OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Přednáška č. 13

Michael Bartoš, KEPE- jaro 2015

Je to již velmi dávno, co člověk v bázni a úctě stál vůči nezměrným a tajemným přírodním silám, které si nedovedl vysvětlit. Posvátný strach člověka z přírody se však postupně vytrácel a čím více se člověk učil znát sílu a bohatství přírody, tím více ji využíval a tím bezohledněji z ní kořistil.

1

• Počátky ochrany přírody - chránit neobvyklé, bizarní, velkolepé či jinak zajímavé přírodní jevy. • Ochránci se přitom nezabývali tím, jakou přírodovědnou hodnotu chráněné objekty mají. • Zaujaly je svou krásou, mohutností, a vzácností asi tak, jako gotické katedrály či renesanční paláce. Byly však příliš veliké na to, aby se daly přenést do muzea, či soukromých sbírek – musely tedy zůstat na místě. • Ochrana přírody vzniká ve stejné době, kdy vzniká památková péče: v onom romantickém a osvícenském období na přelomu 18. a 19. století; v době, která si začíná uvědomovat, že vztahy k minulosti (ostatně nikdy nepodceňované) nejsou vyjadřovány a prociťovány jen literárně, ale mají i svoji materiální podstatu, kterou je možné, ba i nutné, chránit.

Počátky ochrany přírody Určité části přírody zaujaly svou krásou, mohutností, a vzácností asi tak, jako gotické katedrály či renesanční paláce.

2

• Zájem o ochranu přírody v moderním slova smyslu se probudil v polovině 19. století. • Teoretickým základem se stala ekologie, přírodovědná disciplína, kterou založil v 60. letech 19. století německý biolog Ernst Häckel. Definoval ji jako nauku o vztazích mezi živými organismy a jejich okolím, ať už je tvořeno složkami živými, nebo neživými. • Později se tento obor ekologie začal nazývat „sosiekologie“ nebo „sozologie“.

Poznámka: Termín sozologie zavedl až v roce 1966 polský učenec Walery Goetel pro vědecky fundovanou ochranu přírody. Využil řecký základ „sozó“, který znamená „uchovávat, udržovat, spasit“. Vědecké podklady pro ochranu přírody a krajiny poskytuje v nemalé míře i geografický a geobiocenologický výzkum.

Počátky ochrany přírody - chránit neobvyklé, bizarní, velkolepé či jinak zajímavé přírodní jevy.

Komorní Hůrka Ve svahu nad štolou vystupuje čedičová skalka, na níž je neznámým umělcem vytesán reliéf hlavy J. W. Goetha s nápisem „GOETHE DEM ERFORSCHER DES KAMMERBÜHLS – 1808, 1820, 1822

3

Zájem o neporušenou přírodu se projevil ochranou vybraných území, ze kterých se staly národní parky a přírodní rezervace. Jedněmi z prvních chráněných přírodních ploch ve světovém měřítku byly původní nebo jen málo změněné lesní porosty na Šumavě a v Novohradských horách (od roku 1838 jsou chráněny jako první naše rezervace Žofínský prales a Hojná Voda; o dvacet let později k nim přistupuje zřízení Boubínské rezervace).

Dr. Hugo Conwentz (1855 – 1922) • zakladatel koncepce vědecké ochrany přírody, • založil první státní ústav pro ochranu přírodních památek v Prusku, • v roce 1911 navrhl k ochraně snad dodnes nejatraktivnější turistickou lokalitu Šumavy – dvojici ledovcových jezer Černého a Čertova v Královském hvozdu se svými kary, ...

Prof. Dr. Hugo Conwentz (1855 – 1922), pruský přírodovědec a botanik

4

J.S. Procházka (1891-1933): „Ochrana přírody v období intenzivních zásahů člověka do přírody je neúčinná v pojetí muzeologicko – památkářském. Zásahy do přírody nelze vyloučit, ale musí se provádět v souhlasu s přírodními podmínkami a s co nejmenším narušením rovnováhy v přírodě“. (Veselý, J., 1972: J.S.Procházka – význačný teoretik ochrany přírody. Československá ochrana přírody, 13, s. 317-326)

Jako jeden z prvních vidí nezbytnost krajinného plánování z hlediska přírodních zákonitostí, nutnost vypracování přesného plánu na využití krajiny

V roce 1956 byl schválen první zákon na ochranu přírody, 40/1956 Sb. Zákon byl velice stručný a místy spíš deklarativní. Persekuoval spíše prosté občany, než velké podniky, což bylo dáno tím, že omezování průmyslu a zemědělství nebylo v zájmu tehdejšího režimu (dokonce se otevřeně mluvilo o boji s přírodou; případně „poručíme větru dešti“).

5

Současný stav ochrany přírody v České republice Ochrana přírody odpovídá na otázky: co chránit, jak chránit a proč chránit? Jako odpověď na otázku, proč chránit, jsou v současné době obecně příjímány tři skupiny důvodů (zdroj od zdroje se formulace mírně liší, jde spíše o shodný duch): •

Estetické (rekreační): Přírodu je třeba chránit, protože je krásná a protože je to místo, kde se lidé mohou odreagovat od stresu, od civilizace.

•

Etické (teologické): Člověk jakožto správce přírody (resp. zástupce Boha), tvor obdařený schopnostmi přírodu vážně poškodit, by se měl spíše snažit o její ochranu.

•

Biologické (ekologické): Biodiverzitu v přírodě potřebujeme, neboť je nutná k ochraně funkcí krajiny či ekosystémů. Již vyhubení jednoho klíčového druhu může představovat vážný problém. Dalším důvodem k ochraně druhů může být potenciální lékařské využití.



Svou formou se ochrana přírody podobá například zdravotnictví.



Velká a koncepční rozhodnutí jsou založena spíše na politickém základě (kde zrušit nemocnici vs. kde vyhlásit národní park.



Menší a praktická rozhodnutí vznikají spíše na základě vědeckých poznatků (jak léčit příjici vs. management vřesoviště).

Stejně jako mnoho lidských aktivit je i ochrana přírody regulována zákonnými normami.

6

Zákon 114/1992 Sb. Současná ochrana přírody v ČR se řídí zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon doplňuje prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. Tento zákon zcela nahrazuje původní zákon 40/1956 Sb. Zákon rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu přírody. •

A) Obecná ochrana přírody je ochranou všech druhů rostlin včetně hub a živočichů před vyhubením (včetně snížení jejich genetické variability, vymizení dílčích populací, nebo zničení jejich ekosystému).

•

B) Zvláštní ochrana přírody je dále rozlišena na územní a druhovou ochranu, nově se však objevuje jejich provázání, které souvisí také s implementací soustavy NATURA 2000.

Obecná ochrana přírody se vztahuje na všechny druhy rostlin a živočichů na celém území státu. Znamená to, že bez přijatelného důvodu nesmíme zabíjet žádné živočichy, vybírat ptákům vajíčka nebo je rušit při vyvádění mláďat, ničit rostliny nebo kácet či poškozovat dřeviny rostoucí mimo les.

7

Ad A) Nástroje obecné ochrany přírody: •

přírodní park - zcela odlišná kategorie než národní park, jedná se o velké území vyhlášené k ochraně krajinného rázu

•

významný krajinný prvek - menší území k ochraně krajinného rázu (VKP ze zákona; registrované VKP)

•

územní systém ekologické stability - síť míst s vyšším stupněm ekologické stability

•

památný strom - ochrana jednoho stromu, aleje, stromořadí

ad B) Zvláštní ochrana přírody B.2. Kategorie druhové ochrany (zvláště chráněné druhy): Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb.

•

kriticky ohrožený druh

•

silně ohrožený druh

•

ohrožený druh Chráněny jsou ve všech vývojových stádiích, včetně uhynulých jedinců.

494 46 318

druhů rostlin druhů hub druhů živočichů

www.biolib.cz

8

Červený seznam  Červené seznamy slouží jako teoretické podklady k ochraně genofondu. Stanovují stupeň ohrožení jednotlivých druhů na základě současných vědeckých poznatků.  Je vydávaný každé dva roky Mezinárodní unií pro ochranu přírody a přírodních zdrojů, anglicky International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, IUCN.  Naposledy byl červený seznam IUCN vydán v únoru 2011. Je na něm celkem uvedeno 49 000 druhů.  Stupeň ohrožení je určován několika kategoriemi a podkategoriemi, od kategorie vyhynulých (či vymřelých) přes střední stupně ohrožení až po kategorii označující takové druhy, které nejsou téměř, či vůbec ohroženi. Tyto kategorie se dávají celosvětově ohroženým druhům i takovým, u nichž se jedná o ohrožení regionální

• nemá oporu v zákoně • uvádí skutečný stav vzácnosti • jsou inovovány

Záchranné programy

ad B) Zvláštní ochrana přírody B.1. Kategorie územní ochrany (zvláště chráněná území - ZCHÚ):

I. Národní park – (celkový počet v ČR je 4)

(1) Velkoplošná území

II. Chráněná krajinná oblast -(celkový počet v ČR je 25) III. Národní přírodní rezervace – (110) IV. Národní přírodní památka – (102) V. Přírodní rezervace – (cca 750)

(2) Maloplošná území

VI. Přírodní památka – (cca 1180)

9

Kolik národních parků je v České republice?

10

(1) Velkoplošná chráněná území:

I. Národní parky v České republice V České republice jsou podle zákona 114/1999 Sb. O ochraně přírody a krajiny vyhlášeny čtyři národní parky:

1. Krkonošský národní park 2. Národní park Podyjí 3. Národní park Šumava 4. Národní park České Švýcarsko •

V ČR patří národní parky mezi zvláště chráněná území

I. Národní parky (vyhlašovány zákonem) „Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem.“

Zákon O ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., § 15, odstavec 1-3

11

Název

Charakteristika

Rok vyhlášení

Výměra

Krkonošský NP

nejvyšší horstvo ČR, glaciální jevy (kary, morény apod.), významné horské geobiocenózy s řadou endemitů; silné poškození exhalacemi

1963 (1991)

36 200 ha

kaňonovité údolí Dyje s významnými teplomilnými geobiocenózami; významná archeologická naleziště

1991

6 300 ha

NP Šumava

z původní CHKO Šumava (1963) prohlášena za NP nejcennější část; staré pohoří s glaciálními jezery, souvisle zalesněné; rozlehlá rašeliniště zv. luhy a slatě; reintrodukován rys ostrovid

1991

68 500 ha

NP České Švýcarsko

pískovcová pahorkatina na pravém břehu Labe na Děčínsku; skalní útvary a rozsáhlé původní lesní ekosystémy

1999

7 900 ha

NP Podyjí

Příprava vyhlášení dalšího národního parku • Jaký národní park je připraven k vyhlášení? • Jak příjímají tento návrh místní občané a obce?

Berounka ve Zbečně, 2011

12

Jaká jsou další velkoplošná chráněná území v ČR?

NPP Křížky, CHKO Slavkovský les, 2010

II. Chráněné krajinné oblasti – CHKO (vyhlašovány MŽP) Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce jednotlivých částí území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

13

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

Chráněné krajinné oblasti

BESKYDY BÍLÉ KARPATY BLANÍK 24? Jedna CHKO BLANSKÝ LES schází, která? BROUMOVSKO ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ ČESKÝ KRAS ČESKÝ LES ČESKÝ RÁJ JESENÍKY JIZERSKÉ HORY KOKOŘÍNSKO KŘIVOKLÁTSKO LABSKÉ PÍSKOVCE LITOVELSKÉ POMORAVÍ LUŽICKÉ HORY MORAVSKÝ KRAS ORLICKÉ HORY PÁLAVA POODŘÍ SLAVKOVSKÝ LES TŘEBOŇSKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY ŽELEZNÉ HORY

14

• Jaká chráněná krajinná oblast se připravuje k vyhlášení? • Jak přijímají tento návrh místní občané a obce?

VVP Brdy – oblast Padrťských rybníků, 2013

(2) Maloplošná chráněná území: III. Národní přírodní rezervace (NPR) Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. Mezi známé NPR patří: Adršpašsko-teplické skály, Boubínský prales (CHKO Šumava - leží již vně NP), Broumovské stěny, Čertoryje, Hůrka u Hranic, Karlštejn, Nesyt, Mohelenská Hadcová step, Novozámecký rybník, Rejvíz, Soos, Velký a Malý Tisý, Žofínský prales a další.

15

IV. Národní přírodní památka (NPP) Přírodní útvar obvykle menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, jsou zakázány. Mezi známé NPP patří například: Babiččino údolí, Býčí skála, Chýnovská jeskyně, Panská Skála, Pravčická brána, Váté písky.

NPP Lužní potok, PP Smrčiny

V. Přírodní rezervace (PR) Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Známé PR např. Babí lom, Borkovická blata, Bosonožský hájek, Čertova skála, Čihadlo, Divoká Šárka, Jalovcová stráň, Jelení žlíbek, Kokořínský důl, Malý Bezděz, Písečný přesyp u Vlkova, Prachovské skály, Prales Jizera, Rabštejn, Turold.

16

VI. Přírodní památka (PP) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický, naleziště vzácných nerostů či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Známé PP jsou např. Prameny Labe (KRNAP).

Přírodní památka „Kočičí skála“

17

Přírodní parky (vyhlašovány krajským úřadem) (neupravuje je zákon č. 114/92 Sb.)

přírodní park - zcela odlišná kategorie než národní park, jedná se o velké území vyhlášené k ochraně krajinného rázu; nejnižší stupeň ochrany (v ČR v roce 2013 je 139 přírodních parků)

Stávající orgány ochrany přírody v České republice: Ministerstvo životního prostředí (MŽP) Krajský úřad (KÚ) Obec s rozšířenou působností (malé okresy; III.st.) Pověřený obecní úřad (města; II.st.) Obecní úřad (OÚ; I.st.)

18

Biosférické rezervace

(neupravuje je zákon č. 114/92 Sb.)

Biosférická rezervace je velkoplošné chráněné území, vyhlášené v rámci mezinárodního programu UNESCO „Člověk a biosféra“. Světová síť biosférických rezervací je rozprostřena tak, aby zahrnovala všechny základní biomy Země. Tato území představují reprezentativní ukázky přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity. Hlavním posláním je ochrana ekosystémů a rostlinných i živočišných druhů, věda a výzkum, ekologická výchova a zajištění udržitelného rozvoje místních obyvatel. Většina biosférických rezervací zahrnuje jak přírodě blízká území, tak i území narušená činností člověka. To umožňuje studovat konflikty mezi člověkem a přírodním prostředím a podporovat zvyšování biodiverzity v narušených oblastech.

http://mab.kav.cas.cz/mab.html

V r. 1970 byl na generální konferenci UNESCO vyhlášen racionálně koncipovaný mezivládní program ekologické spolupráce v planetárním měřítku. Dostal jméno Man and Biosphere (Člověk a biosféra) a jeho akronym MAB se poté stal symbolem integrovaného přístupu v ochraně přírody a v péči o kvalitu životního prostředí. V úvodním prohlášení příslušného dokumentu (UNESCO 1971) se uvádí, že MAB má za cíl "rozvinout v rámci přírodních a socioekonomických věd základnu pro racionální využívání přírodních zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a přírodním prostředím; předpovídat důsledky dnešních aktivit na zítřejší svět a tím posilovat lidskou schopnost účinně hospodařit s přírodními zdroji biosféry".

Biosférické rezervace mají čtyři hlavní úkoly: 1. 2. 3. 4.

chránit na svém území biologickou a kulturní rozmanitost, tedy přírodní a kulturní dědictví, být příkladem trvale udržitelného hospodaření v krajině, umožňovat intenzivní ekologický výzkum, monitoring faktorů prostředí, podporovat vzdělávání a ekologickou výchovu obyvatel.

19

Mezinárodní síť biosférických rezervací

http://www.unesco.org/mabdb/bios1-2.htm

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Bílé Karpaty Krkonoše Křivoklátsko Pálava (Dolní Morava) Šumava Třeboňsko

20

Ochrana přírody v Evropské unii

Legislativa Evropské unie na ochranu přírody Mezi právními předpisy, zaměřenými na nejrůznější aspekty ochrany přírody, jsou nejvýznamnější: •

Směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků

•

Směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

NATURA 2000 je jednotně pojatá soustava chráněných území na území členských států EU, budovaná na základě těchto směrnic Rady Evropských společenství: 1) č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků (- směrnice o ptácích, COUNCIL OF MINISTRIES OF THE EUROPEAN COMMUNITIES 1979). 2) č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (- směrnice o stanovištích, COUNCIL OF MINISTRIES OF THE EUROPEAN COMMUNITIES 1992).



PTAČÍ OBLASTI



EVL – EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY

21

Co je to tedy Natura 2000? Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí všechny státy Evropské unie podle jednotných principů (metodik) na svém území. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu druhů vzácných druhů rostlin, živočichů nebo přírodních stanovišť, významných či ohrožených v celoevropském měřítku. Soustava je budována členskými státy Evropské unie (EU) na základě sjednocené legislativy v oblasti péče o životní prostředí. Území soustavy Natura 2000 tvoří vymezené ptačí oblasti (PO) a vyhlášené evropsky významné lokality (EVL)   

Rozsáhlé terénní mapování 2000-2005 Česká ornitologická společnost – vymezení IBA (Important Bird Areas) dle mezinár. metodiky výskyt 40 druhů rostlin, 105 druhů živočichů, 60 typů přírodních stanovišť, jejichž ochrana je v EU prioritní

GEOPARKY – nový trend v propagaci přírodního a kulturního dědictví Od roku 2007 se v České republice začíná rozvíjet síť tzv. Národních geoparků, jejíž koncept byl převzat z jiných zemí Evropy, kde geoparky vznikaly kolem roku 2000. V současnosti zahrnuje síť Národních geoparků ČR dva geoparky:  Národní geopark Český ráj  Národní geopark Egeria Geopark Železné hory se rozkládá na hranici Pardubického kraje a kraje Vysočina. Území geoparku představuje unikátní a obsáhlou učebnici geologie prezentující více než 600 milionů let dlouhou historii Českého masivu na řadě geologických jevů.

22

Geopark je označení pro geologicky cenné území, kde jsou ve spolupráci s místními obyvateli a organizacemi (státními, neziskovými i soukromými) rozvíjeny aktivity na podporu rozvoje oblasti a podporu návštěvnosti a vzdělanosti. Nejedná se tedy pouze o čistě geovědní projekty, ty však často hrají dominantní roli. Vedle geologických objektů a jevů jsou důležité i další zajímavosti, jako jsou kulturní a ekologické fenomény, archeologické a historické památky. I přesto, že je geopark definován Ministerstvem životního prostředí České republiky, nejedná se o území, které by nějakým způsobem omezovalo lidskou činnost vyjma oblastí, které již mají nějaký ochranný status (CHKO, národní parky a další chráněná území). Jedná se tedy o zastřešení současných aktivit a jejich další rozvoj.

METRO, 25.04.2012

Evropské geoparky byly založeny v červnu roku 2000, kdy provozovatelé čtyř národních geoparků (Reserve Geologique de Haute-Provence ve Francii, Muzeum přírodní historie Lesboský zkamenělý les v Řecku, geopark Gerolstein, Vulkaneifel v Německu a Kulturní park Maestrazgo ve Španělsku) podepsali na řeckém ostrově Lesbos úmluvu deklarující vytvoření této sítě. Původně útlá síť se dnes již značně rozrostla a čítá 49 území v 18 zemích Evropy.

Čeřovský, J. (2014): Jak jsme zachraňovali svět. Academia, Praha, 564 s.

www.envirup.upol.cz. Machar, I., Drobilová, L. a kol. (2012) : Ochrana přírody a krajiny v České republice. Vybrané aktuální problémy a možnosti jejich řešení. Univerzita Palackého v Olomouci, 853 s.

Kolář, Matějů, Lučanová, Chlumská, Černá, Prach, Baláž, Falteisek (2012): Ochrana přírody z pohledu biologa. Proč a jak chránit českou přírodu . Dokořán, 231s.

23

OTÁZKA:

Tento zákaz vjezdu motorových vozidel může porušit: a) Držitel vyjímky ze „zákona o lesích“ b) Držitel vyjímky ze „zákona o obcích“ c) Držitel vyjímky ze zákona „o ochraně přírody“

Shrnutí: • Od ochrany jednotlivostí (jednotlivých druhů) k ochraně stanovišť (biotopů). • Územní ochrana - ochrana biodiverzity zaměřená především na ochranu prostředí, biotopů, na ochranu společenstev. Může však zahrnovat i další fenomény jako je ochranu fosilií, nerostů, vodopádů aj.

Časopis Ochrana přírody vychází od roku 1946

KONEC

Český ráj před sto lety

24