„NADĚJE JE STAV DUCHA, KTERÝ DÁVÁ SMYSL CELÉMU NAŠEMU ŽIVOTU.“ J.A.KOMENSKÝ
Komunistický list otevřený celé levici
XXIV. ročník č.
1 / 2014
Vážení čtenáři, vážení spoluobčané, nacházíme se na začátku nového roku. Většina z Vás bilancuje uplynulé období a s určitými plány a přáním nahlíží do nového roku. Dovolte mi, abych Vám touto cestou popřála, aby se Vaše přání vyplnila. Přeji Vám pevné zdraví, spokojenost a pohodu. Vašimi hlasy jsem byla zvolena poslankyní, moc si vážím Vaší podpory a děkuji za ní. Alena Nohavová 1
Milí naši čtenáři a příznivci našeho časopisu, když píši, již po několikáté, úvodník do dalšího ročníku Naděje, mám pocit, že tento úvodník snese, i přes mnohé neradostné věci z roku 2013, abych byl osobní. Zajisté by se “dal vyrobit“ přehled toho všeho, co se u nás doma i v zahraničí stalo, byl by to však přehled mezerovitý. Ostatně i v Naději jsme domácí a zčásti i zahraniční události nějak sledovali. Nechtěl bych od toho snad „uhýbat“, ale myslím si, že bude správné dát opět čtenářům nahlédnout do „kuchyně“ tříčlenné redakční rady Naděje i s tím, co se nám povedlo a co ne. Píši ovšem i jako šéfredaktor tohoto časopisu, dělaného jaksi „na koleně“, vždyť nikdo z nás není profesionálně vyškoleným novinářem. Sám se přiznávám k tomu, že kdysi jsem absolvoval kurs pro dopisovatele Jihočeské pravdy, dnes již zaniklého krajského listu KV KSČ v Českých Budějovicích, ale dobře si vzpomínám na vstupování některých novinářů z redakce JP, jako byl třeba C. Adámek, tehdejší šéfredaktor Antonín Bezděčka a další. I když se jednalo „jen“ o kurs, myslím si, že to bylo užitečné školení. Ale nyní k věci. Měli jsme a máme úspěchy i neúspěchy v naší práci a o tom bych chtěl právě napsat pár řádků. Tak je zapotřebí správné míry mezi událostmi a jevy našeho regionu, Jindřichohradecka. Pořád se nám nějak nedaří pokrývat celý okres, máme zde některá „bílá“ místa, o kterých kdysi staří Římané říkávali „hic sunt leones“. A já jsem přesvědčen, že by si naši čtenáři rádi přečetli i o tom, co se děje a dělo v jejich okolí. Potíží je i sám rozsah článků, některé rukopisné příspěvky jsou buď příliš dlouhé, jiné zas příliš krátké. Stejně tak je to i se zaměřením na věci velké a malé. Ty by měl zapůsobit především cit dopisovatelů pro míru. Redakční rada nechce, aby se Naděje stala pouhým oběžníkem, cirkulářem, proto v ní mají své místo i básně /někdy/, proto jsme vyhlásili dopisovatelskou soutěž „O pero komunistického novináře Bohumila Pokorného“, našeho rodáka z Popelína. Máme ovšem na mysli i samu šíři námětů, jejich tematické zaměření. Neměly by tu chybět ani – alespoň zmínky – o historii závodů, které když některé nástupem kapitalismu zanikly. To by se týkalo třeba masného průmyslu ve Studené, ale také i Jitky, stejně tak opět alespoň zmínek o těch průkopnících, kteří pomáhali tyto závody budovat. Kladu velký důraz i na jazyk, zvláště když uvážíme, jak je znetvořován našimi sdělovacími prostředky, byl by tu užitečný i „slovníček cizích slov“. I pro nás velký význam má vztah k slovanskému světu a také ke Slovensku. Je třeba uvážlivě psát i o současných, ale též o minulých politicích. Redakční rada chce čtenáře informovat, ale je tu velkou překážkou dlouhá periodicita mezi čísly a pak zvláště výpadek o prázdninách, kdy prý ani některé organizace by neměly zájem o Naději. To je věc smutná, vždyť povaha každé žurnalistiky – a u nás tomu nebylo jinak již od jejího
2
otce, jakým byl Václav Matěj Kramerius, mj. zakladatel České expedice, odkud se šířily české knihy péčí a pílí dnes již ani moc neznámých našich buditelů. Ostatně sám syn tohoto V. M. Krameria, Radomil, byl jeden čas zaměstnán v tiskárně Lahdfrasově v J. Hradci a zde také šířil českou knihu, pilně psal, vydával a přizpůsoboval i cizí látky a náměty českému prostředí. I když obsah úvodníku Naděje by mohl být povětšinou všeobecný, nic autorovi, který též žije oběma nohama na „domácí půdě“, nebrání alespoň se zmínit o některých událostech kolem nás. Bylo jich zajisté mnoho a rozsah úvodníku to vlastně nedovoluje, tak alespoň o dvou. Nepochybuji, že naši čtenáři dostávali před volbami velké množství materiálů do svých schránek tak jako i já sám. Z nich jsem si všimnul třeba letáčků v podobě jízdenky na parní vlak, což je v našem kraji, kde v posledních létech nastalo i ocenění obou našich lokálek /J. Hradec – Obrataň, J. Hradec – N. Bystřice, ty skládají vlastně jeden dopravní podnik, JMD, ačkoli tyto dvě větve vznikaly v různých dobách/. Letáček dala dohromady strana TOP 09, reprezentovaná především Karlem Schwarzenbergem. Letáček je koncipován „správně předvolebně“, tj. nejen s muzikou /blusgrasová skupina „Parta starýho Hrouse/, ale též TOP guláškem s čepovaným pivem Schwarzenberg, je opatřený i nezbytným symbolem K. Schw., tj. čibukem. Již v předvolebním prezidentském období mne napadlo, co by asi oběma kandidátům z posledního kola, tj. současnému prezidentovi Zemanovi a Schwarzenbergovi řekl sám zakladatel státu T. G. Masaryk, který, jak je všeobecně známo, byl důsledným abstinentem. Snad čtenáři si vzpomenou na nezbytné atributy obou kandidátů, tj. M. Z. s pověstnou cigaretou a na K. Schw., s čibukem. Já si kladl otázku, kde je vlastně tu jaký vzor pro mládež /zejména/ v „boji“ proti nikotismu, ale též i v boji proti alkoholismu /becherovka, pivo, atd. A druhý příklad: K Frankovu dvoru se váže místní podnikatel Karel Frank, otevírající s vyhráváním dne 10. 10. řeznictví na sídlišti Vajgar /dříve V. I. Lenina/ v J. Hradci. Sám jsem se tam byl podívat jak dopoledne, tak i odpoledne a jistě jsem se nemýlil, když jsem tam spatřil dvě skupiny zájemců zcela od sebe oddělené. Ta jedna, daleko širší, byla tvořena bezdomovci a pro ně bylo občerstvení /“teplý bufet“ jistě připraveno tak, aby to mnoho nestálo – opékané klobásy, salám, k tomu limonáda a pivo – vyhrávala kapela Jižani/. Druhá skupina byla o něco početně menší, ti lidé dosti rozpačitě postávali stranou a snad se nemohli osmělit se přistoupit ke konzumaci nabízených lahůdek. Věc ale má širší dosah a je spojena vůbec s problémem bezdomovectví u nás, což se příliš nevyskytovalo v programech volebních stran, ačkoli se jedná o závažnou otázku.
3
Vedle informování ovšem redakční rada také usiluje i o formování našeho vědomí. Sám bych tu odmítl přímo i názory některých nám blízkých lidí, kteří se domnívají, že politikou se netřeba zabývat, že je vždy „stejně špatná“, jakož i propadání beznaději, že se stejně toho nedá mnoho změnit. Toto poslední stanovisko často souvisí i s představou o našich dějinách i o vývoji naší společnosti. Uvažme, že „pravda“ se hledá velmi obtížně a že na stejné osobnosti i události musejí být rozdílné názory. Nechci tu ani připomínat takové osobnosti, jako byl třeba Jan Hus nebo Jiří z Poděbrad /ze starší doby/, ani události a postavy téměř současné /doba válečných let, vývoj po roce 1945, události let 1968 – 1969, rok 1989 a naši současnost, která doslova před našima očima se stává minulostí a stejně tak, jako tomu bývalo kdysi, i na tuto naši současnost budoucí lidé budou pohlížet jako na dějiny. Ostatně tuto myšlenku krásně vyjádřil Julius Fučík ve své Reportáži. Sám přeji našim čtenářům hodně zdraví a sil do roku 2014. Váš šéfredaktor
HRÁTKY S LIDOVCI Kdo by neznal roztomilou Drdovu pohádku „Hrádky s čertem.“ Já se domnívám, že téměř podle stejného scénáře se odehrávají Sobotkovi hrátky s Lidovci. Rozdíl tu však je. V Drdově pohádce je zlo potrestáno ovšem koaliční vyjednávání ČSSD, hnutí ANO s Lidovci má jiný scénář a zlo může být potrestáno až při dalších volbách do Poslanecké sněmovny. Zlé a špatné je to, že za premiérské křeslo Sobotkova ČSSD ustupuje od slibů, které tato strana dala voličům tedy i od svého volebního programu, což se nemusí líbit voličům této strany a řada z nich příště buď vůbec k volbám nepřijde, protože byli zklamáni a podvedeni, nebo budou volit jiné strany vlevo nebo vpravo. A co by bylo vůbec nejhorší, voliči se mohou rozhodnout i pro pravicové radikály, kteří užívají podobná hesla, jako v předvolební kampani propagoval A. Babiš a na která voliči „slyšeli“. Až se k vám dostane toto číslo Naděje, může už být jmenována nová vláda, mající charakter kočkopsa, nebo to může být úplně jinak. Totiž, B. Sobotka premiérem ještě před Vánocemi jmenován nebyl a prezident republiky M. Zeman nemusí ještě se Sobotkovým návrhem na novou vládu souhlasit, protože Sobotkovi hrátky s Lidovci se mu nemusí též zamlouvat, jako ostatně drtivé většině občanů České republiky. Vůbec se nám hrubě nelíbí lidovecké vydírání, obou velkých koaličních partnerů, kteří na to nechtějí reagovat pro vidinu vládních křesel a Sobotkovo premiérské křeslo. Protože tento můj příspěvek píši před Vánoci, něco se
4
může ještě změnit. Co je ale hlavní, ČSSD zradila téměř všechny levicové voliče, kteří dali své hlasy této nespolehlivé straně, která se tituluje jako levicová. Možná, že řada těchto zklamaných voličů si nyní drbe hlavu, že své hlasy nedali KSČM, jediné čitelné levicové straně, která vždy a za všech okolností je tu ku prospěchu všech „dolních“ deseti milionů občanů České Republiky. Pokud by skutečně KDU-ČSL měla obsadit ministerstvo zemědělství a další důležitá ministerstva, nečeká nás nic dobrého. Navíc, jak jsem se doslechl, chystají do vlády nacpat i zkrachovalého ředitele Ústavu pro studium “totalitních“ režimů pátera Hermana. To by byla pro něho satisfakce. Kamarádi jej pro neschopnost vykopli z ředitelského křesla pochybného Ústavu a Lidovci mu teď pošramocenou pověst chtějí kompenzovat vládním křeslem. Tak si myslím, že pokud nám tato smečka bude vládnout, čekají nás ještě krušné chvíle. Ale buďme optimisty, že vše je jen do času. František Hadač
PŘEČETLI JSME PRO VÁS : OTAKAR MACH - ČESKÉ STOLETÍ, ANEB JAK SE VYRÁBĚJÍ DĚJINY „Česká televize odvysílala seriál České století. Očekával jsem, že to bude seriózní pořad, který nás seznámí s významnými událostmi našich dějin, ale jsem velice zklamán. Měl by mi být varováním už název České století, což není pravda, protože kromě pár let na začátku a na konci století jsme byli Československá republika. Toto opomenutí je vážný nedostatek (mírně řečeno!), neboť pro mladou generaci to vlastně znamená zamlčení existence Československa. V prvním díle seriálu je naprosto zamlčena osobnost Milana Rastislava Štefánika, Slováka, jehož účast na vytvoření Československa je zcela klíčová. Zamlčení Štefánika je zcela diletantský pokus o přepis dějin, navíc je to urážka Slovenska. Masaryk vyhlásil Rakousku válku v Ženevě, tamní pamětní deska tuto událost zachycuje. Z děje byl vyškrtnut i prezident USA Wilson a přece to byl on, na kterém nejvíce záleželo uznání samostatného Československa. Také naše legie jsou v rozporu s pravdou zmíněny zcela okrajově. V druhém dílu, Mnichovská zrada, se neúměrně zdůraznil Moravec. Proč byla vynechána bouřlivá situace v pohraničí, kdy tu diverzně působily ozbrojené skupiny sudetských Němců? Ti byli vycvičeni v Říši, výcvik však neplatil Hitler, ale bohatí Němci z pohraničí. Po
5
Mnichovu bylo nuceno opustit obsazené pohraničí několik set tisíc Čechů, zanechali tam prakticky všechen svůj majetek, včetně obydlí. V dalším díle se víceméně připisuje autorství odsunu sudetských Němců prezidentu Benešovi. Zapomíná se, že s myšlenkou odsunu přišel Churchill, je nesmysl, že by Beneš prosadil odsun Němců z jiných evropských zemí. Churchill také chtěl odsunout Albánce z Jugoslávie do Albánie – mj. postavili pro Němce dvě divize SS Skadenberg – ale Tito to bohužel odmítl. Teď vidíme, jak se to Jugoslávii nevyplatilo! V díle také byly zamlčeny boje našich frontových jednotek. Je toho celá řada, co by bylo možné seriálu vytknout. Je směsí pravdivých informací, polopravd a fabulací autorů.“ Z Národního osvobození 25-26/2013 vybrala -sv-
JAK SE PŘED 110 LETY LOUČIL JINDŘICHŮV HRADEC S ROKEM 1903 Je to už dávno, událo se to před 110 lety, ale místo zůstává stejné Jindřichův Hradec. Městské spolky tehdy uspořádaly – jak bylo ostatně už dlouholetým zvykem - hned několik silvestrovských oslav a tak si naši předkové měli z čeho vybírat. Nejvíce lidí zavítalo – už tradičně – na zábavu, zorganizovanou Sokolem. V zápisech ze schůzí se pak psalo: „Ačkoliv málo let teprve tomu, co pořádá jednota naše Sokol samostatné večírky na poslední den v roce, přece s potěšením pozorujeme, že jim přibývá pestrý program a také počet účastníků. Cenou jest pilná a svědomitá příprava účinkujících.“ Příprava byla opravdu svědomitá, vždyť publikum bylo zahrnuto pozoruhodnou dramaturgií, od hudební produkce oblíbených operetních árií, přes „humornou deklamaci vtipů“, scénky „kmotra komika“, parodické výstupy (parodovala se především klasická literatura), až po zpěvy rozjařených účinkujících i diváků. „V půlnoci, kdy rok s rokem se loučí, pochován byl stařičký kmet, rok 1903 a nastalo blahopřání nového roku, jehož přání kéž se splní.“ – napsali pak Sokolové do zápisu. Silvestrovská besídka Ruského kroužku byla pojata trochu vážněji a zádumčivěji, jak se ostatně sluší na povahu národa, který dal spolku jméno a konala se v sále hotelu Kasper (nyní Grand). Spoluúčinkoval místní Spolek studentstva a dle pozdějšího článku v Ohlasech od Nežárky se večer vydařil „řadíc se úspěchem svým k dřívějším ušlechtilým a povznášejícím podnikům Ruského kroužku.“ Kromě ruské poezie studenti zarecitovali i báseň Svatopluka Čecha Vineta, která vypráví o bájném slovanském městě, kdysi údajně ležícím u Baltského moře a později
6
pohřbeném na jeho dně. Následující přednáška Jindřicha Šimánka se týkala právě jeho cest k Baltskému moři a byla doplněna promítáním diapozitivů. Slavnostního večera se účastnil i starosta města a čestný člen Ruského kroužku Václav Naxera. Českoslovanská obchodnická beseda uspořádala na Silvestra tradiční posezení, na němž později zahrál na klavír k tanci syn jednoho z členů spolku, vysokoškolský student. Hrál tak zaujatě, že dokonce zmeškal příchod Nového roku a jeho vítání ve Studentském spolku, kam slíbil, že za kamarády přijde. A tak bychom mohli pokračovat dál, všechny hotely a restaurační prostory byly toho večera plné oslavujících lidí a většinou to byly místní spolky, které se o zábavu svých členů staraly, jako ostatně každý rok. Při silvestrovské oslavě se vyznamenala i místní posádková hudba, která od desáté večerní vyhrávala v ulicích a na nábřeží, nad kterým planula „benátská noc“, tedy ohňostroj. Ten přilákal k Vajgaru i ty, kteří se dosud dobře bavili v sálech místních hostinců. „Litovali jsme, že tentokráte nebylo možno, pro slabý dosud mráz, vstoupit na led a vydat se po něm i na protější stranu, taktéž osvětlenou velkolepým ohňostrojem“, stálo v jednom dopise člena Bruslařského spolku. Vajgar opravdu zamrzl až během ledna a to tak dokonale, že se na něj odvážili nejen sáňkaři a bruslaři, ale také muzikanti z jindřichohradecké posádkové hudby, kteří odtud o nedělních odpoledních vyhrávali na oba břehy „veselé, laškovné a pak zase hřímavé a břeskné tóny, jak jsme zvyklí a jak tak rádi všichni posloucháme.“ -sv-
Z ROKU 2 513 …. Malá dcerka v roce 2513 se ptá svého otce: „Tati, dneska jsem zaslechla, že prý kdysi žili v nějakých Čechách nějací Češi, slyšels o tom něco?“ „Samozřejmě maličká, prý právě podle nich se dnes říká: „... ty seš blbej jako Čech.“ „Aha, a kde ty Čechy byly?“ „No, to se neví, ale asi někde ve střední Evropě.“ „A to vážně byli tak blbí?“ „Asi ano děvče, podle pověstí si prý rozprodali a vytunelovali vlastní zemi, jejich vláda nechala lidi umírat, protože náklady na léčení si nemohl slušný člověk dovolit, a pokud ano, brzy zemřel zadlužený hladem, protože lichvářství bylo posvěceno na byznys. Za vrcholné
7
představitele si postupně volili kdejakého lumpa, jeden prezident dokonce pustil lumpy a darebáky ještě dříve, než je stihli potrestat a zabavit, co nakradli. Ti Češi si zlikvidovali zemědělství a průmysl, tím vzali lidem práci. Prodávali jedovatý alkohol, dováželi a draze prodávali odporné a nezdravé potraviny z jiných zemí jen proto, že byly levné a dalo se na nich pohádkově zbohatnout. Kdo se bránil útočníkovi, toho zavřeli a útočník byl ponechán na svobodě a ještě odškodněn. Vyživovali si z vlastní kapsy cikány a jiné darebáky a církve a stali se poskoky cizích mocností. Dokonce i zákony udělali takové, aby vyvolení mohli beztrestně krást a prostí lidé to spláceli z obrovských a nesmyslných daní. Ale nejspíše to jsou jenom povídačky, tomu se nedá věřit. To se jenom tak říká, víš. Protože podle výpočtů tak blbý, nikdo být nemůže!" Z internetu -Va-
KLUB ČESKÉHO POHRANÍČÍ Tradičně, před koncem roku, se schází na své hodnotící schůzi Klub českého pohraničí Nová Bystřice a Staré Město pod Landštejnem. Tentokrát to bylo v pátek 13. prosince v podvečer v restauraci U Zvěřinů v Nové Bystřici. Program byl jasný – kritické zhodnocení činnosti v končícím roce, naplánování činnosti na rok 2014 a volba delegátů na jednání vyšších složek KČP. V hodnotící části připomněl předseda Městské rady KČP Josef Petrásek, že se řada akcí koná ve spolupráci s KSČM. Šlo o akce k MDŽ v Jindřichově Hradci, Slavonicích a Nové Bystřici; oslavy 1. Máje v Jindřichově Hradci; pietní akty v Mnichu a především v Nové Bystřici; tradiční akce k výročí podepsání ostudné Mnichovské dohody v Novém Vojířově; účast na řadě dalších akcí a zájezdech na Slovensko s názvem „Svoboda přichází z východu“; setkání v Trocnově – rodišti Jana Žižky; setkání hraničářů, atd. Druhým důležitým bodem bylo naplánování akcí na rok 2014 a je jich opravdu hodně, tak jako v končícím roce. Zvoleni byli také delegáti na krajský sněm KČP, který se tentokrát uskuteční v Horní Stropnici v polovině června a na to pak naváže v polovině srpna již IX. Sněm KČP v Olomouci. Součásti setkání byla i vydařená tombola a hudba. Josef Petrásek, předseda Mě. rady KČP
8
GYMNÁZIUM DAČICE OSLAVILO 60 LET A CO DÁL ? V letošním roce oslavilo gymnázium Dačice 60 let od svého založení. V průběhu roku se začalo hovořit v rámci druhé vlny optimalizace školství o přemístění gymnázia do budovy SŠTO Dačice. Zdůvodňovalo se to tím, že dojde k úspoře financí. Budova SŠTO je totiž v majetku Jihočeského kraje a současná budova gymnázia Dačice je v majetku města Dačice. S tímto záměrem kraje nesouhlasí vedení gymnázia, města i zastupitelé napříč politickým spektrem. Budova SŠTO je úplně na okraji města a gymnázium navštěvují již i děti od pátého ročníku. Máme i obavy, že by mohlo docházet i k šikanování mladších ročníků. Při jednání s jihočeským hejtmanem p. Mgr. Zimolou dne 14. 11. 2013 bylo přislíbeno, že v případě jednání o výši nájmu ze strany města lze docílit toho, že by gymnázium zůstalo v současné budově. Na jednání 21. schůze zastupitelstva města Dačice dne 11. 12. 2013 bylo schváleno rozhodnutí rady města, v souladu se zákonem o obcích, uzavřít s gymnáziem Dačice smlouvu o bezúplatné výpůjčce na prostory, které má gymnázium Dačice v současné době od města pronajaté. S tímto návrhem souhlasili i zastupitelé za KSČM. Pevně věříme, že gymnázium Dačice bude i nadále připravovat studenty pro studium na vysokých školách a zvyšovat povědomí o našem městě v dosavadní budově. Zastupitelé za KSČM Dačice
BEZPLATNÁ ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ RADA Po letních měsících pokračujeme v možnosti dostat bezplatnou základní právní radu a to ve čtvrtek 23. ledna 2014 od 16:30 hodin. V prostorách OV KSČM (viz sídlo OV KSČM) ji předem objednaným zájemcům (!!!) poskytne jeden z našich advokátů – buď Tomeš Vytiska, nebo Jiří Tříska. Máte-li tedy zájem o tuto službu, kterou občanům bezplatně nabízí okresní výbor, kontaktujte místopředsedu OV KSČM Stanislava Míku /tel. 602159388; 725646025/ a dohodněte si s ním v předstihu čas schůzky!!! Upozorňujeme, že poradna funguje pouze (!!!) na základě domluvy. Základní právní radu mají možnost zájemci dostat i v další termínu ve čtvrtek 27. února 2014. -St-
9
BLAHOPŘEJEME Vše nejlepší, především však zdraví, štěstí a spokojenost přeje Okresní výbor KSČM Jindřichův Hradec soudružkám a soudruhům, kteří se v období mezi vydáním Naděje č. 1/2013 (6. ledna 2014) a Naděje č. 2/2014 (11. února 2014) dožili či dožijí životních výročí a to 70, 75, 80 a více let. Jsou to: 15.1. Šoul Miroslav, Ing. z Jindřichova Hradce 17.1. Hanzalová Jaroslava z Číměře 19.1. Bednářová Anna z Nové Včelnice 20.1. Novák Anatolij z Otína 23.1. Tepříková Marie ze Slavonic 25.1. Hejda František z Pohoří 28.1. Pils Karel ze Suchdola nad lužnicí 29.1. Mošová Marie z Nové Bystřice Pražáková Marie ze Slavonic Svoboda Robert z Třeboně 30.1. Hrádková Vlasta z Jindřichova Hradce 3.2. Petráková Milada z Jindřichova Hradce Koutný Jaroslav z Dačic 6.2. Sobotková Božena ze Slavonic Klapuch Zdeněk, Ing. z Dačic 7.2. Fialková Marie z Jindřichova Hradce 8.2. Šmídová Jiřina z Dačic Hofhanzl Břetislav z Horního Bolíkova 10.2. Lacina Josef z Dačic 11.2. Maxová Jaroslava z Jindřichova Hradce OV KSČM Jindřichův Hradec
NEJBLIŽŠÍ AKCE, NABÍZÍME, INFORMUJEME, PŘIPRAVUJEME •
•
na sobotu 22. února od 9:00 hodin připravujeme do Domu dětí a mládeže v Jindřichově Hradci 8. ROČNÍK TURNAJE VE STOLNÍ KÁČE. Turnaj je určen pro všechny příchozí bez rozdílu věku, pohlaví, politického přesvědčení. Zkrátka pro každého, kdo se chce pobavit. Pozorní čtenáři Naděje si jistě vzpomenou, že jsme jim dali /a nejen jim/ možnost připojit svůj podpis pod DVĚ PETICE. Jednou z nich byla petice, která žádá poslaneckou sněmovnu, aby prosadila zákon o ústavním referendu ohledně zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a ostatními náboženskými organizacemi. Svůj podpis zde připojilo 189 občanů. Druhou peticí, také určenou poslanecké
10
•
• •
•
•
sněmovně byla petice požadující od poslanců podpořit přijetí zákona o prokázání původu příjmů a majetků včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku. Tuto petici podpořilo 196 občan. Není to málo? OV KSČM má pro zájemce PROPAGAČNÍ PŘEDMĚTY: - Zapalovače se znakem KSČM - Propisovací tužky se znakem KSČM - Placatice tolik oblíbené mezi členy a sympatizujícími občany. na rok 2014 připravujeme ZMĚNY V INTERNETOVÝCH STRÁNKÁCH OV KSČM a připravujeme také FACEBOOK OV KSČM chcete - li navštívit WEBOVÉ STRÁNKY OV KSČM Jindř.Hradec, zadejte do vyhledávače „OV KSČM Jindřichův Hradec“ a pak postupujte podle nabídky. Druhou možností pak je zadat adresu: www.kscm.mypage.cz PŘIHLÁŠKA DO KSČM – zájemci o členství v KSČM se mohou nově přihlásit, mimo již tradičních cest /prostřednictvím ZO KSČM, OV KSČM/, také přes webové stránky KSČM (ve vyhledávači zadáte „kscm“ a nahoře na stránce kliknete na část „PŘIPOJTE SE“ a pak si každý zájemce může vybrat postup). máte-li zájem o PRAVIDELNOU ČETBU NADĚJE, obraťte se na OV KSČM a jistě se dohodneme na způsobu distribuce našeho listu pro Vás. „Předplatné“ na rok 2014 zůstává i nadále nezměněno a to ve výši 50,-Kč.
PIŠTE, ROZŠIŘUJTE NÁS, DÁVEJTE NÁS ČÍST OSTATNÍM ! ČEKÁME NA VAŠE OHLASY !
ČEKÁME NA VAŠE OHLASY !
NECHTE NÁS KOLOVAT !
NECHTE NÁS KOLOVAT !
Vydává zdarma nepravidelně OV KSČM Jindř. Hradec, IČO 00496936. Adresa redakce - OV KSČM Jindř. Hradec, Bezručova 514/II, tel. číslo 384361626, 602159388, 725646025; E-mail:
[email protected]. Registrační značka MK ČR E 11670. Uzávěrka tohoto čísla – 3. 1. 2014, vydáno 6. 1. 2014; XXIV. ročník – číslo 1/2014. Šéfredaktor - Josef Bílek.
11
12