PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období ___________________________________________________________
999
Návrh
poslanců Martina Bursíka, Libora Ambrozka, Kateřiny Konečné a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
1
Zákon ze dne ………. 2010, kterým se mění zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o geologických pracích Čl. I Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 9a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) místně příslušnému vodoprávnímu úřadu obce s rozšířenou působností oznámení o zahájení hydrogeologických prací spojených se zásahem do pozemku.“. 2. V § 16 odstavec 2, včetně poznámky pod čarou č. 9a zní: „(2) Orgány a organizace jsou povinny po ukončení geologických prací spojených se zásahem do pozemku uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat. Podle věty první se nepostupuje, pokud bylo podle zvláštního zákona9a) požádáno o další využívání provedených zásahů do pozemku. Žadatel o povolení dalšího využívání provedených zásahů do pozemku je povinen neprodleně informovat organizaci o výsledcích tohoto správního řízení. Pokud další využití zásahu do pozemku nebude povoleno do dvou let od ukončení geologických prací, postupuje se podle věty první. Pokud s tím souhlasí vlastník nemovitosti je možné odložit uvedení do předešlého stavu nejdéle do pěti let od ukončení geologických prací. Vlastník nemovitosti je povinen strpět uvedení použité nemovitosti do předešlého stavu. __________________ 9a) Například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.“.
2
3. § 20 včetně nadpisu zní: „Správní delikty § 20 Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) ohrozí nebo ztíží provádění geologických prací ve veřejném zájmu, b) zničí, poškodí nebo znehodnotí významné dílo nebo písemnou, grafickou nebo hmotnou geologickou dokumentaci, c) provede geologické práce v rozporu s § 3 odst. 1, d) jako osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá ojediněle nebo dočasně projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce, v rozporu s § 3 odst. 7 zahájí projektování, provádění nebo vyhodnocování geologických prací bez předložení dokladů o tom, že je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a že je oprávněna k projektování, provádění nebo vyhodnocování geologických prací podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, e) jako žadatel o povolení dalšího využívání provedených zásahů do pozemku v rozporu s § 16 odst. 2 neprodleně neinformuje organizaci o výsledcích tohoto správního řízení, nebo f) jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 16 odst. 2 nestrpí uvedení použité nemovitosti do předešlého stavu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e) nebo f) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“. 4. Poznámka pod čarou č. 10a se zrušuje. 5. Za § 20 se vkládají nové § 20a a 20b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11 a 11a znějí: „§ 20a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická a podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) projektuje, provede nebo vyhodnotí geologické práce bez odpovědného řešitele geologických prací v rozporu s § 3 odst. 1, b) provede geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území v rozporu s § 4, s výjimkou těžebního průzkumu, nebo poruší podmínku pro provádění prací stanovenou v rozhodnutí podle § 4a odst. 4, c) nezašle projekt geologických prací krajskému úřadu v rozporu s § 6, d) provede geologické práce bez potvrzení o jejich zaevidování v rozporu s § 7,
3
e) nedokumentuje geologické práce během jejich provádění nebo geologickou dokumentaci neuchová v rozporu s § 9 odst. 2, f) nesplní oznamovací povinnost v rozporu s § 9a, g) jako zadavatel neodevzdá výsledky geologických prací v rozporu s § 12 odst. 1, h) neodevzdá písemnou nebo grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací v rozporu s § 12 odst. 4, nebo i) neuvede použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu nebo nerekultivuje pozemky v rozporu s § 16 odst. 2. (2) Právnická a podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že nezajistí v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob podle horního zákona10a). (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 1 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), g), h), i), nebo c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e). (4) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Nezjedná-li právnická a podnikající fyzická osoba, které byla uložena pokuta za správní delikt podle odstavce 2, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. § 20b Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby11a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo, s výjimkou deliktů podle § 20a odst. 1 písm. c), které projednává krajský úřad v přenesené působnosti. ___________________ 11)
§ 14b zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb. § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.“.
11a)
4
Dosavadní poznámka pod čarou č. 11 se označuje jako poznámka pod čarou č. 11b, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.“. ČÁST DRUHÁ Změna horního zákona Čl. II Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 14b odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami „Příslušný orgán státní správy na úseku životního prostředí v žádosti o podklady k přípravě tohoto návrhu sdělí organizaci konkrétní důvod odpisu zásob podle § 14a odst. 2 písm. c). Údaje uvedené v odstavci 3 písm. b), d) a e) je povinna ve čtyřech vyhotoveních zajistit organizace, a to nejpozději do 1 roku od jejich vyžádání příslušným orgánem státní správy na úseku životního prostředí. Organizace a příslušný orgán státní správy na úseku životního prostředí si náklady na pořízení těchto podkladů, jejichž výše může být ověřena znaleckým posudkem, rozdělí mezi sebe rovným dílem, pokud se nedohodnou jinak.“. 2. § 20 se zrušuje. 3. V § 32a odst. 1 větě druhé se za slovo „hektar“ vkládají slova „a způsob jejího výpočtu“. Čl. III Přechodná ustanovení Právní vztahy vzniklé z dohod o pronájmu pozemku nebo z kupních smluv o prodeji pozemku, sjednaných podle § 20 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich plynoucí, se řídí dosavadními právními předpisy. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o přestupcích Čl. IV V zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb.,
5
zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 52/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 312/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 216/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb. zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 213/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 344/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb. a zákona č. 346/2009 Sb. se § 38 včetně nadpisu zrušuje.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
6
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část a) Zhodnocení platného právního stavu Platná právní úprava geologicko-báňské legislativy je obsažena zejména v zákoně č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, a v zákoně č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Platné znění zákona o geologických pracích dostatečným způsobem neupravuje problematiku řešení studní pro individuální zásobování pitnou vodou v návaznosti na vodní zákon (zákon č. 254/2001 Sb.) a dále problematiku odpovědnosti za správní delikty v oblasti geologických prací. Platné znění horního zákona stanoví povinnost organizaci zajistit úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska v případě, že tento návrh podá příslušný orgán státní správy na úseku životního prostředí (§ 14b odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb.). Tato povinnost vyžadovaná platným horním zákonem je v současné době nevymahatelná bez stanovené lhůty, do kdy má organizace tuto povinnost splnit. Stejně tak zůstává neaplikovatelná a nevymahatelná pravomoc uložit pokutu za nesplnění této povinnosti, kterou upravuje již stávající znění zákona o geologických pracích.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Hlavním účelem předkládaného návrhu zákona je zajistit vymahatelnost práva. Návrh zákona si klade za cíl zajistit funkčnost a vymahatelnost stávajících pravidel obsažených v geologicko-báňské legislativě a odstranit její některé nedostatky. Návrh zákona tak reaguje na stávající praxi, kdy dotčené subjekty využívají nedostatků stávající právní úpravy, což vede k jejímu obcházení a nedodržování. Návrh zákona současně nepřináší výrazné změny ve stávajících postupech podle platného znění zákona o geologických pracích a horního zákona a nijak nemění kompetence orgánů státní správy stanovené těmito zákony. Návrh zákona obsahově vychází z návrhu zákona, který schválila vláda ČR svým usnesením č. 1175 ze dne 10. září 2008 (sněmovní tisk 625). Pokud jde o navrhovanou změnu zákona o geologických pracích (část první) návrh zákona zejména stanoví, že požadavek na uvedení nemovitosti po skončení geologických prací do předešlého stavu nemusí být naplněn, pokud se nabízí jiné řešení, například přeměna průzkumného vrtu na vodní dílo – studnu pro individuální zásobování vodou. V souladu s novou koncepcí správního trestání dále návrh novely zákona o geologických pracích upravuje skutkové podstaty přestupků a jiných správních deliktů na úseku geologických prací. S touto změnou souvisí rovněž návrh změny zákona o přestupcích (část třetí), kterou se ze zákona o přestupcích navrhuje vypustit přestupky na úseku geologie (§ 38) a upravit je přímo v zákoně o geologických pracích. Současně se tímto návrhem zvyšuje horní hranice případné sankce za nezajištění podkladů pro zpracování návrhu na odpis zásob na 10 milionů Kč. Navrhovanou změnou horního zákona (část druhá) se zejména doplňuje chybějící lhůta, do kdy má těžební organizace povinnost dodat podklady pro návrh na odpis zásob výhradního ložiska, a to i pro případ, že odpis zásob navrhne orgán státní správy na úseku životního
7
prostředí. Návrh zákona nemění způsob rozhodování o odpisu zásob ložisek upravený stávajícím horním zákonem, nemění se důvody pro odpis zásob ani kompetence jednotlivých orgánů státní správy účastnících se procesu odpisu zásob. Orgány ochrany životního prostředí nezískávají žádné nové kompetence nad rámec dosavadní právní úpravy a zůstává zcela v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu, jak posoudí v součinnosti s Českým báňským úřadem oprávněnost důvodů k odpisu zásob. Návrh zákona dále zpřesňuje, které údaje potřebné k podání návrhu na odpis zásob je povinna zajistit organizace, a které orgán státní správy na úseku životního prostředí podávající návrh na odpis zásob. Návrh zákona rovněž stanoví, že pokud se těžební organizace a příslušný orgán státní správy na úseku životního prostředí nedohodnou jinak, rozdělí si mezi sebe náklady na pořízení podkladů na odpis zásob rovným dílem, přičemž jejich výše může být ověřena znaleckým posudkem. Novelou horního zákona se dále navrhuje zrušit předkupní právo těžební organizace na pozemky na území dobývacího prostoru. Přijetí tohoto návrhu zabrání spekulativním nákupům a zároveň umožní rovné podmínky všem, tedy i obcím, které budou moci pozemky využít pro svoje rozvojové plány. Předpokládá se, že vypuštění přednostního práva na uzavření kupní smlouvy bude mít pozitivní vliv na hospodářskou soutěž, neboť dojde k narovnání podmínek pro všechny zájemce při koupi pozemků dotčených těžbou nerostů. Přijetím tohoto návrhu se zamezí neoprávněnému nabývání státních pozemků pod záminkou těžby nerostů a možným pozemkovým spekulacím při současném respektování právních vztahů vzniklých z dohod o pronájmu pozemku nebo z kupních smluv o prodeji pozemku sjednaných před nabytím účinnosti tohoto návrhu, jakož i práva a povinnosti z nich plynoucí. c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými zásadami práva Evropské unie Návrh zákona je plně v souladu se závazky České republiky v oblasti mezinárodní podpory a ochrany investic. Ostatních mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, se návrh zákona netýká. Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie nebo obecné zásady práva Evropské unie se na danou oblast nevztahují. e) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Novela zákona o geologických pracích bude mít minimální dopady v podobě dodatečných nákladů. Vodoprávní úřady budou nově přijímat oznámení o zahájení hydrogeologických prací spojených se zásahem do pozemku, což bude mít výrazně pozitivní dopady na zvýšení dodržování vodního zákona, aniž přitom dojde ke zvýšení administrativní zátěže zmíněných úřadů. Podání tohoto oznámení nebude pro organizaci znamenat zvýšení administrativní zátěže. Podobně i povinnost žadatelů po skončení hydrogeologických prací spojených se zásahem do pozemku informovat organizaci o dalším využívání provedených zásahů do pozemku nebude představovat zvýšení administrativní zátěž. Tato povinnost však bude mít výrazně pozitivní dopad v podobě snížení nákladů na rekultivaci pozemku (v řádech desítek až stovek tisíc Kč/ha) pro organizace, které budou pokračovat v hloubení studny. Novela vypouští přestupky na úseku geologie z přestupkového zákona a upravuje je přímo v zákoně o geologických pracích. Zároveň dochází k výraznému navýšení maximální výše pokuty za
8
přestupek ze 3 tis. až na 200 tis. Kč, což bude mít výrazně pozitivní dopad na státní rozpočet a na dodržování zákona o geologických pracích. V navrhované úpravě horního zákona bude povinnost uhradit náklady na pořízení dokumentace pro odpis zásob výhradního ložiska pro případ, že odpis zásob navrhne orgán životního prostředí, rovným dílem rozdělena mezi organizaci, jíž byl stanoven dobývací prostor, a příslušný orgán státní správy na úseku životního prostředí (tzn. orgány ochrany přírody - Správy CHKO, MŽP, ORP, KÚ aj.). Náklady na pořízení zmíněné dokumentace se v průměru pohybují okolo 200 tis. Kč v závislosti na velikosti daného ložiska.
Zvláštní část K části první K čl. I K bodu 1 Navrhuje se stanovit oznamovací povinnost vůči místně příslušnému vodoprávnímu úřadu obce s rozšířenou působností související se zahájením hydrogeologických prací spojených se zásahem do pozemku. Podání oznámení o zahájení hydrogeologických prací spojených se zásahem do pozemku bude mít výrazně pozitivní dopady na zvýšení dodržování vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.). Významným problémem v praxi byla transformace hydrogeologického vrtu na studny, kdy po provedení vrtu docházelo k nezákonnému čerpání vody („černé studně“). Tímto ustanovením se také zvýší možnost kontroly studní a zvýší se vymahatelnost zákona. Zároveň podání výše zmíněného oznámení nebude pro organizaci znamenat zvýšení administrativní zátěže, neboť toto oznámení je již posíláno obci, a jde tedy pouze o zaslání kopie oznámení vodoprávnímu úřadu. Podobně ani pro vodoprávní úřady nebude podávání tohoto oznámení znamenat zvýšení administrativní zátěže. V současnosti je v ČR na vodoprávní úřad podáno cca 500 - 1 000 oznámení o provádění geologických prací týkající se studní/rok, z čehož lze usuzovat, že bude vodoprávním úřadům podáván stejný počet oznámení o zahájení hydrogeologických prací spojených se zásahem do pozemku/rok. Vzhledem k tomu, že jde o oznámení, nebudou z toho vyplývat téměř žádné náklady ani administrativní zátěž (jde pouze o zakládání došlých oznámení). K bodu 2 Návrh zákona vychází z tzv. Souhrnné analýzy působností orgánů územních samosprávných celků, která byla schválena usnesením vlády ČR č. 1325 ze dne 22.11.2006. Z výše uvedené analýzy vyplynul ve vztahu k zákonu o geologických pracích zejména požadavek na zrušení povinnosti uvést po skončení geologických prací spojených se zásahem do pozemku nemovitost do předešlého stavu v případě pokračování v hloubení studny. Účelem této změny je výslovné oddělení geologických prací od prací stavebních, zejména staveb vodních děl (studní) a zprůhlednění správních řízení k povolování těchto staveb. Návrh ruší povinnost uvést po skončení geologických prací spojených se zásahem do pozemku nemovitost do předešlého stavu v případě dalšího využití provedených zásahů. 9
To bude mít pozitivní dopad na organizace v podobě snížení nákladů, zejména při plánovaném pokračování v hloubení studny. Touto změnou navíc dojde k oddělení geologických a stavebních prací a celý proces se zprůhlednění. K bodu 3 Návrh zákona upravuje skutkové podstaty přestupků, kterých se může dopustit fyzická osoba na úseku geologických prací, a to v souladu s materiálem „Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy“. Návrhem je zajišťován úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č. 162 ze dne 20. února 2002 za účelem dosažení souladu navrhované právní úpravy s vládou schválenou koncepcí správního trestání. K bodu 4 Návrhem je zrušována stávající poznámka pod čarou č. 10a. K bodu 5 Návrh zákona upravuje skutkové podstaty správních deliktů, kterých se mohou dopustit právnické nebo podnikající fyzické osoby na úseku geologických prací, a to v souladu s materiálem „Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy“. Návrhem je zajišťován úkol vyplývající z usnesení vlády ČR č. 162 ze dne 20. února 2002 za účelem dosažení souladu navrhované právní úpravy s vládou schválenou koncepcí správního trestání. Návrh rovněž zohledňuje požadavek tzv. Souhrnné analýzy působností orgánů územních samosprávných celků (schválena usnesením vlády ČR č. 1325 ze dne 22.11.2006), podle které je nutné do zákona o geologických pracích doplnit sankční postih za neplnění povinnosti stanovené v § 16 odst. 2 zákona o geologických pracích. Návrh zákona současně zvyšuje horní hranici sankce za nezajištění podkladů pro zpracování návrhu na odpis zásob na 10 000 000 Kč. Bez možnosti uložit sankci by právní norma byla imperfektní a tudíž nevymahatelnou. Hrozba sankcí je vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit v případě nesplnění povinnosti. Navíc se jedná o horní hranici pokuty s tím, že pro ukládání pokut platí kritéria obsažená v navrhovaném § 20b zákona o geologických prací. Organizace nebude za správní delikt odpovědná a pokutu by jí nebylo možné uložit, pokud by prokázala, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila. Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. O případném uložení pokuty se rozhoduje ve správním řízení a organizace může využít veškerých opravných prostředků daných správním řádem, včetně možnosti podat žalobu v rámci správního soudnictví. K části druhé K čl. II K bodu 1 V současnosti horním zákonem založená povinnost organizace připravit podklady pro odpis zásob výhradního ložiska i pro případ, že odpis zásob navrhuje orgán životního prostředí (který bez podkladů poskytnutých organizací nemůže návrh připravit) se ukázala v řadě případů jako neúčinná a nevymahatelná. V horním zákoně není stanovena lhůta, do kdy je organizace povinna podklady připravit. Vzhledem k tomu se navrhuje do zákona doplnit lhůtu jednoho roku ke splnění již dnes zákonem stanovené povinnosti. Současně se specifikuje, 10
které údaje a podklady návrhu na odpis zásob stanovené v § 14b odst. 3 horního zákona, je povinna zajistit organizace, a které ten orgán státní správy na úseku životního prostředí, který návrh na odpis zásob podává. Návrh rovněž stanoví, že pokud se organizace a příslušný orgán státní správy na úseku životního prostředí nedohodnou jinak, rozdělí si mezi sebe náklady na pořízení podkladů na odpis zásob rovným dílem přičemž jejich výše může být ověřena znaleckým posudkem. Orgány ochrany životního prostředí nezískávají žádné nové kompetence nad rámec dosavadní právní úpravy. Zcela v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu zůstává jak posoudí v součinnosti s Českým báňským úřadem oprávněnost důvodů k odpisu zásob. K bodu 2 Navrhuje se vypustit ze zákona přednostní právo pro organizace, kterým byl stanoven dobývací prostor (popř. na ložiskách, kde bylo stanoveno chráněné ložiskové území) na pozemku ve vlastnictví státu, na uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o pronájmu. Vypuštění tohoto zcela nesystematického ustanovení bude mít pozitivní vliv na hospodářskou soutěž, neboť dojde k narovnání podmínek pro všechny zájemce při koupi pozemků dotčených těžbou. Zároveň toto ustanovení zamezí neoprávněnému nabývání státních pozemků pod záminkou těžby nerostů a možným pozemkovým spekulacím. Dohodu o pronájmu pozemku nebo kupní smlouvu o prodeji pozemku bude samozřejmě možné uzavřít i nadále v budoucnosti, ale již bez přednostního práva na její uzavření. Navrhovaná právní úprava není retroaktivní a je zcela v souladu i s mezinárodněprávními závazky České republiky v oblasti ochrany a podpory zahraničních investic, neboť právní vztahy vzniklé z dohod o pronájmu pozemku nebo z kupních smluv o prodeji pozemku, sjednaných před nabytím účinnosti tohoto návrhu, jakož i práva a povinnosti z nich plynoucí, se budou řídit dosavadními právními předpisy (viz čl. III – přechodná ustanovení). K bodu 3 Navrhuje se upravit zákonné zmocnění k vydání nařízení vlády, se kterým stávající horní zákon počítá pro stanovení výše úhrady z dobývacího prostoru. Navrhuje se doplnit toto zmocnění tak, aby bylo možné nařízením vlády upravit rovněž způsob stanovení výše úhrad z dobývacích prostorů a nikoli pouze jejich výši. Tím bude možné provést požadovanou diferenciaci úhrad z hlediska vlivu dobývání na životní prostředí, K čl. III V návaznosti na změnu uvedenou pod bodem 2 části druhé návrh deklaruje, že právní vztahy vzniklé z dohod o pronájmu pozemku nebo z kupních smluv o prodeji pozemku, sjednaných podle § 20 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich plynoucí, se řídí dosavadními právními předpisy. Derogační ustanovení bodu 2 části druhé není retroaktivní, neboť dohody o pronájmu nebo kupní smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti i po nabytí účinnosti navrhovaného zákona. K části třetí V návaznosti na novou úpravu správního trestání na úseku v souladu s materiálem „Zásady právní úpravy přestupků v zákonech upravujících výkon veřejné správy“, se navrhuje geologie z přestupkového zákona a upravit tyto skutkové geologických pracích.
11
geologických prací, která je a jiných správních deliktů vypustit přestupky na úseku podstaty přímo v zákoně o
K části čtvrté Nabytí účinnosti tohoto zákona je navrhováno dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
V Praze, dne 14. prosince 2009
Martin Bursík, v. r. Přemysl Rabas, v. r. Libor Ambrozek, v. r. Kateřina Konečná, v. r. Ladislav Mlčák, v. r.
12
Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn
ČÁST PRVNÍ Změna zákona o geologických pracích § 9a Podávání návrhů a oznámení (1) Při provádění geologických prací je organizace povinna podat a) ministerstvu 1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob, 2. oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou, 3. do 31. ledna následujícího roku roční zprávu o rozsahu a výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska, b) Ministerstvu zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo minerální vody, plynu, emanací a peloidu, c) Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o zjištění zdroje podzemní vody s vydatností větší než 1,0 l.s-1 nebo zdroje podzemní vody s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší než 0,5 l.s-1, d) místně příslušnému vodoprávnímu úřadu obce s rozšířenou působností oznámení o zahájení hydrogeologických prací spojených se zásahem do pozemku. (2) Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna podat do třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se povinnost vztahuje. (3) Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací spojených se zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit účel, rozsah a očekávanou dobu provádění uvedených prací obci, na jejímž území mají být provedeny. (4) Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou dotčeny zájmy chráněné zvláštními právními předpisy, 2a) které jsou překážkou využití výsledků těchto prací nebo jejich využití vylučují, je povinna neprodleně tuto skutečnost oznámit zadavateli nebo objednavateli těchto geologických prací. § 16 Náhrada škody (1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 2 a § 15 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody, 9) pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14 odst. 2 a § 15 uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat.
13
(2) Orgány a organizace jsou povinny po ukončení geologických prací spojených se zásahem do pozemku uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat. Podle věty první se nepostupuje, pokud bylo podle zvláštního zákona9a) požádáno o další využívání provedených zásahů do pozemku. Žadatel o povolení dalšího využívání provedených zásahů do pozemku je povinen neprodleně informovat organizaci o výsledcích tohoto správního řízení. Pokud další využití zásahu do pozemku nebude povoleno do dvou let od ukončení geologických prací, postupuje se podle věty první. Pokud s tím souhlasí vlastník nemovitosti je možné odložit uvedení do předešlého stavu nejdéle do pěti let od ukončení geologických prací. Vlastník nemovitosti je povinen strpět uvedení použité nemovitosti do předešlého stavu. (3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích. (4) Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 2, popřípadě vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl podle § 15 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto omezení též právo na přiměřenou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o skončení geologických prací, popřípadě u ministerstva do jednoho roku ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných a průzkumných děl, jinak právo zaniká. (5) Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek důlními díly, platí o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy. 10) _____________________ 9a) Např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
§ 20 Sankce (1) Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo poruší ustanovení tohoto zákona tím, že a) provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1, b) provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci, c) nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané uchovávání, d) neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou dokumentaci České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo 4, e) provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území podle § 4 nebo porušuje stanovené podmínky, f) neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1, g) neodevzdal projekt krajskému úřadu podle § 6, h) nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,
14
i) neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným způsobem prostředky ze státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků geologických prací podle § 11, j) nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob podle zvláštního právního předpisu, 10a) k) nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14, l) nesplní povinnost vyplývající z ustanovení § 3 odst. 7. (2) Pokuty podle odstavce 1 vymáhají celní úřady podle zvláštního právního předpisu. 4c) (3) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. (4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení povinnosti podle tohoto zákona, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Porušení povinnosti podle odstavce 1 však nelze projednat, uplynuly-li od porušení této povinnosti tři roky.
Správní delikty § 20 Přestupky Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) ohrozí nebo ztíží provádění geologických prací ve veřejném zájmu, b) zničí, poškodí nebo znehodnotí významné dílo nebo písemnou, grafickou nebo hmotnou geologickou dokumentaci, c) provede geologické práce v rozporu s § 3 odst. 1, d) jako osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá ojediněle nebo dočasně projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce, v rozporu s § 3 odst. 7 zahájí projektování, provádění nebo vyhodnocování geologických prací bez předložení dokladů o tom, že je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a že je oprávněna k projektování, provádění nebo vyhodnocování geologických prací podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie, e) jako žadatel o povolení dalšího využívání provedených zásahů do pozemku v rozporu s § 16 odst. 2 neprodleně neinformuje organizaci o výsledcích tohoto správního řízení, nebo f) jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 16 odst. 2 nestrpí uvedení použité nemovitosti do předešlého stavu. Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e) nebo f) pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 20a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
15
1. Právnická a podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že
j) k)
l) m) n) o) p) q) r)
projektuje, provede nebo vyhodnotí geologické práce bez odpovědného řešitele geologických prací v rozporu s § 3 odst. 1, provede geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez stanovení průzkumného území v rozporu s § 4, s výjimkou těžebního průzkumu, nebo poruší podmínku pro provádění prací stanovenou v rozhodnutí podle § 4a odst. 4, nezašle projekt geologických prací krajskému úřadu v rozporu s § 6, provede geologické práce bez potvrzení o jejich zaevidování v rozporu s § 7, nedokumentuje geologické práce během jejich provádění nebo geologickou dokumentaci neuchová v rozporu s § 9 odst. 2, nesplní oznamovací povinnost v rozporu s § 9a, jako zadavatel neodevzdá výsledky geologických prací v rozporu s § 12 odst. 1, neodevzdá písemnou nebo grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací v rozporu s § 12 odst. 4, nebo neuvede použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu nebo nerekultivuje pozemky v rozporu s § 16 odst. 2.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že nezajistí v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob podle horního zákona10a). (3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do
d) 1 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a), b), e) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene f), g), h), i), nebo f) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene c), d), e). (4) Za správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč. Nezjedná-li právnická a podnikající fyzická osoba, které byla uložena pokuta za správní delikt podle odstavce 2, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. § 20b Společná ustanovení
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení povinnosti zabránila. Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán. Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby11a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
16
Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo s výjimkou deliktů podle § 20a odst. 1 písm. c), které projednává krajský úřad v přenesené působnosti. _____________________ 11) § 14b zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 11a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
ČÁST DRUHÁ Změna horního zákona
§ 14b Návrh na odpis zásob výhradního ložiska
(1) Zjistí-li organizace při zpracování dokumentace stavby dolu nebo lomu, plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska, plánu zajištění důlních děl a lomů nebo likvidace hlavních důlních děl a lomů, 4) jakož i při jejich realizaci, že není možné nebo účelné vytěžit zásoby z důvodů uvedených v § 14a odst. 2, podá návrh na jejich odpis. (2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace. Příslušný orgán státní správy na úseku životního prostředí v žádosti o podklady k přípravě tohoto návrhu sdělí organizaci konkrétní důvod odpisu zásob podle § 14a odst. 2 písm. c). Údaje uvedené v odstavci 3 písm. b), d), a e) je povinna ve čtyřech vyhotoveních zajistit organizace, a to nejpozději do 1 roku od jejich vyžádání příslušným orgánem státní správy na úseku životního prostředí. Organizace a příslušný orgán státní správy na úseku životního prostředí si náklady na pořízení těchto podkladů, jejichž výše může být ověřena znaleckým posudkem, rozdělí mezi sebe rovným dílem, pokud se nedohodnou jinak. (3) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska obsahuje a) název a sídlo organizace, b) množství bilančních a nebilančních zásob navržených k odpisu podle bloků zásob a kategorií, jejich kvalitativní charakteristiky a návrh, zda mají být vyjmuty z evidence zásob nebo zda bilanční zásoby mají být převedeny do zásob nebilančních, c) důvody, pro které se zásoby navrhují k odpisu, d) mapy a řezy s přehledně vyznačenými částmi ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a to ve čtyřech vyhotoveních, e) další grafické a písemné doklady o ložisku a zásobách navržených k odpisu, potřebné k podrobnějšímu zdůvodnění návrhu, f) stanovisko obvodního báňského úřadu a Ministerstva životního prostředí.
Nakládání s pozemky § 20
17
nadpis vypuštěn
(1) Subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor, který se nachází na pozemku ve vlastnictví státu, vzniká právo, aby s ním správní úřad, právnická osoba nebo její organizační složka, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej má ve správě, uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na dobu předpokládaného dobývání ložiska nebo kupní smlouvu o prodeji pozemku. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a doložená potvrzením Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven dobývací prostor, musí být podána nejpozději do 60 dnů od účinnosti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Český báňský úřad potvrzení nevydá k pozemku v dobývacím prostoru, kde proběhne pouze hlubinná těžba, jestliže požadovaný pozemek nemůže být hornickou činností ohrožen. Dále musí být žádost doložena souhlasným stanoviskem obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází.
(2) Subjekt, kterému bylo vydáno oprávnění k hornické činnosti, má přednost před ostatními zájemci o pronájem nebo prodej pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází ve stanoveném chráněném ložiskovém území. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresovaná správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej spravuje, a doložená potvrzením Ministerstva životního prostředí, ve kterém musí být uvedeno, že žadateli bylo stanoveno chráněné ložiskové území, musí být podána nejpozději do doby podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Dále musí být žádost doložena souhlasným stanoviskem obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází. (3) V případě prodeje podle odstavců 1 a 2 se pozemek převádí za cenu, která je v daném místě a čase obvyklá.
§ 32a Úhrady (1) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu 8) roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i započatý hektar plochy dobývacího prostoru ve vymezení na povrchu. Výši úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč na hektar a způsob jejího výpočtu, odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí, stanoví vláda nařízením. Tuto úhradu převede obvodní báňský úřad obci, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího prostoru na území jednotlivých obcí. (2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních ložiskách nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty"); úhrada se stanoví z těch nerostů, pro jejichž dobývání byl stanoven dobývací prostor. Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů.
18
(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Českým báňským úřadem, s ministerstvem životního prostředí a v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a se souhlasem obcí, jejichž území jsou dotčena, může v odůvodněných případech, zejména na podporu hornické činnosti a v zájmu využívání nerostného bohatství, na žádost organizace snížit úhradu z vydobytých nerostů, popřípadě i povolit osvobození od této úhrady. (4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25 % do státního rozpočtu České republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazených ložisek, a zbývajících 75 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce. (5) Povinnost úhrad podle odstavců 1 a 2 začíná kalendářním rokem následujícím po roce, ve kterém byl dobývací prostor stanoven. Povinnost úhrady podle odstavce 1 končí zrušením dobývacího prostoru. (6) Jestliže organizace nezaplatí úhradu podle odstavců 1 a 2 nebo ji neuhradí ve stanovené výši, je povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatku příslušné částky. Organizaci, která úhrady nezaplatí ani v přiměřené náhradní lhůtě, kterou stanoví obvodní báňský úřad, může obvodní báňský úřad oprávnění k dobývání výhradního ložiska odejmout. V takovém případě zabezpečí ochranu a evidenci výhradního ložiska právnická osoba, kterou tím pověří Ministerstvo životního prostředí. (7) Úhrady podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále podle odstavce 7 vypočte organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska (§ 24 odst. 1). (8) Placení úhrad podle odstavců 1 a 2 a penále podle odstavce 7 kontrolují obvodní báňské úřady. Tím nejsou dotčena práva kontrolních orgánů podle zvláštních předpisů. (9) Výši úhrady podle odstavce 2 pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů a podrobnosti o placení úhrad podle odstavců 1 a 2 včetně případného penále a o jejich odvádění do státního rozpočtu České republiky a do rozpočtu obcí, o rozdělení příjmu z úhrad podle odstavců 4 a 5, o podmínkách případného snížení úhrady z vydobytých nerostů nebo osvobození od ní a o vyhotovování a uchovávání příslušných dokladů stanoví obecně závazným právním předpisem Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí, ministerstvem financí České republiky a s Českým báňským úřadem. (10) Organizace je povinna zaplatit roční úhradu z ropy nebo hořlavého zemního plynu, které získá při provádění ložiskového průzkumu ve stanoveném průzkumném území a uvede je na trh v rámci své podnikatelské činnosti; ustanovení odstavců 2 až 9 se zde použijí obdobně.
Čl. III Přechodná ustanovení Právní vztahy vzniklé z dohod o pronájmu pozemku nebo z kupních smluv o prodeji pozemku, sjednaných podle § 20 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich plynoucí, se řídí dosavadními právními předpisy.
ČÁST TŘETÍ 19
Změna zákona o přestupcích § 38 Přestupky na úseku geologie
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně a) ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění státem organizovaných geologických prací, b) zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické výzkumné nebo průzkumné dílo, vzorek nebo jinou hmotnou geologickou dokumentaci. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3000 Kč.
20
