Jihlavské havíření
Prohlášení
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce Mgr. Evě Horňákové za pomoc a cenné rady při tvorbě bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Ing. Milanovi Kolářovi za jeho čas při informativních schůzkách a perkmistrovi Lukášovi Wiesnerovi za osobní rozhovor. Velké poděkování patří i pracovníkům Státního okresního archivu Jihlava, Muzejní a Městské knihovně Jihlava za poskytnutí materiálů a publikací. Děkuji také respondentům a studentům VŠPJ, kteří mi pomohli s dotazníkovým šetřením. Velký dík si zaslouţí také má rodina a přátelé za velkou podporu a dodání sil během zpracování této práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Jihlavské havíření bakalářská práce
Autor: Olga Šimková Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2012
Copyright © 2012 Olga Šimková
Abstrakt ŠIMKOVÁ, Olga: Jihlavské havíření. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 113 s. Bakalářská práce se zabývá havířskými tradicemi a jejich přínosem pro rozvoj cestovního ruchu v Jihlavě. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je připomenuta stříbrná historie města a tradice Jihlavského havířského průvodu. Praktická část je zaměřena na zhodnocení spokojenosti občanů s hornickými slavnostmi. Na základě zjištěných dat je navrţeno řešení, které by přispělo k dalšímu rozvoji cestovního ruchu v Jihlavě.
Klíčová slova Dolování. Havířské tradice. Hornictví. Jihlava. Jihlavský havířský průvod.
Abstract ŠIMKOVÁ, Olga: Mining in Jihlava. Bachelor thesis. College of Polytechnics in Jihlava. Department of tourism. Leader of thesis Mgr. Eva Horňáková. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2012. 113 p. This thesis deals with the miner traditions and their contribution to tourism development in the town of Jihlava. The work is divided into a theoretical and practical parts. In the theoretical part the history of silver and tradition of Jihlava miner parade is reminded. The practical part is focused on the evaluation of citizen satisfaction with mining festivities. On the basis of gained data, a solution contributing to the further development of tourism in Jihlava has been proposed.
Key words Mining. Miner tradition. Mining industry. Jihlava. Miner parade.
Předmluva Zdař Bůh! Pozdrav horníků, který se stal symbolem hornických tradic, začínal jejich těţkou práci v dolech. Svou prací přispěli ke vzniku královského horního města Jihlavy, které vynikalo stříbrnou slávou. Dolování v Jihlavě mělo výjimečné postavení a tvořilo významnou kapitolu v její historii. Právě díky stříbru patřila Jihlava mezi nejpřednější česká města. Ve 13. století vyzvedla těţba stříbra město aţ na vrchol. Další rozkvět zaţilo dolování v 16. století. Dolování pak utichlo a v 18. století proběhly poslední pokusy o oţivení stříbrné slávy. Aby obyvatelé Jihlavy nezapomněli na historii a jedinečnost svého města přišel Johann Haupt s nápadem zaloţit Jihlavský havířský průvod. A tak se začaly psát dějiny havířských průvodů, které jsou dodnes výjimečnou slavností města.
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 Hypotézy ......................................................................................................................... 11 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 1
2
Historie stříbrné Jihlavy .......................................................................................... 12 1.1
1. fáze jihlavského dolování ............................................................................. 13
1.2
Pokles hornictví ................................................................................................ 14
1.3
2. fáze jihlavského dolování ............................................................................. 14
1.4
Poslední pokusy o obnovení slávy jihlavského stříbra .................................... 15
1.5
Jihlavský rudní revír ......................................................................................... 15
1.6
Konec stříbrné slávy......................................................................................... 16
Jihlavský havířský průvod (JHP) ............................................................................ 17 2.1
2.1.1
První náznaky průvodu ............................................................................. 18
2.1.2
Nová tradice – Jihlavský havířský průvod (JHP) a jeho zakladatel.......... 18
2.1.3
Poválečné havířské průvody ..................................................................... 20
2.1.4
Havířské průvody v Německu .................................................................. 21
2.2
3
Historie havířských průvodů ............................................................................ 18
Novodobá historie Jihlavského havířského průvodu ....................................... 23
2.2.1
Průběh a postavy havířského průvodu (Jaroš, 2005) ................................ 26
2.2.2
Kostýmy Jihlavského havířského průvodu ............................................... 31
2.2.3
Jihlavské havířské průvody od roku 1999 do současnosti ........................ 33
2.2.4
Osobní rozhovor s Lukášem Wiesnerem „Colombem“ ............................ 47
PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 49 3.1
Průzkum v terénu ............................................................................................. 49
3.2
Cíl průzkumu.................................................................................................... 49
3.3
Grafické zpracování průzkumu ........................................................................ 50
3.4
Shrnutí dotazníkového šetření .......................................................................... 66
3.5
Rozbor hypotéz ................................................................................................ 67
3.7
Návrh řešení ..................................................................................................... 69
3.7.1
Nedostatek propagace ............................................................................... 69
3.7.2
Nová akce ................................................................................................. 71
Závěr ............................................................................................................................... 77 Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................ 78 Seznam příloh ................................................................................................................. 85
Seznam grafů Graf 1 Otázka č. 1 v % .................................................................................................... 50 Graf 2 Otázka č. 2 v % .................................................................................................... 51 Graf 3 Otázka č. 3 v % .................................................................................................... 52 Graf 4 Otázka č. v 4 % .................................................................................................... 53 Graf 5 Otázka č. v 5 % .................................................................................................... 54 Graf 6 Otázka č. 6 v % .................................................................................................... 55 Graf 7 Otázka č. 7 v % .................................................................................................... 56 Graf 8 Otázka č. 8 v % .................................................................................................... 57 Graf 9 Otázka č. 9 v % .................................................................................................... 58 Graf 10 Otázka č. 10 v % ................................................................................................ 59 Graf 11 Otázka č. 11 v % ................................................................................................ 60 Graf 12 Otázka č. 12 v % ................................................................................................ 61 Graf 13 Otázka č. 13 v % ................................................................................................ 62 Graf 14 Otázka č. 14 v % ................................................................................................ 63 Graf 15 Otázka č. 15 v % ................................................................................................ 64 Graf 16 Otázka č. 16 v % ................................................................................................ 64 Graf 17 Otázka č. 17 v % ................................................................................................ 65
Seznam zkratek CR – Cestovní ruch JHP – Jihlavský havířský průvod OS JHP – Občanské sdruţení Jihlavský havířský průvod UNESCO - Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu VŠPJ – Vysoká škola polytechnická Jihlava
Úvod Ne kaţdé město se můţe pochlubit tradicí jakou má právě Jihlava. Jihlavský havířský průvod, který prochází jedním z největších náměstí v České republice, je opravdovým záţitkem. Nejen, ţe navazuje na historii města, ale také se snaţí podpořit hornické tradice. Ukazuje rovněţ mladým lidem a dětem jiný pohled na město samé. Jihlavský havířský průvod není pořádán jen pro diváky, ale i pro účinkující. Pro děti, které v průvodu procházejí je to něco jedinečného. Neuvěřitelně krásné kostýmy, které mají na sobě, zapůsobí na kaţdého účastníka. Kouzlo kostýmů spočívá i v tom, ţe kroje, které mají havířci oblečeny, mohli kdysi v průvodu nosit jejich dědečkové či pradědečkové. Jsou pyšni na to, ţe jdou právě v Jihlavském havířském průvodu a vzniká tak k průvodu bliţší vztah. Po osobní zkušenosti, jako návštěvník havířských slavností v roce 2011, jsem byla mile překvapena. Na Jihlavu jsem právě díky této události změnila názor a uvědomila si, ţe nabízí něco výjimečného – pestrý havířský průvod. Mám velmi ráda tradice, které dokáţou v člověku zanechat kus historie, a takové havířské tradice v Jihlavě jsou. Proto jsem si vybrala právě téma Jihlavské havíření. Chtěla jsem se dozvědět více o tradici spojenou s místem, kde studuji a napomoci k vyšší návštěvnosti slavností. Dále mě k výběru tohoto tématu vedla i zvědavost, vyvolaná mým prvním setkáním s havířskou tradicí. Nikdy předtím jsem se s průvodem havířků nesetkala. Kdyţ jsem poprvé spatřila průvod, který procházel Jihlavou, velmi mě zaujalo, ţe jsou to právě děti, kdo představuje městu jeho historii a slávu. To nadšení velkého mnoţství dětí mě utvrdilo, v tom, ţe tato tradice je výjimečná a zaslouţí si velkou pozornost. Cílem mé bakalářské práce je vyuţít odkazu havířských tradic pro rozvoj cestovního ruchu v Jihlavě. Havířské slavnosti s historickým hornickým průvodem se konají kaţdý lichý rok. Myslím si, ţe přes velkou snahu organizátorů havířských slavností není návštěvnost taková, jakou by si tato událost zaslouţila. Pokusím se přijít na to, proč tradici, kterou se nemůţe pochlubit ţádný jiný kout České republiky, nenavštěvuje více lidí. Ráda bych svou prací přispěla k většímu zájmu občanů o hornickou minulost města Jihlavy a kulturní program spojený s havířskými tradicemi.
9
V teoretické části vás seznámím s historií jihlavského dolování, tradicí havířského průvodu, a dosud konanými havířskými slavnostmi v Jihlavě. Dozvíte se, jak tato tradice vznikla a kdo stojí za jejím zrodem. Praktickou část zaměřím na průzkum trhu v terénu a jeho vyhodnocení. Na základě zjištěných výsledků se pokusím navrhnout řešení, které by přispělo k rozvoji cestovního ruchu v Jihlavě. Tato bakalářská práce je určena pro město Jihlavu, cestovní kanceláře, studenty, a pro všechny, které téma havíření na Jihlavsku zajímá. Je vytvořena, aby si kaţdý uvědomil jedinečnost tradice, která je cestou pro rozvoj cestovního ruchu v Jihlavě.
10
Hypotézy 1. hypotéza Havířské slavnosti s průvodem přispívají k bliţšímu vztahu občanů k městu. Někteří občané neznají historii města Jihlavy a nemají tak k němu bliţší vztah. Díky tradici havířského průvodu takových ubývá a vzbouzí v nich pocit hrdosti.
2. hypotéza Zájem o havířské slavnosti během konání klesá. Hypotézu jsem určila na základě vlastní zkušenosti. Minulý rok jsem se zúčastnila havířských slavností. Nejvíce návštěvníků přišlo první den, další dny uţ jich značně ubývalo. 3. hypotéza Akce nemá dostatečnou propagaci. Propagace je důleţitou součástí kaţdé akce. Láká občany na událost. V případě havířských slavností jsem zaznamenala nízký výskyt plakátů. 4. hypotéza Havířské tradice jsou cestou k rozvoji cestovního ruchu v Jihlavě. Havířské tradice souvisí s jihlavskou historií. Horníci patřili v minulosti k těm, kteří se zaslouţili o vznik královského horního města. Díky těţbě stříbra se stala Jihlava městem oplývajícím stříbrnou slávou. Tradice, která vznikla jako vzpomínka na dolování, je jedinečnou událostí. Jihlavský havířský průvod je výjimečný.
11
TEORETICKÁ ČÁST 1 Historie stříbrné Jihlavy Vznik města, které kdysi dávno ţilo rušným hornickým ţivotem, se oficiálně spojuje s rokem 1233. I kdyţ pověsti poukazují uţ na rok 799. Nejstarší a nejkrásnější pověst vypráví o chudém hrnčíři, který bydlel ve Starých Horách. Práce se mu ale nedařila. Veškeré jeho hrnce mu po vloţení do pece popraskaly. Nemohl dlouho přijít na příčinu praskání a bál se o své ţivobytí. Aţ jednoho dne projíţděl kupec z Vídně směrem na Prahu a na původ hrnčířského neúspěchu přišel. V hlíně, ze které hrnčíř vypaloval, bylo obsaţeno stříbro. Kupec tedy domek s pozemkem koupil a pozval i horníky, díky kterým zanedlouho vzniklo nové město. (Hoffman, 1999, s. 12-16) Toto je příběh o vzniku Jihlavy podle pověsti lidového původu, ale pojďme se podívat, jak tomu bylo ve skutečnosti. Ve 12. století vzniklo na kdysi tzv. Haberské stezce místo, které v historii poprvé neslo jméno Jihlava. První osada, Stará Jihlava, se rozkládala na druhém břehu řeky Jihlavy kolem kostela sv. Jana Křtitele. Dnes bychom toto místo hledali v oblasti Špitálského předměstí, Dřevěných Mlýnů, Bedřichova a Hruškových Dvorů. (Hoffman, 2010, s. 115) Zpočátku to byla taková malá tichá ves s vlastním zemědělstvím. Klid, který v osadě panoval, na počátku 13. století vystřídal zvuk drahého kovu. Roku 1238 zde byla objevena bohatá loţiska stříbrné rudy. Místo, které se stalo kolébkou jihlavského dolování, lákalo horníky i další lid. Noví kolonisté přicházeli převáţně z alpských zemí a výrazně přispěli k rozvoji jihlavských stříbrných dolů. Osada o dříve několika desítkách obyvatel se proměnila v rušné hornické středisko. Za přispění stříbrného bohatství vzniklo naproti Staré Jihlavě skutečné královské horní město Jihlava. Zdejší ţivot dostal zcela jinou podobu. Ve městě nastalo mnoho změn, především národnostních. Původně česká osada měla nyní německou většinu, a to sehrálo svou roli i v historii města a přístupu obyvatelstva k historickým událostem. Pokud se tedy chceme podívat do minulosti Jihlavy, musíme si uvědomit, ţe do roku 1945 to bylo město převáţně německého osídlení.
12
1.1 1. fáze jihlavského dolování Počátky dolování tedy můţeme zařadit do let 1238 aţ 1240. V této době zaţila Jihlava nebývalou slávu. Těţilo se především na tzv. Starohoském couku, nejrozsáhlejší důlní ţíle jihlavského rudního revíru. Táhla se v celkové délce přes 8 km od Okrouhlíku, kolem Pístova, pod dnešní novou nemocnicí k sídlišti Na Dolině (zde byla největší díla), a odtud ke Starým Horám, kde překračovala řeku směrem k Hybrálci a Zborné. Stříbrnonosnými rudami byl červený sfalerit a gelenit. (Křesadlo, 1992, s. 20-21). Dalšími významnými lokalitami byly doly na Eichhornbergu, Rudolfsbergu, Šacberku, Pfaffenhofském couku, na Horách sv. Antonína nad Rounkem, na Heulose, pod Hrušokovými Dvory, u Rančířova, Helenína a u Bílého Kamene. (Jaroš, 1993, s. 2) Těţba byla v této době vykonávána pomocí hornických kladiv, ţelízka a mlátku, později ale dosáhla opravdu vysoké úrovně. Do čela správy dolů se dostávali královští zástupci, příslušníci patriciátu a další úspěšní jedinci. Mezi takové patřil v počátcích mincmistr Eberhard, či Verner Loting. (Jaroš, 2001, s. 155) Jihlavské stříbrné hornictví dosáhlo ve 40. letech 13. století největšího rozkvětu a výtěţek z dolů plnil panovnickou pokladnici aţ po okraj. Z vytěţené rudy se razily především mince (moravské denáry a malé brakteáty). V roce 1249 byla potvrzena přítomnost mincovny v Jihlavě a téhoţ roku se formovalo nejen městské, ale i horní právo. Základem právního postavení Jihlavy bylo privilegium udělené králem Václavem I. a moravským markrabětem, pozdějším králem Přemyslem Otakarem II. (Hoffmann, 1959, s. 10) V tomto právu se nejvíce uplatňovala svoboda horního podnikání a vycházelo se tak vstříc všem, kteří se chtěli pokusit o štěstí při dolování. (Hoffmann, 1999, s. 17) Jihlava se tak stala prvním městem s báňským právem ve střední Evropě a později sídlem vrchního soudu v horních věcech pro celý český stát. Horní právo dávalo lidem větší svobody, a tak se v oblasti Jihlavy stále dolovalo. Bohatství získané ze stříbrných dolů napomohlo k výstavbě města. Přispěl i nejstarší stavební řád našich zemí z roku 1270, vydán Přemyslem Otakarem II. Tato listina dovršovala plánovitost budování města a je dodnes uchována v jihlavském archivu. Na konci 13. století se zmenšovaly výnosy z dolování. Bylo to způsobeno přírodními a technickými podmínkami, které se od 80. let sčítaly. V 90. letech odsunul jihlavské 13
doly do pozadí bohatší stříbronosný kutnohorský revír a roku 1300 byla mincovna přemístěna do Kutné Hory. Rok 1300 tedy uzavírá první fázi dolování, která vyzvedla Jihlavu do čela našich zemí. (Jaroš, 1993, s. 3)
1.2 Pokles hornictví Během 14. století patřila Jihlava stále k významným královským městům, přestoţe podíl hornictví na městském ţivotě výrazně klesal. Horníci to ale nevzdávali, kutali dál a těţba šla do větších hloubek. Objevil se ale problém, a tím byla spodní voda. Roku 1315 byla uzavřena smlouva na odvodnění těţních jam ve Středních Horách. I přesto ale byly v roce 1328 šachty zasaţeny záplavami a zemětřesením. Voda pak zasáhla ještě jednou roku 1376 ve větším měřítku. Po tomto neštěstí se doly sice vzpamatovaly a otevřela se v roce 1413 i nová šachta „Na Dolině“, ale výnosy uţ nebyly tak velké. Dolovalo se v menší míře na Starohorském couku a u Smrčné. (Jaroš, 2001, s. 155) Jihlava se postupně měnila na tradiční středověké město, kde se o hospodářský rozvoj pokoušela řemeslná výroba a obchod. Vynikalo především soukenictví. O dolování projevil zájem císař Zikmund, který chtěl obnovit jihlavské doly. Velký obnos však svěřil Michaelu de Causi, který ho zpronevěřil. Díky své strategické poloze se Jihlava bohuţel nevyhnula ani válkám. Velkou ranou pro jihlavské dolování byly války husitské, které vypukly roku 1420. Těţba se tehdy úplně zastavila. V Jihlavě vznikaly nepokoje. Krizi způsobovaly i morové epidemie a poţáry. Dlouhou dobu se město vzpamatovávalo z válečných konfliktů a ţivelných pohrom. Pokusy o obnovení těţby vznikaly hned, co se situace trochu uklidnila. Důkazem dolování byla obnova činnosti jihlavské mincovny v letech 1435 – 1452, kde se razila vlastní městská mince. Hornictví ale bylo uţ jen zlomkem toho, co dokázalo ve 13. století. (Jaroš, 1993, s. 4-5)
1.3 2. fáze jihlavského dolování Koncem 16. století proţívá jihlavské hornictví druhý rozkvět. K obnově těţby došlo především díky zájmu o stříbro ze strany zadluţeného císaře Rudolfa II. Dolování probíhalo ale bez zájmu města, a tak docházelo k častým sporům. Nové doly v oblasti Rančířova, Hybrálce, Helenína, Malého Beranova a dalších místech zajistily stálé zásoby drahého kovu. Těţilo se ve stometrových hloubkách. Nejvýnosnější šachtu bychom hledali u Rančířova. Byla to tzv. „Kunstšachta“, která dosahovala hloubky 14
113,2 metrů. Tato šachta si vyţadovala pouţití vodotěţního stroje. Další významné místo dolování byla jáma „Vůle Boţí“, kterou bychom nalezli u Kosova. Tu odkoupila v roce 1602 městská rada. Výtěţek z dolů dosahoval výborných výsledků. Roku 1603 poděkovali Jihlavané Rudolfovi II. za obnovení těţby darem v podobě stříbrného koláče, který váţil více jak 7 kg. Bohuţel pak na další století dolování utichalo. Těţba sice probíhala, ale byla velmi nákladná. Proto vznikala různá těţařská společenstva. (Jaroš, 2001, s. 55)
1.4
Poslední pokusy o obnovení slávy jihlavského stříbra
V 18. století se objevují poslední pokusy o oţivení slávy jihlavského stříbra, kterou velmi zasáhla třicetiletá válka. Typickým příkladem je kverkovské bratrstvo v čele s jihlavským měšťanem Ludwigem Kharnerem z Löwenfeldu. Toto bratrstvo se snaţilo o obnovení těţby. Výnosy z dolů ale byly příliš malé, a tak postupně členové odcházeli. Ludwig Kharner na to zůstal sám a proinvestoval zde celé své jmění ve snaze zachránit jihlavské dolování. Byl také posledním Jihlavákem, který se o to pokusil. O obnovu těţby se později pokoušeli i jiní, mezi nimi byl například Ludvík Ketner. Další pokusy proběhly v roce 1738 na rančířovských dolech a o dva roky později i na dolech beranovských. Bohuţel skončily opět neúspěchem. Tzv. „tereziánské dolování“ bylo závěrem jihlavské stříbrné slávy. Nacházíme se v období 1769 aţ 1783. Naposledy se začalo dolovat na Pančavě, u Sasova a pod Hybrálcem. Šachta „Sv. Antonína Paduánského“, „Na Malém díle“ ani šachta „Sv. Jana Nepomuckého“ však nepřinesla očekávané výsledky, a tak roku 1783 došlo k zastavení těţby. Téhoţ roku došlo i k přemístění horního úřadu z Jihlavy do Brna. Tímto se definitivně uzavírá historie stříbrného hornictví Jihlavy. (Jaroš, 2001, s. 157)
1.5 Jihlavský rudní revír Jihlavský rudní revír můţeme přibliţně vymezit na území kolem Jihlavy, ohraničené obcemi Bílý Kámen, Červený Kříţ, Popice, Vílanec, Vyskytná, Rounek, Dvorce a Velký Beranov (viz Příloha C mapa č. 1). Jednalo se o menší rudní revír. Nejvýznamnější byla oblast Starých Hor a oblast kolem Rančířova. (Sláma, 1996, s. 3) Na počátku 13. století se pracovalo především na povrchových loţiscích, které patřily k těm nejbohatším. Výška štoly kolísala od několika desítek centimetrů do dvou metrů, 15
takţe horník, který ve štole pracoval, měl velmi málo místa. Koncem 13. století se přešlo k těţbě hlubinné. Ţíly se ale úţily a obsah kovu nebyl tak vysoký. Při dolování horníci vyuţívali koţené měchy, hašple a vratidla. Později ruční hašple nahradily ţentoury, které byly poháněny koňmi. Vytěţená ruda se pak musela dále upravovat. Na tuto práci byli najímáni prejtýři, šlichýři a puchýři. Prejtýři nejprve rudu třídili, poté ji šlichýři propírali, a nakonec ji puchýři drtili. Po tomto procesu byla ruda tavena v pecích a odváţena do mincovny. (Křesadlo, 1992, s. 20-21)
1.6 Konec stříbrné slávy Stříbrná sláva Jihlavy trvala více jak 500 let, ale za tu nejslavnější etapu povaţujeme prvních 150 let dolování. „Právě Jihlavě patří zásluha o to, že se na našem území rozvinul proti starší primitivní těžbě pomocí mělkých šachtic vyšší a pokročilejší stupeň. Je charakterizován štolami, hlubšími šachtami, určitým systémem odvodňování a předpokládá již pokročilou úroveň měřictví. (Hoffman, 2010, s. 63) Dále Jihlavě vděčíme za tak potřebné horní právo, které se stalo uznávaným vzorem po celé Evropě. Díky dolování se Jihlava stala druhým nejvýznamnějším městem českých zemí. Kdyţ byly nejbohatší ţíly vytěţeny, jihlavské dolování uţ nikdy nedosáhlo takové slávy, jako tomu bylo v jeho počátcích. Jihlavští se ale nechtěli své hornické slávy vzdát, a tak si stříbrnou historii svého města připomínají dodnes prostřednictvím Jihlavského havířského průvodu.
16
2 Jihlavský havířský průvod (JHP) Jihlavský havířský průvod patří k neobyčejným tradicím České republiky. Připomíná těţkou práci horníků, kteří se zaslouţili o vznik a nebývale prudký rozmach jednoho krásného města – Jihlavy. Právě díky jejich usilovné práci jsme mohli Jihlavu nazývat královským horním městem, které vynikalo stříbrnou slávou. Jihlavský havířský průvod
je sestaven z početné skupiny dětí, oblečených
do překrásných kostýmů, ztvárňující různé hornické profese. Kaţdé dva roky tito malí zástupci hornictví vystupují z jihlavského podzemí, aby v občanech vyvolali hrdost na své město, kraj i zemi. Celá akce je pojata jako slavnost města, ale i dětí, pro které je průvod opravdovým záţitkem. Prostřednictvím JHP se zúčastněné děti vzdělávají, cestují, poznávají nové přátele a další hornická města nejen v Čechách, ale i v zahraničí. V Jihlavě si hornickou minulost připomínají kaţdý lichý rok ve druhé polovině června na svátek sv. Jana Křtitele, patrona Jihlavy. V kostelíku sv. Jana Křtitele se konají během hornických slavností mše svaté. Jako vzpomínka na zašlou hornickou slávu je v kostele umístěn obraz spícího horníka s nápisem „Es war und nicht mehr“, v českém překladu to znamená „Bylo a uţ není“. Toto místo je úzce spjato se vznikem města. Ve dnech této slavnosti by si lidé měli najít čas a zavzpomínat na stříbrnou slávu Jihlavy. Jihlavský havířský průvod je jedinečná příleţitost přiblíţit se více městu, získat k němu osobní vztah, a také nahlédnout na město z jiného pohledu – z pohledu hrdého občana. Jihlavský havířský průvod byl zpočátku slavností německých občanů Jihlavy. Postupem času si ale získal i české obyvatelstvo. Jihlaváci si uvědomili, ţe průvod patří k historii jejich města a zaujímá v ní důleţité místo. V současné době je ve městě povaţován za významnou kulturní událost. Jakpak by ne, kdyţ se jeho dějiny začaly psát před více neţ 200 lety. Nejdůleţitější data spojená s JHP jsou 1799, 1899 a 1999. Tyto roky mají souvislost s minulostí královského horního města Jihlavy. Jakou? To se dozvíte na následujících stránkách. Dočtete se více o historii JHP, jeho podobě a významných osobnostech spojených se vznikem této tradice.
17
2.1 Historie havířských průvodů 2.1.1 První náznaky průvodu Začátek průvodů souvisí s domnělým 1000. výročím zaloţení města, které připadlo na rok 17991. Hlavní osobou, která se zaslouţila o městské slavnosti, byl Johann Heinrich Marzy. Tento jihlavský rodák dokázal pro svou akci „nadchnout doslova celé město“. Oslavy probíhaly ve velké parádě a trvaly 5 dní, ale vrcholem slavností byl 24. červen. Tohoto dne se konala mše v kostelíku sv. Jana Křtitele. Přišlo velké mnoţství lidí. Po skončení mše vytvořili účastníci průvod a vydali se do města. Mezi nimi bylo i 12 chlapců v prostých havířských šatech. Právě tento fakt povaţujeme za začátek hornického havířského průvodu. (Jaroš, 1999, s. 3-4) Při této slavnosti byla zaloţena tradice výročního průvodu, která se kaţdý rok opakovala na svátek sv. Jana Křtitele. I kdyţ to nebyl havířský průvod, jak ho známe dnes, udal směr průvodům jako samostatným celkům. Dalo by se tedy říci, ţe za zrod JHP vděčíme právě Johannu Heinrichu Mrzymu. Johann Heinrich Marzy (* 15. 8. 1722 Jihlava, † 4. 1. 1801 Jihlava) Pedagog, mědirytec, historik, vlastivědný pracovník a otec jihlavské historiografie. Takto bychom mohli popsat muţe mnoha zájmů Johanna Heinricha Marzyho, který přes 30 let působil jako úředník na magistrátu v Jihlavě, kde uspořádal a zpracoval městský archiv. Do dějin Jihlavy se zapsal v roce 1799 jako organizátor velkolepých oslav domnělého 1000. výročí města. (Jihlavské listy, 2005, s. 13)
2.1.2 Nová tradice – Jihlavský havířský průvod (JHP) a jeho zakladatel V 80. letech 19. století se snaţil obnovit staré hornické tradice historický nadšenec Johann Haupt. Byl to neobyčejný muţ se zájmem o jihlavskou historii a zvyky. Jeho nadšení a láska k Jihlavě ho vedla k vytvoření nové tradice – Jihlavského hornického průvodu. Prostudoval mnoho knih a prošel konzultacemi s odborníky na dolování. Dal do toho všechno a po 7 letech snaţení se zrodil jedinečný havířský průvod s nově ušitými replikami hornických krojů. 1
Toto datum se opírá o pověsti (viz Historie stříbrné Jihlavy).
18
Poprvé tak v historii Jihlavy vyšlo dne 24. 6. 1890 do ulic 44 havířků, oděných v dobových hornických krojích s doplňky připomínající slavné 16. století. Tehdy znázorňovali 18 různých havířských profesí. Později přibyly postavy z období rokoka. (Jaroš a kol., 2009, s. 105-106) Od zaloţení se stal JHP součástí kaţdoročních jánských oslav. Velmi významný byl pro JHP rok 1899, kdy město slavilo ve dnech 23. – 25. června jiţ 1100. výročí zaloţení města. Do programu této velkolepé slavnosti, byl opět zahrnut i Jihlavský havířský průvod, který slavnost zahajoval. Od kostela sv. Ignáce vyšlo ke kostelu sv. Jana Křtitele 159 dětí, znázorňujících 21 hornických profesí. Průvod dostal jasná pravidla a kaţdá postava měla své dané místo. Sloţení postav v průvodu se zachovalo dodnes. Od konce 19. století měl však JHP silný nacionální náboj. Městská samospráva proto přestala po roce 1918 průvod podporovat. Naštěstí se ale objevili nadšenci této tradice a 3. listopadu 1919 ustavili „Spolek pro zachování historického havířského průvodu“. Spolek čítal více jak 300 členů a v čele nestál nikdo jiný neţ J. Haupt. Dalšími členy byli Dr. A. Altrichter, F. Foitl, I. Göth, F. Halker, A. Neuwirth a další. Po Hauptově smrti stál v čele spolku Ignaz Göth. Jihlavský havířský průvod pokračoval i v dalších letech a největšího ohlasu se dočkal při oslavách 500. výročí přijetí basilejských kompaktát v Jihlavě roku 1936. (Jaroš, 1999, s. 15) Johannes Haupt (* 17. 10. 1849 Jihlava, † 17. 8. 1928 Jihlava) Byl to vynikající fotograf, radní, spoluzakladatel a správce jihlavského muzea, ale především zakladatel Jihlavského havířského průvodu. Johannes Haupt pocházel ze soukenické rodiny. Jeho snem bylo ale fotografování. Od devíti let se učil u předního jihlavského fotografa a malíře Johanna Staegera. Po mnoho let byl Staegerovým zaměstnancem, a poté jeho ţivnost koupil. V roce 1894 se Johannes stal členem městského zastupitelstva a později městským radním. Jeho největší
vášní
byly
ale
dějiny rodného
města.
Svých
fotografií
vyuţíval
k zdokumentování města, okolí, obyvatel, zvyků a tradic. Právě díky Hauptovi si můţeme nyní představit dřívější podobu města. Vlastní fotografie daroval Městskému muzeu, kde působil jako správce aţ do své smrti.
19
Do dějin kultury města se zapsal především jako zakladatel havířského průvodu. Po 7 let se intenzivně zabýval teoretickou průpravou a výsledkem byla nová tradice. Johannes Haupt vtiskl průvodu jasná pravidla, která se zachovala dodnes. Díky Hauptovi se pak celé půlstoletí kaţdoročně průvod opakoval. Kvůli nacionalismu byl roku 1919 ustanoven „Spolek pro zachování historického havířského průvodu“. Předsedou tohoto spolku byl Johannes Haupt, „který zůstal duší havířských průvodů až do své smrti“. Tento jedinečný muţ, který tvořil kulturní historii Jihlavy, zemřel 17. srpna 1928. Hauptův hrob nalezneme po levé straně hned na začátku hlavního jihlavského hřbitova. Poznáme ho okamţitě. Je zdoben pískovcovou sochou středověkého havíře, kterou vytvořil prof. Karel Křikawa (viz Příloha A, obr. č. 1). Vzpomínku na zakladatele Jihlavského havířského průvodu v nás vyvolá i hospůdka v Hluboké ulici 11, která od roku 1999 nese Hauptovo jméno. V roce 2007 byla po Johannesu Hauptovi pojmenována také ulice v Heleníně. S tímto výjimečným člověkem se loučím slovy Zdeňka Jaroše: „Johann Haupt byl člověk malý postavou, ale velký vztahem k městu Jihlavě.“ (Jihlavské listy, 2008, s. 21)
2.1.3 Poválečné havířské průvody Po 2. světové válce se situace v Jihlavě výrazně změnila. Z Jihlavy muselo odejít 16 000 Němců. To byla obrovská ztráta pro jihlavské tradice, které se postupně vytrácely. Ať uţ se nám to líbí nebo ne, musíme přiznat, ţe Němci k Jihlavě prostě patřili. Byli součástí hornických průvodů, a tak došlo k zastavení i této činnosti. Nastolený komunismus neudával zrovna ideální situaci pro obnovu Jihlavského havířského průvodu, ale zastánci historie si opět cestičku našli. Přišli na způsob, jak JHP opět ukázat veřejnosti. V čele byl tentokrát Arnošt Kába, správce městského muzea a archivář. Do programu se průvod dostal 11. září 1949 na Den horníků, kdy probíhal festival Podzim na Vysočině. Tento rok byl významný, protoţe uběhlo jiţ 700 let od udělení horního a městského práva. Hlavní poděkování za to, ţe Jihlavský havířský průvod opět vyšel do ulic, patří organizátorům Arnoštovi Kábovi a Karlu Vonešovi. Průvod byl však pojat trochu jinak. Nejprve se JHP zúčastnil scénky o předání městského a horního práva středověkému představiteli města, poté proběhl samotný průvod ke kostelu sv. Jana Křtitele. Dále následovalo představení o předání privilegií 20
na Masarykově náměstí, které doprovázel pohled na havířky vystupující z podzemí. Poslední scénka měla znázornit snahu jihlavských občanů o obnovení dolování v 16. století. Byla to velká událost, kterou z náměstí sledovalo mnoho návštěvníků. Tečkou za úspěšným dnem byl opět havířský průvod, který se za doprovodu hornické kapely přesunul z Masarykova náměstí ke kostelu sv. Jana Křtitele. Celá akce měla velký úspěch, jen úřady to viděly jinak. A tak se Jihlavský havířský průvod neprošel po Jihlavě téměř celé desetiletí. V roce 1957 se ale Arnošt Kába rozhodl zasáhnout a podařilo se. Během oslav Dne horníků uviděly stovky diváků opět průvod havířků v ulicích. A. Kába pro tuto oslavu napsal scénku „ Zářijový den“. Od tohoto roku se průvody konaly pravidelně na Den horníků do roku 1961, po tomto roce se Jihlavský havířský průvod opět na čas zastavil. V roce 1966 začala snaha pracovníků Městské komise CR o obnovení. V čele stál Karel Polák. Aby dosáhli svého cíle, museli mít povolení příslušného ministerstva, a to získali. Průvod se nakonec konal, ale stal se součástí náboru hornických učňů pro Ostravu, který proběhl na Den horníků v roce 1967. Hlavním programem byla Kábova historická scéna „Zářijový den“. Zvláštností na této akci byl autobus, který jel za průvodem pro případ, ţe by si děti chtěly odpočinout. A jak uţ to bývalo u průvodu zvykem, následovalo další přerušení. Nyní bohuţel na dobu 30. let. (Jaroš a kol., 2009, s. 117-120)
2.1.4 Havířské průvody v Německu A co se v této době dělo s iniciátory tradice JHP? Jihlavský havířský průvod byla původně slavnost německých Jihlaváků. Po 2. světové válce ale museli z Jihlavy odejít do Rakouska a Německa. Vzpomínali na město, které jim dříve bylo domovem a na svou tradici havířského průvodu. Dne 24. a 25. června 1950 se v německém městě Dieburg konal velký krajanský sjezd pod názvem „Gemainschaft Iglauer Sprachinsel“. Zde se sešli bývalí obyvatelé jihlavského jazykového ostrova. Mezi zúčastněnými byl Hans Krcal, Laurenz Hawelka, Franz Zauner, Gustav Ripl a mnoho dalších. Toto sdruţení mělo všechny spojit a podpořit při začleňování do nového prostředí. V roce 1952 se sjezd konal v Heidelbergu, kde se zrodila myšlenka obnovit hornický průvod. Hlavní impulz vyvolali tři permoníčci v hornických kostýmech, kteří se objevili v sále během jednání. V zúčastněných to vzbudilo překvapení a vzpomínky. Tehdy je napadlo vytvořit havířský průvod v Německu, a s nadšením se dali do práce. Zpočátku to bylo 21
velmi těţké. Neměli vzory krojů ani výstroje, které by jim práci usnadnily. Další překáţkou byl i nedostatek peněz. Kdyţ je ale snaha, jde téměř všechno. Zásluhou mnoha dobrovolníků kroje přibývaly a průvod se začínal formovat.„Za všechny pomocníky můžeme zmínit např. manžele Dürportovy, R. Skalu, J. Wopalenskyho, Nowotneho, Stefflela a manžele Sladekovy.“ Díky výše uvedeným osobám se zrodil v Německu havířský průvod. První německé město, které spatřilo havířky v ulicích, bylo Bad Cannstatt nedaleko Stuttgartu v roce 1953. Další rok přibyli členové z období rokoka a procházeli Frankfurtem nad Mohanem. Roku 1955 pochodovalo v nových krojích 13 havířků ve Vaihingen an der Enz a o rok později se s 23členným průvodem setkal i Heidenheim. V tomto městě se od roku 1956 konal pravidelně havířský průvod, o který se staral Josef Sladek s manţelkou. J. Sladek měl vţdy k průvodu velmi kladný vztah. Jako malý kluk procházel v letech 1935 aţ 1939 v havířském kostýmu jihlavskými ulicemi. Byl pyšný, ţe můţe ztvárňovat postavu hornického průvodu a cítil hrdost ke svému městu. Díky této vzpomínce pořádal průvody i v Heidenheimu aţ do roku 1998. (Jaroš a kol., 2009, s. 121) Děti, které procházely německým průvodem, ale neměly k průvodu zpočátku bliţší vztah. Postavy tvořili především cizinci a průvodu se účastnili jen kvůli penězům, které za účast dostávali. Tím se výrazně německý průvod odlišoval od havířského průvodu v Jihlavě, kde děti průvod velmi bavil uţ od jeho počátků. Ani počet členů průvodu nikdy nebyl tak silný jako v Jihlavě. Německý průvod čítal 66 havířků. 17. dubna 2002 se stal Heidenheim partnerským městem Jihlavy2. Na konci června 2002 se členové občanského sdruţení Jihlavský havířský průvod, vedení města a pracovníci Muzea Vysočiny zúčastnili oslav „Schäferlauf - Běh pastýřů“ v Heidenheimu. „Tamější obyvatelé velmi obdivovali děti z Jihlavy, které byly oblečeny v původních havířských kostýmech. K jihlavským dětem se připojily i děti v havířských kostýmech z Heidenheimu.“[1] Aby se mohli udrţovatelé tradic navštěvovat, došlo k důleţité dohodě. Dohoda obsahovala slib, ţe se kaţdý lichý rok bude pořádat havířský průvod v Jihlavě a sudé
2
„Návrh na navázání partnerství přišel ze strany spolku Gemeinschaft Iglauer Sprachinsel e. V., který sdružuje německy hovořící občany, a spolu s městem Jihlava je od roku 1991 členem spolku Dům Gustav Mahlera, jehož úkolem je rozvíjení vzájemně dobrých vztahů mezi občany české, německé a židovské národnosti.“[2]
22
roky v Heidenheimu. Jihlavští havířci se pravidelně do roku 2008 vydávali ke svým německým přátelům.
2.2 Novodobá historie Jihlavského havířského průvodu Od roku 1997 se začíná psát nová historie havířských průvodů v Jihlavě. Hlavním impulzem pro obnovení průvodu byla beseda, kterou pořádal spolek Gustav Mahler. Po besedě se nadšenci jihlavské tradice sešli u Karla Kloudy v tesařské dílně a začali přemýšlet, jak ukázat havířský průvod opět veřejnosti. A tak se stalo, ţe tato skupina nadšenců v čele s Milanem Kolářem zaloţila „občanské sdružení Jihlavský havířský průvod“. Jejich hlavním cílem byla obnova havířského průvodu v Jihlavě. Snem zakladatelů spolku, bylo připomenout městu jeho stříbrnou slávu a navázat na tradice. K historickému průvodu měli osobní vztah. V některých případech to byla i rodinná tradice, která je vedla k tomu, aby se havířský průvod nestal jen kapitolou v minulosti Jihlavy. Dne 7. dubna 1997 byly za pomoci právníka Dr. Jana Ševčíka zpracovány stanovy spolku. K jejich zaregistrování došlo 29. května 1997 na českém Ministerstvu vnitra. Za nejstarší členy a zakladatele povaţujeme: Milana Koláře, Mojmíra Koláře, Zdeňka Jaroše, Leopolda Habermanna st., Ladislava Jirků, Rudolfa Schebestu, Bohdana Sroku, Davida Zimolu, Karla Kloudu, Jaroslavu Divišovou, Jitku Hoškovou a Alenu Jakubíčkovou. Později se přidali i Jaroslav Cejnek, Jan Štefl, Miluše Dvořáčková a Jana Dvořáková. V roce 1998 byl zvolen řádný výbor, jehoţ členové byli M. Kolář, L. Jirků a A. Jakubíčková. (Jaroš, 1999, s. 23-24) Sdruţení samozřejmě muselo mít i své logo. V březnu 1998 se objevily první nápady, jak by mělo vypadat. O 3 měsíce později zvítězil návrh Milana Koláře (viz Příloha A, obr. č. 2). Rok 1998 byl pro spolek velmi náročný. Následovalo mnoho schůzí, kde členové jednali o konkrétních úkolech, které musely být vyřešeny, pokud chtěli roku 1999 vidět havířský průvod opět v ulicích. Nejprve se tedy řešily finanční otázky, a také otázky týkající se hornických krojů. Z Muzea Vysočiny, kde byly kostýmy uloţené, pouţil spolek 149 krojů, jenţ následně opravil. PhDr. Zdeněk Jaroš se postaral i o různé doplňky ke krojům. Úsilí a nadšení celého sdruţení a dobrovolníků se vyplatilo. 23
Ve dnech 24. června a 25. června 1999 si Jihlavané po 32 letech opět prostřednictvím havířského průvodu připomněli slavnou hornickou minulost města. Akce měla obrovský ohlas u veřejnosti. Kvůli úspěchu celé slavnosti se rozhodovalo, co bude s touto tradicí dál. Touha mít zase svojí tradici, ale převýšila všechny překáţky (finanční zajištění, fyzický stav kostýmů, získání podpory města, zevšednění slavnosti atd.). A tak se průvod konal i v příštích letech. Za další průvody, které se od roku 1999 pořádají, vděčíme především Ing. Milanu Kolářovi, jeho ţeně Haně, Miluši Dvořáčkové, dalším spolupracovníkům a dobrovolníkům. Dali do organizace své srdce a výsledek je opravdu obdivuhodný. Aby se práce nadšenců tradice promítla do havířských slavností, je zapotřebí i finanční podpory. Občanské sdruţení výrazně přispívá ke kulturnímu ţití ve městě. Existence tradičních akcí patří k silným stránkám jihlavské kultury. Město si tedy uvědomuje důleţitost kulturního dědictví a pomáhá k jeho realizaci prostřednictvím dotací. Další finanční podpora pochází od sponzorů a známých. Většina prostředků pokrývá náklady spojené s opravou a šitím kostýmů. Členové se pravidelně kaţdý rok schází v hotelu Gustav Mahler na valné hromadě, kde projednávají uplynulý rok. Další místa setkání jsou vinárna Vinové v Bezručově ulici a půda ZŠ Kříţová v Hluboké ulici. Tento spolek se snaţí z Jihlavy vytvořit veselé ţivé město a navodit přátelskou atmosféru. Občanské sdruţení Jihlavský havířský průvod je taková velká rodina, která dává členům pocit, ţe někam patří a dělají něco dobrého pro své město. Předsedou tohoto spolku je Ing. Milan Kolář. Ing. Milan Kolář (* 28. 7. 1953 Jihlava) Jihlavský rodák, člen zastupitelstva, pedagog, milovník kultury, ochránce kulturních tradic a předseda občanského sdruţení Jihlavský havířský průvod. Milan Kolář je významnou osobností kulturních aktivit na Vysočině. Uţ od svého mládí měl velký zájem o kulturu. Se svými kamarády zaloţil klub Kafemlejnek a pořádal různé kulturní akce. Do podvědomí lidí se nejprve zapsal jako organizátor úspěšných letních hudebních festivalů Prázdniny v Telči. [3]
24
Milan Kolář, známý spíše pod přezdívkou „Medvěd“ je obdivuhodný muţ, který svou láskou ke kultuře dokázal oţivit i Jihlavu. Celý ţivot si nejvíce přál obnovit tradici havířského průvodu. V roce 1977 se mu tento sen začal plnit. S dalšími nadšenci zaloţil občanské sdruţení Jihlavský havířský průvod a roku 1999 se jim společně podařilo obnovit tradici, která k historii města neodmyslitelně patří. Od této doby se průvody konají dodnes. Jak říká Milan Medvěd Kolář: "Není to pouhá podívaná na překrásné kostýmy jednotlivých postav. Je to především alegorie někdejšího bohatství, krásy a slávy královského města Jihlavy. Je to také svátek všech občanů města a velký den pro děti, které tím, že představují některou z historických postav, získávají ke svému městu neobyčejný vztah." [4] Milan Kolář pořádá i další akce, které slaví úspěchy. Mezi takové patří oblíbená akce Svatý Martin v Jihlavě, která se letos uskuteční jiţ po patnácté. Dále jsou to drakiády, karnevaly, tábory Rohozná a výlety do dalších hornických měst v Čechách i v zahraničí. Je to jedinečný člověk, který svou prací dokáţe v lidech vzbudit nadšení a radost. Vyzařuje kolem sebe dobrou náladu a energii, a to se odráţí i v jeho práci. Velká podpora rodiny mu dává sílu vytvořit neobyčejné akce, které v nás zanechávají krásné záţitky. V roce 2008 získal za svou kulturní činnost ocenění kraje Vysočina v podobě skleněné medaile.
25
2.2.1 Průběh a postavy havířského průvodu (Jaroš, 2005) Postavy havířského průvodu tvoří zástup dětí ve školním věku. Kaţdá postava je něčím výjimečná. Děti se velmi těší na den, kdy budou moci ztvárnit hornickou postavu a veřejnosti tak v krásném dobovém kostýmu připomenout staré dobré stříbrné časy Jihlavy. Příprava účastníků havířského průvodu začíná měsíc před akcí. Průběh Hodina průvodu je tady a celá podívaná můţe začít. Z radnice vychází za zvuku hudby Petra Píši dva praporečníci na chůdách, dva štítonoši s městským znakem a bubeníci. Všichni zůstávají pod pódiem na Masarykově náměstí a čekají na představitele města, kteří právě přicházejí. Vpředu nese jihlavský havířský praporec korouhevník, a poté kráčí herold. Následně přichází primátor, za ním skupina městských radních a konšelů. Průvod vystupuje na podium před diváky. Herold se chopí mikrofonu a vítá primátora, radní a všechny účastníky slavností. Najednou se rozezní fanfára a z podzemí na světlo vystupuje perkmistr s praporečníky. Na pódiu perkmistr pronese slavnostní řeč, ve které ţádá o svolení primátora vyjít v průvodu do ulic. Za to mu na oplátku daruje havířský symbol. Primátor udělí svolení a jako důkaz předá perkmistrovi vzácný praporec, který bude nesen v čele průvodu praporečníky. Herold přebírá slovo, aby poţádal havíře o vystoupení z podzemí na zemský povrch. Za zvuku hudby kráčí celý havířský průvod v čele s perkmistrem jihlavskými ulicemi, aby veřejnosti připomněl stříbrnou slávu města. Pojďme si nyní představit jednotlivé postavy průvodu.
Postavy Perkmistr První postava havířského průvodu, která k nám vystoupila z podzemí, je perkmistr (viz Příloha A, obr. č. 3). Kráčí v čele a vede celý průvod. Ve středověku představoval horního úředníka, kterého jmenoval sám nejvyšší král. Řídil královské doly a dbal, aby havířští podnikatelé a majitelé dolů nešidili krále na daních. V jihlavském průvodu je to čestná postava, pro kterou jsou vybíráni vţdy ti nejschopnější chlapci ve věku 14 aţ 15 let, vţdy jen za odměnu.
26
Praporečníci Za perkmistrem následují tři praporečníci (viz Příloha A, obr. č. 4), kteří se střídají v nesení těţkého praporce. Jednu stranu zdobí olejomalba hlavy sv. Jana Křtitele od vídeňského malíře Josefa Baiera. Na straně druhé je vyobrazen městský znak, ze kterého vyrůstá polopostava horníka. Dále na proporci nalezneme nápis „Insignia Iglaviae“ a zkříţené hornické kladívko s mlátkem. Ţerď korouhve je z dubového dřeva a byla zdobená řezbou W. Sedlaka. Těţký ornamentální kovový rám vykoval Karel Kerl. Halapartníci a písař Poté kráčí dva halapartníci s halapartnami na rameni (viz Příloha A, obr. č. 5). Je to taková stráţ, která chrání vzácný praporec. V minulosti hlídali doly před zloději, poškozením a starali se o hladký průběh těţby. K halapartníkům přibyla nedávno nová postava písaře (viz Příloha A, obr. č. 6). Pěvci Dalšími postavami jsou dva horničtí pěvci s loutnami (viz Příloha A, obr. č. 7). Ve středověku se zúčastňovali různých slavností a oslavných příleţitostí. Svou loutnou dokázali rozveselit všechny přítomné. Nechyběli ani u vzácných návštěv, bohosluţeb či církevních slavností. Jihlavští pěvci patřili k těm nejlepším, proto o ně měla zájem i jiná města. Havíři denní směny Za pěvci kráčí 16 havířů denní směny (viz Příloha A, obr. č. 8). Někteří nesou sekeru, jiní zase pochodně. Představují běţné horníky, kteří kdysi vykonávali těţkou práci v dolech uţ od ranních hodin. Pracovali aţ šestnáct hodin denně a v šachtě nasazovali svůj ţivot. Při práci byli ohroţováni podzemní vodou, prachem, otravou plynem, či závalem dolů. Nejvíce se společně s noční směnou zaslouţili o stříbrné bohatství Jihlavy. Proutkař Velmi oblíbenou postavou v průvodu je proutkař (viz Příloha A, obr. č. 9), který má moc nalézat rudné ţíly pomocí jeho proutku (virgule). Proutek bylo nutné ulomit v určitou noc a určitým způsobem z lískového keře. Teprve pak získal kouzelnou moc. 27
Dobrá znalost kamenů, kovů a nejrůznějších sil byla pro proutkaře nezbytná. Tyto dovednosti mu pomáhaly nalézat bohaté rudné ţíly. Proutkaři patřili k velmi váţeným osobnostem. O ty nejlepší byl zájem nejen v Českém království, ale i v celé Evropě. Noční směna Za proutkařem jde v zástupu jedenáct havířů noční směny (viz Příloha A, obr. č. 10). Noční směna vznikla v dobách, kdy bylo potřeba vytěţit více stříbra do královské pokladnice. Panovník ji chtěl mít vţdy plnou aţ po okraj, a tak horníci museli vzít různá svítidla a dolovat celou noc. Pouţívali lojové kahany, svíce, louče nebo koše s hořícím dřevem. Plaviči Po noční směně kráčí v průvodu osm plavičů rudy (viz Příloha A, obr. č. 11). Říká se jim také hutníci. Plaviči měli velmi důleţitý úkol. Od rudy oddělovali všechny nečistoty. Vytěţený kov propírali v dřevěných korytech. Očištěnou rudu dále drtili a předpraţovali. Poté se vkládala do pecí, odkud uţ vytékalo samotné čisté stříbro. Rýţovači zlata V zástupu hornických profesí následují dva rýţovači zlata (viz Příloha A, obr. č. 12), kteří mají velmi podobnou práci jako plaviči. Ryţovači získávali zlato, které se stahovalo do údolí. Tento drahý kov nalézali převáţně v řekách. Kov získávali povrchovým sběrem a propíráním ve vodě. V slavných dobách města Jihlavy mělo zlato stejnou cenu jako stříbro. Dělníci Po rýţovačích zlata se objevuje skupinka dvanácti hornických dělníků (viz Příloha A, obr. č. 13). Ti zastávali všechny pomocné práce, aby šlo havířům lépe dolování. Pomáhali jim s vyváţením nezuţitkované zeminy, rozhrnováním hald, přiváděli vodu k důlním strojům, a také je obsluhovali. Havířští učni Havířští učni (viz Příloha A, obr. č. 14) patří k nejoblíbenějším členům v průvodu. Především proto, ţe je znázorňují tři velmi malé děti a v barevných historických 28
kostýmech vypadají opravdu kouzelně. Lidově se těmto postavám říkalo permoníci. Vyzkoušeli si všechny činnosti spojené s dolováním, aby se dostali do další generace havířů. Důlní hlídači Po permoníčkách se nám představuje dvanáct důlních hlídačů (viz Příloha A, obr. č. 15). Jsou to horníci denní směny, kteří se střídali v nočním hlídaní dolů. Tuto roli museli havíři zastávat, kdyţ si důlní podnikatelé nenašli jiné hlídače. Důlní tesaři K velmi důleţité horní profesi patřili i důlní tesaři (viz Příloha A, obr. č. 16). V průvodu je zastupují čtyři chlapci. Tesaři byli spojeni se vším, co se kolem dolování dělo. Dřevěnými koryty přiváděli vodu k vodotěţným strojům, starali se, aby stroje byli vţdy v dobrém stavu, popř. nahradili staré dřevěné díly novými. Stavěli také různé přístřešky, vyráběli ţebříky do šachet a pečovali o veškeré zařízení ze dřeva. Důlní kováři Dalšími řádnými členy průvodu jsou čtyři důlní kováři (viz Příloha A, obr. č. 17). V dobách minulých měli na starost hornické nářadí (kladívka, mlátky, klínky, sekerky ale i zbraně hlídačů). Kovář měl neustále spoustu práce, protoţe se staral se o několik dolů. Koval hřídele, vyráběl kování na dřevěné díly strojů a musel se umět dobře orientovat v umění dolování drahého kovu. Šichtmistři A nyní přichází osm šichtmistrů (viz Příloha A, obr. č. 18). Ti kdysi zadávali horníkům práci. Dbali na to, aby práce byla odvedena co nejpoctivěji. Neţ začali havíři pracovat, přidělil jim mistr nářadí a lůj do lamp. Po celou dobu na ně dohlíţel a radil jim, pokud potřebovali radu ohledně těţby. Se souhlasem důlního správce a dvou příseţných mohl přijímat nové havíře. V jeho kompetenci bylo i propouštění. Měřiči Dva měřiči (viz Příloha A, obr. č. 19) jsou další zajímavé postavy. V dnešní době bychom je nazvali spíše důlními inţenýry. Jejich práce spočívala ve vyměřování 29
pozemků důlních podnikatelů. Přesně mapovali důlní činnost a měřili délku ţilného loţiska. Přispívali tak k získání potřebného přehledu o dolech a těţbě samé. Konšelé Konšelé (viz Příloha A, obr. č. 20) a další skupina poukazují na jedinečnost Jihlavy v oblasti horního soudnictví. Aţ do konce 16. století bylo město se svým horním právem povaţováno za nejvyšší soudní moc po celém Českém království. V průvodu si proto našlo své místo i osm konšelů, aby připomněli zašlou slávu. Kdysi zasedali u horního soudu jako příseţní. Obcházeli doly, radili horníkům a byli svědky příprav zpráv o příjmech a výdajích. Horní soudci Po konšelích kráčí pět nejvyšších horních soudců (viz Příloha A, obr. č. 21). Zastávali důleţitou funkci v oblasti jihlavského horního práva. Řešili různé spory a radili ostatním městům v nejasných soudních případech. Jihlavské horní právo se stalo vzorem a velkým rádcem pro další města. Soudců si kaţdý váţil. Byli oděni do sametu, koţešin a hedvábí. Patriciové Následujících šest patricijů (viz Příloha A, obr. č. 22) zakončuje postavy z 16. století. Patřili k nim nejbohatší občané Jihlavy, kteří se pustili do důlního podnikání. Těţbou stříbra si přišli na velké bohatství, kvůli kterému pak zůstávali trnem v oku vrchnosti a šlechtě. Dokonce byli natolik majetní, ţe zapůjčovali peníze i královským úředníkům. Horníci z období rokoka Postavy z 16. století nyní vystřídá devatenáct horníků z období rokoka (viz Příloha A, obr. č. 23). Znázorňují 18. století, ve kterém proběhly poslední pokusy o obnovení stříbrné slávy města. Kaţdého na první pohled upoutá černý hrncovitý klobouk, tzv. kalpak, s červeným chocholem a zkříţenými kladívky. Havířští pomocníci U konce se objevuje dvanáct havířských pomocníků (viz Příloha A, obr. č. 24), kteří původně uzavírali celý průvod. V dávných dobách byli nazýváni pacholky. Vykonávali tu nejpodřadnější, a také nejtěţší práci v dole. Starali se o přísun uhlí do pecí, štípali 30
dřevo na oheň, káceli stromy a odváţeli nezuţitkovaný materiál. Oděv, který mají malí pomocníčci na sobě, je pojat v rokokovém stylu. Měšťané Dále se nám v oděvu z roku 1799 představují čtyři měšťané (viz Příloha A, obr. č. 25). Znázorňují cech soukeníků, tedy řemesla, které po ukončení dolování stříbra zajistilo další rozvoj města Jihlavy. Kutničky Závěr Jihlavského havířského průvodu tvoří kutničky (viz Příloha A, obr. č. 26). V loňském roce sklidily největší úspěch. Jedou na vozíku a zakončují tak zástup profesí dávného řemesla. Představují je nejmenší děti, které se chtěly průvodu také zúčastnit. Těmito kouzelnými postavami uţ opravdu končí havířský průvod a následuje velký potlesk diváků.
2.2.2 Kostýmy Jihlavského havířského průvodu Na předchozích stránkách jste se dozvěděli o postavách, které tvoří havířský průvod. Aby postavy vyzařovaly to správné kouzlo historie, musí mít i správný oděv. Chceme-li se podívat, jak vznikaly hornické kostýmy postav Jihlavského havířského průvodu, měli bychom se vrátit do 80. let 19. století a nahlédnout do dokumentů a nákresů (viz Příloha A, obr. č. 27 - 31) zakladatele Johanna Haupta. Tento obdivuhodný muţ prostudoval mnoho starých záznamů, které popisovaly horníky a hornictví. Vycházel z díla Ferdinanda Hottenrotha "Kostümbuch" a z díla Johanna Ettenbacha "Bergbuch". Největší inspirací mu ale bylo dílo G. Agricoly, známého otce mineralogie. Johann Haupt si právě z jeho obrázků vyrýval návrhy oděvů a překresloval si je na papír. Postupně tak vznikaly jednotlivé kostýmy postav nádherného barevného hornického průvodu. Pro první Jihlavský havířský průvod bylo vyrobeno 21 druhů krojů, znázorňujících 16. století. Hornické oděvy i jejich doplňky představovaly nejvyšší náklady. Klobouky, boty a kostýmy byly šity v Paříţi a Vídni v roce 1890. Po čase jej bylo potřeba průběţně opravovat, čistit a šít nové. Bohuţel v roce 1967 došlo k zastavení JHP a hornické kroje zmizely na 30 let v muzejním depozitáři. [5]
31
V roce 1997 se do obnovy Jihlavského havířského průvodu pustilo „občanské sdružení Jihlavský havířský průvod“, v čele s Ing. Milanem Kolářem. Kostýmy objevili pečlivě uloţené v bednách Muzea Vysočiny v opravdu dobrém stavu. Zprvu nevěděli k čemu, jaký díl patří. Podle fotografií J. Haupta je nakonec zkompletovali a odvezli do Prádelny a čistírny Jihlava v Rantířovské ulici. Fakt, ţe se do těchto historických kostýmů nedali moli, potvrzuje, ţe byly ušité z velmi kvalitního sukna. I přesto ale potřebovaly opravit. S opravami pomohla především Hana Kolářová a Miluše Dvořáčková, která nese největší zodpovědnost za kostýmy dodnes. Dále vypomohly babičky z domova důchodců. Přihlásili se i další dobrovolníci, kteří s radostí přiloţili ruku k dílu. Všichni se do oprav pustili s nadšením a vidinou krásného barevného hornického průvodu. Ke krojům samozřejmě patřily také krajky, které byly velmi špinavé. Musely se nejdříve důkladně vyprat a vyţehlit. Ţehlení jednoho krejzlíku představovalo práci na 10 minut. Musely být naškrobené a krásné. Krejzlíků bylo dohromady asi 150 a manţet 300. Práce s kostýmy tedy zabrala mnoho času a patřila k těm nejtěţším. Zbývaly vyřešit doplňky krojů, tzn. punčocháče, boty a kovářské záleţitosti. Vzhledem ke stavu punčocháčů se spolek rozhodl pořídit nové. Švec Vlastimil Padělka po staru opravil boty, o kovové doplňky se postaral Leopold Habermann. (Video, Jihlavský havířský průvod, 1999) Péče o kostýmy byla v počátcích velmi náročnou prací, která se ale odrazila ve výsledku roku 1999. Kostýmy byly tedy připravené a dne 24. června 1999 se v nich po 32 letech prošlo 150 nadšených havířků. Od této doby se kroje ukládají do skříní Základní školy v Kříţové ulici 33 (viz Příloha A, obr. č. 32-36). V současné době spolek Jihlavský havířský průvod postupně nechává šít nové repliky krojů, aby ty původní mohly být opět uloţeny v Muzeu Vysočiny, kam patří. Hornické oděvy jsou zhotovovány u více krejčích a švadlen, nejen v Jihlavě. Například Krejčovství Krejčí ve Velkém Beranově nebo u Šárky Moravové ze Štok, která se šitím pro JHP zabývá od roku 2001. Vyrobila jiţ 8 sad kostýmů (soudce, korouhevník, halapartník, příseţník, dělník, učeň, noční směna, patricij) a další má před sebou.[6] S výrobou kostýmů pomáhají i dobrovolníci. Za všechny můţeme zmínit paní Jirků, Černou, Stránskou, Větrovcovou, Kuglerovou, Markovou, Molákovou, Polákovou, Sochorovou a pana Vosmeka. Dále sdruţení JHP nezapomíná ani na nové boty a klobouky. Boty jsou šity v koţedělném druţstvu Snaha. Spony do pásků odlévány 32
v Kamenickém Šenově a pro klobouky se spolek vydává k Báře Semerádové do Kutné Hory. [7] Postav v průvodu neustále přibývá, a tak se v dalších letech můţeme těšit i na nové kostýmy.
2.2.3 Jihlavské havířské průvody od roku 1999 do současnosti V roce 1999 se po dlouhé době do Jihlavy vrátila tradice havířského průvodu. Nejprve organizátoři nevěděli, jak veřejnost zareaguje. Přece jen to byla dříve událost jihlavských Němců a panovaly zde obavy, zda se tradice uchytí. To, ţe obnova havířského průvodu byla cesta správným směrem, se sdruţení přesvědčilo po velkém úspěchu, který sklidili v roce 1999. Nové tisíciletí přálo havířské tradici i nadále. Průvod se konal v roce 2000, 2001, a pak kaţdé dva roky aţ dodnes. Pojďme se tedy podívat, jak se havířský průvod v Jihlavě vyvíjel. Rok 1999 – Návrat havířské tradice Psal se rok 1999. Dlouhé přípravy spojené s obnovením průvodu se chýlily ke konci a po dlouhé odmlce se Jihlavský havířský průvod opět vrátil do kulturního programu města. Děti, které měly průvodem procházet, byly dobře obeznámeny s jednotlivými postavami průvodu v broţurce, kterou vydalo OS JHP. Uţ od počátku roku 1998 se začala akce propagovat. Jihlavské listy informovaly o historii a postavách havířského průvodu. Dne 2. června proběhla výstava zakladatele JHP – Johanna Haupta, kde byly vystaveny fotografie a další dokumenty. Město tedy bylo dostatečně informováno o právě přicházející události, která se konala ve dnech 24. června – 27. června 1999. Tento rok uběhlo jiţ 750 let od vzniku Jihlavského horního práva, a tak se mělo co slavit. Starostou města byl tehdy Ing. Vratislav Výborný, který se celé parády také účastnil. Akci reţíroval Petr Ţák, umělecký šéf Horáckého divadla. Do průvodu zařadil staré, ale i nové prvky. Děti byly seřazeny v původní sestavě, kterou určil Johannes Haupt před více neţ sto lety. Poprvé se v průvodu objevily také dívky. (Jaroš 2009, s. 126) V prvním dnu, tedy ve čtvrtek, mohli návštěvníci načerpat atmosféru historie města prostřednictvím výstavy, divadelního putování od domu k domu, či veselou hrou 33
o zaloţení Jihlavy, kterou napsal Martin Kolář. Další den byl program mnohem bohatší. Po celý den se na náměstí konal historický trh řemesel. Vystoupilo mnoho hudebních skupin a v 18:00 hodin vyšel dlouho očekávaný Jihlavský havířský průvod, který v mnoha lidech vyvolal vzpomínky, slzy i nadšení. Po 32 letech opět návštěvníci spatřili 150 havířů, jak za zvuku fanfár vystupují z podzemí. Čestnou postavu perkmistra ztvárnil Ondřej Bauer. Havířci byli uvítáni slovy starosty Vratislava Výborného: „Jsme velmi rádi, že jste vyšli na světlo denní. Město Jihlava na vás nezapomnělo, vítá vás a očekává od vás ochranu a pomoc při šíření jeho slávy.“ [8] Uţ začátek slavností vzbudil velmi kladné ohlasy a ti, kteří havířské průvody v minulosti nepamatovali, si uvědomili výjimečnost města Jihlavy. Večer proběhl lampionový průvod „Po jihlavských hradbách“, který jen dovršil nezapomenutelný záţitek z tohoto dne. V sobotu zahájily slavnost maţoretky „Lučanka“ a v 10:00 hodin vyšel z Masarykova náměstí ke kostelu sv. Jakuba havířský průvod. Výjimečnost dodal „slavnostní křest poštovní známky k 750. výročí vzniku Jihlavského horního práva“. V programu dne byla dále připravena mše v kostele sv. Jakuba, vystoupení hudebních skupin, pěveckých souborů a večer zazněly i středověké písně. Poslední den slavností se za účasti Jihlavského havířského průvodu konala slavnostní mše u kostelíka sv. Jana Křtitele. [9] Tato slavnost byla opravdu vydařená. Město oţilo a ruch se ozýval ze všech stran. Všichni se shodli, ţe organizace celých slavností byla velmi dobrá, a to se odrazilo v úspěchu celé události. Na havířské slavnosti z roku 1999 se můţete podívat v přiloţeném DVD na konci této práce. Rok 2000 – Průvod ve znamení koblih Po loňském úspěchu se spolek Jihlavský havířský průvod rozhodl uspořádat další havířské slavnosti. Přípravy byly opět v plném proudu. Několik měsíců se šily repliky původních hornických kostýmů, opravovaly boty a vyráběly další doplňky. Financování těchto nezbytných kroků zajistil rozpočet města, Česko-německý fond budoucnosti, vlastní prostředky sdruţení a dobrovolníci. Na jaře se začal blíţící se havířský průvod dostávat do podvědomí i partnerského města Purmerend. Probíhající výstava o Jihlavském havířském průvodu měla poslouţit jako pozvánka a přilákat nizozemské občany. A také se povedlo. Zástupu havířků, který se 34
ukázal veřejnosti ve dnech 23. – 25. června se stal svědkem i starosta Purmerendu Theo van Dam. [10] Role perkmistra se v roce 2000 ujal Vojtěch Brtnický. Diváci mohli průvod spatřit v pátek 23. května a v sobotu 24. května na Masarykově náměstí a v ulicích: Komenského, Husova, Palackého, Benešova, Věţní, Matky Boţí, Mrštíkova, Ţidovská, Kosmákova, Brněnská a Lazebnická. Průvod byl zakončen u kostela sv. Jakuba. V neděli 25. května ráno se malí havířci zúčastnili svaté mše u kostelíka sv. Jana Křtitele. [11] Doprovodný program havířských slavností byl také velmi bohatý. V pátek a sobotu si diváci mohli vybrat z široké nabídky hudebního, divadelního či tanečního programu (viz Příloha B, program č. 1). Velký úspěch sklidila pouliční klauniáda na náměstí a okolí s názvem „Cirque Coblihue“, kde součástí představení byly opravdové koblihy. Veřejnost byla nadšena, a proto se průvod v roce 2000 zapsal do historie jako „průvod ve znamení koblih“. (Jaroš, 2009, s. 128) Rok 2001 – Havířci v Jihlavě, Rudolfově, Purmerendu a Waldkirchenu Tento rok byl pro jihlavské havířky velmi bohatý. Nejen, ţe se zúčastnili havířského průvodu v Jihlavě, ale reprezentovali své město v Rudolfově a poprvé i v zahraničí. Navštívili holandský Purmerend a rakouský Waldkirchen. Partnerské město Purmerend pozvalo Jihlavský havířský průvod na lidové slavnosti Poortersfeesten, které se konaly 20. května. A tak se 35 havířků s doprovodem 17. května vydalo na první společnou cestu do Holandska. Překonali přes tisíc kilometrů, ale program stál za to. Náplní návštěvy Purmerendu byla aktivní účast v historických kostýmech a výlety po okolí, které si děti velmi uţívaly. V pátek 18. května se havířci podívali do Scheveningenu, kde obdivovali podmořské akvárium a rozměrné pískovcové plastiky na pláţi. Ubytování měli zajištěné v tělocvičně tamní školy. V sobotu navštívili rybářskou vesničku Marken, jezero Ijsselmeer, městečko Monnickendam, větrné mlýny a amsterdamské Muzeum voskových figurín Madame Tussaud. V neděli se havířci zúčastnili městské slavnosti Poortersfeesten. Při jejím zahájení přivítal Jihlavský havířský průvod v Purmerendu strosta Theo van Dam. Dopoledne proběhl průvod v centru města za aktivní účasti JHP, který se zařadil mezi 35
další krojované skupinky a sklidil velký úspěch. Celou akci doprovázeli kejklíři, ţongléři, kouzelníci, klauni, hudba a divadelní scénky. 21. května se vrátil JHP zpět do Jihlavy. (Jihlavské listy, 29. 5. 2001, s. 9) Jihlavské děti si tak z Purmerendu odvezly kromě tradičních holandských dřeváků i nezapomenutelné záţitky. Není divu, ţe pak průvody v Jihlavě vyzařují takovým nadšením dětí (účastníků), kdyţ mají za sebou krásné vzpomínky na výlety pořádané občanským sdruţením Jihlavský havířský průvod. Po příjezdu z partnerského města čekal JHP další program. V první řadě to byla účast na hornických slavnostech s názvem „Historický výjev“ v jihočeském Rudolfově dne 9. června. Poté se jihlavští havířci vydali 14. června do rakouského Waldkirchenu na pietní akci, kde zavzpomínali na 25 dětí, které nepřeţily odsun jihlavských Němců po 2. sv. válce. Ve dnech 22. – 24. června se průvod prošel v čele s perkmistrem Tomášem Dvořákem svým rodným městem. Jiţ potřetí se veřejnost stala svědkem hornického průvodu, který čítal na 160 dětí. I kdyţ pršelo, havířky to nezastavilo a opět připomněli stříbrnou slávu Jihlavy. Z Masarykova náměstí, kde proběhl tradiční výstup, pokračoval zástup horníků ulicí Matky Boţí, hradebním příkopem, ulicí Benešovou, Palackého a Matky Boţí zpět na Masarykovo náměstí, kolem Muzea Vysočiny, pošty, kostela sv. Ignáce a radnice k Farní ulici a kostelu sv. Jakuba. Změnou v průvodu byla účast jen dětí, bez radních, kteří dříve tvořili jeho součást. Po průvodu poprvé proběhlo umístění stuhy v hospůdce „U Johanna“ jako vzpomínka na zakladatele tradice Jihlavského havířského průvodu. V programu (viz Příloha B, program č. 2) se objevilo několik nových atrakcí, které lákaly další návštěvníky. Mezi takové patřily především akce pořádané na hradbách. Byly to noční ohňové hry, či program Basilejská kompaktáta a jiné obrazy z dějin města Jihlavy doprovázené ohňostrojem. [12] Tohoto roku se dočkala slavnost i zájmu České televize, která natočila o Jihlavském havířském průvodu dokument. Rok 2002 – Hostování v partnerském Heidenheimu a vítání Václava Havla Zásadní změnou byla v roce 2002 dohoda s německým Heidenheimem o konání havířského průvodu liché roky v Jihlavě a sudé v Německu. I kdyţ se tento rok
36
neprocházel havířský průvod Jihlavou, občanské sdruţení si naplánovalo další akce s havířskou tématikou. Prvními společnými akcemi v roce 2002 byla setkání ve Vodním ráji v Jihlavě. Dále následoval výlet v prvním květnovém dnu do Ráje u Rančířova, kde se dříve intenzivně dolovalo. Zde se odhalovala pamětní havířská deska na místě, kde nyní stojí hornický skanzen. V tento den havířky čekala ještě prohlídka památek spojených s dolováním. V polovině května uspořádal spolek další výlet do Stříbrných Hor. Zde se děti vydaly do důlních chodeb s baterkou, helmou a holínkami. Pak uţ je čekala návštěva partnerského Heidenheimu, kam se vydali 7. června autobusem a připojili se k místnímu historickému průvodu. Jihlavu zastupovalo čtyřicet horníčků. Během návštěvy Heidenheimu si udělali výlet lodí a navštívili i Norimberk. Jihlavský havířský průvod si výlet v německém městě velmi uţil a dočkal se velkého ohlasu. Dalším plusem byla i nová přátelství, která vznikla během celé akce. (Jihlavské listy, 11. 3. 2003, s. 16) 21. června se jihlavští havířci stali svědkem „Prvního slavného jihlavského skoku přes kůži“. O připomenutí této staré hornické tradice se zaslouţil především organizátor akce Ing. Libor Ferda a občanské sdruţení Jihlavský havířský průvod. Celá akce se konala v hotelu Gustav Mahler. Do Havířského cechu byli přijati po skoku přes kůţi vybraní Jihlaváci. (Jaroš 2009, s. 131) Koncem června ale čekalo JHP další překvapení. Dne 26. června měl perkmistr čest uvítat společně s kováři, učni, šichtmistry, patricii a pomocníčky prezidenta Václava Havla v Jihlavě. Celá akce proběhla v duchu havířského průvodu. (Jihlavské listy, 11. 3. 2003, s. 16) Rok 2003 – Havířci ve Waldkirchenu a v Jihlavě Rok 2003 započalo občanské sdruţení tradičním výletem do Ráje, konaného 1. května. Další akcí byl výšlap na vrch Šacberk (24. května). 18. června se skupina deseti havířků zúčastnila vzpomínkové slavnosti ve Waldkirchenu. Na 20. aţ 22. červen byl připraven havířský průvod v Jihlavě. Uţ ve středu před průvodem se v Jihlavě objevil slavný Saltimbango se svou maringotkou a lákal diváky na dolní část Masarykova náměstí. V pátek vypukly havířské slavnosti. Prošel tradiční průvod havířků, které vedl perkmistr Lukáš Vedra. Poprvé se mezi zástupci 37
podzemí objevila nová postava písaře a bubeníci, kteří se pilně učili bubnovat na srpnovém havířském táboře v Rohozné. Tohoto roku vyšli havířci s novými sekerkami přes rameno a replikou historického praporce3. Během slavností si diváci mohli vybrat z bohatého programu doprovodných akcí (viz Příloha B, program č. 3). Na své si přišli i příznivci folku díky právě probíhajícímu Jihlavskému folklórnímu létu 2003. V pátek a v sobotu byla velkým zpestřením společenská akce, kterou zorganizoval Jakub Škrdla s názvem SALTIMBANGO4. Jedoucí kejklíř s trakařem po laně oslnil diváky z věţe kostela sv. Jakuba ke kašně na Masarykově náměstí. Tuto podívanou přijela natočit Česká televize pro svůj pořad „Toulavá kamera“. V neděli proběhla svatá mše, a poté se JHP vydal uctít památku Johanna Haupta na hřbitov. [13] Do konce roku naplánovalo občanské sdruţení Jihlavský havířský průvod další akce, mezi ně patřil letní tábor Rohozná, drakiáda, přednes havířků při příleţitosti 10. výročí zaloţení Rotary clubu, vernisáţ fotografiií a velký úspěch sklidil i předvánoční karneval, který se konal v sále hotelu Gustav Mahler. 2004 – Heidenheim a Rudolfov V letošním roce čekala Jihlavský havířský průvod návštěva partnerského města Heidenheim a hostování v Rudolfově. K německým přátelům se vydalo 40 dětí s rodiči a představiteli města Jihlavy 14. května. Po cestě se zastavili na prohlídce hradu Karlštejn a navštívili středověký německý Rothenburg. Poblíţ Heidenheimu neminuli další zajímavá města a muzeum plyšových zvířatek. Neděle patřila samotnému výstupu havířků v kostýmech. V ranních hodinách se zúčastnil JHP „vysvěcení pamětního kamene bývalých německých Jihlavanů a mše svaté“. Kdyţ se 17. května vraceli zpět do Jihlavy, děti si zapsali další nezapomenutelný záţitek z kouzelného světa Legoland. (Jihlavské listy, 21. 5. 2004, s. 4)
3
Během roku, kdy se průvod nekoná, zdobí nový praporec pracovnu jihlavského primátora. (Jaroš 2009, s. 131) 4 „Atrakce je inspirována krátkým zápisem z jihlavské kroniky: Roku 1585 sjel jeden kejklíř po provaze z velké věže farního kostela až ke kašně, vezl s sebou na kotouči chlapce, dělal s ním přemety aprovozoval jiná kejklířství.“ [14]
38
5. a 6. června strávil JHP v Rudolfově na 8. setkání hornických měst a obcí. Sešlo se zde 21 měst a akce se velmi vydařila. V čele třicetičlenného jihlavského průvodu šla poprvé v kostýmu perkmistra dívka – Zuzana Truplová5. Rok 2005 – Havířci v Jihlavě, Waldkirchenu a na Octoberfestu v Mnichově Rok od roku akcí, kterých se JHP účastní, stále přibývá. Nejprve v roce 2005 havířci navštívili koncem května rakouský Waldkirchen a začátkem června jihočeský Rudolfov. Na zpáteční cestě navštívili Český Krumlov, Třeboň a Jindřichův Hradec. 22. června se stal JHP svědkem vysvěcení kapličky za Znojemským mostem v Jihlavě. Po všech těchto akcích následoval průvod Jihlavou, a nakonec si své kostýmy horníčci oblékli na Octoberfestu v Mnichově. Jihlavou procházel průvod ve dnech 24. – 26. června. Zúčastnilo se ho více jak 160 dětí. Přibyli bubeníci, štítonoši a vozík taţený oslíkem, který vezl malé permoníčky. Zástup havířků s perkmistrem Jakubem Peroutkou doprovázel Petr Píša svou dechovou kapelou. Celá akce se vydařila a Jihlavský havířský průvod v obou dnech sklidil velký potlesk diváků. V neděli zaplnil havířský průvod s dalšími příznivci historie Jihlavy kostelík sv. Jana Křtitele. Slavnosti byly velmi dobře připraveny. Během slavností se vystřídalo několik hudebních skupin a divadelních představení. Překvapením byli i šermíři v katakombách a kdo ještě neměl dost kultury, mohl zajít na Heulos a uţít si Jihlavský koncert bez hranic, kde se aţ do půlnoci tančilo a zpívalo. Kulturní program roku 2005 byl velmi bohatý (viz Příloha B, program č. 4). Další velkou slavností, které se Jihlavský havířský průvod zúčastnil, byl Octoberfest v Mnichově díky rodákům Jihlavy, kteří tam dnes ţijí. Jihlava tak byla jediným městem, které reprezentovalo Českou republiku. Do Německa se vydali 2 aţ 3 zástupci od kaţdé hornické profese. Přes 30 jihlavských dětí se v havířském kostýmu zúčastnilo, vedle dalších 60 historických skupin z Německa, Rakouska, Švýcarska, Slovinska a Itálie, velkého průvodu s nezapomenutelnou atmosférou. Trasa byla dlouhá 7 km a průvod trval 2 hodiny. Statisíce diváků, skvělá atmosféra, zábava ze všech stran, obrovské přeplněné stany a pouťové atrakce zanechali v malých havířcích z Jihlavy mimořádné záţitky. (Jihlavské listy, 20. 9. 2005, s. 3) 5
Zuzana Truplová vystudovala obor činohry a loutkoherectví na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Poprvé se s divadlem setkala v rodném městě Jihlavě v amatérské divadelní společnosti Hobit. V současné době pracuje jako herečka v Komorní scéně Aréna.
39
Rok 2006 – Havířci na Vysoké škole polytechnické Jihlava a v Heidenheimu V tento rok se s havířky setkala i škola, na které studuji. 8. března 2006 zahájilo sedmnáct jihlavských havířků mezinárodní konferenci o aktuálních problémech cestovního ruchu na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Odborníci z České republiky, Rakouska, Chorvatska a Slovenska si za zvuku havířské hymny „Zdař bůh…“ prohlédli uvítací ceremoniál. Slavnostně všechny členy přivítal havířský perkmistr Jan Čermák. (Jihlavské listy, 10. 3. 2006, s. 15) Sudý rok je tradičně plánována návštěva Heidenheimu. Čtyřicetičlenná skupina havířků se vydala 12. května na městskou slavnost „Běh pastýřů“. Tento rok bylo součástí i otevření zemské zahradnické výstavy Schau Schau s mnoha dětskými atrakcemi, kde si to jihlavské děti pořádně uţily. Po cestě si havířci s občanským sdruţením opět udělali několik zastávek a navštívili Koněpruské jeskyně, nejvyšší kostelní věţ na světě s katedrálou v německém Ulmu a městečko Blaubeuren. V jihlavském partnerském městě se zapojili do tamního průvodu a zúčastnili se i slavnostního předání havířské korouhve. 15. května se děti vracely zpět do Jihlavy. A to by bylo, aby nevyuţily dalšího výletu. Prohlédly si solné doly s keltskou vesničkou nedaleko Salzburgu. [15] Po návratu z partnerského města se JHP vypravil jako kaţdý rok do Rudolfova. Poté zástupci hornictví nechyběli ani u otevření nově zrekonstruované radnice 15. června a o den později u oslav 570. výročí Basilejských kompaktát. V září havířci načerpali sílu na další rok zdařilým výletem kolem Javořice. Rok 2007 – Čas havířů v Jihlavě Velkého ohlasu se dočkala nová originální hra, která měla nalákat diváky na havířské slavnosti. Spočívala v přemísťování poutačů – placatých havířů (viz Příloha A, obr. č. 37). Kaţdý, kdo potkal tuto postavičku havíře, mohl s ní utéct a umístit ji na jiné veřejně dostupné místo. Od 22. června se v Jihlavě opět vzpomínalo na stříbrnou slávu města. Z podzemí byl průvod přivítán historikem Zdeňkem Jarošem, primátorem a dalšími zástupci města v kostýmech. Kvůli špatnému počasí se havířci v čele s perkmistrem Lukášem Wiesnerem objevili jen na Masarykově náměstí a průvod ulicemi se konal aţ v sobotu. Mezi jihlavské horníky se připojilo i Bratrstvo sv. Barbory ze Stříbra. Průvod tak dosáhl neuvěřitelných téměř 200 účastníků. Přibily i nové kostýmy bohatých patricijů a nově vystoupila v průvodu skupinka havířských čekatelů. 40
Tento rok také byla pozměněna trasa průvodu. JHP vyšel z Masarykova náměstí ulicemi Matky Boţí, Palackého, Benešovou, Věţní, Minoritskou na hradební parkán, a poté k amfiteátru na Heulose. Poprvé průvod doprovázely dvě dechové skupiny. Jedna šla na začátku a druhá na jejím konci. Při sobotním průvodu se střetli havířci s průvodem Jihlavského folklorního léta na křiţovatce Benešovy a Palackého ulice a výborně se doplňovali. V neděli se konala tradiční bohosluţba na Jánském vršku. Třídenní slavnosti doplňoval i hudební a taneční program (viz Příloha B, program č. 5). [16] Kromě slavnostního havířského průvodu zahájili v tomto roce havířci další konferenci na VŠPJ, zúčastnili se výletu do Liberce, Kutné Hory a středověké vesničky Ostré. Tradičně se také objevili na slavnosti ve Waldkirchenu. Rok 2008 – Poslední hostování v Heidenheimu a první Pouť ke sv. Jánu Činnost havířského průvodu byla zahájena 16. března uvítacím ceremoniálem na konferenci Vysoké školy polytechnické Jihlava. 6. – 9. červen strávil havířský průvod v partnerském městě Heidenheimu. Jak uţ bývá zvykem JHP se po cestě k německým přátelům vydal na pár výletů. První zastávkou bylo kouzelné historické město Regensburg v Německu. Dále následoval Legoland, kde si děti uţily celý den. V neděli se zúčastnilo naposledy 39 jihlavských krojovaných horníčků slavnosti a historického průvodu v Heidenheimu. Návrat do Jihlavy organizátoři zpestřili výletem na pohádkový zámek Neuschwanstein. V dalších letech se uţ hostování JHP u německých partnerů neuskutečnilo. Jihlavských Němců v Heidenheimu postupně ubývalo a tradice tamního průvodu začala upadat. [17] Novinkou byla v tomto roce Pouť ke sv. Jánu. Zúčastnilo se jí čtyřicet dětí v kostýmech a veřejnost. Tvořivé dílny, divadelní vystoupení a hudební program vytvářely v prostředí kostelíka sv. Jana Křtitele příjemnou rodinou atmosféru. Rok 2009 – Největší kulturní akce v historii města – Jihlavské havíření Červnový víkend roku 2009 zaţil to, co ještě nikdy ve své historii. Město se ve dnech 18. – 21. června proměnilo v zábavné ţivé středisko s nepřeberným mnoţstvím kulturního programu (viz Příloha B, program č. 6). V tyto dny se konalo v Jihlavě 13. setkání hornických měst a obcí České Republiky, Jihlavské folklorní léto, Jihlavský havířský průvod, Koncert bez hranic a Den Jeţka. Letos také uplynulo 210 let od vzniku 41
krásné tradice Jihlavského havířského průvodu a 160 let od narození Johanna Haupta, obnovitele této tradice. Pro získání co nejvíce diváků si občanské sdruţení Jihlavský havířský průvod připravilo opět poutače v podobě toulavých havířů. Uţ první den slavností se Masarykovo náměstí zaplnilo příznivci Jihlavského folklorního léta. V pátek se pak program rozeběhl ve velkém. Kaţdý si tu našel to své a mohl navštívit jak akce na zimním stadionu, tak v pivovaru i na náměstí. Pořádalo se mnoho soutěţí, cyklojízda městem, koncerty, různé show a mnoho dalších. O nádech hornické historie se zaslouţila v pátek na radnici výstava věnovaná zakladateli Jihlavského havířského průvodu – Johannu Hauptovi. Diváci mohli obdivovat fotografie havířského průvodu a prohlédnout si původní klobouk či boty z roku 1890. V odpoledních hodinách se pořádal v gotické síni radnice „Seminář k domnělému 760. výročí jihlavského městského a horního práva a 10. výročí obnoveného havířského průvodu.“[18] Šmrnc dodala slavnostem i stará havířská tradice Skok přes kůţi6, které se aktivně zúčastnil primátor města Jaroslav Vymazal, rektor VŠPJ Ladislav Jirků, obchodní ředitel pivovaru Miloš Vostrý a poslanec Vladimír Hink. Při zahájení zazněl pivní zákon, který nařídil láhev piva před kaţdým účastníkem uprostřed stolu. Vše proběhlo v duchu hornickém, a tak se místo tleskání bouchalo pěstmi do stolu, všichni si začali tykat a zpívat hornické písně. Kdyţ chtěl někdo promluvit, musel si o slovo říci po hornicku „Rogo verbum!“ Nakonec proběhl samotný skok. Po tomto záţitku dovršil havířskou atmosféru v 18 hodin za účasti tisíce diváků Jihlavský havířský průvod s perkmistrem Lukášem Wiesnerem. V ten samý čas vyšel i průvod folklórních souborů. (Jihlavské listy, 23. 6. 2009, s. 15) V sobotu opět lákal diváky nabitý program uţ od rána. Největší obdiv získal velkolepý průvod. Moderátorem byl Jakub Škrdla a havířský průvod komentoval slovy "Vidíte ty nažehlené krejzlíčky pod těma krčíčkama - to jsou ty maminky, každá musela vzít žehličku, a ne každá má napařovací! Sláva maminkám…!“. Za mohutného potlesku 6
„Skok přes kůži je rituál, při kterém byli studenti báňských škol přijímáni do cechu havířského. Později se takto oceňovali i významné osobnosti společenského a kulturního života. Ten, kdo má být přijat, vystoupí na malý prázdný soudek od piva a je vyzván ke krátkému heslu, písni, nebo básni. Poté musí vypít třetinku piva a přeskočit přes kůži. Kmotr jej pak objeme a zapíše do 130 let staré skokové knihy, současně obdrží pamětní list, kterým byl přijat do cechu hornického a od této chvíle smí zdravit hornickým pozdravem Zdař bůh.“Vznikl v Příbrami. [19]
42
a slz dojatých babiček procházel Jihlavský havířský průvod ulicemi kdysi slavného stříbrného města. (Jihlavské listy, 23. 6. 2009, s. 1) Do průvodu se dále seřadili zástupci hornických měst a obcí, hornická dechová hudba a maţoretky. Další zástup tvořili účastníci Jihlavského folklorního léta v krojích. Díky perfektní organizaci na sebe krásně navázaly (viz Příloha C, mapa č. 2). Na dolním pódiu Masarykova náměstí se pokračovalo v havířských tradicích. Nejprve primátor města slavnostně zahájil jiţ 13. setkání hornických měst a obcí, na které přijelo téměř 50 představitelů. Poté začal hornický ceremoniál, svěcení tupláku a na radnici předání cen Český Permon 20097. Jihlava získala hned dvě sošky. Cenu v 1. kategorii Folklorní soubor
převzal
předseda
občanského
sdruţení
Jihlavský
havířský
průvod
Ing. Milan Kolář za znovuobnovení a pravidelnou organizaci havířského průvodu v Jihlavě. Mimořádnou cenu v 5. kategorii získal doc. RNDr. Zdeněk Laštovička, CSc. za
dlouholetou
činnost
směřující
k záchraně
a
zdokumentování
pozůstatků
ve středověkém jihlavském stříbrném dolování a za kladení důrazu na význam stříbrného dolování pro město Jihlava. (DVD Jihlavské havíření, 2009) V bohatém programu slavností se nezapomnělo ani na ty nejmenší účastníky, kteří si našli zábavu především na Jihlavském havíření dětem. Pro hudební fanoušky se pořádal Koncert bez hranic. Sobotní vydařená akce byla ukončena v pozdních večerních hodinách, kdyţ se na střeše Prioru rozsvítil velký nápis Havíření a Jihlava se zakloněnou hlavou sledovala krásný ohňostroj. (Jihlavské listy, 23. 6. 2009, s. 1) Neděle patřila Jihlavskému folklórnímu létu a oslavě 55. výročí vynikajícího souboru Vysočan. Jihlavští také v tento den nezapomněli uctít památku významné osobnosti Johannesu Hauptovi, zakladateli barevného slavného průvodu havířků. Na ústřední hřbitov přišli vzdát poctu a poloţit na hrob květiny zástupci města s horníčky. A co by to bylo za havířskou červnovou neděli, kdyby neproběhla oblíbená Pouť ke sv. Jánu. Zástup dětí v kostýmech se vydal ze ZŠ Kříţové ke kostelíku sv. Jana Křtitele. Kolem kostelíka byl připraven bohatý program aţ do večerních hodin. Jihlavané strávili příjemné odpoledne v přítomnosti divadelníků a hudebníků. 7
„Český permon je cena udělovaná jedenkrát ročně celkem v pěti kategoriích v rámci České republiky osobnostem nebo institucím, které se významně zasloužily o rozvoj hornických tradic. Ceny uděluje Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky. Cenou je soška permona na podstavci ve tvaru zvonku.“ [20] 43
Celá slavnost proběhla výborně a díky skvělé organizaci ji nepokazilo ani špatné počasí. Po celou dobu se rozhodně bylo na co dívat. Mezi návštěvníky nechyběli přátelé z Heidenheimu a z holandského Purmerendu. K této události byla napsána i kniha Havíření na Jihlavsku a vytvořeno DVD Jihlavské havíření. Kromě této úspěšné akce se během roku 2009 konaly další havířské akce. Mezi nimi byla návštěva 6. června 10. ročníku Hornických slavností v Rudolfově a 11. června slavnosti Boţího těla ve Waldkirchenu. 4. prosince se havířci s organizátory vydali opět do Rudolfova uctít patronku horníků sv. Barboru na akci Barborčino světlo v Rudolfově. [21] Rok 2010 – 14. setkání hornických měst ve Stříbře V roce 2010 jihlavští havířci zazářili. Největší akcí tohoto roku bylo 14. setkání hornických měst a obcí České republiky, konané ve dnech 10. – 12. září. Pořadatelem se pro tento rok stalo město Stříbro. Občanské sdruţení Jihlavský havířský průvod s havířky převzalo mnoho cen. První cenu si do Jihlavy přivezli za svoji největší účast. Do Stříbra se Jihlavští vydali v počtu 55 členů v hornických kostýmech a 8 zástupců města. Oceněni byli i za nejoriginálnější výpravu, coţ je velmi potěšilo. V soutěţi o nejlepší hornické jídlo se Jihlava také vytáhla. Získala hned 2 ceny – jednu převzala členka občanského sdruţení a druhou dělostřelci. Příjemným překvapením pro Stříbro bylo splnění loňského slibu primátora, ţe Jihlavští přivezou sud svého piva. Primátor několik, jak by řekli horníci - „pivní masti“, rozdal mezi účastníky celé akce. Jihlavský havířský průvod lákal pozornost diváků především svými nejmladšími členy. Největší popularity se zde dočkala malá Nela oblečená za permoníčka, která vystoupila na jeviště. „Jihlava byla na setkání hornických měst a obcí opravdu nepřehlédnutelná. Havíři propagují svoje město skvěle. Dostalo se nám zde také velmi pěkných reakcí na loňské pořadatelství Havíření. Všichni za to zasluhují velké poděkování“, vyjádřil se k průběhu jihlavský primátor Jaroslav Vymazal. (Noviny jihlavské radnice, říjen 2010, s. 1) A jaké další akce uspořádalo sdruţení v tomto roce? Uţ při cestě do Stříbra se zastavili na Křivoklátě a cestou zpět na Krakovci. První ale akcí roku 2010 bylo pozdravení všech členů Rotary klubu 27. března. 15. května se 36 havířků podívalo do Příbrami, kde je čekala exkurze v největším hornickém muzeu České republiky. Nemohl chybět 44
ani kaţdoroční výlet do Rudolfova, který v roce 2010 proběhl 5. června. A jak se říká, do třetice všeho dobrého – proběhla potřetí 21. června i Pouť ke sv. Jánu. V říjnu se pak skupinka horníků vydala do Jezdovic na slavnostní odhalení dřevěné sochy havíře. [22] Rok 2011 – Havíření v Jihlavě a 15. setkání hornických měst a obcí v Chodově Aby se havířci pořádně na tento rok připravili, sešli se 30. dubna na výletě v Jezdovicích, kde si připomněli památky dolování v okolí Jihlavy. 28. května se pak společně vydali za zábavou na výlet do Dinoparku ve Vyškově a 4. června uţ oblékali barevné kostýmy na Hornické slavnosti do Rudolfova. Poté je čekal průvod v Jihlavě a 15. setkání hornických měst a obcí v Chodově. Tradice kradení havířů po Jihlavě opět zahájila 17. června propagaci na Jihlavský havířský průvod, který byl letos naplánován na 24. – 26. června. Den před vlastním průvodem se 8 jihlavských zástupců vypravilo na tradiční slavnost do Waldkirchenu. Pak uţ se naplno havířci věnovali hornickému průvodu. Nadšené publikum na Masarykově náměstí čekalo v pátek na 18 hodinu, kdy z podzemí vystoupí perkmistr Jáchym Novák se svými havířskými kolegy. Po dvou letech děti v kostýmech středověkých havířů opět připomněly stříbrnou slávu města. Nově prošla průvodem i skupinka posledních havířů a barokních páţat. Atmosféru dovršil řemeslný trh a doprovodný program (viz Příloha B, program č. 7), kde nechyběla bubenická ani divadelní, či hudební představení. Na další havířský průvod se mohli těšit diváci v sobotu ráno. Odpoledne si pak v letním kině Heulos přišli na své milovníci zlatého moku při Jihlavském pivním pábení. Na tomto 1. ročníku festivalu minipivovarů mohli zájemci ochutnat různé druhy piv a příjemně se tak naladit na Koncert bez hranic, který se pořádal na velké scéně letního kina. V neděli ukončila městské havířské slavnosti tradiční svatojánská mše na Jánském vršku s kulturním odpoledním program a voňavými koláči. Horníky oţilo ve dnech 16. – 18. září i město Chodov, kde se uskutečnilo 15. setkání hornických měst a obcí České republiky. Do západočeského města přijelo 50 havířských skupin, mezi kterými nechyběla ani Jihlava. V sobotu se uskutečnil slavnostní průvod na náměstí, a také nečekané představení jihlavských hornických postav průvodu. Úkolu se na pódiu ujal perkmistr Lukáš Wiesner, který svou improvizací projevu zapůsobil na celé publikum. Slavnosti doprovázel tradiční Skok 45
přes kůţi a svěcení tupláku (diamantu), které umoţňuje konzumovat pivo. 15. setkání horníků město zakončilo kouzelným ohňostrojem. Po cestě do Chodova navštívilo občanské sdruţení s dětmi zámek s relikviářem sv. Maura v Bečově nad Teplou a královské město Loket. Cestou zpět se podívali na vyhlídku nad uhelnou pánví a do Karlových Varů. [23] Rok 2012 – Chomutovské krušení, Hornické slavnosti Rudolfov, Pouť ke sv. Jánu V letošním roce se Jihlavský havířský průvod vypravil do severozápadního města Chomutova. Ve dnech 20. aţ 22. dubna se zde sešli na 16. ročníku Setkání hornických měst a obcí všichni příznivci hornictví. Nemohla tedy chybět ani Jihlava, kterou zde reprezentovali malí havířci v čele s perkmistrem Lukášem Wiesnerem v překrásných krojích. Celou akci město nazvalo Chomutovské krušení a zpestřilo ji bohatým kulturním programem. A co má v plánu občanské sdruţení dál? Na 9. červen je naplánována pravidelná návštěva Hornických slavností v Rudolfově a na 24. červen Pouť ke sv. Jánu. Mimoto letos jihlavští havířci obdrţeli pozvánku na vinobraní k našim slovenským sousedům do vinařského města Pezinok. Vinobraní proběhne od 21. do 23. září. A pro místní obyvatele je tu dobrá zpráva - moţná, ţe se letos s havířky potkáte i v lese na houbách. Občanské sdruţení plánuje vycházku do lesa. Pokud chcete vidět havířky opět v jihlavských ulicích, musíte si počkat do 21. června 2013, kdy započnou havířské slavnosti v Jihlavě. [24]
46
2.2.4 Osobní rozhovor s Lukášem Wiesnerem „Colombem“ Lukáš Wiesner je osmnáctiletý nadějný student jihlavského gymnázia. Od malička se prochází havířským průvodem. Na základní škole vyhrával různé recitační soutěţe a účastnil se divadelních představení. Není tedy trémista a má výborný projev na veřejnosti. Svou šikovností si zaslouţil v roce 2007 a 2009 roli nejvyššího perkmistra Jihlavského havířského průvodu. Dříve představoval postavu denní směny, měšťana a patricije. Nyní prochází v průvodu jako bubeník a pomáhá s organizací. 1. Proč jsi chtěl být členem Jihlavského havířského průvodu? „Zúčastnil jsem se táboru, a také kvůli zážitkům.“ 2. Jak vnímáš Jihlavský havířský průvod a jaký má pro tebe význam? „Hlavně mě to baví, mám tam spoustu kamarádů a dobrý pocit, že dělám něco dobrého.“ 3. Jaký máš pocit, kdyţ procházíš průvodem před diváky? „Nejsem trémista, takže si průvod užívám." 4. Zveš své přátele a lákáš je na Jihlavský havířský průvod? „Většinou o akci už vědí a přijdou se podívat. Ale také se zmíním.“
5. Jak probíhají přípravy tvé postavy? „Medvěd mi předá text a já se ho naučím. Přípravy probíhají u mé postavy rychle. U menších dětí zabírají více času především kvůli převlékání.“ 6. Kolikrát ses v průvodu prošel? „15x“ 7. Setkáváš se s účastníky i v průběhu roku? „Ano, rád. Jsou to přátelé.“ 47
8. Jaký byl tvůj nejlepší záţitek z Jihlavského havířského průvodu? „To nejde říct, je jich opravdu spousta.“ 9. Máš naopak nějakou negativní zkušenost spojenou s Jihlavským havířským průvodem? „Jednou v hotelu Gustav Mahler, když jsme dlouho stáli ve velmi vydýchané místnosti. Nejhorší to bylo pro ty malé děti.“ 10. Jak se k této události staví tvoji přátelé a rodina? „Jsou hrdí, hlavně máma, pořád fotí. Kamarádi si dělají ze mě srandu, že jsem kluk z plakátu.“ 11. Chtěl si ztvárňovat právě perkmistra? Jaká postava by se ti ještě líbila v průvodu ztvárnit, kdybys byl mladší? „Ano. Asi každý by chtěl být perkmistrem. Je to čest. Když jsem byl malý, šel jsem za patricije, ale bylo v něm hrozné vedro. Dobrá postava je i plavič, protože nemá punčocháče. Teď chodím za bubeníka.“ 12. Na jakou část z průvodu se nejvíce těšíš? „Hlavně na věci kolem průvodu, vymýšlet jak to udělat. Uvařit svařák, zjistit
jestli je dobrý atd. Baví mě ta příprava. Bez krabic od banánů by to prostě nešlo. Nosíme v nich kostýmy a vše potřebné.“
48
3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Průzkum v terénu V praktické části jsem se zaměřila na dotazníkové šetření, které se uskutečnilo v březnu a dubnu 2012 v jihlavských ulicích. Průzkum probíhal ve více fázích. S dotazníky mi pomohli i další studenti VŠPJ. Získala jsem 200 dotazníků. Cílovou skupinou byli náhodní kolemjdoucí na Masarykově náměstí, v ulici Matky Boţí, Palackého a Benešově ulici. Způsob dotazování jsem zvolila osobní, tedy přímého rozhovoru s respondentem. Dotazník se skládal ze 17 otázek. Dotazovaní měli na výběr z uzavřených, otevřených a polootevřených otázek. Uzavřené otázky jsem zvolila dichotické, které připouští dvě odpovědi (ano–ne). Dále trichotické, kde mohli respondenti zvolit moţnost úniku v odpovědi „nevím“ a vícehodnotné, u kterých vybrali buď jednu, nebo více odpovědí. U otevřených otázek vyjadřovali svůj názor vlastními slovy. Posledním typem byly otázky polootevřené. Zde si mohli dotazovaní vybrat z moţných variant nebo se vyjádřit v kolonce „jiné“. [25] Dotazník obsahuje i filtrační otázku, která rozdělila respondenty na návštěvníky havířských slavností a ty, kteří je nikdy nenavštívili. Touto otázkou jsem chtěla zjistit názory lidí, kteří mají k havířské tradici vztah ale i těch, kteří k ní vztah nemají a proč. Odpovědi respondentů jsou vyjádřeny procentně v grafech. Jedno procento se rovná dvěma dotazovaným.
3.2 Cíl průzkumu Prostřednictvím průzkumu jsem chtěla zjistit, jaký je postoj návštěvníků či obyvatel Jihlavy k havířským slavnostem. Otázky jsou zaměřené na zájem o tradici havířského průvodu, na úspěšnost akce, informovanost občanů a program slavností. Dotazník se týkal dosavadních havířských slavností konaných v Jihlavě občanským sdruţením Jihlavský havířský průvod. Snaţila jsem se odhalit slabiny spojené s touto akcí. Na základě získaných odpovědí se v další praktické části pokusím vyuţít názory respondentů a navrhnout řešení.
49
3.3 Grafické zpracování průzkumu
1. Domníváte se, že by měla mít Jihlava havířské slavnosti? 3%
Ne Ano
97%
Graf 1 Otázka č. 1 v % (Zdroj: vlastní)
První otázka byla zaměřena na názor respondentů ohledně konání havířských slavností. Jednalo se o uzavřenou otázku, dichotickou. Odpověděli všichni dotazovaní a vybírali ze dvou moţností (ano-ne). Nejvíce respondentů (97 %) se domnívalo, ţe havířské slavnosti k Jihlavě neodmyslitelně patří. To mě velmi potěšilo. Událost se koná v Jihlavě kaţdý lichý rok a připomíná dávnou stříbrnou slávu města. Díky havířským slavnostem se Jihlava opět řadí mezi hornická města České republiky a zúčastňuje se Setkání hornických měst a obcí, které letos proběhlo v Chomutově a příští rok se bude konat nedaleko mého bydliště – na Kladně. Ze všech dotázaných zastávala pouhá 3 % názor, ţe havířské slavnosti v Jihlavě nemají být. Z toho 1 % svůj postoj odůvodnilo nezajímavým programem celé akce. Výsledek odpovědí 1. otázky poukazuje na to, ţe si lidé uvědomují spojitost s historií, a to tak to má být.
50
2. V čem vidíte hlavní smysl této akce? 2% 3% 2% Zachování tradice
4% 5%
Připomenout historii města 39%
7%
Kulturně společenská akce Propagace města, turisti Vzdělání
11%
Oživení města, pobavení hrdost, patriotismus 27%
V ničem Neodpovědělo
Graf 2 Otázka č. 2 v % (Zdroj: vlastní)
Ve druhé otázce měli respondenti vyjádřit odpověď vlastními slovy. Jednalo se o otevřenou otázku. Odpovědi byli tedy různé. Nejvíce dotazovaných (39 %) vidí smysl této akce v zachování tradice. Další nejčastější odpovědí (27 %) bylo připomenout historii města, těţbu stříbra a horníky. Celých 11 % se shodlo na tom, ţe je to především oslava města a kulturně společenská akce. S touto odpovědí trochu souvisí i následující názor, ţe se jedná především o dobrou propagaci města, výjimečný způsob, jak Jihlavu prezentovat a nalákat turisty. Takto odpovědělo 7 % z dotazovaných. Zaujalo mě v odpovědích i vzdělání (5 %). Jsem ráda, ţe si lidé uvědomují další okolnosti spojené s havířskými slavnostmi. Díky této události se šíří povědomí o tom, čím vlastně Jihlava v minulosti byla. Mezi 4 % se objevil hlavní smysl této akce v oţivení (jinak „mrtvého“) města a pobavení návštěvníků. V Jihlavě, především o víkendu, jsou ulice opravdu prázdné. Lidé vyjíţdějí na chalupy, návštěvy. Myslím si, ţe nabídka kulturního vyţití v Jihlavě je ve dnech volna nedostačující. Občany neláká strávit víkend ve městě, kdyţ se tam nekoná program, který by je upoutal. Chtějí záţitky, a ty v prázdných ulicích těţko získají. Někteří (2 %) se domnívají, ţe hlavním smyslem je vyvolat v občanech hrdost a patriotismus. V odpovědích se objevily také záporné ohlasy. 3 % respondentů neviděla v konání akce ţádný smysl. Poslední 2 % dotázaných na otázku neodpověděla vůbec. Většina respondentů tedy vnímá akci jako tradici, která připomíná historii města. Je to oslava, kulturní událost, příleţitost k zábavě a utuţování vztahů. Z názorů respondentů vyplynulo, ţe havířské slavnosti rozhodně smysl mají. 51
3. Jste rádi, že se v Jihlavě zachovala tradice Jihlavského havířského průvodu? 4%
Ano Ne
96%
Graf 3 Otázka č. 3 v % (Zdroj: vlastní)
Třetí otázka byla vytvořena k zjištění postoje respondentů na hlavní program slavnosti – Jihlavský havířský průvod. Otázka byla uzavřená, dichotická. Téměř všichni dotazovaní (96 %) jsou rádi, ţe se tradice průvodu zachovala a tvoří součást havířských slavností v Jihlavě. Pouhé 4 % respondentů se vyjádřilo záporně. 1 % uvedlo vedle své odpovědi i důvod: jednalo se o německou tradici – ne českou. Je pravda, ţe havířský průvod vznikl z iniciativy bývalých jihlavských Němců. Ale byla to vţdy událost celého města, tedy všech jeho obyvatel, německých i českých. Po roce 1918, a především pak po 2. sv. válce se začal přístup českých občanů k Němcům značně měnit k horšímu. Vše, co se spojovalo s Němci, bylo špatné. Postupem času se předsudky začaly vytrácet. Ze získaných odpovědí na tuto otázku tedy mohu konstatovat, ţe u velké většiny se občanskému sdruţení Jihlavský havířský průvod podařilo změnit přístup občanů k této tradici.
52
4. Domníváte se, že návštěvnost havířských slavností je dostatečná během celého konání? 19% Ano 43%
Ne Nevím
38%
Graf 4 Otázka č. v 4 % (Zdroj: vlastní)
Čtvrtou otázku jsem zvolila na základě vlastní zkušenosti. Přišlo mi, ţe návštěvnost se den ode dne na slavnostech sniţovala a zajímalo mě, jak to vidí ostatní občané. Otázka byla poloţena uzavřená, trichotická. Někteří respondenti se nezúčastnili, nebo ano, ale např. pouze první den, a tedy by nemohli určit, kolik účastníků se objevilo v následujících dnech. Proto byl zvolen tento typ otázky, aby měli moţnost úniku v poslední nabízené odpovědi „nevím“ a vypovídací hodnota otázky tak byla co nejvyšší. Při vyhodnocení se ukázalo, ţe většina respondentů (43 %) je s návštěvností spokojena, tedy ţe účast na slavnosti je dostačující. Dalších 38 % si myslí pravý opak a 19 % zvolilo poslední variantu „nevím“. Získané odpovědi potvrdily můj odhad. U této otázky jsem očekávala téměř vyrovnané výsledky.
Většině
dotazovaných
dosavadní
návštěvnost
sice
vyhovuje,
ale
i 38 % respondentů, kteří se vyjádřili záporně, nemůţeme opomenout. Výsledky jsou opravdu těsné. Ke zvýšení návštěvnosti by pomohlo zařazení nového programu, či větší propagace akce.
53
5. Který den ze slavností má podle Vás největší úspěch a proč? 4%
3%
9%
Pátek (průvod)
3%
Sobota (průvod) Neděle (Pouť ke sv. Jánu) 53% 28%
Všechny (slavnost města) Žádný (nevhodná doba) Neodpovědělo nebo neví
Graf 5 Otázka č. v 5 % (Zdroj: vlastní)
Pátá otázka navazuje na předcházející. Zvolila jsem otevřenou otázku, kde mohl kaţdý vyjádřit, který den je nejúspěšnější a proč. Jednoznačně zvítězil pátek (53 %). Jako hlavní lákadlo uváděli respondenti Jihlavský havířský průvod (49 % z 53 %). Další důvody, proč zrovna pátek, jsou následující: je to první den slavností, zahájení, lidé jsou ještě ve městě, odreagování po práci. Takto odpověděla 4 % z 53 % respondentů. Za pátek se zařadila podle výsledků sobota (28 %). Opět díky průvodu (16 % z 28 %), ale také doprovodnému programu (10 % z 28 %) a tím, ţe je víkend, lidé mají čas (2 % z 28 %). Neděli zvolila pouhá 3 % dotazovaných a důvodem byla Pouť ke sv. Jánu. Dále se objevila i kombinace všech tří dnů (4 %), protoţe je to kulturní událost města. Naopak se objevili i tací (3 %), kteří se domnívali, ţe ani jeden den slavností nedosahuje úspěchu a příčinou je nevhodný čas. 9 % uvedlo, ţe neví, nebo svůj názor nevyjádřilo. Z výše uvedeného grafu tedy vyplynulo, ţe nejúspěšnějším dnem je pátek a nejoblíbenějším programem pestrý havířský průvod.
54
6. Byli jste o akci dostatečně informováni?
43%
Ano
Ne 57%
Graf 6 Otázka č. 6 v % (Zdroj: vlastní)
V šesté otázce jsem se zaměřila na propagaci akce. Zvolena byla uzavřená otázka, dichotická. Většina (57 %) dotázaných byla o akci dostatečně informována. I kdyţ nemuseli, uvedli, odkud se o akci dozvěděli. „Bylo to především od známých, přátel, z internetu. Je to tradice a už víme, že se akce koná každý lichý rok ve stejný čas. Ale plakátů moc vidět nebylo.“ Odpověděli někteří, aniţ bych se jich více ptala. Kladně zhodnotili především akci kradení havířů, která na havířský průvod také předem upozorňuje. Druhá část respondentů (43%) ale dostatečně informována nebyla. Uvedli, ţe větší propagace by akci určitě pomohla. Dále se také zmínili, ţe se o slavnosti dozvídají na poslední chvíli. Moţná by pomohlo zveřejnit více plakátů po Jihlavě a okolí. Řešením by bylo i vyvěšení plakátu v informačních centrech, na nástěnkách obecních a městských úřadů na Vysočině. Také získání větší podpory institucí, podnikatelů a zlevnění reklamních ploch v Jihlavě by napomohlo k větší informovanosti občanů.
55
7. Navštěvujete i jiné akce, které pro Vás sdružení Jihlavský havířský průvod pořádá? 21% 3% 9%
4%
53% 10%
Svatý Martin v Jihlavě Drakiáda Karneval Pouť ke sv. Jánu Jiné, uveďte… Nenavštěvuji
Graf 7 Otázka č. 7 v % (Zdroj: vlastní)
Sedmou otázku jsem zvolila, abych zjistila, jaké další akce v Jihlavě mají občané rádi. Poloţila jsem polootevřenou otázku. Podle mého očekávání zvítězila akce Svatý Martin v Jihlavě (53 % respondentů). Letos se uskuteční jiţ po patnácté. Z vlastní zkušenosti mohu říci, ţe ulice jsou plné lidí a kaţdý se na sv. Martina na bílém koni velmi těší. Další událost, která si získala své příznivce, byla drakiáda (10 %). Zábava na čerstvém vzduchu je velmi dobrým nápadem, jak občany spojit. Této akce se zúčastnili i moji přátele, kteří bydlí přes sto kilometrů od Jihlavy a jen díky této akci zůstali v Jihlavě déle a byli nadšeni. Není to zábava jen pro malé děti, ale i pro mládeţ a dospělé. Na třetí ţebříček oblíbenosti se dostala Pouť ke sv. Jánu (9 %), která bývá také součástí havířských slavností, ale pořádá se i v sudé roky, mimo konání slavností. Jedna dotazovaná paní mi vyprávěla o neuvěřitelné atmosféře, která u kostelíka sv. Jana Křtitele panuje a doporučila mi ji navštívit. Budu se tam muset také vypravit, protoţe ve mně vzbudila velkou zvědavost. Další 4 % dotazovaných se zúčastnilo karnevalu. Odpovídaly především ţeny ve věku maminek a babiček. Dále dva mladíci označili, ţe navštěvují všechny události, tedy i karneval. Z toho vyplývá, ţe 1 % se zúčastňuje všech akcí konaných občanským sdruţením. 3 % respondentů vyuţilo polootevřené otázky a napsalo akce, kterých se zúčastnilo. Mezi odpověďmi se objevil ohňostroj a kradení havíře. Jeden mladík mi vyprávěl, jak díky placatému havíři poznal svoji přítelkyni. Dokonce se přiznal, ţe od té doby
56
navštěvuje havířské slavnosti jako poděkování. Mezi zbylými 21 % procenty se objevili lidé, kteří tyto akce doposud nenavštívili. Na základě získaných odpovědí, se domnívám, ţe zájem o kulturní ţivot v Jihlavě je velký. Akce pořádané občanským sdruţením patří k těm nejoblíbenějším. Myslím si, ţe lidé mají rádi venkovní akce, zvláště kdyţ se vydaří počasí.
8. Zúčastnil/a jste se někdy jihlavských havířských slavností?
36%
Ano Ne 64%
Graf 8 Otázka č. 8 v % (Zdroj: vlastní)
Osmá otázka byla uzavřená, dichotická. Především ale plnila filtrační funkci a měla za úkol rozdělit respondenty na návštěvníky slavností a občany, kteří akci nikdy nenavštívili. Více jak polovina dotázaných (64 %) se někdy oslav města zúčastnila. Tito respondenti dále pokračovali otázkami 9, 10, 11 a 12. Zbytek dotázaných (36%), kteří nikdy akci nenavštívili, odpovídali na otázky 13 a 14.
57
9. Co se Vám na slavnosti nejvíce líbilo? Jihlavský havířský průvod 36%
34%
Doprovodný program Řemeslný trh Jiné, uveďte…
3%
11%
16%
Nikdy jsem se nezúčastnil/a
Graf 9 Otázka č. 9 v % (Zdroj: vlastní)
Předchozí otázka nám tedy rozdělila respondenty na ty, kteří někdy navštívili slavnosti a na ty, kteří se jich nikdy nezúčastnili. V grafu jsem pro připomenutí oddělila část, která nepokračovala touto otázkou (nezúčastnění). Je to 36 % dotázaných. V modré části grafu naopak můţeme spatřit všechny respondenty návštěvníky. Devátá otázka byla určena pro účastníky slavností a soustředila se na jejich oblíbené části akce. Nejvíce respondenty oslovil Jihlavský havířský průvod. Velký počet malých havířků chytil za srdce celých 34 % dotázaných. Na druhou pozici se dostal doprovodný program (16 %), tedy hudební, taneční a divadelní představení. Poté se účastníkům líbil řemeslný trh (11 %), kde je široká nabídka neobyčejného zboţí. 3 % dotázaných pak vyuţilo polootevřené otázky a napsalo jiný názor. V těchto odpovědích se objevily maţoretky, dechovky. To bychom ale mohli započítat i do doprovodného programu. Další oblíbenou částí slavností je občerstvení: párky, pivo atd. I na to se lidé těší. Ne nadarmo je havířský průvod vrcholem slavností. Ze získaných odpovědí vzešlo, ţe se na něj těší nejvíce návštěvníků. Je to dlouholetá tradice, které vdechl podobu Johanness Haupt a nyní dláţdí její cestu úspěchu občanské sdruţení Jihlavský havířský průvod. Připomíná historii města prostřednictvím dětí v nádherných kostýmech. Společně s hudbou, divadelními scénkami a nadanými tanečníky je nejoblíbenější částí celých havířských slavností.
58
10. Kolikrát jste se zúčastnil/a havířských slavností? 1x
17%
2x
36% 10%
Vícekrát Nikdy jsem se nezúčastnil/a
37%
Graf 10 Otázka č. 10 v % (Zdroj: vlastní)
Desátou otázku jsem zaměřila na četnost navštívení. Byla zvolena uzavřená otázka, kde si respondenti vybírali ze tří moţností. Výsledek mě potěšil. Více jak polovina zúčastněných (37 %) navštívila slavnosti opakovaně, tedy více jak dvakrát. Z toho vyplývá, ţe se slavnosti většině lidem líbí a rádi se na ně vracejí. Dalších 10 % respondentů se akce zúčastnilo dvakrát a zbylých 17 % pouze jednou. Mezi těmito 17 % nepochází většina z Jihlavy. Moţná i proto se zúčastnili jen jedenkrát. Dalším důvodem by také mohlo být, ţe s programem slavností nebyli spokojeni, a proto je jiţ více nenavštívili. Z grafu je i patrné převýšení počtu opakovaných návštěvníků akce, nad těmi, kteří se slavnosti nezúčastnili nikdy. Výsledek této otázky je tedy potěšující.
59
11. Splnil program havířských slavností Vaše očekávání?
36% Ano 50%
Ne
14%
Graf 11 Otázka č. 11 v % (Zdroj: vlastní)
Další otázkou pro návštěvníky slavností byla jedenáctá uzavřená otázka dichotická. Dozvěděli jsme se v ní, zda program havířských slavností splnil očekávání zúčastněných nebo ne. 50 % návštěvníků akce odpovědělo ano. S programem byli tedy spokojeni a líbil se jim. Účel slavností byl splněn. 14 % dotázaných zaţilo bohuţel zklamání. Hosté čekali od programu více a určitě by uvítali program bohatší, či zajímavější.
60
12. Jaký program Vám na slavnostech chybí a rád/a byste ho tam zařadil/a?
22%
36%
Žádný - jsem spokojen/a Vystoupení slavnějších osobností Nevim Soutěže
20%
Jiné návrhy
Šermíři 3%
Nikdy jsem se nezúčastnil/a
5% 4%
10% Graf 12 Otázka č. 12 v % (Zdroj: vlastní)
Dvanáctá otevřená otázka navazovala na předchozí a snaţila se zjistit přání návštěvníků na další program. 22 % účastníků slavností bylo s dosavadním programem spokojeno a ţádný jiný uţ by tam nezařazovalo. Program se těmto respondentům líbil takový, jaký byl. Uvedli, ţe si tam našli to své a vyzařoval pestrostí. Dalších 20 % by uvítalo v programu vystoupení slavnějších osobností, především tedy zpěváků a hudebních kapel. Někteří vyjmenovali i kapely a zpěváky, které by si rádi na slavnostech poslechli: Olympic, Chinaski, Divokej Bill, Čechomor, Mig 21, UDG, Tomáš Klus a Lucii Bílou se skupinou Arakain. Další nejpočetnější skupina odpověděla, ţe neví (10 %). U 5 % dotazovaných by zabodovaly různé soutěţe, kterých by se mohl kaţdý zúčastnit. V následujících 4 % se objevily další názory, jak vylepšit program. Pojďme se podívat na návrhy. V odpovědích zaznělo: zapojení sportovních oddílů, velkolepý ohňostroj, světelné show, divadlo, více stánků, ochutnávka hornických jídel, ukázka hornických profesí a něco aktivního pro mladé – zkouška zdatnosti s humorem. Poslední 3 % dotázaných by ráda v programu viděla vystoupení šermířů.
61
13. Uveďte důvod, proč jste tuto slavnost nenavštívil/a? 4%
3%
2% 2% 2%
Navštívil/a jsem je Neinformovanost Nepřítomnost ve městě
7%
Měl/a jsem jiný program 16%
Nemám o to zájem 64%
Nepocházím z Jihlavy Nevhodný čas Neodpovědělo
Graf 13 Otázka č. 13 v % (Zdroj: vlastní)
Třináctá otevřená otázka byla určena těm, kteří se slavností nikdy nezúčastnili. Pro srovnání jsem opět uvedla v grafu i návštěvníky akce – ti jsou znázorněni v modré části grafu (64 %). Z grafu můţeme vyčíst, ţe nejvíce dotazovaných (16 %) se nezúčastnilo, protoţe nebylo o akci informováno. Respondenti nevěděli, ţe se akce pořádá, jinak by prý rádi přišli. Napomohla by určitě větší propagace havířských slavností. Dalších 7 % nebylo přítomno ve městě. Strávilo víkend mimo Jihlavu, převáţně na chatě, chalupě, či u příbuzných. 4 % dotazovaných dále odpovědělo, ţe uţ mělo naplánovaný jiný program. O akci se dozvěděli respondenti na poslední chvíli a uţ nechtěli své plány měnit. Včasná informovanost o konání slavností by mohla zmenšit toto procento dotazovaných. 3 % z celkového počtu nemělo o slavnosti zájem. Dále 2 % respondentů nepocházela z Jihlavy a uvedla to jako důvod k nenavštívení akce. Dalším 2 % se zdálo, ţe slavnosti se konají v nevhodný čas. Soudobost s akcemi v okolí jim zabránila v účasti. Zbytek na otázku neodpověděl. Ze získaných odpovědí vyplývá nutnost vyšší propagace akce.
62
14. Co by Vás přimělo, abyste se slavností zúčastnil/a? 6%
Zúčastnil/a jsem se
4%
Větší propagace akce
10%
Zajímavější program Jiné názory
16% 64%
Bez odpovědi
Graf 14 Otázka č. 14 v % (Zdroj: vlastní)
Ve čtrnácté otevřené otázce odpovídali opět ti, kteří slavnosti nikdy nenavštívili. Nyní měli za úkol uvést to, co by je na slavnosti přilákalo. Jednoznačně zvítězila větší propagace (16 %). Dotázaní by se zúčastnili, kdyby viděli plakáty a o akci věděli, kdy se koná. Zajímavější program by přiměl k účasti dalších 10 % respondentů. Zbývající názory 6 % dotázaných byly následující: Známí v průvodu
Mít s kým jít
Spojení s novodobými tradicemi
Nic
Zvědavost
Kdyby akce nestála tolik peněz
Pěkné počasí
Pivo, občerstvení zdarma (2%)
Volný čas
Na tuto otázku neodpověděli 4% z celkového počtu dotázaných. I přesto to hodnotím jako úspěch protoţe, ne kaţdý je ochoten odpovídat na otevřenou otázku vlastními slovy.
63
15. Kde bydlíte? 3% 1% 6% Jihlava
7%
0–15 km od Jihlavy 16–30 km od Jihlavy
12%
31–45 km od Jihlavy 46–60 km od Jihlavy 71%
61 a více km od Jihlavy
Graf 15 Otázka č. 15 v % (Zdroj: vlastní)
Prostřednictvím patnácté otevřené otázky jsem se dozvěděla, odkud respondenti pochází. Nejvíce dotazovaných bydlí přímo v Jihlavě (71 %). Další názory pocházely od respondentů, kteří jsou od Jihlavy vzdáleni do 15 km (12 %), do 30 km (7 %), do 45 km (3 %), do 60 km (1 %) a více km (6 %).
16. Jaké jste pohlaví?
38%
Muž Žena
62%
Graf 16 Otázka č. 16 v % (Zdroj: vlastní)
Šestnáctá uzavřená otázka zjišťovala pohlaví respondentů. Mezi odpovídajícími bylo 62 % ţen a 38 % muţů. Oslovovala jsem obě pohlaví stejně. Ţeny však projevily větší zájem o vyplnění dotazníku. 64
17. Kolik je Vám let? 16%
do 24 let
20%
25–34 let 35–44 let
17%
12%
45–54 let 55–64 let
4%
65 let a více 31%
Graf 17 Otázka č. 17 v % (Zdroj: vlastní)
Sedmnáctá otevřená otázka měla zjistit věk respondentů. Mezi odpovídajícími bylo nejvíce lidí středního věku 35–44 let (31 %). Další nejpočetnější dotazovanou skupinou byli mladí do 24 let (20 %). O své názory se podělili také starší lidé ve věku 55–64 let (17 %). Ochotně uváděli své odpovědi i babičky a dědečkové, kteří dosáhli 65 a více let (16 %). Nejméně se mi podařilo oslovit věkovou skupinu 45–54 let (4 %).
65
3.4 Shrnutí dotazníkového šetření Z provedeného průzkumu, kterého se zúčastnilo 200 kolemjdoucích v Jihlavě, vyplynulo, ţe havířské slavnosti rozhodně smysl mají a k městu patří. Většina respondentů pocházela přímo z Jihlavy a blízkého okolí. Dotazníkové šetření ukázalo, ţe hlavní smysl havířských slavností vidí občané v zachování tradice a připomenutí historie města. Kulturní akce se koná 3 dny, ale největší úspěch podle dotázaných slaví jednoznačně první den – pátek. Návštěvnost dalších dnů konání by tedy mohla být vyšší. Havířských slavností se zúčastnilo 64 % dotazovaných ve věku od 18 do 86 let. Nejvíce se jim na slavnosti líbil Jihlavský havířský průvod a hudební program. Většina byla s programem celé akce spokojena, a tak se zúčastnila více jak dvakrát. Do programu by někteří zařadili slavnější osobnosti, soutěţe, šermíře, sportovní oddíly, velkolepý ohňostroj, světelnou show, divadlo, více stánků, ochutnávku hornických jídel, ukázku hornických profesí a něco aktivního pro mladé, např. zkoušku zdatnosti s humorem. 36 % dotazovaných se slavností nikdy nezúčastnilo. Dozvěděli jsme se, ţe hlavní příčinou byla neinformovanost o akci. Zde by určitě pomohla vyšší propagace. Důvod k navštívení by tito respondenti měli, kdyby tedy byli více informováni. Dále by napomohl i zajímavější program, který by ukojil jejich zvědavost. Některé by naopak navnadila klasická česká lákadla jako je např. pivo a občerstvení zdarma. Dotazovaní také ocenili další akci - sv. Martin v Jihlavě. Z toho soudím, ţe lidé mají rádi události spojené s historií nebo pověstmi města. Také se domnívám, ţe preferují venkovní akce. Velmi kladně hodnotím přístup občanů v Jihlavě k vyplňování dotazníků. Ochotně odpovídali na otázky a obvykle své odpovědi rozšířili o další názory.
66
3.5 Rozbor hypotéz Na začátku této práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které nyní díky teoretické a praktické části mohu zhodnotit. 1. hypotéza Havířské slavnosti s průvodem přispívají k bliţšímu vztahu občanů k městu. Z teoretické části tuto hypotézu mohu jen potvrdit. Na základě videokazety Jihlavský havířský průvod a DVD Havíření na Jihlavsku jsem se utvrdila v tom, ţe někteří občané mají díky průvodu k městu neobyčejný vztah. Týká se to především dětí, které se prostřednictvím havířského průvodu vzdělávají, získávají nové záţitky, přátelé a hrdost ke svému městu. Důvody8 dětí, proč chtějí jít průvodem, byly dostačující k potvrzení hypotézy. Z praktické části (dotazníkového šetření) potvrdili mou hypotézu čtyři občané (2 % dotázaných). 2. hypotéza Zájem o havířské slavnosti během konání klesá. Na základě čtvrté otázky mohu konstatovat, ţe 32 % respondentů s hypotézou souhlasí. Avšak většina, tedy 43 %, ji svou odpovědí vyvrátila. Otázka číslo pět, ale jednoznačně poukázala na skutečnost, ţe největšímu úspěchu se těší pátek (53 % dotázaných). Z toho je vidět patrný náznak menšího zájmu dalších dnů. 3. hypotéza Akce nemá dostatečnou propagaci. Otázka číslo šest poukazuje o dostatečné informovanosti občanů, ale i přesto uvedli malou propagaci. U lidí, kteří se slavností nikdy nezúčastnili, byla malá propagace hlavním důvodem k nenavštívení akce.
8
Důvody dětí: uctít památku Staré Jihlavy, krásné kostýmy, zkušenost, aby bylo, co nejvíce dětí, chtěl
jsem, baví mě to, nadšení ostatních dětí, které už průvodem procházely, díky babičce, mamince, kamarádům
67
4. hypotéza Havířské tradice jsou cestou k rozvoji cestovního ruchu v Jihlavě. Teoretická část ukazuje na jednoznačnou odpověď – ano. Havířský průvod v Jihlavě má dlouholetou tradici. Je výjimečný a v České republice nemá protějšek. Z praktického výzkumu vzešlo, ţe zájem o havířské tradice v Jihlavě je. Jihlavský havířský průvod se stal podle průzkumu v terénu nejoblíbenější částí celých slavností. Hypotézu tedy mohu potvrdit.
68
3.7 Návrh řešení Na základě zjištěných dat bych ráda navrhla řešení. V teoretické části jsem se seznámila s historií i současností havířských slavností a programem. Zjistila jsem souvislosti, a také, kdo stojí za zrodem hornické tradice. V praktickém výzkumu byly získány názory respondentů na hornické slavnosti v Jihlavě. Z dotazníkového šetření vyplynula potřeba vyšší propagace. Dále bych chtěla na základě průzkumu zvýšit zájem o akce s havířskou tématikou navrţením nové události, kam se pokusím zahrnout přání respondentů.
3.7.1 Nedostatek propagace Propagace kulturních událostí v Jihlavě je opravdu nízká. Jeden dotázaný uvedl, ţe marketingová komunikace by měla být opravdu viditelná. V rychlosti ho napadla reklama na budově Prioru. Moţná tím chtěl poukázat na to, ţe je potřeba velké propagace, aby si ji kaţdý všiml. Akce si zaslouţí větší pozornost, tak o ní všichni musí vědět. Určitě by měly být všude viditelné plakáty. Po zkoumání situace zveřejňování plakátů jsem našla článek, který poukázal na velké finanční částky. Myslím si, ţe to je hlavní příčina. Cena výlepových ploch je překáţkou pro rozvoj cestovního ruchu v Jihlavě. Jak mají lidé přijít, kdyţ o akci nejsou dostatečně informováni kvůli vysoké ceně výlepu plakátu? To by měla být otázka pro město, které má s firmou Rengl9 smlouvu. Společnost vlastní v Jihlavě 71 plakátovacích ploch (viz příloha D, dokument č. 1). Výlep plakátu A3 stojí v Jihlavě 10.708 Kč/měsíc. Řešením by bylo vypovědět smlouvu s firmou Rengl. Na konci roku 2011 předloţila kulturní komise městské radě návrh na ukončení smlouvy s touto firmou. Bohuţel návrh neprošel. Organizátoři kulturních akcí se tedy rozhodli zakročit začátkem roku 2012 v podobě dopisu týkajícího se vytvoření levnějších ploch. Iniciátorkou byla Karolína Zmeková z divadla DioD. Svým podpisem podpořil návrh i organizátor havířských slavností Milan Kolář, který začal bojovat o změnu podmínek plakátování uţ před deseti lety. Aţ nyní se konečně začíná situace měnit k lepšímu. Mezi firmou Rengl a městem došlo ke kompromisu. Společnost slíbila slevy pro pořadatele kultury, které pobírají granty. 9
„Firma Rengl se zabývá realizací plakátovacích kampaní, tiskem a výlepem plakátů. Provozuje největší
síť plakátovacích ploch na území České republiky a Slovenska, kterou tvoří 3.000 plakátovacích ploch na území 90 měst České republiky a Slovenska.“ [28]
69
Pro menší organizátory akce mají být plochy společnosti Rengl zdarma. Občané se tedy mohou těšit vyšší informovanosti při příštích havířských slavnostech. [26], [27] S výlepem plakátů bych se obrátila i na turistická informační centra v Jihlavě a okolí. Zveřejnění na jejich nástěnkách, či dveřích určitě zlepší informovanost občanů o akci. Pomohl by i tisk broţurek o havířském průvodu pro veřejnost. K prodeji by mohly být v informačních centrech a knihkupectví. Moţná by se mohly vytvořit i originální pohledy Jihlavského havířského průvodu. Dříve takovéto pohledy existovaly, nyní je má ve sbírce sběratel pohledů Jaroslav Okáč. [29] Vyuţila bych rovněţ propagaci prostřednictvím rádia Jihlava. V měsíci květen mají akci jednoho spotu za 88 Kč. Zda tomu tak bude i příští rok před havířskými slavnostmi nedokáţu ale odhadnout. V příloze D dokument č. 2 přikládám návrh od rádia Jihlava. Určitě by pomohlo i více sponzorů, kteří by se do akce zapojili. Oslovila bych největší instituce a podnikatele na Vysočině. Velmi chválím propagaci v tisku. Musím říci, ţe o Jihlavském havířském průvodu se můţeme dočíst mnoho informací především v Jihlavských listech. Dále se o průvodu píše v Novinách jihlavské radnice, či Jihlavském deníku. Internetové stránky také napomáhají k informovanosti občanů. Prostřednictvím oficiálních stránek havířského průvodu (http://pruvod.rohozna.net/) se dozvíte o tradici téměř vše. Dalšími internetovými stránkami jsou např. oficiální stránky města Jihlavy (www.jihlava.cz), oficiální stránky Turistického informačního centra v Jihlavě (http://tic.jihlava.cz/),
oficiální
stránky
kraje
Vysočina
(www.kr-vysocina.cz),
internetová encyklopedie wikipedie (http://cs.wikipedia.org/wiki), všemocná sociální síť facebook (www.facebook.com - profil: Jihlavský havířský průvod), internetový server
youtube
(www.youtube.com),
turistický
průvodce
Atlas
Česka
(www.atlasceska.cz/), projekt Czechtourism Kudy z nudy (www.kudyznudy.cz), informační stránka cestovatelů Turistika (www.turistika.cz), internetové noviny Velká epocha (www.velkaepocha.sk) a mnoho dalších. Podpořit havířské slavnosti by mohli i restaurace, kde by se během konání vařila hornická jídla a upozornili na to poutači v ulicích. Pivovar můţe přispět novým druhem piva např. Svatojánským, Hornickým speciálem, či Perkmistrem.
70
3.7.2 Nová akce Podle zjištěných dat se domnívám, ţe lidé mají rádi venkovní akce, spojené s historií a tradicemi. Dále se jim líbí Jihlavský havířský průvod a hudební vystoupení, na kterých by rádi viděli slavné osobnosti. Do akce chtějí zapojit sportovní oddíly, soutěţe, divadlo, světelnou show a šermíře. Někteří touţí ochutnat typická hornická jídla a shlédnout ukázky hornických profesí. Dále chtějí něco aktivního pro mladé např. zkoušku zdatnosti s humorem. Večer by je určitě potěšil velkolepý ohňostroj. Některé tyto body by mohly být zařazeny do programu havířských slavností nebo by mohly být námětem pro něco nového. Pokusím se tedy respondentům vyhovět a navrhnout akci, která by se přiblíţila jejich představám. Jeden den horníkem Akce s názvem Jeden den horníkem je navrţena podle některých poţadavků dotazovaných v praktickém výzkumu. Událost by se konala v sudý rok (x havířské slavnosti lichý rok). Termín bych zvolila na den nejblíţe Dni horníků, který se poprvé slavil v Jihlavě 9. září 1949, a to údajně k 700. výročí vydání jihlavského horního práva. Na programu akce nebude chybět hudba, soutěţe (jak pro děti, mladé tak dospělé), vyzkoušení raţby mince, hornické jídlo, Jihlavský havířský průvod, ukázky hornických profesí, divadelní scénka O hrnčíři, ohnivá show a hornická zábava s překvapením. Místo konání je zvoleno na základě historie. První den, tedy pátek si mohou zájemci postavit svá obydlí a zaloţit tak hornickou ves kolem kostela sv. Jana Křtitele na Jánském vršku. „Kostelík patří k nejstarším dochovaným stavbám na Českomoravské vrchovině. Byl postaven před rokem 1200 a v té době byl centrem původní slovanské osady.“[30] Místo i program prvního dne má navodit spíše atmosféru na další den. Z dotazníků vyplynulo, ţe lidé mají rádi akce spojené s historií a pověstmi. Proto zvoleno místo u kostela s večerním programem v podobě vyprávění starých pověstí Jihlavy. Pátečního programu se mohou zúčastnit všichni zdarma. Ubytování ve stanech je dobrovolné. V sobotu se účastníci promění v „horníky“. Program proběhne na Hornické naučné stezce (viz Příloha C, mapa č. 3). Hornická naučná stezka začíná v Lesnově. Délka trasy je 6 km. Na stezce se nachází 10 zastávek, které jsou zaměřeny na dolování stříbrné rudy z období raného a pozdního středověku, geografii a přírodní zajímavosti.
71
Je vhodná jak pro pěší návštěvníky, tak pro cyklisty. Není náročná a zabere přibliţně 4 hodiny. [31] Od kostelíka se účastníci přemístí pěšky či na kole. Vzniknou tak dvě skupiny. Na stezce proběhne pro dobrovolníky soutěţ Naše slavné jihlavské stříbro. Poznají místa dolování a vyzkouší si najít také kousek „stříbra“, které pak musejí vyčistit a nakonec si z něj vyrobit minci. Kdo se nechce soutěţe zúčastnit, můţe jen následovat stopy dolování stříbra. V 15:00 končí program na Hornické naučné stezce a lidé se přemístí na Jánský vršek, kde mohou ochutnat hornická jídla např. havířskou specialitu šmórák, bryju, pecovky, hornický guláš, pivní polévku, hornickou roštěnou, havířské bramborové placky a mnoho dalších pochoutek. U kostelíka čeká návštěvníky opravdu bohatý program do ranních hodin. Termín a čas konání Hlavní akce začíná v 9:30 hod. v sobotu dne 8. září 2012. Uţít si příjemnou atmosféru a naladit se na Jeden den horníkem mohou účastníci, ale jiţ v pátek 7. září od 17:00 hodin. Zakončení je v nedělních ranních hodinách 9. září. Místo konání Kostel sv. Jana Křtitele a Hornická naučná stezka. Program Pátek Zahájení v 17:00 hodin na Jánském vršku, vytvoření hornické vsi kolem kostela sv. Jana Křtitele, hornická večeře, vyprávění pověstí, zpívání lidových českých písní s kytarou, přenocování. Sobota „Jeden den horníkem“ 9:00 - budíček v podobě hornických karmín (pro ubytované u Jánského kopečka) 9:00 - snídaně (domácí chléb s máslem a vodou) 9:30 - zahájení pěší a cyklistické trasy od kostela sv. Jana Křtitele na Hornickou naučnou stezku. Na stezce proběhne soutěţ s názvem Naše slavné jihlavské stříbro 15:00 - návrat do vytvořené hornické vsi u kostelíka sv. Jana Křtitele
72
16:00 - vyhlášení výsledků soutěţe Naše slavné jihlavské stříbro 16:30 - Jihlavský havířský průvod a ukázky hornických profesí 17:30 - soutěţe (Hurá do šachty – výhra: prase na grilování, Nejkrásnější hornický obrázek – výhra: vstupenky do Aquaparku Jihlava), divadelní hra O hrnčíři, karaoke havířských karmín 20:00 - vystoupení AD INFINITUM (zábavné šermířské divadelní frašky, partnerská akrobatická performance, ohňová show) 21:30 - hornická zábava pod širým nebem s překvapením Během akce Jeden den horníkem proběhne také Hornická chmelympiáda. Neděle Po probuzení účastníků, kteří spali ve stanech, Hornická česnečka zdarma. Průběh Celá akce by začala v pátek dne 7. září 2012 v 17:00 u kostela sv. Jana Křtitele na Jánském vršku. Toto místo se promění v hornickou ves. Zájemci si mohou postavit stany nebo jakékoliv jiné obydlí v místě původní slovanské osady z 12. století. Po ubytování následuje posezení u hornické večeře a následuje večerní vyprávění pověstí Jihlavy. Kaţdý můţe přispět svou historkou. Večer bude zakončen lidovými českými písničkami doprovázené kytarou. Poté následuje buď přenocování u kostelíka, nebo přemístění účastníků do svých domovů. Hornické ráno pro ty, co zůstali ve stanech, začíná v 9:00 hodin příjemným budíčkem v podobě veselých havířských karmín (písní). V 9:30, po snídani sloţené z domácího chleba s máslem a vodou se zájemci vydají od Jánského kostelíka na Hornickou naučnou stezku. Cestou se můţe připojit kaţdý a pokračovat s nimi. Účastníci budou rozděleni na cyklistickou a pěší skupinu. Před hornickou stezkou všichni dostanou mapy a broţurky o stezce. Dále obdrţí přesné instrukce soutěţe, která na ní proběhne. Zájemci mohou chodit jednotlivě nebo ve skupinkách. Kaţdý si vyzkouší roli horníka, šlichýře a pracovníka mincovny. Ve skupince si tyto role mohou rozdělit. Jeden či více osob týmu bude ztvárňovat horníka, který musí získat stříbrné kousky pro dalšího účastníka týmu tzv. šlichýře, který kousky očistí, poslední člen skupiny má pak za úkol minci vyrobit. Navzájem si 73
mohou všichni členové týmu pomáhat. Ten, kdo se rozhodne jít sám, zastává všechny hornické profese. Na kaţdé zastávce bude umístěna nápověda, jeţ je zavede k malým kouskům „stříbra“. Všechny informační tabule tedy musí přečíst pozorně. Za úkol mají získat, co nejvíce kousků, aby z nich dokázali vyrobit pomocí vlastních sil novou minci. Ten, který bude mít nejhezčí či nejoriginálnější minci, vyhrává soutěţ s názvem Naše slavné jihlavské stříbro. Kousky „stříbra“ bude představovat tvrdší tvarovací hmota stříbrné barvy. Díky moţnosti tvarování budou moci účastníci vyuţít svou fantazii k vytvoření té nejzajímavější mince, která se pak skutečně vyrobí a uchová. Vyhodnocení proběhne u kostela sv. Jana Křtitele, kam se všichni po soutěţi přemístí. Výherce získá hornický oběd se zlatým mokem zdarma a jeho mince bude zhotovena ve skutečném stříbře. V hornické malé vsi na Jánském vršku budou stánky s hornickým jídlem, pivem (několik druhů – Pivovar Jihlava), havířským grogem, svařákem a různými řemesly. Účastníci si budou moci odpočinout u podívané na Jihlavský havířský průvod a ukázek hornických profesí, které ztvární divadelníci. Kaţdý horníček barevného průvodu představí svou postavu, a poté proběhne divadelní scénka, kde bude ukázána tvrdá práce horníků. V představení se diváci mohou těšit na hornickou mluvu. Následují různé soutěţe a program, jak pro děti tak pro dospělé. Ti, kteří si chtějí vyzkoušet svou zdatnost, určitě nevynechají soutěţ Hurá do šachty. Budou vytvořeny kulisy v podobě umělé šikmé šachty, do které povede lano. Soutěţící bude mít opásanou kolem zadní části těla kůţi10. Jeho úkolem je sklouznout se dolů (můţe se přidrţovat jednou rukou lana), pomocí mlátku a kladívka získat horninu umístěnou v šachtě, a poté vylézt se získanou horninou po přistaveném ţebříku zpět na denní světlo. Kdo to zvládne v nejlepším čase, vyhrává. Cenou je prase na grilování. Účastníci si dále mohou vyzkoušet raţbu mince pomocí úderu kladiva (napodobenina brakteátů a moravských denárů), zasoutěţit si v soutěţi Nejkrásnější hornický obrázek (pro děti), zúčastnit se Hornické chmelympiády (pro dospělé), shlédnout divadelní hru O hrnčíři a uţít si trochu srandy u karaoke hornických karmín. Nebude chybět ani vystoupení občanského sdruţení AD INFINITUM. Toto sdruţení nabídne divákům zábavné šermířské divadelní frašky, partnerskou akrobatickou performanci a večer ohňovou show. [32] Na celý večer od 21:30 hodin je připravena hornická zábava pod širým nebem. Zazní hornické písně, ale i novodobá hudba. Lidé se budou bavit, tancovat a uţívat uvolněnou atmosféru. Jako hlavní hosty bych oslovila podle přání respondentů skupinu Olympic, 10
Kůţe je část výstroje horníka, která ho ochrání, kdyţ sjíţdí dolů.
74
Chinaski, Divokej Bill, Čechomor, Mig 21, Tomáše Kluse a Lucii Bílou se skupinou Arakain. Zúčastnit by se mohli i amatérské skupiny z Jihlavska a okolí. V závěru zábavy zazní hymna horníků „Hornický stav“. Akce Jeden den horníkem bude zakončena velkolepým ohňostrojem. Hornická chmelympiáda Pravidla soutěže: Během akce Jeden den horníkem bude u kostelíka vyhrazen prostor, kde budou různé překáţky vytvořené z pivních sudů. U kaţdé překáţky bude postavička horníka se zlatým mokem. Soutěţící musí po zdolání kaţdé překáţky pivo vypít, aţ pak můţe pokračovat dál. Před cílem si musí vytáhnout papírek, na kterém bude napsán úkol na hornické téma, např. zazpívat hornickou karmínu, zatančit tradiční tanec, či z hlavy vymyslet hornické heslo. U cíle se budou muset účastníci ještě strefit pivním táckem do pivní jedničky vyrobenou ze zátek. Vítěz se tak stane pivní jedničkou a získá sud jihlavského piva. Překáţek je dohromady 5. To znamená, ţe na soutěţící čeká stejný počet půllitrů zlatavého moku po cestě k cíli.
Co s sebou na akci Jeden den horníkem Zájemci o tuto akci by si měli vzít spacáky, stan (v případě přenocování), kolo (zda nechtějí absolvovat sobotní Hornickou naučnou stezku pěšky) a rozhodně dobrou náladu. Financování akce Pro financování této akce bych oslovila veškeré velké firmy a podnikatele v Jihlavě a okolí. Pro uskutečnění by byla nezbytná i podpora města Jihlavy. Dále bych chtěla nalákat dobrovolníky a vyjednat podmínky s Pivovarem Jihlava, který by zajistil na akci svůj zlatý mok. Důleţitou součástí by byla také reklama prostřednictvím informačních center, či velkých poutačů. Vstupné: 80 Kč (celý sobotní program) Na následující stránce je zobrazena pozvánka.
75
76
Závěr Nejstarší české hornické město, jeţ se proslavilo díky dolování stříbra, bychom nalezli v srdci Českomoravské vrchoviny a nese jméno Jihlava. Toto historické město vlastní jedinečný hornický odkaz. Jiţ v 18. století zde vznikla tradice, která lákala občany ke kulturnímu ţivotu. Byla to tradice Jihlavského havířského průvodu. Od té doby se díky Johannu Hauptovi připomínala hornická sláva města právě prostřednictvím havířků, oblečených v nádherných dobových kostýmech. Během dalších let čelil průvod mnoha překáţkám, ale vţdy se našel někdo, kdo se postaral o to, aby tradice nikdy nebyla jen součástí kapitol historických knih. Knihy jsou určitě dobrým způsobem, jak si připomínat historii, ale vlastní zkušenost a záţitky jsou mnohem víc. Z knihy se nevyčte atmosféra, která se dostaví, kdyţ jako návštěvník stojíte na jihlavském náměstí a uţíváte si Jihlavský havířský průvod. Dýchne na vás kouzlo tradice i historie. Dnešní průvody můţeme navštěvovat díky Milanu Kolářovi. Předseda občanského sdruţení Jihlavský havířský průvod pořádá havířské slavnosti kaţdý lichý rok. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe těmto slavnostem chybí propagace, jeţ by napomohla k vyšší návštěvnosti akce. Hlavní příčinou malé propagace byly drahé výlepové plochy v Jihlavě, které vlastní společnost Rengl. Tento rok došlo k dohodě o zlevnění plakátování. Věřím tedy, ţe havířské slavnosti budou v následujících letech více propagovány. Dále v dotazníkách někteří respondenti uvedli i návrhy na program, jenţ jim na havířských slavnostech chybí. Názory respondentů lze pojmout jako moţnosti k rozšíření programu havířských slavností nebo jako inspiraci k vytvoření nové akce. V praktické části této práce je navrhnuta akce Jeden den horníkem, kde jsem se snaţila vyuţít odkazu havířských tradic a přání dotazovaných. Do programu byl díky oblíbenosti zahrnut i Jihlavský havířský průvod, který má na akci za úkol představit jednotlivé hornické profese. O skutečnosti, ţe Jihlavský havířský průvod je jedinečný, není pochyb. Občané ho mají rádi a velmi se na něj těší. Právě díky této tradici se Jihlava opět zařadila mezi přední hornická města. Rozhodně neexistuje ţádná tak početná skupina havířků, která by v dobových kostýmech připomínala slavnou minulost města. Proto si zaslouţí získat místo na seznamu UNESCO. Zdař bůh!
77
Seznam pouţitých zdrojů Tištěné zdroje HEJHAL, Petr; HRUBÝ, Petr; JAROŠ, Zdeněk; VOKÁČ, Milan; ZIMOLA, David. Havíření na Jihlavsku. Sborník k 13. setkání hornických měst a obcí, domnělému 760. výročí jihlavského městského a horního práva (1249-2009) a 10. výročí obnoveného havířského průvodu (1999-2009). Statutární město Jihlava, 2009, 135 s. ISBN 978-80-254-4601-0 HOFFMANN, František. František Hoffmann devadesátiletý. 1. vydání. Jihlava, Brno: Moravský zemský archiv v Brně – Státní okresní archiv Jihlava a Statutární město Jihlava, 2010, 463 s. ISBN 978-80-86931-49-4 HOFFMANN, František. Jihlavské právo. Krajské nakladatelství Havlíčkův Brod, 1959 JAROŠ, Zdeněk; VEVERKA, Přemysl. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. 1. vydání. Městské knihy s. r. o., 2001, 295 s. ISBN 80-902919-6-1 JAROŠ, Zdeněk; Jihlavský havířský průvod. Občanské sdruţení Jihlavský havířský průvod, 1999, 24 s. JAROŠ, Zdeněk; Jihlavské dolování I. 1. vydání. Kulturní spolek města Jihlavy za přispění města Jihlavy, 1993 JAROŠ, Zdeněk; Scénář Jihlavského havířského průvodu 2005, Muzejní knihovna KŘESADLO, Karel. Kapitoly z historie Jihlavy. 1. vydání. Novina Jihlava, 1992, 192 s. KŘESADLO, Karel. Města ČSSR. Jihlava. Pressfoto – ČTK, 1986. ISBN 59-468-83 KŘESADLO, Karel. Jihlava 1233-1983. Jihomoravský krajský národní výbor v Brně ve spolupráci s Městským národním výborem v Jihlavě při příleţitosti oslav 750 let Jihlavy, 1983 SLÁMA, Jaroslav. Těžba stříbra v okolí města Jihlavy. Jihlavský netopýr, 1996 78
Novinové články Dvě ocenění Český permon do Jihlavy. Jihlavské listy, 23. 6. 2009, roč. 20, č. 50, s. 15, ISSN 1212-740X Havířci proměnili kostýmy. Jihlavské listy, 16. 12. 2003, roč. 14. Č. 100, s. 1, ISSN 1212-740X Havířský průvod má svou dlouholetou tradici. Jihlavské listy, 1. 4. 2006, roč. 13, č. 4, s. 10, ISSN 1212-740X JAROŠ, Zdeněk. Osobnosti, které stály za zrodem průvodu. Jihlavské listy, 8. 7. 2005, roč. 16, č. 53, s. 13, ISSN 1212-740X Jihlavsko žilo havířením. Jihlavské listy, 28. 6. 2011, roč. 22, č. 51, s. 1, 3, ISSN 1212 740X Jihlavský havířský průvod dominoval červnovému kulturnímu dění ve městě. Noviny jihlavské radnice, 7. 7. 2007, roč. 14, č. 7, s. 8, Město Jihlava Jihlavští havíři zastupují v Mnichově ČR. Noviny jihlavské radnice, 1. 10. 2005, roč. 12, s. 2, Město Jihlava KUBAS, Patrik. Jihlavský havířský průvod se stal podívanou pro děti i dospělé. Noviny jihlavské radnice, 2. 7. 2000, roč. 7, č. 7, s. 12,13, Město Jihlava KUBAS, Patrik. Jihlavský havířský průvod vyšel po roce do ulic. Noviny jihlavské radnice, 2. 7. 2000, roč. 7, č. 7, s. 1, Město Jihlava Město připravilo Jihlavské havíření na výbornou. Noviny jihlavské radnice. 7. 7. 2009, roč. 16, č. 7, s. 1 Město zazářilo ve Stříbře na havíření. Noviny jihlavské radnice, 1. 10. 2010, s. 1 VARHANÍK, Jiří. Havířský průvod potvrdil na postu předsedy Milan Koláře. Jihlavské listy, 5. 3. 2004, roč. 15, č. 19, s. 5, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havířci byli v Heidenheimu. Jihlavské listy, 19. 5. 2006, roč. 17, č. 40, s. 3, ISSN 1212-740X
79
VARHANÍK, Jiří. Havířci museli čelit kroupám. Jihlavské listy, 26. 6. 2001, roč. 12, č. 51, s. 1, 9, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havířci se sejdou na valné hromadě. Jihlavské listy, 1. 3. 2002, roč. 13, č. 17, s. 3, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havířci se stali miláčky na Havíření ve Stříbře. Jihlavské listy, 17. 9. 2010, roč. 21, č. 73, s. 18, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havířci se vrátili z Holandska. Jihlavské listy, 25. 5. 2001, roč. 12, č. 42, s. 5, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havířci se vrátili z průvodu v Heidenheimu. Jihlavské listy, 21. 5. 2004, roč. 15, č. 41, s. 4, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havířci zvou zítra k výšlapu na vrch Šacberk i veřejnost. Jihlavské listy, 23. 5. 2003, roč. 14, č. 41, s. 6, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havířci si vybudují „na hradbách“ klubovnu: Původní historické kostýmy už sdružení nahradilo novými. Jihlavské listy, 21. 3. 2006, roč. 17, 23, s. 14, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havíři v Purmerendu. Jihlavské listy, 29. 5. 2001, roč. 12, č. 43, s. 9, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havíři zhodnotili desetiletí: Úspěchem bylo především otočení odmítavých postojů. Jihlavské listy, 30. 3. 2007, roč. 18, č. 26, s. 2, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havířská výstava aktualizována. Jihlavské listy. 23. 12. 2005, roč. 16, č. 101, s. 6, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havířský víkend gradoval „večírkem“ v letním kině. Jihlavské listy, 28. 6. 2005, roč. 16, č. 51, s. 5, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Havířský víkend se vydařil: Průvod doplnil festival a velký koncert. Noviny jihlavské radnice, 1. 7. 2005, roč. 12, č. 7, s. 1, Město Jihlava VARHANÍK, Jiří. Historičtí havíři opět kráčeli jihlavskými ulicemi: Osobnosti, které stály za zrodem průvodu. Jihlavské listy, 8. 7. 2005, roč. 16, č. 53, s. 13, ISSN 1212740X
80
VARHANÍK, Jiří. Jihlavské havířský čeká mimořádně nabitý rok. Jihlavské listy. 31. 3. 2009, roč. 20, č. 26, s. 10, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Jihlavský havířský průvod: Nejen perkmistr půjde letos v novém: Havířci šli loni Heidenheimem, ale také vítali prezidenta Havla. Jihlavské listy, 11. 3. 2003, roč. 14, č. 20, s. 16, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Jihlavští havíři letos pojedou do Waldkirchenu i Heidenheimu. Jihlavské listy, 18. 3. 2008, roč. 19, č. 22, s. 10, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Kaplička je zasvěcena havířům. Jihlavské listy, 24. 6. 2005, roč. 16, č. 50, s. 1, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Konference začala pod havířskou hymnou. Jihlavské listy, 10. 3. 2006, roč. 17, č. 20, s. 15, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Po Heidenheimu míří havíři do Rudolfova. Jihlavské listy, 26. 5. 2006, roč. 17, č. 42, s. 7, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Poetika havířů a folkloru se potkaly o víkendu. Jihlavské listy, 26. 6. 2007, roč. 18, č. 51, s. 2, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. Statisíce diváků Oktoberfestu aplaudovaly jihlavským havířům. Jihlavské listy. 20. 9. 2005, roč. 16, č. 74, s. 3, ISSN 1212-740X VARHANÍK, Jiří. V čele havířského průvodu šla Zuzka Truplová jako první dívka. Jihlavské listy, 11. 6. 2004, roč. 15, č. 47, s. 6, ISSN 1212-740X
DVD a video nosiče DVD, Jihlavské havíření: 13. setkání hornických měst a obcí: 19. – 21. 6. 2009, Statutární město Jihlava, 2009. 9010312 E VIDEO, Jihlavský havířský průvod 1999, H & S Video, s.r.o., říjen 1999
81
Internetové zdroje [1] Jihlava: Výroční zpráva 2002 [online]. 2003 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z:
[2] Jihlava: Výroční zpráva 2002 [online]. 2003 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: [3] Kraj Vysočina: Nejvyšší ocenění kraje [online]. 2011-02-04 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: [4] Jihlavský havířský průvod: Úvodní stránka [online]. 1999 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: [5] Jihlavský havířský průvod: Historie [online]. 1999 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: [6] Moravová: Vlastní tvorba [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: [7] DANKOVÁ, Zdenka. Havířský průvod v Jihlavě 2007. Velká Epocha: Kultura [online]. 2007-06-25 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [8] Oficiální stránky města Jihlavy: Kronika města Jihlavy 1999 [online]. 2002 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [9] Jihlavský havířský průvod: Program 1999 [online]. 1999 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: [10] Oficiální stránky města Jihlavy: Zpráva za rok 2000 [online]. 2002 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [11] Jihlavský havířský průvod: Zpráva o činnosti 2000 [online]. 2000 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [12] Jihlavský havířský průvod: Zpráva o činnosti 2001[online]. 2001 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: 82
[13] Jihlavský havířský průvod: Zpráva o činnosti 2003 [online]. 2003 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [14] Jihlavský havířský průvod: Saltimbango [online]. 2003 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [15] Jihlavský havířský průvod: Zpráva o činnosti 2006 [online]. 2006 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [16] Jihlavský havířský průvod: Zpráva o činnosti 2007 [online]. 2007 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [17] Jihlavský havířský průvod: Zpráva o činnosti 2008 [online]. 2008 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [18] Jihlavský havířský průvod: Zpráva o činnosti 2009 [online]. 2009 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [19] Slavnostní Skok přes kůži již tradicí [online]. Noviny jihlavské radnice, 2009, s. 19 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [20] Sdružení hornických a hutnických spolků ČR: Český permon [online]. [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [21] Jihlavský havířský průvod: Zpráva o činnosti 2009 [online]. 2009 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [22] Jihlavský havířský průvod: Zpráva o činnosti 2010 [online]. 2010 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [23] Jihlavský havířský průvod: Zpráva o činnosti 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: [24] Jihlavský havířský průvod: Úvodní stránka [online]. 2012 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z:
83
[25] Dotazníkové šetření [online]. Plzeň, 2008 [cit. 2012-04-27]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Dostupné z: [26] VARHANÍK, Jiří. Pořadatelé trápí drahé plakátování. Jihlavské listy [online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: [27] VARHANÍK, Jiří. Jihlavské výzvě ke zlevnění plakátování přibývají sympatizanti. Jihlavské listy [online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: [28] Rengl:Profil společnosti[online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: [29] BLAŢEK, Tomáš. Sedmička: Sběratel Jaroslav okáč shromáždil tisíc pohlednic ze staré Jihlavy [online]. 2010 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: [30] Turistické informační centrum v Jihlavě: Památky [online]. 2012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: [31] Turistické regiony ČR: Hornická naučná stezka v Jihlavě [online]. 2004 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: [32] Ad infinitum: Nabídka [online]. 2005 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z:
84
Seznam příloh Příloha A - Obrázky Obrázek 1 Hrob Johannesse Haupta ............................................................................... 85 Obrázek 2 Logo občanského sdruţení Jihlavský havířský průvod ................................. 86 Obrázek 3 Perkmistr ....................................................................................................... 86 Obrázek 4 Korouhevník .................................................................................................. 86 Obrázek 5 Halapartník .................................................................................................... 86 Obrázek 6 Písař ............................................................................................................... 86 Obrázek 7 Pěvec ............................................................................................................. 86 Obrázek 8 Denní směna .................................................................................................. 86 Obrázek 9 Proutkař ......................................................................................................... 86 Obrázek 10 Noční směna ................................................................................................ 86 Obrázek 11 Plavič .......................................................................................................... 86 Obrázek 12 Rýţař zlata ................................................................................................... 86 Obrázek 13 Dělník .......................................................................................................... 86 Obrázek 14 Učeň ............................................................................................................ 86 Obrázek 15 Důlní hlídač ................................................................................................. 86 Obrázek 16 Důlní tesaři .................................................................................................. 86 Obrázek 17 Důlní kovář .................................................................................................. 86 Obrázek 18 Šichtmistr .................................................................................................... 86 Obrázek 19 Měřiči .......................................................................................................... 86 Obrázek 20 Příseţný ....................................................................................................... 86 Obrázek 21 Horní soudce ............................................................................................... 86 Obrázek 22 Patricij ......................................................................................................... 86 Obrázek 23 Rokoko ........................................................................................................ 86 Obrázek 24 Permoníci .................................................................................................... 86 Obrázek 25 Měšťan......................................................................................................... 86 Obrázek 26 Kutnička ...................................................................................................... 86 Obrázek 27 Vzorník ........................................................................................................ 86 Obrázek 28 Klobouky ..................................................................................................... 86 Obrázek 29 Boty ............................................................................................................. 86 Obrázek 30 Proutkař ....................................................................................................... 86 Obrázek 31Šichtmistr ..................................................................................................... 86 Obrázek 32 Uskladňovací skříně v ZŠ Kříţové.............................................................. 86 Obrázek 33 Uskladněné kostýmy pěvce a písaře............................................................ 86 Obrázek 34 Jihlavské uniformy ...................................................................................... 86 Obrázek 35 Kostým posledního havíře ........................................................................... 86 Obrázek 36 Kladivo z roku 1890 .................................................................................... 86 Obrázek 37 Poutače havířů ............................................................................................. 86
85
Příloha B - Programy havířských slavností Program 1 Havířské slavnosti 2000 ................................................................................ 86 Program 2 Havířské slavnosti 2001 ................................................................................ 86 Program 3 Havířské slavnosti 2003 ................................................................................ 86 Program 4 Havířské slavnosti 2005 ................................................................................ 86 Program 5 Havířské slavnosti 2007 ................................................................................ 86 Program 6 Jihlavské havíření 2009 ................................................................................. 86 Program 7 Havíření 2011 ................................................................................................ 86
Příloha C - Mapy Mapa 1 Jihlavský rudní revír .......................................................................................... 86 Mapa 2 Průvod 2009 ....................................................................................................... 86 Mapa 3 Hornická naučná stezka ..................................................................................... 86
Příloha D – Dokumenty Dokument 1 Seznam výlepových ploch Rengl v Jihlavě ............................................... 86 Dokument 2 Návrh na reklamu v rádiu .......................................................................... 86
Příloha E - Dotazník
86
Příloha A - Obrázky
Obrázek 1 Hrob Johannesse Haupta (Zdroj: vlastní)
87
Obrázek 1 Logo občanského sdruţení Jihlavský havířský průvod (Zdroj: fotoarchiv Milana Koláře)
88
Postavy Jihlavského havířského průvodu
Obrázek 5 Perkmistr (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 4 Korouhevník (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 3 Halapartník (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 2 Písař (Zdroj: http: //pruvod.rohozna.net/)
89
Obrázek 7 Pěvec (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 6 Denní směna (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
(Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 9 Proutkař (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 8 Noční směna (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
90
Obrázek 10 Plavič (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 13 Rýţař zlata (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 12 Dělník (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 11 Učeň (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
91
Obrázek 15 Důlní hlídač (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 16 Důlní kovář (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 14 Důlní tesaři (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 17 Šichtmistr (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
92
Obrázek 21 Měřiči (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 19 Horní soudce (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 20 Příseţný (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 18 Patricij (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
93
Obrázek 25 Rokoko (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 24 Permoníci (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 23 Měšťan (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
Obrázek 22 Kutnička (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/)
94
Ukázky Hauptových nákresů
Obrázek 27 Klobouky (Zdroj: Státní okresní archiv Jihlava)
Obrázek 26 Vzorník (Zdroj: Státní okresní archiv Jihlava)
Obrázek 29 Proutkař (Zdroj: Státní okresní archiv Jihlava)
Obrázek 28 Boty (Zdroj: Státní okresní archiv Jihlava)
Obrázek 30Šichtmistr (Zdroj: Státní okresní archiv Jihlava)
95
Uskladnění kostýmů
Obrázek 33 Uskladňovací skříně v ZŠ Kříţové (Zdroj: vlastní)
Obrázek 32 Uskladněné kostýmy pěvce a písaře (Zdroj: vlastní)
Obrázek 31 Jihlavské uniformy (Zdroj: vlastní)
96
Obrázek 34 Kostým posledního havíře (Zdroj: vlastní)
Obrázek 35 Kladivo z roku 1890 (Zdroj: vlastní)
97
Obrázek 36 Poutače havířů (Zdroj:http://www.facebook.com)
98
Příloha B – Programy havířských slavností
Jihlavský havířský průvod 2000 ČTVRTEK 22.ČERVNA 2000 v 15:00 hodin a v 19:00 hodin - Cirque Coblihue - pouliční klauniáda na náměstí a okolí - PREMIÉRA! v 17:00 hodin - BOŢÍ TĚLO - průvod od Matky Boţí PÁTEK 23.ČERVNA 2000 Scéna na Masarykově náměstí ve 14:00 hodin - Ţofka KABELKOVÁ, Jiří "FOX" JURÁNEK, Michal "MIŠÁK" BUBLÁK a F.L.O. v 15:00 hodin - Cirque Coblihue - pouliční klauniáda na náměstí a okolí v 16:00 hodin - Šípek - Pramínek - Vysočan aneb lidové zpěvy a tance jihlavských souborů v 17:00 hodin - Rock `n` Roll klub Elvis - HOTCH - POTCH - maţoretky Města Jihlavy k navození slavnostní atmosféry v 18:00 hodin - JIHLAVSKÝ HAVÍŘSKÝ PRŮVOD vyjde po krátkém výjevu do ulic Komenského, Husovy, Palackého, Benešovy, Věţní, Matky Boţí, Mrštíkovy, Ţidovské, Kosmákovy, Brněnské a Lazebnické, ke kostelu sv. Jakuba v 19:30 hodin - Hana a Petr ULRYCHOVI a JAVORY ve 20:30 hodin - Natálie Velšmídová a NATALIKA ve 21:30 hodin - CIMBÁL CLASSIC ve 22:30 hodin - lampiónový průvod vyjde z náměstí a "PO JIHLAVSKÝCH HRADBÁCH" bude kráčet ke kostelu svatého Jakuba. Svíčky a svíce, kahánky, pochodně, louče, fakule, lucerničky a jiná světýlka sebou! Scéna na hradebním parkánu u brány Matky Boţí v 16:00 hodin - Stříbrná trouba - hra skoro lidová, o zaloţení města našeho pravící Scéna na Jakubském náměstí ve 21:30 hodin - Ţofka KABELKOVÁ a Matěj a Predrag SOBOTA 24.ČERVNA 2000 Scéna na Masarykově náměstí v 8:00 hodin - Jeřabinka - horácké hry, písně a tance v podání nejmenších dětí v 9:00 hodin - HOTCH - POTCH - maţoretky TJ Sokol Bedřichov k navození atmosféry - filmové šlágry hraje orchestr Tutti Třešť v 10:00 hodin - JIHLAVSKÝ HAVÍŘSKÝ PRŮVOD vyjde po krátkém výjevu do ulic Komenského, Husovy, Palackého, Benešovy, Věţní, Matky Boţí, Mrštíkovy, Ţidovské, Kosmákovy, Brněnské a Lazebnické, ke kostelu sv. Jakuba v 11:00 hodin - slavná mše svatá v kostele sv. Jakuba v 10:30 hodin - Dřeváček - dětské hry, písně a tance z Horácka v 11:30 hodin - Ankara, Jiří "Fox" JURÁNEK v 15:00 a 19:00 hodin - Cirque Coblihue - pouliční klauniáda na náměstí a okolí Presbytář kostela sv. Kříţe v 19:00 hodin - CAMPANULA - koncert jihlavského pěveckého sdruţení, poprvé v nově rekonstruovaném prostoru kostela sv. Kříţe Scéna na hradebním parkánu u brány Matky Boţí v 16:00 hodin - Stříbrná trouba - hra skoro lidová, o zaloţení města našeho pravící Scéna na Jakubském náměstí od 10:00 hodin - středověký ruch a shon skupiny historického šermu VYDĚDĚNCI ve 12:00 hodin - dobová hudba v podání skupin Calata. NEDĚLE 25.ČERVNA 2000 v 8:00 hodin - slavná mše svatá u kostelíka sv. Jana Křtitele - za účasti Jihlavského havířského průvodu
Program 1 Havířské slavnosti 2000 (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/2000.php)
99
Jihlavský havířský průvod 2001
ČTVRTEK 21.ČERVNA 2001 17:00 hodin - dětský happening na hradbách 18:00 hodin - PŘEDÁVÁNÍ CEN MĚSTA JIHLAVY - ve velké zasedací síni radnice 19:00 hodin - JIHLAVSKÁ STRAŠIDLA na hradbách 20:00 hodin - MATĚJ & PREDRAG a AUVID v hotelu Gustav Mahler PÁTEK 22.ČERVNA 2001 Scéna na Masarykově náměstí 14:00 hodin - DĚTI SLUNCE - vystoupení romskeho souboru 14:30 hodin - Ţofie KABELKOVÁ, TAK JEN - vystoupení jihlavských folkových skupin 15:00 hodin - FIFTY FINGERS, BONANZA, PRAŢCE - country, bluegrass a country tance 16:00 hodin - HOTCH - POTCH - vystoupení taneční skupiny 16:30 hodin - DŘEVÁČEK - lidové písně a tance z Horácka 17:30 hodin - L'EREDITA - renesanční tance v 18:00 hodin - JIHLAVSKÝ HAVÍŘSKÝ PRŮVOD vyjde po krátkém výjevu z Masarykova náměstí, ulicí Matky Boţí, hradebním příkopem, Benešovou, Palackého a Matky Boţí zpět na Masarykovo náměstí a kolem Muzea Vysočiny, pošty, kostela sv. Ignáce a radnice zamíří Farní ulicí ke kostelu sv. Jakuba 19:00 hodin - SKRZnaSKRZ - jihlavská folková skupina 19:30 hodin - Natálie Velšmídová a NATALIKA 20:30 hodin - Jan HRUBÝ a KUKULÍN Scéna na Jakubském náměstí 18:00 hodin - středověký ruch a shon, historický trh, řemesla, šermíři, taverna, muzika, divadla - aţ do 24:00 hodin V ulici Matky Boţí 19:00 hodin - TEATRO PICCOLLO Na hradbách BASILEJSKÁ KOMPAKTÁTA a jiné obrazy z dějin města Jihlavy 22:00 hodin - u příleţitosti 565. výročí vyhlášení basilejských kompaktát, jedné z největších událostí jaké Jihlava pamatuje, se uskuteční na městských hradbách nezvyklé obrazy a divadelní výstupy z dějin našeho města doprovázené ohňostrojem. Lampiónový průvod po silnici Hradební a Brněnská aţ ke kostelu svatého Jakuba. Svíčky a svíce, kahánky, pochodně, louče, fakule, lucerničky a jiná světýlka sebou! Scéna na Jakubském náměstí 23:00 hodin - TABARD - historická muzika v podání brněnského souboru SOBOTA 23.ČERVNA 2001 Scéna na Masarykově náměstí 09:00 hodin - HOTCH - POTCH - vystoupení taneční skupiny 09:30 hodin - L'EREDITA - renesanční tance v 10:00 hodin - JIHLAVSKÝ HAVÍŘSKÝ PRŮVOD vyjde po krátkém výjevu z Masarykova náměstí, ulicí Matky Boţí, hradebním příkopem, Benešovou, Palackého a Matky Boţí zpět na Masarykovo náměstí a kolem Muzea Vysočiny, pošty, kostela sv. Ignáce a radnice zamíří Farní ulicí ke kostelu sv. Jakuba 11:00 hodin - umístění stuhy v restauraci "U Johanna" 11:00 hodin - slavná mše svatá v kostele sv. Jakuba 19:30 hodin - VEČER SVATOJÁNSKÝ - v hotelu Gustav Mahler - loutkové divadlo Matěje Kopeckého, kejklíř Lukáš a další veselosti - hraj country skupina PRAŢCE Scéna na Jakubském náměstí 10:00 hodin - středověký ruch a shon, historický trh, řemesla, šermíři, taverna, muzika, divadla - aţ do 22:00 hodin NEDĚLE 24.ČERVNA 2001 10:00 hodin - slavná mše svatá u kostelíka sv. Jana Křtitele - za účasti Jihlavského havířského průvodu
Program 2 Havířské slavnosti 2001 (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/2001.php)
100
Jihlavský havířský průvod 2003
PÁTEK 20. ČERVNA 2003 Velká zasedací místnost magistrátu 16:00 Předávání Cen města Jihlavy a Cen Rady města Jihlavy Masarykovo náměstí horní 14:30 Taneční klub Hotch-Potch 14:50 Taneční skupina Klub 80 15:15 GINEVRA historický folk 16:45 Praţce a taneční spolek Bonanza country 17:30 Skupina historických tanců L´Eredita 18:00 Jihlavský havířský průvod Z Masarykova náměstí ulicí Komenského, Husovou, Palackého, Benešovou, Věţní, Matky Boţí na Masarykovo náměstí a dále kolem Bati, pošty a kostela sv. Ignáce zpět na pódium u Morového sloupu. SOBOTA 21. ČERVNA 2003 Masarykovo náměstí horní 09:00 Maţoretky města Jihlavy 09:30 Skupina historických tanců L´Eredita (4 lidi) 10:00 Jihlavský havířský průvod Z Masarykova náměstí ulicí Komenského, Husovou, Palackého, Benešovou, Věţní, Matky Boţí na Masarykovo náměstí a dále kolem Bati, pošty a kostela sv. Ignáce zpět na pódium u Morového sloupu. Hradební parkán u brány Matky Boţí 16:00 Ďáblův kurýr - v podání skupiny historického šermu Vivamus Dům Gustava Mahlera, Znojemská 4 18:30 Konec souţití - Jihlavští Češi a Němci mezi Mnichovem a Postupimí - přednáška PhDr. Dietera Schallnera Letní amfiteátr na Heulose 19:00 Robert Křesťan a kapela, Zatrestband, Los Heulos Zahrada výletní restaurace U Lyţaře 20:30 Country večer "pod hvězdami" Hrají CWBC a Kitchenband - opékané prasátko! NEDĚLE 22. ČERVNA 2003 10:00 Tradiční průvod jihlavských havířů od ZŠ Kříţová ke kostelíku sv. Jana Křtitele KROMĚ TOHO PROBÍHÁ pouliční divadlo "SALTIMBANGO" a JIHLAVSKÉ FOLKLÓRNÍ LÉTO
Program 3 Havířské slavnosti 2003 (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/2003.php)
101
Jihlavský havířský průvod 2005
PÁTEK 24. ČERVNA 2005 Masarykovo náměstí horní 10:00 hod. CWBC - moderní country 11:00 hod. TEÁTR VÍTI MARČÍKA - Šípková Růţenka 12:00 hod. orchestr "PÉRO ZA KLOBOUKEM" divadla KOŇMO kejklíř VOJTA VRTEK 13:00 hod. DE FACTO MIMO - Modrej drahokamen anóbrţ Zelená Gizela a mrkvajzníci 14:00 hod. ŢOFIE KABELKOVÁ a MIŠÁK a spol. - písničky nejen folkové 15:00 hod. HOTCH - POTCH - taneční klub TEÁTR VÍTI MARČÍKA - Sněhurka orchestr "PÉRO ZA KLOBOUKEM" divadla KOŇMO kejklíř VOJTA VRTEK 16:00 hod. GINEVRA - historický folk 17:00 hod. 17:30 hod. 18:00 hod.
od 19:00 hod. do půlnoci
22:00 hod.
BONANZA - taneční spolek country tanců dobové tance v podání skupiny POUSTEVNÍK Jihlavský havířský průvod z Masarykova náměstí ulicemi Benešova, Palackého, Matky Boží, Věžní, Benešova, Palackého, Matky Boží, po Masarykově náměstí, Komenského, Divadelní do ZŠ Křížová se na Masarykově náměstí se společně bavíme a radujeme: GINEVRA - historický folk JARRET - krásnej bigbítek ČANKIŠOU - hudba lidu Čanki - ethno, world music OHŇOSTROJ v reţii IVANA MARTÍNKA
SOBOTA 25. ČERVNA 2005 Masarykovo náměstí horní 9:00 hod. MAŢORETKY ZŠ VĚTRNÝ JENÍKOV 9:30 hod. dobové tance v podání skupiny POUSTEVNÍK 10:00 hod. Jihlavský havířský průvod z Masarykova náměstí ulicemi Matky Boží, Palackého, Benešova, Věžní, Matky Boží, Palackého, Benešova, po Masarykově náměstí před radnici, U Mincovny, Hluboká k domu Johanna Haupta, Křížová do ZŠ Křížová 11:00 hod. TEÁTR VÍTI MARČÍKA - Sněhurka 12:00 hod. NENDETO - staropraţské písničky Refektář hotelu Gustav Mahler 14:00 hod. předávání Cen města a Cen Rady města Jihlavy Masarykovo náměstí horní 14:00 hod. ATARÉS - latinskoamerické a kubánské písničky 16:00 hod. KOMEDIANTI - kejkle, spanilé jízdy městem, muzika divadlo KOŇMO - Jak šlo vejce na vandr 20:00 hod. TEÁTR VÍTI MARČÍKA - Robinson kejklíř VOJTA VRTEK orchestr PÉRO ZA KLOBOUKEM divadla KOŇMO, ohňová show Katakomby 11:00 hod. ŠERMÍŘI V PODZEMÍ - prohlídka katakomb s vystoupením šermířů 14:00 a 16:00 hod Letní amfiteátr na Heulose od 19:00 hod. JIHLAVSKÝ KONCERT BEZ HRANIC Zatrestband - swing, Tutti - dechový orchestr, Campanula - duchovní hudba, China blue - blues & rokenrol, Tabletky - poprock, Ţofka Kabelková - folk, TV Combo - jazzíček NEDĚLE 26. ČERVNA 2005 10:00 hod. mše svatá v kostelíku sv. Jana Křtitele - za účasti Jihlavského havířského průvodu
Program 4 Havířské slavnosti 2005 (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/2005.php)
102
Program 5 Havířské slavnosti 2007 (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/docs/program07.pdf)
103
104
Program 6 Jihlavské havíření 2009 (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/2009.php)
105
Program 7 Havíření 2011 (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/2011.php)
106
Příloha C – Mapy
Mapa 1 Jihlavský rudní revír (Zdroj: Jihlavské havíření, s. 44)
107
Mapa 2 Průvod 2009 (Zdroj: http://pruvod.rohozna.net/2009.php)
108
Horniny v okolí vrchu Rudný 7
8
Hornický náhon
Rozhledna na vrchu Rudný Šachta sv. Jiří 6 5
Vodotěţný stroj
4 3
Obvaly Střecha Evropy
2
„Stříbrná“ Jihlava
1
Obyvatelé místních lesů 9
10
Šachetní dolování
Mapa 3 Hornická naučná stezka (Zdroj: broţurka Hornická naučná stezka)
109
Příloha D - Dokumenty Číslo 0249 0279 0280 0281 0282 0283 0284 0285 0286 0287 0516 0517 0518 0519 0520 0545 0549 0553 0644 0709 0710 0711 0712 0713 0714 0715 0716 0717 0718 0720 0721 0724 0726 0727 0728 0729 0730
Lokalita Okruţní (Demlova) Sokolovská x Kosárkova Havlíčkova (viadukt) Ţiţkova Pod příkopem x Sv.Čecha Havlíčkova x Jiřího z Poděbrad S. K. Neumanna Brněnská Brněnská (léčebna) Březinova (Julius Meinl) Brtnická x Tylova Polní Jiráskova x Štursova Dr. Procházky (nemocnice) Jiráskova (ČSAD) Kosovská Okruţní (točka MHD) Okruţní x Helenínská Riegrova x Jiřího z Poděbrad Masarykovo nám. (zast. MHD) Masarykovo nám. (horní parkoviště) Úvoz Kollárova Kollárova (Albert) Jiřího z Poděbrad (tipsport) 5.května Strojírenská Na dolech (oboustranná - do silnice) Za Poštou (točna) U Cvičiště x Vrchlického Vrchlického x 17.listopadu U Hřbitova Znojemská x Brtnická Brněnská x Okruţní Březinovy sady (vlevo) Březinovy sady (vpravo) Fibichova x Na Sádkách
deska deska válec deska deska deska
Číslo 0731 0733 0734 0735 0736 0737 0738 0739 0815 0816 0817 0818 0819 0820 0821 0823 0824 0825 0826 0828 0829 0830 0831 0832 0833 0834 0835 1281
deska
1360
Tvar deska deska deska válec válec deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska válec válec
deska deska deska deska deska deska deska deska deska
1361 1555 1556 1707 2633
Lokalita Tyršova (autobusové nádraţí) J.Masaryka (vpravo) Palackého Palackého x Ţidovská Husova Tř.Legionářů (Nádr.ČD - město) Březinova Tolstého x Tyršova Královský vršek sídliště Březinova (u lékárny) Březinova Demlova Nad Plovárnou J. Masaryka (vlevo) U Hřbitova Erbenova Evţena Rošického x Pavlovova Evţena Rošického Hamerlíkova x Leoše Janáčka Pávovská Slavíčkova Lipová Brtnická (Albert) Znojemská Helenín Havlíčkova V Důlkách Ţiţkova x Fibichova (Kanceláře) Vrchlického (Lidový dům Vysočina - vlevo) Vrchlického (Lidový dům Vysočina - vpravo) Jiráskova (Stadion) Smetanovy sady (vchod A) Fritzova x Chlumova (MHD) Na dolech (oboustranná – ke stánku)
Tvar deska deska deska atyp deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska deska
Dokument 1 Seznam výlepových ploch Rengl v Jihlavě (Zdroj: http://www.rengl.cz/ceniky/plochy.php?id=35)
110
Dokument 2 Návrh na reklamu v rádiu (Zdroj: rádio Jihlava)
111
Příloha E - Dotazník Dotazník – Jihlavské havíření Dobrý den, mé jméno je Olga Šimková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Cestovní ruch. V rámci své bakalářské práce na téma Jihlavské havíření, jsem vytvořila dotazník, který mi pomůţe při řešení problematiky této práce. Ráda bych zjistila, jaké máte názory a zkušenosti s havířskými slavnostmi v Jihlavě. Vyplnění Vám zabere 5 minut. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas, který jste věnoval/a na vyplnění tohoto dotazníku.
1. Domníváte se, ţe by měla mít Jihlava havířské slavnosti? a) Ano b) Ne 2. V čem vidíte hlavní smysl této akce? _________________________________________________ 3. Jste rádi, ţe se v Jihlavě zachovala tradice Jihlavského havířského průvodu? a) Ano b) Ne 4. Domníváte se, ţe návštěvnost havířských slavností je dostatečná během celého konání (3 dnů)? a) Ano b) Ne c) Nevím 5. Který den ze slavností má podle Vás největší úspěch a proč? _________________________________________________ 6. Byli jste dostatečně o akci informováni? a) Ano b) Ne
112
7. Navštěvujete i jiné akce, které pro Vás sdruţení Jihlavský havířský průvod pořádá? a) Svatý Martin v Jihlavě b) Drakiáda c) Karneval d) Pouť ke sv. Jánu e) Jiné, uveďte____________________________________ 8. Zúčastnil/a jste se někdy jihlavských havířských slavností? a) Ano (pokračujte otázkami 9, 10, 11 a 12) b) Ne (pokračujte otázkami 13 a 14) 9. Co se Vám na slavnosti nejvíce líbilo? a) Jihlavský havířský průvod b) Doprovodný program (hudba, divadelní vystoupení…) c) Řemeslný trh d) Jiné, uveďte_____________________________________ 10. Kolikrát jste se zúčastnil/a havířských slavností? a) 1x b) 2x c) Vícekrát 11. Splnil program havířských slavností Vaše očekávání? a) Ano b) Ne 12. Jaký program Vám na slavnostech chybí a rád/a byste ho tam zařadil/a? __________________________________________________ 13. Uveďte důvod, proč jste tuto slavnost nenavštívil/a? __________________________________________________ 14. Co by Vás přimělo, abyste se slavností zúčastnil/a? __________________________________________________ 15. Kde bydlíte? ___________________________ 16. Jaké jste pohlaví? a) muţ b) ţena 17. Kolik je Vám let? ___________________________ 113