��������������������������������������������� ���������������������������������������������
����������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������������������������������������������������������������������������������������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ������� ��� ���������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� ���������� ������������������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ���������� �������� ��� ��������� ���������� ��������� ��������� �������� �������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ���������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������� ����������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������ �����������������������������������������������������
����������������������������������
UPOZORNĚNÍ Nìkteré èásti lidských pøíbìhù jsou vybrané z mé poradenské praxe. Identifikující okolnosti jsou však pozmìnìny z dùvodu ochrany klientù. Pokud nìkomu urèitý pøíbìh pøipomene konkrétního èlovìka, je to náhoda. Pokud nìkomu pøipomene nìkterý z pøíbìhù jeho vlastní situaci, náhoda to být nemusí.
MUDr. Šárka Poupìtová NETRAPTE SE PO ROZVODU Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3523. publikaci Odpovìdná redaktorka Zuzana Koutná Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 176 Vydání 1., 2009 Vytiskly Tiskárny Havlíèkùv Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíèkùv Brod © Grada Publishing, a.s., 2009 Obrázek na obálce © profimedia.cz ISBN 978-80-247-2046-3 (tištěná verze) (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-6601-0 © Grada Publishing, a.s. 2011
Netrapte se po rozvodu osvit 1T, 16th October, 2008, oøíznout na 144 mm (8.1.09 jen tiráž), 15.1. s. 17,39,111
Obsah
10 11
O AUTORCE VÍTEJTE NA CESTĚ
Trocha teorie 15
PRÁVNÍ ROZVOD A PSYCHOROZVOD 18 21 22 24 34 36
39 44
Rozvod a zátìž Rozvod, ztráta, truchlení a hojení Smysl psychorozvodu Fáze psychorozvodu Potøebné aktivní kroky Uvíznutí
ODDĚLENÍ RODIČŮ A OCHRANA DĚTÍ ODPOVĚDNOST ZA HOJENÍ
Emoce a hojení ve vnitřním světě 49
PROSTĚ TO BOLÍ 49 51
Bolest ze ztrát a truchlení Komplikace truchlení
5
Obsah
52 53 56 59 60
Nedivte se projevùm truchlení Bolest starých zranìní Bolest ze zraòování Bolest pochopení Bolest z konfrontace s vlastním stínem
63
ŠPATNĚ SE MI FUNGUJE, NEZVLÁDÁM PRÁCI A SVÉ POVINNOSTI
67 69 72 74 75 78
RADOST? CO TO JE?
82 84 87 88
TO PRÁZDNÉ MÍSTO…
6
JÁ TO BEZ NĚJ NEZVLÁDNU JÁ TO NEZVLÁDNU JÁ TO BEZ NÍ NEPŘEŽIJU OKAMŽITĚ NA INTERNET! MÁM NOVÝ ÚŽASNÝ VZTAH A UŽ SE NETRÁPÍM
KDO ZA TO MOHL? NĚCO MI DLUŽÍ! NENÁVIST … TO SILNÉ POUTO
Obsah
91 93
POMSTA?
96 98 99 100 103 103
NĚJAK TRÁVÍM VÍC ČASU V HOSPODĚ
ROZVEDENI – NEROZVEDENI ANEB „NEVER ENDING STORY“
106 107 108 110 112 117
119 129 132
UJEDU PRYČ POŘÁD PRACUJU GENERÁLNÍ ÚKLID DOMA I V DUŠI POCITY VINY Pocity viny – reálná vina – odpovìdnost Sebeobviòování jako strach z definitivní ztráty „Zbytnìlé svìdomí“ namísto zlosti Pocity viny namísto truchlení Pocity viny místo strachu Problémy dìtí jako pøipomínka viny rodièe Odèinìní a odpuštìní viny
JSEM TAK OSAMĚLÁ DEPRESE SEBEVRAŽDA?
7
Obsah
134 135 137
PROTIMUŽSKÉ A PROTIŽENSKÉ OBDOBÍ CO TĚ NEZABILO, MOŽNÁ TĚ POSÍLÍ UŽ SE NEBOJÍM
Změny v kontaktu s vnějším světem 141 142 144 144 146 150 150 151 151 153 154
155 8
STAV: ROZVEDENÝ/Á STABILIZACE NOVÉ SITUACE ZDROJE SYCENÍ Prostøedí Volný èas Spoleèenství, podpùrné vztahy, kontakty Komunikace Sycení v ženském a mužském svìtì Hra s dìtmi Kvalitní strava Není nutné držet hladovku
UŽ NEJSME PARTNERY, ZŮSTÁVÁME RODIČI (ALE KDO TO MÁ VYDRŽET)
Obsah
157 158
DÍTĚ NENÍ PARTNER ODCIZENÍ DÍTĚTE S RODIČEM A HRA O SYNDROM ODCIZENÍ 159 160 161 162 163
165 168 168 168
170 171 172 172
175 176
Válka rodièù a válka kolem odcizení Dítì uprostøed konfliktu rodièù Rodiè peèující o dítì Odcizený rodiè Posouzení a øešení problému
NOVÝ PARTNER DĚTI A NOVÝ PARTNER Poèáteèní seznamování Co na to druhý rodiè?
NOVÁ RODINA Co potøebuje v nové rodinì dítì? Co potøebuje nový partner? Narození nového dítìte do rekonstruované rodiny
ZÁVĚR LITERATURA
9
O autorce
O AUTORCE MUDr. Šárka Poupìtová (1969) Autorka je samostatnou manželskou a rodinnou poradkyní a rodinnou terapeutkou. Absolvovala výcvik v Rodinné terapii psychosomatických onemocnìní a v Transakèní analýze. Ve své praxi se od roku 1995 zabývá pøedevším manželským a rodinným poradenstvím. V letech 2004–2006 pracovala v projektu „Dítì má dva rodièe“, zamìøeném na pomoc rodinám v tìžkých porozvodových situacích. V souèasnosti pracuje v soukromé praxi; kromì poradenství a terapie se zamìøuje na preventivní péèi o vztahy, protože vìøí, že prevence pomáhá pøedcházet tìžkým vztahovým problémùm. Vede kurzy zamìøené na podporu a rozvíjení partnerských a rodinných vztahù.
10
Vítejte na cestě
VÍTEJTE NA CESTĚ Život mì jednou za èas nìèím pøekvapí. V souvislosti s touto knihou mi dal zažít zvláštní soubìh okolností. Dostala jsem nabídku k jejímu napsání v den, kdy jsem se rozlouèila se svojí životní láskou a vìdìla o trápení velmi mnoho. Že by bylo všechno zlé pøece jen obèas k nìèemu dobré? To se mému rebelujícímu „Já“ stále ještì pøíèí uznat, ale mé tvoøivé „Já“ už pochopilo, jaké dary ta bolest mùže pøinést – napø. zkušenosti, o které je možné se podìlit. Mìla jsem za sebou dlouhé období, kdy jsem si nedovedla pøedstavit, jak by mohlo trápení z mého života odejít. V dobì, která tìsnì pøedcházela nabídce k napsání knihy, se mi zaèala v hlavì vynoøovat nesmìlá pøedstava, že to možné je. Nevynoøila se náhodou. Pøedcházelo tomu dlouhé hledání, jak pracuje moje duše, a zjištìní, že mì nìkteré její nevlídné èásti do trápení vedou. Potøebovala jsem se nauèit, jak se chránit pøed nebezpeènými a zraòujícími situacemi ve vztazích i ve vztahu k sobì. Dùležitým krokem bylo také definitivní vnitøní rozlouèení se se ztraceným partnerem a s posledními zbyteèky pøíjemného kontaktu s ním, jenž náš bolestný vztah stále udržoval. Kroky k rozlouèení byly pro mì tìžké a trvaly mi dlouho. Pomohla mi také podpora blízkých lidí, kteøí pøes všechnu moji skepsi, nedùvìru a nedostatek sil mìli se mnou trpìlivost a s vlídností mi dávali najevo, že mì mají rádi a vìøí, že mám nadìji žít spokojenì. Já jsem to pomalouèku zaèala sama sobì dovolovat a zkoušet, zda to pùjde. Zaèala jsem objevovat cestu z trápení ven a vytváøet ve svém životì prostor spokojenosti. Nešlo to hned. Bolest, úzkost, skepse, trápení a mnohé z toho, co budu popisovat v dalších kapitolách, se ještì mnohokrát vrátily. Ta bolest, pøestože jsem ji nenávidìla a nechtìla, mì donutila pochopit o sobì nìkteré vìci, které jsem si do té doby neuvìdomovala. Zjistila jsem, jak pøistupuji k sobì a ke svìtu, k blízkým vztahùm a jak nevìdomky napomáhám svému trápení. Jsem ráda, že jsem našla podporu, která mi pomohla to zmìnit. V této knize bych chtìla využít zkušeností svých klientù, pøátel i své osobní. Pøála bych si, aby pomohla lidem, kteøí se trápí po ztrátì manželství èi partnerského vztahu, k vìdomí, že se svým trápením nejsou (a nemusí 11
Vítejte na cestě
být) sami. Že se nemusí za nìj stydìt, když uvidí, že postihuje mnoho lidí, i nás profesionály. Pøála bych si, aby pøispìla k posílení nadìje, že trápení mùže skonèit a mùže pøijít nové, lepší životní období, aby inspirovala ke krokùm, které k tomu mohou být nápomocné. Každý neprožívá rozvod stejnì. Neobsáhnu jistì všechny situace, které mohou po rozvodu nastat, a všechny druhy porozvodového trápení. Zamìøím se na ty, se kterými se setkávám pøi své práci nejèastìji. Výbìr je také ovlivnìn mojí osobní zkušeností s hojením po rozvodu a rozchodu. Pøi psaní této knihy jsem se hodnì nauèila o rovnováze. Znovu jsem si uvìdomila, jak jednotlivé èásti procesu hojení potøebují být vyvažovány ostatními. Žádná nefunguje jen sama o sobì. Myslím, že rovnováha rozdílných kvalit je obecný princip, dùležitý pro fungování vztahù, spoleènosti i celého svìta. Pokud je rovnováha porušena, objeví se problémy. V úvodních teoretických kapitolách jsem se pokusila shrnout informace o vyrovnávání se s rozvodem, které ze svých zkušeností považuji za dùležité. Není nezbytné zaèít ètení knihy od nich. Další èást knihy – praktická – „o hojení ve vnitøním a vnìjším svìtì“ není psána systematicky. Také není nutné, aby ji ètenáø systematicky èetl. Každý si mùže vybrat, které kapitoly ho osloví a v jakém poøadí je bude èíst. Nìkteré z nich jsem úmyslnì pojmenovávala slovy, která slýchám od lidí po rozchodu. Pøi psaní používám nìkdy mužský, nìkdy ženský rod, nìkdy množné èíslo, abych tím pøipomínala, že se rozvodové i porozvodové starosti týkají jak žen, tak mužù. Jednotlivé kapitoly jsou doprovázeny pøíbìhy z praxe. „Na poèátku se mi zdálo neuvìøitelné, že by mohlo být nìkdy lépe. Uvìøila jsem tomu, až když jsem to zažila na vlastní kùži.“ Šárka Poupìtová
12
Trocha teorie
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
PRÁVNÍ ROZVOD A PSYCHOROZVOD Rozvod není krátkodobý akt, ale èást životní cesty. Ta nebývá ani pøímá, ani jednoduchá. Není také bezbolestná, pøestože v nìkterých populárních knihách èi na internetu mùžeme najít øadu „návodù na bezbolestný rozvod“. Nìkteré kroky rozvodového procesu mohou být tìžké a bolestné. Pokud jimi projdeme, rána po rozvodu se zahojí a psychické bøemeno související s bývalým vztahem a jeho ztrátou pøestane ovlivòovat a zatìžovat náš aktuální život. Bolestná zkušenost pøinese své plody porozumìní, posílení a vnitøní svobody, které nám pomohou v dalším životì. I když je rozvodová cesta pro každého trochu jiná, má fáze, kterými je potøeba projít. Když je obejdeme, problémy v nové životní situaci nás vracejí ke krokùm, které jsou potøebné k zahojení. Napø. nedokonèený psychorozvod se mùže projevovat roky trvajícím strachem riskovat další partnerský vztah, obdobnými (èi naopak pøesnì opaènými) obtížemi v novém partnerském vztahu, konfliktní rodièovskou komunikací rozvedených partnerù, problémovým vztahem k sobì samému… Rozvést se znamená projít jednak institucionalizovanými kroky právního rozvodu a jednak individuálním vnitøním procesem psychorozvodu. Oba procesy se obvykle jen èásteènì èasovì pøekrývají. Právní rozvod je institut, který slouží k vnìjšímu øešení situace – oddìlení manželù, kteøí spolu již nechtìjí èi nemohou dále žít. Øeší zpùsob oddìlení bydlení, rozdìlení majetku, závazkù a následnou výchovu spoleèných nezletilých dìtí. Je také informací pro okolní svìt, že manželé už nepatøí k sobì – nastala zmìna jejich stavu. Právní rozvod je však také krok dùležitý pro vnitøní proces psychorozvodu. Pokud se manželé rozejdou a neprojdou právním rozvodem, nemohou úspìšnì dojít ke konci psychorozvodu. A to i kdyby žili na opaèném konci zemìkoule.
15
1 . ČÁ S T
TROCHA TEORIE
Psychorozvod je vnitøní psychický proces, v jehož prùbìhu se èlovìk vyrovnává se zánikem manželství a všemi jeho dùsledky. Pøi psaní této knihy mì pøekvapilo, jak dlouho mi trvalo, než jsem psychorozvod popsala tak, aby mi pøipadal srozumitelný. Opakovanì jsem se vracela k již napsanému, vkládala nové odstavce, ze kterých jsem po nìkolika dnech nìkteré èásti opìt vymazávala. Mnohokrát jsem pøesouvala vìty, než jsem našla, do které èásti textu je nejvhodnìjší je zaøadit. Nedaøilo se mi psát jednotlivé kapitoly postupnì za sebou. Èasto jsem se vracela k již napsaným, neboť mi ty následující postupnì ukazovaly, co v tìch pøedchozích chybí. Dostávala jsem se do situací, kdy „to dál nešlo“ a musela jsem se pøestat vìnovat rozepsanému tématu, ale šlo pracovat na jiném. Opakovanì jsem hledala výstižná slova, která by nedávala pøíliš velký prostor pro neporozumìní. Myslím si, že prùbìh psychorozvodu je tomu podobný. Opakovanì se vracíme k nìkterým tématùm, dokud je nepochopíme èi nedokonèíme. Vracejí se nám pocity, o kterých jsme si mysleli, že je už prožívat nebudeme. Nìkdy je pro nás nìjaké téma pøíliš tìžké èi bolestné. Nìkdy nevíme, jak dál. Potøebujeme urèité téma na chvíli opustit 16
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
a vracíme se k nìmu až za nìjaký èas. Ale jsme schopni se mezitím vìnovat jinému, ménì bolestnému èi obtížnému tématu. Zažíváme, jak se pohled na manželství, rozvod, jeho pøíèiny a smysl postupnì promìòuje. Po roce bývá jiný než na zaèátku. Stojí to energii, èas a úsilí, než najdeme vnitøní klid a rozvodové období srozumitelnì zapadne do pochopení naší životní cesty. Psychorozvod zaèíná obvykle dlouho pøed podáním žádosti o rozvod (alespoò u jednoho z manželù) a pokraèuje ještì po soudním rozvodu manželství. Pokud oba partneøi již prošli vnitøním procesem psychorozvodu nebo alespoò jeho vìtší èástí, bývá právní rozvod obvykle krátkou záležitostí bez vážnìjších komplikací. Pokud se však proces psychorozvodu zastavil a jeden èi oba bývalí partneøi neudìlají nezbytné kroky k jeho dokonèení, projeví se to èasto komplikacemi právního rozvodu. Ten se pak mùže zmìnit na bitvu o majetek èi dìti, která nemusí skonèit ani vynesením soudního rozsudku.
17
* 1 . ČÁ S T
TROCHA TEORIE
ROZVOD A ZÁTĚŽ Kniha „Netrapte se po rozvodu“ je zamìøená na fázi dokonèení procesu psychorozvodu a stabilizaci èlovìka v nové životní situaci po rozvodu. Proè považuji za dùležité zamìøit se na toto období? Rozvod je zátìžová situace. Dokonce jedna z nejtìžších. Je psychology považován za druhou nejtìžší životní situaci hned po úmrtí blízké osoby (viz tabulka 1). Vyrovnání se s touto zátìží vyžaduje svùj èas, prostor a porozumìní. To bývá èasto obtížné pod tlakem vnìjších i vnitøních nárokù na fungování v práci, v domácnosti, v péèi o dìti… Setkávám se pomìrnì èasto s lidmi v rozvodové a porozvodové situaci, kteøí považují za slabost èi selhání, že nìkolik mìsícù prožívají bolestné emoce a mají nižší výkonnost (popøípadì je zachování obvyklého výkonu stojí obrovské úsilí na úkor jejich odpoèinku a nìkdy i zdraví). Mají na sebe nároky, jako by byli ve stabilní a celkem spokojené životní situaci. Své pocity a potøeby týkající se hojení považují za nedùležité nebo dokonce nepøimìøené. Nezahojené rány jim pak ovlivòují další život i vztahy a pøinášejí nové problémy, kterým by šlo dobrou rekonvalescencí pøedejít. Zátìž zpùsobují ztráty (vztahové, psychické, majetkové) a zmìny (každodenního fungování, hospodaøení…). Nìkdy však rozvod pøináší i vìtší zmìny, jako napø. pøestìhování se do nového pùsobištì, kde se èlovìk musí zorientovat, vybudovat si nové opory, vztahy a znovu stabilizovat svùj život. Èím více zmìn rozvod obnáší, tím vìtší zátìž pøedstavuje. Zdálo by se, že ztrátám se vyhnou ti, kteøí (ať už z èirého sobectví, èi ze strachu) do vztahu neinvestovali. Neriskovali se naplno citovì angažovat ani se vztahem nespojovali své osobní cíle. Neinvestovali do nìj finance ani svoji péèi. Mohou mít pøi rozvodu pocit, „že nejsou ztrátoví“. Možná si ale neuvìdomili, že tím vztah uèinili neživotným. Že si bezpeènì znemožnili „být ziskoví“. Nedali sobì ani partnerovi nadìji vytvoøit vztah, ve kterém by mohli být spokojeni. Míru zátìže, kterou rozvodová situace pøináší, lze orientaènì odhadnout z údajù v tabulce 1. Pøináší zajímavé srovnání se zátìží jiných životních událostí. Autoøi tabulky Holmes, Raher (In: Vodáèková a kol., 2002) uvádìjí, že pokud souèet bodù za poslední rok života je 250 a více, jde o tak 18
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
vysokou míru zátìže, že se organismus èlovìka ocitá na hranici svých možností a rezerv. Hrozí krize. Jestli nastane a jak bude vypadat, závisí samozøejmì na tom, jak se vzájemnì propojí vyladìní organismu s vnìjšími stresujícími vlivy. K nejvýznamnìjším vnìjším stresorùm, které hrají nebo mohou hrát roli pøi rozvodu, patøí: 1. ztráta (rozchod, zrada, zklamání, nedostaví-li se, co bylo oèekávané, pøerušení vazby na døívìjší zdroje pomoci…), 2. zmìna (stavu rodinného, pracovního, zdravotního…), 3. volba mezi dvìma podobnými kvalitami (napø. mezi manželkou a milenkou). Tab. 1 Tabulka životních událostí Událost
Body
Úmrtí partnera/partnerky
100
Rozvod
73
Rozvrat manželství
65
Uvìznìní
63
Úmrtí blízkého èlena rodiny
63
Úraz nebo vážné onemocnìní
53
Sòatek
50
Ztráta zamìstnání
47
Usmíøení a pøebudování manželství
45
Odchod do dùchodu
45
Zmìna zdravotního stavu èlena rodiny
44
Tìhotenství
40
Sexuální obtíže
39
Pøírùstek nového èlena rodiny
39
Zmìna zamìstnání
39 Pokraèování
19
1 . ČÁ S T
TROCHA TEORIE
Pokraèování Událost
Body
Zmìna finanèního stavu
38
Úmrtí blízkého pøítele
37
Pøeøazení na jinou práci
36
Závažné neshody s partnerem
35
Pùjèka vyšší než jeden prùmìrný roèní plat
31
Splatnost pùjèky
30
Zmìna odpovìdnosti v zamìstnání
29
Syn nebo dcera opouštìjí domov
29
Konflikty s tchánem, tchyní, zetìm, snachou
29
Mimoøádný osobní èin nebo výkon
28
Manžel, manželka nastupuje nebo konèí zamìstnání
26
Vstup do školy nebo její ukonèení
26
Zmìna životních podmínek
25
Zmìna životních zvyklostí
24
Problémy a konflikty s šéfem
23
Zmìna pracovní doby a pracovních podmínek
20
Zmìna bydlištì
20
Zmìna školy
20
Zmìna rekreaèních aktivit
19
Zmìna církve nebo politické strany
19
Zmìna sociálních aktivit
18
Pùjèka menší než prùmìrný roèní plat
17
Zmìna spánkových zvyklostí a režimu
16
Zmìny v širší rodinì (úmrtí, sòatky)
15
Zmìny stravovacích zvyklostí
15
Vánoce
12
Pøestupek (napø. dopravní) a jeho projednávání
11
20
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
ROZVOD, ZTRÁTA, TRUCHLENÍ A HOJENÍ Prohra je slovo, které snad nikdo nemá rád. Rozvod je prohra pro oba partnery. Nezáleží na tom, co k ní vedlo, zda nelítostné rány osudu, nesplnitelná oèekávání, neadekvátní zpùsoby, které uèinily z oèekávatelného nemožné, nebo jen každý z partnerù chtìl nìco jiného a nenalezli spoleènou øeè nebo se stalo pouhé nedorozumìní a nìkdo z nich ve správný èas nenaslouchal èi nepodal vysvìtlení. Prohra znamená, že se nám manželství nezdaøilo. Nezdaøilo se naplnit pùvodní pøání, byly zmaøeny hodnoty a investované úsilí. A to bolí. Bolest je tím vìtší, èím vìtší bylo pùvodní pøání spojené se vztahem, èím vìtší byly investice do spoleèného života, èím vìtší hodnoty byly rozchodem zmaøeny. Rozvod, jako každá ztráta, bolí. Potøebuje svùj èas a své kroky k hojení. Pokud se hojí bez komplikací, nemusí si z nìj rozvedení partneøi ani jejich dìti odnést trauma a nežádoucí následky do dalšího života. Pokud se hojení zkomplikuje, pøináší „zánìt“ na duši èi na srdci vìtší rizika následného zraòování pro rozvádìjící se èi rozvedené partnery i jejich dìti. Pokud rozvodová rána bolí více, než je únosné, nebo se nehojí, vyplatí se ošetøit ji a peèovat o její hojení s pomocí odborníka. Obdobnì, jako když se nám podebere rána na tìle a nehojí se pomocí domácího ošetøení. Dùsledky zranìní se pak mohou stupòovat od dlouhodobé bolesti pøes rozšíøení zánìtu na další zdravé orgány a pokraèovat vyøazením postižených èástí tìla až k otravì krve ohrožující život. Následky tìlesného zánìtu jsou rizikové pro tìlesné zdraví, stejnì tak jako mùže být komplikované hojení „zranìného“ srdce a duše rizikové pro duševní zdraví a zdraví našich vztahù. Hrozí riziko, že bolestné emoce pøevezmou vládu nad myšlením i chováním èlovìka. To je nebezpeèné, neboť pøíliš mocná bolest mùže vést èlovìka ke zraòování sebe èi druhých. Nìkdy i bez ohledu na to, že dotyèný zraòovat vìdomì nechce.
21
1 . ČÁ S T
TROCHA TEORIE
SMYSL PSYCHOROZVODU Bolest není pøíjemná, proè nás tedy matka pøíroda vybavila nìèím takovým? Bolest pøi tìlesném zranìní má svùj hluboký smysl. Upozoròuje nás na to, že je nìjaký orgán v nepoøádku, a nutí nás s tím nìco dìlat. Nutí nás vzdálit se z dosahu toho, co bolest pùsobí, a pøedejít vìtšímu poškození. Pøi tìžším poranìní nás bolest omezí v pohybu, což je nejlepší prevence dalšího poškození. Kdybychom se zlomenou kostí bìhali, mohli bychom si potrhat svaly, nervy a cévy a zpùsobit si mnohem závažnìjší újmu (tøeba vykrvácení a smrt). Bolest je také vodítkem pro léèbu. Signalizuje nám, na co se pøi léèení tìla zamìøit. Nutí nás pouèit se ze situace. Nechceme zažívat nìco tak nepøíjemného, jako je bolest, a to nás vede ke snaze volit v budoucnu bezpeènìjší zpùsoby chování. Nic by nás tak dobøe nemotivovalo k takovým krokùm jako ona.
22
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
Bolest spojená s psychorozvodem má podobný smysl. Je jedním z vodítek v procesu hojení duše a vztahù, které pøináší: 1. Odpoutání partnerù. Umožòuje vzdálení od utrpení a rizik problémového nebo mrtvého vztahu èi od utrpení marného èekání na partnera, který už se nechce vrátit. Obnáší pøijetí skuteènosti, že naše partnerství opravdu skonèilo. Projeví se zmìnou postoje: „Od svého bývalého partnera/partnerky už neèekám nic z toho, co patøí do partnerského vztahu. Nic si nedlužíme. Nepotøebujeme spolu nic partnerského vyrovnávat, øešit ani se mstít.“ K úplnému odpoutání partnerù je nezbytné dokonèení právního rozvodu. Pomùže vypoøádat závazky a uvolnit právní i nìkterá psychická pouta. 2. Oddìlení partnerství (které konèí) od rodièovství (které nadále žije). Dìti, pokud je spolu máme, jsou nerozdìlitelným spoleèným závazkem. Dìti potøebují pro svùj dobrý vývoj spolupráci rodièù. Tomuto kroku bude podrobnìji vìnována kapitola Oddìlení rodièù a ochrana dìtí. 3. Odstup od manželství a bilanci. Manželství skonèilo. Odstup napomáhá hojení. Z odstupu (èasového i prostorového) mùže vypadat pohled na manželství, jeho dary i problémy jinak, než když jsme uvnitø a vše se nás bezprostøednìji dotýká. Mùžeme také zahlédnout faktory, které se podílely na selhání manželství, z jiného úhlu pohledu. Zahlédnout je nìkdy pøinese úlevu, jindy to nemusí být pøíjemné. Pøináší nám to však šanci porozumìt i svému podílu na krachu vztahu a pøíštì jej neopakovat. 4. Nalezení nové identity. Identita je dùležitá psychická opora, která nám pomáhá k zakotvení v životì. Je odpovìdí na otázky: Kdo jsem? Jaký jsem? Ke komu patøím a jak? Co považuji za správné? Na èem stavím vìdomí vlastní hodnoty a sebevìdomí? Co chci? Za koho jsem odpovìdný? Vùèi komu jsem odpovìdný? Rozchodem bývá zpochybnìna osobní identita – „jsem taková, jako si myslím, nebo taková, jakou mì vidí odcházející partner?“ Také èást identity – týkající se patøení do rodiny a manželství – se rozvodem rozpadá. Ztrácím roli partnerky/ partnera a s ní spojené poslání, úkoly, vìdomí své hodnoty, potøebnosti, užiteènosti. Bortí se statut rodiny – významné èásti sociální identity. Vše, co jsme do té doby spoleènì byli, „naše“ rituály, svátky i každo23
1 . ČÁ S T
TROCHA TEORIE
dennost, radosti i problémy. Zbortila se spoleèná koncepce života. Pro okolí pøestáváme být rodina, spoleèenská jednotka. Do nìjaké míry se také mìní rodièovské role (obzvláštì v pøípadech, kdy rodiè nemá dítì v péèi, má s ním omezený kontakt, nebo naopak když se rodiè peèující o dítì stane „rodièem na plný úvazek“). Stojíme pøed nelehkým úkolem vytvoøit si novou, jinak fungující osobní i rodièovskou identitu v porozvodových podmínkách.
FÁZE PSYCHOROZVODU Emoèní vyrovnání se s rozvodem mùže trvat rùznì dlouho. Hodnì záleží na výchozích podmínkách (napø. na tom, zda èlovìk z manželství odešel èi zda byl opuštìn, zda odchod partnera byla oèekávaná záležitost èi blesk z èistého nebe, jak složitý byl rozvod, jakou podporu má v širší rodinì a pøátelích, jaká je porozvodová situace, finanèní zajištìní, bydlení, jak je èlovìk osobnostnì uspoøádán, jaké má strategie pro vyrovnávání se s problémy). Prùmìrná doba vyrovnávání se s rozvodem se pohybuje mezi 1–2 lety. Jak je výše uvedeno, psychorozvod je proces, který má svùj vývoj. Pro úèely této knihy jsem chtìla vytvoøit jednoduchý popis, jak tento proces obvykle probíhá. To by uspokojilo pozùstatky mého medicínského zpùsobu myšlení. Snažila jsem se utøídit své zkušenosti i pátrat v psychologické literatuøe. Obecnì platný model procesu hojení duše jsem však neobjevila. Rùzní autoøi popisují jednotlivé fáze psychorozvodu trochu odlišnì. Odpovídá to zkušenostem z mé práce s klienty i mé osobní. Proces psychorozvodu nemá tak jasné obecné schéma jako hojení tìlesného zranìní. Tìlo se zøejmì chová mnohem standardnìji a medicína to má z hlediska popisu procesù hojení tìla jednodušší. To má své výhody i nevýhody. Nestaèí se øídit odborným doporuèením „co je tøeba dìlat“, ale vyžaduje to vìtší podíl vlastní aktivity „zranìného“ pøi hledání cesty k zahojení. Na té ho mohou ostatní jen doprovázet. Nestaèí jen dodržovat režim, jako když si zlomíme nohu (2–3 dny klid na lùžku, nechodící sádra, následnì 10 týdnù chodící sádra, mírná zátìž, vitaminy, minerály, na konci 10. týdne rtg kontrola, rehabilitace, plná zátìž). Plnit 24
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
doporuèení k hojení duše bohužel nestaèí. Jednotlivé fáze hojení se nedají úplnì oddìlit, obvykle neprobíhají postupnì za sebou a více èi ménì se prolínají. Co však je pro hojení tìlesné i duševní rány pravidlem, je to, že následující stadium nemùže dobøe probìhnout, pokud není dobøe dokonèeno pøedchozí. Dokud není zastaveno krvácení, nemùže dobøe probíhat odstranìní mrtvých tkání a neèistot, neboť by to mohlo narušit krevní sraženinu, která chrání pøed ztrátou krve. Velká ztráta krve ohrožuje život. Dokud bílé krvinky neuklidí poranìný prostor od mrtvých bunìk, bakterií a vnìjších neèistot, není možné, aby dobøe srostly poranìné tkánì. Dokud poranìné tkánì dobøe nesrostou, není možné je zatížit pohybem, který by odpovídal zdravé tkáni, neboť by hrozilo další poškození. Stejnì tak pokud není dokonèené pøedchozí stadium hojení duše, nemohou se dobøe dohojit následující. Je potøeba vrátit se k nejnižším, nedokonèeným krokùm. A k tomu nás obvykle vracejí problémy, které jako by nám život „z nepochopitelných dùvodù stále házel pod nohy“.
Na rozdíl od úrazu tìla nemáme k dispozici objektivizující vyšetøovací metody, které by nám poskytly pøesnìjší informace o postupu hojení. Neexistuje 25
1 . ČÁ S T
TROCHA TEORIE
rentgen na duši. K hojení nestaèí jen dodržovat pasivnì doporuèení odborníkù. Je tøeba si tu cestu aktivnì projít (viz kapitola Odpovìdnost za hojení) a dopøedu mohu jen rámcovì zjistit, co mì mùže èekat. Mé praktické zkušenosti ukazují, že každý prochází touto èástí svého životního pøíbìhu jinak. Jako poradce mohu druhého tímto procesem nebo nìjakou jeho èástí vlídnì doprovázet. Co mohu udìlat, je být na to nìjaký èas s ním a rozumìt mu. Mohu mu poskytnout informace (o procesu hojení, prùbìhu právního rozvodu) a dát doporuèení (jak se slušnì rozejít, chránit dìti a fungovat dál jako rodièe), pokud je chce znát. Mohu mu poskytnout bezpeèný prostor pro vyjádøení jeho emocí èi pomoci najít bezpeèný zpùsob, jak je vyjádøit. Mohu s ním jeho emoce sdílet, podporovat ho v jejich vyjadøování. Mohu mu pomoci objevovat ty, které si neuvìdomuje, obává se jich nebo se stydí je vyjádøit. Pocity mnì i jemu poskytují urèitý kompas, podle kterého se lze orientovat v procesu hojení. Když mi to mùj klient dovolí, mohu jej také konfrontovat s tím, co jeho hojení komplikuje. Pro úèely této knihy si dovolím proces psychorozvodu rámcovì rozdìlit do 4 fází. Popis jednotlivých fází mùže pomoci zorientovat se v emocích a potøebách hojení. Jejich pøijetí je jeden z lékù potøebných k hojení duše. 1. 2. 3. 4.
Odmítání skuteènosti Léèení bolesti Dìlání, pøemýšlení, odpoutání a stabilizace Vytváøení nové identity a nové koncepce života
Popis každé fáze je zakonèen povolením, které pomáhá èlovìku projít daným stadiem. V popisu 1. a 2. fáze se více zamìøuji na partnery, kteøí si rozchod nepøáli (byli opuštìni nebo v pudu sebezáchovy utekli z destruktivního vztahu, pøestože partnery hluboce milovali a bylo obtížné je opustit). Uvedenými stadii psychorozvodu prochází samozøejmì i partneøi, kteøí vztah opouštìjí v souladu se svým pøáním. Mají výhodu v tom, že do procesu vstupují dobrovolnì, a pokud mìli dostatek èasu ke svému rozhodnutí postupnì dozrát, prošli si èástí psychorozvodu èi právním rozvodem již pøed odchodem z domova. Obvykle mají v životì podpory nezávislé na partnerovi. To jim usnadòuje oddìlení. Nìkdy však mívají potíže ve 2. fázi s pøiznáním 26
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
a vyjádøením bolestných emocí, které pak mohou zkreslovat obraz bilance vztahu (viz kapitola Pocity viny) a brzdit dokonèení psychorozvodu.
ODMÍTÁNÍ SKUTEÈNOSTI Pokusím se pøipodobnit situaci duše, otøesené obtížnou životní událostí rozvodu, k otøesu mozku. Pøi vìtším úrazu hlavy se tìlo chrání tím, že vypne vìdomí. Otøesené nervové buòky jsou ve stavu, kdy nejsou schopny dobøe fungovat a pøenášet dobøe informace. Mohly by dodávat informace pøíliš zkreslené a mozek by pak mohl vyhodnocovat situaci neadekvátnì, volit øešení, která by jí neodpovídala a mohla by být nebezpeèná. Mozek se tím chrání pøed riziky špatného fungování a pøed vnímáním pøíliš velké bolesti, která by byla nesnesitelná. I ta by mohla vést k neadekvátnímu, destruktivnímu øešení. Vyøadí tedy z provozu uvìdomování si toho, co se dìje a jak to bolí. Vypne myšlení a vnìjší fungování. Stará se jen o zachování základních tìlesných funkcí a pøežití. Naše chytré tìlo totiž ví, jak moc dùležité je pøežít. A o to se stará vždy na prvním místì. Tuto ochrannou reakci použije mozek na potøebnou dobu, která se odvíjí od míry bolesti a poškození. Pokud je úraz menší, jedná se o pár vteøin. Èím je otøes tìžší, tím hlubší a delší bezvìdomí mùže nastat. Pøi úrazu duše dochází k podobnému ochrannému mechanismu – popírání skuteènosti. I duše má ochranný mechanismus „èásteèné ztráty vìdomí reality“, pokud je nìco z naší reality pøíliš bolestné. Napø. to, že „náš vztah skonèil“. Popírání umožòuje pøežít na základní úrovni a zabránit poškození z nadmìrného náporu emocí. Èím byla situace subjektivnì èi objektivnì bolestnìjší, tím trvá déle nebo je intenzivnìjší. Že se èlovìk nachází v tomto ochranném stadiu, lze poznat napø. podle toho, že situaci prožívá jako zlý sen, ze kterého se co nevidìt musí probudit, a žádá odcházejícího partnera: „Dej mi ještì šanci, všechno bude jiné;“ trvale pozoruje chování partnera, hledá sebemenší náznaky, které by mohly znamenat jeho náklonnost, a snaží se s ním ještì jednou spát… Pokud se partner již odstìhoval, tak vyhledává dùvody navázat s ním znovu kontakt. Každý den èeká, kdy pošle zprávu nebo zavolá. Topí se v myšlenkách, co by mìl udìlat jinak a èím by mohl situaci zachránit. Je pro nìj 27
1 . ČÁ S T
TROCHA TEORIE
tìžké øíci okolí, co se stalo. Nadìje se støídá se zoufalstvím, vztek na partnera se vztekem na sebe.
„Pokud ještì nejsi pøipraven øíci si: ‚Moje manželství opravdu skonèilo,‘ vezmi si èas. Až budeš chtít jít dál a zbavit se utrpení, mùžeš tento bolestný krok udìlat. Nelze to však odkládat do nekoneèna, život by zùstal takovým utrpením, jakým je teï.“
LÉÈENÍ BOLESTI Emoce provázejí celý proces hojení, ale v jednotlivých fázích jsou rozdílné a mají jiný smysl.
28
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
Po otøesu mozku, když je z nejvìtší èásti zažehnáno ohrožení života, se èlovìk probere k vìdomí. Jeho tìlo je už dostateènì silné, aby mohlo dìlat další kroky k zotavení. Nervové buòky a utlumené èásti mozku se postupnì vzpamatovávají z otøesu, ale nefungují ještì optimálnì. Zranìný zaèíná vnímat, ale mùže být zmatený v otázkách, co se s ním dìje, kde je, kdo je. Myšlení a dìlání zatím ještì moc nefungují, ale intenzívnì cítí své pocity. Bolí ho hlava, má závratì, mùže omdlívat. Nezvládá nìkteré èinnosti. Má málo energie, která se spotøebovává na hojení. Mùže mít dokonce psychotické stavy a být nepøíèetnì agresivní, chovat se jako v deliriu nebo jako v záchvatu hysterie. Mùže mít výpadky pamìti na období pøed nebo po úrazu. Po otøesu duše, když už máme sílu unést, že náš vztah skonèil, zaèínáme vnímat bolest této skuteènosti. Ke slovu se také dostávají hlavnì emoce. Myšlení a dìlání zatím naplno nefunguje. Mùžeme být zmateni v otázkách, 29
1 . ČÁ S T
TROCHA TEORIE
co se s námi dìje, kam jsme se to na své životní cestì dostali, kdo teï jsme. Máme málo sil, které se soustøeïují do hojení duše. Vyskytují se prudké výkyvy nálad, pocity zoufalství, bezmoci, bezradnosti, vztek, lítost, pocity ukøivdìní… Emoce bývají z poèátku smìrované pøedevším vùèi expartnerovi (ať už je pøítomen, èi není). „Co vše nám ten bídák provedl, jakej je nemožnej…“ (dle svého doplòte patøiènì výstižná slova). V pozdìjší fázi pøevažuje v prožívání zamìøení se na sebe. Lítost, smutek, obavy, nejistota, pocity ménìcennosti, osamìlost. Èlovìk si pøipadá sám pro sebe jako cizinec a jeho vnitøní prožívání je hodnì vzdálené tomu, co se dìje ve vnìjší realitì. Žije ve svìtì své bolesti. Vzpomíná na krásné zážitky ze vztahu a myslí si: „Nic takového už nikdy neprožiju.“ Obviòuje se: „Kdybych udìlal pro náš vztah více…“ Souží se pochybnostmi o sobì, které odpovídají realitì jen èásteènì nebo vùbec: „Jsem moc tlustá, neatraktivní, hloupá, hysterická, nároèná, v posteli nejsem k nièemu, vydìlávám málo penìz, jsem slaboch…“ Støídá se nenávist k partnerovi s nenávistí k sobì. Mohou se objevit tìlesné reakce, bolesti na hrudi, trávicí obtíže, slabost, problémy se spánkem… Pohled do budoucnosti je zastínìný a zkreslený bouøí emocí. Mùže být plný obav a zoufalství: „Nezvládám bìžné denní èinnosti, které jsem dosud bez problémù zvládala, bojím se, že nedokážu sama zvládnout svùj život, bojím se nocí, víkendù, samoty…“ Postupnì se bouøe emocí utišuje a prožívání se pøibližuje reálné situaci. Jak se rána hojí, pøestáváme tolik vnímat bolest a více vnímáme okolní realitu. Pøes „jizvu èi novou kùži“ už realita vypadá ménì bolestnì a nezvládnutelnì. Pokud jsme byli opuštìni, pøibližnì prvních 6 týdnù je hodnì tìžkých, pak dochází k postupnému vyrovnávání se. Opouštìjící nìkdy ztrácí ve fázi emocí svùj pùvodní náskok proti opuštìnému partnerovi. Nedokonèí procházení zlostí a lítostí nad svými ztrátami. Napø. kvùli pocitùm viny: „Když jsem druhému tak ublížil, tak nemám právo se zlobit nebo se litovat.“ Nebo kvùli domnìnce, že když odchází, tak by mu to pøece nemìlo být líto. Považuje mylnì tyto emoce za zpochybnìní svého rozhodnutí odejít. K neprožití hojivých emocí mùže také pøispìt, když opouštìjící pøechází rovnou do nového vztahu. Neprožité emoce komplikují hojení.
30
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
„Je dobøe, že jsi to pøežila. Je fajn, že jsi. Teï nemusíš nic dìlat! Mùžeš si vzít oddechový èas. Mùžeš jen být a prožívat. Dìlej to tak, aby to bylo bezpeèné pro tebe a tvé dìti.“
DÌLÁNÍ, PØEMÝŠLENÍ, ODPOUTÁNÍ A STABILIZACE Stav pacienta po otøesu mozku se v další fázi hojení stabilizuje. Fungování mozku se pøibližuje normálu. Z pacienta se stává èlovìk práce schopný. Obnovuje své fungování v životì, v práci, ve vztazích, zábavì… Postupnì zkouší, co zvládne. Život mu ještì trochu komplikuje snížená psychická i fyzická výkonnost, závratì. Stav èlovìka po rozchodu, který prošel emoèním hojením, se také zaèíná stabilizovat. Bolestné emoèní stavy postupnì øídnou a ubírají na intenzitì. Zaèíná se více rozhlížet v nové situaci, zjišťuje její možnosti. Funguje v práci, v zajišťování existence. Krùèek po krùèku se odpoutává od života 31
1 . ČÁ S T
TROCHA TEORIE
spojeného s bývalým partnerem. Myšlenky na návrat se už definitivnì vzdal. Zkouší nové vìci, navazuje více kontaktù s pøáteli. Zaèíná brát otìže svého života znovu aktivnì do rukou. Je schopen jasnìji pøemýšlet nad pøítomností, minulostí i budoucností. Prozkoumává možnosti, které má pøed sebou. Pøemýšlí nad pøíèinami krachu vztahu, svém podílu na nìm, souvislostmi s vlastním chováním.
„Mùžeš se úplnì odpoutat.“ „Mùžeš prozkoumat svoji souèasnou situaci, podmínky, výhody a nevýhody.“ „Mùžeš být zvìdavý a intuitivní, vyzkoušet nìco nového sám.“ „Nemusíš se chovat, jako bys byl nemocný, smutný a vzteklý jen proto, aby se o tebe nìkdo staral.“ „Mùžeš o sebe peèovat a nechat o sebe peèovat.“
32
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
„Mùžeš pøemýšlet, co se situací, experimentovat, nacházet hranice své i druhých.“ „Mùžeš myslet za sebe a nemusíš se starat o druhé tím, že za nì budeš myslet.“ „Mùžeš myslet, když cítíš, a cítit, když myslíš. Je dùležité vìdìt, co se s tebou dìje. Umíš cítit, co potøebuješ. Mùžeš dát na vìdomí, že máš vztek.“ „Mùžeš se chovat tak, jak to odpovídá tvému pocitu, a pøesto dostávat pozornost a uznání. Pamatuj pøitom na své bezpeèí a na to, že tvoje svoboda konèí tam, kde bys nerespektoval práva druhého.“
VYTVÁØENÍ NOVÉ IDENTITY A NOVÉ KONCEPCE ŽIVOTA Èlovìk po nekomplikovaném otøesu mozku je plnì zdráv. Fungování nervových bunìk a veškeré funkce mozku se vrací k normálu. Pokud byl úraz tìžší, mùže zanechat trvalé následky, se kterými se smiøuje a uèí žít. Èlovìk si z úrazu bere pouèení. Mìní rizikové strategie svého chování, aby podobnému zranìní v budoucnosti pøedcházel. Nìkdy se také zamyslí nad hlubším smyslem úrazu, zda ho tøeba nezastavil v pøíliš rychlém a vyèerpávajícím životì, v opomíjení svých potøeb. Obdobnì se èlovìk po nekomplikovaném rozvodu vrací ve 4. fázi hojení do svého psychického, fyzického i sociálního normálu. Pokud byl rozvod komplikovaný (v pøedchozích stadiích došlo k vìtší traumatizaci èi komplikacím hojení), mùže vzniknout i na duši vìtší jizva s dlouhodobìjšími èi trvalými následky. S tìmi se uèí žít. V této fázi vnímáme realitu bez emoèní zátìže pøedchozích stadií. Oheò emocí dohoøel. Rozchod pøestane být prožíván jako trest za selhání, ale s porozumìním, že manželství dospìlo do problémù a dál nemohlo fungovat v podobì, ve které bylo. Rozchod nás nauèil nìco o našich silách, rozvinuli jsme nové schopnosti. Více si sebe ceníme. Reálnìji vidíme svùj podíl na obtížích a rozpadu vztahu. Nìkdy si také uvìdomíme svá stará
33
1 . ČÁ S T
TROCHA TEORIE
zranìní, která s problémy ve vztahu souvisela. Nìkdy je díky rozvodové krizi zahojíme. Uvìdomujeme si také více sebe, nìkteré èásti své osobnosti, které se v bývalém vztahu málo projevovaly, napø. zapomenuté sny, touhy, opuštìné koníèky. Nìkteré mohou být zdrojem inspirace na další životní cestì. Mùžeme objevit i úplnì nové èásti svého „Já“, které jsme dosud neznali. Jsme svobodnìjší a více sami sebou. Pouèili jsme se z „krizového vývoje“ a dìláme ve svém životì zmìny, které pomáhají snížit riziko problémù do budoucna a pøedcházet další bolestné ztrátì. Uèíme se opìt riskovat dùvìru ve vztazích. Naše rozhodování o budoucnosti a dalším partnerství je svobodnìjší než v pøedchozích stadiích pod tlakem nezahojených ran. Lépe si uvìdomujeme, co od partnerského vztahu èekáme, a naše oèekávání jsou více realistická. „Mùžeš si vyzkoušet, kdo jsi.“ „Mùžeš mít svùj názor na svìt.“ „Mùžeš být takový, jaký jsi.“ „Je pro tebe dobré, když si sám objevíš následky svého chování.“ „Mùžeš rùst.“
POTŘEBNÉ AKTIVNÍ KROKY Nìkteré èásti rozvodové rány vyhojí èas spontánnì. Nìkteré však vyžadují aktivní léèebné kroky. Jinak hrozí, že se rána „zanítí“. Léèba zranìné duše po rozvodu se v trendu moderní doby trochu podceòuje. Nedáváme si èas, nìkdy ani nevíme, co je k hojení potøeba, nìkdy k hojivým krokùm nemáme dostateèné pochopení a podporu svého okolí. Co považuji za potøebné aktivní kroky k zahojení rozvodové rány? n
Pøiznání si skuteènosti, že manželství definitivnì skonèilo Dále již nebude fungovat, existovat, bez ohledu na to, že si tøeba jeden z partnerù jeho skonèení pøeje více a druhý ménì. Pøiznání si této bolestné reality neznamená rezignovanì se podvolit tlaku. Jde o vnitøní 34
TROCHA TEORIE
1. ČÁST
pochopení a pøijetí, že je rozvod pro oba partnery (i dìti) menším zlem než udržení manželství. Rána na duši se nemùže zaèít hojit bez pøijetí tohoto faktu. Pro mì osobnì to byl jeden z nejtìžších krokù pøi mých rozchodech. Pomáhala mi slova z knížek B. Helingera (2000), která vám v trochu upravené podobì nabízím. Mnohokrát jsem si je øekla v duchu. Dokud mi „drhla“, vìdìla jsem, že ještì nejsem úplnì rozhodnutá se rozlouèit. Když jsem byla schopna øíci je nahlas i svému expøíteli, cítila jsem, že už tomu vìøím. „Je mi líto, že se nám to nepovedlo.“ „Pøijímám všechno dobré, co jsi mi dal. Bylo toho hodnì a vážím si toho.“ „Vše, co jsem ti dala, dala jsem ti ráda a je tvoje.“ „Pøijímám svùj podíl odpovìdnosti na tom, co se nám nepovedlo, a nechávám ti tvùj podíl.“ n
Prožití emocí Pøiznání konce otevírá cestu hojivým emocím truchlení. Pøedevším zlosti a lítosti. Dokud jsme v 1. stadiu, prožíváme obvykle zlost jen mìlce. Vìtšinou z ní máme obavy, neboť nás pøíliš vzdaluje od bývalého partnera. Prožití emocí je potøebné k zahojení rány na duši, vyrovnání se s touto životní ztrátou, k vyèištìní optiky, pøes kterou se díváme na svìt. Umožní nám odpoèinout si, nabrat trochu síly pro další kroky, projít strachem a pøekonat jej. Prožití hojivých emocí je další nezbytný krok k zahojení (viz kapitola Prostì to bolí).
n
Stabilizace v nové životní situaci a bilance z Stabilizace v nové životní situaci. Nezbytné zabezpeèení základních životních potøeb, bìžného provozu, péèe o dìti. Rekonstrukce životního stylu, vytvoøení nové osobní identity. Je samozøejmì dùležité, aby péèe o dìti byla pøimìøená jejich vìku a fungovala i v pøedchozích etapách rozchodu rodièù. z Bilance. Co jsem vlastnì ztratil? Co mi zùstává? Co jsem dal a co jsem dostal? 35
Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.
