VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod se zlatem (bakalářská práce)
Autor: Tereza Skotáková Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů.
V Praze dne
23. 4. 2013
………………… podpis studenta
Osnova Úvod ................................................................................................................................................... 1 1. Základní pojmy, význam zlata v historii, fyzikální vlastnosti zlata .............................................. 3 1.1. Význam zlata v historii ............................................................................................................. 3 1.1.1. Zlaté bohatství starověkých říší........................................................................................ 4 1.1.2. Zlato jako příčina inflace ve starověkých říších ................................................................ 7 1.1.3. Zlato jako příčina hospodářského úpadku vybraných evropských zemí .......................... 8 1.1.4. Znaky vyvozené z předchozích příkladů aplikované na dnešní ekonomickou situaci v USA .............................................................................................................................. 12 1.2. Fyzikální vlastnosti zlata ........................................................................................................ 13 1.2.1. Kujnost, stálost, ryzost ................................................................................................... 13 1.2.2. Amalgamace, odstíny zlata ............................................................................................. 16 1.2.3. Tažnost, hustota, hmotnost ........................................................................................... 17 1.2.4. Vodivost, krystalická soustava ........................................................................................ 19 2. Vznik zlatého standardu a jeho význam .................................................................................... 20 2.1. Definice pojmu ...................................................................................................................... 20 2.2 Historie zlatého standardu ..................................................................................................... 20 2.2.1. Klasický zlatý standard.................................................................................................... 20 2.2.2. Zlatý standard za 1. světové války .................................................................................. 21 2.2.3. Snahy o obnovení zlatého standardu po 1. světové válce ............................................. 22 2.2.4. Bretton-woodský systém ................................................................................................ 25 3. Analýza nabídky a poptávky ...................................................................................................... 29 3.1. Nabídka ................................................................................................................................. 29 3.1.1. Rozložení zlata v zemské kůře a druhy těžby ................................................................. 29 3.1.2. Vývoj produkce zlata ...................................................................................................... 31 3.1.3. Největší producentské země a firmy .............................................................................. 33 3.2. Poptávka ................................................................................................................................ 35 3.2.1. Největší spotřebitelé zlata – Indie vs. Čína ..................................................................... 36 3.2.2. Průmyslové využití zlata ................................................................................................. 39 3.3 Vývoj ceny zlata a stanovení světové ceny zlata .................................................................... 46 3.3.1. Vývoj ceny zlata .............................................................................................................. 46 3.3.1. Stanovení světové ceny zlata ......................................................................................... 47
4. Investování do zlata ................................................................................................................... 49 4.1. Formy investice ..................................................................................................................... 49 4.1.1. Zlaté slitky ....................................................................................................................... 49 4.1.2. Zlaté mince ..................................................................................................................... 51 4.2. Výhody investování do zlata.................................................................................................. 56 4.3. Úskalí investování do zlata .................................................................................................... 57 5. Očekávaný vývoj na trhu zlata ................................................................................................... 61 Závěr................................................................................................................................................. 64 Abstrakt ........................................................................................................................................... 66 Abstract ............................................................................................................................................ 66 Seznam zdrojů.................................................................................................................................. 67 Seznam obrázků ............................................................................................................................... 76 Seznam tabulek ............................................................................................................................... 76 Seznam grafů ................................................................................................................................... 76
Úvod Zlato je výjimečný kov s unikátními vlastnostmi, díky kterým vždy vynikalo před ostatními prvky. Po tisíce let bylo základem mnoha finančních systémů a důležitou roli si uchovává i dnes.1 Po ekonomické krizi, která zasáhla svět v roce 2009, se význam zlata opět zvyšuje a téma zlato je stále aktuálnější. Cílem mé práce je zanalyzovat světový trh zlata a zaměřit se na faktory, které tento trh ovlivňují. Dále se pokusím ověřit hypotézu, že význam zlata ve světě bude i nadále růst. Metodologii své práce provedu pomocí metody popisné a metody analýzy. Pomocí dostupných elektronických a knižních zdrojů se pokusím popsat trh se zlatem ze všech možných hledisek, abych podala ucelený obraz o zlatě. Pomocí metody analýzy se pokusím v závěru své práce potvrdit, či vyvrátit hypotézu, že význam zlata ve světě bude i nadále růst. V první kapitole se zaměřím na historii zlata a jeho fyzikální vlastnosti. Nejdříve popíšu bohatství, kterým disponovaly starověké říše. Dále se pokusím vysvětlit, jakou roli hrálo zlato při úpadku vybraných zemí. Následně vyvodím z předchozích příkladů znaky, které měly všechny země čelící úpadku společné, a aplikuju je na dnešní ekonomickou situaci v USA. Další částí této kapitoly budou fyzikální vlastnosti zlata, na kterých ukážu, proč je zlato tak výjimečné. Další kapitola je věnována zlatému standardu. Pokusím se vysvětlit význam zlatého standardu a jeho vliv na ekonomiku států a následně se pokusím vysvětlit roli, kterou USA sehrála při zániku zlatého standardu. Ve třetí kapitole zanalyzuji trh se zlatem nejdříve pomocí nabídky zlata. Popíšu formy, ve kterých se zlato vyskytuje v přírodě, a vysvětlím způsoby, jakými se zlato těží. Dále charakterizuji produkci zlata a uvedu největší producentské země a firmy. Pak zanalyzuji trh se zlatem pomocí poptávky po zlatě. Nejdříve charakterizuji světovou poptávku po zlatě a po té se budu soustředit na největší spotřebitele zlata, Indii a Čínu. Poptávku po zlatě následně rozvedu popsáním jednotlivých odvětví, ve kterých se zlato nejčastěji využívá. V další kapitole se budu věnovat investičnímu zlatu. Popíšu formy investičního zlata a výhody, které investování do zlata přináší. Pro úplnost uvedu i problémy, se kterými se při investování do zlata můžeme setkat. V poslední kapitole se pokusím nastínit očekávaný vývoj na trhu zlata pomocí současných trendů mnoha zemí. Tímto trendem je vytváření zlatých rezerv. 1
JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Grada, 2004, s. 742. ISBN 8024707691.
1
Pro bližší specifikaci tohoto trendu popíšu snahy o hromadění zlata v Číně a budu se zabývat otázkou, zda se Čína snaží vytvořit ze své měny světovou rezervní měnu tím, že ji podloží zlatem. Dále se pokusím definovat výhody a nevýhody, které by zavedení zlatého standardu v dnešní době znamenalo.
2
1. Základní pojmy, význam zlata v historii, fyzikální vlastnosti zlata Nejdříve si vysvětlíme dva klíčové pojmy, které nás budou provázet celou prací. Těmito pojmy jsou měna a peníze. Mnoho lidí zaměňuje měnu za peníze. Ale měna sama o sobě nemá hodnotu. Je pouze prostředkem, pomocí kterého můžeme převádět hodnotu z jednoho aktiva na druhé. Peníze na rozdíl od měny mají hodnotu samy o sobě. Představme si stokorunovou bankovku. Má snad tato bankovka hodnotu 100 Kč? Samozřejmě, že ne. Tento papír jednoduše představuje hodnotu, která je uložena někde jinde. Nebo alespoň bývala, než se naše peníze staly měnou. Dnes jde o peníze, které nejsou ničím podloženy. Mohli bychom to nazvat poděláním, vlády to nazývají fiskální politikou.2 Výsledkem je pak nekrytá měna nebo také FIAT (z lat. = staniž se). FIAT peníze jsou vlastně zákon vlády, že to, co používáme jako peníze, jsou skutečně peníze.
Všechny dnes používané měny jsou nekryté měny.
V průběhu věků bylo měnou mnoho věcí. Dobytek, obilí, koření, mušle, perly a papír, to všechny byly formy měny, ale jen dvě věci byly penězi. Zlato a stříbro.3
1.1. Význam zlata v historii „Čím dále do minulosti se díváte, tím dále pravděpodobně uvidíte do budoucnosti.“ Winston Churchill V duchu Winstona Churchilla se podíváme do historie, abychom lépe pochopili přítomnost. Na historických událostech vybraných zemí v různých časových obdobích si ukážeme, jak mnoho je zlato spjato s rozkvětem i pádem říší a zemí. Kolik škody dokáže napáchat lidská chtivost a touha po moci. Na konci této kapitoly vytvořím na základě příkladů z historie model, který by čtenáři měl připadat povědomý a aplikovatelný na dnešní ekonomickou situaci.
2
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 24. ISBN 978-80-7349-156-7. 3 Co jsou FIAT peníze? Vysvětleno za 4 minuty. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=4j9y3e1Ug8g
3
1.1.1. Zlaté bohatství starověkých říší Některé historické nálezy naznačují, že se zlatem se poprvé setkal již paleolitický člověk 40 000 let před naším letopočtem. Další zdroje uvádí, že historie zlata začala až v dávném starověku. 4 Starověký Egypt Podle nálezů v hrobkách egyptských faraonů, z nichž nejznámější je hrobka faraona Tutanchamona, v níž byl nalezen obrovský zlatý poklad, dosahovalo zlato ve Starověkém Egyptě astronomických výšin. A to nebyl Tutanchamon nijak významným panovníkem. Kolik zlata se mohlo ukrývat v hrobkách nejvýznamnějších faraonů? Zlato v Egyptě pocházelo především z dolů v Sinaji a v Núbii. Přímo v Egyptě se nacházelo u města Abydos, což byl nejspíš jeden z důvodů, proč se právě zde vytvořilo největší mocenské centrum. Postupně se ale vyčerpalo a v době římské už tato oblast neměla větší význam.
5
Zlato bylo rovněž přivezeno do Egypta z výpravy do země Punt
(východoindické pobřeží).6 Zlatem se v Egyptě zdobilo téměř vše. Od šperků, po nábytek, až obelisky. Bylo všudypřítomné. Král Tuštattu psal dokonce faraonovi Thutmose IV.:“ Pošli mi zlato! V tvé zemi je zlata jako písku.“7 Tehdy ale zlato ještě nesloužilo jako peníze. Jako prostředek směny zde fungoval ječmen.8 Zlato bylo starověkými Egypťany vnímáno spíše jako záruka nesmrtelnosti. To byl důvod, proč se jím plnily hrobky a zdobily chrámy. Nejznámějším dokladem staroegyptského zlatnictví byl obrovský zlatý poklad nalezený v hrobce Tutanchamona, kterou v roce 1922 nalezl Howard Carter zcela neporušenou. Faraon byl pohřben ve zlatém sarkofágu a na obličeji měl masku ze zlatého plechu. V hrobce byl nalezen také trůn, zlaté sošky a šperky zhotoveny z devíti tun zlata. Vše bylo navíc dokonale umělecky zpracováno.9
4
Historie zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlaterezervy.cz/historie-zlata/ Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 6 Dějiny zlata. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.lovecpokladu.cz/home/dejinyzlata-908 7 Věčný Egypt plný zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/rss/Vecny_Egypt_plny_zlata.htm 8 Historie zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlaterezervy.cz/historie-zlata/ 9 Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 5
4
Obrovské prostředky vydávané na zaručení posmrtného života zdánlivě ruinovaly ekonomiku. Existuje ovšem hypotéza, že mumie chránily starověký Egypt před inflací. Královské pohřby představovaly svým způsobem „ukládání“ zlata. Díky tomu se množství zlata v oběhu udržovalo po několik generací na přibližně konstantní úrovni. Na konci Nové říše, kdy docházelo k „oficiálnímu“ drancování hrobek monarchů, se do oběhu dostalo takové množství zlata, že to způsobilo inflaci a ekonomický kolaps země. A tak padla velká říše Egyptská.10 Mezopotámie Souběžně s Egyptem vznikla civilizace i ve starověké Mezopotámii. Ale zatímco Egypt disponoval bohatými nalezišti zlata, Mezopotámie vlastní zlatá naleziště neměla. Zlato se sem dostávalo obchodem či dobyvatelskými výpravami především z hor íránského pohoří Zagros, z Elamu (dnešní jihozápadní Írán) a z údolí Indu.11 Mezopotámie se zapsala do dějin především neuvěřitelnou zručností svých řemeslníků, kteří dokázali roztepat zlaté fólie do tloušťky tisíciny milimetru. Zlatnictví zde dosáhlo celkově vyšší úrovně, bohužel se však nedochovalo mnoho památek. Nejvýznamnější nálezy byly objeveny v královských hrobkách v Uru (3000 př.n.l.), a sice zlaté posmrtné masky, spony, náušnice, přilby a amulety. Nejproslulejším nálezem je více než 5000 let starý pohádkový šperk královny Šubad. Obrázek 1: Šperk královny Šubad
Pramen: World of Mesopotamia. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://worldofmesopotamia.tumblr.com/post/39486105477
10
Mumie chránily starověký Egypt před inflací. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.scienceworld.cz/clovek/mumie-chranily-staroveky-egypt-pred-inflaci-2155/ 11 Dějiny zlata. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.lovecpokladu.cz/home/dejinyzlata-908 Zlato prvních civilizací. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1611:zlato-prvnich-civilizaci
5
Lýdie Zlato a stříbro jsou hlavním platidlem už 4500 let, ale penězi se staly až kolem roku 680 př.n.l.12 První mince v dnešním slova smyslu byly vyraženy v Lýdii (dnešní Turecko). Jako kov byl použit elektrum, přírodní slitina zlata a stříbra. Poprvé byly lýdské mince objeveny na začátku minulého století v chrámu bohyně Artemidy v Efesu, který patří mezi sedm divů světa. Mince byly precizně provedené, se znakem lvů a jiných velkých zvířat. O bohatství Lýdie svědčí i známý mýtus o králi Midasovi, pod jehož dotykem se prý vše měnilo ve zlato. 13 Obrázek 2: Lýdské mince
Pramen: 13.lekce - Peníze - prostředek směny: Dějiny peněz. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce13
Z Lýdie se použití peněz rozšířilo do antického Řecka. Doposud jsem rozebírala pouze země, které zlato využívaly ke zdobení nebo v jeho ryzí formě, popřípadě s příměsí stříbra, jako prostředek směny. Nyní se budu soustředit na země, jejichž vlády zneužívaly zlato k posílení moci tím, že znehodnocovali měnu. Jako první přišli s nápadem znehodnocení měny Athéňané.
12
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 27. ISBN 978-80-7349-156-7. 13 Dějiny zlata. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.lovecpokladu.cz/home/dejinyzlata-908
6
1.1.2. Zlato jako příčina inflace ve starověkých říších Athény Skutečný rozkvět mincí nastal až s prvními raženými penězi v Athénách. Athény byly první demokracií na světě a jsou považovány za jednu z největších civilizací všech dob. Co se stalo, že tak velká a mocná říše padla? 14 Odpověď je jednoduchá. Touha po penězích, území a moci vedla k příliš mnoha válkám. Války trvaly déle a byly mnohem nákladnější, než se předpokládalo. Po dvaadvaceti letech nebylo již z čeho války financovat. A tak někdo přišel s nápadem znehodnotit měnu. Athéňané zjistili, že když vyberou 1000 mincí v daních a vmíchají do zlata a stříbra 50 % mědi, dostanou 2000 mincí! Tedy jde o dnešní deficitní financování, které naše vláda provádí neustále. Bylo to poprvé v historii, kdy zlato a stříbro mělo jinou cenu než svou vlastní. Během několika let se tyto peníze staly bezcenné a každý, kdo si udržel staré čisté zlato a stříbro, viděl, jak jeho kupní síla roste. Nakonec Athény zničily samy sebe a již nikdy nedosáhly dřívější slávy a moci. Staly se pouhou provincií příští velké mocnosti, Říma.15 Řím Řím nahradil řeckou říši a během staletí nadvlády ještě více zdokonalil znehodnocování peněz. Nepoučil se z chyb Řecka, nýbrž se rozhodl je opakovat. Nové způsoby znehodnocování měny: -
Mince se vyráběly menší.
-
Při vstupu do vládní budovy se jako daň odlamoval kousek zlata. Úlomky se poté znovu roztavily a sloužily k výrobě dalších mincí.
-
Stejně jako Římané také Řekové přidávali do zlata méně cenné kovy, jako je měď.
-
Razili stejné mince, ale s vyšší nominální hodnotou na nich.16
Toto vše vedlo k šokující inflaci. V roce 301 Dioklecián vydal svůj nechvalně známý Edikt o cenách, který zakazoval prodávat zboží za vyšší než vládou nařízenou cenu, a také zmrazoval mzdy. K Diokleciánovu překvapení však ceny nadále stoupaly. Kupci zavírali 14
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 29. ISBN 978-80-7349-156-7. 15 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 28. ISBN 978-80-7349-156-7. 16 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 29. ISBN 978-80-7349-156-7.
7
své obchody, protože nemohli prodávat své zboží se ziskem, a lidé buď zanechávali svých prací, nebo se prostě vzdávali a pobírali podporu od státu. Ano, Římané vymysleli státní sociální podporu. Zhruba 20 % obyvatel Říma bylo na podpoře. Dioklecián se rozhodl vytvořit nová pracovní místa tím, že mnohonásobně zvětšil svou armádu a financoval projekty veřejných prací. To zvýšilo deficitní financování a vedlo ke stejnému řešení jako v Řecku. Dioklecián nechal razit velké množství nových měděných a bronzových mincí. A tak znehodnotil zlaté a stříbrné mince. To všechno vedlo k první zdokumentované hyperinflaci na světě. Veškerý obchod založený na penězích se zastavil a ekonomický systém se změnil na barterový.17
1.1.3. Zlato jako příčina hospodářského úpadku vybraných evropských zemí Příliv zlata z Nového světa V 16. století způsobil obrovský příliv zlata z Nového světa (převážně Jižní Amerika) do Evropy inflaci, která zapříčinila konec fungování ekonomiky „středověkého typu“. Byla to doba velkých zámořských objevů, kdy evropské mocnosti spojily obchod s přímou územní expanzí. Hlad po zlatě uspokojovali evropští dobyvatelé především drancováním indiánských států. Zlato bylo také jedním z impulsů pro Kryštofa Kolumba při hledání nové námořní cesty do Indie. 18 Obrázek 3: Indiánské zlato
Pramen: Dějiny zlata. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.lovecpokladu.cz/home/dejiny-zlata-908
17
MALONEY, Michal. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 30. ISBN 978-80-7349-156-7. 18 Historie. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlatyslitek.cz.s3.pixolo.cz/page/historie/
8
Roku 1519 se španělský dobyvatel Hernandéz Cortés vylodil v Mexiku a podmanil si národ Aztéků. Dobytím Mexika získal Cortés obrovskou kořist. Král Aztéků Montezuma přijal španělského dobyvatele s dary v podobě zlata, které mělo uklidnit jeho dobyvačnost. Mezi dary byly dva límce ze zlata a drahokamů, téměř 30 kg zlatých valounů a ze zlata vyrobení ptáci a zvířata.
19
To ale Cortésovu chamtivost neuspokojilo. Aztéckého krále i
s jeho přívrženci zavraždil a hlavní město Aztéků zpustošil. Všechno zlato Aztéků pak bylo loděmi přepraveno do Španělska.
20
To byl pouze začátek drancování, kterého se
evropští dobyvatelé dopouštěli na indiánském obyvatelstvu. Výprava do Mexika znamenala pro Evropu spíše zklamání, touhu po zlatě si španělství dobyvatelé vynahradili až v říši Inků. 21 Vládcové říše Inků žili v palácích ze zlata, oblékali se do zlatých hávů a nosili zlaté šperky. U příležitosti narození svého prvního syna dal vládce Huyana Kapak ukovat zlatý řetěz, který neslo v průvodu 180 mužů.22 Nejznámější kořistí z říše Inků je chrám boha Slunce, tzv. zlatá zahrada v Cuzku. Zahrada byla celá z ryzího zlata, včetně obložení stěn, trávy, květin a zvířat.23 V roce 1532 španělský dobyvatel Pizarro dobyl říši Inků a inckému královi Atahualpovi slíbil svobodu, pokud naplní místnost zlatem až do výšky člověka. Atahualpovi by se to nejspíš podařilo, kdyby ho Pizarro nenechal pod falešnou záminkou zavraždit, ještě než byla místnost zcela naplněna. Indiáni, kteří přinášeli zlato, byli natolik rozhořčeni, že zbývající zlato ukryli. Dodnes řadu lidí trápí, kde se zlato může skrývat. Tato záhada dodnes inspiruje řadu hledačů pokladů k novým výpravám. 24
19
Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 20 Historie. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlatyslitek.cz.s3.pixolo.cz/page/historie/ 21 Historie zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=historie-zlata 22 Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 23 Historie zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=historie-zlata 24 Historie zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.sokom13.cz/sokom13/1-ZLATEINFORMACE/20-Historie-zlata
9
Francie Díky událostem ve Francii v letech 1716 až 1720, tedy za pouhé 4 roky, byla Francie a většina Evropy uvržena do strašné deprese, která trvala několik desetiletí. Klíčovými osobnostmi těchto událostí byli John Law, Ludvík XIV. a vévoda Orleánský.25 Přepychový životní styl francouzského královského dvora Ludvíka XIV. uvrhl Francii hluboko do dluhů. Po smrti Ludvíka XIV. zjistil nový prozatímní král vévoda Orleánský, že daně nepokryjí ani úroky z dluhů. V té době se u královského dvora objevil John Law, který obvinil z problémů Francie nedostatečnou měnu a navrhl řešení – papírové bankovky. V roce 1716 John Law dostal banku a právo bankovky vydávat. Tím začal útok Evropy na papírovou měnu. Zprvu mírně zvýšená měnová zásoba přinesla oživení ekonomiky a slávu a uznání Johnu Lawovi. Protože vše šlo dobře, vévoda Orleánský požádal Johna Lawa, aby vydal ještě více bankovek. Vždyť není nic lepšího, než mít něčeho dobrého hodně. A tak vláda mohla dál nesmyslně utrácet. Země natolik prosperovala, že si vévoda myslel, že dvojnásobek bankovek bude ještě lepší. Země nejenže zaplatila všechny své dluhy, ale mohla utratit, kolik chtěla. Stačilo peníze vytisknout. Nad zemí zářila iluzorní prosperita, která tak zaslepila oči celého národa, že nikdo neviděl temný mrak oznamující bouři, jež se rychle blížila. Brzy se dostavila inflace. Měnová zásoba stoupala závratnou rychlostí a s ní i ceny (zhruba dvacetkrát). Veřejnost začala rychle proměňovat své bankovky za mince a kupovali všechno, co mělo převoditelnou hodnotu. Kupovaly šperky, drahé kameny a mince a posílali je do ciziny. Vláda na vzniklou situaci reagovala tak, že vydala zákaz používat zlaté a stříbrné mince jako platidlo, koupě šperků, drahých kamenů a stříbrných předmětů byla rovněž nezákonná. Krize vyvrcholila 27. května 1720, kdy byly banky uzavřeny, a Law byl propuštěn z ministerstva. Bankovky byly devalvovány o 50 %. 10. června byly banky znovu otevřeny a začaly měnit bankovky za zlato v nové hodnotě. Když zlato došlo, byli lidé vypláceni ve stříbře. Jakmile došlo stříbro, lidem se platilo mědí. 26 Kdysi oslavovaný Law skončil jako vyvrženec společnosti a jeho finanční systém se zhroutil a způsobil finanční kolaps celé Francie a části Evropy. Toto je jediná země, kterou
25
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 32-36. ISBN 978-80-7349-156-7. 26 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 32-36. ISBN 978-80-7349-156-7.
10
zde uvádím, která uvrhla samu sebe do deprese ne kvůli financování válek, nýbrž kvůli přepychovému životu, na který neměla.27 Výmarská republika První světová válka znamenala naprostý ekonomický kolaps pro Německo. Jak tento kolaps nastal? Důvodem opět je znehodnocování měny. Jako v případě Athén nebo Říma, financování války se stalo i pro Německo neuvěřitelně nákladnou záležitostí. A jak co nejrychleji získat co největší množství finančních prostředků? Pomocí znehodnocení vlastní měny. Německo za první světové války opustilo zlatý standard a pumpovalo do systému tuny oběživa. Počet marek se v Německu za první světové války zčtyřnásobil. To způsobilo obrovskou inflaci, která však zatím nebyla obyvatelstvem pociťována. Jak je to možné? Důvodem tohoto zvláštního jevu byla skutečnost, že v době války mají lidé tendence velmi šetřit. Takže i když byl systém plný nekryté měny, nikdo neutrácel – prozatím. Když válka skončila, důvěra obyvatelstva se vrátila a začali více utrácet. Země byla zasáhnuta obrovskou inflací, ceny šly rapidně nahoru. Maloobchodní ceny se zvedly až dvacetkrát. Inflace se během roku 1920 a 1921 zpomalila. Ovšem bylo třeba zaplatit válečné reparace. I přes to, že se německá ekonomika vzpamatovávala a obchod a průmysl byly na výši, vláda nepřestávala tisknout peníze. Během roku 1922 ceny začaly znovu stoupat. A to dokonce až o 700%. Přístup lidí k měně se změnil. Lidé měně nevěřili, nikdo si nechtěl znehodnocené marky ponechat ani sekundu. Všichni své peníze utráceli hned, jak je dostali. První splátku zaplatilo Německo pomocí většiny svého zlata, rozdíl vyrovnalo prostřednictvím nerostných surovin, tím se ale naprosto vyčerpalo ze zdrojů a nebylo schopné zaplatit druhou splátku. Na to reagovala Francie a Belgie obsazením Porúří, průmyslového srdce Německa. Útočící vojska obsadila železárny, ocelárny, uhelné doly a železnice. Vláda přijala politiku pasivní rezistence. Platila továrním dělníkům za nespolupráci. To byla poslední rána pro německou marku. Vláda nepřestávala tisknout obrovské sumy peněz. Německé tiskárny chrlily až 500 trilionů marek denně (ano, to je skutečné číslo). Hodnota marek klesala rychleji, než se vůbec dostaly do oběhu. Vláda tak neměla na výběr, mohla jen pokračovat v tisknutí peněz. Na konci roku 1923 se německý finanční systém zhroutil. Kupní hodnota marky klesla o více než 97 %. Inflaci překonalo jen zlato a stříbro. Jejich kupní síla vzrůstala exponenciálně. Když německá hyperinflace konečně dospěla ke konci, měnová zásoba 27
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 32-36. ISBN 978-80-7349-156-7.
11
Německa vzrostla z 30 miliard marek v roce 1919 na 497 trilionů marek. To je více než 17miliardnásobné zvýšení. Střední třída byla téměř vymazána. Zde důležitá poznámka. V době finanční revoluce nedochází k zničení bohatství, pouze k jeho převedení. Inteligentní a především přizpůsobiví lidé mohli zbohatnout během několika měsíců. Ti, kteří své bohatství uchovávali ve formě oběživa, mohli jen sedět a sledovat, jak jejich vláda ničí kupní sílu. Naopak ti, kteří chytře investovali své bohatství do zlata, viděli, jak jejich kupní síla exponenciálně roste. V době výmarské hyperinflace zlato a stříbro zvítězilo nad měnou. Ti, kdo se drželi skutečných peněž místo měny, sklízeli mnohonásobné odměny.28
1.1.4. Znaky vyvozené z předchozích příkladů aplikované na dnešní ekonomickou situaci v USA Na všechny země, jejichž finanční systém se zhroutil kvůli znehodnocení vlastní měny, některé z nich jsem vám zde ukázala, se dá aplikovat následující model: 1. Suverénní stát začíná s měnou krytou zlatem či stříbrem. 2. Stát se rozvíjí a bere na sebe stále více ekonomické zátěže, podporuje slabší sociální vrstvy systémem veřejných prací a sociálních programů. 3. Narůstá ekonomické bohatství země, také politické vliv. Vláda vytváří obrovskou armádu, kterou nakonec začne používat. 4. Financování válek způsobuje obrovské výdaje. 5. Aby stát mohl i nadále vést války, musí najít jiný způsob financování. Nahrazuje peníze měnou, kterou lze vytvořit v neomezeném množství – nekrytou měnou. 6. Obyvatelstvo začne postupně pociťovat vážnou inflaci doprovázenou obrovským nárůstem cen. Lidé ztrácí víru v měnu. 7. Dochází k obrovskému přesunu od měny k drahým kovům a dalším hmotným aktivům. Myslíte si, že jsme se v dnešní době natolik poučili z vlastních chyb, že se nám to již nemůže přihodit? Samozřejmě, že ne. Podívejte se na Spojené státy, nejmocnější zemi v historii světa. Tento ekonomický kolaps se totiž děje právě teď.29
28
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 36-38. ISBN 978-80-7349-156-7. 29 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 41,42. ISBN 978-80-7349-156-7.
12
1.2. Fyzikální vlastnosti zlata Zlato se považuje za vzácné už od pradávna. Lesklý kov dostal v chemii značku Au odvozenou od svého latinského názvu Aurum. Zlato je a bude vzácné z několika důvodů. Jeho zásoby jsou silně omezené a lidem se podařilo důkladně vytěžit všechny lehce dostupné zásobárny zlata i stříbra. Těžba je tedy v dnešní době velmi nákladná, za posledních 5 let vzrostly náklady na těžbu zlata o 90 %, což je také jeden z důvodů jeho rostoucí hodnoty. V dnešních dobách se zlato musí těžit z hornin s nízkým až mizivým obsahem tohoto vzácného kovu. Jedním z dalších důležitých důvodů je stále větší znehodnocování měny, v takovém případě banky zvyšují svoje zlaté rezervy v podobě investičního zlata pro základ nového měnového systému. Také samotná poptávka po zlatě dlouhodobě převyšuje nabídku. V minulosti i dnes je zlato hojně využíváno pro své jedinečné fyzikální vlastnosti.30
1.2.1. Kujnost, stálost, ryzost Aurum se řadí mezi ušlechtilé kovy a je jeden z nejkujnějších a nejtvárnějších kovů vůbec.31 Kujnost znamená způsobilost měnit svůj tvar prostřednictvím kování. Tato vlastnost byla právě v minulosti velmi potřebná, bylo zapotřebí vytvořit jednotné platidlo. Zlato se pro tuto příležitost jevilo jako více než vhodné. Další důležitou vlastností zlata je jeho chemická odolnost, tedy stálost.32 Nepůsobí na něj vnější vlivy, nerezaví a je odolné vůči kyselinám, zásadám i solím.33 Jediné látky, které jsou schopné rozpustit zlato je lučavka královská a směsi kyanidů (zvláštním případem je rtuť).34
30 Další důvody proč mít zlato. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.goldengate.cz/dalsi-duvody-proc-zlato/ 31 Fyzikální vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produktya-sluzby/zlato/fyzikalni-vlastnosti-zlata/ 32 Fyzikálně-chemické vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatokop.cz/CAZ/ZLATO/fyzchem.htm 33 Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 34 Základní fyzikálně - chemické vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/zajimavosti/o-zlate.html
13
Aurum v ryzím stavu je velice měkké, na stupnici tvrdosti od 1-10 (1 – mastek, 10 - diamant) se zlato nachází na úrovni 2,5.35 Je tedy téměř nemožné z něj vyrábět šperky, mince apod. V takovém případě se tedy nepoužívá zlato zcela ryzí, ale slitiny.36 Slitina je jakási směs dvou a více kovů, oba kovy se roztaví a slijí dohromady. Pro výrobu slitin se nejčastěji používá stříbro, měď, nikl, zinek a paládium plus samozřejmě ryzí zlato. Poměr těchto kovů ve slitině pak dává požadovanou ryzost a barvu výsledné slitiny (od žluté, přes bílou až k červené). Další zajímavostí je, že ryzost slitin na šperky je udávána přímo zákonem. Taková slitina musí vyhovovat předpisům zákona ČR o puncování drahých kovů. Ryzost se zapisuje poměry. Ryzí zlato má ryzost 1000/1000, to znamená 1000 dílků z 1000 je ryzích. Ryzost 750/1000 je tedy 750 dílků ryzího zlata z 1000.37 Zákonné ryzosti zlata v ČR
38
č. 1 - 986/1000 - tzv. dukátové zlato používané k ražbě mincí č. 2 - 900/1000 - také zlato k ražbě mincí č. 3 - 750/1000 - známé jako zlato 18kt - osmnáctikarátové, osmnáctka č. 4 - 585/1000 - známé jako zlato 14kt - čtrnáctikarátové, čtrnáctka39
K otestování ryzosti zlata se používá především již zmíněná lučavka královská. Na černém kameni s názvem buližník se vytvoří zlatá stopa (pruh). Směsí lučavky se potom pruh pokape a v závislosti na čase a způsobu mizení se určí ryzost. Je nutné podotknout, že lučavka v jedné koncentraci není univerzální pro všechny typy zlata. Zlato může obsahovat příměsi nejrůznějších kovů, jako je například nikl, měď, stříbro, chrom. Lučavka tedy musí být řádně koncentrována na každý typ zlata.40 Lučavka královská nebo královská voda je směs kyseliny dusičné a kyseliny chlorovodíkové. Tyto dvě kyseliny se smíchají v poměru 1:3. Poměry se mění podle příměsí, dále je lučavka ředěna destilovanou vodou. Za vznikem královské vody stojí 35
Fyzikální vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produktya-sluzby/zlato/fyzikalni-vlastnosti-zlata/ 36 Vše o zlatě. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlatarezerva.cz/vse-o-zlate/ 37 Něco o zlatě. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatnictviopal.cz/neco-ozlate.html 38 Něco o zlatě. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatnictviopal.cz/neco-ozlate.html 39 Něco o zlatě. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatnictviopal.cz/neco-ozlate.html 40 Zajímavosti ze světa zlata. [online]. 15.01.2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.ezlato.cz/zajimavosti-ze-sveta-zlata/cz/t-505/
14
arabský alchymista Geber. Okolo roku 800 rozpustil kuchyňskou sůl ve vitriolu, vznikla kyselina chlorovodíková, dalším jeho objevem bylo právě smíchání kyseliny chlorovodíkové a kyseliny dusičné a rozpouštědlo zlata bylo na světě.41 Jednu z největších ryzostí mají zlaté cihly, jejich minimální ryzost je 995/1000.42 Nejčistší dosud vyrobené zlato má ryzost známých 7 devítek – 999,9999/1000. Je používáno k chemickým účelům.43 V mnoha zemích (např. Německo) se používají k výrobě šperků slitiny i s méně než polovičním obsahem ryzího zlata. Takové zlato je českými zlatníky často nazýváno „lepší mosazí“. Dokonce se objevuje i staré rakouské zlato nazývané Neugold, které má ryzost pouhých 200/1000.44 Obsah zlata ve slitinách se uvádí pomocí značky karát (kt). Jeden karát značí 41,6667 hmotnostních dílků z 1000. Výpočtem se dá snadno zjistit, že ryzí zlato má 24 karátů. Nejběžnější je ve šperkařství ovšem zlato s obsahem 14kt.45 Graf 1: Poměr jednotlivých ryzostí
Ryzost v karátech
Pramen: Ryzost a hmotnost. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.ezlato.cz/ryzost-a-hmotnost/cz/t-127/
41
Zajímavosti ze světa zlata. [online]. 15.01.2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.ezlato.cz/zajimavosti-ze-sveta-zlata/cz/t-505/ 42 Zajímavosti ze světa zlata. [online]. 15.01.2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.ezlato.cz/zajimavosti-ze-sveta-zlata/cz/t-505/ 43 Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 44 Něco o zlatě. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatnictviopal.cz/neco-ozlate.html 45 Zlato (Au). [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://chemie.falconis.cz/zlato.php
15
1.2.2. Amalgamace, odstíny zlata Amalgamace je zvláštní případ rozpouštění zlata. Hlavní roli v tomto případě hraje rtuť v kombinaci se zlatem. Rtuť je považována za jakéhosi „žrouta zlata“, který okamžitě aurum při kontaktu rozpouští a vzniká látka zvaná amalgám. Amalgámy jsou slitiny právě rtuti s jedním nebo několika kovy.46 V minulosti se tento amalgamový roztok využíval zlatokopy k získání ryzího zlata. Oba kovy jsou totiž oddělitelné, při menším množství šlo tedy roztok vlít do kusu jelenice nebo kůže a rtuť jednoduše vymačkat. Aurum má totiž daleko vyšší hustotu než rtuť, neproteklo tedy materiálem a zaseklo se na povrchu. V jelenici/ kůži pak zbyla zlatokopům amalgamová hrudka zlata. Zlatokop pak získanou hrudku vložil do vydlabané půlky brambory. Druhou vydlabanou půlkou pak amalgamovou hrudku zakryl a celou bramboru vložil na lopatu či jiný předmět do ohně. Trpělivě čekal, až se brambora zahřeje a zbylá rtuť se začne vypařovat do druhé, syrové půlky. Rtuť v syrové půlce kondenzuje (přeměna plynné látky na kapalnou) a v první půlce nám místo amalgamové hrudky zbude čisté zlato.47 Čisté aurum má zlatožlutou barvu. Jak jsem ovšem zmínila výše, zlato může mít mnoho odstínů od bílé až po červenou barvu. Záleží na příměsi, kterou přidáme ke zlatu. Přidámeli stříbro, získáme spíše světlejší barvy, místy až nazelenalé, naopak přidáme-li větší množství mědi, získáme barvu načervenalou. Velké oblibě se těší zlato bílé, což je slitina s niklem a paládiem.48 1) Stříbro
Obrázek 4: Odstíny zlata podle příměsi
2) Platina 3) Bílé zlato 14 i 18kt (stejné barvy) 4) Bílé zlato 14kt s modrošedým nádechem 5) Žluté zlato 14kt 6) Žluté zlato 18kt 7) Červené zlato 14kt Pramen: Materiály pro výrobu šperků. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.marre.cz/160,0,materialy.htm 46
Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 47 Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 48 Fyzikální vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produktya-sluzby/zlato/fyzikalni-vlastnosti-zlata/
16
Graf 2: Odstíny zlata podle příměsy mědi nebo stříbra
Pramen: Fyzikální vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produkty-asluzby/zlato/fyzikalni-vlastnosti-zlata/
Na obrázku 2 se nachází trojúhelník některých barev, kterých může zlato dosáhnout. Máme zde ukázku barev, které jsou způsobeny příměsí jistého % mědi nebo stříbra. Existují i názvy pro určité sloučeniny. Sloučenina zlata a stříbra v poměru 3:2 se nazývá Elektrum. Sloučenina zlata mědi v poměru 4:1 je Tumbaga.49
1.2.3. Tažnost, hustota, hmotnost Další velmi ojedinělou fyzikální vlastností zlata je jeho tažnost. Tažnost je vlastnost materiálu, která se zkoumá jeho tahem. Výsledkem je potom poměr měřené (natažené) části k původní délce materiálu.50 Právě zlato má jednu z největších tažností vůbec. Ze zlaté kuličky o hmotnosti 1 gramu (průměr přes 2mm) lze vytáhnout drát o průměru 20 mikrometrů, dlouhý neuvěřitelných 165 metrů, ta samá kulička 1 gramu zlata může být také rozklepána do fólie o ploše cca 1 m².51 Tažnost materiálu se zjišťuje převážně třemi způsoby a to již zmíněným tažením, kováním nebo válcováním. Ve všech třech případech existují posloupné řady určující nejlepší tažné materiály. A ve všech třech těchto řadách je aurum na prvním místě, následováno stříbrem.52 Tažnost úzce souvisí s hustotou zlata. Jak jsem zmínila výše, zlato disponuje velmi vysokou hustotou, která činí 19,300g/cm³. Je tedy 2krát hustší než olovo, 2,5krát hustší než 49
Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 50 Tažnost. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/taznost 51 Fyzikálně-chemické vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlatokop.cz/CAZ/ZLATO/fyzchem.htm 52 Tažnost. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/taznost
17
železo či měď a 19krát hustší než voda. Tak vysoká hustota má mnoho praktických důsledků.53 Jako jeden z důsledků můžeme uvést jeden z prvotních způsobů získávání zlata, a to rýžování. Jedná se o způsob, kdy zlatokop držel pánev vytlačenou z kusu plechu a proséval jí vodu s minerály a potenciálním zlatem54. Díky vysoké hustotě zlata, ve vodě okamžitě klesalo na dno a z pánve tak vypadávaly pouze kusy nechtěných minerálů, zatímco Aurum si hovělo na dně pánve. Díky hustotě zlata lze také jednoduše zjistit, zdali se nás nějaký prodejce nesnaží okrást. Známe-li objem zlata, lze si podle jednoduchého výpočtu m=ρ*V (m=ró krát V), tedy hmotnost se rovná vynásobení hustoty a objemu.55 Hustota je věc stála, stačí tedy znát objem kusu. Vypočítáme tedy snadno hmotnost a srovnáme s realitou. Je jen velmi málo kovů těžších než zlato a i kdyby se někdo pokusil vytvořit padělek stejně těžký, použitelné kovy jsou zpravidla dražší než zlato samotné.56 Jeho unikátní vlastnosti tedy umožňují uložit vysoké hodnoty do velmi malého kusu materiálu. Například kus zlata o velikosti krabičky od cigaret by vážil něco přes 2kg a měl hodnotu 2 miliónů korun.57 Hmotnost zlata samotná se udává převážně buď v gramech, nebo v tradičních trojských uncích. Trojská unce je označována značkou „oz“ a váží cca 31,1034807 gramů. V uncích se také provádí velké obchodování se zlatem, minimální hmotnost zlata pro velký obchod je 1000 uncí, tedy cca 31,10kg ryzího zlata ve formě zlatých cihel o hmotnosti 12,5kg. Jak jsem zmínila výše, zlaté cihly se vyznačují ryzostí 995/1000. Je tedy potřeba šetrné manipulace, zlato v takto ryzí podobě je velmi měkké a může se poškodit otěrem.58
53
Základní fyzikálně - chemické vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/zajimavosti/o-zlate.html 54 Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 55 Výpočet hustoty a hmotnosti. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zslado.cz/vyuka_fyzika/e_kurz/7/vyphustoty/vypocetHustotyaHmotnostivykll.htm 56 Základní fyzikálně - chemické vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/zajimavosti/o-zlate.html 57 Základní fyzikálně - chemické vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/zajimavosti/o-zlate.html 58 Vše o zlatě. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlatarezerva.cz/vse-o-zlate/
18
1.2.4. Vodivost, krystalická soustava Aurum je velmi dobře elektricky i tepelně vodivý kov. Vyznačuje se takovou vodivostí, že se řadí mezi nejlepší vodivé kovy (druhý za stříbrem).59 Díky těmto vlastnostem se zlato využívá v elektrotechnickém průmyslu. Zlato disponuje kubickou krystalickou soustavou. Taková soustava má tvar krychle, říká se jí tedy i krychlová. Kubická základní buňka v případě zlata je plošně centrovaná, což znamená, že každý vrchol buňky je společný osmi buňkám a každá stěna dvěma buňkám. 60
59
Fyzikálně-chemické vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatokop.cz/CAZ/ZLATO/fyzchem.htm 60 Ideální krystalová mřížka. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/623-idealni-krystalova-mrizka
19
2. Vznik zlatého standardu a jeho význam 2.1. Definice pojmu Co je to vlastně zlatý standard? Existuje mnoho definic, uvedeme si zde alespoň některé z nich: Zlatý standard je měnový systém, kdy „tištění“ peněz centrální bankou je omezeno výší držených zlatých rezerv. Byl to systém, který zde fungoval po staletí a jehož smrtícími ranami byla první světová válka a následná krize.61 Zlatý standard byl závazek účastnických zemí zafixovat své domácí měny vůči určitému množství zlata. Národní měna a jiné formy peněz (bankovní vklady a bankovky) se za určitou pevnou částku volně směňovaly za zlato.62
2.2 Historie zlatého standardu Kdysi jsme používali zlato nebo papír, který představoval bezpečně uložené zlato, jako peníze. Zlato v podobě mincí nás provází již 2600 let. Z části proto, že zlato je nezávislé, z části, protože si udržuje svou kupní sílu. Novodobá historie zlatého standardu, nebo také „zlatý věk zlatého standardu“, je datován od poslední třetiny 19. století do začátku první světové války. Země, které přijaly zlatý standard, byly považovány za exkluzivní skupinu, určitý druh bratrstva, jehož členové se navzájem ochraňovali před rizikem a nejistotou. Měna nesměnitelná za zlato byla považována za „národní ostudu“.63
2.2.1. Klasický zlatý standard Období 19. století ilustrovalo výhody existence krytých peněz rozšířených po celém civilizovaném světě. Jednotná měna ulehčovala svobodný obchod, investice a cestování v rámci celé obchodní a měnové oblasti, kde obchod probíhal, čímž se dále rozvíjela specializace a mezinárodní dělba práce.
64
Jednotlivé země byly napojeny na sebe
navzájem a obchodníci tak mohli připravovat plány a projekty mířící hluboko do budoucnosti, dopravovat zboží, zakládat podniky a investovat do cizích zemí, a vždy 61
Objeví se zlatý standard znova na scéně?. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/objevi-se-zlaty-standard-znova-na-scene 62 Zlatý standard. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produkty-asluzby/zlato/zlaty-standard/ 63 John Sherman, člen amerického Kongresu 64 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 89. ISBN 80-86389-12-X.
20
věděli přesně, jaký bude směnný kurz.
65
Zlatý standard znamenal, že všechny národní
měny (dolar, libra, frank atp.) představovaly pouhá jména jisté, přesně určené hmotnosti zlata. „Dolar“ byl např. definován jako 1/20 unce zlata, libra jako o něco málo méně než ¼ unce zlata. Je třeba zdůraznit, že zlato nebylo za měnový standard vybráno arbitrárně vládou. Zlato se vyvinulo za řadu století na svobodném trhu jako nejlepší peníze, jako komodita, která poskytovala nejstabilnější a nejžádanější měnový prostředek. Co je však nejdůležitější, nabídka a poskytování zlata se řídily pouze tržními silami, a nebyly určovány tiskařskými stroji, o jejichž spuštění arbitrárně rozhodovala vláda.
2.2.2. Zlatý standard za 1. světové války Jestliže zlatý standard fungoval tak skvěle, proč se potom rozpadl? Rozpadl se, protože vládám byla dána důvěra, že budou dodržovat svůj slib a ručit za to, že libry, dolary, franky apod. budou vždy směnitelné za zlato, jak se jimi ovládané bankovní systémy zavázaly. 66 Bylo obecně nemyslitelné, že by velký stát zcela vyčerpal své zlaté rezervy. Oddanost projevovaná systému zlatého standardu byla tak hluboká, že za určitých okolností státy mohly dočasně pozastavit směnitelnost své měny za zlato a přitom klidně obchodovat dál, jako by se nic nestalo. Důvěryhodnost byla vším a tento druh víry platil do doby, dokud se věci nevymkly kontrole.67 Tím, co selhalo, nebylo zlato, nýbrž bláhová víra, že vláda dostojí svým slibům. Aby mohly zahájit katastrofické válečné tažení 1. světové války, zastavily bojující země vyplácení ve zlatě, zvýšily daně, hodně si půjčovaly a rozšiřovaly měnovou zásobu. Musely tedy provést inflaci vlastních papírových a bankovních peněz. Jinými slovy, natisknout si více bankovek, které již ale nebyly kryty zlatem. Světová měnová zásoba explodovala. Došlo k tak prudké inflaci, že válčící vlády nemohly dostát svým slibům, a byly tak nuceny opustit zlatý standard, jinak řečeno, krátce po vstupu do války oznámily svůj vlastní úpadek.68 Než aby zbankrotovala, tak systém mezi prvními opustila Velká Británie. Následně, aby ufinancovalo válečné reparace, systém opustilo i Německo, které následovaly další země, včetně Spojených států.
65
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 42. ISBN 978-80-7349-156-7 66 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s.88, 89. ISBN 80-86389-12-X. 67 BERNSTEIN, Peter L. Dějiny zlata. Praha: Grada, 2004, 245,246. ISBN 80-247-0455-2. 68 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 90. ISBN 80-86389-12-X.
21
Spojené státy v rámci domácí ekonomiky zrušily zlatý standard již v roce 1933. Pro mezinárodní platby Spojené státy udržely zlatý standard jako poslední až do roku 1971. Tehdy ho opustily a vyhnuly se tak vyhlášení bankrotu (detailněji níže).69 Na celém světě zavládl měnový chaos, protože libry, franky, marky atd., postižené inflací, se ve vztahu ke zlatu a dolaru znehodnocovaly. Všeobecně se uznává, že tato situace představovala předzvěst mezinárodní katastrofy a ekonomové se snažili najít způsob, jak obnovit zlatý standard.70
2.2.3. Snahy o obnovení zlatého standardu po 1. světové válce Po válce svět toužil po ekonomické stabilitě mezinárodního zlatého standardu, který tak dobře fungoval před válkou. Avšak měny jako libra, frank či marka byly znehodnoceny, a proto měla být zohledněna skutečnost, že vrátit se ke zlatému standardu lze pouze na nových, předefinovaných paritách, které by braly do úvahy stávající nabídku peněz a cenovou hladinu. To se ovšem nestalo. Británie se kvůli zachování britské národní „prestiže“ a v marné snaze obnovit status Londýna jako světového centra „tvrdých peněz“ rozhodla vrátit se ke staré paritě 4,86 dolaru za libru. Přitom inflace v Británii změnila poměr na devizovém trhu na přibližně 3,50 dolaru. Výsledkem pokračující inflace a návratu k nadhodnocené paritě bylo omezení britského vývozu ve 20. letech a značný nárůst nezaměstnanosti. 71 K obnovení zlatého standardu ve Velké Británii došlo zhruba v roce 1926. V ostatních zemích přibližně ve stejné době. Už ale nešlo o klasický zlatý standard. Britské libry a ostatní měny nebyly směnitelné za zlaté mince, ale pouze za velké kusy zlata (zlaté pruty), používané pouze při mezinárodních transakcích. To zabránilo obyčejným občanům Británie a ostatních evropských zemí v každodenním používání zlatých mincí a vedlo tak k většímu používání papírových peněz, což umožnilo ještě větší inflaci. Přesně o to Británii šlo. Tím, že byl ustanoven nový mezinárodní měnový řád, který přiměl ostatní vlády k inflaci, byl ochromen jejich vývoz a podpořen dovoz z Británie.72
69
Objeví se zlatý standard znovu na scéně?. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.vlastnihlavou.cz/objevi-se-zlaty-standard-znovu-na-scene/ 70 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 91. ISBN 80-86389-12-X. 71 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 91, 92. ISBN 80-86389-12-X. 72 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 93-95. ISBN 80-86389-12-X.
22
Spojené státy zůstaly jako jediné na klasickém zlatém standardu a směňovaly dolar za zlato. Tento systém nemohl dlouho přetrvat. Ke všeobecnému krachu stačila sebemenší ztráta důvěry ve stále více vratkou inflační strukturu. To se přesně stalo v roce 1931. Došlo ke krachu bank provádějících inflaci po celé Evropě a pokusu Francie, jež měla k „tvrdým penězům“ přeci jen blíže, směnit své zůstatky v librách za zlato, což vedlo Británii k úplnému opuštění zlatého standardu a devalvaci libry. Británii brzy následovaly ostatní evropské země.73 USA zůstala na zlatém standardu další dva roky. Poté v letech 1933-34 klasický zlatý standard opustila v marné snaze vymanit se z hospodářské krize. Zakázala držení měnového zlata soukromými subjekty, protože neměla dostatek zlata pro měnové účely. I po roce 1934 ovšem zůstala na zvláštním druhu zlatého standardu, v rámci kterého byl dolar, jenž byl nyní nově definován jako 1/35 unce zlata, pro zahraniční vlády a centrální banky za zlato směnitelný. Spojeným státům se podařilo vazbu peněz na zlato držet nejen díky zlaté devalvaci, ale také díky mocenskému postavení největší světové velmoci a výraznému omezení směnitelnosti (domácí subjekty nemohly za dolary nárokovat zlato a ze zahraničních subjektů přicházely v úvahu pouze některé centrální banky). Nepatrná vazba na zlato tedy zůstala zachována. Avšak mezinárodní ekonomický pořádek se rozpadl. Svět upadl do chaosu. Naděje na obnovení zlatého standardu se prudce zmenšila. Mezinárodní obchod a investice v podstatě vymizely.74 Největší chybou bylo, že ve jménu přerušení veškeré vazby na zlato se ponechala absolutní moc nad řízením národních měn v rukou centrální vlády, která tiskne nekryté peníze jako zákonné platidlo. Tato tragická zkušenost vyvrcholila světem nekrytých peněz a hospodářské války. Právě tyto hospodářské a měnové konflikty měly být hlavním důvodem druhé světové války.75
73
ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 93-95. ISBN 80-86389-12-X. 74 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 93-95. ISBN 80-86389-12-X. 75 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 93-95. ISBN 80-86389-12-X.
23
Tabulka 1: Orientační historie zlatého standardu ve Velké Británii
Pramen: REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Praha: Management Press, 2010, s. 103. ISBN 978-80-7261-214-7.
Tabulka 2: Orientační historie zlatého standardu v USA
Pramen: REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Praha: Management Press, 2010, s. 106. ISBN 978-80-7261-214-7.
Klasický zlatý standard trval ve Spojených Státech od roku 1879 až do založení americké centrální banky (FED) v roce 1913 a následnému vstupu USA do první světové války, která si žádala novou likviditu. Do té doby pevná vazba zlato = peníze se začala přetrhávat. 24
Zlatý standard byl čím dál více ovlivňován státními zásahy a omezeními, které znemožňovaly plnou směnitelnost bankovek za zlato. Omezení vyvrcholilo v roce 1933, kdy americký prezident Franklin Delano Roosevelt vydal nařízení o znárodnění veškerého zlata.76
2.2.4. Bretton-woodský systém Během druhé světové války docházelo k převodu bohatství z evropských investic do amerických investic, protože Evropa se připravovala na ničivé účinky války. Evropské továrny na spotřební zboží byly využívány k výrobě zbraní, munice, letadel a tanků. Většina Evropanů proto musela nakupovat každodenní potřeby ze Spojených států. Z krize tak Spojené státy dostaly ve skutečnosti přílivy zlata a zahraniční investice. Spojené státy tehdy držely přibližně dvě třetiny světových zlatých rezerv a měly prosperující ekonomiku. Evropa platila za zbraně a vojenskou výzbroj Spojeným státům většinou svého zlata. Světoví vůdci si velmi brzy uvědomili, v jak špatné ekonomické situaci se nacházejí. Tato obrovská obchodní nerovnováha znamenala, že na konci války by se světový peněžní systém zhroutil.77 Bezprostředně po skončení druhé světové války se velká část světa nacházela v takovém stupni rozvratu, že tvůrci poválečné éry měli jedinečnou příležitost začít úplně od začátku. Navíc se mohli poučit z množství omylů dvacátých a třicátých let. Místo, aby Spojenci vyžadovali placení vyčerpávajících reparací, vynakládali obrovské úsilí, aby za pomoci politiky a peněz přivedli Německo, Itálii a Japonsko na cestu demokracie. Místo aby Spojené státy trvaly na proplacení všech svých výdajů spojených s válečnou pomocí, vyjadřovaly radost z každého příspěvku a nakonec většinu spojeneckých dluhů změnily ve svůj dar, k němuž ještě přidaly velkorysou pomoc v podobě Marshallova plánu. Místo aby každý národ tvrdohlavě prosazoval své vlastní zájmy jako doposud, vznikla Organizace spojených národů, aby usměrňovala mezinárodní vztahy a spolupráci. 78 Rok před koncem války se představitelé (politikové a ekonomové) 44 zemí setkali v červenci roku 1944 v Bretton Woods ve státě New Hampshire, aby vymysleli, jak zajistit
76
TYLEČEK, Jiří. Zlatý standard je opět na scéně. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/362805-zlaty-standard-je-opet-na-stole/ 77 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 64. ISBN 978-80-7349-156-7. 78 BERNSTEIN, Peter L. Dějiny zlata. Praha: Grada, 2004, s. 318. ISBN 80-247-0455-2.
25
opětovné fungování světového finančního systému, který byl zásadní pro budoucí mezinárodní ekonomickou spolupráci. V této době byly již Spojené státy nesporně světovou velmocí číslo jedna a byly objektivně "odsouzeny" k rozhodující roli v poválečném světě.79 Potřebovali systém mezinárodních plateb, který by povoloval obchod bez divokého kolísání směnného kurzu nebo strachu z náhlého znehodnocení měny, jež ochromily mezinárodní obchod během Velké hospodářské krize.80 Aby už státy nebyly vydány svým zlatým rezervám na milost a nemilost, základem nového hospodářského systému nemělo být zlato, ale americký dolar. Pro dolar hovořila především skutečnost, že Spojené státy vlastnily 75 % světových zásob zlata a že americká ekonomika vyvázla z druhé světové války nejenže bez škod, ale dokonce s výkonností, jakou americká historie nepamatovala. Spojené státy měly být podle brettonwoodské dohody jedinou zemí, jejíž měna by byla volně směnitelná za zlato v pevném kurzu. Ostatní státy byly povinny zajistit směnitelnost svých měn za dolary, zatímco Spojené státy zajistí, aby bylo možné dolar vykoupit ve zlatě v sazbě 35 dolarů za unci. To platilo jen pro zahraniční centrální banky, což znamenalo, že od druhé světové války musely všechny zahraniční centrální banky držet dolary zlatých rezerv.81 Tento nový systém byl v podstatě standardem zlaté devizy z 20. let pouze s tím rozdílem, že dolar nemilosrdně odstranil britskou libru z pozice „klíčové měny“.82 Dále zde byla možnost přizpůsobovat měnové kurzy v případech, kdy stát nebyl dlouhodobě schopen dostát svým mezinárodním platebním závazkům. Změny měnových kurzů se uskutečňovaly po dohodách s ostatními státy. Kurzy se měnily, dokud se celý systém definitivně nezhroutil v roce 1971. Brettonwoodský systém měl totiž dvě zásadní trhliny: Zaprvé, nebyl stanoven žádný hotovostní poměr, pokud jde o to, kolik dolarů může být vytvořeno na každou jednotku zlata. To dovolovalo Spojeným státům řídit obchodní a rozpočtové deficity a tisknout dolary na krytí těchto deficitů.
79
VOLEK, Stanislav. Brettonwoodský měnový systém a jeho pád. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/inflace/15160-brettonwoodsky-menovy-system-a-jeho-pad 80 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 64. ISBN 978-80-7349-156-7. 81 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 64. ISBN 978-80-7349-156-7. 82 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 95. ISBN 80-86389-12-X.
26
Zadruhé, i když američtí občané nemohli vlastnit zlato, ve zbytku světa byl ještě otevřený zlatý trh působící paralelně vedle brettonwoodského zlatého trhu.83 Spojené státy se pustily do poválečné politiky pravidelné inflace, tedy neustálé zvyšování množství peněz v oběhu. Americký dolar tedy neustále ztrácel na hodnotě, ale pravidla brettonwoodské hry zajišťovala, aby západoevropské státy pokračovaly v hromadění svých rezerv. Postupem doby se země Západní Evropy a Japonsko začaly obávat postupně klesající kupní síly a tedy skutečné hodnoty dolaru a začaly se proti držení dolarů bránit. Americkou reakcí na stížnosti Evropy bylo jejich okamžité odmítnutí. Američtí politici a ekonomové jednoduše prohlásili, že Evropa je nucena používat dolary jako svou měnu, že to nemá nic společného s jejími narůstajícími problémy. Evropa ale měla zákonnou možnost směnit dolary za zlato za cenu 35 dolarů za unci. A evropské vlády se rozhodly tuto možnost stále více využívat. Od počátku 50. let zlato neustále po dobu dvou desetiletí ze Spojených států odplývalo. Americká zásoba zlata se snížila z více než 20 miliard dolarů na 9 miliard dolarů. Spojené státy začaly mít problémy s udržením směnitelnosti amerického dolaru za zlato. To ovšem nezpomalilo pokračující inflaci dolaru ani nárůst cen. Spojené státy totiž potřebovaly bankovky k financování války ve Vietnamu. Nepomohl ani silný politický tlak, který se Spojené státy snažily vyvinout na Evropu. Brettonwoodský systém se v roce 1968 začal rychle rozpadat. Po celou dobu přitom zůstala oficiální cena zlata centrální banky na 35 dolarech.
84
Zrodil se
„dvojsložkový zlatý trh“. Šlo o to, že cena na svobodném trhu nebyla nijak spjata s povinným kurzem 35 dolarů za unci. Cena se tam tvořila podle stavu nabídky a poptávky. Na počátku roku 1973 se cena zlata vyšplhala až na přibližně 125 dolarů za unci. Dvojsložkový systém spěl rychle ke krizi a ke konečnému zrušení brettonwoodského systému.85 V roce 1971 vůle veřejnosti a volný trh zcela překonaly brettonwoodský systém. Vláda byla vystavena nátlaku a 15. srpna 1971 byl prezident Richard Nixon nucen zavřít zlaté okno. Americký dolar už nebyl směnitelný za zlato a všechny měny se staly volně
83
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 65. ISBN 978-80-7349-156-7. 84 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 96, 97. ISBN 80-86389-12-X. 85 ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008, s. 98. ISBN 80-86389-12-X.
27
plovoucími měnami. Poprvé v historii Spojených států byla měnová zásoba nekrytá a s ní se všechny světové měny staly nekrytými současně. 86 Tabulka 3: Konec zlaté standardu
Pramen: REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Praha: Management Press, 2010, s. 110. ISBN 978-80-7261-214-7.
Z tabulky vidíme, jak se postupně stále více zemí muselo vzdát zlatého standardu. Po roce 1933 byly pouze Spojené státy napojené na zlatý standard. Postupně se však situace stala natolik neudržitelnou, že zlatý standard zanikl úplně v roce 1971. Graf 3: Americká peněžní základna vs. zlaté rezervy, 1918-1971
Pramen: MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 66. ISBN 978-80-7349-156-7. 86
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 67. ISBN 978-80-7349-156-7.
28
3. Analýza nabídky a poptávky 3.1. Nabídka 3.1.1. Rozložení zlata v zemské kůře a druhy těžby V přírodě se zlato vyskytuje buď ve své ryzí formě, nebo ve spojení s minerály. V první kapitole jsme se dozvěděli, že významnou fyzikální vlastností zlata je jeho vysoká hustota. Díky tomu lze zlato poměrně snadno oddělit od ostatních minerálů. Ovšem těžba zlata vůbec není jednoduchý proces. Zlato je totiž v přírodě rozptýleno velmi rovnoměrně a navíc je jeho výskyt vzácný, což jeho těžbu značně ztěžuje.87 Zlato můžeme nalézt rozptýlené v oceánu, v horninách, i v řekách. V oceánech je zlato obsaženo v obrovském množství. Odhaduje se, že celkově oceány obsahují až 16 mil. tun zlata. Ovšem z mořské vody se netěží, a to z toho důvodu, že je zde velmi rovnoměrně rozptýleno a jeho koncentrace není k ekonomické těžbě dostatečná.88 V mnohem vyšší koncentraci se zlato vyskytuje v horninách. A navíc jeho rozložení není tak rovnoměrné jako v mořské vodě. Dnešní technika je schopná těžit z primárních nalezišť, kde je koncentrace zlata minimálně 1,5g v tuně rudniny. Nejvyšší koncentraci zlata můžeme nalézt v jihoafrických dolech, kde se v nejlepších letech dalo vytěžit až 15g/t. Dnes se pracuje pouze s 5g/t.89 Druhy těžby Dříve se zlato získávalo ze zlatonosných koryt řek rýžováním. V současné době jsou rýžovatelná ložiska zlata již prakticky vyčerpána, proto se tento způsob již téměř nevyužívá.90 V případě výskytu větších částeček zlata se využíval v minulosti amalgamační způsob, u něhož je zapotřebí rtuti. Tento způsob je považován
87
Světový trh se zlatem. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=Zlato-natrhu&all=4 88 Světový trh se zlatem. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=Zlato-natrhu&all=4 89 Světový trh se zlatem. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=Zlato-natrhu&all=4 90 Těžba zlata v současnosti. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/zajimavosti/tezba-zlata.html
29
za nebezpečný, neboť výpary rtuti zamořují atmosféru. Proto se od toho způsobu získávání zlata upustilo. V současnosti se zlato nejčastěji získává kyanidovým loužením. 91 Rýžování Jde o nejstarší způsob získávání zlata, které se vyskytovalo v písčitých nánosech zlatonosných řek. Na jejich dně se ukládaly malé kousky zlata, tzv. zlatinky, vyplavené podzemními vodami ze zlaté žíly schované v zemi. Lehké minerály se plavily do údolí a těžké, k nimž patří zlato, zapadávaly do dna v blízkosti původního zdroje. Zlatokopové putovali proti proudu s rýžovací miskou a sledovali, zda na jejím dně zůstane drobný kousek zlata. Pozorovali, zda zlatinek proti proudu přibývá a pečlivě zaznamenávali místo, kde se zlato přestalo objevovat. Podle toho pak našli místo, kde se zlato do potoka dostává, a v okolí hledali sondami v zemi zlatou žílu.92 Na rýžování zlata se používala tzv. Čínská rýžovací pánev. Měla tvar kužele, vyrobena byla nejčastěji z měděného nebo pozinkovaného plechu. Okraj pánve byl zahnutý, aby se usnadnil úchop.93 Amalgamace Celý proces amalgamace jsem již popsala v kapitole Fyzikální vlastnosti a průmyslové využití. Proto zde jen stručně uvedu zásady tohoto způsobu získávání zlata. Na zlatonosnou horninu se působí rtutí, tzv. žroutem zlata, který zlato rozpustí. Vznikne amalgám, roztok zlata a rtuti. Amalgám se poté zahřívá a rtuť se vypařuje, dokud nezbyde pouze zlato. Právě z důvodu kontaminace atmosféry rtutí se od tohoto způsobu raději upustilo. Kyanidové loužení Jde o v současnosti nejpoužívanější způsob, který bývá často kritizován pro svá ekologická rizika. Používá se tam, kde je v hornině zlato obsaženo v malých částečkách. Hornina se ještě jemně rozemele, aby se loužící roztok dostal do kontaktu s co nejvíce částečkami zlata. 91
Zlato. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.prvky.com/79.html Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 93 Rýžování zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://investicnizlato.prochytre.cz/?cat=3 92
30
Loužící roztok je ve formě chloridových iontů nebo alkalických kyanidů (odtud kyanidové loužení).94 Zlato přejde do roztoku, ze kterého se posléze vyloučí práškovým zinkem, jde o tzv. cementaci. Ze sraženiny se přebytečný zinek odstraní promýváním zředěnou kyselinou sírovou.95 Z loužicího roztoku se také zlato získává redukcí, např. průchodem elektrického proudu roztokem - elektrochemicky, kdy se kovové zlato vyloučí na záporné elektrodě - katodě.96
3.1.2. Vývoj produkce zlata Statistiky uvádějí, že celkové množství zlata vytěžené člověkem do roku 2012 se odhaduje na 150 000 – 170 000 tun. Asi 2 % z toho byly získány především do roku 1492, od tohoto data do roku 1800 bylo získáno 8 % zlata, 25 % v letech od 1801 do r. 1900 a 65 % až ve 20. století.97 Odhaduje se, že při současném tempu produkce zlata (ročně průměrně 2500 tun) se zásoby zlata v zemské kůře vytěží do 15 let.98 V roce 2012 dosáhla světová těžba zlata úrovně 2 700 tun a producentské země si rozdělily produkci zlata následovně: 99
Čína (370 t)
Austrálie (250 t)
USA (230 t)
Rusko (205 t)
JAR (170 t)
Peru (165 t)
Kanada (102 t)
Indonésie (100 t)100
94
Těžba zlata v současnosti. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/zajimavosti/tezba-zlata.html 95 Zlato. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.prvky.com/79.html 96 Těžba zlata v současnosti. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/zajimavosti/tezba-zlata.html 97 Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 98 Světový trh se zlatem. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=Zlato-natrhu&all=4 99 Zlato. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.prvky.com/79.html 100 Zlato. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.prvky.com/79.html
31
Obrázek 5: Největší valoun zlata „Welcome stranger“ nalezený v přírodě (1869, Wedderbun)
Pramen: Gold Tour. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.visitmaryborough.com.au/gold-tour.html
Pro úplnost uvádím graf světové produkce v období 1900-2010. Následující graf ukazuje, že mezi lety 1900 a 2010, tedy za 110 let, světová produkce zlata vytrvale rostla, až na čtyři krátká období.101 Graf 4: Světová produkce zlata v období 1900-2010 (v tunách)
Pramen: Největší producenti. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=producers
Podle údajů z grafu vidíme, že v roce 1900 se dle odhadů na celém světě vytěžilo 386 tun zlata. To je pouhých 15 % zlata vytěženého v roce 2010, což bylo asi 2500 tun.102
101 102
Největší producenti. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=producers Největší producenti. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=producers
32
3.1.3. Největší producentské země a firmy Zlato se těží ve více než 50 zemích světa. Největší naleziště jsou v Jihoafrické republice, Rusku, Kanadě, USA, Nové Quinei a v Austrálii. 103 Jihoafrická Republika Jihoafrická republika má největší zásoby zlata na světě, tvoří celkem 35% veškerého vytěženého zlata světa. Vytěží se zde ročně cca 450 tun zlata. Těžba probíhá na západním pobřeží, a to i formou podmořské těžby. Hlavními nalezišti jsou oblasti náhorní plošiny provincií Gauteng, Mpumalanga, Svobodný stát, Severozápadní provincie a Limpopo (dříve Severní provincie). 104 Celkem se v JAR vytěžilo během posledních sto let 50 tisíc tun zlata. V nejlepších letech tak dosahovaly jihoafrické doly (odkud pochází asi 1/3 veškerého za lidskou historii vytěženého zlata) průměrné koncentrace téměř 15 g/t, nyní pracují s asi 5 g/t.105 V JAR se nachází nejhlubší zlatý důl světa je Western Deep Levela Mine v Transvaalu, který dosahuje hloubky 3840 metrů. Kanada V Kanadě bylo zlato poprvé objeveno až roku 1835. Velká většina z celkových zlatých ložisek Kanady se nachází v provincii Superior. Mediálně nejznámější je ale samozřejmě těžba zlata v oblasti Klondiku, kde v 19. století vypukla zlatá horečka.106 Z kanadských ložisek zlata je nejbohatší území Kanadský štít, kde se od Quebecku až po severozápadní teritoria vyskytuje hojnost křemenných zlatonosných žil. Jen důl Hollinger, uzavřený v roce 1970, vydal celkem 515 tun ryzího zlata. V dobách největšího rozkvětu dosahovaly některé z dolů až 2 km hloubek. Revír Kirkland Lake v Ontariu produkoval přes 30 tun zlata ročně. Teprve v 80. letech minulého století byl objeven revír Hemlo u města Marathon ve státě Ontario. Tvoří jej několik dílčích ložisek, z nichž
103
Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 104 Jíhoafrická republika - platina, zlato, diamanty, uhlí. [online]. 2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/94623/jihoafricka-republika-platina-zlato-diamanty-uhli 105 Odkud se bere a co se s ním děje. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=odkud 106 Z historie zlatých horeček. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.scienceworld.cz/clovek/z-historie-zlatych-horecek-4627/
33
největší je Hemlo a Long Lac. Jen na těchto dvou ložiskách se odhaduje zásoba přes 590 tun zlata při průměrném obsahu 6 g v 1 tuně horniny.107 Rusko Největší a nejznámější naleziště se nacházejí na východu Sibiře, kde byla v roce 2012 objevena tři obří naleziště zlata. K největšímu patří naleziště Perevalnyj, které má podle odhadů ukrývat až 3 miliony trojských uncí zlata.108 Těžba zlata v Rusku má dosud nevyčerpaný potenciál. Ještě donedávna byla většina ruského zlata těžena z náplavů sacími bagry. Nyní se však i v Rusku přešlo na hlubinnou těžbu, což otevírá do budoucna nové možnosti. 109 USA Spojené státy americké se na světové produkci zlata podílí 15 %. Nejznámější naleziště jsou v oblastech Sierry Nevady, Skalnatých hor, Apalačského pohoří, Aljašky a Black Hill. Jedním z největších dolů na zlato na západní polokouli je ložisko Homestake v Jižní Dakotě u města Lead, kde se od roku 1879 dokonce minulého století vytěžilo na 900 tun ryzího zlata.110 První naleziště zlata bylo objeveno v roce 1799 v Kalifornii, odstartovala se tak série tzv. Zlatých horeček. Nová Quineia Největším zlatým dolem na území Nové Quinei je důl Grasberg, kde se kromě zlata těží také měď. Důl byl založen začátkem roku 1988 a jeho těžba bude ukončena při vyčerpání surovin v letech 2015-2016. Pro zajímavost, za rok 2005 důl vytěžil přes 58 tun zlata.111 Austrálie V 19. století zachvátila zemi série Zlatých horeček, které znamenaly zlomový okamžik pro celou zemi. Australská ložiska zlata se nacházejí v jižní Austrálii. Přímo gigantické ložisko Olympic Doum by mělo podle odhadů obsahovat zhruba 32 tun mědi a 10 000 tun zlata, čímž se 107
Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 108 V Rusku objevili obří naleziště zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/156437-v-rusku-objevili-obri-naleziste-zlata.html 109 Poptávka po zlatě roste. Kdy dojdou zásoby?. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.inext.cz/mince/Zlato-Poptavka-po-zlate-roste.htm 110 Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 111 Grasberg Minerals District. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.fcx.com/operations/grascomplx.htm
34
zařadilo mezi největší ve světě. Koncentrace zlata je zde 6 g na tunu. Vydatná jsou i rýžoviska Viktorie a Queenbsland, kde bylo nalezeno velké množství zlatých nuggetů všech velikostí. Váha nuggetů a kusů zlata vytěžených v Austrálii se pohybovala od 2,01 do 92 kg.112
3.2. Poptávka Graf 5: Světová poptávka po zlatě dle zemí (2012)
Pramen: 45 Years of Gold. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.marketcalls.in/commodities/45-years-ofgold-historical-chart-infographic.html
V roce 2012 světová poptávka po zlatě dosáhla 4405,5 tun.113 Jak si můžeme všimnout z grafu, většinu poptávky tvoři poptávka Číny a Indie. A právě na tyto dvě země, jakožto na největší spotřebitele zlata, se detailněji zaměřím v následující části.
112
Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html 113 V roce 2012 světová poptávka po zlatě vytvořila nový rekord. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://czech.cri.cn/811/2013/02/19/1s138799.htm
35
3.2.1. Největší spotřebitelé zlata – Indie vs. Čína Svět je již několik let fascinován dynamickým růstem světové ekonomiky tažené zejména USA, Čínou a Indií. Před tím, než se na toto téma dále rozepíši, bych chtěla upozornit na skutečnost, že Indie a Čína jsou považovány za největší spotřebitele zlata v rámci konzumní poptávky. Co se týče poptávky centrálních bank, tak za poslední desetiletí jasně vede Rusko, které se tak chce zabezpečit proti stále více se znehodnocujícímu dolaru a také upevnit svou ekonomickou pozici ve světě, kde jeho ekonomický význam stále více upadá. Indie vs. Čína Světová poptávka po zlatě je určována dvěma největšími dovozci zlata Indií a Čínou. Tyto dvě velké ekonomiky neustále zápasí o primát v této oblasti. Dlouhou dobu vedla jednoznačně Indie, ale WGC (World Gold Council – Světová rada pro zlato) očekává, že Čína brzy Indii předběhne a stane se světovou jedničkou ve spotřebě zlata. WCG očekávalo, že Čína vyhodí Indii z pozice největšího světového spotřebitele zlata již v roce 2012. Zatím se tak ale nestalo. Důvody, proč Indie a Čína nakupují takové množství zlata, jsou pro obě země různé. Faktem ovšem zůstává, že čínská a indická poptávka má velký vliv na vývoj ceny zlata. Podívejme se blíže na důvody obou zemí, které je vedou k tak obrovské spotřebě zlata. Hlavním důvodem Číny jsou rostoucí příjmy obyvatel a tím i zvýšená poptávka po klenotech a také silný trend odklonu od tradičního spoření v papírových bankovkách směrem k investičnímu zlatu. 114 Také dlouhodobý růst ceny zlata je populárním nástrojem zajištění proti inflaci, která je v Číně dost vysoká.115 K tomuto přispívá také plošná reklama na nákup zlata ve státní čínské televizi, ale také jednoduchá dostupnost koupě zlata na poštách.116
114
China gold imports from Hong Kong climb to record on wealth. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/2013-02-05/china-gold-imports-from-hong-kong-gainto-all-time-high-in-12.html 115 Investiční poptávka po zlatě se zvyšuje. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.mowapay.cz/investicni-poptavka-po-zlate-se-zvysuje 116 China gold imports from Hong Kong climb to record on wealth. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/2013-02-05/china-gold-imports-from-hong-kong-gainto-all-time-high-in-12.html
36
Důvodem Indie je historický zvyk Indů nakupovat zlato a ve zlatě hledat bezpečnou ochranu rodinných úspor.117 V poslední době je dalším impulsem Indů pro nákup a držení zlata touha zásobit se zlatem před očekávaným růstem dovozních daní, které mají držet na uzdě obchodní deficit země.118 Zlato v Indii však není uchováváno ve formě mincí či slitků, ale ve formě šperků, které na rozdíl od slitků nemají žádná čísla ani nic podobného.119 V následujícím grafu vidíme, že v roce 2011 Čína nakrátko předběhla Indii. V té době se světem okamžitě rozšířila zpráva, že Čína se stala největším spotřebitelem zlata. Pak se ovšem role opět obrátili a otěže převzala zpátky Indie. Od té doby se neustále očekává návrat Číny na první příčku před Indii. Ovšem proti Čínskému prvenství mluví to, že se Čína v poslední době až příliš soustředí na statut Juana jako světové rezervní měny. Ve prospěch Indii dále mluví skutečnost, že indičtí podnikatelé a lokální společnosti jsou spíše ochotni používat zlato jako platební prostředek. Raději budou používat zlato, než euro, dolar nebo, nedej bože, čínský Juan.120
117
Indie zdanila zlato. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://cenazlata.eu/tag/indie/ HANSEN, Ole S. Zlato: Pokles ceny se zastavil, Čína a Indie zvyšují poptávku. [online]. 2013 [cit. 2013-0320]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/fx-komodity/komodity/2013/1/14/zlato-pokles-ceny-sezastavil-cina-indie-zvysuji-poptavku/ 119 DVOŘÁK, Jan. Indie a používání zlata. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/indie-a-pouzivani-zlata 120 DVOŘÁK, Jan. Indie a používání zlata. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/indie-a-pouzivani-zlata 118
37
Graf 6: Spotřebitelská poptávka po zlatě dle zemí z roku 2011
Pramen: DEHAEMER, Christian. China buys more gold: China kills the Dolar peg. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.wealthdaily.com/articles/china-buys-more-gold/3773
V období září - prosinec 2012 se ukázalo, že Indie se svého místa světové jedničky ještě nehodlá vzdát. Statistiky tohoto období překvapily samotný WGC, který již delší dobu očekává, že Čína předběhne Indii a zaujme pozici největšího světového spotřebitele zlata. V tomto kvartálu Indie nejvíce brzdila celosvětový pokles poptávky. Čína oproti tomu k poklesu poptávky přispěla. Za poklesem stojí zejména zpomalování tempa růstu čínské ekonomiky.121 Oproti tomu za celý rok 2012 došlo k nárůstu dovozu zlata do Číny o rekordních 94 % na nejvyšší úroveň v historii.122 Na následujícím grafu vidíme, že v roce 2011 bylo do Číny importováno 431 tun zlata. V roce 2012 Čína importovala 834,5 tun, je to tedy enormní nárůst ve srovnání s rokem 2011, jedná se o devítinásobek v posledních třech letech (dle informací agentury Bloomberg)..123
121 NĚMEČEK, Josef. Investiční poptávka po zlatě ve 3Q propadla, průmyslová drží. S Indií trh znovu rozhýbe Čína, silní investoři nakupují…. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2199328/investicni-poptavka-po-zlate-ve-3q-propadlaprumyslova-drzi-s-indii-trh-znovu-rozhybe-cina-silni-investori-nakupuji.html 122 China gold imports from Hong Kong climb to record on wealth. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/2013-02-05/china-gold-imports-from-hong-kong-gainto-all-time-high-in-12.html 123 Poptávka po zlatě i nadále roste. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.fidea.cz/novinky.php?subaction=showfull&id=1360339779&archive=&start_from=&ucat =&
38
Graf 7: Import zlata do Číny z roku 2011
Pramen:
Poptávka
po
zlatě
i
nadále
roste.
[online].
[cit.
2013-04-12].
Dostupné
z:
http://www.fidea.cz/novinky.php?subaction=showfull&id=1360339779&archive=&start_from=&ucat=&
Předpověď WCG, že Čína v roce 2013 předběhne Indii, by se tedy mohla naplnit. Této predikci také nahrává do karet skutečnost, že Indie čelí růstu deficitu obchodní bilance. Na tom má mít hlavní podíl dovoz tohoto drahého kovu. Takzvané saldo běžného účtu, jež v řeči mezinárodního obchodu reprezentuje rozdíl mezi exporty a importy, se v Indii vyšplhalo na rekordních -5,4 %. Proto se indická vláda snaží omezit nákupy zlata domácnostmi uvalením dvojnásobného cla na dovoz zlata, aby přístup ke zlatu zpomalila.124
3.2.2. Průmyslové využití zlata Jak jsme si již řekli, zlato je lesklý, vzácný a velmi odolný kov. Tyto tři vlastnosti jsou hlavním důvodem pro zpracovávání zlata jakožto šperků a ozdob. Níže uvádím graf z roku
124
Indie zdanila zlato. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://cenazlata.eu/tag/indie/
39
2011, který ukazuje v jaké míře je aurum využíváno na určitá odvětví. Vidíme, že nejdůležitějím odvětví je šperkařství. Graf 8: Využití zlata dle odvětví z roku 2011
Pramen: What is gold used for?. [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://cashforgold.to/gold-uses/
Šperkařský průmysl Nejdříve bych ráda zrekapitulovala důležité poznatky týkající se tvorby šperků, které jsme si uvedli výše. Šperky a různé klenoty nelze vyrábět z ryzího zlata. Je příliš měkké a mohlo by se používáním poškodit. Je tedy nutné tvořit slitiny s ostaními kovy, jako je palladium, stříbro, měď, nikl apod. Díky tomu se pak dá vytvořit klenot s požadovanou tvrdostí a dokonce i barvou (viz tabulka barev).125 Stále populárnější alternativou žlutého zlata je zlato bílé. Bílé zlato je slitina zlata a jednoho nebo více bílých kovů, které propůjčí zlatu bílý nádech a zlato zpevní. Nejběžnějšími bílými kovy, se kterými se zlato slučuje, jsou nikl, palladium, platina a mangan.
126
V dnešní době se používá především palladium a od niklu se upustilo, neboť
125
Fyzikální vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produktya-sluzby/zlato/fyzikalni-vlastnosti-zlata/ 126 White Gold. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://chemistry.about.com/od/jewelrychemistry/a/White-Gold.htm
40
způsobovalo alergické reakce.127 Někdy se také přidává měď, stříbro nebo zinek. Ryzost bílého zlata se stejně jako v případě žlutého zlata vyjadřuje v karátech.128 Bílé zlato může mít různé odstíny od světle žluté, hnědé až po růžovou. Bílé barvy zlata se dociluje především rhodiovým pokováním, které se aplikuje na všechny šperky z bílého zlata.129 Všem zlatým výrobkům se v České republice musí dávat ze zákona tzv. punc. Ten se netýká pozlacených předmětů. Jde o slitiny zlata a jiné látky v určitém poměru. Punc je úřední označení zlata, které udává ryzost, a pokud je člověk obeznámen s významem jednotlivých značek, dokáže i vyčíst, k čemu se takto značené zlato využívá. Puncovní značky jsou pro každý stát specifické. Puncem se také označuje stříbro či platina. Každý z materiálů má svoje značky.130
127
Materiály pro výrobu šperků. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.marre.cz/160,0,materialy.html 128 White Gold. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://chemistry.about.com/od/jewelrychemistry/a/White-Gold.htm 129 White Gold. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://chemistry.about.com/od/jewelrychemistry/a/White-Gold.htm 130 České puncovní značky. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.vantura.cz/ceskepuncovni-znacky
41
Tabulka 4: Puncovní značky ČR pro zlaté šperky
Pramen:
VANTUROVI.
Puncy
Vídeňské
konvence.
[online].
[cit.
2013-03-20].
Dostupné
z:
http://www.vantura.cz/puncy-videnske-konvence
Poslední punc na obrázku má ryzost 585/1000, což je nejnižší státem povolená ryzost pro zlaté šperky. Šperky s nižší ryzostí se v rámci tuzemského obchodu nesmějí v České republice vyrábět ani sem dovážet. Je ovšem zákonem stanovená povinnost, že všechny zlaté šperky určené k prodeji musejí mít platný punc. Máte-li tedy doma starý šperk s ryzostí menší než je 585/1000, je nutné ho předložit k přezkoušení, i když je šperk opuncován původní značkou. Uvádím tedy i podobu platného puncu pro staré zlaté šperky o nižší ryzosti, než je 585/1000.131
131
České puncovní značky. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.vantura.cz/ceskepuncovni-znacky
42
Tabulka 5: Platný punc pro staré zlaté šperky o nižší ryzosti než je 585/1000
Pramen:
VANTUROVI.
Puncy
Vídeňské
konvence.
[online].
[cit.
2013-03-20].
Dostupné
z:
http://www.vantura.cz/puncy-videnske-konvence
Mimo klasických českých punců, jsou někdy šperky označovány také puncem Vídeňské konvence. Vídeňská konvence neboli Úmluva o kontrole a označování předmětů z drahých kovů vznikla v roce 1972 pro usnadnění mezinárodního obchodu. Zapojilo se Rakousko, Finsko, Norsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a v roce 1993 i Česká republika. Takovým puncem jsou označovány pouze tuzemské šperky určené k vývozu. Cizí zboží této ryzosti se u nás nesmí prodávat. Zde jsou puncovní značky Vídeňské konvence.132 Tabulka 6: Puncovní značky Vídeňské konvence
Pramen:
VANTUROVI.
Puncy
Vídeňské
konvence.
[online].
[cit.
2013-03-20].
Dostupné
z:
http://www.vantura.cz/puncy-videnske-konvence
132
Puncy vídeňské konvence. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.vantura.cz/puncyvidenske-konvence
43
Na závěr bych ráda uvedla několik předních světových klenotnictví. Jsou jimi Zales, Cartier, Bvlgari, Tiffany, Rolex, Graff nebo Piaget. Využití v průmyslu Aurum se využívá také v elektronice. Pro své výborné vodící schopnosti a odolnost vůči korozi je skvělým materiálem pro aplikaci v elektronice a telekomunikační technice. Nachází se v předmětech každodenní potřeby, jako jsou kalkulačky, počítače, mobily, ale i v daleko složitějších přístrojích, jako jsou vesmírné mechaniky, rakety a letadla. Nejvýznamnější použití zlata v elektronice: ukončení kontaktů a konektorů na bázi zlata, zlaté spojovací dráty v polovodičových zařízeních, hrubé a tenké zlaté vrstvy nanášeny na plechy, pájecí materiál na bázi zlata, pokování rozprašováním.133 Zlato v zubním lékařství Zlato v ústech v minulosti symbolizovalo veliké bohatství, takoví lidé byli velmi uznávaní. V Rusku je fenomén bohatství v podobě zlatých zubů uznáván dodnes.134 Nejdříve se v zubním lékařství využívalo jako výplň zubu čisté zlato, které se ovšem později ukázalo jako nevhodné, neboť se pod něj dostávaly bakterie a zub se kazil dál. Nejpoužívanější metodou výplně zubu jsou amalgamové plomby. Jak jsem již uvedla v kapitole Fyzikální vlastnosti zlata, amalgám je slitinou rtuti a jiného kovu, nejčastěji zlata. Ve stomatologii se dnes používá stříbrný nebo zlatý amalgám a to především do zadních poškozených zubů. Díky svým vlastnostem se osvědčil jako nejlepší druh výplně. Dobře se zpracovává, je velmi pevný a má antibakteriální účinky. V minulosti se věřilo, že jsou amalgamové plomby díky rtuti zdravý nebezpečné a zubní lékaři, kteří tyto výplně používali, byli považováni za šarlatány.135
133
Různé použití zlata. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.halolevice.cz/archives/43649 134 Výkup zubního zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://vykup-zlata.net/vykupzubniho-zlata.html 135 Amalgám - nejsledovanější kauza dentálního světa. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.i-zuby.cz/zubni-kaz-a-vyplne/amalgam---nejsledovanejsi-kauza-dentalniho-sveta/
44
Obrázek 6: Zlatá korunka
Pramen: Dental gold. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.okanagangoldbuyer.com/articles/dental-gold/
Zlato v bankovnictví a investicích Zlato bylo důležitou součástí bankovních systémů světa až do roku 1971, kdy zanikl zlatý standard. Od té doby jsou veškeré peníze, se kterými přijdeme do styku, nekryté. Jejich používání je nařízeno vládou, jde tedy o tzv. FIAT peníze, jak jsem uvedla na začátku své práce. V současnosti roli zlata jako rezervní měny převzal americký dolar. Zlato stále hraje důležitou úlohu jako investiční prostředek. Investování do zlata má vzestupnou tendenci, poptávka po zlatě roste a stejně tak cena zlata, která stabilně roste již 30 let. Zlato je také atraktivní pro investory díky svým unikátním fyzikálním vlastnostem (viz kapitola 3).
45
3.3 Vývoj ceny zlata a stanovení světové ceny zlata 3.3.1. Vývoj ceny zlata Graf 9: Vývoj ceny zlata v období 2000-2012 (v dolarech a v eurech)
Pramen: Není zlato jako zlato, dokud dolar nebude stát euro. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/zpravy/graf-dne/2012/10/9/neni-zlato-jako-zlato-dokud-dolar-nebude-stat-euro/
V grafu můžeme vidět vývoj ceny zlata v dolarech a eurech od roku 2000 do roku 2012. Z grafu je očividné, že cena zlata v průběhu let rostla. Ze statistik víme, že v tomto období cena zlata posílila o 388%, cca 17,18% ročně. Průměrná cena zlata v roce 2001 dosáhla 347,85 USD za trojskou unci. Hrozba války mezi USA a Irákem na počátku roku 2003 vyhnala cenu ropy a zlata, a to až na asi 380 USD za unci. 136Od roku 2005 zaznamenáváme dynamický růst ceny zlata. Razantní nárůst ceny zlata v roce 2007 byl způsobený příchodem globální krize. Jako důvod růstu ceny zlata v následujících letech se uvádí uvolněná monetární politika centrálních bank a s ní spojené riziko znehodnocení měn.137 V roce 2008 cena zlata klesá, aby v průběhu roku 2009 opět znatelně vzrostla. V dubnu 2011 cena zlata přesáhla 1500 USD za unci. V té době se mnoho investorů obávalo, že zlato dosáhlo svého vrcholu, což možná přispělo k následujícímu poklesu ceny zlata. V současnosti je cena zlata 1580 USD za unci. LBMA očekává v budoucnu růstovou tendenci ceny zlata.
136
JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Grada, 2004, s. 628. ISBN 8024707691. Zlato zůstává jistotou - jeho cena roste už 12 let. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/zlato-zustava-jistotou-jeho-cena-roste-uz-12-let-942764 137
46
3.3.1. Stanovení světové ceny zlata Cena zlata se skládá z kurzu národní měny, v našem případě české koruny vůči dolaru, případně euru, a výše celkové přirážky, tzv. premium. Je to přirážka prodávajícího obchodníka. Běžně se pohybuje od 2 až 4% po několik desítek. U nejmenších slitků a zlatých mincí tato přirážka může dosáhnout i 80%.138 Nejdůležitější součástí ceny zlata je stanovení aktuální světové ceny ryzího zlata, která se vyhlašuje v Londýně a uvádí se jako tzv. London fix. Od roku 1919 se v Londýně podle tradice stanovuje cena zlata. Ceremoniál probíhá v domě bankovní společnosti N.M.Rothschild & Sons Ltd. Aktuální světová cena zlata je zde vyhlašována dvakrát denně nejvýznamnějšími obchodníky se zlatem a uvádí se jako tzv. London fix (nebo také gold fixing). Zástupce firmy Rothschild na základě kontaktu s obchodní jednotkou své firmy vyhlásí první cenu. Zástupci ostatních firem Rothschildovu cenu následně konzultují s obchodními jednotkami vlastních firem, které jsou napojené na zákazníky z celého světa. Obchody se spárují a každá firma zjistí, jestli potřebuje zlato koupit nebo prodat. Jestliže dojde k převisu nabídky či poptávky, vyhlásí se nová cena a celý proces se opakuje, dokud nedojde k vyrovnání nabídky a poptávky.139 Touto cenou se řídí obchody o objemu min. 1000 uncí tj. 31,1kg.140 Obchodují zde mezi sebou výhradně členové prestižní London Bullion Market Association(LBMA, Asociace obchodníků se zlatými slitky), která má v současnosti 10 členů, dále 56 řádných členů a 46 přidružených členů. Členstvo tvoří nejvýznamnější banky, obchodníci, producenti a zpracovatelé zlata.141 Být členem londýnského fixingu zlata se považovalo vždy za mimořádné postavení. Jaké tedy bylo překvapení, když začátkem roku 2004 N. M. Rothschild & Sons Ltd. ohlásila, že se vzdává jak svého členství ve fixingu, tak po 200 letech i obchodování se zlatem a s jinými komoditami.142
138 Vše o zlatě. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlatarezerva.cz/vse-o-zlate/ 139 JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Grada, 2004, s. 628. ISBN 8024707691. 140 Londýnský fixing. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/svetove-trhy/svetove-trhy-a-ceny-zlata.html 141 Trh se zlatem. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=trh-se-zlatem 142 STRUŽ, Jan a Bohumil J. STUDÝNKA. Jak funguje mezinárodní trh zlata. [online]. 2006 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/jak-funguje-mezinarodni-trh-zlata-dr0/inv.aspx?c=A060328_103410_fi_osobni_vraJan Struž, Bohumil J.Studýnka, 2006
47
Graf 10: Obrat londýnského clearingu 1998-2009
Pramen: Trh se zlatem. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=trh-se-zlatem
Tento graf zachycuje obraty zlatých slitků (červená linka) a miliard dolarů (černá linka) za posledních 12 let (1998-2009). Jde o obraty, které jsou založené na objemu transakcí vypořádaných jedním z pěti členů londýnského clearingu. Navíc jde pouze o obchody mezi těmito pěti členy, tedy pouze asi o třetinu obchodů na londýnském trhu. Jak je vidět, je trend posledních osmi let mírně sestupný, s mírným zotavením počátkem roku 2001 (v dolarovém vyjádření) resp. roku 2003 (v tunách).
48
4. Investování do zlata Trh se zlatem v dnešní podobě je relativně mladý. Jeho vznik datujeme od pádu zlatého standardu v roce 1971. Od té doby se cena zlata tvoří sama na základě nabídky a poptávky na volném trhu.143 Se zlatem se obchoduje jako s každým jiným zbožím na mezinárodních trzích, které jsou tvořeny bankami, burzami a dealery.
144
Důležitým atributem těchto trhů je jejich likvidita.
Trh se zlatem je relativně likvidní.145 Investiční zlato je specifická forma zlata, která slouží jako bezpečná forma k uložení peněžního kapitálu.146 Nákup investičního zlata je hodnocen jako bezpečný a rozumný způsob ochrany financí investora.147 Hodnota investičního zlata je dána hmotností a aktuální cenou na mezinárodním trhu se zlatem, zpravidla v Londýně. Do ceny se promítá také kurz dolaru (USD) k domácí měně.148
4.1. Formy investice Nakoupit investiční zlato lze v podobě investičních zlatých mincí nebo v podobě investičních zlatých slitků.149
4.1.1. Zlaté slitky Zlaté slitky nebo také lidově zlaté cihly jsou obchodovatelné na burzách drahých kovů po celém světě. U nás prostřednictvím LBMA, organizace, která schvaluje investiční zlato (mimo jiné). Na trhu s fyzickým zlatem obchodují nejen soukromí investoři, ale také centrální banky, které zlato nakupují do svých zásob v trezorech. 143
Trh se zlatem. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=trh-se-zlatem Mezinárodní trhy zlata. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/I6_Trhy_Zlata_Bullion_Markets.htm 145 Trh se zlatem. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=trh-se-zlatem 146 Proč investovat do zlata. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlateslitky.eu/procinvestovat-do-zlata/ 147 Nabídka investičních kovů. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.safina.cz/produkty-pro-koncove-zakazniky/investicni-kovy 148 TŮMOVÁ, Věra. Investiční zlato aneb finanční rezerva skrytá v cihle. [online]. 2008 [cit. 201303-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/41826-investicni-zlato-aneb-financni-rezervaskryta-v-cihle 149 Jaké nakoupit investiční zlato. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/jake-nakoupit-investicni-zlato 144
49
Stejně jako u mincí je cena zlatých slitků určována cenou investičního zlata na světovém trhu a obchodní přirážkou. Jde o přirážku, která v sobě obsahuje náklady na dopravu zlata, pojištění, náklady na výrobu a náklady spojené s logistikou.150 Podoba zlatých cihel není nijak standardizovaná, proto se může vyskytovat v různých variantách. Nejtradičnější jsou cihly obdélníkové ploché. Kromě obdélníkových slitků existuje mnoho dalších různých variant: kulaté, oválné, kvadratické, atd. Rozměry cihel tedy nejsou pevně dány a většinou o nich rozhoduje sám výrobce na základě poptávky na trhu. Každá cihla však musí obsahovat údaje o hmotnosti a ryzosti slitku, označení výrobce a identifikační číslo.151 Pokud si chce být zákazník stoprocentně jistý pravostí slitků, může zvolit koupi tzv. Kinebar slitků, které podobně jako papírové bankovky obsahuji ochranný a bezpečnostní prvek, tzv. „hologram“ (na obrázku vpravo). Zlaté slitky Kinebar mají celosvětovou exklusivitu, jsou dodávány s certifikátem pravosti a jsou vyráběny koncernem Heraeus. Jde o patentovanou technologii, která způsobuje nejen krásnější vzhled zlata, ale také slouží jako vysoce účinný ochranný prvek proti padělání.152 Obrázek 7: Slitky s hologramem kinebar
Pramen: Argor Heraeus – Svájc. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.safetygold.com/argor-hereaus/
Malé zlaté slitky s hmotností do 10 g jsou často ozdobeny obrazovým motivem, který pak slouží podobně jako hologram jako ochranný prostředek slitku. Zlaté slitky do hmotnosti 150
Zlaté slitky,zlaté cihly-info. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/zlateslitky-zlate-cihly-info 151 Jaké nakoupit investiční zlato. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/jake-nakoupit-investicni-zlato 152 Jaké nakoupit investiční zlato. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/jake-nakoupit-investicni-zlato
50
100 g se vytváří metodou ražení, od 100 g se slitky odlévají, což je praxe stará teprve 100 let. Před 100 lety se i slitky do 100 g odlévaly. Ražené zlaté slitky jsou nejčastěji nabízeny v následujících velikostech: 1 g; 2 g; 2,5 g; 5 g; 10 g; 20 g; 31,1 g, 50 g a 100 g. Pruty s váhou nad jeden kilogram se v odborné terminologii nazývají obchodní pruty. Obchodní pruty zlata mají váhu 400 uncí (cca 12,5 kg).153 Největší běžně obchodovaná zlatá cihla o hmotnosti 1 000 g se vejde do krabičky od cigaret. Nejmenší obchodovaný slitek o váze 1 g pak svými rozměry odpovídá SIM kartě do mobilního telefonu. 154 Výrobci slitků se občas snaží zatraktivnit své slitky novým vzhledem či způsobem balení. Tyto „novější“ slitky jsou pak zákazníky více žádané. Starší verze slitků se automaticky stávají méně známými a tedy méně žádanými. V rámci větší ochrany trhu se zlatými slitky je organizací LBMA kvalitním výrobcům udělován tzv. „good delivery“ standard. Slitky, které jsou označené nápisem „good delivery“ jsou zárukou vrcholné kvality a splňují přísná kritéria daná LBMA. U takovýchto slitků nikdo nepochybuje o ryzosti ani hmotnosti, které jsou vyraženy na dané cihle. K cihlám o váze nad 400 uncí se navíc vydávají certifikáty jako záruka pravosti. Výrobců, jejichž cihly splňují tato kritéria, je na celém světě přibližně 100.155
4.1.2. Zlaté mince U zlatých mincí rozlišujeme numismatické (sběratelské) mince a mince investiční. Zatímco sběratelské mince zvyšují svou hodnotu v čase, investiční si svoji hodnotu udržují, mají tedy charakter zajišťovací. Chrání investora proti inflaci. Obsah zlata u sběratelských mincí může být výrazně menší, než jsou standardy u mincí investičních zlatých. Jejich hodnota je tedy dána jinými vlastnostmi, než je obsah kovu. Rozhodla jsem se do této kapitoly zařadit i mince numismatické, protože mnoho lidí se při investování do mincí rozhoduje právě mezi těmito dvěma druhy.
153
Jaké nakoupit investiční zlato. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/jake-nakoupit-investicni-zlato 154 Jaké nakoupit investiční zlato. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/jake-nakoupit-investicni-zlato 155 Jaké nakoupit investiční zlato. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/jake-nakoupit-investicni-zlato
51
Numismatické mince Pojem pro sbírání mincí je numismatika a sběratel mincí je numismatik. Do ceny numismatické mince jsou zabudovány tři složky: obsah kovu, numismatická přirážka a zisk prodejce. Numismatické přirážky mincí (pokud nejde o podvod) se pohybují v pásmu 15 100 %. Hodnota těchto mincí je závislá na kupci, kolik je za minci ochoten zaplatit, a nabízené ceny se tedy mohou výrazně lišit. Trh vzácných mincí je natolik řídký, že najít pravého kupce může být velmi náročné. Existuje rčení: „Jediná věc vzácnější než vzácná mince je kupec hledající vzácnou minci.“156 Při investování do sběratelských mincí je velmi důležité kupovat pouze ověřené mince, abychom se tak vyhnuli padělkům. Ověřování a hodnocení mincí je prováděno specialisty. Ti minci prohlídnou, strčí do obalu a ten označí nápisem „nebylo v oběhu“. Sběratelskou hodnotu mají tyto mince právě díky tomu, že bylo možné, aby 100 let stará mince nebyla nikdy v oběhu. Důvodem může být, že uvízla někde „na dně šuplíku“. Investiční mince Rozlišujeme investiční mince v klasickém provedení a v proof provedení. Oba druhy mincí jsou mezinárodně uznávané. Jsou vydávány zpravidla podle zájmu investorů a to v neomezeném množství.157 Klasické investiční zlaté mince jsou celosvětově nejznámější, celosvětově uznávané a likvidní. Nakoupit zlaté mince, ale i prodat zlaté mince lze u obchodníků s investičním zlatem a to po celém světě.158 Klasické investiční zlaté mince můžeme rozdělit podle ryzosti do dvou základních skupin na zlaté mince s ryzostí 24 karátů a zlaté mince s ryzostí 22 karátů.159 Mezi zlaté mince s ryzostí 24 karátů patří: Maple Leaf, Australian Kangarro, Philharmoniker, Buffalo, Panda. Zlaté mince 22 karátové jsou: Britannia, Krugerrand, American Eagle.160 156
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 201. ISBN 978-80-7349-156-7. 157 TŮMOVÁ, Věra. Investiční zlato aneb finanční rezerva skrytá v cihle. [online]. 2008 [cit. 201303-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/41826-investicni-zlato-aneb-financni-rezervaskryta-v-cihle 158 Jaké nakoupit investiční zlato. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/jake-nakoupit-investicni-zlato 159 Zlaté mince-info. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/zlate-minceinfo
52
Mezi klasické investiční mince patří: Tabulka 7: Nejznámější klasické investiční mince
Pramen: Jaké nakoupit investiční zlato. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/jake-nakoupitinvesticni-zlato
Zlaté mince v proof provedení lze nakoupit u renomovaných obchodníků. Toto provedení se od klasického liší tím, že povrch zlata je vyleštěn, mince je dodávána v dřevěné etuji a je přiložen certifikát s pořadovým číslem mince. Mince se vydávají jen ve velmi omezeném množství. Jsou velice vzácné a mezi investory a sběrateli na celém světě velmi ceněné. Velice brzy cena u těchto mincí výrazně převyšuje cenu materiálu a mince přecházejí z kategorie investiční do kategorie sběratelské, jako se tomu stalo např. u mince American Eagle, která má dnes mnohem vyšší cenu, než je její zlatý obsah.161 Na rozdíl od sběratelských mincí zachovalost investičních mincí se nesleduje podle numismatických měřítek, protože prochází oběhem. Cena dvou investičních mincí je stejná, ačkoli jedna je nová v plastovém obalu a druhá nese známky oběhu.162 Investiční mince mají pouze dvě složky: kovový obsah a zisk prodejce. Zisk prodejce obvykle činí 1 až 5 %. Hodnota investiční mince je odvozena od současné světové ceny kovu, z něhož je vyrobena. Potenciální počet kupců v daný okamžik může představovat miliony a ceny,
160
Zlaté mince-info. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/zlate-minceinfo 161 Jaké nakoupit investiční zlato. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/jake-nakoupit-investicni-zlato 162 TŮMOVÁ, Věra. Investiční zlato aneb finanční rezerva skrytá v cihle. [online]. 2008 [cit. 201303-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/41826-investicni-zlato-aneb-financni-rezervaskryta-v-cihle
53
které nabízejí, jsou všechny přibližně stejné.163 Čímž se tento trh velmi liší od trhu se sběratelskými mincemi, kde je kupců méně a ceny se liší. Některé zlaté druhy mincí jsou natolik známé a žádané, že se dají řadit jak mezi sběratelské, tak mezi investiční. Nejznámější jsou American Eagle, Gold Maple Leaf a Wiener Philharmoniker. Americké zlaté mince "American Eagle Tato mince je mezi sběrateli a investory velmi oblíbená a to zejména v Americe, zemi svého vzniku. Ražena je od roku 1986 a vybrat si můžeme z nejrůznějších velikostí a vah. Vyšší váha těchto mincí je dána nižší ryzostí Au. Ta je v tomto případě 91,67 %. Zbytek tvoří příměsi mědi (5.33 %) a stříbra (3 %). Tím se zlepšuje odolnost mince proti otěru.164
Obrázek 8: American Eagle mince
Pramen:
Investiční
zlaté
mince.
[online].
[cit.
2013-03-20].
Dostupné
z:
http://www.zlate-
mince.cz/Z12_Investicni_Zlate_Mince.htm
Kanadské zlaté mince "Gold Maple Leaf" Mince je velmi žádaná mezi sběrateli a investory a to zejména z důvodu její nejvyšší možné ryzosti zlata. Mince neobsahuje žádné jiné kovy a je svou barvou a leskem unikátní mezi ostatními zlatými mincemi. Na minci je zobrazen kanadský symbol tj. javorový list a dále portrét Queen Elizabeth II. Gold Maple Leaf je ražen v pěti velikostech.
163
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 201. ISBN 978-80-7349-156-7. 164 Investiční zlaté mince. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/Z12_Investicni_Zlate_Mince.htm
54
Obrázek 9: Gold Maple Leaf mince
Pramen: Investiční zlaté mince. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/Z12_Investicni_Zlate_Mince.htm
Rakouské zlaté mince Wiener Philharmoniker Tato zlatá mince je opět velmi oblíbená a podle World Gold Council byla nejprodávanější zlatou mincí na světě v roce 1992 a 1995. Je ražena ve čtyřech různých velikostech a váhách. Jak již napovídá název, ústředním motivem mince je vídeňský filharmonický orchestr a soubor různých hudebních nástrojů.
Obrázek 10: Wiener Philharmoniker mince
Pramen:
Investiční
zlaté
mince.
[online].
[cit.
mince.cz/Z12_Investicni_Zlate_Mince.htm
55
2013-03-20].
Dostupné
z:
http://www.zlate-
4.2. Výhody investování do zlata Proč je právě investice do zlata to, co bývá experty doporučováno jako nejúčinnější ochrana proti selhání finančního systému? Zde je několik důvodů, proč je rozumné do zlata investovat. Zajištění proti znehodnocení dolaru Čím více dolar znehodnocuje, tím větší cenu má zlato. Čím více dolar zhodnocuje, tím menší cenu má zlato. Důvod je jednoduchý. Jakmile dolar znehodnocuje, investoři hledají způsoby, jak se proti tomu zabezpečit. Zlato si uchovává již několik tisíc let svou kupní sílu, proto působí v dnešních nejistých časech jako jistota. Vždyť od založení Fed v roce 1913 přišel dolar o neskutečných 98 % své hodnoty. To znamená, že dnešní hodnota dolaru je 0,02 dolaru z roku 1913. Diversifikace portfolia Experti tvrdí, že chytrý investor co nejvíce diversifikuje své portfolio. Aby bylo portfolio co nejvíce chráněno proti inflaci a výkyvu cen, bylo by vhodné, aby jeho součástí byly dluhopisy, akcie, nemovitosti a komodity. Podíl zlata v portfoliu by měl činit 5 - 15 %. I když při studiu materiálů jsem se setkala taktéž s názorem, že 30 %. Ovšem není výhodné nakoupit všechno zlato do portfolia najednou. Doporučuje se nakupovat menší množství zlatých slitků či mincí pravidelně a postupně tak zlaté zásoby zvyšovat. Kupující tím získá i lepší průměrnou nákupní cenu.165 Zajištění proti inflaci Zlato si stále drží svou hodnotu, což se nedá říct o světových měnách. Je běžnou praxí, že světové centrální banky v čele s Fed tisknou peníze, které nejsou ničím podložené. Například evropská centrální banka tiskne peníze, aby měla na nákup dluhopisů členů EU, které se ocitli v absolutní platební neschopnosti. Země jako je Řecko, Španělsko, Portugalsko a další. Čím více je peněz v oběhu, tím menší sílu, tedy kupní hodnotu, peníze ve skutečnosti mají. Proto je důležité zajistit svůj majetek proti státnímu bankrotu, který může stát vyhlásit, jakmile naprosto selže finanční systém a peníze ztratí svou hodnotu. V kapitole Historie jsem udala několik příkladů z minulosti, kdy tato situace skutečně nastala. Naposledy například Výmarské Německo, kdy hyperinflace znehodnotila měnu
165
TŮMOVÁ, Věra. Investiční zlato aneb finanční rezerva skrytá v cihle. [online]. 2008 [cit. 201303-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/41826-investicni-zlato-aneb-financni-rezervaskryta-v-cihle
56
takovým způsobem, že ji již nebylo možné dále používat. Také jsem v té kapitole naznačila, že totéž se nejspíš stane v USA a tedy celému světu, který je na dolar napojený. V EU je zlato osvobozeno od DPH To je velké výhoda oproti ostatním „zlatým“ produktům (zlaté šperky od DPH osvobozeny nejsou) a hlavně oproti alternativním investicím do stříbra, diamantů a dalších kovů, které jsou daní zatíženy. Vysoká hodnota v malém množství Zlatá cihla velikosti krabičky od cigaret váží asi 2 kg a má hodnotu zhruba 2 miliony Kč. Můžeme ho tedy kdykoli vzít i na cesty. Za tuto skutečnost může fakt, že zlato má velkou hustotu. Likvidita Tedy směna zlata zpět za peníze nebo také snadná obchodovatelnost. Zlato je směnitelné za peníze 24 hodin kdekoli na světě. Některé banky zlato dokonce přijímají jako zástavu.166
Nejlepší cenu při prodeji obvykle dostaneme přímo u subjektu, který nám zlato prodal, protože má (v případě neporušenosti obalů) záruku pravosti a ryzosti zlata. Fyzické vlastnosti zlata Zlato je téměř nezničitelné, nepodléhá korozi, nestárne a je těžké ho napodobit.
4.3. Úskalí investování do zlata I když je v sektoru drahých kovů mnoho poctivých, pilně pracujících lidí, i zde se najdou podvodníci, na které si člověk musí dát pozor.167 Co se týče padělků, jde o jev spíše ojedinělý, neboť zfalšování zlata znamená, že padělatel musí napodobit barvu, specifickou hmotnost a cinkot kovu.
168
V minulosti byly zaregistrovány pokusy pozlatit wolframové
předměty, protože se jedná o podobnou měrnou hmotnost u těchto dvou kovů.169 Rozhodla jsem se zde uvést několik situací, ve kterých by měl obezřetný kupující zbystřit. Nejdříve si ovšem uvedeme dvě zásady, kterých by se měli kupující držet.
166
Proč zlato?. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.goldengate.cz/zlato/proc-zlato-2/ MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 203. ISBN 978-80-7349-156-7. 168 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 206. ISBN 978-80-7349-156-7. 169 KREUZEROVÁ, Barbora. Zvažujete investici do zlata? Poradíme vám, na co si dát pozor. [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/933272 167
57
Prověřte si prodejce Jestliže se chystáte kupovat investiční zlato, buďte pečliví a obchodujte teprve s prodejcem, kterého jste si prověřili. Dobré reference jsou při nákupu investičního zlata klíčové. Právě díky nim totiž předejdete tomu, že koupíte zlato nevalné hodnoty nebo dokonce padělek. Pokud kupujete od známého prodejce, nemusíte si dělat starosti s ničím jiným než s cenou.170 Pokud nakupujete přes internet, udělejte alespoň první návštěvu přímo v té budově. Nejjednodušší způsob je navštívit specializovanou prodejnu, kde vám bude zaručena diskrétnost a pohodlí nákupu.171 Zlato musí být řádně označené Jak jsem již uvedla na začátku této kapitoly, zlaté cihličky musí obsahovat určité povinné informace, jako jsou údaje o hmotnosti a ryzosti slitku, označení výrobce (logo) a identifikační číslo. U investičního slitku nesmí být ryzost menší než 995/1000.
A nyní se přesuneme k podvodům na trhu se zlatem. Telefonické podvody Jako příklad zde uvedu podvod, který se stal v USA v roce 2001. Šest osob, které společně vlastnily pět „konkurenčních“ společností, se domluvilo a otevřelo pět telefonických provozů. Telefonicky pak agresivním způsobem naléhali na zákazníky z celé Ameriky, aby si koupili vzácné numismatické mince. Tyto mince však vzácné nebyly. Aby byl zákazník naprosto přesvědčen, prodejce mu poskytl telefonní čísla na další „konkurenční společnosti“, které samozřejmě podaly kupci ty nejlepší reference a cenu ještě nadhodnotily. Přitom pravá hodnota mincí byla jen 20 % ceny, která byla zákazníkovi naúčtována. Tímto způsobem přišli investoři o nejméně 25 milionů dolarů. Podvedeno bylo na 1000 lidí.172 Reklama v televizi a v časopisech Reklamě jsme již uvykli. Víme, že ne vždy se na ní dá stoprocentně spolehnout, ale ani v ní nevidíme vyloženě podvod. U televizních a časopiseckých reklam, které propagují 170
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 207, 208. ISBN 978-80-7349-156-7 171 KREUZEROVÁ, Barbora. Zvažujete investici do zlata? Poradíme vám, na co si dát pozor. [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/933272 172 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 204. ISBN 978-80-7349-156-7.
58
investiční zlato, je to ale jiné. Prodejci, kteří nabízí poctivě oceněné drahé kovy, totiž nemají dostatečný zisk, aby si takovou reklamu mohli dovolit. Navíc tyto druhy reklam musí být v kanceláři časopisů a televizí nejméně 60 dnů předtím, než se dostane k lidem. Cena, která se platí za investiční zlato, se však neustále mění. Jde tedy o spekulaci na šedesátidenní období. Jinak řečeno plánovanou ztrátu peněz. Jakýkoli prodejce, který nemá postranní motiv, se takové reklamě raději vyhne.173 Pamětní mince Jde o další populární podvod s drahými kovy. Opět uvedu příklad, který se bude týkat stříbrných mincí, ale jako ukázka podvodu s drahými kovy postačí. V roce 2004 mincovna National Collector’s Mint, Inc. zahájila obrovskou reklamní kampaň, ve které propagovala „vládou legálně vydané stříbrné dolary“, které byly vyraženy „americkou teritoriální ražbou mincí“. Mince měly být vyrobeny z čistého stříbra. Mincovna Spojených států okamžitě zareagovala, neboť žádné takové dolary nevyrazila. Zažalovala tuto společnost za podvodné a matoucí tvrzení. Navíc mince nebyly stříbrné, nýbrž pouze postříbřené, a jejich cena činila pouhých 1,4 centů. Společnost musela zaplatit na pokutách a náhradách nemalou sumu 2,2 milionu dolarů.174 Padělky Tento podvod se opět týká hlavně numismatických mincí. Téměř 99 % všech padělaných mincí jsou totiž právě numismatické kusy, ne zlaté mince. Je mnohem jednodušší padělat sběratelskou minci, kde se napodobuje design, vzácnost, věk a stav. Což je mnohem snadnější než jako u zlatých mincí napodobit specifickou hmotnost, barvu a cinkot kovu. Přitom většina padělaných numismatických mincí nezačíná jako padělky. Začínají jako legální napodobeniny, tedy repliky mincí. Někdy se ovšem stane, že se je kupec rozhodne znovu prodat a vydávat za originál. V takové chvíli se z mince stane padělek. Jiné mince jsou vyráběny s cílem být předávány dál jako pravé zboží, i když jde o pouhé napodobeniny. Nejvíce těchto replik je vyráběno v Asii.175
173
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 204, 205. ISBN 978-80-7349-156-7. 174 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 205, 206. ISBN 978-80-7349-156-7. 175 MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 206, 207. ISBN 978-80-7349-156-7.
59
Jiný podvod s padělky se děje s ověřováním mincí. Lidé koupí mince po internetu v obalech, které mají být zárukou, že mince byla ověřena a zapečetěna odhadcem. Tyto padělky se dělají dvěma způsoby. Padělatel vezme nějakou pravou minci a pošle ji odhadce, ten ji zapečetí a pošle zpět. Padělatel ji pak opatrně vyjme z ochranného obalu a nahradí jí mincí s mnohem menší hodnotou, nebo rovnou padělkem. Případně padělatel koupí obaly sám na internetu od výrobce a vloží do nich, co chce. Jeden obal stojí pouhé dva dolary.176 Jak jste si mohli na těchto případech všimnout, většina podvodů se točí kolem numismatiky. Z toho vyplývá závěr, že více bezpečné je investování do zlatých slitků a mincí, než do sběratelských mincí, kde je nebezpečí podvodu mnohem větší.
176
MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříbra: Všechno co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008, s. 207. ISBN 978-80-7349-156-7.
60
5. Očekávaný vývoj na trhu zlata Podívejme se na světový trh zlata a spatříme současný trend mnoha zemí. Tímto trendem je vytváření zlatých rezerv. Dá se tedy předpokládat, že tento trend bude i nadále pokračovat, neboť současná ekonomická situace ve světě se neustále zhoršuje a je třeba se proti ní zajistit. Země, která již delší dobu vytváří zlaté rezervy a zkupuje světové zásoby zlata, je Čína. Čína se snaží o pozici světové velmoci, stejně jako tomu bylo po mnoho staletí našeho letopočtu. A na pomoc při porážce dosavadní světové jedničky Spojených států si bere právě zlatem krytou měnu. Samotná Čína se však hromadění zlata snaží zatajovat. Zatímco téměř všechny centrální banky uvádí každé čtvrtletí, kolik zlata koupily či prodaly, zůstává jedna výjimka, a tou je Centrální banka Číny. Ta zveřejnila, že drží 1054 tun vzácného kovu naposledy v r. 2009 s tím, že zlato kupovala pravidelně v předchozích letech. Od té doby se opět odmlčela. Obchodníci se zlatem si tak mohou pouze domýšlet, co čínská centrální banka ve skutečnosti dělá. Naposledy přineslo zajímavou informaci sdružení producentů zlata World Gold Council. Jeden z jeho představitelů uvedl, že dovozy zlata do Číny na konci r. 2011 výrazně přesahovaly odhadovanou soukromou poptávku po zlatě v Číně. Chybějící rozdíl podle něj mohou vysvětlit jen nákupy zlata ze strany čínské centrální banky, které nejsou oficiálně zveřejňovány.177 Proč by to ale měli držet v tajnosti? Jeden z nabízejících se důvodů je, že se chystají tuto politiku držet ještě delší dobu a nechtějí nakupovat za moc vysokou cenu. Další informace, která prosákla ven, je, že Čína se zbavuje standardních 1000 uncových, případně 12,5 kilových cihel a místo nich si pořizuje menší kilové cihly, které můžou být zajímavou alternativou pro bohaté soukromé investory. Velký projekt přetavování zlata ukazuje na to, že Čína se připravuje na nový systém obchodování. V tomto procesu zřejmě vytvářejí základ pro nový monetární systém založený na zlatě, který podporuje obchodní platby.178
177
RYSKA, Pavel. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://zpravodajstvi.jtbank.cz/clanky/investice/cinske-zlato-zustava-zahadou 178 China Launching Gold Backed Worldwide Currency - Now the Americans will have to find a reason to go to war against China!. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.indiavision.com/news/article/business/339477/china-launching-gold-backed-worldwidecurrency--now-the-americans-will-have-to-find-a-reason-to-go-to-war-against-china-/
61
Pokud se Čína skutečně připravuje na návrat ke Zlatému standardu, bude zajímavé sledovat, jak se tento systém osvědčí v dnešní době. Názory exportů se velmi liší. Někdo tvrdí, že návrat ke zlatému standardu by situaci ještě zhoršil, někdo zase, že je nevyhnutelný. Prošla jsem několik zdrojů (179,
180
,
181
), na jejichž základě zde uvádím
argumenty pro a proti zlatému standardu, na které jsem při studování těchto zdrojů narazila. Argumenty PRO 1. Vlády by již nemohly svévolně znehodnocovat měnu. Od opuštění zlatého standardu v sedmdesátých letech totiž vzrostla cena zlata z 35 dolarů na aktuálních 1650 dolarů za unci, tedy téměř padesátkrát. 2. Revalvace i devalvace měny by byly prováděny ne na základě rozhodnutí vlády, ale v důsledku pohybu zlatých zásob. Všechny země totiž nemusí mít stoprocentní krytí měny. Podíl krytí měny zlatem by pak ovlivňoval vzájemné kurzy těchto měn. 3. Zlatý standard může dlouhodobě přispět ke snížení inflace. Argumenty PROTI 1. Ke znehodnocování peněz dochází jen minimálně a zlatý standard tak není potřeba. 2. Zvyšování nabídky zlata na trhu každoroční těžbou přibližně 2500 tun, čímž by ve zlatém standardu v podstatě docházelo k navyšování peněžní nabídky. 3. Jako každý slib vlády, i zlatý standard je možné porušit. To se také mnohokrát v historii dělo, hlavně během válečných období. Každé toto porušení znamenalo vysokou inflaci. 4. Zlatý standard tedy není přirozeným měnovým systémem, který by spontánně vyplýval z tržního řádu: jde jen o další z mnoha státních regulací. Nota bene se jedná o státní regulaci velmi nepřirozenou a protitržní, na což příznivci zlatého standardu rádi zapomínají. 5. V rámci zlatého standardu je objem peněz v ekonomice dán víceméně náhodnými objevy zlatých nalezišť. Měnová politika – lze-li kombinaci náhodných externích šoků takto nazvat – není anticyklická, ale náhodná.
179
DVOŘÁK, Jan. Co by přinesl zlatý standard. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/co-by-prinesl-zlaty-standard 180 TYLEČEK, Jiří. Zlatý standard je opět na stole. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/362805-zlaty-standard-je-opet-na-stole/ 181 KOHOUT, Pavel. Zlatý standard není všelék. [online]. 2009 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/zlaty-standard-neni-vselek/
62
6. V obdobích bankovních krizí roste poptávka po hotových penězích v podobě kovu, to automaticky znamená růst úrokových sazeb, což jen zhoršuje průběh krize. Zlatý standard je v krizových dobách extrémně procyklickým faktorem. Zde vidíme, že více argumentů je proti zlatému standardu. Argumenty proti veskrze tvrdí, že zlatý standard je umělá vládní regulace, která funguje procyklicky, brání mezinárodnímu obchodu, příležitostně vyvolává finanční krize a brání jejich účinnému řešení.
63
Závěr Cíl práce byl splněn. Na základě odborných článků a knih jsem podrobně zanalyzovala světový trh se zlatem a vytvořila jsem tak přehlednou práci zabývající se zlatem a faktory, které trh se zlatem ovlivňují. Hlavním faktorem, který ovlivňuje trh se zlatem, je cena zlata. Ta se tvoří na základě nabídky a poptávky a je vyhlašována na londýnském trhu. Cena zlata byla po dlouhou dobu relativně stabilní. V dubnu roku 2013, tedy v době, kdy jsem již měla svou práci dokončenou, se ovšem cena zlata rapidně propadla. Důvodem může být klesající poptávka po zlatě ze strany Indie, která zavedla dovozní daň na zlato, aby pomohla své obchodní bilanci. Na tuto skutečnost jsem již upozorňovala ve třetí kapitole. Můj názor je, že pokles ceny zlata způsobí klesající zájem drobných investorů, kteří se začnou zlata hromadně zbavovat. Velcí investoři, jako například centrální banky některých zemí, ovšem využijí nejnižší cenu zlata za několik desetiletí a zvýší svou poptávku. To by mělo způsobit opětovný nárůst ceny zlata. Trh se zlatem jsem se pokusila zanalyzovat ze všech možných hledisek. V první kapitole jsem uvedla příklady zemí, které svým nezodpovědným přístupem ke zlatu a penězům způsobily naprostý úpadek země. Dále jsem popsala fyzikální vlastnosti zlata a vysvětlila jsem tak důvody, proč je zlato vzácné. Zlato je jeden z nejkujnějších a nejtvárnějších kovů, což bylo zásadní při roli zlata jako platidla. Má vysokou hustotu, což umožňuje uložit vysoké hodnoty do malých kusů. Díky tomu je atraktivní pro investory. Je velmi odolné a ve formě slitiny s příměsí dalších kovů je vhodné pro vytváření šperků. Další důležitou vlastností zlata je jeho elektrická i tepelná vodivost. Následně
jsem
v další
kapitole
ukázala
stejné
nezodpovědné
chování,
které
charakterizovalo země v předchozí kapitole, na USA, které tak přispělo k zániku zlatého standardu a způsobilo silné znehodnocení vlastní měny, se kterým se potýká dodnes V další kapitole jsem zanalyzovala trh se zlatem pomocí nabídky a poptávky. Největšími producenty zlata jsou Čína, Austrálie, USA, Rusko a Jižní Afrika. Největšími spotřebiteli jsou Indie, Čína a USA. Čína a Indie již několik let vedou žebříčky největších spotřebitelů zlata a první místo dosud pravidelně obsazovala Indie, ovšem tento rok se očekává prvenství Číny, jejíž poptávka po zlatě neustále roste. Dále jsem vysvětlila, že je zlato
64
v zemské kůře rozloženo rovnoměrně, a tedy zvláště v minulosti byla těžba zlata poměrně náročná. V 19. století se těžba zlata díky novým technologiím usnadnila. Většina dnešních zásob zlata byla vytěžena až ve 20. století. V další části této kapitoly jsem se zaměřila na využití zlata v různých odvětvích. Popsala jsem, jak se zlato využívá zejména ve šperkařském průmyslu. Nezastupitelnou úlohu má zlato i v dalších průmyslových odvětvích, a to zejména v zubním lékařství, kde se zlato využívá díky svým vlastnostem jako zubní výplň. Po tom, co jsem charakterizovala trh se zlatem pomocí nabídky a poptávky, jsem popsala vývoj ceny zlata. Cena zlata až na malé výkyvy stále roste, což znamená, že poptávka po zlatě se stále zvyšuje. Poptávka, která zatím neustále převyšuje nabídku. To je v ekonomickém světě velmi důležitý jev, který ještě více zvyšuje jeho cenu. Navíc mnozí vkládají do zlata naději, že je zachrání v době krize. V další kapitole jsem se zabývala investováním do zlata. Dospěla jsem k závěru, že nejdůležitější úlohu má zlato ve formě investice. Zlato jako investiční artikl má mnoho předností. Zajišťuje investora proti znehodnocení dolaru, jakožto světové rezervní měny, diverzifikuje portfolio, zabezpečuje proti inflaci a trh se zlatem je velmi likvidní. Navíc fyzikální vlastnosti zlata činí tuto komoditu atraktivní pro investory. Díky svým specifickým vlastnostem je chráněno proti padělatelství. Skutečnost, že stále více lidí vkládá do tohoto drahého kovu svou budoucnost, svědčí o rostoucím významu zlata na světovém trhu. V poslední kapitole jsem popsala současný trend mnoha zemí, které zkupují zlaté zásoby. Díky tomu vyvstává otázka, zda se země snaží krýt svou měnu zlatem. Pokud by to tak skutečně bylo, snažila jsem se popsat výhody a nevýhody, které by opětovné zavedení zlatého standardu přineslo. Odborníci se dohadují, co by mohl zlatý standard v dnešní době znamenat, zda by podpořil, nebo naopak oživil současnou tíživou ekonomickou situaci ve světě. Kdyby se tak skutečně stalo a zlatý standard by byl znovu zaveden, nabralo by zlato opět na nesmírné důležitosti, kterou značně ztratilo s pádem zlatého standardu v roce 1971. Na základě elektronických zdrojů a knih, ze kterých jsem ve své práci vycházela, jsem dospěla k názoru, že význam zlata ve světě bude i nadále růst. Svědčí o tom zejména rostoucí cena zlata a skutečnost, že význam zlata jako investičního artiklu se neustále zvyšuje a že dlouhodobým trendem mnoha zemí je shromažďování zlatých zásob v zemi. Hypotéza, kterou jsem si v úvodu stanovila, se tedy potvrdila.
65
Abstrakt Tato práce popisuje zlato z několika různých hledisek a podává tak ucelený obraz o trhu se zlatem. Po tisíce let bylo zlato základem světových finančních systémů a důležitou roli si uchovává i dnes. Hlavním cílem práce je zanalyzovat trh se zlatem, který je ovlivněn především aktuální cenou zlata na světovém trhu. Práce popisuje současné trendy na trhu se zlatem, největší spotřebitele a země s největšími zásobami zlata.
Abstract The thesis describes gold from several points of view and provides a comprehensive picture of the gold market. For thousands of years gold has been a very important part of the world financial system and nowadays it is still of great importance. The main aim of the thesis is to analyze the gold market which is influenced mainly by the world gold price. The thesis describes current trends in the gold market, the biggest gold consumers and countries with the largest gold holdings.
Seznam zdrojů Knižní zdroje BERNSTEIN, Peter L. Dějiny zlata. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0455-2. JÍLEK, Josef. Peníze a měnová politika. Grada, 2004. ISBN 8024707691. MALONEY, Michael. Investujte do zlata a stříba: Všechno, co potřebujete vědět o drahých kovech. Praha: Pragma, 2008. ISBN 978-80-7349-156-7. REVENDA, Zbyněk. Peníze a zlato. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-80-7261214-7. ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu: Jak vláda zničila naše peníze. Praha: MegaPrint, 2008. ISBN 80-86389-12-X.
Elektronické zdroje Amalgám - nejsledovanější kauza dentálního světa. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.i-zuby.cz/zubni-kaz-a-vyplne/amalgam---nejsledovanejsi-kauza-dentalnihosveta/ Argor Heraeus – Svájc. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.safetygold.com/argor-hereaus/ Asian gold demand key price determinant. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.goldmoney.com/gold-research/gabriel-m-mueller/asian-gold-demand-keyprice-determinant.html Barevné zlato. [online]. 7.1.2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Barevn%C3%A9_zlato Beketovova řada napětí kovů. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.prvky.com/elektrochemicka-rada.html Brettonwoodský měnový systém a jeho pád. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/inflace/15160-brettonwoodsky-menovy-system-a-jeho-pad
Co jsou FIAT peníze? Vysvětleno za 4 minuty. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=4j9y3e1Ug8g České puncovní značky. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.vantura.cz/ceske-puncovni-znacky Český dukát. [online]. 13.09.2011 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_duk%C3%A1t Další důvody proč mít zlato. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.goldengate.cz/dalsi-duvody-proc-zlato/ DEHAEMER, Christian. China buys more gold: China kills the Dolar peg. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.wealthdaily.com/articles/china-buys-moregold/3773 Dějiny zlata. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.lovecpokladu.cz/home/dejiny-zlata-908 Dental gold. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.okanagangoldbuyer.com/articles/dental-gold/ Dental Gold. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.okanagangoldbuyer.com/articles/dental-gold/ Dolování zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.kamberk.eu/cs/tvrzkamberk/dolovani-zlata Duhovka (platidlo). [online]. 9.3.2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Duhovka_(platidlo) DVOŘÁK, Jan. Co by přinesl zlatý standard. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/co-by-prinesl-zlaty-standard DVOŘÁK, Jan. Indie a používání zlata. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/indie-a-pouzivani-zlata DVOŘÁK, Jan. Objeví se zlatý standard znova na scéně?. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/objevi-se-zlaty-standard-znova-na-scene
Fyzikálně-chemické vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatokop.cz/CAZ/ZLATO/fyzchem.htm Fyzikální vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produkty-a-sluzby/zlato/fyzikalni-vlastnosti-zlata/ Fyzikální vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produkty-a-sluzby/zlato/fyzikalni-vlastnosti-zlata/ Gold Eagle zlaté mince – v menším provedení. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://zlate-mince.net/ Grasberg Minerals District. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.fcx.com/operations/grascomplx.htm HANSEN, Ole S. Zlato: Pokles ceny se zastavil, Čína a Indie zvyšují poptávku. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/fxkomodity/komodity/2013/1/14/zlato-pokles-ceny-se-zastavil-cina-indie-zvysuji-poptavku/ Historie zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlaterezervy.cz/historiezlata/ Historie zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=historiezlata Historie zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.sokom13.cz/sokom13/1ZLATE-INFORMACE/20-Historie-zlata Historie. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlatyslitek.cz.s3.pixolo.cz/page/historie/ China gold imports from Hong Kong climb to record on wealth. [online]. 2013 [cit. 201303-20]. Dostupné z: http://www.bloomberg.com/news/2013-02-05/china-gold-importsfrom-hong-kong-gain-to-all-time-high-in-12.html China Launching Gold Backed Worldwide Currency - Now the Americans will have to find a reason to go to war against China!. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.indiavision.com/news/article/business/339477/china-launching-gold-backedworldwide-currency--now-the-americans-will-have-to-find-a-reason-to-go-to-war-againstchina-/
Ideální krystalová mřížka. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/623-idealni-krystalova-mrizka Indie zdanila zlato. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://cenazlata.eu/tag/indie/ Investiční poptávka po zlatě se zvyšuje. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.mowapay.cz/investicni-poptavka-po-zlate-se-zvysuje Investiční zlaté mince. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/Z12_Investicni_Zlate_Mince.htm Investiční zlato, stříbro. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/investicni-zlato-stribro Jaké nakoupit investiční zlato. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/jake-nakoupit-investicni-zlato Jíhoafrická republika - platina, zlato, diamanty, uhlí. [online]. 2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/archiv/94623/jihoafricka-republika-platinazlato-diamanty-uhli KOHOUT, Pavel. Zlatý standard není všelék. [online]. 2009 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/zlaty-standard-neni-vselek/ Komoditní burzy - místo nákupu a prodeje. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.financnik.cz/komodity/manual/komodity-burza.html?tisk=on KREUZEROVÁ, Barbora. Zvažujete investici do zlata? Poradíme vám, na co si dát pozor. [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/933272 Legislativa. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.puncovniurad.cz/cz/legislativa.aspx Londýnský fixing. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/svetove-trhy/svetove-trhy-a-ceny-zlata.html Materiály pro výrobu šperků. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.marre.cz/160,0,materialy.html
Materiály pro výrobu šperků. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.marre.cz/160,0,materialy.html Mezinárodní trhy zlata. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/I6_Trhy_Zlata_Bullion_Markets.htm Mumie chránily starověký Egypt před inflací. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.scienceworld.cz/clovek/mumie-chranily-staroveky-egypt-pred-inflaci-2155/ Nabídka investičních kovů. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.safina.cz/produkty-pro-koncove-zakazniky/investicni-kovy Něco o zlatě. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlatnictviopal.cz/neco-o-zlate.html Největší producenti. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=producers NĚMEČEK, Josef. Investiční poptávka po zlatě ve 3Q propadla, průmyslová drží. S Indií trh znovu rozhýbe Čína, silní investoři nakupují…. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2199328/investicni-poptavka-po-zlate-ve3q-propadla-prumyslova-drzi-s-indii-trh-znovu-rozhybe-cina-silni-investori-nakupuji.html Objeví se zlatý standard znova na scéně?. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://proinvestory.cz/objevi-se-zlaty-standard-znova-na-scene Objeví se zlatý standard znovu na scéně?. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.vlastnihlavou.cz/objevi-se-zlaty-standard-znovu-na-scene/ Odkud se bere a co se s ním děje. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=odkud Peníze. [online]. 8.3.2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pen%C3%ADze#P.C5.AFvod_pen.C4.9Bz_a_jejich_historie Poptávka po zlatě i nadále roste. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.fidea.cz/novinky.php?subaction=showfull&id=1360339779&archive=&start_f rom=&ucat=&
Poptávka po zlatě i nadále roste. [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.fidea.cz/novinky.php?subaction=showfull&id=1360339779&archive=&start_f rom=&ucat=& Poptávka po zlatě roste. Kdy dojdou zásoby?. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.inext.cz/mince/Zlato-Poptavka-po-zlate-roste.htm Proč investovat do zlata. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zlateslitky.eu/proc-investovat-do-zlata/ Proč zlato?. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.goldengate.cz/zlato/proczlato-2/ Puncy vídeňské konvence. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.vantura.cz/puncy-videnske-konvence Rozpouštědlo zlata neboli lučavka královská. [online]. 13.02.2009 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.ezlato.cz/13082009-1622/cz/ Různé použití zlata. [online]. 17.04.2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.halolevice.cz/archives/43649 RYSKA, Pavel. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://zpravodajstvi.jtbank.cz/clanky/investice/cinske-zlato-zustava-zahadou Ryzost a hmotnost. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.ezlato.cz/ryzost-ahmotnost/cz/t-127/ Rýžování zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://investicnizlato.prochytre.cz/?cat=3 Structures of Solids. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://apchemcyhs.wikispaces.com/Structures+of+Solids STRUŽ, Jan a Bohumil J. STUDÝNKA. Jak funguje mezinárodní trh zlata. [online]. 2006 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/jak-funguje-mezinarodni-trh-zlatadr0-/inv.aspx?c=A060328_103410_fi_osobni_vra Světový trh se zlatem. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=Zlato-na-trhu&all=4
Tažnost. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/taznost Těžba zlata v současnosti. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/zajimavosti/tezba-zlata.html Trh se zlatem. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.abros.cz/?p=trh-sezlatem TŮMOVÁ, Věra. Investiční zlato aneb finanční rezerva skrytá v cihle. [online]. 2008 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/investice/41826-investicni-zlato-anebfinancni-rezerva-skryta-v-cihle TYLEČEK, Jiří. Zlatý standard je opět na stole. [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/362805-zlaty-standard-je-opet-na-stole/VOLEK, Stanislav. V roce 2012 světová poptávka po zlatě vytvořila nový rekord. [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://czech.cri.cn/811/2013/02/19/1s138799.htm V Rusku objevili obří naleziště zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/156437-v-rusku-objevili-obri-naleziste-zlata.html VANTUROVI. Puncy Vídeňské konvence. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.vantura.cz/puncy-videnske-konvence Věčný Egypt plný zlata. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.zlatemince.cz/rss/Vecny_Egypt_plny_zlata.htm Výkup zubního zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://vykup-zlata.net/vykupzubniho-zlata.html Výpočet hustoty a hmotnosti. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zslado.cz/vyuka_fyzika/e_kurz/7/vyphustoty/vypocetHustotyaHmotnostivykll. htm What is gold used for?. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://cashforgold.to/golduses/
What is gold used for?. [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://cashforgold.to/gold-uses/ White Gold. [online]. [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://chemistry.about.com/od/jewelrychemistry/a/White-Gold.htm Z historie zlatých horeček. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.scienceworld.cz/clovek/z-historie-zlatych-horecek-4627/ Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html Zajímavosti o zlatě. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.svatymaur.cz/cs/jine/stredoveke-zlatnicke-techniky/zajimavosti-o-zlate.html Zajímavosti ze světa zlata. [online]. 15.01.2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.ezlato.cz/zajimavosti-ze-sveta-zlata/cz/t-505/ Základní fyzikálně - chemické vlastnosti zlata. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatyportal.cz/zajimavosti/o-zlate.html Zlacení. [online]. 16.03.2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlacen%C3%AD Zlatá rezerva. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatarezerva.cz/vse-ozlate/ Zlaté mince-info. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/zlatemince-info Zlaté slitky,zlaté cihly-info. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.maxmetal.cz/zlate-slitky-zlate-cihly-info Zlaté výplně. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Zlat%C3%A9_v%C3%BDpln%C4%9B
Zlatnická dílna. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.jinova.cz/zlatnickadilna Zlato (Au). [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://chemie.falconis.cz/zlato.php Zlato jako investice. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www2.zlatoeu.cz/zlato-jako-investice/ Zlato prvních civilizací. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1611:zlatoprvnich-civilizaci Zlato zůstává jistotou - jeho cena roste už 12 let. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/burzy-a-trhy/komodity/zlato-zustava-jistotou-jeho-cena-roste-uz-12let-942764 Zlato, zlato, zlatíčko. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.zlatnictviopal.cz/neco-o-zlate.html Zlato. [online]. [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.prvky.com/79.html Zlatý standard. [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.twicz.com/produkty-asluzby/zlato/zlaty-standard/
Seznam obrázků Obrázek 1: Šperk královny Šubad ...................................................................................................... 5 Obrázek 2: Lýdské mince................................................................................................................... 6 Obrázek 3: Indiánské zlato ................................................................................................................. 8 Obrázek 4: Odstíny zlata podle příměsy .......................................................................................... 16 Obrázek 6: Největší valoun zlata „Welcome stranger“ nalezený v přírodě (1869, Wedderbun) ..... 32 Obrázek 7: Zlatá korunka ................................................................................................................. 45 Obrázek 8: Slitky s hologramem kinebar.......................................................................................... 50 Obrázek 9: American Eagle mince .................................................................................................... 54 Obrázek 10: Gold Maple Leaf mince ................................................................................................ 55 Obrázek 11: Wiener Philharmoniker mince ..................................................................................... 55
Seznam tabulek Tabulka 1: Orientační historie zlatého standardu ve Velké Británii ................................................ 24 Tabulka 2: Orientační historie zlatého standardu v USA ................................................................. 24 Tabulka 3: Konec zlaté standardu .................................................................................................... 28 Tabulka 4: Puncovní značky ČR pro zlaté šperky .............................................................................. 42 Tabulka 5: Platný punc pro staré zlaté šperky o nižší ryzosti než je 585/1000 ................................ 43 Tabulka 6: Puncovní značky Vídeňské konvence ............................................................................. 43 Tabulka 7: Nejznámější klasické investiční mince .......................................................................... 53
Seznam grafů Graf 1: Poměr jednotlivých ryzostí ................................................................................................... 15 Graf 2: Odstíny zlata podle příměsy mědi nebo stříbra ................................................................... 17 Graf 3: Americká peněžní základna vs. zlaté rezervy, 1918-1971 ................................................... 28 Graf 4: Světová produkce zlata v období 1900-2010 (v tunách)...................................................... 32 Graf 5: Světová poptávka po zlatě dle zemí (2012) ......................................................................... 35 Graf 6: Spotřebitelská poptávka po zlatě dle zemí z roku 2011 ....................................................... 38 Graf 7: Import zlata do Číny z roku 2011 ........................................................................................ 39 Graf 8: Využití zlata dle odvětví z roku 2011 .................................................................................... 40 Graf 9: Vývoj ceny zlata v období 2000-2012 (v dolarech a v eurech) ........................................... 46 Graf 10: Obrat londýnského clearingu 1998-2009 ........................................................................... 48