Ozvěny z DPS Letohrad

Ozvěny z DPS Letohrad 1/2012

tady bude foto!! PF 2012

11 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Novinky z kanceláře Každý z klientů obdržel nový ceník platný od 1.1.2012. Nyní pracuji v novém programu, podle kterého bude prováděno vyúčtování sociálních služeb. Uvidím, jestli stihnu do programu vložit všechna data, pak by jste mohli mít v únoru jiné účtenky. Pokud nebudete něčemu rozumět, určitě přijďte. Rovněž upozorňuji ty, kteří nepobírají příspěvek na péči, že mají možnost si o příspěvek požádat. Tiskopis je možné vyzvednout v kanceláři PS nebo na pověřeném úřadě v Žamberku. Dále pak bych chtěla upozornit na aktivity (hry, tvořivá dílna, cvičení a zpívání pro radost). Pokud se nezúčastní více než 3 osoby, aktivita se nebude konat. Stále se potýkáme s nějakými problémy. Vím, že i Vás občas něco trápí. Pokud máte opravdu problém, se kterým si nevíte rady, nebo se problém neřeší, našla jsem na internetových stránkách poradenské středisko pro seniory. K zabezpečení profesionálního výkonu pomoci jednotlivým seniorům byla loni otevřena konzultační a poradenská střediska v Praze, Brně, Hradci Králové a Ostravě. Zde je provozováno ambulantní a terénní poradenství pro seniory a to včetně zdravotně postižených seniorů a

seniorů-obětí domácího násilí. Obsahem služby je telefonická pomoc, telefonická krizová pomoc v případech násilí na seniorech, sociální poradenství, odborné sociální poradenství, občanskoprávní poradenství, bytové právní poradenství a také expertní bytové poradenství a pomoc. Provoz poraden je v celé republice jednotný a to od pondělí do čtvrtka od 8.00 do 18.00 hod. a v pátek od 8.00 do 14.00 hod. Kontakty na středisko Pražské centrály: Rada seniorů ČR, nám. W. Churchilla 2, 113 69 Praha 3. Budeme asi spokojenější pokud tuto pomoc nebudeme potřebovat, ale pokud si opravdu nevíme rady my, vy, bude lepší si nechat poradit od odborníků. J.M. Slovo redakce Milí klienti, po delší odmlce opět držíte v ruce časopis. Máme tu jaro, je krásně a se sluníčkem přichází po dlouhé zimě nová chuť do života. Zde pár rad jak na to: -Buď připraven přijmout vše, co Ti život přináší. -Udržuj svoji mysl bdělou. Každá událost a každé setkání Ti přináší poselství. -Vše, co tě potká je důsledek tvých 2 činů a myšlenek v minulosti.

Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Pokračování ze str. 2 -Prožívej každý okamžik života radostně. -Nesnaž se napodobovat druhé, neboť máš svoji jedinečnost. Jsi, který jsi. -Co děláš, to dělej rád. -Dávej radostně, svobodně a s láskou. Ve vesmíru je hojnost pro všechny. -Věř, že v pravou chvíli dostaneš i Ty právě to, co potřebuješ. -Jednej podle svého srdce. O lásce nemluv, ale rozdávej ji. -Hledej krásu ve všem a v každém. -Dívej se na vše optimisticky. Buď pozitivní ve svém myšlení. -Odmítni všechny katastrofické představy a negativní myšlenky. -Pěstuj klid a mír ve svém nitru. -Chovej se k druhým tak, jak bys chtěl, aby se oni chovali k Tobě. -V každé změně hledej to nejlepší. -Žij svobodně v souladu se svým duchem a nech žít ve svobodě druhé.

Určitě nám oba budou moc chybět. Jsme rádi, že se k nám, po větších zdravotních problémech, vrátila paní Bílá. V nemocnici a v léčebně máme teď několik klientů, ale jsem ráda, že jinak všichni se těšíte relativně dobrému zdraví. Vím ale dobře, že každý máme své bolístky. Na závěr přeji Vám všem ať prožijete zbytek jara radostně, v pohodě a ve zdraví. Věra Homilie

Smrt nemá poslední slovo... Známý duchovní autor David Torkington píše v jedné své úvaze o malém chlapci Filipovi, který si Ve l i k o n o c e n e s p o j o va l s e vzkříšením, ale se smrtí. Bylo to kvůli tomu, co se přihodilo jeho jediné kočce, která mu kdy patřila. Koťátko se jmenovalo Botička a bylo staré šest týdnů. Botička se jmenovalo proto, že bylo Zimní číslo z několika důvodů celé černé, ale tlapky mělo naopak nevyšlo. Někdy chybí čas, jindy celé bílé, skutečně jako botičky. inspirace a tak.. Proto Vás všechny Botička bydlela v papírové krabici ve prosím, pokud máte nějaký nápad, verandě. Filipova maminka trvala na něco o čem byste si rádi přečetli, tak tom, že Botička se napřed musí mi dejte vědět. Máme za sebou těžší mnoha věcem naučit, než ji pustí do období. Rozloučili jsme se s panem světa. Ing. Mertou. Paní Motyčková se Pokračování na str. 14 odstěhovala k dětem. 3 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Zajímavý názor Jeden z názorů, týkající se světové krize. Tento článek jsem obdržela e-mailovou poštou a ráda bych se o něj s Vámi podělila. Buď pochválena krize. Buď vítán bod obratu. Jan Hnízdil 30.11.2011 Internista a rehabilitační lékař (*1958), autor či spoluautor publikací „Bolesti zad, mýty a realita“, „Jak vyrobit pacienta“, „Artróza v komplexním přístupu“, „Jak léčit nemoc šílené medicíny“, „Doping aneb zákulisí vrcholového sportu“, "Mým marodům" a dalších. Věnuje se komplexní, psychosomatické medicíně. Působí v Centru komplexní péče v Dobřichovicích. To, jestli bude obrat vynucený a násilný, nebo vědomý a pokojný, je zatím ještě v našich rukou. Psychickými potížemi a nemocemi trpí nejméně tři milióny Čechů. Do psychiatrických ambulancí dochází a léky užívá asi půl miliónu z nich. Vyplývá to ze studií, jejichž výsledky před několika dny zveřejnila Česká psychiatrická společnost. Jak je to

záplavu vysoce účinných léků proti úzkostem a depresím? Jak to, že ještě nejsme všichni šťastní, veselí a spokojení? Stále naléhavěji dochází na slova antipsychiatrů R. D. Lainga, T. Szasze nebo filosofa M. Foucaulta. Podle nich duševní choroby, jako samostatné biologické jednotky, v podstatě neexistují. Foucault je považuje za „výsledek klasifikujících a represivních společenských tlaků na jedince“. Laing hovoří o „zvláštní strategii, kterou si člověk vyvine, aby mohl žít v podmínkách, které nejsou k životu“. V těžce nemocné společnosti nemohou žít zdraví občané. V mojí ordinaci se jako apoštolové střídají depresivní nezaměstnaní s vystresovanými podnikately a manažery. Ty první společenský systém drtí, ti druzí jeho káru s vypětím posledních sil táhnou. Ani jedni, ani druzí už nemohou dál. Spásu hledají u lékaře. Marně. Léky na úzkosti a deprese jim zdraví nevrátí. Umožní jen, aby „v podmínkách, které nejsou k životu“ ještě chvíli přežívali. Až do úplného zhroucení. Stejně jako nemohou léky spasit jedince, nemohou finanční injekce zachránit společenský systém. Každá zpráva o 4


Pokračování ze str. 4 nastartování ekonomiky je jen prodlužováním jeho bolestivé agónie. Byl založený na dravosti, bezohlednosti, neustálém ekonomickém růstu, drancování energetických zdrojů - jedince i přírody. Další vývoj tímto směrem už nemůže pokračovat. Valí se na nás problémy ekonomické, ekologické, sociální, korupce, kriminalita, nárůst násilí, závislostí, duševních a tělesných chorob. Žádný z nich nemá v rámci tohoto systému řešení. „Jestliže nemá problém řešení v rámci existujícího systému, dochází ke zpochybnění samotného systému a ten se vlastní vahou hroutí.“, píše Francis Fukuyama v knize Konec dějin. Právě v této fázi společenského vývoje se nacházíme. Co bude dál? „Na jednu stranu se musíme obávat vlastní osobní katastrofy a katastrofy celé Země, na druhou stranu se v takové katastrofě skrývá i jisté řešení. Slovo katastrofa pochází z řečtiny a může znamenat rovněž konečný obrat. Mnohé naznačuje, že člověk a Země míří stejným krokem k tomuto bodu obratu. Nový začátek bude patrně nevyhnutelný a také potopa, o níž se píše v bibli, byla také vskutku jen

koncem staré a začátkem nové doby.“ , píše Ruediger Dahlke v knize Čím onemocněl SVĚT? Bude to zásadní změna hodnot. Přechod od exponenciálního ekonomického růstu k vnitřnímu kulturnímu a sociálnímu rozvoji, od drancování energie k šetrnosti a ohleduplnosti vůči sobě i okolí, od bezohlednosti a prosazování zájmů jedince ke spolupráci a podpoře celku. Bude to obrat neobyčejně složitý. Životně důležité funkce státu se mohou na přechodnou dobu úplně zastavit. Znejistění a strachu lidí se budou snažit zneužít nacionalistické, fašistické nebo jiné extrémistické skupiny. Budou přicházet se snadným řešením, prstem ukazovat na viníky mizérie mimo nás: Romy, imigranty, „pravdoláskaře“, euro, Evropskou unii…Budou dělat všechno pro to, aby odvedli pozornost od sebe a problémů, jejichž řešení je jedině v nás. „V době, kdy kdekdo téměř bezvýhradně věří ve vnější proveditelnost věcí, je navíc těžké najít vnitřní východisko, i když stále více lidí tuší, že něco není v pořádku s věčně vychvalovanými návrhy řešení. Celkově to lze přirovnat k místnosti přeplněné lidmi, kde všichni tlačí na dveře a chtějí se jimi


Pokračování ze str. 5 dostat ven, ale vůbec je nenapadne, že se dveře otevírají dovnitř.“, píše Dahlke. Před dvaadvaceti lety jsem byl svědkem přechodu od nemravného režimu komunistického, k nemravnému a bezohlednému tržnímu turbokapitalizmu. Nastupující změny očekávám s velkou nadějí. Jestliže lidé převezmou odpovědnost sami za sebe a okolní svět, vrátí se k přirozenému způsobu života, otevře se jim cesta k celkovému zdraví. Je to obrovská příležitost pro jedince i celou společnost. Teď jde hlavně o to, abychom krizi správně pochopili a byli na obrat připravení. To, jestli bude vynucený a násilný, nebo vědomý a pokojný, je zatím ještě v našich rukou. Setkání „Měl jsem pro sebe celé kupé. Pak nastoupila jedna dívka,“ vyprávěl mladý slepý Ind. „Muž se ženou, co ji přišli vyprovodit, nejspíš byli její rodiče. Kladli jí na srdce spoustu věcí. Protože tehdy už jsem neviděl, nemohl jsem vědět, jak ta dívka vypadá, ale líbil se mi její hlas.“ „Jedete do Dehra Dun?“ zeptal jsem se jí, když jsme vyjížděli ze stanice. Přemýšlel jsem, jestli se mi podaří před ní skrýt, že nevidím. Říkal jsem si, že by to nemělo být tak těžké, když zůstanu sedět. „Jedu do Saharanpuru,“ odpověděla dívka. „Tam na mě bude čekat teta. A kam jedete vy?“ „Do Dehra Dun a potom do Mussoorie,“ řekl jsem. „To se máte! Tolik bych se chtěla do Mussoorie dostat. Miluji hory. Zvlášť v říjnu.“ „Ano, to je nejkrásnější období,“ přitakal jsem a vzpomínal na dobu, kdy jsem ještě viděl. „Na horách je všude plno divokých aster, slunce příjemně hřeje a večer si člověk může sednout ke krbu a usrkávat brandy. Většina turistů je už pryč a ulice jsou skoro prázdné a tiché.“ Mlčela a tak jsem přemýšlel, jestli ji má slova tak zasáhla, nebo jestli mě má za sentimentálního žvanila. Pak jsem udělal chybu. „Jaké je počasí?“ zeptal jsem se. Ale nezdálo se, že by ji ta otázka připadala zvláštní. Že by si už všimla, že nevidím? Ale její odpověď vyvrátila všechny mé pochybnosti. „Tak se podívejte z okna,“ řekla naprosto přirozeně. Posunul jsem se po sedadle a po hmatu jsem hledal okénko. Bylo otevřené. Otočil jsem se k němu a předstíral jsem, že si prohlížím krajinu kolem. Ve své 6 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Pokračování ze str. 6 bylo tmou. Mohl jsem si tak zahrát i fantazii jsem viděl rychle se míjející se svým novým sousedem. telegrafní sloupy. „Všimla jste si, že „Je mi líto, že nejsem tak zajímavý to vypadá, že se hýbají ty stromy a společník jako ta dívka, co právě my že stojíme?“ „Tak už to bývá,“ odešla,“ snažil se navázat řeč odpověděla. spolucestující. Obrátil jsem se k ní a chvíli jsme „Byla to zajímavá dívka,“ řekl jsem. seděli mlčky. „Máte zajímavý „Mohl byste mi říct... měla dlouhé, obličej,“ řekl jsem konečně. Pěkně nebo krátké vlasy?“ „Nevím,“ se zasmála, jasně a zvučně. „To jsem odpověděl překvapeně. „Pamatuji si ráda, že mi to říkáte. Už mám po krk jenom její oči, vlasy ne. Měla tak těch, co mi říkají, že mám pěknou krásné oči! Škoda, že jí nebyly k tvářičku.“ „Takže je opravdu hezká,“ ničemu... byla úplně slepá. Vy jste si pomyslel jsem si a pokračoval jsem toho nevšiml?“ nahlas: ____________________________ „Ale zajímavý obličej může být také velmi krásný.“ „Jste velmi galantní,“ Jako když slepci předstírají, že vidí. odpověděla. „Ale proč jste tak Kolik lidských setkání tak vypadá. Ze vážný?“ „Za chvíli vystupujete,“ řekl strachu ukázat, jací vlastně jsme. A jsem trochu úsečně. tak člověku utečou rozhodující „Bohudíky. Nesnáším dlouhé cesty setkání života. Některá se už nikdy vlakem.“ Zato já bych tam s ní byl nebudou opakovat. celou věčnost, jen abych slyšel její Z knihy Další příběhy pro potěchu hlas. Měl stříbrné tóny horské duše. (Bruno Ferrero) bystřiny. Určitě na naše setkání zapomene, jen co vystoupí z vlaku, ale já na ni budu myslet celou cestu a jistě i potom. Vlak zastavil ve stanici. Na dívku někdo zavolal a v kupé po ní zůstal jen její parfém. Přistoupil muž a něco si bručel pod fousy. Vlak se dal znovu do pohybu. Nahmatal jsem okénko a posadil jsem se k němu s obličejem obráceným do světla, které pro mě 7 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

O chlebu O chlebu Neházejte po venku kousky chleba pro ptáky nebo pro kočku. Nežerou to. Pečivo pro ptáky je škodlivé. Je slané a není to jejich přirozená potrava. Dává se jen namočený slepicím, ty sežerou všecko. Také neházejte zbytky do odpadu v popelnicích.Jednou jsem tam navrchu viděla rozkrojený a namazaný rohlík. Říkalo se „chleba je boží dar.“ A je to pravda. Jinde ve světě lidé umírají hladem a tady by se vyhazoval. Když jsem šla nedávno k popelnicím, viděla jsem ve sněhu kousky chleba. Sebrala jsem to a usušila pro slepice. Marie Vacková Henri Monfort Francouz, který devět let nepřijímá fyzickou potravu. Přes svou jemnost, vyrovnanost, mlčenlivost i d o b ř e vo l e n á s l ova p ř i n á š í energetické poselství krásy, síly a svobody. Charismatický muž a vznešený šaman zabývající se alchymií i východní mystikou. Čiší z něj laskavost, pevnost a odvaha. Když se ho někdo na přednášce v

Českých Budějovicích zeptal na význam slova „monfort“, odpověděl: „opevněná hora“. Následně jsme se dozvěděli, že jeho rod patří k nejstarším francouzským rodům. Do České republiky ho pozval herec Jaroslav Dušek se svým kamarádem Milanem Bokrem. Přijel vlakem 21. listopadu na nádraží Holešovice jako nenápadný turista s krosnou a během týdenního pobytu jeho přednášky v Praze, Českých Budějovicích, Brně, Ostravě, Pardubicích a Liberci navštívily tři tisíce lidí. Pránická výživa Henri Monfort zdůrazňuje, že se nepřestal vyživovat. Naopak, vyživuje se hojně, ale jinak – z prány, všudypřítomné vesmírné energie. Jíme příliš mnoho a často a naše tělo se nestačí očišťovat. V kloubech, svalech, tucích se nám hromadí toxické látky. To vede k nemocem, stárnutí, bolesti, smrti. Žijeme v civilizaci, která toto všechno považuje za normální. „Normální ale není být nemocný, normální je být zdravý. Základním aspektem pránické výživy je dokonalé zdraví. Omlazování. 8


Pokračování ze str. 8 Možnost odejít z tohoto světa až budu chtít já. V přechodu na pránickou výživu, tedy ve stavu jednoty a propojenosti se vším, vidí další vývojovou etapu lidstva. Dokáže to každý, jen je třeba zbavit se strachů na nejrůznějších úrovních, osvobodit se a transformovat, co je třeba. Toto poselství vyjadřuje tak jasně, že přímo vytváří dojem, že to tak doopravdy je. Hovoří o detoxikaci, buněčné paměti, transformaci buněčných vzpomínek, o novém naprogramování našich buněk. Na svých přednáškách a seminářích zcela konkrétně vysvětluje, co je pro to třeba udělat. Zájemcům o tuto proměnu slouží jako průvodce jedenadvacet dní na seminářích, které se konají ve Francii. To, že se nám podařilo naučit své buňky vyživovat se spontánně a nepřetržitě čistě pránou , poznáme podle toho, že neubýváme na váze, kterou jsme si stanovili, přestože nepřijímáme fyzickou potravu. Stačí nám o polovinu méně spánku, než jsme zvyklí, nejsme unaveni. Disponujeme neomezenou energií, protože jsme součástí universální energie. Nejsme vyděleni, jsme v jednotě. Počet lidí, kteří se takto vyživují narůstá. Henri Monfort vyprávěl o

pránické restauraci v Kalifornii, kde se pránici sejdou, pokochají se vůněmi a fyzické jídlo potom věnují bezdomovcům. Vyprávěl i o páru tanečníků z Ekvádoru, kteří přešli na pránickou výživu. Když otěhotněla, stále se vyživovala pránou. Těhotenství i porod proběhly naprosto normálně. Když dítě odkojila, nezačalo jíst fyzickou potravu – živí se jako rodiče pouze pránou. Přepsáno z časopisu 2/2012

Meduňka

Je to vůbec možné? Pokud budete mít zájem přečíst si rozhovor s Henri Monfordem, můžete si časopis Meduňka zapůjčit v kanceláři pečovatelek.


Bylinky Kopřiva – královna jara Před dávnými lety byla kopřiva využívána jako prostředek proti hadímu uštknutí. Podle moderních výzkumů mají listy této rostliny význam při léčení ekzému, senné rýmy a při tišení bolestí záchvatů dny. Dnes ji však nejčastěji požíváme jako účinný detoxikační prostředek. Pročištění a nová krev Z jarních kopřiv si můžeme připravit vitamínovou a minerální bombu. Stačí umixovat s trochou vody a několikrát denně popíjet po doušcích. Zaručeně vitamínová zelená bomba či kopřivový čaj připravený obvyklým způsobem pomohou proti dně a revmatismu, ekzému, akné a jiným kožním nemocem, vyčistí organismus od usazenin a solí. Tajemství kopřivy A jaké jsou vlastně ty léčivé látky, které na nás působí tak blahodárně? Kopřiva obsahuje chlorofyl, kyselinu křemičitou, třísloviny, aminyacetylcholin, histamin, serotonin, karotenidy, vitamín B1, kyselinu pantothenovou (B6), glukonidy, kyselinu mravenčí, kyselinu octovou, vosk, vitamin C (až 60 mg ve 100 g čerstvých listů), fytoncidní

látky a v žahavých chlupech je pryskyřičný sekret. Vhodná pro všechny Podávání kopřivy je naprosto bezpečné, nejsou známy žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky. Naopak se doporučuje dlouhodobé pití kopřivového čaje. Specialitou kopřivy jsou očistné kúry, které zahajujeme vždy na jaře a na podzim, kdy se nám v těle nahromadí celá řada odpadních látek, kterých se potřebujeme zbavit. Jarní očistná kůra by měla trvat tři týdny. Navíc, od určitého věku se snižuje obsah železa v krvi. Kvůli tomu jsme pak unavení a vyčerpaní. Naštěstí i pro tyto situace přináší kopřiva řešení. A to díky svému vysokému obsahu právě tohoto minerálu. Po jarní kopřivové kúře se cítíme lépe tělesně, vrací se nám energie a tvořivá síla, zlepší se i náš vnější vzhled. Čaj K čemu je dobrý? Skvěle působí při chudokrevnosti, anemii a jiných těžkých chorobách, potížích látkové výměny a trávení, větrech, zahlenění, obtížném nebo krvavém močení, 10


Pokračování ze str. 10 nemocech a zánětech močových cest, chorobném zadržování moči. Změkčuje stolici, pomáhá při e k z é m e c h , b o l e s t e c h h l a v y, ledvinovém a močovém písku, vysokému obsahu cukru v krvi i při cukrovce, má dobrý vliv na slinivku břišní, zmírňuje projevy alergie. Odstraňuje náchylnost k prochladnutí a pomáhá př i revmatismu a dně. Příprava Vrchovatou čajovou lžičku spaříme ¼ l vroucí vody a necháme krátce vyluhovat. Pokud jej uvaříme víc, po nějaké době se čaj zbarví do tmavozelené barvy, ale to vůbec ničemu nevadí. Velikonoční nádivka Přísady: 250g uzeného masa, 200g vepřového masa, 8 vajec, sůl, pepř, 4 housky nebo rohlíky (ideálně den staré), trochu mléka, lžíce pažitky, lžíce petrželky, dvě hrsti opraných kopřiv, máslo. Příprava:Uvařené maso nakrájíme na kostičky a smícháme s rozšlehanými vejci. Housky či rohlíky nakrájíme na kostičky a zalijeme mlékem. Změklé přidáme k masu a vejcím. Smícháme s rozšlehanými vejci. přidáme k masu a vejcím. Smícháme ještě společně se solí, pepřem, pažitkou, petrželkou a

kopřivou. Dobře promícháme. Přendáme do zapékací mísy a na povrch poklademe kousíčky másla. Pečeme do zčervenání. Kopřivový sirup Přísady: 3,5 kg krupicového cukru, 80g stonků kopřivy, 4 citrony, 10dkg kyseliny citronové, 3,5 l vody. Příprava: Kopřivy propereme ve studené vodě. Kůru citronu důkladně omyjeme kartáčkem a citrony nakrájíme na plátky. Kopřivy vložíme do většího hrnce a zalijeme vodou. Přidáme kyselinu citronovou a 4 rozkrájené citrony. Vše přivedeme k varu a asi 5 minut povaříme. Vývar i s kopřivami necháme v hrnci 24 hodin louhovat. Po této době obsah hrnce přecedíme. Do šťávy z kopřiv přisypeme cukr, přivedeme za stálého míchání k varu a necháme krátce přejít varem. Kopřivový sirup ihned přelijeme do skleněných lahví. Zátky a lahve musí být čisté, předem sterilované vroucí vodou. Po naplnění lahve ihned zazátkujeme a necháme chladnout na vzduchu.

Rada: Ovar proti padání vlasů: 100g jemně nařezané kopřivy vaříme půl hodiny v jednom litru vody okyselené 11 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Pokračování ze str. 11 octem. Používá se večernímu mytí vlasů jako prostředek zabraňující jejich vypadávání. Z časopisu Speciál Bylinky 02/2012

Vtipné příběhy ze života Sekačka na trávu Když se nám rozbila sekačka na trávu, manželka mi neustále připomínala, abych ji opravil… Ale já jsem byl vždy zaneprázdněný. Na programu bylo: auto, náklaďák, internet, rybaření… Něco, co bylo pro mne o mnoho víc důležitější. Nakonec přišla s nápadem a doufala, že zabere. Když jsem přišel jeden den domů, seděla ve vysoké trávě a stříhala ji malými krejčovskými nůžkami. Tiše jsem ji pozoroval a pak jsem vešel do domu. Po pár minutách jsem se vrátil a podal jí zubní kartáček. Řekl jsem jí : „Až skončíš se stříháním, mohla bys ještě zamést dvůr.“ A hádka začala…. Zrcadlo Manželka stála v ložnici před zrcadlem a prohlížela se. Nebyla spokojená s tím, co vidí a řekla

svému muži. „ Cítím se příšerně. Jsem stará, tlustá a ošklivá. Opravdu potřebuji, abys mi řekl nějaký kompliment, něco pozitivního.“ Manžel odpověděl: „Na svůj věk máš zrak jako orel.“ A hádka začala…. Noční krém Snažil jsem se přesvědčit manželku, aby mi koupila basu piva za 400 Kč. Místo toho si koupila noční krém za 500 Kč. Řekl jsem jí, že po base piva vypadá večer hezčí, než ráno po nočním krému. A hádka začala…. Stará láska Seděl jsem s manželkou u stolu na jejím středoškolském srazu. Neustále sledovala opilce, který seděl sám u protějšího stolu a neustále si pohrával se skleničkou. Zeptal jsem se jí: „znáš ho?“ „Ano“ vzdychla si. „Je to moje stará láska. Pokud vím, tak se dal na pití hned po našem rozchodu před mnoha lety a slyšela jsem, že od té doby nevystřízlivěl.“ Řekl jsem: „Ó Bože ! Kdo by si pomyslel, že člověk může oslavovat tak dlouhou dobu?“ A hádka začala…


Etikoterapie Dnešní lékařská věda už připouští, že člověk má duši. Dokonce vznikl nový vědní obor, který se nazývá ETIKOTERAPIE. Vychází z vlivu negativních pocitů na duši. Jestliže je pro nás zdraví nejdůležitější a známe 7 nejdůležitějších pocitů, které nám zdraví poškozují, pak si každý sám dovede pohlídat, aby mu některý z nich nevletěl do duše a nevzal mu zdraví. Které negativní pocity to jsou? ZÁVIST, NENÁVIST, KŘIVDA, ZLOBA, LÍTOST, STRACH, TRÁPENÍ SE PRO JINÉ. Už Sokrates říkal, že tělo je jen obalem duše. Jakmile onemocní duše, onemocní i tělo. Všechny z tisíce diagnóz, které známe, vznikají, když se poškodí lidská duše. KŘIVDA Třeba před problémem se nedá utéct. Jak ho nebudeme řešit, jestli ho nepojmenujeme, tak se nezruší. Křivda cvičí s každým třetím. Křivda - on nám sice ublížil, ale zastřelit ho nemůžeme, ani přejet autem, asi budeme muset odpustit. Bez odpuštění není uzdravení. LÍTOST Lítost je nejzrádnější pocit, který existuje. Všechny ostatní pocity se dají člověku vymluvit, ale lítost ne. Okolo lítostivého člověka se chodí

jako okolo nemocného člověka. Když si vytvoříme těžký pocit lítosti, tak je život jedno veliké slzavé údolí. Udělejme si pořádek v sobě, abychom jsme se zbavili příčin potíží. Uvědomme si, proč se trápíme. Vytváříme si zase nějaký nepořádek, který je naším produktem a vůbec nám nikdo cizí nemusel ublížit. STRACH Strach je pocit, který nemá žádnou hodnotu. Trápit se pro jiného je nesmysl, protože my můžeme pomoci jinému, ale trápit se za něj nemá význam. Připomínám Františka z Assisi, který říkal: BOŽE DEJ MI POKOJNOU MYSL, ABYCH PŘIJAL VĚCI, KTERÉ ZMĚNIT NEMŮŽEME. DEJ MI SÍLU, ABYCH JSEM ZMĚNIL VĚCI, KTERÉ ZMĚNIT MŮŽEME. A DEJ MI MOUDROST, ABYCH JSEM ROZLIŠIL JEDNO OD DRUHÉHO. V člověku není většího bohatství, jako je jeho duše. S duší je třeba spolupracovat. Jak se o duši nestaráme, potom to vede k psychosomatickým chorobám. Pro každého je nejdůležitější jeho zdraví. Kdosi moudrý řekl: „ať myšlenka neopustí místnost, ve které jsme”. Když si uvědomíme, že máme tendenci řešit věci zpětně, 13 Ozvěny z DPS, vydává Město Letohrad, Dům s pečovatelskou službou Letohrad www.dpsletohrad.eu

Pokračování ze str. 13 bavit se o tom, co bylo nebo utíkáme do budoucnosti a co bude. Utíkáme tedy dozadu nebo dopředu a neřešíme tedy TADY A TEĎ. Myslím, že jako křesťané máme dobrou zkušenost a uvědomujeme si jak se nám uleví po dobře vykonané zpovědi. Říkáme, že nám spadl kámen ze srdce a ona se nám zatím osvobodila naše duše a šíří blažený pocit po našem těle. JM Pokračování ze str. 3 Konečně ten den nastal a byla to právě velikonoční neděle. Botička byla vpuštěna na dvůr a na zahradu. Napřed očichala svůj první lístek trávy a potom se plížila k malému motýlu. V té chvíli za Filipem přišli jeho kamarádi a teď se to stalo. Jeden z kamarádů měl s sebou bohužel teriéra, který Botičku okamžitě zavětřil a zaútočil. Filip vykřikl a vrhl se k Botičce. Ta už ale byla v psově tlamě a ten s ní třepal jako s ponožkou. Děti kolem ječely a bezmocně sledovaly celou scénu. Konečně pes upustil koťátko na trávu a odběhl. Botička už byla mrtvá. Malý Filip se celé odpoledne modlil za zázrak. Přece se v kostele mluvilo o tom, jak Pán Ježíš vstal z

mrtvých, proč by tedy nemohl pomoci jeho koťátku. Pořád nevěřil tomu, co se stalo. Až nakonec po mnoha dnech musel uznat, že Botička nežije. Od té doby měl Velikonoce vždy spojené se smrtí. Filip nakonec vyrostl v dospělého muže a i jeho víra se stala dospělou. V jednom roce ho opustili tři blízcí přátelé. Jeden z nich byl důchodce v plné síle, který se náhle svalil na parkovišti vedle svého auta. Další byla čtyřicetiletá žena , která zahynula při autohavárii. A nakonec jeho velký kamarád, který se utopil. Jako dospělý už ale Filip viděl všechny tyto události jinak. Už věděl, že Velikonoce mají poslední slovo. Že nic není konečné, ani smrt. Jestliže tenkrát v Jeruzalémě byl hrob skutečně prázdný, může to Bůh zopakovat a zopakuje to ve velkém. Znovu uvidíme své přátele a všechny ty, kteří nás předešli. Smrt nemá poslední slovo. Poslední slovo bude mít vzkříšení a život. To se naučil Filip. Jako malý tomu ještě nerozuměl. Jako dospělý pochopil, že nic není nenávratně ztraceno, všechno lze zvrátit, protože vzkříšení bude mít poslední slovo! Boží láska si už najde způsob, jak všechno překonat. P. Petr Havlát, farář ve Velkých Němčicích Převzato z Katolického týdeníku 14


Naši oslavenci Narozeniny oslaví: Marie Zálešáková Eva Bílá Vladimíra Bezrauková Josefa Bučmejová Miroslav Vyhnálek Jarmila Stejskalová Marcela Motyčková Kateřina Šilarová Jana Hlavsová Marie Faltusová Marie Karlíčková Marie Jagerská Alena Šťovíčková Marie Formánková Jaroslava Šprinclová Věra Šendorfová Lenka Koňušíková Vlasta Kočová Marie Hubálková Věra Faltusová Marie Mikysková Věra Vávrová Antonín Novák Jiřina Korýtková Eva Hubálková

Svátek oslaví: Vlasta Stejskalová Jarmila Stejskalová Božena Kubová Božena Krejsová Jiřina Kodýtková Lenka Koňušíková Eva Bílá Eva Hubálková Miroslav Vyhnálek Růžena Laňková Aleš Netušil Marcela Motyčková Jaroslava Rojková Jaroslava Šprinclová Slunce v duši celý den, samé štěstí pořád jen, zdraví jakbysmet, ať je tvůj život jako med.


opisu

čas šeho

le na

. čís to 11

om

vá Vacko . p : i usová al t l v a o F c ka pra Zdeň : spolu a l o ntr á ko n s i p o ová ová, Prav altus a Moravc F a r Vě Jan akci: d e r Za k : Áše a k i f ků Gra výtis 0 4 no vydá Bylo č 0,- K 1 a Cen

Na t


Ozvěny z DPS Letohrad

Recommend Documents