Projekt Sureuro-NAS
Město HAVÍŘOV a MRA s.r.o. Havířov v projektu SUREURO-NAS 1. Všeobecní prezentace Město Havířov je situováno na Severní Moravě (vzdálenost od Ostravy = 20 km), ve východní části České republiky, nedaleko od polských hranic (20 km).
1
Projekt Sureuro-NAS
Region, ve kterém se město nachází, položil základy svého rozvoje v oblasti těžby a zpracování uhlí a dalších tradičních odvětvích těžkého průmyslu (hutnictví). Havířov, založený v r. 1955 na území původních sedmi obcí, je nejmladším z nově založených českých měst (3 200 ha, 88 000 obyvatelů).
Od sametové revoluce (1989) musí tento region, vzhledem ke krizi jeho tradičních průmyslových odvětví, čelit hluboké ekonomické recesi (nezaměstnanost > 20%). Hlavním problémem pro veřejné představitele je najít vhodná řešení pro rekonverzi: • Vytvářet pracovní příležitosti. • Podporovat nové ekonomické aktivity vytvářením malých a středních podniků, zejména v oblasti služeb a nových technologií s vyšší přidanou hodnotou. • Zlepšovat kvalitu života pro obyvatele. • Změnit a obnovit image obchodní značky regionu. Z architektonického hlediska Havířov odráží vývoj bydlení v České republice od poloviny 50. let. První postavená obytná část města byla koncipována jako samostatní obytní soubor, ve kterém nebylo problém najít všechnu občanskou vybavenost a služby. Fasády byly dekorované ve stylu čistého socialistického realismu a nosné vnější stěny byly stavěny z cihel. Bydlení postavené v pozdějším období, v 70. a 80. létech, nedosahuje stejnou úroveň kvality. Koncepce téměř všech panelových bytových domů vycházela ze základu stejné panelové technologie a urbanistická stránka těchto předměstských čtvrtí byla zanedbána.
2. Aktéři v bydlení 90% bytového fondu v Havířově patří do sektoru nájemného bydlení. V současnosti sdílejí toto vlastnictví tři rozhodující subjekty: a. Statutární město Havířov s počtem bytů 7 660 (správu zabezpečuje jeho bytová společnost, MRA s.r.o. - partner v projektu SUREURO-NAS). b. Stavební bytová družstva (10 320 bytů). c. OKD (Ostravsko-karvinské doly) (11 120 bytů). Před rokem 1993 vlastnictví i správa městského bytového fondu podléhalo stejnému aktérovi - státu. Avšak stát-vlastník a stát-správce byli vzájemně jakoby vzdáleni, což se na bytovém fondu velice negativně projevilo. V roku 1993 převedl stát své vlastnictví bytů na obce, ale ceny nájemného zůstali stále zcela regulovány státem.
2
Projekt Sureuro-NAS
Od roku 1995 může být výše nájmu v nově postaveném nájemném bytovém fondu oproti regulovanému základu zdvojnásobená nebo ztrojnásobená. Tato možnost ale stále chybí u stávajícího starého bytového fondu. Na počátku roku 2001, dal nový právní rámec obcím příležitost začít politiku obnovy v širším měřítku díky novému systému vytvořenému kombinací hypotekárního úvěru a státní subvence, kterým se snížila úroková míra a prodloužila doba splácení. Avšak nemožnost aplikace vyššího nájmu u obnovovaného starého bytového domu zpomaluje rozvoj této politiky obnovy, třebaže je to proces nezbytný. Tím se stává tento proces sanace a obnovy rozhodující měrou závislý jen na finančních zdrojích vlastníka či na zdrojích ze státních dotací.
3. Sídliště “ nový ” Šumbark “Nový” Šumbark byl vystavený v 70. až 80. létech, z důvodu naléhavé potřeby řešit bydlení pro zaměstnance OKD a hutí. Státní prioritou v té době byla rychlá výstavba bytů a použití panelových technologií mělo pomoci urychlit tempo výstavby. Stát ale nebudoval ve stejném čase občanské vybavení, ani infrastrukturu pro terciární sféru, i když obě jsou pro obytnou zónu potřebné. Současná demografická struktura obyvatel sídliště je různorodá, protože byty byly přidělovány občanům všech sociálních vrstev. Aby se zabránilo rozvrstvování stávající struktury a odlivu sociálně silnějších skupin obyvatel, je snahou města zlepšovat, rozvíjet, “humanizovat” současný stav sídliště (doplnit občanskou vybavenost a služby, dotvořit vnitroblokové prostory, upravit a vybavit vnější plochy,...). V srpnu 1998 Městské zastupitelstvo rozhodlo zahájit program revitalizace sídliště Šumbark, především jeho části postavené v 70.-80. létech.
Národní pilotní projekt SUREURO-NAS HAVÍŘOV-MRA s.r.o. 4. Pilotní soubor projektu SUREURO-NAS a charakteristiky vybraných bytových domů Skupina bytových domů vybraných pro projekt Sureuro-NAS (pilotní soubor) představuje ucelenou problémovou oblast. Jde o 3 bytové domy nacházející se na ulici Jedlová 2, 4, 6. Tyto domy jsou ve výlučném vlastnictví města Havířov. a) Popis pilotního souboru : Vybrané bytové domy jsou součástí nedokončené části “nového” Šumbarku. Nacházejí se na samém okraji ukončené výstavby. Prostory v okolí domů jsou neudržované a bez definovaného využití, při tom tyto prostory představují významnou plochu. Situaci ztěžuje fakt, že v těsném sousedství domů se nachází ochranné pásmo vysokého napětí. Tato lokalita je snadno dostupná spojení MHD.
3
Projekt Sureuro-NAS
b) Charakteristika bytových domů Jedná se o tři stavebně shodné věžové panelové domy (stavěné v technologii OP 01.13). Domy byly uvedeny do provozu v r. 1992. Domy jsou 12-podlažní a v každém je 60 bytů (48 x 3+1 a 12 x 1+0). Každé obytné podlaží má stejné rozdělení bytů (3 x 3+1 a 1 x 1+0). V přízemí se nachází vstupní hala, nebytové místnosti a sklepní boxy. Technický stav nosné konstrukce domů je dobrý, bez specifických problémů panelových vad. U všech třech domů se ale projevuje často se vyskytující problém plochých střech – zatékání. Vzhledem na vysokou koncentraci obyvatel v domech, představují významný problém vstupní dveře. Počáteční koncepce vstupních hal byla neuspokojivá – domy mají dva vstupy, pro přístup k výtahům nebo schodišti musí obyvatelé projít prostory v přízemí, které jsou úzké, nepřehledné a mohou být nebezpečné. c) Charakteristika obyvatel Pilotního souboru Vzhledem k velikosti bytů (většinou 3-pokojové), obyvatelé žijící v těchto bytech jsou spíše průměrně až dobře ekonomicky situováni. Ani při poměrně vysoké koncentraci (cca 180 obyvatel na jeden dům, což za všechny tři domy činí 540 obyvatel) nejsou registrovány významné problémy.
5. Identifikované problémy Pilotní projekt je charakteristický poměrně vysokou hustotou obyvatel na malém místě. V rámci globálního projektu obnovy je důležité řešit následující problémy: - Využití vnějších prostor mezi budovami tak, aby se minimalizovaly konflikty mezi generacemi a vytvořili se podmínky pro “udržení lidí mimo společné části a schodiště”: - Hřiště, - Sportoviště pro dospělé , - Zóny pro odpočinkové aktivity (vycházky,...), - Vytvořit pracovní příležitosti, pronajmout volné prostory ve společných částech se separací vstupů do bytů a do komerčních prostor, - Zvýšit spolehlivost a bezpečnost vstupů s ohledem na vysokou frekvenci pohybu osob, - Bojovat proti anonymitě společných prostor domů, - Vyřešit negativní působení mladých, kteří obsazují společné prostory (drogy,...), - Vyřešit problém bezpečnosti v okolí domů v nočních hodinách, s cílem zabránit vandalismu, - Hledat pro obyvatele aktivity mimo bytů, aby se znovuvytvořily a posilnily sociální vztahy mezi nimi, a aby se zvýšila sociální samokontrola, - Najít případné komerční využití ploch pro vytvoření pracovních příležitostí. Všechny problémy, které je třeba vyřešit s cílem dospět k trvale udržitelné obnově v tomto souboru, bude muset správce propojit proces obnovy s: - řešením sociálních problémů - bezpečnost bude v jádru procesu. - zvýšením profesionality výkonu správy zblízka (správci domů + agentura). Trvalá udržitelnost obnovy by měla zahrnovat významné zlepšení kvality poskytovaných služeb. - integrací kultury dlouhodobého udržování, se zohledněním denních úkolů a aktivit, které mají být realizovány zaměstnanci správy. - bojem proti anonymitě vnějších prostranství (parkoviště, zelené prostranství, hřiště,...) a jejich slabé správě. Návrh řešení bude muset integrovat významné změny v této správě. Části prostředí života obyvatel je zapotřebí uvažovat jako neoddělitelné a problémy spravovat globálně (od správy spotřeby vody na úrovní bytů, po správu odpadu na vnějších prostranstvích).
4
Projekt Sureuro-NAS
6. Program prací obnovy na souboru Jedlová 2-4-6 v rámci projektu SUREURONAS – krok za krokem. 1. Zadání zpracování energetického auditu pro dům Jedlová 4. 2. Vyčíslení tabulkových nákladů na restrukturalizaci meziblokových prostor pro pilotní soubor Jedlová – podle projektu regenerace panelového sídliště Šumbark. 3. Vypracování zadávací dokumentace pro restrukturalizaci vstupních hal. 4. Zapracování přijatých rozhodnutí v souvislosti s pracemi „energetické úspory“ a „okna“ (výstupy z energetických auditů a posouzení oken) do tabulky „Definice Programu“. 5. Poskytnutí pro MRA podkladů pro definici programu „Rezidencializace“. 6. Poskytnutí pro MRA podkladů k témě „restrukturalizace vstupních hal“ – definice programu/použití materiálů. 7. Vypracování předběžného zadání programu obnovy. 8. Příprava návrhu změny etapizace Regulačního plánu regenerace panelového sídliště Šumbark II. 9. Schválení předběžného programu obnovy Radou města. 10. Organizace a realizace setkání s ministerstvy ohledně možného financování (MMR, MPO, MŽP). 11. Definitivní zadání pracovního programu schváleno městským zastupitelstvím. 12. Projednání a schválení změny etapizace Regulačního plánu revitalizace panelového sídliště Šumbark II, včetně definitivního zadání programu schváleného zastupitelstvem města. 13. Po schválení zastupitelstvem města – výběr projektové kanceláře pro zpracování projektové dokumentace a technického zadání. 14. Schůze s nájemníky: prezentace programu obnovy. 15. Detailní projektová dokumentace pro provedení rekonstrukce vstupních hal, včetně stanovení použitých materiálů, stavební řízení. 16. Realizace překládky vodorovných rozvodů ve vstupních halách Jedlová 2-4-6. 17. Realizace první fáze rekonstrukce vstupních hal (Jedlová 4, 6). 18. Pokračování rekonstrukce vstupních hal (Jedlová 2). 19. Zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení „Rezidencializace“. 20. Realizace „Rezidencializace“.
5
Projekt Sureuro-NAS
7. Příklady přípravních prací realizace pilotního souboru – Etapa projektových prací. Projektový návrh týkající se rekonstrukce vstupní haly na Jedlové 6; s prostorem pro správce domů.
Návrh na “privatizaci” veřejných prostor, rekvalifikaci zelených ploch a bezprostředního okolí bytových domů (“rezidencializace”).
Francis DEPLACE, SUREURO WP5 leader Eva PRVÁ, Delphis Bratislava Pavel MERTA, MRA s.r.o.
6
