OCHRANA BIODIVERZITY 2013 Mapování výskytu určitého druhu a skupin druhů, zejména kriticky a silně ohrožených
Závěrečná zpráva projektu Transektové mapování denních motýlů – Lidečko (Vizovické vrchy a Javorníky)
David Černoch ZO 76/01 ČSOP Valašské Meziříčí Zašovská 884, 757 01 Valašské Meziříčí tel.: 725 781 258, e-mail:
[email protected] 1
Obsah:* 1) Výchozí stav 2) Charakteristika zájmového území 2.1) Transekt č. 1 – Javorníky (CHKO Beskydy) 2.1.1) Geologie a geomorfologie 2.1.2) Reliéf 2.1.3) Pedologie 2.1.4) Biota 2.2) Transekt č. 2 – Vizovické vrchy (mimo CHKO Beskydy) 2.2.1) Geologie a geomorfologie 2.2.2) Reliéf 2.2.3) Pedologie 2.2.4) Biota
3) Metodika mapování 4) Výsledky mapování denních motýlů 4.1) Transekt č. 1 – Javorníky (CHKO Beskydy) 4.1.1) Chráněné druhy na transektu dle vyhlášky 395/1992 Sb. 4.1.2) Chráněné druhy na transektu dle Červeného seznamu bezobratlých 4.1.3) Charakteristika výskytu chráněných druhů na transektu 4.1.4) Druhy zjištěné mimo transektového mapování 4.2) Transekt č. 2 – Vizovické vrchy (mimo CHKO Beskydy) 4.2.1) Chráněné druhy na transektu dle vyhlášky 395/1992 Sb. 4.2.2) Chráněné druhy na transektu dle Červeného seznamu bezobratlých 4.2.3) Charakteristika výskytu chráněných druhů na transektu
5) Porovnání transektů 5.1) Početnost druhů 5.2) Abundance
6) Závěr 7) Použité informační zdroje 8) Přílohy 9) Fotogalerie
Fotografie na první stránce: modrásek očkovaný (Phengaris teleius)
*autor všech fotografií v textu David Černoch 2
1) Výchozí stav Oba transekty se nacházejí v obci Lidečko, která leží v jižní části okresu Vsetín (mapovací čtverec 6774). Ve směru sever – jih je rozdělená zařezaným údolím řeky Senice na dva geomorfologické celky. Na východě se nacházejí Javorníky, které spadají do nejjižnější části CHKO Beskydy, a na západě se svažuje do údolí Vizovická vrchovina. Na katastrálním území Lidečka v části řadící se k Vizovickým vrchům nebyl do dnešního dne proveden žádný ucelený průzkum denních motýlů. Nejbližší údaje o výskytu denních motýlů jsou již sedm let staré a pocházejí z javornické části z okolí Francovy Lhoty – Pulčín.
2) Transekty 2.1) Transekt č. 1 – Javorníky (CHKO Beskydy)
Mapa č. 1: Transekt č. 1 – Javorníky (CHKO Beskydy)
Délka trasy: 2 km Nadmořská výška: A – 460 m n. m. H – 460 m n. m. nevyšší bod (úsek D – E) – 560 m n. m. Úsek 1 (A – B) 5 a 6 – mezofilní ovsíkové louky a pole (brambory) Úsek 2 (B – C) 5 a 7 – intenzivně obhospodařované louky (homogenní louka) a rozptýlená zeleň (remízky)
3
Úsek 3 (C – D) 2 a 3 – listnatý les (okraj listnatého lesa) a mokřad (prameniště) Úsek 4 (D – E) 5 – intenzivně obhospodařované louky (homogenní louka) Úsek 5 (E – F) 2 a 7 – rozptýlená zeleň (zarůstající louky v důsledku náletů dřevin a výsadby) a smíšený les Úsek 6 (F – G) 5 a 7 – intenzivně obhospodařované louky (homogenní louka) a rozptýlená zeleň (remízky) Úsek 7 (G – H) 4 a 5 – květnaté extenzivně obhospodařované louky a mezofilní ovsíkové louky, David Černoch, Valašské Meziříčí
mapovatel úsek
1
2
3
4
5
6
7
biotop
5a6
5a7
2a3
5
2a7
5a7
4a5
GPS začátku úseku
49°12'23.807"N 49°12'24.389"N 49°12'23.432"N 49°12'24.411"N 49°12'21.604"N 49°12'31.756"N
49°12'30.275"N
18°3'13.880"E
18°3'22.468"E
18°3'35.361"E
18°3'41.205"E
18°3'51.759"E
18°3'46.355"E
18°3'39.936"E
délka
174
267
132
219
410
132
620
kvadrát
6774-34
6774-34
6774-34
6774-34
6774-34
6774-34
6774-34
2.1.1) Geologie a geomorfologie Geologický podklad území tvoří luhačovické vrstvy (eocén) zlínského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Transekt leží v jižní části Javorníků. 2.1.2) Reliéf Jedná se o svah s převážně západní až jihozápadní expozicí. 2.1.3) Pedologie Půdním typem je kambizem kyselá. 2.1.4) Biota Viz. popis transektu.
Obr. č. 1: Úsek 1 (A – B), mezofilní ovsíkové louky, ovocné sady a pole (brambory), 14. 5. 2013
Obr. č. 2: Úsek 2 (B – C), intenzivně spásané louky a rozptýlená zeleň (remízky), 14. 5. 2013
4
Obr. č. 3: Úsek 3 (C – D), mokřad (prameniště), 18. 4. 2013
Obr. č. 4: Úsek 4 (D – E), homogenní louka, 16. 7. 2013
Obr. č. 5: Úsek 5 (E – F), intenzivně spasená louka, 9. 6. 2013
Obr. č. 6: Úsek 5 (E – F), mezofilní ovsíková louka, na kterou se přesunou krávy během následujících 14 dní, 9. 6. 2013
Obr. č. 7: Úsek 7 (G – H), mezofilní ovsíková louka, 26. 5. 2013
Obr. č. 8: Úsek 7 (G – H), vlhké louky s porosty krvavce totemu, 16. 8. 2013
Obr. č. 9 a 10: Zbytky extenzivně obhospodařovaných luk (pastva ovcí, koz a mozaikovitá ruční seč) v javornické části, kde byl mimo transekt potvrzen modrásek černoskvrnný (Phengaris arion), 21. 7. 2013
5
2.2) Transekt č. 2 – Vizovické vrchy (mimo CHKO Beskydy)
Mapa č. 2: Transekt č. 2 – Vizovické vrchy (mimo CHKO Beskydy)
Délka trasy: 2,2 km Nadmořská výška: A – 470 m n.m. H – 465 m n.m. nevyšší bod (úsek D – E) – 525 m n.m. Úsek 1 (A – B) 5 – intenzivně obhospodařované louky (intenzivní málo květnaté a druhově chudé louky) a mezofilní ovsíkové louky Úsek 2 (B – C) 2 a 4 – listnatý les, okraj listnatého lesa, květnaté extenzivně obhospodařované louky Úsek 3 (C – D) 7 – rozptýlená zeleň (zarůstající louky v důsledku náletů dřevin, křoviny a stromy, křovinné lemy) Úsek 4 (D – E) 5 – intenzivně obhospodařované louky (homogenní louka) Úsek 5 (E – F) 5 a 7 – květnaté extenzivně obhospodařované louky a rozptýlená zeleň (zarůstající louky v důsledku náletů dřevin, křoviny a stromy, remízky) Úsek 6 (F – G) 5 a 7 – květnaté extenzivně obhospodařované louky a rozptýlená zeleň (extenzivní příležitostně sečené sady) 6
Úsek 7 (G – H) 5 – intenzivně obhospodařované louky (intenzivní málo květnaté a druhově chudé louky) David Černoch, Valašské Meziříčí
mapovatel úsek
1
2
3
4
5
6
7
biotop
5
2a4
7
5
5a7
5a7
5
GPS začátku úseku
49°12'13.460"N
49°12'9.313"N
49°12'7.211"N
49°12'4.432"N
49°12'1.242"N
49°11'58.132"N
49°11'59.645"N
18°2'56.658"E
18°2'49.977"E
18°2'40.036"E
18°2'35.466"E
18°2'26.868"E
18°2'37.946"E
18°2'49.951"E
délka
214
531
390
268
265
282
281
kvadrát
6774-34
6774-34
6774-34
6774-34
6774-34
6774-34
6774-34
2.2.1) Geologie a geomorfologie Geologický podklad území tvoří luhačovické vrstvy (eocén) zlínského souvrství dílčí račanské jednotky magurského flyše. Transekt leží ve východní části Vizovické vrchoviny. 2.2.2) Reliéf Jedná se o svah s převážně jižní až jihovýchodní expozicí. 2.2.3) Pedologie Půdním typem je kambizem kyselá. 2.2.4) Biota Viz. popis transektu.
Obr. č. 11: Úsek 1 (A – B), mezofilní ovsíková louka, 9. 6. 2013
Obr. č. 12: Úsek 2 (B – C), zbytky extenzivně obhospodařovaných luk (pastva ovcí a mozaikovitá ruční seč) - lokalita modráska černoskvrnného (Phengaris arion), 1. 8. 2013
Obr. č. 13: Úsek 3 (C – D), mezofilní ovsíková louka, 14. 5. 2013
Obr. č. 14: Úsek 4 (D – E), homogenní louka, 18. 4. 2013
7
Obr. č. 15: Úsek 6 (F – G), extenzivní příležitostně sečené sady, 18. 4. 2013
Obr. č. 16: Úsek 7 (G – H), mezofilní ovsíková louka, 14. 5. 2013
3) Metodika mapování Vlastní terénní mapování probíhalo dle metodiky k transektovému monitoringu denních motýlů a vřetenušek ČR (Beneš, Spitzer 2011) od dubna do září v rozsahu 12 návštěv. Do škrtacích listů byli navíc zaznamenáváni i noční motýli. Návštěvy probíhaly za vhodného počasí a jedinci denních motýlů (v případě nutnosti byla determinována i jejich vývojová stádia) byli determinováni dle klíče na webových stránkách Lepidoptera.cz a srovnávací fotodokumentace. Všechna získaná data o výskytu denních motýlů včetně údajů získaných mimo transektové mapování byla zapsána do databáze NDOP. Výpisy z NDOPu jsou přílohou této závěrečné zprávy.
4) Výsledky mapování denních motýlů 4.1) Transekt č. 1 – Javorníky (CHKO Beskydy) Během 12 návštěv v období duben až září 2013 bylo celkem zaznamenáno 56 druhů motýlů v celkovém počtu 941 ex. (51 druhů denních motýlů – 929 ex., čtyři zástupci čeledi vřetenuškovitých (Zygaenidae) – 11 ex. a jeden zástupce nočních motýlů z čeledi lišajovití (Sphingidae) – 1 ex). V závislosti na příslušnost zjištěných druhů na jednotlivé čeledi řádu Lepidoptera byli zaznamenáni: soumračníkovití (Hesperiidae): 5 druhů otakárkovití (Papilionidae): 1 druh běláskovití (Pieridae): 9 druhů modráskovití (Lycaenidae): 14 druhů babočkovití (Nymphalidae): 14 druhů okáčovití (Satyridae): 8 druhů vřetenuškovití (Zygaenidae): 4 druhy lišajovití (Sphingidae): 1 druh Nejpočetnější druhy na transektu – jurtina 317 ex., pamphilus 116 ex., hyperanthus 87 ex. Abundance ostatních druhů viz. Tabulka č. 1.
8
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
Druh Maniola jurtina Coenonympha pamphilus Aphantopus hyperanthus Melanargia galathea Polyommatus icarus Pieris rapae Boloria dia Leptidea sinapis/reali Phengaris teleius Thymelicus sylvestris Lycaena hippothoe Plebejus argus Lycaena tityrus Thymelicus lineola Inachis io Zygaena filipenduale Araschnia levana Boloria selene Anthocharis cardamines Lycaena dispar Colias hyale Ochlodes sylvanus Cupido argiades Gonepteryx rhamni Lycaena phlaeas Polygonia c-album Boloria euphrosyne Melitaea athalia
Abundance 317 116 87 60 60 41 20 20 20 16 16 15 15 13 12 8 8 8 6 6 6 5 5 5 4 4 4 3
29 Erynnis tages 30 Aglais urticae 31 Pararge aegeria 32 Vanessa atalanta 33 Vanessa cardui 34 Lycaena virgaureae 35 Pieris napi 36 Argynnis adippe 37 Brenthis ino 38 Satyrium acaciae 39 Cyaniris semiargus 40 Colias crocea 41 Jordanita sp. 42 Pyrgus malvae 43 Lasiommata megera 44 Aricia agestis 45 Iphiclides podalirius 46 Pieris brassicae 47 Thecla betulae 48 Brenthis daphne 49 Brintesia circe 50 Coenonympha glycerion 51 Macroglossum stellatarum 52 Nymphalis polychloros 53 Pontia daplidice 54 Satyrium pruni 55 Zygaena lonicerae 56 Zygaena minos/purpuralis Celkem
3 3 3 3 3 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 941
Tabulka č. 1: Přehled zjištěných druhů denních motýlů (+ čeleď vřetenuškovití a lišajovití) na transektu včetně absolutní početnosti za 12 návštěv.
4.1.1) Chráněné druhy na transektu dle vyhlášky 395/1992 Sb. Mezi druhy nalezené na lokalitě podle Vyhlášky 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny patří v kategorii: druhy silně ohrožené modrásek očkovaný (Phengaris teleius) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) druhy ohrožené otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) 4.1.2) Chráněné druhy na transektu dle Červeného seznamu bezobratlých Podle červeného seznamu bezobratlých dle Farkač et al. (2005) se na transektu nachází v kategorii: pro území ČR zranitelný perleťovec fialkový (Boloria euphrosyne) perleťovec ostružinový (Brenthis daphne) perleťovec prostřední (Argynnis adippe) okáč voňavkový (Brinthesia circe) modrásek lesní (Cyaniris semiargus) modrásek očkovaný (Phengaris teleius) ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) 9
4.1.3) Charakteristika výskytu chráněných druhů na transektu První číslo – počet návštěv, při kterých byl druh na lokalitě pozorován a druhé číslo – celková abundance. modrásek lesní (Cyaniris semiargus) – 1, 1 – sameček pozorován v úseku č. 5 (49°12'29.109"N, 18°3'47.255"E) na mezofilní ovsíkové louce, která jako jedna z mála luk nebyla spásána kravami, ale je ještě tradičně obhospodařována. Mimo transekt pozorováno cca 20 ex. modrásek očkovaný (Phengaris teleius) – 2, 20 – jedinci pozorováni v dolní části úseku č. 7 (49°12'27.985"N, 18°3'22.467"E) na „krvavcové louce“. V rámci návštěv mimo transektové mapování zde byly pozorovány desítky až stovky imág. ohniváček černočárný (Lycaena dispar) – 3, 6 – jednici byli pozorováni v úseku č. 3 a 7 na vlhčích místech v blízkosti pramenišť. ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) – 1, 1 – imágo bylo pozorováno v úseku č. 2 (49°12'23.799"N, 18°3'25.651"E) podél remízků trnky obecné. perleťovec fialkový (Boloria euphrosyne) – 2, 4 – jedinci byli pozorováni na začátku úseku č. 5 v mladém dubovém háji. Dle leteckých snímků je zřejmé, že se zde ještě v roce 2003 nacházely louky. perleťovec ostružinový (Brenthis daphne) – 1, 1 – imágo pozorováno v dolní části úseku č. 7 (49°12'27.957"N, 18°3'23.825"E) poblíž hustých porostů ostružiníků. Mikrolokalita byla podrobena důkladnějšímu průzkumu mimo transektové mapování, ale další jedinci zde nebyli nalezeni. První nález v rámci celé CHKO Beskydy. perleťovec prostřední (Argynnis adippe) – 2, 2 – dva jedinci pozorováni na ekotonech smíšený les a mezofilní ovsíková louka v úsecích č. 5 a 7. okáč voňavkový (Brintesia circe) – 1, 1 – jediný kus pozorován v polovině srpna v horní části úseku č. 4 (49°12'21.076"N, 18°3'49.699"E), kdy již na lokalitě nebyly cca dva měsíce krávy a louka se pomalu „regenerovala“. V září se zde opětovně vrátily krávy, které vše důkladně spásly … otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) – 1, 1 – imágo pozorováno na hranici remízků a homogenní louky v úseku č. 6 (49°12'31.013"N, 18°3'42.948"E). 4.1.4) Druhy zjištěné mimo transektového mapování V bezprostřední blízkosti a okolí transektu bylo při fotografování a průzkumu vytipovaných lokalit nalezeno pět druhů motýlů, kteří nebyli pozorováni při transektovém mapování. – modrásek černoskvrnný (Phengaris arion) – 1 ex. – modrásek bahenní (Phengaris nausithous) – 10 ex. 10
– modrásek bělopásný (Aricia eumedon) – 3 ex. – modrásek krušinový (Celastrina argiolus) – 1 ex. – vřetenuška komonicová (Zygaena viciae) – 2 ex.
Mapa č. 3: Výskyt ohrožených druhů v rámci transektu a okolí (1. acaciae, 2. dispar, 3. circe, 4. euphrosyne a adippe, 5. semiargus, 6. podalirius, 7. arion, 8. daphne, 9. teleius, nausithous, dispar a adippe, 10. eumedon). Hnědě je označena jedna z posledních extenzivně obhospodařovaných luk (ovce, kozy a ruční mozaikovitá seč – vlastník p. Látal). Ostatní louky jsou pronajaty k pastvě několika stád skotu. Stádo spásající okolí transektu čítalo cca 60 kusů.
4.2) Transekt č. 2 – Vizovické vrchy (mimo CHKO Beskydy) Během 12 návštěv v období duben až září 2013 bylo celkem zaznamenáno 55 druhů motýlů v celkovém počtu 1879 ex. (51 druhů denních motýlů – 1846 ex., dva zástupci čeledi vřetenuškovitých (Zygaenidae) – 31 ex. a jeden zástupce nočních motýlů z čeledi přástevníkovití (Arctiidae) – 2 ex). V závislosti na příslušnost zjištěných druhů na jednotlivé čeledi řádu Lepidoptera byli zaznamenáni: soumračníkovití (Hesperiidae): 7 druhů otakárkovití (Papilionidae): 2 druhy běláskovití (Pieridae): 7 druhů modráskovití (Lycaenidae): 18 druhů babočkovití (Nymphalidae): 12 druhů okáčovití (Satyridae): 6 druhů vřetenuškovití (Zygaenidae): 2 druhy přástevníkovití (Arctiidae): 1 druh Nejpočetnější druhy na transektu – jurtina 505 ex., pamphilus 203 ex., argus 188 ex. Abundance ostatních druhů viz. Tabulka č. 2.
11
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
Druh Maniola jurtina Coenonympha pamphilus Plebejus argus Melanargia galathea Aphantopus hyperanthus Polyommatus icarus Thymelicus lineola Pieris rapae Boloria dia Melitaea athalia Leptidea sinapis/reali Zygaena filipenduale Lycaena tityrus Thymelicus sylvestris Ochlodes sylvanus Cupido argiades Erynnis tages Anthocharis cardamines Araschnia levana Lycaena dispar Lycaena hippothoe Phengaris teleius Argynnis paphia Brenthis ino Lycaena phlaeas Satyrium acaciae Aglais urticae Callophrys rubi
Abundance 505 203 188 158 145 119 92 87 44 36 35 27 26 25 19 18 14 13 8 7 7 7 6 6 6 6 5 5
29 Carterocephalus palaemon 30 Cyaniris semiargus 31 Colias crocea 32 Inachis io 33 Jordanita sp. 34 Pararge aegeria 35 Phengaris nausithous 36 Polygonia c-album 37 Pyrgus malvae 38 Boloria selene 39 Colias hyale 40 Cupido minimus 41 Diacrisia sannio 42 Lasiommata megera 43 Lycaena virgaureae 44 Polyommatus bellargus 45 Vanessa atalanta 46 Vanessa cardui 47 Aricia agestis 48 Heteropterus morpheus 49 Iphiclides podalirius 50 Issoria lathonia 51 Phengaris arion 52 Papilio machaon 53 Pieris brassicae 54 Pieris napi 55 Thecla betulae Celkem
5 5 4 4 4 4 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1879
Tabulka č. 2: Přehled zjištěných druhů denních motýlů (+ čeleď vřetenuškovití a přástevníkovití) na transektu včetně absolutní početnosti za 12 návštěv.
4.2.1) Chráněné druhy na transektu dle vyhlášky 395/1992 Sb. Mezi druhy nalezené na lokalitě podle Vyhlášky 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny patří v kategorii: druhy kriticky ohrožené modrásek černoskvrnný (Phengaris arion) druhy silně ohrožené modrásek bahenní (Phengaris nausithous) modrásek očkovaný (Phengaris teleius) ohniváček černočárný (Lycaena dispar) druhy ohrožené otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) otakárek fenyklový (Papilio machaon) 4.2.2) Chráněné druhy na lokalitě dle Červeného seznamu bezobratlých Podle červeného seznamu bezobratlých dle Farkač et al. (2005) se na transektu nachází v kategorii: pro území ČR kriticky ohrožený modrásek černoskvrnný (Phengaris arion) pro území ČR zranitelný modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) 12
modrásek lesní (Cyaniris semiargus) modrásek očkovaný (Phengaris teleius) ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) pro území ČR téměř ohrožený modrásek bahenní (Phengaris nausithous) Tabulka početností jednotlivých druhů 4.1.3) Charakteristika výskytu chráněných druhů na transektu První číslo – počet návštěv, při kterých byl druh na lokalitě pozorován a druhé číslo – celková abundance. modrásek bahenní (Phengaris nausithous) – 2, 3 – imága pozorovány na dvou krkavcových lokalitách v úsecích č. 2 a 3. modrásek černoskvrnný (Phengaris arion) – 1, 1 – 1 ex. pozorován na zbytku extenzivně obhospodařované louky v úseku č. 2 (tradiční ruční kosení včetně pěti kusů ovcí – 49°12'7.262"N, 18°2'47.608"E). Jako u daphe byla mikrolokalita podrobena důkladnějšímu průzkumu mimo transektové mapování, ale další jedinci zde nebyli potvrzeni. modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) – 2, 2 – dva samci druhé generace pozorováni na přelomu úseku č. 1 a 2 (49°12'9.550"N, 18°2'49.720"E). modrásek lesní (Cyaniris semiargus) – 1, 5 – na začátku července byla imága nepravidelně pozorována po celém transektu. modrásek očkovaný (Phengaris teleius) – 2, 7 – imága pozorována v úseku č. 3 (49°12'8.910"N, 18°2'37.768"E) na „krvavcové louce“ společně s nausithousem. ohniváček černočárný (Lycaena dispar) – 4, 7 – v rámci transektu pozorováni jedinci na několika lokalitách. ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) – 2, 6 – pět ze šesti jedinců byli pozorováni v úseku č. 5 (49°11'58.609"N, 18°2'35.516"E) podél hustých porostů trnky obecné. otakárek fenyklový (Papilio machaon) – 1, 1 – jedinec pozorován v závěru transektu v úseku č. 7 v bezprostřední blízkosti intravilánu (49°12'4.976"N, 18°2'54.443"E). otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) – 1, 1 – imágo pozorováno u plotu hřbitova v úseku č. 1 (49°12'11.778"N, 18°2'52.155"E), kde byly porosty nepůvodních rostlin (předpoklad z odpadů z nedalekého hřbitova).
13
Mapa č. 4: Výskyt ohrožených druhů v rámci transektu (1. podalirius, 2. bellargus, 3. nausithous, 4. arion, 5. teleius a nausithous, 6. acaciae, 7. machaon).
5) Porovnání transektů 5.1) Početnost druhů Celkem bylo na transektech pozorováno 67 druhů motýlů (61 druhů denních motýlů, čtyři druhy z čeledi vřetenuškovitých (Zygaenidae) a po jednom zástupci nočních motýlů z čeledi lišajovití (Sphingidae) a přástevníkovití (Arctiidae)). Společně na obou transektech bylo pozorováno 44 druhů. Přehled výskytu jednotlivých druhů v průběhu mapování znázorňuje tabulka č. 3 a graf č. 1, ze kterých je zřejmý výskyt chladného a deštivého období na přelomu května a června, kdy početnosti jednotlivých druhů spíše stagnovaly či dokonce klesaly v porovnání se slunečnou polovinou května.
18. 4. 2013 24. 4. 2013 14. 5. 2013 26. 5. 2013 9. 6. 2013 20. 6. 2013 2. 7. 2013 16. 7. 2013 1. 8. 2013 16. 8. 2013 6. 9. 2013 10. 9. 2013 Celkem
Javorníky 2 5 11 7 10 15 17 20 23 19 7 6 142
Vizovické vrchy 3 2 14 13 13 14 21 25 22 17 12 15 171
Tabulka č. 3: Početnost druhů na transektech v průběhu 12 návštěv.
14
Graf č. 1: Početnost druhů na transektech v průběhu 12 návštěv.
5.2) Abundance Celkem bylo na transektech pozorováno 2 820 (Javorníky – 941 ex. a Vizovické vrchy – 1879 ex.) jedinců motýlů nebo jejich vývojových stádií. Na obou transektech byl nejhojnějším motýlem jurtina – 822 ex. (Javorníky – 317 ex. a Vizovické vrchy – 505 ex.). Překvapivým výsledkem je, že na transektu č. 2 Vizovické vrchy je celková abundance bez tří jedinců dvakrát větší než na transektu č. 1 Javorníky. Hlavní příčinou je podle mého názoru zintenzivnění pastvy krav na většině lučních společenstev v javornické části, než tomu bylo v minulosti. Elektrické ohradníky se v současné době nacházejí v nižších polohách a jsou jimi ohraničené větší plochy. Příklad: v rámci jednoho transektového mapování jsem jich musel osmkrát podlézt nebo přelézt, což nepamatuju … Dle informací většina vlastníků pozemky buď prodala, nebo dlouhodobě pronajala místnímu zemědělskému družstvu, které zde v současné době hospodaří. Z dlouhodobého hlediska je to podle mého názoru pozitivnější řešení, než aby docházelo k postupnému zarůstání náletovými dřevinami či nelegálnímu zalesňování lučních společenstev. Na vizovické části v okolí transektu pastva krav neprobíhala a převážná většina luk až na malé výjimky v úsecích č. 2, 5 a 6 byla kosena strojně. 15
18. 4. 2013 24. 4. 2013 14. 5. 2013 26. 5. 2013 9. 6. 2013 20. 6. 2013 2. 7. 2013 16. 7. 2013 1. 8. 2013 16. 8. 2013 6. 9. 2013 10. 9. 2013 Celkem
Javorníky 5 8 39 37 52 51 107 229 236 147 21 9 941
Vizovické vrchy 4 2 75 46 133 97 307 452 395 245 64 59 1879
Tabulka č. 4: Abundance na transektech v průběhu 12 návštěv.
Graf č. 2: Abundance na transektech v průběhu 12 návštěv.
6) Závěr V Lidečku se na obou transektech v menším měřítku zachovalo tradiční extenzivní hospodaření. Jedná se především o lokality s výskytem modráska černoskvrnného (Phengaris arion), které představují útočiště i pro další nalezené chráněné druhy. S výskytem 63 druhů denních motýlů (včetně údajů získaných mimo transektové mapování) se luční společenstva v Lidečku řadí k podhorské lepidopterologicky bohatší lokalitě v rámci celé České republiky. V následujících letech se počítá s pokračováním mapování minimálně na jednom transektu a zmapovat vybrané lokality v Lidečku dle Metodiky inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Údaje o výskytu daphne a morpheuse v Lidečku, budou ve spolupráci s Lukášem Spitzerem a Jiřím Benešem publikovány v Acta Carpathica Occidentalis 4.
16
7) Použité informační zdroje [1] Agentura ochrany a přírody krajiny. [online]. c2013., [cit. 2013–09–26]. Dostupné z:
. [2] Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana. I., II. Společnost pro Ochranu Motýlů, Praha, 2002. 857 s. [3] Beneš J., Spitzer L. Metodika k transektovému monitoringu denních motýlů a vřetenušek ČR, 2011. 4 s. [4] Farkač J., Král D., Škorpík M. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2005. 760 s. [5] Mapování a ochrana motýlů České republiky. [online]. c2013., [cit. 2013–09–26]. Dostupné z: . [6] Mapy. [online]. c2013., [cit. 2013–09–26]. Dostupné z: . [7] Vyhláška ministerstva životního prostředí české republiky č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. [8] Zákon ČNR č. 114/1992 Sb. ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny.
8) Přílohy – kompletní výpis dat z transektů – výpis dat z NDOP – porovnání výsledků v podobě grafů
9) Fotogalerie Fotografie motýlů byly pořizovány při návštěvách mimo transektové mapování nebo po dokončení transektu a návratu zpět na vytipovanou lokalitu.
Obr. č. 17: hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), 16. 6. 2013
Obr. č. 18: perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene), 26. 5. 2013
17
Obr. č. 19: modrásek černolemý (Plebejus argus), 16. 6. 2013
Obr. č. 20: modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), 16. 8. 2013
Obr. č. 21: modrásek očkovaný (Phengaris teleius), 16. 7. 2013
Obr. č. 22: modrásek bahenní (Phengaris nausithous), 16. 7. 2013
Obr. č. 23: ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus), 27. 5. 2013
Obr. č. 24: modrásek nejmenší (Cupido minimus), 14. 5. 2013
Obr. č. 25: ohniváček černočárný (Lycaena dispar), 2. 7. 2013
Obr. č. 26: modrásek bělopásný (Aricia eumedon), 2. 7. 2013
18
Obr. č. 27: modrásek lesní (Cyaniris semiargus), 16. 6. 2013
Obr. č. 28: žluťásek čilimníkový (Colias crocea), 16. 8. 2013
Na závěr bych chtěl poděkovat za cenné rady a připomínky Bc. Jiřímu Benešovi, Ing. Aloisi Pavlíčkovi, Ph.D., RNDr. Lukáši Spitzerovi a za trpělivost při mapování a zpracovávání závěrečné zprávy mé manželce a synům Matýskovi a Jáchymovi.
19
