Neplatnost dohody o konkurenční doložce a náhrada škody. Obsah:

Vydání Listopad 2010 | www.roedl.cz

Obsah: Právo aktuálně > Neplatnost dohody o konkurenční doložce a náhrada škody Daně aktuálně > Vliv změny zákona o daních z příjmů na fotovoltaické elektrárny Ekonomika aktuálně > Interpretace Národní účetní rady – část II Podnikové poradenství aktuálně > Hledáte nové spolupracovníky? Pomůžeme Vám je najít … Rödl & Partner Intern > Semináře

Právo aktuálně > Neplatnost dohody o konkurenční doložce a náhrada škody Napsali robert divisek a Barbora Susanszká | Kon-

kureční doložka jako nástroj pro zaměstnavatele bránit své podnikání, tedy výrobní postupy, obchodní kontakty a podobně. Jaká jsou rizika vyplývající z  neplatně sjednané dohody o konkurenční doložce? A jak je to s náhradou škody? Blíže v následujících řádcích.

V dohodě o konkurenční doložce, kterou uzavírá zaměstnanec a zaměstnavatel, se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s  předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Součástí takovéto dohody musí být závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění. Dle Nejvyššího soudu České republiky (rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1773/2008 ze dne 30.10.2009): „V případě, že se

zaměstnanec řídil neplatnou dohodou o tzv. konkurenční doložce, proto že skutečně nevykonával po sjednanou dobu po skončení pracovního poměru výdělečnou činnost, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, a že mu tím vznikla majetková újma, je nepochybné, že taková majetková újma představuje na straně zaměstnance škodu. Nezpůsobil-li zaměstnanec neplatnost dohody o tzv. konkurenční doložce výlučně sám, nemůže mu neplatnost právního úkonu být "na újmu" a zaměstnavatel je mu povinen vzniklou škodu nahradit.“ Pokud tedy zaměstnanec a  zaměstnavatel uzavřou dohodu o  konkurenční doložce, která bude z  nějakého důvodu neplatná, a zaměstnanec se bude touto neplatnou konkurenční doložkou řídit, tzn. nebude vykonávat předmětnou činnost, a  vznikne mu v  důsledku tohoto jednání škoda, pak je zaměstnavatel povinen mu tuto škodu nahradit. Samozřejmě by však bylo na zaměstnanci prokázat vznik a výši škody; riziko zde však pro zaměstnavatele stále je. S  ohledem na výše uvedené je tedy třeba dbát ustanovení zákoníku práce a dodržet podmínky pro sjednání platné dohody o  konkurenční doložce. Nehledě na skutečnost, že při neplatné dohodě by se zaměstnanec nemusel řídit konkurenční doložkou a mohl tedy bývalému zaměstnavateli například nebezpečně konkurovat nebo jinak škodit.

2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Listopad 2010

Především je třeba uvést, že dohoda o konkurenční doložce musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. Doba omezení činnosti zaměstnance může být maximálně jeden rok, a  jak bylo uvedeno výše, musí dohoda o konkurenční doložce obsahovat závazek zaměstnavatele k finanční kompenzaci. Konkurenční doložka může být sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo později v průběhu trvání pracovního poměru. Pozor však: byla-li se zaměstnancem sjednána zkušební doba, pak je možné dohodu o konkurenční doložce uzavřít nejdříve po uplynutí zkušební doby, jinak je dohoda neplatná. Dále je nutné upozornit také na to, že dohodu o konkurenční doložce může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, jestliže je to možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, technologií nebo poznatků, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití, resp. zneužití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost. Konkurenční doložku tak nelze sjednat s  každým zaměstnancem, ale pouze s takovým, který s ohledem na pracovní zařazení má přístup k informacím zásadní povahy. V dohodě o konkurenční doložce lze sjednat smluvní pokutu – přiměřenou danému poměru – kterou je zaměstnanec povinen zaplatit, jestliže poruší závazek vyplývající z takovéto dohody. Závazek zaměstnance zanikne zaplacením pokuty.

Závěrem Zaměstnavatel může od dohody o  konkurenční doložce písemně odstoupit pouze za trvání pracovního poměru. Zaměstnanec může dohodu písemně vypovědět, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do patnácti dnů po uplynutí splatnosti. S  ohledem na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost sjednávání dohody o konkurenční doložce a zákonným náležitostem platnosti takovéto dohody. Za určitých okolností by totiž tento nástroj ochrany zaměstnavatele mohl zaměstnavateli samému způsobit nemalé potíže.

Kontakt pro další informace: Robert Divisek Rechtsanwalt/Associate Partner Tel.: +420 236 163 720 E-mail: [email protected]

Daně aktuálně > Vliv změny zákona o daních z příjmů na fotovoltaické elektrárny napsal Petr Ševčík | Nedávno schválená novela zákona

o  podpoře obnovitelných zdrojů a  navazující změna zákona o daních z příjmů. Dopad na oblast fotovoltaických elektráren. Kromě snižování přímé podpory prostřednictvím výkupních cen bude s  největší pravděpodobností omezena rovněž podpora nepřímá.

Nepřímá podpora doposud spočívala v  možnosti uplatnění osvobození příjmů z provozu ekologických zdrojů v roce uvedení do provozu a následujících pěti letech od uvedení zařízení do provozu a dále v možnosti nezahájení odepisování hmotného majetku po dobu osvobození ve vybraných případech. Rozhodnutí vlády o  schválení omezení nepřímé podpory se následně projevilo rovněž ve sněmovním tisku 130. Vláda jako navrhovatel přitom předložila novelu zákona tak, aby s  ním mohla vyslovit souhlas Poslanecká sněmovna již v  prvním čtení. Projednávání tisku je přitom zařazeno na pořad 7. schůze Poslanecké sněmovny, která má probíhat od 26.10.2010. Uvedené změny mohou při dalším jednání v obou komorách Parlamentu ČR být ještě podstatně změněny. Přesto si dovolujeme s ohledem na dosah těchto změn na běžící i připravované projekty informovat o přípravě novely již nyní. Cílem vládního návrhu zákona je především zrušení osvobození příjmů z provozu ekologických zdrojů a zařízení, a to s účinností od 1. ledna 2011. Zrušení osvobození se přitom bude týkat jak fyzických, tak i právnických osob, a současně se bude vztahovat i na ostatní alternativní zdroje energie. Osvobození bude tedy možné využít naposledy za zdaňovací období, které začíná v roce 2010 a jeho zrušení se dotkne rovněž zařízení, která byla uvedena do provozu před rokem 2011 (tj. datem, kdy novela zákona má dle překladatele nabýt účinnosti). Druhou podstatnou změnou v této oblasti je nemožnost uplatnit přerušení odepisování v případech, kdy to bylo doposud přípustné. Technologická část solárních elektráren, která je tvořena solárními panely, měniči a  rozvaděči bude odepisována podle návrhu 240 měsíců v režimu časových odpisů tzn. bez možnosti jejich přerušení. Rovněž i tato změna se dotkne zařízení uvedených do provozu před novelou s tím, že zůstatková cena hmotného majetku se doodepíše časově po zbývající dobu do 240 měsíců po uvedení majetku do užívání.

U majetku, kde nebylo doposud zahájeno odepisování, začne běžet doba pro časový odpis počínaje zahájením zdaňovacího období v roce 2011. Technické zhodnocení provedené na majetku má zvyšovat vstupní cenu majetku, přičemž po dokončení tohoto zhodnocení bude činit doba odepisování alespoň 120 měsíců. Přitom podle návrhu, který byl původně předložen do vlády a prošel připomínkovým řízením, se měla novela týkat pouze nově připojených zařízení. Rozhodující pro uplatnění nového či starého režimu daně z příjmů měl být okamžik schválení podle stavebních předpisů a zahájení výroby elektrické energie v souladu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Vláda nakonec přijala variantu, která dopadá rovněž na již realizované projekty. Novelizace tak pomíjí dlouhodobost investic, pro které jsou podmínky uplatnění osvobození od daně a možné přerušení odepisování významné, mj. i z hlediska financování projektů. Dle názoru předkladatele ovšem takto koncipovaná změna nepřináší nebezpečí pravé retroaktivity ve smyslu judikatury Ústavního soudu. Návrh se dotýká také daňové uznatelnosti nájemného z  finančního leasingu majetku, který tvoří FTV elektrárny (resp. jejich technologickou část). Doba finančního pronájmu pro účely zachování daňové uznatelnosti nájemného bude muset nově trvat alespoň 240 měsíců. Připravovaná změna by se měla dotknout rovněž dalších oblastí. Z těch významnějších lze zmínit zejména zpřísnění podmínek zrušení rezervy na opravy hmotného majetku při porušení podmínky deponování prostředků na samostatný účet. Podle stávající právní úpravy platí, že rezerva se zruší až ve zdaňovacím období následujícím po období, kdy k porušení podmínky deponování došlo. Do budoucna by tak tvorba příslušné rezervy byla daňově neúčinná již v období, za které je podáváno daňové přiznání. Rovněž by mělo dojít ke zmírnění podmínek pro daňový odpis pohledávek, o nichž bylo účtováno v daňových výnosech. Nově by mělo být přípustné u zahraničních fondů kolektivního investování uplatnit sníženou pětiprocentní sazbu daně jako u subjektů založených podle zákona 189/2004 o kolektivním investování. Dosavadní rozlišování vyvolávalo pochybnosti o slučitelnosti národní úpravy s právem EU, a to zejména ve vztahu k zákazu diskriminace. Zákon o  daních z  příjmů by neměl přihlížet k  některým již provedeným změnám v oblasti účetnictví, tj. zavedení komponentního odepisování. Jak bylo výše uvedeno, návrh zákona byl teprve předložen Poslanecké sněmovně, nelze v něm uvedené skutečnosti považovat za konečné. Při projednávání v Poslanecké sněmov-

ně dojde pravděpodobně ke změnám a dalším doplněním, na druhé straně dopady do dlouhodobých projektů fotovoltaických elektráren jsou natolik zásadní, že si na připravované změny dovolujeme upozornit již nyní.

Kontakt pro další informace: JUDr. Ing. Petr Ševčík daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

Ekonomika aktuálně > Interpretace Národní účetní rady – část II Napsala Jitka Brázdilová | Poslední z vydaných stano-

visek Národní účetní rady. Jak účtovat úplatně nabytá věcná břemena a  další související informace v  následujících řádcích.

ÚI-16 Účtování úplatně nabytého samostatného věcného břemene Interpretace nejprve popisuje podstatu institutu věcných břemen: omezují vlastníka nemovité věci (povinného) ve prospěch někoho jiného (věcné právo oprávněného) tak, že mu ukládají povinnost něco strpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele, tj. váznou na věci jako břemeno. Předmětem interpretace je věcné břemeno pořízené samostatně a za úplatu. Samostatným účetním pořízením věcného břemene se myslí jeho nezávislost na nemovitosti (ať již bylo pořízeno současně s ní nebo zvlášť). Způsob nabytí u oprávněného a na druhé straně způsob poskytnutí u  povinného může být úplatný nebo bezúplatný. Doba trvání věcného břemena může být na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Problémem se jevilo to, jak k  věcnému břemenu přistoupit z hlediska účetnictví. Věcné břemeno je právo a pokud trvá

4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Listopad 2010

déle než jeden rok, účetně představuje u oprávněného subjektu spolehlivě ocenitelné aktivum, které je výsledkem minulých událostí a přináší mu ekonomický prospěch. Někdy je v praxi oprávněných subjektů věcné břemeno účtováno jako náklad příštích období. Ačkoliv tento postup má z hlediska dopadu do hospodářského výsledku stejný efekt, není z hlediska vypovídací hodnoty rozvahy správný, protože hodnota věcného břemene nezůstává v rozvaze v brutto hodnotě. Interpretace řeší nejasnosti v tom, jak o věcných břemenech účtovat. Oprávněný subjekt úplatně nabyté dlouhodobé věcné břemeno oceňuje pořizovací cenou a vykazuje ho jako dlouhodobý nehmotný majetek (účet 014 Ocenitelná práva). Pokud je nabývací smlouva uzavřena na dobu určitou, použije se časový účetní odpis v souladu s ní. V případě, kdy je smlouva uzavřena na dobu neurčitou, použije se účetní odpis stanovený v interní směrnici. Stanovení toho odpisu má vycházet z konkrétních okolností a přihlížet k době očekávaného prospěchu. Jestliže se věcné břemeno váže k odpisovanému majetku, pak doba odpisu břemene nesmí překročit dobu odepisování tohoto majetku. U povinného subjektu je úplatně poskytnuté dlouhodobé věcné břemeno časově rozlišeným výnosem. Jeho časové rozlišování je prováděno po dobu určitou dle smlouvy. V případě smlouvy na dobu neurčitou se povinný může (v závislosti na významnosti částky) rozhodnout, zda příjem zahrne do výnosů jednorázově anebo postupně po dobu stanovenou interní směrnicí. Informace o  věcných břemenech je potřeba u  povinného i oprávněného uvést a vysvětlit v příloze účetní závěrky. K řešení této problematiky interpretací NÚR č. 16 je potřeba ještě navíc dodat, že evidenci práv, pokud se o nich neúčtuje v  rozvaze, jsou účetní jednotky dle ČÚS č. 001 povinny účtovat na podrozvaze. U povinného by se tedy mělo účtovat o  všech věcných břemenech, ať byly poskytnuty úplatně či bezúplatně. U oprávněného by se mělo zde účtovat o věcných břemenech nabytých bezúplatně nebo o  přijatých věcných břemenech krátkodobých, tj. účtovaných do nákladů.

Kontakt pro další informace: Ing. Jitka Brázdilová Auditorka/Associate Partner Tel.:+420 236 163 309 E-mail: [email protected]

Podnikové poradenství aktuálně > Hledáte nové spolupracovníky? Pomůžeme Vám je najít … Napsala Alena Spilková | Obsazujeme nejen manažerské

pozice typu jednatele, vedoucího závodu či finančního ředitele, ale i řadu dalších pozic, které předpokládají spolehlivé, pracovité a loajální spolupracovníky. Disponujeme rozsáhlou databází s jedinečnou nabídkou zdrojů specialistů z různých oborů. Vaše nové spolupracovníky Vám vyhledáme nejenom v České republice, ale i na Slovensku, Maďarsku či v jiných zemích. Níže nabízíme aktuální kandidáty z  různých oblastí, které máme nyní k dispozici.

Finance Beáta N. Vzdělání: > Univerzita Martina Luthera v Halle-Wittenberg, SRN, obor hospodářské a sociální vědy v zemědělství Praxe: > Vedoucí finančního a účetního oddělení > Asistentka auditora a daňového poradce Zvláštní dovednosti: > Němčina slovem i písmem > Controlling a plánování > Daňový a účetní systém ČR > MS Office, CRM systém Helios, SAP

Prodej Josef B. Vzdělání: > Executive US – MBA > ČVUT, Fakulta strojní Praxe: > Vedoucí prodeje Zvláštní dovednosti: > Angličtina a němčina slovem i písmem > Projekt management

Obchod, marketing, personalistika Markéta Z. Vzdělání: > Obchodní akademie > Open University Business School, obor marketing a management Praxe: > Human Resources Manager > International Operations Manager > Obchodní manažer Zvláštní dovednosti: > Angličtina, němčina > MS Office > Mindmanager > ICV: Marketing CIMA-A

Administrativa Jana M. Vzdělání: > VŠE, Fakulta ekonomicko-správní, obor hospodářská politika a správa Praxe: > Asistentka generálního ředitele > Asistentka vedoucí organizační složky Zvláštní dovednosti: > Angličtina, němčina > MS Office, Acrobat Adobe, SAP.

Kontakt pro další informace: Alena Spilková Podniková poradkyně Associate Partner Tel.: +420 236 163 400 E-mail: [email protected]

Rödl & Partner Intern > Semináře Připravujeme: v listopadu přijďte diskutovat ke kulatému stolu o efektivním uplatnění pohledávek vůči dlužníkům v  ekonomických problémech (10. listopadu 2010, konferenční sál společnosti Rödl & Partner) v prosinci nejen k chystaným k daňovým novinkám, ale zejména k novému daňovému řádu pohovoří poradci našeho daňového týmu (1. prosince 2010, angelo Hotel Prague) O  programu jednotlivých seminářů Vás budeme postupně informovat v  této rubrice, podrobnosti lze rovněž získat na www.roedl.cz (sekce Události).  - jsv-

6 Mandantenbrief | Vydání Listopad 2010

Mandantenbrief Listopad 2010, č. 11 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Redakce: Bc. Jana Švédová Více informací naleznete na www.roedl.cz