Obsah: COPA, COGECA. Seminář Změna užití půdy vztah k produkci biopaliv 3.5

Zprávy ze dne 8. 5. 2011

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Seminář Změna užití půdy – vztah k produkci biopaliv 3.5. ......................... 1 Pracovní skupina Vepřové 5.5........................................................................ 2 POCC/CCC 6.5............................................................................................... 4 500 m€ výdajů – vracení peněz do Bruselu .......................................................... 6 GMO - ČZ špatná data .......................................................................................... 6 Oleje – světový deficit?......................................................................................... 6 Rusko odmítá brazilské maso................................................................................ 6 Zahraniční investice .............................................................................................. 6 USA – klima a kultury........................................................................................... 7 CAP – budoucí – bude více národní?.................................................................... 7 Ceny krmiv 2011 ................................................................................................... 7 Zemědělské pojištění – Groupama........................................................................ 7 COPA, COGECA Seminář Změna užití půdy – vztah k produkci biopaliv 3.5. Seminář, na který se přihlásilo přes 130 zástupců neměl bohužel opět nikoho z expertů na nových členských zemí. Nevím jestli opravdu nemáme experty, nebo se sem nechce lidem jezdit ani u takových otázek, které se přímo dotýkají otázek produkce biopaliv, přípravy či revize stávajících direktiv. Pak se nemůžeme divit, že se rozhoduje o nás bez nás. Seminář zahájil Pekka a uvedl v první části dva zástupce Komise, Owen DG Clima, a van Steen DG Energy, kteří se zabývali přehledem a vývojem RED (renewable energy directive) a v jejím rámci především otázkou udržitelnosti. Jak se ukázalo v průběhu dne, všechny modely, kterých se používá k simulaci pro další vývoj jsou nepřesné, na tom se všichni přednášející shodli a také závěry, které jsou provizorní, nepředstavují příliš jasná čísla a odhady. Dopadová studie má být předložena veřejnosti počátkem července a oba zástupci odmítli říci, kterou ze čtyř uvažovaných možností Komise bude chtít použít. 1. statut quo – beze změn 2. zvýšit minimální GHG (skleníkové plyny) prahy pro biopaliva 3. zavést dodatečné udržitelné požadavky pro určité kategorie biopaliv 4. přidělit množství GHG emisí pro biopaliva s ohledem na ILUC. Po nich nastoupili 3 zástupci EP a první slovo měl zástupce Zelených, Bas Eickhout. Ten jednoznačně kritizoval všechny modely Komise, především faktor „nejistoty“ výsledků. Kromě ekonomických dopadů by se měly minimálně přidat také dopady biofyzické a sociální. Druhý zástupce EPP, Michel Dantit také kritizoval návrhy Komise, ale ani ne tak provádění, jako, že tomu všemu chybí konkrétní obsah. Podle něho a jeho parlamentní frakce by se měla zkoumat opce 4. Dále provádět další studie, včetně využití horší půdy, půdy kontaminované (zalesnění). Také požadují stejné podmínky pro dovozy (včetně produkce v 3. zemích). Dále určité bonusy a penalizace (ty u dovozů palmového oleje). Také větší důraz na nové a lepší technologie. 3. zástupce, maďarský MP Tadajdi se zabýval cenami a vlivu produkce biopaliv na ceny potravin. Jeho referát byl dost zavádějící, bez jakéhokoliv návrhu na úpravy. 1

Zpracoval: ing. Karel Matoušek, Brusel



V další části došlo na prezentaci jednotlivých vývojových modelů. První byla na řadě Kathrine Vad z E4tech, NL. Také u ni se hned v úvodu mluvilo o nemožnosti být v odhadech přesný, protože zasahuje tolik faktorů, které zatím nebylo možné kategorizovat a dát jim odpovídající hodnoty v rámci studie. Obecně všichni využívají statistiky FAO, FAPRI, USDA, FAS, ale chybí historické trendy, současné projekce se provádí na základě roku 2008. Obtíže jsou také s odhadem jak jednotlivé faktory mohou ovlivnit budoucí vývoj (zvýšení výnosů, zvýšení ploch, větší využití vedlejších produktů...). Porovnání jaký vliv bude mít zvýšení domácí produkce v porovnání k možným zvýšením dovozů (Kanada, Ukrajina – pšenice na ethanol). V podobném duchu byla studie, kterou předložil Mark Arhurst z Imperiál College, Londýn. Ten více podrobněji rozebral vliv hodnocení řepkového oleje – ILUC dopad. Užití stejné techniky jako v předchozím případě E4tech. Také on přiznal, že výsledky nejsou ani jasné ani jednoznačné, ale přiznal, že někde se začít musí a postupně upravovat a upřesňovat. Upozornil na kritickou váhu vedlejších produktů, které mohou výrazně změnit ekonomické parametry. Birka Wickez university v Utrecht (NL) mluvila o potřebě zlepšení modelování, ukázala na řadě příkladů jak obtížné je mít odpovídající údaje, třeba indexy se lišily až o dvojnásobek a to nejen v EU, ale dala zde i americký příklad ethanolu. Také se zabývala výčtem nejistot v propočtech: - SAM (sociální- agri opatření) - využití půdy - jak rychle se instituce naučí celý proces a jak rychle dojde k upřesnění Zpětné vazby: ceny, inovace, politika – zvýšení produkce. Další nejistoty: budoucí politika (CAP) - také obchodní politika LUC vedlejší produkty – odpad technické a technologické změny dopad ILUC (biodiversita, sociální rozměr) Udržitelná kriteria – zahrnout trvalé kultury. Využití biomasy. Zvyšování výnosů – prezentace rozdílů mezi EU15 a NČZ je mezi 20 – 40%. V podobném duchu byl referát Don O´Conor z Kalifornia Air Resources Board, který dělal přehled amerického modelu. Ale také se zmínil o využití zemědělské půdy v USA. 183 m ha půdy, jen 65% je produktivní a přes 60m ha nevyužito. Odhady se nepodařilo udělat dostatečně přesně u asi 25% zemědělské půdy. Německý regionální model ukazuje podle Uwe Lahl určité výsledky, které jsou lépe ověřitelné, regiony podle něho disponují dostatečným množstvím dat (chybí na EU úrovni) k porovnání. Ale jiná zástupkyně říká, že se takový model nedá makroekonomicky využít, chybí dopad obchodu, dovozy, vývoj poměrů mezi biopalivy a fosilními (produkce, ceny) A také odhady emisí GHG nejsou přesné. Celkově se ukazuje, že diskuse je potřeba, i zástupci Komise přiznávají, že potřebují větší návaznost na „terén“ a konkrétní příklady. Přesnost údajů zatím představuje největší překážku a poměrně krátké vývojové období.

Pracovní skupina Vepřové 5.5. V úvodu byla volba nového vedení pracovní skupiny, ale žádné překvapení zde nebylo. Do funkcí byli potvrzeni jak předseda Tavares (P), tak jeho zástupce Serres (Fr), jiní kandidáti nebyli. Tavares ve svém úvodním projevu řekl, že snad je krize po 4 letech konečně u konce,

2




ale v průběhu dnešního jednání byl hlavním bodem belgický návrh na řešení krátkodobých krizí (ten má být jakýmsi předchůdcem střednědobých a dlouhodobých řešení) a diskuse kolem něho. Belgický návrh přednesl na rozšířené poradní skupině předseda Boerenbond, ale zde ho nahradil jeho zástupce u C/C, který udělal prezentaci a také odpovídal na otázky. Je zajímavé, že zástupce valonské FWA odešel ještě před přestávkou, v době kdy byla diskuse v plném proudu. Pieter řekl, že se jedná vcelku o podobný model jako u řešení krize mléka, s tím rozdílem, že zde nebyly ani kvóty ani limity produkce, je zde je vládní rámec pro jednání v rámci celého řetězce. Belgie předložila návrh s názvem“ výkyvy cen u zemědělských surovin“ na Radě a jeho přehled zde uvedu. V návrhu se mimo jiné mluví o Evropském mechanismu pro tlumení extrémních fluktuací cen u produkce vepřového jako podpora pro strukturální přístup. Celý dokument lze najít na Agriinfo pod ref. VP(¨11)3619. Základní principy: - dodatečný systém dočasného trvání - bez diskriminace nebo neférové konkurence - podpora ve všech fázích řetězce - uniformní aplikace na EU úrovni (to bylo později kritizováno jako nereální, spíš na úrovni ČZ) - bez podpor pro export - aplikace vždy, když dojde k prudkému nárůstu či propadu cen. Technické podmínky: - Alert: když je důvod intervence v sektoru - Aktivace: určení období, velikost, proměnlivost, proporce a rozsah - Rámec: provádění politiky, fungování trhů, strukturální opatření, hodnocení Nejprve vývoj (jednoduchý) reference k hrubým maržím. Zde dělá dohled ekonomický úřad belgického ministerstva financí, který shromažďuje údaje a na jejich základě rozhoduje. Propočty marží mezi rozdíly v ceně vepřového a cenách na krmiva za poslední 4 týdny v porovnání k průměru (třeba za posledních 36 týdnů). Stropy – vyjádřeny v procentech k předchozím údajům. 2 možné opce: - symetrický – nahoru či dolů, systém je kompletně neutrální k trhu - asymetrický – prahy směrem dolů jsou nižší než prahy nahoru. Argument zde je, že výškové rozdíly by měly být méně omezeny než propady. Systém podporuje ceny. Kompenzace vyjednány na mezi sektorové úrovni (všichni hráči řetězce). Návrh na aktivaci systému: 3 měsíce Kompenzace propočteny na měsíční úrovni. Okolo kompenzací byla velmi dlouhá diskuse – otázka, kde se vezmou peníze na řešení. Všichni producenti se mohou přihlásit na kompenzace stejnou měrou. Otázkou je, zda všichni hráči řetězce budou sledovat pravidla a jak bude dohoda v praxi vypadat. Celý systém by se měl pravidelně revidovat a hodnotit. V diskusi se ukázalo, že jsou velké rozdíly mezi starými ČZ a novými, kde tento způsob vyjednávání (a vládní intervence) není příliš rozšířen. Belgický příklad ukazuje, jak je nutné s vládou vyjednávat, jak je třeba přesvědčit ministra o nutnosti určité regulace (pro pozice v Radě) a hlavně mít určitý legální rámec pro celý postup (ten s požaduje od Komise). Pietr řekl, že je to první krok - u mléka, za trochu jiných okolností se jednání podařilo, zde by to mělo vézt k dalším jednáním v průběhu příštích let o možné regulaci a kompenzaci pro sektor v krizi. Země, které mají již systém sledování marží v pravidlech si myslí, že to může fungovat, pokud bude EU legální rámec pro takové opatření vytvořen, musí dojít k lepší organizaci sektorů (PO – producentské organizace) a vládní záruky by měly vyřešit potřebu povinnosti účasti distribuce a supermarketů v jednání.

3




Francie má podobný návrh, dohoda je připravena, ale zástupce řekl, že ani to nezajišťuje na 100%, že vše dodrží distribuce. Španělsko má podobný systém u brambor, ale je to spíš model regionální s fondem kompenzace. Zde by se jednalo o zajištění krátkodobého zvýšení maloobchodních cen, ale zatím není zcela jisté (předmět dalších jednání), jak se o to budou hráči dělit. Řada zástupců vidí v rozdělení problém (distribuce – velká pětka, zpracovatelé většinou SME a producenti – velké množství farmářů). IED - problém emisí. Otázka projednaná ještě před přestávkou, referát měl španělský zástupce, který zde kritizoval především vědecký přístup k různým technickým řešením, bez ohledu na náklady, což je pro producenty nepřijatelné, protože celá řada řešení v EU by vedla podle tohoto modelu k likvidaci produkce. Je třeba najít řešení, které umožní přežití, či dokonce ekonomické výhody z takového přístupu. Francouzi zde kritizují především uniformní přístup, podmínky jsou dost odlišné v různých částech Evropy a to se musí brát v úvahu (Bretaň x Řecko x Dánsko). Referát z diskuse z poslední rozšíření poradní skupiny Vepřového. Dokument je na Agriinfo pod ref. VP(11)3352. Uvedu zde jen hlavní body: Konkurenceschopnost sektoru vepřového EU. - ceny krmiv (jaká opatření na podporu farmářům) - intervence a kdy dát maso z intervence na trh - obilí jako krmivo - GMO - konkurence bioplaiv Mezinárodní obchod: příjmy farmářů: speciální intervenční opatření (100% EU financování, článek 186A – cenové výkyvy na domácím trhu. Fungování potravinového řetězce – přístup k distribuci a supermarketům. K situaci na trhu vepřového řekl předseda Tavares, že se za poslední týdny zlepšila, takže nemá cenu vše do detailu diskutovat. Přehledy jsou v statistikách C/C na Agriinfo a další schůze by měla být ještě do letní přestávky, jednak k aktuální situaci na trhu, dále k belgickému návrhu a případně další nové podněty ze strany členských zemí.

POCC/CCC 6.5. Krátký POCC, který navazuje částečně na pondělní schůzi v přípravě na parlamentní jednání o Mercosur, kdy se všichni zástupci C/C dohodli na společném postupu v jejich vystoupení v EP. Tlak, který organizuje především Irsko, na obhajobu zemědělských zájmů EU nachází určitou odezvu v EP. Komisař Ciolos řekl, že je nyní připravena nová nabídka, která má být hotova do dvou měsíců a předložena veřejnosti a Radě. Irský postoj není osamocený a celá řada MP´s (poslanců) má podobný postoj. Sektor hovězího, který je v první řadě ohrožených sektorů, je také podle postoje důležitý pro dalších 9 zemí, Francie, Itálie, Rakousko, Řecko, Rumunsko, Polsko, Belgie, Slovinsko Portugalsko. Švédsko a Holandsko tento postoj přímo nepodpořily, ale požadují více vyrovnaný přístup. Nový irský Mze, Simon Conevey se koncem dubna dohodl s francouzským Mze, Le Maire o dalším postupu k útoku na dohody Mercosur. Tentokrát útočit na obchodní jednání kvůli environmentální stránce. Dovozy hovězího do EU by přinesly daleko větší škody (uhlíkové úniky) na světovém prostředí, než se doposud publikovalo a EU si musí zachovat sektor. Členové parlamentu (a většina členů zemědělského výboru) jsou proti jakýmkoliv dalším změnám v CAP a myslí si, že obchodní jednání Mercosur je nevýhodné pro evropské zemědělství.

4




Z DG Agri pak přichází potvrzení, že případná dohoda bude mít celkově negativní dopad na zemědělství EU a podle použitých scenárií, klesnou příjmy mezi 0,5 až 3,2%. Dopad bude především na oblasti, s handicapem a sektor hovězího. Tam je hrozba v první fázi s dovozy přes 150 000t a s tím spojený celkový pokles cen. Vedle této studie je zde také dopadová studie celková od DG Trade, která tvrdí, že celkový dopad bude spíš pozitivní, i když se bude týkat hlavně automobilů, telekomunikací a dalších služeb. WTO. Na dubnovém zasedání ministrů v Ženevě nedošlo k žádnému pokroku, říká Shelby. Vyjednavač pro zemědělství, David Walker přiznal, že celý proces jednání je zablokován i když se celá řada členů snaží o nějaké řešení. Současné návrhy zatím neumožňují velký pokrok v jednání. Jediný nový návrh byl předložen filipínskou delegací o SSM (special safeguard mechanism) pro rozvojové země, který udává legální statut pro maximální tarify pro zemědělské produkty. Tento návrh byl také projednán, ale zatím bez jakýchkoliv závěrů. Také bilaterální jednání nepřináší nic nového. USA se snaží jednat s Čínou a s Indií, ale také bez velkého výsledku. US předložila nové seznamy tarifů u kterých si přejí větší liberalizaci, ale obě země tento návrh odmítly. Také Pascal Lamy je skeptický ve svém hodnocení a obává se, že pokud nedojde k dohodě do konce 2012, pak bude muset přijít úplně nová koncepce pro jednání, kde se pak přidají další otázky jako sanitární a hygiena a také otázky klimatu, což by přineslo odlišný vyjednávací balíček. Celá řada zemí si teď klade otázku, jestli je vůbec možné dokončit to, o čem se jedná již 10 let a jestli se nemá hledat jiná alternativa. Někteří členové WTO již neoficiálně přišli s alternativními strategiemi. Lamy o této aktivitě ví, ale varuje, že to je zatím předčasné. Rozpočet 2012. V návrhu rozpočtu je zatím navršení o 3,7% oproti 2011. Pro zemědělskou část (PP) o 3,1%, a pro RV o 1,3%. Celkový rozpočet má být 147,435 mld€. Komise navrhuje z toho 43,813 mld€ na PP, což stále ponechává rezervu u stropu ve výši 530 m€. Navýšení podílu PP je především spojené s navýšením PP pro NČZ, které mají mít příští rok 80% plného tarifu (Bulharsko a Rumunsko 50%). WAO Z Afriky se ozvaly hlasy s požadavkem na vytvoření Světové zemědělské organizace, která by měla na starost především potravinovou bezpečnost a hlídala by případné krize spojené se zemědělskými dodávkami. Tato organizace by měla být přímo podřízena G20 a OSN. Ministři ze 40 převážně afrických zemí chtějí, aby se na jednání G20 příští měsíc v Paříži, jednalo o vytvoření takové organizace, jejichž hlavním úkolem by měla být regulace cen zemědělských surovin a pomoc při předcházení situace z roku 2008, kdy došlo k řadě povstání kvůli hladu v rozvojových zemích.

5




500 m€ výdajů – vracení peněz do Bruselu Špatné rozdělení nebo kontroly ukazují, že ve výdajích EU je stále co napravovat. Špatně rozdělené fondy u olivového oleje, Španělsko musí vrátit 70,6 m€. Ale největší hříšník je Řecko, které má vrátit přes 250m€, protože má nedostatky jak u kontrol, tak u identifikace parcel a cross-compliance kontrol. UK, Bulharsko, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Portugalsko, Rumunsko a Holandsko jsou také na lavici hříšníků. Pro UK je to kvůli nedostatečnému uznání PO´s. Každým rokem je zhruba 1% fondů CAP v této kategorii, od roku 1996 to přestavuje 3,4 mld€.

GMO - ČZ špatná data Komise kritizovala minulý týden členské země, že neposílají spolehlivé údaje a namísto toho stále opakují svá původní koncepce vůči GMO. Studie o sociálně-ekonomickém dopadu, kterou členské země vyžadovaly v 2008 je nyní založena na údajích, které dodaly samy země a ty nejsou příliš objektivní. Určité ekonomické výhody jsou zde u GMO, které se zabývají rezistencí proti plevelu či škůdcům, ale v údajích chybí kompletně sociální stránka dopadu. Komisař Dalli říká, že tato zpráva je vlastně příležitost ukázat jak se má pokračovat a že si členské země uvědomí co je ve hře.

Oleje – světový deficit? Podle vývoje trhu to vypadá, že poprvé za 25 let bude deficit u olejů, tak jak rychle roste potřeba v Asii. Silná poptávka v Číně, především po sóji roste pravidelně již 15 let. Klima je jedním z hlavních problémů ve světových dodávkách olejů. V Kanadě, Rusku a na severu USA bylo příliš dešťů, jih USA, Čína, a západní Evropa trpí suchem. Vyhlídky na zlepšení rozdělení srážek jsou velmi slabé. Sklady olejů klesají již třetí rok a letošní bude s největší pravděpodobností třetí deficitní za sebou.

Rusko odmítá brazilské maso Rusko, které je největší dovozce masa odmítlo povolit dovozy od větší části brazilských dodavatelů, protože pochybuje o jejich zárukách bezpečnosti. Ruský veterinární úřad koncem dubna zveřejnil zprávu, kde se ukazuje celá řada systémových nedostatků, které jsou dokladem toho, že brazilské maso není zcela bezpečné. Dovozy z většiny současných společností jsou tak omezeny a veterinární úřad bude hodnotit, jak se má dál pokračovat. Rusové tvrdí, že v poslední době došlo k řadě zhoršení u bezpečnostních podmínek a brazilští dodavatelé a inspektoři nedávají potřebné informace o certifikaci a dalších bezpečnostních opatřeních.

Zahraniční investice IFAD (International fund for Agricultural Devlopment) říká, že v rozvojových zemích chybí minimálně 21 mld€ na investice a vlády nemají možnost tuto situaci zvrátit. Privátní sektor by zde měl hrát víc aktivní roli, říká mluvčí fondu a z investorů zatím nejvíc odpovídají zájemci

6




ze Středního Východu, i když jejich investice jsou menšího rozsahu. Většina dostupné půdy jak v Africe, tak v Jižní Americe či v Asii je již rozdělena ale chybí evidence o jejich vlastnictví. Není vůbec nikde jistota, kdo půdu vlastní, druhy vlastnictví či pronájmu ať krátkodobého či dlouhodobého. A z takto nabyté půdy je jí zatím využita jen velmi malá část.

USA – klima a kultury Podle posledních zpráv z USDA se zhoršuje kvalita zimní pšenice a to u více než 40% osevu oproti 6% vloni. Určité druhy pšenice rostou mnohem rychleji kvůli velmi teplému počasí. U kukuřice velké srážky počátkem roku zpomalily osev, a k 24. dubnu bylo oseto jen 23% plánovaných ploch.

CAP – budoucí – bude více národní? V rámci jednání o budoucím rozpočtu je mezi členskými zeměmi velké pnutí. Každá země se snaží utrhnout co se dá. Podle pozorovatelů z Rady je zde nyní 27 národních politik. Zatím z toho vychází jen blokování, bez výhledu na kompromis. Pokud však nebude kompromis, pak se CAP nepohne. Další debaty jsou o výši rozpočtu a ani zde nebylo ještě rozhodnuto.

Ceny krmiv 2011 Zatím se neočekává žádný pokles cen krmiv v průběhu letošního roku. U produkce obilí se očekává mírné snížení i když stále roste poptávka. Současný stav cen u kukuřice je 218€/t pro listopad a 219€ pro leden 2012. U pšenice je to 244€ a 245€. Většina federací požaduje větší autonomii v produkci krmiv, kde EU je ze 70% závislá na dovozech.

Zemědělské pojištění – Groupama V průběhu letošního jara je výše pojistných případů zdaleka největší za poslední roky. V důsledku toho i největší zemědělská pojišťovna ve Francii zastavila příjem nových kontraktů na klimatická multirizika. Letošní ztráty jsou již vyšší než 15% a v oblastech s chudší půdou je to až 40%. Pokud bude sucho pokračovat je nutné aby stát udělal veřejné záruky. Pro farmáře, kteří nemají pojištění je zde riziko, že ztratí zcela vše. Teplo a sucho jsou letos hlavními viníky současných problémů. Nyní je ve Francii 61 000 kontraktů na multirizika a ty zůstávají v platnosti. Ale nyní se každý snaží udělat další kontrakty a to v dané situaci bez veřejných záruk není možné udržet, říká mluvčí pojišťovny.

7


Obsah: COPA, COGECA. Seminář Změna užití půdy vztah k produkci biopaliv 3.5

Recommend Documents