No title

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Srovnání daňového zatížení u jednotlivých druhů příjmů fyzických osob Bakalářská práce

Vedoucí práce: JOSEF JANDEK

Ing. Miloš Grásgruber, Ph.D.

Brno 2011

Touto cestou bych rád poděkoval vedoucímu své bakalářské práce panu Ing. Miloši Grásgruberovi, Ph.D za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytoval při zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 20. května 2011

__________________

Abstract Jandek, J. Tax burden comparison of all variants physical persons’ incomes. Bachelor script. Brno 2011. This bachelor script is focused on taxation of physical persons, especially on taxation of incomes earning from employment, entrepreneurship and other types of independent income activities and incomes from renting in 2010, mentioning also changes planned on 2011. Upon knowledge, gained from literary research and model samples, where the procedure and specification of taxation on different types of incomes an analysis and comparison of tax burden was made together with payment of social and health insurance in year 2010. There are also chapters included, which comprise tax burden between years of 2007 and 2010, mentioning also influence of tax laws changes on year 2011.

Abstrakt Jandek, J. Srovnání daňového zatížení u jednotlivých druhů příjmů fyzických osob. Bakalářská práce. Brno 2011. Tato bakalářská práce je zaměřena na zdanění příjmů fyzických osob a to na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmy z pronájmu v roce 2010 s nastíněním změn pro rok 2011. Na základě nabytých znalostí z literární rešerše a modelových příkladů, kde je vysvětlen způsob a specifika zdanění jednotlivých příjmů, byla provedena analýza a srovnání zatížení těchto příjmů daní a odvody pojistného na sociální zdravotní pojištění v roce 2010. Dalšími kapitolami jsou srovnání zatížení v roce 2007 a 2010 a nastínění vlivu změn v daňových zákonech na zdanění v roce 2011.

11

Obsah

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod ......................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 13

2

Metodika

15

3

Literární rešerše

16

3.1

Daňová soustava ČR ................................................................................ 16

3.2

Zaměstnanec ............................................................................................ 17

3.3

Osoba samostatně výdělečně činná .........................................................18

3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4

3.4

Systém sociálního pojištění .................................................................... 20

3.4.1 3.4.2

3.5

4

Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ................................................................ 25 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ................................................ 27 Příjmy z pronájmu ........................................................................................................... 33 Daňové přiznání ............................................................................................................... 34 Záloha na daň ................................................................................................................... 34

Položky snižující základ daně a daň ....................................................... 35

3.7.1 3.7.2

3.8

Poplatník .......................................................................................................................... 24 Předmět daně ................................................................................................................... 24 Zdaňovací období ............................................................................................................ 25

Režimy zdanění ....................................................................................... 25

3.6.1 3.6.2 3.6.3 3.6.4 3.6.5

3.7

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění ............................................................................ 20 Pojistné na sociální zabezpečení ...................................................................................... 22

Zdaňování příjmů fyzických osob ........................................................... 24

3.5.1 3.5.2 3.5.3

3.6

Osoby zapsané v obchodním rejstříku ............................................................................. 18 Osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění ................................................ 18 Osoba podnikající na základě zvláštního předpisu .......................................................... 19 Osoba provozující zemědělskou výrobu .......................................................................... 19

Nezdanitelná část základu daně ....................................................................................... 35 Odčitatelné položky ......................................................................................................... 36

Slevy na dani a daňové zvýhodnění ........................................................ 36

Vlastní práce 4.1

Zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ........................ 41

4.1.1 4.1.2

4.2

40

Dohoda konané mimo pracovní poměr ............................................................................ 41 Pracovní poměr ................................................................................................................ 46

Zdanění příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ....... 48

12

Obsah

4.3

Zdanění příjmů z pronájmu .................................................................... 52

4.4

Srovnání zatížení příjmů fyzických osob v roce 2010 ............................. 53

4.5

Srovnání daňového zatížení v letech 2007 a 2010 ................................. 66

4.5.1 4.5.2

4.6

Srovnání zdanění příjmů podle § 6 ................................................................................. 66 Srovnání zdanění příjmů podle § 7 ................................................................................. 68

Vliv změn na zatížení příjmů v roce 2011 ................................................70

5

Závěr

73

6

Seznam literatury

75

7

Seznam tabulek

78

8

Seznam grafů

80

9

Seznam příkladů

81

10 Přílohy

82

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Zdanění příjmů fyzických osob se dotýká každého ekonomicky aktivního obyvatele České republiky. Od roku 2008, co vstoupila v platnost novela upravující daň z příjmu fyzických osob, vede politická reprezentace věčné rozbroje, ať již v diskusních pořadech, nebo na půdě Parlamentu České republiky, o sociální spravedlnosti a dopadech na zdanění příjmů fyzických osob, především pak na zdanění nízko-příjmových skupin obyvatelstva. Každá ze stran má velmi přesvědčivé argumenty a ve spojení s vynikající rétorikou je pro nezasvěceného člověka velmi obtížné se zorientovat v pojmech a odborných termínech, natož v systému zdaňování příjmů, který se může jevit značně chaotický a nepřehledný. „Je pro mě systém rovné daně, jak jej politická reprezentace ráda nazývá, výhodný nebo není“, může si pokládat otázku posluchač při střetu politiků. Mojí motivací pro vypracování této práce je fakt, že mnoho lidí v mém okolí o systému zdanění příjmů fyzických osob nemá žádnou, nebo velmi zkreslenou představu, proto by jim následující kapitoly mohly pomoci lépe poznat problematiku zdanění příjmů v České republice a podat v grafech a tabulkách jasná čísla a jasné závěry jak zatěžuje stát daněmi a odvody pojistného různé příjmové skupiny obyvatelstva počínaje obyvateli s minimální mzdou, konče úspěšnými lidmi s příjmy v řádech statisíců měsíčně. Nic není tak černo-bílé jak se zdá být, nebo je občas prezentováno. Každý systém má své výhody a nevýhody, proto v následujících kapitolách se budu také zabývat porovnáním zatížení v roce 2007, kdy byla v platnosti progresivní sazba daně a rokem 2010, kdy je sazba daně jedna na úrovni 15%. Nebude také opomenuto zdanění v následujícím zdaňovacím období roku 2011. Seznámíme se s podstatnými změnami , které nám daňové zákony přináší. Srovnáním s rokem 2010 zjistíme jejich vliv na zatížení příjmů.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem této práce je komparace zatížení příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu daní z příjmů, ale také i odvody pojistného na sociální a zdravotní pojištění. V souvislosti s tím porovnáme celkové zatížení příjmů, které má významný vliv na disponibilní důchod obyvatelstva. Dílčími cíli jsou seznámit čtenáře s platnou daňovou legislativou České republiky a objasnit současný systém zdanění příjmů fyzických osob a dále nastínit změny v daňové legislativě přijaté na následující období v souvislosti se zdaněním příjmů.

14

Úvod a cíl práce

Dalším cílem této práce je provést srovnání zatížení daní a odvody na sociální a zdravotní pojištění v letech 2007 a 2010. Srovnáme zatížení příjmů zdaňovaných progresivní sazbou daně se systémem jednotné sazby daně, která je v platnosti od roku 2008. Zmíníme i základní parametry platné v roce 2007, jako jsou sleva na dani na poplatníka, nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

Metodika

15

2 Metodika V první části práce nazvané Literární rešerše jsem použil zejména metodu deskripce. Popsal jsem základní pojmy a principy zdanění příjmů fyzických osob a jejich specifika, která jsou nezbytná pro pochopení a provedení výpočtů v další části nazvané „Vlastní práce“. V této části práci jsem využil především metodu analýzy a komparace, na modelových příkladech jsem za pomoci znalostí z literární rešerše provedl názornou ukázku způsobu zdanění jednotlivých druhů příjmů a jejich specifika. Zatížení příjmů v jednotlivých příkladech je vyčísleno jednak v korunách a také relativně v procentech. Procentuální vyjádření je poměr odvodů daně, nebo pojistného a hrubých příjmů u příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů po odpočtu skutečných výdajů, který poplatník vynaložil u příjmů z podnikání. U zatížení celkového v procentuální vyjádření je potom v čitateli součet odvodů daně a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Srovnávací základnou jednotlivých příjmů jsou částky hrubých příjmů zaměstnance, resp. příjmů po odpočtu výdajů u příjmů z podnikání a pronájmu. Hodnoty tabulek a výsledné grafy prezentované v práci, vychází z numerických výpočtu uvedených v tabulkách v příloze. Pro srovnání zatížení příjmů ze závislé činnosti s dalšími příjmy, abstrahujeme od zatížení odvody, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Tyto odvody, pokud není uvedeno jinak, nezahrnujeme do zatížení sociálním a zdravotním pojištěním a tedy ani do celkového zatížení. Metodu komparace dále využijeme při srovnání zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob v letech 2007 a 2010, uvedené tabulky a grafy vycházejí z dat uvedených v přílohách a z publikací uvedených v seznamu literatury. Rozdílem celkového zatížení, které je v těchto letech zkoumáno, bude záporné číslo, pokud zatížení v roce 2010 oproti roku 2007 klesne a opačně. Závěrem shrnu všechny nejdůležitější poznatky, které je v té práci možné získat. Z provedených analýz a komparací provedu závěrečná vyhodnocení. Není-li uvedeno jinak je popisován právní stav platný v roce 2010.

16


3 Literární rešerše 3.1 Daňová soustava ČR Daňový systém České republiky zahrnuje všechny daně vybírané na území našeho státu. Existence více rozdílných daní eliminuje negativní dopady jednotlivých daní na ekonomiku. Kvalitní daňový systém by měl být spravedlivý, efektivní, jednoduchý a srozumitelný. Vančurová (2010) definuje daň jako povinnou, zákonem uloženou platbu odváděnou do státního rozpočtu. Daň je: • Nenávratná • Neekvivalentní • Neúčelová Zaplacením daně nevzniká subjektu žádný konkrétní nárok na protiplnění, je to do jisté míry cena za spotřebu veřejně poskytovaných statků. Výše příspěvku do veřejného rozpočtu nemá souvislost s čerpáním veřejných statků. Není ani přesně určeno použití daní, hradí se z nich obecně výdaje veřejných rozpočtů. Daně zavedené v České republice rozdělíme podle Vančurové (2010) v souladu s tříděním daní podle OECD1 na daně: • Z příjmů • Majetkové • Ze spotřeby • Sociální pojistné Daní z příjmů rozumíme daň z příjmu fyzických a právnických osob, na rozdíl od daně ze spotřeby je tato daň adresná a kvůli jejím negativním účinkům na nabídku práce je trend tyto daně snižovat a to nejen v České republice. Do majetkových daní zahrnujeme daně z nemovitostí a dále daně převodové, tedy daň dědickou, darovací a z převodu nemovitosti. Některé daně zatěžují především spotřebu, ať již zboží nebo služeb. Tyto daně nazýváme daněmi ze spotřeby. Vančurová (2010) tyto daně dělí na daně: • Univerzální o daň z přidané hodnoty • Selektivní o spotřební daň z minerálních olejů, lihovin, tabákových výrobků, atp. o cla o energetické daně – daň ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny

1

Zkratka pro Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj


17

Pojistné na sociální pojištění sice nesplňuje obecné znaky daně, je do jisté míry návratné a účelové. Nicméně jsou tímto odvodem poplatníci zatíženi – jsou povinni platit, a proto pojistné do daní zahrneme. Odvodem pojistného není zatížen jen zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná, ale taktéž zaměstnavatel, který za svého zaměstnance pojistné také hradí. Pojistné lze tedy vnímat jako daň přímou z pohledu zaměstnance i daň nepřímou z pohledu zaměstnavatele.

3.2 Zaměstnanec Zaměstnanec z pohledu zákoníku práce (dále jen „ZP“) je fyzická osoba, která pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu vykonává závislou práci. Tato osoba musí být starší 15 let a musí mít ukončenu základní školní docházku. Pojem závislá práce definuje § 2 odst. 4 ZP jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. (§ 3 ZP) Pracovní poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy, která musí mít podle Šubrta (2010) tyto náležitosti: • sjednaný druh práce, • místo nebo místa výkonu práce, • den nástupu do práce. Nesjedná – li se ve smlouvě jinak, má se za to, že pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou na stanovenou týdenní pracovní dobu. Zároveň není povinnost ve smlouvě sjednat výši mzdy, lze to však doporučit. Dohody o provedení práce lze uzavřít u jednoho zaměstnavatele pouze v rozsahu 150 hodin2 za kalendářní rok. Počínaje rokem 2011 musí být tato dohoda sjednána písemně. Omezení dohody o pracovní činnosti spočívá v týdenní pracovní době, která podle § 76 ZP nesmí v průměru přesahovat polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dohoda o pracovní činnosti musí být stejně jako dohoda o provedení práce sjednána písemně, jinak je neplatná. Jedná se o neplatnost relativní, která podle Šubrta (2010: 36) znamená, „že i takový úkon je platný, jestliže se ten, kdo je tím dotčen, neplatnosti nedovolá žalobou u soudu.“ Pracovní poměr může být podle § 48 ZP ukončen: • dohodou,

Limit je stanoven pro úhrn všech dohod v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele (§ 75 ZP) 2

18


• výpovědí, • okamžitým zrušením, • zrušením ve zkušební době, • uplynutím sjednané doby.3

3.3 Osoba samostatně výdělečně činná Podnikatelem Obchodní zákoník rozumí: 1. osobu zapsanou v obchodním rejstříku, 2. osobu, která podniká na základě živnostenského oprávnění, 3. osobu, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, 4. osobu, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. 3.3.1

Osoby zapsané v obchodním rejstříku

Obchodním rejstříkem se podle § 34 Obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“) rozumí veřejný seznam, ve kterém jsou zapsány stanovené údaje o podnikatelích. Vede ho rejstříkový soud v elektronické podobě. Do obchodního rejstříku se zapisují: • obchodní společnosti a družstva, • zahraniční osoby, kdy její oprávnění podnikat na území ČR vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, • fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají bydliště v České republice a osoby podle § 21 odst. 5 ObchZ4, které podnikají na území České republiky, pokud o zápis požádají, • další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis. Fyzická osoba podnikatel, se zapíše do obchodního rejstříku, přesáhne-li jeho průměrný obrat podle Zákona o DPH za dvě bezprostředně předcházející zdaňovací období částky alespoň 120 mil. Kč. 3.3.2

Osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění

Živností se dle živnostenského zákona rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Provozovat živnost je oprávněna fyzická i právnická osoba za předpokladu splnění podmínek stanovených v zákoně. Podmínky pro získání živnostenského oprávnění lze rozdělit na 2 skupiny a to podmínky všeobecné, které je nutné 3 4

Týká se pracovního poměru na dobu určitou Např. fyzická osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu EU


19

splnit vždy a zvláštní podmínky vztahující se pouze k některým živnostem (např. odborná praxe). Všeobecné podmínky provozování živnosti vymezené v § 6 Živnostenského zákona (dále jen „ŽZ“): • dosažení věku 18 let, • způsobilost k právním úkonům, • bezúhonnost. Zvláštními podmínkami provozování živnosti podle § 7 ŽZ jsou zejména odborná nebo jiná způsobilost. Podmínky odborné nebo jiné způsobilosti k jednotlivým živnostem nalezneme v příloze č.1 až č.3 a v § 21 ŽZ. Dojde-li ke změně požadavků na prokázání odborné způsobilosti, nedotkne se podnikatele, který živnost nebo funkci odpovědného zástupce před touto změnou vykonával. V případě, že podnikatel nesplňuje předepsané podmínky, má možnost ustanovit odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzickou osobou ve smluvním vztahu k podnikateli a musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. Jeho povinností je dohlížet na řádný provoz živnosti a dodržování živnostenskoprávních předpisů. Fyzická osoba může být ustavena jako odpovědný zástupce nanejvýš pro čtyři podnikatele. Živnosti dělíme dle § 9 ŽZ na: • ohlašovací, • koncesované. Ohlašovacími živnostmi jsou dle § 19 ŽZ živnosti řemeslné, vázané a volné. Živnost vzniká dnem ohlášení. Samozřejmostí je splnění všeobecných, případně zvláštních podmínek stanovených zákonem. Koncesované živnosti stanoví příloha č. 3 ŽZ, ve které nalezneme také zvláštní podmínky pro udělení koncesní listiny, kterými kromě splnění všeobecných podmínek a odborné způsobilosti může být i zajištění bezúhonnosti všech zaměstnanců a souhlas státního orgánu s vydáním koncesní listiny. Na základě žádosti o udělení koncese a vyjádření příslušného orgánu státní správy uvedeném v živnostenském zákoně, rozhodne živnostenský úřad o vydání koncesní listiny, nebo o zamítnutí žádosti. Oprávnění provozovat koncesovanou živnost vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. 3.3.3

Osoba podnikající na základě zvláštního předpisu

Osoby, které neprovozují živnost ve smyslu živnostenského zákona. Podnikají na základě jiného právního předpisu. Příkladem uvedeme činnost advokátů, auditorů, daňových poradců, lékařů. 3.3.4

Osoba provozující zemědělskou výrobu

Zemědělským podnikatelem je podle zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství fyzická nebo právnická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu soustavně,

20


vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku za podmínek stanovených zákonem o zemědělství Zemědělskou výrobou podle § 2e odst. 3 Zákona o zemědělství je: 1. rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků, 2. živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat či živočichů za účelem získávání a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní, 3. produkce chovných plemenných zvířat a využití jejich genetického materiálu, pokud jde o zvířata uvedená v písmenu b), 4. výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, 5. úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby, 6. chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, 7. hospodaření v lese, na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, 8. hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely.

3.4 Systém sociálního pojištění Systém sociální pojištění je podle Vančurové (2008) tvořen následujícími subsystémy: • Veřejné zdravotní pojištění • Sociální zabezpečení o Důchodové pojištění o Státní politika zaměstnanosti o Nemocenské pojištění 3.4.1

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění se vztahuje na všechny osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt, dále zaměstnance, kteří na území ČR trvalý pobyt sice nemají, ale jejich zaměstnavatel má v ČR sídlo, nebo trvalý pobyt. Za plátce pojistného veřejného zdravotního pojištění podle Červinky (2011) považujeme: • zaměstnance s výjimkami podle § 5 Zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „ZVEZP“),


• • • •

21

osoby samostatně výdělečně činné vymezené v § 5 ZVEZP, osoby bez zdanitelných příjmů, zaměstnavatele, stát.

3.4.1.1 Zaměstnanec, zaměstnavatel Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů podle § 6 Zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), které jsou předmětem daně, nejsou od daně osvobozeny a zároveň byly zaměstnanci zúčtovány v souvislosti se zaměstnáním. Do vyměřovacího základu nezahrneme příjmy vymezené v § 3 odst. 2 Zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ZVZP“), jedná se např. o náhradu škody podle zákoníku práce, věrnostní přídavek horníků. Zaměstnavatel je plátcem pojistného za svého zaměstnance. Vypočtené pojistné za kalendářní měsíc odvede příslušné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, nejpozději do 20. den následujícího měsíce. Na pojistném se podílí zaměstnanec z 1/3, která mu je sražena ze mzdy i bez jeho souhlasu a zaměstnavatel ze 2/3. Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Výjimkou jsou osoby vymezené § 3 odst. 8 ZVZP pro které minimální vyměřovací základ neplatí. Jsou to např. osoby, za které je plátcem stát, nebo osoba pečující o 1 dítě do 7 let věku, resp. o 2 děti do 15 let. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je podle Červinky (2011) stanoven na částku 1 707 048 Kč pro rok 2010, resp. 1 781 280 Kč pro rok 2011, což odpovídá 72 násobku průměrné mzdy. Po překročení tohoto vyměřovacího základu, neplatí zaměstnanec i zaměstnavatel pojistné. V případě, že dojde k překročení vyměřovacího základu při souběhu více zaměstnaní vznikne přeplatek pojistného, který může zaměstnanec nárokovat zpět. „Přeplatek na pojistném se vrací jen zaměstnanci (nikoliv zaměstnavateli) – tj. vrací se jen třetina pojistného uhrazená nad výši maxima.“ (Červinka, T., 2010: 79). 3.4.1.2 Osoba samostatně výdělečně činná Vyměřovací základ OSVČ5 pro účely pojistného na zdravotní pojištění určíme jako 50% příjmů podle § 7 ZDP po odpočtu výdajů na zajištění, udržení a dosažení příjmů. Jelikož nemohou být dopředu známy příjmy a výdaje, platí OSVČ pojistné prostřednictví záloh a po podání přehledu o příjmech a výdajích za zdaňovací období doplatí případný nedoplatek na pojistném. Zálohy jsou splatné nejpozději do 8. den měsíce následujícího po měsíci, za který se záloha platí. Případný doplatek je splatný do 8 dní po podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Minimální vyměřovací základ je pro OSVČ stanoven odlišně, než pro zaměstnance. „Odvozuje se z poloviny průměrné měsíční mzdy v národním hos5

Zkratka pro osobu samostatně výdělečně činnou

22


podářství za kalendářní rok, který o 2 roky předchází roku, pro který je vyměřovací základ stanovován.“ (Červinka, T., 2011: 102) Nevztahuje se však na osoby uvedené v § 3 odst. 8 ZVZP, např. je-li plátcem pojištění stát (u nezaopatřeného dítěte, apod.). Minimální vyměřovací základ byl 142 254 Kč pro rok 2010 s měsíční zálohou 1 601 Kč. Pro rok 2011 je vyměřovací základ vyšší a to 148 440 Kč se zálohou 1 670 Kč za měsíc. Maximální vyměřovací základ pro OSVČ je stanoven stejně jako u zaměstnance na 72 násobek průměrné měsíční mzdy, tedy na částku 1 707 048 Kč pro rok 2010, resp. 1 781 280 Kč pro rok 2011. 3.4.1.3 Sazby pojistného Sazba pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu. Zaměstnanec hradí pojistné z 1/3, zbývající 2/3 hradí zaměstnavatel. OSVČ odvádí sama celých 13,5% z vypočteného vyměřovacího základu. Vyměřovací základy jsou ohraničeny minimálním a maximálním vyměřovacím základem. Osoba bez zdanitelných příjmů odvádí pojistné ve výši 13,5% z minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance. 3.4.2

Pojistné na sociální zabezpečení

3.4.2.1 Poplatníci pojistného • • • •

Zaměstnavatelé Zaměstnanci OSVČ Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění

3.4.2.2 Zaměstnanec, zaměstnavatel Vyměřovacím základem pro zaměstnance jsou příjmy, které nejsou osvobozeny od daně z příjmu a které mu zaměstnavatel zúčtoval a to včetně nepeněžního plnění (např. poskytnutí služebního automobilu i k soukromým účelům). Do vyměřovacího základu podle § 5 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení (dále jen „ZSZ“) nezahrneme např. náhradu škody podle zákoníku práce, věrnostní přídavek horníků, aj. Osoba samostatně výdělečně činná má možnost si zvolit vyměřovací základ nejméně ale 50% dílčího daňového základu podle § 7 ZDP. Minimálním vyměřovacím základem je však podle Ženíškové (2011) pro OSVČ vykonávající hlavní činnost částka 71 136 Kč pro rok 2010 a 74 220 Kč pro rok 2011. Maximální vyměřovací základ je stanoven shodně pro zaměstnance i OSVČ a to na 72 násobek průměrné mzdy. Je tedy stejný jako v případě pojistného na zdravotní pojištění a činí 1 707 048 Kč pro rok 2010, resp. 1 781 280 Kč pro rok 2011. Povinnost účasti na důchodovém pojištění se určuje podle toho, jestli OSVČ vykonává činnost hlavní nebo vedlejší. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní činnost má vždy povinnost být účastna důchodového pojištění. Počínaje rokem 2011 se považuje


23

za hlavní, výdělečná činnost všech OSVČ, které jsou účastny nemocenského pojištění. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší činnost má povinnost účasti na důchodovém pojištění pouze za předpokladu, že její vyměřovací základ přesáhl částku 56 901Kč pro rok 2010, resp. 59 374 Kč pro rok 2011. Vedlejší výdělečnou činnost vykonávala osoba, která podle § 9 odst. 6 Zákona o důchodovém pojištění zároveň: • vykonávala zaměstnání s účastí na nemocenského nebo důchodového pojištění, • měla nárok na výplatu invalidního důchodu, • měla nárok na rodičovský příspěvek, • byla nezaopatřeným dítětem, aj. Výkon hlavní i vedlejší činnost nastane v případech, kdy se v průběhu roku z osoby vykonávající hlavní činnost stane OSVČ s činností vedlejší.6 Při stanovení vyměřovacího základu se postupuje podle § 5b odst. 2 písm. c) ZSZ 3.4.2.3 Sazby pojistného Pojistné je vypočítáno procentuelně z vyměřovacího základu. Pro jednotlivé skupiny poplatníků zákon stanovil tyto sazby: Zaměstnavatel: • 25% z toho o 21,5% důchodové pojištění o 2,3 % nemocenské pojištění o 1,2 příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti • 26% z toho (platné pro rok 2011) o 21,5% důchodové pojištění o 3,3 % nemocenské pojištění o 1,2 příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti • 21,5% důchodové pojištění V roce 2011 přibyla další sazba pro zaměstnavatele a to 26%, zaměstnavatel má tedy možnost zvolit, jestli bude odvádět 25% (2,3% na nemocenské) nebo 26% (3,3% na nemocenské). Volba vyšší sazby zaměstnavateli umožňuje v případě vyplácení náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost v prvních 21 dnech odečíst od pojistného polovinu vyplacené náhrady, tedy standardně jako v roce 2010.7 Zaměstnanec: Např. podnikatel ve věku 23let začne studovat vysokou školu, stane se z něj tak nezaopatřené dítě podle Zákon o důchodovém pojištění. 7 Podle Ženíškové (2011) se toto týká malých zaměstnavatelů (nejvýše 25 zaměstnanců) 6

24


• 6,5% důchodové pojištění OSVČ: • 29,2% z toho o 28% důchodové pojištění o 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti •

1,4 % nemocenské pojištění (dobrovolné)

•

2,3 % nemocenské pojištění pro rok 2011 (dobrovolné) 8

Odvod pojistného Zaměstnavatel obdobně jako u zdravotního pojištění odvádí pojistné, které je povinen hradit zaměstnanec, toto je zaměstnanci strženo z jeho mzdy. Pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce odvádí do 20. dne následujícího měsíce. Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné za měsíce, ve kterých byla přihlášena k účasti na důchodovém pojištění.

3.5 Zdaňování příjmů fyzických osob 3.5.1

Poplatník

Poplatníky daně z příjmů fyzických osob vymezuje § 2 ZDP jako fyzické osoby, které se dělí na 2 skupiny. Má-li poplatník bydliště, nebo pobýval alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce na území České republiky, označujeme jej jako daňového rezidenta. Jeho daňová povinnost je neomezená a vztahuje se na příjmy plynoucí ze zdrojů ze zahraničí i z České republiky. Poplatník, který není daňovým rezidentem, nebo se na území ČR zdržuje za účelem studia, či léčení dále ten, o němž to stanoví mezinárodní smlouva je nazýván nerezidentem a je povinen zdaňovat pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR. (Brychta, I. 2010). 3.5.2

Předmět daně

Předmět daně z příjmů fyzických osob stanovuje § 3 následovně: 1. Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků 2. Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti 3. Příjmy z kapitálového majetku 4. Příjmy z pronájmu 5. Ostatní příjmy

8

Výše pojistného se vypočítá ze základu podle zákona o nemocenském pojištění


25

Příjmem se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. V případě nepeněžního příjmu se tento oceňuje podle zvláštního právního předpisu. Předmětem daně z příjmů fyzických osob nejsou příjmy vyčtené v § 3 odst. 4 ZDP. Příkladem můžeme uvést: • příjmy získané zděděním nebo darování věcí movitých i nemovitých (s výjimkami podle § 3 odst. 4 písm. b), • příjmy z úvěrů a půjček (mimo výjimek uvedených v zákoně), • Příjem získaný nabytím daru u fyzických osob provozujících školská a zdravotnická zařízení, • příjmy plynoucí z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů podle § 143 OZ, • příjmy plynoucí poplatníkovi vypomáhajícím s domácími pracemi, jde-li o příjmy uspokojující základní sociální, kulturní, či vzdělávací potřeby, tzv. au-pair, • částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva a potraviny. 3.5.3

Zdaňovací období

Zdaňovací období stanoví § 5 odst. 1 ZDP a je jím pro účely daně z příjmů fyzických osob kalendářní rok.

3.6 Režimy zdanění 3.6.1

Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků

3.6.1.1 Předmět daně Příjmy vymezené v § 6 ZDP, kterými jsou zejména: • příjmy z pracovněprávního, služebního a obdobného poměru, • příjmy za práci členů družstev, společníků, jednatelů společností s ručením omezeným, komanditistů k.s., • odměny členů statutárních orgánů. „Pro kvalifikaci příjmů podřazených pro účely daně z příjmů v ustanoveních § 6 ZDP není rozhodující, na základě jakého právního vztahu poplatníkovi příjmy plynou. Podstatným a základním rysem závislé činnosti je skutečnost, že není vykonávána zcela nezávisle, tzn. pod vlastním jménem, na vlastní účet, s vlastní odpovědností poplatníka, ale naopak podle pokynů toho, kdo odměnu za vykonanou práci vyplácí. Vymezení pojmu „závislá činnost“ proto nemůže být redukováno pouze na činnost vykonávanou podle příslušných příkazů a pokynů, nýbrž se musí jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce.“ (Příhodová, V. – Skoumalová, A., 2010 : 198)

26


Předmětem daně nejsou příjmy plynoucí zaměstnanci ze závislé činnosti podle § 6 odst. 7. Jedná se o náhrady cestovní výdajů do výše stanovené Zákoníkem práce pro zaměstnance státních organizací, hodnotu bezplatného stravování poskytovaná zaměstnancům na služebních cestách, hodnota osobních ochranných pracovních prostředků a oděvů, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení či předmětů potřebných pro výkon práce a další v zákoně uvedené. 3.6.1.2 Osvobození od daně Od daně z příjmů jsou osvobozeny mimo obecných titulů podle § 4 ZDP také tituly, specifické pro „závislou činnost“ (§ 6 odst. 9 ZDP): • nepeněžní plnění vynaložené zaměstnavatelem v souvislosti s odborným rozvojem zaměstnance, • hodnota poskytovaného stravování ke spotřebě na pracovišti, • nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb, • příspěvek na penzijní připojištění a soukromé pojištění zaměstnance, hrazené zaměstnavatelem do úhrnné výše 24 000 Kč ročně, aj. 3.6.1.3 Nepeněžní plnění Příjmem není pouze mzda, odměna či plat vyplácená zaměstnanci v penězích, ale i různé benefity nepeněžitého charakteru. Takovými výhodami mohou být poskytnutí věci, služby, nebo práva za cenu nižší než je účtována jiným odběratelům, nebo zcela zdarma. Rozdíl mezi cenou obvyklou (cenou zjištěnou podle Zákona o oceňování majetku, nebo cenou účtovanou jiným odběratelům) a cenou, za kterou byla poskytnuta zaměstnanci, je zdanitelným příjmem zaměstnance. Za velmi častý jev se dá v praxi považovat bezplatné poskytnutí služebního automobilu k soukromým i služebním účelům. Považuje se to také za nepeněžní příjem, ovšem se specifickým způsobem zdanění. Do základu daně zahrnujeme 1% vstupní ceny automobilu, za každý měsíc bezplatného užívání automobilu pro služební i soukromé účely a to i po část měsíce. Minimálně však 1.000Kč. Má-li zaměstnanec k dispozici během měsíce více automobilů po sobě, vychází se z nejvyšší vstupní ceny. Užívá-li poplatník i pro soukromé účely současně více automobilů, za nepeněžní příjem považujeme 1 % ze vstupní ceny všech automobilů. 3.6.1.4 Prohlášení k dani Poplatník – zaměstnanec může u svého zaměstnavatele podepsat prohlášení k dani. Podepíše-li do 30dní po vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února, zaměstnavatel bez ohledu na výši příjmu srazí zaměstnanci ze mzdy zálohu na daň s přihlédnutím ke slevám na dani, které uplatňuje, případně vyplatí daňový bonus, vznikne-li na něj nárok. Když poplatník prohlášení nepodepíše, musí zaměstnavatel určit, zda odvede zálohu na daň, nebo odvede srážkovou daň.


27

Nepřesáhne-li měsíční příjem částku 5 000 Kč hrubého, zdaní tento příjem srážkovou daní se sazbou 15%. Pokud je zaměstnanci zúčtováno více jak 5 000 Kč hrubého za měsíc, zaměstnavatel srazí a odvede zálohu na daň bez přihlédnutí k měsíčním slevám na dani, resp. daňovému zvýhodnění. 3.6.2

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

3.6.2.1 Předmět daně Tyto příjmy specifikuje a jejich zdaňování upravuje především § 7 ZDP. Příjmy z podnikání vymezené v § 7 odst. 1 ZDP : • Příjmy ze zemědělské výroby • Příjmy ze živností • Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů (příjmy auditorů, daňových poradců, advokátů, lékařů, apod.) • Podíly společníků v.o.s. a k.s. na zisku Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti vymezené v § 7 odst. 2 ZDP : • Příjmy z užití nebo poskytnutí práv průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví • Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností a podnikáním podle zvláštních předpisů (např. příjmy architekta) • Příjmy znalce, tlumočníka • Příjmy z činnosti insolvenčního správce nebo jeho zástupce 3.6.2.2 Osvobození od daně Mezi nejvýznamnější osvobození od daně vztahujícím se k příjmům podle § 7 ZDP patří bez pochyby příjmy z provozu malých vodních elektráren do 1 MW výkonu, větrných elektráren, tepelných čerpadel a jiných zařízení na výrobu energie z přírodních zdrojů za podmínek uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) . Toto osvobození je v roce 2011 zrušeno. 3.6.2.3 Obchodní majetek Obchodním majetkem se rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí movitých i nemovitých, pohledávek, atp.) ve vlastnictví poplatníka, o kterých bylo, nebo je účtováno, nebo jsou vedeny v daňové evidenci. Za den vyřazení z obchodního majetku se považuje den, kdy o majetku bylo naposledy účtováno, nebo byl veden v daňové evidenci. 3.6.2.4 Výdaje procentem z příjmů „Neuplatní-li poplatník daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP procentem z příjmů.“ (Macháček, I. 2010)

28


Výdaje procentem z příjmů, nebo též paušální výdaje podle ustanovení § 7 odst. 8 ZDP zahrnují veškeré výdaje v souvislosti s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Poplatník je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek v souvislosti s podnikatelskou a jinou samostatně výdělečnou činností. Uplatnit výdaje procentem z příjmů nelze v případech kdy: 1. Poplatník je účastníkem sdružení osob bez právní subjektivity a jednotlivý účastníci si nerozdělují příjmy rovným dílem, potom mohou účastníci sdružení uplatnit dle § 12 ZDP výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši. 2. Poplatník má příjmy ze spoluvlastnictví a spoluvlastníci nerozdělují příjmy a výdaje podle spoluvlastnických podílů, mohou uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši. 3. Poplatník má příjmy z autorských příspěvků do novin, časopisů, atp. podle § 7 odst. 6 ZDP, kdy úhrn příjmů od téhož plátce nepřesáhne 7 000 Kč v kalendářním měsíci, jsou tyto příjmy zdaněny zvláštní sazbou podle § 36 ZDP Zákon definuje několik skupin procentních sazeb rozlišených podle předmětu podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti uvedené v následující tabulce. Tab. 1

Přehled paušálních výdajů podle druhu příjmu

Procento výdajů 80%

Druh příjmů Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (§ 7 odst. 1 písm. a) Příjmy ze živností řemeslných (§ 7 odst. 1 písm. b)

60%

Příjmy ze živností ostatních (§ 7 odst. 1 písm. b) Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů (§ 7 odst. 1 písm. c) Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřovaní literárních a jiných děl vlastním nákladem Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních právních předpisů (architekt, likvidátor)

40%

30%

Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů Příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu Příjmy z pronájmu obchodního majetku – platné od 1.1.2011


29

Má-li poplatník příjmy z více činností je nutné tyto příjmy evidovat odděleně a uplatnit příslušnou procentní sazbu výdajů k jednotlivým skupinám činností. Další omezení spočívá v zákazu dodatečné změny z uplatňování výdajů procentem z příjmů na prokazatelné výdaje. Poplatník tedy nemůže podle Macháčka (2010) uplatnit v řádném daňovém přiznání výdaje procentem z příjmů a v dodatečném přiznání výdaje v prokázané výši. Pro rok 2011 došlo k definování nové kategorie příjmů, ke kterým lze uplatnit paušální výdaje, a sice o „Příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku“. Dle názoru publikovaného ve Zpravodaji ÚZ fyzická osoba uplatňující paušální výdaje obchodní majetek ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP nemá a tato nová úprava by se na ni vztahovala pouze při širším výkladu. Tyto příjmy se tedy i v roce 2011 budou zdaňovat jako příjmy z pronájmu s možností uplatnění paušálních výdajů ve výši 30% z příjmů, nebo jako příjmy ostatní. Nové ustanovení zákona umožňuje uplatnit výdaje ve stejné výši jako při zdanění těchto příjmů podle § 9 ZDP, zdálo by se tedy zcela nadbytečné. Rozdíl ovšem spočívá v odvodech sociálního a zdravotního pojištění, příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP nevstupují do vyměřovacího základu pro výpočet odvodů tohoto pojistného, naopak příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti ano. 3.6.2.5 Přechod na paušální výdaje Rozhodne-li se poplatník místo prokazatelných výdajů, které doposud uplatňoval, přejít na uplatňování výdajů procentem z příjmů musí upravit základ daně podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP za předcházející zdaňovací období. Tato úprava se provede formou dodatečného daňového přiznání. Poplatník, který vede účetnictví: • zvýší základ daně o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek, výnosy příštích období a výdaje příštích období • sníží základ daně o příjmy příštích období a náklady příštích období • nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrneme do základu daně pouze v poměrné výši ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období Poplatník, který vede daňovou evidenci: • zvýší základ daně o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou přijatých záloh, o cenu nespotřebovaných zásob a o zůstatky vytvořených rezerv • sníží o hodnotu závazků, které by při úhradě byly daňově uznatelným výdajem s výjimkou zaplacených záloh Podle Macháčka (2010) úprava základu daně z příjmů podle § 23 ZDP v důsledku přechodu na paušální výdaje nemá vliv na výši vyměřovacího základu poplatníka pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění. Toto pojistné se vypočítá z vyměřovacího základu stanoveného jako 50% příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odečtení výdajů.

30


Naopak pojistné na sociální pojištění tato úprava zasáhne, neboť vyměřovací základ pro toto pojistné se stanoví jako minimálně 50% dílčího základu daně podle § 7 ZDP po úpravách dle § 5 a 23 ZDP. Z výše uvedeného vyplývá, že dodatečné úpravy základu daně při přechodu na paušální výdaje ovlivní jak nově vypočtenou daňovou povinnost před uplatněním slev, tak i výši pojistného na sociální pojištění. 3.6.2.6 Daňové prokazatelně vynaložené výdaje Podle § 24 odst. 1 ZDP výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené zákonem o dani z příjmu a zvláštními předpisy. Z tohoto ustanovení vyplývá, že poplatník je v případě uplatnění odečtu povinen doložit skutečnost doklady, kterými prokáže účel plnění a dále pak doloží skutečné zaplacení za zboží nebo službu, kterou nakoupil za účelem zajištění, udržení a dosažení příjmů. Odstavec druhý § 24 ZDP demonstrativně uvádí výdaje a podmínky za jakých a v jaké výši jsou daňově uznatelné. Příkladem můžeme uvést: 1. Odpisy hmotného majetku 2. Příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá za zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání 9 3. Pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen10 4. Pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance. U poplatníků vedoucích účetnictví musí být uhrazeno do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období. 5. Nájemné s omezeními uvedenými v § 24 odst. 2 písm. h) 6. Daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25 ZDP 7. Výdaje (náklady) na: závodní preventivní péči v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, provoz vlastních vzdělávacích zařízení 8. Výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cesty spolupracujících osob 9. Výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka.

9

Např. členství v České lékařské komoře Např. pojištění provozovny, pojištění podnikatelských rizik

10


31

10. Paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem v maximální výši 5 000 Kč za celý kalendářní měsíc za předpokladu, že jej užíval celý měsíc výlučně k zajištění, udržení, dosažení příjmů a nepřenechal vozidlo ani po část měsíce jiné osobě. Použije-li poplatník vozidlo i pro soukromé účely uplatní paušální výdaje ve výši 80%, tedy 4 000 Kč za měsíc. Tyto paušální výdaje lze uplatnit za nejvýše 3 vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku. Tento výdaj nelze uplatnit ve vztahu k příjmům podle § 10 ZDP.11 Pro rok 2011 došlo k zpřesnění a zákon již za přenechání vozidla jiné osobě nepovažuje poskytnutí vozidla k služební cestě osobě spolupracující anebo zaměstnanci. Dále novela stanoví, že v měsíci pořízení nebo vyřazení vozidla lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje. 3.6.2.7 Spolupráce fyzických osob Rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby je jeden ze způsobů daňové optimalizace mezi manžely, nebo v rámci celé domácnosti. Příjmy a výdaje je možné rozdělit na osoby reálně spolupracující a žijící s poplatníkem v jedné domácnosti. Na spolupracující osoby dle § 13 ZDP rozdělujeme příjmy a výdaje dosažené z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2. A to i v případě, že vykazuje-li poplatník příjmy nižší než výdaje, tedy daňovou ztrátu. Není přípustné rozdělovat podíly na zisku společníků v.o.s. a komplementářů k.s. a dále příjmy ze závislé činnosti (§ 6), kapitálového majetku (§ 8), pronájmu (§ 9) a ostatních příjmů (§ 10). Zákon také omezuje procentní podíl a absolutní výši převedených příjmů a výdajů podle spolupracující osoby. Je-li spolupracující osobou druhý z manželů, lze na něj převést maximálně 50% z dosažených příjmů a výdajů, rozdíl příjmů a výdajů nesmí přesáhnout částku 540 000 Kč za celé zdaňovací období, nebo za každý i započatý měsíc spolupráce 45 000 Kč. Poplatník spolupracující s jinou osobou, se kterou žije v domácnosti12, rozdělí maximálně 30% z příjmů a výdajů, nejvýše však rozdíl mezi příjmy a výdaji rozdělenými na spolupracující osobu smí činit 180 000 Kč za celé zdaňovací období, ekvivalentně pak 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Má-li poplatník více spolupracujících osob, připadne na ně v úhrnu nejvýše již zmíněných 30%, resp. 180 000 Kč i za předpokladu spolupráce manželky. „ V případě dvou nebo více spolupracujících osob s podnikatelem zákon přitom nestanoví, zda podíl příjmů a výdajů rozdělených na každou ze spolupracujících osob musí být stejný anebo může dojít k rozdělení jiným způsobem.“ (Macháček, I., 2010: 38). Podle názoru Brychty: „Pokud spolupracuje více osob, musí být výše podílu na společných příjmech a výdajích stejná.“ (Brychta, I., Paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem bylo možné uplatnit již za zdaňovací období roku 2009, za předpokladu jeho využití odpadá nutnost vést knihu jízd 12 Domácnost definuje § 115 Občanského zákoníku 11

32


2010: 59) Vzhledem k faktu, že § 13 ZDP nestanovuje povinnost rovného dělení příjmů a výdajů mezi více spolupracujících osob, přikláním se k názoru pana Macháčka a postupoval bych podle jeho výkladu. Spolupracující osobou nemůže být dítě, až do ukončení jeho povinné školní docházky, nebo dítě v kalendářních měsících, v nichž je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c ZDP, dále pak druhý z manželů pokud je na něj uplatňována sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. V souvislosti se spoluprací vzniká oznamovací povinnost vůči správci daně, zdravotní pojišťovně a správě sociální zabezpečení. Spolupracující osoba je pro tyto účely považována za OSVČ a je tedy povinna podávat daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. 3.6.2.8 Daň stanovená paušální částkou Stanovení daně paušální částkou znamená podle Brychty (2010) možnost zjednodušení zdanění příjmů. Této možnosti mohou využít poplatníci s příjmy: • ze zemědělské výroby, lesního a vodní hospodářství, • ze živností, • z jiného podnikání na základě zvláštních právních předpisů (např. daňový poradci). Činnost musí být provozována bez zaměstnanců a spolupracujících osob s výjimkou spolupracující manželky (manžela), druhý z manželů ale také musí požádat o stanovení daně paušální částkou. Podnikatel není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou. Roční výše příjmů ve 3 předcházejících období nepřesahuje částku 5 000 000 Kč. Žádost o stanovení daně paušální částkou podá správci daně nejpozději 31. ledna běžného období, za které chce poplatník stanovit daň. Správci daně zákon umožňuje stanovit daň paušální částkou až tři zdaňovací období dopředu. Předložená žádost musí obsahovat: • předpokládané příjmy a to včetně příjmů z úroku na běžném „podnikatelském“ bankovním účtu, • předpokládané výdaje k těmto příjmům, • další předpokládané příjmy a výdaje, např. související s prodejem obchodního majetku, • předpokládané nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Správce daně z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a výdaji vypočte základ daně, výdaje budou zohledněny nejméně v částce odpovídající paušálním výdajům. Základ daně dále upraví o nezdanitelné části základu daně dle dodaných pokladů, z takto upraveného základu vypočte daň a následně sníží daňovou povinnost o předpokládané slevy zahrnuté v žádosti. K předpokládanému daňovému bonusu podle § 35c ZDP se v tomto případě nepřihlédne a minimální výše daně za zdaňovací období po uplatnění všech slev bude činit nejméně 600 Kč.


33

Do 15. května stanoví správce daně po projednání s poplatníkem daň paušální částkou. Nestihne-li se tento termín, nelze na toto období daň paušální částkou stanovit. Pro poplatníka takto stanovená daň znamená menší administrativní zátěž, neboť je vzhledem k dani z příjmu povinen vést pouze jednoduchou evidenci příjmu a hmotného majetku. Daň stanovená tímto způsobem je splatná do 15. prosince běžného zdaňovacího období. Daňová povinnost poplatníka je vyrovnána i v případě, že základ daně výrazně překročí původní odhad. Pokud však správce daně stanovil daň paušální částkou na více období, má možnost toto rozhodnutí pro následující zdaňovací období zrušit. Dosáhne-li poplatník v průběhu roku příjmů v úhrnné výši přesahující 6 000 Kč např. z příjmu z prodeje obchodního majetku, který nebyl zahrnut v původním předpokladu, nebo z pronájmu, je povinen podat daňové přiznání. V tomto případě se rozhodnutí o dani paušální částkou ruší, ale v daňovém přiznání uvede příjmy a výdaje z podnikání, ze kterých správce daně vycházel při stanovení paušální daně. Zaplacená daň se započte na novou daňovou povinnost. 3.6.3

Příjmy z pronájmu

Příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů (včetně jejich částí) a dlouhodobý pronájem věcí movitých zdaníme vždy podle § 9 ZDP jako příjmy z pronájmu. S výjimkou případu, kdy fyzická osoba má na pronájem věci movitých živnostenské oprávnění, nebo pronajímanou nemovitost eviduje v obchodním majetku. Takový příjem zdaníme podle § 7 ZDP jako příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z krátkodobého pronájmu movitých věcí zdaníme podle § 10 jako příjmy ostatní, kterou jsou osvobozeny od daně, pokud jejich úhrn nepřesáhne částku 20 000 Kč za zdaňovací období. „Pokud plynou příjmy z pronájmu manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, zdaňují se jen u jednoho z nich. Je to tehdy, je-li pronajímaná věc (nemovitost, byt, či movitá věc) ve společném jmění manželů (§ 143 a násl. OZ).“ (Brychta, I., 2010: 112) Do příjmu z pronájmu patří i příjmy nepeněžního charakteru, jedná se především o opravy či technické zhodnocení majetku nájemcem na jeho náklad, nad rámec jeho povinností a se souhlasem pronajímatele. Zdanění proběhne za podmínek a ve výši uvedených v § 23 odst. 6 ZDP. Specifickým případem je pronájem podniku fyzickou osobou, která nevede účetnictví. Za příjem pronajímatele se tedy považuje hodnota pohledávek a závazků s výjimkami stanovenými § 9 odst. 7 ZDP, dále pak rozdíl mezi hodnotami věcí movitých a nemovitých v podniku na začátku a na konci nájmu.

34


3.6.4

Daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob má každá fyzická osoba, jejíž roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy: • od daně osvobozené, nebo • z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP). „Dále podává přiznání fyzická osoba, vykazuje-li daňovou ztrátu, a to bez ohledu na limit 15 000 Kč.“ (Brychta, I. 2010: 26) Poplatník nemá povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) v případě, že: • měl příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP) pouze od jednoho, nebo postupně od více plátců, • podepsal tzv. prohlášení k dani u všech plátců na příslušné zdaňovací období, • příjmy podle § 7 – 10 ZDP neměl vyšší než 6 000 Kč, • je rezidentem v České republice. Výše specifikovaný poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání, ani když uplatňuje nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP (např. úroky z úvěru použitého na bytové potřeby), zaměstnavatel je zahrne poplatníkovi do ročního zúčtování. 3.6.5

Záloha na daň

Poplatníci daně z příjmu jsou povinni platit zálohy na daň v případě, že jejich poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč pololetně do 15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období po 40% z poslední daňové povinnosti. Přesáhne-li vyměřená daň za předchozí zdaňovací období částku 150 000 Kč, hradí poplatník zálohy čtvrtletně ve výši 25% daňové povinnosti. Podle Brychty (2010) poplatník zálohu na daň neplatí, když dílčí základ daně ze závislé činnosti činí alespoň 50% celkového základu daně. Je-li tento poměr více jak 15%, ale méně jak 50% hradí poplatník zálohy v poloviční výši. Základ pro výpočet měsíční zálohy na daň poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků se podle Pelecha (2010) stanoví jako hrubý příjem navýšený o povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel za svého zaměstnance. Ze stanoveného základu se vypočte záloha na daň sazbou 15%, která se následně sníží o slevy na dani podle § 35ba ZDP, podepsal-li poplatník u zaměstnavatele na příslušné období prohlášení k dani. Nepodepíše-li poplatník prohlášení k dani, je mu sražena záloha na daň bez přihlédnutí ke slevám na dani.


35

3.7 Položky snižující základ daně a daň 3.7.1

Nezdanitelná část základu daně

Nezdanitelné části základu daně vymezené § 15 ZDP se odečítají od souhrnného základu daně, tedy součtu všech dílčích základů daně v daňovém přiznání nebo při ročním zúčtování u zaměstnanců. Odečíst lze: • Hodnoty darů poskytnuté obcím, krajům, dary poskytnuté na vědu výzkum a vzdělávání, dále pak na policii, školství a jiné společensky prospěšné účely vymezené v § 15 ZDP. Hodnota daru musí přesáhnout 2 % základu daně za zdaňovací období, nebo musí činit nejméně 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% základu daně. • Částku rovnou úrokům z úvěru ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, atp. zaplaceným ve zdaňovacím období. Důležitou podmínkou, pro možnost odpočtu úroků, je využití úvěru na financování bytové potřeby, kterou se podle ZDP rozumí zejména: výstavba bytového nebo rodinného domu, změna stavby, koupě bytového domu, rodinného domu, bytu a další stanovené § 15 odst. 3 ZDP. Pro splnění podmínek není možné úvěr použit v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Uplatnění odpočtu je možné i z více úvěrů, ale tyto nesmí v úhrnu v rámci jedné domácnosti přesáhnout částku 300 000 Kč ročně, resp. jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc placení úroků. V případě použití části bytové potřeby k pronájmu nebo podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti uplatníme odpočet úroků v pouze poměrné výši. Účastní-li se smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich a to rovným dílem. • Dle § 15 odst. 5 úhrn příspěvků na svoje penzijní připojištění snížený o 6 000 Kč, avšak maximální výše odpočtu je zákonem stanovena na částku 12 000 Kč za zdaňovací období. • Běžné pojistné zaplacené ve zdaňovacím období na svoje soukromé životní pojištění. Smlouva musí splňovat podmínky podle § 15 odst. 6 ZDP. Maximální možná výše odpočtu činí 12 000 Kč za zdaňovací období. • Příspěvky odborovým organizacím, které hájí zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném Zákoníkem práce. Snížit základ daně můžeme nejvýše o 1,5% ze zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, až do výše 3 000 Kč za zdaňovací období. (Brychta, I. 2010) • Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání a to až do výše 10 000 Kč za předpokladu, že nebyly uhrazeny zaměstnavatelem, nebo uplatněny jako výdaje podle § 24 ZDP u poplatníků s příjmy podle § 7 ZDP. U osob se zdravotním postižením je limit stanoven na 13 000 Kč resp. 15 000 Kč u osob s těžším zdravotním postižením. (Pelech, P., 2010)

36

3.7.2


Odčitatelné položky

Zásadní rozdíl mezi nezdanitelnými částmi základu daně a odčitatelnými položkami je možnost využití odčitatelných položek i právnickými osobami. Poplatník má možnost při splnění požadavků stanovených zákonem snížení základu daně o část stejných nákladů, které již uplatnil. Nejvýznamnější odčitatelnou položkou pro poplatníka je bezesporu daňová ztráta z minulých let. Vykázaná ztráta lze odečíst od základu daně nejdéle v následujících 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně jdoucích po jejím vyměření. Do konce roku 2003 platilo ustanovení, kdy bylo možné uplatnit ztrátu v 7 následujících zdaňovacích obdobích. V roce 2010 lze tedy naposledy uplatnit ztrátu vyměřenou za zdaňovací období roku 2003. Ztrátu lze vykázat pouze v dílčích základech podle § 7 a § 9 ZDP, tedy podnikání a jiná samostatná výdělečná činnost a pronájem. U ostatních dílčích základů ztrátu vykázat nelze. Odpočet je však možný oproti úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP. Odpočet vůči dílčímu základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků je zcela vyloučen. Způsob odpočtu daňové ztráty v následujících pěti zdaňovacích období není zákonem upraven, a proto ji lze využít k daňové optimalizaci. Daňovou ztrátu (§ 7 ZDP) je možné rozdělit na spolupracující osoby. (Macháček, I. 2010) U veřejné obchodní společnosti je ztráta rozdělována mezi společníky podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem, pokud není smlouvou rozdělení stanoveno. U společnosti komanditní ztrátu snížíme o podíl připadající komplementářům podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem. (Brychta, I. 2010) Možnost odpočtu daňové ztráty se podle § 34 odst. 3 ZDP nevztahuje na obecně prospěšné společnosti s výjimkou vysokých škol a subjektů provozující zdravotnická zařízení. Od základu daně lze také odečíst až 100% nákladů (výdajů) na realizaci projektů vývoje a výzkumu, které mají podobu např. teoretických, projekčních či konstrukčních prací, výroby funkčního vzorku, nebo prototypu. Podle § 34 odst. 4 ZDP odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu pořízené od jiných osob, nebo na výdaje (náklady) na které byla poskytnuta i z části podpora z veřejných zdrojů. Neuplatní-li poplatník z důvodu daňové ztráty, nebo vykázaného základu daně (sníženého o nezdanitelné části a daňovou ztrátu z minulých let) nižšího než tento odpočet, má možnost tento odpočet uplatnit nejvýše ve třech zdaňovacích období následujících po vzniku nároku na odpočet.

3.8 Slevy na dani a daňové zvýhodnění V následující tabulce si shrneme základní slevy na dani podle § 35ba odst. 1 ZDP na které má nárok každý poplatník (rezident), který vykazuje příjmy podle § 6 až § 10 ZDP a které nejsou zároveň zdaněny zvláštní sazbou daně. U daňových nerezidentů jsou jistá specifika, která budou dále popsána.

Literární rešerše Tab. 2

37

Přehled základních slev na dani

Sleva na dani dle § 35ba odst.1 na poplatníka (písm. a) na manželku (písm. b) na poplatníka s invaliditou I. a II. stupně (písm.c) na poplatníka s invaliditou III. stupně (písm.d) na poplatníka s průkazem ZTP/P (písm. e) na studenta (písm. f)

Částka slevy r.2010 24 840 Kč 24 840 Kč

Částka slevy r.2011 23 640 Kč 24 840 Kč

2 520 Kč

2 520 Kč

5 040 Kč 16 140 Kč 4 020 Kč

5 040 Kč 16 140 Kč 4 020 Kč

Zdroj: Zpracováno na základě Macháčka (2010)

Uvedené slevy se zohledňují buď při podání daňového přiznání, nebo při zúčtování mzdy tak, že se odečítají nikoliv od základu daně, ale od vypočtené daně. Základní slevy uvedené v tabulce je možné uplatnit i v průběhu roku a to pouze u zaměstnance, který podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani ve výši 1/12 za kalendářní měsíc s výjimkou slevy na manželku. Tato sleva bude zohledněna až při ročním zúčtování, nebo v daňovém přiznání. (Macháček, I. 2010) Slevu na poplatníka je možné uplatnit vždy v plné výši, nehledě na to, kolik měsíců v roce měl zdanitelné příjmy. Sleva náleží i starobnímu důchodci, který pobírá důchod a mimo něj má jiné zdanitelné příjmy podle § 6 až § 10 ZDP, dále pak daňovému nerezidentu, který má zdanitelné příjmy v České republice bez dalšího omezení. Sleva na manželku (manžela) je poskytována poplatníkovi žije-li s ním v manžel/ka v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující 68 000 Kč za zdaňovací období. Takovými příjmy se rozumí příjmy dosažené ve sledovaném období nesnížené o případné výdaje, dále pak příjmy, kterou jsou od daně osvobozeny, nebo nejsou předmětem daně z příjmů, či jsou zdaněny zvláštní sazbou daně. Do příjmů rozhodných pro přiznání nároku na slevu nezahrneme dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, dávky v hmotné nouzi a další vyjmenované v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Daňový nerezident tuto slevu na dani uplatní pouze v případě, že jeho příjmy ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90% všech jeho příjmů, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, či zdaněny zvláštní sazbou daně. (Macháček, I. 2010) Poplatník uplatní slevu ve výši 1/12 za každý měsíc trvání manželství. Nesledují se zde příjmy v jednotlivých měsících, ale to, zda manželství trvalo na počátku kalendářního měsíce. (Brychta, I. 2010) Jak již bylo zmíněno, sleva na manželku (manžela) se uplatní při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání. Zákon o dani z příjmu přiznává poplatníkovi slevu na dani na invaliditu v případě, že pobírá invalidní důchod, nebo u něj nárok na invalidní důchod zanikl z důvodu souběhu invalidního a starobního důchodu. Podle Macháčka (2010) uplatní daňový nerezident slevu za stejných podmínek jako u slevy na manželku.

38


Poplatník uplatní slevu na studium ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byl osobou soustavně se připravující na budoucí povolání, nebo předepsaným výcvikem a to až do 26 let věku. V případě prezenčního studia doktorského studijního programu až do 28let věku. U studenta vysoké školy není podle Macháčka (2010) rozhodující jakou formu studium má. Daňový nerezident uplatní tuto slevu bez ohledu na výši příjmů ze zdrojů na území ČR. Slevu na zaměstnance se zdravotním postižením uplatní poplatník, který jej zaměstnává, za podmínek uvedených v § 35 odst. 1 ZDP. Další slevou na dani je sleva poskytnutá poplatníkovi, kterému byla přislíbena investiční pobídka a to za podmínek a ve výši stanovené § 35a ZDP. Zvýhodnění na vyživované dítě Velmi specifickou slevou, kterou má možnost poplatník uplatnit je daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Zvýhodnění upravené § 35c ZDP je stanoveno na 11 604 Kč ročně13 na každé vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti, resp. 1/12 z roční částky za každý měsíc, kdy poplatník splní podmínky pro poskytnutí zvýhodnění. Je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se částka zvýhodnění na dvojnásobek. Za vyživované dítě je považováno dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě nezletilé, nebo zletilé až do 26let věku za předpokladu, že se soustavně připravuje na budoucí povolání (viz. sleva na studium) a další případy vymezené § 35c odst. 6 ZDP. Pro nárok na daňové zvýhodnění zákon požaduje dodržení dalších podmínek, kromě výše uvedených: • neuplatňuje slevu na dani podle § 35a, § 35b ZDP (investiční pobídka), • příjmy podle § 6 až § 9 ZDP dosahují alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy 48 000 Kč za rok, • příjmy podle § 9 ZDP převyšují výdaje, tedy v dílčím základu daně z pronájmu nesmí být vykázána ztráta. Při uplatnění zvýhodnění mohou podle Macháčka (2010) nastat tři situace: Sleva na dani a to až do výše vlastní daňové povinnosti. Daňový bonus – v případech kdy při uplatnění nezdanitelných částek, odčitatelných položek a slev na dani žádná daňová povinnost nevyjde, uplatní poplatník daňový bonus, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč až do výše 52 200 Kč ročně. Kombinace slevy na dani a daňového bonusu – do výše daňové povinnosti uplatní poplatník slevu na dani. Rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daňovou povinností uplatní ve formě daňového bonusu. Zaměstnanec, který podepsal prohlášení k dani má nárok na uplatnění měsíční slevy, resp. vyplacení bonusu při měsíčním zúčtování mzdy, činí-li daňový bonus alespoň 50 Kč. Měsíční limity vycházejí z limitů ročních ve výši 1/12 za kalendářní měsíc. 13

Výše platná pro rok 2010 i 2011


39

Chce-li daňový nerezident využít tohoto zvýhodnění, musí jeho příjmy ze zdrojů v České republice činit nejméně 90% všech jeho příjmů, tedy obdobně jako při uplatnění slevy na manželku (manžela)

40

Vlastní práce

4 Vlastní práce Schéma zdanění příjmů fyzických osob Příjmy fyzických osob Jsou předmětem daně

Jsou předmětem daně, ale osvobozeny

Zdaněny v jednotlivých dílčích základech daně

Nejsou předmětem daně Příjmy zdaněny zvláštní sazbou daně

Dílčí základy příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), podnikání (§ 7 ZDP), kapitálového majetku (§ 8 ZDP), pronájmu (§ 9 ZDP) a ostatní příjmy (§ 10 ZDP), po úpravách podle §5 a § 23 ZDP.

Součet dílčích základů kromě § 6 ZDP je kladný

Součet dílčích základů kromě § 6 ZDP je záporný = ztráta

Základem daně je součet všech dílčích základů (§ 6 – § 10 ZDP)

Základem daně je pouze dílčí základ daně § 6 ZDP, pokud není nulový

Základ daně Základ daně snížený o odčitatelné položky a nezdanitelné částky

Sleva na dani podle § 35ba ZDP

Výpočet daně podle § 16 ZDP Daň je rovna nule Z< D Daňová povinnost

Daň po slevě

Z>D

Daňový bonus = § 35c ZDP

Zvýhodnění na dítě Zdroj: zpracováno na základě Brychty, I. 2010

Vlastní práce

41

4.1 Zdanění příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Pro zdanění tohoto druhu příjmů nás bude především zajímat, na základě jakého pracovněprávního vztahu dosáhl poplatník zdanitelných příjmů a podepsal-li u zaměstnavatele prohlášení k dani a případně jaké slevy na dani uplatňuje. V následujících modelových příkladech u jednotlivých typů pracovněprávních vztahů rozeberu několik nejčastějších situace, kdy poplatník: 1. Nepodepsal prohlášení 1.1. Má příjmy do 5 000 Kč 1.2. Má příjmy nad 5 000 Kč 2. Podepsal prohlášení a uplatňuje slevu na poplatníka 2.1. Má příjmy do 5 000 Kč 2.2. Má příjmy nad 5 000 Kč 3. Podepsal prohlášení a uplatňuje slevu na poplatníka a zvýhodnění na dítě14 4.1.1

Dohoda konané mimo pracovní poměr

Dohoda o provedení práce Př.1 Dohoda o provedení práce bez podepsaného prohlášení Student střední školy Petr Dvořák si v roce 2010 v době letních prázdnin přivydělal jako skladník ve firmě PPL, s.r.o. Pracoval na základě dohody o provedení práce, nepodepsal prohlášení k dani, rozsah práce byl stanoven na 80 hod. s dohodnutou odměnou: a) 4900Kč b) 8000 Kč Varianta A Dohoda o provedení práce není zatížena odvodem sociálního a zdravotního pojištění, ale je limitována rozsahem 150 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele. Odměna zaměstnance do 5 000 Kč bez podepsaného prohlášení je zdaněna konečnou srážkovou daní. Tato daň je při zúčtování zaměstnanci sražena z odměny a prostřednictvím zaměstnavatele odvedena Finančnímu úřadu. Tímto je daňová povinnost poplatníka vyrovnána.

Tato situace bude modelována pouze na pracovním poměru a to vzhledem k povaze dohod konaných mimo pracovní poměr. 14

42

Vlastní práce Tab. 3

Dohoda o provedení práce do 5 000 Kč bez podepsaného prohlášení

Příjem SP a ZP zaměstnavatel Základ daně Srážková daň Sleva na dani - poplatník - dítě Daňový bonus Daň po slevách Zatížení daní SP a ZP zaměstnanec Zatížení SZ a ZP K výplatě Celkové zatížení

4 900 Kč 0 Kč 4 900 Kč 735 Kč 735 Kč 15% 0 Kč 0% 4 165 Kč 15%

Zdroj: výpočty autora

Varianta B Překročí-li zúčtovaná odměna hranici 5 000 Kč, požijeme daň zálohovou, nikoliv srážkovou. Zaměstnavatel z odměny srazí 15% daně a tuto zálohovou daň odvede do státního rozpočtu. Tab. 4

Dohoda o provedení práce nad 5 000 Kč bez podepsaného prohlášení

Příjem SP a ZP zaměstnavatel Základ daně Záloha na daň před slevou Sleva na dani - poplatník - dítě Daňový bonus Záloha na daň po slevách Zatížení daní SP a ZP zaměstnanec Zatížení SZ a ZP K výplatě Celkové zatížení Zdroj: výpočty autora

8 000 Kč 0 Kč 8 000 Kč 1 200 Kč 1 200 Kč 15,00% 0 Kč 0,00% 6 800 Kč 15,00%

Vlastní práce

43

Př.2 Dohoda o provedení práce s podepsaným prohlášením Student Petr Nový pracoval, stejně jako Petr Dvořák u firmy PPL, s.r.o., za naprosto totožných podmínek a ve stejnou dobu s tím rozdílem, že Petr Nový podepsal prohlášení k dani na toto období a uplatňuje slevu na poplatníka. Tab. 5

Dohoda o provedení práce s podepsaným prohlášením

Příjem SP a ZP zaměstnavatel Základ daně Záloha na daň před slevou Sleva na dani - poplatník - dítě Daňový bonus Záloha na daň po slevách Zatížení daní SP a ZP zaměstnanec Zatížení SZ a ZP K výplatě Celkové zatížení

Varianta A Varianta B 4 900 Kč 8 000 Kč 0 Kč 0 Kč 4 900 Kč 8 000 Kč 735 Kč 1 200 Kč 2 070 Kč 0 Kč 0% 0 Kč 0% 4 900 Kč 0%

2 070 Kč 0 Kč 0% 0 Kč 0% 8 000 Kč 0%


Protože Petr Nový podepsal prohlášení k dani15, nepoužijeme srážkovou daň a to i přesto, že příjmy ve variantě A nepřesahují 5 000 Kč. Zaměstnavatel při zúčtování odměny uplatní slevu na poplatníka, která v roce 2010 činí 2 070 Kč za kalendářní měsíc. Daňové zatížení této odměny je tedy nulové a pro poplatníka výhodnější v porovnání s variantou první, kdy poplatník nepodepsal prohlášení a jeho odměna byla zatížena 15% konečné srážkové daně. Porovnáme-li varianty B příkladu 1 a 2 (odměna vyšší než 5 000 Kč), dospějeme opět k závěru, že zatížení odměny je při podepsaném prohlášení nižší, nejedná se o konečné zdanění, jelikož v případě poplatníka, který nepodepsal prohlášení, byla odvedena záloha na daň, která může být v ročním zúčtování, resp. daňovém přiznání nárokována jako přeplatek na dani.16 Výhoda pro poplatníka je fakt, že dostane vyplacenu vyšší odměnu ihned po zúčtování. Dohoda o pracovní činnosti Typ pracovněprávního vztahu, který není na rozdíl od dohody o provedení práce limitován 150 hodinami za rok, ale polovinou týdenní pracovní doby (20 hod. za Prohlášení k dani může poplatník podepsat na příslušné zdaňovací období pouze u jednoho plátce 16 Za předpokladu, že poplatníkovi bude vycházet nulová daňová povinnost z celoročních příjmů, po uplatnění nezdanitelných částí základu daně a slev na dani 15

44

Vlastní práce

týden). Dohoda o pracovní činnosti podléhá odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Př.3 Dohoda o pracovní činnosti bez podepsaného prohlášení k dani Paní Věra Jedličková pracuje jako uklizečka, se zaměstnavatelem Střední průmyslovou školou elektrotechnickou v Brně podepsala dohodu o pracovní činnosti v rozsahu 15h týdně (60h měsíčně). Nepodepsala však u zaměstnavatele prohlášení k dani. Za březen roku 2010 jí byla zúčtována odměna: a) 4900 Kč b) 8000 Kč Varianta A Tab. 6

Dohoda o pracovní činnosti do 5 000 Kč bez podepsaného prohlášení

Příjem SP a ZP zaměstnavatel Základ daně Srážková daň Sleva na dani - poplatník - dítě Daňový bonus Zatížení daní SP a ZP zaměstnanec Zatížení SP a ZP K výplatě Celkové zatížení

4 900 Kč 1 666 Kč 6 566 Kč 984 Kč 20,08% 539 Kč 11,00% 3 377 Kč 31,08% Zdroj:výpočty autora

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že zatížení této odměny bez podepsaného prohlášení je přes 30%, odměna do 5 000 Kč je opět zdaněna srážkovou daní oproti dohodě o provedení práce s rozdílem, že daň je počítána z odměny, která je navýšena o pojistné, hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance, což tvoří samostatný základ daně pro zdanění srážkovou daní. Do celkového zatížení mimo daně započteme také odvod na sociální a zdravotní pojištění, které hradí zaměstnanec. Proto ve variantě, kdy zaměstnanec nepodepsal prohlášení a má příjmy do 5 000 Kč je celkové zatížení dohody o pracovní činnosti oproti dohodě o provedení práce více než dvojnásobné. Varianta B Zatížení tohoto příjmů jako v předchozím případě je poměrně vysoké, ale s podstatným rozdílem. Zúčtovaný příjem přesahuje 5 000 Kč bude tedy použita zálohová daň a stejně jako u dohody o provedení práce bude záloha započtena při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání na daňovou povinnost z celoročních příjmů. Odvedené pojistné na zdravotní a sociální pojištění je však konečné.


45

Dohoda o pracovní činnosti nad 5 000 Kč bez podepsaného prohlášení

Příjem SP a ZP zaměstnavatel Základ daně Zaokrouhlený ZD Záloha na daň před slevou Sleva na dani - poplatník - dítě Daňový bonus Záloha ke sražení Zatížení daní SP a ZP zaměstnanec Zatížení SZ a ZP K výplatě Celkové zatížení

8 000 Kč 2 720 Kč 10 720 Kč 10 800 Kč 1 620 Kč 1 620 Kč 20,25% 880 Kč 11,00% 5 500 Kč 31,25%


Př.4 Dohoda o pracovní činnosti s podepsaným prohlášením k dani Dcera paní Jedličkové pracuje pro stejného plátce za stejných podmínek jako její matka s rozdílem, že podepsala prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka. Za duben roku 2010 jí zaměstnavatel zúčtoval odměnu: a) 4900 Kč b) 8000 Kč Při zúčtování odměny zaměstnavatel zohlednil slevu na poplatníka, zatížení tedy bude na úrovni odvodu sociálního a zdravotní pojištění. Daň je u varianty A i B nulová, právě díky uplatněné slevě na dani.

46 Tab. 8

Vlastní práce Dohoda o pracovní činnosti s podepsaným prohlášením k dani

Příjem SP a ZP zaměstnavatel Základ daně Zaokrouhlený ZD Záloha na daň před slevou Sleva na dani - poplatník - dítě Daňový bonus Zálohana daň po slevě Zatížení daní SP a ZP zaměstnanec Zatížení SZ a ZP K výplatě Celkové zatížení

Varianta A Varianta B 4 900 Kč 8 000 Kč 1 666 Kč 2 720 Kč 6 566 Kč 10 720 Kč 6 600 Kč 10 800 Kč 990 Kč 1 620 Kč 2 070 Kč 0 Kč 0,00% 539 Kč 11,00% 4 361 Kč 11,00%

2 070 Kč 0 Kč 0,00% 880 Kč 11,00% 7 120 Kč 11,00%


4.1.2

Pracovní poměr

Př.5 Pracovní poměr – podepsal / nepodepsal prohlášení Pan Zdeněk Konečný je v pracovním poměru s firmou Alfacomp, s.r.o. Pracuje u ní jako obchodní zástupce na plný úvazek (40 hod. týdně). Zaměstnavatel panu Konečnému poskytl služební automobil s pořizovací cenou 350 000 Kč vč. DPH i k soukromému použití. Za měsíc květen 2010 byla zúčtována panu Konečnému mzda ve výši 16 500 Kč, navíc dostal mimořádnou odměnu ve výši 2 500 Kč. Ve variantě A pan Konečný nepodepsal prohlášení k dani, ve variantě B podepsal prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka, ve variantě C podepsal prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Možnost použití služebního automobilu i k soukromým účelům, je jedním z nepeněžních příjmů, které podléhají zdanění i odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Jak jsme se dozvěděli z literární rešerše, do vyměřovacího základu pro pojistné na zdravotní a sociální pojištění započteme 1% z pořizovací ceny automobilu, minimálně však 1 000 Kč – v našem případě započteme 3 500 Kč. Základem pro výpočet daně je součet všech zdanitelných příjmů (peněžních i nepeněžních) a pojistného, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance. Celkové zatížení měsíčními odvody klesá s množstvím uplatněných slev na dani. Zdanění proběhne obdobně jako u dohody o pracovní činnosti, jelikož má poplatník příjmy vyšší jak 5 000 Kč bude se jednat vždy o zálohovou daň. Podepíše-li prohlášení k dani, zaměstnavatel zohlední nárokované slevy na dani.


47

Pracovní poměr

Základní mzda odměny Hrubá mzda celkem Vyměřovací základ pro SZ a ZP SP a ZP zaměstnavatel Základ daně Zaokrouhlený ZD Záloha na daň před slevou Sleva na dani poplatník dítě Daňový bonus Záloha na daň po slevě Zatížení daní SZ a ZP zaměstnanec Zatížení SZ a ZP K výplatě Celkové zatížení

Varianta A Varianta B Varianta C 16 500 Kč 16 500 Kč 16 500 Kč 2 500 Kč 2 500 Kč 2 500 Kč 19 000 Kč 19 000 Kč 19 000 Kč 22 500 Kč 22 500 Kč 22 500 Kč 7 650 Kč 7 650 Kč 7 650 Kč 30 150 Kč 30 150 Kč 30 150 Kč 30 200 Kč 30 200 Kč 30 200 Kč 4 530 Kč 4 530 Kč 4 530 Kč 4 530 Kč 23,84% 2 475 Kč 13,03% 11 995 Kč 36,87%

2 070 Kč 2 460 Kč 12,95% 2 475 Kč 13,03% 14 065 Kč 25,98%

2 070 Kč 967 Kč 1 493 Kč 7,86% 2 475 Kč 13,03% 15 032 Kč 20,88%


Př.6 Pracovní poměr – daňový bonus Paní Alice Novotná pracuje jako prodavačka, se společností Ahold, a.s. je v pracovním poměru. Podepsala prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Za měsíc červen roku 2010 jí byla mzdovou účtárnou zúčtována mzda 10 500 Kč.

48

Vlastní práce

Tab. 10

Pracovní poměr – daňový bonus

Základní mzda odměny Hrubá mzda celkem Vyměřovací základ pro SZ a ZP SP a ZP zaměstnavatel Základ daně Zaokrouhlený ZD Záloha na daň před slevou Sleva na dani poplatník dítě Daňový bonus Záloha na daň po slevě Zatížení daní SZ a ZP zaměstnanec Zatížení SZ a ZP K výplatě Celkové zatížení

10 500 Kč 0 Kč 10 500 Kč 10 500 Kč 3 570 Kč 14 070 Kč 14 100 Kč 2 115 Kč 2 070 Kč 45 Kč 922 Kč 0 Kč -8,78% 1 155 Kč 11,00% 10 267 Kč 2,22%


Daňové zvýhodnění je uplatněno ve formě slevy na dani, slevy a daňového bonusu, nebo daňového bonus. Paní Novotné po výpočtu daně a uplatnění slevy na poplatníka vznikla daňová povinnost 45 Kč, bude tedy použita sleva na vyživované dítě do výše daně. Zbylá část z 967 Kč činí daňový bonus, který je vyplacen, protože je vyšší než 50 Kč a vyplácí jej zaměstnavatel ve mzdě. Díky daňovému zvýhodnění je celkové zatížení tohoto měsíčního příjmu velmi nízké a činí pouhá 2%.

4.2 Zdanění příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Fyzická osoba mající zdanitelné příjmy podle § 7 stanovuje dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti jako rozdíl všech specifikovaných zdanitelných příjmů, které nejsou osvobozeny od daně a daňově uznatelných výdajů, které uplatní. Poplatník má možnost uplatnit buď výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo výdaje procentem z příjmů, tzv. paušální výdaje. Po odpočtu výdajů od příjmů vykáže kladný dílčí základ daně nebo ztrátu. Př.7 Příjmy z podnikání Pan Pilný má živnostenské oprávnění na řemeslnou živnost „ Malířství, lakýrnictví“, dále provozuje maloobchod s malířskými potřebami (volná živnost). V roce 2010 dosáhl 422 500 Kč příjmů a 158 650 Kč výdajů z řemeslné živnosti a 221 000 Kč příjmů a 72 500 Kč výdajů z živnosti volné. Uplatňuje daňové zvý-

Vlastní práce

49

hodnění na vyživované dítě, manželka za rok 2010 neměla žádné zdanitelné příjmy, navíc byl pan Pilný jednou darovat krev. Poplatník: 17 a) uplatní výdaje ve skutečné výši b) uplatní výdaje procentem z příjmů Z tabulky č. 11 je patrný postup při zdanění příjmů podle § 7 ZDP, kdy poplatník uplatní ve variantě A výdaje v prokázané výši a ve variantě B výdaje procentem z příjmů. Uplatnění výdajů procentem z příjmů je výhodné převyšují-li skutečné výdaje. Z tabulky č. 11 vyplývá, že pro pana Pilného budou jednoznačně výhodnější paušální výdaje, kde vychází daňové zatížení podstatně nižší a to především kvůli vysokému procentu paušálních výdajů u řemeslné živnosti. Pan Pilný tak po uplatnění slev na dani bude mít nulovou daňovou povinnost a bude mít nárok na daňový bonus ve výši 11 604 Kč, který navíc sníží jeho celkové zatížení. Daňové zatížení bylo u výdajů procentem vztaženo k příjmům a výdajům skutečně dosaženým, které skutečně poplatník vydal. Kdyby pan Pilný v předcházejícím roce uplatňoval skutečné výdaje a chtěl by v roce 2010 přejít na paušální výdaje, musel by za předcházející zdaňovací období podat dodatečné přiznání a upravit základ daně o neuhrazené pohledávky, závazky, apod. Toto by mělo vliv nejen na případnou výši daně, ale i na pojistné na sociální pojištění, které by musel za předcházející rok doplatit. Výhodnost uplatnění paušálních výdajů by tedy musela být posuzována i v kontextu této skutečnosti.

17

Pro názornost předpokládáme, že pan Pilný v předcházejícím roce uplatňoval ve variantě A výdaje v skutečné výši a ve variantě B výdaje procentem z příjmů.

50

Vlastní práce

Tab. 11

Zdanění příjmu z podnikání

Příjem řemeslná živnost Výdaje řemeslná (80%) Příjem volná živnost Výdaje volná živnost (60%) Skutečně vynaložené výdaje Základ daně Nezdanitelné části - dárcovství krve Základ daně snížený o nezdanitelné části Zaokrouhlený ZD Daň před slevou Sleva na dani - poplatník - manželka - dítě Daňová povinnost Daňový bonus

Varianta A Varianta B 422 500 Kč 422 500 Kč - 338 000 Kč 221 000 Kč 221 000 Kč 132 600 Kč 231 150 Kč 231 150 Kč 412 350 Kč 172 900 Kč 2 000 Kč 410 350 Kč 410 300 Kč 61 545 Kč

2 000 Kč 170 900 Kč 170 900 Kč 25 635 Kč

24 840 Kč 24 840 Kč 11 604 Kč 261 Kč -

24 840 Kč 24 840 Kč 0 Kč 0 Kč 11 604 Kč

412 350 Kč 0,06% 206 175 Kč 60 204 Kč 27 834 Kč 11,00% 324 051 Kč 21,41%

412 350 Kč -2,81% 86 450 Kč 25 244 Kč 11 671 Kč 8,95% 387 039 Kč 6,14%

Příjmy po odpočtu skutečných výdajů Zatížení daní Vyměřovací základ SZ a ZP SP OSVČ ZP OSVČ Zatížení SZ a ZP Příjmy po zdanění Celkové zatížení Zdroj: výpočty autora

Př.8 Paušální výdaje u řemeslné živnosti Výdaje procentem z příjmů jsou u řemeslných živností stanoveny na 80% z příjmů, což je pro řemeslníky velice výhodné a proto často využívané. Z následujícího grafu je patrné, že poplatník provozující řemeslnou živnost může mít příjmy až do výše 828 000 Kč, aniž by platil jakoukoli daň. Jeho daňové zatížení při tomto příjmu bude na úrovni odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poté mírně poroste, jakmile se příjem dostane přes hranici maximální vyměřovacího základu na sociální a zdravotní pojištění, tak bude celkové zatížení klesat.

Vlastní práce

51

Bude-li poplatník uplatňovat kromě slevy na poplatníka i daňové zvýhodnění na vyživované dítě, tato hranice se posune až na částku 1 214 800 Kč jak je patrné z grafu 2, celkové zatížení zvláště pak u nižších příjmů díky vyplaceným daňovým bonusům klesne.

Zdroj: výpočty autora v příloze 16 Graf 1

Paušální výdaje (řemeslná živnost) - sleva na poplatníka


Paušální výdaje (řemeslná živnost) - sleva na poplatníka, zvýhodnění na dítě

52

Vlastní práce

4.3 Zdanění příjmů z pronájmu Příjmy z pronájmu se z pohledu daně z příjmů zdaňují totožně, tedy od příjmů se odečtou výdaje skutečně vynaložené, nebo výdaje procentem z příjmů. Rozdíl je základem daně, ze kterého se daň vypočítá sazbou 15%. Př.9 Zdanění příjmů z pronájmu Pan Dvořák v roce 2010 vykázal příjmy z pronájmu ve výši 250 500 Kč a výdaje v skutečné výši 45 300 Kč. Pan Dvořák zaplatil na penzijním připojištění 18 000 Kč za rok 2010, o čemž mu penzijní fond vystavil potvrzení, dále uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Tab. 12

Zdanění příjmů z pronájmu

Příjem Výdaje Základ daně Nezdanitelné části - penzijní připojištění Základ daně snížený o nezdanitelné části Zaokrouhlený ZD Daň před slevou Sleva na dani - poplatník - dítě Daňová povinnost Daňový bonus Příjmy po odpočtu skutečných výdajů Zatížení daní Vyměřovací základ SZ a ZP SZ OSVČ ZP OSVČ Zatížení SZ a ZP Příjmy po zdanění Celkové zatížení

Skutečné výdaje 250 500 Kč 45 300 Kč 205 200 Kč

Procentem (30%) 250 500 Kč 75 150 Kč 175 350 Kč

12 000 Kč 193 200 Kč 193 200 Kč 28 980 Kč

12 000 Kč 163 350 Kč 163 300 Kč 24 495 Kč

24 840 Kč 4 140 Kč 0 Kč 7 464 Kč 205 200 Kč -3,64% 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0,00% 212 664 Kč -3,64%

24 840 Kč 0 Kč 0 Kč 11 604 Kč 205 200 Kč -6,62% 0 Kč 0 Kč 0 Kč 0,00% 216 804 Kč -6,62%


Při porovnání celkového zatížení vidíme, že pro pana Dvořáka bude výhodnější v roce 2010 uplatnit výdaje procentem z příjmů. Jeho daňová povinnost bude nulová, dostane tedy vyplacen daňový bonus v plné výši 11 604 Kč. Příjmy z pronájmu nejsou zatíženy odvodem sociálního a zdravotního pojištění, proto celkové zatížení

Vlastní práce

53

je výrazně nižší než u příjmů ze závislé činnosti (§ 6) a z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7).

4.4 Srovnání zatížení příjmů fyzických osob v roce 2010 Srovnávací základnou byly hrubé příjmy u zaměstnance a příjmy po odpočtu výdajů u příjmů z podnikání a pronájmu. Zatížení daní, resp. sociální a zdravotním pojištěním bylo vyjádřeno jako poměr těchto odvodů a hrubých příjmů v procentech. Celkové zatížení je prostým součtem odvodů daní a pojistného v poměru se srovnávací základnou v procentech. Daňová zátěž příjmů také závisí na uplatněných úlevách, které zákon připouští. V této části práce bude porovnáno zatížení příjmů ze závislé činnost, podnikání a pronájmu ve čtyřech variantách, které jsou v praxi obvyklé. Poplatník uplatňuje: a) slevu na poplatníka b) slevu na poplatníka a nezdanitelné části základu daně c) slevu na poplatníka, daňové zvýhodnění na vyživované dítě d) slevu na poplatníka, nezdanitelné části základu daně a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. e) slevu na poplatníka – zatížení příjmů podle § 6 ZDP včetně pojistného hrazeného zaměstnavatelem Varianta A (sleva na poplatníka) Zatížení daní – varianta A Do určité výše příjmů je daňová povinnost nulová, tento jev způsobuje sleva na dani v tomto konkrétním případě sleva na poplatníka. Daňové zatížení příjmů ze závislé činnosti je oproti příjmům z podnikání a pronájmu vyšší, neboť se počítá z úhrnu příjmů navýšených o pojistné, odváděné zaměstnavatelem. Příjmy podle § 7 a § 9 ZDP mají stejné zatížení daní – tyto příjmy jsou počítány ze stejného základu daně.

54 Tab. 13

Vlastní práce Srovnání daňového zatížení – varianta A

Zatížení příjmů § 6 (%) Zatížení příjmů § 7 (%) Zatížení příjmů § 9 (%)


Příjmy v tis. Kč 96 120 140 180 220 260 300 0,00 0,00 2,36 6,30 8,81 10,55 13,20 0,00 0,00 0,00 1,20 3,71 5,45 6,72 0,00 0,00 0,00 1,20 3,71 5,45 6,72 Příjmy v tis. Kč 400 500 1000 1707 2000 4000 13,89 15,13 17,62 18,64 18,11 16,56 8,79 10,03 12,52 13,54 13,76 14,38 8,79 10,03 12,52 13,54 13,76 14,38

Zdroj: výpočty autora v přílohách 1, 6, 10

Zdroj: výpočty autora v příloze 1, 6, 10 Graf 3

Srovnání daňového zatížení – varianta A

Zatížení sociálním a zdravotním pojištěním – varianty A - D Trend zatížení odvodem pojistného na zdravotní a sociální pojištění v závislosti na příjmech najdeme na následujícím grafu, z něhož lze odvodit, že zatížení u příjmů z podnikání má klesající tendenci a jakmile jsou překročeny minimální vyměřovací základy pro tato pojistné, zatížení se ustálí na hranici 21,35% a po překročení maximálního vyměřovacího základu dále klesá. U příjmů ze závislé činnosti je vývoj lineární na úrovni 11% až do hranice maximálního vyměřovacího základu. Od této hranice procentuální zatížení klesá. Toto zatížení je platné pro všechny zde uváděné varianty zatížení. Úpravy v jednotlivých variantách A – D jsou daňového charakteru a mají tedy vliv pouze na výši daně a tedy i celkového zatížení, nikoliv však na vyměřovací základy pro pojistné a na jeho samotnou výši.

Vlastní práce

55

Zdroj: výpočty autora v přílohách 1, 6 Graf 4

Zatížení sociálním a zdravotním pojištěním

Celkové zatížení – varianta A Celkové zatížení příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti je nejvyšší u nízko-příjmových skupin. Na úrovni minimální mzdy je rozdíl zátěže mezi příjmy podle § 7 a § 6 ZDP více než 30%. Vyplývá to zejména z minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ, který vykonává hlavní činnost. S narůstajícím příjmy procentuální zatížení příjmů podle § 7 ZDP klesá do hranice 165 600 Kč18 kdy je využita maximální sleva na dani na poplatníka a odtud opět roste a klesá až s maximální vyměřovacím základem. Zatížení příjmů ze závislé činnosti je do 123 600 Kč za rok na úrovni 11% tedy na úrovni odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Poté téměř lineárně roste a po dosažení maximálního vyměřovacího základu na sociální a zdravotní pojištění, od kterého klesá. Zatížení příjmů z pronájmu je zdaleka nejmenší a to až do 165 600 Kč za rok je nulové, v tomto bodě je stejně jako u příjmů podle § 7, využita maximálně sleva na dani na poplatníka. Významný podíl na nízkém zatížení má absence povinnosti odvádět pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

18

Částku vyčteme z tabulky uvedené v příloze

56

Tab. 14

Vlastní práce

Srovnání celkového zatížení – varianta A



Příjmy v tis. Kč 96 120 11,00 11,00 41,64 33,31 0,00 0,00 Příjmy v tis. Kč 400 500 24,89 26,13 30,14 31,38 8,79 10,03

140 13,36 28,56 0,00

180 17,30 26,47 1,20

1000 28,62 33,87 12,52

220 19,81 27,04 3,71

1707 29,64 34,89 13,54

260 300 21,55 22,82 27,43 28,07 5,45 6,72

2000 27,50 35,11 13,76

4000 21,25 32,60 14,38


Zdroj: výpočty autora v přílohách 1, 6, 10 Graf 5


Varianta B (sleva na poplatníka a nezdanitelné části základu daně) Zatížení daní – varianta B V této variantě jsem kromě slevy na dani na poplatníka uplatnil i nezdanitelné části a to pojistné na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění v maximální úhrnné výši 24 000 Kč. Jak je patrné při porovnání grafu daňového zatížení varianty A a B, průběh zatížení se výrazně nezmění. Posune se hranice příjmů, kdy poplatník neplatí žádnou daň a jeho zatížení je na této hranici minimální.

Vlastní práce

57

U příjmů ze závislé činnosti se tato hranice posune na částku 141 500 Kč za rok. Pro příjmy z podnikání a z pronájmu se tato hranice posune právě o 24 000 Kč na částku 189 600 Kč (pro příjmy podle § 7 i § 9 ZDP). Můžeme konstatovat, že uplatnění nezdanitelných částek základu daně bude mít vliv pouze na zatížení příjmových skupin vyšších než 123 600 Kč pro závislou činnost a 165 600 Kč pro podnikání a pronájem. Nižší příjmové skupiny i bez nezdanitelných částek neměly žádnou daňovou povinnost, a proto i po odpočtu jim žádná povinnost nevznikne a jejich daňové zatížení zůstane stejné. Tab. 15

Srovnání daňového zatížení – varianta B



Příjmy v tis. Kč 96 120 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Příjmy v tis. Kč 400 500 12,99 14,41 7,89 9,31 7,89 9,31

140 0,00 0,00 0,00 1000 17,26 12,16 12,16

180 4,30 0,00 0,00

1707 18,43 13,33 13,33




220 7,17 2,07 2,07

260 9,16 4,06 4,06

2000 17,93 13,58 13,58

300 10,62 5,52 5,52 4000 16,47 14,29 14,29

58

Vlastní práce

Celkové zatížení – varianta B Celkové zatížení vychází ze součtu zatížení daní a odvody sociálního a zdravotního pojištění. Je-li zatížení odvody pojistného pro všechny varianty konstantní, celkové zatížení se bude odvíjet od zatížení daní. Podle jejího průběhu nejvíce ovlivní zatížení poplatníků ve středně-příjmových skupinách. Tab. 16

Srovnání celkového zatížení – varianta B



Příjmy v tis. Kč 96 120 140 180 220 260 300 11,00 11,00 11,00 15,30 18,17 20,16 21,62 41,64 33,31 28,56 25,27 25,40 26,05 26,87 0,00 0,00 0,00 0,00 2,07 4,06 5,52 Příjmy v tis. Kč 400 500 1000 1707 2000 4000 23,99 25,41 28,26 29,43 27,32 21,16 29,24 30,66 33,51 34,68 34,93 32,51 7,89 9,31 12,16 13,33 13,58 14,29




Vlastní práce

59

Varianta C (sleva na poplatníka, daňové zvýhodnění na vyživované dítě) Zatížení daní – varianta C V této variantě výpočtu zatížení příjmů byla uplatněna sleva na poplatníka a dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Na toto zvýhodnění mají nárok poplatníci při splnění podmínek uvedených v § 35c ZDP, jak již bylo předesláno v literární rešerši, je možné toto zvýhodnění uplatnit jako slevu na dani, slevu na dani a daňový bonus, nebo v případě, že daňová povinnost je nulová jako samotný daňový bonus. Tento instrument považuji za velmi vhodnou podporu rodin s dětmi, především proto, že je vázán na příjmy poplatníka. Poplatníci, kteří dostali vyplacen bonus, mají tedy daňové zatížení v záporných číslech, těm, kteří uplatnili pouze slevu na dani, výrazně pokleslo daňové zatížení oproti variantě A i B. Vývoj zatížení daní v závislosti na příjmech máme možnost shlédnout na následujícím grafu. Tab. 17

Srovnání daňového zatížení – varianta C



Příjmy v tis. Kč 96 120 140 180 220 260 -12,09 -9,67 -5,93 -0,15 3,53 6,08 -12,09 -9,67 -8,29 -5,25 -1,57 0,98 -12,09 -9,67 -8,29 -5,25 -1,57 0,98 Příjmy v tis. Kč 400 500 1000 1707 2000 10,99 12,81 16,46 17,96 17,53 5,89 7,71 11,36 12,87 13,18 5,89 7,71 11,36 12,87 13,18


300 7,95 2,85 2,85 4000 16,27 14,09 14,09

60

Vlastní práce


Srovnání daňové zatížení – varianta C

Celkové zatížení – varianta C Tab. 18

Srovnání celkového zatížení – varianta C



Příjmy v tis. Kč 96 120 140 180 220 260 -1,09 1,33 5,07 10,85 14,53 17,08 29,56 23,6 20,27 20,02 21,76 -22,97 -12,09 -9,67 -8,29 -5,25 -1,57 0,98 Příjmy v tis. Kč 400 500 1000 1707 2000 21,99 23,81 27,46 28,96 26,92 27,24 29,06 32,71 34,22 34,53 5,89 7,71 11,36 12,87 13,18 Zdroj: výpočty autora v přílohách 3, 8, 12

300 18,95 24,20 2,85 4000 20,96 32,31 14,09

Vlastní práce

61


Srovnání celkové zatížení – varianta C

Celkové zatížení příjmů u osob samostatně výdělečně činných díky tomuto zvýhodnění kleslo zatížení na úrovni minimální mzdy o více než 12%. 19 Celkové zatížení poplatníka s příjmy ze závislé činnosti na úrovni minimální mzdy je záporné, jelikož dostane vyplacen daňový bonus v plné výši, celkově odvede méně, než zinkasuje. Má- li poplatník příjmy ze závislé činnosti 120 000 Kč za rok, činí jeho celkové zatížení pouhých 1,33% z příjmů za rok. Zatížení příjmů z pronájmu je opět nejnižší kvůli absenci sociálního a zdravotního pojištění. Nulové zatížení u příjmů z pronájmu vychází na roční příjmy 242 900 Kč. Varianta D (sleva na poplatníka, nezdanitelné části základu daně a daňové zvýhodnění na vyživované dítě) Zatížení daní – varianta D Zatížení daní se sníží všem poplatníkům, kterým nebyl vyplacen maximální roční bonus na vyživované dítě. Jak lze zjistit z tabulky uvedené v příloze jedná se o poplatníky s příjmy od 120 000 Kč za rok.

Poplatník s příjmy na úrovni minimální mzdy dostane vyplacen daňový bonus, jeho zatížení daní je tedy záporné a sníží se tím jeho celkové zatížení 19

62 Tab. 19

Vlastní práce Srovnání daňového zatížení – varianta D



Příjmy v tis. Kč 96 120 140 180 220 260 -12,09 -9,67 -8,29 -2,15 1,90 4,70 -12,09 -9,67 -8,29 -6,45 -3,20 -0,40 -12,09 -9,67 -8,29 -6,45 -3,20 -0,40 Příjmy v tis. Kč 400 500 1000 1707 2000 10,09 12,09 16,10 17,75 17,35 4,99 6,99 11,00 12,65 13,00 4,99 6,99 11,00 12,65 13,00

300 6,75 1,65 1,65 4000 16,18 14,00 14,00



Srovnání daňového zatížení – varianta D

Celkové zatížení – varianta D Celkové zatížení se odvíjí od průběhu daňového zatížení, je tedy logické, že tato varianta je pro většinu poplatníků nejvýhodnější, protože daňová zátěž byla pro poplatníky také nejnižší. Z již uvedených důvodů uplatnění nezdanitelných částí základu daně nemá žádný efekt pro osoby s nízkými příjmy. Jestli snížení celkového zatížení poplatníka s příjmy ze závislé činnosti oproti variantě s nevyužitím nezdanitelných části při příjmu 300 000 Kč za rok bylo 1,2%, u příjmů 1 milion korun za rok je toto snížení pouhých 0,36%. Ve variantách s daňovým zvýhodněním na vyživované dítě bylo počítáno pouze s jedním dítětem, pokud by měl poplatník dětí více bylo by daňové i celkové zatížení příjmů fyzických osob ještě nižší. Maximální výše daňového bonusu vyplaceného poplatníkovi činí 52 200 Kč za rok. Zatížení poplatníka s příjmy

Vlastní práce

63

ze závislé činnosti při 5 vyživovaných dětech a uplatnění maximálního bonusu bude neuvěřitelných mínus 54,36%. Tab. 20

Srovnání celkového zatížení – varianta D



Příjmy v tis. Kč 96 120 140 180 220 260 -1,09 1,33 2,71 8,85 12,90 15,70 29,56 23,64 20,27 20,02 21,76 22,97 -12,09 -9,67 -8,29 -6,45 -3,20 -0,40 Příjmy v tis. Kč 400 500 1000 1707 2000 21,09 23,09 27,10 28,75 26,74 27,24 29,06 32,71 34,22 34,53 4,99 6,99 11,00 12,65 13,00 Zdroj: výpočty autora v přílohách 4, 9, 13



300 17,75 24,20 1,65 4000 20,87 32,31 14,00

64

Vlastní práce

Varianta E (sleva na poplatníka, zatížení závislé činnosti včetně odvodů pojistného hrazeného zaměstnavatelem.) Daňové zatížení – varianta E Zatížení daní bude totožné jako v případě varianty A, ovlivněno bude až zatížení odvody pojistného a celkové zatížení příjmů. Pro připomenutí uvádím graf zatížení daní při uplatněné slevě na poplatníka.


Srovnání daňového zatížení – varianta E

Zatížení sociálním a zdravotním pojištěním – varianta E Tab. 21

Srovnání zatížení příjmů pojistným na sociálním a zdravotní pojištění – varianta E

Příjmy v tis. Kč 96 120

140

180

220

260

300

Zatížení příjmů § 6 vč. odvodů zaměstnavatele (%)

Zatížení příjmů § 7 (%) Zatížení příjmů § 9 (%)

45,00 45,00 45,00 45,00 45,00 45,00 45,00 41,64 33,31 28,56 25,27 23,33 21,99 21,35 Příjmy v tis. Kč 400 500 1000 1707 2000 4000

Zatížení příjmů § 6 vč. odvodů zaměstnavatele (%)

Zatížení příjmů § 7 (%) Zatížení příjmů § 9 (%)

45,00 21,35 -

45,00 21,35 -

45,00 21,35 -

Zdroj: výpočty autora v příloze 5

45,00 21,35 -

38,41 21,35 -

19,20 18,22 -

Vlastní práce

65

Zatížení pojistným v této variantě se změní pouze u příjmů podle § 6 ZDP. Bylo do něj započteno i pojistné, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance, proto je výrazně vyšší než u předchozích variant, je vyšší i v porovnání se zatížením příjmů podle § 7 a § 9 ZDP. Pojistné hrazené zaměstnavatelem činí 34% z hrubých příjmů zaměstnance. Celkové zatížení – varianta E Tab. 22

Srovnání celkového zatížení – varianta E

Příjmy v tis. Kč 96 120

140

180

220

260

Zatížení příjmů § 6 vč. odvodů zaměstnavatele 45,00 45,00 47,36 51,30 53,81 55,55 Zatížení příjmů § 7 41,64 33,31 28,56 26,47 27,04 27,43 Zatížení příjmů § 9 0,00 0,00 0,00 1,20 3,71 5,45 Příjmy v tis. Kč 400 500 1000 1707 2000 Zatížení příjmů § 6 vč. odvodů zaměstnavatele 58,89 60,13 62,62 63,64 56,52 Zatížení příjmů § 7 30,14 31,38 33,87 34,89 35,11 Zatížení příjmů § 9 8,79 10,03 12,52 13,54 13,76

300 56,82 28,07 6,72 4000 35,76 32,60 14,38

Zdroj: výpočty autora v příloze 5

Z uvedené tabulky a grafu je možné pozorovat, že celkové zatížení příjmů ze závislé činnosti je výrazně vyšší než zatížení ostatních srovnávaných příjmů. Markantní rozdíl v zatížení příjmů ze závislé činnosti u variant A a E je způsoben pojistným, které hradí za zaměstnance a které bylo započítáno v této variantě do zatížení příjmů. Nutno podotknout, že toto pojistné hradí zaměstnavatel a zaměstnance se přímým způsobem nijak nedotkne. Pojistné hrazené zaměstnavatelem má vliv na výši mzdy, kterou zaměstnavatel svým zaměstnancům vyplácí, neboť zmíněné pojistné je pro něj také mzdovým nákladem se kterým musí kalkulovat. Zdanění práce je velmi vysoké a zcela jistě se projevuje v ceně prodávaných výrobků a služeb.

66

Vlastní práce



4.5 Srovnání daňového zatížení v letech 2007 a 2010 Srovnávat budeme zatížení příjmů ze závislé činnosti (§ 6) a příjmů z podnikání (§ 7) v roce 2007, kdy byl systém zdanění podstatně jiný, především byla klouzavě progresivní sazba daně, zaměstnanci neměli stanoven maximální vyměřovací základ na pojistné, s rokem 2010, kde je lineární sazba daně na úrovni 15%. Zaměstnanci i OSVČ mají stanoven maximální vyměřovací základ stanoven shodně na částku 1 707 048 Kč pro rok 2010. V roce 2007 byla také nižší sleva na poplatníka ( 7 200 Kč za rok). Daňové zvýhodnění na dítě na úrovni 6 000 Kč za rok s maximální výši daňového bonusu 30 000 Kč. Porovnávací základnou budou hrubé příjmy zaměstnanců (§ 6) a příjmy z podnikání po odpočtu výdajů (§ 7) se zohledněním slevy na dani na poplatníka ve výši platné v jednotlivých letech. Poplatník s příjmy podle § 7 ZDP měl v roce 2007 na rozdíl od roku 2010 možnost uplatnit ve výdajích (nákladech) pojistné, které hradil sám za sebe. Ve výpočtech zatížení v roce 2007 je tato skutečnost zohledněna. 4.5.1

Srovnání zdanění příjmů podle § 6

Porovnáme-li daňové zatížení příjmů zaměstnanců, zjistíme, že na změně způsobu zdaňování nejvíce profitují poplatníci s příjmy kolem 120 000 Kč hrubého za rok a dále poplatníci s příjmy přes 2 miliony korun za rok. Středně-příjmové skupinám obyvatelstva po reformě daňové zatížení kleslo nejméně, resp. mírně vzrostlo (v řádech desetin procenta). Nejvíce vrostlo zatížení poplatníkům s hrubými příjmy mezi jedním a dvěma miliony korun ročně, a to o více než 1%.


67

Srovnání zatížení příjmů podle § 6, roky 2007 a 2010 – uplatněna sleva na poplatníka Příjmy v tis. Kč

Rok 2007

96

120

140

180

220

260

300

400

500

1000

1707

2000

4000

Zatížení daní (%) Zatížení pojistným na SZ a ZP (%)

3,00

4,50

5,36

7,91

9,50

10,59

11,40

12,70

13,49

15,06

15,71

15,84

21,16

12,5

12,5

12,5

12,5

12,5

12,5

12,5

12,5

12,5

12,5

12,5

12,5

12,5

Celkové zatížení (%)

15,50

17,00

17,86

20,41

22,00

23,09

23,90

25,20

25,99

27,56

28,21

28,34

33,66

Rok 2010 Zatížení daní (%) Zatížení pojistným na SZ a ZP (%)

0,00

0,00

2,36

6,30

8,81

10,55

11,82

13,89

15,13

17,62

18,64

18,11

16,56

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

9,39

4,69


11,00

11,00

13,36

17,30

19,81

21,55

24,20

24,89

26,13

28,62

29,64

27,50

21,25

Rozdíl v zatížení 2007 - 2010

-4,50

-6,00

-4,50

-3,11

-2,19

-1,55

-1,08

-0,31

0,14

1,06

1,44

-0,09

-9,48

Zdroj: rok 2007 na základě Jebáčkové, V. v příloze 14; rok 2010 výpočty autora v příloze 1

Zdroj: výpočty v přílohách 1, 14 Graf 14

Srovnání celkového zatížení příjmů v roce 2007 a 2010 – uplatněna sleva na poplatníka

V roce 2007 nebyl pro zaměstnance stanoven maximální vyměřovací základ, jejich zatížení s rostoucími příjmy také rostlo. V roce 2010 je maximální vyměřovací základ stejně jako pro OSVČ stanoven na 1 707 048 Kč, což způsobí výrazný pokles zatížení po jeho překročení. Popsaný jev, můžeme pozorovat na grafu 14, kdy u příjmů mezi dvěma a čtyřmi miliony korun došlo k výraznému poklesu relativnímu zatížení, zatížení absolutní bude vyšší.

68

Vlastní práce

Zdroj: výpočty autora , tab. 23 Graf 15

Rozdíl v zatížení příjmů podle § 6 – roky 2007 a 2010

4.5.2

Srovnání zdanění příjmů podle § 7

Rozdíly u příjmů z podnikání jsou oproti příjmům ze závislé činnosti rozloženy mezi středně-příjmovou skupinu. Nejvýhodnější byla změna systému pro poplatníky s příjmy kolem milionu korun a to kvůli překročení maximálního vyměřovacího základu na sociální a zdravotní pojištění v roce 2007 a následnému poklesu zatížení v tomto roce, proto se i rozdíl v zatížení postupně snižuje. V roce 2010 bude překročen maximální vyměřovací základ až s příjmy kolem 3,5 milionu korun za rok. V grafu můžeme tuto odlišnost ve stropech vyměřovacích základů pozorovat na snížení rozdílu zatížení mezi jedním a dvěma miliony korun příjmů za rok. Z provedené analýzy můžeme konstatovat, že u současného systému pokleslo zatížení téměř všech poplatníků s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti.


69


Rok 2007

100

120

140

180

220

260

300

400

500

1000

1707

2000

4000

7,30

6,08

5,21

5,75

7,65

8,87

10,01

12,42

14,71

20,10

25,03

26,05

29,02


34,20

28,39

26,45

23,86

22,22

21,55

21,55

21,55

21,55

20,95

12,27

10,47

5,24


41,49

34,47

31,66

29,61

29,86

30,42

31,56

33,97

36,26

41,05

37,30

36,52

34,26


0,00

0,00

0,00

1,20

3,71

5,45

6,72

8,79

10,03

12,52

13,54

13,76

14,38

41,64

33,31

28,56

25,27

23,33

21,99

21,35

21,35

21,35

21,35

21,35

21,35

18,22


41,64

33,31

28,56

26,47

27,04

27,43

28,07

30,14

31,38

33,87

34,89

35,11

32,60

0,15

- 1,16

-3,11

-3,14

-2,82

-2,99

-3,49

-3,83

-4,87

-7,18

-2,40

-1,41

-1,66

Rozdíl v zatížení 2007 - 2010

Zdroj: rok 2007 na základě Jebáčkové, V. v příloze 15; rok 2010 výpočty autora v příloze 6

Zdroj: výpočty autora v tab. 24 Graf 16

Rozdíl v celkovém zatížení příjmů podle § 7 – roky 2007 a 2010

Jak bylo zmíněno, daňové zvýhodnění na vyživované dítě je oproti roku 2007 téměř dvojnásobné. Pokud by poplatník vyživoval jedno nebo více dětí a uplatňoval daňové zvýhodnění, snížení zatížení v roce 2010 by bylo ještě více zřetelné. A současný systém by se stal výhodný i pro příjmové skupiny zaměstnanců, které byly tak říkajíc „na nule“, nebo jim zatížení mírně vzrostlo.

70

Vlastní práce

4.6 Vliv změn na zatížení příjmů v roce 2011 Pro rok 2011 nejsou změny nikterak výrazné, ale zatížení příjmů ovlivní. Snížení slevy na dani na poplatníka o 1 200 Kč za rok je změnou, která se dotkne všech poplatníků, jejichž vypočtená daň před uplatněním slevy byla vyšší než 23 640 Kč za rok. Toto snížení je však přechodné pouze pro rok 2011. V roce 2012 se sleva na dani na poplatníka vrátí na hodnotu roku 2010, na částku 24 840 Kč za rok. Další podstatnou změnou je zvýšení vyměřovacích základů pro OSVČ, resp. maximálního vyměřovacího základu pro zaměstnance. Vyměřovací základy, jak bylo popsáno v literární rešerši, se odvíjí od průměrné mzdy, jsou to tedy limity každoročně upravované. Změny v zatížení u zaměstnanců můžeme pozorovat v následující tabulce a grafu. Na rozdíl od příjmů z podnikání se u závislé činnosti neměnil minimální vyměřovací základ, tedy v nižších příjmových pásmech bude mít na změnu vliv pouze snížení slevy na poplatníka. Rozdíl bude maximální na úrovni 123 600 Kč za rok a v absolutní hodnotě bude činit 1 200 Kč, tedy rozdíl o který byla sleva pro rok 2011 snížena. Tab. 25

Srovnání zatížení příjmů podle § 6, roky 2010 a 2011 – uplatněna sleva na poplatníka Příjmy v tis. Kč Rok 2010

96

120

140

180

220

260

300

400

500

1000

1707

2000

4000

Zatížení daní (%)

0,00

0,00

2,36

6,30

8,81

10,55

11,82

13,89

15,13

17,62

18,64

18,11

16,56

Zatížení pojistným na SZ a ZP (%)

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

9,39

4,69

Celkové zatížení r. 2011 (%)

11,00

11,00

13,36

17,30

19,81

21,55

22,82

24,98

26,13

28,62

29,64

27,50

21,25


0,00

0,40

3,21

6,97

9,35

11,01

12,22

14,19

15,37

17,74

18,71

18,36

16,68

Zatížení pojistným na SZ a ZP (%)

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

11,00

9,80

4,90

Celkové zatížení r. 2010 (%)

11,00

11,40

14,21

17,97

20,35

22,01

23,22

25,19

26,37

28,74

29,71

28,16

21,58

Rozdíl v zatížení r. 2011-2010 (%)

0,00

0,40

0,86

0,67

0,55

0,46

0,40

0,30

0,24

0,12

0,07

0,66

0,32

Rok 2011

Zdroj: výpočty autora v přílohách 1, 19

Vyšší zatížení budou mít poplatníci, kteří měli příjmy v roce 2010 za hranicí maximálního vyměřovacího základu, ale zatížení opět postupně klesá. Tito poplatníci odvedou více na sociální a zdravotní pojištění a vzroste jim základ pro výpočet daně a logicky i samotná daň.

Vlastní práce

71



Tab. 26


Rok 2010

100

120

140

180

220

260

300

400

500

1000

1707

2000

4000


0,00

0,00

0,00

1,20

3,71

5,45

6,72

8,79

10,03

12,52

13,54

13,76

14,38

39,98

33,31

28,56

25,27

23,33

21,99

21,35

21,35

21,35

21,35

21,35

21,35

18,22


39,98

33,31

28,56

26,47

27,04

27,43

28,07

30,14

31,38

33,87

34,89

35,11

32,60


0,00

0,00

0,00

1,87

4,25

5,91

7,12

9,09

10,27

12,64

13,62

13,82

14,41

41,71

34,76

29,80

25,73

23,71

22,31

21,35

21,35

21,35

21,35

21,35

21,35

19,02


41,71

34,76

29,80

27,60

27,96

28,22

28,47

30,44

31,62

33,99

34,97

35,17

33,42

1,45

1,24

1,13

0,93

0,78

0,40

0,30

0,24

0,12

0,07

Rozdíl v zatížení r.2011 2010

1,73

0,06

0,82

Zdroj: výpočty autora v přílohách 6, 18

Zvýšení vyměřovacích základů pro sociální pojištění na 74 220 Kč, resp. 1 781 280 Kč a pro zdravotní pojištění na minimální základ 148 440 Kč a maximální stejný jako u sociálního pojištění. Z provedených výpočtu vyplývá, že u nižších příjmových skupin poplatníků s příjmy podle § 7 ZDP bude rozdíl v zatížení nejvyšší, postupně bude klesat, od hranice zhruba 300 000 Kč příjmů za rok se ustálí relativní zatížení pojistným a výsledné zatížení bude ovlivňovat pouze změna daňového zatížení. Zvýšení maximálního vyměřovacího základu

72

Vlastní práce

bude znamenat pro poplatníky, kteří v roce 2010 překročili vyměřovací základ zvýšení zatížení.



Závěr

73

5 Závěr Na úvod této práce jsem čtenáře seznámil s členěním daní a jejich základní podstatou. Definoval jsem základní pojmy, kdo je poplatníkem, co je předmětem daně z příjmů, které příjmy jsou od daně osvobozeny a podrobně popsal právní legislativu týkající se zdanění příjmů fyzických osob. Zatížení příjmů fyzických osob závisí na třech důležitých faktorech: z jaké činnosti, jak vysoké příjmy poplatník z dané činnosti dosáhl a jaké slevy na dani, nebo položky upravující základ daně uplatňuje. Z provedených analýz a komparací vyplynulo, že nejnižší zatížení ve všech variantách má poplatník s příjmy z pronájmu. Vysvětlení je prosté. Poplatník s těmito příjmy nemusí z této činnosti hradit pojistné na sociální a zdravotní pojištění, na rozdíl od dalších srovnávaných činností. Jeho celkové zatížení ovlivňuje pouze daňová zátěž. Budeme-li srovnávat příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP) s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP), zjistíme, že ve všech uvedených variantách uplatnění slev a nezdanitelných částí zakladu daně má poplatník s příjmy podle § 7 ZDP zatížení vyšší. Při uplatnění slevy na poplatníka tento rozdíl zatížení je největší u nízko-příjmových skupin poplatníků. Na úrovni minimální mzdy je rozdíl v celkovém zatížení příjmů přes 30%. Obecně můžeme konstatovat, že poplatníci s příjmy ze závislé činnosti mají celkové zatížení, tedy jak daní, tak odvody na sociální a zdravotní pojištění nižší, než poplatníci s příjmy z podnikání. U výše uváděného zhodnocení zatížení příjmů zaměstnance, bylo abstrahováno od odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel. Srovnáním celkového zatížení zjistíme, že při započtení pojistného odváděného zaměstnavatelem je na úrovni průměrné mzdy téměř o 30% větší než u příjmů z podnikání. Nutno ale podotknout, že toto zatížení se nedotýká zdanění příjmů zaměstnance přímo. Hradí je zaměstnavatel ze svých prostředků. Ovlivňují zcela nepochybně výši příjmů zaměstnance, které mu zaměstnavatel vyplácí za sjednanou práci, protože při kalkulaci mzdových nákladů musí počítat s odvodem pojistného, které za zaměstnance hradí. V neposlední řadě toto zdanění práce ovlivní cenu dodávaného zboží a služeb všemi subjekty na trhu. Vyživuje-li poplatník dítě a splňuje podmínky pro uplatnění zvýhodnění na vyživované dítě jeho daňové a tím pádem i celkové zatížení poměrně výrazně klesá. Poplatníci, jimž vychází nulová daňová povinnost, dostávají vyplacen daňový bonus. Na úrovni minimální mzdy bude mít zaměstnanec celkové zatížení záporné. Dostane tedy od státu více, než odvede. Zvýhodnění na vyživované dítě považuji za velmi sociálně citlivé opatření na podporu rodin s dětmi, které je vázáno na ekonomickou aktivitu rodičů. Celková výše daňového bonusu může být až 52 200 Kč v případě, že poplatník vyživuje 5 a více dětí. Při porovnání zatížení v letech 2007 a 2010 s uvažovanou slevou na poplatníka byly výsledky poměrně nečekané. Změna způsobu zdaňování nejvíce ulevila

74

Závěr

na daňové zátěži zaměstnancům s příjmy kolem minimální mzdy a dále s příjmy od 2 milionů korun výše. Středně-příjmovou skupinu zaměstnanců s příjmy kolem průměrné mzdy tato změna zasáhla nejméně. Jejich zatížení zůstalo přibližně na stejné úrovni, resp. mírně vzrostlo. Výkyv se pohybuje v řádech desetin procenta, není proto nijak dramatický. Citelně si pohoršili zaměstnanci s příjmy mezi jedním a dvěma miliony korun a to přes 1% v rozdílu celkového zatížení. Daňové zatížení se sníží až po překročení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní pojištění, tedy od částky 1 707 048 Kč pro rok 2010. V roce 2007 byl maximální vyměřovací základ stanoven pouze pro osoby samostatně výdělečně činné. Snížení zatížení poplatníků s příjmy z podnikání bylo rovnoměrnější a na rozdíl od zatížení zaměstnanců na této změně nejvíce profituje středně- příjmová skupina, kdy se snížení zatížení pohybovalo přibližně mezi jedním a sedmi procenty. Naopak poplatník s příjmy na úrovni minimální mzdy si oproti roku 2007 pohoršil v řádech desetin procenta. Nejvíce se snížilo zatížení příjmů poplatníkům s příjmy kolem milionu korun, poté se rozdíl v zatížení zmenšuje, z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu v roce 2007. Po překročení maximálního vyměřovacího základu v roce 2010 s příjmy kolem 3,5 milionu korun, pozorujeme opětovný pokles zatížení oproti roku 2007. Změny platné pro rok 2011 nejsou nikterak dramatické, pro nízkopříjmové skupiny OSVČ bude znamenat zvýšení minimálního vyměřovacího základu a snížení slevy na dani na poplatníka nárůst zatížení nejvýše necelá dvě procenta, které s rostoucími příjmy postupně klesá. Nárůst zatížení přes osm desetin procenta zaznamenají poplatníci s příjmy 4 miliony korun z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné. U zaměstnanců dojde k nejvyššímu růstu zátěže u příjmů, kdy byla využita celá sleva na dani na poplatníka. Na úrovni 140 000 Kč růst zátěže činí necelých devět desetin procenta. Na změnu zatížení u vyšších příjmových skupin bude mít vliv stejně jako u OSVČ změna maximálního vyměřovacího základu. Snížení základní slevy na dani na poplatníka o 1 200 Kč oproti roku 2010 je platné pouze pro rok 2011. Zatížení by za stávajících pravidel v roce 2012 kleslo. Změnu systému zdanění od roku 2008 můžeme hodnotit kladně. Pro většinu poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání znamenala snížení zatížení jejich příjmů. U zaměstnanců došlo ke snížení zátěže nejen u nízkopříjmových, ale i u vysoko-příjmových skupin. Snížení zatížení příjmů poplatníků s vysokými příjmy se může zdát mnohým nespravedlivé, ale je na zvážení do jaké míry je etické „trestat“ lidi za jejich schopnosti a úspěch, které jsou v mnoha případech spjaty právě s vysokými příjmy. Zvýšení zvýhodnění na vyživované dítě znamenalo snížení zátěže ekonomicky aktivních rodin s dětmi, což považuji za vhodnější řešení než příspěvky, které nejsou navázány na ekonomickou aktivitu obyvatel.

Seznam literatury

75

6 Seznam literatury BRYCHTA, I. – MACHÁČEK, I. – DĚRGEL, M. Daň z příjmů 2010. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 586 s. ISBN:978-80-7357-528-1. ČERVINKA, T. Zdravotní pojištění zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ, s komentářem příklady. 3. Aktualizované vydání. Olomouc: ANAG 2011. 166 s. ISNB: 978-80-7263-644-0 JEBÁČKOVÁ, V. Vliv daňové reformy na daňové zatížení domácností v roce 2008. Bakalářská práce. Brno 2008 MACHÁČEK, I. Daň z příjmů fyzických osob 2010. Praktická pomůcka k daňové optimalizaci. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2010. 273 s. ISBN: 97880-7400-188-8 PELECH, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2010. 18. Aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2010. 463 s. ISBN: 97880-7263-572-6 PŘÍHODOVÁ, V. – SKOUMALOVÁ, A. Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků in Šubrt,B. a kol. Abeceda mzdové účetní. 20. vydání. Olomouc: Anag, 2010. 510 s. ISBN:978-80-7263-574-0 VANČUROVÁ, A. – KLAZAR, S. Sociální a zdravotní pojištění- úvod do problematiky. 2. vydání. Praha: ASPI – Wolters Kluwer, 2008. 124 s. ISBN: 978-80-7357-381-2 VANČUROVÁ, A. – VÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010. Praha: Vox, 2010. 355 s. ISBN: 978-80-8632-486-9 Zpravodaj ÚZ č.12/2010-1/2011, Ostrava : Sagit, a.s., 2011. ISSN: 1214-9322 ŽENÍŠKOVÁ, M. Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ, dobrovolně důchodově pojištěných. 3. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2011. 147 s. ISBN: 978-80-7263-651-8 Právní normy: Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (Živnostenský zákon) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

76

Seznam literatury

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Seznam literatury

77

Seznam zkratek ZVEZP = zákon o veřejném zdravotním pojištění ZVZP = zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění OECD = Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj ZP = zákoník práce ObchZ = obchodní zákoník ŽZ = živnostenský zákon OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná ZDP = zákon o daních z příjmů OZ = občanský zákoník DPFO = daň z příjmů fyzických osob ZSZ = zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti SP= sociální pojištění ZP=zdravotní pojištění

78

Seznam tabulek

7 Seznam tabulek Tab. 1 Přehled paušálních výdajů podle druhu příjmu

28

Tab. 2

37

Přehled základních slev na dani

Tab. 3 Dohoda o provedení práce do 5 000 Kč bez podepsaného prohlášení 42 Tab. 4 Dohoda o provedení práce nad 5 000 Kč bez podepsaného prohlášení 42 Tab. 5

Dohoda o provedení práce s podepsaným prohlášením

43

Tab. 6 Dohoda o pracovní činnosti do 5000Kč bez podepsaného prohlášení 44 Tab. 7 Dohoda o pracovní činnosti nad 5000Kč bez podepsaného prohlášení 45 Př.4 Dohoda o pracovní činnosti s podepsaným prohlášením k dani 45 Tab. 8 Dohoda o pracovní činnosti s podepsaným prohlášením k dani 46 Tab. 9

Pracovní poměr

47

Tab. 10

Pracovní poměr – daňový bonus

48

Tab. 11

Zdanění příjmu z podnikání

50

Tab. 12

Zdanění příjmů z pronájmu

52

Tab. 13


54

Tab. 14


56

Tab. 15


57

Tab. 16


58

Tab. 17

Srovnání daňového zatížení – varianta C

59

Tab. 18

Srovnání celkového zatížení – varianta C

60

Tab. 19


62

Seznam tabulek

79

Tab. 20

63


Tab. 21 Srovnání zatížení příjmů pojistným na sociálním a zdravotní pojištění – varianta E

64

Tab. 22

65


Tab. 23 Srovnání zatížení příjmů podle § 6, roky 2007 a 2010 – uplatněna sleva na poplatníka

67


69


70


71

80

Seznam grafů

8 Seznam grafů Graf 1 Paušální výdaje (řemeslná živnost) - sleva na poplatníka

51

Graf 2 Paušální výdaje (řemeslná živnost) - sleva na poplatníka, zvýhodnění na dítě 51 Graf 3


54

Graf 4

Zatížení sociálním a zdravotním pojištěním

55

Graf 5


56

Graf 6


57

Graf 7


58

Graf 8

Srovnání daňové zatížení – varianta C

60

Graf 9

Srovnání celkové zatížení – varianta C

61

Graf 10


62

Graf 11


63

Graf 12

Srovnání daňového zatížení – varianta E

64

Graf 13


66

Graf 14 Srovnání celkového zatížení příjmů v roce 2007 a 2010 – uplatněna sleva na poplatníka

67

Graf 15

68

Rozdíl v zatížení příjmů podle § 6 – roky 2007 a 2010

Graf 16 Rozdíl v celkovém zatížení příjmů podle § 7 – roky 2007 a 2010

69


71


72

Seznam příkladů

81

9 Seznam příkladů Př. 1 Dohoda o provedení práce bez podepsaného prohlášení Př. 2 Dohoda o provedení práce s podepsaným prohlášením Př. 3 Dohoda o pracovní činnosti bez podepsaného prohlášení k dani Př. 4 Dohoda o pracovní činnosti s podepsaným prohlášením k dani Př. 5 Pracovní poměr – podepsal / nepodepsal prohlášení Př. 6 Pracovní poměr – daňový bonus Př. 7 Příjmy z podnikání Př. 8 Paušální výdaje u řemeslné živnosti Př. 9 Zdanění příjmů z pronájmu

41 43 44 45 46 47 48 50 52

82

Přílohy

10 Přílohy Příloha 1 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka Příloha 2 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, nezdanitelné části Příloha 3 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě Příloha 4 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě, nezdan. části Příloha 5 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zatížení včetně odvodů zaměstnavatele Příloha 6 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka Příloha 7 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, nezdanitelné části Příloha 8 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě Příloha 9 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě, nezdan. č. Příloha 10 Zdanění příjmů podle § 9 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka Příloha 11 Zdanění příjmů podle § 9 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, nezdanitelné části Příloha 12 Zdanění příjmů podle § 9 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě Příloha 13 Zdanění příjmů podle § 9 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě, nezd. části Příloha 14 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP v roce 2007 – uplatněna sleva na poplatníka Příloha 15 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP v roce 2007 – uplatněna sleva na poplatníka Příloha 16 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP řemeslná živnost – paušální výdaje, uplatněna sleva na poplatníka Příloha 17 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP řemeslná živnost – paušální výdaje, uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění dítě Příloha 18 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP v roce 2011 - uplatněna sleva na poplatníka Příloha 19 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP v roce 2011 - uplatněna sleva na poplatníka

Přílohy

Příloha 1 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka Příjmy 96 000 100 000 120 000 123 600 140 000 160 000 180 000 200 000 220 000 240 000 260 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 4 000 000

SP a ZP zaměstnavatel Základ daně 32640 128600 34000 134000 40800 160800 42024 165600 47600 187600 54400 214400 61200 241200 68000 268000 74800 294800 81600 321600 88400 348400 95200 375200 102000 402000 119000 469000 136000 536000 153000 603000 170000 670000 340000 1340000 580380 2287300 580397 2580300 580397 4580300

Daň 19290 20100 24120 24840 28140 32160 36180 40200 44220 48240 52260 56280 60300 70350 80400 90450 100500 201000 343095 387045 687045

Sleva poplatník 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840

Výsledná daň 0 0 0 0 3300 7320 11340 15360 19380 23400 27420 31440 35460 45510 55560 65610 75660 176160 318255 362205 662205

Zatížení daní (%) 0,00 0,00 0,00 0,00 2,36 4,58 6,30 7,68 8,81 9,75 10,55 11,23 11,82 13,00 13,89 14,58 15,13 17,62 18,64 18,11 16,56

SP a ZP Zatížení SP a ZP zaměstnance zaměstnance (%) 10560 11,00 11000 11,00 13200 11,00 13596 11,00 15400 11,00 17600 11,00 19800 11,00 22000 11,00 24200 11,00 26400 11,00 28600 11,00 30800 11,00 33000 11,00 38500 11,00 44000 11,00 49500 11,00 55000 11,00 110000 11,00 187770 11,00 187776 9,39 187776 4,69

; Pozn. : není-li uvedeno jinak, jsou hodnoty v tabulce v korunách


Celkové zatížení (%) 11,00 11,00 11,00 11,00 13,36 15,58 17,30 18,68 19,81 20,75 21,55 22,23 22,82 24,00 24,89 25,58 26,13 28,62 29,64 27,50 21,25

Přílohy

Příloha 2 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, nezdanitelné části Příjmy 96 000 100 000 120 000 140 000 160 000 163 600 181 300 200 000 220 000 242 900 260 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 3 500 000 4 000 000

SP a ZP zaměstnavatel

32640 34000 40800 47600 54400 55624 61642 68000 74800 82586 88400 95200 102000 119000 136000 153000 170000 340000 580380 580397 580397 580397

Zaokrouhlený Nezdan. Základ daně části 128 640 134 000 160 800 187 600 214 400 219 224 242 942 268 000 294 800 325 486 348 400 375 200 402 000 469 000 536 000 603 000 670 000 1 340 000 2 287 380 2 580 397 4 080 397 4 580 397

24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000

Pozn. : není-li uvedeno jinak, jsou hodnoty v tabulce v korunách

ZD po odpočtu

Daň

104600 110000 136800 163600 190400 195200 218900 244000 270800 301400 324400 351200 378000 445000 512000 579000 646000 1316000 2263300 2556300 4056300 4556300

15690 16500 20520 24540 28560 29280 32835 36600 40620 45210 48660 52680 56700 66750 76800 86850 96900 197400 339495 383445 608445 683445

Výsledná Sleva daň poplatník 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840


0 0 0 0 3720 4440 7995 11760 15780 20370 23820 27840 31860 41910 51960 62010 72060 172560 314655 358605 583605 658605


0,00 0,00 0,00 0,00 2,33 2,71 4,41 5,88 7,17 8,39 9,16 9,94 10,62 11,97 12,99 13,78 14,41 17,26 18,43 17,93 16,67 16,47

Zatížení Celkové SP a ZP SP a ZP zatížení zaměstnance 10560 11000 13200 15400 17600 17996 19943 22000 24200 26719 28600 30800 33000 38500 44000 49500 55000 110000 187770 187776 187776 187776

(%)

(%)

11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 9,39 5,37 4,69

11,00 11,00 11,00 11,00 13,33 13,71 15,41 16,88 18,17 19,39 20,16 20,94 21,62 22,97 23,99 24,78 25,41 28,26 29,43 27,32 22,04 21,16

Přílohy

Příloha 3 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě Zatížení SP a ZP Zaokrouhlený Sleva Sleva Výsledná Daň. Zatížení SP a ZP Příjmy Daň SP a ZP základ daně poplatník dítě daň bonus daní (%) zaměstnavatel zaměstnance

Celkové zatížení

(%)

(%)

96 000 100 000 120 000 140 000 160 000 163 600 181 300 200 000 220 000 242 900 260 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000

32640 34000 40800 47600 54400 55624 61642 68000 74800 82586 88400 95200 102000 119000 136000 153000 170000 340000 580380 580397

128600 134000 160800 187600 214400 219200 242900 268000 294800 325400 348400 375200 402000 469000 536000 603000 670000 1340000 2287300 2580300

19290 20100 24120 28140 32160 32880 36435 40200 44220 48810 52260 56280 60300 70350 80400 90450 100500 201000 343095 387045

24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840

0 0 0 3300 7320 8040 11595 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604

0 0 0 0 0 0 0 3756 7776 12366 15816 19836 23856 33906 43956 54006 64056 164556 306651 350601

11604 11604 11604 8304 4284 3564 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-12,09 -11,60 -9,67 -5,93 -2,68 -2,18 0,00 1,88 3,53 5,09 6,08 7,08 7,95 9,69 10,99 12,00 12,81 16,46 17,96 17,53

10560 11000 13200 15400 17600 17996 19943 22000 24200 26719 28600 30800 33000 38500 44000 49500 55000 110000 187770 187776

11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 9,39

-1,09 -0,60 1,33 5,07 8,32 8,82 11,00 12,88 14,53 16,09 17,08 18,08 18,95 20,69 21,99 23,00 23,81 27,46 28,96 26,92

3 500 000 4 000 000

580397

4080300 4580300

612045 687045

24840 24840

11604 11604

575601 650601

0 0

16,45 16,27

187776

5,37 4,69

21,81 20,96

580397



187776

Přílohy

Příloha 4 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě, nezdan. části

96 000 100 000

32640 34000

Zaokrouh. ZD 128 640 134 000

120 000

40800

160 800

24000

136800

20520

24840

0

0

11604

-9,67

13200

11,00

1,33

140 000

47600

187 600

24000

163600

24540

24840

0

0

11604

-8,29

15400

11,00

2,71

160 000

54400

214 400

24000

190400

28560

24840

3720

0

7884

-4,93

17600

11,00

6,07

163 600

55624

219 224

24000

195200

29280

24840

4440

0

7164

-4,38

17996

11,00

6,62

181 300

61642

242 942

24000

218900

32835

24840

7995

0

3609

-1,99

19943

11,00

9,01

200 000

68000

268 000

24000

244000

36600

24840

11604

156

0

0,08

22000

11,00

11,08

220 000

74800

294 800

24000

270800

40620

24840

11604

4176

0

1,90

24200

11,00

12,90

242 900

82586

325 486

24000

301400

45210

24840

11604

8766

0

3,61

26719

11,00

14,61

260 000

88400

348 400

24000

324400

48660

24840

11604

12216

0

4,70

28600

11,00

15,70

280 000

95200

375 200

24000

351200

52680

24840

11604

16236

0

5,80

30800

11,00

16,80

300 000

102000

402 000

24000

378000

56700

24840

11604

20256

0

6,75

33000

11,00

17,75

350 000

119000

469 000

24000

445000

66750

24840

11604

30306

0

8,66

38500

11,00

19,66

400 000

136000

536 000

24000

512000

76800

24840

11604

40356

0

10,09

44000

11,00

21,09

450 000

153000

603 000

24000

579000

86850

24840

11604

50406

0

11,20

49500

11,00

22,20

500 000

170000

670 000

24000

646000

96900

24840

11604

60456

0

12,09

55000

11,00

23,09

Příjmy


Nezdan. části 24000 24000

ZD po odpočtu 104600 110000


15690 16500

Sleva poplatník 24840 24840

Sleva dítě 0 0

Výsled. daň 0 0

Daň

Daň. Zatížení bonus daní (%) 11604 -12,09 11604 -11,60


SP a ZP zaměstnance

10560 11000

Zat. SP Celk. a ZP (%) zat. (%) 11,00 -1,09 11,00 -0,60

Přílohy

Příloha 4 - pokračování

1 000 000

340000

Zaokrouh. ZD 1 340 000

1 707 000

580380

2 287 380

24000

2263300

339495

24840

11604

303051

0

17,75

187770

11,00

28,75

2 000 000

580397

2 580 397

24000

2556300

383445

24840

11604

347001

0

17,35

187776

9,39

26,74

3 500 000

580397

4 080 397

24000

4056300

608445

24840

11604

572001

0

16,34

187776

5,37

21,71

4 000 000

580397

4 580 397

24000

4556300

683445

24840

11604

647001

0

16,18

187776

4,69

20,87

Příjmy


Nezdan. části 24000

ZD po odpočtu 1316000


197400

Sleva poplatník 24840

Sleva dítě 11604

Výsled. daň 160956

Daň

Daň. Zatížení bonus daní (%) 0 16,10


SP a ZP zaměstnance

110000

Zat. SP Celk. a ZP (%) zat. (%) 11,00 27,10

Přílohy

Příloha 5 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zatížení včetně odvodů zaměstnavatele Příjmy 96 000 100 000 120 000 123 600 140 000 160 000 180 000 200 000 220 000 240 000 260 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 4 000 000


32640 34000 40800 42024 47600 54400 61200 68000 74800 81600 88400 95200 102000 119000 136000 153000 170000 340000 580380 580397 580397

Základ daně 128600 134000 160800 165600 187600 214400 241200 268000 294800 321600 348400 375200 402000 469000 536000 603000 670000 1340000 2287300 2580300 4580300

Daň 19290 20100 24120 24840 28140 32160 36180 40200 44220 48240 52260 56280 60300 70350 80400 90450 100500 201000 343095 387045 687045


Sleva poplatník

Výsledná daň


SP a ZP

SP a ZP

zaměstnance

zaměstnance (%)

24840 24840 24839 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840

0 0 0 0 3300 7320 11340 15360 19380 23400 27420 31440 35460 45510 55560 65610 75660 176160 318255 362205 662205

0,00 0,00 0,00 0,00 2,36 4,58 6,30 7,68 8,81 9,75 10,55 11,23 11,82 13,00 13,89 14,58 15,13 17,62 18,64 18,11 16,56

10560 11000 13200 13596 15400 17600 19800 22000 24200 26400 28600 30800 33000 38500 44000 49500 55000 110000 187770 187776 187776

11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 9,39 4,69


SP a ZP

Celk. zatížení

zaměstnavatele vč. odvodů zaměstnav. (%)

(%)

34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 34,00 29,02 14,51

45,00 45,00 45,00 45,00 47,36 49,58 51,30 52,68 53,81 54,75 55,55 56,23 56,82 58,00 58,89 59,58 60,13 62,62 63,64 56,52 35,76

Přílohy

Příloha 6 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka Příjmy 96 000 100 000 120 000 140 000 160 000 165 600 180 000 200 000 220 000 240 000 260 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 3 500 000 4 000 000

Sociální poj. 20772 20772 20772 20772 23360 24178 26280 29200 32120 35040 37960 40880 43800 51100 58400 65700 73000 146000 249222 292000 498459 498459

Zdravotní poj. 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 20250 23625 27000 30375 33750 67500 115223 135000 230452 230452

Základ daně 96000 100000 120000 140000 160000 165600 180000 200000 220000 240000 260000 280000 300000 350000 400000 450000 500000 1000000 1707000 2000000 3500000 4000000


Daň 14400 15000 18000 21000 24000 24840 27000 30000 33000 36000 39000 42000 45000 52500 60000 67500 75000 150000 256050 300000 525000 600000

Sleva poplatník 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840

Výsledná daň 0 0 0 0 0 0 2160 5160 8160 11160 14160 17160 20160 27660 35160 42660 50160 125160 231210 275160 500160 575160

Zatížení daní (%) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,20 2,58 3,71 4,65 5,45 6,13 6,72 7,90 8,79 9,48 10,03 12,52 13,54 13,76 14,29 14,38


Zatížení SP a ZP (%) 41,64 39,98 33,31 28,56 26,60 26,20 25,27 24,20 23,33 22,60 21,99 21,46 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 20,83 18,22

Celkové zatížení (%) 41,64 39,98 33,31 28,56 26,60 26,20 26,47 26,78 27,04 27,25 27,43 27,59 28,07 29,25 30,14 30,83 31,38 33,87 34,89 35,11 35,12 32,60

Přílohy

Příloha 7 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, nezdanitelné části Příjmy 96 000 100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 189 600 200 000 220 000 260 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 3 500 000 4 000 000

Sociální poj. 20772 20772 20772 20772 23360 26280 27682 29200 32120 37960 40880 43800 51100 58400 65700 73000 146000 249222 292000 498459 498459

Zdravotní poj. 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 20250 23625 27000 30375 33750 67500 115223 135000 230452 230452

Základ Nezdan. daně části 96000 24000 100000 24000 120000 24000 140000 24000 160000 24000 180000 24000 189600 24000 200000 24000 220000 24000 260000 24000 280000 24000 300000 24000 350000 24000 400000 24000 450000 24000 500000 24000 1000000 24000 1707000 24000 2000000 24000 3500000 24000 4000000 24000


ZD po odpočtu 72000 76000 96000 116000 136000 156000 165600 176000 196000 236000 256000 276000 326000 376000 426000 476000 976000 1683000 1976000 3476000 3976000

Výsledná Zatížení Zatížení Celkové Sleva daň daní (%) SP a ZP (%) zatížení (%) poplatník 10800 24840 0 0,00 41,64 41,64 11400 24840 0 0,00 39,98 39,98 14400 24840 0 0,00 33,31 33,31 17400 24840 0 0,00 28,56 28,56 20400 24840 0 0,00 26,60 26,60 23400 24840 0 0,00 25,27 25,27 24840 24840 0 0,00 24,73 24,73 26400 24840 1560 0,78 24,20 24,98 29400 24840 4560 2,07 23,33 25,40 35400 24840 10560 4,06 21,99 26,05 38400 24840 13560 4,84 21,46 26,30 41400 24840 16560 5,52 21,35 26,87 48900 24840 24060 6,87 21,35 28,22 56400 24840 31560 7,89 21,35 29,24 63900 24840 39060 8,68 21,35 30,03 71400 24840 46560 9,31 21,35 30,66 146400 24840 121560 12,16 21,35 33,51 252450 24840 227610 13,33 21,35 34,68 296400 24840 271560 13,58 21,35 34,93 521400 24840 496560 14,19 20,83 35,01 596400 24840 571560 14,29 18,22 32,51 Daň


Přílohy

Příloha 8 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě Příjmy 96 000 100 000 120 000 140 000 160 000 163 600 180 000 200 000 220 000 242 900 260 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 3 500 000 4 000 000

Sociální Zdravotní Základ Sleva Sleva dítě Daň poj. poj. daně poplatník 20772 19205 96000 14400 24840 0 20772 19205 100000 15000 24840 0 20772 19205 120000 18000 24840 0 20772 19205 140000 21000 24840 0 23360 19205 160000 24000 24840 0 23886 19205 163600 24540 24840 0 26280 19205 180000 27000 24840 2160 29200 19205 200000 30000 24840 5160 32120 19205 220000 33000 24840 8160 35464 19205 242900 36435 24840 11595 37960 19205 260000 39000 24840 11604 40880 19205 280000 42000 24840 11604 43800 20250 300000 45000 24840 11604 51100 23625 350000 52500 24840 11604 58400 27000 400000 60000 24840 11604 65700 30375 450000 67500 24840 11604 73000 33750 500000 75000 24840 11604 146000 67500 1000000 150000 24840 11604 249222 115223 1707000 256050 24840 11604 292000 135000 2000000 300000 24840 11604 498459 230452 3500000 525000 24840 11604 498459 230452 4000000 600000 24840 11604


Výsledná daň 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2556 5556 8556 16056 23556 31056 38556 113556 219606 263556 488556 563556

Daň. bonus 11604 11604 11604 11604 11604 11604 9444 6444 3444 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


Zatížení Zatížení Celkové daní (%) SP a ZP (%) zatížení (%) -12,09 41,64 29,56 -11,60 39,98 28,37 -9,67 33,31 23,64 -8,29 28,56 20,27 -7,25 26,60 19,35 -7,09 26,34 19,25 -5,25 25,27 20,02 -3,22 24,20 20,98 -1,57 23,33 21,76 0,00 22,51 22,51 0,98 21,99 22,97 1,98 21,46 23,44 2,85 21,35 24,20 4,59 21,35 25,94 5,89 21,35 27,24 6,90 21,35 28,25 7,71 21,35 29,06 11,36 21,35 32,71 12,87 21,35 34,22 13,18 21,35 34,53 13,96 20,83 34,78 14,09 18,22 32,31

Přílohy

Příloha 9 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě, nezdan. č. Příjmy

Sociální poj.

Zdrav. poj.

Základ daně

Nezdan. části

ZD po odpočtu

Daň

96 000 100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 189 600 200 000 220 000 240 000 260 000 267 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 3 500 000 4 000 000

20772 20772 20772 20772 23360 26280 27682 29200 32120 35040 37960 38982 40880 43800 51100 58400 65700 73000 146000 249222 292000 498459 498459

19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 19205 20250 23625 27000 30375 33750 67500 115223 135000 230452 230452

96000 100000 120000 140000 160000 180000 189600 200000 220000 240000 260000 267000 280000 300000 350000 400000 450000 500000 1000000 1707000 2000000 3500000 4000000

24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000 24000

72000 76000 96000 116000 136000 156000 165600 176000 196000 216000 236000 243000 256000 276000 326000 376000 426000 476000 976000 1683000 1976000 3476000 3976000

10800 11400 14400 17400 20400 23400 24840 26400 29400 32400 35400 36450 38400 41400 48900 56400 63900 71400 146400 252450 296400 521400 596400


poplatník

Sleva dítě

Zatížení Celk. Výsled. Daň. Zatížení SP a ZP zat. (%) daň bonus daní (%)

24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24839 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840

0 0 0 0 0 0 0 1560 4560 7561 10560 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 1956 4956 12456 19956 27456 34956 109956 216006 259956 484956 559956

Sleva

(%)


11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 10044 7044 4043 1044 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-12,09 -11,60 -9,67 -8,29 -7,25 -6,45 -6,12 -5,02 -3,20 -1,68 -0,40 0,00 0,70 1,65 3,56 4,99 6,10 6,99 11,00 12,65 13,00 13,86 14,00

41,64 39,98 33,31 28,56 26,60 25,27 24,73 24,20 23,33 22,60 21,99 21,79 21,46 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 20,83 18,22

29,56 28,37 23,64 20,27 19,35 18,82 18,61 19,18 20,13 20,92 21,59 21,80 22,16 23,00 24,91 26,34 27,45 28,34 32,35 34,00 34,35 34,68 32,22

Přílohy

Příloha 10 Zdanění příjmů podle § 9 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka Příjmy 96 000 100 000 120 000 140 000 160 000 165 600 180 000 200 000 220 000 240 000 260 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 3 000 000 3 500 000 4 000 000

Sociální poj. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zdravotní poj. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Základ daně

Daň

96000 100000 120000 140000 160000 165600 180000 200000 220000 240000 260000 280000 300000 350000 400000 450000 500000 1000000 1707000 2000000 3000000 3500000 4000000

14400 15000 18000 21000 24000 24840 27000 30000 33000 36000 39000 42000 45000 52500 60000 67500 75000 150000 256050 300000 450000 525000 600000


Sleva poplatník Výsledná daň 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840

0 0 0 0 0 0 2160 5160 8160 11160 14160 17160 20160 27660 35160 42660 50160 125160 231210 275160 425160 500160 575160


Zatížení daní (%) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,20 2,58 3,71 4,65 5,45 6,13 6,72 7,90 8,79 9,48 10,03 12,52 13,54 13,76 14,17 14,29 14,38


0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,20 2,58 3,71 4,65 5,45 6,13 6,72 7,90 8,79 9,48 10,03 12,52 13,54 13,76 14,17 14,29 14,38

Přílohy

Příloha 11 Zdanění příjmů podle § 9 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, nezdanitelné části Sociální Zdravotní Základ Nezdan. ZD po Sleva Výsledná Příjmy Daň poj. poj. daně části odpočtu poplatník daň 96 000 0 0 96000 24000 72000 10800 24840 0 100 000 0 0 100000 24000 76000 11400 24840 0 120 000 0 0 120000 24000 96000 14400 24840 0 140 000 0 0 140000 24000 116000 17400 24840 0 160 000 0 0 160000 24000 136000 20400 24840 0 180 000 0 0 180000 24000 156000 23400 24840 0 189 600 0 0 189600 24000 165600 24840 24840 0 200 000 0 0 200000 24000 176000 26400 24840 1560 220 000 0 0 220000 24000 196000 29400 24840 4560 242 900 0 0 242900 24000 218900 32835 24840 7995 260 000 0 0 260000 24000 236000 35400 24840 10560 280 000 0 0 280000 24000 256000 38400 24840 13560 300 000 0 0 300000 24000 276000 41400 24840 16560 350 000 0 0 350000 24000 326000 48900 24840 24060 400 000 0 0 400000 24000 376000 56400 24840 31560 450 000 0 0 450000 24000 426000 63900 24840 39060 500 000 0 0 500000 24000 476000 71400 24840 46560 1 000 000 0 0 1000000 24000 976000 146400 24840 121560 1 707 000 0 0 1707000 24000 1683000 252450 24840 227610 2 000 000 0 0 2000000 24000 1976000 296400 24840 271560 3 000 000 0 0 3000000 24000 2976000 446400 24840 421560 3 500 000 0 0 3500000 24000 3476000 521400 24840 496560 4 000 000 0 0 4000000 24000 3976000 596400 24840 571560 Pozn. : není-li uvedeno jinak, jsou hodnoty v tabulce v korunách


Zatížení daní (%) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,78 2,07 3,29 4,06 4,84 5,52 6,87 7,89 8,68 9,31 12,16 13,33 13,58 14,05 14,19 14,29

Celkové zatížení (%) 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,78 2,07 3,29 4,06 4,84 5,52 6,87 7,89 8,68 9,31 12,16 13,33 13,58 14,05 14,19 14,29

Přílohy

Příloha 12 Zdanění příjmů podle § 9 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě Příjmy 96 000 100 000 120 000 140 000 160 000 163 600 180 000 200 000 220 000 242 900 260 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 3 000 000 3 500 000 4 000 000

Sociální poj. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zdravotní poj. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ZD Daň 96000 14400 100000 15000 120000 18000 140000 21000 160000 24000 163600 24540 180000 27000 200000 30000 220000 33000 242900 36435 260000 39000 280000 42000 300000 45000 350000 52500 400000 60000 450000 67500 500000 75000 1000000 150000 1707000 256050 2000000 300000 3000000 450000 3500000 525000 4000000 600000


Sleva poplatník 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840 24840

Sleva dítě 0 0 0 0 0 0 2160 5160 8160 11595 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604 11604

Výsledná daň 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2556 5556 8556 16056 23556 31056 38556 113556 219606 263556 413556 488556 563556


Daň. bonus 11604 11604 11604 11604 11604 11604 9444 6444 3444 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zatížení daní (%) -12,09 -11,60 -9,67 -8,29 -7,25 -7,09 -5,25 -3,22 -1,57 0,00 0,98 1,98 2,85 4,59 5,89 6,90 7,71 11,36 12,87 13,18 13,79 13,96 14,09

Celkové zatížení (%) -12,09 -11,60 -9,67 -8,29 -7,25 -7,09 -5,25 -3,22 -1,57 0,00 0,98 1,98 2,85 4,59 5,89 6,90 7,71 11,36 12,87 13,18 13,79 13,96 14,09

Přílohy

Příloha 13 Zdanění příjmů podle § 9 ZDP – uplatněna sleva na poplatníka, zvýhodnění na vyživované dítě, nezd. části Sociální Zdravotní Základ Nezdan. ZD po Sleva Sleva Výsled. Daňový Zatížení Celkové Příjmy poj. poj. daně části odpočtu Daň poplatník dítě daň bonus daní (%) zatížení (%) 96 000 0 0 96000 24000 72000 10800 24840 0 0 11604 -12,09 -12,09 100 000 0 0 100000 24000 76000 11400 24840 0 0 11604 -11,60 -11,60 120 000 0 0 120000 24000 96000 14400 24840 0 0 11604 -9,67 -9,67 140 000 0 0 140000 24000 116000 17400 24840 0 0 11604 -8,29 -8,29 160 000 0 0 160000 24000 136000 20400 24840 0 0 11604 -7,25 -7,25 180 000 0 0 180000 23999 156000 23400 24839 0 0 11604 -6,45 -6,45 189 600 0 0 189600 24000 165600 24840 24840 0 0 11604 -6,12 -6,12 200 000 0 0 200000 24000 176000 26400 24840 1560 0 10044 -5,02 -5,02 220 000 0 0 220000 24000 196000 29400 24840 4560 0 7044 -3,20 -3,20 240 000 0 0 240000 24000 216000 32400 24840 7560 0 4044 -1,69 -1,69 267 000 0 0 267000 24000 243000 36450 24840 11604 6 0 0,00 0,00 280 000 0 0 280000 24000 256000 38400 24840 11604 1956 0 0,70 0,70 300 000 0 0 300000 24000 276000 41400 24840 11604 4956 0 1,65 1,65 350 000 0 0 350000 24000 326000 48900 24840 11604 12456 0 3,56 3,56 400 000 0 0 400000 24000 376000 56400 24840 11604 19956 0 4,99 4,99 450 000 0 0 450000 24000 426000 63900 24840 11604 27456 0 6,10 6,10 500 000 0 0 500000 24000 476000 71400 24840 11604 34956 0 6,99 6,99 1 000 000 0 0 1000000 24000 976000 146400 24840 11604 109956 0 11,00 11,00 1 707 000 0 0 1707000 24000 1683000 252450 24840 11604 216006 0 12,65 12,65 2 000 000 0 0 2000000 24000 1976000 296400 24840 11604 259956 0 13,00 13,00 3 000 000 0 0 3000000 24000 2976000 446400 24840 11604 409956 0 13,67 13,67 3 500 000 0 0 3500000 24000 3476000 521400 24840 11604 484956 0 13,86 13,86 4 000 000 0 0 4000000 24000 3976000 596400 24840 11604 559956 0 14,00 14,00 Pozn. : není-li uvedeno jinak, jsou hodnoty v tabulce v korunách


Přílohy

Příloha 14 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP v roce 2007 – uplatněna sleva na poplatníka

Příjmy (Kč)

96 000 120 000 140 000 180 000 220 000 260 000 300 000 400 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 4 000 000

Sociální poj.

Zdravotní poj.

(Kč)

(Kč)

7 680 9 600 11 200 14 400 17 600 20 800 24 000 32 000 40 000 80 000 136 560 160 000 320 000

4 320 5 400 6 300 8 100 9 900 11 700 13 500 18 000 22 500 45 000 76 815 90 000 180 000

Zdroj: na základě Jebáčkové, V. 2008

Zaokrouhl ený ZD

Daň (Kč)

(Kč)

84 000 105 000 122 500 157 500 192 500 227 500 262 500 350 000 437 500 875 000 1 493 600 1 750 000 3 500 000

10 080 12 600 14 700 21 441 28 091 34 741 41 391 58 016 74 641 157 766 275 300 324 016 853 412

Sleva poplatník

Výsledná daň

Zatížení daní

(Kč)

(Kč)

(%)

7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200

2 880 5 400 7 500 14 241 20 891 27 541 34 191 50 816 67 441 150 566 268 100 316 816 846 212

3,00 4,50 5,36 7,91 9,50 10,59 11,40 12,70 13,49 15,06 15,71 15,84 21,16

Zatížení SP, ZP (%) 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5


15,50 17,00 17,86 20,41 22,00 23,09 23,90 25,20 25,99 27,56 28,21 28,34 33,66

Přílohy

Příloha 15 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP v roce 2007 – uplatněna sleva na poplatníka Příjmy § 7 (Kč)

100 000 120 000 140 000 180 000 220 000 260 000 300 000 400 000 500 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 4 000 000

Sociální poj.

Zdravotní Zaokrouhlený MinZD poj. ZD

(Kč)

(Kč)

(Kč)

17 885 17 760 20 720 26 640 32 560 38 480 44 400 59 200 74 000 143 856 143 856 143 856 143 856

16 313 16 313 16 313 16 313 16 313 17 550 20 250 27 000 33 750 65 610 65 610 65 610 65 610

65 800 85 900 102 900 137 000 171 100 203 900 235 300 313 800 392 200 790 500 1 497 500 1 790 500 3 790 500

Zdroj: na základě Jebáčkové, V., 2008

(Kč)

Daň (Kč)

120 800 14 496 120 800 14 496 120 800 14 496 x 17 546 x 24 025 x 30 257 x 37 237 x 56 862 x 80 732 x 208 188 x 434 428 x 528 188 x 1 168 188

Sleva poplatník

Výsledná daň

Celkové odvody

Zatížení Zatížení Celkové daní SP, ZP zatížení

(Kč)

(Kč)

(Kč)

(%)

(%)

(%)

7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200 7 200

7 296 7 296 7 296 10 346 16 825 23 057 30 037 49 662 73 532 200 988 427 228 520 988 1 160 988

41 494 41 369 44 329 53 299 65 698 79 087 94 687 135 862 181 282 410 454 636 694 730 454 1 370 454

7,30 6,08 5,21 5,75 7,65 8,87 10,01 12,42 14,71 20,10 25,03 26,05 29,02

34,20 28,39 26,45 23,86 22,22 21,55 21,55 21,55 21,55 20,95 12,27 10,47 5,24

41,49 34,47 31,66 29,61 29,86 30,42 31,56 33,97 36,26 41,05 37,30 36,52 34,26

Přílohy

Příloha 16 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP řemeslná živnost – paušální výdaje, uplatněna sleva na poplatníka Příjmy 96 000 100 000 120 000 140 000 160 000 180 000 200 000 220 000 240 000 260 000 280 000 300 000 350 000 400 000 450 000 500 000 828 000 1 000 000 1 707 000 2 000 000 3 500 000 4 000 000

Výdaje (80%) 76 800 80 000 96 000 112 000 128 000 144 000 160 000 176 000 192 000 208 000 224 000 240 000 280 000 320 000 360 000 400 000 662 400 800 000 1 365 600 1 600 000 2 800 000 3 200 000

Sociální Zdravotní poj. poj. 20772 19205 20772 19205 20772 19205 20772 19205 23360 19205 26280 19205 29200 19205 32120 19205 35040 19205 37960 19205 40880 19205 43800 20250 51100 23625 58400 27000 65700 30375 73000 33750 120888 55890 146000 67500 249222 115223 292000 135000 498459 230452 498459 230452


Základ daně 19200 20000 24000 28000 32000 36000 40000 44000 48000 52000 56000 60000 70000 80000 90000 100000 165600 200000 341400 400000 700000 800000

Daň 2880 3000 3600 4200 4800 5400 6000 6600 7200 7800 8400 9000 10500 12000 13500 15000 24840 30000 51210 60000 105000 120000

Sleva Výsledná Zatížení poplatník daň daní (%) 2880 0 0,00 3000 0 0,00 3600 0 0,00 4200 0 0,00 4800 0 0,00 5400 0 0,00 6000 0 0,00 6600 0 0,00 7200 0 0,00 7800 0 0,00 8400 0 0,00 9000 0 0,00 10500 0 0,00 12000 0 0,00 13500 0 0,00 15000 0 0,00 24840 0 0,00 24840 5160 0,52 24840 26370 1,54 24840 35160 1,76 24840 80160 2,29 24840 95160 2,38 Zdroj: výpočty autora

Zatížení Celkové SZ a ZP (%) zatížení (%) 41,64 41,64 39,98 39,98 33,31 33,31 28,56 28,56 26,60 26,60 25,27 25,27 24,20 24,20 23,33 23,33 22,60 22,60 21,99 21,99 21,46 21,46 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,35 21,87 21,35 22,89 21,35 23,11 20,83 23,12 18,22 20,60

Přílohy

Příloha 17 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP řemeslná živnost – paušální výdaje, uplat. sleva na popl.,zvýhod.dítě Příjmy

Výdaje (80%)

Soc. poj.

Zdravotní poj.

Zaokr. ZD

Daň

Sleva poplat.

Sleva dítě

Výsl. daň

Daň. bonus

Zatížení daní (%) Zat. SP a ZP (%)

Celk. zat. (%)

96 000

76 800

20772

19205

19200

2880

2880

0

0

11604

-12,09

41,64

29,56

100 000

80 000

20772

19205

20000

3000

3000

0

0

11604

-11,60

39,98

28,37

120 000

96 000

20772

19205

24000

3600

3600

0

0

11604

-9,67

33,31

23,64

140 000

112 000

20772

19205

28000

4200

4200

0

0

11604

-8,29

28,56

20,27

160 000

128 000

23360

19205

32000

4800

4800

0

0

11604

-7,25

26,60

19,35

180 000

144 000

26280

19205

36000

5400

5400

0

0

11604

-6,45

25,27

18,82

200 000

160 000

29200

19205

40000

6000

6000

0

0

11604

-5,80

24,20

18,40

220 000

176 000

32120

19205

44000

6600

6600

0

0

11604

-5,27

23,33

18,06

242 900

194 320

35464

19205

48500

7275

7275

0

0

11604

-4,78

22,51

17,73

260 000

208 000

37960

19205

52000

7800

7800

0

0

11604

-4,46

21,99

17,52

280 000

224 000

40880

19205

56000

8400

8400

0

0

11604

-4,14

21,46

17,31

300 000

240 000

43800

20250

60000

9000

9000

0

0

11604

-3,87

21,35

17,48

350 000

280 000

51100

23625

70000

10500

10500

0

0

11604

-3,32

21,35

18,03

400 000

320 000

58400

27000

80000

12000

12000

0

0

11604

-2,90

21,35

18,45

450 000

360 000

65700

30375

90000

13500

13500

0

0

11604

-2,58

21,35

18,77

500 000

400 000

73000

33750

100000

15000

15000

0

0

11604

-2,32

21,35

19,03

1 000 000

800 000

146000

67500

200000

30000

24840

5160

0

6444

-0,64

21,35

20,71

1 214 800

971 840

177361

81999

242900

36435

24840

11595

0

0

0,00

21,35

21,35

1 707 000

1 365 600

249222

115223

341400

51210

24840

11604

14766

0

0,87

21,35

22,22

2 000 000

1 600 000

292000

135000

400000

60000

24840

11604

23556

0

1,18

21,35

22,53

3 500 000

2 800 000

498459

230452

700000

105000

24840

11604

68556

0

1,96

20,83

22,78

4 000 000

3 200 000

498459

230452

800000

120000

24840

11604

83556

0

2,09

18,22

20,31



Přílohy

Příloha 18 Zdanění příjmů podle § 7 ZDP v roce 2011 - uplatněna sleva na poplatníka Příjmy

Sociální poj.

Zdravotní poj.

Základ daně

Daň

Sleva poplatník

Výsledná daň

Zat. daní (%)

Zat. SP a ZP (%)

Celkové zat. (%)

96 000

21673

20040

96000

14400

23640

0

0,00

43,45

43,45

100 000

21673

20040

100000

15000

23640

0

0,00

41,71

41,71

120 000

21673

20040

120000

18000

23640

0

0,00

34,76

34,76

140 000

21673

20040

140000

21000

23640

0

0,00

29,80

29,80

160 000

23360

20040

160000

24000

23640

360

0,23

27,13

27,35

165 600

24178

20040

165600

24840

23640

1200

0,72

26,70

27,43

180 000

26280

20040

180000

27000

23640

3360

1,87

25,73

27,60

200 000

29200

20040

200000

30000

23640

6360

3,18

24,62

27,80

220 000

32120

20040

220000

33000

23640

9360

4,25

23,71

27,96

240 000

35040

20040

240000

36000

23640

12360

5,15

22,95

28,10

260 000

37960

20040

260000

39000

23640

15360

5,91

22,31

28,22

280 000

40880

20040

280000

42000

23640

18360

6,56

21,76

28,31

300 000

43800

20250

300000

45000

23640

21360

7,12

21,35

28,47

350 000

51100

23625

350000

52500

23640

28860

8,25

21,35

29,60

400 000

58400

27000

400000

60000

23640

36360

9,09

21,35

30,44

450 000

65700

30375

450000

67500

23640

43860

9,75

21,35

31,10

500 000

73000

33750

500000

75000

23640

51360

10,27

21,35

31,62

1 000 000

146000

67500

1000000

150000

23640

126360

12,64

21,35

33,99

1 707 000

249222

115223

1707000

256050

23640

232410

13,62

21,35

34,97

2 000 000

292000

135000

2000000

300000

23640

276360

13,82

21,35

35,17

3 500 000

511000

236250

3500000

525000

23640

501360

14,32

21,35

35,67

4 000 000

520134

240473

4000000

600000

23640

576360

14,41

19,02

33,42



Přílohy

Příloha 19 Zdanění příjmů podle § 6 ZDP v roce 2011 - uplatněna sleva na poplatníka SP a ZP Základ Příjmy zaměstnavatel daně Daň 96 000 32640 128600 19290 100 000 34000 134000 20100 120 000 40800 160800 24120 123 600 42024 165600 24840 140 000 47600 187600 28140 160 000 54400 214400 32160 180 000 61200 241200 36180 200 000 68000 268000 40200 220 000 74800 294800 44220 240 000 81600 321600 48240 260 000 88400 348400 52260 280 000 95200 375200 56280 300 000 102000 402000 60300 350 000 119000 469000 70350 400 000 136000 536000 80400 450 000 153000 603000 90450 500 000 170000 670000 100500 1 000 000 340000 1340000 201000 1 707 000 580380 2287300 343095 2 000 000 605636 2605600 390840 4 000 000 605636 4605600 690840 Pozn. : není-li uvedeno jinak, jsou hodnoty v tabulce v korunách

Sleva poplatník 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640 23640

Výsledná daň 0 0 480 1200 4500 8520 12540 16560 20580 24600 28620 32640 36660 46710 56760 66810 76860 177360 319455 367200 667200

Zatížení daní (%) 0,00 0,00 0,40 0,97 3,21 5,33 6,97 8,28 9,35 10,25 11,01 11,66 12,22 13,35 14,19 14,85 15,37 17,74 18,71 18,36 16,68

SP a ZP Zatížení SP a ZP zaměstnance zaměstnance (%) 10560 11,00 11000 11,00 13200 11,00 13596 11,00 15400 11,00 17600 11,00 19800 11,00 22000 11,00 24200 11,00 26400 11,00 28600 11,00 30800 11,00 33000 11,00 38500 11,00 44000 11,00 49500 11,00 55000 11,00 110000 11,00 187770 11,00 195941 9,80 195941 4,90


Celkové zat (%) 11,00 11,00 11,40 11,97 14,21 16,33 17,97 19,28 20,35 21,25 22,01 22,66 23,22 24,35 25,19 25,85 26,37 28,74 29,71 28,16 21,58

No title

Recommend Documents