O Z N Á M E N Í. Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov

Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc.

OZNÁMENÍ Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov (Oznámení ve smyslu přílohy č. 3 k zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozděj. předpisů)

Oznámení ve smyslu příl. č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozd. předp.: Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov _________________________________________________________________________________________________________________

Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc.

OZNÁMENÍ Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov (Oznámení ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

Zpracovatel oznámení:

Prof. Ing. Vladimír LAPČÍK, CSc. K Odře 67/10 700 30 Ostrava-Výškovice tel./fax: 596 744 750 [email protected]

Osvědčení odborné způsobilosti č.j. 17 162/4676/OEP/92 ze dne 9.2.1993 ve smyslu zákona č. 244/92 Sb., poté autorizace ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění, prodloužená dne 20.07.2006 na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j. 48011/ENV/06, které nabylo právní moci dne 04.08.2006) a následně prodloužená 01.02.2011 na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j. 2082/ENV/11, které nabylo právní moci dne 28.02.2011 - viz část F, příloha č. II-6 a II-7). Soudní znalec v oboru Čistota ovzduší. Jmenován rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě (č.j. Spr 3396/94 ze dne 25.10.1994). Osvědčení o autorizaci ke zpracování odborných posudků ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb. a následně ve smyslu § 32 odst. 1 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (ze dne 26.2.2003, č.j. 2833/740/02/MS, následně ze dne 10.2.2005, č.j. 4433/740/04/MS a následně ze dne 22.10.2010, č.j. 4128/780/10/LH/84871/ENV/10).

Duben 2013 ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

2


OBSAH

Část A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. Obchodní firma A. 2. IČ A. 3. Sídlo (bydliště) A. 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Část B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B. I. Základní údaje B. I. 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 B. I. 2. Kapacita (rozsah) záměru B. I. 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) B. I. 4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) B. I. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí B. I. 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru B. I. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení B. I. 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků B. I. 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat B. II. Údaje o vstupech B. II. 1. Zábor půdy B. II. 2. Odběr a spotřeba vody B. II. 3. Surovinové a energetické zdroje B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu B. III. Údaje o výstupech B. III. 1. Množství a druh emisí do ovzduší B. III. 2. Množství odpadních vod a jejich znečištění B. III. 3. Kategorizace a množství odpadů B. III. 4. Hluk B. III. 5. Vibrace B. III. 6. Elektromagnetické a jiné záření B. III. 7. Zápach B. III. 8. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií

Část C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C. 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území C. 1. 1. Chráněná území, významné krajinné prvky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti C. 1. 2. Ochranná pásma C. 1. 3. Fauna a flóra C. 1. 4. Územní systém ekologické stability C. 1. 5. Krajina, krajinný ráz C. 1. 6. Charakter osídlení území C. 1. 7. Území historického, kulturního nebo archeologického významu C. 1. 8. Dosavadní využívání území C. 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny C. 2. 1. Ovzduší, klima C. 2. 2. Voda C. 2. 3. Půda, geofaktory životního prostředí, surovinové zdroje C. 2. 4. Osídlení území

7 7 7 7 7

8 8 8 8 8 9

9 10 19 19 19 20 20 21 21 23 24 24 30 31 35 37 37 37 37

39 39 39 44 44 45 47 48 48 49 51 51 53 55 56

____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

3


Část D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 57 D. 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) D. 1. 1. Vlivy na ovzduší a klima D. 1. 2. Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální charakteristiky D. 1. 3. Vlivy na povrchové a podzemní vody D. 1. 4. Vlivy na půdu a horninové prostředí D. 1. 5. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy D. 1. 6. Vlivy na krajinu D. 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci (vlivy na veřejné zdraví) D. 3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice D. 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů D. 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů

57 57 68 74 76 76 77 78 81 81 84

Část E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

89

Část F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

90

(viz samostatný svazek)

Mapové, obrazové a grafické přílohy (I): č. I-1 č. I-2 č. I-3 č. I-4 č. I-5 č. I-6 č. I-7 č. I-8 č. I-9 č. I-10

Umístění hodnocené lokality v mapových podkladech - širší vztahy Umístění hodnocené lokality (pozemek parc. č. 1451/154) v mapových podkladech Situace – umístění zařízení TEVO na hodnocené lokalitě (pozemek par. č. 1451/154) Situace – detailní rozmístění prvků zařízení TEVO na hodnocené lokalitě Schéma zařízení (PTR a kogenerační jednotka) - půdorys Schéma zařízení (PTR a kogenerační jednotka) - bokorys Kapalné palivo SIMUL TPO 1 - certifikát Pevné palivo SIMUL TUD 1 - certifikát Kogenerační jednotka Cento 2 x T160÷200 firmy TEDOM (v kontejneru) Linka s dvoustupňovým drtičem firmy Terier

Textové a ostatní přílohy (II): č. II-1 č. II-2 č. II-3 č. II-4 č. II-5

Rozptylová studie Hluková studie Biologické hodnocení záměru Posouzení vlivů na veřejné zdraví Studie ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vliv na prvky systému NATURA 2000) č. II-6 Kopie osvědčení o odborné způsobilosti k posuzování vlivů na životní prostředí č. II-7 Kopie rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku

Fotodokumentace: Foto č. 1 - 6: Současný stav posuzované lokality (snímky z 05.09. a 15.10.2012)

Část G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

91

Část H. PŘÍLOHA

98

Vyjádření příslušného stavebního úřadu (město Hodonín) k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje). ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

4


Část I. ZÁVĚR Údaje o zpracovateli oznámení

104 105

Seznam obrázků, tabulek, grafů a fotografií zařazených v textu Seznam obrázků Obr. B.1 Umístění hodnocené lokality v mapových podkladech - širší vztahy Obr. B.2 Situace – detailní rozmístění prvků zařízení TEVO na hodnocené lokalitě (pozemek parc. č. 1451/154) Obr. B.3 Pohled na topný modul PTR jednotky Obr. B.4 Pohled na chladicí modul PTR jednotky Obr. B.5 Schéma procesu se zařízením PTR a kogenerační jednotkou (HEDVIGA BIOENERGY, a.s.) Obr. B.6 Kogenerační jednotka Cento 2 x T160÷200 firmy TEDOM (v kontejneru) Obr. B.7 Plynový spalovací motor kogenerační jednotky Cento firmy TEDOM a.s. Obr. B.8 Pravděpodobné rozložení hladin hluku v hale drticí linky Obr. C.1 Pohled na stavební suť, dosud uloženou na pozemku p.č. 1451/154 Obr. C.2 Evropsky významné lokality Hodonínská doubrava a Očov a ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví Obr. C.3 Poloha prvků ÚSES a posuzované lokality Obr. C.4 Poloha starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst Obr. C.5 Výřez z mapy klimatických regionů (Quitt, 1971) Obr. C.6 Souhrnná větrná růžice pro lokalitu Hodonín Obr. D.1 Umístění záměru (označeno žlutě) ve výpočtové síti 1089 bodů (33 x 33 bodů) Obr. D.2 Grafické vykreslení imisní zátěže benzo(a)pyrenu v okolí hodnocené lokality Obr. D.3 Umístění stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov (ozn. oranžově) a hodnocená konkrétní obytná zástavba - Pánov 3546, Pánov 2924, Pánov 2925, Pánov 2926, Pánov 3184 a Pánov 3166 (označena zeleně) Obr. D.4 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období výstavby, denní doba Obr. D.5 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, provoz zařízení, denní doba Obr. D.6 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, provoz zařízení, noční doba

Seznam tabulek Tab. B.1 Tab. B.2 Tab. B.3 Tab. B.4 Tab. B.5 Tab. B.6 Tab. B.7

Potřeba pitné vody Dopravní trasy - nárůst průjezdů vozidel v souvislosti s provozem areálu Emisní limity pro pístové spalovací motory Emisní limity pro spalovny odpadu Emisní faktory pro silniční dopravu Množství emisí na uvedené trase – období provozu (320 prac. dnů/rok) Max. denní emise plošných zdrojů (16 h) a celk. emise za 40 dnů – období výstavby Tab. B.8 Množství emisí z křiž. sil. I/55 na staveniště – období výstavby (6 měs.) Tab. B.9 Celkové množství emisí za období výstavby (6 měsíců) Tab. B.10 Předpokládaná produkce splaškových odpadních vod Tab. B.11 Přehled odpadů vznikajících při výstavbě zařízení Tab. B.12 Přehled odpadů vznikajících při provozu technologie energetického využití odpadu Tab. B.13 Kvalita vzniklého pyrolýzního oleje Tab. B.14 Akustické výkony na obvodových konstrukcích haly drtící linky Tab. C.1 Koncentrace znečišťujících látek v hodnocené oblasti (r. 2011) Tab. C.2 Charakteristika makroklimatických poměrů v zájmovém území (T4) Tab. C.3 Celková průměrná větrná růžice lokality Hodonín 3 -1 Tab. C.4 M - denní průtoky QMD v m .s 3 -1 Tab. C.5 N - leté průtoky QN (10/1999) v m .s Tab. D.1 Imisní limity dle přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tab. D.2 Nárůst max. denní a průměrné roční imisní koncentrace částic (PM10) ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

5


v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.3 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace NO2 v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.4 Nárůst max. osmihodinové imisní koncentrace CO v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.5 Nárůst průměrné roční imisní koncentrace benzenu v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.6 Nárůst průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.7 Nárůst max. hodinové, max. denní a průměrné roční imisní koncentrace SO2 v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.8 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace TOC v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.9 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace HCl v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.10 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace HF v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Tab. D.11 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace PCDD/F v místech obytné zástavby Hodonín – Pánov Tab. D.12 Ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období výstavby, denní doba Tab. D.13 Ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období provozu, denní i noční doba Tab. D.14 Ekvivalentní hladiny hluku - souběh záměrů, denní doba Tab. D.15 Ekvivalentní hladiny hluku ve stavbách - hluk pronikající zvenčí Tab. D.16 Očekávaná změna počtu osob obtěžovaných hlučností záměru TEVO Hodonín - Pánov


6


ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. 1. OBCHODNÍ FIRMA LIGHT RAYS a.s.

A. 2. IČ 280 35 879

A. 3. SÍDLO Stará Kysibelská č.p. 683/57A, 360 01 Karlovy Vary tel.: +420 353 034 126

A. 4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE Ing. Vladimír Mackrle 696 34 Žarošice 219 tel.: +420 731 628 201


7


ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B. I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov Podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 93/2004 Sb., zákon č. 163/2006 Sb., zákon č. 186/2006 Sb., zákon č. 216/2007 Sb., zákon č. 436/2009 Sb., zákon č. 38/2012 a zákon č. 85/2012), náleží hodnocený záměr do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), do bodu 10.1 (Zařízení ke skladování, úpravě nebo využívání nebezpečných odpadů; zařízení k fyzikálně - chemické úpravě, energetickému využívání nebo odstraňování ostatních odpadů). Záměr tedy vyžaduje provedení zjišťovacího řízení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Příslušným úřadem je Krajský úřad Jihomoravského kraje se sídlem v Brně.

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Předpokládá se, že bude ročně zpracováno 10 240 tun předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu). Z toho bude cca 1 000 tun (cca 10 %) drcených pneumatik - drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích. Pro účely tohoto oznámení lze uvedené zpracovávané odpady považovat za odpady kat. O. Je počítáno s provozem kogeneračních jednotek (KJ) v rozsahu 7 360 hodin ročně (23 hodin denně, 320 dní v roce). Zařízení vyrobí ročně 4 100 000 m3 plynu o průměrné výhřevnosti 48 MJ/m3, což umožní vyrobit ročně 11 776 MWh elektrické energie. Rovněž se počítá s využitím 4 334 GJ ročně pro vytápění blízkého areálu a zástavby k bydlení (mimo vytápění haly se zařízením PTR 1000). Celkový zábor půdy by měl činit cca 6 220 m2.

B.I.3. Umístění záměru Kraj: Obec: Katastrální území:

Jihomoravský (se sídlem v Brně) město Hodonín Hodonín (640417)

Umístění záměru je dobře patrné z obr. B.1 a z příslušných příloh oznámení (viz část F, příloha č. I-1 a č. I-2 a fotodokumentace - foto č. 1 až 6).


8


Posuzovaná lokalita

Obr. B.1 Umístění hodnocené lokality v mapových podkladech - širší vztahy

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) Záměrem je energetické a materiálové využívání předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu) a pryže metodou termolytického rozkladu v uzavřeném zařízení, pro účely tohoto oznámení považovaných za odpady kat. O, v současné době velmi obtížně využitelných a obvykle odvážených na skládku. Odpady budou podrobeny tepelnému rozkladu v uzavřené technologii, jejímž výstupem bude pevný zbytek (vedlejší produkt – čistý uhlík a kovy) a plynná a kapalná složka. Kumulace vlivů záměru s ostatními již provozovanými nebo plánovanými aktivitami v předmětné lokalitě by mohla nastat v oblasti hlukové a imisní zátěže v kontextu s plánovaným provozem schváleného sousedního komplexu firmy MEGAWASTE, příp. nedaleké bioplynové stanice. Nicméně uvedené kumulace by neměly být významné. Kumulace s dalšími obdobnými záměry se nepředpokládá.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Česká republika patřila s 3,2 tuny odpadu na obyvatele a cca 300 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele v roce 2010 v evropském srovnání k zemím s relativně nízkou produkcí odpadu a lze očekávat, že tato produkce bude postupně narůstat. Podle zákona o odpadech se odpad dělí na nebezpečný a ostatní, přičemž nebezpečného odpadu je cca 15 % celkového objemu. Většina ostatního odpadu jsou stavební sutě ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

9


a podobné relativně málo rizikové materiály, proto se z nich více jak 74,5 % znovu využívá (údaj 2010). Problémem jsou komunální odpady, jejichž energetická hodnota se vzhledem ke změně jejich skladby zvyšuje. Přesto je více než 60 % těchto odpadů odstraňováno skládkováním, materiálové a energetické využití není dostatečné. Významnou součástí odpadů je bioodpad, o jehož separaci a využití se stále vedou diskuse. Cílem je vývoj a následně využívání zařízení pro termickou konverzi odpadů s produkcí energie, na jehož výstupu je minimum nebezpečných odpadů. Takovým zařízením je pyrolýzní jednotka PTR 1000 firmy SIMUL trust a.s. na výrobu plynu pro pohon kogeneračních jednotek. Pyrolýzní jednotka bude v daném případě zpracovávat předtříděný komunální odpad, který bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu. Část zpracovávaného odpadu (cca 10 %) budou drcené pneumatiky (drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích). Důvodem pro výběr lokality záměru je zejména dostupnost dopravní sítě, blízkost zdrojů vstupních odpadů a dostatečná vzdálenost od obytné zástavby. Vzhledem k tomu, že investor má předběžnou dohodu s vlastníkem pozemku parcelního čísla 1451/154, bylo hodnocení zaměřeno na uvedenou parcelu. Stavba není navržena v lesním porostu, takže kácení lesního porostu ani trvalé odnětí lesní půdy není potřebné, nedotýká se zvláště chráněných území ani registrovaných významných krajinných prvků a biotopů. Jiné technologické varianty rovněž nebyly zvažovány - záměr je předkládán v jedné technologické variantě, která prošla zkušebním provozem dodavatele technologie.

B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Technologické zařízení areálu sestává z manipulační plochy, drtičů odpadu spojených s lineárními síty v samostatné hale, dvou pyrolýzních jednotek PTR 1000 umístěných ve druhé hale, ze šestice plynojemů v kontejnerech a celkem z osmi kogeneračních jednotek umístěných rovněž v kontejnerech. Trafostanice je kiosková, z části zapuštěná do země (viz obr. B.2 a část F, příloha č. I-3 a č. I-4).

Obr. B.2 Situace – detailní rozmístění prvků zařízení TEVO na hodnocené lokalitě (pozemek parc. č. 1451/154) ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

10


Posuzovaný záměr má být umístěn na části pozemku parc. č. 1451/154 v katastrálním území Hodonín (640 417). Zástavba sestává ze zpevněné plochy o rozměrech 75 m x 60 m (4 500 m2), kde bude ukládána vstupní surovina, dále ze dvou hal o celkových rozměrech 35 m x 16 m (560 m2), kde bude instalován jak drtič, tak dvě pyrolýzní jednotky PTR 1000 firmy SIMUL trust a.s. na výrobu plynu pro pohon kogeneračních jednotek Cento T200 firmy TEDOM. Vyrobený plyn bude jímán (skladován) v šesti plynojemech umístěných na volném prostranství. Kogenerační jednotky (spojené s generátory) budou vždy po dvou (každá o výkonu 200 kW e) umístěny ve velkém lodním kontejneru. Lodní kontejnery budou celkem čtyři a mají být rovněž umístěny na volném prostranství. Celkový elektrický výkon generátorů kogeneračních jednotek tedy bude 1 600 kW (4 x 2 x 200 kW). Předpokládá se, že bude ročně zpracováno 10 240 tun předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu). Z toho bude cca 1 000 tun (cca 10 %) drcených pneumatik - drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích. Zařízení vyrobí ročně 4 100 000 m3 plynu o průměrné výhřevnosti 48 MJ/m3, což umožní vyrobit ročně 11 776 MWh elektrické energie. Rovněž se počítá s využitím 4 334 GJ ročně pro vytápění blízkého areálu a zástavby k bydlení. Pyrolýzní jednotka PTR firmy HEDVIGA GROUP a.s. Pyrolýzou je dle definice míněn termický rozklad organických materiálů za nepřístupu médií obsahujících kyslík. Podstatou pyrolýzy je ohřev materiálu nad mez termické stability přítomných organických sloučenin, což vede k jejich štěpení až na stálé nízkomolekulární produkty a tuhý zbytek. Z technologického hlediska lze pyrolýzní procesy dále rozdělit dle dosahované teploty na: 1. nízkoteplotní (< 500 °C), 2. středněteplotní (500 ÷ 800 °C), 3. vysokoteplotní (> 800 °C). V závislosti na dosažené teplotě lze při pyrolytickém procesu pozorovat řadu dějů, které je možné pro jednoduchost rozdělit do tří teplotních intervalů. V oblasti teplot do 200 °C dochází k sušení a tvorbě vodní páry fyzikálním odštěpením vody. Tyto procesy jsou silně endotermické. V rozmezí teplot 200 až 500 °C následuje oblast t zv. suché destilace. Zde nastává ve značné míře odštěpení bočních řetězců z vysokomolekulárních organických látek a přeměna makromolekulárních struktur na plynné a kapalné organické produkty a pevný uhlík. Ve fázi tvorby plynu v oblasti teplot 500 až 1 200 °C jsou produkty vzniklé suchou destilací dále štěpeny a transformovány. Přitom jak z pevného uhlíku, tak i z kapalných organických látek vznikají stabilní plyny, jako je H2, CO, CO2 a CH4, a dále propan, butan. Princip pomalého termického rozkladu (= PTR) vychází z principů pyrolýzy, ale je upraven. Kvalitativní technický a technologický posun u PTR technologie je oproti normálnímu pyrolýznímu procesu následující: -

-

jedná se o nízkoteplotní rozklad s teplotou pod 480 °C s vyšší ú činností využití energie k topení bez komínové ztráty, jedná se o pomalý proces (PTR = pomalý termický rozklad); tepelný rozklad má tedy dostatek času (hovoříme o desítkách minut) k naprostému oddělení frakcí a tím i k vyšší účinnosti tvorby plynových a kapalných produktů. Výnos těchto produktů ze srovnatelných surovin je o 5 ÷ 8 % vyšší než uvádí literatura (naměřeno pro rozklad pneumatik při teplotě do 480 °C), proces začíná pozvolným ohřevem v řádu minut, kdy dochází k jemnému dělení frakcí a to bez vzniku krusty na povrchu, jedná se o Batch proces, který není jako takový kontinuální a proto pomalost procesu umožňuje naprosté dělení produků a řízení růstu teploty v surovině podle teplotní křivky bez termického šoku,


11


-

pomalost procesu umožňuje jímat veškeré plynové produkty do zásobníků a využívat je k provozu kogenerační jednotky, a to bez vypouštění spalin do ovzduší, čímž nedochází ke vzniku emisí (mimo výstupu z kogenerační jednotky).

PTR jednotka sestává ze dvou modulů: termického (topného) a chladicího (viz obr. B.3 a B.4 a část F, příloha č. I-5 a č. I-6). Pro kapacitu 1 tuny za hodinu mají oba moduly podobu a rozměr 20-ti stopého přepravního kontejneru.

Obr. B.3 Pohled na topný modul PTR jednotky

Topný modul (viz obr. B.3) je postaven na bázi elektrické komorové pece s bočním ohřevem odporovými tyčemi a maximálním příkonu 200 kW. Pec je vyzděna šamotovými cihlami v podlaze a tepelnou izolací na bázi skelné vaty ve stěnách. V horní části pece jsou tři ventilátory zaručující stabilizovanou konvekci tepla a rychlost proudění okolo palivových článků. Surovina se vkládá do pece v ocelových kompartmentech, článcích vyrobených z nerezové oceli třídy 17 o tloušťce stěny 5 ÷ 10 mm s třemi vývody pro plynové produkty a s bajonetovýni uzávěry na surovinu v horní a boční části článku o průměru 50 ÷ 80 cm s izolací zabraňující vniknutí vzduchu do kompartmentu. Článek se pohybuje do pece po kolejích. Článek má specifikované rozměry a poměry stran a pracuje na bázi koksárenské baterie, přičemž šířka je ve stanoveném poměru k délce a článek představuje tenký hranol postavený na kratší stranu, který je vysoký. Poměry stran s detaily článku jsou předmětem know-how technologie. Článek jako takový zajišťuje proudění tepla o stanoveném gradientu mezi teplotou suroviny a teplotou pece s řízeným nárůstem tepla a to tak, že dochází k ohřevu suroviny od středu k okrajům a od zdola nahoru. K ohřevu suroviny v článku dochází regulovaně podle řízeného ohřevu pece a to řízeným procesem podle CPU pece na základě údajů z teplotních čidel, umístěných v šesti místech pece a ve třech místech článku. To umožňuje mít třípásmový ohřev v peci podle výšky ve stěně a nárůstu teploty v článku. Zahřívání suroviny probíhá po sofistikované teplotní křivce, která je součástí knowhow technologie PTR a která dělí proces na tři fáze: Každá fáze má jiný gradient růstu teploty suroviny ve stupních za minutu a je zakončena teplotním plató se stabilizací teploty nejprve mezi 130 ÷ 145 °C a pak mezi 350 ÷ 380 °C. Jednotlivé teplotní křivky mohou ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

12


vykazovat odchylky do 15 % v závislosti na typu suroviny, na hmotnostní navážce suroviny v článku. První fáze procesu trvá 15 ÷ 20 % času a vede k vysušení suroviny, vypaření vodní páry a k odvedení kyslíku ze článku v prvních 10 minutách procesu. První fáze procesu končí na zhruba 135 °C. K oh řevu je třeba 120 ÷ 150 kW. Proces rozkladu začíná již po dalším zvýšení teploty suroviny, přičemž plyn vzniká od 180 °C a nejvyšší produkce plynu nastává v 60 až 80 % cyklu při teplotě okolo 350 °C. Zde je spot řeba elektrické energie na ohřev okolo 65 kW. Při ohřevu za nízké teploty nedochází ke spékání povrchu a vzniku krusty. Proces suché destilace za sníženého tlaku (podtlak až 0,4 bar) v článku vede k 90% rozkladu organické látky na frakce. Tento proces trvá 20 až 90 % času cyklu. Poslední fáze do teploty 480 °C už obsahuje i exotermické reakce a vede k odstranění těkavých látek z organického uhlíku. Délka třetí fáze závisí na rozhodnutí, kolik těkavých látek bude třeba odstranit z organického zbytku po pyrolýze. Pec PTR jednotky obsahuje dva články, které se vyměňují v polovině topného cyklu druhého článku. Cyklus procesu trvá mezi 180 až 210 minutami v závislosti na typu suroviny a množství suroviny v článku. Poté dochází k nahrazení vyčerpaného článku článkem novým a k opakování cyklu.

Obr. B.4 Pohled na chladicí modul PTR jednotky

Palivový článek se surovinou je vybaven v horní části trubkami, které vycházejí ven z pece PTR systému a jsou upínáním připojeny k trubkám vedoucím do chladiče. Chladič PTR procesu (viz obr. B.4) je umístěn v 20-ti stopém kontejneru a je dvojokruhový o celkové délce trubek chladiče 84 m. Každý okruh chladiče je připojen samostatně na jeden palivový článek. Vstupní teplota plynů vcházejících do chladiče je průměrně 450 °C a výstupní pak 80 °C. Chladicí kapalinou je voda s etylenglykolem (v uzavřeném okruhu). V chladiči kondenzují uhlovodíky a olejové frakce za vzniku pyrolýzního oleje, jehož složení závisí na složení suroviny. Olej z procesu se hromadí na výtoku z chladiče v jeho spodní části. Plyn je dále upravován - vysušen a vyčištěn.


13


Sušení plynu je vybaveno ohřívákem plynu, který zajišťuje ohřátí plynu zchlazeného v předchozím stupni (na 7 °C) o 10 ÷ 15 °C. Vým ěník je ohříván plynem vstupujícím do výměníku chladicí jednotky. Čištění plynu je zajištěno průchodem nádobou s aktivním uhlím, v níž dochází jednak k zachycení znečišťujících látek, které se ve stopovém množství mohou v plynu objevit, jednak zde dochází ke snížení obsahu síry o cca 50 % proti původnímu stavu. To je pro proces spalování dostatečné, neboť sám termický proces zpracování odpadů neprodukuje vysoké koncentrace síry v plynu. Pokud se jedná o manipulaci s palivovými články, pak jednotka PTR potřebuje k provozu 8 palivových článků, přičemž 2 jsou v peci, 2 ve výměníku, 2 chladnou a 2 se plní (viz obr. B.5 a část F, příloha č. I-5). Palivový článek se plní shora rozemletou surovinou, která je dopravována z mlýna pásovým dopravníkem. Článkem manipuluje ramenový jeřáb, který jej staví na koleje před pec. Po kolejích vjíždí článek do pece (topného modulu). Po ukončení cyklu se horký článek vytahuje ven po kolejích magnetickým zámkem a dále se nechává v tepelném výměníku s nově naplněným článkem. Jeřábem se po vychladnutí (za 6 hodin) článek zvedá a uhlíkový zbytek se vysypává do kontejneru.

Obr. B.5 Schéma procesu se zařízením PTR a kogenerační jednotkou (HEDVIGA BIOENERGY, a.s.)

Hmotnostní bilance výroby frakcí z procesu PTR se liší podle suroviny: Z 1000 kg pneumatik (suroviny) se vyrobí průměrně 330 kg plynu, 450 kg pyrolýzního oleje a 220 kg uhlíkatého zbytku. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

14


Z 1 000 kg zpracovaného kalu z čistíren odpadních vod (ČOV) se průměrně vyrobí 790 kg pyrolýzního oleje, 160 kg uhlíkové frakce jako paliva a 50 kg bioplynu (převážně metanu). -

-

-

Použití technologie s PTR jednotkou má obecně následující vlastnosti: Technologie je mobilní - PTR jednotky, které jsou umístěny v kontejnerech, je možno přivézt na místo zpracování kalů v areálu ČOV nebo poblíž areálu. Uvedené řešení nevyžaduje převoz kalů, což významně snižuje náklady a rovněž není vyžadováno speciální povolení pro převoz a uskladňování nebezpečných odpadů. Obdobně je možno zařízení s PTR jednotkami jednoduše instalovat např. u skládky starých pneumatik nebo tuhého komunálního odpadu a následně tyto odpady v zařízení zpracovat. Technologii je možno dodat v různé velikosti, což dává širokou flexibilitu využití. Technologie PTR se skládá ze samostatných jednotek - modulů. Při potřebě větší kapacity je tedy možno složit více modulů. Tato skutečnost dává možnost investovat finanční prostředky per partes a tím snížit investiční náklady (a vyhnout se problémům s cash-flow v čase). Modulární uspořádání dále snižuje možnost výpadku celého zařízení v případě poruchy a rovněž umožňuje pravidelný servis bez celkové odstávky zařízení. Technické řešení je po zkouškách a rozborech suroviny nabídnuto na míru investora. Technologie pracuje v uzavřeném prostředí (compartmentu) a tudíž neprodukuje plynné fugitivní odpady. Všechny produkty z procesu jsou využitelné a schopné prodeje - tím je technologie bezodpadová.

Technologii nízkoteplotní termické pyrolýzy – PTR vyvinula a doladila firma SIMUL trust, a.s., Vratimov. Tato technologie je patentována a má zaregistrovaný průmyslový vzor. Vlastníkem patentu, prodejcem a výrobcem zařízení nízkoteplotní pyrolýzy je od 31.08.2012 nová firma HEDVIGA BIOENERGY, a.s., která drží všechna práva spojená s prodejem této technologie. Na technologii navazuje kogenerační jednotka vyrábějící ze vzniklého pyrolýzního plynu teplo a elektrický proud. Olejové a pevné výstupy z technologie mohou být využity jako palivo a budou předmětem komerčního prodeje. Pro olejové (kapalné) výstupy byl vydán certifikát č. VVUÚ-205/H/2009 ze dne 03.12.2009 (Kapalné palivo SIMUL TPO 1 – viz část část F, příloha č. I-7), pro pevné výstupy pak certifikát č. VVUÚ-206/H/2009 ze dne 04.12.2009 (Pevné palivo SIMUL TUD 1 – viz část část F, příloha č. I-8). V současné době je firma schopna vyrábět zařízení zpracovávající 50, 250 a 1 000 kg pyrolýzní suroviny na jednu vsázku a zpracovat ji za cca 2 hodiny. V posuzovaném případě bude použito pyrolýzních jednotek PTR 1000, které mohou zpracovat 1 000 kg pyrolýzní suroviny (upraveného tuhého komunálního odpadu s 10% podílem pneumatik) za cca 2 hodiny. Kogenerační jednotka Cento T200 firmy TEDOM a.s. Kogenerační jednotky TEDOM řady Cento se řadí mezi stroje středních výkonů, na bázi plynových motorů, které vycházejí z vozidlových motorů. Tvoří řadu výkonů v rozsahu od 40 do 200 kW. Blokové uspořádání těchto jednotek obsahuje soustrojí motor – generátor, kompletní tepelné zařízení jednotky a protihlukový kryt. Součástí dodávky je volně dodaný tlumič výfuku. Kogenerační jednotka (KJ) je osazena elektrickým rozvaděčem se silovou a ovládací částí. KJ je určena pro provozování na zemní plyn, bioplyn, skládkový či jiný plyn s patřičnou výhřevností. Instalována může být v kryté strojovně nebo v kontejnerech (v posuzovaném případě budou umístěny dvě KJ v jednom kontejneru – viz obr. B.6 a část F, příloha č. I-9). KJ Cento T200 je v provedení SP se synchronním generátorem určena pro paralelní provoz se sítí 400 V/50 Hz. Teplovodní okruh je přizpůsoben teplotnímu spádu 90/70 °C. Z rozhodnutí certifikované osoby 1015 (Strojírenský zkušební ústav s.p., Brno) byl vydán certifikát „E-30-01048-10“ potvrzující shodu výrobků řady Cento s požadavky ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

15


směrnice 2009/142/ES (nařízení vlády č. 22/2003 Sb.). Společnost TEDOM je také držitelem certifikátů řízení jakosti QMS a EMS. Na základě zkoušek provedených na řídicím rozvaděči udělil Elektrotechnický zkušební ústav, certifikační orgán č. 3018, akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN 45011 certifikát č. 1081012. Základní technické údaje kogenerační jednotky Cento T200 firmy TEDOM a.s.: •

jmenovitý elektrický výkon

200 kW

•

maximálnín tepelný výkon

253 kW

•

příkon v palivu

510 kW

•

účinnost elektrická

39,2 %

•

účinnost tepelná

49,5 %

•

účinnost celková (využití paliva)

88,7 %

•

spotřeba plynu při 100% výkonu

54,0 m3/h

•


41,6 m3/h

•


29,3 m3/h

Obr. B.6 Kogenerační jednotka Cento 2 x T160÷200 firmy TEDOM (v kontejneru) Legenda: 1 – sekundární okruh – výstup DN 65, 2 – sekundární okruh – vstup DN 65, 3 – spaliny – výstup DN 150, 5 – vstup ventilačního vzduchu. Pozn.: Další detaily jsou zřejmé z přílohy č. I-9 (část F dokumentace).

K pohonu jednotky je použit plynový spalovací motor TG 210 G5V TW 86, výrobek firmy TEDOM a.s. (viz obr. B.7). ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

16


Základní technické údaje motoru TG 210 G5V TW 86: •

počet válců

•

uspořádání válců

•

vrtání x zdvih

•

zdvihový objem

•

kompresní poměr

•

otáčky

6 v řadě 130 x 150 mm 11 946 cm3 12 : 1 1 500 min-1

Odvod spalin: •

množství spalin

900 m3N/h

•

teplota spalin jmen./max.

120/150 °C

•

rychlost spalin na výstupu (DN 150)

20,4 m/s

Garantované emisní koncentrace: CO Emise (při 5% obsahu O2 ve spalinách)

650

mg/m3N

NOx 500 mg/m3N

Uvedené emisní hodnoty plní emisní limity, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.

Obr. B.7 Plynový spalovací motor kogenerační jednotky Cento firmy TEDOM a.s.

Emisní limity pro pístové spalovací motory o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 1 MW a nižším než 5 MW (v posuzovaném případě je celkový tepelný příkon zařízení 4 080 kW – viz dále kap. B.III.1), které spalují plynné palivo obecně, činí pro CO 1 300 mg/m3 a pro NOx 500 mg/m3 (viz příloha č. 2, část II, tab. 2.2 vyhlášky č. 415/2012 Sb., platnost do 31.12.2017). ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

17


Zdrojem elektrické energie je synchronní generátor se základními parametry: •

výkon generátoru

•

cos φ

1,0

•

napětí

400 V

•

frekvence

50 Hz

315 kVA/252 kW

Hlukové parametry: Hlukové parametry udávají úroveň akustického tlaku, měřenou ve volném zvukovém poli. Stanovení měřicích míst a způsob vyhodnocení odpovídá ČSN 09 0862. Provedení:

Standardní

Silent

•

protihlukový kryt KJ v 1 m

80 dB

72 dB

•

výstup ventilace protihluk. krytu v 1 m

89 dB

76 dB

•

vývod spalin v 1 m od příruby tlumiče

80 dB

80 dB

Popis postupu zpracování tuhého komunálního odpadu (TKO) Z tuhého komunálního odpadu bude na soustavě lineárních sít oddělen co největší podíl inertního materiálu. Takto upravený komunální odpad bude drcen linkou s dvoustupňovým drtičem na části o velikosti 5 cm až 8 cm (viz část F, příloha č. I-10). Připravený materiál je shromažďován v zásobníku. Ze zásobníku jsou matriálem plněny články pro pyrolýzu. Materiál v článcích bude hutněn vibracemi. Pomocí zavážecího zařízení jsou naplněné články zasunuty do elektrické pece a připojeny na potrubí chladiče. Po překonání termické bariéry začne v článku probíhat pyrolýzní rozklad materiálu. Článek s dokončeným pyrolýzním rozkladem je z pece vyvezen a nahrazen dalším článkem naplněným materiálem (viz obr. B.5). Cyklus výměny článku se opakuje přibližně každé dvě až tři a půl hodiny. V peci jsou umístěny dva články. Články jsou měněny v režimu, který zaručuje plynulou produkci plynu ze zařízení PTR 1000 (viz výše). Plyn je upravován (vysušen a vyčištěn – viz též výše) a přes plynojem pohání kogenerační jednotky TEDOM Cento T200. Ty vyrábí elektrickou energii a teplo. Systém bude vybaven bezpečnostním plynojemem, ve kterém bude shromažďován tzv. jalový plyn (tedy malé množství plynu naředěné vzduchem, vznikající při výměně palivových kompartmentů, resp. článků s materiálem) a který poslouží i v případě, že dojde k poruše odběru plynu pro kogeneraci. V souladu s bezpečnostními předpisy bude technologie vybavena také havarijní flérou (spalovací teplota fléry je cca 1200 °C). Vzhledem k zařazení bezpečnostního plynojemu do technologického řetězce se využití fléry prakticky nepředpokládá. Pyrolýzní olej bude z oddělovací jímky (gravitační oddělení vody) přečerpáván do sběrné nádrže. Pak bude odvážen k dalšímu zpracování. Pevná frakce bude shromažďována v krytých kontejnerech a posléze odvážena k dalšímu zpracování. Kogenerační jednotky jsou navrženy v kontejnerovém uspořádání. Vyrobená elektrická energie je vyvedena do přenosové soustavy přes výstupní trafostanici VN. Vyrobené teplo bude využito mimo vytápění haly se zařízením PTR 1000 také k vytápění výrobní haly a bytových jednotek v blízkosti instalace zařízení (pomocí vlastního potrubí). V případě hodnocených pyrolýzních a kogeneračních jednotek včetně dalšího technologického zařízení je pravděpodobně, že po uplynutí stanovené doby provozu budou jednotlivé komponenty rozebrány a odvezeny (jedná se o semimobilní zařízení). Další naložení s komponenty a odpadem je při dodržení platné legislativy zcela na rozhodnutí


18


vlastníka. Místa základů jednotlivých zařízení a zpevněné plochy budou rekultivovány podle projektu rekultivace, schváleného již ve fázi vydání stavebního povolení. Upravené a nově vybudované komunikace pravděpodobně nebude vůle odstraňovat a budou ponechány, jelikož zvyšují možnosti zpřístupnění pozemků. Stavba technologie energetického využití odpadu splňuje všechny požadavky z hlediska technického a bezpečnostního i z hlediska životního prostředí, kladené v současnosti na tento typ staveb.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby: Předpokládaný termín dokončení výstavby:

červenec prosinec

2013 2013

B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Jihomoravský

Obec:

Hodonín

Správní obvod obce s rozšíř. působností a obce s pověřeným obecním úřadem:

Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Město Hodonín Masarykovo nám. 1, 695 35 Hodonín Městský úřad Hodonín Masarykovo nám. 1, 695 35 Hodonín

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Posuzování vlivů záměru na životní prostředí zajišťuje příslušný orgán, kterým je Krajský úřad Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, odbor životního prostředí, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno. Navazující rozhodnutí: Územní řízení, stavební řízení, kolaudační rozhodnutí. Navazující správní řízení ve věcech umístění, povolení a trvalého užívání stavby následně povede věcně a místně příslušný stavební úřad, v tomto případě Městský úřad Hodonín, Masarykovo nám. 1, 695 35 Hodonín. Povolení k vypouštění vod do vod povrchových vydá vodoprávní úřad, v tomto případě Městský úřad Hodonín, Masarykovo nám. 1, 695 35 Hodonín. V případě, že to bude shledáno potřebným, vydá stanovisko k zařazení zdroje znečišťování ovzduší Ministerstvo životního prostředí. Závazné stanovisko k umístění a povolení provozu vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší je kompetentní vydat Krajský úřad Jihomoravského kraje. Zařízení neprodukuje jednoduché základní chemické látky a nezpracovávají se zde nebezpečné odpady, nepředpokládá se tedy vedení řízení o integrovaném povolení.


19


B. II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Zábor půdy Stavba vlastního zařízení technologie energetického využití odpadu je investorem plánována v katastrálním území Hodonín (katastrální území 640 417) na nezastavěném pozemku parcelního čísla 1451/154 (viz část F, příloha č. I-2 a I-3 a foto č. 1 až 6). Nadmořská výška hodnocené lokality je cca 208 metrů n.m. Jedná se o území, kde v minulosti probíhala těžba nevyhrazeného nerostu (písku). Následně zde byly skládkovány vstupní suroviny a produkty cukrovarnického průmyslu. Byl zde i neřízeně ukládán odpad. V současnosti je převážná část pozemku volnou plochou, na značné části jsou umístěny velké betonové kusy a nachází se zde deponie ostatních stavebních a jim podobných sutí (viz část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6). Pozemek parcelního čísla 1451/154 není dle listu vlastnictví 14864 (katastrální území 640 417 Hodonín) součástí zemědělského půdního fondu (druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha). Ani kvalita tohoto pozemku (vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k pozemku je v LV bez zápisu) a jeho umístění nedává vhodnou příležitost pro rozvoj zemědělského využití. K záboru půdy ze zemědělského půdního fondu tedy nedojde. Dotčený pozemek není ani součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) - viz část F, příloha č. I-2. Navíc část pozemku p.č. 1451/154 v k.ú. Hodonín, kde má být realizován hodnocený záměr, se dle závazné části změny č. 35 územního plánu sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Hodonín nachází v ploše vymezené pro výrobní aktivity (směrná část ÚPnSÚ upřesňuje využití této části pozemku pro „Vp – průmyslové podniky, kapacitní sklady“ - viz příloha v části H). Celkový zábor půdy: Zpevněná manipulační plocha:

75 m x 60 m = 4 500 m2

Zastavěná plocha: hala (2 x PTR a drtič)

35 m x 16 m =

Zbylá zpevněná plocha (separátor na volné ploše):

560 m2

15 m x 20 m =

300 m2

+ 10 m x 4 m =

40 m2

Celkem zbylá zpevněná plocha: 340 m2 Umístění kogeneračních jednotek a plynojemů: Trafostanice: Zábor půdy celkem:

40 m x 20 m = 800 m2 5mx 4m=

20 m2 6 220 m2

Ochranná pásma: Na řešené území zasahují ochranná pásma vodovodu, ochranné pásmo VN nadzemního vedení, silnice II. třídy (II/432) a ochranná pásma další technické infrastruktury. Přehled limitů: • • • • • •

ochranné a bezpečnostní pásmo VTL a STL plynovodu (zákon č. 458/2000 Sb.), ochranné pásmo VVN nadzemního vedení 110 kV (zákon č. 458/2000 Sb.), ochranné pásmo VN kabelového vedení 22 kV (zákon č. 458/2000 Sb.), ochranné pásmo VN nadzemního vedení 22 kV (zákon č. 458/2000 Sb.), ochranné pásmo vodovodů a kanalizací (zákon č. 274/2001 Sb.), ochranné pásmo podzemního telekomunikačního vedení (zákon č. 127/2005 Sb.). Ochranná pásma inženýrských sítí:

• •

Vodovod do ø 500 - 1,5 m, Vedení VN - 1,0 m,


20


• • • •

Vedení NN - 1,0 m, Vedení telefonu - 1,5 m, Středotlaký plyn - 1,0 m, Silnice II. třídy - 15,0 m.

B.II.2. Odběr a spotřeba vody Výstavba V době výstavby je předpokládána spotřeba vody úměrná běžným stavebním pracím, převážně bude odebírána v místech výroby betonářských výrobků a směsí, max. odběr v místě stavby bude činit 10 m3/den. Voda pro sociální zařízení stavebních dělníků bude odebírána v sídle jejich firmy, nepředpokládá se, že by v rámci zajištění zařízení staveniště byly v území zřizovány sprchy. Ve fázi výstavby bude potřeba pitné vody řešena dovozem. Provoz zařízení •

Pitná voda a voda pro sociální účely

Ve fázi provozu bude zdrojem pitné vody přípojka na veřejný vodovod s napojením ve vodovodní šachtě přímo na pozemku p.č. 1451/154 (u silnice II/432). Předpokládaný počet zaměstnanců bude cca 10 (na denní a odpolední směně 4, na noční směně 1÷2). Potřeba pitné vody pro sociální účely je uvedena v následující tabulce B.1. Tab. B.1 Potřeba pitné vody Průměrná denní Maximální denní potřeba potřeba 3 3 (m /den) (m /den) 1,20 1,95

•

Průměrná měsíční potřeba 3 (m /měsíc) 36

Průměrná roční potřeba 3 (m /rok) 432

Voda pro technologické účely

Voda bude v systému používána v uzavřeném okruhu jako chladicí kapalina. Celkové nároky na odběr a doplňování vody do systému jsou ojedinělé, neboť z kondenzace plynu odchází dostatečné množství vody, které lze pro vyčištění použít pro doplnění chladicího okruhu. Požární voda Požární voda bude zabezpečena z podzemního požárního hydrantu (s největší pravděpodobností v prostoru areálu společností OMNIKA, s.r.o. Hodonín) na základě smluvního vztahu.

B.II.3. Surovinové a energetické zdroje Energetické zdroje Pro účely tohoto oznámení se předpokládá následující spotřeba energií a energetických zdrojů: Elektrická energie:

spotřeba cca 0,4 MWh/1 t zpracovaného materiálu (bez ohledu na vyrobenou energii, která bude dodávána do sítě)

Zemní plyn nebo LPG:

jako spoluspalovaný plyn v havarijní fléře, spotřeba není významná, v rámci tisíců m3/rok.


21


Pozn.: Vzhledem k tomu, že zařízení bude vybaveno bezpečnostním vakem (plynojemem) pro případ, že by došlo k poruše odběru plynu pro kogeneraci, nepřichází prakticky provoz havarijní fléry v úvahu. Fléra nicméně bude muset být, z hlediska splnění bezpečnostních předpisů, instalována. Vstupní odpady kat. O:

10 240 tun předtříděného komunálního odpadu (např. odpady 19 10 04 Lehké frakce a prach neuvedené pod číslem 19 10 03, 19 10 06 Jiné frakce neuvedené pod číslem 19 10 05, 16 01 03 Pneumatiky, případně odpady jiných granulovaných plastů a pryže – min. cca 1 000 tun, resp. cca 10 % vsázky) + vedlejší produkty a granuláty jako výrobky z pryže, plastů a textilu.

Surovinové zdroje Záměr bude mít, pomineme-li jako vstupní surovinu do zařízení dovážené odpady (viz výše), pouze minimální nároky na zabezpečení vstupních surovin a materiálů. Materiály pro běžnou údržbu a provoz budou v běžném množství a bez významných přepravních či jiných nároků. Potřeba strategických zdrojů přírodních surovin není uvažována. Surovinami potřebnými pro výstavbu a údržbu hodnoceného záměru jsou zejména stavební a konstrukční materiály. Stavební materiály pro výstavbu: • • • • • • • • • •

Zdící a spojovací materiály, písky, betony pro základové a podlahové konstrukce, izolační prvky, podlahové materiály, obklady, ocelové prvky a konstrukce, schodišťové prvky, stavební dřevo a dřevěné konstrukce, výplňové prvky – okna, dveře atd., Kamenivo, štěrky, štěrkopísky, písky a recyklát pro konstrukce zpevněných ploch a podsypy, Ocelové konstrukce, profilované prvky obvodového opláštění a střešního pláště, spojovací prvky, konstrukční prvky oplocení – sloupky, pletivo, ocelové brány atd., Betonové prefabrikáty, betonové stavební prvky, armaturní železo, zámečnické výrobky, izolační hmoty, izolační a stavební textilie, tmely a nátěrové hmoty, asfaltové směsi a asfaltové betony, Potrubí různých profilů a materiálů (PE, PP, PVC, kamenina) včetně potřebných objektových prvků (šachtice, vpustě, jímky) a armaturního vybavení a instalačních materiálů atd., Pozinkované potrubní rozvody včetně hydrantových objektů, otopné rozvody vytápěcí soustavy, Elektrozařízení a elektromateriál – trafostanice, rozvodny, kabely, svítidla, osvětlovací tělesa, instalační materiály, elektrosoučástky, svodiče, hromosvody, zemnící dráty, pásky atd., Slaboproudé instalace, Provozní, dílenské a laboratorní vybavení, hygienická zařízení, nábytkové vybavení, Mobiliář a sadbové materiály. Materiály a suroviny pro provoz zařízení:

Záměr má, vzhledem k nevýrobnímu charakteru, pouze minimální nároky na zabezpečení vstupních materiálů a přípravků a to pouze z důvodu údržby staveb a instalací.


22


B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Doprava areálu Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov bude napojena na stávající obslužnou komunikaci, která je přímo napojena na sjezd ze silnice II/432, která se nedaleko areálu (ve vzdálenosti cca 850 m) kříží se silnicí I/55. Oznamovatel předpokládá (viz tab. B.2), že po silnici I/55 bude proud rozdělen z 50 % od dálnice D1 a z 50 % od Strážnice, resp. od Uherského Hradiště, tedy z druhé strany. V případě silnice II/432 je předpokládána nákladní doprava ve výši plných 100 % od Hodonína (od Ratíškovic tedy 0 %). Ve fázi výstavby se předpokládá nasazení obvyklé stavební techniky (buldozer, rýpadlo, nakladač), včetně 2 až 3 průjezdů nákladních aut za hodinu, max. 30 jízd nákladních automobilů denně v denní době. Ve fázi provozu se pro dovoz a odvoz vstupních a výstupních materiálů předpokládá v krajním případě využití 10ti těžkých nákladních vozidel za den (viz tab. B.2), běžně max. 5ti vozidel za den. Kromě nákladních vozidel se předpokládá maximální příjezd (a odjezd) 10ti osobních vozidel za den, běžně 5ti vozidel denně. Nákladní doprava bude realizována pouze v denní době. Tab. B.2 Dopravní trasy - nárůst průjezdů vozidel v souvislosti s provozem areálu Dopravní trasy - nárůst průjezdů vozidel TEVO HODONÍN - PÁNOV

Vozidla

Osobní

Rok 2014 voz./den 10

Lehká nákladní Těžká nákladní

10

Celkem

20

SILNICE II/432

Osobní

10

úsek silnice I/55 - areál TEVO Hodo-

Lehká nákladní

nín - Pánov

Těžká nákladní Celkem

10 20

SILNICE I/55

Osobní

5

úsek silnice II/432 - směr dálnice D1

Lehká nákladní Těžká nákladní Celkem

5 10

SILNICE I/55

Osobní

5

úsek silnice II/432 - směr Strážnice,

Lehká nákladní

resp. Uherské Hradiště

Těžká nákladní Celkem

• • •

5 10

Roční bilance obslužné dopravy hodnoceného areálu bude následující: Doprava materiálu ke zpracování: 840 aut ročně, Odvoz pevné frakce: 266 aut ročně, Odvoz pyrolýzního oleje: 160 cisteren ročně.

Je samozřejmé, že bude snaha vytěžovat dopravu v obou směrech - pevnou frakci budou odvážet některé nákladní automobily, které přivezou surovinu ke zpracování. Je možno konstatovat, že nárůst dopravy na silnici II. třídy číslo 432 a silnici I. třídy číslo 55 bude v souvislosti s hodnoceným záměrem minimální. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

23


B. III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. Množství a druh emisí do ovzduší Období provozu Předmětem stavby záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín Pánov je energetické využití odpadu v projektovaném celkovém množství 10 240 t/rok předtříděného komunálního odpadu (zbaveného inertních materiálů a bioodpadu). Z toho bude cca 1 000 tun (10 %) drcených pneumatik. Drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích. Zařízení areálu na využití odpadu je složeno z manipulační plochy, drtičů odpadu spojených s lineárními síty v samostatné uzavřené hale. V druhé hale budou umístěny dvě pyrolýzní jednotky PTR 1000 od firmy SIMUL trust, a.s. (PTR = pomalá termická reakce). Na volném prostranství bude umístěná šestice plynojemů v kontejnerech o objemu 6 x 100 m3 a čtyři kontejnery vždy s dvojicí kogeneračních jednotek (2 x TEDOM Cento T 200 SP KON) k energetickému využití vzniklého plynu v pyrolýzních jednotkách. Dále zde bude instalována kiosková trafostanice. a) Hlavní bodové zdroje znečišťování ovzduší Je nutno zdůraznit, že při zpracování odpadu v hodnocených pyrolýzních jednotkách odpady vůbec nepřicházejí do kontaktu s plamenem a oxidačním prostředím, naopak jsou zpracovávány za nepřístupu vzduchu, aby byl eliminován i zbytkový obsah kyslíku v odpadech vstupujících do zařízení. Odpady se v zařízení pouze tepelně rozkládají na pevnou, kapalnou a plynnou část (vznikne energeticky využitelný plyn, pyrolýzní olej a zbytková pevná frakce). Plynná část je následně vedena k sušení, odsíření a čištění včetně průchodu aktivním uhlím, kde jsou zachycovány všechny znečišťující látky. Výsledná kvalita vyčištěného plynu se z hlediska emisí ze spalování pak blíží generátorovému plynu. Vyčištěný plyn je spalován v jiné části zařízení (kogenerační jednotka), v němž je vyráběna elektrická energie, která je dodávána v celém objemu do sítě, nikoliv spotřebovávána k provozu zařízení. V samotném zařízení může být využito pouze odpadní teplo ze vstupních materiálů, čímž dochází ke snížení energetické náročnosti provozu zařízení. Projektovaná roční výroba plynu, který bude spálen v kogeneračních jednotkách je 4 100 000 Nm3/rok o průměrné výhřevnosti 48 MJ/Nm3. Projektovaná doba provozu kogeneračních jednotek je 7 360 h/rok. Pro účely tohoto oznámení je vlastní tepelná úprava odpadů zařazena dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jako následující vyjmenovaný stacionární zdroj: 3.6. Zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace plynů a minerálních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů. Plyn vyprodukovaný v pyrolýzních jednotkách bude spálen v osmi kogeneračních jednotkách o tepelném příkonu 510 kW v přivedeném palivu (TEDOM Cento T 200 SP KON o tepelném výkonu 253 kW a elektrickém výkonu 200 kW), a tím bude produkován elektrický proud a teplo. Celkový elektrický výkon bude 1 600 kW, celkový tepelný výkon 2 024 kW a celkový tepelný příkon pak 4 080 kW (8 x 510 kW = 4 080 kW = 4,080 MW). Vyrobený proud bude dodáván do veřejné distribuční sítě - předpokládaná výroba 11 776 MWh. Vzniklé teplo bude použito částečně v areálu na využití odpadu, dále pro vytápění blízkého areálu a obytné zástavby v množství 4 334 GJ/rok. Spalování syntetického plynu s doprovodnou výrobou elektrické energie je zařazeno dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jako následující vyjmenovaný stacionární zdroj: ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

24


1.2. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 do 5 MW včetně (pozn.: je vyžadováno zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Emise znečišťujících látek vznikají pouze ze spalování plynu vzniklého z pyrolýzního procesu v kogeneračních jednotkách, které představují hlavní bodové zdroje znečišťování ovzduší. Pro výpočet emisí z provozu kogeneračních jednotek jsou použity emisní limity pro pístové spalovací motory platné do 31.12.2017 (příloha č. 2, část II, tab. 2.2 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) – viz tab. B.3. Tab. B.3 Emisní limity pro pístové spalovací motory 3 Emisní limity [mg/m ] Plynový motor Tepelný příkon NOx CO pro plynné palivo obecně > 1- 5 MW 500 1 300 Poznámky : - TZL - tuhé znečišťující látky, NOx - oxidy dusíku, CO - oxid uhelnatý. - Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 5 %.

Je nutno zdůraznit, že v daném případě se nejedná o spalovnu odpadů ve smyslu zákona, neboť a) hlavním účelem je získání čistých kovových složek vstupního odpadu, syntetického plynu a oleje a zejména elektrické energie ze spalování vzniklého syntetického plynu, b) do zařízení nevstupují odpady kat. N. Nicméně z hlediska principu předběžné opatrnosti byly v rámci zpracování rozptylové studie (viz dále kap. a část F, příloha č. II-1) modelovány také znečišťující látky, které jsou charakteristické pro spalovny odpadů, byť hodnocené zařízení není v žádném případě spalovnou odpadů a vztahuji se na něj pouze emisní limity pro pístové spalovací motory (viz výše). Výstupy z takto rozšířené rozptylové studie (viz část F, příloha č. II-1) byly použity při zpracování studie o posouzení vlivů na veřejné zdraví (viz část F, příloha č. II-4). Pro výpočet emisí tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu siřičitého (SO2), celkového organického uhlíku (TOC), chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl, fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF a polychlorovaných dibenzodioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F) byly použity emisní limity pro spalovny odpadu (příloha č. 4, část I, bod 1 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) – viz tab. B.4. Tab. B.4 Emisní limity pro spalovny odpadu Znečišťující látka

Emisní limity -3

TZL 10 mg.m -3 SO2 50 mg.m -3 TOC 10 mg.m -3 HCl 10 mg.m -3 HF 1 mg.m -3 PCDD/F 0,1 ng TEQ.m Poznámky: - Emisní limity jsou vztaženy na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku 11 %.


25


Pozn.: Dne 23.01.2013 proběhlo na zkušebním zařízení (pyrolýzní jednotka PTR 1000, kogenerační jednotka TEDOM Cento T 180 SP a příslušenství) autorizované měření emisí a akreditovaná zkouška (č. 03/13), kterou provedlo Výzkumné energetické centrum Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava v areálu firmy HEDVIGA BIOENERGY, a.s. ve Vratimově. Energeticky byl využit předtříděný komunální odpad (zbavený inertních materiálů a bioodpadu) a pryžová drť. Z měření emisí na výstupu za kogenerační jednotkou vyplynulo, že emise znečišťujících látek, sledovaných u spaloven odpadů jsou u měřeného zařízení mnohem nižší, než stanovené emisní limity pro spalovny odpadů – viz tabulka B.4. Např. emise PCDD/F (ƩTEQ) dosáhla pouze 2,67 % emisního limitu pro spalovny odpadu, emise HF pouze 14,00 % emisního limitu a emise HCl pouze 2,70 % emisního limitu pro spalovny odpadu. Pozn.: Uvedené výsledky měření jsou uvedeny při referenční koncentraci O2 = 5 %. Při refereční koncentraci O2 = 11 %, jak je předpokládáno u emisních limitů pro spalovny (viz výše tab. B.4), by byly hodnoty uvedených emisí ještě nižší (emise PCDD/F [ƩTEQ] by dosáhla pouze 1,67 % emisního limitu pro spalovny odpadu, emise HF pouze 9,00 % emisního limitu a emise HCl pouze 1,70 % emisního limitu). b) Hlavní plošné zdroje znečišťování ovzduší Plošným zdrojem znečišťování ovzduší mohou být za provozu hodnoceného záměru pojezdy drobných mechanismů (vysokozdvižný vozík apod.) po zpevněné ploše o výměře cca 340 m2. Emise z pojezdů uvedených mechanismů by měly být minimální. Po zpevněné ploše budou pojíždět také nákladní automobily, přivážející a odvážející vstupní a výstupní materiály. Emise těchto automobilů jsou vypočteny dále v kapitole hlavní liniové zdroje znečišťování ovzduší. Ostatní technologické pochody se budou odehrávat v hale. Emise by tedy neměly vznikat. c) Hlavní liniové zdroje znečišťování ovzduší Liniovým zdrojem znečišťování ovzduší budou emise z výfukových plynů zejména těžkých nákladních automobilů, přivážejících a odvážejících vstupní a výstupní materiály (doprava materiálu ke zpracování, odvoz pevné frakce a odvoz pyrolýzního oleje ke spotřebitelům). Při určování množství emisí za období provozu zařízení je možno použít následující vzorec, který je uveden v obecném tvaru: E = EF x Q x L x 10-3 kde

E EF Q L

... emise (kg), ... emisní faktor jednotkového vozidla (g/km.voz.), ... počet vozidel (vozidla za období provozu), ... délka příjezdové a odjezdové komunikace (km).

Pro výpočet emisí ze silniční dopravy byly použity emisní faktory pro silniční vozidla z „Programu pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla“ MEFA v.02 a v.06 z internetových stránek ATEM Praha (http:/www.atem.cz) – viz tab. B.5. Pro stanovení emisních faktorů se vycházelo z předpokladu, že provozovaná silniční vozidla v roce 2014 budou podle plnění emisní úrovně v těchto kategoriích: 50 % vozidel - EURO 4, 25 % vozidel EURO 3, 15 % vozidel EURO 2 a 6 % vozidel EURO 1 a 4 % konvenční (bez katalyzátorů). Emisní faktory jsou voleny pro režim rychlosti 50 km/hod. Ve fázi provozu se pro dovoz a odvoz vstupních a výstupních materiálů (doprava materiálu ke zpracování, odvoz pevné frakce, odvoz pyrolýzního oleje) předpokládá maximální počet 10ti těžkých nákladních vozidel za den (viz výše tab. B.2). ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

26


Emise byly vypočteny pro úsek příjezdové trasy délky 850 m (0,85 km). Jedná se o úsek (cca 700 m) příjezdové trasy vedoucí po silnici II/432 od křižovatky silnic I/55 a II/432 a o úsek účelové komunikace (cca 150 m) od silnice II/432 po posuzovaný areál záměru energetického využití odpadu. Tab. B.5 Emisní faktory pro silniční dopravu Emisní faktory pro silniční dopravu v roce 2014 PM10 (g/km.voz.) 50 km/h 90 km/h

Kategorie

5 km/h

130 km/h

Osobní vozidla

0,165

0,034

0,031

0,062

Lehká nákladní vozidla

1,046

0,147

0,194

0,363

Těžká nákladní vozidla

7,941

0,735

0,636

0,636

Kategorie

5 km/h

50 km/h

90 km/h

130 km/h

Osobní vozidla

0,184

0,026

0,019

0,025


1,102

0,185

0,130

0,133


16,002

0,700

0,582

0,582

NO2 (g/km.voz.)

CO (g/km.voz.) Kategorie

5 km/h

50 km/h

90 km/h

130 km/h

Osobní vozidla

7,595

0,572

0,494

1,136


6,703

1,067

0,959

2,540


44,677

6,772 5,984 benzen (g/km.voz.)

5,984

Kategorie

5 km/h

50 km/h

90 km/h

130 km/h

Osobní vozidla

0,100

0,011

0,009

0,014


0,015

0,003

0,002

0,002


0,162

0,026

0,017

0,017

benzo(a)pyren (µg/km.voz.) Kategorie

5 km/h

50 km/h

90 km/h

130 km/h

Osobní vozidla

0,040

0,038

0,150

0,340


0,023

0,028

0,076

0,168


0,110

0,274

1,210

1,210

Množství emisí z liniového zdroje - z dopravy na uvedené trase - bude dosahovat hodnot uvedených v následující tabulce B.6 (trasa pro příjezdy a odjezdy – 0,85 km, max. 10 těžkých NA denně – viz výše tab. B.2, tj. 20 jízd těžkých nákladních automobilů za den – po dobu 320 dnů za rok). Tab. B.6 Množství emisí na uvedené trase – období provozu (320 prac. dnů/rok) Škodlivina ↓ Emisní faktor EF [g/km.voz], Emise za 320 dnů [kg] 50 km/hod., TNA PM10 0,735 3,998 NO2 0,700 3,808 CO 6,772 36,839 Benzen 0,026 0,141 Benzo(a)pyren 0,000000274 0,00000149


27


Z tabulky B.6 vyplývá, že množství emisí souvisejících s obslužnou dopravou posuzovaného areálu bude velmi nízké. Pozn.: Vzhledem k tomu, že emisní faktory pro osobní automobily jsou daleko nižší než pro nákladní vozy, nebyly emise pro osobní automobily počítány.

Období výstavby Stavba technologie energetického využití odpadu si vyžádá (po dobu cca 6ti, max. 7mi měsíců) zvýšený provoz nákladních automobilů a stavebních a zvedacích mechanismů po příjezdové komunikaci. Hlavní stavební cykly bude tvořit betonáž základové desky a základů, stavba (montáž) haly a usazení technologických jednotek na základech. Všechny práce budou mít charakter stavby nebo montáže z dovezených vstupů (štěrk, betonové směsi, písek, konstrukce haly, technologie strojní a elektro, řídící systémy). a) Hlavní bodové zdroje znečišťování ovzduší V období výstavby hodnoceného záměru se výskyt významných bodových zdrojů znečišťování ovzduší nepředpokládá. Bodovým zdrojem může být generátor na výrobu elektrické energie pro provoz pracovního nářadí. Jeho užití však bude časově omezené. b) Hlavní plošné zdroje znečišťování ovzduší Za plošné zdroje znečišťování ovzduší je nutno považovat soubor činností, které budou probíhat na ploše staveniště v souvislosti s přípravou území (vyčištění lokality výstavby od stavební suti a betonovývh bloků – viz fotodokumentace foto č. 2 až 6), s prováděním stavebních prací a dopravou stavebních materiálů. Hlavním zdrojem znečišťování ovzduší budou přejezdy nákladních automobilů a činnost mechanizmů při stavebních pracích. Při uvedených činnostech mohou být do ovzduší emitovány: • tuhé znečišťující látky (PM10), • oxid dusičitý, • oxid uhelnatý, • benzen jako reprezentant karcinogenních uhlovodíků. Ke znečišťování ovzduší tuhými látkami vznikem sekundární prašnosti může docházet při přejezdech nákladních automobilů a pracovních mechanizmů po ploše staveniště. Vzhledem k tomu, že staveniště je odděleno od obytné zástavby zeleným pásem stromů, lze předpokládat, že ke zhoršení kvality ovzduší v místní části Hodonín - Pánov vlivem uvedených činností prakticky nedojde. Navíc při vysychání povrchu staveniště lze přistoupit ke zkrápění ploch a omezování rozlohy ploch, na kterých se pracuje. Emise prachu vzniklých druhotnou prašnosti nelze spolehlivě určit. Posouzení emisí z provozu motorů nákladních automobilů a pracovních mechanizmů je provedeno za následujících předpokladů: • počet vozidel stavby (nákladní automobily) nepřetržitě operujících na samotném stanovišti se odhaduje na 6 denně (v období maximální intenzity prací), po dobu 16 hodin denně, • počet zemních (stavebních) strojů nepřetržitě operujících na staveništi se předpokládá v počtu 3 až 4 denně – v nejhorším možném případě (skrývka zeminy, hloubení základů, betonáž základové desky a základů) by mělo probíhat po dobu intenzivních prací v délce cca 40 dnů. U automobilů přepravujících stavební materiály se předpokládá, že při pojezdu v prostoru během 16 hodin ujedou vzdálenost 40 km. Dále budou v prostoru staveniště operovat buldozer, bagr a případně další těžká stavební technika (domíchávač, jeřáb). Pro účely výpočtu emisí byl stavební stroj nahrazen jedním nákladním automobilem, ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

28


operujícím v prostoru staveniště 16 hodin denně (ekvivalent spotřeby paliva), opět se předpokládá ekvivalentní ujetá vzdálenost 40 km. Počet všech operujících strojů je max. 10 denně, ekvivalentně je jim přisouzen emisní faktor pro rychlost 5 km/h (viz výše tab. B.5) a ekvivalentní vzdálenost pro určení množství emisí je 40 km. Maximální množství emisí plošného zdroje - staveniště, které ovlivní imisní situaci na stavbě a blízkém okolí, bude po dobu několika dnů dosahovat hodnot uvedených v tabulce B.7. Tab. B.7 Max. denní emise plošných zdrojů (16 h) a celk. emise za 40 dnů – období výstavby Škodlivina ↓ Emisní faktor EF [g/km.voz], Emise za den Emise za 40 dnů 5 km/hod., TNA [kg] [kg] PM10 7,941 3,176 127,04 NO2 16,002 6,400 256,00 CO 44,677 17,871 714,84 Benzen 0,162 0,065 2,60

c) Hlavní liniové zdroje znečišťování ovzduší Liniovým zdrojem znečišťování ovzduší budou emise z výfukových plynů nákladních automobilů, přivážejících stavební materiály, stavební konstrukce a prvky a strojní a elektro technologie do prostoru staveniště. Uvedené emise byly vypočteny pro úsek příjezdové trasy délky 0,85 km z křižovatky silnice I/55 na staveniště po silnici II. třídy číslo 432 směrem na Ratíškovice (příjezd i odjezd celkem 1,7 km). Emisní faktor byl volen pro režim rychlosti 50 km/hod. (viz výše tab. B.5). Největší počet nákladních automobilů pro betonáž a odvoz zeminy a sutě je předpokládán pro úsek 40 dnů, kdy se očekává provoz cca 45 domíchávačů betonu a cca 70 nákladních automobilů, odvážejících zeminu a suť, tedy cca 3 denně. Celkový počet automobilů těžké silniční dopravy za dobu výstavby lze odhadnout na max. 250 vozidel po dobu výstavby cca 6ti měsíců. Při určování množství emisí za období výstavby (cca 6 měsíců) je nutno hodnoty denních emisí vynásobit počtem dnů, kdy je posuzovaný dopravní prostředek v provozu. Je tedy možno použít následující vzorec, který je uveden v obecném tvaru: E = EF x Q x L x 10-3 kde

E EF Q L

... emise (kg), ... emisní faktor jednotkového vozidla (g/km.voz), ... počet vozidel (vozidla za období výstavby), ... délka příjezdové a odjezdové komunikace (km).

Množství emisí z liniového zdroje – z dopravy na silnici II. třídy číslo 432 od křižovatky ze silnice I/55 na staveniště záměru bude po dobu výstavby (cca 6 měsíců) dosahovat hodnot uvedených v následující tabulce B.8 (pro příjezdy a odjezdy – 1,7 km, 250 nákladních automobilů). Tab. B.8 Množství emisí z křiž. sil. I/55 na staveniště – období výstavby (6 měs.) Škodlivina ↓ Emisní faktor EF [g/km.voz], Emise za 6 měsíců [kg] 50 km/hod., TNA PM10 0,735 0,312 NO2 0,700 0,298 CO 6,772 2,878 Benzen 0,026 0,011


29


d) Celkové emise při výstavbě Množství emisí vznikajících při výstavbě je odvozeno ze součtu emisí stavebních strojů a nákladních automobilů operujících na staveništi. Činnost je krátkodobá, to znamená, že se bude jednat o max. emise po dobu celkem cca 40ti dnů. K tomu jsou přičteny emise z dopravy nákladními automobily po silnici II. třídy číslo 432 (z křižovatky se silnicí I/55), které vzniknou za celou dobu stavby (cca za 6 měsíců). Celkové emise jsou uvedeny v následující tabulce B.9. Tab. B.9 Celkové množství emisí za období výstavby (6 měsíců) Škodlivina ↓ Emise [kg] PM10 127,352 NO2 256,298 CO 717,718 Benzen 2,611

B.III.2. Množství odpadních vod a jejich znečištění Technologická voda Technologická voda bude v systému používána v uzavřeném okruhu jako chladicí kapalina s příměsí etylenglykolu na ochlazení plynu. Vlastní odpar vody při zahřívání odpadů je doplňován vyčištěnou kondenzovanou vodou z vlhkosti vstupních odpadů a odvlhčení vzniklého plynu. Čištění bude probíhat průtokem přes aktivní uhlí a filtrací, případně bude podle potřeby zajištěna úprava pH vody. Chladicí voda bude akumulována v jímce o objemu 90 m3 u každé jednotky. Splaškové odpadní vody Splaškové vody ze sociálního zařízení budou produkovány v množství cca 1,2 m3/den (předpokládaná produkce splaškových odpadních vod odpovídá předpokládané potřebě pitné vody). Tab. B.10 Předpokládaná produkce splaškových odpadních vod Průměrná denní Sekundová produkce Průměrná měsíční produkce produkce 3 3 (m /den) (l/s) (m /měsíc) 1,20 0,014 36

Průměrná roční produkce 3 (m /rok) 432

Splaškové odpadní vody budou odkanalizovány samostatnou kanalizační přípojkou do bezodtokové, uzavřené kanalizační jímky splaškových vod dostatečné kapacity (min. kapacity měsíční produkce). Splaškové odpadní vody budou odváženy k likvidaci na městskou ČOV. Dešťové vody Nekontaminovaná dešťová voda ze střech dvou hal bude v lokalitě zasakována. Povrchová voda ze zpevněných manipulačních ploch a z parkovacích stání bude vedena do odlučovače ropných látek a teprve po předčištění následně zasakována. Všechny plochy, u nichž by potenciálně mohlo dojít k úniku závadných látek nebo k jejich průsaku do podloží, budou opatřeny izolací odolnou proti látkám, s nimiž se bude v zařízení nakládat. Období výstavby Ubytování stavebních dělníků a s ním spojené odpady a odpadní vody budou řešeny mimo posuzovanou lokalitu. Na dotčené lokalitě se předpokládá umístění chemického WC a nádrže na vodu. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

30


Očista strojních mechanismů (převážně nákladních automobilů) bude prováděna mechanicky. Případná očista komunikace bude prováděna ostřikem vodou z cisterny do silničního příkopu. Zvýšení odtoku srážkových vod v místech prováděných zemních prací v důsledku obnažení terénu bude pouze dočasné, do doby pokrytí narušených míst novou vegetací. Na zpevněných plochách (cesta a manipulační plochy) bude koeficient odtoku vyšší než na neupraveném povrchu, vsakování zvýšeného povrchového odtoku z těchto ploch do trvalých travních porostů a orné půdy však nebude představovat problém. Odvodnění obslužné cesty a zpevněných ploch bude řešeno v rámci příslušné projektové dokumentace.

B.III.3. Kategorizace a množství odpadů V následujícím textu je podán přehled problematiky nakládání s odpady při výstavbě a provozu technologie energetického využití odpadu. Jednotlivé druhy odpadů jsou dále uvedeny v tabulkách B.11 a B.12. Je nutno poznamenat, že žádný výčet odpadů nemůže být v době posuzování vlivů záměru na životní prostředí úplný a bude jej nutno v rámci zpracování dalších stupňů projektové dokumentace doplnit. Právní rámec nakládání s odpady je dnes vymezen zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dále vyhláškami MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů, č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů, č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB), dále vyhláškou MŽP č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a vyhláškou MŽP č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady. Závěrem je nutno vzpomenout i zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 66/2006 Sb. Podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je s odpady možno nakládat pouze způsobem stanoveným tímto zákonem. Povinnosti původců odpadů stanoví § 16 zákona o odpadech. Odpady vznikající v průběhu výstavby zařízení Lze předpokládat, že při výstavbě zařízení budou vznikat následující odpady (viz tabulka B.11). Odpady jsou zařazeny dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. V současnosti je převážná část pozemku parcelního čísla 1451/154 volnou plochou, na značné části jsou umístěny velké betonové kusy a nachází se zde deponie ostatních stavebních (převážně cihly) a jim podobných sutí (viz část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6). Pozemek bude nutno před započetím výstavby vyčistit, tzn. že uvedené odpady bude nutno odvézt mimo staveniště, což bude zajištěno prováděcí stavební či jinou odbornou firmou. Ze stavební a montážní činností budou vznikat převážně následující odpady: odpadní beton a cihly, omítky, dřevo, ocel, kabely, obaly z technologických celků, odpady z montážních činností, nátěrů atd. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

31


Jestliže by vznikl při výstavbě přebytek výkopových zemin (katalogové číslo odpadu 17 05 04, kat. O), pak by bylo možno hovořit taktéž o odpadu (viz tabulka B.11). Taková situace se nepředpokládá – výkopová zemina bude využita do hutněné podkladové vrstvy manipulačních a zpevněných ploch. Tab. B.11 Přehled odpadů vznikajících při výstavbě zařízení Katalogové číslo odpadu

Název druhu odpadu

Kategorie odpadu

08 01 11*

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

08 01 12

Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11

O

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

15 01 02

Plastové obaly

O

15 01 03

Dřevěné obaly

O

15 01 04

Kovové obaly

O

15 01 06

Směsné obaly

O

15 01 10*

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15 02 02*

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

15 02 03

Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

O

17 01 01

Beton

O

17 01 02

Cihly

O

17 01 07

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedených pod číslem 17 01 06

O

17 02 01

Dřevo

O

17 02 03

Plasty

O

17 04 05

Železo a ocel

O

17 04 11

Kabely neuvedené pod 17 04 10

O

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

Pozn.: Nebezpečné odpady jsou v souladu § 3 odst. 1 vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. ve sloupci „Katalogové číslo odpadu“ tabulky označeny „*“. Navíc je v tabulce B.11 uveden sloupec „Kategorie odpadu“, kde jsou jednotlivé kategorie odpadu označeny ve smyslu § 3 odst. 5 vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. (tedy „O“, „N“, resp. „O/N“).

Obecně je nutno konstatovat, že odpady, které vzniknou v průběhu stavebních prací, budou odváženy a likvidovány mimo staveniště, což bude zajištěno prováděcí firmou či odbornou firmou. Stavební dodavatel je povinen vést evidenci odpadů. Tato evidence bude předložena ihned po ukončení stavebních prací příslušnému úřadu. Bude vhodné, aby investor při uzavírání smluv na jednotlivé dodávky stavebních prací zakotvil ve smlouvách povinnost zhotovitele odstraňovat odpady vzniklé v souvislosti s jeho činností. Odpady vznikající při provozu technologie energetického využití odpadu Odpady vznikající při provozu technologie energetického využití odpadu budou v souladu s platnou legislativou provozovatelem tříděny a ukládány do doby odvozu k využití nebo odstranění oprávněnou organizací, se kterou bude uzavřena příslušná smlouva.


32


Tab. B.12 Přehled odpadů vznikajících při provozu technologie energetického využití odpadu katalogové číslo odpadu

Název druhu odpadu

Kategorie odpadu

08 01 11*

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

08 01 12

Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11

O

13 01 10*

Nechlorované hydraulické minerální oleje

N

13 01 11*

Syntetické hydraulické oleje

N

13 01 13*

Jiné hydraulické oleje

N

13 02 05*

Nechlorované minerální, motorové, převodové a mazací oleje

N

13 02 06*

Syntetické motorové, převodové a mazací oleje

N

13 02 08*

Jiné motorové, převodové a mazací oleje

N

13 05 02*

Kaly z odlučovačů olejů

N

13 05 03*

Kaly z lapáků nečistot

N

13 05 06*

Olej z odlučovačů oleje

N

13 05 07*

Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje

N

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

15 01 02

Plastové obaly

O

15 01 03

Dřevěné obaly

O

15 01 04

Kovové obaly

O

15 01 06

Směsné obaly

O

15 01 10*

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15 02 02*

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

15 02 03

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

O

16 06 01*

Olověné akumulátory

N

17 02 03

Plasty

O

17 04 05

Železo a ocel

O

17 04 11

Kabely neuvedené pod 17 04 10

O

19 01 05*

Filtrační koláče z čištění odpadních plynů

N

19 01 06*

Odpadní vody z čištění odpadních plynů a jiné odpadní vody

N

19 01 07*

Pevné odpady z čištění odpadních plynů

N

19 01 10*

Upotřebené aktivní uhlí z čištění spalin

N

19 01 17*

Odpad z pyrolýzy obsahující nebezpečné látky

N

19 01 18

Odpad z pyrolýzy neuvedený pod číslem 19 01 17

O

20 01 21*

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

N

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

20 03 03

Uliční smetky

O

Pozn.: Nebezpečné odpady jsou v souladu § 3 odst. 1 vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. ve sloupci „Katalogové číslo odpadu“ tabulky označeny „*“. Navíc je v tabulce B.12 uveden sloupec „Kategorie odpadu“, kde jsou jednotlivé kategorie odpadu označeny ve smyslu § 3 odst. 5 vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. (tedy „O“, „N“, resp. „O/N“).


33


Pro jednotlivé druhy odpadů bude nutno zabezpečit vhodné nádoby a jejich umístění. Odpad, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti, musí být odkládán do zvlášť k tomu určených kontejnerů. Tyto kontejnery musí být vyrobeny z nepropustného materiálu s ochranou proti zatečení dešťových vod. Kontejnery musí být umístěny tak, aby byly průběžně kontrolovatelné zaměstnanci, kteří budou odpovědni za nakládání s odpady. Při provozu technologie energetického využití odpadu budou vznikat odpady, uvedené v tabulce B.12. Odpady jsou zařazeny dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. Provozovatel musí vést průběžnou evidenci odpadů ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a § 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Předání odpadů bude nutno zajistit smluvně s oprávněnými osobami, které mohou nakládat s odpady nebo provozují zařízení k využití nebo odstranění odpadů. Provozovatel je povinen zpracovávat hlášení o produkci a nakládání s odpady za příslušný rok v souladu s požadavky ustanovení § 22 vyhlášky č. 383/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k omezené době životnosti zařízení pro energetické využití odpadu je nutno počítat též s jeho likvidací. Kovový odpad bude demontován a předán do výkupu kovů. Dále budou posuzovaným zařízením produkovány buď v režimu odpadů, nebo jako certifikovaný výrobek (nebo jako vedlejší produkt): •

výstupy čistých kovů železných i neželezných (budou skladovány v kontejnerech),

•

téměř čistý uhlík (saze) využitelný pro gumárenský průmysl a k výrobě aktivního uhlí (skladován v obalech BIG-BAG),

•

syntetický plyn využívaný v kogenerační jednotce (viz výše kap. B.I.6),

•

elektrická energie produkovaná kogenerační jednotkou,

•

teplo produkované kogenerační jednotkou.

Ze zařízení bude dle údajů dodavatele technologie vystupovat v závislosti na složení vstupních materiálů: a) plynná frakce v množství 20÷35 % hmotnostních ze vstupního množství materiálů, b) kapalná frakce v množství 10÷40 % hmotnostních ze vstupního množství materiálů, c) pevná frakce v množství 60÷45 % hmotnostních ze vstupního množství materiálů. Vzniklá kapalná frakce (pyrolýzní olej) bude mít následující vlastnosti (viz tab. B.13). Tab. B.13 Kvalita vzniklého pyrolýzního oleje 3

Hustota

kg/m

924 ÷ 935

Výhřevnost

MJ/kg

35 ÷ 42

Obsah síry

mg/kg

0,50 ÷ 1,1

Obsah PCB

g/kg

<5

Kvalita pevného zbytku - obsahuje cca 80 ÷ 90 % čistého uhlíku. Olejové a pevné výstupy z technologie mohou být využity jako palivo a budou předmětem komerčního prodeje. Pro olejové (kapalné) výstupy byl vydán certifikát č. VVUÚ205/H/2009 ze dne 03.12.2009 (Kapalné palivo SIMUL TPO 1 – viz část část F, příloha č. I7), pro pevné výstupy pak certifikát č. VVUÚ-206/H/2009 ze dne 04.12.2009 (Pevné palivo SIMUL TUD 1 – viz část část F, příloha č. I-8). ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

34


B.III.4. Hluk Pro posouzení vlivu hluku z provozu navrhované technologie energetického využití odpadu a z provozu dopravních prostředků a za účelem zjištění souladu s ustanoveními §§ 11 a 12 nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, byla zpracována hluková studie (část F, příloha č. II-2). Zpracovaná hluková studie zohledňuje i hluk na lokalitě v období výstavby a rovněž provoz z dopravy v okolí silnice II/432. Období výstavby Zdroje liniové K dopravě stavebních materiálů a technologických komponentů pro výstavbu bude rovněž využívána silniční doprava. Jelikož v současné fázi přípravy stavby nejsou známy přesné objemy výkopových prací a celková množství stavebních materiálů, byl zaveden předpoklad, že v období výstavby bude zapotřebí max. 30 jízd nákladních automobilů (2÷3 průjezdy nákladních aut za hodinu) a 20 jízd osobních a dodávkových denně, v denní době. Zdroje plošné V období výstavby bude plošným zdrojem hluku plocha hlavního staveniště. Zde bude hluk způsoben provozem stavebních mechanizmů a pojezdy nákladních automobilů se stavebními materiály a v prostorech mimo veřejné komunikace. Při hodnocení situace byl provoz na ploše staveniště modelován pojezdy těžkých nákladních automobilů v terénu s hladinou hluku jednotkového vozidla 90 dB. Dále k těmto zdrojům přistupuje i hluk ze stavebních činností. Tyto činnosti budou prováděny pouze v denní době. Hluk na ploše staveniště byl modelován nepřetržitou činností jednoho stavebního stroje s akustickým výkonem 105 dB (např. bagr, nakladač atp.).

Výsledky výpočtu hlukové zátěže v období výstavby jsou dále komentovány v části D a podrobně uvedeny v části F, v příloze č. II-2 (hluková studie). Období provozu Zdroje liniové K dopravě odpadů k pyrolýze do hodnoceného areálu bude využívána silnice II/432, na kterou bude areál přímo napojen. Četnost automobilového provozu, který souvisí s provozem areálu, bude činit max. 5 nákladních automobilů (10 jízd - 6 jízd doprava materiálu, 2 jízdy odvoz pevné frakce a 2 jízdy odvoz pyrolýzního oleje) a 5 osobních automobilů denně. Nákladní doprava bude realizována pouze v denní době. Oznamovatel předpokládá, že po silnici I/55 bude proud rozdělen z 50 % od dálnice D1 a z 50 % od Uherského Hradiště. V případě silnice II/432 je předpokládána nákladní doprava ve výši plných 100 % od Hodonína (od Ratíškovic tedy 0 %). Zdroje plošné Za zdroje plošné jsou v období provozu považovány stěny haly, kde bude umístěn druhý stupeň drcení. Drtič pneumatik, které by měly být drceny na 20 ÷ 30 mm včetně separace kordové oceli. Druhý stupeň drcení pracuje s hladinou akustického výkonu max. 105 dB. Při zpracování hlukové studie byl brán v úvahu stav, kdy drcení bude v provozu nepřetržitě. Další zařízení, která budou instalována v hale (dvě pyrolýzní jednotky PTR 1000) nejsou významným zdrojem hluku. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

35


Akustické výkony na jednotlivých prvcích fasády byly vypočteny dle ČSN – EN 123544 Přenos zvuku z budovy do venkovního prostoru. Situace v hale byla modelována pomocí programového vybavení Izofonik, v. 3.2.

Obr. B.8 Pravděpodobné rozložení hladin hluku v hale drticí linky Tab. B.14 Akustické výkony na obvodových konstrukcích haly drtící linky LpA [dB]

Prvek

91,5 91,5

stěna okno

91,5

stěna

91,5 91,5 91,5

stěna vrata otevř.vrata

X´as

Cd Plocha 2 Severní a jižní fasáda 34,43 -5 145 30,56 -5 30 Východní fasáda 30,95 -5 75 Západní fasáda 30,41 -5 59 28,84 -5 16 1 -5 8

Lwa [dB] 73,5 70,71 73,94 73,17 69,7 94,53

Zdroje bodové Na západní straně haly ve venkovním prostoru bude umístěn první stupeň drcení. Hladina akustického výkonu bude max. 85 dB. K manipulaci s materiály k pyrolýze na zpevněné ploše bude používán pravděpodobně čelní kolový nakladač LWA = 96 dB. Na východní straně haly bude instalováno 8 ks kogeneračních jednotek TEDOM Cento T200, které budou umístěny vždy po dvou ve čtyřech kontejnerech. Všechny jednotky budou v provedení "Silent" s hladinou akustického tlaku LpA, 1m = 72 dB (kryt), LpA, 1m = 76 dB (ventilace) a LpA, 1m = 80 dB (vývod spalin). Vývody spalin všech jednotek musí být opatřeny tlumiči o útlumu minimálně 5 dB.

Výsledky výpočtu hlukové zátěže v období provozu jsou dále komentovány v části D a podrobně uvedeny v části F, v příloze č. II-2 (hluková studie).


36


B.III.5. Vibrace Vibrace mohou vznikat v době výstavby navrhované technologie energetického využití odpadu při průjezdu nákladních automobilů, působením stavebních strojů při zemních pracích, popřípadě při provádění některých stavebních prací – vibrování betonu, ukládání betonových konstrukcí a podobně. Vzhledem ke geologickému složení základové půdy není pravděpodobný přenos vibrací mimo staveniště. Případný výskyt vibrací bude převážně krátkodobý a bude omezen pouze na denní pracovní dobu. Pří provozu technologie energetického využití odpadu se nepředpokládá vznik a působení vibrací, které by měly negativní vliv na okolní prostředí nebo na obyvatelstvo. Vyskytovat se mohou pouze vibrace malých intenzit, přenášené přes železobetonové bloky základů jednotlivých technologických zařízení do blízkého horninového prostředí. V rámci geofyzikálního průzkumu území, který je nezbytné provést pro stanovení bezpečného založení jednotlivých základů, bude podloží zhodnoceno i s ohledem na možný přenos vibrací zařízení.

B.III.6. Elektromagnetické a jiné záření V průběhu realizace a provozu záměru nebudou používány radionuklidové zářiče. V úvahu připadá záření elektromagnetické, které je produkováno zařízením technologie energetického využití odpadu (generátor na výrobu střídavého proudu, transformátor, elektromotory). Toto záření by mohlo mít vliv na zdraví pouze v těsné blízkosti zařízení a to při dlouhodobém účinku, což se nepředpokládá.

B.III.7. Zápach Provozovaná technologie nebude za běžného provozu předmětem šíření zápachu do okolí. Hodnocená technologie energetického využití odpadu by mohla být zdrojem zápachu pouze v případě mimořádné události - havárie (požáru).

B.III.8. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Riziko havárie se nepředpokládá. Nicméně bude nutno v rámci dalšího stupně projektové dokumentace pro posuzovanou stavbu technologie energetického využití odpadu zpracovat havarijní studii, resp. bezpečnostní zprávu ve smyslu příslušné legislativy. Komplexní posouzení požárního nebezpečí podle odst. 1 § 6 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, bude u záměru provedeno v rámci zpracování dalšího stupně projektové dokumentace. Součástí této dokumentace bude rovněž zhodnocení možnosti likvidace požáru. Při výstavbě technologie energetického využití odpadu může dojít k následujícím haváriím: • únik motorového oleje, nafty nebo benzínu ze stavebních mechanizmů a vozidel (protiopatření - kontrola technického stavu a pravidelná údržba vozidel a stavebních mechanismů), • únik oleje z transformátoru při nevhodné manipulaci s kontejnerem (protiopatření kontrola prostředků a mechanizmů před každou manipulací a osazováním trafostanice), • srážka vozidel s mechanismy nebo mezi sebou (protiopatření - dodržování pravidel bezpečné práce), • zanedbání bezpečnostních předpisů při manipulaci s provozními náplněmi technologického zařízení (protiopatření - pravidelné poučení pracovníků ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

37


o bezpečnosti práce s těmito látkami a dodržování bezpečnostních norem a předpisů). Při provozu technologie energetického využití odpadu může dojít k následujícím haváriím: • havárie elektrických zařízení, řídicích systémů, mechanických zařízení s možností zahoření zkratem (protiopatření - pravidelný servis a kontrola technického stavu a pravidelné preventivní prohlídky a testování), • únik oleje z převodové skříně kogenerační jednotky, příp. jiných technologických zařízení (protiopatření - pravidelný preventivní servis a kontrola technického stavu; včasná oprava v případě vzniku malých netěsností), • únik pyrolýzního oleje (protiopatření - pravidelný preventivní servis a kontrola technického stavu; včasná oprava v případě vzniku malých netěsností; chladič bude vybaven záchytnou vanou), • únik oleje z transformátoru trafostanice (protiopatření – preventivní pravidelné revize a údržba; transformátor bude vybaven záchytnou vanou), • poškození technologického zařízení úderem blesku (protiopatření - kontrola stavu zemnění stroje), • z katastrofických vizí je možno uvažovat pád letadla či meteoritu na zařízení.


38


ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C. 1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ C.1.1. Chráněná území, významné krajinné prvky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti Zájmové území pro výstavbu záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov se nachází na severovýchodním okraji katastrálního území města Hodonína, v místní části Pánov. Stavba vlastního zařízení technologie energetického využití odpadu je investorem plánována v katastrálním území Hodonín (katastrální území 640 417) na nezastavěném pozemku parcelního čísla 1451/154 (viz část F, příloha č. I-2 a I-3 a foto č. 1 až 6). Zamýšlený areál je z jihu vymezen stávající obslužnou komunikaci, která je přímo napojena na sjezd ze silnice II/432, která areál vymezuje z východu (viz část F, příloha č. I-2 a I-3). Ze severu má hodnocený areál sousedit s navrhovaným areálem firmy MEGAWASTE, spol. s r.o., ze západu pak se stávající fotovoltaickou elektrárnou (viz část F, fotodokumentace, foto č. 6). Jedná se o území, kde v minulosti probíhala těžba nevyhrazeného nerostu (písku). Následně zde byly skládkovány vstupní suroviny a produkty cukrovarnického průmyslu. Byl zde i neřízeně ukládán odpad.

Obr. C.1 Pohled na stavební suť, dosud uloženou na pozemku p.č. 1451/154


39


V současnosti je převážná část pozemku volnou plochou, na značné části jsou umístěny velké betonové kusy a nachází se zde deponie ostatních stavebních a jim podobných sutí (viz obr. C.1 a část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6). Chráněná území Na ploše zájmového území záměru se nenachází žádné zvláště chráněné území (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka) podle §§ 15, 25, 28, 33, 35, 36 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V širším okolí hodnoceného záměru se zvláště chráněná maloplodá území nacházejí. Jedná se zejména o přírodní památku (PP) Očovské louky, která se nachází cca 2,5 km jižně od zájmového území a rozkládá se na ploše asi 34 ha. Jedná se o lokalitu původně vlhkých luk s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, která má také velký estetický a krajinářský význam. Dalším chráněným územím je přírodní památka (PP) a přírodní rezervace (PR) Hodonínská doubrava a přírodní památka (PP) Očov (viz též dále a obr. C.2). Významné krajinné prvky Pojem významný krajinný prvek (dále jen VKP) byl zaveden zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Jako VKP jsou definovány ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (tzv. VKP ze zákona) nebo jiné části krajiny, které takto zaregistruje ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny příslušný orgán státní správy. Jde zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného významného krajinného prvku, tzn. že v hodnocené lokalitě (viz část F, příloha č. I-2) se nenachází žádný registrovaný VKP ani žádný VKP ze zákona (č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Evropsky významné lokality a ptačí oblasti Přímo v zájmovém území se nenachází žádná evropsky významná lokalita (EVL, resp. pSCI = proposed Sites of Community Importance) či ptačí oblast (PO, resp. SPA = Special Protected Area), které vytvářejí soustavu NATURA 2000. V blízkém okolí se však vyskytuje PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví a dvě EVL – Hodonínská doubrava a Očov (viz dále obr. C.2). Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví, kód lokality CZ 0621025 Území se nachází v Dolnomoravském úvalu, mezi obcemi Bzenec, Veselí nad Moravou, Strážnice, Ratíškovice a Milotice. Rozsáhlé území zaujímá 17 km na délku a 12 km na šířku. Ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví je tvořena dvěma výrazně odlišnými stanovišti - suchými borovými lesy a nivou řeky Moravy. Bory byly vysázeny v polovině 19. století na místě původních doubrav, které byly zničeny intenzivní pastvou a neřízenou těžbou ve 14. až 16. století. Z původních listnatých porostů zůstala jen torza mozaikovitě rozložená v ploše borové monokultury, často se jedná jen o solitérní staleté duby, které postupně odumírají. Paradoxně se uvnitř tzv. „Moravské ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

40


Sahary“ nachází množství malých trvale podmáčených mokřadů, lemovaných menšími porosty vrb, olší a bříz. Lesy jsou intenzívně maloplošně těženy i v dnešní době, tato činnost má kladný i záporný dopad na populace ptáků v oblasti, stejně jako těžba písku ve dvou pískovnách u Bzence - Přívozu. Bylinné patro tvoří především nesouvislé porosty tuhé trávy (bika, třtina apod.), rozptýlené v souvislých plochách mechů (častý je bělomech) a vřesu. Velké plochy v porostu, hlavně v místech písečných dun, jsou porostlé řídce pouze trsy trávy a pokryté jen jehličím a opadanou borkou a různě velkými větvemi z borovic. Oblast borové Doubravy je jednou z nejvýznamnějších lokalit výskytu lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea) u nás. Těmto druhů poskytuje téměř optimální podmínky (Vašíček 2011). Oblast lužních porostů a luk podél řeky Moravy je důležitou hnízdní oblastí pro řadu mokřadních druhů ptáků, staré porosty poskytují útočiště šplhavcům a dravcům. Jedinečná je společná hnízdní kolonie čápa bílého (Ciconia ciconia) a volavky popelavé (Ardea cinerea) v lužním lese. Cílovými druhy jsou rovněž strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus). V oblasti byl zaznamenán hnízdní výskyt dalších 18 druhů dle přílohy I. a řada druhů významných z hlediska ochrany přírody v ČR, např. dudek chocholatý (Upupa epops) a rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus). Evropsky významná lokalita Hodonínská doubrava, kód lokality CZ0624070 Jedná se o rozsáhlý lesní komplex miocénních vátých písků s psamofytními společenstvy ve střední části Dolnomoravského úvalu, na ploché terase niv Moravy a Kyjovky, mezi obcemi Hodonín, Dubňany a Mutěnice. Svým rozsahem a charakterem stanovišť jedinečné území z pohledu mimořádně vysoké druhové diverzity. Významný je podíl vysoce zachovalých a reprezentativních porostů teplomilných doubrav na písku. Geologické podloží území je tvořeno štěrkopísky říční terasy, na než byla v miocénu naváta vrstva písků. Celé území je poseto množstvím malých i větších písčitých dun kruhovitého a elipsovitého půdorysu a valového rázu, často seskupených podle směrů převládajících větrů, vzájemně spojených i izolovaných. Mezidunové sníženiny, tzv. mlaky, jsou často vlhké až mokré. Flóra území Dúbravy je velmi pestrá, tvořená rozmanitými fytochorotypy. Přítomné jsou četné exklávní prvky. Území je na seznamu mokřadních lokalit ČR nadregionálního významu v rámci Ramsarské konvence. Dominantním typem vegetace jsou panonské teplomilné doubravy na písku. V území je možné nalézt řadu reprezentativních porostů této jednotky. V menší míře se vyskytují panonské dubohabřiny, ovšem v různé kvalitě, mnohé z porostů jsou již velmi degradované. Marginálně či ostrůvkovitě lze v území rozlišit i další typy biotopů - např. vlhké acidofilní doubravy, údolní luhy a mokřadní olšiny, bodově v zamokřených depresích i vodní a mokřadní vegetace. Tyto porosty jsou však většinou postiženy degradací vlivem změn zejména hydrologických podmínek. V rámci lesních porostů bylo zaznamenáno množství druhů zvláště chráněných, příp. dalších vzácných druhů - např. mečík bahenní (Gladiolus palustris) (Natura 2000), kosatec různobarvý (Iris variegata), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice úzkolistá (Carex stenophylla), ostřice Buxmaumova (Carex buxbaumii), ostřice doubravní (Carex fritschii), lýkovec vonný (Daphne cneorum), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), kostřava ametystová (Festuca amethystina), řeřišnice malokvětá (Cardamine parviflora). Z živočichů lze zmínit kuňku ohnivou (Bombina bombina), netopýra černého (Barbastella barbastellus), netopýra dlouhouchého (Myotis bechsteini), roháče velkého (Lucanus cervus) a přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Nelesní biotopy ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

41


se vyskytují především ve východní části území v lokalitě Pánov - Hrubá louka. Jedná se o mozaiky otevřených trávníků písčin, kostřavových trávníků písčin a panonských stepních trávníků na písku. Z významných druhů lze jmenovat menší populaci kavylu písečného (Stipa borysthenica) (Vašíček 2011). Evropsky významná lokalita Očov, kód lokality CZ0624071 Evropsky významná lokalita v rámci soustavy NATURA 2000, kterou je přírodní a lesní komplex Očov na ploše 292,20 ha. Jedná se o komplex lužního lesa a mokřadních luk v nivě řeky Moravy mezi Hodonínem, Rohatcem a státní hranicí se Slovenskem, s výskytem mokřadních společenstev rostlin a živočichů. Geologickým podkladem území jsou písčitohlinité a písčité sedimenty, na nichž se na místě bývalých mrtvých ramen, různě zazemněných, vyvíjí slatiny a slatinné zeminy se čtvrtohorními usazeninami. Dominantním typem vegetace jsou tvrdé luhy nížinných řek.

Zájmová lokalita

Obr. C.2 Evropsky významné lokality Hodonínská doubrava a Očov a ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví

Na místě zazeměných slepých ramen zůstaly dochovány fragmenty měkkých luhů. V některých slepých ramenech zůstala zachována vegetace makrofyt a pobřežní vegetace ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

42


rákosin a vysokých ostřic. V severní části komplexu se nachází místy i reprezentativní ovsíkové louky. Na lokalitě Očovské louky se nachází cenný komplex kontinentálních luk svazu Cnidion venosi, místy v mozaice s bezkolencovými loukami. Jedná se o poměrně rozlehlý komplex lesů v odlesněné krajině. Porosty jsou člověkem ovlivněné, nicméně stále ještě reprezentativní a relativně dobře zachované. Z Očovských luk je uváděna řada ohrožených a vzácných rostlin - např. česnek hranatý (Allium angulosum), hvozdík pyšný (Dianthus superbus), konitrud lékařský (Gratiola officinalis), žluťucha žlutá (Thalictrum flavum), pryšec bahenní (Euphorbia palustris), violka nízká (Viola pumila), jarva žilnatá (Cnidium dubium) a ostřice černoklasá (Carex melanostachya). Lokalita je významná výskytem chráněné drobné rybky hořavky duhové. Populace hořavky duhové (Rhodeus sericeus) je zde vázána na výskyt škeble a velevruba (Vašíček 2011). Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal k možnému vlivu navrhovaného záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov na lokality soustavy Natura 2000 stanovisko (č.j. JMK 141442/2012 ze dne 30.01.2013), ve kterém se uvádí: „Nelze vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu soustavy Natura 2000 Hodonínská doubrava (CZ0624070)“ – viz dále příloha H oznámení. Vzhledem k této skutečnosti bylo zpracováno posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V závěru posouzení (viz část F, příloha č. II-5) je uvedeno: Provedeným průzkumem bylo zjištěno, že prostor navrženého areálu je tvořen degradovanými biotopy s minimální biologickou hodnotou - navážkami různého stavebního odpadu, sutě, zbytky staveb, pokrytých antropofytní a ruderální vegetací se značným podílem neofytů. Část plochy zarůstá náletovou dřevinou vegetací. Zájmové území je přístupné zpevněnou komunikací odbočující ze silnice II/432. V minulosti probíhala v zájmovém území těžba nevyhrazeného nerostu (písku). Následně zde byly skládkovány vstupní suroviny a produkty cukrovarnického průmyslu. Byl zde také neřízeně ukládán drobný komunální odpad. Hodnocený záměr nezasahuje do prostoru lokalit soustavy Natura 2000. Nejblíže se ve vzdálenosti cca 150 m severozápadně nachází hranice EVL Hodonínská doubrava. Provedeným vyhodnocením bylo konstatováno, že realizace předloženého záměru bude znamenat potenciální riziko negativního ovlivnění jednoho předmětu ochrany EVL Hodonínská doubrava – kuňky ohnivé při výstavbě areálu (pohyb stavební mechanizace). Míra rizika byla vyhodnocena jako zanedbatelná, nicméně i přesto bylo navrženo konkrétní opatření pro minimalizaci rizika negativního vlivu (viz dále kap. D.4). Provedeným vyhodnocením byl dále konstatován nulový vliv hodnoceného záměru na ostatní předměty ochrany EVL Hodonínská doubrava. Na základě vyhodnocení předloženého záměru v souladu s § 45h, i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze konstatovat, že hodnocený záměr nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významné lokality Hodonínská doubrava ani na ostatní lokality soustavy Natura 2000. Další podrobnosti jsou uvedeny v Posouzení vlivu záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (viz část F, příloha č. II-5).


43


C.1.2. Ochranná pásma Dotčená lokalita není součástí ochranných pásem vodních zdrojů, zvláště chráněných území ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o památkové péči. Problematika ochranných pásem stávajících inženýrských sítí je zmíněna výše v kapitole B.II.1 a bude detailně řešena v rámci příslušné projektové dokumentace.

C.1.3. Fauna a flóra Průzkum byl proveden formou pochůzky zkoumaným územím v období od července do listopadu 2012. Výstupy z průzkumu jsou uvedeny v biologickém hodnocení lokality (viz část F, příloha č. II-3). V úvodu nutno poznamenat, že zájmovou lokalitu tvoří území přetvářené četnými antropogenními zásahy, devastované území ruderálního charakteru, zaplněné různými skládkami suti (viz výše obr. C.1). Proto se nalezené druhy bioty (fauna a flóra) nacházejí jen na zatravněných okrajích zájmové plochy, kde případně pronikly i náletové dřeviny (nevalné kvality), nebo též i keře, zejména pak na sousedních plochách odkud zalétají za potravní příležitostí motýli, nebo čmeláci. Flóra Floristická šetření byla prováděna v měsíci červenci a srpnu. V září a začátkem října byla prováděna dendrologická šetření, v říjnu po částečném opadu listí, takže mohl být sledován i zdravotní stav a případné mechanické poškození (např. zlomy větví). Na území zájmové lokality, případně v jeho okolí bylo v průběhu floristických šetření zastiženo celkem cca 66 rostlinných druhů (podrobný přehled viz část F, příloha č. II-3). Jedná se z větší části o druhy ruderální, plevelné, případně i neofyty, v mnoha případech pak druhy teplomilné, bez většího botanického významu. Druhy ruderální, např.: kopřiva dvoudomá, pcháč obecný lopuch plstnatý, pupalka dvouletá, bér sivý, laskavec ohnutý. Druhy plevelné, např.: pelyněk černobýl, merlík zvrhlý, lebeda lesklá, ohnice obecná, pcháč oset, rmen rolní. Druhy neofytní, zavlečené, nepůvodní, např.: trnovník akát, javor jasanolistý, turanka kanadská, celík (zlatobýl) kanadský, slunečnice topinambur, ježatka kuří noha. Druhy zplaněnělé, původem ze zahrad, např.: bělotrn kulatohlavý, hvězdnice (Aster spp.). Na hromady stavební sutě pomalu a postupně proniká divizna a trávy ježetka kuří noha, případně bér sivý. Stromy se zde vyskytují jen při okrajích zájmové lokality nebo na sousedních pozemcích. Dřeviny jsou jen náletového původu, stáří do 20-ti let, vesměs nekvalitní topoly, vyrůstající jako trsy, nebo osiky se širokými korunami a silně prolámanými větvemi. Některé druhy rostlin se zde dostaly např. jako odpad ze zahrad, jako zde rostoucí a nalezená škumpa ocetná, nebo také zplanělá hvězdnice, rostoucí zde v mnoha trsech. Druh typicky teplomilný, např.: ostrožka stračka, lopuch plstnatý, bér sivý. V průběhu floristických šetření zde nebyl nalezen žádný taxon, který je předmětem zvláštní ochrany ve smyslu příslušných ustanovení a podle přílohy č. II vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

44


Fauna Většina zájmového území (stavební sutě, navážky) tvoří biotop, který nepředstavuje pro většinu zvířat, ptáků, hmyzu, vhodné prostředí pro jejich trvalý výskyt. Obojživelníci nebyli v zájmovém území při průzkumu zaznamenáni. V průběhu faunistických šetření zde nebyl nalezen žádný druh, zde trvale žijící, který je předmětem zvláštní ochrany ve smyslu příslušných ustanovení a podle přílohy č. III vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Výskyt chráněné vlaštovky, čmeláka, rorýse je zde jen přechodný, jde jen o náhodné přelety. Popisované druhy, celkem 74 taxonů (podrobný přehled viz část F, příloha č. II-3), se vyskytují jen na okrajích zájmové lokality nebo na sousedních plochách, odkud na zájmovou lokalitu jen přechodně zabíhají, zalétají, nejčastěji za potravní příležitosti. Mnohdy jde však jen o náhodné přelety, jako např. u rorýse, nebo racka. Závěr: Zájmovou plochu představuje území, ve kterém postupuje celková devastace, s ruderálními společenstvy v různém stupni vývoje, bez většího botanického významu, častých druhů ruderálních a plevelných, které osidlují nová stanoviště pod silným entropickým tlakem. Prognóza V současné době probíhá celková devastace zájmového území, která by pokračovala i do blízké budoucnosti, případně i výhledu. Na nakupené skládky stavební sutě by jen velmi problematicky a obtížně pronikaly dokonce i ruderální druhy rostlin a náletových dřevin. Pozn.: Podrobné údaje z průzkumu jsou uvedeny v biologickém hodnocení lokality (viz část F, příloha č. II-3).

C.1.4. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Pojem Územní systém ekologické stability krajiny je definován v § 3 odst. 1 a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Dle hierarchické úrovně členíme ÚSES na místní, regionální a nadregionální. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Na vlastním území záměru nejsou vymezeny žádné prvky územního systému ekologické stability, což znamená, že se v lokalitě vymezené pro realizaci záměru nenacházejí regionální či lokální biocentra či biokoridory. Na východ od zájmového území se nachází regionální biocentrum (RBC) Pánov, které oddělují od areálu hodnoceného záměru pozemky na nichž je realizována fotovoltaická elektrárna. Severně, mimo prostor areálu, v ploše porostu dřevin, se nachází lokální biokoridor Pánov (RK 132), který propojuje RBC Pánov s lokálním biocentrem (LBC) Na cvičišti. Nadregionální systém ekologické stability – nadregionální biokoridory a biocentra – jsou v širším území vymezena koridory řeky Moravy s přilehlými lesními komplexy, včetně RBC Očovský les a Zásada – Gebhard v jedné větvi a ve druhé větvi propojením RBC Kapánsko, přes nadregionální biocentrum Černé bláto s řekou Moravou. Regionální ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

45


biokoridor je veden v souběhu s řekou Moravou, po okraji doubravy a zahrnuje i RBC Pánov. Propojení na řeku Moravu je řešeno dvěma větvemi biokoridoru. Rozmístění výše uvedených nadregionálních a regionálním prvků ÚSES vzhledem k záměru je patrné z obrázku C.3.

Zájmová lokalita

Obr. C.3 Poloha prvků ÚSES a posuzované lokality

Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

46


a rozmanitost ekosystémů a vytvoření optimálního prostorového základu ekologicky stabilnějších ploch v krajině, které by příznivě ovlivňovaly okolní ekologicky méně stabilní části. Hierarchicky je ÚSES členěn na lokální, regionální a nadregionální úroveň. Ekologická stabilita je stav ekosystému nebo krajiny charakterizovaný schopností vyrovnávat rušivé vlivy (zpravidla důsledky lidské činnosti) bez citelných a dlouhodobých škod. Je jedním ze základních znaků kvality lidského životního prostředí a je vlastní ekosystémům a krajinným celkům, blížícím se přirozenému stavu. Základními prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory: Biocentrum je segment krajiny, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (trvalou) existenci a reprodukci společenstev rostlin a živočichů. Význam biocentra je závislý na zachovalosti (přirozenosti) segmentu, na jeho rozloze, poloze a reprezentativnosti. Biokoridor je krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra a umožňuje tak migraci organismů a šíření genetických informací. Je to dynamický prvek, který ze sítě izolovaných biocenter vytváří vzájemně se ovlivňující systém. Biokoridory jsou nejčastěji tvořeny zbytky přírodních lesních porostů v zemědělské krajině, liniemi stromů a keřů podél vodních toků, nádrží, komunikací apod. Posuzovaná stavba je situována mimo skladebné části územního systému ekologické stability a mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability. Nemá přímo vliv na přírodě blízké ekosystémy.

C.1.5. Krajina, krajinný ráz Krajinný ráz se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny (přírodních podmínek území). V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny přírodní) až vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a životem lidí v nich (krajinotvornými způsoby využívání území). Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Krajina v okolí posuzovaného záměru je historicky intenzivně využívaným územím s charakterem antropogenními zásahy přeměněné či silně ovlivněné krajiny. K nejvýraznějším změnám krajinného rázu v okolí města Hodonína došlo v důsledku průmyslové těžby cihlářských hlín a tím vytvořením rozsáhlých zemníků, výstavbou elektrárny Hodonín s potřebou ukládání popílku a tím vytvořením rozsáhlých popílkovišť a lokální těžbou písku. Nejbližší okolí, včetně plochy areálu hodnoceného záměru, bylo díky nevhodným půdním podmínkám v minulosti využíváno na pastvu dobytka. V pozdějším období byla podstatná část zabrána pro potřeby armády. V poválečném období byl dotčený pozemek, nevyužitelný pro intenzivní zemědělskou velkovýrobu, ponechán ladem, následně na něm byla realizována neorganizovaná těžba písku a v okrajových partiích započal růst náletových dřevin. Poté byl pozemek využíván jako sezónní sklad cukrovaru Hodonín. V průběhu této činnosti a po jejím ukončení se nálety rozšířily i do takto využívaných ploch do té doby, než započalo využití k ukládání odpadů. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

47


Výše popsanými zásahy je formován i charakter krajiny v zájmovém území. Díky kombinaci intenzivního využívání až přímo devastace a extenzivní lidské činnosti na jiných plochách, je krajina mozaikou ploch zcela přeměněných lidskou činností a ekologicky nestabilních s plochami relativně biologicky a krajinářsky cennými, s vyšší mírou ekologické stability. V zemědělské krajině, severovýchodně od města Hodonína, převládají bloky orné půdy velkovýrobního charakteru, jejichž vnitřní členění odpovídá uživatelským vztahům a je zpravidla naznačeno druhem pěstované plodiny. Vnější obrysy bloků zemědělské půdy tvoří převážně silnice, železnice, hranice městské zástavby, průmyslových závodů a těžebních prostorů, případně účelové cesty. Krajina je typicky příměstská, fádní a obtížně prostupná, nemá motivující či inspirující charakter pro rekreační využití obyvatel. Pro rekreační využití krajiny pěší turistikou a cykloturistikou jsou využívány lokality podél toku řeky Moravy a okolní lesní komplexy. Lokalita budoucího staveniště je antropocenózou bez významné ekostabilizující či krajinně - estetické funkce. Je možno konstatovat, že ovlivnění krajinného rázu a estetických parametrů území záměrem Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, vzhledem k charakteru lokality výstavby a charakteru nejbližších okolních staveb (Slovácký statek, spol. s r.o., Agropodnik a.s. Jevišovice - Výkrm Třebíč, s.r.o., OMNIKA, spol s r.o.), minimální.

C.1.6. Charakter osídlení území Posuzovaný záměr Technologie energetického využití odpadů (TEVO) Hodonín Pánov se nachází v části Pánov města Hodonín. Zájmová lokalita leží v katastrálním území Hodonín (katastrální území 640 417) na nezastavěném pozemku parcelního čísla 1451/154. Většinu zájmového území lze hodnotit jako tzv. brownfield, tedy lokalitu významně negativně ovlivněnou lidskou činností prováděnou v minulosti. Vlastní lokalita je tedy neosídleným územím. Nejbližší trvale bydlící populace (v řádu cca 200 obyvatel) se vyskytuje ve vzdálenosti cca 100 m severně od navrhovaného areálu záměru TEVO Hodonín - Pánov. Obyvatelé bydlí v rodinných dvojdomcích a v bytových domech.

C.1.7. Území historického, kulturního nebo archeologického významu V zájmovém území se nevyskytují žádné nemovité kulturní památky a ani žádná drobná solitérní architektura. Realizace záměru tedy nenaruší ráz žádného památkově chráněného areálu či objektu. Přímo v řešeném prostoru nejsou archeologické nálezy registrovány. Území staveniště nelze zařadit mezi území archeologického zájmu. Město Hodonín má bohatou historii. První písemná zpráva pochází z roku 1046 (hradisko bylo založeno pravděpodobně Břetislavem I. v tomto období). Hrad obnovila a založila při něm město královna Konstancie v roce 1228. V roce 1301 zde Václav II. přijal uherskou šlechtu, která sem přišla pro nově zvoleného uherského krále. Během husitských válek přešlo do rukou šlechty, v 17. století bylo několikrát dobyto a téměř zpustlo. Roku 1742 jej dobyla pruská armáda. Koncem 18. století zde byla založena továrna na tabák. Na území města Hodonína se nalézají následující architektonické a historické památky: ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

48


Zámek z roku 1642, rozšířen po požáru v roce 1746 (nyní budova Masarykova muzea), Dům umělců z let 1911÷13 (sídlo Galerie výtvarného umění), kostel sv. Vavřince (postaven v letech 1780÷1786) na Masarykově náměstí, morový sloup (z roku 1716) na Masarykově náměstí, kaple sv. Kříže (z roku 1714), pomník T. G. Masaryka na náměstí 17. listopadu (nedávno doplněný o reliéf československých legionářů), městská radnice na Masarykově náměstí (naproti kostela sv. Vavřince), památník obětem fašismu na novém hřbitově, starý židovský hřbitov (přeměněn na park) a nový židovský hřbitov. Město se nachází v nadmořské výšce 167 metrů, jeho katastrální výměra činí 63,05 km2. Na území města žilo v roce 2012 25 259 obyvatel.

C.1.8. Dosavadní využívání území Stavba vlastního zařízení technologie energetického využití odpadu je investorem plánována v katastrálním území Hodonín na nezastavěném pozemku parcelního čísla 1451/154 (viz část F, příloha č. I-2 a I-3). Hodnocené území bylo intenzivně využíváno. V poválečném období byl dotčený pozemek, nevyužitelný pro intenzivní zemědělskou velkovýrobu, ponechán ladem, následně na něm byla realizována neorganizovaná těžba písku a v okrajových partiích započal růst náletových dřevin. Poté byl pozemek využíván jako sezónní sklad cukrovaru Hodonín. V průběhu této činnosti a po jejím ukončení se nálety rozšířily i do takto využívaných ploch do té doby, než započalo využití k ukládání odpadů. V současnosti je převážná část pozemku volnou plochou, na značné části jsou umístěny velké betonové kusy a nachází se zde deponie ostatních stavebních a jim podobných sutí (viz část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6). Pozemek parcelního čísla 1451/154 není dle listu vlastnictví 14864 (katastrální území 640 417 Hodonín) součástí zemědělského půdního fondu (druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha). Ani kvalita tohoto pozemku (vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k pozemku je v LV bez zápisu) a jeho umístění nedává vhodnou příležitost pro rozvoj zemědělského využití. V současné době není území pro plánovanou výstavbu technologie energetického využití odpadu využíváno zemědělsky. V širším okolí místa realizace záměru se nacházejí evidované staré ekologické zátěže (SEZ). Přímo v zájmovém území se staré ekologické zátěže s největší pravděpodobností nevyskytují. Nejbližší lokality, na nichž je evidována kontaminace půdního prostředí, jsou patrné z obr. C.4. Pozn.: Termín stará ekologická zátěž označuje znečištění životního prostředí nad přípustnou míru v důsledku dlouhodobé činnosti v minulém období. Starou ekologickou zátěží mohou být pozůstatky lidské činnosti s negativními dopady na životní prostředí, jako je znečištění podzemních vod, kontaminace zemin a staveb. Důležitým nástrojem pro posuzování rizik souvisejících se znečištěním horninového prostředí (zemin, podzemní vody, půdního vzduchu), stavebních konstrukcí a skládek odpadů, obecně označovaných jako ekologické zátěže, je analýza rizik.


49


Zájmová lokalita Obr. C.4 Poloha starých ekologických zátěží a kontaminovaných míst (označeno fialově a červeným ohraničením)


50


C. 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY C.2.1. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší Dle údajů z Informačního systému kvality ovzduší ČR je nejbližší lokalita s měřením imisí ve městě Hodoníně. Jedná se o měřicí stanici ZÚ č. 1198 (Hodonín) s reprezentativností pro okrskové měřítko 0,5 ÷ 4 km. V roce 2011 byly na zmíněné stanici naměřeny hodnoty, uvedené v tabulce C.1. Tab. C.1 Koncentrace znečišťujících látek v hodnocené oblasti (r. 2011) Údaje získané ze stanice ZÚ č. 1198 (Hodonín) 3

3

Max. denní koncentrace PM10

79,7 µg/m , 98 % kv. 67,4 µg/m (VoL: 16)

Průměrná roční koncentrace PM10

29,4 µg/m

1)

3

Pozn.: 1) VoL: počet překročení limitní hodnoty.

Stavební úřad Městského úřadu Hodonín je uveden ve Věstníku MŽP č. 2/2012 (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2010) jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro imise částic PM10 - denní koncentrace na ploše 8,6 % obvodu a pro imise benzo(a)pyrenu - roční koncentrace na ploše 14,4 % obvodu pro ochranu zdraví. Stav imisního pozadí hodnocené obytné lokality Hodonín - Pánov pro rok 2014 (bez stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov) je možno určit jen na základě odborného odhadu (výsledky imisního měření roku 1997 až 2011 a přijatých možných opatření v následujících letech) a v souladu s výpočtem imisních koncentrací v obdobných lokalitách. Předpokládané imisní pozadí v roce 2014 (bez stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov) je uvedeno na str. 11 rozptylové studie (viz část F, příloha č. II-1). Klimatické poměry Tab. C.2 Charakteristika makroklimatických poměrů v zájmovém území (T4) Sledovaný parametr Hodnota Počet letních dnů 60 ÷ 70 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 170 ÷ 180 Počet mrazových dnů 100 ÷ 10 Počet ledových dnů 30 ÷ 40 o Průměrná teplota v lednu [ C] -2 ÷ -3 o Průměrná teplota v červenci [ C] 19 ÷ 20 o Průměrná teplota v dubnu [ C] 9 ÷ 10 o Průměrná teplota v říjnu [ C] 9 ÷ 10 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 80 ÷ 90 Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] 300 ÷ 350 Srážkový úhrn v zimním období [mm] 200 ÷ 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 40 ÷ 50 Počet dnů zamračených 110 ÷ 120 Počet dnů jasných 50 ÷ 60


51


Klimaticky patří širší okolí do teplé oblasti T4 (viz dále obr. C.5), která je charakteristická velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem. Přechodné období je velmi krátké s teplým podzimem. Zima je krátká, teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt 1971). Tato jednotka víceméně odpovídá nejteplejším polohám panonského termofytika Moravy. Průměrná roční teplota území je 9,5 °C, pr ůměrný úhrn srážek je 585 mm. Konvektivnímu proudění, které se podílí na difuzi a tím zřeďování exhalací ve vertikálním směru, napomáhá vysoká délka slunečního svitu bez pokryvu oblohy. Bližší charakteristiky udává tabulka C.2.

Zájmová lokalita

Obr. C.5 Výřez z mapy klimatických regionů (Quitt, 1971)

Mezi jedny ze základních vstupních dat pro zpracování oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, patří i větrná růžice lokality Hodonín (viz tab. C.3). Tato byla získána z dat poskytnutých ČHMÚ Praha v podobě pěti tříd stability a 3 rychlostí větru pro danou lokalitu, ve výšce 10 nad povrchem terénu. Tab. C.3 Celková průměrná větrná růžice lokality Hodonín N NE E SE S SW W 1,7 5,41 7,10 9,20 4,10 3,31 11,89 6,51 5,0 3,51 6,60 1,50 5,00 3,30 4,40 2,19 11,0 0,30 0,60 0,11 0,30 0,20 0,31 0,10 Součet 9,22 14,30 10,81 9,40 6,81 16,60 8,80 -1

m.s

NW 9,89 5,90 0,30 16,09

Calm 7,97

7,97

Součet 65,38 32,40 2,22 100,00

Proměnlivou klimatickou charakteristikou, která ovlivňuje průběh jiných meteorologických prvků (teplota vzduchu, výskyt mlh apod.) a rovněž rozptyl a koncentrace škodlivin v ovzduší, jsou větrné poměry. Ze souhrnné větrné růžice pro lokalitu Hodonín plyne (viz obr. C.6), že převládají západní větry (jihozápadní a severozápadní). Poté následují větry severovýchodní. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

52


Obr. C.6 Souhrnná větrná růžice pro lokalitu Hodonín

C.2.2. Voda Povrchové vody Hodnocené území leží na rozvodnici povodí řek Moravy a Dyje. Hydrograficky patří do hlavního povodí řeky Moravy. Kompletní základní hydrologické údaje o toku v profilu Morava – Hodonín (dle ČHMÚ, rok 1996) jsou v nejbližším známém profilu následující: číslo hydrologického pořadí 4 – 13 – 02 – 075, plocha povodí 9 530,62 km2, délka toku 271,7 km, průměrný roční průtok 59,605 m3.s-1. Denní průtoky a N-leté průtoky v profilu Morava – Hodonín jsou uvedeny dále v tabulkách C.4 a C.5. 3

-1

Tab. C.4 M - denní průtoky QMD v m .s QMD 3

-1

m .s

30

90

180

270

330

255

365

148,0

73,3

40,5

24,1

14,9

9,8

6,0

3

-1

Tab. C.5 N - leté průtoky QN (10/1999) v m .s QN 3

-1

m .s

1

2

5

10

20

50

100

342

395

463

514

656

630

680

Kapacita koryta toku je pod jezem Hodonín 760 m3.s-1, v profilu jezu Hodonín je kulminační průtok stanoven v rozmezí 850 ÷ 900 m3.s-1. Další údaje o toku: průměrná roční teplota vody je 10 °C, pr ůměrný počet dnů s výskytem ledových jevů je 34, průměrný počet dnů s výskytem ledové celiny je 27. Morava je významným tokem ve smyslu vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Nejbližším vodním tokem je asi 1,2 km východně pravobřežní přítok řeky Moravy – potok Olšička. Vlastním územím okolí záměru neprotékají žádné vodní toky, na území záměru se nenacházejí žádné trvalé akumulace povrchových vod. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

53


Podzemní vody Území náleží hydrogeologickému rajónu č. 2250 – Neogenní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví – Dolnomoravský úval – severní část. Lokalita patří k oblastem s velmi nízkou hodnotou specifického odtoku pod 0,5 l.s-1.km-2. Zvodnění v území je vázáno na průlomově propustné poloh písků a drobných štěrků v mocném jílovém komplexu. Míra zvodnění závisí na možnosti komunikace zvodně s oblastí napájení. Ve zdejších podmínkách je pak charakterizována velikostí koeficientu transmisivity T = 2.10-5 až 2.10-4 m2.s-1. Z hlediska kvality se v této oblasti jedná o vody se zvýšeným obsahem železa, manganu a dusičnanů. První zvodeň se vyskytuje ve vrstvě vátých písků překrývajících neogenní jílové sedimenty. Hladina podzemní vody je volná, v hloubce 1 až 6 m pod povrchem terénu. Její úroveň dle měření ve vrtu ČHMÚ je závislá na klimatických podmínkách a v průběhu roku silně kolísá (až v rozmezí 2,5 m). Podzemní voda zde pouze doplňuje infiltraci srážek. Vzhledem k rovinnému charakteru území je odtok podzemních vod velmi pomalý a při jeho rychlém zasakování přes písčitý povrch terénu lze očekávat v extrémních případech výskyt hladiny podzemních vod i v úrovni terénu. Ze zájmového území odtéká podzemní voda k západu, souhlasně se spádem reliéfu povrchu neogenních jílovitých sedimentů tvořících v první zvodni ve vátých píscích počevní izolátor. Podzemní voda tak proudí pod prostorem vojenského cvičiště, přes prostor hájovny Na Pánově až na lokalitu Černé bláto, kde se sezónně dostává do bezejmenného povrchového toku a tím pak jako levostranný přítok do toku Studená chodba (Kašpárek, Vacek, 2010). Na východním okraji zájmového území, těsně u silnice II/432, podzemní voda proudí k jihovýchodu k odvodňovací bázi, kterou představuje řeka Morava. Rychlost proudění vod je relativně velmi nízká (0,02 až 0,2 m.den-1). Mocnosti kolektoru první zvodně jsou velmi proměnlivé. Reliéf podložních neogenních sedimentů je zde zvlněný, ukloněný k západu, stejně jako je v generelu k západu ukloněný povrch terénu. Povrch terénu je vlivem eroze antropogenních zásahů značně členitý, často bez krycí vrstvy hlín, zbrázděný erozními rýhami a depresemi. Mocnost kolektoru se zde pohybuje od 1 do 6 m, vzácně až 7 m. Často kolektor kvartérních písků přesahuje spojitě do písčitých povrchových partií neogénu. Hladinu podzemní vody nalézáme až pod bází kvarterů mělce pod reliéfem povrchu neogenních sedimentů. Propustnost kolektoru první zvodně je relativně značně proměnlivá. Nezpevněné a relativně vytříděné váté písky mají propustnost charakterizovanou koeficientem filtrace k = 5.10-5 m.s-1. Na bázi kolektoru, kde se vyskytují jemnozrnnější prachovité sedimenty povrchu neogénu, je propustnost nižší s koeficientem filtrace k = 5.10-6 až 5.10-5 m.s-1 (Kašpárek, Vacek, 2010). Povodňová situace Lokalita hodnoceného záměru se nachází mimo zátopová území pro stoletou vodu (Q100) okolních toků – posuzovaná lokalita leží v nadmořské výšce 208 metrů a cca 3,4 km od řeky Moravy, tzn. že ani při stoleté povodni nehrozí její zatopení. Rovněž nejbližší vodní tok - potok Olšička, který je vzdálen cca 1,2 km východně od hodnocené lokality, nepředstavuje povodňovou hrozbu. Vodní zdroje, CHOPAV Asi 100 metrů východně od silnice II. třídy č. 432 leží ochranné pásmo vodárenských jímacích území Gebhard – Zásada – Perunské. Podzemní voda ze zájmového území ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

54


k tomuto pásmu v současné době nesměřuje, nýbrž odtéká k západu, na opačnou stranu od prostoru tohoto ochranného pásma. Jihozápadně do 100 metrů od areálu záměru se nachází zařízení Vak Hodonín, a.s. - hlavní vodojem Pánov, zásobující cca 50 000 obyvatel Lokalita hodnoceného záměru se nachází mimo chráněné oblasti přirozené akumulace vod (hranice CHOPAV Kvartér řeky Moravy je asi 1,5 km jižně).

C.2.3. Půda, geofaktory životního prostředí, surovinové zdroje Půda Předmětný záměr má být umístěn na antropogenně silně ovlivněné lokalitě, na pozemku parcelního čísla 1451/154 v katastrálním území Hodonín (640 417). V rámci realizace záměru dojde k záboru půdy v rozsahu 6 220 m2. Dotčený pozemek není dle listu vlastnictví součástí zemědělského půdního fondu. Ani kvalita tohoto pozemku (vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k pozemku je v LV bez zápisu) a jeho umístění nedává vhodnou příležitost pro rozvoj zemědělského využití. V současné době není území pro plánovanou výstavbu technologie energetického využití odpadu využíváno zemědělsky. K záboru půdy ze zemědělského půdního fondu tedy nedojde. Dotčené pozemky nejsou ani součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) - viz část F, příloha č. I2. V okolí zájmového území jsou váté písky u povrchu terénu překryty pouze málo mocnou vrstvou písčité, relativně propustné ornice. V širším okolí, v oblasti bývalého vojenského cvičiště, orniční vrstva místy zcela chybí a váté písky vycházejí na povrch terénu. Na vlastní lokalitě je většina území překryta kamenitými a hlinitokamenitými navážkami tvořenými zbytky stavebního materiálu, úlomky cihel a betonu (viz výše obr. C.1). Lokálně je vyvinuta tenká orniční vrstva různé kvality, většinou však rovněž písčitá a dobře propustná. Vrstvy navážky mocnosti 2 až 4 m jsou propustné a lokálně se v nich může vytvářet mělká zvodeň. Svým objemem a vysokou porezitou vytvářejí značný retenční prostor s potenciálem zachytit prakticky veškeré srážkové vody tak, že po povrchu terénu i při vydatných deštích nebo tání sněhu povrchová voda prakticky neodtéká. Geofaktory životního prostředí Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění území náleží do provincie Západokarpatská pánev, soustavy Vídeňská pánev, podsoustavy Jihomoravská pánev, celku Dolnomoravský úval. Lokalita je na rozhraní podcelků Dyjsko – moravská niva a Dyjsko – moravská pahorkatina. Povrch Dolnomoravského úvalu má nížinný plochý reliéf mělkých tvarů, který se vytvořil na souvrství neogenních sedimentů. Dyjsko – moravská pahorkatina má v širším řešeném území v západní části okrsek Stupavská niva a v oblasti lesa Dúbrava okrsek Ratíškovická pahorkatina. Nadmořská výška terénu roste směrem od jihu až jihozápadu (od Hodonína) do asi 180 metrů n.m., k severu až na kótu 240 m n.m. severně od zájmového území. V zájmovém území se nadmořská výška pohybuje kolem 208 m n.m. Záměr je lokalizován v oblasti příměstské zástavby, původní charakter terénu je zatížen antropogenním působením v minulosti – těžba písku, skládka pro potřeby bývalého ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

55


cukrovaru Hodonín (ukládání řepy, cukrovarských kalů, šámy) a ukládání zbytků stavebních materiálů (viz obr. C.1). Geologické poměry Z geologického hlediska lokalita náleží ke strukturám nejsevernějšího výběžku Vídeňské pánve v Dolnomoravském úvalu. Jedná se o mohutnou sníženinu vyplněnou komplexem sedimentů neogenního stáří. Převážnou část těchto uloženin představují tuhé, prachovité, proměnlivé vápnité jíly. V nich jsou vyvinuty polohy a čočky písků, drobných štěrků a lignitu. V zájmovém území jsou neogenní jíly uloženy mělce pod povrchem, v okolí Pánova vycházejí dokonce na den. V nadloží neogénu je uložena proměnlivě (až několik metrů) mocná polohy jemně až středně zrnitých vátých písků. Fluviální sedimenty jsou uloženy ve dvou výškových úrovních. Pro potřeby hodnoceného záměru byl vypracován hydrogeologický posudek (HGP) a inženýrskogeologický a hydrogeologický (IGHP) průzkum dotčeného území (Vašíček 2011). Z hlediska inženýrskogeologického bylo zájmové území shledáno, z důvodu přítomnosti navážek, jako nevhodné pro zakládání nadzemních objektů. Z tohoto důvodu je doporučeno zakládání nadzemních objektů až 2,0 m pod povrchem terénu, na rovnozrnných neulehlých píscích, případně na hloubkových pilotách. Z obdobných důvodů je také omezeno zakládání zpevněných ploch, komunikací a průmyslových podlah. Ty lze na navážkách zakládat za předpokladu snížení pláně o 20cm a následné konstrukční úpravě takto sníženého povrchu dvěma vrstvami štěrkodrtě zahutněné do navážky. Stabilita území, seismické vlivy Na zájmovém území a v jeho širším okolí nejsou Geofondem ČR registrovány sesuvné jevy nebo svahové pohyby, území není poddolováno. Na dotčené lokalitě nebyly seismické vlivy zaznamenány. Poddolování Ve sledovaném území ani v blízkém okolí neprobíhá důlní činnost. Surovinové zdroje Stavba se nachází mimo území ložisek nerostných surovin a jejich ochranných pásem. V dotčeném území se nenacházejí zdroje nerostných surovin, nepředpokládá se výskyt geologických nebo paleontologických památek.

C.2.4. Osídlení území Historické město Hodonín leží na řece Moravě 50 km jihovýchodně od Brna u hranice Moravy se Slovenskem. Město se nachází v nadmořské výšce 167 metrů, jeho katastrální výměra činí 63,05 km2. Na území města žilo v roce 2012 25 259 obyvatel. Nejbližší trvale bydlící populace (v řádu cca 200 obyvatel) se vyskytuje v místní části Pánov města Hodonína ve vzdálenosti cca 100 m severně od navrhovaného areálu záměru TEVO Hodonín - Pánov. Obyvatelé bydlí v rodinných dvojdomcích a v bytových domech.


56


ČÁST D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D. 1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI) Z potenciálních vlivů posuzovaného záměru na veřejné zdraví a životní prostředí může mít význam: • znečišťování ovzduší, • hluk, vibrace, záření, • znečišťování povrchových a podzemních vod, • znečišťování půdy a horninového prostředí, • působení na flóru, faunu, ekosystémy, • ovlivnění krajinného rázu.

D.1.1. Vlivy na ovzduší a klima Matematická aproximace množství látek emitovaných do ovzduší během provozu záměru byla provedena dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP ČR, pomocí výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů “SYMOS´97”, zveřejněného ve Věstníku Ministerstva životního prostředí České republiky, ročník 1998 ze dne 1998-0415, částka 3 a dodatku č. 1 zveřejněném ve Věstníku MŽP, duben 2003, částka 4. Výpočet byl proveden softwarem SYMOS´97, v. 2003 – 5.1.4. Použité vstupní emisní hodnoty Emise znečišťujících látek vznikají pouze ze spalování plynu vzniklého z pyrolýzního procesu v kogeneračních jednotkách, které představují hlavní bodové zdroje znečišťování ovzduší. Pro výpočet emisí z provozu kogeneračních jednotek byly použity emisní limity pro pístové spalovací motory platné do 31.12.2017 (příloha č. 2, část II, tab. 2.2 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) – viz výše tab. B.3 (kap. B.III.1). Je nutno zdůraznit, že v daném případě se nejedná o spalovnu odpadů ve smyslu zákona, neboť a) hlavním účelem je získání čistých kovových složek vstupního odpadu, syntetického plynu a oleje a zejména elektrické energie ze spalování vzniklého syntetického plynu, b) do zařízení nevstupují odpady kat. N. Nicméně z hlediska principu předběžné opatrnosti byly v rámci zpracování rozptylové studie (část F, příloha č. II-1) modelovány také znečišťující látky, které jsou charakteristické pro spalovny odpadů, byť hodnocené zařízení není v žádném případě spalovnou odpadů a vztahuji se na něj pouze emisní limity pro pístové spalovací motory (viz výše). Výstupy z takto rozšířené rozptylové studie (viz část F, příloha č. II-1) byly použity při zpracování studie o posouzení vlivů na veřejné zdraví (viz část F, příloha č. II-4). ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

57


Pro výpočet emisí tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu siřičitého (SO2), celkového organického uhlíku (TOC), chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl, fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF a polychlorovaných dibenzodioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F) byly použity emisní limity pro spalovny odpadu (příloha č. 4, část I, bod 1 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) – viz výše tab. B.4 (kap. B.III.1). Pozn.: Dne 23.01.2013 proběhlo na zkušebním zařízení (pyrolýzní jednotka PTR 1000, kogeneračních jednotka TEDOM Cento T 180 SP a příslušenství) autorizované měření emisí a akreditovaná zkouška (č. 03/13), kterou provedlo Výzkumné energetické centrum Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava v areálu firmy HEDVIGA BIOENERGY, a.s. ve Vratimově. Energeticky byl využit předtříděný komunální odpad (zbavený inertních materiálů a bioodpadu) a pryžová drť. Z měření emisí na výstupu za kogenerační jednotkou vyplynulo, že emise znečišťujících látek, sledovaných u spaloven odpadů jsou u měřeného zařízení mnohem nižší, než stanovené emisní limity pro spalovny odpadů – viz výše tabulka B.4 (kap. B.III.1). Např. emise PCDD/F (ƩTEQ) dosáhla pouze 2,67 % emisního limitu pro spalovny odpadu, emise HF pouze 14,00 % emisního limitu a emise HCl pouze 2,70 % emisního limitu pro spalovny odpadu. Pozn.: Uvedené výsledky měření jsou uvedeny při referenční koncentraci O2 = 5 %. Při refereční koncentraci O2 = 11 %, jak je předpokládáno u emisních limitů pro spalovny (viz výše tab. B.4 – kap. B.III.1), by byly hodnoty uvedených emisí ještě nižší (emise PCDD/F [ƩTEQ] by dosáhla pouze 1,67 % emisního limitu pro spalovny odpadu, emise HF pouze 9,00 % emisního limitu a emise HCl pouze 1,70 % emisního limitu). Pro výpočet emisí ze silniční dopravy byly použity emisní faktory pro silniční vozidla z „Programu pro výpočet emisních faktorů pro motorová vozidla“ MEFA v.02 a v.06 z internetových stránek ATEM Praha (http:/www.atem.cz) – viz výše tab. B.5 (kap. B.III.1). Pro stanovení emisních faktorů se vycházelo z předpokladu, že provozovaná silniční vozidla v roce 2014 budou podle plnění emisní úrovně v těchto kategoriích: 50 % vozidel - EURO 4, 25 % vozidel EURO 3, 15 % vozidel EURO 2 a 6 % vozidel EURO 1 a 4 % konvenční (bez katalyzátorů). Imisní limity Tab. D.1 Imisní limity dle přílohy č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imise Ochrana zdraví lidí Ochrana ekosystémů aritmetický průměr aritmetický průměr (1.10.- 31.3.) roční denní hodinový osmihodinový roční -3 µg.m Částice PM10 40 50 Oxid dusičitý (NO2) 40 200 Oxid uhelnatý (CO) 10 000 Benzen 5 Benzo(a)pyren 0,001 Oxid siřičitý (SO2) 125 350 20 20 Poznámka: Max. počet překročení - Částice PM10 – denní koncentrace 35krát - Oxid dusičitý (NO2) – hodinová koncentrace 18krát - Oxid siřičitý (SO2) – hodinová koncentrace 24krát - Oxid siřičitý (SO2) – denní koncentrace 3krát Imisní limity pro celkový organický uhlík (TOC), HCl, HF a PCDD/F nejsou stanoveny! ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

58


Na základě přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou stanoveny imisní limity, uvedené výše v tabulce D.1. Výpočet imisí Výpočet byl proveden pro emise tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu dusičitého (NO2), oxidy dusíku (NOx), oxidu uhelnatého (CO), benzenu, benzo(a)pyrenu, oxidu siřičitého (SO2), celkového organického uhlíku (TOC), chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl, fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF a polychlorovaných dibenzodioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F) a zahrnuje stav vyvolaný provozem záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov a obslužnou silniční dopravou v roce 2014 (viz část F, příloha č. II-1 - rozptylová studie) Výpočtem (metodika SYMOS 97) byly získány výsledky nárůstu pro imise částic PM10 – denní a roční koncentrace, oxidu dusičitého (NO2) – hodinová a roční koncentrace, oxidu uhelnatého (CO) – osmihodinová koncentrace, benzenu – roční koncentrace, benzo(a)pyrenu – roční koncentrace, oxidu siřičitého (SO2) – hodinová, denní a roční koncentrace, celkového organického uhlíku (TOC) – hodinová a roční koncentrace, chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl – hodinová a roční koncentrace, fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF – hodinová a roční koncentrace a polychlorovaných dibenzodioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F) – hodinová a roční koncentrace. Výpočet byl proveden nad hodnocenou lokalitou 1 600 x 1 600 m (viz obr. D.1).

Obr. D.1 Umístění záměru (označeno žlutě) ve výpočtové síti 1089 bodů (33 x 33 bodů) ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

59


Tím bylo umožněno grafické vykreslení imisní zátěže okolí (viz část F, příloha č. II-1), které je provedeno pro vliv stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín Pánov v roce 2014 při celoročním provozu pro následující škodliviny: - Imise částic PM10 - maximální denní koncentrace, - Imise částic PM10 - průměrná roční koncentrace, - Imise oxidu dusičitého (NO2) - maximální hodinová koncentrace, - Imise oxidu dusičitého (NO2) - průměrná roční koncentrace, - Imise oxidu uhelnatého (CO) - maximální osmihodinová koncentrace, - Imise benzenu - průměrná roční koncentrace, - Imise benzo(a)pyrenu - průměrná roční koncentrace. Jako příklad uvedeno grafické vykreslení imisní zátěže benzo(a)pyrenu v okolí hodnocené lokality (viz obr. D.2).

Obr. D.2 Grafické vykreslení imisní zátěže benzo(a)pyrenu v okolí hodnocené lokality ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

60


Výsledky rozptylové studie Celkový přehled vypočtených minimálních a maximálních nárůstů imisních koncentrací pro jednotlivé škodliviny v roce 2014 je patrný z následujících textů a tabulek D.2 až D.11 (jedná se o vypočtený nárůst imisních koncentrací v konkrétních místech obytné zástavby Hodonín – Pánov č.p. 3546, 2924, 2925, 2926, 3184 a 3166 – viz obr. D.3).

Obr. D.3 Umístění stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov (ozn. oranžově) a hodnocená konkrétní obytná zástavba - Pánov 3546, Pánov 2924, Pánov 2925, Pánov 2926, Pánov 3184 a Pánov 3166 (označena zeleně)

Vypočtené denní a roční koncentrace částic PM10 Maximální denní koncentrace - jedná se o nejvyšší vypočtené hodnoty - Kmax (maximální hodnoty koncentrací z 5 tříd stabilit a 3 stupňů rychlosti větru). Tato hodnota představuje nejnepříznivější stav, který může v hodnocené lokalitě nastat. Vypočtená průměrná roční koncentrace imisí představuje hodnoty, které nastanou, při provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší, respektují směr a četnost proudění větrů dle konkrétní větrné růžice. Po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, v roce 2014 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální denní koncentrace imisí částic PM10 v rozmezí 0,432 až 4,247 µg.m-3 a nárůst průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,010 až 0,104 µg.m-3 (viz vykreslená maximální denní a průměrná roční imisní koncentrace – část F, příloha č. II-1). V konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov bude nárůst maximální denní a průměrné roční koncentrace imisí částic PM10 dosahovat hodnot patrných z tabulky D.2. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

61


Tab. D.2 Nárůst max. denní a průměrné roční imisní koncentrace částic (PM10) v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Maximální denní Průměrná roční Obytná zástavba koncentrace částic PM10 koncentrace částic PM10 -3 -3 (µg.m ) (µg.m ) 0,053 Pánov 3546 2,400 2,818 Pánov 2924 0,038 Pánov 2925 2,620 0,037 Pánov 2926 2,451 0,036 Pánov 3184 2,682 0,036 Pánov 3166 2,173 0,035

Vypočtené hodinové a roční koncentrace oxidu dusičitého (NO2) Po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, v roce 2014 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální hodinové koncentrace imisí oxidu dusičitého (NO2) v rozmezí 3,586 až 25,482 µg.m-3 a nárůst průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,073 až 0,520 µg.m-3 (viz vykreslená maximální hodinová a průměrná roční imisní koncentrace – část F, příloha č. II-1). V konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov bude nárůst maximální hodinové a průměrné roční koncentrace imisí oxidu dusičitého (NO2) dosahovat hodnot patrných z tabulky D.3. Tab. D.3 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace NO2 v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Maximální hodinová Průměrná roční Obytná zástavba koncentrace NO2 koncentrace NO2 -3 -3 (µg.m ) (µg.m ) 0,273 Pánov 3546 15,095 17,846 Pánov 2924 0,201 Pánov 2925 16,562 0,200 Pánov 2926 15,014 0,197 Pánov 3184 15,914 0,195 Pánov 3166 13,460 0,193

Vypočtená osmihodinová koncentrace CO Po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, v roce 2014 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální osmihodinové koncentrace imisí oxidu uhelnatého (CO) v rozmezí 61,767 až 826,670 µg.m-3 (viz vykreslená maximální osmihodinová imisní koncentrace – část F, příloha č. II-1). V konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov bude nárůst maximální osmihodinové koncentrace imisí oxidu uhelnatého (CO) dosahovat hodnot patrných z tabulky D.4. Tab. D.4 Nárůst max. osmihodinové imisní koncentrace CO v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Maximální osmihodinová Obytná zástavba koncentrace CO -3 (µg.m ) 344,755 Pánov 3546 Pánov 2924 324,877 Pánov 2925 299,306 Pánov 2926 293,112 Pánov 3184 297,485 Pánov 3166 286,512 ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

62


Vypočtená roční koncentrace benzenu Po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, v roce 2014 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst průměrné roční koncentrace imisí benzenu v rozmezí 0,000 004 až 0,000 321 µg.m-3 (viz vykreslená průměrná roční imisní koncentrace – část F, příloha č. II-1). V konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov bude průměrná roční koncentrace imisí benzenu dosahovat hodnot patrných z tabulky D.5. Tab. D.5 Nárůst průměrné roční imisní koncentrace benzenu v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Průměrná roční Obytná zástavba koncentrace benzenu -3 (µg.m ) 0,000 15 Pánov 3546 Pánov 2924 0,000 06 Pánov 2925 0,000 04 Pánov 2926 0,000 03 Pánov 3184 0,000 04 Pánov 3166 0,000 02

Vypočtená roční koncentrace benzo(a)pyrenu Po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, v roce 2014 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst průměrné roční koncentrace imisí benzo(a)pyrenu v rozmezí v rozmezí 0,000 000 02 až 0,000 001 46 ng.m-3 (viz vykreslená průměrná roční imisní koncentrace – část F, příloha č. II-1 a výše obr. D.2). V konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov bude průměrná roční koncentrace imisí benzo(a)pyrenu dosahovat hodnot patrných z tabulky D.6. Tab. D.6 Nárůst průměrné roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Průměrná roční koncentrace Obytná zástavba benzo(a)pyrenu -3 (ng.m ) 0,000 000 71 Pánov 3546 Pánov 2924 0,000 000 25 Pánov 2925 0,000 000 18 Pánov 2926 0,000 000 15 Pánov 3184 0,000 000 20 Pánov 3166 0,000 000 11

Vypočtené hodinové, denní a roční koncentrace SO2 Po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, v roce 2014 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální hodinové koncentrace imisí oxidu siřičitého (SO2) v rozmezí 2,481 až 24,487 µg.m-3, maximální denní koncentrace v rozmezí 2,151 až 21,230 µg.m-3 a průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,048 až 0,510 µg.m-3. V konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov bude maximální hodinová, maximální denní a průměrná roční koncentrace imisí oxidu siřičitého (SO2) dosahovat hodnot patrných z tabulky D.7.


63


Tab. D.7 Nárůst max. hodinové, max. denní a průměrné roční imisní koncentrace SO2 v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Maximální hodinová Maximální denní Průměrná roční Obytná zástavba koncentrace SO2 koncentrace SO2 koncentrace SO2 -3 -3 -3 (µg.m ) (µg.m ) (µg.m ) 0,256 Pánov 3546 16,403 14,281 16,717 14,434 Pánov 2924 0,188 Pánov 2925 15,085 13,078 0,185 Pánov 2926 14,117 12,239 0,180 Pánov 3184 15,444 13,390 0,171

Pánov 3166

11,938

10,351

0,173

Vypočtené hodinové a roční koncentrace TOC Po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, v roce 2014 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální hodinové koncentrace imisí celkového organického uhlíku (TOC) v rozmezí 0,497 až 4,898 µg.m-3 a průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,010 až 0,102 µg.m-3. V konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov bude maximální hodinová a průměrná roční koncentrace imisí celkového organického uhlíku (TOC) dosahovat hodnot patrných z tabulky D.8. Tab. D.8 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace TOC v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Maximální hodinová Průměrná roční Obytná zástavba koncentrace TOC koncentrace TOC -3 -3 (µg.m ) (µg.m ) 0,051 Pánov 3546 3,281 3,384 Pánov 2924 0,038 Pánov 2925 3,017 0,037 Pánov 2926 2,824 0,036 Pánov 3184 3,089 0,034 Pánov 3166 2,388 0,035

Vypočtené hodinové a roční koncentrace HCl Po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, v roce 2014 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální hodinové koncentrace imisí chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl v rozmezí 0,493 až 4,897 µg.m-3 a průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,010 až 0,102 µg.m-3. V konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov bude maximální hodinová a průměrná roční koncentrace imisí chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl dosahovat hodnot patrných z tabulky D.9. Tab. D.9 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace HCl v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Maximální hodinová Průměrná roční Obytná zástavba koncentrace HCl koncentrace HCl -3 -3 (µg.m ) (µg.m ) 0,051 Pánov 3546 3,289 3,382 Pánov 2924 0,038 Pánov 2925 3,016 0,037 Pánov 2926 2,822 0,036 Pánov 3184 3,088 0,034 Pánov 3166 2,386 0,034 ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

64


Vypočtené hodinové a roční koncentrace HF Po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, v roce 2014 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální hodinové koncentrace imisí fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF v rozmezí 0,049 až 0,490 µg.m-3 a průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,001 až 0,010 µg.m-3. V konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov bude maximální hodinová a průměrná roční koncentrace imisí fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF dosahovat hodnot patrných z tabulky D.10. Tab. D.10 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace HF v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Maximální hodinová Průměrná roční Obytná zástavba koncentrace HF koncentrace HF -3 -3 (µg.m ) (µg.m ) 0,005 Pánov 3546 0,284 0,338 Pánov 2924 0,004 Pánov 2925 0,302 0,004 Pánov 2926 0,282 0,004 Pánov 3184 0,309 0,003 Pánov 3166 0,239 0,003

Výpočet hodinové a roční koncentrace PCDD/F Po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, v roce 2014 na hodnoceném území 1 600 x 1 600 m, nárůst maximální hodinové koncentrace imisí polychlorovaných dibenzodioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F) v rozmezí 0,005 až 0,049 pg.m-3 a průměrné roční koncentrace v rozmezí 0,000 1 až 0,001 0 pg.m-3. V konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov bude maximální hodinová a průměrná roční koncentrace imisí polychlorovaných dibenzodioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F) dosahovat hodnot patrných z tabulky D.11. Tab. D.11 Nárůst max. hodinové a průměrné roční imisní koncentrace PCDD/F v místech obytné zástavby Hodonín - Pánov Maximální hodinová Průměrná roční Obytná zástavba koncentrace PCDD/F koncentrace PCDD/F -3 -3 (pg.m ) (pg.m ) 0,000 5 Pánov 3546 0,032 0,033 Pánov 2924 0,000 4 Pánov 2925 0,030 0,000 4 Pánov 2926 0,028 0,000 4 Pánov 3184 0,030 0,000 3 Pánov 3166 0,024 0,000 4

Závěr hodnocení Z hodnocení výsledků je možno konstatovat, že po výstavbě záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov, budou imisní koncentrace ze sledovaného zdroje (kogenerační jednotky a nárůst příslušné silniční dopravy) následující:


65


Maximální imisní koncentrace Maximální (a také minimální) vypočtené nárůsty imisní koncentrace jednotlivých škodlivin v hodnoceném území (1 600 x 1 600 m) jsou uvedeny výše v textu, maximální imisní koncentrace v konkrétních místech obytné zástavby Hodonín - Pánov pak v tabulkách D.2 až D.11. Další údaje jsou uvedeny v rozptylové studii (viz část F, příloha č. II-1 oznámení). Imisní koncentrace v místě obytné zástavby (Pánov 3546 nebo Pánov 2924 – viz výše obr. D.3) Nejvyšší vypočtený nárůst imisní koncentrace v roce 2014 po realizaci stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude v místě konkrétní obytné zástavby Pánov 3546 nebo Pánov 2924: - částice PM10 – maximální denní koncentrace 2,818 µg/m3 - částice PM10 – průměrná roční koncentrace 0,053 µg/m3 - oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace 17,846 µg/m3 - oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace 0,273 µg/m3 - oxid uhelnatý (CO) – maximální osmihodinová koncentrace 344,755 µg/m3 - benzen – průměrná roční koncentrace 0,000 15 µg/m3 - benzo(a)pyren – průměrná roční koncentrace 0,000 000 71 ng/m3 - oxid siřičitý (SO2) – maximální hodinová koncentrace 16,717 µg/m3 - oxid siřičitý (SO2) – maximální denní koncentrace 14,434 µg/m3 - oxid siřičitý (SO2) – průměrná roční koncentrace 0,256 µg/m3 - TOC – maximální hodinová koncentrace 3,384 µg/m3 - TOC – průměrná roční koncentrace 0,051 µg/m3 - HCl – maximální hodinová koncentrace 3,382 µg/m3 - HCl – průměrná roční koncentrace 0,051 µg/m3 - HF – maximální hodinová koncentrace0,338 µg/m3 - HF – průměrná roční koncentrace 0,005 µg/m3 - PCDD/F – maximální hodinová koncentrace 0,033 pg/m3 - PCDD/F – průměrná roční koncentrace 0,000 5 pg/m3 Výsledné imisní koncentrace v místě obytné zástavby Stav imisního pozadí hodnocené obytné lokality Hodonín - Pánov pro rok 2014 (bez stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov) je určen na základě odborného odhadu (výsledky imisního měření roku 1997 až 2011 a přijatých možných opatření v následujících letech) a v souladu s výpočtem imisních koncentrací v obdobných lokalitách. Předpokládané imisní pozadí v roce 2014 (bez stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov): - částice PM10 – maximální denní koncentrace 100 µg/m3 - částice PM10 – průměrná roční koncentrace 30 µg/m3 - oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace 80 µg/m3 - oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace 15 µg/m3 - oxid uhelnatý (CO) – maximální osmihodinová koncentrace 2 000 µg/m3 - benzen – průměrná roční koncentrace 2,0 µg/m3 - benzo(a)pyren – průměrná roční koncentrace 1,5 ng/m3 - oxid siřičitý (SO2) – maximální hodinová koncentrace 50 µg/m3 ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

66


- oxid siřičitý (SO2) – maximální denní koncentrace 20 µg/m3 - oxid siřičitý (SO2) – průměrná roční koncentrace 5 µg/m3 Při započtení předpokládaného imisního pozadí hodnocené lokality Hodonín - Pánov a nejvyššího nárůstu imisních koncentrací z realizované stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov v místě konkrétní obytné zástavby Pánov 3546 nebo Pánov 2924 (viz výše obr. D.3) budou výsledné imisní koncentrace škodlivin následující: - částice PM10 – maximální denní koncentrace 102,818 µg/m3 - částice PM10 – průměrná roční koncentrace 30,053 µg/m3 - oxid dusičitý (NO2) – maximální hodinová koncentrace 97,846 µg/m3 - oxid dusičitý (NO2) – průměrná roční koncentrace 15,273 µg/m3 - oxid uhelnatý (CO) – maximální osmihodinová koncentrace 2 344,755 µg/m3 - benzen – průměrná roční koncentrace 2,000 15 µg/m3 - benzo(a)pyren – průměrná roční koncentrace 1,500 000 71 ng/m3 - oxid siřičitý (SO2) – maximální hodinová koncentrace 66,717 µg/m3 - oxid siřičitý (SO2) – maximální denní koncentrace 34,434 µg/m3 - oxid siřičitý (SO2) – průměrná roční koncentrace 5,256 µg/m3 Z uvedených hodnot vyplývá, že budou splněny imisní limity pro částice PM10 – průměrná roční koncentrace a pro oxid dusičitý (NO2), oxid uhelnatý (CO), benzen a oxid siřičitý (SO2) vycházející z přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v místě obytné zástavby. Imisní limit pro částice PM10 – průměrná denní koncentrace - je již dnes překročen. Imisní nárůst vlivem stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov pro částice PM10 – denní koncentrace, v místě nejbližší obytné zástavby Pánov 2924, bude 2,818 µg/m3 = 5,6 % imisního limitu a 2,8 % imisního pozadí roku 2014. Imisní znečištění pro částice PM10 nepochází jen z hodnocené stavby, ale významný vliv má průmyslová výroba Hodonínska, celková silniční doprava a dále lokální topeniště na pevná paliva. Imisní limit pro benzo(a)pyren je již dnes překročen. Maximální imisní nárůst vlivem stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov pro benzo(a)pyren – průměrná roční koncentrace, v místě obytné zástavby Pánov 3546, bude 0,000 000 71 ng/m3 = 0,000 07 % imisního limitu a 0,000 04 % imisního pozadí roku 2014. Imisní znečištění pro benzo(a)pyren nepochází jen z hodnocené stavby, ale významný vliv má průmyslová výroba Hodonínska, celková silniční doprava a dále lokální topeniště na pevná paliva. Vyhodnotit plnění imisních limitů celkového organického uhlíku (TOC), chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl, fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF a polychlorovaných dibenzodioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F) není možné, protože imisní limity nejsou stanoveny dle přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Výpočet imisních koncentrací těchto látek byl proveden jen za účelem posouzení vlivů na veřejné zdraví (viz část F, příloha č. II-4). Je nutno ještě jednou zdůraznit, že hodnocené zařízení není v žádném případě spalovnou odpadů a vztahuji se na něj pouze emisní limity pro pístové spalovací motory (viz výše a kap. B.III.1, tab. B.3). Výstupy z rozšířené rozptylové studie (modelování HCl, HF, PCDD/F a dalších látek - viz část F, příloha č. II-1) byly zpracovány z hlediska principu předběžné opatrnosti a byly použity při zpracování studie o posouzení vlivů na veřejné zdraví (viz část F, příloha č. II-4). ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

67


Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že provoz stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude mít malý vliv na stávající imisní situaci v lokalitě Hodonín - Pánov. Pozn.: Pro stacionární zdroje u stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov (spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně) nejsou vyžadována kompenzační opatření dle § 11 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (nejsou označena ve sloupci B přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Dále pro provoz stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov není nutno uložit kompenzační opatření, protože nedochází k nárůstu úrovně znečištění o více než 1 % imisního limitu pro znečišťující látku - částice PM10 a oxid dusičitý (NO2) s dobou průměrování 1 kalendářní rok (dle § 27 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší). Další podrobnosti (včetně grafického znázornění imisních izolinií) jsou uvedeny v rozptylové studii (viz část F, příloha č. II-1).

D.1.2. Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální charakteristiky Hluk Za účelem posouzení vlivu hluku z výstavby a provozu technologie energetického využití odpadu byla zpracována hluková studie (viz část F, příloha č. II-2 a částečně také kapitola B.III.4 výše). Výsledky hlukové studie je možno shrnout následovně Výsledky jsou vztaženy na liniové, plošné a bodové zdroje hluku (zdroje hluku jsou uvedeny v kap. 5 hlukové studie – viz část F, příloha č. II-2). Výpočet byl proveden pro nejméně příznivý stav, a to, že budou v provozu všechny zdroje hluku provozované v hodnoceném areálu, včetně dopravy. Popis výpočtových bodů hluku je uveden v hlukové studii (viz část F, příloha č. II-2) v kapitole 6 a také na obr. D.3 (výše). Jedná se o následující body: Výpočtový bod č. 1: bytový dům č.p. 3546 Pánov, 2 m před západní fasádou, 3 a 6 m nad úrovní terénu, Výpočtový bod č. 2: bytový dům č.p. 2924 Pánov, 2 m před jihozápadní fasádou, 3 a 6 m nad úrovní terénu, Výpočtový bod č. 3: bytový dům č.p. 2925 Pánov, 2 m před jihozápadní fasádou, 3 a 6 m nad úrovní terénu, Výpočtový bod č. 4: bytový dům č.p. 2926 Pánov, 2 m před jihozápadní fasádou, 3 a 6 m nad úrovní terénu, Výpočtový bod č. 5: bytový dům č.p. 3184 Pánov, 2 m před jižní fasádou, 3 m nad úrovní terénu. Pro hluk z provozu byla ekvivalentní hladina akustického tlaku stanovena (dle ustanovení nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) pro chráněný venkovní prostor staveb a pro osm nejhlučnějších hodin v denní době a nejhlučnější hodinu v době noční. Provoz v denní a noční době se liší pouze automobilovou dopravou, která není provozována v noci.


68


Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích byla ekvivalentní hladina akustického tlaku vypočtena pro celou denní dobu. Hladiny hluku ve venkovním prostoru byly modelovány pomocí programového vybavení HLUK+, verze 9.19profi, sériové číslo 6012, na snímku katastrální mapy s podkladem ortofotomapy dané lokality M = 1 : 3 000. Vzhledem k malým výškovým rozdílům na lokalitě nebyl použit digitální model terénu. Ekvivalentní hladiny hluku byly vypočteny pro venkovní chráněný prostor definovaný v souladu s § 30, odst. 3) zákona č. 258/2000 Sb. Hluk ve venkovním chráněném prostoru Období výstavby V této fázi se předpokládá, že budou v činnosti všechny zdroje popsané v kap. 5.1. a 5.2 hlukové studie (část F, příloha č. II-2 a výše kapitola B.III.4) včetně dopravy po účelové komunikaci na stavbě.

Obr. D.4 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období výstavby, denní doba

Průběh ekvivalentních hladin hluku v období výstavby v denní době je zřejmý z obrázku D.4, číselné hodnoty jsou uvedeny v tabulce D.12. Tab. D.12 Ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období výstavby, denní doba Výp. bod č.

Výška [m]

LAeq,T [dB] doprava*)

1 3.0 26.7 1 6.0 28.3 2 3.0 21.1 2 6.0 22.6 3 3.0 19.1 3 6.0 20.6 4 3.0 17.8 4 6.0 19.3 5 3.0 22.3 *) doprava po účelových komunikacích

LAeq,T [dB] LAeq,T [dB] stac. zdroje celkem období výstavby 55.1 55.2 55.1 55.2 49.6 49.6 49.6 49.6 48.6 48.6 48.6 48.6 47.6 47.6 47.6 47.6 48.4 48.4


69


Provoz zařízení V této fázi se předpokládá, že budou v činnosti zdroje popsané výše v kapitole B.III.4 včetně dopravy po účelové komunikaci na stavbě. Průběh ekvivalentních hladin hluku v období provozu v denní i v noční době je zřejmý z obrázků D.5 a D.6, číselné hodnoty jsou uvedeny v tabulce D.13.

Obr. D.5 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, provoz zařízení, denní doba

Obr. D.6 Hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, provoz zařízení, noční doba ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

70


Tab. D.13 Ekvivalentní hladiny hluku ze stacionárních zdrojů, období provozu, denní i noční doba Výp. bod č.

Výška [m]

LAeq,T [dB] doprava*)

1 1 2 2 3 3 4 4 5

3.0 6.0 3.0 6.0 3.0 6.0 3.0 6.0 3.0

16.9 18.6 18.9 20.1 12.4 19.3 17.3 19.6 17.4

1 3.0 < 10 1 6.0 < 10 2 3.0 < 10 2 6.0 < 10 3 3.0 < 10 3 6.0 < 10 4 3.0 < 10 4 6.0 < 10 5 3.0 < 10 *) doprava mimo veřejné komunikace

LAeq,T [dB] stac. zdroje denní doba 42.7 42.6 37.9 37.9 32.2 37.1 35.0 36.3 33.9 noční doba 37.9 37.7 29.0 28.6 27.8 27.6 15.4 26.6 28.6

LAeq,T [dB] celkem 42.7 42.6 38.0 37.9 32.3 37.1 35.1 36.4 34.0 37.9 37.7 29.0 28.6 27.8 27.6 15.4 26.6 28.6

Souběh záměrů Mezi posuzovaným zařízením a obytnou zónou na severu lokality se má nacházet záměr Provozně technický areál Hodonín Pánov firmy MEGAWASTE, spol. s r.o., který již prošel posuzováním vlivů na ŽP. V rámci posuzování byla firmou Hygienická laboratoř s.r.o, v říjnu 2010 zpracována i akustická studie pro tento záměr. Aby bylo možné zhodnotit současný vliv obou záměrů na lokalitě, byly výpočtové body v této studii voleny na identických místech (viz výše výpočtové body 1 až 5). Vliv souběhu obou záměrů v denní době je uveden v následující tabulce D.14. V době noční se provoz areálu fy MEGAWASTE nepředpokládá. Tab. D.14 Ekvivalentní hladiny hluku - souběh záměrů, denní doba Výp. bod č.

Výška [m]

1 1 2 3 4 5

3.0 6.0 3.0 3.0 3.0 3.0

LAeq,T [dB] hodnocený záměr 42,7 42,6 38,0 32,3 35,1 34,0

LAeq,T [dB] záměr MEGAWASTE 43,2 44,7 41,6 46,1 45,5 40,8

LAeq,T [dB] celkem 46,0 46,8 43,2 46,3 45,9 41,6

Hluk ve vnitřním chráněném prostoru staveb Hluk uvnitř staveb pronikající zvenčí byl hodnocen pro místnosti bytu v I. a II. NP domu č. p. 3546 (viz výp. bod č. 1). Výpočet byl proveden pro modelový pokoj o rozměrech 4.5 x 5 m o světlé výšce 2.7 m se dvěma okny 1 500 x 1 500 mm. Předpokládá se pokoj zabydlený, vybavený nábytkem a kobercem. Jako neprůzvučnosti okna bylo použito hodnoty uváděné pro okna třídy zvukové izolace TZI 0 (nejhorší možná situace). Hladiny hluku ve stavbách (hluk pronikající zvenčí) jsou uvedeny v tabulce D.15. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

71


Tab. D.15 Ekvivalentní hladiny hluku ve stavbách - hluk pronikající zvenčí LpA venku [dB] 46,8 37,9

Výp. bod

1 – I.NP 1 – II.NP

Objem místnosti 3 [m ] 60.75 60.75

Plocha fasády 2 [m ] 12.15 12.15

Plocha okna 2 [m ] 4.5 4.5

Normovaný rozdíl hladin [dB]

LpA uvnitř [dB/A]

16.25 16.25

30,6 21,4

Zhodnocení Pozn.: Všechny výsledky jsou uvedeny v souladu s Metodickým návodem MZd ze dne 01.11.2010 jako hladiny akustického tlaku zvuku dopadajícího na fasádu posuzované stavby. Výsledky výpočtu včetně odrazu od fasády objektu jsou uvedeny v příloze č. 1 hlukové studie () ve sloupcích "předch.". Hodnocení hlukové studie, které je uvedeno, platí za splnění následujících podmínek: 1. Stavební práce budou prováděny pouze v denní době, 2. Výfuková potrubí všech kogeneračních jednotek budou opatřena tlumiči hluku s útlumem minimálně 5 dB, 3. Všechny kogenerační jednotky budou v provedení "SILENT". Požadavky nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Hluk v chráněném vnitřním prostoru staveb Dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, § 11, odst. 2 a 3, se hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A v chráněném vnitřním prostoru staveb stanoví: - pro hluky pronikající zvenčí součtem základní hladiny ekvivalentní akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostorů a denní době podle přílohy č. 2. korekce: -10 dB ....... noční doba Na základě výsledků uvedených v tab. D.15 lze konstatovat, že vlivem provozu záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov, za dodržení podmínek uvedených v kap. 7, v chráněném vnitřním prostoru staveb: a) nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluky pronikající zvenčí v denní době. Hluk v chráněném venkovním prostoru Dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, § 11, odst. 4, se hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A ve venkovním prostoru stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 3. korekce: +10 dB ........ okolí hlavní komunikace +15 dB ........ provádění stavebních prací (v době 7.00 ÷ 21.00 hod) +10 dB ........ provádění stavebních prací (v době 6.00 ÷ 7.00 a 21.00 ÷ 22.00 hod.) -10 dB ........ noční doba Na základě výsledků uvedených v tabulkách D.12 až D.14 lze konstatovat, že: Vlivem výstavby záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov, za dodržení podmínek uvedených v kap. 7., v chráněném venkovním prostoru, definovaném v souladu s § 30, odst. 3) zákona č. 258/2000 Sb.: ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

72


a) nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů, korigovaného na provádění stavebních prací v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době, b) nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích v denní době (nedojde ani k hodnotitelné změně). Vlivem provozu záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov, za dodržení podmínek uvedených v kap. 7., v chráněném venkovním prostoru, definovaném v souladu s § 30, odst. 3) zákona č. 258/2000 Sb.: a) nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době, b) nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v nejhlučnější hodině v noční době, c) nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích v denní době (nedojde ani k hodnotitelné změně), d) tvrzení a) i b) platí i pro souběh obou záměrů na lokalitě. Pozn.: Další podrobnosti jsou uvedeny v hlukové studii (část F, příloha č. II-2). Vibrace Vibrace mohou vznikat v době výstavby navrhované technologie energetického využití odpadu při průjezdu nákladních automobilů, působením stavebních strojů při zemních pracích, popřípadě při provádění některých stavebních prací – vibrování betonu, ukládání betonových konstrukcí a podobně. Přenos vibrací mimo staveniště nicméně není pravděpodobný. Případný výskyt vibrací bude převážně krátkodobý a bude omezen pouze na denní pracovní dobu. Pří provozu technologie energetického využití odpadu se nepředpokládá vznik a působení vibrací, které by měly negativní vliv na okolní prostředí nebo na obyvatelstvo. Vyskytovat se mohou pouze vibrace malých intenzit, přenášené přes železobetonové bloky základů jednotlivých technologických zařízení do blízkého horninového prostředí. V rámci geofyzikálního průzkumu území, který je nezbytné provést pro stanovení bezpečného založení jednotlivých základů, bude podloží zhodnoceno i s ohledem na možný přenos vibrací zařízení. Elektromagnetické a jiné záření V průběhu realizace a provozu záměru nebudou používány radionuklidové zářiče. V úvahu připadá záření elektromagnetické, které je produkováno zařízením technologie energetického využití odpadu (generátor na výrobu střídavého proudu, transformátor, ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

73


elektromotory). Toto záření by mohlo mít vliv na zdraví pouze v těsné blízkosti zařízení a to při dlouhodobém účinku, což se nepředpokládá. Zápach Provozovaná technologie nebude za běžného provozu předmětem šíření zápachu do okolí. Hodnocená technologie energetického využití odpadu by mohla být zdrojem zápachu pouze v případě mimořádné události - havárie (požáru).

D.1.3. Vlivy na povrchové a podzemní vody Povrchové vody Výstavbou hodnoceného areálu budou dotčeny povrchové vody a hydrologické charakteristiky území. V důsledku realizace stavebních objektů a zpevněných stavebních konstrukcí komunikací a zpevněných ploch budou pozměněny odtokové charakteristiky území. Realizací záměru dojde k souvislé zástavbě na ploše zhruba 0,622 ha. Srážkové vody, zachycené na střechách budov, povrchu komunikací a manipulačních zpevněných plochách budou podchyceny odvodněním dešťových vod areálu a budou postupně infiltrovat do podloží. V průměrném klimatickém roce bude roční objem zachycených a odvedených vod zhruba roven dotaci podzemních vod srážkami, tj. asi 3 000 m3. Povrchová voda ze zpevněných manipulačních ploch a z parkovacích stání bude vedena do odlučovače ropných látek a teprve po předčištění následně zasakována. Srážkové vody na nezpevněných plochách budou infiltrovat do podloží. Část zpevněných ploch, určených k manipulaci se závadnými látkami a nebezpečnými odpady, bude realizována s nepropustným povrchem. Tyto plochy budou ohraničeny obrubníky na všech okrajích. Podlahy objektů hal budou rovněž realizovány s nepropustným povrchem. Technické řešení odvodnění srážkových vod zabezpečí, že v důsledku realizace záměru nebude docházet k přímým vlivům na kvalitu povrchových vod nebo na vodnost toků. Technologická voda bude v systému používána v uzavřeném okruhu jako chladicí kapalina na ochlazení plynu. Vlastní odpar vody při zahřívání odpadů je doplňován vyčištěnou kondenzovanou vodou z vlhkosti vstupních odpadů a odvlhčení vzniklého plynu. Splaškové vody ze sociálního zařízení budou produkovány v množství cca 1,2 m3/den (384 m3/rok). Splaškové odpadní vody budou odkanalizovány samostatnou kanalizační přípojkou do bezodtokové, uzavřené kanalizační jímky splaškových vod dostatečné kapacity (min. kapacity měsíční produkce). Splaškové odpadní vody budou odváženy k likvidaci na městskou ČOV. Zájmovým územím neprotéká žádný trvalý ani občasný povrchový tok. Nejbližším tokem se stálým průtokem je řeka Morava, která se nachází asi 3,4 km JV směrem. Na hodnocené lokalitě se nenachází ani žádná vodní plocha, prameniště či trvalý mokřad. Sezónně, během předjaří a časného jara, dochází k zamokřování terénní deprese biokoridoru severně mimo plochu areálu, tj. mezi předpokládanou plochou areálu firmy MEGAWASTE, spol. s r.o.a zástavbou rodinných domků.


74


Lze konstatovat, že hodnocený záměr je významný způsobem odvodnění a změnami hydrologických charakteristik území a může mít vliv na jakost povrchových vod. K minimalizaci případných negativních vlivů na povrchové vody, jako důsledku provozu areálu, jsou navržena eliminační a kompenzační opatření (viz dále kap. D.4.). Podzemní vody S provozem záměru budou spojeny přímé vlivy na podzemní vody v důsledku utrácení srážkových vod do podzemí. Při zakládání staveb bude nutno vycházet ze stávajícího (Kašpárek, Vacek, 2010) a z aktualizovaného inženýrskogeologického a hydrogeologického průzkumu dotčené lokality. Založení hal by mělo být realizováno cca 2 m pod stávajícím terénem tvořeným navážkou, tj. na rovnozrnných neulehlých píscích. Zakládání zpevněných ploch a komunikací je možné na neulehlé navážce pouze při snížení pláně o 20 cm a za povrchového zpevnění 2 zahutněnými vrstvami štěrkodrtě s velikostí zrna 8 ÷ 32 mm v mocnosti min. 12 cm, oddělených od konstrukčních vrstev geotextilií gramáže 500 nebo 600 g/m2, dle druhu ploch. Zakládání staveb musí reflektovat možnost vystoupání hladiny podzemní vody až do úrovně terénu při extrémních srážkách. Záměr bude za běžného provozu bez vlivů na kvalitu podzemních vod; provozem záměru nebudou vypouštěny odpadní vody nebo vody se změněnou kvalitou do vod podzemních. Vlivy na podzemní vody lze hodnotit jako potenciálně významné, převážně s lokální působností. Vodní zdroje Asi 100 metrů východně od silnice II. třídy č. 432 leží ochranné pásmo vodárenských jímacích území Gebhard – Zásada – Perunské. Podzemní voda ze zájmového území k tomuto pásmu v současné době nesměřuje, nýbrž odtéká k západu, na opačnou stranu od prostoru tohoto ochranného pásma. Jihozápadně do 100 metrů od areálu záměru se nachází zařízení Vak Hodonín, a.s. - hlavní vodojem Pánov, zásobující cca 50 000 obyvatel Lokalita hodnoceného záměru se nachází mimo chráněné oblasti přirozené akumulace vod (hranice CHOPAV Kvartér řeky Moravy je asi 1,5 km jižně). Povodňové stavy Lokalita hodnoceného záměru se nachází mimo zátopová území pro stoletou vodu (Q100) okolních toků – posuzovaná lokalita leží v nadmořské výšce 208 metrů a cca 3,4 km od řeky Moravy, tzn. že ani při stoleté povodni nehrozí její zatopení. Rovněž nejbližší vodní tok - potok Olšička, který je vzdálen cca 1,2 km východně od hodnocené lokality, nepředstavuje povodňovou hrozbu. Vliv na povrchové vody a na podzemní vody se neočekává, avšak je nezbytné dodržení všech protihavarijních opatření (viz kap. D.4). Stavba zařízení technologie energetického využití odpadu neovlivní odtokové poměry povrchových vod, ani kvalitu a hladiny a směry proudění podzemních vod a to jak při výstavbě, tak při vlastním provozu.


75


D.1.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí Areál posuzovaného záměru bude umístěn na zpevněných manipulačních plochách. Technologické zařízení bude umístěno ve dvou halách, kde bude instalován drtič a dvě pyrolýzní jednotky. Vyrobený plyn bude jímán (skladován) v šesti plynojemech umístěných na volném prostranství. Kogenerační jednotky (spojené s generátory) budou vždy po dvou umístěny ve velkém lodním kontejneru. Lodní kontejnery budou celkem čtyři a mají být rovněž umístěny na volném prostranství, stejně jako trafostanice (viz výše obr. B.2 a část F, příloha č. I-3 a č. I-4). Stavba vlastního zařízení technologie energetického využití odpadu je investorem plánována v katastrálním území Hodonín (katastrální území 640 417) na nezastavěném pozemku parcelního čísla 1451/154 (viz část F, příloha č. I-2 a I-3 a foto č. 1 až 6). Nadmořská výška hodnocené lokality je cca 208 metrů n.m. Jedná se o území, kde v minulosti probíhala těžba nevyhrazeného nerostu (písku). Následně zde byly skládkovány vstupní suroviny a produkty cukrovarnického průmyslu. Byl zde i neřízeně ukládán odpad. V současnosti je převážná část pozemku volnou plochou, na značné části jsou umístěny velké betonové kusy a nachází se zde deponie ostatních stavebních a jim podobných sutí (viz část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6). Uvedený pozemek v katastrálním území Hodonín není dle listu vlastnictví 14864 součástí zemědělského půdního fondu (druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha). Ani kvalita tohoto pozemku (vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k pozemku je v LV bez zápisu) a jeho umístění nedává vhodnou příležitost pro rozvoj zemědělského využití. K záboru půdy ze zemědělského půdního fondu tedy nedojde. Dotčený pozemek není ani součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) - viz část F, příloha č. I-2. Plochy jsou vlivem předchozích antropogenních zásahů zcela devastovány (viz výše), bez přítomnosti využitelných kulturních vrstev ornice či podorničí. Z tohoto důvodu nelze zvažovat jejich skrývky. Stavba předpokládá relativně rozsáhlé terénní úpravy a poměrně značný objem výkopových prací. V důsledku nutnosti zakládání objektů hal až na podkladu ulehlých písků, tj. místy až cca 2 m pod stávajícím terénem reprezentovaným různými typy navážek s obsahem úlomků cihel, betonu a komunálních odpadů, dotknou se tyto úpravy občas pravděpodobně i podložních geologických vrstev, kterými jsou v lokalitě polohy jemně až středně zrnitých vátých písků. Vzhledem ke skladbě podloží s převahou navážek a vzhledem k charakteru geologického podloží nebudou s výstavbou ani provozem záměru spojeny významné vlivy na skladbu horninového prostředí. Jediné významnější riziko pro kvalitu horninového prostředí představuje únik závadných látek v důsledku nedbalosti, technických poruch či poruchy zařízení apod. Pro tyto případy budou v rámci výstavby záměru realizována preventivní opatření, následně vypracován havarijní řád a v místě budou k dispozici havarijní prostředky (viz dále kap. D.4).

D.1.5. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy Flóra a fauna Vzhledem k umístění posuzovaného záměru na celkově devastovanou plochu, znehodnocenou různými skládkami odpadů (viz část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6) ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

76


se nepředpokládají významné vlivy na flóru, faunu a okolní ekosystémy, vesměs ruderálního charakteru. Ekosystémy Posuzovaná stavba záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín Pánov je situována mimo skladebné části územního systému ekologické stability a mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability. Nemá přímo vliv na přírodě blízké ekosystémy. V místě předpokládané výstavby záměru se nenachází chráněná území, přírodní parky, chráněná flóra a fauna či významné krajinné prvky. Navrhovaný záměr nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významné lokality Hodonínská doubrava ani na ostatní lokality soustavy Natura 2000 (viz zpracované posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. - část F, příloha č. II-5 a kap. C.1.1 výše).

D.1.6. Vlivy na krajinu V případě umístění posuzovaného záměru se jedná o typickou předměstskou krajinu, antropocenózu, kde je v bezprostředním okolí umístěna bioplynová stanice, fotovoltaická elektrárna, vodárenský objekt, zemědělské a další výrobní objekty, tzn. že jde o krajinu bez významné estetické funkce, poznamenanou dlouholetou předchozí průmyslovou a zemědělskou činností a četnými antropogenními zásahy. Na samotné dotčené lokalitě v minulosti probíhala těžba nevyhrazeného nerostu (písku), následně zde byly skládkovány vstupní suroviny a produkty cukrovarnického průmyslu a byl zde také neřízeně ukládán odpad. V současnosti je převážná část pozemku volnou plochou, na značné části jsou umístěny velké betonové kusy a nachází se zde deponie ostatních stavebních a jim podobných sutí (viz část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6). V souvislosti s případnou realizací posuzovaného záměru se proto nepředpokládají významné vlivy na stávající krajinu a stávající krajinný ráz.

Celkově je možno shrnout, že očekávané vlivy na životní prostředí budou, z hlediska velikosti, složitosti a významnosti, méně závažné. Navržené řešení areálu technologie energetického využití odpadu obsahuje, z hlediska životního prostředí, dostatečně účinná preventivní opatření (viz dále kap. D.4).


77


D. 2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI (VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ) Zdravotní rizika V rámci hodnocení provozu projektovaného záměru Technologie energetického využití odpadu (TEVO) Hodonín – Pánov na veřejné zdraví byla posuzována fyzikální noxa (hlučnost) a chemické znečištění atmosféry. Expozice vůči hluku byla posuzována jako celotělové působení v denní i noční době. Jako expoziční cesta vstupu chemických škodlivin do exponovaného organismu byla uvažována pouze inhalace tuhých částic a plynných škodlivin. Zdravotní riziko odpadů, případně jiných vlivů po zahájení provozu záměru TEVO Hodonín – Pánov ani jiných výstupů nebylo posuzováno mimo rozsah modelovaných vlivů, které jsou zpracovány v odborných studiích (hluková a rozptylová studie). Z posouzení zdravotních rizik, které jsou uvedeny ve studii Autorizované posouzení vlivů na veřejné zdraví (viz část F, příloha č. II-4), vyplývají následující závěry: Hlučnost způsobená provozem dopravy a technologie záměru TEVO Hodonín – Pánov 1. Vliv hlučnosti záměru TEVO Hodonín - Pánov nezpůsobí na přilehlých místech situaci, kdy by noční či denní hlučnost představovala riziko organického poškození zdravotního stavu exponovaných osob. 2. Provoz záměru TEVO Hodonín – Pánov nepředstavuje situaci, kdy by byly naplněny podmínky pro vznik nespokojenosti a rozmrzelosti obyvatel, pokud se na dotčených lokalitách neprojevují vlivem jiných zdrojů hluku. 3. Na hodnocených lokalitách určených referenčními body se nebudou v denní vyskytovat podmínky pro zhoršení osvojení řeči, pro zvýšení výskytu ischemické choroby srdeční, pro zhoršení komunikace řečí, v noční době pro zhoršenou náladu a výkonnost, zhoršení kvality spánku a zvýšené užívání sedativ. Z hlediska těchto vlivů se neočekává významná změna současného zdravotního rizika hluku. 4. Změna hlukového klimatu se v denní době očekává v souběhu s vlivy záměru MEGAWASTE na RB 3 a 4 (viz výše kap. D.1.2 a část F, příloha č. II-2, str. 26), na ostatních trvale osídlených místech v okolí záměru se v denní době významná změna hlukového klimatu neočekává. V noční době zůstane v celé hodnocené oblasti zachováno současné hlukové klima. 5. Na základě závislostí zjištěných pomocí epidemiologických studií se v současné době i v budoucnu vyskytuje stabilní počet osob s určitým stupněm subjektivního pocitu rozmrzelosti, při početnosti exponované populace to představuje cca 23 osob s nízkým stupněm rozmrzelosti, 10 osob se středním stupněm rozmrzelosti a 4 osoby s vysokým stupněm rozmrzelosti. Po zprovoznění obou záměrů je očekáván mírný nárůst osob s určitým stupněm subjektivní rozmrzelosti který představuje 3 osoby s nízkým stupněm, 2 osoby se středním stupněm a 1 osobu s vysokým stupněm rozmrzelosti (tab. D.16, resp. tab.13 v části F, příloha č. II-4).


78


Tab. D.16 Očekávaná změna počtu osob obtěžovaných hlučností záměru TEVO Hodonín - Pánov RB počet LA počet A počet HA 1 0,1 0,1 0,0 2 0,1 0,1 0,0 3 0,2 0,1 0,1 4 2,5 1,4 0,6 5 0,2 0,1 0,1 Celkem 3 2 1 Legenda: LA – nízká rozmrzelost, A – střední rozmrzelost, HA – vysoká rozmrzelost. Sloupce uvádějí počet obyvatel, kterých se tento jev týká. Pozn.: Nepřesnosti v aritmetických součtech jsou způsobeny metodikou výpočtu, který pracuje se změnami na úrovni desetinných míst, což je z hlediska počtu obyvatel nereálné.

Imise chemických škodlivin 6. Při zohlednění stávající zátěže atmosféry nepředstavuje současná situace v okolí záměru TEVO Hodonín – Pánov významné riziko pro veřejné zdraví. Vyjímkou v tomto směru jsou stávající imise prašnosti a BaP (benzo(a)pyrenu). Samotný imisní příspěvek záměru TEVO Hodonín – Pánov z hlediska očekávaného vlivu modelovaných škodlivin v potenciálně dotčených nejbližších osídlených lokalitách v okolí záměru bude nepatrný a změna celkové imisní zátěže v modelované oblasti se nepředpokládá. Imisní příspěvek hodnoceného záměru bude významným zdrojem maximálních krátkodobých imisí škodlivin pouze uvnitř areálu, v obydlených oblastech bude jeho zdravotní vliv zanedbatelný. 7. Současná imisní situace prašnosti a BaP v hodnocené lokalitě představuje určité riziko pro veřejné zdraví, příspěvek záměru TEVO Hodonín – Pánov k tomuto stavu je však pouze teoretický, což se projevuje v zanedbatelném počtu případů poškození zdravotního stavu exponované populace vlivem samotného záměru TEVO Hodonín - Pánov. 8. Očekávaný příspěvek výskytu symptomů poškození zdravotního stavu dotčených obyvatel na stanovených specifických referenčních bodech je vždy nízký, provoz investičního záměru TEVO Hodonín - Pánov bude ovlivňovat zdravotní stav dotčené populace ve srovnání se současnou situací pouze v nepatrném rozsahu. Z hlediska vlivů na veřejné zdraví se očekává zachování současné úrovně zdravotního rizika. Případné možné změny zdravotního rizika vlivem provozu záměru TEVO Hodonín – Pánov v budoucím období jsou v praxi zanedbatelné. 9. Příspěvek vlivu záměru TEVO Hodonín – Pánov na celkové hodnotě ILCR pro modelované karcinogenní škodliviny (benzen, benzo(a)pyren, PCDD/F) je zanedbatelný a počet přídatných případů rakoviny z expozice těchto škodlivin ve vztahu k řešenému záměru je sice číselně vyjádřitelný, avšak v praxi nabývá pouze teoretické úrovně. Konkrétní hodnoty přídatných případů rakoviny jsou 2,8E-10 (benzen), 2,45E-11 (BaP) a 2,38E-08 (TCDD = PCDD/F) případů/rok, což jsou hodnoty bez praktického dopadu na veřejné zdraví. 10. Uvedené závěry byly konkretizovány a kvantifikovány z epidemiologických studií dle materiálů WHO.

pomocí

závislostí


79


Ze závěrů uvedených v autorizovaném posouzení vlivů na veřejné zdraví vyplývá, že realizací záměru TEVO Hodonín - Pánov nedojde k významné změně zdravotního rizika v hodnocených trvale osídlených oblastech představovaných nejrizikovějšími osídlenými místy v okolí záměru. Příspěvek záměru TEVO Hodonín - Pánov bude ve srovnání se současným stavem přitom zanedbatelný, hlukové klima ani kvalita ovzduší se v řešeném území nezmění způsobem, který by byl prokazatelný terénním měřením. Očekávaný vliv záměru na psychickou pohodu obyvatel v okolí se, při vhodném způsobu práce s veřejností, také významně neprojeví. Podrobnosti jsou uvedeny ve studii Autorizované posouzení vlivů na veřejné zdraví (viz část F, příloha č. II-4). Počet obyvatel ovlivněných účinky stavby Dotčenou populaci je možno vyhodnotit pro obyvatele nejbližších dotčených objektů v okolí záměru, které jsou vystaveny nejrizikovějšímu působení modelovaných a hodnocených škodlivin. Populace je uvažována jako populace trvalá, bydlící v současnosti v okolí dotčeného areálu. Migrující populace ani osoby dojíždějící pracovně do exponované oblasti nebylo možno zohlednit z důvodu nedostatku dat, případně z toho důvodu, že jejich expozice má charakter expozice profesionální a spadá do oblasti hygieny práce. Poloha referenčních bodů umožňuje posoudit exponovanou populaci v jednotlivých objektech. Nejbližší trvale bydlící populace se vyskytuje ve vzdálenosti cca 100 m od areálu, který tvoří předmět hodnoceného záměru TEVO Hodonín - Pánov. Pro hodnocení expozice nebyl v tomto případě přijat jako základní postup screeningový přístup, postavený na principu orientačního vstupních posouzení hodnoceného záměru. Tento přístup je postaven na hodnocení maximálního pravděpodobného příspěvku imisí hodnocených škodlivin a tím na maximálních expozičních koncentracích škodlivin pro celou dotčenou populaci. Pokud takto formulovaný přístup nepředstavuje zdravotní riziko pro exponovanou část populace, je možné závěr o přípustnosti této expoziční koncentrace rozšířit pro danou škodlivinu na celou vyšetřovanou oblast. Základ hodnocení zdravotního rizika je proto postaven na odhadu nejvyššího potenciálního individuálního rizika. Pouze v případě potřebnosti jsou pak jako samostatná položka hodnoceny pravděpodobné imisní příspěvky škodlivin přímo v potenciálně nejrizikovější obydlené oblasti, neboť v některých případech mohou maximální imisní příspěvky charakterizovat situaci uvnitř výrobního areálu a tak neúměrně nadhodnocovat charakteristiku rizika. Vzhledem k malé rozlehlosti hodnocené plochy a vzhledem k tomu, že většina maximálních imisních koncentrací škodlivin vlivem hodnoceného záměru leží uvnitř areálu a lokálně dosahuje v těchto bodech relativně vysokých hodnot, bylo hodnocení zdravotního rizika postaveno přímo na posouzení specifických referenčních bodů v potenciálně dotčených obcích. Početnost populace potenciálně exponované hlučností hodnoceného záměru byla stanovena odhadem podle počtu a charakteru objektů pro bydlení, které se v okolí referenčních bodů vyskytují. Na základě dostupných zdrojů je početnost exponované dotčené populace v dotčené obci vyjádřena podle údajů sčítání lidu (Český statistický úřad, 2001) - viz tab. 7 (část F, příloha č. II-4, str. 28). Početnost exponované populace (celkem 116 obyvatel) ovlivněné hlukovými a chemickými imisemi záměru TEVO Hodonín – Pánov však byla stanovena ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

80


podle počtu a charakteru objektů v okolí hodnocených individuálních referenčních bodů (viz tab. 5 a 6) - část F, příloha č. II-4, str. 26 a 27. Sociální a ekonomické důsledky vzniklé výstavbou záměru ve vztahu k obyvatelstvu Je možno očekávat, že někteří obyvatelé blízkých obcí budou zaměstnáni při výstavbě technologie energetického využití odpadu, avšak počet nových stálých pracovních míst nebude významný (předpokládaný počet zaměstnanců bude cca 10 - na denní a odpolední směně 4, na noční směně 1÷2). Narušení faktorů pohody Vzhledem k umístění stavby (bude umístěna v neurbanizované zóně v katastrálním území Hodonín - Pánov, mimo zastavěné území i území předpokládaného rozvoje obce) by nemělo dojít k narušení faktorů pohody. Je skutečností, že by mohly být narušeny akustické či pocitové faktory pohody. Narušení faktorů akustické pohody je hodnoceno v kapitole D.1.2. Z uvedených skutečností vyplývá, že by nemělo dojít ke změně současného stavu. Hodnocení pocitových faktorů je složité, přičemž objektivita podobných šetření je vždy velmi diskutabilní.

D. 3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE Nejbližší státní hranice (se Slovenskem) je vzdálena cca 3,4 km jihovýchodním směrem. Vzhledem k charakteru záměru k ovlivnění nedojde.

D. 4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Územně plánovací opatření Stavba bude umístěna v neurbanizované zóně v katastrálním území Hodonín Pánov, mimo zastavěné území i území předpokládaného rozvoje obce. Ze sdělení Městského úřadu Hodonín, odboru rozvoje města, ze dne 02.07.2012 (č.j.: MUHOCJ 62471/2012) vyplývá, že část pozemku p.č. 1451/154 v k.ú. Hodonín, kde má být realizován hodnocený záměr, se dle závazné části změny č. 35 územního plánu sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Hodonín nachází v ploše vymezené pro výrobní aktivity (směrná část ÚPnSÚ upřesňuje využití této části pozemku pro „Vp – průmyslové podniky, kapacitní sklady“ - viz dále příloha v části H oznámení). Technická opatření V oblasti technických opatření je nutno zdůraznit, že stavba respektuje základní požadavky legislativy z hlediska ochrany ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší), z hlediska odpadů (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), z hlediska hluku (nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací), požadavky ostatních právních a stavebních norem a veškerých dalších souvisejících předpisů. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

81


Bude vypracován plán organizace výstavby, který bude obsahovat vyčíslení potřeby surovin a materiálů, produkci jednotlivých druhů odpadů a přepravní trasy na a ze staveniště. Do plánu bude nutno zahrnout preventivní a kontrolní opatření proti úniku ropných látek na staveništi. Pro fázi přípravy, realizace a provozu zařízení jsou stanoveny podmínky k prevenci, vyloučení a snížení nepříznivých vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví: Fáze přípravy a realizace záměru 1. Zpracovat aktualizovaný inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum dotčené lokality. 2. V projektové dokumentaci pro stavební řízení řešit část zpevněných ploch určených k manipulaci se závadnými látkami a nebezpečnými odpady s nepropustným povrchem. Tyto plochy budou ohraničeny obrubníky na všech okrajích. S nepropustným povrchem řešit také podlahy objektů hal. 3. V rámci zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení řešit svedení povrchových vod z manipulačních zpevněných ploch a z parkovacích stání do odlučovače ropných látek. Teprve po předčištění budou tyto vody zasakovány. 4. V rámci zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení navrhnout všechny kogenerační jednotky s tlumiči hluku na výfukovém potrubí s útlumem minimálně 5 dB. 5. V rámci zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení navrhnout všechny kogenerační jednotky pouze v provedení "SILENT". 6. V rámci projektové dokumentace pro stavební řízení upřesnit druhy a odhadované množství stavebních odpadů včetně bilance výkopových zemin a způsob nakládání s nimi. O nakládání s odpady vést průběžnou provozní evidenci a její vyhodnocení předložit ke kolaudaci stavebnímu úřadu. 7. V rámci projektové dokumentace pro stavební řízení předložit požární zprávu odsouhlasenou příslušným správním úřadem (HZS). Jako součást projektové dokumentace navrhnout ochranné pásmo zařízení, způsob zajištění požární vody a způsob monitorování případného vzniku požáru (požární hlásiče, EPS). 8. V provozních řádech upřesnit systém monitorování jednotlivých ukazatelů a blokování provozu zařízení při poruchách kterékoliv významné části zařízení. 9. Zpracovat havarijní plán z hlediska zákona č. 254/2001 Sb. a provozní řády z hlediska zákona č. 201/2012 Sb. a č. 185/2001 Sb. a předložit je ke schválení příslušným správním úřadům. 10. Předložit protokol o nezařazení objektu ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, se zohledněním množství skladovaných chemických látek a směsí a množství shromažďovaného vyrobeného syntetického plynu. Certifikovat výstupy z termického rozkladu konkrétních odpadů nebo materiálů mimo režim odpadů. 11. Veškeré stavební aktivity, včetně deponií stavebního materiálu je nutné situovat mimo území evropsky významné lokality (EVL) Hodonínská doubrava.

12. Před zahájením stavebních prací v prostoru areálu (zejména v jarním období) je vhodné po předchozím projednání s orgánem ochrany přírody provést prohlídku dotčené lokality odborně způsobilou osobou s důrazem na podchycení případného výskytu obojživelníků (zejména kuňky ohnivé). Případné vyskytující se jedince je vhodné neprodleně odchytit a přenést na náhradní stanoviště v okolí, v dostatečné vzdálenosti od prostoru stavby. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

82


13. V areálu nevytvářet dlouhodobé deponie zeminy. Případné krátkodobé deponie zeminy (ze skrývky neulehlých navážek v ploše výstavby) budou udržovány v bezplevelném stavu a jejích konfigurace bude taková, aby bylo omezeno riziko eroze. Pozn.: Plochy jsou vlivem předchozích antropogenních zásahů zcela devastovány, bez přítomnosti využitelných kulturních vrstev ornice či podorničí. Z tohoto důvodu nelze uvažovat jejich skrývky. 14. V průběhu přípravných prací i v průběhu vlastní výstavby důsledně dbát na likvidaci neoindigenofytů v prostoru realizace záměru. 15. Při zakládání staveb vycházet ze stávajícího a z aktualizovaného inženýrskogeologického a hydrogeologického průzkumu dotčené lokality - založení hal cca 2 m pod stávajícím terénem tvořeným navážkou, tj. na rovnozrnných neulehlých píscích; zakládání zpevněných ploch a komunikací na neulehlé navážce pouze při snížení pláně o 20 cm a za povrchového zpevnění 2 zahutněnými vrstvami štěrkodrtě. 16. Zakládání staveb musí reflektovat možnost vystoupání hladiny podzemní vody až do úrovně terénu při extrémních srážkách. 17. Při výstavbě jednoznačně vymezit místa uložení vstupních odpadů a materiálů a zajistit uložení odpadů kat. N a závadných látek výhradně na zabezpečených plochách nebo uvnitř budov. 18. Při výstavbě soustavně udržovat veškeré pojezdové a manipulační plochy čisté, staveniště podle potřeby zkrápět, čistit kola vozidel před výjezdem na veřejnou komunikaci. 19. Dopravu materiálu na staveniště realizovat jen v denních hodinách (7÷19 hod.) Fáze provozu 1. Účinnost protihlukových opatření ověřit autorizovaným měřením hluku v rámci zkušebního provozu zařízení. 2. K energetickému využití přijímat výhradně odpady, resp. materiály uvedené ve schváleném provozním řádu. 3. Vstupní i produkované odpady shromažďovat utříděné podle druhů a v souladu s požadavky na zamezení jejich smíšení, odcizení a úniku do životního prostředí. 4. Vzniklé odpady kat. N skladovat uvnitř budov nebo pod přístřeškem tak, aby nemohlo dojít k jejich úniku do životního prostředí, odcizení nebo nežádoucímu smíšení. 5. Odpady vzniklé při údržbě zařízení rovněž likvidovat v souladu s platnou legislativou. (jedná se o použité provozní hmoty a drobné odpady vzniklé při servisních a údržbářských činnostech). 6. Odlučovač ropných látek v souladu s provozním řádem pravidelně čistit. Provádět 4 x ročně vzorkování vody vypouštěné z odlučovače ropných látek. 7. Odpadní vody, které budou vznikat v rámci provozu sociálního zázemí (WC, sprch) pro zaměstnance, jímat do bezodtokové jímky (žumpy), která bude na základě smlouvy s oprávněnou osobou pravidelně vyvážena do nejbližší ČOV. 8. Důsledně dodržovat ochranná protihavarijní opatření proti možnosti znečištění povrchových i podzemních vod provozem zařízení a dopravou. Učinit veškerá dostupná opatření cílená k tomu, aby v žádném případě nemohlo dojít ke kontaminaci vody, především látkami ropného charakteru. 9. Látky nebezpečné vodám (zejména ropné látky) zabezpečit takovým způsobem, aby nemohlo dojít k jejich únikům z pracovních strojů i automobilů (např. použitím záchytných van pod odstavenou technikou). ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

83


10. Veškeré manipulační a pojezdové plochy udržovat v čistém a bezprašném stavu. 11. Zajistit neustálý dohled nad zařízením. 12. Zařízení provozovat v souladu se schválenými provozními řády, vést evidenci odpadů, provozní evidenci zdroje znečišťování ovzduší a doklady o kvalitě a zařazení zpracovávaných odpadů a vedlejších produktů ukládat s minimálně pětiletou dobou archivace. Kompenzační opatření Pro stacionární zdroje u stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín Pánov (spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně) nejsou vyžadována kompenzační opatření dle § 11 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (nejsou označena ve sloupci B přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Dále pro provoz stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov není nutno uložit kompenzační opatření, protože nedochází k nárůstu úrovně znečištění o více než 1 % imisního limitu pro znečišťující látku - částice PM10 a oxid dusičitý (NO2) s dobou průměrování 1 kalendářní rok (dle § 27 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší). Ke kompenzaci nepříznivých vlivů na okolí by přispěla navrhovaná tvorba izolačního pásu vzrostlé vegetační zeleně. Jedná se o využití vzrostlých dřevin při okrajových částech zájmového území, nejčastěji stávajících vzrostlých (asi 20-ti letých) topolů šedých, které budou doplněny kombinovanou výsadbou vhodných dřevin domácího původu (např. bříza, borovice lesní, dub, lípa). Při výsadbě je nutno se vyhýbat nepůvodním druhům jako je např. borovice černá, javor jasanolistý, nebo škumpa, nebo různé druhy zahradních kultivarů smrků, jalovců apod. Opatření po ukončení životnosti Po ukončení životnosti technologie energetického využití odpadu bude nutno odstranit z dané lokality technologické zařízení a provést rekultivaci dotčeného území v rozsahu dohodnutém s příslušným orgánem. Další využití území bude podřízeno v té době aktuálním potřebám.

D. 5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTI, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ V provedeném stupni hodnocení vlivů na životní prostředí (zpracování oznámení ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) bylo zpracováno modelování imisní situace (prosinec 2012; viz část F, příloha č. II-1 a kapitola D.1.1) pomocí programu SYMOS´97 v.2003 – 5.1.4 a hlukové posouzení (prosinec 2012; viz část F, příloha č. II-2 a kapitoly B.III.4 a D.1.2) pomocí programu HLUK+ (verze 9.19, sériové číslo 6012). Dále bylo zpracováno biologické hodnocení lokality (šetření proběhlo v červenci až listopadu 2012 – viz část F, příloha č. II-3 a výše kap. C.1.3 a D.1.5), posouzení vlivů na veřejné zdraví (prosinec 2012, viz část F, příloha č. II-4 a výše kapitola D.2) a posouzení vlivu záměru na prvky soustavy Natura 2000 ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (březen 2013, viz část F, příloha č. II-5) ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

84


Zpracovatel vycházel při hodnocení vlivů záměru stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov na životní prostředí z platné legislativy a souvisejících předpisů, projekčních a firemních materiálů, výzkumných zpráv a z rekognoskace terénu in situ (viz část F, fotodokumentace). Jednotlivé prameny, z nichž byly získány doplňující údaje, je možno shrnout následovně: MICHLÍČEK, E. aj. Hydrogeologické rajóny ČSR. Brno: Geotest, 1986. NOVÝ, R. Hluk a otřesy. Praha: ČVUT, 1980. LAPČÍK, Vladimír. Průmyslové technologie a jejich vliv na životní prostředí. Ostrava: VŠBTU, 2009. ISBN 978-80-248-2015-6. 362 s. LAPČÍK, Vladimír. Oceňování antropogenních vlivů na životní prostředí. Ostrava: VŠB-TU, 2011. ISBN 978-80-248-2440-6. 217 s. KRIŽO, M. aj. Atlas rostlin. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze - LF, 1996. HRON, F.; KOHOUT, V. Plevele polí a zahrad. Praha: MZ, 1988. HEJNÝ, S.; SLAVÍK, B. Květena České republiky. Sv. 1-4. Praha: Academia, 1990. REICHHOLF, H.; RIEHM. Motýli. Praha: Ikar, 1996. KREMER, P. K. Stromy. Praha: Ikar, 1995. POKORNÝ, J.; FÉR, F. Listnáče lesů a parků. Praha: SZN, 1964. AICHELE, D.; GOLTEOVÁ-BECHTLEOVÁ, M. Co tu kvete. Praha: Ikar, 1996. DUNGEL, Jan. Savci střední Evropy. Brno: Jota, 1993. DOSTÁL, Josef. Klíč k úplné květeně ČSR. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1958. FRIELING, Heinrich. Co zde létá. Naši ptáci, jejich vejce a hnízda. Ostrava: Vydavatelství a nakladatelství Blesk, 1993. LOEW, J. aj. Rukověť projektanta místního ÚSES. Brno: 1995. MARTINOVSKÝ, D.; PAZDĚNA, M. Klíč k určování stromů a keřů. Praha: SPN, 1987. ZAHRADNÍK, J.; KOCIÁN, M. Hmyz ve službách člověka. Praha: Artia/Granit, 1993. ZAHRADNÍK, J.; SEVERA, F. Motýli. Praha: Albatros, 1997. MORAVEC, J. aj. Fytocenologie. Praha: Academia, 1991. KUEHN, F. Fytogeografie. Skriptum VŠZ Brno. Praha, SPN 1981. BUCHAR, J. aj. Klíč k určování bezobratlých. Praha: Scientia, 1995. HURYCH, V. Okrasné dřeviny pro zahrady a parky. Praha: Květ, 1996. GRAU aj. Trávy. Praha: Ikar, 1998. QUITT, E. Klimatické oblasti ČSR. Praha: 1971. KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas ČSSR. Praha: ČSAV a ÚSGK, 1966. CULEK, Martin aj. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1998. CULEK, Martin aj. Biogeografické členění České republiky. II. díl. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. KOLBEK, J.; VĚTVIČKA, V. Rostliny na každém kroku. Praha: Granit, 2000. LIPPERT, Wolfgang; PODLECH, Dieter. Kapesní atlas KVĚTINY, Praha: Nakladatelství Slovart, 2002. HECKER, Ulrich. Stromy a keře. Praha: Rebo Productions, 2003. NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka aj. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha: Academia, 2001. AMBROS, Zdeněk. Praktikum geobiocenologie. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. BRUMM, H. The impact of environmental noise on song amplitude in a territorial bird. Journal of Animal Ecology, 2004, no. 73, p. 434–440. CUPERUS, R.; CANTERS, K. J.; PIEPERS, A. A. G. Ecological compensation of the impacts of a road. Preliminary method for the A50 road link. Ecological Engineering (Eindhoven-Oss, Netherlands), 1996, no. 7, p. 327–349. MÜLLER, A.; ILLNER, H. Beeinflussen Windenergieanlagen die Verteilung rufender Wachtelkönige und Wachteln? Vortrag auf der Fachtagung „Windenergie und Vögel – ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

85


Ausmaß und Bewältigung eines Konfliktes“ am 29.-30.11.2001 in Berlin. Dostupný na www.gnor.de. RHEINDT, F. E. The impact of roads on birds: Does song frequency play a role in determining susceptibility to noise pollution? Journal für Ornithologie, 2003, no. 144 (3), p. 295–306. REICHENBACH, M. Auswirkungen von Windenergieanlagen auf Vögel – Ausmaß und planerische Bewältigung. Dissertation zur Erlangung des akademischen Grades Doktor der Naturwissenschaften. Berlin: Fakultät VII Architektur Umwelt Gesellschaft, Technische Universität, 2003. 211 p. HODOS, W. et al. Reduction of motion smears to reduce avian collisions with wind turbines. In: National Avian Wind Power Planning Meeting IV, Proceedings. Washington DC: Resolve, Inc., 2001. p. 88–105. McISAAC, H. P. Raptor acuity and wind turbine blade conspicuity. In: National Avian Wind Power Planning Meeting IV, Proceedings. Washington DC: Resolve, Inc., 2001. p. 59–87. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Vyhláška MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zákon č. 258/2000 Sb., o veřejném zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŽP č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 66/2006 Sb. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 61/2003, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. ČSN 75 72 21 Klasifikace jakosti povrchových vod.


86


Ostatní prameny: • •

• • • •

LAPČÍK, V., LAPČÍKOVÁ, M. Spalování a energetické využití komunálního odpadu. In: Waste Recycling –Recyklace odpadu XVI (sborník konference, Ostrava, VŠB-TUO 29.11.2012). VŠB-TU Ostrava, listopad 2012, s. 167-174. ISBN 978-80-248-2888-6. LAPČÍK, V. – LAPČÍKOVÁ, M. Possibilities of Energy Recovery from Municipal Waste/Možnosti energetického využití komunálního odpadu. In: GeoScience Engineering (recenzovaný časopis uvedený v seznamu Rady pro výzkum, vývoj a inovace). Ostrava: HGF VŠB-TUO, 2012. Volume LVIII, Issue No. 4, s. 49-58. ISSN 1802-5420. KAŠPÁREK, M. - VAŠEK, Z. Hodonín - Pánov – Technicko provozní areál firmy MEGAWASTE s.r.o. (inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum, závěrečná zpráva). Holešov: Ing. Zdeněk Vašek, AQUA GEA, 2010. 31 s. VAŠÍČEK, L. Provozně technický areál Hodonín Pánov. Oznámení ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kyjov: Megawaste, 01/2011. ŽÍDKOVÁ, P. Využití pryžového, plastového a textilního granulátu, k.ú. Hrbovice. Oznámení ve smyslu přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Opava: Rosetinor a.s., 11/2012. LAPČÍK, V. Technologie energetického využití odpadu Tušimice. Oznámení ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ostrava: 03/2013. 97 s., přílohy (16), fotodokumentace (6).

Jelikož nejsou v České republice k dispozici dlouhodobé zkušenosti z provozu pyrolýzních zařízení, vychází se u nás v mnoha případech ze zahraničních zkušeností, což nemusí vždy odpovídat lokálním podmínkám. Jako problém se u uvedené technologie obecně jeví nedostatek informací o emisních charakteristikách těchto zařízení. Aby bylo možno zpracovat oznámení na základě relevantních emisních hodnot, nechal investor stavby na své náklady změřit emisní parametry u technologického zařízení, které by mělo být v daném případě realizováno. Z měření emisí na výstupu za jednotkou vyplynulo (pyrolýzní jednotka PTR 1000, kogenerační jednotka TEDOM Cento T 180 SP a příslušenství), že emise znečišťujících látek, sledovaných u spaloven odpadů jsou u měřeného zařízení mnohem nižší, než stanovené emisní limity pro spalovny odpadů – viz výše tabulka B.4 (kap. B.III.1). Např. emise PCDD/F (ƩTEQ) dosáhla pouze 2,67 % emisního limitu pro spalovny odpadu, emise HF pouze 14,00 % emisního limitu a emise HCl pouze 2,70 % emisního limitu pro spalovny odpadu. Pozn.: Uvedené výsledky měření jsou uvedeny při referenční koncentraci O2 = 5 %. Při refereční koncentraci O2 = 11 %, jak je předpokládáno u emisních limitů pro spalovny (viz výše tab. B.4), by byly hodnoty uvedených emisí ještě nižší (emise PCDD/F [ƩTEQ] by dosáhla pouze 1,67 % emisního limitu pro spalovny odpadu, emise HF pouze 9,00 % emisního limitu a emise HCl pouze 1,70 % emisního limitu). Měření proběhlo na zkušebním zařízení (pyrolýzní jednotka PTR 1000, kogenerační jednotka TEDOM Cento T 180 SP a příslušenství) dne 23.01.2013 (podrobné výsledky jsou k dispozici u oznamovatele záměru). Energeticky byl využit předtříděný komunální odpad (zbavený inertních materiálů a bioodpadu) a pryžová drť. Je však nutno zdůraznit, že hodnocené technologické zařízení není v žádném případě spalovnou odpadů a vztahuji se na něj pouze emisní limity pro pístové spalovací motory.


87


Pro zpracování oznámení o vlivu záměru stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov na životní prostředí je použita metodika přímého hodnocení výsledků, získaných z výše uvedených materiálů. Metodika přímého hodnocení podkladových výsledků je založena na přímém hodnocení stávajícího stavu životního prostředí v dané lokalitě, resp. faktorů, které ovlivňují životní prostředí v lokalitě v současnosti. Prognózní zhodnocení vlivu záměru na životní prostředí je provedeno na základě znalostí stávajících podmínek a vývoje struktury dané lokality ve vztahu záměru k životnímu prostředí jako celku. Je rovněž nutno poznamenat, že žádný výčet odpadů nemůže být v době posuzování vlivů záměru na životní prostředí úplný a bude jej nutno v rámci zpracování dalších stupňů projektové dokumentace doplnit.


88


ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Vzhledem k tomu, že investor disponuje pouze výše popsaným pozemkem parcelního čísla 1451/154 (viz část F, příloha č. I-2 a I-3 a fotodokumentace, foto č. 1 až 6) a jinými obdobnými pozemky nedisponuje, bylo hodnocení zaměřeno na tuto lokalitu. Jiné lokality a tedy ani varianty nebyly posuzovány. Jiné technologické varianty rovněž nebyly zvažovány, protože žádný z potenciálních výrobců, mimo zvoleného dodavatele pyrolýzní technologie (zařízení PTR 1000 firmy SIMUL trust a.s.), negarantoval emise PCDD, PCDF, HF a HCl, které splní emisní limity pro spalovny odpadu (příloha č. 4, část I, bod 1 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší), byť hodnocené zařízení není v žádném případě spalovnou odpadů a vztahuji se na něj pouze emisní limity pro pístové spalovací motory, které budou rovněž splněny. Investor nicméně přesto požadoval garanci splnění výše uvedených emisních limitů pro spalovny pro uvedené znečišťující látky (PCDD, PCDF, HF a HCl), což jiná zařízení negarantovala.


89


ČÁST F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE (viz samostatný svazek) Pro názornější orientaci je hodnocená stavba dokumentována následujícími přílohami: Mapové, obrazové a grafické přílohy (I): č. I-1 č. I-2 č. I-3 č. I-4 č. I-5 č. I-6 č. I-7 č. I-8 č. I-9 č. I-10

Umístění hodnocené lokality v mapových podkladech - širší vztahy Umístění hodnocené lokality (pozemek parc. č. 1451/154) v mapových podkladech Situace – umístění zařízení TEVO na hodnocené lokalitě (pozemek par. č. 1451/154) Situace – detailní rozmístění prvků zařízení TEVO na hodnocené lokalitě Schéma zařízení (PTR a kogenerační jednotka) - půdorys Schéma zařízení (PTR a kogenerační jednotka) - bokorys Kapalné palivo SIMUL TPO 1 - certifikát Pevné palivo SIMUL TUD 1 - certifikát Kogenerační jednotka Cento 2 x T160÷200 firmy TEDOM (v kontejneru) Linka s dvoustupňovým drtičem firmy Terier

Textové a ostatní přílohy (II): č. II-1 č. II-2 č. II-3 č. II-4 č. II-5 č. II-6 č. II-7

Rozptylová studie Hluková studie Biologické hodnocení záměru Posouzení vlivů na veřejné zdraví Studie ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vliv na prvky systému NATURA 2000) Kopie osvědčení o odborné způsobilosti k posuzování vlivů na životní prostředí Kopie rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku

Fotodokumentace: Foto č. 1 - 6: Současný stav posuzované lokality (snímky byly pořízeny 05.09. a 15.10.2012)


90


ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU V posuzovaném případě se jedná o stavbu, jejímž účelem je energetické a materiálové využívání předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu) a pryže metodou termolytického rozkladu v uzavřeném zařízení, pro účely tohoto oznámení považovaných za odpady kategorie O, v současné době velmi obtížně využitelných a obvykle odvážených na skládku. Odpady budou podrobeny tepelnému rozkladu v uzavřené technologii, jejímž výstupem bude pevný zbytek (vedlejší produkt – čistý uhlík a kovy) a plynná a kapalná složka. Posuzovaný záměr má být umístěn na části pozemku parc. č. 1451/154 v katastrálním území Hodonín (640 417) – viz část F, příloha č. I-2. Kumulace vlivů záměru s ostatními již provozovanými nebo plánovanými aktivitami v předmětné lokalitě by mohla nastat v oblasti hlukové a imisní zátěže v kontextu s plánovaným provozem schváleného sousedního komplexu firmy MEGAWASTE, příp. nedaleké bioplynové stanice. Nicméně uvedené kumulace by neměly být významné. Kumulace s dalšími obdobnými záměry se nepředpokládá. Technologické zařízení areálu má sestávat ze zpevněné manipulační plochy o rozměrech 75 m x 60 m (4 500 m2), kde bude ukládána vstupní surovina, dále ze dvou hal o celkových rozměrech 35 m x 16 m (560 m2), kde bude instalován jak drtič, tak dvě pyrolýzní jednotky PTR 1000 firmy SIMUL trust a.s. na výrobu plynu pro pohon kogeneračních jednotek Cento T200 firmy TEDOM. Vyrobený plyn bude jímán (skladován) v šesti plynojemech umístěných na volném prostranství. Kogenerační jednotky (spojené s generátory) budou vždy po dvou (každá o jednotkovém výkonu 200 kW e) umístěny ve velkém lodním kontejneru. Lodní kontejnery budou celkem čtyři a mají být rovněž umístěny na volném prostranství (viz výše obr. B.2 a část F, příloha č. I-3 a č. I-4). Celkový elektrický výkon generátorů kogeneračních jednotek tedy bude 1 600 kW (4 x 2 x 200 kW). Předpokládá se, že bude ročně zpracováno 10 240 tun předtříděného komunálního odpadu (bude zbaven inertních materiálů a bioodpadu). Z toho bude cca 1 000 tun (cca 10 %) drcených pneumatik - drť z pneumatik je důležitá pro rovnoměrné zhutnění komunálního odpadu v pyrolytických článcích. Pro účely tohoto oznámení lze uvedené zpracovávané odpady považovat za odpady kat. O. Zařízení vyrobí ročně 4 100 000 m3 plynu o průměrné výhřevnosti 48 MJ/m3, což umožní vyrobit ročně 11 776 MWh elektrické energie. Rovněž se počítá s využitím 4 334 GJ ročně pro vytápění blízkého areálu a zástavby k bydlení (mimo vytápění haly se zařízením PTR 1000). Ze sdělení Městského úřadu Hodonín, odboru rozvoje města, ze dne 02.07.2012 (č.j.: MUHOCJ 62471/2012) vyplývá, že část pozemku p.č. 1451/154 v k.ú. Hodonín, kde má být realizován hodnocený záměr, se dle závazné části změny č. 35 územního plánu sídelního útvaru (ÚPnSÚ) Hodonín nachází v ploše vymezené pro výrobní aktivity (směrná část ÚPnSÚ upřesňuje využití této části pozemku pro „Vp – průmyslové podniky, kapacitní sklady“ - viz dále příloha v části H oznámení). Dopady záměru na veřejné zdraví Dopady záměru na veřejné zdraví je možno ověřit autorizovaným posouzením vlivů na veřejné zdraví. Tuto studii je nutno předložit vždy v rámci dokumentace, zpracované v rozsahu přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V rámci ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

91


oznámení (dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) není nutno zpracovat posouzení vlivů na veřejné zdraví. Nicméně dopady záměru na lidské zdraví byly v daném případě v plné šíři posouzeny zpracováním příslušné autorizované studie (část F, příloha č. II-4) a jsou také popsány výše v kap. D.2. Ze závěrů uvedených v autorizovaném posouzení vlivů na veřejné zdraví vyplývá, že realizací záměru TEVO Hodonín - Pánov nedojde k významné změně zdravotního rizika v hodnocených trvale osídlených oblastech představovaných nejrizikovějšími osídlenými místy v okolí záměru. Příspěvek záměru TEVO Hodonín - Pánov bude ve srovnání se současným stavem přitom zanedbatelný, hlukové klima ani kvalita ovzduší se v řešeném území nezmění způsobem, který by byl prokazatelný terénním měřením. Očekávaný vliv záměru na psychickou pohodu obyvatel v okolí se, při vhodném způsobu práce s veřejností, také významně neprojeví. Nepředpokládá se také negativní vliv hodnoceného zařízení na sociálně-ekonomickou situaci obyvatelstva (naopak vznikne cca 10 pracovních míst). Podrobnosti jsou uvedeny ve studii Autorizované posouzení vlivů na veřejné zdraví (viz část F, příloha č. II-4 a také výše kap. D.2). Vlivy na ovzduší Za účelem posouzení vlivu záměru na ovzduší byla zpracována rozptylová studie (viz část F, příloha č. II-1 a výše kap. D.1.1). Výpočet byl proveden pro emise následujících znečišťujících látek - částice PM10, NO2, CO, benzen, benzo(a)pyren, SO2, TOC (celkový organický uhlík), chlor jako HCl, fluor jako HF, PCDD/F a zahrnuje stav vyvolaný realizací hodnoceného záměru a obslužnou silniční dopravou. Z rozptylové studie vyplývá: Budou splněny imisní limity pro částice PM10 – průměrná roční koncentrace a pro oxid dusičitý (NO2), oxid uhelnatý (CO), benzen a oxid siřičitý (SO2) vycházející z přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v místě obytné zástavby. Imisní limit pro částice PM10 – průměrná denní koncentrace - je již dnes překročen. Imisní nárůst vlivem stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov pro částice PM10 – denní koncentrace, v místě nejbližší obytné zástavby Pánov 2924, bude 2,818 µg/m3 = 5,6 % imisního limitu a 2,8 % imisního pozadí roku 2014. Imisní limit pro benzo(a)pyren je již dnes překročen. Maximální imisní nárůst vlivem stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov pro benzo(a)pyren – průměrná roční koncentrace, v místě obytné zástavby Pánov 3546, bude 0,000 000 71 ng/m3 = 0,000 07 % imisního limitu a 0,000 04 % imisního pozadí roku 2014. Je nutno poznamenat, že imisní znečištění pro částice PM10 a benzo(a)pyren nepochází jen z hodnocené stavby, ale významný vliv má průmyslová výroba Ústeckého kraje, celková silniční doprava a dále lokální topeniště na pevná paliva. Vyhodnotit plnění imisních limitů celkového organického uhlíku (TOC), chloru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HCl, fluoru a jeho plynných anorganických sloučenin vyjádřených jako HF a polychlorovaných dibenzodioxinů, polychlorovaných dibenzofuranů (PCDD/F) není možné, protože imisní limity nejsou stanoveny dle přílohy č. 1 (Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Výpočet imisních koncentrací těchto látek byl proveden jen za účelem posouzení vlivů na veřejné zdraví (viz část F, příloha č. II-4). Je nutno ještě jednou zdůraznit, že hodnocené zařízení není v žádném případě spalovnou odpadů a vztahuji se na něj pouze emisní limity pro pístové spalovací motory (viz výše a kap. B.III.1, tab. B.3). Výstupy z rozšířené rozptylové studie (modelování HCl, HF, PCDD/F a dalších látek - viz část F, příloha č. II-1) byly zpracovány z hlediska principu předběžné opatrnosti a byly použity při zpracování studie o posouzení vlivů na veřejné zdraví (viz část F, příloha č. II-4). Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že provoz stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude mít malý vliv na stávající imisní situaci v lokalitě Hodonín - Pánov. Další podrobnosti (včetně grafického znázornění imisních izolinií) jsou uvedeny v rozptylové studii (viz část F, příloha č. II-1). ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

92


Pozn.: Pro stacionární zdroje u stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov (spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně) nejsou vyžadována kompenzační opatření dle § 11 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (nejsou označena ve sloupci B přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Dále pro provoz stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov není nutno uložit kompenzační opatření, protože nedochází k nárůstu úrovně znečištění o více než 1 % imisního limitu pro znečišťující látku - částice PM10 a oxid dusičitý (NO2) s dobou průměrování 1 kalendářní rok (dle § 27 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší). Hluková zátěž Na základě výsledků uvedených v hlukové studii (viz část F, příloha č. II-2 a kapitoly B.III.4 a D.1.2) lze konstatovat, že vlivem výstavby záměru nedojde v chráněném venkovním prostoru k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů, korigovaného na provádění stavebních prací v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době. Rovněž nedojde k hodnotitelné změně ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích v denní době. Vlivem provozu záměru nedojde v chráněném venkovním prostoru k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v osmi nejhlučnějších hodinách v denní době, nedojde k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk ze stacionárních zdrojů v nejhlučnější hodině v noční době a rovněž nedojde k hodnotitelné změně ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích v denní době. První dvě uvedená tvrzení platí i pro souběh hodnoceného záměru se záměrem firmy MEGAWASTE, který má být umístěn na sousední lokalitě. Vlivem provozu záměru nedojde v chráněném vnitřním prostoru staveb k překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluky pronikající zvenčí v denní době. Vibrace Vibrace mohou vznikat v době výstavby navrhované technologie energetického využití odpadu při průjezdu nákladních automobilů, působením stavebních strojů při zemních pracích, popřípadě při provádění některých stavebních prací – vibrování betonu, ukládání betonových konstrukcí a podobně. Přenos vibrací mimo staveniště nicméně není pravděpodobný. Případný výskyt vibrací bude převážně krátkodobý a bude omezen pouze na denní pracovní dobu. Pří provozu technologie energetického využití odpadu se nepředpokládá vznik a působení vibrací, které by měly negativní vliv na okolní prostředí nebo na obyvatelstvo. Vyskytovat se mohou pouze vibrace malých intenzit, přenášené přes železobetonové bloky základů jednotlivých technologických zařízení do blízkého horninového prostředí. V rámci geofyzikálního průzkumu území, který je nezbytné provést pro stanovení bezpečného založení jednotlivých základů, bude podloží zhodnoceno i s ohledem na možný přenos vibrací zařízení. Elektromagnetické a jiné záření V průběhu realizace a provozu záměru nebudou používány radionuklidové zářiče. V úvahu připadá záření elektromagnetické, které je produkováno zařízením technologie energetického využití odpadu (generátor na výrobu střídavého proudu, transformátor, elektromotory). Toto záření by mohlo mít vliv na zdraví pouze v těsné blízkosti zařízení a to při dlouhodobém účinku, což se nepředpokládá. Povrchové a podzemní vody Technologická voda bude v systému používána v uzavřeném okruhu jako chladicí kapalina na ochlazení plynu. Vlastní odpar vody při zahřívání odpadů je doplňován vyčištěnou kondenzovanou vodou z vlhkosti vstupních odpadů a odvlhčení vzniklého plynu. Splaškové vody ze sociálního zařízení budou produkovány v množství cca 1,2 m3/den (předpokládaná produkce splaškových odpadních vod odpovídá předpokládané potřebě pitné vody). Splaškové odpadní vody budou odkanalizovány samostatnou kanalizační ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

93


přípojkou do bezodtokové, uzavřené kanalizační jímky splaškových vod dostatečné kapacity (min. kapacity měsíční produkce). Splaškové odpadní vody budou odváženy k likvidaci na městskou ČOV. Povrchová voda ze zpevněných manipulačních ploch a z parkovacích stání bude vedena do odlučovače ropných látek a teprve po předčištění následně zasakována. Srážkové vody na nezpevněných plochách budou infiltrovat do podloží. Část zpevněných ploch, určených k manipulaci se závadnými látkami a nebezpečnými odpady, bude realizována s nepropustným povrchem. Tyto plochy budou ohraničeny obrubníky na všech okrajích. Podlahy objektů hal budou rovněž realizovány s nepropustným povrchem. Zájmovým územím neprotéká žádný trvalý ani občasný povrchový tok. Nejbližším tokem se stálým průtokem je řeka Morava, která se nachází asi 3,4 km JV směrem. Na hodnocené lokalitě se nenachází ani žádná vodní plocha, prameniště či trvalý mokřad. Sezónně, během předjaří a časného jara, dochází k zamokřování terénní deprese biokoridoru severně mimo plochu areálu, tj. mezi předpokládanou plochou areálu firmy MEGAWASTE, spol. s r.o.a zástavbou rodinných domků. Lze konstatovat, že hodnocený záměr je významný způsobem odvodnění a změnami hydrologických charakteristik území a může mít vliv na jakost povrchových vod. K minimalizaci případných negativních vlivů na povrchové vody, jako důsledku provozu areálu, jsou navržena eliminační a kompenzační opatření (viz výše kap. D.4.). Vlivy na podzemní vody lze hodnotit jako potenciálně významné, převážně s lokální působností. Územní lokalizace hodnoceného záměru se nachází mimo ochranná pásma zdrojů pitné vody (východně asi 100 m od silnice II/432 se nachází ochranné pásmo vodního zdroje Gebhard – Zásada – Perunské), mimo chráněné oblasti přirozené akumulace vod (hranice CHOPAV Kvartér řeky Moravy je asi 1,5 km jižně) a mimo zátopová území pro stoletou vodu (Q100) okolních toků. Odpady Odpady vznikající při provozu technologie energetického využití odpadu budou v souladu s platnou legislativou provozovatelem tříděny a ukládány do doby odvozu k využití nebo odstranění oprávněnou organizací, se kterou bude uzavřena příslušná smlouva. Provozovatel musí vést průběžnou evidenci odpadů ve smyslu ustanovení § 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a § 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Pro jednotlivé druhy odpadů budou zabezpečeny vhodné nádoby a jejich umístění. Odpad, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti, musí být odkládán do zvlášť k tomu určených kontejnerů. Tyto kontejnery musí být vyrobeny z nepropustného materiálu s ochranou proti zatečení dešťových vod. Kontejnery musí být umístěny tak, aby byly průběžně kontrolovatelné zaměstnanci, kteří budou odpovědni za nakládání s odpady. Posuzovaným zařízením technologie energetického využití odpadu budou produkovány buď v režimu odpadů, nebo jako certifikovaný výrobek (nebo jako vedlejší produkt): výstupy čistých kovů železných i neželezných (budou skladovány v kontejnerech), téměř čistý uhlík (saze) využitelný pro gumárenský průmysl a k výrobě aktivního uhlí (skladován v obalech BIG-BAG), syntetický plyn využívaný v kogenerační jednotce (viz výše kap. B.I.6), elektrická energie produkovaná kogenerační jednotkou, teplo produkované kogenerační jednotkou. Olejové a pevné výstupy z technologie mohou být využity jako palivo a budou předmětem komerčního prodeje. Pro olejové (kapalné) výstupy byl vydán certifikát č. VVUÚ205/H/2009 ze dne 03.12.2009 (Kapalné palivo SIMUL TPO 1 – viz část část F, příloha č. I7), pro pevné výstupy pak certifikát č. VVUÚ-206/H/2009 ze dne 04.12.2009 (Pevné palivo SIMUL TUD 1 – viz část část F, příloha č. I-8). Vlivy na půdu a horninové prostředí Stavba vlastního zařízení technologie energetického využití odpadu je investorem plánována v katastrálním území Hodonín (katastrální území 640 417) na nezastavěném pozemku parcelního čísla 1451/154 (viz část F, příloha č. I-2 a I-3 a foto č. 1 až 6). Nadmořská výška hodnocené lokality je cca 208 metrů n.m. Jedná se o území, kde v minulosti probíhala těžba nevyhrazeného nerostu (písku). Následně zde byly ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

94


skládkovány vstupní suroviny a produkty cukrovarnického průmyslu. Byl zde i neřízeně ukládán odpad. V současnosti je převážná část pozemku volnou plochou, na značné části jsou umístěny velké betonové kusy a nachází se zde deponie ostatních stavebních a jim podobných sutí (viz část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6). Uvedený pozemek v katastrálním území Hodonín není dle listu vlastnictví 14864 součástí zemědělského půdního fondu (druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha). Ani kvalita tohoto pozemku (vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k pozemku je v LV bez zápisu) a jeho umístění nedává vhodnou příležitost pro rozvoj zemědělského využití. K záboru půdy ze zemědělského půdního fondu tedy nedojde. Dotčený pozemek není ani součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) - viz část F, příloha č. I-2. Plochy jsou vlivem předchozích antropogenních zásahů zcela devastovány (viz výše), bez přítomnosti využitelných kulturních vrstev ornice či podorničí. Z tohoto důvodu nelze zvažovat jejich skrývky. Vzhledem ke skladbě podloží s převahou navážek a vzhledem k charakteru geologického podloží nebudou s výstavbou ani provozem záměru spojeny významné vlivy na skladbu horninového prostředí. Jediné významnější riziko pro kvalitu horninového prostředí představuje únik závadných látek v důsledku nedbalosti, technických poruch či poruchy zařízení apod. Pro tyto případy budou v rámci výstavby záměru realizována preventivní opatření, následně vypracován havarijní řád a v místě budou k dispozici havarijní prostředky (viz kap. D.4). Záměrem nebudou dotčena ložiska nerostných surovin. Flóra a fauna Zájmovou lokalitu tvoří území přetvářené četnými antropogenními zásahy, devastované území ruderálního charakteru, zaplněné různými skládkami suti (viz výše obr. C.1). Proto se nalezené druhy bioty (fauna a flóra) nacházejí jen na zatravněných okrajích zájmové plochy, kde případně pronikly i náletové dřeviny (nevalné kvality), nebo též i keře, zejména pak na sousedních plochách odkud zalétají za potravní příležitostí motýli, nebo čmeláci. V průběhu floristických šetření nebyl na posuzované lokalitě nalezen žádný taxon, který je předmětem zvláštní ochrany ve smyslu příslušných ustanovení podle přílohy č. II vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (viz část F, příloha č. II-3). Většina zájmového území (stavební sutě, navážky) tvoří biotop, který nepředstavuje pro většinu zvířat, ptáků, hmyzu, vhodné prostředí pro jejich trvalý výskyt. Obojživelníci nebyli v zájmovém území při průzkumu zaznamenáni. V průběhu faunistických šetření nebyl na posuzované lokalitě nalezen žádný druh, trvale zde žijící, který je předmětem zvláštní ochrany ve smyslu příslušných ustanovení a podle přílohy č. III vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Výskyt chráněné vlaštovky, čmeláka, rorýse je zde jen přechodný, jde jen o náhodné přelety (viz část F, příloha č. II-3). Je možno konstatovat, že případný vliv na zvláště chráněná území a biotopy zvláště chráněných druhů živočichů bude zanedbatelný. Ekosystémy Posuzovaná stavba záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín – Pánov je situována mimo skladebné části územního systému ekologické stability a mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability. Nemá přímo vliv na přírodě blízké ekosystémy. Chráněná území, významné krajinné prvky, evropsky významné lokality, ptačí oblasti Předmětná lokalita pro výstavbu hodnoceného záměru se nenachází v žádném ze zvláště chráněných území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Je možno konstatovat, že případný vliv záměru na zvláště chráněná území a biotopy zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin bude zanedbatelný. Záměrem nebude dotčen žádný přírodní park.


95


Ve zkoumané lokalitě pro výstavbu technologie energetického využití odpadu se nenachází žádný registrovaný významný krajinný prvek (VKP) ani žádný VKP ze zákona (č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů). Přímo v zájmovém území se nenachází žádná evropsky významná lokalita (EVL) či ptačí oblast (PO), které vytvářejí soustavu Natura 2000. V blízkém okolí se však vyskytuje PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví a dvě EVL – Hodonínská doubrava a Očov. Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal k možnému vlivu navrhovaného záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov na lokality soustavy Natura 2000 stanovisko (č.j. JMK 141442/2012 ze dne 30.01.2013), ve kterém se uvádí: „Nelze vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu soustavy Natura 2000 Hodonínská doubrava (CZ0624070)“ – viz dále příloha H tohoto oznámení. Vzhledem k této skutečnosti bylo zpracováno posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V závěru posouzení (viz část F, příloha č. II-5) je uvedeno: Na základě vyhodnocení předloženého záměru v souladu s § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze konstatovat, že hodnocený záměr nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významné lokality Hodonínská doubrava ani na ostatní lokality soustavy Natura 2000. Vlivy na krajinu a krajinný ráz V případě umístění posuzovaného záměru se jedná o krajinu, kde je v bezprostředním okolí umístěna bioplynová stanice, fotovoltaická elektrárna, vodárenský objekt, zemědělské a další výrobní objekty, tzn. že jde o krajinu bez významné estetické funkce, poznamenanou dlouholetou předchozí průmyslovou a zemědělskou činností a četnými antropogenními zásahy. Na samotné dotčené lokalitě v minulosti probíhala těžba nevyhrazeného nerostu (písku), následně zde byly skládkovány vstupní suroviny a produkty cukrovarnického průmyslu a byl zde také neřízeně ukládán odpad. V současnosti je převážná část pozemku volnou plochou, na značné části jsou umístěny velké betonové kusy a nachází se zde deponie ostatních stavebních a jim podobných sutí (viz část F, fotodokumentace, foto č. 1 až 6). Lokalita budoucího staveniště je antropocenózou bez významné ekostabilizující či krajinně - estetické funkce. Je možno konstatovat, že ovlivnění krajinného rázu a estetických parametrů území záměrem Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude, vzhledem k charakteru lokality výstavby a charakteru okolních staveb, minimální. Vlivy na archeologické a kulturní památky Přímo v řešeném prostoru nejsou archeologické nálezy registrovány. Území staveniště nelze zařadit mezi území archeologického zájmu. V zájmovém území se nevyskytují žádné nemovité kulturní památky a ani žádná drobná solitérní architektura. Realizace záměru tedy nenaruší ráz žádného památkově chráněného areálu či objektu. Závěr Celkově je možno konstatovat, že stavba a pak samotný provoz uvažované technologie energetického využití odpadu bude mít velmi malý vliv na vznik emisí, malý vliv na vznik emisí hluku, výskyt odpadních vod i odpadů. K záboru půdy ze zemědělského půdního fondu nedojde (pozemek není součástí ZPF). Samotný zábor půdy bude nepodstatný. Dotčený pozemek není ani součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Lze konstatovat, že hodnocený záměr je významný způsobem odvodnění a změnami hydrologických charakteristik území a může mít vliv na jakost povrchových vod. K minimalizaci případných negativních vlivů na povrchové vody, jako důsledku provozu areálu, jsou navržena eliminační a kompenzační opatření (viz výše kap. D.4.). Vlivy na podzemní vody lze hodnotit jako potenciálně významné, převážně s lokální působností. ____________________________________________________________________________________________________________ Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. - Ostrava

96


Vzhledem ke skladbě podloží s převahou navážek a vzhledem k charakteru geologického podloží, nebudou s výstavbou ani provozem záměru spojeny významné vlivy na skladbu horninového prostředí. V místě předpokládané výstavby záměru se nenachází chráněná území, přírodní parky, chráněná flóra a fauna, významné krajinné prvky ani prvky územního systému ekologické stability (biocentra a biokoridory). Navrhovaný záměr nebude mít významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významné lokality Hodonínská doubrava ani na ostatní lokality soustavy Natura 2000 (viz zpracované posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. - část F, příloha č. II-5 a kap. C.1.1 výše). Nejvýznamnějšími vlivy hodnoceného záměru na životní prostředí jsou tvorba emisí a hluku, jejichž hodnoty však nejsou v posuzovaném případě vysoké. Lze proto konstatovat, že provoz stavby Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov bude mít malý vliv na stávající imisní a hlukovou situaci v lokalitě Pánov. Ze závěrů uvedených v autorizovaném posouzení vlivů na veřejné zdraví vyplývá, že realizací záměru TEVO Hodonín - Pánov nedojde k významné změně zdravotního rizika v hodnocených trvale osídlených oblastech představovaných nejrizikovějšími osídlenými místy v okolí záměru. Příspěvek záměru TEVO Hodonín - Pánov bude ve srovnání se současným stavem přitom zanedbatelný, hlukové klima ani kvalita ovzduší se v řešeném území nezmění způsobem, který by byl prokazatelný terénním měřením. Vzhledem k tomu, že investor disponuje pouze výše popsaným pozemkem (viz část F, příloha č. I-2 a I-3 a foto č. 1 až 6) a jinými obdobnými pozemky nedisponuje, bylo hodnocení zaměřeno na tuto lokalitu. Jiné lokality a tedy ani varianty nebyly posuzovány. Jiné technologické varianty rovněž nebyly zvažovány, protože žádný z potenciálních výrobců, mimo zvoleného dodavatele pyrolýzní technologie (zařízení PTR 1000 firmy SIMUL trust a.s.), negarantoval emise PCDD, PCDF, HF a HCl, které splní emisní limity pro spalovny odpadu (příloha č. 4, část I, bod 1 vyhlášky MŽP č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší), byť hodnocené zařízení není v žádném případě spalovnou odpadů a vztahuji se na něj pouze emisní limity pro pístové spalovací motory, které budou rovněž splněny. Investor nicméně přesto požadoval garanci splnění výše uvedených emisních limitů pro spalovny pro uvedené znečišťující látky (PCDD, PCDF, HF a HCl), což jiná zařízení negarantovala. V provedeném stupni hodnocení vlivů na životní prostředí (zpracování oznámení ve smyslu přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) bylo zpracováno modelování imisní situace (prosinec 2012; viz část F, příloha č. II-1 a kapitola D.1.1) pomocí programu SYMOS´97 v.2003 – 5.1.4 a hlukové posouzení (prosinec 2012; viz část F, příloha č. II-2 a kapitoly B.III.4 a D.1.2) pomocí programu HLUK+ (verze 9.19, sériové číslo 6012). Dále bylo zpracováno biologické hodnocení lokality (šetření proběhlo v červenci až listopadu 2012 – viz část F, příloha č. II-3 a výše kap. C.1.3 a D.1.5), posouzení vlivů na veřejné zdraví (prosinec 2012, viz část F, příloha č. II-4 a výše kapitola D.2) a posouzení vlivu záměru na prvky soustavy Natura 2000 ve smyslu § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (březen 2013, viz část F, příloha č. II-5) Je možno předpokládat, že celkový vliv provozu hodnocené technologie energetického využití odpadu nevyvolá v žádném případě překročení limitních hodnot. Realizací opatření, navržených k prevenci, eliminaci, popř. kompenzaci negativních účinků na životní prostředí, lze tento vliv dále minimalizovat, avšak nikoliv úplně vyloučit.


97


ČÁST H. PŘÍLOHA

♦ Vyjádření příslušného stavebního úřadu (město Hodonín) k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace. ♦ Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje).


98



99



100



101



102



103


ČÁST I. ZÁVĚR Cílem zpracovaného oznámení záměru Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov je posoudit reálně podložené pozitivní i negativní dopady na životní prostředí a co možná nejpřesněji odhadnout (v této fázi posuzování) předpokládané vlivy záměru na jednotlivé složky životního prostředí. Oznámení bylo zpracováno v souladu s přílohou č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Popis, zhodnocení a závěry plynoucí z působení jednotlivých vlivů na životní prostředí jsou podrobně uvedeny v jednotlivých kapitolách oznámení, členěných podle výše uvedené přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Předložené oznámení je zpracováno na úrovni stávajících podkladů, legislativních norem, prozkoumanosti základních složek životního prostředí a evidence jiných zájmů na využívání území. Všechny zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že celkový vliv provozu hodnoceného záměru nevyvolá překročení limitních hodnot. Realizací opatření, navržených k prevenci, eliminaci, popř. kompenzaci negativních účinků na životní prostředí, lze tento vliv minimalizovat, avšak nikoliv úplně vyloučit. Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů o stavbě, o současném a výhledovém stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaná stavba „Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov“ je ekologicky přijatelná a proto ji lze

doporučit k realizaci v navržené lokalitě.


104


Datum zpracování oznámení:

10.04.2013

Oznámení zpracoval:

Prof. Ing. Vladimír Lapčík, CSc. osvědčení odborné způsobilosti č.j. 17 162/4676/OEP/92 ze dne 9.2.1993, prodlouženo dne 20.07.2006 a následně prodlouženo 01.02.2011 na dobu 5 let (rozhodnutí MŽP č.j. 2082/ENV/11, které nabylo právní moci dne 28.02.2011)

K Odře 67/10 700 30 Ostrava-Výškovice tel.: 596 744 750 Spolupracovali:

RNDr. Vladimír Suk - hluková studie Ing. Petr Fiedler – rozptylová studie Ing. Petr Kulík – biologické hodnocení RNDr. Alexander Skácel, CSc. – hodnocení zdravotních rizik RNDr. Marek Banaš, Ph.D. – hodnocení NATURA 2000

Podpis zpracovatele oznámení:


105

O Z N Á M E N Í. Technologie energetického využití odpadu Hodonín - Pánov

Recommend Documents