Metodika realizace akreditovaného kurzu DVPP

Metodika realizace akreditovaného kurzu DVPP

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 2014 1

Obsah 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 3

2.

Název vzdělávacího programu ........................................................................................................ 3

3.

Popis vzdělávacího programu ......................................................................................................... 3

4.

Cíl .................................................................................................................................................... 4

5.

Cílová skupina ................................................................................................................................. 4

6.

Vzdělávací moduly........................................................................................................................... 4

7.

Zařazení okruhů do rámce jednotlivých modulů .............................................................................. 5

8.

Personální zajištění ......................................................................................................................... 8

9.

Materiální a technické zabezpečení .............................................................................................. 10

10. Způsob vyhodnocení akce............................................................................................................. 11 11. Kalkulace předpokládaných nákladů: ............................................................................................ 11 12. Ukázka návrhu osvědčení ............................................................................................................. 13 13. Ukázka PPT prezentace ................................................................................................................ 14 14. Ukázka materiálů pro účastníky přednášky „Důsledky nadměrné výživy“ .................................... 27 15. Nutriční protokol............................................................................................................................. 35 16. Ukázky testů .................................................................................................................................. 39 17. Zpětná vazba ................................................................................................................................. 53

2

1. Úvod Metodika předkládá podrobný návod na organizaci kurzu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, která byla realizována v rámci projektu Nadregionální síť SZŠ pro vyšší kvalitu vzdělávání a praxe, reg. číslo: CZ.1.07/1.1.00/14.0028). Metodika poskytuje potřebné materiální, technické a personální zajištění, návrhy vzdělávacích modulů a okruhů včetně ukázky PPT prezentace, ukázky materiálů pro účastníky, návrhy zpětné vazby ze strany lektorů i účastníků a osvědčení pro účastníky kurzu DVPP. Výukové materiály projetu jsou dostupné na webových stránkách projektu www.fnusa-icrc.org v sekci synergické projekty.

2. Název vzdělávacího programu Kurz pro další vzdělávání učitelů (pedagogických pracovníků) odborných zdravotnických předmětů na středních zdravotnických školách.

3. Popis vzdělávacího programu Další vzdělávání pedagogických pracovníků je vzhledem k vysokým nárokům na jejich teoretické i praktické znalosti neustále se vyvíjejícího oboru nezbytné. Kurz musí být navržen tak, aby maximálně reflektoval potřeby odborných pedagogů vyučujících specializované předměty na středních zdravotnických školách. Měl by být rozdělen do několika (např. pěti) hlavních modulů, které budou vybrány vzhledem k aktuálním potřebám pedagogů. Každý z nich by měl obsahovat několik okruhů (např. 2 – 4), které tematicky spadají do rámce hlavního modulu. Na jeden okruh by mělo připadnout 5 hodin výuky. Pedagogové by měli mít možnost vybrat si jednotlivé moduly dle svého zájmu či aktuální potřeby. Výuka by měla být rovnoměrně rozložena na teoretickou a praktickou část tak, aby byla vyvážena potřeba získání nových teoretických znalostí i praktických dovedností, a to s ohledem na neustálý vývoj oboru. Součástí výuky by měly být PPT prezentace, výukové modely, instruktážní video či výukové filmy1. Samozřejmostí je využití nejnovějších poznatků, materiálů, pomůcek či přístrojů. Na konci každého z okruhů by měli pedagogové absolvovat test, který ověří množství a kvalitu získaných teoretických znalostí. Kurzy by se měly konat ve výukovém centru oddělení vzdělávání pořádajícího zdravotnického zařízení, kde maximální kapacita učebny není podstatná, pokud není nižší než 15 osob, čímž je také dána optimální velikost skupiny. V případě potřeby mohou být kurzy organizovány přímo v prostorách středních zdravotnických škol, přičemž technické vybavení v tomto případě zajistí pořadatel. Pro úspěšné zakončení kurzu by měli pedagogové absolvovat určený počet výukových 1

V rámci projektu byly vytvořeny výukové filmy zaměřené na vybrané ošetřovatelské úkony a na oblast zobrazovacích metod. Filmy jsou dostupné na webových stránkách projektu www.fnusa-icrc.org v sekci synergické projekty.

3

modulů (např. minimálně tři z pěti výukových modulů, tedy minimálně 35 hodin výuky). Úspěšným absolventům by mělo být vystaveno osvědčení o absolvování kurzu akreditovaného u MŠMT.

4. Cíl Vzhledem k současnému stavu celé společnosti je nezbytné, aby vzdělávací sféra v potřebné míře reagovala na neustále se měnící ekonomické podmínky. Pracovní síla, která vstupuje na trh práce, musí být již v průběhu vzdělávacího procesu připravována tak, aby byla dobře uplatnitelná, schopná přizpůsobit se současným podmínkám, adekvátně reagovat na moderní trendy a připravená kontinuálně se rozvíjet a vzdělávat. Vzhledem k těmto potřebám je nezbytné dobře fungující spojení a efektivní komunikace mezi sférou vzdělávání a práce. Proto je nejnovějšími teoretickými poznatky a praktickými dovednostmi vybavený pedagog nezbytným spojovacím článkem mezi sférou vzdělávání a prací. v tomto oboru. Je nezbytné, aby se účastníci dozvěděli, jaké nejnovější materiály, postupy a pomůcky se u specifických odborných činností aktuálně ve zdravotnické praxi používají. Další vzdělávání pedagogických pracovníků obohatí jejich dosavadní teoretické znalosti a posílí specifické praktické dovednosti, které následně předají žákům během vyučovacího procesu. Pedagogové pak budou v rámci výuky zprostředkovávat nejmodernější poznatky ze zdravotnictví.

5. Cílová skupina Kurz je zaměřen na odborné pedagogy středních zdravotnických škol, kteří vyučují předměty orientované na teoretické znalosti a praktické dovednosti potřebné pro výkon práce ve zdravotnictví, a to např. ošetřovatelství, klinická propedeutika, první pomoc, výchova ke zdraví, somatologie, ošetřování nemocných, anatomie atd.

6. Vzdělávací moduly Výukové moduly by měly být navrženy s ohledem na potřeby účastníků i nejmodernější požadavky z oblasti zdravotnictví. Příklady výukových modulů: Zajištění a péče o invazivní vstupy Nutriční terapie Kardiopulmonální resuscitace Komunikace s pacienty Léčba bolesti

4

7. Zařazení okruhů do rámce jednotlivých modulů Jednotlivé okruhy by měly být do hlavních výukových modulů zařazeny na základě oborových souvislostí. Příklady okruhů: Zajištění a péče o invazivní vstupy Periferní žilní kanylace Centrální žilní kanylace Derivace moči, inkontinence Péče o pacienta s tracheostomií Nutriční terapie Diabetes mellitus – aplikace inzulínů Diabetes mellitus – glukometry, selfmonitoring Nutriční terapie, nutriční screening Kardiopulmonální resuscitace Kardiopulmonální resuscitace pro laické zachránce a zdravotnické pracovníky v podmínkách standardní péče Kardiopulmonální resuscitace rozšířená – v podmínkách nemocniční intenzivní péče Komunikace s pacienty Specifika komunikace s agresivním pacientem Specifika komunikace s umírajícím pacientem Léčba bolesti Péče o pacienta s bolestí APS – Acute Pain Service Péče o pacienta s implantovaným portem Definice specifikovaných okruhů v rámci jednotlivých výukových modulů 1. modul - Zajištění a péče o invazivní vstupy okruh Periferní žilní kanylace anotace: anatomie a fyziologie cévního systému, indikace pro aplikaci periferních žilních kanyl, volba místa vpichu a typu intravenózní kanyly, příprava k aplikaci i.v. kanyly, postup a technika žilní kanylace, nové postupy a pomůcky, komplikace při zavádění i.v. kanyly, péče o pacienta s periferní žilní kanylou, praktický nácvik kanylace na modelu ruky, produkty pro periferní žilní kanylaci, doporučení pro výuku žáků v dovednostech kanylace periferní žíly okruh Centrální žilní kanylace anotace: indikace k zavedení centrálního venózního katétru, přístupy k punkci centrálního řečiště (anatomie, technika punkce centrálních žil), příprava pomůcek a asistence u výkonu kanylace

5

centrální žíly (ukázky typů kanyl), ošetřování venózních katétrů – nové doporučené postupy, krytí, bezjehlové vstupy (instruktážní film), problematika katetrových sepsí, praktický nácvik přípravy sterilního stolku, instruktážní film ke kanylaci, doporučení pro výuku žáků v dovednostech kanylace centrální žíly a péči o žilní vstup okruh Péče o pacienta s tracheostomií anotace: historie, terminologie, anatomie a fyziologie hrtanu a průdušnice, indikace a kontraindikace tracheostomie, výhody a nevýhody, provedení, komplikace chirurgické trachesotomie, ošetřovatelská péče o nemocné s tracheostomií včetně nových pomůcek a postupů, péče o pacienta s trachesostomií v nemocničním zařízení, hodnocení průchodnosti kanyly, péče o dýchací cesty, toaleta dýchacích cest (praktický nácvik odsávání z DC), pooperační péče o tracheostomii, výměna tracheostomické kanyly, nejčastější chyby v průběhu ošetřovatelské péče, péče o pacienta s tracheostomií v domácím prostředí: pomůcky pro nemocné, edukace nemocného, výměna tracheostomické kanyly, informace a pokyny pro obvodního lékaře, psychologická a sociální péče, odstranění tracheostomické kanyly, ošetřovatelský proces o nemocného s tracheostomií, doporučení pro výuku žáků v dovednostech péče o tracheostomii okruh Derivace moči, inkontinence anotace: způsoby derivace moče, cévkování ženy, muže, nové trendy v péči o inkontinentní pacienty, praktický nácvik na modelu, episystostomie, nefrostomie, uretrální stenty, ošetřovatelský problém inkontinence (definice, typy, příčiny, léčba, ošetřovatelská péče), doporučení pro výuku žáků v dovednostech derivace moče 2. modul - Nutriční terapie okruh Diabetes mellitus – aplikace inzulínů anotace: nové trendy v inzulinoterapii, inzulínová pera – druhy per, nácvik manipulace, aplikace inzulínu - manipulace s inzulíny, technika aplikace inzulínů, kožní změny související s aplikací inzulínů, druhy inzulínů podle délky působení, typy inzulínových režimů, pomůcky k aplikaci inzulínu, strava při diabetes mellitus - základní živiny, jídelní plán ve výměnných jednotkách, strava za hospitalizace, praktický nácvik orientačních propočtů stravy, doporučení pro výuku žáků v aplikaci inzulínů okruh Diabetes mellitus – glukometry, selfmonitoring anotace: historie glukometru, technologie a práce s glukometrem, novinky v přístrojové technice a trendy selfmonitoringu, infolinka pro pacienty – poznatky a zkušenosti, selfmonitoring – frekvence kontrol glykémií, vedení záznamů samostatných kontrol,

selfmonitoring v běžném režimu dne,

selfmonitoring za zvláštních situací, kontrola moči na cukr, aceton, úprava režimu dle naměřených hodnot (úpravy dávek inzulínu), akutní komplikace diabetu a stravování - hypoglykémie, hyperglykémie, doporučení pro výuku žáků v manipulaci s glukometrem

6

okruh Nutriční terapie, nutriční screening anotace: úloha výživy v nemocnici – dietní systém, nedostatečná výživa, důsledky nadměrné výživy, léčebná výživa v nemocnici - metody zjišťování, určování a hodnocení stavu výživy, akutní vyhledávání nemocných s rizikem malnutrice, mechanizmy vedoucí ke vzniku malnutrice, důsledky malnutrice, prevence, spolupráce nutričního terapeuta a všeobecné sestry - nejčastější omyly, vhodné doplňky stravy, nové přípravky a postupy, enterální výživa, parenterální výživa, hydratace, laboratorní hodnoty, souvislost vzniku dekubitů a výživy, specifika výživy dle oborů zdravotní péče, dle věku, doporučení pro výuku žáků v oblasti nutriční terapie a edukace pacientů. 3. modul - Kardiopulmonální resuscitace okruh Kardiopulmonální resuscitace pro laické zachránce a zdravotnické pracovníky v podmínkách standardní péče anotace: zásady kardiopulmonální resuscitace pro laické zachránce, rozšířená resuscitace pro zdravotnické profesionály dle nových postupů (mezinárodní doporučení schválená v roce 2005), resuscitace v podmínkách standardní nemocniční péče, praktický nácvik na modelu, instruktážní film, doporučení pro výuku žáků v kardiopulmonální resuscitaci okruh Kardiopulmonální resuscitace rozšířená – v podmínkách nemocniční intenzivní péče anotace: zásady kardiopulmonální resuscitace pro laické zachránce, rozšířená resuscitace pro zdravotnické profesionály dle nových postupů (mezinárodní doporučení schválená v roce 2005), specifika rozšířené resuscitace v intenzivní péči, defibrilace, praktický nácvik na modelu, instruktážní film, doporučení pro výuku žáků v kardiopulmonální resuscitaci v intenzivní péči 4. modul – Komunikace s pacienty anotace: pojem komunikace, komunikační styly, vliv komunikace na kvalitu života, specifika komunikace s pacientem, parametry zdravé komunikace a nezdravé komunikace, nejčastější druhy kontraproduktivní chování, neverbální komunikace, zpětná vazba, základní typy chování v interpersonálních vztazích, ad., doporučení pro výuku žáků v oblasti komunikace s pacientem. Pro důkladné pochopení základních typů interpersonálního chování (submisivní, agresivní, asertivní) je část kurzu spojena s praktickým nácvikem vhodného asertivního chování. okruh Specifika komunikace s agresivním pacientem agrese – definice, popis, aspekty agrese, projevy agrese, důsledky agrese, agrese ve zdravotnictví a jejich příčiny, komunikace s agresivním člověkem – obecně, komunikace s verbálně agresivním pacientem, komunikace s fyzicky agresivním pacientem, možnosti ovlivnění agresivních projevů okruh Specifika komunikace s umírajícím pacientem péče o dlouhodobě nemocné, vztah s dlouhodobě nemocným pacientem a zacházení s ním, práce obtížnými projevy pacientů, doprovázení umírajících, specifické doprovodné projevy umírajících,

7

možnosti psychohygieny při práci s umírajícími, sdělování nepříjemných zpráv rodině, projevy vyrovnávání se se smrtí blízkého člověka, loučení s umírajícím. 5. modul - Léčba bolesti okruh Péče o pacienta s bolestí anotace: definice bolesti, historie léčby bolesti, dělení a typy bolesti, patofyziologie bolesti, faktory ovlivňující vnímání bolesti, metody léčby bolesti a ošetřovatelská péče: anamnéza bolesti, dokumentace, léčba bolestivých syndromů, psychoterapie, farmakoterapie, invazivní postupy a alternativní a další léčebné postupy, ošetřovatelská diagnóza Bolest, doporučení pro výuku žáků v oblasti péče o pacienta s bolestí okruh APS – Acute Pain Service anotace: metody léčby bolesti a ošetřovatelská péče, služba zajišťující sledování a léčbu pooperační bolesti – význam, cíl, organizace, seznámení se praktickým fungováním služby ve zdravotnickém zařízení okruh Péče o pacienta s implantovaným portem anotace: indikace a způsob zavedení portu, ošetřování pacienta před, po a v průběhu výkonu, ošetřování portu, aplikace léčiv do portu, edukace pacienta, doporučení pro výuku žáků v oblasti péče o pacienta s implantovaným portem, doporučení pro výuku žáků v oblasti péče o pacienta s implantovaným portem

8. Personální zajištění Na realizaci kurzu DVPP se podílí organizační tým, tým expertů a vrchní odborný dohled. Pracovní náplň organizačního týmu: - počet pracovníků – dle potřeby (počtu modulů/okruhů/účastníků) -

komunikace s experty pro výuku zajištění výukových prostor

-

komunikace s účastníky kurzu koordinace aktivit

-

organizační zajištění všech odborných přednášek

-

kontrola obsahové a formální náplně přednášek, prezentací, testů řešení nahodilých komplikací

-

zajištění zpětné vazby ze strany expertů pro výuku i účastníků kurzu, vyhodnocení kurzu (modulů/okruhů)

8

Pracovní náplň experta pro výuku: -

počet pracovníků – dle potřeby (počtu modulů/okruhů/účastníků) vytvoření odborného obsahu přednášky, prezentace, příprava materiálů, testů

-

konzultace s organizačním týmem prezentace odborné přednášky (teoretické/praktické části)

-

podání zpětné vazby účastníkům kurzu vyhodnocení zdravotnického kurzu

Pracovní náplň Vrchního odborného dohledu: - výběr vhodných odborníků – expertů pro výuku -

komunikace s organizačním týmem a experty pro výuku kontrola odborné náplně kurzu a jeho průběhu

-

vyhodnocení kurzu

Personální zajištění vychází nejen z náplně jednotlivých modulů, kdy je potřeba odpovídající kvalifikace experta tak, aby výuka jednotlivých okruhů byla prezentována na vysoké odborné úrovni, ale je nezbytná i dostatečná praxe lektora na specializovaném pracovišti odpovídající lektorovanému okruhu a zkušenosti s pedagogickou výukou. Za potřebnou úroveň teoretických znalostí, praktických i pedagogických dovedností lektorů odpovídá garant celého kurzu, např. náměstek Úseku ošetřovatelské péče ve zdravotnickém zařízení. Kvalifikační požadavky na experta pro výuku:

-

všeobecná sestra vysokoškolské studium specializační studium doktorandské studium osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu dle zákona 96/2004 Sb. pro obor všeobecná sestra

-

odborná praxe pedagogické minimum (kurz akreditovaný MŠMT, trénink trenérů v dovednostech pro vzdělávání dospělých)

-

pedagogická praxe (výuka praxe v rámci specializačního studia, vedení odborných kurzů pro zdravotnické pracovníky nelékařských profesí, vedení odborné praxe studentů středních a vyšších odborných škol zdravotnického zaměření, prezentace na konferencích a seminářích, publikační činnost a vědecko-výzkumná činnost)

9

9. Materiální a technické zabezpečení Je nezbytné, aby poskytovatel kurzu disponoval odpovídajícími prostory, audiovizuální technikou a dalším vybavením potřebným pro odpovídající zabezpečení kurzu: - projekční technika: o o

o o -

promítací plátno datový projektor a počítač vybavený potřebným softwarem včetně prezentačních a video projekčních programů reproduktor mikrofony

o připojení k internetu flipchart

-

stoly, židle (kapacitně dostačující pro cílovou skupinu)

-

audiovizuální technika o fotoaparát o o

-

-

kamera zálohovací HDD

výukové modely a pomůcky pro nácvik odborných činností: o model pro nácvik kardio-pulmonální resuscitace o

resuscitační vak (AMBUVAK)

o o

defibrilátor model ruky pro nácvik periferní žilní kanylace

o o

model pro nácvik péče o tracheostomii model pro nácvik cévkování muže a ženy

o o

odsávačka různé typy inzulínových per a glukometrů

o

tabulky pro stanovení nutričních hodnot

zdravotnické pomůcky dle zaměření jednotlivých modulů/okruhů: o dezinfekce o o

obvazový materiál ochranné rukavice

o o

periferní a centrální žilní kanyly, jehly, stříkačky inovativní krytí

o

močové katetry

o o

hemodialyzační katetry ochranné zástěry

o o

inovativní materiály na hojení ran tracheostomické kanyly

o o

podložky buničina

10

10. Způsob vyhodnocení akce Úspěšnost kurzu bude hodnocena na základě zpětné vazby získané formou dotazníku po ukončení jednotlivých okruhů. Účastníkům bude vydáno Osvědčení o absolvování vzdělávací akce (viz příloha).

11. Kalkulace předpokládaných nákladů: Pro vyčíslení předpokládaných nákladů je nutno vzít v úvahu následující položky. Počet vyučujících lektorů: Položka

Předpokládané náklady

Celkové náklady na lektory z toho Hodinová odměna pro 1 lektora včetně odvodů Ubytování lektorů Stravování a doprava lektorů

Kč Kč Kč Kč

Náklady na zajištění prostor

Kč

Ubytování, stravování a doprava účastníků z toho Doprava účastníků

Kč Kč

Stravování a ubytování účastníků Náklady na učební texty

Kč

z toho Příprava, překlad, autorská práva apod.. Rozmnožení textů – počet stran

Kč Kč

Náklady na pomůcky (nákup/zapůjčení) Z toho Výukové modely a pomůcky Zdravotnické pomůcky Režijní náklady z toho Stravné a doprava organizátorů

Kč Kč Kč

Ubytování organizátorů Poštovné, telefony

Kč Kč

Doprava a pronájem techniky

Kč

Propagace Ostatní náklady

Kč Kč

Odměna organizátorům Náklady celkem

Kč Kč

Poplatek za 1 účastníka

Kč

11

Poznámky ke kalkulaci: -

Celkové náklady na lektora zahrnují odměnu za vedení výuky a přípravu na výuku v následující struktuře: 2 hodiny přípravy 1 hodina výuky

-

V případě, že bude každý okruh vyučován třikrát (15 hodin výuky + 30 hodin příprav), činí celková hodinová dotace 45 hodin / okruh, což při 14 okruzích činí 630 hodin celkem.

-

Náklady na zajištění prostor nevznikají, pokud se výuka uskuteční v prostorách organizátora

-

kurzu. Podobně je to i s ubytováním, stravováním a dopravou lektorů i účastníků. Jestliže si náklady na dopravu účastníci hradí sami, nevznikají organizátorům náklady ani na

-

tuto položku. V případě, že budou mít lektoři pro účastníky připravené přednášky formou PPT prezentace,

-

je dobré tyto prezentace včetně dalších materiálů dát účastníkům k dispozici. Záleží na organizátorovi, zda a jakou částku bude po účastnících za absolvování kurzu požadovat.

12

12. Ukázka návrhu osvědčení

OSVĚDČENÍ

pro pedagogické pracovníky o účasti na akreditovaném kurzu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

Pan/paní: …………………………………………narozen(a):……………………………… absolvoval/a Kurz pro další vzdělávání učitelů (pedagogických pracovníků) odborných zdravotnických předmětů na středních zdravotnických školách Datum konání: Absolvované moduly, počet hodin:

Číslo akreditace MŠMT:

13

13. Ukázka PPT prezentace Vzdělávací modul: Nutriční terapie Okruh: Nutriční terapie, nutriční screaning

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

14. Ukázka materiálů pro účastníky přednášky „Důsledky nadměrné výživy“ Riziková období pro vznik obezity

• • •

Podvýživa plodu během intrauterinního vývoje. Doba dospívání - zejména u dívek. Doba gravidity a další období v dospělosti – např. základní vojenská služba, založení rodiny, ukončení sportovní činnosti, odchod do důchodu, dlouhodobá onemocnění, zaměstnání.

• •

Zanechání kouření. Užívání léků, které mohou ovlivnit tělesnou hmotnost (antidiabetika, inzulin, deriváty sulfonylurey, thiazolindiony), tyreostatika, antidepresiva, některá antiepileptika, beta blokátory, glukokortikoidy, estrogeny.

Endokrinopatie spojené s obezitou

• •

Podíl nevýznamný, ale je nutno je zvažovat v diferenciální diagnostice. Hypotyreóza, Cushingův syndrom, hypopituitarismus, hyperprolaktinémie, hypogonadismus, hyperestrogenismus, pseudohypoparatyreóza.

Zdravotní komplikace obezity I. •

Metabolické – DM II typ, DNA, HLP, HT, metabolický syndrom.

•

Kardiovaskulární – HT, CMP.

•

Respirační – syndrom spánkové apnoe.

•

Gastrointestinální a biliární – hernie, reflux.

•

Revmatologické.

•

Onemocnění kloubů.

•

Kožní.

•

Psychosociální.

•

Nádorová onemocnění.

27

The International Classification of adult underweight, overweight and obesity according to BMI Classification

BMI(kg/m�) Principal cut-off points

Additional cut-off points

<18.50

<18.50

Severe thinness <16.00

<16.00

Moderate thinness

16.00 - 16.99

16.00 - 16.99

Mild thinness

17.00 - 18.49

17.00 - 18.49

Underweight

18.50 - 22.99 Normal range

18.50 - 24.99

23.00 - 24.99

Overweight

≥25.00

≥25.00 25.00 - 27.49

Pre-obese

25.00 - 29.99

27.50 - 29.99 zvýšené riziko vzniku komplikací

Obese

≥30.00

≥30.00 30.00 - 32.49

Obese class I

30.00 - 34-99

32.50 - 34.99 35.00 - 37.49

Obese class II

35.00 - 39.99

37.50 - 39.99

Obese class III

≥40.00

≥40.00

Source: Adapted from WHO, 1995, WHO, 2000 and WHO 2004.

28

Doporučení léčebného postupu Hospitalizovaný obézní pacient •

Zhodnotit celkový stav obézního, účel hospitalizace, podle těchto získaných údajů zvolit další postup.

•

I obézní pacient může být v malnutrici (hůře rozeznatelná).

•

Dbát o prevenci a udržení si optimální tělesné hmotnosti.

•

Možnost kontaktu NUTT.

•

Nedávat ihned striktně dietu č. 8 – ptát se i pacienta na váhu, sledovat a zapisovat hmotnost dávky léků, živin, laboratoř.

•

Komplexní přístup.

29

Ambulantní obézní pacient Od čeho se nám odvíjí stanovení redukčního režimu?

• • • • • • • • • • • •

Motivace k redukci hmotnosti. Historie hmotnosti, aktuální dynamika tělesné hmotnosti. Zkušenost s redukcí hmotnosti. Znalost redukční diety. Nutriční anamnéza. Zhodnocení přineseného jídelníčku – podhodnocování. Hmotnost, výška, BMI, obvod pasu, poměr WHR již není tak vypovídající. Nepřímá kalorimetrie, pokud to lze. Pitný a pohybový režim u pacienta. Zpráva od lékaře – RA, OA, FA, laboratoř, alergie, komorbidity. Stanovení denní energetické potřeby. Aktuální psychický stav, sociální a finanční situace atd.

Jaký redukční režim vybrat?

•

Individuální zohlednění, akceptovatelnost pro pacienta, dostupnost sortimentu, pravidelnost, pestrost.

• • •

Schopnost pacienta režim dlouhodobě dodržet, jeho reálné možnosti. Adaptační snižování energetického výdeje – vhodná pohybová aktivita. „Přísnější redukční režimy“ - uvažujeme o nich u pacientů s komorbiditami, u závažných stavů, vše dle zhodnocení stravovacích zvyklostí, u každého můžeme přísnější redukční režim chápat jinak.

Hojení ran Výživa

• • • • •

Zásadní podmínkou pro hojení ran. Dobrá hydratace. Dobré prokrvení, které přináší kyslík a živiny, tam kde je jich třeba, urychlí hojení. Svou roli hrají nervové zásobení a trofika tkáně. Metabolické ladění organismu – během katabolismu se rány nehojí.

Individuálně sestavený nutriční plán, nutriční intervence, sledování jejich realizace a toleranci u pacienta.

30

•

Pokud pacient jí, tak je důležitá pestrá strava se zvýšenou dávkou bílkovin, energie, vitaminů, stopových prvků a dalších antioxidantů. U hojení ran jsou významné - Zn, Se, ARGININ, Glutamin, Cu.

•

Pokud výše zmíněné není dostatečné, tak je zapotřebí nutriční podpora formou přípravků enterální výživy určených k tzv. popíjení běžné i speciální. Není-li pacient schopen jíst, ale má funkční GIT, tak se zavede enterální výživa. Posledním útočištěm nám zůstává parenterální výživa.

•

Existují i rány, které nejsou ani po vynikající komplexní péči zhojitelné, ale je důležitý individuální přístup vedoucí k co nejlepšímu výsledku.

•

Dnes je bouřlivý rozvoj moderních přístupů k ráně, prioritou se zdá být lokální terapie, ale bez adekvátní výživy ránu nezhojíme.

•

Adekvátní výživa a příp. nutriční podpora je základní součástí péče o pacienty s ránou.

•

Jedná se o komplexní proces, kde musí být mnoho komponent v součinnosti.

•

Hydratace 30 – 35ml/kg/den nebo 1kcal/ml tekutin/den - u 60kg člověka je to např. 1,8 – 2,1l/den, pokud lékař nedoporučí jinak.

•

Vyšší nároky – nemocní s teplotou.

•

Rána s velkým množstvím exudátu.

Tuky a bílkoviny - ve stravě doporučíme mít plnotučné mléčné výrobky – mléko, sýry, smetanu, zmrzlinu, oleje k úpravě a do hotových jídel. Individuálně postupujeme u pacientů s nadváhou – různé varianty – polotučné mléčné výrobky, mírné omezení volného tuku. Během hojení ran se však nesmí redukovat hmotnost, přestože je pacient obézní nebo má nadváhu. S redukcí hmotnosti se může začít až po úplném zhojení rány. Je důležité zastavit příp. hmotnostní úbytek, u podvyživených pacientů je vhodné se snažit dostat postupně k normálnímu BMI. •

Denní doporučený příjem tuku je 30 – 35% z celkového denního energetického příjmu, přibližně 70 – 80g/den.

•

Pokud pacient není schopen přijmout výše uvedené množství tuku stravou, tak je možné ke zvýšení denního příjmu energie přidat Calogen, nebo ve formě maltodextrinu Fantomalt. Další typy sippingů je možné podávat podle toho, co specificky potřebujeme doplnit.

•

Bílkoviny - příjem stravou, pokud není adekvátní, tak bílkovinné přídavky ke stravě – sýry, tvarohy, vejce, mléko, zakysané mléčné výrobky. Je důležité sledovat, aby pacient jedl maso – pokousal (změna diety, technol. úprava atd.)

•

1 – 1,5g bílkoviny/kg/den, ne více než 2g denně 20 – 24% z celkové energie, 60 – 90g průměrně.

•

V případě, že pacient není schopen sníst požadované množství, je možné podat Modulární dietetika – např. Protifar do jídla, nebo volíme perorální nutriční doplňky s vyšším obsahem bílkovin – např. Resource protein drink, Nutridrink protein, Cubitan atd. Vhodné k popíjení během dne, množství dle potřebného doplnění do denního energetického příjmu.

31

Dle specifických oborů •

Onkologický pacient - specifické požadavky.

•

http://www.linkos.cz/files/stranky/pro-odborniky/o-spolecnosti/odborne-sekcecos/PSNPO/Doporuceni-vyzivy.pdf

Chirurgie

• • •

www.espen.org

•

SKVIMP - Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče

•

www.vyzivadeti.cz

•

Doporučené postupy prevence a léčby dětské obezity www.obesitas.cz

•

www.stob.cz – stobík

www.skvimp.cz ESPEN Guidelines z roku 2006 – preference EV, omezení lačnění, předoperační příprava.

Senioři – výživová doporučení •

Energie: 25-30 kcal/kg/den.

•

Bílkoviny: 1-1,2 g/kg.

•

Tuky: zajistit příjem n-3 PUFA jako prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

•

Omezit příjem NaCl 6 g/den.

•

Zvýšit konzumaci vlákniny 25-30 g /den.

•

Zvýšit konzumaci vitamínů (C, A, D).

32

•

Minerálních látek (Ca, K, Fe).

•

Tekutiny: 30 ml/kg/den – dostatečná hydratace.

Desatero výživy seniorů •

Pravidelná, co možná nejpestřejší strava.

•

V případě potřeby stravu mechanicky upravit.

•

Brát ohled na sociální situaci a zdravotní stav.

•

Brát zřetel na chuťové preference.

•

Dostatečný denní energetický příjem i vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu.

•

Pitný režim, kvalitní bílkoviny, tuky, dostatek ovoce a zeleniny, dostatek zinku, vápníku a železa.

Další stimulace chuti k jídlu •

Fyzická aktivita přiměřená věku a zdravotnímu stavu.

•

Duševní pohoda: o kontakt s rodinou a přáteli o návštěva kulturních zařízení o o

univerzita třetího věku snažíme se starému člověku co nejméně znepříjemňovat život zákazy a restrikcemi potravin a pokrmů, které má rád.

Jak předcházet dehydrataci

• • • • • •

Láhev s uzávěrem nebo hrnek s brčkem v dosahu pacienta. Denní bilance tekutin. Barva moče – PMK. Tekutiny parenterálně. Nutit a nabízet tekutiny. Pestrý sortiment tekutin.

Doporučení pro výuku žáků v oblasti nutriční terapie •

Znát postup nutriční péče – základ.

•

Myslet na výživu, vždy udělat poznámku k výživě u daného onemocnění, aby měli komplexní pohled.

•

Spolupráce s NUTT – nestačí jen dát nahodile letáček pacientovi nebo edukační materiál daného zařízení, ale musí to být vždy v návaznosti na NUTT.

•

Edukační záznamy, zprostředkování edukací - jasně, stručně, velmi individuálně, zdůrazňovat důležitost zpětné vazby, edukace je trvalého charakteru, základní zásady edukace – klid, soukromí, 2x návštěva u lůžka, nechat přečíst materiály apod.

•

Edukace rodinných příslušníků.

33

•

Základní hygienické předpisy při stolování – vyvětrat, umýt ruce, čistý stolek, ubrousky, úprava pacienta po jídle, poloha pacienta, zajištění krmení.

34

Nutriční protokol Jméno: Výška: Datum

Tělesná hmotnost kg BMI Podíl tělesného tuku % Podíl tělní vody % Podíl svalové hmoty % Kostní hmota kg Metabolismus Kcal Obvod pasu cm Obvod boků cm WHR Kožní řasa Pozn. Tělní voda: -

u osob s vysokým podílem tělního tuku může podíl vody ležet pod směrovými hodnotami

-

u sportovců mohou být kvůli nízkému podílu tuku a vysokému podílu svalové hmoty směrové hodnoty tělní vody překročeny

-

měření podílu tělní vody pomocí této váhy, nejsou vhodná k uskutečňování lékařských závěrů, např. o věkem podmíněném ukládání vody

-

v zásadě je dobré usilovat o vysoký podíl tělní vody

35

Kostní hmota:

-

nezaměňujte kostní hmotu s hustotou kostí s touto váhou není možné diagnostikovat změny kostí a jejich tvrdosti (např. osteoporóza) váha neměří obsah vápníku v kostech, ale hmotnost všech kostních složek (organické látky, anorganické látky a voda)

Časová závislost výsledků:

-

smysl má pouze dlouhodobý trend krátkodobé odchylky hmotnosti v rozmezí několika dnů jsou zpravidla zapříčiněny ztrátou tekutin pokud hmotnost střednědobě vzrůstá a podíl tuku klesá nebo zůstává stejný, mohlo dojít k vybudování hodnotné svalové hmoty

-

jestliže hmotnost i podíl tělního tuku současně klesají, redukční dieta je vedena správně

36

Hodnocení výsledků Podíl tělesného tuku Muži Věk

Velmi dobře

Dobře

Středně

Špatně

20 - 29

< 13 %

13 – 18 %

18,1 – 23 %

> 23,1 %

30 - 39

< 14 %

14 – 19 %

19,1 – 24 %

> 24,1 %

40 - 49

< 15 %

15 – 20 %

20,1 – 25 %

> 25,1 %

50 - 59

< 16 %

16 – 21 %

21,1 – 26 %

> 26,1 %

60 - 69

< 17 %

17 – 22 %

22,1 – 27 %

> 27,1 %

70 - 100

< 18 %

18 – 23 %

23,1 – 28 %

> 28,1 %

Ženy Věk

Velmi dobře

Dobře

Středně

Špatně

20 - 29

< 18 %

18 – 23 %

23,1 – 28 %

> 28,1 %

30 - 39

< 19 %

19 – 24 %

24,1 – 29 %

> 29,1 %

40 - 49

< 20 %

20 – 25 %

25,1 – 30 %

> 30,1 %

50 - 59

< 21 %

21 – 26 %

26,1 – 31 %

> 31,1 %

60 - 69

< 22 %

22 – 27 %

27,1 – 32 %

> 32,1 %

70 - 100

< 23 %

23 – 28 %

28,1 – 33 %

> 33,1 %

Tělní voda Muži

Ženy

Věk

Špatně

Dobře

Velmi

Věk

Špatně

Dobře

dobře 10-100

< 50

50-65 %

> 65

Velmi dobře

10-100

< 45

45-60%

>60

Podíl svalové hmoty Muži Věk

Málo

Normálně

Hodně

20 - 29

< 42 %

42 - 54 %

> 54 %

30 - 39

< 41 %

41 – 52 %

> 52 %

40 - 49

< 40 %

40 – 50 %

> 50 %

50 - 59

< 39 %

39 – 48 %

> 48 %

60 - 69

< 38 %

38 – 47 %

> 47 %

70 - 100

< 37 %

37 – 46 %

> 46 %

37

Ženy Věk

Málo

Normálně

Hodně

20 - 29

< 34 %

34 – 39 %

> 39 %

30 - 39

< 33 %

33 – 38 %

> 38 %

40 - 49

< 31 %

31 – 36 %

> 36 %

50 - 59

< 29 %

29 – 34 %

> 34 %

60 - 69

< 28 %

28 – 33 %

> 33 %

70 - 100

< 27 %

27 – 32 %

> 32%

38

15. Ukázky testů Péče o pacienta s bolestí – Kontrolní test

1. Definice bolesti dle WHO

α) Bolest je nepříjemný senzorický a emociální zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškození m tkáně nebo který je v termínech takového poškození popisován.

β) Bolest je to, co pacient cítí a existuje, když to pacient tvrdí. χ) Bolest je nepříjemný senzorický a emocionální zážitek spojený se skutečným poškozením tkáně. 2. Algeziologie a) Medicínský obor zabývající se léčbou bolesti.

β) Medicínský obor zabývající se místním znecitlivěním. χ) Medicínský obor zabývající se léčbou bolesti onkologicky nemocných. 3. Lékařský tým Centra pro léčbu bolesti je složen z odborností a) Algeziolog, neurolog a rehabilitace. b) Algeziolog nebo anesteziolog, psycholog a psychiatr. c) Algeziolog nebo anesteziolog, neurolog a psycholog. 4. Základní dělení bolesti a) Akutní, chronická a nádorová bolest. b) Akutní, chronická nádorová a nenádorová bolest. c) Akutní, chronická a psychogenní. 5. Neuropatická bolest a) Vzniká podrážděním periferních nervových zakončení tzv. nocisenzorů rozptýlených nerovnoměrně po celém organizmu. b) Vychází z centrálního nebo periferního nervového systému, jde o přímé poškození nervové tkáně. c) Vychází z centrálního nervového systému, jde o přímé poškození nervové tkáně. 6. Bolest u seniorů a) Senioři vnímají bolest stejně jako střední generace.

39

b) Senioři vnímají bolest méně, než lidé středního věku, protože mají opotřebovaný, zdegenerovaný nervový systém. c) Asi třetina seniorů vnímá akutní bolest méně než lidé středního věku, ale k chronické bolesti je polovina seniorů citlivějších. 7. Hodnocení bolesti a její dokumentace a) Se má provádět u každého hospitalizovaného pacienta, u pacientů v ambulantní sféře. b) Se má provádět u pacientů po vážných operacích. c) Se má provádět u všech hospitalizovaných pacientů. 8. Nedostatečná léčba bolesti a) Je zapříčiněna hlavně podceňováním bolesti a nezájmem pacienta. b) Je způsobena hlavně nedostatečnými finančními zdroji. c) Je zapříčiněna hlavně podceňováním bolesti, jejím nedostatečným hodnocením a nedostatky v organizaci práce. 9. VAS je a) Slovní stupnice - pacient je požádán, aby zhodnotil svoji bolest na pětibodové verbální stupnici: žádná bolest – mírná – středně silná – silná – velmi silná. b) Numerická stupnice hodnocení bolesti 0 přestavuje žádnou bolest, 10 nejhorší možnou bolest. Pacient je požádán, aby zhodnotil svoji bolest číslem. c) Vizuální analogová škála: 100 mm dlouhá úsečka, která má na jednom konci označení „žádná bolest“ a na druhém konci označení „nejhorší možná bolest“. Pacient označí bod na úsečce, který nejlépe odpovídá intenzitě jeho bolesti, poté se odečte skóre. 10. Mezi neopiodní analgetika patří a) Analgetika antipyretika, spasmolytika a NSA b) Analgetika antipyretika, NSA a myorelaxantia c) Analgetika antipyretika, neuroleptika a NSA 11. Nesteroidní antiflogistika a) Se mezi sebou mohou libovolně kombinovat. b) Se mezi sebou mohou kombinovat, pokud se aplikují i.m. nebo supp. c) Se mezi sebou nesmí kombinovat. 12. Náplasťová forma opioidů a) Se aplikuje pravidelně po 72hod na bolestivé místo. b) Se aplikuje pravidelně po 48 hod., lepí se na podklíčkovou oblast nebo na paži, nad lopatku. c) Se aplikuje pravidelně po 72 hod., na podklíčkovou oblast nebo na paži, nad lopatku.

40

13. PCA a) Je pacientem kontrolovaná analgezie. b) Je analgezie aplikovaná zdravotní sestrou d.p. pacienta. c) Je kontinuální i.v. analgezie. 14. Multimodální analgezie a) Užívá dvou nebo více analgeticky účinných látek, které účinkují rozdílným mechanismem tak, aby bylo dosaženo lepšího analgetického účinku, bez zvýšení výskytu nebo intenzity nežádoucích účinků ve srovnání se zvýšenými dávkami jednotlivých látek. b) Užívá kombinace invazivních technik s medikamentózní léčbou, za účelem navození komfortní analgezie. c) Využívá kombinace medikamentózní léčby a psychoterapie, za účelem navození komfortní analgezie. 15. Relaxační metody a) Relaxační techniky snižují úroveň excitace organismu, a tak se staví do protikladu k bolesti. Používají se v rámci psychoterapie, zejména u léčby chronické bolesti. b) Se používají v rámci rehabilitace jen k léčbě nemocí pohybového ústrojí. c) Uvolňují napětí v organismu, a proto se používají zejména v rámci léčby akutní bolesti.

41

Cévkování a katetrizace moči - Kontrolní test 1. Kdo je kompetentní provádět katetrizaci močového měchýře u muže? a) lékař b) lékař + všeobecná sestra c) lékař + sestra pro intenzivní péči (ARIP)

2. K čemu slouží Foleyův katetr? a) k jednorázové katetrizaci močového měchýře b) k permanentní katetrizaci močového měchýře c) k derivaci moče z močovodů

3. Kam aplikujeme lubrikant u katetrizace močového měchýře muže? a) na katetr b) do uretry c) na katetr + do uretry

4. Jak velká má být náplň fixačního balónku? a) vždy 20ml b) dle stavu pacienta c) dle označení na zevním konci katetru

5. Co může způsobit jednorázové vypuštění obsahu močového měchýře při močové retenci? a) infekční komplikace b) anurii c) hematurii

6. Co zajišťuje nefrostomie? a) derivaci moče z ledviny navenek b) derivaci moče z močového měchýře c) derivaci moče pouze u mužů

7. Jak ověřujeme dobrou pozici uretrálního stentu? a) endoskopicky b) skiaskopicky (RTG) c) palpačně

8. Epicystostomie zajišťuje derivaci moče? a) z močového měchýře b) z ledviny

42

c) z tenkého střeva

9. Koho postihuje inkontinence? a) ženy b) muže c) ženy, muže a děti

10. Které metody neslouží k diagnostice inkontinence? a) stres test, gynekologické vyšetření, RTG, ultrazvuk b) urodynamické vyšetření, cystoskopie, kalibrace uretry c) kolonoskopie, CT břicha

11. Co posilují Kegelovy cviky? a) břišní svaly b) pánevní dno c) hýžďové svaly

12. Co způsobuje hyperaktivní měchýř? a) časté nucení na močení b) močovou retenci c) strikturu uretry

13. Jak dlouho může být přiložen kondomový urinál? a) 1 den b) 1 týden c) 3 hodiny

14. Co nepatří do konzervativní léčby inkontinence? a) Kegelovy cviky b) TVT páska c) permanentní katetrizace

15. Mohou se používat na ošetření pokožky masti s velkým obsahem tuku? a) ano, tuk vyživuje b) ne, tuk podporuje maceraci kůže c) ano, vymizí suché tření

43

Tracheostomie - Kontrolní test 1. Mezi chirurgické zajištění dýchacích cest patří a) tracheální intubace b) punkční dilatační tracheostomie c) dekanylace

2. Tracheostomie je a) výkon, při kterém je incizí vytvořen umělý otvor do hrtanu b) stav, kdy je průdušnice spojena uměle vytvořeným otvorem s povrchem těla jakoukoliv metodou c) výkon, při kterém je otvor do hrtanu vytvořen punkcí

3. Délka průdušnice (trachey) je a) 9 – 15 cm b) 15 – 20 cm c) 4 – 5 cm

4. Poloha nemocného při TS je a) na zádech, bez podložení lopatek, bez záklonu hlavy b) na zádech, bez vypodložení, záklon hlavy c) na zádech, podložené lopatky, záklon hlavy

5. Nejčastěji používaný materiál na výrobu TS kanyl je a) plastická hmota (silikon) b) kov c) teflon

6. Punkční dilatační tracheostomii (PDT) lze provést a) pouze na operačním sále b) na operačním sále nebo na lůžku c) v terénu

7. Při které metodě PDT se používá dilatátor ve tvaru nosorožce a) dle Ciaglia b) dle Griggse c) dle Fantoniho

8. Pokud používáme systém „Trach-care“, mluvíme o 44

a) otevřeném systému odsávání b) uzavřeném systému odsávání c) polootevřeném systému odsávání

9. Délka jednoho odsávání z tracheostomické kanyly by neměla přesáhnout a) 5 sekund b) 15 sekund c) 1 minutu

10. Optimální poloha nemocného při odsávaní je a) vleže b) vsedě c) vpolosedě

11. Zvlhčená vdechovaná směs pro nemocné s TS by měla mít a) 30 °C a 70 – 100 % vlhkost b) 15 °C a 30 – 60 % vlhkost c) 50 °C a 50 – 70 % vlhkost

12. Tracheostomickou kanylu (TSK) zavádíme a) pomalu, kruhovým pohybem b) rychle, rotujícím pohybem c) pomalu mimo střed průdušnice

13. Správnost upevnění TSK mezi tkalounem a krkem měříme na a) dva prsty b) jeden prst c) žádný

14. Dekanylací se rozumí a) odstranění TSK b) výměna TSK c) zavedení TSK

15. Doporučená výměna TSK v domácím prostředí je a) 2x týdně b) 2x denně c) dle potřeby

45

16. Pod pojmem jícnová řeč se rozumí a) zavedení jednocestného ventilu mezi průdušnici a jícen b) produkce tónů obdobných říhání c) použití vibrujícího elektronického přístroje

46

Hojení ran - Kontrolní test 1. Gázový obvaz napuštěný parafínem byl vyvinut:

α) v období I. světové války β) v období renesance χ) v 19. století 2. Rozvoj moderního krytí se datuje: α) od roku 1980 β)

od roku 1940

χ)

od roku 1960

3. Pravidla léčby bolesti – dáváme přednost: α) neinvazivní způsob podávání analgetik – per os, náplasti, čípky β) podání analgetik podle potřeby v okamžiku, kdy bolest opět zesiluje χ) sledování vedlejších příznaků léčby / úprava jídelníčku, sledování zácpy, projevy nevolnosti apod. 4.Typické rány hojící se per secundam : a)................................................................................................................................. b)................................................................................................................................. c)................................................................................................................................. d)................................................................................................................................. 5. Schéma algoritmu hodnocení rány – co sledujeme: a) exudát..................................................................................................................... b) hodnocení velikosti rány......................................................................................... c) režim převazů......................................................................................................... d) dokumentace.......................................................................................................... 6. Vývojová stadia dekubitů – podle EPUAP a)................................................................................................................................. b)................................................................................................................................. c)................................................................................................................................. d)................................................................................................................................. 7. Příčiny vzniku dekubitů – pokuste se o určení hlavních příčin: a) vnitřní faktory.......................................................................................................... b) vnější faktory...........................................................................................................

47

8. Klinické znaky infekce – pokuste se napsat 4 hlavní příznaky: a)................................................................................................................................. b)................................................................................................................................. c)................................................................................................................................. d)................................................................................................................................. 9. Klasifikace ran – pokuste se napsat alespoň 5 typů rány: a)................................................................................................................................. b)................................................................................................................................. c)................................................................................................................................. d)................................................................................................................................. e)................................................................................................................................. 10. MRSA – co to je : ....................................................................................................................................... 11. Hygienická opatření při výskytu MRSA – jsou nutná, pokud ano, jaká: ................................................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................... 12. Pokuste se vyjmenovat některé generické skupiny obvazů vlhké terapie: ................................................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................... 13. Výměna obvazu, převaz – pokuste se vyjmenovat požadavky na správně provedený převaz: ................................................................................................................................................................... 14. Pokuste se charakterizovat ideální obvaz: ...................................................................................................................................................................

48

Zajištění periferní žilní kanyly - Kontrolní test (možnost i více správných odpovědí) 1. Které z následujících struktur se vyskytují jak v artériích, tak v žilách? a)

tunica intima

b) c)

tunica media chlopně

d)

tunica adventitia

2. Které z následujících tvrzení je správné? a) b)

žíly mají chlopně a nepulsují artérie pulsují a mají chlopně

c) d)

arterioly nepulsují a mají chlopně kapiláry mají chlopně, které jsou součástí tunica intima

3. Jaké jsou důvody zavedení nitrožilní kanyly? a)

enterální výživa

b) c)

parenterální výživa podávání i.v.léků

d)

invazivní monitorování krevního tlaku

4. Jaké je obecné pravidlo při výběru místa vpichu? a)

od loketní jamky ke hřbetu ruky

b)

od žil na DK směrem výše

c) d)

od hřbetu ruky k loketní jamce nemusíme se řídit žádným pravidlem

5. Vyjmenujte žíly, nejčastěji užívané ke kanylaci: a) b) 6. Nevýhodou kanylace v předloketní jamce je: a)

zvýšená možnost infekce

b) c)

blízké uložení artérie a nervu nutnost znehybnění v lokti

d)

blízkost loketního kloubu

7. Jakou velikost kanyly byste vybrali pro kanylaci: a) b)

u pacienta podstupujícího chirurgický zákrok u kojence

49

c)

u pacienta v akutním stavu, kde se předpokládá podávání transfúzí a náhradních roztoků

d)

u pacienta na dlouhodobé terapii, přijímajícího do 2-3l tekutin denně

8. Výběr velikosti kanyly ovlivňuje: a)

koncentrace podávaného léku/roztoku

b) c)

průměr a stav žíly průtoková kapacita kanyly

d)

výrobce kanyly

9. Které roztoky dráždí žilní stěnu? a) b)

izotonické hypertonické

c) d)

s pH vyšší jak 7,4 hypotonické

10. Jaké roztoky nelze podávat do periferní žíly? a)

Hartmanův roztok

b) c)

20% Glukóza tukové emulze více než 15%

d)

aminokyseliny méně než 15%

11. Pacient bude od sestry stran kanylace poučený o: a) b)

důvodech zavedení nitrožilní kanyly o možných komplikacích a jejich příznacích

c) d)

o délce intravenózní terapie o výběru kanyly

12. Při znovu zavedení vodící jehly do periferního katétru hrozí? a)

infekce

b) c)

tromboflebitida oddělení části katétru

d)

vzduchová embolie

13. Jaká je ideální metoda zajištění kanyly? a)

fixace stehem

b)

fixace sterilním okluzivním krytím

c) d)

fixace sterilním transparentním krytím fixace sterilním mulovým krytím

d)

fixace fibrinovým lepidlem

50

14. Jak často je třeba kontrolovat místo zavedení kanyly? a) b)

a 15 min. při podávání krevních derivátů a 30 min. při podávání vysoko průtokových infúzí (více jak 150ml/hod)

c) d)

a 60 min. při podávání nízko průtokových infúzí (méně jak 150ml/hod) 1 x za 24 hod.

15. Jaká je technika uzavření žilního přístupu? a)

protaminová zátka

b) c)

mandrén (jen pro teflonové katétry) kvalitní proplach Fyziologickým roztokem

d)

heparinová zátka

16. Vyjmenujte 3 příznaky flebitidy: a) b) c) 17. Které faktory mohou přispět k rozvoji flebitidy? a)

mechanické dráždění

b) c)

chemické dráždění infekce

d)

izotonické roztoky

18. Jak flebitidě můžeme předcházet? a) b)

aseptické postupy užitím anestetického krému

c) d)

správnou fixací kanyly naředěním dráždivého léku

19. Jaká je doporučená doba pro výměnu kanyly? a)

1 den

b) c)

dle místního nálezu 3 dny (teflon)

d)

4 dny (polyuretan)

20. Kontejner pro znehodnocení jehel má být: a) b)

uzavíratelný zřetelně označený

c) d)

odolný proti propíchnutí nejméně o obsahu 2 l

51

21. Jak postupovat při náhodném poranění personálu použitou jehlou? a) b) c) d)

52

16. Zpětná vazba Hodnocení kurzu lektorem Název vzdělávacího kurzu Modul: Okruh:

Datum: Od/do:

Účastníci:

Jak hodnotíte tento kurz? Organizace kurzu: Technické vybavení: Prostředí kurzu: Zajímavost a užitečnost kurzu: Vaše poznámky k účastníkům kurzu:

Děkujeme.

53

Hodnocení kurzu účastníkem Název vzdělávacího kurzu Modul:

Datum:

Okruh:

Od/do:

Lektor/lektorka č.1: Lektor/lektorka č.2: Lektor/lektorka č.3:

Jak hodnotíte tento kurz? Organizace kurzu: Technické vybavení: Materiály ke kurzu: Prostředí kurzu: Zajímavost a užitečnost kurzu: Vaše poznámky ke kurzu, materiálům, prostředí apod.:

Jak hodnotíte vyučujícího lektora/lektorku č.1? Připravenost lektora: Srozumitelnost probíraného tématu: Vlastní prezentace tématu: Vystupování lektora: Schopnost vysvětlit problém, zodpovědět dotazy: Vaše poznámky k lektorovi/lektorce:

54

Jak hodnotíte vyučujícího lektora/lektorku č.2? Připravenost lektora: Srozumitelnost probíraného tématu: Vlastní prezentace tématu: Vystupování lektora: Schopnost vysvětlit problém, zodpovědět dotazy: Vaše poznámky k lektorovi/lektorce:

Jak hodnotíte vyučujícího lektora/lektorku č.3? Připravenost lektora: Srozumitelnost probíraného tématu: Vlastní prezentace tématu: Vystupování lektora: Schopnost vysvětlit problém, zodpovědět dotazy: Vaše poznámky k lektorovi/lektorce:

55

Jaký další téma by Vás zajímalo?

Děkujeme.

56