ZPRÁVY - R E C E N Z E - R E F E R Á T Y
Nové příspěvky maďarské turkologle k dějinám turecké okupace v Uhrách. *) L . F e k e t e , Die Siyíqat-Schrift in der tůrkischen Finanzverwaltung. I—II. B u d a p e š ť , 1955, pp. 910, 104 faksimilia. ) L . P e k e t e — G y . K á l d y - N a g y , Rechnungsbúcher tůrkischer FinanzstelleninBuda (Ofen) 1550-1580. Tůrkischer Text. B u d a p e š ť , 1962, pp. 839. V 1. polovici 16. století se z n a č n á č á s t u h e r s k é h o P o d u n a j í dostala do t u r e c k ý c h rukou. P o z d ě j i se p ř í m é t u r e c k é p a n s t v í rozšířilo na d a l š í u h e r s k é ú z e m í v č e t n ě n ě k o l i k a o b l a s t í d n e š n í h o j i í n í h o Slovenska. T u r e c k á n a d v l á d a ve s t ř e d n í m P o d u n a j í a v P o t i s í trvala do 2. pol. 17. století. O ději n á c h t u r e c k é okupace v U h r á c h existuje dosti p o č e t n á literatura, bylo j i ž v y d á n o t a k é n e m á l o t u r e c k ý c h p r a m e n ů k t ě m t o d ě j i n á m . O v š e m zdaleka nelze říci, ž e by j i ž bylo v y k o n á n o dosti v tomto ohledu, ž e by historiografie nemohla o č e k á v a t d a l š í p o d s t a t n ý p ř í n o s ze strany turkologie, tj. z v ý s l e d k ů d a l š í h o h e u r i s t i c k é h o p r ů z k u m u v oblasti t u r e c k ý c h a r c h í v n í c h p r a m e n ů . P o s l e d n í p r á c e m a ď a r s k ý c h t u r k o l o g ů i j i n ý c h b a d a t e l ů to plně p o t v r z u j í . O studium t u r e c k ý c h p r a m e n ů k t u r e c k o - u h e r s k ý m d ě j i n á m se v posledních n ě k o l i k a desíti letích o b z v l á š t ě z a s l o u ž i l z n á m ý m a ď a r s k ý turkolog akademik L . F e k e t e . Jeho z n a m e n i t á d í l a , z nichž lze p ř i p o m e n o u t mimo j i n é z e j m é n a Einfňhrung in die osmanisch-tůrkische Diplomatik der tůrkischen Botmássigkeit in Ungarn ( B u d a p e š ť , 1926), Tňrkische Schriften aus dem Archive des Palatins Nikolaus Esterházy 1606 — 1645 ( B u d a p e š ť , 1932), Az esztergomi szandsák 1570-ik évi adóósszeirása. ( B u d a p e š ť , 1943), Budapest o tórokkorban ( B u d a p e š ť , 1944), j a k o ž i zde r e c e n z o v a n é spisy, jsou v ý s l e d k e m dlouholetého a t r p ě l i v é h o úsilí a č a s t o velmi o b t í ž n é h o b á d á n í . M a j í trvalou hodnotu: z ů s t á v a j í spolehlivou p ř í r u č k o u o s m a n s k o - t u r e c k é paleografie a diplomatiky, p o s k y t u j í d ů l e ž i t ý t u r e c k ý p r a m e n n ý m a t e r i á l a jsou vzornou u k á z k o u ediční praxe. B a d a t e l é z a b ý v a j í c í se studiem t u r e c k ý c h a r c h í v n í c h p r a m e n ů najdou v nich v ž d y p o t ř e b n é p o u č e n í . V e l k á č á s t t u r e c k ý c h a r c h í v n í c h p r a m e n ů , j e ž jsou o b z v l á š t ě důležité pro studium h o s p o d á ř s k ý c h p o m ě r ů v n ě k d e j š i o s m a n s k é říši, b ý v á b a d a t e l ů m , i k d y ž jsou z n a l í o s m a n s k o - t u r e c k é h o jazyka, jen s t ě ž í p ř í s t u p n á , p r o t o ž e je p s á n a z v l á š t n í m typem a r a b s k é h o p í s m a zv. s i j á k a t (siyáqat). Toto p í s m o se v y z n a č u j e p ř e d e v š í m t í m , ž e p í s m e n a b ý v a j í h o d n ě z d e f o r m o v á n a a ž e v n ě m zpravidla chybí d i a k r i t i c k é znaky; je proto velmi t ě ž k o čitelné, jeho d e š i f r o v á n í v y ž a d u j e nejen z n a č n ý c h p a l e o g r a f i c k ý c h z n a l o s t í a z k u š e n o s t í , ale i n e m a l é píle a t r p ě l i v o s t i . S i j á k a t e m byly p s á n y z e j m é n a ú ř e d n í p í s e m n o s t i finančního charakteru. Studiem tohoto p í s m a se j i ž dlouhou dobu z a b ý v á akademik F e k e t e . Napsal o b s á h l o u knihu Die Siyaqal-Schrift in der tůrkischen Finanzverwjltung (2 svazky, B u d a p e š ť , 1955), k t e r á je velmi c e n n ý m p ř í s p ě v k e m k t u r e c k é paleografii a z á r o v e ň i b o h a t ý m ukazatelem p o u č n ý c h pramen ných údajů. V ú v o d n í č á s t i knihy se autor n e j d ř í v e z m i ň u j e o v ý v o j i a r a b s k é h o p í s m a a o vzniku č e t n ý c h jeho t y p ů a r e g i o n á l n í c h variant v n ě k d e j š í m r o z s á h l é m c h a l í f á t u , u v á d í pak h l a v n í druhy tohoto p í s m a , j e ž se rozšířily a u s t á l i l y v p í s e m n é praxi v r ů z n ý c h oborech v e ř e j n é h o a k u l t u r n í h o ž i v o t a o s m a n s k é říše, a ukazuje, jak se p r á v ě v t u r e c k é finanční s p r á v ě vyvinul a ujal ( p a t r n ě od 2. pol. 15. století) z v l á š t n í typ p í s m a — s i j á k a t , j e h o ž p o č á t k y jsou o v š e m s t a r š í h o data. Toto t ě ž c e čitelné p í s m o , j e h o ž znalost a u ž í v á n í si v y ž á d a l y d l o u h o l e t é p ř í p r a v y , stalo se nakonec j a k ý m s i „ k a s t o v n í m p í s m e m " ú z k é h o kruhu finančního ú ř e d n i c t v a . V o s m a n s k é finanční s p r á v ě se s i j á katu p o u ž í v a l o po č t y ř i století, a ž do 2. pol. m i n u l é h o v ě k u , kdy si rozšíření o b c h o d n í c h a finanč n í c h s t y k ů ř í š e s k a p i t a l i s t i c k ý m i s t á t y vynutilo z a v e d e n í j a s n ě j š í h o a p ř e h l e d n ě j š í h o ú č e t n i c t v í . V d a l š í m autor seznamuje s o s o b i t ý m p s a n í m s i j á k a t s k ý c h číslic a se z v l á š t n í m i tvary s i j á k a t s k ý c h p í s m e n . Nato p o d á v á u ž i t e č n ý seznam zkratek, j e ž zjistil v s i j á k a t s k ý c h textech a j e ž z á r o v e ň v y l o ž i l a přeložil, a k r o m ě toho u p o z o r ň u j e i na z v l á š t n í ligatury v d a n é m typu p í s m a , j e j i c h ž r o z e z n á n í b ý v á z t í ž e n o t í m , ž e jsou p s á n y bez d i a k r i t i c k ý c h b o d ů . Pokud pak jde a
ZPRÁVY — RECENZE — REFERÁTY
183
o jazyk p í s e m n o s t í o s m a n s k o - t u r e c k é finanční s p r á v y , p s a n ý c h s í j á k a t e m , autor v n ě m konsta tuje z n a č n ý p o č e t p e r s k ý c h j a z y k o v ý c h p r v k ů ( p e r š t i n a byla dlouho „ f i n a n č n í řečí" m u s l i m s k é Levanty). Je z n á m o , že do slovního fondu t u r e č t i n y p ř e š l y i m n o h é prvky z j a z y k ů p o d m a n ě n ý c h n á r o d ů . V d a n é souvislosti autor p ř i p o j i l v ý č e t t u r e c k ý c h m a ď a r i s m ů , s n i m i ž se setkal v t u r e c k é m ú ř e d n í m p í s e m n é m m a t e r i á l u ; je jich p o m ě r n ě v e l k é m n o ž s t v í . V d r u h é kapitole ú v o d n í č á s t i knihy akad. F e k e t e p o d á v á rozbor h l a v n í c h t y p ů osmanskot u r e c k ý c h p í s e m n o s t í , j e ž byly zcela nebo z č á s t i p s á n y s i j á k a t e m . B ě ž í tu p ř e d e v š í m o několik skupin defterů (registrů) t u r e c k é finanční s p r á v y , jako byly berní soupisy (konskripční deftery) j e d n o t l i v ý c h v i l á j e t ů (defter-i ta rlr-i viláyet-i ...), v nichž byli e v i d o v á n i zemědělští p o p l a t n í c i a p ř í s l u š n é feudální d á v k y , soupisy tzv. fiskálních pověření (muqatďa defterleri), v nichž byly zachyceny p o l o ž k y s t á t n í c h p ř í j m ů p r a m e n í c í z r ů z n ý c h z d r o j ů , d á l e v ý k a z y v o j e n s k é h o žoldu (mevacib defterleri), p o k l a d n í knihy (htzine defterleri) z a z n a m e n á v a j í c í denně p ř í j m o v é a v ý d a j o v é p o l o ž k y s t á t n í pokladny v provinciích a v h l a v n í m m ě s t ě a k o n e č n ě soupisy v o j e n s k ý c h beneficií a jejich držitelů v j e d n o t l i v ý c h s a n d ž a c í c h (ruznámfe-i livá-i . . ., icmal-i defter-i . . .). Autor tu z á r o v e ň p ř i n á š í ř a d u p o u č n ý c h ú d a j ů z oboru fiskální k a n c e l á ř s k é praxe. Podstatnou č á s t knihy (p. 119— 904) t v o ř í u k á z k y textu r ů z n ý c h d o k u m e n t ů p s a n ý c h s i j á katem, j e j i c h ž faksimilia jsou o t i š t ě n a v d r u h é m svazku d a n é h o díla. Autor u v á d í v ž d y plné znění v y b r a n é č á s t i textu v p ř e p i s e a r a b s k ý m p í s m e m a s o u č a s n ě p ř i p o j u j e i jeho b o h a t ě komento v a n ý p ř e k l a d . K n i h a m á sloužit p ř e d e v š í m jako p o m ů c k a ke cvičení v s i j á k a t s k é paleografii, je v š a k z á r o v e ň i c e n n ý m ukazatelem z a j í m a v ý c h a d í l e ž i t ý c h p r a m e n ů , j e j i c h ž v ý z n a m je t í m v ě t š í , že tu jde o a r c h í v n í m a t e r i á l , k t e r ý by b a d a t e l ů m n e m a j í c í m d o s t a t e č n é p ř í s l u š n é p a l e o g r a f i c k é erudice z ů s t a l t é m ě ř n e p ř í s t u p n ý . U v e ř e j n ě n é dokumenty — je jioh na 70 — s p a d a j í do o b d o b í 1491 — 1791, v ě t š i n o u do 16. a 17. století, a p o c h á z e j í z i s t a n b u l s k é h o a r c h í v u a z knihoven v B u d a p e š t i , V í d n i , Sofii, P a ř í ž i , D r á ž ď a n e c h , Lipsku, V a r š a v ě aj. 0 spolehlivosti p ř e p i s u s i j á k a t s k ý c h t e x t ů není t ř e b a v ů b e c pochybovat: akad. F e k e t e m á r o z s á h l é a h l u b o k é z k u š e n o s t i jak v s i j á k a t s k é paleografii, tak v o s m a n s k o - t u r e c k é diplomatice, j e ž jsou plnou z á r u k o u s p r á v n é h o d e š i f r o v á n í d a n ý c h t e x t ů i jejich p ř e s n é h o p ř e k l a d u . Abychom si učinili jistou p ř e d s t a v u o povaze a n á p l n i p r a m e n ů , z nichž autor vybral u k á z k o v é texty, z m í n í m e se o nich a s p o ň ve s t r u č n é m p ř e h l e d u . Je v h o d n é na n ě upozornit, p r o t o ž e v d ů sledku r o s t o u c í h o z á j m u o t u r e c k é archívní prameny a o j 3jich v y d á v á n í b a d a t e l é p r a v d ě p o d o b n ě č a s t ě j i n a r a z í na a r c h i v á l i e p o d o b n é h o druhu, v nichž se u ž í v a l o s i j á k a t u , a tu u k á z k y d e š i f r o v á n í t a k o v ý c h d o k u m e n t ů , spolehlivě a p o u č n ě p ř i p r a v e n é akademikem F e k e t e m , p ř i j d o u jim j i s t ě jako na zavolanou. U v e ř e j n ě n é ú r y v k y byly v y ň a t y z berních s o u p i s ů m ě s t a Segedinu, okresu B á c s k a v s e g e d i n s k é l i v ě (1550), o s t ř i h o m s k é livy (1570—1571), ze s o u p i s ů v o j e n s k ý c h beneficií ( c h á s s ů , z e á m e t ů a t í m á r ů ) o s t ř i h o m s k é (1570-1578, 1673-1674), s z i g e t v á r s k é (1580-1592), s z é k e s f e h é r v á r s k é (1586-1587), b u d i n s k é (1602-1603), szolnocké (1613-1633) a s e g e d i n s k é (1624-1633) livy (je mezi nimi i ú r y v e k ze soupisu t í m á r ů na Odrinsku z 2. pol. 15. století), d á l e z r ů z n ý c h plato v ý c h , d a ň o v ý c h a celních v ý k a z ů (platy j a n i č á r ů , z a m ě s t n a n c ů S e r á j e , p e v n o s t n í c h p o s á d e k v Z á t i š í , z a m ě s t n a n c ů m e š i t v B ě l e h r a d ě , Budíne a P e š t i , n á j e m n é ze s t á t n í c h k r á m ů v S z é k e s f e h é r v á r u , p ř í j m y celních stanic v S e g e d i n ě , denní vklady a v ý d a j e ú s t ř e d n í s t á t n í pokladny, v ý d a j e d v o r n í k u c h y n ě , n á k u p potravin pro vojsko, měsíční p ř í s p ě v e k pro F r a n t i š k a R á k ó c z i h o II., jeho d r u ž i n u a p ř i d ě l e n ý t u r e c k ý služební p e r s o n á l <1722, 1731>), v y ú č t o v á n í ( d e s á t e k k i l i j s k ý c h r y b á ř ů , p ř í j m y nebo p o h l e d á v k y s p r á v y v a k f ů , v ý d a j e se z á s o b o v á n í m r a k o u s k é h o vyslance p r o j í ž d ě j í c í h o B u d í n e m 1587 a 1588). J i n é v ý ň a t k y p o c h á z e j í z celní knihy b u d i n s k é (1551), z účetní knihv s t á t n í pokladny v Budíne (1558), v D e b r e c í n ě (1637), v Jageru (1621-1622), ze s o u p i s ů d a n ě z hlavy (džizje) b u d i n s k é (1548-1549) a szolnocké (1571-1572) livy, ze soupisu v á c s s k ý c h d o m ů pořízeného k d a ň o v ý m ú č e l ů m (1572), ze seznamu válečného m a t e r i á l u v j a g e r s k é m a r z e n á l u aj. aj. 1 k d y ž t e x t o v é u k á z k y jsou jen ú r y v k y z j e d n o t l i v ý c h a r c h í v n í c h k u s ů , o b s a h u j í v e l i k é m n o ž s t v í c e n n ý c h a p o u č n ý c h p r a m e n n ý c h ú d a j ů z e j m é n a k t u r e c k é m u f e u d á l n í m u zřízení v U h r á c h , k t a m n í m h o s p o d á ř s k ý m ( d a ň o v ý m , celním, o b c h o d n í m , d o p r a v n í m apod.) p o m ě r ů m , jsou z á r o v e ň v y d a t n ý m zdrojem pro o n o m a s t i c k é a t o p o n o m a s t i c k é b á d á n í , pro studium m ě r a vah, pro zkou m á n í s o u d o b ý c h d r a h o t n í c h p o m ě r ů (jsou u v á d ě n y četné druhy zboží a jejich cena) atd. S t a č í i na h l é d n o u t do p o d r o b n é h o j m e n n é h o a v ě c n é h o r e j s t ř í k u p ř i p o j e n é h o k textu, abychom se p ř e s v ě d č i l i o b o h a t s t v í p r a m e n n é h o m a t e r i á l u , n a h r o m a d ě n é h o v a u t o r o v ě díle. A nejen to. U v e ř e j n ě n é texty jsou o p a t ř e n y č e t n ý m i v y s v ě t l i v k a m i a d o p l ň u j í c í m i p o z n á m k a m i , j e ž p o s k y t u j í d a l š í užitečné a i n s t r u k t i v n í ú d a j e . K n i h a akad. F e k e t e h o je v y n i k a j í c í p r a c í . Jsouc z p r a c o v á n a na z á k l a d ě dlouholetého studia t u r e c k ý c h a r c h í v n í c h p r a m e n ů , d ů k l a d n ý c h o d b o r n ý c h znalostí a v e l k ý c h z k u š e n o s t í v tak o b t í ž n é b a d a t e l s k é oblasti, je v ý z n a m n ý m p ř í n o s e m m a ď a r s k é turkologie ke studiu d ě j i n o s m a n s k é ř í š e
184
ZPRÁVY — RECENZE — REFERÁTY
a j e j í c h e v r o p s k ý c h d r ž a v . U v í t a j í ji z e j m é n a ti b a d a t e l é — m y s l í m e tu v p r v é ř a d ě na badatele b a l k á n s k é — k t e ř í budou muset d ř í v e či p o z d ě j i o b r á t i t svou pozornost na ony druhy t u r e c k ý c h p r a m e n ů , na n ě ž akad. Fekete ve s v é m díle k o n k r é t n ě u k á z a l .
** * V poslední d o b ě se m n o ž í edice t u r e c k ý c h p r a m e n ů jak v Turecku s a m é m , tak i v z e m í c h , k t e r é byly kdysi s o u č á s t í o s m a n s k é říše nebo byly na ní z á v i s l é , p o p ř . v zemích, j e ž s touto říší u d r ž o v a l y styky, a ť u ž jde o styky p o k o j n é nebo v á l e č n é . B ě ž í zpravidla o prameny, j e ž se p ř í m o v z t a h u j í k d ě j i n á m t é či o n é z e m ě . Jsou v y d á v á n y bud j e d n o t l i v ě , nebo ve v ě t š í c h s k u p i n á c h , p o p ř . v ce l ý c h s b í r k á c h . E d i č n í z p ů s o b y b ý v a j í r ů z n é : bud je v y d á v á n jen p ů v o d n í t u r e c k ý text a r a b s k ý m p í s m e m nebo v p ř e p i s e latinkou (u t u r e c k ý c h a u t o r ů ) , nebo je spolu s textem u v e ř e j ň o v á n i jeho p ř e k l a d ; n ě k d y b ý v á o t i š t ě n jen p ř e k l a d , e v e n t u á l n ě r é s u m é nebo regesty d o k u m e n t ů . Publiko v a n ý a r c h í v n í m a t e r i á l je n e z ř í d k a d o p r o v á z e n i faksimilii p ů v o d n í h o rukopisu. V ý z n a m tureckých archívních pramenů, v y d á v a n ý c h bulharskými, j u g o s l á v s k ý m i , řeckými nebo m a ď a r s k ý m i autory, se o v š e m neomezuje jen na p ř í s l u š n é n á r o d n í ú z e m í . S v ý m obsahem m a j í tyto prameny daleko širší platnost z toho p r o s t é h o d ů v o d u , ž e v ě t š i n a b a l k á n s k é h o ú z e m í v č e t n ě č á s t i u h e r s k é h o P o d u n a j í byla i n t e g r á l n í s o u č á s t í o s m a n s k é říše a ž e formy t u r e c k é f e u d á l n í n a d v l á d y byly tam v p o d s t a t ě s t e j n é — i k d y ž lze mluvit do j i s t é m í r y i o regionálních odlišnos tech, v y v i n u v š í c h se z d o m á c í c h p o d m í n e k nebo v d ů s l e d k u h i s t o r i c k é h o v ý v o j e . D l o u h o l e t á t u r e c k á n a d v l á d a p ř i s p ě l a t o t i ž k tomu, ž e celá oblast e v r o p s k é h o Turecka p o d l é h a l a po s t a l e t í t é m u ž s t á t n í m u z á k o n o d á r s t v í , v y v í j e l a se t é m ě ř v t ý c h ž feudálních p o d m í n k á c h , v přibližně v t ý c h ž sociálních p o m ě r e c h , žila zhruba t ý m ž h o s p o d á ř s k ý m ž i v o t e m apod. To z n a m e n á , ž e m n o h é t u r e c k é úřední dokumenty, i k d y ž v y š l y z v l á d n í c h m í s t , z ú s t ř e d n í c h ú ř a d ů nebo vznikly z činnosti p r o v i n č n í s p r á v y , i k d y ž k o n k r é t n ě m ě l y č a s t o m í s t n í , a t u d í ž z d á n l i v ě jen o m e z e n ý dosah, p o s k y t u j í p ř i p o z o r n é m s r o v n á v a c í m rozboru m n o h é ú d a j e i pro studium p o m ě r ů v soused ních nebo i v z d á l e n ě j š í c h oblastech o s m a n s k é d r ž a v y v E v r o p ě . A v t é t o souvislosti d o s a v a d n í praxe s v y d á v á n í m t u r e c k ý c h p r a m e n ů k d ě j i n á m b a l k á n s k ý c h a p o d u n a j s k ý c h n á r o d ů p ř i n á š í nejednou j i s t é n e v ý h o d y , ba s k u t e č n é n e s n á z e . To tehdy, je-li p ř í s l u š n ý a r c h í v n í m a t e r i á l v y d á n jen v p ř e k l a d e v n á r o d n í m jazyce, j e s t l i ž e není k p ř e k l a d u p ř i p o j e n i p ů v o d n í text nebo a s p o ň faksimile p ř í s l u š n é h o dokumentu. T í m se s t á v á , ž e m n o h ý m b a d a t e l ů m u n i k á n e z ř í d k a c<=nný p r a m e n n ý m a t e r i á l , p r o t o ž e jim jeho p ř e k l a d v tom či onom n á r o d n í m jazyce n e b ý v á v ž d y snadno p ř í s t u p n ý . C h á p e m e o v š e m , ž e k a ž d ý n á r o d si „ s v é t u r e c k é prameny" bude v y d á v a t ve s v é m ja zyce, a v š a k p ř i p o j e n ý p ů v o d n í text m ů ž e tyto prameny snadno z p ř í s t u p n i t o d b o r n í k ů m kterého koli n á r o d a , nehledě k tomu, že se m ů ž e s o u č a s n ě s t á t i v h o d n ý m podkladem k filologickému bádání. 7
Vzhledem k t ě m t o s k u t e č n o s t e m m u s í m e z v l á š t ě p ř í z n i v ě p ř i j m o u t d a š í p i í j p č v e k m a ď a r s k é turkologiB ke studiu dějin t u r e c k é h o p a n s t v í v U h r á c h — dílo, j e h o ž autory jsou akad. L . F e k e t e a G y . K á l d y - N a g y : Rechrungsbůcher ti/rkischer Finanzstellen in Buda (Ofen) 1550 — 1580. Tůrkiícher Text ( B u d a p e š ť , 1962). P ř i p o m e ň m e hned, že jde o dílo, j e h o ž p r a m e n n ý a b a d a t e l s k ý dosah daleko p ř e s a h u j e okruh t u r e c k ý c h finančních ú ř a d ů v B u d í n e v d a n é m o b d o b í . Vyplyne to ostatně z přehledu materiálu příslušných archiválií. V p ř e d m l u v ě ke s v é edici oba a u t o ř i uvedli h l a v n í ú d a j e o v y d a n ý c h rukopisech: o jejich p ů v o d u , d a t o v á n í , obsahu, p a l e o g r a f i c k ý c h z v l á š t n o s t e c h , j a k o ž i o p ř i j a t ý c h edičních z á s a d á c h . T ě ž i s k o knihy s p o č í v á v o b s á h l é m p ů v o d n í m textu, b e z v a d n ě t r a n s k r i b o v a n é m a r a b s k ý m p í s m e m , k t e r ý z a b í r á t é m ě ř 700 stran v č e t n ě n ě k o l i k a u k á z e k p ů v o d n í h o rukopisu ve faksimiliích. Nato je p o d á n s o u h r n n ý rozbor v y d a n é h o m a t e r i á l u . D í l o je d o p l n ě n o p o d r o b n ý m i r e j s t ř í k y (52 t ř í s l o u p c o v ý c h stran) z e m ě p i s n ý c h n á z v ů a osobních jmen, věcí a t e r m í n ů . Prvou č á s t textu, zpracovanou akad. F e k e t e m , t v o ř í denní celní z á z n a m y , s e s t a v e n é v ú s t ř e d n í m b u d í n s k é m finančním ú ř a d ě podle hlášení z celních stanic fungujících na r ů z n ý c h m í s t e c h B u d í n a a P e š t i (u d u n a j s k é h o p ř í v o z u , v p ř í s t a v e , u m ě s t s k ý c h bran, na t r ž i š t í c h ) . Z á z n a m y po c h á z e j í z let 1550/51, 1571 —1574 a 1579/80. Jde tu o j a k ý s i druh celních d i á ř ů . Svou formou jsou tyto z á z n a m y dosti s t e r e o t y p n í , o v š e m jejich n á p l ň je velmi r ů z n o r o d á a b o h a t á na cenné a n e m é n ě z a j í m a v é ú d a j e h o s p o d á ř s k é h o charakteru. U j e d n o t l i v ý c h položek b ý v a j í u v á d ě n y j m e n o v i t ě osoby p ř e p r a v u j í c í n e j r o z m a n i t ě j š í zboží, j e ž p o d l é h a l o clu, u d á v á se m n o ž s t v í a druh proclivan é h o zboží, v y č í s l u j í se i n k a s o v a n é celní poplatky a z a z n a m e n á v a j í ae e v e n t u á l n ě n ě k t e r é d a l š í p ř í j m o v é p o l o ž k y . Pro z n á z o r n ě n í t a k o v é h o z á z n a m u v jednom z v y d a n ý c h b u d í n s k ý c h celních d i á ř ů , ocitujeme p o k l a d n í z á p i s ze 7. dubna 1551 v p ř e k l a d u akad. Feketeho, u v e ř e j n ě n é m v shora r e c e n z o v a n é m spise Die Siyáqat-Schrift..., str. 235 (srov. t u r e c k ý text t a m t é ž , str. 234, a v Rechnungabůcher, str. 41—42, faksimile v 2. svazku Die Siyáqat-Schrift, čís. X I X ) .
185
ZPRÁVY — RECENZE — REFERÁTY
Montag, am letzten Tag des RébVcůlevvel
im Jáhre
958
Von H u d á v e r d i , Zoll (gůmrůk) nach einer gewissen Menge Kattunwaren 70 Von Ga'fer Bosna, Zoll (gůmrůk) nach Schafleder und anderen [Waren] 90 Von H ú s e i n , Zoll (ba§) nach 200 Scheffel (keil) Mehl 80 Von B a l í , dem S e i d e n h á n d l e r (gizzaz), Janitscharen aus Pest, Zoll (gůmrůk) nach Kleidern, Leder und anderen [Waren] 500 Von Fekete Ferenc, Steuer (reem) nach 13 Fass Wein 1627 Von Sr. Gnaden Q á s i m Pascha, eingezahlt durch den Woiwoden Ga'fer, Zoll (bag) nach 1700 Scheffel (keil) Weizen 300 2
Schiff des lne lián Schiff des Ga'fer N a s á d des Mus^af á
85 112 120
Kostgeld (nafaqa)
4
Kostgeld Kostgeld
4 4
Einnahmen aus dem Zoll (gůmrůk) Einnahmen aus dem Zoll (bag )
660 437
1
Einnahmen aus der Wein-Steuer (resm-i fuči) Einnahmen aus der F á h r e (resm-i gečůd) zusammen Hiervon [abzuziehen] f ú r Lohn 15, f ů r Kostgeld 12, verbleiben
1
162 / 317 157672
2
1549[V ] 8
O s k u t e č n é m b o h a t s t v í p r a m e n n ý c h ú d a j ů h o s p o d á ř s k é povahy, j i m i ž u v e d e n é celní d i á ř e o p l ý v a j í , v y d á v á s v ě d e c t v í s á m autor v s o u h r n n é m rozboru, p ř i p o j e n é m k v y d a n é m u textu. N a p o d k l a d ě m a t e r i á l u z í s k a n é h o z d i á ř ů p o j e d n á v á p ř e d e v š í m o d o p r a v ě zboží r e g i s t r o v a n é h o u cel ních ú ř a d ů , o d o p r a v n í c h c e s t á c h (po zemi i po v o d ě , tj. po Dunaji) a p r o s t ř e d c í c h (vozech, lodi cích, z v í ř a t e c h ) . D á l e si v š í m á m ě r n ý c h a v á ž n í c h jednotek, v nichž se zboží p ř e p r a v o v a l o a počí talo, z j i š ť u j e z p ů s o b v y c l í v á n í , z m i ň u j e se o celních p ř e d p i s e c h a o n ě k t e r ý c h celních o p a t ř e n í c h v praxi, sleduje frekvenci zbožní dopravy v ročních d o b á c h . P o d r o l n ě se pak z a b ý v á r ů z n ý m i sortami p r o c l í v a n é h o zboží. N a p r v é m m í s t ě tu šlo o potraviny v š e h o druhu (zemědělské v ý r o b k y , ovoce, koření aj.), k t e r é byly t é m ě ř bez v ý j i m k y d o v á ž e n y z odlehlejších jižních o b l a s t í evrop s k é h o Turecka ( h l a v n ě po Dunaji). J i n ý m d ů l e ž i t ý m o b c h o d n í m artiklem, k t e r ý byl r e g i s t r o v á n u b u d í n s k ý c h a p e š ť s k ý c h celních ú ř a d ů , byly l á t k y a různé o d ě v n í s o u č á s t k y , k t e r é byly d o v á ž e n y jak z tuzemska, tak i z ciziny, d á l e k ů ž e a k o ž a ř s k é v ý r o b k y . V d ilším pak autor p o d á v á v ý č e t různého n á č i n í a n á d o b í , n á ř a d í , p ř e v á ž n ě to ř e m e s l n i c k ý c h v ý r o b k ů , t o a l e t n í c h p o t ř e b aj. Z d i á ř ů je patrno, ž e se obchodovalo i se zajatci (otroky). Nakonec autor j e š t ě p ř i p o m í n á o b c h o d n í k y , j e j i c h ž j m é n a se v diářích v y s k y t u j í , a v š í m á si jejich n á r o d n í p ř í s l u š n o s t i . Z d a n é h o rozboru lze si snad učinit a s p o ň jakousi p ř e d s t a v u o tom, jak p e s t r ý a s t u d i j n ě z a j í m a v ý a u ž i t e č n ý p r a m e n n ý m a t e r i á l o b s a h u j í celní d i á ř e , o j e j i c h ž pečlivé v y d á n í se akad. Fekete postaral. V ý s t i ž n ě s á m p o z n a m e n á v á : „ D i e Rechnungsbucher aus Ofen und P e s t . . . sind in mehrfacher Hinsicht wertvolle Quellen. Aus ihren Angaben lernen wir das Geschaftsleben von Ofen und Pest in seinen A u s m a s « e n , mit seinen Waren und Menschen kennen, d. h. diese Angaben bereichern unsere ortsgeschichtlichen Kenntnisse; zugleich aber stellen sie einen Beitrag zu zahlreichen Disziplinen der tiirkischen Geschichte, aber auch der universalen Kulturgeschichte dar, denn sie gewahren Einbiick in die fcunte Zusammensetzung des Volkes und in das Wirtschaftsleben einer turkischen Grenzstadt, u. zw. in einem Grenzgebiet, wo sich I s l á m und Christentum, der damalige Osten und Westen beriihrten oder aufeinander stiessen; lehrreich sind aber diese Aufzeichnungen auch fůr die Sprachwissenschaft, fur die Volks- und Volkerkunde, fur die Namensgeschichte, usw." (str. 706). V d r u h é č á s t i Rechnungsbucher (str. 383 —694) je u v e ř e j n ě n text p o k l a d n í knihy t u r e c k é finanční s p r á v y ( s t á t n í pokladny) v B u d í n e z let 1558 — 1560. Edici tohoto textu p ř i p r a v i l spolu p r a c o v n í k akad. Feketeho G y . K á l d y - N a g y . Rukopis p o c h á z í z b ý v a l é v é v o d s k é knihovny v Gothě. V t é t o p o k l a d n í knize byly d e n n ě z a p i s o v á n y p ř í j m o v é a v ý d a j o v é p o l o ž k y , p ř i č e m ž v nich bylo zpravidla u v á d ě n o , odkud a z j a k é h o fiskálního zdroje platy do s t á t n í pokladny plynuly, kolik činily, k ý m a v j a k ý c h mincích byly o d v á d ě n y , a pokud šlo o v ý d a j o v é p o l o ž k y — za j a k ý m účelem a v j a k é č á s t c e byly peníze v y d á v á n y . V ý b ě r fiskálních d a n í a p o p l a t k ů byl ú s t ř e d n í m f i n a n č n í m ú ř a d e m z a d á v á n za j i s t ý c h p o d m í n e k p l a c e n ý m a k o n t r o l o v a n ý m v ý b ě r č í m , k t e ř í se k n ě m u z a v á zali zpravidla na dobu t ř í let. V z á z n a m e c h se v t é t o souvislosti č a s t o vyskytuje pojem m u k á t a a (muqátďa), k t e r ý v d a n é m užití znamenal obvykle sumu fiskálních p ř i j m u z určitého zdroje, resp. m í s t a ; jejich v ý b ě r byl z á j e m c ů m z a d á v á n jakoby do „ p a c h t u " .
186
ZPRÁVY — RECENZE — REFERÁTY
N e n í t ř e b a z v l á š t ě p o d o t ý k a t , že z á z n a m y v p o k l a d n í knize b u d í n s k é finanční s p r á v y u m o ž ň u j í n a h l é d n o u t do h o s p o d i ř e n í s p ř í m ý m i s t á t n í m i d ů c h o d y v d a n é p o h r a n i č n í oblasti, a t í m i do t a m n í c h h o s p o d á ř s k ý c h p o m ě r ů . P ř í j m o v é p o l o ž k y v b u d í n s k é p o k l a d n í knize jsou r o z m a n i t é , i k d y ž jinak s á m z á z n a m je z n a č n ě s t e r e o t y p n í , p o d o b n ě jak jsme to viděli i v celních d i á ř í c h . N a u k á z k u zde uvedeme jeden z n ě k o l i k a t a k o v ý c h t o z á z n a m ů z 28. k v ě t n a 1558, o p ě t v p ř e k l a d u akad. Feketeho, u v e ř e j n ě n é m v jeho spise Die Siyáqat-Schrift... (str. 259, t u r e c k ý text t a m t é ž na str. 258, faksimile čís. X X I I , t u r e c k ý text t a k t é ž v Rechnungsbucher, str. 394): (Monat Š a ' b á n des Jahres 965 [19. Mai—16. Juni 1658] Sonntag, am 10. des genannten Monats [28. M a i 1558] Einnahmen) Aus der Verpflichtung der U n g l á u b i g e n der V a r o š - i č e g l e t , als die am H i z í r - T a g e fállige Ispenge, als Lamm-Zehent der genannten V a r o š und als Strafgelder. Eingezahlt von den U n g l á u b i g e n der genannten V a r o š : 4277 [u.zw.] als die am Hizir — Tage, d. i . am 4. Regeb des Jahres 965 fállige Ispenge und als der Lamm-Zehent der genannten V a r o š : . . . 4077, als die Strafgelder der gennanten V a r o š , eingezahlt von den genannten U n g l á u b i g e n : Naqdine: 32 Hasene: 9 U n g ú r i i s i y y e : 7 G u r u š : 60 zu je 50 V s o u h r n n é m rozboru p ř í s l u š n é h o textu autor poukazuje na dvojkolejnost fiskálního s y s t é m u v o s m a n s k é říši: f h k á l n í p ř í j m y p r a m e n í c í z v o j e n s k ý c h a a d m i n i s t r a t i v n í c h beneficií (feudální renta z t í m á r ů , z e á m e t ů a c h á s s ů ) byly ú s t ř e d n í finanční s p r á v o u e v i d o v á n y , ale jinak byly pone c h á v á n y d r ž i t e l ů m t ě c h t o beneficií jako jejich služební plat, k d e ž t o p ř í j m y ze s u l t á n s k ý c h c h á s s ů , z d a n ě z hlavy, z p o z ů s t a l o s t í aj. byly p ř í m o s p r a v o v á n y f i n a n č n í m ú s t ř e d í m , resp. jeho p r o v i n č n í m i o d b o č k a m i . Autor pak blíže p o j e d n á v á o z a d á v á n í a z p ů s o b e c h v ý b ě r u p o s l e d n ě jmenova n ý c h s t á t n í c h dani a d á v e k , v y č í s l u j e s o u h r n n é č á s t k y r ů z n ý c h m u k á t a a v letech 1558 — 1560, n a č e ž si p o d r o b n ě j i v š í m á j e d n o t l i v ý c h p ř í j m o v ý c h rubrik v p o k l a d n í knize ( d a ň z hlavy, d á v k y z k o u p ě a p ř e v o d u fiskálních n e m o v i t o s t í , poplatky za u s t a n o v o v a c í dekrety a poukazy na vo j e n s k á beneficia, p ě t i n y z peněžní hodnoty z a j a t c ů , d á v k y z p o z ů s t a l o s t í , f e u d á l n í d á v k y z p ř e c h o d n ě u p r á z d n ě n ý c h beneficií, p a c h t o v n é ze s t á t n í c h k r á m ů v B u d í n e a P e š t i , r o č n i d a ň o v ý p a u š á l od obyvatelstva na n ě k t e r ý c h s u l t á n s k ý c h c h á s s e c h , s p l á t k y za v y d a n é obilí a mouku z p e v n o s t n í c h s k l a d ů , r ů z n é nedoplatky apod.). V ý d a j o v é p o l o ž k y figurují v p o k l a d n í knize v m e n š í m í ř e . Nej větší p o l o ž k u činil žold a n ě k t e r á další v o j e n s k á v y d á n í . S v ů j v ý k l a d autor u z a v í r á z j i š t ě n í m , že v ý d a j e v n o v ě o k u p o v a n é provincii — b u d í n s k é m e j á l e t u — byly t é m ě ř t ř i k r á t v y š š í n e ž p ř í j m y , k t e r é z n í plynuly. Deficitní č á s t k a musela b ý t uhrazena z ř í š s k é pokladny v Istanbulu. Jak j i ž bylo p o d o t č e n o , dílo obou m a ď a r s k ý c h t u r k o l o g ů je o p a t ř e n o p o d r o b n ý m i r e j s t ř í k y , j e ž jednak v y d á v a j í s v ě d e c t v í o p r a m s n n é m b o h a t s t v í v y d a n ý c h Rechnungsbucher, jednak u m o ž ň u j í orientaci v n a h r o m a d ě n é m m a t í r i á l u ; jsou zcela nezbytnou s o u č á s t í edice. P l n ý p ř e k l a d textu „ ú č e t n í c h knih" a u t o ř i pořídili jen v m a ď a r s k é m jazyce; byl v y d á n ve z v l á š t n í m svazku pro p o t ř e b y d o m á c í c h b a d a t e l ů , k t e ř í m a j í na obsahu t ě c h t o p r a m e n ů bez p r o s t ř e d n í z á j e m . (Budii Výrok szírmdiskonyvek, 1555—1580. B u d a p e S ť , 1962, pp. 658). Toho, kdo by si chtěl učinit p ř e d s t a v u o d o s l o v n é m znění nebo o v n i t ř n í s t r u k t u ř e „ c e l n í c h a po k l a d n í c h knih", lze o d k á z a t na v h o d n é u k á z k y , u v e ř e j n ě n é v n ě m e c k é m p ř e k l a d e v c i t o v a n é m j i ž díle akad. Feketeho Die Siyáqat-Schrift... (I, str. 224—279). Vzorně a spolehlivě v y d a n é dílo obou m a ď a r s k ý c h t u r k o l o g ů je beze sporu v ý s l e d k e m z d l o u h a v é a n a m á h a v é , ale i ú s p ě š n é a užitečné p r á c e . Je to p r o s t ě d a l š í z d a ř i l ý p ř í n o s m a ď a r s k é turkologie ke studiu d ě j i n t u r e c k é okupace v U h r á c h . O v š e m jako edice p r a m e n n é h o m a t e r i á l u , z a t í m p r v á tohoto druhu, bude v ý z n a m n o u p o m ů c k o u i p ř i z p r a c o v á n í p o d o b n ý c h a r c h í v n í c h p r a m e n ů v z t a h u j í c í c h se na j i n é oblasti n ě k d e j š í o s m a n s k é říše. Josef Kabrda
F e r d o č u l i n o v i č : lugoslavija izmedju dva rata. I.—II. Záhřeb 1961, str. 556, 340. O b d o b í mezi p r v n í a druhou s v ě t o v o u v á l k o u je ve s r o v n á n í s j i n ý m i ú s e k y n o v ý c h a nejn o v ě j š í c h j u g o s l á v s k ý c h d ě j i n stále j e š t ě p o m ě r n ě m á l o z p r a c o v a n é . Tak n a p ř . o t á z k y celkového h o s p o d á ř s k é h o v ý v o j e s t a r é J u g o s l á v i e a dílčího e k o n o m i c k é h o rozvoje j e d n o t l i v ý c h částí s t á t u nejsou dosud h l o u b ě j i o s v ě t l e n y . N e d o s t á v á se n á m h l u b š í h o m o n o g r a f i c k é h o rozboru v z t a h ů J u g o s l á v i e k velmocem i k s o u s e d n í m b a l k á n s k ý m s t á t ů m . T a k é o t á z k y třídních a n á r o d n o s t ních r o z p o r ů , v z á j e m n ý c h b o j ů v táboře j i h o s l o v a n s k é b u r ž o a z i e , v ý v o j e dělnického h n u t í a d o z r á v á n í revolučního hnutí v p o d m í n k á c h s t a r é J u g o s l á v i e by si zasluhovaly p o d r o b n ě j š í a n a l ý z y . I k d y ž , z v l á š t ě v p o s l e d n í c h letech, studium otázek v ý v o j e p ř e d v á l e č n é J u g o s l á v i e pokročilo, j u g o s l á v s k á m a r x i s t i c k á historiografie s t á l e citelně p o s t r á d á větší syntetickou p r á c i
