Odborné připomínky k dokumentaci EIA na záměr „Energetické využití komunálních odpadů Most, Komořany“
Prosinec 2010
1. Procesní připomínky: Neúplná dokumentace Dokumentace EIA k posuzovanému záměru, která je k dispozici elektronicky v Informačním systému EIA není úplná a znemožňuje nám tak prostudovat všechny potřebné podklady. V dokumentaci EIA nejsou přiloženy zásadní přílohy jako Rozptylová studie, Akustická studie, Studie vlivu na veřejné zdraví, Přírodovědný průzkum, Dopravní posouzení a studie, ze kterých dokumentace EIA čerpá, například Studie proveditelnosti (zdůvodňující výběr varianty s kapacitou 150 000 t/rok). Vzhledem k tomuto pochybení žádáme o zveřejnění výše uvedených studií způsobem umožňujícím dálkový přístup a prodloužení termínu připomínkování dokumentace EIA s takovou časovou prodlevou, která umožní veřejnosti prostudování výše uvedených studií.
2. Věcné připomínky Rozpor záměru s POH kraje Záměr je v rozporu s platným Plánem odpadového hospodářství Ústeckého kraje. V něm se v bodě 6.2. zakazuje podpora nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. Naopak opatření 8.2.X dávají podporu jiným způsobům nakládání s odpady: - tříděný sběr (8.2.1., 8.2.8.), - přeměna stávajících skládek na centra komplexního nakládání s odpady (8.2.2.), - zařízení k mechanicko–biologické úpravě komunálních odpadů (8.2.6.), - zařízení na výrobu alternativních paliv (8.2.11.), - nových energetických a spalovacích zařízení na využití alternativních paliv (8.2.12.), - netradiční ověřené úpravy komunálních odpadů k eliminaci BRKO před uložením na skládku (8.2.13.). Nemluvě o tom, že pokud by záměr spalovny byl případně dotován z prostředků OPŽP byla by tato podpora na úkor podpory projektům pro prevenci, opakované použití, třídění, sběr a recyklaci. V kapitole 4.1. OPŽP totiž již nejsou prostředky pro projekty měst a obcí, ty jsou vázány do června 2011 na projekty spaloven a MBÚ. Tedy na úkor preferovaným způsobům nakládání s komunálními odpady (viz. opatření 6.1.1. POH Ústeckého kraje)
Prevence vzniku odpadů nahradí kapacitu megaspalovny Ve Zprávě o životním prostředí v ČR za rok 2009 stojí: „Celková produkce komunálního odpadu v roce 2009 činila 3 740 000 t. V přepočtu na obyvatele pak připadalo v roce 2009 cca 356 kg komunálního odpadu.“ Zatímco v Hodnotící zprávě o plnění Plánu odpadového hospodářství Ústecké kraje – rok 2009 se uvádí produkce komunálních odpadů ve výši 547 kg, tedy výrazně více. Je zcela evidentní že prevence vzniku odpadů má v Ústeckém kraji obrovský potenciál. Pokud by se podařilo snížit produkci komunálních odpadů na hlavu na průměrnou hodnotu v ČR, tedy na výše zmíněných 356 kg/osobu a rok, pak by v kraji zmizelo více než 150 000 tun komunálních odpadů ročně. To je kapacita plánované spalovny komunálních odpadů v Mostě – Komořanech. Podle hierarchie nakládání s odpady má prevence vzniku odpadů být na prvním místě při řešení odpadové problematiky.
Prevence lepší spalování V části B.I.5. ke zdůvodnění záměru je třeba znovu zopakovat důvody pro stanovenou a legislativně závaznou hierarchii nakládání s odpady, která sice před skládkování upřednostňuje energetické využití jak je správně odargumentováno v části B.I.5., ale ze zcela stejných důvodů staví před energetické využití odpadů jejich recyklaci. Před recyklací preferuje opakované použití a
před opakované použití preferuje předcházení vzniku odpadů. Graf 1 ze studie US EPA1 ilustruje, že recyklace je energeticky výhodnější než energetické využití a opakované použití energeticky výhodnější než recyklace, přičemž z energetického pohledu je nejvýhodnější opět prevence. Graf 1:
Úspory/produkce energie
noviny
kancelářský papír
prevence recyklace
lepenka
spalovna
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
MJ/kg
Je tedy relevantní uvádět, že spalovna komunálních odpadů bude mít oproti současnému stavu (kdy je většina odpadů skládkována) řadu nesporných výhod. Avšak několika násobně výhodnější je odpady recyklovat, ještě výhodnější je odpady opakovaně používat a řádově výhodnější je jim předcházet – nemluvě o tom, že jedině předcházení vzniku odpadů je skutečným řešením odpadové problematiky.
Recyklace lepší spalování V části B.I.5. k cíli daného záměru je třeba dále uvést, že také recyklace (materiálové využití) povede ke zvýšení využívání komunálních odpadů a to mnohem efektivnějším způsobem. Recyklace oproti spalování šetří přírodní suroviny, má nižší emise, šetří více energie a vytváří více pracovních míst. Lepší recyklace může rozhýbat nová průmyslová odvětví a sníží naši závislost na dovozu surovin. Pokud by Česká republika recyklovala odpadky stejně jako Vlámsko, vznikne asi deset tisíc nových pracovních míst2. Spalovny dokonce účinně podkopávají recyklační programy. Jsou totiž velmi drahé – jedna stojí přes dvě a půl miliardy korun. Aby se investice vyplatila, potřebuje stálý a vysoký přísun odpadu. Proto obvykle doslova vyluxují odpady z celého okolí. Na recyklaci už zbývá jen málo: „spotřebovávají velké množství odpadů… Ve spádových oblastech spaloven se třídění spalitelných složek omezuje a odděleně se sbírá především sklo, případně kovy“ stojí ve studii IREAS.3
1
http://yosemite.epa.gov/oar/globalwarming.nsf/content/ActionsWaste.html Tisková zpráva Hnutí DUHA: „Recyklace může vytvořit 10 000 pracovních míst“ ze 14.9.2010 3 Slavík, J., et al.: Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů v odpadovém hospodářství, IREAS – Institut pro strukturální politiku, Praha 2004 2
Také indikátor snížit množství skládkovaných BRKO lze mnohem efektivněji naplnit levnějšími a modulárnějšími (nezávislá na produkci komunálních odpadů a míře recyklace) technologiemi typu „waste-to-resource“ například technologií mechanicko-bioologické úpravy, než megaspalovně typu „waste-to-energy“.
Chybí variantní řešení Vybudovat megaspalovnu v Mostě není v žádném případě jedinou možností řešení problematiky nakládání s komunálními odpady na území Ústeckého kraje. Hnutí DUHA proto požaduje zpracovat záměr nakládání s komunálními odpady v Ústeckém kraji variantně. A to minimálně v těchto variantách: 1) nynější záměr roštové megaspalovny komunálních odpadů 2) vybudování zařízení na mechanicko-biologickou úpravu (MBÚ) odpadů se stejnou kapacitou, avšak s následujícími parametry: 40 % materiálového využití (včetně biologického využití) komunálních odpadů z kraje bude dosaženo tříděním a domácím kompostováním u zdroje (přímo v domácnostech) a MBÚ bude fungovat jako úprva pro zbylých 60 % komunálních odpadů. S tím, že MBÚ bude navrženo tak, aby 10 % odpadů materiálově využilo, 30 % byla ztráta tlením, 30 % bylo uloženo na skládku bez obsahu BRKO a 30 % bylo energeticky využito ve stávajících zdrojích (například po úpravě kotlů přímo v zařízení investora nebo v paroplynové elektrárně ve Vřesové či jinde). S tím, že kraj bude aktivně pracovat na tom, aby se v kraji prodávaly pouze snadno recykovatelné a využitelné výrobky a bude nadále podporovat aplikaci kompostů na zemědělskou půdu. 3) kraj zajistí do roku 2020 zvýšení materiálového využití (včetně biologického využití) komunálních odpadů na 50 % (nyní cíl POH ČR na rok 2010) a snížení produkce komunálních odpadů na úroveň průměru produkce v ČR. Toho kraj dosáhne aktivní podporou tříděním a domácího kompostování u zdroje (a dalšími opatřeními) a pro zbylých 50 % KO vybuduje několik menších MBÚ technologií v kraji, které se zaměří především na stabilizaci výstupů z MBÚ zařízení a jejich následné uložení na skládkách (bez obsahu BRKO). S tím, že MBÚ bude zaměřeno na to, aby 30 % odpadů bylo materiálově využilo, 30 % byla ztráta tlením, 40 % bylo uloženo na skládku bez obsahu BRKO. S tím, že kraj bude aktivně pracovat na nové odpadové legislativě, která by dosažení 50 % cíle zajistila a na krajské úrovni bude pracovat obdobně jako ve variantě 2) Hnutí DUHA je připraveno se na přípravě skutečně plnohodnotných variant podílet.
Rozsah posouzení Hnutí DUHA považuje dokumentaci EIA za nedostačující a navrhuje aby byly posouzeny v případě všech výše uvedených variant řešení i tyto aspekty: 1. vliv na změnu klimatu (spálením 1t odpadů vznikne cca 1t CO2), 2. spotřeba ropy a zemního plynu, 3. zátěž životního prostředí spojená s výrobou a spotřebou materiálů k výstavbě a provozu potřebných zařízení (např. ocel, beton, voda, chemikálie, nafta,…) 4. množství energie ušetřené domácnostmi zamezením vzniku komunálních odpadů 5. množství energie ušetřené recyklací, kompostováním a využitím v bioplynové stanici komunálních odpadů 6. množství energie vyprodukované spálením komunálních odpadů 7. vliv těžby, zpracování a dopravy primárních surovin nutných dovézt do České republiky z důvodu zničení druhotných surovin spálením ve spalovně v Mostě, Komořanech. (Předpokládáme, že trh potřebuje jisté množství surovin. Pokud jsou suroviny ve formě odpadů zničeny spálením je nutné vytěžit, zpracovat a dopravit na trh nové primární suroviny). 8. reprezentativní průzkum nynějších koncentrací dioxinů a POPs v krvi a podkožním tuku u obyvatel žijících v okolí plánovaného záměru a z toho odvozeny maximální přípustné emise dioxinů.
9. Megaspalovna by měla pálit komunální odpady, které jsou z 80 % recyklovatelnými surovinami, ale procesem spálení budou nenávratně zničeny. Nové suroviny se tedy budou muset vytěžit, převézt a zpracovat. Poškození životního prostředí při těžbě, převozu a zpracování ve spalovně zničených surovin je třeba přičíst k znečištění životního prostředí prostým provozem plánované megaspalovny. Požadujeme, aby zpracovatel dokumentace započítal i tyto s megaspalovnou přímo související vlivy.
Nedostatečně řešené vstupy Není známo a nebylo analyzováno jako podklad pro studii EIA složení komunálního odpadu v dané svozové oblasti megaspalovny, tudíž všechny údaje o výstupech ze zařízení jsou pouhým rétorickým cvičením. Údaje totiž nejsou založeny na reálných měřeních, ale na předpokladu splnění norem bez ohledu na sutečné složení komunálních odpadů. Složení komunálního odpadů má zásadní vliv na přepokládané emise do ovzduší, do vody i na složení tuhých zbytků po spálení a složení zachycených nečistot systémem čištění spalin. V dokumentaci zcela chybí reprezentativní průzkum složení komunálních odpadů v Ústeckém kraji a to přesto, že je zřejmé, že složení bude odlišné od zbytku ČR, neboť i produkce komunálních odpadů je odlišná. Stejně tak dokumentace nepočítá se změnou složení komunálních odpadů zbylých po třídění – tedy směsných komunálních odpadů. Přitom je evidentní, že složení KO se bude měnit v závislosti na zvyšující se účinnosti třídění a plněním požadavků míry recyklace vyplývajících z rámcové směrnice o odpadech, z povinných plánů prevence vzniku odpadů, nebo z připravovaného plánu na zvýšení surovinové efektivity v EU4. Všechny tyto výše uvedené změny ovlivní množství, složení a výhřevnost směsných komunálních odpadů i emisí a složení strusky a popílku.
Výhřevnost komunálních odpadů Dokumentace EIA je postavena na předpokladu složení komunálního odpadu s výhřevností 10 MJ/ kg. V části B.II.3. se dokumentace snaží naznačit, že spalovna komunálních odpadů je univerzální zařízení kterému nevadí rozptyl ve výhřevnosti komunálního odpadu. Opak je pravdou. Pražská spalovna Malešice nemohla dlouhou dobu fungovat na plný výkon z důvodu vyšší než projektované výhřevnosti odpadu. Obdobně zástupce spalovny v Brně promítal obrázek č. 19 k prezentaci problematiky zvyšující výhřevnosti odpadů na Ministerstvu životního prostředí. Je zcela evidentní, že komponenty spalovacího zařízení budou pracovat v nějakém rozsahu výhřevnosti spalovaného odpadu. A je rovněž evidentní, že vyšší výhřevnost povede k vyšším nákladům za kvalitnější komponenty.
Doplnit předtřídění nebezpečných odpadů Na vstupu spalovny by mělo být instalováno zařízení, které bude vytřiďovat toxické odpady. Nebezpečné odpady jsou součástí směsných komunálních odpadů i přes snahu o jejich eliminaci. Neměly by však být páleny ve spalovně komunálních odpadů, která k jejich bezpečnému spálení není dimenzována (spalovny nebezpečných odpadů jsou provozovány za vyšší mnohem teploty zdržení). Vytříděním nebezpečných odpadů se dosáhne dalšího snížení toxických emisí spalovny. Pokud by toxické odpady nebyly tříděny je nutné požadovat pro zařízení režim stejný jako pro spalovnu nebezpečných odpadů, tedy teplotu 1200°C a tomu odpovídající zdržení.
Nedostatečně řešené výstupy Dokumentace EIA by měla v části B.III.3 řešit, ale neřeší, naprosto konkrétně způsob nakládání s toxickým popílkem a škvárou. Měl by být popsán konkrétní způsob soldifikace popílků a smluvně zajištěno uložení všech výstupů ze spalovny. Tím bude vyloučen možný negativní vliv nakládání s toxickými výstupy ze spalovny na životní prostředí. 4
viz. http://www.euractiv.cz/zivotni-prostredi/clanek/rada-eu-zvysme-zelene-dane-008246
Obrázek č. 10 v dokumentaci naznačuje míchání popílku (tuhý zbytek po čištění spalin), který ve většině případů má nebezpečné vlastnosti se škvárou (tuhý zbytek po spálení), který nemívá vždy nebezpečné vlastnosti. Obrázek č. 10 naznačuje, že by se tyto odpady mohly míchat, což je ze zákona zakázáno. V případě škváry a popílku, které má být produkováno cca 43 000 tun za rok, se v dokumentaci uvádí, že škvára bude využívána5. Aby však mohla být škvára využívána musí být nejprve certifikována jako materiál. Podle platných předpisů však není možné takový certifikát získat. Udělování certifikátu se totiž děje na základě splnění kritérií podle tzv. Technického návodu, který stanovuje, že výrobky lze vyrábět pouze z tuhých zbytků po spalování tuhých paliv, tzn. ze zbytků ze spalování uhlí a biomasy v energetických a teplárenských zdrojích. Nikoliv z odpadů ze spaloven odpadů. Certifikát podle platného Technického návodu tedy nemůže být vydán a škvára nemůže být využita. Dále zcela chybí informace o tom, na kterou skládku budou tyto nebezpečné odpady odváženy, jaký vliv bude mít jejich přeprava a jak budou zajištěny proti negativním vlivům na životní prostředí. Hnutí DUHA se obává, aby struska ze spalovny neobjevila například v chráněném území, tak jako škvára z Liberecké spalovny se objevila v CHKO Jizerské hory, kde byla použita jako podsyp pod cyklostezku. Proto je třeba jasně definovat jakým způsobem bude se škvárou nakládáno a toto smluvně zajistit. Škvára je problematická zejména kvůli vysokému obsahu těžkých kovů. Ukázkový je příklad aplikace směsi popílku a škváry ze spalovny v Newcastle ve Velké Británii v letech 1994 až 1999 do chodníků a cest v zahrádkové kolonii. Na žádost místních obyvatel byla následně provedena analýza obsahu dioxinů a těžkých kovů v tomto materiálu. Počáteční výsledky ukázaly vysoké koncentrace dioxinů a obyvatelům bylo doporučeno, aby nenechávali hrát si děti do dvou let na předmětných pozemcích, a aby nekonzumovali vejce a další živočišné produkty ze zvířat chovaných na těchto pozemcích. Pěstovaná zelenina měla být před jídlem vždy důkladně omyta a oloupána. Konečné výsledky rozborů ukázaly, že koncentrace některých těžkých kovů a dioxinů v použitých popelovinách daleko převyšovaly obvyklé pozaďové hodnoty. Průměrná koncentrace dioxinů byla 1373 ng TEQ/kg, maximální koncentrace činila 4224 ng TEQ/kg. K tomuto příkladu jsou pro porovnání uváděny doporučené německé hodnoty pro zákaz zemědělské produkce pokud koncentrace převyšuje 40 ng TEQ/kg a doporučená očista hřišť by měla proběhnout při přesahované koncentraci 100 ng TEQ/kg a očista obytných území pokud dojde k překročení hodnoty 1000 ng TEQ/kg. Tento případ je také předmětem podrobné expertní studie: „Report on the Analyses of PCDD/PCDF and Heavy Metals in Footpaths and Soil Samples Related to the Byker Incinerator“6.
Doprava Hnutí DUHA se domnívá, že aby se maximálně omezil vliv dopravy odpadů do spalovny, měla by být přivedena k areálu spalovny železniční vlečka a odpady dopravovány po železnici. Záměr má být postaven pár metrů od železnice. Mnoho studií potvrdilo, že přeprava po železnici je výhodnější než silniční doprava. Navíc železniční vagón uveze náklad jako čtyři kamiony, nemluvě o nákladních autech. Že problémy s tímto spojené jsou překonatelné dokazuje brněnská spalovna, která plánuje umožnit dovoz odpadů po železnici jak z Jihomoravského, tak z Olomouckého kraje a kraje Vysočina. V dokumentaci zmiňované mýty o přepravě odpadu na železnici v letních parnech a zimních mrazech dokáží snadno uvést na pravou míru firmy specializované na převoz odpadu po železnici, ať už jde o Waste by Rail, Inc.7, nebo TransLoad America, Freight on Rail8 a další. Od výše uvedených firem je možné se dozvědět, že převoz odpadů po železnici je například ve Velké 5
Tabulka č. 47 k dispozici zde: http://www.banwaste.org.uk/docs/Newcastle%20University%20Report%20Byker%20Ash %20on%20Footpaths%202000.pdf , zde pak reakce na připomínky: http://www.banwaste.org.uk/docs/BAN %20response%20report%20to%20Newcastle%20University%20Reports.pdf 7 www.wbrinc.com 8 www.freightonrail.org.uk 6
Británii ekonomicky rentabilní od 20 km výše. V západní Evropě je převoz odpadů po železnici zcela běžnou a každodenní praxí. Vzhledem k tomu, že i naše silnice trpí náporem kamionů můžeme očekávat, že evropského příkladu budeme muset brzy následovat. Ostatně od 1. dubna 2010 sváží České dráhy komunální odpady ve městě Brně9. Dokladem toho, že dovoz odpadů do spalovny po železnici je perspektivní je i plánované zvoukolejnění vlečky do brněnské spalovny. Domníváme se, že vzhledem k plánované životnosti zařízení a vzálenosti od železniční vlečky, musí být záměr napojen na železnici a Ústecký kraj by to měl požadovat.
Zastaralé údaje: Využití nebo odstranění odpadů V části B.I.4. je uvedený zastaralý a neaktuální odkaz na zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., ohledně podmínek za kterých je spalovna komunálních odpadů považována za energetické využití odpadů. Aktuální podmínky za kterých je spalovna komunálních odpadů považována za energetické využití odpadů jsou stanoveny v rámcové směrnici o odpadech a v jeho české transpozici tedy v příloze č. 12 k zákonu 154/2010 Sb. publikovaném ve Sbírce zákonů již 21.5.2010 (přitom dokumentace EIA byla zpracována 15.11. 2010). V dokumentaci postrádáme výpočet této energetické účinnosti spalovny a důkaz že půjde o zařízení k energetickému využití.
Závěr Přeložená dokumentace EIA neumožňuje získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí. Dokumentaci chybí celá řada důležitých podkladů, rozborů a studií. Obáváme se, že realizace projektu by zhoršila nakládání s odpady v Ústeckém kraji a představovala by odklon od doposud nastolené politiky představované POH Ústeckého kraje. Megaspalovna by navíc byla významným zdrojem oxidu uhličitého a přispívala by tak významně ke klimatickým změnám. V těchto souvislostech lze navíc předkládaný projekt megaspalovny považovat za energeticky málo přínosný a produkující významné množství dalších odpadů, které by musely být převážně skládkovány. Domníváme se, že komunální odpad lze v daném regionu i kraji řešit ekonomicky, ekologicky i sociálně vhodnějšími postupy, zejména opatřeními s důrazem na prevenci vzniku odpadů a postupy zajišťujícími materiálové využití a biologickou stabilizaci odpadu. Hnutí DUHA je připraveno Ústeckému kraji být nápomocno s přípravou takovýchto kroků.
9
viz. Svoz komunálního odpadu vlakem - nová služba ČD, http://www.enviweb.cz/clanek/doprava/81204/svoz-komunalniho-odpadu-vlakem-nova-sluzbacd#utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_campaign=rss_clanky
Vydalo Hnutí DUHA Ivo Kropáček, prosinec 2010
A› T› F› E›
Údolní 33, 602 00 Brno 545 214 431 545 214 429
[email protected] www.hnutiduha.cz
Česká veřejnost chce žít ve zdravějším a čistším prostředí. Hnutí DUHA proto navrhuje řešení ekologických problémů, jež přinesou konkrétní prospěch pro kvalitu života každého z nás. Úspěšně prosazuje účinná a realistická opatření, která omezí znečištění vzduchu a řek i produkci odpadů, umožní zachovat pestrou krajinu, snížit kontaminaci potravin a vody toxickými látkami či předejít globálním změnám klimatu. Naše práce zahrnuje jednání s úřady a politiky, přípravu zákonů, kontrolu průmyslových firem, rady zákazníkům a domácnostem, výzkum,v zdělávání, právní kroky i spolupráci s obcemi. Hnutí DUHA působí na celostátní, místní i mezinárodní úrovni. Je českým zástupcem Friends of the Earth International, největšího světového sdružení ekologických organizací.