Název vzdělávacího programu: Školitel první pomoci – výuka zážitkem Minimální kompetenční profil: Lektor prevence a první pomoci v oblasti práce s dětmi a mládeží Organizace: Prázdninová škola Lipnice o. s.
A.
Cíl vzdělávacího programu
Připravit absolventa na výuku první pomoci zážitkovou metodou: předat znalosti o život ohrožujících stavech, dostatečných pro bezchybný výklad a hodnocení nácvikových situací u absolventů vzdělávacího programu Poskytovatel první pomoci upevnit základní dovednosti získané v předchozím vzdělávacím programu prakticky nacvičit organizaci, provádění a vytěžování zážitkových metod Konkrétní cíle Absolvent bude: mít znalosti alespoň v rozsahu metodického manuálu (život ohrožující stavy) umět odpovídat na laické dotazy (ty co se objevují opakovaně) umět připravit přednášku na základní témata umět se při výkladu vyhnout základním chybám, které by mohly vést k ohrožení života mít praktické dovednosti v základních tématech (život ohrožující stavy - viz níže) umět připravit strukturovaný výklad, umí shrnout téma, umí odpovídat na průběžné dotazy, dodržet strukturu přednášky umět rozlišovat a vhodně použije jednotlivé formy zážitkových technik (demonstrace, simulace, nácvik, mikrosimulace, malá a velká simulace) znát základní výukové pomůcky a práci s materiálem na kurzu, umí pracovat s hlasem, umí zaujmout účastníky, umí vhodně používat obrázky a schémata, umí psát čitelně na flipchart umět reflektovat základní chyby účastníků při simulacích (život ohrožující stravy) umět rozebrat malou simulaci nebo demonstraci (1 zachránce:1 figurant) znát rizika zážitkových metod, bude si vědom individuálního prožívání výkladu i nácviku
B.
Cílová skupina
Cílovou skupinou jsou pracovníci pracující s dětmi a mládeží. Požadavky na účastníky Věk účastníka je min. 18 let, má ukončené základní vzdělání, vlastní zájem účasti na vzdělávacím programu, předpoklady pro lektorskou činnost (osobnostní). Počet účastníků Doporučený počet je 15, maximální počet je 18, optimum je stanoveno na 16 účastníků. Účastník prokáže znalosti a dovednosti v rozsahu minimálního kompetenčního profilu Pracovník pracující v organizaci poskytující výchovně vzdělávací aktivity pro děti a mládež – oblast první pomoci a prevence (průřezová kompetence).
C. Forma vzdělávacího programu včetně hodinové dotace Vzdělávací program realizován prezenční formou, doporučeno je rozdělení na tři části. Mezi jednotlivými částmi probíhá samostudium zadaných témat (viz Povinná literatura) Formy vzdělávání Je využito skupinové formy a při přípravě vlastních zážitkových technik se s účastníky pracuje individuálně po předchozím týmovém řešení formou workshopu. Hodinová dotace vzdělávacího programu Celková časová dotace vzdělávacího programu je 60 hodin. D.
Metody vzdělávání přednáška s integrovaným nácvikem dovedností demonstrace použití dovedností a znalostí účastníkem nácvikové situace (simulace) s následným rozborem řízená diskuse Charakteristika simulační metody: simulace je prostředek k fixaci dovedností a motivací k dalšímu studiu simulace není forma zkoušení, příležitost prožít si možné chyby je podporou pozdějšího správného postupu zpětná vazba lektorem je poskytována v co nejmenších skupinách klíčové dovednosti jsou účastníkem používány v simulacích opakovaně
E.
Didaktické prostředky
Je třeba zajistit základní kancelářské potřeby (flipchart, papíry, fixy) a dataprojektor, audiotechniku, notebook. Jako didaktické pomůcky jsou využity: video a audio nahrávky autorizované pro výuku první pomoci; výukové plakáty (Člověk zevnitř, 3 kroky první pomoci); resuscitační pomůcky; resuscitační manekýn – dospělý – realistický; resuscitační manekýn – cvičný; resuscitační manekýn – kojenec; příslušenství k resuscitačním manekýnům – desinfekce, plíce; cvičné autolékárny a lékárny; cvičný zdravotnický materiál (obvazy, rukavice, šátky atd.); Karimatky a podložní plachty pro nácvik venku; ukázky zdravotnického materiálu a techniky (epipen, AED, glukagon, středisková lékárna, obvazy); maskovací materiál a muláže pro simulace (umělá krev); kazuistiky Dále viz část J. Materiální a technické zabezpečení. F.
Inovativnost
Vzdělávací program je inovativní v rozsahu a komplexnosti využití metody simulace pro vzdělávání, který umožňuje účastníkům s podporou lektorů individuálně rozvíjet vlastní dovednosti. V kontextu vzdělávacích aktivit pro lektory (školitele) první pomoci není tento přístup běžně používán. V oblasti cílů je princip inovativnosti naplněn přístupem k určení cílů, které jsou provázány s minimálním kompetenčním profilem.
G.
Popis vzdělávacího programu
Obsah a hodinová dotace vzdělávacích modulů Modul 1 (6 hodin) Anotace: cílem prvního modulu je ujasnění priorit ve výuce první pomoci a dramaturgie výuky včetně použití zážitku Rozpis probíraných témat: sjednocení terminologie a obsahových prvků výuky; teoretický rozbor postupu první pomoci „Tři kroky“; dramaturgie kurzu; použití simulací a nácviků ve výuce; příprava zážitkových technik; zpracování zážitku a rozbor
Modul 2 (10 hodin) Anotace: modul č. 2 je zaměřen na jednotlivé zážitkové techniky, velká část je věnována simulacím Rozpis probíraných témat: organizační, dramaturgická a psychická náročnost simulací; cíle simulací -; instrukce figurantům i záchranářům; výběr témat simulací, složitost a náročnost jednotlivých modelových situací Modul 3 (14 hodin) Anotace: cílem modulu č. 3 je teoretický podklad jednotlivých témat první pomoci Rozpis probíraných témat: zhodnocení situace (důraz na bezpečnost); okamžité a druhotné vyšetření (důraz na kontrolu dýchání a sledování stavu); zhodnocení bezvědomí (škálování, výstupy); resuscitace (rozpoznání nutnosti, kvalita, modifikace postupu u dětí, ochranné pomůcky, defibrilátor); zhodnocení mechanismu úrazu (vnitřní zranění, páteř); ochrana krční páteře; rozpoznání dalších život ohrožujících stavů vyžadujících zásah záchranné zdravotnické služby (bolest na hrudi, porucha dýchání, křečové stavy, poruchy vědomí, neurologické příhody, krvácení, úraz hlavy, alergie, popálení); zdůraznění klíčových bodů témat
Modul 4 (9 hodin) Anotace: modul č. 4 je věnován lektorským dovednostem (prolínají se teoretické bloky, workshopy a praktická cvičení) Rozpis probíraných témat: prezentace lektora; řeč těla a první dojem; struktura sdělení; úskalí prezentačních forem; tvorba osnovy a práce se shrnutím Modul 5 (5 hodin) Anotace: cílem modulu č. 5 je práce se zpracováním rizika zážitku a psychickými riziky vyplývajícími s prací se zážitkem a výukou první pomoci
Rozpis probíraných témat: spektrum zážitkových technik z hlediska psychického rizika; hraniční témata a události ve vztahu k výuce první pomoci; sdílení emocí – sharing; vedení review; práce se skupinou
Modul 6 (10 hodin) Anotace: modul č. 6 je zaměřen na praktickou tvorbu vlastních modelových situací na kurzu Rozpis probíraných témat: příprava vlastních bloků; zpětná vazba k práci; přednášení Modul 7 (6 hodin) Anotace: cílem tohoto modulu je provést přezkoušení účastníků Rozpis probíraných témat: samostatné vedení modelové situace včetně rozboru; lektorské vystoupení na dané téma; zodpovídání dotazů; shrnutí Povinná literatura Skripta první pomoci ZDrSEM, Brno: Computer Press, 2006. Doporučená literatura Hasík J. Nebojte se první pomoci. Brno: MAAGS, 2003. Franěk O., Sukupová P. První pomoc nejsou žádné čáry, ale dokáže zázraky: minipříručka první pomoci, 2009. Ilcor Guidelines 2010. [online]. [cit. 2012-04-10] Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Doporu%C4%8Den%C3%AD_pro_resuscitaci_2010#Guidelines_2010 Příručka první pomoci. Perfekt, 2007. Smith T. Lidské tělo, Praha: Fortuna Libri, 2007. Ertlová F., Mucha J., Přednemocniční neodkladná péče. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2003. Šebek M. Nejčastěji se vyskytující akutní stavy (el.), 2008. Plintovič M. První pomoc a úvod do cestovní a horské medicíny, Olomouc: UJEP, 2007. Mareček V. První pomoc a kniha úrazů. Praha: Verlag Dashöfer, 2009. Kubíková Z. A kol. První pomoc a jak ji učit. Brno: Masarykova univerzita, 2009. Kapesní vydání doporučených postupů v resuscitaci. Praha: ČRR, 2006. Beránková M. a kol. První pomoc pro střední zdravotnické školy. Praha: Informatorium 2002. Bydžovský J. První pomoc, Praha: Grada Publishing, 2004. Herbs D. První pomoc – stručný průvodce pro každého. Brno: Cerm, 2000. Keggenhoff F. První pomoc – jak poskytnout rychlou a správnou první pomoc. Praha: Ikar, 2006. Kelnerová J. První pomoc pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada Publishing, 2007. Madian A. První pomoc na cestách. Praha: Grada, 2007. Petržela M. První pomoc pro každého. Praha: Grada Publishing, 2007. Pokorný J. Lékařská první pomoc. Praha: Galén, 2003. Stelzer J. První pomoc pro každého. Praha: Grada Publishing, 2007. Gregora M. První pomoc u dětí. Praha: Mladá fronta, 2004.
Pro potřeby budoucích školitelů vznikla stránka http://www.zdrsem.cz/kurzy/skolitel---pro-absolventy/metodicke-materialy.aspx ,
kde jsou uvedeny komentované odkazy k resuscitaci, mrtvici, tonutí a další metodické manuály. Na stránce budou další metodické materiály postupně přibývat.
H. Časový harmonogram Přibližně týden před realizací prezenční částí probíhá první schůzka týmu, kde šéflektor přednese připravený scénář jednotlivých prezenčních setkání a rozdělí jednotlivá témata a moduly mezi lektory. Prezenční část je realizována ve třech třídenních setkáních během tří měsíců. Mezi jednotlivými prezenčními částmi se věnují účastníci samostudiu, které je nepovinné a nad rámec časové dotace.
I.
Personální zajištění
Lektor 1 by měl mít vysokoškolské lékařské vzdělání a praxi, vhodný je obor anesteziologie a resuscitace, další specializaci např. ARO, minimálně 10 let praxe v záchranné zdravotnické službě, minimálně 5 let pedagogická praxe, psychoterapeutický výcvik Lektor 2 by měl mít minimální vzdělání VOŠ, např. „diplomovaný zdravotnický záchranář“, min. 5 let člen skupiny dobrovolných záchranářů, měl by mít minimálně 1 rok stáž na Záchranné zdravotnické službě Lektor 3 a 4 by měl mít vysokoškolské lékařské vzdělání a praxi, vhodný je obor anesteziologie a resuscitace, praxi v záchranné zdravotnické službě, být lektorem - zdravotnickým instruktorem Českého červeného kříže Další možní lektoři: Studenti lékařských ročníků (6. ročník), s praxí např. záchranář kynologie, záchranář Horské služby, lektor Českého červeného kříže, absolvent psychoterapeutického výcviku J.
Materiální a technické zabezpečení
K realizaci vzdělávacího programu je třeba mít k dispozici adekvátní školící středisko s odpovídajícím prostředí venku i uvnitř a definovanými materiálními pomůckami. Přednášecí místnost je vybavena kobercem, aby bylo možné provádět nácvik na zemi. Jako zázemí slouží další dvě místnosti nebo prostory, které je možno použít při dělené výuce a nácvicích. Objekt má zázemí pro účastníky (kuchyňka, WC, případně sklad). Pro praktický nácvik v těsné blízkosti střediska (do max. 1 minuty od budovy) je vhodná travnatá a bezpečná plocha. Pro simulované akce je třeba vybrat vhodné okolí v členitém, bezpečném terénu (do max. 5 minut od střediska). K.
Vyhodnocení
Absolvent je schopen vést kurz první pomoci zážitkovou metodou v rozsahu 1 dne. Má potřebné znalosti pro přípravu delšího kurzu, pokud bude dále pracovat na svých odborných znalostech. Absolvent je po ukončení programu schopen zvládat níže uvedené dovednosti, zná níže uvedené znalosti. Lektorské dovednosti a znalosti
Absolvent umí připravit a vytvořit program pro krátký kurz první pomoci umí pracovat zážitkovou formou výuky zná rizika zážitkové pedagogiky a umí s nimi pracovat ovládá základní lektorské a prezentační dovednosti umí shrnout odborná témata a vybrat z nich klíčové informace dokáže vytvořit a aplikovat metody ve výchově a vzdělávání v oblasti vzdělávání dětí a mládeže používá různé metody a techniky neformálního vzdělávání v závislosti na cílech a potřebách programu a skupiny v souladu s časovými a prostorovými podmínkami využívá různé zdroje k získávání pestrých a současně účinných metod a aktivit je schopen stanovit si kritéria výběru metod pro specifickou aktivitu dokáže rozlišit formální a neformální vzdělávání a informativní učení a umí využít informativního učení pro podporu vzdělávacího procesu. pracuje s hodnotovým zázemím organizace zvládá diagnostikovat studijní předpoklady účastníků je schopen zjistit výchozí zkušenosti a znalosti účastníků je schopen stanovit základní požadavky pro konkrétní aktivitu tak, aby byla aktivita s účastníky realizovaná a naplnila vytčené cíle. dokáže kombinovat aktivity, metody a techniky tak, aby naplňovaly potřeby odlišných stylů učení (podle Kolbova cyklu) umí vytvořit koncept vzdělávací aktivity. na základě analýzy vzdělávacích potřeb cílové skupiny umí kombinovat aktivity, metody a techniky umí vytvořit scénář vzdělávací akce umí propojit cíle aktivity s kontextem ovládá základní lektorské dovednosti dokáže připravit a realizovat naplánovanou vzdělávací akci a reagovat na změny ve skupině, které v průběhu vzdělávání nastanou. používá různé metody a styly při vedení reflexe účastníků k probíraným tématům. používá různé lektorské přístupy při vyhodnocení přínosu vzdělávací aktivity pro účastníky zvládá konfliktní situace zajišťuje organizačně akci využívá principy uvádění her a aktivit a připravuje k nim legendu. dokáže zadat pravidla hry tak, aby byla pro všechny účastníky srozumitelná umí do zadané aktivity zasáhnout a případně upravit podle potřeb skupiny reaguje na skupinovou dynamiku dle potřeb jednotlivců a skupiny (utlumí/podpoří, klade důraz na jednotlivce nebo na skupinu). do programu umí zapojit aktivity podporující vývoj skupiny a interakcí v ní. dokáže udržet v procesu vzdělávání rovnováhu mezi jednotlivci a skupinou podle potřeby a cílů vzdělávacího procesu. je si vědom rizik spojených se skupinovou dynamikou a bere je v potaz při výběru specifických metod a technik využívá různých způsobů hodnocení a reflexe vzdělávání tak, aby byl schopen vyhodnotit naplnění didaktických cílů. umí rozlišit, co je důležité hodnotit kterými aktéry ve vzdělávání dokáže posoudit bezpečnostní rizika respektuje pravidla bezpečnosti dané organizace provádí hodnocení rizik během přípravy i v průběhu akce
reaguje na zjištěná rizika adekvátním opatřením a snaží se možná rizika snižovat sestavuje krizový plán pro náročné aktivity prokáže absolvování společného základu prevence a první pomoci je schopen aplikovat zásady platné právní úpravy bezprostředně související s činností organizace a svěřených osob (nezletilých, mladistvých, odpovědnost za průběh aktivit)
Rozšířené dovednosti a znalosti nad rozsah průřezové kompetence první pomoc a prevence Absolvent: zná zásady poskytování první pomoci, ošetřování poranění, závažná a běžná onemocnění, prevence onemocnění a úrazů pozná poruchu vědomí dokáže určit charakter poruchy a její hloubku pozná poruchu dýchání odliší normální dýchání od lapavých (agonálních) dechů odliší neúplný a úplný uzávěr dýchacích cest pozná obnovení normálního dýchání během resuscitace pozná zástavu krevního oběhu a nutnost zahájení resuscitace dodržuje postup při volání tísňové linky dokáže určit mechanismus úrazu vedoucí k možnému poranění pozná poranění páteře a míchy pozná vnitřní krvácení ohrožujícímu život pozná poranění mozku rozezná příznaky poranění páteře a míchy rozezná příznaky poranění mozku rozpozná vdechnutí cizího tělesa dokáže určit priority v poskytování první pomoci – postup jako celek s důrazem na dostupnost první pomoci a rozhodnutí o volání další pomoci zhodnotí situaci s důrazem na bezpečnost pozná příznaky život ohrožující alergické reakce pozná příznaky srdečních příčin bolestí na hrudi dokáže určit život ohrožující poruchy dýchání dokáže určit život ohrožující bolestí břicha pozná cévní mozkovou příhodu (mrtvice) pozná dehydrataci rozezná možné příčiny křečí, mdloby, poruch vědomí, změny chování dokáže určit příčiny nutnosti manipulace s pacientem s podezřením na poranění páteře zná základní onemocnění a nezávažné úrazové stavy zná činnosti zdravotníka na táboře pro děti a mládež zná základní charakteristiku náhlých stavů u dětí a mládeže Vyhodnocení úspěšnosti účastníka probíhá na dvou rovinách: 1. Hodnocení aktivity účastníka na simulacích: osobní hodnocení lektorem 2. Zkoušení praktických dovedností: absolvent ovládá přednášení zadaného tématu a shrnování klíčových bodů z tématu, absolvent má znalosti kompetence první pomoc a prevence, absolvent umí připravit krátký kurz, absolvent úspěšně vyplní test (příklady otázek: Jaké jsou příznaky nastupujícího
šoku? Jak odlišíte šok od akutní stresové reakce? Jaké jsou počáteční příznaky zvýšení nitrolebečního tlaku? Jste v táboře mimo dosah GSM signálu a záchranná služba přijede do 2 hodin, jak budete řešit onemocnění pacienta s bolestmi při dýchání, kašlem spojeným s vykašláváním hustšího žlutého hlenu a zvýšenou teplotou? U jakého člověka budete předpokládat možnost srdečního onemocnění?) Ověření přínosu probíhá formou evaluačního dotazníku, který vyplní účastníci po skončení vzdělávacího programu, evaluační dotazník se zaměřuje zejména na optimální míru a naučení lékařských postupů a metodiky. Další hodnocení probíhá ústní formou pomocí zpětné vazby, kde se hodnotí přínosnost vzdělávacího programu jako celku. K evaluaci rozvoje kompetencí účastníků i samotné realizace programu byl pilotně využit sebehodnotící nástroj vyvíjený v projektu Klíče pro život v rámci Vzdělávacího modulu (http://vm.nidm.cz/). Princip nástroje je založen na porovnání vstupního a výstupního dotazníku účastníka vzdělávání, ve kterém sám hodnotí stupeň dosažených znalostí a dovedností, případně prochází toto hodnocení následnou korekturou lektora.
