Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Josefově Královéhradecký kraj - Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Město Trutnov – Městský úřad Trutnov Obec Horní Maršov Správa Krkonošského národního parku Veselý výlet si Vás dovolují pozvat na celostátní seminář k problematice lidového stavitelství
Vliv odchodu původního obyvatelstva a změn životního …….stylu venkova na současnou stavební podobu a…... mmnnperspektivy historických vesnických sídelnnmm
který se uskuteční ve dnech 12. – 14. září 2012 v Horním Maršově, okr. Trutnov
……….….…………….Program a časový rozvrh semináře…….….…………………. ………………………………………………………………………………………………………… • Středa 12. 9. : 9.00 – 13.00 příjezd a ubytování účastníků 9.00 – 13.00 prezence v předsálí výtvarného sálu Základní školy 13.00 – 13.30 slavnostní zahájení semináře 13.30 – 15.30 I. blok jednání (1. část) • RNDr. Pavel Klimeš, OSVČ, Horní Maršov Region východních Krkonoš z pohledu vývoje kulturní krajiny • Spathová Jana, PhDr. + Sluštíková Hana, Krajský úřad Zlínského kraje Zlín Jsme tady doma ? • Martin Mešša, PhDr., emeritní specialista ÚĽUV Bratislava Neúspešný projekt na dodržiavanie regionálnych specifík v architektúre regiónov Slovenska z konca 20. storočia • Ing. Jan Kruml, autorizovaný architekt, Brno Edice publikací Venkovské stavby • Tempír Zdeněk, Ing., CSc., emeritní specialista Národního zemědělského muzea Praha Několik poznámek k tématu z hledisek historie zemědělství 15.30 – 16.30 společná prohlídka renesančního hřbitovního kostela Nanebevzetí Panny Marie a fary v Horním Maršově 16.30 – 19.30 I. blok jednání (2. část) RNDr. Pavel Klimeš, OSVČ, Horní Maršov Obnova kulturních památek východních Krkonoš a vytváření turistických cílů Matuszková Jitka, PhDr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Brně Turismus, jeden z vlivů formujících proměny staveb Paterová Vladimíra, Ing. arch., NPÚ, územní odborné pracoviště v Josefově Od letní boudy po moderní horský hotel – vývoj rekreačních objektů na území Krkonoš Mgr. Vladimír Majtan + Mgr. Zuzana Štancelová, Krajský pamiatkový úrad Žilina, Obrazy drevenej dediny v 21. storočí Milan Blahút, Bc., Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Filozofická fakulta, katedra etnológie a etnomuzikológie Transformácia tradičného obydlia na chalupy na príklade obce Beluj Berková Jana, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze Vliv výměny obyvatelstva po roce 1945 na podobu vesnické zástavby na Kokořínsku Bureš Pavel, PhDr., NPÚ, ústřední pracoviště v Praze + Šnejd Daniel, Ing., NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích + Tejmar Lumír, Ing., Památková inspekce Ministerstva kultury ČR Mirkovice č. p. 1 19.30 – 20.00 večeře v jídelně Základní školy 20.00 – 24.00 diskusní večer ve výtvarném sále Základní školy • Čtvrtek 13. 9. : 8.30 – 19.00 exkurze – za historickou venkovskou zástavbou Krkonoš
doprava zajištěna autobusy, společný oběd v průběhu exkurze 19.00 – 20.00 večeře v jídelně Základní školy 20.00 – 24.00 společenský večer v sále hotelu U zámku • Pátek 14. 9. : 8.30 – 13.30 II. blok jednání Ing. Jan Kirschner Ph.D., SEM Přátelé Herlíkovic o.s. Historie a současnost obce Hackelsdorf/ Herlíkovice (střední Krkonoše) Kovářů Věra, PhDr., Slovácké muzeum v Uherském Hradišti Území jižní Moravy obývaná původně německým obyvatelstvem a jejich proměny Alena Dunajová, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Brně Německý jazykový ostrov na Vyškovsku Kaláb Jiří, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Olomouci Proměna Jesenicka a Javornicka v posledním půlstoletí Svobodová Jana, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze + Mgr. Martin Tichý, Ústav pro studium totalitních režimů Praha Vrátno – rozkulačená vesnice Novák Pavel, PhDr., CSc. Národní zemědělské muzeum Praha, Muzeum českého venkova zámek Kačina Kolektivizace zemědělství a její odraz v urbanismu a architektuře vesnic v chráněné krajinné památkové zóně Žehušicko Foud Karel, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Plzni Architektura a urbanismus venkovských sídel jižního Plzeňska za etnickou hranicí v proměnách času Tykal Roman, Měčín, Česká národopisná společnost Staré venkovské rody a jejich usedlosti z jižního Plzeňska Belisová Natalie, Mgr., Správa NP České Švýcarsko Krásná Lípa Poválečné osudy osad v Českém Švýcarsku Ledvinka František, PhDr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Ústí n. L., Soubor lidové architektury Zubrnice Poválečné změny ve tváři venkova na Ústecku Efler Tomáš, Ing. arch., Fakulta architektury ČVUT Praha, Ústav památkové péče Proměny venkovských sídel Českého středohoří na příkladu vesnické památkové zóny Merboltice 13.30 – 14.30 zakončení semináře oběd v jídelně Základní školy
………………………….. Instrukce pro autory příspěvků… ……………….. ………………………………………………………………………………………………………………………….. • • • •
délka referátu maximálně 20 minut délka diskusního příspěvku maximálně 5 minut vybavení projekční technikou – počítačový dataprojektor autoři referátů své příspěvky na elektronických nosičích předají v průběhu, semináře, popřípadě v jiném dohodnutém termínu pořadatelům k přípravě sborníku, příspěvky nejsou honorovány a sborník je distribuován zdarma
…..….………………………Tématické zaměření semináře,,……………………………. ………………………………………………………………………………………………,,…………………………..
Již od roku 1994 organizuje Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze, společně s územními pracovišti NPÚ, odborné semináře tematicky zaměřené na problematiku poznání, ochrany a rehabilitace lidového stavitelství, vesnických sídel a kulturní krajiny venkova, na jejichž pořádání se podílejí rovněž místně příslušné orgány státní správy a samosprávy i další instituce. Snahou pořadatelů těchto dnes už tradičních setkání specialistů památkářů, muzejníků, architektů, národopisců, pracovníků ochrany přírody i jiných příbuzných organizací a oborů, včetně zástupců krajů, měst a obcí, je zprostředkovat nové poznatky i praktické zkušenosti v širokém mezioborovém spektru a vytvořit tak platformu pro vzájemně přínosnou komunikaci a sjednocení názorů na některé sporné otázky. Téma letošního semináře – Vliv odchodu původního obyvatelstva a změn životního stylu venkova na současnou stavební podobu a perspektivy historických vesnických sídel – je dlouhodobě aktuální, ale stále poněkud opomíjené a nedostatečně řešené. Přitom politické, ekonomické, sociální a kulturní změny, probíhající z historického hlediska ve velmi krátkém časovém úseku s různou intenzitou od konce 2. světové války, zasáhly venkov, venkovská sídla a jejich obyvatele z celospolečenského pohledu asi nejsilněji a nejradikálněji. Hluboká násilná transformace hospodářského systému, zásadní proměny v pozemkové držbě a vlastnických vztazích spojené s rozkladem sociální struktury a přerušením kulturní kontinuity vesnice uskutečňované po roce 1948 znamenaly velice rychlý a nevratný konec tradičního života a obrazu venkova i kulturní krajiny. K tomu je nutno přičíst nucenou výměnu, respektive vysídlení původních obyvatel na rozsáhlých územích až třetiny plochy Čech a Moravy v poválečných letech, ať už z důvodu odsunu německého obyvatelstva, vytvoření širokého pohraničního pásma nebo vzniku rozlehlých vojenských prostorů. Převratné politické, ekonomické a společenské změny u nás i v celé východní Evropě po roce 1989 se pochopitelně projevily i na venkově, zejména opětovnými zvraty v majetkové struktuře a později rovněž začleněním našeho státu do společného hospodářského prostoru v rámci rozšířené Evropské unie se všemi pozitivy a negativy tohoto kroku. Důsledkem uvedeného i pokračováním předchozího vývoje jsou mimo jiné útlum a poměrně značná proměna preferovaných komodit v zemědělské výrobě (dopady zemědělské politiky Evropské unie), jen minimální návrat restituentů pozemků k individuálnímu zemědělskému hospodaření, nepříznivé demografické tendence (ztráta pracovních příležitostí jako průvodní jev ekonomické transformace, projevující se odchodem obyvatel venkova do měst), diskriminační finanční a administrativně správní politika státu aj., jež v souhrnu znamenají v poválečné historii již druhý výrazný zásah do způsobu života a myšlení zdejších obyvatel. Logickým vyústěním je postupná ztráta vztahu k půdě, hrdosti na dědictví po předcích i úcty k jejich práci, kterou po generace vytvářeli hodnoty, jež mnoha obyvatelům venkova dnes prakticky již nic neříkají. Tyto dlouhodobé trendy se pochopitelně rovněž opět podstatně promítly do stavební podoby vesnických sídel i tvářnosti kulturní krajiny. Konkrétně jde zejména o ještě znatelnější příklon k městské formě bydlení, nekontrolovaný a neregulovaný růst suburbií a průmyslových zón a především živelný vznik do sídelního prostoru venkova násilně implantovaných satelitních obytných souborů postrádajících jakoukoliv urbanistickou koncepci, o vazbě na prostorové vztahy v krajině ani nemluvě. Z architektonického hlediska lze současnou intenzivní stavební aktivitu na venkově obecně charakterizovat jako chaotickou, pokleslou, nevzhlednou, někdy až esteticky zvrácenou, inspirující se katalogovými vzory z celého světa (což stavební firmy přizpůsobující se tomuto „vkusu“ dále rozvíjejí) a zcela rezignující na inspiraci původní životaschopnou vesnickou tvorbou. V tomto duchu jsou pochopitelně realizovány rovněž úpravy starších stávajících, často i historicky hodnotných staveb. Tak se tento bezduchý stavební styl stává normou a je přejímán dalšími a dalšími stavebníky. Výsledkem je postupná zřetelná proměna jedinečného prostředí vesnic i krajiny venkova, ztráta jejich autenticity, přívětivosti, osobitosti i malebnosti, estetická devastace, patrný úbytek památkového potenciálu a evidentní bezradnost v řešení přístupu k dalšímu rozvoji venkovského prostoru. Smyslem a záměrem semináře by mělo být pokusit se hledat příčiny současné nepříliš radostné reality stavební podoby venkova a na druhé straně se rovněž zabývat východisky z této situace, naznačit možné cesty a způsoby na zachování architektonického i urbanistického dědictví a kulturní identity vesnických sídel, smysluplného využití a začlenění historické zástavby do současného života i ke kultivaci nové stavební tvorby na venkově, popřípadě v širší perspektivě vyvolat diskusi k těmto závažným otázkám.
………………….Základní organizační informace pro účastníky…………………. …………………………………………………………………………………………………………………………..
• Datum konání: středa 12. – pátek 14. září 2012 – pro účastníky semináře ze vzdálenějších míst a ze zahraničí nabízíme možnost ubytování již od úterý 11. září (dle přihlášek) • Místo konání: Horní Maršov – výtvarný sál místní Základní školy, nepřehlédnutelná budova školy je situována stranou hlavní komunikace nedaleko centra obce poblíž kostela, Horní Maršov je typická historická krkonošská řadová lánová ves rozložená v údolí řeky Úpy založená patrně někdy ve 2. polovině 13. století (první písemná zmínka je z r. 1466), dnes je významným rekreačním, společenským a kulturním střediskem s infocentrem a galerií Veselý výlet a turistickým východiskem do východní části Krkonoš • Ubytování: Penziony Pod Třešňovkou, Kneifel, U Hlaváčů a Hotel U zámku – všechna jmenovaná ubytovací zařízení jsou situována nedaleko od sebe přímo ve středu obce poblíž Obecního úřadu, ubytování je ve 2-4 lůžkových pokojích v ceně 350-400 Kč - osoba/noc se snídaní, budova Základní školy je vzdálena cca 400 m • Stravování: snídaně – v ubytovacích zařízeních v rámci ceny obědy a večeře – společné v jídelní Základní školy + během exkurze, cenové relace 60-80 Kč (stravenky budou distribuovány při prezenci dle individuální závazné objednávky) • Doprava: vlastními dopravními prostředky – Horní Maršov leží na frekventovaném hlavním silničním tahu z Trutnova do Pece pod Sněžkou, respektive na Horní Malou Úpu – Pomezní boudy a do Polska, jedná se o jednu ze dvou nejdůležitějších přístupových komunikací do nitra Krkonoš, parkovací plochy jsou součástí jednotlivých ubytovacích zařízení autobusem – Horní Maršov má poměrně dobré autobusové spojení s cca 15 km vzdáleným Trutnovem, kam lze dojet jak autobusem tak vlakem, pořadatelé jsou schopni v odůvodněných případech na základě předchozí telefonické domluvy zajistit odvoz z Trutnova do místa konání semináře • Účastnický poplatek: 200,- Kč – bude vybírán při prezenci (poplatek bude použit především k uhrazení nákladů na organizační a technické zabezpečení akce apod., ubytování a stravu si dle závazné objednávky hradí účastníci individuálně)
Kontaktní adresa pro eventuální dotazy a informace : PhDr. Pavel Bureš, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 – Malá Strana tel.: 257 010 255, mobil: 724 663 562 e-mail:
[email protected]
,,,,,,,,.Jako každoročně se pořadatelé těší na Vaši účast!..,.,...,..,,.
