Mini příručka pro majitele štěněte Chovatelská stanice Od Koldínské kapličky

Mini příručka pro majitele štěněte Chovatelská stanice Od Koldínské kapličky

Chovatelská stanice Od Koldínské kapličky 1


Zdravíme novopečené majitele Maďarského ohaře. V této knížečce jsme se snažili shrnout to nejzákladnější z výchovy štěněte. Těm zkušenějším asi k ničemu nebude, začátečníkům, doufám, alespoň trochu pomůže. Jarda, Tereza a Tomáš Nováčkovi Chovatelská stanice Od Koldínské kapličky Navigace Mini příručka pro majitele štěněte Chovatelská stanice Od Koldínské kapličky .............................................. 1 Než si štěně přineseme domů ........................................................................................................................ 4 Zároveň si již před příchodem štěněte připravte potřebnou výbavu. ............................................................. 4 Obojek ....................................................................................................................................................... 4 Vodítka ...................................................................................................................................................... 4 Pelíšek........................................................................................................................................................ 5 Misky ......................................................................................................................................................... 6 Hračky ....................................................................................................................................................... 6 Kartáč na srst ............................................................................................................................................. 6 Náhubek neboli košík ................................................................................................................................ 6 Po příchodu štěněte........................................................................................................................................ 7 Domácí výcvik........................................................................................................................................... 7 Zásady výchovy ......................................................................................................................................... 7 Vývoj z hlediska etologie .......................................................................................................................... 8 Schéma výchovy a základního výcviku ..................................................................................................... 8 Štěněčí období (od odstavu do 6. měsíce věku) ........................................................................................ 9 Dorostenecké období (od 6. měsíce do dospělosti) ................................................................................... 9 Pohyb a výcvik mladého psa ................................................................................................................... 10 Péče o srst a koupání psa ............................................................................................................................. 11 Čištění uší:................................................................................................................................................ 11 Čištění oči: ............................................................................................................................................... 11 Péče o chrup: ........................................................................................................................................... 11 Zastřihování drápků: ................................................................................................................................ 12 Zásady správného krmení ............................................................................................................................ 12 Proč granule? ........................................................................................................................................... 13 Jak poznat kvalitní krmivo? ..................................................................................................................... 13


Než si štěně přineseme domů Nejprve je dobré se zaměřit na samotné zařízení bytu. Na štěně zde číhá řada nástrah, které musíme odstranit z jeho dosahu, aby se nestalo, že si pejsek vyzkouší ostrost svých rostoucích zubů na elektrickém kabelu, jedovaté rostlině, nebo pytli s pracím práškem. Dalším lákadlem bývá velmi často odpadkový koš, mycí prostředky, malé předměty, které může spolknout, nebo vše, co lze roztrhat (ne každé štěně roztrhané kousky vyplivne a nespolkne). A pokud máte zahradu, tak kromě již zmíněných rostlin věnujte pozornost především kvalitě oplocení. Malé štěně se totiž protáhne opravdu téměř všude a neštěstí je na světě. Nezapomeňte dále zabezpečit uskladněné potraviny (zejména brambory, cibuli a čokoládu, které mohou způsobit až otravy) a zejména psí krmivo. Případy nestřežené konzumace několika kg granulí na posezení, které většinou končí přivoláním veterináře k funícímu nafouklému zvířeti, rovněž nejsou ničím neobvyklým. Přestože se jistě snažíme věnovat našim pejskům co nejvíce času, asi nikdy se nevyhneme situaci, kdy pes zůstane sám doma. Malé štěně je zvídavé, má tendenci vše okusovat a nosit. Proto pokud chcete mít absolutní jistotu, že během vaší nepřítomnosti k žádnému „incidentu“ nedojde, umístěte štěňátko do dostatečně velké drátěné ohrádky nebo klece. Tvrzení, že izolací psa do klece je týrání zvířat, patří k předsudkům. Ohrádka (klec) štěněti zajišťuje pocit bezpečí a stává se jeho osobním doupětem. Umístěním misky s vodou, pelíšku na spaní, hračky nebo žvýkací kosti poskytnete pejskovi vše, co potřebuje.

Zároveň si již před příchodem štěněte připravte potřebnou výbavu. K základní psí výbavě patří: Obojek Vhodné jsou pro všechna plemena ohařů spíše obojky široké (neškrtí tolik). Je v podstatě jedno, zda se rozhodnete pro kožené nebo textilní. Mějte vždy na paměti, že pod dobře nasazený obojek byste měli pohodlně zasunout dva prsty. V žádném případě nepoužívejte na běžné vycházky stahovací řetízky. Srst pod nimi velmi trpí. „Stahováky“, jak se jim říká, jsou v prodejnách se zvířecími potřebami doporučovány na výcvik. Při používání dvou druhů obojků (vždy na každou činnost jiný) váš pes brzy již při pouhém navlékání pozná, kdy se jde na procházku a kdy cvičit. Na žádném obojku by neměla chybět identifikační známka (mosazný nebo ocelový plíšek), na němž je vyryto jméno psa a vaše telefonní číslo. Doporučujeme: řetízkový stahovací obojek na výcvik, kožený či BioThane (odolný, snadno čistitelný) na vycházky Vodítka Při výběru vhodného vodítka byste vždy měli vzít v úvahu, k jakému účelu jej budete používat. Velmi praktická na vycházky jak městem, tak přírodou jsou vodítka přes rameno tzv. sportovní,


hojně používaná i v myslivecké praxi. Mohou být opět kožená, textilní, vyrobená z nylonu či různě kombinovaná. Většinou jsou opatřená kovovými oky a karabinkami. Pro výstavní účely se používají tzv. vodítka výstavní. Jde o jednoduchá, spíše tenčí vodítka, fungující na principu smyčky, která zcela nahrazuje použití obojku. Barvu je nejlépe přizpůsobit zbarvení srsti psa. Kožené obojky a vodítka jsou sice dražší, zato bývají ve velmi hezkém a decentním provedení na rozdíl od např. křiklavých barev textilních vodítek a k MOK se kožený „hodí“. Chraňte je však před deštěm, neboť po promočení ztvrdnou a voda zanechává mapy. Pelíšek Při výběru vhodného pelíšku je dobré věnovat velkou pozornost materiálu, z kterého jsou vyrobeny, protože textilní pelíšky lákají štěňátka k cupování. Kvalita materiálu a provedení tudíž musí být hlavním kritériem při pořizování. První pelech doporučujeme levný, neboť štěňátko z něj rychle vyroste nebo ho zničí. Nám se osvědčil pelech šitý na míru, kde se dají vnitřní polštáře vyndat a obal vyprat v pračce. V případě zájmu na facebooku šije paní Renata Smolíková na míru.

K nejčastějšímu typu psích pelíšků patří kulaté či oválné polštáře, jejichž výplň tvoří molitan. Jejich nevýhodou je obtížné praní zejména u větších rozměrů (nevejdou se do automatické pračky). Také sušení trvá delší dobu, protože molitan bohužel vodu velmi dobře vsakuje.


Misky Minimálně 2 misky na vodu a na krmení. Hračky Žvýkáním předmětů se štěňata seznamují se svým okolím, ovšem destruktivní hryzání může být velmi nákladným problémem. Naučte proto štěně, aby kousalo jen své hračky k tomu určené a nikoli užitkové předměty v domácnosti. V období výměny zubů (3. až 7. měsíc) mají štěňátka zvýšenou potřebu kousání, proto jim poskytněte vhodné gumové hračky nebo kosti na žvýkání, jejichž ohlodávání trénuje čelisti a čistí zuby. Z živočišných kostí jsou naprosto nevhodné kosti drůbeží, naopak kosti vepřové jsou doporučovány. Velmi oblíbené jsou hračky přetahovací, gumové kroužky a obyčejné tenisové míčky, které mají navíc tu výhodu, že se na rozdíl od míčků např. gumových ve vodě nepotopí, proto můžete se svým pejskem dovádět i tam. Pískací hračky posilují u psa přirozené instinkty. Psi je s oblibou koušou, a proto musí být velmi kvalitní, aby nedošlo ke spolknutí "pískátka", nejlepší jsou hračky z tvrdé gumy, osvědčený máme Kong. Je z velmi odolné gumy a lze do něho schovat i nějaký ten pamlsek na zabavení . Kartáč na srst Pro krátkou srst máme vyzkoušený tento FURminator .

Náhubek neboli košík Ať se nám to líbí nebo ne, vstup psa je snad do všech veřejných míst, dopravních prostředků, městských parků apod. povolen pouze s košíkem. Také tady nám výrobci nabízí celou řadu možných provedení, z nichž asi nejoptimálnější jsou náhubky kožené nebo umělohmotné. Jsou lehké a pro psa mnohem příjemnější než košíky kovové, které při prudším pohybu nebo výskoku psa mohou způsobit bolest vám popř. náhodnému kolemjdoucímu, kterého chtěl váš pejsek přivítat. Kovové náhubky jsou také dražší. Doporučujeme zakoupit ve specializovaném kamenném obchodě, je třeba pejskovi košík vyzkoušet, aby mu seděl.


Po příchodu štěněte Den, kdy si přivážíme domů nový přírůstek, je jistě velkým okamžikem pro všechny členy rodiny. V prvních chvílích však uděláme lépe, pokud necháme štěňátku prostor a čas, aby se samo v klidu seznámilo s ostatními a novým prostředím. Musíme mít na paměti, že v zpočátku je štěně nejisté, neboť je to poprvé, co se ocitlo v novém prostředí bez své matky a sourozenců. Již nyní však jasně stanovte hranice. V žádném případě nepouštějte štěně do postele, pokud nemáte v plánu s ním spát po zbytek jeho života, a také mu ukažte hned v úvodu, kde si přejete, aby vykonávalo potřebu. Přesto se smiřte s tím, že výchova štěněte je běh na dlouhou trať. Snad nejdůležitější je tedy obrnit se trpělivostí a počítat s tím, že budeme štěněti po řadu týdnů ukazovat a vysvětlovat stále dokola, co se od něj očekává. Rovněž se zcela změní náš denní režim, protože se štěnětem musíme chodit minimálně co dvě hodiny ven, déle totiž zadržet svou potřebu nevydrží. Domácí výcvik Po krmení, hře nebo po probuzení nastane chvíle, kdy se močový měchýř a střeva pejska potřebují vyprázdnit. Malá štěňátka se vyprazdňují vždy po několika hodinách, a tak jistě dojde k několika „nehodám“, než štěně zcela zvládne domácí hygienu. Venčit proto pravidelně po každém spaní, jídle a hraní (zhruba každé 3 hodiny). Naučte se rozpoznávat varovné signály štěněte, jimiž ohlašuje blížící se potřebu. Za čas se venčení stane pro štěně pravidelným zvykem. Očichávání podlahy bývá signálem, že se potřebuje vyprázdnit. Máte pouze několik sekund na to, abyste přenesli štěně na místo určené k vyprazdňování. Rychle štěně přemístěte na novinový papír, příp. podložku. Pochvalte štěňátko, až se vymočí na papír na určeném místě. Nikdy štěně nekárejte, pokud se vymočilo vedle papíru a znečistilo podlahu. Nikdy mu nestrkejte čenich do loužičky. Tyto praktiky jsou neúčinné a navíc se vás bude štěně bát. V prvním půlroce života organismus štěňátka prodělá nejvíce fyzických změn – rychle nabírá na váze a výšce, prudce se vyvíjí jeho kosterní, nervová a oběhová soustava, vnitřní orgány, utváří se kompletní mléčný chrup, který se kolem 4. měsíce mění za trvalé zuby. Právě v této době se ve velké míře rozhoduje o příštím vzhledu a vnitřním zdraví psa. Štěně má samozřejmě jisté genetické předpoklady, jež nelze ovlivnit. Na druhé straně mu díky správné výživě a preventivní zdravotní péči můžete pomoci využít veškerý vrozený potenciál. Zásady výchovy − na začátku se musí celá rodina domluvit, co pes může a co ne, aby zásady dodržovali všichni − co má pes zakázáno, nesmí nikdy (pokud nechcete, aby např. loudil u stolu, tak mu od stolu nikdy nic nesmíte dát; pokud nesmí do ložnice, tak tam nesmí ani „prozatím“ než si u vás zvykne…)


− cílem je, aby pes reagoval na první povel − každý vydaný povel musí pes splnit (např. štěně nevolejte „ke mně“, když se rozběhne za jiným psem, nemáte šanci ho přivolat a navíc si kazíte poslušnost) − pes musí mít svoje místo, kde bude mít klid (děti naučte, že pokud je pes na místě, že ho nesmí vyrušovat) − místo psa by se nemělo měnit, někteří to velmi špatně snáší a budou dlouho chodit na původní místo − v prvních měsících je zakázán jakýkoli trest za neuposlechnutí povelu − povinné je mít zásobu pamlsků neustále u sebe, protože základem všeho je motivace a odměna − nezapomeňte naučit štěně „být o samotě“ všude kde to budete někdy potřebovat (nejen doma, ale i v autě, na chalupě atd.), maďar je velmi společenský a v pozdějším věku si hodně těžko zvyká najednou být sám. Vývoj z hlediska etologie co se v ten správný čas zanedbá, velmi obtížně se později dohání 2. měsíc vtištění člověka - toto období probíhá u chovatele 3. měsíc poznávání společnosti psů a lidí 4. měsíc poznávání různých prostředí a rušivých vlivů, dokončení socializace - nejlépe v psí školce 5. a 6. měsíc období velmi snadného a rychlého učení, hledání autority, základy výcviku (už ne pouze hravou formou) 7. a 8. měsíc puberta (hodně zhruba, její termín a délka je velmi individuální) různá prostředí - louka, les, pole, potok, rybník, město, hodně lidí, auto, autobus, vlak, tma, hospoda, sklep, hala, výtah, schody (dřevěné, železné, děravé), lávka (železná, dřevěná), vysoká tráva… rušivé vlivy - vysavač, koště, domácí a hospodářská zvířata, lino, děti, kočárek, kolo, člověk s holí, oheň, špatné počasí, sprcha, rozprašovač, mixér, troubení auta, ucházející balónek … Schéma výchovy a základního výcviku 3. měsíc − zvyknout na jméno, vodítko a obojek − základy přivolání − naučení čistotě a zdravotní úkony (prohlídka zubů, čistění uší, vyndávání klíštěte, zastřihávání drápků, prohlídka jakékoli části těla - břicho, oblast pod ocasem, tlapky...)


− základy: sedni, na místo, přinášení hraček a přetahování − začínat štěně zvykat na samotu (a to všude, kde to budete potřebovat; nejen doma, ale i např. v autě) 4. měsíc − rušivé vlivy na procházkách, různá prostředí − zaměřit se na utlumení loveckých pudů − docvičení přivolání (ne předpisově, ale musí už dostatečně rychle a na poprvé přijít) − štěně už musí být naučeno být o samotě − začátek loveckého výcviku 5. a 6. měsíc − období fixace na pána − přesné provádění cviků poslušnosti − pozor na sklony k toulání (pokud se to teď naučí, už nepřestane) − začátek loveckého výcviku Štěněčí období (od odstavu do 6. měsíce věku) Štěňátka jsou v tomto věku zkrátka úžasná. Každou chviličku, kdy právě nespí, využívají k nekonečnému řádění a poznávání světa. Někdy přecení své síly a usnou uprostřed hry nebo si na vycházce sednou na bobek a žalostně se dožadují, abyste je nesli. Umějí se tvářit tak roztomile, že jim odpustíte i tu největší lumpárnu. Ale pozor – už takhle malý pejsek potřebuje řádné vedení a výchovu. Společenské návyky, jež získá v tomto období, si s sebou ponese po celý život! Postupně jej naučte hygieně, seznamte s provozem na ulici, s jinými lidmi a zvířaty, dopřejte mu dostatek příležitostí ke kontaktu s příslušníky svého druhu, naučte jej několik základních povelů. Pamatujte na jedno základní pravidlo: Ve vaší domácnosti vždy poroučejte Vy, ne pes! Štěně musí znát slovo NE! Život se psem, jenž přerostl svému pánovi přes hlavu, se dříve či později stane nesnesitelný pro všechny zúčastněné strany. Dorostenecké období (od 6. měsíce do dospělosti) Přichází čas, kdy se štěňátko mění v dospělého psa. Tempo růstu se zpomaluje, dotváří se kostra, trvalý chrup a vnitřní orgány, svaly nabývají na objemu. Pes dorůstá své cílové výšky a váhy. „Dospělejším“ se stává i jeho chování. Stále miluje divoké hry a dovádění, dokáže se už ale lépe soustředit. Dodržuje hygienu, ví, co se smí a co ne, přestává ničit zařízení bytu.


Stejně jako děti i psy procházejí pubertou. Kolem 9. měsíce začne psí dorostenec projevovat zájem o opačné pohlaví, může se chovat vzdorovitě, tvářit se uraženě na každé, byť spravedlivé, pokárání, ignorovat veškeré příkazy a zákazy. Tady je jediný recept – zachovat si chladnou hlavu a vydržet! Pohyb a výcvik mladého psa Nechte pejska do věku jednoho roku pohybovat nenuceně, jenom kolik chce on sám. Čtyřměsíční štěně zvládne asi 15 minut procházky, v půlroce už hodinku. Nenechte štěně běhat ze schodů ani do schodů, skákat z velké výšky, důvodem je rychlý růst a rychle se vyvíjející klouby, které přetěžováním nemají šanci na zdravý vývoj a správné osvalení a tím zpevnění celého kloubu. Od 3 měsíců je vhodné plavání, vždy ho musíte po koupeli řádně vytřít a dejte si pozor hlavně na kořen ocasu a pod ním. DO UKONČENÍ 1. ROKU ŽIVOTA zajistěte pejskovi dostatek pohybu, ale nepřetěžujte ho dlouhými procházkami ani nadměrnou sportovní aktivitou, lépe několikrát denně. Nedoporučujeme běhání u kola!. Povely učíme postupně, od nejlehčích úkonů k těžším. Nejdříve přivolání na jméno (jde o bezpečnost psa), vodění na vodítku, sedni, lehni, aport. 1. přivolání - povel „KE MNĚ“ 2. povel „SEDNI“ 3. chůzi na vodítku u nohy ROZLIŠUJEME INTONACI HLASU! Hlas je Váš dorozumívací nástroj, tak ho používejte! Jinou používáme intonaci při mazlení a povídání si se psem, jinou při volání a kárání. Nikdy nekárejte psa bitím! Pes se nesmí svého pána bát. Cvičení se vykonává před krmením, nikdy opačně! Základním pravidlem je, že psa cvičí jedna osoba, ne celá rodina. Největším rušivým elementem jsou děti. Ty berte na procházky, ale při cvičení je nechte doma. Mladý pes se soustředí při cvičení nejdéle 10 - 15 minut. Cvičte raději kratší dobu, ale denně. Chvalte a chvalte: „táááááák je hodný“ nebo “pašáák“, nestyďte se na psa mluvit, povídat si s ním. Necvičte, máte-li špatnou náladu. Prostudujte si knihy o výcviku.


Péče o srst a koupání psa I nejlépe udržovaný pes líná a přináší si z procházky mnoho písku v srsti a mezi drápky, proto je po venčení dobré vytřít packy a končetiny psa ručníkem dosucha. Srst MOK je na údržbu velmi snadná. Případnou nečistotu lze po zaschnutí lehce odstranit jemným drátěným nebo štětinovým kartáčem. Pokud by intenzita znečištění přesahovala obvyklou míru (pes se vyválel v něčem „voňavém“), použijte teplou vodu a nejlépe obyčejný psí či dětský šampón. V zásadě koupejte psa jen tehdy, je-li to nezbytně nutné, protože jejich přirozený tukový ochranný povlak při šamponování trpí. Při koupání se šampón nesmí dostat psovi do uší, očí a na sliznice. Vysoušení srsti za pomoci vysoušeče vlasů není nejvhodnější, příliš horký vzduch může strukturu vlasu narušit podobně jako u lidí. Čištění uší: Čištění uší provádíme klasickým vatovým tamponem do uší jen po povrchu. Čištění provádíme dle potřeby. Čištění oči: Jestliže se u vašeho psa objeví např. zarudlá spodní oční víčka, slzení očí, podrážděné spojivky nebo se jen v koutku oka hromadí výměšky, je na čase čištění očí. Jako starostlivý majitel svého psa byste neměl čekat, až problémy nastanou, ale nejlépe denně nebo ob den pravidelně oči kontrolovat a občas preventivě propláchnout očními kapkami (např. Ophtal – lze zakoupit v každé lékárně), borovou vodou nebo speciálními očními kapkami určenými pro psy. Okolí oka není dobré otírat vatou, jak se mnohdy děje, protože její chloupky mohou v oku uvíznout a podráždit jej. Vhodnější je použít papírový nebo textilní ubrousek. Péče o chrup: Zubní kaz se u psů objevuje jen zřídka. Daleko častěji dochází např. k tvorbě zubního kamene, který lze odstranit podáváním speciálních tyčinek a tvrdých „koláčků“, buvolích kostí… nebo o pomoc požádat veterinárního lékaře. Chrup psa můžete preventivně čistit speciální zubní pastou (lidská pasta je pro psy nevhodná) a měkkým zubním kartáčkem. Aby však čištění přineslo požadovaný účinek, je třeba zuby čistit alespoň 2x denně. Náš tip: Zubní kartáček lze velmi dobře nahradit hadříkem namočeným v citronku.


Zastřihování drápků: Pokud přirozené obrušování psích drápků nestačí, přistupte k jejich zastřihávání. Není vůbec na ostudu, pokud tuto proceduru svěříte veterinárnímu lékaři, neboť při neodborném provádění může dojít k rozštípnutí drápku, k poranění vnitřní tkáně a silnému krvácení. Chcete-li drápky zastřihovat sami, pořiďte si k tomuto účelu speciální kleštičky, které dráp hladce ustřihnou. O svého pejska pečujte starostlivě a s láskou. Je to nejlepší způsob, aby zůstal dlouho zdravý a cítil se vedle vás šťastně.

Zásady správného krmení Pes vyžaduje pravidelnost jak v rozvrhu vycházek, činností, tak v krmení. Malé štěně, které si přineseme od chovatele, by mělo mít od prvního dne pevný režim. Základem je krmení 3x až 4x denně a pravidelná vycházka hned po probuzení, před krmením a spaním. Při krmení by měl mít pes klid, proto krmte na takovém místě, kde psa nic neruší a nerozptyluje. Po každém krmení by mělo mít štěně (platí i pro dospělé psy) naprostý klid k trávení. Alespoň hodinu až dvě by měli psi po jídle odpočívat. Žaludek psa je totiž v tělní dutině uložen poměrně volně, takže se může při nadměrném pohybu převrátit a dojde k obávané, smrtelně nebezpečné torzi žaludku. Plný žaludek vadí psovi také v pohybu a může potravu zvrátit. Proces trávení by měl probíhat v klidu také proto, aby výživné látky neodešly z těla nevyužity. Psa není vhodné krmit také před předpokládaným působením stresových vlivů, které pro některé psy může být jízda autem nebo jiným dopravním prostředkem, návštěva veterináře apod.) Hlavní zásadou správného krmení je pravidlo: „Nechceš – nedostaneš“ Jestliže pes nad plnou miskou váhá, odbíhá apod., okamžitě mu ji odeberte a předložte až při dalším krmení (ne za půl hodiny, ale skutečně až za půl dne, aby psovi vyhládlo). Tímto přístupem učíte psa jíst tehdy, kdy se má, protože jindy nedostane. Musíte být však vždy důslední a nepovolit. Jen tak se dočkáte, že se váš pes bude na misku těšit a s krmením nebudete mít problémy. Není nic horšího, než rozmlsaní pejskové, jejichž páníčkové zkouší jednu fintu za druhou, jen aby se pes nažral. Střídají krmiva, vaří maso, přidávají žloutek, vývar a jiné ingredience dle „zaručených“ receptů, často však s nulovým nebo jen krátkodobým efektem. Způsob krmení, kdy majitel nasype ráno denní dávku krmiva do misky a pes si během dne bere, jak potřebuje, je NESPRÁVNÁ. Je to stejné, jako když malé dítě mezi jednotlivými sousty odbíhá k televizi, hraje si, pak jde spát atd. Trávicí soustava psa je uzpůsobena tak, aby v určitou dobu zpracovávala potravu a po zbytek dne „odpočívala“, proto celodenní příjímání potravy (byť by v malých dávkách), není vhodné. Předkládaná strava by měla mít pokojovou teplotu. Velmi horké krmení psovi škodí stejně jako potrava vyjmutá z chladničky.


Podobně jako lidem prospívá i psům občasný jednodenní půst, který čistí jejich zažívací trakt. Psovité šelmy hladověním netrpí, protože jsou zvyklé, že ne každý den se podaří ulovit kořist. Také domácí pes vydrží poměrně dlouho bez potravy, aniž tím jeho zdravotní stav trpí. Mnozí psi si dokonce hladovku zařídí sami a některé dny odmítají potravu. Půst však není možné realizovat ve všech případech. Nedoporučuje se mladým psům ve vývinu, pro březí a kojící feny, pro nemocné psy nebo pro psy s vysokou denní zátěží. Proč granule? Přáním každého majitele psa je, aby byl jeho čtyřnohý kamarád především zdravý a přinášel do života radost. Na zdraví a dlouhověkosti se vedle vnitřních (genetických) faktorů velkou měrou podílí také faktory vnější, ke kterým na prvním místě řadíme kvalitní stravu, jež zdraví psa ovlivňuje z více než 50%. MOK patří do velkých plemen, pro které je typické dlouhé období růstu (dospělosti dosahují až ve dvou letech). Vzhledem k pomalému dospívání a velké kostře a v neposlední řadě i k predispozicím genetických onemocnění, kterými velká plemena trpí, vyžadují zvláštní péči a specifické složení stravy, která je předpokladem toho, aby se silní a zdraví dožili vysokého věku. Minimálně do 1 roku stáří je psy velkých plemen nutné krmit kompletní a vyváženou stravu. Tyto nároky nejvíce splňuje kvalitní suché krmivo (tzv. granule), které je speciálními technologickými postupy připraveno tak, aby bez dalších vitaminózních preparátů a přídavků vašemu psovi dodalo všechny potřebné živiny a vitamíny, nezbytné pro správný růst, tvorbu kostí, svalů, zubů, udržování zdravé kůže, lesklé husté srsti a v neposlední řadě pro podporu imunitního systému. Někteří lidé nejsou podávání suchého krmiva příliš nakloněni a tento způsob krmení jim připadá málo pestrý. Je to však jen polidštěný pohled na věc, protože psovi v porovnání s jinými živočišnými druhy jednotná strava nevadí. Navíc optimální skladba granulového krmiva zaručuje lehké a bezproblémové trávení (narozdíl od „chutných mixů“ domácí vařené kuchyně). A pokud nejste zrovna dietní sestra s potřebnou kvalifikací sestavit plnohodnotný jídelníček s ohledem na individuální hmotnost, věk a zátěž psa, je nanejvýš vhodné krmit psa právě granulovými krmivy. Také teorie, že pes má vyrůstat pouze na mase, je již překonána. Dlouhá doba soužití s člověkem jej poznamenala, takže jeho střevo je o něco delší než zažívací soustava volně žijících šelem a pes se stal do jisté míry všežravcem. Není proto možné krmit psa výhradně masem, ale je třeba podávat i balastní látky rostlinného původu, minerální látky a vitamíny. Živočišná bílkovina však musí zůstat základem jeho stravy. Dávkování těchto krmiv je snadné, na balení je většinou napsaná doporučená denní dávka. Doporučujeme si vytvořit denní odměrku. Jak poznat kvalitní krmivo? Kvalitní krmivo nehledejte v supermarketech, přestože reklamní slogan na obalu slibuje nejvyšší kvalitu. Opravdu hodnotné a vyvážené krmivo lze zakoupit u veterinárních lékařů, specializovaných


prodejen, nejlépe však u distributorů a obchodních zástupců, jenž mají regionální zastoupení. Mnozí obchodníci nabízejí i nadstandardní služby, jako odvoz až do domu zdarma apod. Vyvarujte se krmiv, jejichž cena za 1 kg je podezřele nízká. Tyto výhodné „nabídky“ nesignalizují zpravidla nic jiného než nízkou kvalitu. Nechcete přece, aby váš miláček vyrůstal doslova na otrubách a šrotu? Snažte se pro vašeho pejska vybrat jen to nejlepší. Člověk také není živ jen ze suchého chleba a vody, přestože by mu to k přežití pravděpodobně stačilo, proto i vašemu čtyřnohému členu rodiny předkládejte krmivo hodnotné, obsahující dostatečné množství živin, vitamínů a minerálů, splňující ty nejvyšší kvalitativní nároky. My krmíme ESSENTIAL FOOD. Pro štěňata používáme ESSENTIAL BEGINNING LARGE BREED, které je vhodné namáčet. V dospělosti doporučujeme ESSENTIAL STAMINA (zhruba v 8-10 měsíci – po pře zubení). Na přilepšení je vhodné dávat tvaroh jako bohatý zdroj bílkovin, sýr, psí paštičky či kvalitní konzervy (číst obal). Dále je vhodné i pro pestrost přidávat zeleninu – strouhanou vařenou či čerstvou, zvláště mrkev. Doporučit můžeme i granule od značky Taste Of Wilde, které jsme sami vyzkoušeli či granule značky Orijen. Volit vždy SUPERPREMIUM kvalitu. V případě přechodu na jiné krmivo buďte opatrní. Nejprve nové krmivo postupně přimíchávejte do krmiva stávajícího. U štěňátek doporučujeme nějakou dobu krmit tím, co jsou zvyklé od nás. Jako doplněk je v době výměny srsti vhodné přidávat Lososový olej.

Literatura: Pro lovecký výcvik je užitečné přečíst knihu Všestranný ohař, možnost pdf verze : https://uloz.to/!bB2bX11xY/vsestranny-ohar-pdf či Výcvik loveckých psů: https://uloz.to/!fWyUXAAMB/jan-baca-vycvik-loveckych-psu-pdf Sice se jedná o starší knihy, ale stále velmi uznávané.

Kontakt Adresa: Koldín 68, 565 01 Choceň Tereza – 774 628 442 Tomáš – 736 423 470


Mini příručka pro majitele štěněte Chovatelská stanice Od Koldínské kapličky

Recommend Documents