SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Mzdové účetnictví, daně a personalistika
Mzdová účetní ve firmě Albatros, s.r.o.
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Blanka LUKŠOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc
Znojmo, 2011
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc. za ochotu a odbornou pomoc při vedení bakalářské práce a dále všem, kteří mi jakkoliv pomáhali při jejím vypracování.
ABSTRAKT Bakalářská práce analyzuje činnost mzdové účetní ve firmě. Práce je zaměřena na správné zabezpečení vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, včasné zabezpečení povinností zaměstnavatele vůči orgánům státní správy a institucím veřejných rozpočtů. V poslední části této práce jsou na praktickém příkladu provedeny výpočty mezd zaměstnanců, jejich sloţek a navazujících daňových a pojistných povinností.
Abstract Die Bakkalaureusarbeit analysiert die Tätigkeit der Lohnbuchhaltung in einem Betrieb. Die Arbeit ist auf richtige Sicherstellung der Beziehungen zwischen dem Arbeitgeber und dem Arbeitnehmer, rechtzeitige Sicherstellung der Pflichten des Arbeitgebers den Organen der Staatsverwaltung und den Institutionen der öffentlichen Haushaltspläne gegenüber ausgerichtet. Im letzten Teil dieser Arbeit sind am praktischen Beispiel Berechnungen der Löhne der Arbeitnehmer, deren Bestandteile, anschließenden Steuer- und Versicherungspflichten durchgeführt.
KLÍČOVÁ SLOVA Zaměstnavatel, zaměstnanec, mzda, mzdová účetní, průměrný výdělek
Keywords / Schlagwörter Arbeitgeber, Arbeitnehmer, Lohn, Lohnbuchhaltung, Durchschnittsverdienst
OBSAH: 1 ÚVOD, CÍL A METODIKA ............................................................................................ 8 1.1
ÚVOD .......................................................................................................................... 8
1.2
CÍL A METODIKA PRÁCE ................................................................................... 10
2 TEORETICKÉ ASPEKTY MZDOVÉ PROBLEMATIKY ...................................... 11 2.1
ZÁKLADNÍ POJMOVÝ APARÁT ........................................................................ 11
2.2
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE................................................................... 53
2.2.1 OHLAŠOVACÍ POVINNOST ..................................................................................... 53 2.2.2 NÁSTUP ZAMĚSTNANCE ........................................................................................ 55 2.3
POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE........................................................................... 59
2.4
POVINNOSTI MZDOVÉ ÚČETNÍ ....................................................................... 60
2.4.1 POVINNOSTI MZDOVÉ ÚČETNÍ PŘI NÁSTUPU ZAMĚSTNANCE .................................. 60 2.4.2 POVINNOSTI MZDOVÉ ÚČETNÍ V PRŮBĚHU TRVÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU ............ 61 2.4.3 POVINNOSTI MZDOVÉ ÚČETNÍ PŘI UKONČENÍ KALENDÁŘNÍHO MĚSÍCE .................. 62 2.4.4 POVINNOSTI MZDOVÉ ÚČETNÍ PŘI UKONČENÍ KALENDÁŘNÍHO ROKU .................... 64 2.4.5 POVINNOSTI MZDOVÉ ÚČETNÍ PŘI UKONČENÍ PRACOVNĚ PRÁVNÍHO VZTAHU ....... 66 2.5
ZÁPOČTOVÝ LIST ................................................................................................ 67
2.6
MZDOVÝ LIST ........................................................................................................ 68
2.7
IDENTIFIKACE MOŢNÝCH CHYB VE MZDOVÉ ÚČTÁRNĚ A ZPŮSOB JEJICH OPRAV ...................................................................................... 70
3 VÝSLEDKY PRÁCE (PRAKTICKÁ ČÁST) .............................................................. 73 3.1
PŘÍPADOVÁ STUDIE ZDAŇOVÁNÍ MEZD A POJISTNÝCH PLNĚNÍ V OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI ALBATROS S.R.O. ......................................... 73
3.2
ZADÁNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE U OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI ALBATROS S.R.O.: ................................................................................................ 74
4 ZÁVĚR ............................................................................................................................ 98 5 LITERATURA .............................................................................................................. 100 6 SEZNAM TABULEK: ................................................................................................. 101 7 SEZNAM PŘÍLOH: ..................................................................................................... 103 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 104 8 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 125
1
ÚVOD, CÍL A METODIKA
1.1 Úvod Základním předpokladem pro správnou činnost u podnikatelského subjektu (organizace), který zaměstnává další fyzické osoby, je znalost obecně platných právních předpisů upravujících oblast pracovněprávních vztahů, zaměstnanosti, odměňování zaměstnanců, oblast odvodu daní, sociálního a zdravotního pojištění. Důleţitým aspektem pro činnosti v oblastech zaměstnávání osob je respektování těchto právních předpisů. Nedostatky v pracovněprávní oblasti se u podnikatelského subjektu (organizace) odráţejí v podobě sankcí, tj. penále anebo úroků, které jsou velice nepříjemnou záleţitostí a zbytečně zatěţují hospodaření podnikatelského subjektu (organizace).
Mzdová agenda patří mezi nejsloţitější činnosti v oblasti účetnictví a vyţaduje dokonalé znalosti právních předpisů zdanění příjmů fyzických osob, nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění. Mzdová účetní musí mít rozsáhlé znalosti pracovního práva, odměňování zaměstnanců a dalších zákonů.
Pracovní náplň mzdových účetních v organizaci je velmi obsáhlá, nejedná se pouze o samotný výpočet mezd, ale také sledování legislativy, zapracování všech změn do mzdových, personální a dalších materiálů mzdové agendy v organizaci, coţ je velmi náročné na čas a orientaci v daném problému.
Práce mzdových účetních musí být řádně organizována, vzhledem k pevně daným termínům. Jedná se především o výplatní termín mezd, jelikoţ pozdní výplaty mezd zaměstnancům mohou mít nedozírné následky pro činnost organizace, které mohou vyústit aţ do ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnanců. Také problémy s plněním daňových povinností mají za následek penalizaci ze strany státní správy. Časté nedostatky a nedodrţování daňových povinností, a z toho vyplývající penalizace, mohou vyústit ve finanční postihy podnikatelských subjektů a jejich špatnou pověst. 8
Povinnosti mzdových účetních můţeme rozdělit do několika nejdůleţitějších částí. Jsou to především povinnosti při nástupu, během trvání
a nebo ukončení pracovněprávního
vztahu, povinnosti v průběhu kaţdého kalendářního měsíce a při ukončení kalendářního roku.
Management kaţdé organizace by se měl nad funkcí mzdových účetních řádně zamyslet, neboť jsou na ně kladeny vysoké nároky, jejich práce je často podceňována a mnohdy nedostatečně finančně ohodnocena i přesto, ţe rozsah jejich práce je specifický, velice široký a jejich znalosti musí být značné.
9
1.2 Cíl a metodika práce Cílem práce je verifikovat metodiku stanovení mezd, daňových a pojistných povinností u konkrétního poplatníka s vyuţitím interních mzdových předpisů, analyzovat činnost mzdové účetní ve firmě a identifikovat zabezpečení povinností zaměstnavatele vůči orgánům státní správy.
V bakalářské práci vyuţiji metod vědecké práce, k nimţ patří zejména metody deskripce, komparace, analýzy, syntézy a dále pak specifických metodických přístupů, které jsou kodifikovány především v právních předpisech zaměřených na pracovně právní a mzdovou problematiku. V tomto směru je třeba explikovat výpočty ukazatelů, jakými jsou např. průměrný výdělek a jeho formy, pravděpodobný výdělek, základ daně, vyměřovací základ pro odvod zdravotního a sociálního pojištění, denní vyměřovací základ pro dávky nemocenského pojištění. V bakalářské práci se budu zabývat jednotlivými povinnostmi a rozsahem práce mzdových účetních při nástupu, během trvání
a nebo ukončení pracovněprávního vztahu,
povinnostmi v průběhu kaţdého kalendářního měsíce a při ukončení kalendářního roku.
V praktické části bakalářské práce budu aplikovat výpočty mezd a daňových povinností u podnikatelského
subjektu
Albatros,
s.r.o.,
zaměstnavatele.
10
a
to
s vyuţitím
vnitřního
předpisu
2
TEORETICKÉ ASPEKTY MZDOVÉ PROBLEMATIKY
2.1 Základní pojmový aparát Mzdová účetní odpovídá za správné a včasné administrativní zabezpečení vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale i zaměstnavatelem a orgány a institucemi správy veřejných rozpočtů [1]. Mzdová účetní musí jednat i se zaměstnanci podniku, kteří za ní přicházejí se svými záleţitostmi. Mzdová účtárna
1
je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo
platů zaměstnanců. Je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační sloţky státu, ve kterém je vedena evidence platů. Závislá práce je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance při splnění dalších podmínek uvedených v zákoně. Jde výlučně o osobní výkon práce podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popř. na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost [2].
Mzda
2
je peněţité plnění nebo plnění peněţité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná
zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Plat 3 je peněţité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená
1
Pojem mzdová účtárna je vymezen v § 3, zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném
znění. 2
Pojem mzda je vymezen v § 109, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
3
Pojem plat je vymezen v § 109, odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
11
Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona a veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení. Za plat se nepovaţují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost. Mzda a plat 4 se poskytují podle sloţitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtíţnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.
Formy mzdových plnění: (1) Mzda (2) Ostatní plnění, která nejsou mzdou
Mzda (1) přímo souvisí s výkonem práce. Mzda zahrnuje: -
základní mzdu;
-
osobní ohodnocení, které zaměstnavatel můţe stanovit jako pevné anebo v procentech ze základní mzdy;
-
periodické prémie;
-
odměny, např. za splnění mimořádných výsledků práce, za splnění stanovených kritérií zaměstnavatelem;
4
-
naturálie;
-
cílové prémie;
-
příplatky, např. za práci přesčas, v noci, v sobotu a neděli;
-
doplatky.
§ 109, odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
12
Známe různé formy základní mzdy: a) časová mzdy, kterou stanovujeme jako měsíční nebo hodinovou. Touto mzdou nelze objektivně změřit výsledky práce. Časovou mzdu můţeme dále rozlišit: -
s pevným tarifem, kdy zaměstnavatel zařadí jednotlivé zaměstnance do určitých tarifních stupňů podle sloţitosti, namáhavosti a náročnosti vykonávané práce. Jedná se o tzv. základní mzdový tarif, který je stanovený v Kč za hodinu práce, pro určitou funkci či pracovní zařazení;
-
rozpětím tarifů, kdy se konkrétní tarif zaměstnanci určí mzdovým (platovým) výměrem;
-
s odstupňovaným tarifem, kdy zaměstnavatel určí kvantitativní (např. počet let odpracovaných ve firmě, počet let praxe aj.) nebo kvalitativní (např. kvalita práce, ovládání více podobných profesí, zmetkovitost aj.) kritéria pro zařazení do tarifních stupňů;
-
diferencovaná, kdy je tarif ovlivňován koeficientem plnění výkonu či normy v procentech;
b) úkolová mzda, která je závislá na výkonu zaměstnanců a více je motivuje k výkonu neţ mzda časová. Zaměstnavatel musí stanovit objektivní výkonové nory a musí vést řádnou evidenci rozsahu a kvality práce. Zvláštním druhem úkolové mzdy je tzv. akordní mzda, kterou je určité skupině pracovníků uloţeno vykonat určité dílo za určitou dobu a mzdu; c) podílová mzda, která se stanovuje jako podíl v procentech z jednotky vyjádřený v české měně, např. v % z trţeb d) provizní mzda, se stanovuje jako procento např. z realizovaných obchodů, zakázek, mnoţství získaných klientů. Tato mzda se běţně pouţívá v bankovnictví; e) osobní mzda se pouţívá u zaměstnanců, kteří mají dlouhodobě stabilní výkonnost a vysokou kvalitu práce v dělnických i manaţerských profesích.
13
Práce s měsíčním platem [4 ]: Pracovník je zaměstnán za fixní roční honorář, který tvoří jeho celkový výdělek kromě moţného bonusu (prémie) za výkon. Zaměstnavatelé musí znát počet pracovních hodin v roce. Kaţdý rok v souvislosti s tímto výpočtem začíná datem počátku zaměstnaneckého poměru. Ke mzdě přísluší zaměstnancům různé příplatky, které jsou řešeny v § 114 – 118, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Jedná se o následující příplatky: a) příplatek za práci přesčas; b) příplatek za práci ve svátek; c) příplatek za noční práci; d) příplatek za práci ve ztíţeném prostředí; e) příplatek za práci v sobotu a neděli. K platu přísluší zaměstnancům různé příplatky, které jsou řešeny v § 124 – 133, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Jedná se o následující příplatky: a) příplatek za vedení b) příplatek za noční práci; c) příplatek za práci v sobotu a neděli; d) příplatek za práci přesčas; e) příplatek za práci ve ztíţeném prostředí; f) zvláštní příplatek; g) příplatek za dělenou směnu; h) osobní příplatek; i) příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah; j) specializační příplatek pedagogického pracovníka 14
Tabulka č. 1: Srovnání příplatků u mzdy a platu
Pramen: vlastní konstrukce 15
Ostatní plnění (2), která se povaţují za mzdu nebo plat, jsou poskytována podle zvláštních předpisů a v souvislosti se zaměstnáním zaměstnance. Jedná se zejména o náhradu mzdy nebo platu, cestovní náhrady, odstupné, odměna za pracovní pohotovost a výnosy z kapitálových podílů.
Odměna z dohody5 je peněţité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
Jestliţe byl zaměstnanec převeden na jinou práci, neţ je sjednaná, z důvodu uvedených v zákoně a přísluší mu za ni niţší mzda nebo plat, přísluší mu po dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku [Šubrt B. a kol. ABECEDA mzdové účetní 2010, str. 92].
Minimální mzda je nejniţší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu.
6
Mzda, plat a odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nesmí být niţší neţ tato minimální mzda. Do mzdy nebo platu se nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, práci ve ztíţeném prostředí a za práci v sobotu a neděli. Výše minimální mzdy je stanovena nařízením vlády. Základní sazba v současnosti činí 8 000 Kč a měsíc, z toho vyplývá hodinová sazba 48,10 Kč. Tato hodinová sazba je stanovena pro 40 hodin týdně. Niţší sazby jsou stanoveny pro nástupní mzdu, plat či odměnu z dohod konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců ve věku 18 aţ 21 let, pro mladistvé a invalidní osoby. Současně nesmí být porušena zásada rovného zacházení v odměňování.
5
Pojem odměna z dohody je vymezen v § 109, odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném
znění. 6
§ 111, odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
16
Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru. Nejniţší úroveň zaručené mzdy nahrazuje dřívější minimální mzdové tarify a nesmí být niţší neţ minimální mzda. Nedosáhne-li mzda nebo plat bez příplatků nejniţší úrovně zaručené
mzdy podle
zákoníku
práce,
je zaměstnavatel povinen zaměstnanci
odměňovaného mzdou poskytnout doplatek ve výši rozdílu mezi mzdou dosaţenou v kalendářním měsíci a příslušnou úrovní zaručené měsíční mzdy, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou sazbou nejniţší úrovně zaručené mzdy. U zaměstnanců odměňovaných platem je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek ve výši rozdílu mezi platem dosaţeným v kalendářním měsíci a příslušnou nejniţší úrovní zaručené mzdy. 7
Nejniţší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny nařízením vlády. Práce jsou rozděleny podle sloţitosti, odpovědnosti a namáhavosti do 8 skupin. Nejniţší úroveň zaručené mzdy je rovna minimální mzdě.
Příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky Příjmy ze závislé činnosti jsou -
příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru;
-
příjmy za práci členů druţstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností;
-
7
odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob;
§ 112, odst. 3, písmeno b), zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
17
-
příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává.
Funkčními poţitky jsou -
platy členů vlády, poslanců, senátorů parlamentu České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy;
-
odměny za výkon funkce v orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruţení, v komorách a v jiných orgánech a institucích.
Příjmy ze závislé činnosti můţeme identifikovat jako: 1) pravidelně vyplácené mzdy a platy i nepravidelně vyplácené odměny a prémie; 2) příjmy vyplacené nad rámec stanovených náhrad nebo limitů; 3) příjmy plynoucí zaměstnanci, ale i osobě, na kterou přešlo příslušné právo (§ 328, odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění); 4) příjmy vyplacené nebo připisované k dobru anebo příjmy spočívající v jiné formě plnění, prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance; 5) částka, o které je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, sluţby nebo věci, kromě bytu, o které je niţší, neţ je cena zjištěná; 6) příjem ve výši 1% vstupní ceny včetně DPH za kaţdý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla zaměstnavatele zaměstnanci k pouţívání pro sluţební i soukromé účely.
Některé příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně: 1) náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvláštním předpisem; 2) hodnota a náklady na udrţování osobních ochranných pracovních pomůcek; 3) hodnota poskytnutých stejnokrojů a nákladů na udrţování; 4) zálohy nebo částky na prokázané výdaje zaměstnavatele; 5) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce; 6) náhrady výdajů poskytnutých v souvislosti s výkonem funkce, aj. 18
Některé příjmy od daně osvobozené: 1) částky vynaloţené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců; 2) hodnota stravování do výše stanovené zvláštním předpisem; 3) hodnota nealkoholických nápojů 4) nepeněţní plnění z FKSP, sociálních fondů, ze zisku po zdanění. 5) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR, plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí; 6) hodnota nepeněţních darů, poskytovaných z FKSP (vyhláška č. 140/2002 Sb., o FKSP, v platném znění) do výše 2 000 Kč za rok; 7) hodnota přechodného ubytování, poskytovaného jako nepeněţní plnění v souvislosti s výkonem práce do výše 3 500 Kč za rok; 8) peněţní zvýhodnění plynoucí s poskytnutím bezúročných půjček nebo půjček s niţším úrokem; 9) příspěvek na penzijní připojištění; 10) příspěvek na soukromé ţivotní pojištění; 11) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté jako sociální výpomoc v souvislosti s překlenutím mimořádně obtíţných poměrů (ţivelná pohroma, ekologická nebo průmyslová havárie), v případě, ţe jsou příspěvky vypláceny z FKSP nebo sociálního fondu; 12) částky na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy, aj.
Metodický postup při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti
Rozlišujeme dva způsoby přístupu k výpočtu daně ze závislé činnosti, a to v případě, ţe poplatník: a) podepsal prohlášení k DzČ a má nárok na odpočitatelné poloţky a daňové zvýhodnění na děti dle zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, v platném znění. Záloha na daň z příjmu činí 15 %; 19
b) nepodepsal prohlášení k DzČ a nemá nárok na odpočitatelné poloţky a daňové zvýhodnění na děti dle zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, v platném znění. Záloha na daň z příjmu se vypočítává v minimální výši 15 %. Postup výpočtu zálohy na DzČ – měsíční: Příjem měsíční * 1,34 = superhrubá mzda nezaokrouhlený ZD pro výpočet zálohy na DzČ ZD se zaokrouhluje na 100,-- Kč nahoru Záloha na daň (vypočtená – 15 %) - § 38h - slevy měsíční (§ 35ba) -----------------------------------------------------------záloha na daň po slevě - daňové zvýhodnění na děti (§ 35c, 35d) -----------------------------------------------------------daňová záloha skutečně sraţená ====================================
20
Zaměstnavatelem
8
je pro účely zákoníku práce právnická nebo fyzická osoba, která
zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních vztazích a pokud to stanoví zákon, téţ v obdobných pracovních vztazích. Dle zákona o nemocenském pojištění je zaměstnavatelem právnická osoba nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, organizační sloţka státu, v níţ jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, sluţební úřad, v němţ je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní sluţby, věznice a vazební věznice (dále jen "věznice"), v nichţ vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, a útvary, sloţky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů sluţební příjem nebo vojákům z povolání plat. Způsobilost občana jako zaměstnance
9
mít v pracovněprávních vztazích práva a
povinnosti, jako i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v ZP stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku. Zaměstnavatel s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. Zaměstnanec je účastník pracovně právního vztahu, kterým se zavazuje vykonávat určitou závislou činnost pro zaměstnavatele. Často se pouţívá i starší výraz „pracovník“. Zaměstnanec je jedním z účastníků pracovně právního vztahu. Je to vţdy fyzická osoba. Jedná svým jménem. Pro účely předpisů o sociálním a zdravotním pojištění a o dani z příjmů ze závislé činnosti jsou za zaměstnance povaţováni např. i osoby v obdobných pracovních vztazích a společníci a jednatelé s. r. o. bez pracovněprávního vztahu, kteří pro společnost pracují a jsou za tuto práci odměňováni [Šubrt 2].
8
Pojem zaměstnavatel je vymezen v § 7, odst.1, zákona č. 276/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění a v
§3 zákona č. 187/2009 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. 9
Pojem zaměstnanec je vymezen v § , odst.1, zákona č. 276/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
21
Průměrným
výdělkem
se
rozumí
průměrný hrubý výdělek
10
,
pokud
není
pracovněprávním předpisem stanoveno jinak, a měl by odráţet skutečnou výdělečnou úroveň zaměstnance. Při pouţívání průměrného výdělku v pracovněprávních vztazích se postupuje podle § 351 aţ 362, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Výpočet průměrného výdělku nepřipouští stanovení odchylek od právní úpravy ve vnitřním předpise zaměstnavatele, ani v kolektivní smlouvě. Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zaměstnance. Průměrný výdělek se zjišťuje výhradně pro pracovně právní a jiné pracovní účely a obdobné vztahy (soudci, policisté, vojáci, hasiči aj.) z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci v rozhodném období k výplatě a z odpracované doby v tomto rozhodném období, pokud zaměstnanec odpracoval alespoň 21 pracovních dnů v tomto rozhodném období. Za hrubou mzdu nebo plat povaţujeme mzdová a platová plnění za výkon práce. Jedná se např. o: -
základní mzdu (mzdový tarif);
-
tarifní plat;
-
příplatkové mzdy (práce přesčas, příplatek za práci v sobotu a neděli, za práci ve svátek, ve ztíţeném prostředí, za práci v noci).
Za mzdu nebo plat se pro účely zjišťování průměrného výdělku povaţují i odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Do započitatelného příjmu pro výpočet průměrného výdělku za rozhodné období se nezapočítávají veškeré náhrady mzdy nebo platu. Například se nezapočítávají odměny za pracovní pohotovost, protoţe se nejedná o výkon práce a také odměny, které zaměstnavatel
10
§ 351, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
22
poskytl z jiného důvodu, neţ je výkon práce. Jedná se především o odměny k různým ţivotním jubileím či při příleţitosti odchodu do důchodu apod. Odpracovanou dobou se rozumí doba, za kterou zaměstnanci náleţí mzda nebo plat. Do odpracované doby se zahrnuje i práce přesčas, v případě, ţe za tuto práci přesčas nebylo poskytnuto náhradní volno. V případě zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období, neţ byla vykonána, se započítávají do odpracované doby v tomto rozhodném období také odpracované hodiny za práci přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta. Rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku je ve většině případů předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek se zjišťuje vţdy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí následujícího po rozhodném čtvrtletí. To znamená, ţe průměrný hodinový výdělek se zjišťuje vţdy k 1.1., 1.4., 1.7. a 1.10. Tento průměrný hodinový výdělek je platný po celé kalendářní čtvrtletí. Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí.
11
Při uplatňování
konta pracovní doby je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období.
12
U dohod konaných mimo pracovní
poměr je rozhodné období stanoveno v případě, ţe jsou odměny vypláceny měsíčně, jako předchozí kalendářní čtvrtletí. V případě, ţe je sjednaná jednorázová odměna, tak je rozhodným obdobím celá doba, po kterou trvalo provedení pracovního úkolu. Jestliţe je průměrný nebo pravděpodobný výdělek zaměstnance niţší neţ minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němţ vznikla potřeba
11
12
§ 354, odstavec 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. § 354, odstavec 4, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
23
průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. 13 Jestliţe je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, které jsou poskytovány za delší období, neţ je kalendářní čtvrtletí, určí se pro účely zjištění průměrného výdělku jejich poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí, zbývající část (části) této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. 14
Formy průměrného výdělku Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, z důvodů nezkreslování výpočtů jej počítáme vţdy na dvě desetinná místa.
Průměrný výdělek se zjišťuje jako: (1) průměrný hodinový výdělek; (2) průměrný hrubý měsíční výdělek; (3) průměrný čistý měsíční výdělek;
13
§ 357 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
14
§ 358 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
24
Postup a metodika stanovení výše jednotlivých průměrných výdělků: Průměrný hodinový výdělek (1) pro pracovněprávní účely se zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v tomto rozhodném období. PHV = HM : OH PHV – průměrný hodinový výdělek HM- hrubá mzda zúčtovaná v rozhodném období OH – počet odpracovaných hodin za rozhodné období (skutečný výkon práce, za kterou přísluší mzda nebo plat) Příklad č. 1 Zaměstnanec byl po celé 3. čtvrtletí roku 2010 v pracovním poměru a odpracoval 460 hodin, 44 hodin čerpal řádnou dovolenou. Za odpracovanou dobu obdrţel základní mzdu ve výši 82 000 Kč a odměnu ve výši 15 000 Kč. Dále obdrţel náhradu za dovolenou ve výši 8 336 Kč. Zjistěte výši průměrného hodinového výdělku. Řešení Do výpočtu se nezahrnuje náhrada mzdy za dovolenou a ani počet hodin čerpané dovolené, protoţe tyto hodiny nesouvisí s vykonanou prací. Průměrný hodinový výdělek = 97 000 Kč :
460 hodin
= 210,87 Kč
Průměrný hrubý měsíční výdělek (2) se zjišťuje jako hodinový. Při výpočtu se vychází z průměrného hodinového výdělku a průměrného počtu pracovních hodin na 1 měsíc v průměrném roce.
PHMV = PHV x ( TPD x 4,348 )
25
PHMV = průměrný hrubý měsíční výdělek PHV = průměrný hodinový výdělek TPD = týdenní pracovní doba (40 hodin) 4,348 = koeficient, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadající na 1 měsíc v průměrném roce, tj. ( 365,25 : 7 ) : 12 7 = počet dnů v týdnu 12 = počet měsíců v roce
Výpočet průměrných koeficientů (4,348): Průměrný počet dnů v roce tj.
[ 366 + ( 3 x 365 ) ] : 4
= 365,25
Průměrný počet týdnů v roce tj.
365,25 : 7
= 52,1786
Průměrný počet týdnů v měsíci tj.
52,1786 : 12
= 4,348
Příklad č. 2 Fond pracovní doby za měsíc červen 2010 je 176 hodin. Zaměstnanec odpracoval celý měsíc. Průměrný hodinový výdělek zjištěný k 1. 4 . 2010 činí 210,87 Kč. Zjistěte výši průměrného hrubého měsíčního výdělku. Řešení Průměrný hrubý měsíční výdělek = 210,87 Kč x ( 40 x 4.348 )
= 36 674,04 Kč
Průměrný čistý měsíční výdělek (3) se zjišťuje z průměrného hrubého měsíčního výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. PČMV =
PHMV - PZ - SZ - DzČ 26
PČMV = průměrný čistý měsíční výdělek PZ = pojistné na veřejné zdravotní pojištění SZ = pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti DzČ = záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti Příklad č. 3 Vycházíme z údajů zjištěných v příkladě č. 2, tj. PHMV činí po zaokrouhlení 36 675 Kč. Zaměstnanec podepsal prohlášení k dani fyzických osob ze závislé činnosti. Zjistěte výši průměrného čistého měsíčního výdělku. Řešení Průměrný čistý měsíční výdělek = 36 675 - 1651 - 2 384 - 5 310 = 27 330 Kč Pomocné výpočty: 1. pojistné na veřejné zdravotní pojištění činí 4,5 % z 36 675 Kč
= 1 650,38 po
zaokrouhlení 1 651 Kč; 2. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí 6,5 % z 36 675 Kč 3.
= 2 383,88 po zaokrouhlení 2 384 Kč;
záloha na daň z příjmu ze závislé činnosti ve výši 15 % se vypočítá následujícím způsobem: 36 675 Kč x 1,34 = 49 144,50, po zaokrouhlení 49 200 Kč, (49 200 Kč x
15 ) / 100
= 7 380 Kč (záloha před slevou na poplatníka)
7 380 Kč - 2 070 Kč (pro rok 2011 je sleva na poplatníka sníţena na částku 1 970 Kč) Záloha po sníţení o slevu na poplatníka činí 5 310 Kč.
Pouţití a výše průměrného výdělku je taxativně vyjmenováno v zákoníku práce. Pouze v některých případech lze průměrný výdělek pouţít, pokud je to stanoveno ve smlouvě nebo vnitřním předpise zaměstnavatele, a to i v niţší výši.
27
Pouţití a výše průměrného výdělku lze rozdělit následujícím způsobem [2].: (1) Náhrada mzdy (platu) (2) Příplatky mzdy (platu) (3) Odměny za pracovní pohotovost (4) Odstupné při ukončení pracovního poměru (5) Náhrada škody (6) Podpora poskytovaná uchazečům o zaměstnání úřady práce (7) Peněţitá kompenzace při konkurenčním ujednání (8) Přechod mzdových a platových práv při smrti zaměstnance (9) Povinné pojištění agentury práce nově od r. 2011
(1) Náhrada mzdy (platu) 1. Při překáţkách v práci a) na straně zaměstnavatele (např. při prostoji ve výši nejméně 80 % PHV, při přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů ve výši nejméně 60 % PHV, při jiných překáţkách na straně zaměstnavatele ve výši 100 % PHV a jiné) b) na straně zaměstnance (např. jedná-li se podle zákona o překáţku v práci s náhradou mzdy ve výši PHV, v jiných případech dle smlouvy nebo vnitřního předpisu i
v niţší výši a jiné) c) na straně zaměstnance v době prvních 14 dnů (pro r. 2010) nebo 21 dnů (pro r. 2011) dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (ve výši 60 % redukovaného PHV od 4 pracovního dne, resp. 25 hodiny dočasné pracovní neschopnosti, ve výši 60 % redukovaného PHV od prvního pracovního dne karantény). 2. Za dovolenou (za čerpanou dovolenou ve výši PHV, za nevyčerpanou dovolenou, jestliţe nárok na ni nezanikl, ve výši PHV). 3. Za svátek (který připadne na jinak obvyklý pracovní den, pokud zaměstnanci mzda nebo její část v důsledku svátku ušla při odměňování mzdou, vţdy ve výši PHV, za 28
den náhradního volna za práci ve svátek při odměňování mzdou, vţdy ve výši PHV). 4. Při neplatném rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele zrušením nebo zrušení ve zkušební době (jestliţe zaměstnanec netrvá na tom, aby byl dále zaměstnáván, ve výši PHV za dobu výpovědní lhůty tzn. 2 měsíců). (2) Příplatky mzdy (platu) 1. Příplatek za práci přesčas (§ 114 a § 127, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) -
ke mzdě nejméně 25 % PHV;
-
k platu 25 % a ve dnech nepřetrţitého odpočinku v týdnu 50 % PHV.
2. Příplatek za práci ve svátek (§ 115 a § 135, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) -
ke mzdě nejméně 100 % PHV;
-
k platu 100 % PHV.
3. Příplatek za noční práci (§ 116 a § 125, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) -
ke mzdě ve výši nejméně 10 % PHV, lze i méně, není-li v kolektivní smlouvě sjednaná jiná minimální výše;
-
k platu ve výši 20 % PHV.
4. Příplatek za práci v sobotu a neděli (§ 118 a § 126, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) -
ke mzdě ve výši nejméně 10 % PHV, lze i méně, není-li v kolektivní smlouvě sjednaná jiná minimální výše;
-
k platu ve výši 25 % PHV.
5. Příplatek k platu za rozdělenou směnu -
ve výši 30 % PHV za kaţdou rozdělenou směnu.
6. Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah (§ 132, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) -
ve výši dvojnásobku (200 %) PHV.
7. Doplatek ke mzdě (platu) při výkonu jiné práce (§ 139, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce), tzv. převedení na jinou práci -
v případech podle zákona do PHV;
-
nad rámec zákona u mzdy lze i v niţší výši. 29
8. Stálá mzda při kontu pracovní doby -
ve výši nejméně 80 % PHMV za kaţdý celý kalendářní měsíc práce v kontu.
(3) Odměny za pracovní pohotovost nejméně ve výši 10 % PHV. (4) Odstupné při ukončení pracovního poměru 1. z důvodu organizačních změn (§ 52 písm. a), b) a c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce), ve výši nejméně trojnásobku PHMV; 2. z důvodů zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance k práci, v důsledku pracovního úrazu, onemocnění nemoci z povolání nebo ohroţení touto nemocí (§ 52 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce), ve výši nejméně dvanáctinásobku PHMV; 3. při okamţitém zrušení pracovního poměru zaměstnance, jemuţ nebyla ani do 15 dnů po termínu splatnosti vyplacena mzda (plat), náhrada mzdy (platu) nebo jejich jakákoliv část, ve výši nejméně trojnásobku PHMV. (5) Náhrada škody 1. při škodě, za niţ odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli, jsou zákonné limity náhrady škody (obecné odpovědnosti zaměstnance, byla-li škoda způsobena z nedbalosti s vyjímkou opilosti, nejvýše čtyřapůlnásobek PČMV; při odpovědnosti za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, nejvýše trojnásobek PČMV; podíl náhrady při společné odpovědnosti za schodek,
nejvýše jeden
PČMV u jednotlivých
zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce). 2. při škodě, za niţ odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání (po dobu pracovní neschopnosti náhrada ztráty na výdělku ve výši rozdílu mezi PHV před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy za prvních 14 nebo 21 kalendářních dní DPN, nebo plnou výší nemocenského. Tato náhrada přísluší do výše 100 % PHV i za dobu, kdy zaměstnanci po dobu prvních 3 pracovních dnů, nejvýše 24 hodin, nepřísluší náhrada mzdy; po skončení pracovní neschopnosti nebo přiznání invalidity či částečné invalidity náhrada za ztrátu na výdělku ve výši rozdílu mezi PHV před vznikem této škody a dosaţeným výdělkem s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhoţ důvodu; 30
v případě úmrtí zaměstnance náhrada nákladů na výţivu pozůstalých, ve výši 50 % PHV zemřelého, pokud výţivu poskytoval nebo byl poskytovatelem jedné osobě, nebo ve výši 80 % PČMV, jestliţe šlo o více osob. Pouţije se PHV, který pro zemřelého platil v den smrti. Úhrnem náhrada všem pozůstalým nesmí převýšit náhradu, která by zemřelému příslušela. 15 (6) Podpora poskytovaná uchazečům o zaměstnání úřady práce 1. podpora v nezaměstnanosti (ve výši 65 % PČMV po dobu prvních dvou měsíců, ve výši 50 % PČMV po dobu dalších dvou měsíců, ve výši 45 % PČMV po zbývající dobu podpůrčí doby, která činí 5 aţ 11 měsíců podle věku uchazeče o zaměstnání). 2. podpora při rekvalifikaci ve výši 60 % PČMV po celou dobu rekvalifikace zabezpečované ÚP. Od roku 2011 v případě, ţe zaměstnanec skončil zaměstnání bez váţných důvodů sám nebo dohodou se zaměstnavatelem mu přísluší podpora ve výši 45 % po celou podpůrčí dobu. (7) Peněţitá kompenzace při konkurenčním ujednání ve výši nejméně jednoho PHMV za kaţdý měsíc plnění závazku (můţe trvat aţ rok po skončení pracovního poměru). (8) Přechod mzdových a platových práv v případě smrti zaměstnance do výše trojnásobku PHMV, tyto nároky přecházejí postupně přímo na manţela, děti a rodiče, jestliţe ţili se zaměstnancem v době smrti ve společné domácnosti – jinak se stávají předmětem dědictví. (9) Povinné pojištění agentury práce nově od r. 2011 [3]: od roku 2011 mohou agentury práce provádět zprostředkování zaměstnání dočasným přidělením zaměstnanců k uţivatelům, jen jestliţe mají sjednáno pojištění pro případ svého
15
§ 371, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
31
úpadku nebo úpadku uţivatele ve výši zajišťující výplatu mzdy do
výše trojnásobku
PHMV všech dočasně přidělených zaměstnanců. Pravděpodobný výdělek je zvláštní druh průměrného výdělku. Pouţije se v případech, kdyţ zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů. Pravděpodobný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy, kterou zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popř. z hrubé mzdy nebo platu, kterou by zřejmě dosáhl, nebo z hrubé mzdy nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou nebo obdobnou práci stejné hodnoty. Pravděpodobný výdělek nesmí zaměstnance poškodit, ale ani zvýhodnit a musí vyjadřovat co nejvyšší moţnou míru reálnosti. Redukovaný průměrný výdělek pro náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se vypočítává z průměrného výdělku pouţívaného pro pracovněprávní účely. V případě, ţe dočasná pracovní neschopnost zasahuje do dvou rozhodných období, pouţije se PHV platný v kaţdém z rozhodných období podle počtu odpracovaných směn pro příslušnou část pracovních dnů nebo hodin připadajících na kaţdé z těchto rozhodných období. Pro úpravu redukovaného průměrného výdělku se pouţívají redukční hranice stanovené pro účely nemocenského pojištění a jsou kaţdý kalendářní rok vypočítávány ze všeobecného základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění. Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient jsou dány kaţdoročně nařízením vlády. Redukční hranice jsou kaţdoročně oznámeny sdělením MPSV.
32
Tabulka č. 2: Srovnání redukčních hranic v letech 2009 – 2011
Pramen: http://www.ucetni-portal.cz/71/Cisla-zamestananci_912.aspx
33
Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti náleţí zaměstnanci, který je v pracovním poměru nebo odměňován na základě dohody o pracovní činnosti, pokud je v této době nemocensky pojištěn, nebyl uznán práce neschopným nebo nemá nařízenou karanténu a DPN, kterou si přivodil úmyslně. Současně nesmí být vyčerpaná podpůrčí doba pro výplatu dávek nemocenského pojištění, která činí 380 kalendářních dnů. Pro poţivatele starobních a invalidních důchodů a pro invaliditu třetího stupně činí pro rok 2010 tato podpůrčí doba 70 kalendářních dnů poskytování dávky, pro rok 2011 činí tato podpůrčí doba 63 kalendářních dnů poskytování dávky při jedné nebo více DPN v kalendářním roce.
Podle zákona č. 186/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění, náleţí pojištěnci nemocenské od 15 (pro r. 2010) resp. 21 (od r. 2011) kalendářního dne trvání DPN nebo karantény, pokud byly splněny podmínky pro vznik nároku v době trvání nebo přerušení nemocenského pojištění.
V době 14 (r. 2010) nebo 21 (od r. 2011) kalendářních dnů DPN bude zaměstnancům v pracovním poměru nebo DPČ náleţet náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti, pokud ke dni vzniku DPN zaměstnání zaloţilo účast na nemocenském pojištění. Pokud zaměstnání nezaloţí účast na nemocenském pojištění, nenáleţí takovým zaměstnancům v případě, ţe vznikne sociální událost, nárok na náhradu mzdy ani nemocenské dávky.
Náhrada mzdy nenáleţí zaměstnanci: -
za první 3 pracovní dny (směny) DPN, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvrţených směn;
-
při zaměstnání malého rozsahu, pokud není zaměstnanec účasten nemocenskému pojištění;
-
který je vzat do vazby.
34
Náhradu mzdy při DPN poskytuje zaměstnavatel ze svých prostředků, přitom v roce 2010 sníţil o polovinu zákonem stanovené a vyplacené náhrady mzdy za dobu DPN odvod pojistného na sociální zabezpečení za příslušný měsíc. Od r. 2011 lze tento postup aplikovat pouze v případě, ţe zaměstnavatelé s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců niţším neţ 26 zaměstnanců oznámili placení pojistného ve výši sazby 26 %.
35
Dovolená - stanovení nároků na dovolenou, čerpání dovolené, proplacení dovolené
Dovolená na zotavenou slouţí k odpočinku a obnovení pracovních sil.
Dovolená [4].: Všichni zaměstnanci mají právo na čtyři týdny placené kaţdoroční dovolené. Tato zákonná dovolená musí být vybrána v roce, ke kterému se vztahuje a nemůţe být přesunuta na další období ani proplacena (s výjimkou odchodu ze zaměstnání v průběhu roku). Zákonná dovolená můţe být kompenzována na rozdíl od placené smluvní dovolené.
Týden dovolené znamená sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů.
Zákoník práce stanoví, ţe zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká při splnění určitých podmínek nárok na: (1) dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část, (2) dovolenou za odpracované dny, (3) dodatkovou dovolenou. 16
Zaměstnavatel se můţe se zaměstnancem dohodnout, ţe dovolenou poskytne i v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr.
16
§ 211, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
36
(1) Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část, zaokrouhlování dovolené
17
Zaměstnanci, který za nepřetrţitého trvání pracovního poměru k témuţ zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část. V případě, ţe pracovní poměr netrval nepřetrţitě po dobu celého kalendářního roku, přísluší zaměstnanci pouze poměrná část dovolené za kalendářní rok, která činí za kaţdý celý kalendářní měsíc nepřetrţitého trvání téhoţ pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.
Jestliţe poměrná část dovolené nečiní celý den, zaokrouhlí se na půlden. V praxi to znamená, ţe čísla od 0,1 do 0,49 se zaokrouhlí na 0,5, čísla od 0,51 do 0,99 se zaokrouhlí na 1. Při zaokrouhlování však lze postupovat i jinak, např. tak, aby odchylka od poloviny dne nebyla větší neţ 0,25 dne, tedy takto: čísla od 0,01 do 0,25 se zaokrouhlí dolů na 0, čísla od 0,26 do 0,75 se zaokrouhlí na 0,5, čísla od 0,76 do 0,99 se zaokrouhlí na 1, čísla od 1,01 do 1,25 se zaokrouhlí na 1, atd.
Výměra dovolené činí u zaměstnavatele v podnikatelské sféře (odměňování mzdou) nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Zaměstnavatel můţe dovolenou prodluţovat, a to buď o dny nebo o celé týdny, protoţe výměra 4 týdny je stanovena jako minimální. Prodlouţení dovolené můţe být diferencováno např. k délce trvání pracovního poměru, s ohledem na provozní podmínky organizace, dovolenou lze prodluţovat i jiným způsobem, ale vţdy musí být respektována zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace.
17
§ 212, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
37
Dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, tzv. „rozpočtová sféra“ (zaměstnanci odměňovaní platem), činí základní výměra dovolené 5 týdnů v kalendářním roce. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. 18
Příklad Den nástupu do zaměstnání je dle pracovní smlouvy sjednán na 3. 1. 2009. Do 31.12.2008 byl zaměstnanec veden na ÚP. Zaměstnanec odpracoval v květnu 2010 všechny směny. Řešení Jestliţe zaměstnanec splní podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce, náleţí mu roční výměra dovolené.
(2) Dovolená za odpracované dny
Zaměstnanci, jemuţ nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, ani na její poměrnou část, protoţe nekonal v kalendářním roce u téhoţ zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleţí dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za kaţdých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
19
Za
odpracovaný se povaţuje den, v němţ zaměstnanec odpracoval převáţnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
20
Do odpracovaných dnů se
započtou i dny mateřské dovolené, dny čerpané dovolené a téţ dny svátků, které připadnou
18
§ 213, odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
19
§ 214, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
20
§ 212, odst. 1, věta druhá, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
38
na obvyklý pracovní den zaměstnance. Pokud je zaměstnanec dočasně práce neschopen z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, posuzuje se doba takové nepřítomnosti v práci téţ za „odpracovanou“ dobu.
Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrţenou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvrţení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Dochází-li u zaměstnance v průběhu kalendářního roku ke změně rozvrţení pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvrţení pracovní doby. 21
Pro účely dovolené se jako výkon práce neposuzuje doba zameškaná pro důleţité osobní překáţky v práci, např. nemoc, ošetřování člena rodiny, apod. Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce. Jako výkon práce se posuzuje také doba zameškaná pro důleţité osobní překáţky v práci uvedené v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah důleţitých osobních překáţek v práci., tj. např. doba nepřítomnosti v práci z důvodu vlastní svatby, účasti na pohřbu rodiče, atd.
Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku nároku na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i kdyţ jeho pracovní doba není rozvrţena na
21
§ 213, odst. 4 a 5, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
39
všechny pracovní dny v týdnu; to platí i pro účely krácení dovolené, s výjimkou neomluvené nepřítomnosti v práci. 22 Za nepřetrţité trvání pracovního poměru se povaţuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuţ zaměstnavateli.23
(3) Dodatková dovolená
Zaměstnanci, který pracuje u téhoţ zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těţbě nerostů nebo při raţení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtíţné nebo zdraví škodlivé, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec v tomto prostředí jen část kalendářního roku, přísluší mu za kaţdých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtíţných nebo zdraví škodlivých přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i kdyţ má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těţbě nerostů nebo při raţení tunelů a štol.24 Dodatkovou dovolenou je nutné čerpat přednostně před ostatní dovolenou, protoţe ji nelze převádět do dalšího roku. Pokud ji zaměstnanec nevyčerpá v kalendářním roce, nárok mu zaniká.
22
§ 216, odst. 4, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
23
§ 216, odst. 2, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
24
§ 214, odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
40
Krácení dovolené Nepracoval-li zaměstnanec, který jinak splnil podmínky nároku na dovolenou za kalendářní rok, pro překáţky v práci, krátí zaměstnavatel dovolenou za prvých 100 zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu roční výměry dovolené a za kaţdých dalších 21 takto zameškaných směn rovněţ o jednu dvanáctinu. Příklad Zaměstnankyně měla pracovní neschopnost od 10.2.2010 do 31.8.2010 O kolik dnů je nutné zkrátit čtyřtýdenní dovolenou? Řešení Zaměstnankyně za rok 2010 neodpracovala 142 pracovních dnů. Za prvních 100 pracovních dnů se dovolená krátí o 1/12 a za kaţdých 21 dnů o další 1/12. 20 dní / 12 měsíců = 1,67 dne 1,67 dne * 3 = 5,01 dne; zaokrouhleno na 5 dní. Dovolená za kalendářní rok se zaměstnankyni zkrátí o 5 dní.
Poţádá-li zaměstnankyně svého zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na ukončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její ţádosti vyhovět a dovolená vyčerpaná před nástupem rodičovské dovolené se nekrátí z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené.
Zaměstnavatel můţe zaměstnanci krátit dovolenou za neomluveně zmeškanou směnu o 1 aţ 3 dny. Neomluvená zmeškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat. Z důvodu absence lze krátit dodatkovou dovolenou i dovolenou za odpracované dny.
Při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehoţ pracovní poměr k témuţ zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.
41
Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za kaţdých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obţaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, ţe není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo ţe mu byla udělena milost anebo ţe trestný čin byl amnestován
25
. Dovolená, na kterou vzniklo právo
v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce 26.
Čerpání dovolené Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlíţet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. 27 Zaměstnavatel můţe určit zaměstnanci čerpání dovolené, i kdyţ dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliţe je moţné předpokládat, ţe zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru. 28
25
§ 223, odst. 5, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
26
§ 223, odst. 6, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
27
§ 217, odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
28
§ 217, odst. 2, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
42
Zaměstnavatel můţe po dohodě s příslušným odborovým orgánem, určit hromadné čerpání dovolené v maximální v délce dvou týdnů. U uměleckých souborů z povolání v délce čtyř týdnů, ale vţdy jen za podmínky, ţe je to nutné z provozních důvodů.
Dovolená a svátek Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, ţe by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den. 29
Příklad Zaměstnanec čerpá dovolenou v délce čtyř týdnů od 3. 9. do 30. 9. 2010. 28.9.2010 je státní svátek, který připadl na obvyklý pracovní den. Kolik dnů dovolené se zaměstnanci započte pro účely čerpání dovolené? Řešení Zaměstnanci se započtou všechny pracovní dny mimo svátku. Z tohoto důvodu bude čerpat celkem 19 pracovních dnů.
Pracuje-li zaměstnanec v nerovnoměrně rozvrţené pracovní době a svátek připadne na jeho obvyklý pracovní den, v němţ si zaměstnanec potřebuje vzít dovolenou nebo pracovní volno, vzniká problém, jak určit čerpání dovolené, neboť na dobu svátku nelze dovolenou nařídit ani určovat.
29
§ 219, odst. 2, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
43
Podle výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR zaměstnavatel nemůţe určovat zaměstnanci dovolenou na den svátku. Tento problém lze řešit pouze změnou harmonogramu směn.
Náhrada mzdy nebo platu za dovolenou Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zaměstnancům, kteří mají pracovní dobu nerovnoměrně rozvrţenou, můţe být náhrada mzdy nebo platu poskytnuta ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny nebo ve výši průměrného výdělku odpovídajícího skutečné délce směny.
Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za 4 týdny nevyčerpané dovolené pouze v případě skončení pracovního poměru. Náhrada mzdy nebo platu za tu část nevyčerpané dovolené, která přesahuje 4 týdny, přísluší zaměstnanci nejen v případě skončení pracovního poměru, ale i v případě, ţe zaměstnanec nemohl tuto dovolenou vyčerpat ani do konce příštího kalendářního roku. 30
Pedagogickým pracovníkům a akademickým pracovníkům vysokých škol přísluší náhrada mzdy nebo platu nejvýše za 4 týdny nevyčerpané dovolené.
Náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou není moţné poskytnout; tato dovolená musí být vţdy vyčerpána, a to přednostně před řádnou dovolenou.31
30
§ 222, odst. 2, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
31
§ 222, odst. 6, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
44
Vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niţ zaměstnavatel ztratil právo, popřípadě na niţ mu právo nevzniklo, je zaměstnanec povinen vrátit.
Proplacení nevyčerpané dovolené Zaměstnavatel je povinen proplatit zaměstnanci náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou vţdy při skončení pracovního poměru. Náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, která přesahuje 4 týdny, přísluší zaměstnanci také v případě, ţe nemohl tuto dovolenou vyčerpat do konce příštího kalendářního roku. Z toho vyplývá, ţe s proplacením dovolené přesahující 4 týdny je spojena sankce, ţe zaměstnanec přišel o 4 týdny dovolené z předchozího roku.
Dovolená při zkráceném pracovním úvazku Pro stanovení nároku na dovolenou nemá vliv délka pracovního úvazku. Tato délka pracovního úvazku, ale přímo ovlivňuje výši náhrady mzdy za dovolenou.
Převod dovolené k jinému zaměstnavateli Změní-li zaměstnanec v průběhu téhoţ kalendářního roku zaměstnání, můţe mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou nebo její část, na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele, jestliţe o to zaměstnanec poţádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a zúčastnění zaměstnavatelé se dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou (její část), na niţ zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) právo nevzniklo. 32
32
§ 221, odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
45
Sráţky z příjmu z pracovněprávního vztahu Sráţkami z příjmu zaměstnance jsou pro účely ZP sráţky ze mzdy nebo platu a jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu 33. Jinými příjmy zaměstnance podle ZP jsou: 34 1) odměna z dohody; 2) náhrada mzdy nebo platu; 3) odměna za pracovní pohotovost; 4) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání; 5) peněţité plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním.
Sráţky ze mzdy mohou být provedeny jen 35 1) v případech stanovených ZP nebo zvláštním zákonem; 2) na základě dohody o sráţkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance; 3) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.
33
§ 145, odst. 1, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
34
§ 145, odst. 2, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
35
§ 146, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
46
Sráţky můţeme rozdělit do dvou skupin: (1) bez souhlasu zaměstnance; (2) se souhlasem zaměstnance.
(1) Bez souhlasu zaměstnance je zaměstnavatel oprávněn srazit ze mzdy zaměstnanci: 36
a) daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti; b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na stání politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění; c) zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, ţe nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu; d) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů; e) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niţ zaměstnanec ztratil právo nebo na niţ mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy nebo platu na niţ zaměstnanci právo nevzniklo. (2) Se souhlasem zaměstnance můţe zaměstnavatel provádět sráţky na základě dohod o sráţkách ze mzdy. Dohoda musí být vţdy uzavřena písemně, jinak je neplatná. Sráţky se souhlasem zaměstnance nesmí činit více, neţ by činily sráţky při výkonu rozhodnutí. Sráţky ze mzdy, které se týkají náhrady škody je moţné provádět jen na základě dohody o sráţkách ze mzdy.
Dle ZP a občanského zákoníku známe tyto typy dohod o sráţkách ze mzdy: a) dohodu o sráţkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele; b) dohodu o sráţkách ze mzdy a jiných příjmů podle občanského zákoníku;
36
§ 147, odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
47
c) dohodu o sráţkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance. Sráţky dále můţeme rozdělit na: - přednostní (1); - nepřednostní (2).
(1) Přednostními pohledávkami jsou: -
pohledávky výţivného;
-
pohledávky daní a poplatků;
-
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského a důchodového pojištění a důchodového zabezpečení;
-
pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění;
-
pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublíţením na zdraví;
-
pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy;
-
pohledávky náhrady za příspěvek na výţivu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče;
-
pohledávky na dávkách státní sociální podpory;
-
pohledávky na dávkách podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci;
-
pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění;
-
pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohod a sníţeného platu nebo sníţené odměny z dohod poskytované v období prvních 14 (r. 2010) nebo 21 (r. 2011) kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
(2) Nepřednostními sráţkami jsou všechny zbývající sráţky na základě výkonu rozhodnutí anebo dle dohody o provádění sráţek ze mzdy, konaných mimo pracovní poměr. 48
platu a odměn z dohod
Pořadí sráţek ze mzdy [3].: Podle § 147, ZP se ze mzdy nejdříve srazí záloha na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.
Pohledávky, pro které byl soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem správního úřadu nebo jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), nabývají pořadí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto vyrozumění, a to i přesto, ţe rozhodnutí není pravomocné. Bylo-li plátci mzdy doručeno téhoţ dne několik pohledávek, mají stejné pořadí.
U sráţek ze mzdy na základě dohody o sráţkách ze mzdy k uspokojení závazku zaměstnance, se pořadí určuje podle dne, kdy byla dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena, popř. doručena zaměstnavateli.
U sráţek ze mzdy týkajících se přečerpané dovolené a nevyúčtované zálohy na cestovní náhrady se pořadí řídí dnem, kdy bylo započato s prováděním sráţek.
U sráţky členských příspěvků se pořadí řídí dnem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas se sráţkami.
Postup při výpočtu sráţek ze mzdy: Ze mzdy zaměstnavatel nejdříve srazí zálohu na daň z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Z výše uvedeného postupu vyplývá, ţe sráţky se provádějí z čisté mzdy.
49
Od čisté mzdy se odečtou nezabavitelné částky (viz tabulka č. 3) a porovná se s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. v r. 2011 7 989 Kč. Zbytek čisté mzdy se upraví na číslo dělitelné třemi a vypočítají se jednotlivé třetiny: -
první třetina je určena k vydobytí přednostních i nepřednostních pohledávek, dle pořadí;
-
druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek. V případě, ţe přednostní pohledávky nejsou, tak se vyplatí dluţníkovi;
-
třetí třetina se vţdy vyplácí dluţníkovi;
Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku 7 989 Kč. Jedná se o tzv. plně zabavitelnou částku čisté mzdy. Tato částka se připočte ke druhé třetině (úhrada přednostních pohledávek). V případě, ţe dluţník nemá přednostní pohledávky, pouţije se tato částka čisté mzdy k úhradě nepřednostních pohledávek.
Z toho vyplývá, ţe pohledávky, které mají horší pořadí a nezbudou peníze na jejich uspokojení, musí vyčkat, aţ jim v následujícím období uvolní místo některá jiţ uhrazená pohledávka, popř. bude vyplacen povinnému vyšší příjem.
50
Tabulka č 3. - Vývoj nezabavitelných částek potřebných k výpočtu sráţek ze mzdy (v Kč)
KALENDÁŘNÍ ROK
UKAZATEL
Nezabavitelná částka na povinného Nezabavitelná částka na vyţivovanou osobu
2007
2008
3 856,67
4 187,33 4 620 5 148,67 5 326
964,17
Částka, nad kterou se srazí zbytek ČM bez 5 785
2009 2010
2011
1 046,83 1 155 1 287,17 1 331,50 6 281
6 930 7 723
7 989
2 093
2 310 2 574
2 663
omezení 1/3 zbytku ČM
1 928
Pramen: vlastní konstrukce
Příklad Čistá mzda zaměstnance činí 19 155 Kč. Zaměstnanec je ţenatý a má 2 děti, tzn., ţe se jedná o 3 vyţivované osoby. Nepřednostní pohledávka činí 32 158 Kč a má dřívější pořadí neţ přednostní pohledávka (výţivné), která činí 15 369 Kč. Řešení Výpočet nezabavitelné částky: 3 vyţivované osoby:
1 331,50 * 3 = 3 994,50 Kč
Povinný:
5 326 Kč
Celkem:
9 320,50 Kč po zaokr. 9 321 Kč
Čistá mzda po odečtení o nezabavitelnou částku:
19 155 - 9 321 = 9 834 Kč
Část mzdy zabavitelná bez omezení:
9 834
- 7 989 = 1 845 Kč
Výpočet třetin:
7 989
: 3
51
= 2 663 Kč
Z první třetiny bude uhrazeno nepřednostní pohledávka ve výši 2 663 Kč. Ke druhé třetině se připočte část mzdy zabavitelné bez omezení a uhradí se přednostní pohledávka ve výši:
2 663 + 1 845 = 4 508 Kč
Zaměstnanci se vyplatí zbývající část čisté mzdy: 2 663 + 9 321 = 11 984 Kč.
Zaměstnavatel má povinnost vést evidenci sráţek u jednotlivých zaměstnanců v minimálním rozsahu, protoţe při ukončení pracovního poměru má povinnost uvést tyto údaje do zápočtového listu: -
jméno, příjmení a adresa (fyzická osoba) nebo sídlo (právnická osoba) oprávněného;
-
pořadí pohledávky;
-
dluţná částka;
-
výše jednotlivých měsíčních sráţek a datum jednotlivých úhrad oprávněnému.
Dále má zaměstnavatel při ukončení pracovněprávního vztahu povinnost do jednoho týdne oznámit tomu, kdo exekuční příkaz vydal, ţe u něho povinný přestal pracovat. Současně zašle vyúčtování sráţek ze mzdy, které provedl a vyplatil oprávněnému. Oznamovací povinnost má i povinný a musí do jednoho týdne oznámit oprávněnému, ţe u dosavadního plátce mzdy přestal pracovat. Současně musí oznámit nového plátce mzdy.
52
2.2 Povinnosti zaměstnavatele 2.2.1 Ohlašovací povinnost Zaměstnavatel jako plátce daně ze závislé činnosti má povinnost podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do 15 dnů od vzniku povinnosti sráţet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat 37. Zaměstnavatel je povinen předloţit přihlášku nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na předepsaném tiskopise u příslušné správy sociálního zabezpečení (OSSZ, MSSZ, PSSZ) do registru zaměstnavatelů. Na tomto tiskopise uvádí téţ všechny peněţní ústavy v České republice, u nichţ má vedeny účty38. Zaměstnavatel má povinnost ohlásit písemně kaţdou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopise OSSZ (MSSZ, PSSZ) do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala. Místní příslušnost OSSZ se řídí dle sídla podnikatelského subjektu (organizace). Pokud má zaměstnavatel více mzdových účtáren, popř. jednu mzdovou účtárnu, jejíţ adresa není shodná se sídlem zaměstnavatele, je povinen uvést na tomto tiskopise všechny své mzdové účtárny s uvedením jejich adresy a osob, které jsou za ně oprávněny jednat jménem zaměstnavatele. Do 8 kalendářních dnů je zaměstnavatel povinen přihlásit i nově zřízené mzdové účtárny, přičemţ tato lhůta počíná běţet ode dne zřízení mzdové účtárny. Zaměstnavatel je povinen
39
sdělit a doloţit obchodní název, právní formu právnické
osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude placeno pojistné. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, je povinna sdělit a doloţit téţ jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště.
37
§ 125, zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.
38
§ 93, zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění.
39
§ 10, zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění.
53
Zaměstnavatel má dále povinnost oznámit a doloţit změnu údajů, ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace. Zaměstnavatel pouţívá pro hlášení údajů, které jsou stanoveny zákonem o pojistném, tiskopisy, které jsou vydávány, příp. schváleny zákoníkem práce. V neposlední řadě zaměstnavateli vzniká povinnost platit zákonné pojištění odpovědnosti, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance, pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímţ obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště) a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje.
54
2.2.2 Nástup zaměstnance Povinností zaměstnavatele je uzavřít pracovněprávní vztah, který můţe vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele 40. Zaměstnavatel má povinnost před sepsáním pracovní smlouvy shromáţdit osobní doklady budoucího zaměstnance. Jedná se např. o potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list, osobní dotazník, doklady o ukončeném vzdělání, prohlášení o příslušnosti ke zdravotní pojišťovně, lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti vykonávat příslušnou práci. Zaměstnavatel můţe poţadovat od budoucího zaměstnance pouze doklady a údaje, které jsou bezprostředně nutné k výkonu pracovní činnosti. Jedná se např. o řidičský průkaz, průkaz o vykonání zkoušek. Zaměstnavatel nesmí vyţadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a s pracovněprávním vztahem. Nesmí vyţadovat informace zejména o -
těhotenství,
-
rodinných a majetkových poměrech,
-
sexuální orientaci,
-
původu,
-
členství v odborové organizaci,
-
členství v politických stranách nebo hnutích,
-
příslušnost k církvi nebo náboţenské společnosti
-
trestněprávní bezúhonnost;
s výjimkou, ţe je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento poţadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví ZP nebo
40
§ 13, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
55
zvláštní právní předpis. Tyto informace nesmí zaměstnavatel získávat ani prostřednictvím třetích osob 41. Zaměstnavatel má povinnost si od budoucího zaměstnance vyţádat souhlas se zpracováním osobních údajů
42
.
Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu (zaměstnance) s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s. pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichţ má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru 43. Zaměstnavatel nejpozději v den nástupu do zaměstnání sepíše pracovní smlouvu, vystaví mzdový výměr a zaloţí osobní spis zaměstnance.
V den nástupu do zaměstnání
zaměstnavatel provede vstupní školení, školení BOZP
44
a seznámí zaměstnance
s pracovním a provozním řádem organizace. Proškolení zaměstnanců zaměstnavatel prokáţe jejich podpisem na záznamu o instruktáţi a BOZP. Zaměstnavatel určí obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, způsob ověření znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení
45
. Zaměstnavatel je
povinen přizpůsobovat opatření BOZP měnícím se skutečnostem a kontrolovat jejich
41
§ 316, odst. 4, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
42
Souhlas se zpracováním osobních údajů vyţaduje zákon č. 101/2000 Sb., zákon o ochraně osobních údajů,
v platném znění. 43
§ 31 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
44
BOZP řeší § 101 a § 102, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
45
§ 103, odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
56
účinnost a dodrţování a zajišťovat zlepšení stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek 46. Zaměstnavatel sdělí zaměstnanci, které zařízení závodní preventivní péče poskytuje organizaci závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejících s výkonem práce je povinen se podrobit. Zaměstnavatel umoţní zaměstnancům podrobit se očkování, prohlídce a vyšetření 47. Zaměstnavatel nejpozději v den nástupu do zaměstnání se zaměstnancem sepíše dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, vyţaduje-li to výkon práce. Dohoda o odpovědnosti smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku a musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná
48
. Zaměstnavatel provede
inventarizaci hodnot svěřených k vyúčtování při uzavření dohody o odpovědnosti, při jejím zániku, nebo výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jiné pracoviště, v případě přeloţení zaměstnance a skončení pracovního poměru 49. Zaměstnavatel také vystaví písemné potvrzení o převzetí svěřených předmětů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů v případě, ţe je zaměstnanci svěřil. Na svěřené předměty nad hodnotu 50 000 Kč zaměstnavatel vystaví písemnou dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů nesmí být uzavřena se zaměstnancem dříve, neţ dosáhne 18 let věku.
46
§ 102, odst. 7, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
47
§ 103, odst. 1, písm. d, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
48
Dohodu o odpovědnosti řeší § 252, zákona č. 262/2006 Sb., ZP, v platném znění
49
Inventarizace řeší § 252, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
57
Zaměstnavatel zaloţí mzdový list zaměstnance. Při nástupu zaměstnance do pracovně právního vztahu, z jehoţ mzdy jsou prováděny sráţky ze mzdy, zaměstnavatel bez odkladu oznámí soudu, ţe u ní nastoupil povinný jako nový zaměstnanec.
58
2.3 Povinnosti zaměstnance Povinností budoucího zaměstnance je předloţit zápočtový list od předchozího zaměstnavatele, občanský průkaz k identifikaci jeho osoby a průkazku zdravotní pojišťovny k řádné identifikaci zdravotního pojištění. Zaměstnanec dále předloţí ţádost o zasílání mzdy na účet v případě, ţe mzdu poţaduje zasílat na účet a vyplní a podepíše souhlas se zpracováním osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění. Zaměstnanec také předloţí další doklady, které vyţaduje zaměstnavatel a to např. výpis z rejstříku trestů, doklad o provedení vstupní lékařské prohlídky, vysvědčení, řidičský průkaz atd. Ve lhůtě 30 dnů po vstupu do zaměstnání pak zaměstnanec předloţí zaměstnavateli vyplněné a podepsané „Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků“. V případě, ţe poţaduje uplatnění slev a daňového zvýhodnění na nezaopatřené děti, doloţí doklady prokazující skutečnosti v prohlášení.
59
2.4 Povinnosti mzdové účetní Rozsah povinností mzdové účetní v organizaci je velice různorodý. Pracovní náplň mzdové účetní koresponduje s jejími povinnostmi, které má vůči zaměstnavateli, zaměstnancům, orgánům státní správy a veřejným rozpočtům. Nedílnou součástí jejích povinností je trvalé vzdělávání a sledování změn právních předpisů týkajících se pracovněprávní oblasti a vyřizování korespondence spojené s mzdovou oblastí. Povinnosti mzdové účetní lze rozdělit do následujících oblastí: -
nástup do zaměstnání
-
průběh trvání pracovního poměru
-
ukončení kalendářního měsíce
-
ukončení kalendářního roku
-
ukončení pracovněprávního vztahu
2.4.1 Povinnosti mzdové účetní při nástupu zaměstnance Při nástupu zaměstnance má mzdová účetní ve firmě řadu povinností, mezi něţ patří zejména:
- v případě, ţe se jedná o nástup prvního zaměstnance provést do 15 kalendářních dnů registraci organizace jako plátce na daně ze závislé činnosti a funkčních poţitků na místně příslušném finančním úřadě; - do 8 kalendářních dnů předloţit přihlášku organizace na okresní správě sociálního zabezpečení dle sídla organizace, popř. předloţit přihlášku mzdovou účtárnu, jestliţe adresa mzdové účtárny nesouhlasí se sídlem organizace; - do 8 kalendářních dnů předloţit přihlášku organizace do registru plátců na příslušné zdravotní pojišťovně; - neprodleně podat přihlášku k zákonnému pojištění odpovědnosti zaměstnavatele; - v den nástupu zaměstnance do zaměstnání shromáţdit od zaměstnance osobní doklady (např. potvrzení o zaměstnání, osobní dotazník, výpis z trestního rejstříku, potvrzení o zdravotní způsobilosti vykonávat příslušnou činnost, doklady o ukončeném vzdělání,
60
řidičský průkaz a další doklady potřebné pro výkon činnosti) a údaje, které má obsahovat mzdový list; - nejpozději v den nástupu zaměstnance zabezpečit uzavření pracovní smlouvy a vystavení mzdového výměru; - předloţí zaměstnanci k vyplnění a podpisu prohlášení k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti; - v den nástupu si podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů,v platném znění, vyţádá od zaměstnance souhlas s uchováváním osobních údajů; - zaloţí osobní spis a mzdový list zaměstnance; - v souladu s § 101 a následujících zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, zabezpečí účast na vstupním školení o BOZP a nechá zaměstnance podepsat záznam o tomto školení; - je-li s výkonem zaměstnání spojena neomezená hmotná odpovědnost, mzdová účetní v den nástupu do zaměstnání zabezpečí uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování, včetně zajištění provedení inventarizace hmotného majetku a zásob materiálu a zboţí; v souladu s § 252, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění; - v případě, ţe jsou zaměstnanci svěřeny předměty (např. ochranné pracovní pomůcky, nástroje, přístroje, atd.), musí mzdová účetní vystavit dle § 255, odst. 1. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, písemné potvrzení o převzetí těchto předmětů. V případě svěření předmětů v hodnotě vyšší neţ 50 000 Kč, musí zabezpečit sepsání dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů dle § 255, odst. 2 a 4, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
2.4.2 Povinnosti mzdové účetní v průběhu trvání pracovního poměru Řada povinností vyvstává pro mzdovou účetní nejen při nástupu zaměstnance do zaměstnání, ale především v průběhu trvání pracovního poměru. Zejména jde o tyto hlavní povinnosti: - změny, které nastanou v průběhu trvání pracovněprávního vztahu provádí písemně, včetně uvedení data jejich platnosti; 61
- neprodleně předává na Okresní správu sociálního zabezpečení veškeré doklady zakládající nárok všech zaměstnanců na dávky nemocenského pojištění spolu s vyplněnou ţádostí a přílohami k těmto dávkám; - vede evidenci o pracovních i mimopracovních úrazech i těch, které nezanechaly pracovní neschopnost. U úrazů, které zanechaly pracovní neschopnost delší neţ 3 kalendářní dny, je zaměstnavatel povinen nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu sepsat záznam o úrazu podle vzoru Záznamu o úrazu, který je uveden v příloze k nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob, evidence, hlášení a zasílání záznamů o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, v platném znění, [2]. Ohlásit kaţdý pracovní úraz na příslušnou pojišťovnu dle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanovují podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v platném znění, bez zbytečného odkladu; - nejpozději do 5 kalendářních dnů
následujícího měsíce zaslat záznam o úrazu
příslušnému Oblastnímu inspektorátu práce a zdravotní pojišťovně zaměstnance; - vede evidenci o pracovní době, práci přesčas, v noci, o sobotách a nedělích, o výkonu práce v době pracovní pohotovosti a o pracovní pohotovosti a evidenci o čerpání dovolené; - pravidelně čtvrtletně odvádí zákonné pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech nebo nemocí z povolání ve výši stanové vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemocí z povolání, v platném znění; - na ţádost zaměstnance vystaví do deseti dnů od podání ţádosti doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě, tzv. „Potvrzení o zdanitelných příjmech, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh na daň a pro účely poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění za období, za které byla vyplácena mzda. Kopie vystaveného dokladu se u zaměstnavatele archivuje.
2.4.3 Povinnosti mzdové účetní při ukončení kalendářního měsíce Ke stěţejním povinnostem mzdové účetní při ukončení kaţdého kalendářního měsíce patří: - shromáţdit evidenci docházky za jednotlivé zaměstnance; 62
- v pravidelný den výplaty provede výplatu mezd všech zaměstnanců spolu s předáním výplatní pásky zaměstnancům, která obsahuje údaje o jednotlivých sloţkách mzdy a o provedených sráţkách. V případě zasílání mezd na ţádost zaměstnance na jeden jeho účet je vhodné, aby byla v den výplaty mzda připsána zaměstnanci na účet příslušného peněţního ústavu. Není-li však tato podmínka dohodnuta v kolektivní smlouvě anebo se zaměstnancem, můţe zaměstnavatel odepisovat peněţní prostředky určené na výplatu mezd aţ v pravidelný den výplaty ze svého účtu a provést výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy k rukám oprávněných osob.; - dále v termínu do 20. dne v kalendářním měsíci po skončení měsíce, jehoţ se výplata týká, provést odvod sociálního zabezpečení na účet příslušné správy sociálního zabezpečení, ve stejném termínu provést odvod zdravotního pojištění na účty jednotlivých zdravotních pojišťoven zaměstnanců a také odvod sraţené zálohy daně na účet příslušného finančního úřadu; - nejpozději v den splatnosti výplat za předchozí měsíc odevzdat na jednotlivé zdravotní pojišťovny tzv. „Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele“, kde se uvede počet zaměstnanců, souhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců a výše pojistného; - v termínu do 20. dne v kalendářním měsíci po skončení měsíce, jehoţ se výplata týká, předat na příslušnou správu sociálního zabezpečení tzv. „Přehled o výši vyměřovacích základů, výši pojistného a výši vyplacených náhrad za dobu prvních 14 (v roce 2010), resp. 21 (v roce 2011) kalendářních dnů pracovní neschopnosti“, kde se uvede počet zaměstnanců, vyměřovací základ všech zaměstnanců a výše vyplacených náhrad za dobu prvních 14 (v roce 2010), resp. 21 (v roce 2011) kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Při odesílání prostřednictvím drţitele poštovní licence musí zaměstnavatel počítat s časovou rezervou; - provést mzdovou uzávěrku pro účely účetnictví a archivace;
- ve lhůtě do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v jehoţ průběhu byla sraţena sráţková daň dle zvláštní sazby daně, provést odvod této sráţkové daně příslušnému finančnímu úřadu.
63
2.4.4 Povinnosti mzdové účetní při ukončení kalendářního roku Při ukončení kalendářního roku je třeba zodpovědně provést řadu úkonů, které mají významný dopad zejména v oblasti důchodové a daňové. Patří k nim především: - zpracovat roční mzdový list, v případě zpracování mezd v elektronické podobě na počítači; - v případě vedení mzdových listů tradiční formou ručně, doplnit údaje důleţité pro zpracování ročního zúčtování, tzn. doplnit úhrn příjmů, úhrn pojistného, slevy na poplatníka atd.; - ve lhůtě 10 dnů od podání ţádosti zaměstnance vystavit doklad
„Potvrzení o
zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních poţitků a o sraţených zálohách na daň“, přičemţ kopii dokladu archivuje mzdová účtárna; - do 15. 2. kaţdého roku shromáţdit podklady pro provedení ročního zúčtování daně z příjmů a zajistit podpis prohlášení k dani na následující kalendářní rok; - v případě, ţe zaměstnavatel zaměstnává více neţ 25 zaměstnanců, písemně oznámí příslušnému úřadu práce plnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postiţením, v případě nesplnění této povinnosti provádí odvod daně plynoucí z neplnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postiţením; - ve lhůtě do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku podat svému místně příslušnému finančnímu úřadu „Vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních poţitků vybírané sráţkou formou záloh“, včetně všech příloh, pro které máme náplň 50. Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční poţitky poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, v platném znění, tzv. nerezidentům, má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce
50
§ 38j, odst. 5, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.
64
daně, který je fyzickou osobou a u něhoţ počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl 10 osob 51, přičemţ lhůta pro podání vyúčtování elektronicky je do 20.3.; - ve lhůtě do 30.4. předloţí místně příslušnému finančnímu úřadu „Vyúčtování daně vybírané sráţkou“. - do 31. 3. kalendářního roku provést na ţádost zaměstnanců roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků. Nejpozději v den splatnosti výplaty za březen vrátit přeplatek daně, který vyplyne z ročního zúčtování daňových záloh, v případě, ţe je částka vyšší neţ 50 Kč. - nejpozději do 30. 4. následující kalendářního roku vyplnit evidenční list důchodového pojištění (ELDP). ELDP dát k podpisu zaměstnanci, pověřenému pracovníkovi zaměstnavatele a opatřit razítkem organizace. Kopii ELDP ve stejném termínu předá zaměstnanci a další kopie se archivuje u zaměstnavatele po dobu tří let následujících po roce, kterého se týká; - připravit k archivaci a ke skartaci písemnosti podle archivačního a skartačního řádu organizace.
51
§ 38j, odst. 6, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.
65
2.4.5 Povinnosti mzdové účetní při ukončení pracovně právního vztahu Při ukončení pracovně právního vztahu je třeba splnit následující okruh povinností: - zabezpečit skončení pracovního poměru v předepsané formě a v souladu se zákoníkem práce; - v den skončení zaměstnání předat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání tzv. zápočtový list, který se vystavuje i pro zaměstnance pracující na základě dohod o pracovní činnosti. - do 8 dnů po ukončení zaměstnání vystavit a odeslat příslušné správě sociálního zabezpečení „Oznámení o skončení zaměstnání“ a provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o ukončení zaměstnání; - na ţádost zaměstnance vystavit do 8 dnů od obdrţení ţádosti, potvrzení o výši vyměřovacích základů, z nichţ bylo odvedeno pojistné na zdravotní pojištění, pojistné na nemocenské a důchodové pojištění; - ve lhůtě 10 dnů od podání ţádosti zaměstnance vystavit doklad „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních poţitků a o sraţených zálohách na daň“, kopii dokladu archivovat ve spisu zaměstnance; - na ţádost zaměstnance vystavit do 15 dnů ode dne podání ţádosti, pracovní posudek. Zaměstnavatel má právo vydat posudek nejdříve 2 měsíce před skončením pracovního poměru; nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem pracovního posudku, můţe se ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dozvěděl, domáhat u soudu, aby ho zaměstnavatel přiměřeně upravil; - do jednoho týdne po skončení pracovního poměru oznámit soudu, který nařídil výkon rozhodnutí sráţkami ze mzdy, ţe povinný přestal v organizaci pracovat a zaslat soudu vyúčtování sráţek; - do jednoho měsíce po skončení pracovního poměru vyplnit evidenční list důchodového pojištění (ELDP) a do 30 dnů od dne zápisu údajů tento evidenční list odevzdat na příslušnou správu sociálního zabezpečení. - zajistit podepsání ELDP zaměstnancem, pověřeným pracovníkem zaměstnavatele a opatřit razítkem organizace. Kopii ELDP ve stejném termínu předat zaměstnanci a další kopii archivovat u zaměstnavatele po dobu tří let následujících po roce, kterého se týká; - uzavřít osobní spis, vytisknout mzdový list a uloţit mzdový list do archivu. 66
2.5 Zápočtový list
V den skončení zaměstnání je třeba předat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list. Kopie potvrzení se zakládá do osobního spisu. V případě, ţe si zaměstnanec v den ukončení zaměstnání zápočtový list nepřevezme, musí ho mzdová účetní neprodleně zaslat na adresu zaměstnance do vlastních rukou na doručenku. Zápočtový list musí obsahovat: -
údaje o zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr či dohodu o pracovní činnosti a dobu jejich trvání;
-
druh konaných prací;
-
odpracovanou dobu;
-
sráţky, v čí prospěch, výše pohledávky, výše dosud provedených sráţek a pořadí pohledávek;
-
důvod ukončení zaměstnání.
Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, můţe se ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jeho obsahu dozvěděl, domáhat u soudu, aby ho zaměstnavatel přiměřeně upravil.
67
2.6 Mzdový list Mzdový list zaloţí mzdová účetní kaţdému zaměstnanci bez ohledu na formu pracovněprávního vztahu. Povinné náleţitosti uvádí ustanovení § 38j, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Další náleţitosti nejsou povinné, ale jejich účelnost lze dovodit ze zákonů upravujících sociální, nemocenské a zdravotní pojištění. Dále musí mzdový list obsahovat výpočet průměrného výdělku. Náleţitosti mzdového listu: -
poplatníkovo jméno a příjmení, včetně všech dřívějších;
-
u daňového rezidenta rodné číslo;
-
u daňového nerezidenta se uvádí datum narození, číslo pasu nebo jiného dokladu prokazující jeho totoţnost, kód státu, jehoţ je rezidentem a daňové identifikační číslo a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno;
-
bydliště a u daňového nerezidenta i bydliště ve státě, jehoţ je rezidentem;
-
jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje nárok na slevu na dani a daňové zvýhodnění, výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně s uvedením důvodu uznání;
-
údaje o odpracované době, o práci přesčas a překáţkách v práci;
-
náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, která nepodléhá dani a pojistnému, a také náhradu při dočasné pracovní neschopnosti, která podléhá zdanění a pojistnému;
-
úhrn zúčtovaných mezd a příjmů vyplácených v penězích i naturálním plnění (včetně 1% vstupní ceny motorového vozidla), dále i nadlimitní částky stravného poskytnutého při pracovních cestách atd.;
-
částky osvobozené od daně;
-
vyměřovací základy pro účely sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění a výše sraţeného pojistného;
-
základ daně pro výpočet zálohy na dani nebo daně podle zvláštní sazby;
-
zálohu na daň nebo výše daně podle zvláštní sazby;
-
měsíční slevu na dani z příjmu na poplatníka, zálohu sníţenou o tuto slevu na dani;
-
výši měsíčního daňového zvýhodnění, slevy na dani a daňového bonusu; 68
-
skutečně sraţenou zálohu na daň z příjmu a úhrn vyplacených daňových bonusů;
-
údaje o vyloučených dobách pro účely nemocenského a důchodového pojištění, případně odchylky kalendářních dnů, které nejsou pro účely důchodového pojištění vyloučenou dobou;
-
údaje o čerpání podpůrčí doby pro účely dávek nemocenského pojištění;
-
údaje o nároku na dovolenou a jejím čerpání;
-
pro výpočet průměrného výdělku se na mzdovém listě uvádějí samostatně mzdové sloţky včetně práce přesčas a náhrady mzdy, které nevstupují do výpočtu průměrného výdělku, při vyplácení odměn za delší období neţ kalendářní čtvrtletí je potřeba evidovat započitatelnost poměrné části těchto odměn pro výpočet průměrného výdělku v dalších obdobích;
-
údaje o výši provedených sráţek;
-
čistou mzdu;
-
výši čistého příjmu (k výplatě).
69
2.7 Identifikace moţných chyb ve mzdové účtárně a způsob jejich oprav Jestliţe zaměstnavatel srazil zálohu na daň případně sráţkovou daň niţší, neţ měl, rozdíl srazí bez souhlasu zaměstnance, ze mzdy neprodleně, nejpozději však do 31. března následujícího roku
52
. Pokud srazí na záloze více, neţ měl, rozdíl vrátí zaměstnanci
okamţitě, nejpozději do 15. 2. následujícího kalendářního roku anebo nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, v němţ bylo nesprávně sraţeno
53
. O přeplatky nebo
doplatky zálohové daně, respektive doplatky daňových záloh nebo daňových bonusů upraví zaměstnavatel nejbliţší odvod zálohové daně. V případě, ţe zaměstnavatel zálohovou daň neodvádí nebo její výše je tak nízká, ţe nelze uplatnit přeplatky na dani, poţádá správce daně o vrácení přeplatku na dani. U nedoplatků na zdravotním pojištění v důsledku chybné platby, je vhodné, aby zaměstnavatel co nejdříve doplatit rozdíl, aby penále bylo co nejniţší. V případě, ţe nedoplatek nebo přeplatek na zdravotním pojištění vznikl v důsledku chybného výpočtu pojistného, vyţadují zdravotní pojišťovny podání „Opravného přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem“ za všechny měsíce, jichţ se úpravy týkají. Jedná se opravy vyměřovacích základů a výše pojistného zaměstnanců u příslušné zdravotní pojišťovny. Přeplatky pojistného na zdravotním pojištění mohou vzniknout početní chybou, vyšším odvodem (neznalost právních předpisů) nebo odvodem do jiné zdravotní pojišťovny. V případě, ţe zaměstnavatel zná přesnou částku přeplatku a o správnosti výpočtu není pochyb, můţe zaměstnavatel o výši přeplatku sníţit následující kalendářní měsíc odvod pojistného. V případě, ţe nelze stanovit přesnou výši přeplatku, poţádá organizace příslušnou zdravotní pojišťovnu o vrácení přeplatku. Zdravotní pojišťovna obvykle
52
§38d, odst. 8, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění
53
§ 38i, zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění
70
přeplatek vrátí aţ po provedení kontroly. Přeplatek musí zdravotní pojišťovna vrátit do jednoho měsíce ode dne jeho zjištění, v případě, ţe organizace nemá jiný splatný závazek vůči zdravotní pojišťovně. Nedoplatky pojistného na sociální zabezpečení vznikají většinou pozdním odvodem pojistného, chybným posouzením druhu příjmu anebo nesprávně poskytnutou výší náhrady mzdy při pracovní neschopnosti. Pokud zaměstnavatel zjistí chybu sám, je nutné ihned uhradit dluţné pojistné, aby se penále zbytečně nezvyšovalo. Přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení většinou vzniká chybnou platbou odvodu pojistného anebo početní chybou. Organizace má právo poţádat o vrácení přeplatku příslušnou správu sociálního zabezpečení. V ţádném případě nelze krátit odvod pojistného následující kalendářní měsíc o přeplatek na pojistném. Příslušná správa sociálního zabezpečení můţe přeplatek vrátit i na základě vlastního zjištění. Přeplatek musí vrátit do jednoho měsíce ode dne, kdy přeplatek zjistila. Chyby vzniklé pochybením zaměstnavatele na nemocenském pojištění se zpravidla zjistí aţ při kontrole podkladů pro výpočet dávky nemocenského pojištění na správě sociálního zabezpečení. Převáţně se jedná o chybně stanovené rozhodné období anebo o chybně určené vyloučené doby. Z těchto důvodů
jsou OSSZ
vyplaceny nemocenské dávky
v nesprávné výši. Případný přeplatek bude OSSZ vţdy po zaměstnavateli poţadovat zpět. V případě, ţe mzdová účetní zjistí, ţe v ţádosti o dávku uvedla nesprávné údaje a sociální událost ještě neskončila, musí poţádat příslušnou OSSZ o úpravu dávky. Přeplatky a nedoplatky mezd a jiných mzdových sloţek většinou vznikají chybou mzdové účetní, její neznalostí výpočtů, zákonů nebo nesprávným zadáváním údajů do konkrétního mzdového programu. Vzniklé nedoplatky se zaměstnanci v nejbliţším výplatním termínu doplatí, do 3 let od vzniku nároku zaměstnance. Vzniklé přeplatky v případě, ţe neuplynuly 3 roky od chybného výpočtu, není moţno srazit bez souhlasu zaměstnance, protoţe mzdu přijal v dobré víře a většinou neví o tom, ţe přijal nesprávně vypočítanou mzdu. Vzniklý přeplatek můţe po mzdové účetní zaměstnavatel vymáhat. 71
U chyb z nedbalosti a odpovědnosti mzdové účetní za vzniklou škodu je důleţité, zda mzdová účetní přeplatky zavinila z nedbalosti anebo úmyslně. Úmyslné zavinění řeší zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění. U neúmyslného zavinění, tzv. nedbalosti můţe zaměstnavatel vyvodit odpovědnost za vzniklou škodu podle § 250 ZP. Náhrada škody by se pak posuzovala podle pravidel o obecné hmotné odpovědnosti zaměstnance za škodu. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s těmito pracovními úkoly. Jedná se ovšem o zavinění prokazované nikoliv presumované, proto musí zaměstnavatel zaměstnanci zavinění prokázat. Mzdová účetní je v případě prokázaného zavinění, povinna nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích anebo odčinit škodu uvedením do původního stavu. Výše náhrady škody nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti54. Jde-li o škodu úmyslnou, můţe zaměstnavatel poţadovat i ušlý zisk 55. Chyby vzniklé nevědomým zaviněním mzdové účetní mohou vést k přeplatkům na mzdě, nemocenských dávkách, náhradě při dočasné pracovní neschopnosti, nedoplatkům záloh na daních z příjmů, nedoplatkům pojistného na nemocenské, důchodové anebo zdravotní pojištění. Následně mohou vznikat přeplatky na podpoře v nezaměstnanosti, dávkách sociální podpory, protoţe tyto dávky vycházejí z čisté mzdy sdělené příslušnému orgánu státní správy mzdovou účetní. Je vhodné, aby mzdová účetní měla pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů anebo v přímé souvislosti s ním, protoţe pravděpodobnost vzniku chyb je vysoká.
54
§ 257, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
55
§ 257, odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
72
3
VÝSLEDKY PRÁCE (PRAKTICKÁ ČÁST)
3.1 Případová studie zdaňování mezd a pojistných plnění v obchodní společnosti Albatros s.r.o.
V případové studii provedu výpočet mezd u obchodní společnosti Albatros s.r.o. Jedná se o fiktivní společnost vytvořenou pouze pro potřebu této bakalářské práce. Některé specifické výpočty provedu podrobně.
Obchodní společnost Albatros s.r.o. byla zaloţena dne 14. 5. 2003 dvěma společníky, Karlem Novotným a Klárou Novotnou. Předmět činnosti obchodní společnosti je výroba palet. Obchodní společnost má jednoho jednatele, účetní, řidiče nákladního vozidla a dva dělníky, kteří pracují při výrobě palet. Výrobky společnost dodává obchodním společnostem na území ČR a do Rakouska. Při zpracování mezd společnost pouţívá mzdový program společnosti ORAX, s.r.o. Zaměstnavatel vydal vnitřní předpis zaměstnavatele dle § 305, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (viz příloha č. 16). Pracovní doba v organizaci činí 40 hodin týdně a je rozvrţena v týdnu od pondělí do pátku. Výplatní termín v organizaci je stanoven na 15 den po skončení kalendářního měsíce.
73
3.2 Zadání případové studie u obchodní společnosti Albatros s.r.o.: 1. Provedení výpočtu mezd za kalendářní rok 2010 pro všechny zaměstnance. 2. Podrobně uvést některé výpočty – příklad 1x: -
náhrada za dočasnou pracovní neschopnost, vystavit přehled na OSSZ za měsíc leden 2010;
-
dopočet zdravotního pojištění do minimální mzdy, vystavit přehled na VZP za kalendářní měsíc duben 2010;
-
výpočet odpovědnostního pojištění zaměstnavatele za 2. Q. 2010;
-
vystavit přehled na VZP za kalendářní měsíc březen 2010;
-
vystavit ţádost o vrácení daňového bonusu za kalendářní měsíc květen 2010;
-
výpočet průměrného výdělku a stanovení odměny za práci přesčas u zaměstnance Koláře Zbyška za měsíc listopad 2010;
3. Rekapitulace mezd za kalendářní měsíc červenec 2010 4. Provést roční zúčtování u p. Koláře Zbyška. 5. Vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech na p. Bláhu za rok 2010. 6. Zpracovat ELDP pro p. Bláhu Radima.
Identifikační údaje jednotlivých zaměstnanců obchodní společnosti Albatros s.r.o.: Jedná se o fiktivní osoby, jejich osobní údaje jsou taktéţ fiktivní. Novotný Karel – jednatel, datum narození 1. 4. 1958, r. č. 580401/1234, místo narození Znojmo, bydliště 669 02 Znojmo, J. Hořejšího 12, nástup 14. 5. 2003, odměna jednatele ve výši 20 000 Kč měsíčně, nepodepsal prohlášení k dani ze závislé činnosti a není přihlášen k důchodovému pojištění. Pojištěn je u VZP.
74
Novotná Klára – účetní, datum narození 13. 12. 1961, r. č. 616212/1234, místo narození Znojmo, bydliště 669 02 Znojmo, J. Hořejšího 12, nástup 14. 5. 2003. Sjednána pracovní smlouva s měsíční mzdou 14 600 Kč, podepsala prohlášení k dani ze závislé činnosti. Uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě. Zaměstnankyni byl od 26. 5. 2010 přiznán invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Pojištěna je u VZP.
Kolář Zbyšek – řidič, datum narození 25. 12. 1972, r. č. 721225/1234, místo narození Jihlava, bydliště 671 81 Znojmo, Oblekovice 152, nástup 2. 4. 2005. Sjednána pracovní smlouva s hodinovou mzdou 71,50 Kč, podepsal prohlášení k dani ze závislé činnosti. Uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě. Pojištěn je u OZP.
Dvořák František – dělník, datum narození 3. 6. 1975, r.č. 750603/1234, místo narození Ostrava, bydliště 669 02 Znojmo, Palackého 5a, nástup 15.1.2006. Sjednána dohoda o pracovní činnosti s hodinovou mzdou 64,70 Kč. Pracovní úvazek 20 hodin týdně, podepsal prohlášení k dani ze závislé činnosti. Uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti a má manţelku na rodičovské dovolené. Pojištěn je u VZP. Zaměstnanec měl v kalendářních měsících 1-3 a 10-12 souběh zaměstnání, v ostatních kalendářních měsících souběh zaměstnání neměl a musíme v měsících kdy nedosáhl minimální mzdy dopočítat ZP do této minimální mzdy. Zaměstnavatel a zaměstnanec se dohodli o nároku na 20 dní dovolené.
Bláha Radim – dělník, datum narození 7. 9. 1956, r. č. 560907/1598, místo narození Znojmo, bydliště 669 02 Znojmo, nám. Armády 1, svobodný, nástup 15.1.2006. Sjednána pracovní smlouva s hodinovou mzdou 64,70 Kč, podepsal prohlášení k dani ze závislé činnosti. Pracovní poměr ukončen dne 19.12.2010. Pojištěn je u ZP MV ČR.
75
Tabulka č.4: Průměrné hodinové výdělky na 1. Q 2010
Zaměstnanec
PHV na 1. Q. 2010
Novotný
221,23
Novotná
125,35
Kolář
79,25
Bláha
68,12
Dvořák
67,34
Pramen: vlastní databáze
(1) Podklady pro mzdy za leden 2010: Zaměstnanec Kolář měl DPN v období od 4. – 25. 1. 2010. Výpočet náhrady za DPN: a)
Náhrada mzdy za DPN od 4. – 6. 1. 2010 den zaměstnanci nenáleţí
b)
Náhrada mzdy od 7. – 17. 1. 2010 činí 7 pracovních dní, tj.: 56 hodin;
-
upravený průměrný hodinový výdělek: = (79,25 Kč * 90 % ) * 60 % = 42,80 Kč;
-
náhrada mzdy od 4 – 14 dne DPN: = 42,80 Kč * 56 hodin = 2 396,52 Č;
Vyplacená náhrada za DPN po zaokrouhlení činí 2 397 Kč. c)
nemocenské dávky od 15 dne trvání dočasné pracovní neschopnosti vyplácí na ţádost příslušná okresní (praţská) správa sociálního zabezpečení.
76
Tabulka č. 5: Nepřítomnost zaměstnanců za období leden 2010
Pramen: Vlastní databáze
Tabulka č. 6: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období leden 2010
77
Pramen: Vlastní databáze Tabulka č. 7: Přehled o výši pojistného za leden 2010
Pramen: Vlastní databáze
78
(2) Podklady pro mzdy za únor 2010: Zaměstnanci Novotný a Novotná čerpali v období od 8. - 14. 2. 2010 dovolenou.
Tabulka č. 8: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období leden 2010
Pramen: Vlastní databáze
(3) Podklady pro mzdy za březen 2010: Odměny za březen 2010:
Novotný
-
5 000 Kč
Novotná
-
4 000 Kč
Kolář
-
3 500 Kč
Bláha
-
3 000 Kč
Dvořák
-
3 000 Kč
79
Tabulka č. 9: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období březen 2010
Pramen: Vlastní databáze
Tabulka č. 10: Přehled o platbě pojistného na ZP zaměstnavatele
Pramen: vlastní databáze 80
(4) Podklady pro mzdy za duben 2010: Tabulka č. 11: Průměrné hodinové výdělky na 2. Q 2010
Zaměstnanec
PHV na 2. Q. 2010
Novotný
127,26
Novotná
93,65
Kolář
80,81
Bláha
70,65
Dvořák
76,60
Pramen: vlastní databáze
Zaměstnanec Bláha čerpal v období od 6 – 9. 4. 2010 dovolenou. Zaměstnanec Dvořák má souběh zaměstnání, pouze v měsíci dubnu 2010 souběh zaměstnání V měsíci dubnu
jiného zaměstnavatele neměl a z toho důvodu nedosáhl
alespoň minimální mzdy a musíme dopočítat odvod ze ZP do minimální mzdy. HM za 4/2010 činí
-
5 741 Kč
Výpočet odvodu ZP zaměstnance z dosaţené HM: 5 741 Kč * 13,5 % =
259 Kč po zaokrouhlení
Dopočet odvodu ZP do minimální mzdy : (8 000 Kč - 5 741 Kč) * 13,5 % = 2 259 Kč * 0,135 = 305 Kč po zaokrouhlení Zaměstnanci se srazí
=
259 Kč + 305 Kč =
Zaměstnavatel odvede
=
516 Kč
81
564 Kč
Tabulka č. 12: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období duben 2010
Pramen: vlastní databáze
(5) Podklady pro mzdy za květen 2010: Zaměstnankyně Novotná měla OČR od 7. - 20. 5. 2010 – dávky vyplácí OSSZ Zaměstnankyni Novotné byl dne 26.5.2010 přiznán invalidní důchod pro invaliditu I. stupně.
Podle ust. § 38ba, odst. 2, , zákona č.586/1992Sv., o daních z příjmu, v platném znění, organizace poprvé uplatní sníţení na invaliditu I. stupně aţ v kalendářním měsíci červnu 2010, protoţe na jeho počátku budou splněny podmínky nároku na sníţení.
82
Tabulka č. 13: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období květen 2010
Pramen: vlastní databáze
83
Tabulka č. 14: Ţádost o poukázání daňového bonusu
Pramen: https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/epo2/data/opis/39095229/DPZMB10028298047-20110417-131852.pdf?otevrit=1 84
(6) Podklady pro mzdy za červen 2010: Výpočet zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání: 124 939 Kč
HM za 2. Q. 2010
=
Sazba pojistného
8,4 promile
124 939 Kč * 0.,0084
1 050 Kč
Tabulka č. 15 : Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období červen 2010
Pramen: vlastní databáze
85
Tabulka č. 16 : Podklady pro výpočet odpovědnostního pojištění 04-06/2010
Pramen: vlastní databáze
(7) Podklady pro mzdy za červenec 2010: Tabulka č. 17 : Průměrné hodinové výdělky na 3. Q 2010
Zaměstnanec
PHV na 2. Q. 2010
Novotný
115,41
Novotná
83,76
Kolář
71,50
Bláha
64,70
Dvořák
64,70
Pramen: vlastní databáze Celozávodní dovolená od 1. - 16 7. 2010 86
Tabulka č. 18: Nepřítomnost zaměstnanců za období 07/2010
Pramen: vlastní databáze
Tabulka č. 19 : Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období červenec 2010
Pramen: vlastní databáze 87
Tabulka č. 20: Rekapitulace mezd 07/2010
Pramen: vlastní databáze
(8) Podklady pro mzdy za srpen 2010: Zaměstnanci Kolář a Dvořák čerpali dovolenou od 16. - 20. 8. 2010
88
Tabulka č. 21 : Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období srpen 2010
Pramen: vlastní databáze
(9) Podklady pro mzdy za září 2010: Odměny:
Novotný
-
10 000 Kč
Novotná
-
4 000 Kč
Kolář
-
3 500 Kč
Bláha
-
3 000 Kč
Dvořák
-
3 000 Kč
89
Tabulka č. 22: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období září 2010
Pramen: vlastní databáze
(10) Podklady pro mzdy za říjen 2010: Tabulka č. 23 : Průměrné hodinové výdělky na 4. Q 2010
Zaměstnanec
PHV na 4. Q. 2010
Novotný
137,22
Novotná
92,39
Kolář
80,61
Bláha
80,33
Dvořák
71,78
Pramen: vlastní databáze 90
Zaměstnanec Dvořák měl DPN do 18. 10. – 3. 11. 2010
Zaměstnanci Dvořákovi Františkovi nemohl být vyplacen daňový bonus na děti, protoţe nedosáhl příjem alespoň ½ minimální mzdy, tj. 4 000 Kč.
Tabulka č. 24: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období říjen 2010
Pramen: vlastní databáze
(11) Podklady pro mzdy za listopad 2010: Za měsíc 11/2010 odpracovali zaměstnanci následující přesčasové hodiny: Kolář Zbyšek -
12 hodin 91
Bláha Radim -
10 hodin
Dvořák
10 hodin
-
Podrobný výpočet přesčasových hodin zaměstnance Koláře: Základní mzda:
176 hod
Mzda za přesčasové hodiny =
71,50 Kč
=
12 012 Kč
81,50 Kč * 12 hodin
=
858 Kč
=
242 Kč
*
Příplatek za přesčas: (80,61 Kč * 12 hodin)
* 0,25
Tabulka č. 25: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období listopad 2010
Pramen: vlastní databáze
92
(12)
Podklady pro mzdy za prosinec 2010:
Zaměstnanec Bláha dne 19.12.2010 ukončil pracovní pomět. Odměny:
Novotný
-
30 000 Kč
Novotná
-
26 000 Kč
Kolář
-
10 000 Kč
Dvořák
-
8 000 Kč
Zaměstnanci Novotná a Kolář poţádali o provedení ročního zúčtování záloh na daň ze závislé činnosti. Zaměstnanec Kolář přinesl potvrzení o zaplacení úroků z hypotéčního úvěru ve výši 15 325 Kč, potvrzení o zaplacení SŢP ve výši 3 128 Kč a potvrzení, ţe 3 x daroval krev jako bezpříspěvkový dárce.
Tabulka č. 26: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období prosinec 2010
Pramen: vlastní databáze 93
Tabulka č. 27: Podklady pro výpočet odpovědnostního pojištění 10-12/2010
Pramen: vlastní databáze
94
Tabulka č. 28: Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních poţitků
Pramen: vlastní databáze
95
Tabulka č. 29: Výpočet daně a daňového zvýhodnění
Pramen: vlastní databáze
96
Tabulka č. 30: Zúčtování daně z příjmu
Pramen: vlastní databáze
Tabulka č. 31: Evidenční list důchodového pojištění
Pramen: vlastní databáze 97
4
ZÁVĚR
Cílem práce bylo verifikovat metodiku stanovení mezd, daňových a pojistných povinností v obchodní společnosti Albatros s. r. o., s vyuţitím interních mzdových předpisů, analyzovat činnost mzdové účetní ve firmě a identifikovat zabezpečení povinností zaměstnavatele vůči orgánům státní správy.
V bakalářské práci jsem vyuţila metod vědecké práce, k nimţ patří zejména metody deskripce, komparace, analýzy, syntézy a dále pak specifických metodických přístupů, které jsou kodifikovány především v právních předpisech zaměřených na pracovně právní a mzdovou problematiku. Explikovala jsem výpočty ukazatelů, např. průměrný výdělek, základ daně, vyměřovací základ pro odvod zdravotního a sociálního pojištění, denní vyměřovací základ pro dávky nemocenského pojištění. V bakalářské práci jsem se zabývala jednotlivými povinnostmi a rozsahem práce mzdových účetních při nástupu, během trvání
a nebo ukončení pracovněprávního vztahu,
povinnostmi v průběhu kaţdého kalendářního měsíce a při ukončení kalendářního roku.
Jak vyplývá z mé bakalářské práce, tak mzdová agenda patří mezi nejsloţitější činnosti v oblasti účetnictví a vyţaduje od mzdových účetních dokonalé znalosti právních předpisů zdanění příjmů fyzických osob, nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění. Mzdová účetní musí mít rozsáhlé znalosti pracovního práva, odměňování zaměstnanců a dalších zákonů, protoţe se nejedná pouze o samotný výpočet mezd, ale také sledování legislativy, zapracování všech změn do mzdových, personálních a dalších materiálů mzdové agendy v organizaci, coţ je velmi náročné na čas a orientaci v daném problému.
Práce mzdových účetních musí mít, vzhledem k pevně daným termínům řád. Nejedná se pouze o výplatní termíny mezd, ale i o včasné plnění daňových povinností, aby nedocházelo k penalizaci ze strany státní správy.
98
Povinnosti mzdových účetních jsem rozdělila do několika nejdůleţitějších částí. Jsou to především povinnosti při nástupu, během
trvání
a nebo ukončení pracovněprávního
vztahu, povinnosti v průběhu kaţdého kalendářního měsíce a při ukončení kalendářního roku.
V praktické části bakalářské práce jsem aplikovala výpočty mezd a daňových povinností u podnikatelského
subjektu
Albatros,
s.r.o.,
a
to
s vyuţitím
vnitřního
předpisu
zaměstnavatele.
Z mého pohledu za závaţný nedostatek povaţuji fakt, ţe většina organizací neodděluje funkci mzdového účetního a personalisty. Povinnosti mzdových účetních se neomezují pouze na výpočet mezd a daňových povinností zaměstnanců, nýbrţ většinou spravují v organizaci veškerou personální agendu zaměstnanců.
Bylo by vhodné, kdyby se management organizací nad prací svých mzdových účetních zamyslel, neboť na ně klade vysoké nároky, jejich práci podceňuje a ve většině případů nedostatečně finančně ohodnocuje i přesto, ţe rozsah jejich práce je specifický, velice široký a jejich znalosti musí být značné.
Doporučuji všem mzdovým účetním, aby měli pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů anebo v přímé souvislosti s ním, protoţe pravděpodobnost vzniku chyb je vysoká.
99
5
LITERATURA
[1] Vybíhal V. a kol. Mzdové účetnictví 2010, praktický průvodce. 13. vydání. PRAHA: GRADA Publishing, 2010, 438 s. ISBN 978-80-247-3347-0. [2] Šubrt B. a kol. ABECEDA mzdové účetní 2010. 20. vydání. OLOMOUC: ANAG, 2010, 510 s. ISBN 978-80-7263-574-0. [3] Šubrt B. a kol. ABECEDA mzdové účetní 2011. 21. vydání. OLOMOUC: ANAG, 2011, 532 s. ISBN 978-80-7263-635-8. [4] Martin David Personalistika od A do Z. Brno: Computer Press, 419 s. ISBN 978-80251-1496-4. [5] zákon č. 262/2006 Sb., ZP, v platném znění. [6] zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. [7] zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění. [8] zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění. [9] zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění.
ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE
[10] http://www.ucetni-portal.cz/71/Cisla-zamestananci_912.aspx [11] http://www.ucetniportal.cz/ZpracovanaTemata_M55/68/Zamestnanecke_benefity_621.aspx [12]
https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/epo2/data/opis/39095229/DPZMB1-0028298047-
20110417-131852.pdf?otevrit=1
100
6
SEZNAM TABULEK:
Tabulka č. 1: Srovnání příplatků u mzdy a platu Tabulka č. 2: Srovnání redukčních hranic v letech 2009 – 2011 Tabulka č 3. - Vývoj nezabavitelných částek potřebných k výpočtu sráţek ze mzdy (v Kč) Tabulka č.4: Průměrné hodinové výdělky na 1. Q 2010 Tabulka č. 5: Nepřítomnost zaměstnanců za období leden 2010 Tabulka č. 6: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období leden 2010 Tabulka č. 7: Přehled o výši pojistného za leden 2010 Tabulka č. 8: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období leden 2010 Tabulka č. 9: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období březen 2010 Tabulka č. 10: Přehled o platbě pojistného na ZP zaměstnavatele Tabulka č. 11: Průměrné hodinové výdělky na 2. Q 2010 Tabulka č. 12: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období duben 2010 Tabulka č. 13: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období květen 2010 Tabulka č. 14: Ţádost o poukázání daňového bonusu Tabulka č. 15 : Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období červen 2010 Tabulka č. 16 : Podklady pro výpočet odpovědnostního pojištění 04-06/2010 Tabulka č. 17 : Průměrné hodinové výdělky na 3. Q 2010 Tabulka č. 18: Nepřítomnost zaměstnanců za období 07/2010 Tabulka č. 19 : Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období červenec 2010 Tabulka č. 20: Rekapitulace mezd 07/2010 Tabulka č. 21 : Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období srpen 2010 Tabulka č. 22: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období září 2010 Tabulka č. 23 : Průměrné hodinové výdělky na 4. Q 2010 Tabulka č. 24: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období říjen 2010 101
Tabulka č. 25: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období listopad 2010 Tabulka č. 26: Výplatní listina pro všechny zaměstnance za období prosinec 2010 Tabulka č. 27: Podklady pro výpočet odpovědnostního pojištění 10-12/2010 Tabulka č. 28: Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních poţitků Tabulka č. 29: Výpočet daně a daňového zvýhodnění Tabulka č. 30: Zúčtování daně z příjmu Tabulka č. 31: Evidenční list důchodového pojištění
102
7
SEZNAM PŘÍLOH:
1. Plnění poskytovaná zaměstnavatelem 2. Porovnání sazeb sociálního, zdravotního pojištění, průměrné mzdy, minimální a maximální mzdy, minimálních a maximálních vyměřovacích základů v letech 2009 – 2011 3. Prohlášení zaměstnance při nástupu do zaměstnání 4. Prohlášení zaměstnance pro účely zdravotního pojištění 5. Potvrzení od druhého zaměstnavatele pro účely zdravotního pojištění v případě souběhu více zaměstnání 6. Prohlášení OSVČ pro účely zdravotního pojištění 7. Souhlas se zpracováním osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů 8. Prohlášení mladistvého zaměstnance 9. Prohlášení zaměstnankyně, která uplatňuje nárok na PPM
v době, kdy je na
rodičovské dovolené nebo má poskytnuté pracovní volno bez náhrady příjmu 10. Ţádost o zasílání mzdy na účet 11. Dohoda o úhradě ZP v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu 12. Prohlášení zaměstnance k uloţení kopie technického průkazu 13. Evidence preventivních prohlídek 14. Evidence sráţek ze mzdy 15. Vnitřní předpis organizace
103
PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Plnění poskytovaná zaměstnavatelem
Pramen: http://www.ucetniportal.cz/ZpracovanaTemata_M55/68/Zamestnanecke_benefity_621.aspx
104
Příloha č. 2 - Porovnání sazeb sociálního, zdravotního pojištění, průměrné mzdy, minimální a maximální mzdy, minimálních a maximálních vyměřovacích základů v letech 2009 - 2011
Pramen: http://www.ucetni-portal.cz/71/Cisla-zamestananci_912.aspx
105
Příloha č. 3 - Prohlášení zaměstnance při nástupu do zaměstnání
Jméno: …………………………………. R.č. : ……………………………….
Prohlašuji, ţe jsem v posledních 14 (21) kalendářních dnech pojištěného zaměstnání, které bezprostředně předcházelo vstupu do zaměstnání
k novému
zaměstnavateli, jsem měl – neměl pracovní neschopnost v tomto rozsahu:
Od …………………….do………………
Datum: ………………..
-----------------------------------podpis
Od 1.1.2007 není údaj o čerpání podpůrčí doby údajem uváděným na zápočtovém listu a od 1.1.2009 nemá ţádný zaměstnavatel povinnost vystavovat potvrzení o čerpání podpůrčí doby s výjimkou poţadavku OSSZ ( zrušen § 29 zákona č. 582/1991 Sb.). Prohlášení je nutné mít pouze v případě vzniku dočasné pracovní neschopnosti v době prvních 14 (21) kalendářních dnů po vstupu do zaměstnání.
106
Příloha č. 4 - Prohlášení zaměstnance pro účely zdravotního pojištění Jméno: …………………………..
R. č. : …………………………………………
Prohlašuji, ţe jsem pojištěncem této zdravotní pojišťovny: ………………………… Prohlašuji, ţe jsem pojištěnec státu z tohoto titulu: Jsem poţivatelem tohoto důchodu: …………………………………….…………… Jsem studentem školy: ………………………………………………….………….. Jsem příjemcem rodičovského příspěvku od………………………………………. Jsem uchazečem o zaměstnání od …………………………………………..…….. Jsem pojištěncem státu z jiného důvodu …………………………………….……. Prohlašuji, ţe v případě změny zdravotní pojišťovny oznámím tuto skutečnost zaměstnavateli do 8 dnů po provedené změně.
Datum: …………….
…………………………….. podpis
107
Příloha č. 5 - Potvrzení
od druhého zaměstnavatele pro účely zdravotního pojištění
v případě souběhu více zaměstnání
Potvrzujeme, ţe za pana (paní)……………………………………., r.č. ………………… je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým je minimální mzda.
Datum:……….
----------------------------------------------razítko a podpis druhého zaměstnavatele
(Potvrzení se bude vyţadovat od druhého zaměstnavatele v případě, ţe v organizaci má zaměstnanec
vyměřovací základ pro odvod ZP niţší neţ je minimální mzda a není
pojištěncem státu.)
108
Příloha č. 6 - Prohlášení OSVČ pro účely zdravotního pojištění
Jméno: …………………………..
R. č. : ………………………………
Prohlašuji, ţe jsem osoba samostatně výdělečně činná, která má podnikatelskou činnost jako hlavní zdroj příjmu a platím zálohy
na zdravotní pojištění alespoň ve výši
minimálního pojistného stanoveného pro OSVČ.
Datum: ……………………..
………………………….. podpis
109
Příloha č. 7 – Souhlas se zpracováním osobních údajů
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů ukládá zaměstnavateli práva a povinnosti, mezi něţ mimo jiné patří i povinnost informovat zaměstnance, případně budoucího zaměstnance o právech, které se týkající ochrany osobních údajů zaměstnance, respektive budoucího zaměstnance o přístupu k osobním údajům, zpracování a předávání osobních údajů třetí osobě. Svým podpisem stvrzuji, ţe tuto povinnost zaměstnavatel splnil a souhlasím, aby zaměstnavatel, který je níţe uveden, shromaţďoval, zpracovával, případně předával mé osobní údaje v souladu s právy a povinnostmi, které mu ukládají obecně závazné právní předpisy. V souladu s odst. 7 § 13, odst. 1 § 13c a odst. 1 § 17e) zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatel uváděl na všech dokumentech
souhlasím, aby
souvisejících s mým pracovněprávním
vztahem rodné číslo, které pro tyto účely uvádím: …………………. Pro účely osobní identifikace na pracovišti zaměstnavatele dávám výslovný souhlas s pouţitím citlivého údaje - fotografie na sluţební průkazce. Dojde-li ke změnám v mých osobních údajích, zavazuji se je zaměstnavateli oznámit neprodleně.
Zaměstnavatel: ………………………………………………… Zaměstnanec/budoucí zaměstnanec: ………………………………………
Dne: ………………………. -------------------------------podpis
110
Příloha č. 8 - Prohlášení mladistvého zaměstnance
Prohlašuji, ţe k datu nástupu do zaměstnání v rámci pracovního poměru /dohody o provedení práce/dohody o pracovní činnosti
1)
nemám uzavřen pracovněprávní vztah u
jiného zaměstnavatele. Beru na vědomí, ţe dojde-li v průběhu trvání pracovněprávního vztahu ke změně této skutečnosti, změnu ihned oznámím.
Prohlášení podepisuji pro zaměstnavatele: ……………………………..
Dne : …………………..
…………………………………
1) Nehodící se škrtne.
111
Příloha č. 9 - Prohlášení zaměstnankyně, která uplatňuje nárok na PPM v době, kdy je na rodičovské dovolené nebo má poskytnuté pracovní volno bez náhrady příjmu
Prohlašuji, ţe já …………………………….uplatňuji nárok na PPM v době, kdy jsem na rodičovské dovolené nebo mám poskytnuté pracovní volno bez náhrady příjmu a ţe v době rodičovské dovolené nebo v době neplaceného volna
jsem nevykonávala jiné
zaměstnání, které zaloţilo účast na nemocenském pojištění.
Dne ……………..
----------------------------------Podpis
Odůvodnění: Podle odst. 3 § 14 zákona č. 187/2006 Sb. . se stanoví, ţe pokud zaměstnanec za trvání zaměstnání vstoupí do dalšího zaměstnání, ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, nikoliv souběţně s ním, a ke vzniku sociální události došlo za trvání tohoto dalšího zaměstnání, náleţí dávky jen z tohoto dalšího zaměstnání.
112
Příloha č. 10 - Dohoda o úhradě zdravotního pojištění v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu Zaměstnavatel: a Zaměstnanec: Jméno: ………………………………………………………………………………….. Bydliště: …………………….………………….………………………………………. r.č.: ………………………………………………………………………………………… se dohodli podle § 9, odst. 3. zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění, a § 357 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, ze v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu zaměstnanec souhlasí s úhradou zdravotního pojištění i za organizaci, a to v rozsahu podle § 3, odst. 5, zák. č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění. Datum: ………………………………………….. ………………………………………
………………………………….
podpis zaměstnance
podpis zaměstnavatele
Poznámka: Dohoda se neuzavírá v případě pojištěnců státu
113
Příloha č. 11 - Ţádost o zasílání mzdy na účet
Jméno a příjmení zaměstnance................................................................................................ Ţádám o zasílání vyúčtování mzdy na účet vedený u ........................................................... č. účtu .....................................................................................................................................
Podpis................................................................
114
Příloha č. 12 – Prohlášení zaměstnance k uloţení kopie TP PROHLÁŠENÍ ZAMĚSTNANCE k uloţení kopie technického průkazu
Firma
Jméno zaměstnance
Dopravní prostředek
Registrační značka
Technický průkaz č. Souhlasím s tím, aby výše uvedený technický průkaz byl odpovědnou osobou zaměstnavatele ………………………….. okopírován a tato kopie byla uloţena v příslušné sloţce tohoto zaměstnavatele. Můj souhlas je dán výhradně pro účely poskytování cestovních náhrad v souvislosti s mými pracovními cestami
a
k jejich
prokazování
vůči
K jiným účelům nelze kopii technického průkazu pouţít. Příloha: 1x kopie výše uvedeného technického průkazu Kopii technického průkazu převzal
Dne:
Podpis přebírající zaměstnance:
Dne:
Podpis předávajícího zaměstnance:
115
příslušnému
finančnímu
úřadu.
Příloha č. 13 - Evidence preventivních prohlídek Firma: Evidence preventivních prohlídek
Os.č.
Jméno
pracovní zařazení vedoucí organizace
1. preventivní prohlídka
dne
následující prohlídka
dne
poznámky Preventivní prohlídku provádí: praktický lékař pro dospělé, IČ:
116
Příloha č. 14 – Evidence sráţek exekučního příkazu firma: zaměstnanec EVIDENCE sráţek exekučního příkazu Pohledávka
0
úrok z prodlení
0
smluvní pokuta
0
Náklady řízení
0
Pohledávka celkem:
0
sráţka - měsíc
Kč
zbývá
1/10
0
0
2/10
0
0
Výpočet sráţky ze mzdy měsíc sráţky
1/10 2/10
3/10
Čistá mzda
0
0
nezabavitelná částka
772 7723
0
7723
3 rozdíl
0
0
0
částka musí být dělitelná 3, jinak odečteme 1
1
1
Celkem:
0
0
0
.1/3
0
0
0
117
Příloha č. 15 – Vnitřní předpis zaměstnavatele
118
119
120
121
122
123
124
8
SEZNAM ZKRATEK
DPN – dočasná pracovní neschopnost DzČ – daň ze závislé činnosti SD – sráţková daň ELDP – evidenční list důchodového pojištění ZP – zákoník práce FÚ – finanční úřad OSSZ (MSSZ) – okresní (městská) správa sociálního zabezpečení BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci OSSZ – okresní správa sociálního zabezpečení MSSZ – městská správa sociálního zabezpečení PSSZ – praţská správa sociálního zabezpečení VZP – všeobecná zdravotní pojišťovna MPSV - ministerstvo práce a sociálních věcí ČR - Česká republika FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb ZD – základ daně PHV – průměrný hodinový výdělek HM – hrubá mzda OH – počet odpracovaných hodin za rozhodné období PHMV – průměrný hrubý měsíční výdělek TPD – týdenní pracovní doba PČMV – průměrný čistý měsíční výdělek PZ – pojistné na veřejné zdravotní pojištění SZ – pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ÚP – úřad práce 125
DPČ – dohoda o pracovní činnosti
126