)

2. ročník

23

41

3. ročník

33

59

Suma

56

100

Ročník studia

41% 2. ročník 3. ročník 59%

Graf č. 3 Ročník studia

Položka č. 4 Žádají Vás matky v rámci praxe o radu? Na tuto otázku odpovědělo ano 14 (25 %) studentek, většinou ano 34 (61 %), odpověď většinou ne se vyskytla u 8 (14 %) studentek. Odpověď ne, nikdy se nevyskytla ani jednou.

Tab. č. 4 Žádají Vás matky v rámci praxe o radu?

Žádají Vás matky v rámci praxe o radu?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Ano, vždy

14

25

Většinou ano

34

61

Většinou ne

8

14

Ne, nikdy

0

0

Suma

56

100

Žádají Vás matky v rámci praxe o radu?

14%

0%

25% Ano, vždy Většinou ano Většinou ne Ne, nikdy

61%

Graf č. 4 Žádají Vás matky v rámci praxe o radu?

Položka č. 5 Umíte matkám poradit? V této otázce si 5 (9 %) studentek myslí, že umí maminkám vždy poradit. Spíše ano označilo 27 (49 %) studentek, odpovědí spíše ne bylo 21 (38 %). Rezolutní ne označily 3 (4 %) studentky.

Tab. č. 5 Umíte matkám poradit? Umíte matkám poradit?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Ano

5

9

Spíše ano

27

49

Spíše ne

21

38

Ne

3

4

Suma

56

100

Umíte matkám poradit?

4%

9% Ano

38%

Spíše ano Spíše ne Ne 49%

Graf č. 5 Umíte matkám poradit?

Položka č. 6 Jaké oblasti se otázky matek týkají? V této položce mohly studentky označit více odpovědí. 52 (49 %) studentek označilo kojení, 15 (14 %) uvedlo manipulaci s dítětem, 16 (15 %) koupání, dokrmování dětí označilo 11 (10 %) studentek a možnost jiné využilo 12 (11 %) studentek. Mezi nejčastějšími odpověďmi u možnosti jiné byla péče o pupek, co se děje s novorozencem v porodnici a otázky, týkající se domácího ošetřování. Tab. č. 6 Jaké oblasti se otázky matek týkají?

Jaké oblasti se otázky matek týkají?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Kojení

52

49

Manipulace

15

14

Koupání

16

15

Dokrmování

11

10

Jiné

12

11

Suma

106

100

Jaké oblasti se otázky matek týkají? Jiné

11

Dokrm

10

Koupání

15

Manipulace

Relativní počet (%)

14

Kojení

49 0

10

20

30

40

50

60

Graf č. 6 Jaké oblasti se otázky matek nejčastěji týkají?

Položka č. 7 Myslíte si, že jste v rámci výuky připravená pečovat o dítě? V této otázce si žádná studentka nemyslí, že je v rámci výuky připravená pečovat o dítě. Spíše ano odpovědělo 23 (41 %), největší podíl zaznamenala položka spíše ne - 24 (43 %) studentek, zatímco odpověď ne se vyskytovala u 9 (16 %) studentek.

Tab. č. 7 Myslíte si, že jste v rámci výuky připravená pečovat o dítě?

Jste v rámci výuky připravená pečovat o dítě?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Ano

0

0

Spíše ano

23

41

Spíše ne

24

43

Ne

9

16

Suma

56

100

Jste v rámci výuky připravená pečovat o dítě?

16%

0% 41%

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

43%

Graf č. 7 Myslíte si, že jste v rámci výuky připravená pečovat o dítě?

Položka č. 8 obsahovala 4 podotázky. Studentky měly u každé položky uvést, z jakých zdrojů získávají další vědomosti v oblasti péče o novorozence a uvést název zdroje/ů. Pokud zdroj neznaly, zaškrtly odpověď „Neznám vhodnou literaturu“.

Nejčastějším zdrojem získávání informací je internet. Studentky uvedly celou řadu internetových stránek. Mezi nejčastějšími byly www.mojerodina.cz a www.babyonline.cz, což uvedlo 11 (16 %) studentek, dále 5 (7 %) studentek uvedlo www.emimino a 4 (6 %) studentky uvedly stránku www.babyweb.cz. Internetový zdroj nepoužívá 21 (31 %) studentek.

Internet 21

neznám

5

www.emimino.cz www.porodnice.cz

4

www.babyweb.cz

4 1

www.cenap.cz

absolutní zastoupení

3 3

www.mamita.cz www.peceodite.cz

1

www.neoweb.cz

11

www.mojerodina.cz

2

www.kojeni.cz

11

www.babyonline.cz

1

www.levret.cz

0

5

Graf č. 8 Zdroje internetu

10

15

20

25

21 (33 %) studentek nezná žádnou vhodnou knihu pro získávání znalostí v péči o novorozence. Ve 13 (20 %) případech uvedly studentky publikaci Intenzivní péče o novorozence od autorů Fendrychová, Borek a kol., 2007, 7 (11 %) studentek uvedlo různé populární knihy pro matky a publikaci autorů Roztočil a kol. Porodnictví, 2001. Další knihy, které studentky uvedly jsou v grafu č.9.

Knihy Výživové poradenství u dětí do dvou let-Kuldová

5 7

Knihy pro matky Porodnictví-Roztočil

1 7

Porodnictví-Čech Něžná náruč rodičů-Kiedroňová

3 Řada1 2

Pediatrie-Volf Intenzivní péče o novorozence-Fendrychová

13 2

Pediatrie do kapsy - Od´Callaghan Pediatrie-Klíma

3 21

Neznám vhodnou literaturu 0

Graf č. 9 Zdroje knih

5

10

15

20

25

Název skript uvedlo 7 (13 %) studentek - Základy gynekologie a porodnictví od Kudely. Dále sem studentky opět zařadily Intenzivní péči o novorozence od Fendrychové, Borka a kol., která je nejoblíbenějším a nejčastějším zdrojem literatury. Vyskytla se zde i Pediatrie od Volfa. 38 (68 %) studentek nezná žádná skripta.

Skripta

Základy gynekologie a porodnictví - Kudela

7

Pediatrie - Volf

5 Řada1

Intenzivní péče o novorozence - Fendrychová

6

Neznám vhodnou literaturu

38

0

Graf č. 10 Zdroje skript

5

10

15

20

25

30

35

40

Na otázku Kde jinde studentky získávají informace a znalosti v péči o novorozence? 8 (14 %) studentek uvedlo zdravotnický personál, 7 (13 %) získává zkušenosti z praxe, 6 (11 %) z různých konferencí, 3 (5 %) z časopisů a 2 (4 %) ze školy.

Jinde Časopis

2

Zdravotnický personál

8

Praxe

7

Škola

Řada1

3

Konference

6 0

2

4

Graf č. 11 Jiné získávání informací

6

8

10

Položka č. 9 Uvítala byste vznik příručky? 46 (82 %) studentek by zcela jistě uvítalo vznik příručky péče o novorozence, spíše ano odpovědělo 10 (18 %) studentek. Odpověď spíše ne a ne se nevyskytovala vůbec.

Tab. č. 8 Uvítala byste vznik příručky?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Ano

46

82

Spíše ano

10

18

Spíše ne

0

0

Ne

0

0

Suma

56

100

Uvítala byste vznik příručky?

Uvítala byste vznik příručky?

0% 18%

0% Ano Spíše ano Spíše ne Ne 82%

Graf č. 12 Uvítala byste vznik příručky?

V následující části dotazníku jsem zjišťovala znalosti studentek v péči o novorozence. Použila jsem otázky, na které většina maminek hledala odpověď a zajímalo mě, zda by studentky byly schopné maminkám poradit a edukovat je.

Položka č. 10 Proč je důležité dítě často přebalovat? Na tuto otázku věděl správnou odpověď největší počet studentek. Správně odpovědělo 51 (91 %) studentek, pouze 5 (9 %) odpověď na otázku nevědělo.

Tab. č. 9 Proč je důležité dítě často přebalovat? Proč je důležité dítě často přebalovat?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Správná odpověď

51

91

Nesprávná odpověď

5

9

Suma

56

100

Proč je důležité dítě často přebalovat?

9%

Správná odpověď Nesprávná odpověď

91%

Graf. č. 13 Proč je důležité dítě často přebalovat?

Položka č. 11 Popište postup domácího ošetřování pupku Popsat správný způsob domácího ošetřování a poučit matku by umělo 45 (80 %) studentek. Nesprávnou odpověď napsalo 11 (20 %) studentek.

Tab. č. 10 Popište postup domácího ošetřování pupku Popište postup domácího ošetřování pupku

Absolutní počet

Realtivní počet (%)

Správná odpověď

45

80

Nesprávná odpověď

11

20

Suma

56

100

Popište postup domácího ošetřování pupku

20% Správná odpověď Nesprávná odpověď 80%

Graf č. 14 Popište postup domácího ošetřování pupku

Položka č. 12 Jaká je doporučená teplota místnosti pro spánek novorozence? Správnou odpověď na tuto otázku, tedy 18 – 20 °C, vědělo 21 (38 %) studentek. Nesprávně odpovědělo 25 (45 %) studentek a odpověď nevím využilo 10 (18 %) studentek.

Tab. č. 11 Jaká je doporučená teplota místnosti pro spánek novorozence Jaká je doporučená teplota pro spánek novorozence

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Správná odpověď

21

38

Nesprávná odpověď

25

45

Nevím

10

18

Suma

56

100

Jaká je doporučená teplota místnosti pro spánek novorozence?

18% 38%

Správná odpověď Nesprávná odpověď Nevím

44%

Graf č. 15 Jaká je doporučená teplota místnosti pro spánek novorozence?

Položka č. 13 Kdo informuje praktického pediatra o propuštění novorozence z porodnice? 16 (29 %) studentek vědělo, že propuštění novorozence oznamuje praktickému pediatrovi matka (rodiče) nejpozději do 48 - 72 hodin. Chybně odpovědělo 17 (30 %) studentek. Odpověď nevím využil největší počet studentek, a to 23 (41 %).

Tab. č. 12 Kdo informuje pediatra o propuštění novorozence z porodnice?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Správná odpověď

16

29

Nesprávná odpověď

17

30

Nevím

23

41

Suma

56

100

Kdo informuje pediatra o propuštění novorozence z porodnice?

Kdo informuje pediatra o propuštění novorozence z porodnice?

29% 41% Správná odpověď Nesprávná odpověď Nevím

30%

Graf č. 16 Kdo informuje pediatra o propuštění z porodnice?

Položka č. 14 Co poradíte matce, když má ucpané mlékovody? 38 (68 %) studentek by umělo matce poradit s ucpanými mlékovody. Nesprávně odpovědělo 6 (11 %) studentek a odpověď nevím označilo 12 (21 %) studentek.

Tab. č. 13 Co poradíte mamince, když má ucpané mlékovody?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Správná odpověď

38

68

Nesprávná odpověď

6

11

Nevím

12

21

Suma

56

100

Co poradíte matce, když má ucpané mlékovody?

Co poradíte matce, když má ucpané mlékovody?

21% Správná odpověď Nesprávná odpověď Nevím

11% 68%

Graf č. 17 Co poradíte matce, když má ucpané mlékovody

Položka č. 15 Je penicilin kontraindikací kojení? Správně odpovědělo 20 (39 %) studentek. Nesprávná odpověď byla u 10 (20 %) studentek a nevím u 21 (41 %).

Tab. č. 14 Je penicilin kontraindikací kojení?

Je penicilin kontraindikací kojení?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Správná odpověď

20

39

Nesprávná odpověď

10

20

Nevím

21

41

Suma

51

100

Je penicilin KI kojení?

39%

41%

Správná odpověď Nesprávná odpověď Nevím

20%

Graf č. 18 Je penicilin kontraindikací kojení

Položka č. 16 Víte, kdy může matka s novorozencem poprvé na vycházku? S touto otázkou měly studentky problémy. Správnou odpověď vědělo pouze 16 (29 %) studentek, zatímco 18 (32 %) napsalo nesprávnou odpověď a 22 (39 %) studentek nevědělo.

Tab. č. 15 Víte, kdy může matka s novorozencem poprvé na vycházku?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Správná odpověď

16

29

Nesprávná odpověď

18

32

Nevím

22

39

Suma

56

100

Víte, kdy může matka s novorozencem poprvé na vycházku?

Víte, kdy může matka s novorozencem poprvé na vycházku?

29% 39%

Správná odpověď Nesprávná odpověď Nevím 32%

Graf č. 19 Víte, kdy může matka s novorozencem poprvé na vycházku?

Položka č. 17 Co poradíte matce, když má dítě koliku? Poradit matce u dětí s kolikou by umělo 39 (69 %) studentek, naopak nesprávné rady by podalo 6 (11 %) studentek a 11 (20 %) by radu nemělo vůbec.

Tab. č. 16 Co poradíte matce, když má dítě koliku?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Správná odpověď

39

69

Nesprávná odpověď

6

11

Nevím

11

20

Suma

56

100

Co poradíte matce, když má dítě koliku?

Co poradíte matce, když má dítě koliku?

20% Správná odpověď Nesprávná odoveď 11%

Nevím 69%

Graf č. 20 Co poradíte matce, když má dítě koliku?

Položka č. 18 Popište dávkování vitaminu K v prvním roce života Dávkování vitaminu K popsalo správně pouze 5 (9 %) studentek. 36 (64 %) uvedlo pouze aplikaci vitaminu K po porodu, čímž odpověď nebyla úplná a správná. Nevědělo 15 (27 %) studentek.

Tab. č. 17 Popište dávkování vitaminu K v prvním roce života

Popište dávkování vitaminu K v prvním roce života?

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Správná odpověď

5

9

Nesprávná odpověď

36

64

Nevím

15

27

Suma

56

100

Popište dávkování vit. K v prvním roce života?

27%

9% Správná odpověď Nesprávná odpověď Nevím 64%

Graf č. 21 Popište dávkování vitaminu.K v prvním roce života

Položka č. 19 Uveďte alespoň 3 preventivní opatření proti SIDS Téměř většina 41 (73 %) studentek odpověděla správně a uvedla minimálně tři preventivní opatření SIDS. Nesprávně neodpověděla žádná studentka, zatímco odpověď nevím využilo 15 (27 %) studentek.

Tab. č. 18 Uveďte alespoň 3 preventivní opatření SIDS

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Správná odpověď

41

73

Nesprávná odpověď

0

0

Nevím

15

27

Suma

56

100

Uveďte alespoň 3 preventivní opatření SIDS

Uveďte alespoň 3 preventivní opatření SIDS

27% Správná odpověď Nesprávná odpověď 0%

Nevím 73%

Graf č. 22 Uveďte alespoň 3 preventivní opatření SIDS

Položka č. 20 Uveďte úvodní kroky resuscitace novorozence Popsat úvodní kroky resuscitace neumělo 29 (52 %) studentek, naopak 22 (39 %) studentek odpovědělo správně. Odpověď nevím uvedlo 5 (9 %) studentek.

Tab. č. 19 Uveďte úvodní kroky resuscitace novorozence

Absolutní počet

Relativní počet (%)

Správná odpověď

22

39

Nesprávná odpověď

29

52

Nevím

5

9

Suma

56

100

Uveďte úvodní kroky resuscitace novorozence

Uveďte úvodní kroky resuscitace novorozence

9% 39%

Správná odpověď Nesprávná odpověď Nevím

52%

Graf č. 23 Uveďte úvodní kroky resuscitace novorozence

6 DISKUSE

Při zpracování mé bakalářské práce na téma „Péče o novorozence v rukou porodní asistentky“, byly mojí inspirací maminky na oddělení šestinedělí a v rámci primární péče, se kterými jsem se během své praxe setkala. Ženy (nejen) po porodu jsou velmi citlivé při přijímání nové role matky. Proto v této době potřebují od nás porodních asistentek, které jsme si tuto práci vybraly jako své poslání, nejen psychickou podporu, citlivé jednání, ale i odborné rady, abychom zmírnily strach a nejistotu, která v každé mamince na počátku je. Jelikož se matky stále častěji obracejí s žádostí o pomoc při péčí o novorozence na studentky a stále více absolventek nachází uplatnění na novorozeneckých odděleních, zaměřila jsem se na otázku informovanosti studentek oboru porodní asistence v oblasti péče o novorozence. Vzhledem k transformaci vzdělání v nelékařských oborech a zánikem oboru dětská sestra přebírají právě porodní asistentky práci na novorozeneckých odděleních o fyziologické novorozence a pomáhají matkám s péči o novorozené děťátko a edukují je v dané problematice. Pro orientační průzkum mezi studentkami jsem zvolila formu dotazníku, kde jsem v prvé části použila otázky uzavřené s jednou či více možností a v druhé části odpovědi otevřené.

Na počátku jsem si stanovila několik cílů:

Cílem č. 1 jsem chtěla zjistit, zda jsou studentky, stejně jako já, v rámci praxe dotazovány ze strany matek týkající se problematiky péče o novorozence a dokáží jim poradit. Musím říci, že jejich odpověď na otázku „Obracejí se na Vás matky, v průběhu praxe s žádostí o pomoc a radu týkající se péče o

novorozence?“

mne vůbec nepřekvapila, jelikož mám stejné

zkušenosti. Ano, vždy odpovědělo 14 (25 %) studentek a více jak polovina studentek 34 (61 %) označila spíše ano. Na 8 (14 %) studentek se matky spíše neobracejí. Tuto odpověď označily pouze studentky druhých ročníků. Odpověď ne, nikdy se nevyskytla ani jednou. Hypotéza 1: Předpokládala jsem, že nejméně 50 % studentek je alespoň někdy ze strany matky dotazováno v oblasti péče o novorozence. Vycházela jsem ze svých zkušeností z praxe,

protože i já jsem často ze strany matek dotazována. Hypotéza se potvrdila. Studentek, které matky vždy žádají o radu, bylo 14 (25 %) a 34 (61 %) studentek většinou žádají o radu a pomoc. Jelikož všechny studentky odpověděly, že se na ně matky, ať často či méně, obracejí s otázkami týkající se péče o novorozence, nemohly vynechat další otázku a to, zda si myslí, že umí matkám poradit. Odpovědi v této otázce již nebyly tak striktní. Ano, vždy odpovědělo pouze 5 (9 %) studentek. Spíše ano umí matkám poradit 27 (49 %) studentek. Spíše neumí poradit v otázkách péče o novorozence 21 (38 %). Absolutní ne označily 3 (4 %) studentky. Lepších výsledků dosáhly studentky třetích ročníků, což přisuzuji větším zkušenostem a znalostem. Hypotéza 2: Předpokládala jsem, že nejméně 50 % studentek neumí nebo spíše neumí matkám poradit. Opět jsem vycházela z osobních zkušeností z praxe. Z průzkumu vyplývá, že hypotéza č. 2 se nepotvrdila. Matkám spíše neumí poradit 21 (38 %) studentek a vůbec neumí pouze 3 (4 %) studentky. Dále jsem zjišťovala, jakých oblastí se otázky matek především týkají. Studentky měly možnost označení více odpovědí. Téměř všechny studentky vybraly možnost kojení. Což uvádí i Horáková ve své bakalářské práci, že většina matek 25 (69,79 %) vyhledává pomoc při kojení u dětských sester a u 4 (10,53 %) porodních asistentek. Další oblasti byly koupání 16 (15 %), manipulace s novorozencem 15 (14 %), dokrmování 11 (10 %). 12 (11 %) studentek využilo odpověď jiné. Nejčastěji zde byla zařazena péče o pupek, co se děje s novorozencem v porodnici a péče doma. Také mě zajímalo, zda si studentky myslí, zda jsou v rámci výuky dostatečně připravené pečovat o dítě. Byla jsem velmi překvapena, že si žádná studentek nemyslí, že je dostatečně připravena pečovat o novorozence. Spíše ano odpovědělo 23 (41 %) studentek. Připraveno pečovat spíše není 24(43 %) a určitě ne 9 (16 %) studentek.

Cíl č. 2 – zjistit, kde studentky získávají informace a vědomosti v oblasti péče o novorozence. Z výsledků bohužel vyplynulo, že většina dotazovaných získává informace na internetu. Jak všichni víme, na internetu je přemrštěné množství informací, které mohou být občas zavádějící, nedůvěryhodné či nesprávné. Potvrdila se mi domněnka, že na trhu není dostatek literatury v tomto oboru pro porodní asistentky. Mezi nejčastější zmiňovanou

literaturou byla Intenzivní péče o novorozence od Fendrychové, Borka a kol. Pediatrie od Volfa, Porodnictví od Roztočila. Název skript uvedlo pouze 7 studentek z Univerzity Pardubice a to Základy gynekologie a porodnictví od Kudely. Dále sem 6 studentek zařadilo knihu Intenzivní péče o novorozence od Fendrychové,Borka a kol. a 5 studentek knihu Pediatrie od Volfa. U odpovědi jinde – uvedlo 8 studentek zdravotnický personál, 7 studentek praxi, 3 studentky získávají informace ve škole, 6 z různých konferencí a 2 z časopisů (blíže nespecifikovaných). Hypotéza 3: Předpokládala jsem, že nejméně 50 % studentek získává informace z doporučených publikací. Z uvedených výsledků vyplývá, že se hypotéza č. 3 také nepotvrdila. Název skript neuvedlo 38 (68 %) studentek. Nejvíce studentky získávají informace na internetu. Zajímalo mě, zda by studentky uvítaly vznik praktické příručky péče o novorozence pro porodní asistentky. Radost mi udělaly všechny odpovědi. Možnost ano využilo 46 (82 %) a spíše ano 10 (18 %) studentek. Jiná odpověď se nevyskytovala.

Cílem č. 3 bylo zjistit znalosti studentek o ošetřování novorozence. Bylo položeno 10 otázek, na které studentky volně odpovídaly podle svých znalostí. Pokud odpověď neznaly, odpověděly nevím. 51 (91 %) studentek vědělo správnou odpověď u otázek týkající se důležitosti přebalování, 45 (80 %) studentek znalo postup domácího ošetřování pupku. Dále by 38 (68 %) studentek umělo poradit matce s ucpanými mlékovody, 39 (69 %) poradit u dítěte s kolikou a 41 (73 %) uvést 3 preventivní opatření proti SIDS. 25 (45 %) nesprávných odpovědí se vyskytovalo u otázek týkajících se doporučené teploty v místnosti pro spánek novorozence. 36 (64 %) studentek nepopsalo správně dávkování vitaminu K v prvním roce života a 15 (27 %) uvedlo odpověď nevím. Bohužel 29 (52 %) studentek neuvedlo správně postup resuscitace novorozence. Největší počet odpovědí nevím bylo u otázky „Kdo informuje pediatra o propuštění novorozence z porodnice?“ - 23 (41 %) studentek. 21 (41 %) studentek nevědělo, zda je penicilin kontraindikací kojení. 22 (39 %) studentek nevědělo, kdy může matka poprvé na vycházku s novorozencem.

Hypotéza č. 4: Předpokládám, že minimálně 50 % znalostních otázek nebude správně či vůbec zodpovězeno. Z celkového počtu 11 (100 %) znalostních otázek nebylo správně či vůbec zodpovězeno 6 (55 %). Z toho vyplývá, že hypotéza č. 4 se potvrdila.

7 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Při zpracování bakalářské práce jsem se obrátila na studentky oboru Porodní asistentka na třech lékařských a zdravotních fakultách v ČR. V rámci šetření jsem zjistila některé nedostatky. Za negativní považuji nedostatek odborné literatury v oblasti péče o novorozence pro nelékařské zdravotnické obory. I studentky uvedly omezené množství literatury pro studium a získávání vědomostí v dané oblasti. Věřím, že postupem času bude na trhu mnohem více studijní literatury v této problematice. Byla jsem také překvapena, jak málo znalostí v této problematice studentky mají. I ony samy uznaly, že mají málo znalostí a většinu odpovědí na otázky od matek musí samy vyhledávat. Vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že studentky opravdu mají značné rezervy v některých odvětvích péče o novorozence, bylo by vhodné, aby vznikla praktická příručka péče o novorozence určená porodním asistentkám. Tato praktická příručka by měla obsahovat všechny oblasti týkající se péče o novorozence od prvního ošetření novorozence po porodu po domácí péči - oblasti péče o novorozence, kterých je dnes porodní asistentka součástí. Navrhovala bych rozčlenit příručku do několika kapitol zahrnující péči v porodnici (tzn. první ošetření novorozence, observace poporodní adaptace, fyzikální vyšetření novorozence, systém rooming–in, edukace matek v péči o novorozence, výkony na novorozeneckém oddělení), problematiku psychiky matky, její podporu

první dny doma – s důrazem na

nejen rodinou, ale i soukromou porodní

asistentkou, povinnosti rodičů – nahlášení praktickému pediatrovi, ohlášení na matriku a základní výbavu pro dítě. Další kapitoly by se měly týkat péče o novorozence v domácím prostředí: péče o pokožku (koupání, přebalování, očista obličeje, péče o pupeční jizvu, oblékání a cestování s novorozencem) viz. příloha č. 3, výživa novorozence (kojení – význam, výhody kojení, složení a tvorba mateřského mléka, technika kojení, jak kojit?, problémy při kojení, péče o prsy, nemoci a kojení, léky a kojení, odstřikování mléka, alternativy kojení, umělá výživa), spánek (fyziologie spánku, zásady a doporučení ke spánku), pláč (proč dítě pláče, nejčastější příčiny pláče), manipulace s novorozencem (psychomotorický vývoj, zásady správné manipulace s novorozencem – zvedání novorozence, pokládání novorozence, chování

novorozence) a v neposlední řadě zdravotní péče (očkování, preventivní prohlídky, přehled nemocí vyskytující se u novorozence, obsah lékárničky, syndrom náhlého úmrtí a kardiopulmonální resuscitace). Další návrh se týká odborných praxí. Podle mého názoru by měly studentky porodní asistence absolvovat více odborných praxí na novorozeneckých odděleních a více se v této problematice vzdělávat. Pro orientaci jsem si zjistila situaci na novorozeneckém oddělení v Porodnici na Obilním trhu v Brně. Ještě v nedávné době pracovalo na novorozeneckém oddělení 5 porodních asistentek. Některé z nich odešly na mateřskou dovolenou nebo pracovat do místa bydliště. V současné době zde pracují dvě porodní asistentky a třináct dětských sester. I staniční sestra potvrdila, že ubývá dětských sester a práci vykonávají porodní asistentky. Podle reálných čísel porodních asistentek na novorozeneckých odděleních stále více přibývá a přebírají práci, která byla dříve doménou dětských sester. Ráda bych, aby naše znalosti a dovednosti v péči o novorozence byly na takové úrovni, jako naše dovednosti a vědomosti z porodních sálů a oddělení gynekologie.

8 ZÁVĚR

V této bakalářské práci jsem se snažila popsat problematiku péče o novorozence jako jednu z kompetencí porodní asistentky. Vycházela jsem především ze zkušeností z odborné praxe a skutečností, že stále více porodních asistentek nachází uplatnění na novorozeneckých odděleních a přebírají práci, která byla donedávna doménou dětských sester (péče o fyziologické novorozence, edukace rodičů v oblasti péče o novorozence). Tato práce by měla vést ke zlepšení znalostí studentek v oblasti péče o novorozence a následné edukaci rodičů v této problematice.

Stanovila jsem si několik cílů: •

Zjistit, zda mají studentky zkušenosti s edukací matek a umí matkám poradit v problematice péče o novorozence.

•

Zjistit, kde získávají studentky informace a vědomosti v oblasti péče o novorozence.

•

Zjistit, jaké jsou znalosti studentek v dané problematice.

Úvodní část se zaměřuje na charakteristiku problému, a to historii péči o dítě, historii vzdělávání porodní asistentky a dětské sestry, činnosti profese dětská sestra a porodní asistentka, mezinárodní definici a kompetence porodní asistentky. Dále se zabývá předpokládanými vědomostmi dětských sester, všeobecných sester a porodních asistentek v oblasti péče o novorozence, které získaly v kvalifikačním studiu, charakteristikou fyziologického novorozence, systémem péče o novorozence v ČR a nejčastějšími dotazy matek, se kterými se setkávají studentky porodní asistence v rámci praxe. Praktická část byla tvořena formou dotazníkového šetření ke zjištění pohledu studentek na tuto problematiku a jejich znalostí v péči o novorozence. Ze šetření vyplynulo, že v rámci praxe jsou studentky velmi často dotazovány matkami, které žádají rady v péči o novorozence, ale odpovědi často neznají a neumí jim poradit. Odpovědi na otázky jsou nuceny následně vyhledat, ale v omezeném množství odborné literatury.

9 RESUMÉ

Bakalářská práce se zaměřuje na znalosti a připravenost studentek pečovat o novorozence a edukovat rodiče v péči o novorozence. Práce vychází ze zkušeností z odborné praxe na odděleních šestinedělí a primární péči a vyhodnocení dotazníků od studentek oboru porodní asistentka. Teoretická část se zabývá historií péčí o dítě, historií vzdělávání a vývoje profese dětská sestra a porodní asistentka. Dále se zabývá předpokládanými vědomostmi v péči o novorozence získanými v kvalifikačním studiu, charakteristikou fyziologického novorozence a systémem péče o novorozence v ČR V praktické části byly vyhodnoceny odpovědi a znalosti studentek dotazníkovým šetřením. Výsledky jsou prezentovány ve formě tabulek a grafů.

SUMMARY This bachelor work focuses on the knowledge and readiness of students to take care of a newborn and teaches parents in the care of newborns. The work builds on the experience of professional practice in the puerperium ward and primary care and evaluation of questionnaires from students in the field of midwifery (líbí se mi víc než jen midwife) The theoretical part deals with the history of child care, education and history of development of professions of child nurse and midwife, and their activities. Then it deals with the expected knowledge in the care of newborns acquired during the qualifying study, characteristics of physiological newborns and the system of care for newborns in Czech Republic In the practical part, the answers and knowledges of students of the questionnaire survey were evaluated. Outcomes are presented in the form of tables and graphs.

10 POUŽITÁ LITERATURA

1) AUTORSKÝ KOLEKTIV. Základy péče o novorozence. Příručka pro pracovníky novorozeneckých pokojů. Praha: Státní zdravotní nakladatelství, 1957.

2) BACUS, A. Dítě pláče – co dělat. 1. vydání. Praha: Portál, 2006. 143 s. ISBN 80-7367136-0.

3) BACUS, A. První rok vašeho dítěte. Praha: Portál s.r.o, 2005. 160 s. ISBN 80-7367-029-1.

4) BEČKA, K. Dítě. Průvodce rodičovstvím od početí dítěte do tří let. 1. vydání. Praha: Avicenum, 1991. 272 s.

5) BEHINOVÁ, M. – KAISEROVÁ, K. – KARGER, P. Velká kniha o mateřství. Praha: Mladá fronta a.s., 2006. ISBN 80-204-1526-2.

6) Budeme mít miminko. Průvodce těhotenstvím a péči o dítě do šesti let. 2. vydání. Praha: Anthea s.r.o., 2003.

7) COOPEROVÁ, C. Naše dítě v otázkách a odpovědích. 2. vydání. Praha: Ikar, 2007. 204 s. ISBN 978-80-249-0926-4.

8) ČECH, E. Porodnictví. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 434s. ISBN 80-247-13099.

9) ČEPICKÝ, P. – ČERNÁ, M. Jak odpovídat na otázky o těhotenství, porodu a péči o novorozence. Příručka pro gynekology – porodníky. Praha: Levret s.r.o, 2006. ISBN 80903183-9-8.

10) ČEPICKÝ, P. Péče o ženu v porodnici a v šestinedělí. 1. vydání. Praha: Státní zdravotní ústav, 2004. ISBN 80-7071-244-9.

11) DEANSOVÁ, A. Kniha knih o mateřství. Praha: Fortuna Print, 2004. ISBN 80-7321-1173.

12) DITRICHOVÁ, I. – PAPOUŠÍK, M. - PAUL. K. a kol.. Chování dítěte raného věku a rodičovská péče. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 192 s. ISBN 80-247-0399-8.

13) DORT, J. a spol. Neonatologie, vybrané kapitoly pro studenty LF. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0790-5.

14) FEDOR, M. – MINARIK, M. – KUNOVSKÝ, P. – VOBRUBA, V. a kol. Intenzivní péče v pediatrii. Osveta, 2006. ISBN 80-8063-217-0.

15) FENDRYCHOVÁ, J. – BOREK, I. a kol.. Intenzivní péče o novorozence.Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007. ISBN 978-80-7013-4474.

16) GALANDA, V. a kol. Pediatrie. 1. vydání. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1963. 204 s. ISBN 08-104-63

17) GRAVILLON, I. Spánek malých dětí. Praha: Portál s.r.o 2003.

18) GREGORA, H. Péče o novorozence a kojence, Maminčin domácí lékař. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0060-3.

19) GREGORA, M. Kniha o matce a dítěti. 1. vydání. Praha: Grada, 2005. 244 s. ISBN 80247-0854-X

20) HRODEK, O. a kol. Pediatrie. 1. vydání. Galén, 2002. ISBN 807262-178-5.

21) CHMEL, R. Otázky a odpovědi o porodu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1124-9.

22) KARP, H. Nejšťastnější miminko v okolí. Praha: Ikar, 2005. 322 s. ISBN 80-249-0564-7.

23) KEPÁK, J. Novorozeně v prvních dnech doma. Rady začínajícím rodičům. Praha: Sdružení MAC, 1998.

24) KIEDROŇOVÁ, E. Něžná náruč rodičů. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN 80247-1210-5.

25) KLÍMOVÁ, A., Kojit? A jak?Rady maminkám a nejen jim. Brno: 2000.

26) KOLEKTIV AUTORŮ. Příručka pro sestry novorozeneckých úseků porodnic a porodnicko-gynekologických odděleních nemocnic. Praha: Státní zdravotní nakladatelství, 1967.

27) LAKTAČNÍ LIGA, Kojení, Informační brožurka. 2007,2008.

28) LAROUSSE, . Encyklopedie rodičovství.. Praha: Slovart, 1996. ISBN 80-85871-89-0.

29) LEBL, J. – PROVAZNÍK, K. – HEJCMANOVÁ, L. Preklinická pediatrie. 1. vydání. Praha: Galén, 2003. ISBN 80-7262-2072.

30) MAREK, V. Nová doba porodní. Eminent, 2002. ISBN 80-7281-090-1.

31) MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ, LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Studijní program. Studijní obor 5341007 R Porodní asistentka. Brno, 2002.

32) MASARYKOVA UNIVERZITA, LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Studijní katalog. Studijní programy Specializace ve zdravotnictví, Ošetřovatelství. Brno, 2006-2007.

33) MAROTZ,C. – EILEENALLEN,K. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. 1. vydání. Praha: Portál, 2002. 187 s. ISBN 80-7178-614-4.

34) MEČÍŘ, M. Aby bylo zdravé. 5. vydání. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1985. 59 s.

35) MIHÁL, V. Vybrané kapitoly z pediatrie I.. Olomouc: 2000. ISBN 80-7067-849-6.

36) MICHÁLEK, J. a kol. Pediatrická propedeutika. Vybrané kapitoly. Brno: Masarykova Univerzita Lékařská fakulta, 2008. ISBN 978-80-210-4695-5.

37) MIKULANDOVÁ, M. Těhotenství, porod a šestinedělí. Nejčastěji kladené otázky a odpovědi. 1. vydání. Brno: Computer press, 2007. ISBN 978-80-251-1470-4.

38) MIKULANDOVÁ, M. Těhotenství a porod. Průvodce české ženy od početí do šestinedělí. 1. vydání. Brno: Computer press, 2004. ISBN 80-251-0205-X.

39) MURKOFFOVÁ, H. – EISENBERGEROVÁ, A. – HATHA, S. – WAYOVÁ, B. Co čekat v radostném očekávání. Praha: Slováry, 2004. ISBN 80-7209-457-2.

40) MYDLIL, V. – VOCEL, J. Observace, diagnostika a intenzivní péče v neonatologii. Brno: Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků v Brně, 1976.

41) NIESSEN, K.H. a kol. Pediatrie. Praha: Scientia Medica, 1996. ISBN 80-85526-29-8.

42) NOVÁK, I. a kol. Intenzivní péče v pediatrii. 1. vydání. Galén Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1474-8.

43) OBROVSKÁ, P. Péče o novorozence (komparativní studie Česká republika – Belgie). Bakalářská práce, 2008.

44) OCALLAGHAN, CH. – STEPHENSON, T. Pediatrie do kapsy. 2. vydání. Praha:Grada Publishing, 2005. 448 s. ISBN 80-247-0933-3.

45) PROKOP, M. a kol. Resuscitace novorozence.1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2003. 56 s. ISBN 80-247-0535-4.

46) ROZTOČIL, A. aj., Porodnictví. 1. vydání. Brno: IDV PZ, 2001. 333s. ISBN 80-7013339-2.

47) SARTI, P. – SPARNACCI, G. Těhotenství a péče o dítě. Kompletní průvodce od početí do věku šesti let. 1.vydání. Praha: Nakladatelství SVN s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7371-143-6.

48) SEDLÁČKOVÁ, R. Historie babictví v Čechách a na Moravě. Brno, 1973.

49) SEDLÁŘOVÁ, P. a kol. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. Praha: Grada Publishing, 2008. 248 s. ISBN 978-80-247-1613-8.

50) SCHNEIDEROVÁ, D. a kol. Kojení. Nejčastější problémy a jejich řešení. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0112-X.

51) SCHUTTOVÁ, K. Máme děťátko. Praha: Ikar, 1995.

52) STIEFENHOFER, M. 55 dobrých rad, když vaše dítě nechce spát. 1. vydání. Praha: Fragment, 2002. ISBN 80-720-650-9.

53) STOLLOWSKY, L. Baby lexikon, 999 odpovědí na otázky kolem dětí. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 336 s. ISBN 978-80-247-2104-0.

54) STOŽICKÝ, F. – PIZINGEROVÁ, K. Základy dětského lékařství. Praha: Karolinum, Univerzita Karlova v Praze, 2006. ISBN 80-246-1067-1.

55) MASARYKOVA UNIVERZITA, LÉKAŘSKÁ FAKULTA. STUDIJNÍ KATALOG. Studijní programy Specializace ve zdravotnictví, Ošetřovatelství. Brno, 2006-2007.

56) ŠAŠINKA, M. – ŠAGÁT, T. a spol. Pediatria, I. Svazok. 1. vydání. Košice: Satus, 1998. ISBN 80-967-963-0-5.

57) ŠTROMEROVÁ, Z. Péče porodní asistentky o těhotnou a rodící ženu v prostředí mimo porodnici. 2007.

58) TRČA, S. Budeme mít děťátko. 8. vydání. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-2470600-8.

59) UČEBNÍ DOKUMENTY PRO VYŠŠÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLY. Studijní obor 53-527 Diplomovaná dětská sestra. Vyšší odborné studium pro absolventy středních škol s maturitou. 1996.

60) VELEMÍNSKÝ, M.. 3x333 otázek pro dětského lékaře. Praha: Triton, 2002. ISBN 807254-290-7.

61) VOLF V., VOLFOVÁ H.. Pediatrie. 1. vydání. Praha, nakladatelství Informatorium, spol. s .r.o. 1996, 210 s. ISBN 80-85427-87-7

62) VRÁNOVÁ, V. Historie babictví a současnost porodní asistence. 1.vydání. Olomouc, 2007. ISBN 978-80-244-1764-6.

63) Vyhláška č. 423, kterou se stanoví činností zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2004. Částka 139.

64) WARD, B. Péče o dítě 0 – 3 roky. Martin: Vydavatelstvo Osveta, 1996. 264 s. ISBN 8088824-45-1.

65) Zákon č. 96/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. Sbírka zákonů ČR, Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 1993. Roč. 2004, částka 30, s. 1452 – 1479.

Zahraniční zdroje:

1) MANDLE, CH., KREUTER – OPITZ, S. Das Hebammenbuc. 5. Auflage, Stuttgart: Schattauer. ISBN 978-3-7945-2402-0.

2) GEIST, CH., HARDER, U., STIEFEL, A. Hebammenkunde. 4. Auflage, Germany: Hippokrates, 2007. ISBN 998-3-8304-5388-8.

Internetové zdroje:

1) [online] Stránky Péče o dítě. Stáhnuto 12.1. 2009. Dostupné na internetu: http://www.peceodite.cz/ockovani.html 2) [online] Stránky Miminet. Stáhnuto 12.1. 2009. Dostupné na internetu: http://www.miminet.cz/clanky.php?id_rubriky=3&id_clanek=117 3) [online] Stránky Maminky. Stáhnuto 12.1. 2009. Dostupné na internetu: http://maminky.eu/stranky/kojenci-5/kojeni-9/

11 ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Jana Zelinková

Instituce: Lékařská fakulta - Masarykova univerzita - katedra Porodní asistence, Brno Název práce: Péče o novorozence v rukou porodní asistentky

Vedoucí práce: Mgr. Jaroslava Fendrychová

Počet stran: 75

Počet příloh: 3

Rok obhajoby: 2009

Klíčová slova: péče o novorozence, péče o dítě, porodní asistentka, dětská sestra, informovanost studentek

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Věk respondentů Tabulka č. 2: Název školy Tabulka č. 3: Ročník studia Tabulka č. 4: Žádají Vás matky v rámci praxe o radu? Tabulka č. 5: Umíte matkám poradit? Tabulka č. 6: Jaké oblasti se otázky matek týkají? Tabulka č. 7: Myslíte si, že jste v rámci výuky připravená pečovat o dítě? Tabulka č. 8: Uvítala byste vznik příručky? Tabulka č. 9: Proč je důležité dítě často přebalovat? Tabulka č. 10: Popište postup domácího ošetřování pupku Tabulka č. 11: Jaká je doporučená teplota místnosti pro spánek novorozence? Tabulka č. 12: Kdo informuje pediatra o propuštění novorozence z porodnice? Tabulka č. 13: Co poradíte matce, když má ucpané mlékovody? Tabulka č. 14: Je penicilin kontraindikace kojení? Tabulka č. 15: Víte, kdy může matka s novorozencem poprvé na vycházku? Tabulka č. 16: Co poradíte matce, když má dítě koliku? Tabulka č. 17: Popište dávkování vit. K v prvním roce života? Tabulka č. 18: Uveďte alespoň 3 preventivní opatření SIDS Tabulka č. 19: Uveďte úvodní kroky resuscitace novorozence

Seznam grafů Graf č. 1: Věk respondentů Graf č. 2: Název školy Graf č. 3: Ročník studia Graf č. 4: Žádají Vás matky v rámci praxe o radu? Graf č. 5: Umíte matkám poradit? Graf č. 6: Jaké oblasti se otázky matek týkají? Graf č. 7: Myslíte si, že jste v rámci výuky připravená pečovat o dítě? Graf č. 8: Zdroje internetu Graf č. 9: Zdroje knih Graf č. 10: Zdroje skript Graf č. 11: Jiné získávání informací Graf č. 12: Uvítala byste vznik příručky? Graf č. 13: Proč je důležité dítě často přebalovat? Graf č. 14: Popište postup domácího ošetřování pupku Graf č. 15: Jaká je doporučená teplota místnosti pro spánek novorozence? Graf č. 16: Kdo informuje pediatra o propuštění novorozence z porodnice? Graf č. 17: Co poradíte matce, když má ucpané mlékovody? Graf č. 18: Je penicilin KI kojení? Graf č. 19: Víte, kdy může matka s novorozencem poprvé na vycházku? Graf č. 20: Co poradíte matce, když má dítě koliku? Graf č. 21: Popište dávkování vit. K v prvním roce života? Graf č. 22: Uveďte alespoň 3 preventivní opatření SIDS Graf č. 23: Uveďte úvodní kroky resuscitace novorozence

Seznam zkratek

ČR

Česká republika

EU

Evropská Unie

PA

Porodní asistentka

SIDS

Syndrom náhlého úmrtí dítěte

ELBW

Extrémně nízká porodní hmotnost

VLBW

Velmi nízká porodní hmotnost

LBW

Nízká porodní hmotnost

Seznam příloh

Příloha č. 1 Dotazník Příloha č. 2 Žádost o vyplnění dotazníků studentkami jiných fakult Příloha č. 3 Brožurka péče o pokožku novorozence

PŘÍLOHY Příloha č. 1 DOTAZNÍK

Vážená kolegyně, jmenuji se Jana Zelinková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru Porodní asistence na lékařské fakultě MU v Brně. Dovolte mi, abych Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, jehož údaje budou zpracovány v mé bakalářské práci s názvem „Péče o novorozence v rukou porodní asistentky“. Dotazník je anonymní. Prosím o doplnění volných odpovědí u položek s naznačeným řádkem a u ostatních vybranou možnost označte. Mnohokrát děkuji

Jana Zelinková

1. Uveďte prosím Váš věk:

2. Uveďte název školy, na které studujete:

3. Uveďte ročník, ve kterém studujete:

4. Obracejí se na Vás v průběhu Vaší praxe maminky s žádostí o pomoc a radu týkající se péče o novorozence? a) Ano, vždy b) Většinou ano c) Většinou ne d) Ne, nikdy

5. Pokud ano, dokážete maminkám poradit a odpovědět? a) Ano, vždy b) Většinou ano c) Většinou ne d) Ne, nikdy

6. Jaké oblasti se otázky matek především týkají? a) Kojení b) Koupání c) Dokrmování e) Manipulace s novorozencem (chování, zvedání z postýlky, mazlení, polohování) jiné........................................................................................................................

7. Myslíte si, že jste v rámci výuky ve škole dostatečně připravená pečovat o novorozence? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne

8. Kde jinde informace o péči o novorozence získáváte? (K uvedeným zdrojům uveďte, prosím, i titul/y. Pokud k uvedeným zdrojům neznáte titul, zaškrtněte možnost – neznám vhodnou literaturu) . Knihy ___________________________________________________________________ o neznám vhodnou literaturu

Internet __________________________________________________________________ o neznám vhodnou literaturu

Skripta __________________________________________________________________ o neznám vhodnou literaturu

Jinde – kde?

9. Uvítala byste příručku (brožurku) pro studentky porodní asistence zabývající se problematikou Péče o novorozence, abyste byla schopna edukovat maminky v této oblasti? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne

V této části dotazníku zjišťuji, jaké jsou Vaše znalosti v dané problematice. Použila jsem základní otázky, na které většina maminek hledá odpověď. Ráda bych zjistila, jak byste jim uměla odpovědět. Napište prosím:

10. Proč je důležité dítě často přebalovat?

11. Jak byste maminku poučila o domácím ošetřování pupku? Popište postup ošetřování:

12. Jakou teplotu by měla mít místnost, ve které spí novorozenec?

13. Kdo a kdy informuje praktického pediatra (PLDD) o propuštění novorozence z porodnice?

14. Co poradíte mamince, když má ucpané mlékovody? 15. Je užívání penicilinu (maminkou) kontraindikací kojení?

16. Kdy může jít matka s novorozencem poprvé na vycházku?

17. Co doporučíte mamince, když má dítě koliku?

18. Uveďte dávkování vitaminu K v prvním roce života dítěte.

19. Uveďte alespoň 3 preventivní opatření proti syndromu náhlého úmrtí dítěte (SIDS).

20. Popište úvodní kroky resuscitace u novorozence.

Příloha č. 2 ŽÁDOST

V Brně dne 20.10. 2008

Vážená paní magistro,

jmenuji se Jana Zelinková a jsem studentkou na LF MU obor Porodní asistentka. V současné době pracuji na bakalářské práci s názvem „Péče o novorozence v rukou porodní asistentky“. Chtěla bych Vás požádat o laskavé vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci Vašimi studentkami druhých a třetích ročníků oboru Porodní asistentka. Děkuji za spolupráci a ochotu.

S pozdravem Jana Zelinková

Příloha č. 3 PRAKTICKÁ PŘÍRUČKA PÉČE O POKOŽKU NOVOROZENCE

BROŽURKA BRO URKA

PÉČE PÉ E O POKOŽKU POKO KU NOVOROZENCE

Tato brožurka bro urka je určená ur ená studentkám porodní asistence a začínajícím za ínajícím porodním asistentkám s cílem seznámit je se základní problematikou péče pé e o pokožku poko ku novorozence, aby byly schopné pečovat pe ovat o novorozence a edukovat rodiče rodi e v dané problematice.

KŮŽE E NOVOROZENCE Kůže pokrývá tělo a odděluje vnitřní prostředí od prostředí zevního. Má několik funkcí: slouží jako ochrana těla před infekcí, poraněním, UV zářením, chladem, teplem. Další je funkce metabolická – vylučování škodlivých látek, imunologická – obranyschopnost, smyslová – dotek, bolest, tlak. Kůže novorozence je velice jemná a citlivá, proto je důležité ji pravidelně ošetřovat a pečovat o ni. Skládá se ze tří vrstev – epidermis, korium a podkoží. U novorozenců již plní svoji funkci, ale i přesto existuje v tomto období několik odlišností. Kůže je velmi citlivá na sluneční záření, obsahuje málo podkožního tuku. Je nižší elasticita, nízká tvorba melaninu, snížena činnost apokrinních žláz, zvýšena činnost mazových žláz a snadná tvorba puchýřů. Jelikož je kůže novorozených děťátek mnohem citlivější ke vzniku infekcí a má větší sklon k podráždění, je důležitá správná každodenní péče o pokožku. Týká se to nejen hygieny, ale také používání vhodného oblečení, šetrných pracích prostředků, neparfemované kosmetiky. Důležité je chránit pokožku před pocením a přehřátím. Některé projevy, které pozorujeme u novorozenců jsou fyziologické, přechodného charakteru či patologické (např. infekce, genodermatózy, nádorové onemocnění). Odkaz: Onemocnění kůže u novorozenců Fendrychová, J. Intenzivní péče o novorozence, 2007

Tab. č. 1 Znaky kůže (zdroj: Fendrychová, 2007) Novorozenec

Dospělý

Tloušťka kůže

1,2 mm

2,1 mm

Povrch kůže

vernix caseosa

suchý

Tloušťka epidermis Melanocyty

40 – 50 mikrog

> 50 mikro g

počet stejný jako u dospělých, počet se snižuje s věkem snížená produkce melaninu

Elastická vlákna menší,

nezralá, uspořádaná

Podkožní tuk

dobře vyvinut

síťovitě síťovitě uspořádaná, široká v pars papilaris dobře vyvinut

KOUPÁNÍ Koupání je vhodné nejen k očistě těla, ale slouží i k utužování vazeb mezi miminkem a rodiči a navozuje příjemné prostředí pro novorozence. Připomíná mu prostředí, kde strávilo devět krásných měsíců. Hygiena představuje v prvních týdnech velkou část každodenní péče. Maminky by si měly naučit koupat děťátko již během pobytu v porodnici, ale je nutné je poučit i o domácím koupání a ošetřování. Nejprve může dítě na koupel reagovat pláčem. Ale brzy si určitě zvykne. Je důležité jako u jiných činností dodržovat každodenní rituály pro pocit bezpečí a jistoty miminka. Kůže novorozenců je velice tenká, na počátku chráněna mázkem k zajištění ochrany před plodovou vodou. Po odstranění mázku se kůže často vysušuje a rozmáčí. Také obsahuje vyšší počet lipidů, proto dochází ke snadnějšímu vstřebávání různých látek. V současné době není každodenní koupání doporučováno. Časté používání mýdel, nevhodných prostředků porušuje ochranný film na pokožce a nadměrně ji vysušuje. Denně stačí omývat obličej, místa zapářky, genitálie a hýždě. Nejvhodnější je používání speciálních přípravků bez obsahů mýdla. Novorozence sprchujeme do zhojení pupíku, poté můžeme koupat. Pěny jako přísady do koupele se nedoporučují, protože pokožku vysušují. Můžeme použít olejovou koupel. Před každou koupelí si nachystáme všechny potřebné věci. Novorozenec je velmi citlivý na teplo, proto volíme koupel a péči po koupeli v jedné místnosti, abychom se vyvarovali přenášení dítěte z jedné místnosti do druhé a podchlazení. Nejlepší je určit si čas „večerní hygieny“ a tento čas dodržovat. Pro pocit bezpečí a jistoty s miminkem stále komunikujeme a vysvětlujeme, co s ním právě děláme. Na koupel si připravíme: - vaničku nebo kyblík - teplota místnosti kolem 25 C - teplota vody 37,5 – 38 C (Fendrychová, 2007) - dětskou koupel - osušku - vatové štětičky - 60% líh na pupek - dětské mléko nebo olejíček - krém proti opruzeninám - hřebínek - čisté plenky - čisté oblečení

Obr. č. 1 Přenášení dítěte ke koupání (zdroj: Sedlářová, 2008)

Nejprve dítě celé vysvlékneme a vložíme do připravené koupele. Voda musí být zkontrolována teploměrem nebo předloktím, abychom dítě neopařili.

Po koupeli, která trvá asi 5 minut, dítě bezpečně přeneseme na „stůl“. Pečlivě, ale jemně pokožku osušíme, především v kožních záhybech, aby nedošlo k zapářce.

Poté natřeme olejíčkem či mlékem, vyčešeme vlásky, ošetříme pupeční pahýl, dle potřeby vyčistíme nosík a ouška.

Naneseme krém proti opruzeninám, dáme plenku a oblečeme.

PŘEBALOVÁNÍ EBALOVÁNÍ Přebalování je u každého novorozence zpočátku velmi časté. Oblasti zadečku je potřeba věnovat pozornost nejen kvůli spokojenosti dítěte, ale i z důvodu prevence opruzenin a možného vzniku infekce. V současné době se používají ve většině případě jednorázové plenky. Co se týče značky, samy maminky poznají, které plenky miminku vyhovují nejvíce. Je důležité dbát vhodné velikosti. Plenky se mění v průměru asi 8x za den, pokud má novorozenec průjem, pak častěji. Postup: Při přebalování nejprve očistíme kůži od zbytků stolice, můžeme použít mýdlo s vodou, čistící ubrousky, čistící pěny, příjemné a šetrné jsou také různé oleje (olivový olej, slunečnicový), které lze zakoupit v lékárně. U dívek očišťujeme genitál zepředu dozadu, abychom nezanesly choroboplodné zárodky do pochvy. U chlapců očistíme třísla, záhyby pod šourkem a kůži pod penisem. Jemně pokožku osušíme. Poté aplikujeme na zadeček krém proti opruzeninám. Na trhu existuje celá řada těchto ochranných prostředků. Nakonec použijeme vhodné plenky. Penis by měl směřovat dolů, aby i směr moče směřoval dolů.

Faktory podílející se na vzniku opruzenin • • • • • • •

Nedostatečná výměna plenek. Špatné čištění kůže při přebalování. Průjem. Přechod z kojení na pevnou stravu. Prací prášky. Užívání antibiotik. U ekzematiků 3x větší náchylnost ke vzniku opruzenin. (Zdroj: www.peceodite.cz)

OČISTA ISTA HLAVIČKY HLAVI KY Vlasy mají donošené děti při narození jemné, příležitostně obsahují pigment a zpravidla nejsou delší než 2 cm. U novorozenců není vhodné používat speciální kosmetiku na vlasy jako šampony aj. Účel je zde především očistit a promasírovat pokožku hlavy. K masáži pomáhá i dětský hřebínek. U některých novorozenců se v hlavičce objevují strupy. Odstraňujeme pomocí oleje, nikdy neseškrabujeme!

Oči není nutné preventivně ošetřovat. Kapky se používají pouze při sekreci z očí. U novorozenců může být někdy příčinou neustupujícího zánětu spojivek zúžením slzných kanálků. Problém se řeší s dětským oftalmologem, který často ordinuje masáže slzných kanálků a při neúspěchu se provádí jejich proplach. Uši čistíme dle potřeby. Stačí vyčistit ušní boltec. Vždy používáme kousek stočené vaty nebo vatové štětičky. Péči o nehty je důležité věnovat pozornost. Maminky se často bojí nehty dítěti stříhat, ale je to nutné. Rostou velice rychle a novorozenec by se mohl zranit. Doporučuje se stříhat po koupeli, když jsou nehty měkké. Používáme malé nůžky a zaoblené stříhání.

PÉČE PÉ E O PUPEK Doma se pupeční jizva ošetřuje 60% lihem. K dostání je v každé lékárně. K čištění se maminkám doporučí buničitá vata nebo vatové tyčinky. Několik dní po propuštění z porodnice se ošetřuje jizva při každém přebalování, později stačí po koupání. Hojení pupeční jizvy je u každého dítěte individuální, trvá cca 14 dní. V okolí pupíku se může objevit zarudnutí, postupem se místo zklidní. Pokud z pupeční jizvy vytéká hnis nebo větší množství krve, měla by matka navštívit lékaře.

OBLÉKÁNÍ Stejně jako čisté plenky, vyžaduje miminko čisté oblečení. Musí být především pohodlné a praktické. V tomto novorozeneckém období nebude využití oblečení velké, proto je důležité nakupovat s rozumem. Především dbát na kvalitní materiál - nejlépe přírodní - z důvodu regulace teploty a předcházení vzniku alergie. Péče o prádlo : do tří měsíců je dobré prádlo alespoň dvakrát vymáchat z důvodu možného zbytku pracích prášků v oděvech. Používat prací prášky pro kojenecké a batolecí prádlo. Aviváž se doporučuje používat až od jednoho roku. Důležité je žehlení, které zajistí dostatečné zničení všech mikrobů. V této době jsou základem dupačky, kombinézy, košilky, svetříky, čepičky, rukavice. • • •

V zimě oblékneme vrstvu oblečení navíc, čepičku bavlněnou i vlněnou. V létě je nejvhodnější oděv z bavlny (propouští vzduch a pohltí pot). Nezapomínat na pokrývku hlavičky.

Maminky často zajímá, kdy mohou s novorozencem poprvé na procházku pochlubit se jejich novorozeným děťátkem. V prvé řadě záleží na stavu maminky a na ročním období. Zpočátku se doporučuje pobyt venku 20 – 30 minut. V létě může být vycházka po 2 - 4 dnech. V zimním období 8. - 10. den. Nevycházet s dítětem ve velkých mrazech (od – 5 C), za silného větru. Nesmíme opomenout, že v létě není vhodné vystavovat novorozence přímému slunci z důvodu přehřátí a popálení pokožky.

CESTOVÁNÍ Pokud chtějí rodiče cestovat s novorozencem, je nejpohodlnější osobní auto. Součástí je povinná autosedačka, která je pro dítě pohodlná a především bezpečná.

Pro cestování v autobuse či ve vlaku je důležité, aby bylo dítě v bezpečném kočárku. Je dobré, aby měli rodiče připravenou tašku s potřebnými věcmi jako plenky, ubrousky, oblečení, event. láhev. Při cestování je vhodné se informovat, kde v případě potřeby sídlí lékařská pomoc.

Souhlasím, aby tato bakalářská práce byla půjčována a používaná pro další studijní účely a citována dle platných norem.

V Brně dne 10. 4. 2009 …………………………………