Půda jako základ ekologického vinohradnictví. - co je půda? - jsou naše půdy zdravé? - ozelenění. Ing. M. Hluchý, PhD

Půda jako základ ekologického vinohradnictví - co je půda? - jsou naše půdy zdravé? - ozelenění

Ing. M. Hluchý, PhD.

Půda jako základ ekologického vinohradnictví - co je půda? Půda je produkt života Život = půdní edafon = hlavní činitel půdotvorného procesu podmiňující úrodnost

Bez života půda neexistuje Pak jde jen o mrtvý substrát, ve kterém ani réva není schopna růst

Půdní složení

V celém půdním profilu dosahuje zásoba humusu hodnot od 50 do 800 t/ha, nejčastěji od 100 do 200 t/ha. Zvýšeným přísunem organických hnojiv lze upravit obsah humusu (zhruba za 50 let se zvýší obsah organických látek v půdě o 0,2 – 0,5 %).

hornina

období

spraš, sediment (usazená hornina)

Miliony let

čtvrtohory

druhohory

65

křemenec, břidlice

prvohory

pestrý slín lasturový vápenec barevný pískovec rhyolit

2

třetihory

vápenec, slínovec rendzina

epocha

křída jura trias perm karbon devon silur ordovik kambrium

142

200 251 295 358 417 443 495 545

Půdní složení

V celém půdním profilu dosahuje zásoba humusu hodnot od 50 do 800 t/ha, nejčastěji od 100 do 200 t/ha. Zvýšeným přísunem organických hnojiv lze upravit obsah humusu (zhruba za 50 let se zvýší obsah organických látek v půdě o 0,2 – 0,5 %).

Aktinomycety Bakterie Houby

Mnoţs tví a hmotnost půdního edafonu

Mikroedafon Bakterie Plísně, aktinomycety Řasy Prvoci

Počet Hmotnost v 1 g půdy (kg/ha) 600 000 000 400 000 100 000 1 000 000

10 000 10 000 140 370

Schématický průřez kořenovou kůrou - mykorhiza

Am – vnější mycelium

Ar –

Rh – rhizodermis

Vk -

Ap - apresorium

Im – vnitřní mycelium

Ve -

Wh -

Hlavní skupiny půdních ţivo čichů

Děkujeme - za „chléb náš vezdejší“ - za to, že nás netrávíte

Mnoţs tví a hmotnost půdního edafonu

Mezoedafon Háďátka Členovci Měkkýši Ţíţaly

Počet v 1 dm3 50 000 390 5 2

Hmotnost (kg/ha) 50 92 40 4 000

Hustota ţíţa l na ozeleněné a rotovátorované ploše

Populační hustota (%) .

40 vzorků / plochu počet mulčované + rotavátorované plochy = 100 % mulč rotavátor

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

celková plocha jaro

podzim

meziřadí podzim

Hmotnost biomasy ţíţa l na ozeleněné a rotovátorované ploše (BRD, Keiserstuhl, 1995)

Živá hmotnost (%) .

40 vzorků / plochu počet mulčované + rotavátorované plochy = 100 % mulč rotavátor

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

celková plocha jaro

podzim

meziřadí podzim

Průměrná biomasa ţíţa l (g/m2) ve třech typech vinic, 04. 2009 V. Piţl , Studie biodiverzity vinic, Biocont Lab., MZe ČR 25 20 15 10 5 0 Step

Bio Pouzdřansko

IP Mikulovsko

Znojemsko

Konv

Obsah ţivin a aktivita enzymů v exkrementech ţíţa l v půdě a obohacení exkrementů v porovnání s půdou (podle Sharpley et al., 1992)

Ţivina

Exkrementy

Půda

Obohacení

Celkový obsah C v g.kg -1 Celkový obsah N v g.kg -1 C:N Přístupný P v mg.kg -1

52 3,5 15 70

34 2,5 14 10

1,5 – 2,0 krát 1,2 – 1,7 krát zanedbatelné 5 – 10 krát

Dusičnanový N v mg.kg -1 Vápník v g.kg -1 Fosfatáza v mg. P. g-1 .h -1 Ureáza v mg P. g-1 .h -1

22 2,8 120 140

5 2 40 50

3 – 7 krát 2 – 3 krát 2 – 5 krát 2 – 4 krát

Význam půdních organizmů

Rozkládají organickou hmotu, tvoří nové sloučeniny, zpřístupňují ţiviny , fixují dusík, působí příznivě v rhizosféře, chrání kořeny před patogeny a parazity, rozkládají toxiny a cizorodé látky… Tvoří z půdy autotransformační systém schopný se svou energií racionálně hospodařit a tím se vyrovnávat s negativními vlivy. Jsou rozhodujícím faktorem přeměny organických látek mineralizací, humifikací či rašeliněním.

Význam půdních organizmů

Nově syntetizované látky tvořící součást ţivý ch těl organismů jsou po jejich odumření odbourávány a mohou slouţit buď jako substrát pro další skupiny organismů, nebo mohou být syntetizovány do humusových látek. Stejně tak je tomu i v případě vylučovaných produktů metabolismu.

Obsah humusu v půdě V celém půdním profilu dosahuje zásoba humusu hodnot od 50 do 800 t/ha, nejčastěji od 100 do 200 t/ha. Obsah humusu je v půdním systému většinou v rovnováze. Tento stav lze zvýšeným přísunem organických hnojiv upravit (zhruba za 50 let se zvýší obsah organických látek v půdě o 0,2 – 0,5 %). Pro posouzení humusu se nejčastěji pouţ ívá poměru zastoupení podílu huminových kyselin k fulvokyselinám (HK : FH). Zvyšováním obsahu huminových kyselin vzrůstá kvalita humusu. Podle obsahu humusu rozlišujeme půdy: Půdy

Obsah humusu v půdách ( % hmotností) lehkých

středních a těžkých

0

0

Slabě humózní

pod 1

pod 2

Středně humózní

1-2

2-5

Silně humózní

nad 2

nad 5

Bezhumózní

Proč je humus tak významný? Humínové kyseliny mají porézní stavbu a vyznačují se vysokou sorpční schopností. Fulvokyseliny Vodní roztoky fulvokyselin jsou silně kyselé (pH 2,6–2,8). Fulvokyseliny v důsledku silně kyselé reakce a dobré rozpustnosti ve vodě intenzivně rozrušují minerální část půdy, kterou zároveň ochuzují o ţi viny a koloidní látky.

Proč je humus tak významný?

- organické koloidy, které jsou zastoupeny hl. HK, FK a jejich solemi, které mají vysoký stupeň disperzity a spolu s minerálními koloidy vytvářejí organominerální koloidní komplex (z hlediska fyzikálních a chemických vlastností půdy mají největší význam jemnozrnné částice - půdní koloidy, jejichţ velikost je od 1 nm do 1 µm, tj. 10-6 aţ 10-3 mm) (obvykle: do 0,002 mm).

Proč je humus tak významný?

Půdní složení

V celém půdním profilu dosahuje zásoba humusu hodnot od 50 do 800 t/ha, nejčastěji od 100 do 200 t/ha. Zvýšeným přísunem organických hnojiv lze upravit obsah humusu (zhruba za 50 let se zvýší obsah organických látek v půdě o 0,2 – 0,5 %).

Funkce organických látek v půdě 1.Organické látky uvolňují při své mineralizaci nepřetrţitě do půdy značná mnoţství asimilovatelných rostlinných živin.

Např. při dávce 20t chlévského hnoje na 1 ha dodáváme do půdy aţ 10 0kg N, 120kg K2O a aţ 40 kg P2O5.

Organická hmota v půdě tedy působí jako zásobárna rostlinných ţivin , které jsou plynule uvolňovány pro potřebu rostlin.

2. Humus se svými sloţkam i aktivně spoluúčastní na stavbě půdního sorpčního komplexu. Zvýšení sorpční schopnosti půd se příznivě projevuje v moţno sti vytváření větší zásoby ţivin v půdě a v omezení jejich ztrát vyplavením.

Funkce organických látek v půdě 3. Humínové látky podstatně ovlivňují agregační schopnost půd, čímţ přímo ovlivňují jejich strukturní stav. To se projevuje v příznivějším vzdušném a vodním reţim u, zvýšením vododrţnos ti u lehkých a zlepšením provětrávání a vedením vody u těţkých půd. Vytvořením drobtové struktury se zmenší neproduktivní výpar a tím zvýší zásoba vody v půdním profilu. 4. Při rozkladu půdní organické hmoty se do půdního prostředí uvolňuje značné mnoţství CO2, organických kyselin a jiných látek, které urychlují a zintenzivňují zvětrávání minerální složky půdy - půda je tak obohacována o zásobu asimilovatelných ţivin .

Funkce organických látek v půdě 5. Některé látkové skupiny humusu slouţí jako energetický zdroj půdním mikroorganismům. Mnoţství m a kvalitou těchto látek je značně ovlivňováno sloţe ní půdní mikroflóry, rozvoj a působení biochemických procesů, zejména translokace a transformace ţivi n, které jsou velmi důleţité pro úrodnost půdy. 6. Některé huminové látky mají stimulační vliv na rozvoj kořenového systému rostlin i na růst celé rostliny.

Akumulace organických látek Kaţdý typ vegetace je charakterizován určitou nadzemní a podzemní biomasou, čistou primární produkcí a ročním opadem, určujícím přívod organických látek do půdy. V travinných a bylinných fytocenózách obsah celkové fytomasy (i čisté primární produkce) stoupá: od tropických pouští < 2,5 t/ha, polární pouště, subpolární fytocenózy halofytů ( 2,5 – 5 t/ha), cenózy stepí, savany, horské louky, travní tundry xerofilní lesy (25 – 75 t/ha) aţ po hydrofytní společenstva (150 t/ha). Réva = středoevropský les (prim. produkce) = 15 t/ha/rok mnoţ ství N réví = N listí = N hroznů = 66 % org. hm. zůstává (réví + listí) + 30 % org. hm. hroznů (matoliny) 96 % org. hm. zůstává + 4 % (mošt) ⇒ 14,4 t prim. roční produkce révy, které zůstává ve vinici + 2,5 t prim. roční produkce stepi 16,9 t/ha/rok

Podíl fytomasy kořání k celkové fytomase činí 20 – 30 %, v tropech < 20 % Roční opad se pohybuje: – u travinných společenstev 1 – 12 t/ha/rok - u lesních společenstev 3 – 25 t/ha/rok Z poměru mezi akumulací humusu v půdě a ročním opadem můţeme u suzovat na relativní rychlost rozkladu a rychlost biologického koloběhu látek. Tento poměr činí: v baţin ných fytocenózách >350, v tundře > 100, v jehličnatých lesích 15 – 20, v listnatých 3 – 4, v subtropických lesích kolem 0,7 ve vlhkých tropických lesích < 0,1

podíl N % 90 % (cca 7.000 kg/ha)

organická hmota

5%

fixovaný NH4

3,5 %

rostlinná biomasa

0,8 %

sláma

0,4 %

N min

0,3 %

mikrob. biomasa

0,01 %

ţi vočišná biomasa

Optimální parametry úrodné půdy Obsah humusu 1–3% Kvalita humusu (HK/FK) 1 – 3 C /N 10 Minerální dusík 20 – 50 mg/kg Fosfor přístupný 60 – 90 mg/kg Draslík přístupný 130 – 250 mg/kg Vápník přístupný 500 – 4000 mg/kg Hořčík přístupný 150 – 800 mg/kg Výměnná reakce 5.5 – 7.6 (pH/KCl) Objemová hmotnost 1.2 – 1,45 g/cm3 Minimální vzdušnost nad 10 % (opt. 17 %) Pórovitost 50 – 60 %

Půda jako základ ekologického vinařství - co je půda? - jsou naše půdy zdravé? - ozelenění

Tokaj VI. 2007

Důsledky „jen“ 30 let eroze

Odnos půdy vlivem eroze 7,94

1994

0,08

4,62

1995

0,15 0

černý úhor obdělaná půda ozeleněno neobdělaná

2

4

t / ha 6

8

10

1968 moderní systém ochrany révy Termín ošetření

Škodlivý činitel

Po jarním řezu, před rašením

kadeřavost a plstnatost

Při délce letorostů 25 – 30 cm

peronospora při současném výskytu padlí a peronospory peronospora při současném výskytu peronospory, padlí a obalečů

před květem

hned po odkvětu

peronospora při současném výskytu peronospory, padlí a obalečů

mladé bobule

peronospora při současném výskytu peronospory a obalečů padlí

Doporučené přípravky a koncentrace Polybarit 3-5% Sulka 4-5% Novozir N 50 0,5% Novozir N 50 0,5% Sulikol K 0,3% Kuprikol 0,6 % Kuprikol 0,6 % Sulikol K 0,4 % Dykol 0,4 % Kuprikol 0,8 % Kuprikol Sulikol K Dykol Kuprikol Kuprikol Dykol Sfinx síra

0,8 % 0,5 % 0,4 % 1,0 % 1,0 % 0,4 %

Spotřeba na 1 ha postřik. jíchy v l

přípravku v kg

300 300 700

9-15 12-15 3,5 3,5 2,1 6,0 6,0 4,0 4,0 9,6

700 1000

1000 1200

1200 2000 2000

-

9,6 6,0 4,8 20,0 20,0 8,0 20,0

Kuprikol – suma 71,2 kg / rok Dykol – suma 16,8 kg / rok

Obsahy Cu v půdě -jižní Morava 70 – 150 mg/kg -Jižní Tyroly až 2000 mg/kg

Půda - rezidua DDT 1993 Děvín – - vinice Pavlov

Poškození populace chvostoskoků DDT

Velké Pavlovice konvenční vinice

ekologická vinice

3 – 4 x ročně „ošetřeno“ herbicidem

min 10 let neošetřeno herbicidem

Od

Biocont Laboratory

Od

Biocont Laboratory

Vliv pesticidů na úrodnost půdy

Pesticidy, insekticidy, fungicidy: - nepřímý vliv (likvidace plevelů a méně potravy pro edafon, herbicidní minimalizace a zvýšení mnoţství ţíţ al, zásahy do sloţitého potravního řetězce, likvidace predátorů patogenů atd.), - změny přímé (likvidace ţíţa l, omezení či likvidace populací necílových organismů – aţ 99 % dávek pesticidů, inhibice syntézy DNA, sníţe ní tvorby a aktivity enzymů). (Nejtoxičtější pro půd. org. jsou nematocidy).

Vliv systému ochrany a ozelenění na půdní faunu roztoči skupiny GAMASINA - cca 90 druhů v půdách vinic Bádenska (SRN) - aplikace fungicidů redukují výrazně počet zjišťovaných druhů (o cca 30 %) - aplikace fungicidů a insekticidů výrazně redukují rovněţ abundanci (počet kusů) i velmi odolných druhů (o cca 25 %) - zvýšení podílu organických látek v půdě v důsledku ozelenění meziřadí omezovalo výše uvedené efekty fungicidů a insekticidů - vliv herbicidů však nebyl zjištěn Zdroj: V. Joergel, Univerzita Bonn, 1989

Rezidua triazinových herbicidů – jeden z faktorů vyvolávajících choroby dřeva révy vinné

Utužení půdního profilu pojezdem traktorů Rotavátorovaný profil řádek

kolej

meziřadí

kolej

řádek

Mulčovaný profil řádek

kolej

meziřadí

kolej

řádek

Narušená ekologická rovnováha Výrazné narušenie ekologickej rovnováhy nastalo v 20.storočí, najmä dvomi smermi: – 1. znečistenie ovzdušia, a následne – pôdy – priemyselnými imisiami – 2. hnojenie priemyselnými hnojivami – čo prebieha uţ vyše polstoročia nekontrolovane – takmer vţ dy len paušálne

Priemyselné imisie

Retrospektívny pohľad na zmenu ovzdušia

(údaje sú získané analýzou letokruhov 110 ročného smreku z oblasti Popradu)

Zaťaţ enie prostredia od začiatku minulého storočia exponenciálne narastá.

Nárast: S, K, P, Ni, Cu, Fe ...

Pokles: Ca, Mg, Al, Zn ... Poznáme: kyslé imisné typy,

Zásadité imisné typy Zmena ovzdušia sa radikálne menila od 50.tych rokov minulého storočia

Vplyv továrenských exhalátov - imisií - na škodlivosť patogéna (údaje zo slivky domácej, napadnutej vírusom šárky)

4,3

4,5 4

4,4 4,5 3,8

4

3,6

Infekčný index

3,5 3 2,5

2,2

2

2

1,8

1,5

2,4

1,9

2,3

1,8

1 0,5

0

0 A1-I Infekčný index: 0-0% 1-<5% 2 - 6 - 10 % 3 - 11 - 25 % 4 - 26 - 50 % 5 - 51 - 75 % 6 - > 76 %

0,8

0

0 0 B2

0 B2

0

Plody Listy B2

A3

A3

A1-III

A2

A4

B1

Imisné typy Imisný typ kyslý: A1-I - S + popolček II III A2 - zlúčeniny F, Ci A3 - hutný prach A4 - organické látky

Imisný typ zásaditý: B1 - magnezitový B2 cementárenský

Ekologická rovnováha = zdravé plody slivky domácej

Narušená ekologická rovnováha = silné poškodenie plodov, úplne znehodnotená úroda (údaje sú z lokality Bošáca - 1990)

Pri ekologickej rovnováhe plody sú bez príznakov, úroda mnoţstvom i akosťou dobrá

Pri narušenej ekologickej rovnováhe

plody majú silné príznaky vírusovej šárky, padajú, sú nehodnotné

Ekologická rovnováha smektitové ílové minerály

Koncentrácia vírusu Plum pox - šárka

+K + Ca

0,33 0,15

Škodlivosť vírusu plody 0,0 listy 0,0

0,57 0,73

-K - Ca

Narušená ekologická rovnováha illitové ílové minerály

1,47 plody 2,71 listy

Obsah ţ ivín

v pôde P mg/kg 5,0 v listoch P % 0,14 v pôde K mg/kg 139 v listoch K % 3,0 v pôde Ca mg/kg 2200 v listoch Ca % 2,12 v pôde Mg mg/kg 559 v listoch Mg % 0,26

55,0 mg/kg P 0,14 % P 172 mg/kg K 1,1 % K 1323 mg/kg Ca 1,74 % Ca 170 mg/kg Mg 0,40 % Mg

(Analýza pôd: podľa Mehlicha - neutr.výluh)

Röntgenodifraktogram Röntgenodifraktogram

Zdravá pôda

Devastovaná pôda

s veľkým množstvom expandujúcich minerálov - smektitov (montmorillonit, vermikulit a i.)

- veľa minerálov neexpandujúcich - illit (prebehla illitizácia vplyvom antropogénnej činnosti)

Röntgenodifraktogram

Vývoj múčnatky na viniči pri rôznych výživných defektoch (nádobový hydroponický pokus, odroda Cabernet Sauvignon, napadnutý múčnatkou viniča)

- škodlivosť - pokrytie listov mycéliami a konídiami je oproti optimálnej výţ ive vyššia najmä vo variante s nedostatkom vápnika, nadbytkom dusíka a i. V tom prípade sa vytvára málo kleistotécii - naopak, škodlivosť je niţ šia pri nadbytku vápnika, pokrytie listov mycéliami a konídiami bola minimálna, ale na nich sa vytvorilo mimoriadne veľa kleistotécií

4 3,5 3 2,5

Tvorba kleistotécií 2

Tvorba konídií

1,5 1 0,5 0 + Ca

- Mg

Optimum

+N

-K

-P

- Ca

Pri konvenčnom pestovaní je pôda ekologicky narušená , - už nepostačuje ochrana iba meďnatými a sírnatými prípravkami

Účinok ochrany viniča (RV) Bordeauxskou zmiešaninou + Thiovit (poloprevádzkové pokusy - Dvory n/Ţ., 1997)

72

80 70

Varianty pokusu:

52,5

% napadnutia

Pokus sa uskutočnil v Dvoroch n/Ţ. v roku 1997

60

47,5

50

48,5

- kontrola neošetrená

20

- Bordeauxská zmiešanina + síra

10 0

26,5

20,5

30

- Štandard (podniková ochrana)

35

37,5

40 27

9,9

0,4

3

Peron.listy

15

5,7

1,3

16,5

16,2

Kontrola Bord.zm +síra

4

Peron.str.

Štandard

Múčn.listy

Múčn.str.

Botrytída

Biela hn.

Postreky v rámci pokusu Varianty pokusu Dátum oš.

Kontrola

Bord.zm.+síra

Štandard

28.5.

-

Bord.zm.

Merpan + Karathane

10.6.

-

B.zm. + Thiovit

Folpan + Thiovit

27.6.

-

B.zm. + Thiovit

Shavit F

14.7.

-

B.zm. + Thiovit

Shavit F

23.7.

-

B.zm. + Thiovit

Folpan + Bumper

5.8.

-

B.zm. + Thiovit

Folpan + Thiovit

20.8.

-

Bord.zm.

Ronilan

3.9.

-

Bord.zm.

Ronilan

% napadnutia na variantoch pokusu Peronospóra

Múčnatka

Botrytída

Biela hn.

72,0

52,5

35,0

4,0

16,2

27,0

16,5

15,0

48,5

37,5

26,5

Listy

Strapce

Listy

Strapce

Kontrola

20,5

9,9

47,5

Štandard

0,4

1,3

Bord.zm.+ síra

3,0

5,7

Informatívny pokus s vyhnojením pôdy na pôvodnú vyrovnanú ekologickú rovnováhu

1994 Pokusný rok 1994 bol šťastne zvolený vyznačoval sa epidemickým výskytom múčnatky viniča.

Vplyv reharmonizácie pôdy na napadnutie múčnatkou viniča (Uncinula necator ) graf vyjadruje % napadnutia

70

61

60

40

% napadnutia

50 40 30 20

3

10 0

7,3 Kontrola

PôDA pri konvenčnom pestovaní Súčasná pôda VINIČ BEZ OŠETRENIA

Reharm.pôda

0,6 0,7

Chem.ochrana

0,6 1

Listy Strapce % napadnutia

Reharm.+chem.

Listy

Varianty

REHARMONIZOVANÁ PôDA Reharmonizovaná VINIČ BEZ OŠETRENIA pôda

% napadnutých listov % napadnutých strapcov: Percentuálny podiel s príznakmi Infekčný index: rozsah infekcie

Infekčný index: 0-0% 1-<5% 2 - 6 - 10 % 3 - 11 - 25 % 4 - 26 - 50 % 5 - 51 - 75 % 6 - > 76 %

Strapce Inf.

Inf.

% nap.

index

% nap.

index

Kontrola 2/71

34

4

90,6

9

Kontrola 2/72

34,1

4

70,5

5

Kontrola 2/84

43,8

4

27,0

4

Kontrola 2/85

48,3

4

56,0

5

Kontrola priemer

40,1

4

61,0

5

Reharm.pôda 2/65

3,0

1

7,3

2

Chem.ošetr. 3/25

0,6

1

0,7

1

Reh.+chem. 2/64

0,6

1

1,0

1

- Pri ekologickej rovnováhe (reharmonizovaná pôda) je vyuţ itá geneticky vo viniči zakotvená indukovaná rezistencia voči chorobám (múčnatka) - Pri narušenej ekologickej rovnováhe „súčasná pôda“ vinič nedokáţ e plne vyuţ iť geneticky zakotvené vlastnosti indukovanej rezistencie, napadnutie je veľmi vysoké Napadnutie viniča múčnatkou v "súčasnej pôde" a v "reharmonizovanej" pôde

70 60

61

40

% napadnutia

50 40 30

3

20 10 0

7,3

Súčasná pôda

Reharm. pôda

Listy Strapce

Potom je zaujímavé si pripomenúť odporúčania na ochranu viniča z prvej polovice min.storočia.

Rozvrácený ekosystém vinice Poškozená půda

- eroze - půda s minimem života a humusu - rezidua herbicidů (triaziny) - Cd, Pb, Hg z hnojiv a imisí - Cl, PCB, z imisí - Cu, DDT (pesticidy) - mechanické zhutnění - nevyrovnaná zásoba živin - špatná struktura = malá vododržnost - 0 mykorhiza, žížaly, atd.

= chřadnoucí keře révy = vysoké náklady = nekvalitní hroznya vína

= nerentabilní vinařství

Půda jako základ ekologického vinohradnictví - co je půda? - jsou naše půdy zdravé? - ozelenění - organické hnojení - agrotechnika

Bylinná vegetace

Funkce bylinné vegetace • protierozní ochrana ( eroze 30 - 100 x niţší) • moţno st kdykoli vjet do vinice bez rizika zhutnění půdy • zlepšení mikroklimatu vinice - o cca 10 % vyšší intenzita fotosyntézy při teplotách nad 30 °C • zvýšení obsahu humusu v půdě ( po 20 letech 2 - 3 x ) • zvýšení mnoţství a biomasy ţíţ al ( cca 4 x ) • ozelení = podmínky fungování mykorrhizy • vyrovnanější uvolňování ţivin ( N a další ) • zvýšení biodiverzity • sníţení energetické náročnosti postřiků a kultivačních prací ( o cca 20 % )

Od monokultury vinohradu k druhově bohatému ekosystému Druhová pestrost, kvetoucí ozelenění - zvýšení druhové rozmanitosti rostlin vede k: ⇒ přítomnosti různých živočišných druhů - potrava pro užitečné organismy, kteří se živí pouze jako dravé larvy - ochrana a životní prostředí - různé formy kořenového systému a různá délka kořenů - vede k prokypření půdy - aktivace života v půdě a posílení půdního ekosystému

Strategie ozelenění I Přirozený podrost: - vhodný pro: - strmé polohy - půdy s vysokým obsahem skeletu nebo zdravé půdy - jako provizorní řešení

Přednosti: - uplatnění rostliny typické pro dané stanoviště - časově úsporné Nevýhody: - ???? - většinou chybí leguminózy (přiset – štírovník, Tolice srpovitá Medicago falcata, vičenec - Onobrychis)

- horší zakořeňování

Strategie ozelenění II Částečné ozelenění v létě ozimem - vhodný pro: - stanoviště s nepatrným letními srážkami - způsob provedení: - každou 2. řadu oset zelenou směsí - od srpna oset otevřené řady například žitem a vikví - podlom v těchto řádcích v duben/květen - výměna řádků každých 3 – 5 let

Přednosti:

v létě: vyvarování se stresu z nedostatek vody v zimě: vyvarování se vyplavování živin, asimilace dusíku, přísun organických látek , prokořenění a prokypření půdy

Strategie ozelenění III Alternativní ozelenění - vhodné pro: - stanoviště s nepatrným letními srážkami - způsob provedení: - například setí zelených směsí v srpnu - podlom každé 2. řady duben/květen - setí v srpnu - v následujícím roce podlom jiných řad

Přednosti: kypření řádků každý 2. rok celoplošné bohaté ozelenění na jaře

Strategie ozelenění IV Celoplošné ozelenění - vhodné pro: stanoviště s dostatkem letních srážek a půdou s dostatkem zásobní vody - způsob provedení: - celoplošné osetí v srpnu a dubnu - v každé 2. řadě mulč - v každé 2. řadě válcování - každý 2-3 rok předorba, prokypření, nové setí

Přednosti:

celoroční, druhově bohatá nabídka květů dostatek organické hmoty dobrá tvorba humusu

Zásady tvorby směsí Kombinace více druhů z různých rostlinných řádů: - vždy přidat do směsí leguminózy - různě vysokovzrůstné druhy rostlin - směs rychle klíčícíchrostlin (např.: pohanka) a pomaluklíčících rostlin - rostliny s rozdílnou hloubkou zakořenění - rostliny s různou délkou kvetení - dbát na velikost semen, směs

Množství výsevu - ozelenění Čistá letní směs Letní vikve 20 kg / ha Hrachor 20 kg / ha Svazenka 1 kg / ha Pohanka 15 kg/ ha Jetel 5 kg / ha

Rostlinný druh Jetel alexandrijský Komonice bílá Vičenec Jetel ladní Jetel inkarnát Vojtěška perský jetel švédský jetel Ozimá vikev Směs

zimní směs Ozimý hrách Ozimá vikev Ozimé žito

% 7,5 7,5 20,0 5,0 7,5 7,5 2,5 2,5 25,0 5,0 5,0

Zimní směs 60 kg / ha Ozimá vikev 30 kg / ha Inkarnát 60 kg / ha Ozimá řepka

Ozelenění úhoru 60 kg / ha Ozimá vikev 20 kg / ha 10 kg / ha 10 kg / ha Slunečnice 10 kg / ha 1 kg / ha Svazenka Ředkev olejná 20 kg / ha

Rostlinný druh Jetel luční Jetel plazivý Jetel perský Vičenec Jetel ladní Vojtěška Štírovník růžkatý Lipnice luční Bojínek luční Jílek vytrvalý Kostřava červená ?????????

% 10,0 13,0 10,0 10,0 7,0 10,0 10,0 3,0 10,0 7,0 3,0 7,0

Složení biomasy v ozelenění Tabulka 4. Nadzemní biomasa (sušina ), celkové množství pevně vázaného N (v kg/ha, v % sušiny) Datum: 1.7. 1996

varianta Svazenky, pohanka Letní žito Letní vikev Kontrola (

Sušina

Celkové množství N %

Celkové množství N kg / ha

34,4 12,9 29,3 15,1

1,8 2,7 4,2 2,8

61,9 34,8 123,1 42,3

Obsah N–min pod ozeleněnou plochou

Obsah vody pod ozeleněnou plochou

0 – 30 cm

30 – 60 cm

svazenka, pohanka jarní ţito letní vikev

kontrola

Minerální živiny v ekologickém vinařství - Kalisalz - draselná sůl a Kaliumsulfát (K2SO4 ) - Magnesiumsulfát Kieserit, Bittersalz – hořká sůl - síran hořečnatý ( na ochrnutí třapiny) - Kalcium karbonát (Ca CO3 – uhličitan vápenatý ) a Magnesium karbonát (MgCO3 uhličitan hořečnatý)

- Měkký přírodní fosfát - Stopové prvky např.: Bór, ( Solubor, Borax) Potřeba kontrolních míst

Půdní profil pórovitost %

pevná fáze

n FK 154

( - 100 cm hloubka ) 10

mulč pórovitost %

pevná fáze

Srovnání potřeby energie ozeleněné meziřadí – černý úhor 1) Úspora energie na pojezd při postřiku – 26 % celkový příkon - černý úhor 42,4 kW - ozeleněno 31,4 kW - postřikovač: 437 kg - traktor: 2.050 kg - svaţ itost: 14 % - rychlost pojezdu:

5,4 km / hod

2) Srovnání energetické náročnosti při kultivaci celkový příkon (kW) % rychlost pojezdu (km / hod)

mulčovač 20,2 100 % 5,4

plečka 22,7 112 % 3,8

rotavátor 27,2 135 % 3,8

Zdroj: W. Ruehlig, FA Geisenheim, 1998

Aktuální objem vzduchu ( obj. %)

hloubka půdy ( cm )

hloubka půdy ( cm )

Aktuální objem vody ( obj. %)

mulč rotavátor

mulč rotavátor

Zasakování vodních sráţek obsah vody ( obj. % )

obsah vody ( obj. % ) hloubka půdy (cm)

Rotavátorovaný profil

hloubka půdy (cm)

Mulčovaný profil

1 měření 2 měření 3 měření Dávka vody

v suché půdě 5 hodin po dávce vody 15 l / m2 5 hodin po dávce vody 25 l / m2 Hranice zásaku - hloubka půdy cm mulčovaná plocha

rotavátorovaná plocha

15 l

15 – 20 cm

5 – 10 cm

25 l

20 – 30 cm

15 – 20 cm

Půda jako základ ekologického vinařství - co je půda? - jsou naše půdy zdravé? - ozelenění - organické hnojení - agrotechnika

Odběr živin hrozny N

P2O5

K2O

MgO

Hrozny (8.000 kg/ha)

22,4

6,4

22,4

2

Dřevo odstr. řezem (3.000 kg/ha)

20,0

6,8

24,7

4,7

Listy (6.000 kg/ha)

34,0

7,2

28,5

8

N odebraný 8.000 kg hroznů v moštu – 2 kg/ha

Integrovaná produkce

Rozmístění ţivý ch kořenů na trvale ozeleněných plochách Průřez od řádku do středu meziřadí Hloubka půdy (cm)

400 350

80-100 60-80 40-60 20-40 0-20

300 250 200 150 100 50 0 0-20

20-40

40-60

60-80

80-100

Vzdálenost mezi řádky ( cm )

Příjem ţivi n ve vinohradech Živina Dusík (N) Fosforečnan (P2 O5 ) Draslo (K2 O )

10 t/ha hroznů (=75 hl/ha vína) 18 – 23 kg / ha (20 kg) 6 – 9 kg / ha

33 – 40 kg / ha

Udržovací hnojení při výnosu 14 t hroznů / ha a při zásobě C v půdě 40 – 60 kg / ha 20 – 30 kg / ha lehká půda:40 – 60 kg / ha středně těžká půda: 50 – 70 kg/ha těžká půda: 60 – 80 kg / ha

Hořčík (MgO) 3 – 4 kg / ha 20 – 30 kg / ha Vápno (CaO) 5 kg / ha Podle reakce půdy 1) Bór (B) 0,06 kg / ha 0,1 – 0,2 kg / ha 1) Potřeba vápna na půdy, ohrožené kyselou reakcí 300 – 500 kg CaO/ha/ rok (= 500 – 900 kg CaCO3

Organické hnojení v ekologickém vinařství Ustanovený v dodatku II

-Chlévský hnůj - Biokompost ( při dodrţen í maximální hodnoty těţkých kovů) - Sláma - Mulčovací kůra

Organické hnojení v ekologickém vinařství

Hnůj a kompost

- vysoký podíl organické hmoty - velký objem - potřeba kontroly - podle nařízení o bioodpadech (max 30 t TS/ 3 roky) Organická hnojiva Produkty rostlinného původu - ricinový a řepkový šrot, sladové klíčky Produkty ţi vočišného původu, např: - rohová, kostní a krevní moučka, srst, štětiny - sušený drůbeţí t rus ( ne z klecového chovu) Organická hnojiva - potřeba kontroly - malé mnoţství organické hmoty - snadná výtěţnost - nesnadné ošetření dusíkem

Pohyb dusíku v půdě Faktory ovlivňující mineralizaci dusíku Poměr C/N: úzký ⇨ rychlá mineralizace široký ⇨ pomalá mineralizace

dobře rozložený chlévský hnůj ( C/N = 15 – 20) ⇨ rychlá půdě vlastní mikroorganismy ( >10 ) ⇨ rychlá

- špatně rozložený hnůj / kompost /sláma ( 50 – 100) . Sláma může poutat N - UTA - Imobilizace nepřijatelného amoniaku a dusičnanů - krátce před setím může vést k nedostatku dusíku. Mikroorganismy opět odumírají v závislosti na půdní vlhkosti a teplotě půdy, uvolnění N. Provzdušnění, hodnota pH.

Děkuji za pozornost

Ing. M. Hluchý, PhD. www.ekovin.cz mail: [email protected]

30 cm 60 cm 90 cm 120 cm

3.1.2011 10.1.2011 17.1.2011 24.1.2011 31.1.2011 7.2.2011 14.2.2011 21.2.2011 28.2.2011 7.3.2011 14.3.2011 21.3.2011 28.3.2011 4.4.2011 11.4.2011 18.4.2011 25.4.2011

3.1.2011 10.1.2011 17.1.2011 24.1.2011 31.1.2011 7.2.2011 14.2.2011 21.2.2011 28.2.2011 7.3.2011 14.3.2011 21.3.2011 28.3.2011 4.4.2011 11.4.2011 18.4.2011 25.4.2011

30

úhor

28 80

27 70

26 60

25 50

24 40

23 30

22 20

21 10

20 0

150 cm

srážky (mm)

zatravněno

3.1.2011 10.1.2011 17.1.2011 24.1.2011 31.1.2011 7.2.2011 14.2.2011 21.2.2011 28.2.2011 7.3.2011 14.3.2011 21.3.2011 28.3.2011 4.4.2011 11.4.2011 18.4.2011 25.4.2011

srážky

3.1.2011 10.1.2011 17.1.2011 24.1.2011 31.1.2011 7.2.2011 14.2.2011 21.2.2011 28.2.2011 7.3.2011 14.3.2011 21.3.2011 28.3.2011 4.4.2011 11.4.2011 18.4.2011 25.4.2011

29

3.1.2011 10.1.2011 17.1.2011 24.1.2011 31.1.2011 7.2.2011 14.2.2011 21.2.2011 28.2.2011 7.3.2011 14.3.2011 21.3.2011 28.3.2011 4.4.2011 11.4.2011 18.4.2011 25.4.2011

půdní vlhkost (% obj.)

Půdní vlhkost (% obj. ) Novosedly, (RR), r. 2011 100 90

11.1.2010 22.2.2010 15.3.2010 5.4.2010 26.4.2010 17.5.2010 7.6.2010 28.6.2010 19.7.2010 9.8.2010 30.8.2010 20.9.2010 11.10.2010 1.11.2010 22.11.2010 13.12.2010 11.1.2010 8.2.2010 8.3.2010 29.3.2010 19.4.2010 10.5.2010 31.5.2010 21.6.2010 12.7.2010 2.8.2010 23.8.2010 13.9.2010 4.10.2010 25.10.2010 15.11.2010 6.12.2010 27.12.2010 25.1.2010 1.3.2010 22.3.2010 12.4.2010 3.5.2010 24.5.2010 14.6.2010 5.7.2010 26.7.2010 16.8.2010 6.9.2010 27.9.2010 18.10.2010 8.11.2010 29.11.2010 20.12.2010 11.1.2010 22.2.2010 15.3.2010 5.4.2010 26.4.2010 17.5.2010 7.6.2010 28.6.2010 19.7.2010 9.8.2010 30.8.2010 20.9.2010 11.10.2010 1.11.2010 22.11.2010 13.12.2010 11.1.2010 8.2.2010 8.3.2010 29.3.2010 19.4.2010 10.5.2010 31.5.2010 21.6.2010 12.7.2010 2.8.2010 23.8.2010 13.9.2010 4.10.2010 25.10.2010 15.11.2010 6.12.2010 27.12.2010

půdní vlhkost (obj. %)

srážky

31

80

29

70

27

60

25

50

23

40

21

30

19

20

17

10

15

0

srážky (mm)

Půdní vlhkost (% obj. ) Novosedly, (RR) , r. 2010

35

100

33

30 cm 60 cm 90 cm 120 cm

zatravněno

150 cm

úhor 90