Mendelova univerzita v Brn

Mendelova univerzita v BrnČ Zahradnická fakulta v Lednici

Možnosti úpravy Ĝezaných kvČtin BakaláĜská práce

Vedoucí bakaláĜské práce: Ing. Pavol Kaššák

Vypracovala: Denisa Zámeþníková

Lednice 2013

zadání

ýestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakaláĜskou práci na téma Možnosti úpravy Ĝezaných kvČtin vypracovala samostatnČ a použila jen pramenĤ, které cituji a uvádím v pĜiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovnČ Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v BrnČ a zpĜístupnČna ke studijním úþelĤm. V Lednici, dne:……………………. Podpis studenta:……………………

PodČkování: Touto cestou bych chtČla podČkovat panu Ing. Kaššákovi za jeho odborné vedení bakaláĜské práce a všem, kteĜí mi poskytli potĜebné materiály a informace k jejímu vypracování.

OBSAH 1

ÚVOD....................................................................................................................- 7 -

2

CÍL PRÁCE...........................................................................................................- 8 -

3

LITERÁRNÍ ýÁST...............................................................................................- 9 3.1 KVċTINOVÝ PRģMYSL ....................................................................................... - 9 3.1.1

Stav þeského kvČtináĜství ........................................................................- 11 -

3.1.2

SvČtový kvČtinový obchod .......................................................................- 13 -

3.2 FAKTORY OVLIVĕUJÍCÍ KVALITU ěEZANÝCH KVċTIN ....................................... - 14 3.3 SKLIZEĕ A SKLADOVÁNÍ ěEZANÝCH KVċTģ..................................................... - 18 3.3.1

Nakvétání poupat ....................................................................................- 19 -

3.3.2

Skladování...............................................................................................- 20 -

3.3.3

Balení ......................................................................................................- 20 -

3.4 OŠETěENÍ KVċTIN PěED SAMOTNOU ÚPRAVOU ................................................ - 21 3.5 ROZTOKY K OŠETěENÍ ěEZANÝCH KVċTIN ....................................................... - 21 3.6 MOŽNOSTI ÚPRAVY ěEZANÝCH KVċTIN ........................................................... - 25 -

4

3.6.1

Barvení....................................................................................................- 25 -

3.6.2

Zlacení ....................................................................................................- 26 -

3.6.3

Potisk kvČtin ............................................................................................- 26 -

3.6.4

Modré rĤže..............................................................................................- 27 -

3.6.5

Duhové kvČtiny........................................................................................- 27 -

3.6.6

Sušení ......................................................................................................- 28 -

3.6.7

Stabilizované kvČtiny...............................................................................- 30 -

3.6.8

ŠlechtČní nových rostlin ..........................................................................- 31 -

EXPERIMENTÁLNÍ ýÁST ...............................................................................- 32 4.1 TRVANLIVOST RģŽÍ.......................................................................................... - 32 4.2 BARVENÍ ěEZANÝCH KVċTIN ........................................................................... - 33 4.3 DOTAZNÍKY ..................................................................................................... - 35 -

5

DISKUZE ............................................................................................................- 40 -

6

ZÁVċR................................................................................................................- 42 -

7

SOUHRN A RESUMÉ........................................................................................- 43 -

-5-

7.1 SOUHRN ........................................................................................................... - 43 7.2 RESUMÉ ........................................................................................................... - 43 8

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................- 44 -

9

PěÍLOHY............................................................................................................- 47 9.1 SEZNAM PěÍLOH ............................................................................................... - 47 9.2 PěÍLOHY .......................................................................................................... - 49 -

-6-

1 ÚVOD Krásu kvČtin obdivuje lidstvo už od nepamČti. ýlovČka u kvČtin fascinuje množství vĤní, barev a tvarĤ. KvČtiny navozují pĜíjemnou atmosféru v dnešním pĜetechnizovaném svČtČ. Jejich barevnost vytváĜí pocity duševního klidu a pohody. ěezané kvČtiny jsou souþástí našeho každodenního života, vytváĜí estetické prostĜedí ve veĜejných interiérech, pracovištích, restauracích a jsou nedílnou souþástí životního jubilea, promocí, svateb i posledního rozlouþení. S vyvíjející dobou se sortiment kvČtin v ýeské republice velmi rozšíĜil, díky dovozu rostlinného materiálu ze zahraniþí pĜedevším z Holandské burzy. NČkteĜí lidé touží po zmČnČ, a proto vyhledávají novinky v oblasti kvČtináĜství. Nové trendy úprav Ĝezaných kvČtin se v poslední dobČ rozrĤstají, ale bohužel v ýeské republice jsou ménČ známé. Ve vyspČlých zemích jako je Holandsko, NČmecko a další, se úpravám vČnují jak v praxi, tak i výzkumem. Novinky patĜí k velmi nároþným disciplínám a k jejich vytvoĜení je potĜeba mnoho znalostí. PĜíkladem mĤže být japonská spoleþnost, která až po nČkolika letech výzkumu vytvoĜila rĤže s modrým pigmentem. V této bakaláĜské práci je rozebrána problematika o možnostech úprav Ĝezaných kvČtin.

-7-

2 CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zhodnotit a popsat jednotlivé zpĤsoby ošetĜení a úpravy Ĝezaných kvČtin. - Dotazníkem vyhodnotit informovanost veĜejnosti o mluvících rĤžích a pĜístup prodejcĤ kvČtin o upravených Ĝezaných kvČtinách - Prakticky porovnat výdrž upravených a neupravených Ĝezaných kvČtĤ ve váze - Prakticky vyzkoušet barvení vybraného druhu Ĝezaných kvČtĤ a porovnat jejich trvanlivost po nabarvení

-8-

3 LITERÁRNÍ ýÁST 3.1 KvČtinový prĤmysl Poþet výrobních kvČtináĜských podnikĤ stále klesá. V roce 2008 bylo v EvropČ 46 636 kvČtináĜských podnikĤ, v roce 2010 jen 37 000. NejvČtší úbytek byl zaznamenán ve ŠpanČlsku. V roce 2010 je v ýeské republice 131 ha krytých pČstebních ploch a 102 ha venkovních pČstebních ploch (TOŠOVSKÁ, BUCHTOVÁ, 2011). Dovoz kvČtináĜských produktĤ do evropských zemí od roku 2008 do roku 2010 kolísá kolem 7,35 miliard eur (TOŠOVSKÁ, BUCHTOVÁ, 2011). Evropa odebírá kolem 70% svČtového importu. V roce 2000 bylo nejvČtším dovozcem a zároveĖ nejvČtším evropským trhem NČmecko. Na pozici NČmecka se tlaþí trh Velké Británie, který v roce 2003 pĜejímá prvenství v dovozu Ĝezaných kvČtin. Dalším nejvČtším dovozcem Ĝezaných kvČtin je Nizozemsko, které však témČĜ 70% svých importĤ dále reexportuje. Mezi další evropské dovozce patĜí Francie a Itálie. Mimo Evropu jsou nejvČtšími dovozci USA, Kanada a Japonsko (HEINRICHS, 2004). Tab þ. 1 Dovoz Ĝezaných kvČtin do vybraných zemí svČta v mil € Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

ěezané kvČtiny

ěezané kvČtiny

ěezané kvČtiny

NČmecko

797

777

777

Velká Británie

686

593

695

Francie

385

364

352

Nizozemsko

600

560

535

Itálie

166

149

173

Švýcarsko

120

120

132

Japonsko

191

217

261

Hongkong

15

26

-

Korea

-

11

12

Taiwan

2

3

3

USA

522

550

638

Kanada

81

81

90

ZemČ

Zdroj: Tošovská, Buchtová, 2011

-9-

NejvČtším svČtovým exportérem je Nizozemsko. Dále pak Kolumbie, Ekvádor, KeĖa, Izrael, Zimbabwe, ŠpanČlsko, Thajsko a Itálie. Z Evropy jsou významnými exportéry ŠpanČlsko, Itálie, Belgie, Velká Británie a NČmecko. Mimo Evropu Kolumbie a Ekvádor. Tab. þ. 2 Vývoz Ĝezaných kvČtin do vybraných zemí svČta v mil € Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

ěezané kvČtiny

ěezané kvČtiny

ěezané kvČtiny

2765

2538

2615

Dánsko

42

3

2

Belgie – Lux.

66

118

186

Itálie

64

54

60

NČmecko

42

32

30

ŠpanČlsko

28

24

23

Izrael

146

70

118

Thajsko

53

55

62

ýína

108

-

146

Taiwan

11

11

22

Singapur

17

18

20

KeĖa

381

285

233

Zimbabwe

126

240

18

Jihoafr. rep.

19

19

23

Kanada

55

16

17

USA

153

28

28

Ekvádor

368

378

450

Kostarika

25

25

26

ZemČ Nizozemsko

Zdroj: Tošovská, Buchtová, 2011 SpotĜeba kvČtin v EvropČ klesá. Ve Francii, Itálii, Slovinsku, Švýcarsku a Norsku mírnČ klesá, v zemích východního bloku, ýeské republiky nevyjímaje, mírnČ stoupá. Zatímco spotĜeba Ĝezaných kvČtin klesá, na nárĤstu spotĜeby se nejvíce podílejí hrnkové, záhonové a balkónové kvČtiny (TOŠOVSKÁ, BUCHTOVÁ, 2011).

- 10 -

3.1.1 Stav þeského kvČtináĜství V roce 1997 þeské kvČtináĜství zaznamenalo trend vzestupu produkce kvČtin. Trval až do roku 2008. Díky svČtové ekonomické krizi došlo v roce 2009 k mírnému propadu v produkci kvČtin. RĤst produkce dosahoval meziroþnČ 10–15% až do roku 2002, v posledních letech nebyl tak výrazný. PĜíþinou rĤstu je pĜedevším zvyšování intenzity výroby. V roce 2010 dosáhla produkce tuzemského kvČtináĜství hodnoty 1,8 miliardy þeských korun, což je nárĤst o 1% v porovnání s rokem 2009 (TOŠOVSKÁ, BUCHTOVÁ, 2011). Tab þ. 3 Struktura a vývoj pČstebních ploch v ýR (ha) Ukazatel

1978

1983

1988

1993

2000

2005

2006

2008

2009

2010

134,1

158,3

185,0

125,0

115,0

115,0

116,0

117,0

116,0

117,0

Fóliovníky

8,4

15,7

22,0

5,0

5,0

7,0

8,0

12,0

12,0

13,0

PaĜeništČ

39,7

28,7

11,0

5,0

9,0

5,0

4,0

2,0

2,0

1,0

Celkem

182,2

202,7

218,0

135,0

129,0

127,0

128,0

131,0

130,0

131,0

254

200

105

85

85

88

97

96

102

Skleníky

Venkovní 359

plochy

Zdroj: Tošovská, Buchtová, 2011 V roce 2010 byl zaznamenán nárĤst krytých i venkovních pČstebních ploch. NejvČtší podíl objemu kvČtináĜské produkce v ýeské republice v souladu s evropským trendem zaujímají hrnkové a záhonové kvČtiny. Produkce ostatních položek kolísá, ale lze pĜepokládat trend odklonu pČstitelĤ Ĝezaných kvČtin a zelenČ ve prospČch hrnkových, záhonových a balkónových rostlin v souladu s možnostmi udržení schopnosti konkurence þeského kvČtináĜství. Tab. þ. 4 Struktura kvČtináĜské produkce v ýR (v mil. Kþ) Ukazatel

2004

2006

2007

2008

2009

2010

119,0

107,0

105,0

108,0

99,0

99,0

ěezané kvČtiny

Zdroj: Tošovská, Buchtová, 2011 SpotĜeba kvČtin v ýeské republice je v posledních letech víceménČ stabilní. Zvyšuje se poptávka po Ĝezaných kvČtinách, záhonových, hrnkových a balkónových - 11 -

rostlinách. Naopak je menší zájem o Ĝezanou zeleĖ, sušené a upravované kvČtiny. V posledních letech zaznamenal dovoz Ĝezaných kvČtin mírný vzestup. V roce 2009 se na rozdíl od roku 2008 zvýšil o 10,5%. V roce 2010 naopak došlo k poklesu o 4% na hodnotu 1,3 miliardy þeských korun. NejvČtším dodavatelem Ĝezaných kvČtin bylo tradiþnČ Nizozemsko s 68% podílem na dovozu. Naproti tomu vývoz Ĝezaných kvČtin v roce 2009 vzrostl na 82,4 milionĤ þeských korun. V roce 2010 nastal pokles u vývozu sušených a upravovaných kvČtin. Hlavním odbytištČm je Slovensko, Polsko a NČmecko (TOŠOVSKÁ, BUCHTOVÁ, 2011). Tab. þ. 5 Dovoz Ĝezaných kvČtin do ýR (v tis. Kþ) RĤže Celkem

Karafiáty

Orchideje

Gladioly

Chryzantémy

Ostatní

KvČtiny

Ĝezané

sušené a

kvČtiny

upravované

Celkem

341451

95602

46258

5401

107282

566777

24246

1187017

363415

89381

46576

7169

103067

585237

26940

1221785

414774

95750

50677

6254

109962

637071

35322

1349810

408924

97634

39904

6382

112622

614515

20035

1300016

2007 Celkem 2008 Celkem 2009 Celkem 2010

Zdroj: Tošovská, Buchtová, 2011 Ceny Ĝezaných kvČtin jsou udávány holandskou burzou díky obrovskému holandskému podílu na trhu (PRESOVÁ, MILOSTNÁ, 2005). Ceny Ĝezaných kvČtin se odvíjí na burzách hlavnČ od délky stonku a velikosti kvČtu (NEHASILOVÁ, 2012). Burza je samozĜejmČ ovlivĖována nabídkou a poptávkou, dále také klimatickými podmínkami a konkrétními svátky. Dalším aspektem jsou roþní období. V prĤbČhu léta jsou kvČtiny prodávány za nejnižší cenu, kdy evropští pČstitelé dosahují sklizĖové špiþky (PRESOVÁ, MILOSTNÁ, 2005). Cenu také ovlivĖuje kvalita zboží v kvČtináĜství. Pokud je kvČt vČtší a stonek delší a pevnČjší, tím se také zvyšuje cena (NEHASILOVÁ, 2012). Prodej kvČtin v ýeské republice roste, napĜ. v roce 2011 každý obyvatel ýeska zaplatil za kvČtiny v prĤmČru 953 korun, což bylo o 7,5% více než v roce 2010. PĜes rostoucí trend kupují ýeši kvČtiny stále ménČ, než þiní prĤmČr

- 12 -

Evropské unie. Na rĤstu poptávky má pĜedevším podíl dovoz ze zahraniþí pĜedevším z Nizozemska (HORÁK, 2012).

3.1.2 SvČtový kvČtinový obchod Producenti kvČtin v ýeské republice se z finanþních a klimatických dĤvodĤ orientují spíše na hrnkové a záhonové rostliny. Z produkþních zemí jsou kvČtiny pĜeváženy na vzdálenost nČkolik tisíc kilometrĤ do Nizozemska, kde jsou kvČtiny skladovány ve velkých aukþních síních, odkud jsou prodávány dále, díky kvČtinové aukci. DennČ se pĜes nejvČtší burzy prodá až 20 milionĤ kvČtin. Na svátek zamilovaných nebo Den matek je to až o 15% více. NapĜ. v roce 2010 bylo do ýeské republiky dovezeno 1,3 miliardy Ĝezaných kvČtin (ýERVENKOVÁ, 2013). Osou svČtového obchodu s kvČtinami je Nizozemsko. Již v 17. století byly holandské tulipány vyváženy do ostatních þástí Evropy. (KINGSBURY, 2009). V dnešní dobČ nakupuje 90% velkoobchodĤ Ĝezané kvČtiny prostĜednictvím online internetové burzy (KLEýKOVÁ, 2012). Tato burza v nizozemském Aalsmeeru patĜí k nejvČtším aukcím svého druhu na svČtČ. DennČ se zde prodá až 16 milionĤ Ĝezaných a 1 milion hrnkových kvČtin. Každou minutu se zde prodá 50 tisíc Ĝezaných kvČtin (TULIPA, 2011). Všechny rostliny na burze projdou prohlídkou, podle které dostanou známku kvality. Bezchybná kvalita nese oznaþení A1, rostlina s drobnými nedostatky A2 a oznaþení B2 patĜí rostlinám se znaþnČjšími nedostatky. Cena rostlin se odvíjí podle kvality. Výhodou tohoto systému je rychlost a tudíž také þerstvost kvČtin (KLEýKOVÁ, 2012). Mezi nejprodávanČjší Ĝezané kvČtiny v roce 2009 patĜí rĤže, kterou následují chryzantémy a tulipány. Tabulka uvádí deset nejprodávanČjších Ĝezaných kvČtin holandské kvČtinové burzy za rok 2009 (BLOEMISTERIJ, 2010). Tab. þ. 6 NejprodávanČjší Ĝezané kvČtiny za rok 2009 PoĜadí

ěezaná kvČtina

Prodej (x 1000 €)

1.

Rosa

695 965

2.

Chrysanthemum Ind. Tros

232 723

3.

Tulipa

199 402

4.

Lilium

140 791

- 13 -

5.

Gerbera

106 907

6.

Cymbidium

60 256

7.

Chrysanthemum Ind. Neplozen

58 428

8.

Freesia

43 333

9.

Hippeastrum

36 094

10.

Eustoma russellianum

34 644

Zdroj: Bloemisterij, 2010

3.2 Faktory ovlivĖující kvalitu Ĝezaných kvČtin PČstební podmínky pĤsobí svými faktory jako je svČtlo, teplo, výživa, pĤdní a vzdušné podmínky. PĜi poruše jednotlivých faktorĤ dochází ke snížení jakosti, ale pĜedevším vlivem poruch v jejich vzájemné rovnováze (KOPEC, 1998). SvČtlo Významným faktorem ovlivĖující rĤst a rychlost fotosyntézy je svČtlo. Nedostatek svČtla zpĤsobuje tvorbu malého množství zásobních látek, Ĝídké pletiva, prodlužování internodií a slabé stonky. Cibulové kvČtiny snáší nedostatek svČtla pomČrnČ dobĜe, jestliže mají založeny kvČty v cibulích pĜed rychlením ve skleníku Nižší svČtelná intenzita, nižší teplota a krátký den v zimním období má za následek sníženou životnost Ĝezaných kvČtin jako jsou gerbery, karafiáty a rĤže. PĜi vysoké svČtelné intenzitČ se zhoršuje trvanlivost a kvalita Ĝezaných kvČtin (KOPEC, 1998). Teplota Vysoké teploty pĜi pČstování Ĝezaných kvČtin snižují jakost a trvanlivost po sklizni. ZpĤsobují vysokou ztrátu vody a rychlejší spotĜebování zásobních látek v pletivech. Teplota také ovlivĖuje prodlužovací rĤst, který se pĜi zvyšování teplot a pĜi nedostatku svČtla posiluje, což má za následek nepevná pletiva a stonky (KOPEC, 1998). Mimo to také zvyšuje citlivost vĤþi etylénu a podporuje výskyt mikroorganismĤ (SKALSKÁ, 1988). PĜi pokusech bylo zjištČno, že vysoká teplota pĜed sklizní pĤsobí nepĜíznivČ na rĤže jedné odrĤdy. RĤže pČstovali ve skleníku tĜi týdny pĜed sklizní pĜi teplotČ 15, 18, 21, 24 a 27°C. PĜi vysoké teplotČ kvČty ve váze vykazovaly krátkou

- 14 -

uchovatelnost a špatnou vybarvenost. PĜi teplotČ 21°C rĤže vykazovaly nejlepší uchovatelnost. KvČtiny téhož druhu nebo odrĤdy pČstované ve sklenících, kde je vyšší teplota vzduchu mají podle odborníkĤ kratší dobu uchovatelnosti, než kvČtiny pČstované ve volné pĤdČ. NepĜíznivČ na uchovatelnost pĤsobí také vysoká noþní teplota ve skleníku (SKALSKÁ, 1992). Vlhkost vzduchu Optimální vlhkost pĜi pČstování je rozdílná podle druhu, napĜ. optimální vlhkost pro rĤže je 75–85%, karafiáty 60–70%. PĜi vysoké vlhkosti pĤsobící delší dobu dochází k prodlužování stonkĤ a mohou se objevit pĜíznaky fyziologických poruch (KOPEC, 1998). Nízká vlhkost vzduchu podporuje vypaĜování. Naopak vysoká vlhkost zvyšuje nebezpeþí kondenzace par a výskyt plísní (SKALSKÁ, 1988). Také systém závlah se pozdČji projeví pĜi pČstování na uchovatelnosti kvČtĤ. KvČty z pomČrnČ suché kultury vykazují delší trvanlivost ve váze. Je doporuþeno asi 24 hodin pĜed sklizní rostliny zavlažit z dĤvodu zvýšení vodního napČtí. Kolísání pĤdní vlhkosti se bČhem pČstování nepĜíznivČ projevuje na životnosti kvČtin (SKALSKÁ, 1992). Hnojení Hnojení pĜed sklizní znaþnČ ovlivĖuje jakost a trvanlivost kvČtĤ ve váze. KvČtiny hnojené vysokými dávkami hnojiv mají kratší uchovatelnost. Nejvíce se projevuje pĜehnojení dusíkem, které bylo pozorováno, že þím vyšší obsah dusíku v pĤdČ a listech pĜed sklizní, tím se zkracuje trvanlivost Ĝezaných kvČtin ve váze. Vyšší obsah draslíku má naopak pĜíznivý vliv na trvanlivost, což bylo pozorováno na chryzantémách. PĜi pozorování karafiátĤ s nižším obsahem vápníku a draslíku v listech bylo dokázáno snížení trvanlivosti ve váze (KOPEC, 1998). Závlaha NadmČrná nebo naopak nedostateþná závlaha snižuje trvanlivost a jakost Ĝezaných kvČtin ve váze. NadmČrná závlaha také zvyšuje kĜehkost kvČtních stonkĤ a podporuje prodlužovací rĤst (KOPEC, 1998).

- 15 -

Oxid uhliþitý Vyšším obsahem oxidu uhliþitého ve vzduchu se zlepšuje fotosyntéza a asimilace výživných prvkĤ rostlin. U vČtšiny rostlinných druhĤ se to projevuje ve zvýšení plochy listĤ a zvýšení hmotnosti rostlin. V porovnání s vnČjšími faktory jako je svČtlo, teplo a pĜísun vody, má oxid uhliþitý kladný vliv (AGROTHERM, 2013). Z praktického hlediska obohacováním o oxid uhliþitý lze zkrátit pČstební dobu, urychlit rĤst, zlepšit kvalitu rostlin, zvýšit výnosy a snížit citlivost k houbovým chorobám (KOPEC, 1998). Díky rozsáhlým experimentĤm se podaĜilo stanovit vliv oxidu uhliþitého na jednotlivé druhy Ĝezaných kvČtin. Tab. þ. 7 Vliv obohacování vzduchu o CO2 u jednotlivých rostlin Druh

Doporuþený obsah CO2 (ppm)

Vliv obohacování CO2 Rychlejší rĤst, urychlení doby

Chryzantémy

700-1000 ppm

kvČtu, vČtší kvČty, delší lodyhy, stimulace rĤstu odnoží RanČjší doba kvČtĤ o 3 až 4 týdny, v pĜípadČ, že zasadíme

Karafiáty

1000-1500 ppm

rostliny v únoru, lepší vlastnosti rostlin pĜi sbČru a lepší jakost lodyh a kvČtĤ Lepší výnosnost až o 20%, vČtší

Gerbery

600-800 ppm

kvČty, pevnČjší stonky s pupeny, lepší barevnost VČtší výnosnost až o 20%, lepší jakost kvČtĤ, delší lodyhy, nižší

RĤže

1000-2000 ppm

citlivost na snČĢ a botrytis, vyšší poþet vedlejších pupenĤ

Zdroj: agrotherm, 2013

- 16 -

Stresory Ĝezaných kvČtin Existuje Ĝada posklizĖových stresorĤ, které ovlivĖují Ĝezané kvČtiny. Abiotické stresory (mechanické, vodní, teplotní, anaerobní, radiaþní, chemické, etylénové) a biotické (napadení bakteriemi, plísnČmi, hmyzem, škĤdci). Mechanický stres nastává po oddČlení kvČtu od rostliny a také poškození pĜi transportu nebo odlisĢování. Vlivem vysokých teplot (nad 45°C) nebo nízkých mĤže nastat teplotní stres (KOPEC, 1998). Rostlina reaguje na stresory stresovými reakcemi, zvýšením intenzity dýchání a produkcí stresových metabolitĤ. To se projevuje jednak zmČnou barvy, tvaru, textury, ale zvláštČ zkrácenou dobou trvanlivosti. Podle doby pĤsobení se mĤže rostlina adaptovat nebo odumírá (KOPEC, 1998). Etylén Etylén (C2H4) je nízkomolekulovým význaþným stresorem, ale zaroveĖ také rostlinným hormonem, který zpČtnČ ovlivĖuje jeho produkci. Etylén je nepĜítelem uchovatelnosti Ĝezaných kvČtĤ, protože zpĤsobuje urychlené stárnutí, svinování okvČtních plátkĤ (Kalanchoe), zrychlení procesu dýchání, nakvétání a odumírání pletiv. Etylén je schopen unikat do okolního prostĜedí a naopak ze vzduchu vnikat do rostlin. Za normálních okolností je produkce etylénu u Ĝezaných kvČtin malá. Zvyšuje se až pĜi nakvétání a pĤsobením nepĜíznivých podmínek (KOPEC, 1998). Etylénový stres se liší u jednotlivých odrĤd a rodĤ. Etylén u Ĝezaných kvČtĤ kosatcĤ ovlivĖuje prodlužování pedicel a tím dochází k vadnutí. PĜi koncentraci etylénu 0,05–0,2 ppm (teplota 5°C po dvou dnech) mĤže dojít ke zkrácení trvanlivosti až o 10%. U urþitých druhĤ Rosa, Chrysanthemum, Tulipa a Pelargonium pĤsobením etylénu dochází k opadu okvČtí. PĜi delším pĤsobení etylénu se zvyšuje obsah tĜíslovin, aldehydĤ a šĢavelĤ. Listy ztrácejí chlorofyl, žloutnou, vadnou, opadávají (KOPEC, 1998). Mezi endogenní zdroje etylénu patĜí samotné kvČty, které vyprodukují bČhem vývoje pĜi teplotČ 20°C 0,1 µl.kg-1 (Dianthus) až 4,6 µl.kg-1 (Nigella damascena) množství etylénu. Tyto zdroje lze omezit antietylénovými pĜípravky, nČkterými - 17 -

bioregulátory nebo odstranČním prašníkĤ. Velkým producentem etylénu jsou zralé plody ovoce a zeleniny. Zdrojem etylénu jsou také výfukové plyny spalovacích motorĤ, plyny unikající z kotelen, kamen, lakĤ, barev aj. Citlivost na etylén je rozdílná. MČní se i podle vývojové fáze kvetení a nČkdy také souvisí s opálením, které urychluje produkci etylénu. Velmi citlivé na etylén jsou karafiát, orchideje Cattleya a Phalaenopsis, bouvardie, ostrožka, hrachor vonný, hledík vČtší, lilie, fiala. Na karafiáty a orchideje pĤsobí škodlivČ již 5 l etylénu v 100 000 m3 . Vliv etylénu se projevuje vadnutím, špatným nakvétáním a zkrácenou dobou uchovatelnosti. Naopak druhy ménČ citlivé jsou napĜ. rĤže, gerbery, chryzantémy, anturie, astry þínské a komonky chobotnaté. PĜíþinou zvýšení produkce etylénu jsou nepĜíznivé podmínky prostĜedí jako napĜ. nedostateþné zásobování vodou, nedostatek svČtla, vyšší teplota, vyšší relativní vlhkost, napadení houbovými chorobami zejména plísní a škĤdci hlavnČ sviluškou. Etylén lze omezit snížením teplot, které pĤsobí všestrannČ. PĜi nižších teplotách se produkce etylénu snižuje a zároveĖ se zvyšuje odolnost kvČtĤ proti jeho pĤsobení. Chladit je nutné již po Ĝezu. Omezit produkci etylénu lze také snížením obsahu kyslíku nebo zvýšením obsahu oxidu uhliþitého v ovzduší (KOPEC, 1998, SKALSKÁ, 1992).

3.3 SklizeĖ a skladování Ĝezaných kvČtĤ Pro posklizĖovou trvanlivost kvČtin ve váze má velký význam stupeĖ sklizĖové zralosti kvČtĤ. SklizĖová zralost znamená stupeĖ vývoje poupČte, kvČtu a kvČtenství, ze kterého se získá po uĜíznutí kvČt nejlepší kvality s co nejdelší trvanlivostí ve váze (KOPEC, 1998). Je dĤležité, aby všechny kvČtiny ve svazku mČly jednotnou sklizĖovou zralost (SKALSKÁ, 1988). Každá kvČtina má rĤznou optimální sklizĖovou zralost. Poupata pĜed rozkvČtem se sklízejí napĜ. u rĤží, tulipánĤ, narcisĤ nebo pivonČk. ěebĜíþek musí mít naopak všechny úbory plnČ rozkvetlé. Musí se správnČ vystihnout sklizĖová zralost, jinak se nedosáhne uspokojivé uchovatelnosti. V zimČ by se mČly kvČtiny urþené k Ĝezu sklízet ve zralejším stádiu než v létČ, protože v zimČ se tvoĜí ménČ cukrĤ. Obsah cukrĤ nižší než 10% je nedostateþný pro uspokojivou uchovatelnost kvČtĤ ve váze.

- 18 -

Trvanlivost Ĝezaných kvČtin ve váze ovlivĖuje také termín skliznČ, teplota, zpĤsob Ĝezu a manipulace po sklizni. KvČty by se mČly sklízet veþer, kdy je hladina cukrĤ nejvyšší. Byla zkoumána sklizeĖ karafiátĤ odrĤdy ´Lena´ v 7, 13 a v 18 hodin. Karafiáty sklizené v 18 hodin mČly uchovatelnost 7,5 dne, naopak karafiáty sklizené v 7 hodin mČly trvanlivost 5,9 hodin. Nedoporuþuje se však kvČtiny trvale sklízet veþer, jelikož by mohly být rostliny výraznČ oslabovány a snižoval by se výnos. V praxi se nejþastČji kvČty sklízí v ranních hodinách, což je pro pČstitele vhodnČjší z hlediska práce. V ranních hodinách mají kvČty dostateþné vodní napČtí a po Ĝezu ménČ trpí stresem (KOPEC, 1998). ZpĤsob Ĝezu kvČtního stonku má také vliv na uchovatelnost kvČtin ve váze. Platí, že Ĝezná plocha by mČla být co nejvČtší, aby mČla rostlina zajištČný dostateþný pĜíjem vody. ěez musí být šikmý a plocha hladká, aby byla voda lépe pĜijímána. ěezané kvČtiny je nejlépe umístit ihned do vody, aby Ĝezná rána nezaschnula. KvČty gerber, které byly ihned po sklizni pĜepravované nasucho pĜi teplotČ 18°C po dobu 5 hodin vydržely pouze 3,2 dny. Pouze 1,5 dne vydržely gerbery, pĜepravované bez vody 10 hodin (SKALSKÁ, 1992).

3.3.1 Nakvétání poupat SklizeĖ kvČtĤ v pĜedþasném stupni sklizĖové zralosti je výhodná napĜ. pĜi likvidaci porostu nebo v podzimním a zimním období, kdy nakvétání poupat zpĤsobuje jejich pomalý rozvoj v kvČty a nebo pĜi pĜepravČ poupat, kdy vzniknou menší ztráty než pĜi pĜepravČ kvČtĤ. Nakvétání poupat je metoda, umožĖující rychlý vývoj poupat v kvČty dobré jakosti. Poupata jsou na mateĜské rostlinČ dobĜe vyvinuta, mají dobrý pĜísun vody a také živných a hormonálních látek. Proto musí nakvétací roztoky obsahovat

látky

potĜebné

pro

výživu,

brzdící

rozvoj

bakterií

nebo

látky

s antietylénovým úþinkem. Hlavní složkou je cukr. Množství cukru je u každého druhu rostliny jiné. Vysoké množství mĤže vyvolat zasychání listĤ napĜ. u rĤží a chryzantém. Poupata, která jsou urþena pro nakvétání, musí být v optimální fázi vývoje z dĤvodu vyvinutí dobĜe vybarvených kvČtĤ požadované velikosti a s dobrou výdrží ve váze. Na rychlost vývoje nakvétání poupat v kvČty mají velký vliv svČtlo, teplota a vlhkost vzduchu. Aby nedošlo k hromadČní etylénu, musí být místnost, ve které poupata - 19 -

nakvétají dostateþnČ vČtraná. PĜípravky pro nakvétání by mČly být rozpuštČny v þisté, destilované vodČ. Poupata, které se nejþastČji nakvétají jsou karafiáty, rĤže a chryzantémy (KOPEC, 1998).

3.3.2 Skladování KvČty, které se po sklizni ihned neprodají, jsou uchovávány v chladírnČ pĜi teplotČ 2 až 5°C. KvČty pĜi skladování musí být ihned vloženy do þerstvé vody s dezinfekþním pĜípravkem (SKALSKÁ, 1988). Skladovat se mĤže krátkodobČ napĜ. bČhem víkendu nebo dlouhodobČ napĜ. nČkolik týdnĤ, ale pouze v chladírnČ. Skladují se pouze jakostní, zdravé a dobĜe vyvinuté kvČty. U kvČtĤ Rosa, Gerbera, Freesia se nedoporuþuje dlouhodobé skladování (KOPEC, 1998). Každý den skladování zkracuje uchovatelnost kvČtĤ ve váze, tudíž by nemČly být skladovány déle, než je nutné. V chladírnČ by nemČlo dojít ke kolísání teplot, které zpĤsobuje srážení vodních par napĜ. þasté vČtrání (SKALSKÁ, 1988). Chladírenské komory jsou izolovány vhodným pórovitým materiálem, který musí zĤstat suchý, jinak je jeho izolaþní schopnost nižší. Jsou také opatĜeny parotČsnou izolací proti vnikání vodních par nebo vodotČsnou izolací proti vnikání vody (KOPEC, 1998). KvČty anturií se skladují pĜi teplotČ vyšší než 15°C. KvČty orchidejí pĜi teplotách 8 až 10°C (SKALSKÁ, 1988).

3.3.3 Balení Balení u Ĝezaných kvČtĤ musí plnit nČkolik funkcí. Záleží na tom zda jde o technologické balení do kterého zapadají posklizĖové operace, pĜeprava a skladování nebo spotĜebitelské balení. Materiál pro balení se volí dle druhu Ĝezaných kvČtin, pĜedpokládané doby do prodeje kvČtin, materiálové nebo cenové dostupnosti. Mezi nejþastČji používané materiály pro technologické balení patĜí: hedvábný papír, voskovaný papír, vodoodpudivý papír, polyetylénová, hliníková nebo polypropylenová fólie, celofán, kartónové krabice, koše, dĜevČné bedniþky, síĢové úplety nebo kornoutky (KOPEC, 1998). Obaly u Ĝezaných kvČtĤ snižují ztrátu hmotnosti díky vypaĜováním vody, þímž podporují udržení jakosti. KvČty balené ve fólii nebo papíĜe ztrácejí svou hmotnost o polovinu pomaleji než kvČty nezabalené. Aby se snížila tvorba kondenzaþní vody zpĤsobená kolísáním teplot, je vhodné používat perforovanou fólii nebo papír.

- 20 -

U kvČtĤ balených v kartonech se snižuje ztráta hmotnosti o dalších 50%. V horní þásti kartonu musí být dostatek místa, nesmí se pĜeplĖovat. BČhem balení nebo vybalování se kvČty rychle oteplují dle okolní teploty. Zchlazené kvČty, které jsou zabalené se oteplují pomaleji než nezabalené (SKALSKÁ, 1988).

3.4 OšetĜení kvČtin pĜed samotnou úpravou PĜed úpravou Ĝezaných kvČtin se musí kvČtiny dostateþnČ ošetĜit, aby se zabránilo pĜípadným ztrátám jakosti a uchovatelnosti. KvČtiny nakupujeme zralé a s dobrou jakostí. OdstranČním poškozených þástí, výhonkĤ a spodních listĤ se zvýší trvanlivost rostlinného materiálu a zabrání se zahnívání. OdstranČním velkých listĤ se sníží odpaĜování vody a tím se prodlouží trvanlivost kvČtĤ jako napĜ. u rĤže. Každý druh kvČtiny se vkládá do vydezinfikovaných nádob s vodou. Voda by mČla být mČkká a bez chlóru. Pro prodloužení trvanlivosti kvČtin se do vody pĜidávají pĜípravky, které prodlouží životnost kvČtin. Vodu mČníme jedenkrát za pČt dnĤ. Optimální teplota pro Ĝezané kvČtiny by se mČla pohybovat od 5°C do 16°C. ěezané kvČtiny se nesmí skladovat s ovocem þi zeleninou, aby nedošlo ke snížení trvanlivosti kvČtin (JEDLIýKOVÁ, 2007).

3.5 Roztoky k ošetĜení Ĝezaných kvČtin Udržitelnost kolobČhu života je do jisté míry dána životaschopností jednotlivých organismĤ, rostlin nevyjímaje. PĜestože trvanlivost Ĝezaných kvČtin je zakódovaná v jejich genech, lze ji do jisté míry ovlivnit, napĜíklad výživou bČhem rĤstu, zpĤsobem a termínem skliznČ, manipulací a skladováním. Na trvanlivost Ĝezaných kvČtin má velmi pozitivní

vliv

Ĝada

pĜípravkĤ

se

speciálním

chemickým

složením

(KINDELMANNOVÁ ŠEBESTOVÁ, 2012). K pĜípravČ roztokĤ je velmi dĤležitá mikrobiologicky þistá voda, která by mČla být bez rozpuštČných plynĤ a tvrdosti. Ideální voda je destilovaná, ale jelikož je drahá, vyhovuje i voda dešĢová nebo vodovodní. DešĢová a vodovodní musí být pĜevaĜená a zbavena chlóru nebo fluóru. PĜítomnost chlóru je nutné odstranit také v roztocích obsahující soli stĜíbra. Mohla by vzniknout sraženina chloridu stĜíbrného, která je neúþinná (KOPEC, 1998).

- 21 -

RozdČlení roztokĤ k ošetĜení Ĝezaných kvČtin podle úþelu:

•

Roztoky pro jednorázové ošetĜení Roztoky upravují vodu dekontaminací, úpravou redoxního potenciálu, deionizací

a okyselením, které chrání pĜed acidofobními organismy. Tyto roztoky obsahují živiny a nČkdy i bioregulátory. ýasto ovlivĖují trvanlivost kvČtĤ i v následném pĜechovávání ve vodČ. U jednorázového ošetĜení se volí spíše vyšší koncentrace sacharózy od 5 do 20%.

•

Kondiþní roztoky Kondiþní roztoky se používají pĜi skladování a transportu. Pro kvČtinové burzy

je ošetĜení kondiþními roztoky povinné. Koncentrace složek se volí spíše nižší a roztok je nutné pravidelnČ vymČĖovat.

•

Roztoky proti etylénu Tyto roztoky slouží ke snížení citlivosti Ĝezaných kvČtĤ vĤþi etylénu

a omezování produkce etylénu samotnými kvČty. Mezi nejúþinnČjší protietylénové pĜípravky patĜí dusiþnan stĜíbrný (KOPEC, 1998). V roce 1978 profesor H. Veen z univerzity v Holandsku zjistil, že ionty stĜíbra mají antietylénový úþinek u kvČtĤ karafiátĤ. Tyto ionty umožĖují blokovat etylén v tzv. receptorech. Etylén produkovaný samotnými kvČtinami nebo etylén z okolního vzduchu tudíž není schopen vyvolat rychlé stárnutí, opadávání poupat nebo zasychání kvČtních plátkĤ (VEEN, 1988). Slouþením dusiþnanu stĜíbrného a thiosíranu sodného se podaĜilo získat kapalnou slouþeninu stĜíbra, kterou stonky dobĜe pĜijímají. Tento roztok se nazývá STS. V roce 1979 tedy holandská firma zavedla výrobu Chrysalu AVB, obsahující STS. U kvČtĤ ošetĜených STS bylo zjištČno, že se nesnižuje vlastní produkce etylénu, ale snižuje se jejich citlivost k etylénu v okolním prostĜedí. Toto ošetĜení je v Holandsku povinné. Množství roztoku STS, které rostliny pĜijmou je závislé na druhu rostliny, jejich turgoru v dobČ aplikace, délce aplikace, teplotČ, relativní vlhkosti. Aplikace by mČla trvat - 22 -

nejlépe 8 hodin pĜi teplotČ 20°C. V chladírnČ je tĜeba délku aplikace prodloužit na 24 až 48 hodin nebo zvýšit koncentraci roztoku, aby byl úþinek optimální. PĜi teplotČ vyšší než 20°C se musí doba aplikace nebo roztoku snížit, aby nedošlo k poškození Ĝezaných kvČtĤ. KvČty se po sklizni musí co nejdĜíve ponoĜit do roztoku STS do výšky 2 až 4 cm (SKALSKÁ, 1992). Z mnoha alkenĤ je antagonistou etylénu 2, 5- Norbornadiene- 2, 5- bicyclohepta2, 5- diene. Tato látka má bod varu 89°C a snadno se odpaĜuje. PĜi koncentraci 500 µl/l brání klimakterickému vzestupu etylénu. VýraznČ prodlužuje životnost ve váze. Je však ménČ používaná kvĤli nepĜíjemnému zápachu (GOLIÁŠ, 1980). Ve výzkumném ústavu v PrĤhonicích byl vytvoĜen pĜípravek Floravit-S, který je urþen pro Ĝezané kvČtiny citlivé na etylén. PĜípravek musí být zĜedČn na 1% roztok. Doba aplikace pĜípravku je pro jednotlivé druhy kvČtin odlišná. Pro karafiáty se doporuþuje 12 až 24 hodin, frézie 4 až 6 hodin, lilie 4 až 12 hodin. Bylo zjištČno, že ošetĜení Floravitem-S prodlužuje uchovatelnost karafiátĤ ve váze. OšetĜené karafiáty odrĤdy ´Lena´ vydržely svČží 14 dnĤ, naopak neošetĜené vydržely 6 dnĤ.

•

Nakvétací roztoky Jako úþinný nakvétací bioregulátor pĤsobí síran hydroxychinolinu, který

zabraĖuje rĤstu hub, snižuje pH, zlepšuje vodní bilanci, napomáhá uzavírání prĤduchĤ, redukuje cévní blokády a brzdí produkci etylénu. S pĜídavkem sacharózy se používá v koncentraci 100–300 mg.l-1 (RUDNICKI, NOWAK, 1986). Hlavní složkou nakvétacích roztokĤ jsou bioregulátory, které zvyšují rychlost a kvalitu kvČtĤ a také úplnost nakvétání až 90%. Pro nakvétací roztoky je dĤležitá vyšší teplota a osvČtlení, proto nelze tyto roztoky aplikovat v chladírnČ. Soli 8hydroxychinolinu, citran a síran mají nakvétací a souþasnČ také antietylénový úþinek. Tyto složky ovlivĖují propustnost vodivých svazkĤ, brání vzniku fyziologické blokády tzn. ukládání slizĤ a fenolických sraženin v cévních svazcích.

•

Roztoky pro udržení trvanlivosti ve váze Látky pro posklizĖové ošetĜení Ĝezaných kvČtĤ lze rozdČlit podle jejich úþinkĤ.

- 23 -

•

Baktericidní látky – omezují rozvoj bakterií ve vodČ a v kvČtních stoncích. Pokud se stonky kvČtin seĜežou tupými nĤžkami, sevĜe se xylem a vedení vody ve stonku. ýímž dochází k ucpávání cévních svazkĤ. Blokáda mĤže být tak silná, že dochází k vadnutí kvČtĤ (GRINER, 2011). Bakterie mají za následek ucpávání cévních svazkĤ ve stoncích a tím dochází k zamezení pĜíjmu vody. Na ucpávání cévních svazkĤ jsou citlivé pĜedevším gerbery a rĤže. Nedostateþný pĜíjem vody u gerber zpĤsobuje ohnutí kvČtních stonkĤ a sklopení kvČtĤ. U rĤží zpĤsobuje ohnutí stonku pod kvČtem. K základním složkám baktericidních látek patĜí chlór, síran hlinitý, citran hydroxychinolin (HQC) a síran hydroxychinolinu (HQS) (KOPEC, 1998). U nás je nejþastČji doporuþovaný pĜípravek septonex. Jeho úþinek trvá nČkolik dní. Pro vČtšinu kvČtin se doporuþuje koncentrace 200 ppm. AntibakteriálnČ pĤsobí také chlór pĜi chlorování vody pomocí chlornanĤ, chloraninĤ a podobnČ. Chlór se aplikuje do vody pĜed pĜepravou kvČtĤ. Znaþnou nevýhodou

je

chlórový

zápach.

Roztoky

jsou

citlivé

na

svČtlo

a nejsou trvanlivé. Chlornan sodný je vhodný pro rĤže a gerbery. Doporuþuje se dávka 0,2 g.l-1. Manganistan draselný je spolehlivý, ale zabarvuje ponoĜené þásti rostlin i stČny nádob. DvojsiĜiþitan sodný slouží jako fungicid a antioxidant. Chrání zejména kvČty pĜed plesnivČním (KOPEC, 1998). Pro karafiáty, konvalinky a další se doporuþuje Bór, Borax, kyselina boritá v ideální koncentraci 100–160 ppm (RUDNICKI, NOWAK, 1986).

•

Cukry – cukry jsou souþástí nČkterých pĜípravkĤ pro posklizĖové ošetĜení Ĝezaných kvČtin a dodáním tČchto látek lze vyrovnat jejich snížení v kvČtních stoncích. Cukry jsou potĜebné pro vykvetení sklízených kvČtĤ ve stadiu poupČte. ZároveĖ jsou cukry živnou látkou pro bakterie. Aby nenastal rychlý rozvoj bakterií ve vodČ a cévních svazcích kvČtního stonku, musí mít pĜípravky obsahující cukr také baktericidní složku.

•

Žloutnutí listĤ – tato skupina látek omezuje žloutnutí listĤ. PĜípravky jsou urþené pro posklizĖové ošetĜení tČch Ĝezaných kvČtĤ, u kterých doba trvanlivosti ve váze závisí na udržení jakosti listĤ. K tČmto Ĝezaným kvČtĤm patĜí napĜ. alstromerie. Proti žloutnutí listĤ patĜí rĤstové látky, napĜ. gibereliny. Žloutnutí listĤ mĤže zpĤsobit také zvýšená hladina etylénu v rostlinČ. V takovém pĜípadČ se aplikují látky s antietylénovým úþinkem (KOPEC, 1998). - 24 -

3.6 Možnosti úpravy Ĝezaných kvČtin Souþasná doba je období nových technologií. PomČrnČ znaþnými zmČnami prošel v posledních letech i kvČtináĜský sektor (JÍLEK, 2011).

3.6.1 Barvení K barvení Ĝezaných kvČtin se používají spíše kvČty svČtlé barvy napĜ. bílé nebo rĤžové. U barvení tmavých kvČtĤ by mohla barva kvČtu pĜekrývat pĜidávanou barvu. Mezi nejþastČjší zpĤsoby barvení patĜí nasávání, sprejování nebo máþení. Nasávání Do nádoby s barvícím roztokem se vkládají þerstvČ seĜíznuté kvČtiny. Pletiva nasávají s vodou zároveĖ i barvivo a tím dochází ke zbarvení kvČtĤ. Barvení kvČtĤ nezkracuje trvanlivost a kvČty mohou vydržet i déle než bez zbarvení. Obþas však mĤže vzniknout jiný barevný odstín. Pro barvení se používají speciální vodorozpustné barvy, které jsou buć v práškové nebo kapalné formČ. Odstíny barev jsou žluté, þervené, purpurové a modré. DĜíve se používaly anilinové barvy, které jsou však jedovaté a špatnČ smývatelné. Sprejování Tato metoda se uplatĖuje pouze pro malý poþet kvČtĤ. Spreje pro barvení jsou dostupné v potĜebách pro floristy. Máþení Tato metoda poskytuje vČtší výbČr odstínĤ jako napĜ. žlutá, karmínová, fialová, oranžová, þervená, hnČdá, bílá, tmavozelená, tyrkysová, þerná, bordová. KvČt se ponoĜí do roztoku s barvou poté se nechá okapat a opláchne se vodou. PĜichycené kapky se setĜou. (KOPEC, 1998).

- 25 -

3.6.2 Zlacení Zlacení se používá pro vytvoĜení elegantnČ pĤsobících akcentĤ, které zvýrazní urþité prvky kvČtiny. NejþastČji používanou technikou jsou tĜpytky ve spreji, které se spíše používají pro zlacení suchých plodĤ. Pro þerstvé kvČtiny a zeleĖ se používá plátkové zlato. Stonky rostlin, listy nebo plody se potírají vhodným lepidlem a na požadované ploše se lehce pĜitlaþí tenké plátkové zlato. Namáþení do zlaté barvy se dnes již skoro nepoužívá (JEDLIýKOVÁ, 2007).

3.6.3 Potisk kvČtin PĜed deseti lety se poprvé objevil netradiþní reklamní nosiþ, a to þerstvé rĤže. Zakladatel americké spoleþnosti Speaking Roses, Rene Rodrigues pĜišel s nápadem, jak využít kvČtiny, pĜedevším rĤže jako reklamní pĜedmČt. VytvoĜil zpĤsob, jak napsat nezapomenutelnou zprávu na okvČtní lístek. Potisk okvČtních lístkĤ byl v roce 2005 na konferenci Mezinárodní asociace reklamních pĜedmČtĤ ocenČn jako nejlepší reklamní pĜedmČt. Ve stejném roce se tato americká spoleþnost dostala se svým produktem do finále mezinárodního floristického veletrhu Horti Fair v Nizozemsku. U nás se novinka objevila koncem roku 2011, kdy spoleþnost mluvícírĤže.cz dostala licenci od americké spoleþnosti pro prodej v ýeské republice. Tato technologie umožĖuje potisk okvČtních lístkĤ kvČtin pĜedevším rĤží, ale i kal a tulipánĤ. Speciální patent umožĖuje také potisk ovoce a zeleniny speciální, zdravotnČ nezávadnou a jedlou barvou. Na okvČtní lístky lze natisknout prakticky cokoliv jako napĜíklad logo, nápis, vzkaz, fotografie, a to v rĤzných barvách, typech písma i jazycích. Americká spoleþnost Speaking Roses je první a jediná, která mĤže vyrábČt a prodávat mluvící rĤže. Teprve pĜed tĜemi lety zaþala poskytovat licenci do rĤzných zemí. V ýeské republice tuto licenci získala spoleþnost mluvícírĤže.cz. Tato novinka se stala ve svČtČ oblíbeným dárkem a její využití je velmi široké, pĜedevším v posilování image znaþky, uvádČní nových výrobkĤ na trh, budování zákaznických vztahĤ, ale také jako elegantní dárek pro rĤzné pĜíležitosti (TISKOVÁ ZPRÁVA, 2012).

- 26 -

3.6.4 Modré rĤže Modré rĤže v pĜírodČ neexistují, jelikož postrádají gen delfinidin, který poskytuje modrou barvu. PĜi pokusech s modrou rĤží nebyl až takový problém gen s modrým barvivem do rĤže dostat, ale barvivo nakonec vždy zþervenalo díky vrozené kyselosti bunČk (HOUSER, 2012). RĤže jsou známé díky krásným barvám napĜ. þervená, rĤžová, oranžová, žlutá nebo bílá. Tyto barvy jsou tradiþnČ pČstovány, ale pokusy o vypČstování modré rĤže nebyly nikdy úspČšné. Byly vypČstovány fialové rĤže, ale ukázalo se, že tato barva vzniká díky þervenému pigmentu, nikoli modrému. K vytvoĜení rĤže s modrým pigmentem je dĤležité odstranit tvorbu þerveného pigmentu a vytvoĜit pigment modrý. Gen, který se podílí na barvČ kvČtu se nazývá dihydroflavonol reduktáza (DFR). DFR je velmi dobĜe produkující barvivo, ale gen v rĤžích ho velmi špatnČ získává, a proto je pČstování modrých rĤží obtížné. VČdecká organizace CSIRO nejprve vyvinula v roce 1997 vlásenku RNAi k umlþení genu. To byl významný pokrok umožĖující vČdcĤm snížit nebo zcela vypnout aktivitu genu. Spoleþnost Suntory a Florigene použili gen delfinidin z kosatcĤ, který je výborný na výrobu modrého barviva (CSIRO, 2005). Od roku 2009 je možné zakoupit první opravdové modré rĤže. Po dvacetiletém výzkumu japonští genetici spolu s australskými biotechnology vyšlechtili novou odrĤdu pod názvem Applause. Spoleþnosti Suntory a Florigene se po mnoha letech výzkumu podaĜilo vyvinout rĤže, které obsahují témČĜ 100 procent modrého barviva zvané delfinidin (www.tech.ihned.cz, 2009). Vyrobená rĤže má ve skuteþnosti svČtle fialovou barvu, ale je první, která pochází z modrého pigmentu (CSIRO, 2005).

3.6.5 Duhové kvČtiny Tuto metodu vynalezl Peter van de Werken, který vlastní kvČtinovou spoleþnost v jižním Holandsku (www.holidays.thefuntimesquide.com). Otec vynálezce zaþal s pČstováním kvČtin koncem šedesátých let ve skleníku o velikosti plochy 2000 m2. Dnes rodina vlastní plochu 60 000 m2. Již dlouho existuje metoda barvení kvČtin, vČtšinou však modré barvy. Peter van de Werken pĜišel s nápadem duhových rĤží. KvČty rĤží tedy obsahují duhové barvy jako napĜ. lila, oranžová, þervená, zelená nebo rĤžová. Barvení kvČtĤ je založeno na jednoduchém principu. Po seĜíznutí se zhruba 80 kvČtin vloží najednou do nádoby s barvou. Stonky jsou v nádobČ ponoĜeny nČkolik hodin a postupnČ nasávají barvu. Barva jednotlivých okvČtních lístkĤ závisí na obsahu - 27 -

živin v rostlinČ nebo na tvrdosti vody. Jde o netoxické potravináĜské barvy, které obsahují výtažky z mrkve. Systém tradiþního barvení vyrobí 1600 za hodinu, zatímco duhových rĤží pouze 100–200 kusĤ za stejnou þasovou jednotku. Z tohoto dĤvodu jsou kvČtiny pomČrnČ drahé. Peter van de Werken pracuje ve své laboratoĜi na novém nápadu. Jde o barvení hrnkových rostlin (SIEG, 2008).

3.6.6 Sušení VýbČr rostlin upravovaných sušením nebo jinými zpĤsoby je nesmírnČ bohatý a rozrĤstá se neustále o nové druhy. Zde jsou popsány metody úprav sušením: Sušení teplým vzduchem Metoda sušení se využívá zejména v letních mČsících díky energii sluneþního záĜení, kdy se teplota vzduchu pohybuje kolem 25–30°C. Ideálním prostĜedím pro sušení rostlin jsou tmavé a vČtrané místnosti napĜ. pĤdy nebo kĤlny. PĜi sušení na svČtle by mohlo dojít ke ztrátČ barvy. Vzduch musí dobĜe cirkulovat, aby se odpaĜila pĜebyteþná voda. Doba sušení se pohybuje od 5 do 10 dnĤ a závisí na druhu rostliny. Rostliny se obvykle suší ve svislé poloze a ve svazcích. Svazky se nejþastČji vČší na natažené dráty a musí být rozvČšeny tak, aby mezi nimi proudil teplý vzduch. NČkteré je však vhodné sušit, tak jak rostly. NejþastČji v nádobách bez vody. Další možností je pomalé sušení v nádobách s vodou. Do nádoby s 1 až 2 cm vody se ponoĜí oþištČné a listĤ zbavené kvČtiny. Díky pomalé ztrátČ vody z pletiv nedochází k deformování pletiv kvČtĤ. Tato metoda sušení trvá 10-21 dnĤ (KUġKOVÁ, 2008). Sušení umČlým teplem Sušení umČlým teplem se využívá pĜi velkovýrobním zpĤsobu zpracování rostlin, a to zejména v zahraniþí. Proces probíhá ve speciálních prostorech s plnČ automatizovaným Ĝízením klimatu. Na základČ poþtu kvČtĤ urþených k sušení, pĜedpokládanému obsahu vody v rostlinách, nejvyšší pĜípustné teploty pro daný druh rostliny, rychlosti proudČní vzduchu, teploty a vlhkosti pĜi vstupu i výstupu ze sušárny lze zjistit tepelnou kapacitu vzduchu. Sušiþky se vyrábí o rĤzném objemu. V sušiþkách lze rostliny sušit zavČšené ve svazcích nebo na roštech. PĜi teplotČ 55°C se doporuþuje sušit rĤže, které jinak hnČdnou (KUġKOVÁ, 2008).

- 28 -

Kryosikace Nejdražší a nejménČ známá metoda. PĜi kryosikaci dochází k pĜímé pĜemČnČ tuhého skupenství vody ve vodní páru pĜi teplotách pod -25°C a za sníženého tlaku 620 Pa. Voda v pletivech rostlin se nejprve pĜi nízké teplotČ pĜemČĖuje v led. Metoda se nČkdy nazývá také vymrazování. Rostliny si po usušení dokonale zachovávají tvar a také barvu kvČtĤ, které jinak nelze sušit. PĜi sušení metodou kryosikace jsou kvČty velmi kĜehké a zachovávají si barvy i nČkolik let. Žlutá, oranžová a oranžovoþervená barva zĤstává beze zmČny. Zelená barva se mČní v olivovČ zelenou. Velké vstupní a provozní náklady se poté odrážejí i v prodejní cenČ. Tímto zpĤsobem usušené kvČtiny se k nám dovážejí ze zahraniþí. Jsou to napĜ. orchideje, narcisy, pivoĖky, sluneþnice, jiĜiny, hledíky nebo mČsíþníky. Cena takto usušených kvČtĤ se pohybuje v rozmezí 20 až 50 Kþ (KUġKOVÁ, 2008). Lisování Metoda lisování se nehodí pro dužnaté a silnČ zdĜevnatČlé rostliny. Je naopak vhodná pro sušení jemnČjších a drobnČjších druhĤ rostlin. Rostliny nebo jejich þásti se vkládají mezi dva savé papíry. Nejprve je pĜíliš nezatČžujeme, aby se nerozdrtila rostlinná pletiva. Pokud obsahují více vody je nutné papír po 24 hodinách vymČnit, aby nedošlo k plesnivČní (KUġKOVÁ, 2008). Sušení sypkými látkami UplatĖuje se v pĜípadČ druhĤ rostlin, které nejde usušit teplým vzduchem, jelikož ztrácejí tvar. V souþasné dobČ se jako prostĜedky k sušení používají chemické pĜípravky silikagel (gel kyseliny kĜemiþité obohacený o indikátor vlhkosti) a borax (tetraboritan sodný). Silikagel zpĤsobuje pĜi sušení zmČnu barvy z modré na rĤžovČ þervenou.

MĤže mít

podobu

kuliþek,

krystalek

nebo

prášku.

Díky svým

ultramikroskopickým pórĤm pohlcují vodní páru a tím dochází k vysoušení. Borax pohlcuje vlhkost ze sušených rostlin a barvu nemČní. Tyto látky pohlcují vodu a souþasnČ fixují tvar vysoušených kvČtin. PĤsobí jako absorbenti vlhkosti. Silikagel a borax lze nahradit v domácích podmínkách neparfémovanými pracími prášky. Na dno krabice nebo sklenČné nádoby se nasype asi 5 mm vrstva sušícího prostĜedku na niž se

- 29 -

položí kvČty se zkrácenými stonky nebo bez nich. KvČty se zasypou sušícím médiem, aby se zachoval tvar kvČtu (KUġKOVÁ, 2008).

3.6.7 Stabilizované kvČtiny Stabilizace je proces, který prodlužuje krásu kvČtin, jejich þerstvost a þásteþnČ i pĜirozenou barvu o nČkolik let. Takto upravené kvČtiny k nám dováží firma Smeraldino z Jižní Ameriky a Evropy. Pro tento proces se vybírají takové rostliny, které dosáhly nejvyšší dekorativní kvality. Rostliny je možné také dobarvit potravináĜskými barvivy jako napĜ. þerná rĤže. ýerstvé kvČtiny se ukládají do nádoby se stabilizaþním roztokem, který je na bázi glycerinu. V zásobníku dochází bČhem tĜí až sedmi dnĤ k odpaĜení mízy, kterou zcela nahradí stabilizaþní roztok. Poté jsou rostliny omyty, osušeny a zabalené jsou pĜipravené k distribuci. Tato tekutá smČs je lidskému zdraví neškodná a splĖuje požadavky Evropské unie. Procesem stabilizace lze upravovat všechny listnaté i jehliþnaté rostliny. U rostlin s velmi dužnatými þástmi tČla, které obsahují velké procento vody, prochází procesem stabilizace pouze kvČt. KvČt a stonek mají rozdílné množství vody, a proto se u nČkterých rostlin provádí stabilizace oddČlenČ a poté se k sobČ kompletují zpČt pomocí drátku. Z Ĝezaných kvČtin se nejþastČji stabilizují rĤže, orchideje, hortenzie, kaly þi gardénie. Kaly, orchideje a gardénie mají stonek dlouhý asi jen 1,5 cm až 3 cm tudíž je možné je nedrátkovat jako živé kvČtiny. Stabilizované kvČtiny vydrží mnoho let jako þerstvé. KvČtenství až 5 let, traviny 15 let a stromy dokonce 15 let. Tyto kvČtiny se hodí do bytových prostorĤ, temných míst nebo zakouĜených prostorĤ jako dlouhodobá dekorace. Jediným pravidlem je vyhnout se kontaktu s vodou, který by snížil stabilizaþní roztok v rostlinných tkáních. Aby si rostliny zachovaly co nejdelší dekoraþní životnost musí se o nČ dĤkladnČ peþovat. Rostliny nezatČžujeme pĜímým sluneþním záĜením. Ideální teplota pro stabilizované kvČtiny se pohybuje od 5°C do 30°C a vzdušná vlhkost kolem 60%. Díky ošetĜení glycerinem se minimalizuje riziko vzniku plísní nebo napadení hmyzem (JÍLEK, 2011).

- 30 -

3.6.8 ŠlechtČní nových rostlin ŠlechtČní nových variet nebo genetická úprava kvČtin má za úkol pĜedevším zvýšit jejich okrasnou hodnotu. Šlechtitelé se zamČĜují na velikost, plnost, bohatství barev a také trvanlivost kvČtĤ (KREMPOVÁ, 2009). Šlechtitelský proces zahrnuje novošlechtČní, což znamená, že hlavním úkolem je vyšlechtČní nových odrĤd a udržovací šlechtČní, které se snaží o udržení genotypu a charakteristickou úroveĖ vyšlechtČné odrĤdy (GRAMAN, J.; ýURN, V., 1997). ŠlechtČní je metoda, která zvyšuje kvalitu potomstva dlouhodobým výbČrem rodiþĤ s požadovanými znaky. Na šlechtČní se podílí zejména metody šlechtČní, zkušenosti šlechtitele, vytrvalost a styl. Pro šlechtitelskou metodu je charakteristické: •

Vhodný cíl šlechtČní, který je zamČĜen na limitující faktor souþasných odrĤd napĜ. na poléhavost nebo rezistenci k urþité chorobČ þi patogenu. V procesu šlechtČní by mČly být zachovány ostatní vlastnosti úspČšných adaptovaných odrĤd. Reálné je zlepšení v nČkolika málo vlastnostech, které budou v dobČ oþekávané registrace šlechtČné odrĤdy požadovány na trhu

•

VýbČr rodiþĤ, ze kterých lze toho cíle dosáhnout

•

Metoda správného vytvoĜení hybridní populace a vytvoĜení genetické variability (CHLOUPEK, 2008).

- 31 -

4 EXPERIMENTÁLNÍ ýÁST V experimentální þásti jsem se zabývala pozorováním a hodnocením trvanlivosti upravených Ĝezaných kvČtin, v porovnání s kvČtinami neupravenými. Dalším pokusem bylo pozorování zabarvení bílých karafiátĤ. K této práci jsem také zhotovila dva dotazníky. Jeden byl urþený pro zákazníky a druhý pro prodejce kvČtin. Cílem dotazníku bylo zjistit prodejnost upravených Ĝezaných kvČtin.

4.1 Trvanlivost rĤží Souþástí práce bylo sledování upravených Ĝezaných kvČtĤ ve váze a jejich porovnání s kvČty neupravenými. Ve velkoobchodČ kvČtin Vonekl s.r.o. v BrnČ jsem nakoupila rĤže odrĤdy Vanilla sky, které byly poĜízeny na holandské burze v Aalsmeeru. Polovinu tČchto rĤží jsem nechala potisknout ve firmČ Floral Effect se sídlem v BrnČ (PĜíloha þ. 1, þ. 2, þ. 3). Tato firma se zabývá potiskem živých i umČlých kvČtin k rĤzným pĜíležitostem. Jedná se o tiskárnu MS FL 101, která je urþena pouze pro živé þi umČlé kvČtiny. Tiskárna funguje na principu foukání barev. Cena potisku se pohybuje od 59 do 89 Kþ. Záleží na tom zda jde o text, obrázek z galerie firmy Floral Effect nebo vlastní obrázek. Sledování probíhalo v laboratoĜi na ústavu Zahradnické fakulty v Lednici. RĤže byly po seĜíznutí stonkĤ a odstranČní pĜebyteþných spodních listĤ vloženy do þtyĜ nádob s destilovanou vodou. V první nádobČ byly potisknuté rĤže bez listĤ, v druhé nádobČ potisknuté rĤže s listy a v dalších dvou nádobách nepotisknuté rĤže buć s listy nebo bez listĤ. Takto pĜipravené rĤže byly sledovány 8 dnĤ. Teplota v laboratoĜi se pohybovala od 16 do 20°C. BČhem celého pokusu jsem provádČla záznam o stavu kvČtĤ a fotodokumentaci. Tab. þ. 7 Tabulka pozorování upravených a neupravených rĤží RĤže s potiskem

RĤže s potiskem

RĤže bez potisku

RĤže bez potisku

bez listĤ

s listy

bez listĤ

s listy

1. den

Beze zmČny

Beze zmČny

Beze zmČny

Beze zmČny

2. den

Potisknuté plátky

Potisknuté plátky

KvČt pomalu

KvČt pomalu

rĤží jsou svinuté

rĤží jsou dost

rozkvétá (PĜíloha

rozkvétá (PĜíloha

den

- 32 -

(PĜíloha þ. 4)

svinuté (PĜíloha þ.

þ. 6)

þ. 7)

5) 3. den 4. den

Od druhého dne

Od druhého dne

Od druhého dne

Od druhého dne

beze zmČny

beze zmČny

beze zmČny

beze zmČny

KvČty jsou dost

Listy jsou znaþnČ

KvČty jsou

RĤže pomalu

rozkvetlé (PĜíloha

uvadlé, 50% kvČtĤ

rozkvetlé (PĜíloha

uvadá (PĜíloha þ.

þ. 8)

jsou ohnuté

þ. 10)

11)

(PĜíloha þ. 9) 5. den 6. den

Od þtvrtého dne

50% rĤží znaþnČ

Od þtvrtého dne

Okraje plátkĤ rĤží

beze zmČny

uvadá

beze zmČny

hnČdou

Okraje plátkĤ rĤží

Okraje plátkĤ rĤží

Okraje plátkĤ rĤží

50% rĤží znaþnČ

zaþínají pomalu

hnČdnou (PĜíloha

zaþínají pomalu

uvadá (PĜíloha þ.

hnČdnout (PĜíloha

þ. 13)

hnČdnout (PĜíloha

15)

þ. 12) 7. den

þ. 14)

50% rĤží znaþnČ

Okraje plátkĤ rĤží

Od šestého dne

odkvétá

jsou znaþnČ

beze zmČny

RĤže vadnou

svinuté a hnČdé 8. den

Od sedmého dne

Od sedmého dne

Od šestého dne

Od sedmého dne

beze zmČny

beze zmČny

beze zmČny

beze zmČny

(PĜíloha þ. 16)

(PĜíloha þ. 17)

(PĜíloha þ. 18)

(PĜíloha þ. 19)

Z uvedené tabulky je jasnČ patrné, že životnost rĤží v obou variantách pokusu je skoro stejná. Nejkratší životnost jsem zaznamenala u rĤží bez potisku, s listy, které vadly již šestý den. Nejvyšší naopak u odlistČných rĤží bez potisku (osm dní). Rozdíl v životnosti odlistČných a neodlistČných rĤží souvisí se zmenšením listové plochy. V hodnocení nejlépe dopadly rĤže bez potisku a bez listĤ, které mČly nejdelší trvanlivost ve váze. V každé nádobČ bylo deset rĤží, pĜi každém hodnocení jsem fotila pouze dva nejtypiþtČjší zástupce.

4.2 Barvení Ĝezaných kvČtin Druhým pokusem bylo praktické ozkoušení v literatuĜe uvádČných zpĤsobĤ barvení Ĝezaných kvČtĤ (rĤže, karafiáty, chryzantémy). Pro pokusné zhodnocení byly použity karafiáty (Dianthus standard ´White Liberty´) v bílé barvČ, které byly umístČny do laboratorních podmínek. Teplota v laboratoĜi se pohybovala kolem 16-20°C. Vždy deset rostlin bylo následnČ ponoĜeno do barvícího roztoku. Jako barvící roztok jsem zvolila inkoust, potravináĜské barvivo a skalici modrou o stejné koncentraci. Výpoþet - 33 -

koncentrace vycházel z informace uvedené na obalu potravináĜského barviva, že 5 g barviva staþí na obarvení 6 kg hmoty. Jako kontrola zmČny životnosti rostlin vlivem barvení byla použita destilovaná voda. Rostliny byly hodnoceny po dvou dnech, pĜiþemž byla poĜizována fotodokumentace, vždy dvou nejtypiþtČjších zástupcĤ u každé varianty. Nádoba þ. 1 – 0,5 l destilovaná voda, 1 g inkoust Nádoba þ. 2 – 0,5 l destilovaná voda, 3 g inkoust Nádoba þ. 3 – 0,5 l destilovaná voda, 1 g potravináĜské barvivo Nádoba þ. 4 – 0,5 l destilovaná voda, 3 g potravináĜské barvivo Nádoba þ. 5 – 0,5 l destilovaná voda, 1 g skalice modrá Nádoba þ. 6 – 0,5 l destilovaná voda, 3 g skalice modrá Nádoba þ. 7 – 0,5 l destilovaná voda Tab. þ. 8 Tabulka pozorování nabarvených karafiátĤ den 1. den

2. den

3. den

4. den

5. den

Inkoust 1g Beze zmČny

Inkoust 3g Beze zmČny

Potrav. barva 1g Beze zmČny

Potrav. barva 3g Beze zmČny

Skalice modrá 1g Beze zmČny

Skalice modrá 3g Beze zmČny

ýistý vzorek Beze zmČny

Karafiáty rozkvétají, zatím bez modrého zbarvení (PĜíloha þ. 20)

Karafiáty rozkvétají, okraje kvČtu zaþínají modrat (PĜíloha þ. 21) Okraje okvČtních lístkĤ jsou znaþnČ modré Okraje okvČtních lístkĤ stále více modrají (PĜíloha þ. 28) Okraje karafiátĤ jsou tmavČ modré

Karafiáty rozkvétají, zatím bez modrého zbarvení (PĜíloha þ. 22)

Karafiáty rozkvétají, zatím bez modrého zbarvení (PĜíloha þ. 23)

Karafiáty rozkvétají, zatím bez modrého zbarvení (PĜíloha þ. 24)

Karafiáty rozkvétají, zatím bez modrého zbarvení (PĜíloha þ. 25)

Karafiáty rozkvétají (PĜíloha þ. 26)

Od druhého dne beze zmČny

Od druhého dne beze zmČny

Od druhého dne beze zmČny

Karafiáty zaþínají vadnout

Karafiáty rozkvetly

Od druhého dne beze zmČny (PĜíloha þ. 29)

KvČt zaþíná zespodu modrat (PĜíloha þ. 30)

Karafiáty jsou spálené (PĜíloha þ. 31)

Od tĜetího dne beze zmČny (PĜíloha þ. 33)

Karafiáty jsou plnČ rozkvetlé

Od þtvrtého dne beze zmČny

Karafiáty jsou hnČdé, spálené a zlomené

Karafiáty jsou spálené, nČkteré zlomené (PĜíloha þ. 32) Karafiáty jsou hnČdé, spálené a zlomené

Náznak modrání okvČtních lístkĤ Znatelné modrání okvČtních lístkĤ (PĜíloha þ. 27) Okraje karafiátĤ jsou lehce modré

- 34 -

Karafiát je plnČ rozkvetlý

6. den

Okraje karafiátĤ jsou více modré (PĜíloha þ. 34)

Od pátého dne beze zmČny (PĜíloha þ. 35)

KvČt zaþíná zespodu modrat (PĜíloha þ. 36)

Od þtvrtého dne beze zmČny (PĜíloha þ. 37)

Karafiáty vyhozeny (PĜíloha þ. 38)

Karafiáty vyhozeny (PĜíloha þ. 39)

Od pátého dne beze zmČny (PĜíloha þ. 40)

Roztoky byly po 6 dnech nahrazeny þistou destilovanou vodou

7. den

8. den

Okraje okvČtních plátkĤ jsou svČtlejší Od sedmého dne beze zmČny (PĜíloha þ. 41)

Od pátého dne beze zmČny

KvČt je zespodu lehce modrý

Od sedmého dne beze zmČny (PĜíloha þ. 42)

Od sedmého dne beze zmČny (PĜíloha þ. 43)

KvČt žloutne a okraje kvČtu se svinují KvČt stále žloutne a okraje se svinují (PĜíloha þ. 44)

x

x

x

x

Karafiáty zaþínají odkvétat KvČt uvadá (PĜíloha þ. 45)

Z následující tabulky vyplývá, že jako nejlepší pro barvení kvČtĤ se ukázal roztok se 3 gramy inkoustu, ve kterém mČly karafiáty i nejdelší trvanlivost. Naopak skalice modrá pokazuje na to, že pro barvení kvČtin je nepoužitelná. PĜi barvení potravináĜským barvivem se mi koncentrace barvy zdála nízká, a proto jsem barvení potravináĜským barvivem provedla ještČ jednou. Pro druhý pokus s potravináĜskou barvou jsem zvolila jinou metodu. Byly použity drobnokvČté karafiáty a chryzantémy v bílé barvČ. Stonky každé rostliny byly rozĜíznuty na þtyĜi þásti. Každá þást stonku byla namoþena do ampule s destilovanou vodou do kterých jsem následnČ pĜidala 2,5 g zeleného, žlutého, modrého a þerveného potravináĜského barviva. KvČtiny se po šesti hodinách zbarvily (PĜíloha þ. 46, þ. 47, þ. 48, þ. 49). Poté jsem seĜíznula stonky šikmým Ĝezem a vložila do vázy s vodou. U karafiátĤ se po þtyĜech dnech zaþaly lámat stonky. U chryzantém barva nemČla vliv na trvanlivost ve váze a vydržely ve váze 14 dní.

4.3 Dotazníky Souþástí práce byl rovnČž dotazníkový prĤzkum zájmu veĜejnosti a pĜístupu prodejcĤ Ĝezaných kvČtin k barveným rostlinám. Dotazník byl zadán 247 respondentĤm ve dnech 22.února, 9.bĜezna, 14.bĜezna a 22.bĜezna roku 2013 v lokalitČ Brno, Zlín, Praha, Ostrava. Tato mČsta byla vybrána z dĤvodu blízkosti mého bydlištČ nebo

- 35 -

návštČvy. PĜevažující skupinu respondentĤ tvoĜily ženy. Muži zaujímali ménČ poþetnou skupinu. Oba dotazníky jsou pĜílohou této práce (pĜíloha þ. 50, þ. 51). Dotazník þ. 1 Jedná se o dotazník, který byl zamČĜen na oslovování spotĜebitelĤ. Zákazníci byli oslovováni v blízkostech kvČtináĜství a stánkĤ s prodejem kvČtin ve výše uvedených mČstech. Šlo o jednoduchý dotazník, ale pĜesto získané informace posloužily k vytvoĜení základní pĜedstavy. Dotazník obsahoval pouze þtyĜi otázky, protože šlo o terénní výzkum, pĜi kterém nemají respondenti vhodné podmínky pro vyplĖování a navíc jsou oslovováni bČhem nákupu. Cílem bylo zjistit informovanost zákazníkĤ o existenci potisknutých Ĝezaných kvČtin tzv. mluvících rĤžích. BČhem dotazování jsem získala informace od 185 respondentĤ. ZákazníkĤm byly pĜedstaveny potištČné kvČtiny a dotazník se þtyĜmi otázkami. Analýza získaných dat Informovanost zákazníkĤ o mluvících rĤžích je velmi malá (29,63%). Zákazníci takovou úpravu kvČtin neznají, protože pĜevážná vČtšina kvČtináĜství potištČné rĤže neposkytují. Znáte takto upravené kvČtiny (potisk rĤží) ? Ano (29,63%)

Ne (70,37%)

Naproti tomu, že 70,37% respondentĤ nezná takovou úpravu kvČtin, nadpoloviþní vČtšina (60,49%) by mluvící rĤže uvítala ve svých prodejnách a tudíž si je i koupila. Koupil/a by jste si takto upravené kvČtiny? Ano (60,49%)

Ne (39,51%)

Mluvící rĤže se svým jedineþným vzkazem hodí zejména ke zvláštním pĜíležitostem jako jsou napĜ. narozeniny, Valentýn, svatby a jiné. NejvČtší úspČch, by

- 36 -

ale mluvící rĤže získala na svátek zamilovaných a Mezinárodní den žen. Zbývajících 6,17% oznaþilo jako jinou pĜíležitost radost, nudu nebo legraci. K jaké pĜíležitosti se takto upravené kvČtiny hodí? Svatba, narozeniny, svátky, pohĜby (17,28%)

Valentýn, MDŽ (64,20%)

Propagace

Jiná

firmy

(6,17%)

(12,35%) Cena mluvících rĤží se pohybuje od 49 Kþ do 89 Kþ. Záleží na poþtu objednaných kusĤ. Do 50 Kþ by si 29,63% respondentĤ poĜídili tuto kvČtinu. 50-100 Kþ by zaplatila vČtšina (66,67%) dotazovaných zákazníkĤ. A dokonce 3,70% by za takovou kvČtinu zaplatili více než 100 Kþ. Za jakou cenu by jste koupil/a jednu kvČtinu? Do 50 Kþ (29,63%)

50-100 Kþ (66,67%)

Nad 100 Kþ (3,70%)

Dotazník þ. 2 Cílem druhého dotazníku, který byl urþen prodejcĤm kvČtin bylo zjistit prodej upravených Ĝezaných kvČtin. PĜi dotazování jsem taktéž zvolila prodejce ve výše uvedených mČstech. Prodejci v kvČtináĜstvích nebyli ve vČtšinČ pĜípadech ochotni mi poskytnout informace z dĤvodu velké návštČvnosti v prodejnČ. Avšak i pĜesto jsem získala 62 odpovČdí na mĤj dotazník, což postaþí k vyhodnocení dotazníku. Prodejci byli seznámeni s osmi otázkami. Analýza získaných dat VČtšina (88,89%) prodejcĤ nabízí upravené Ĝezané kvČtiny. Prodáváte upravené Ĝezané kvČtiny (zlacení, umČlé kapky rosy, barvení, potisk na okvČtní lístky, dlouhotrvající kvČtiny) ? Ano (88,89%)

Ne (11,11%)

- 37 -

Upravené kvČtiny dováží z velkoobchodĤ, a ty je získávají na holandských burzách. Kde získáváte takto upravené kvČtiny? Vyrábíme je (0%)

Dovážíme je (100%)

Zákazníci mají nejvČtší zájem o dlouhotrvající kvČtiny, které jim vydrží ve váze nČkolik let. V menší míĜe také nakupují modré rĤže nebo kvČtiny v sezónních barvách. Jaký zpĤsob úprav Ĝezaných kvČtin zákazníci nejvíce vyhledávají? Barvené (modré

Mluvící rĤže (0%)

rĤže) (11,11%)

Dlouhotrvající

Jiné (11,11%)

kvČtiny (77,78%)

PĜekvapivČ z 66,67% zákazníci vyžadují novinky. Menší zájem je o kvČtiny neupravené 33,33%. Vyžadují zákazníci novinky (potisk okvČtních plátkĤ, duhové rĤže…) nebo mají radČji jen klasický zpĤsob úprav? Zákazníci vyžadují novinky (66,67%)

Vyžadují spíše neupravené Ĝezané kvČtiny (33,33%)

Podle prodejcĤ 66,67% zákazníkĤ sledují trendy v úpravČ kvČtin. Myslíte, že zákazníci sledují trendy úpravy kvČtin a na jejich základech dojdou k rozhodnutí? Myslím si, že zákazníci sledují trendy

Myslím si, že zákazníci trendy nesledují

(66,67%)

(33,33%)

Na 100% zvítČzila rĤže jako nejvíce žádanou kvČtinou. Jaké druhy upravených kvČtin zákazníci nejvíce vyžadují? Rosa (100%)

Tulipa (0%)

Calla (0%)

Anthurium (0%)

- 38 -

Jiná (0%)

Upravené Ĝezané kvČtiny nejvíce nakupují ženy od 30 do 60 let. PĜekvapivČ muži od 30 do 60 let nenakupují upravené kvČtiny vĤbec. Jaké vČkové kategorie nejvíce nakupují upravené Ĝezané kvČtiny? Ženy do 30 let

Ženy od 30 do 60

Muži do 30 let

Muži od 30 do 60

(22,22%)

let (66,67%)

(11,11%)

let (0%)

Podle prodejcĤ zákazníci nejþastČji kupují upravené kvČtiny k MDŽ, dni matek, svátkĤm, narozeninám, svatbám a pohĜbĤm (77,78%). K jakým pĜíležitostem zákazníci nejþastČji nakupují upravené Ĝezané kvČtiny? MDŽ, den matek, svátky, narozeniny,

Velikonoce,

svatby, pohĜby

Vánoce (11,11%)

Valentýn (11,11%)

(77,78%)

- 39 -

Svatba (0%)

5 DISKUZE Z výsledkĤ práce bylo zjištČno, že potisk na okvČtní plátky rĤží nemá vliv na trvanlivost kvČtĤ ve váze. Tudíž barvy, které se používají na tisk okvČtních plátkĤ, neobsahují žádné látky, které by snižovaly životnost Ĝezaných kvČtin ve váze. To souhlasí s tvrzením spoleþnosti speaking roses. Podle kvČtinových prodejcĤ lidé o mluvící rĤže nemají zájem, ale podle mého prĤzkumu je opak pravdou. NejvČtším problémem je velmi malá informovanost zákazníkĤ o existenci mluvících rĤží. PĜi vČtší propagaci a rozšíĜení takto upravených kvČtin v prodejnách, by více než polovina dotazovaných mČla o takové kvČtiny zájem, pĜedevším ke zvláštním pĜíležitostem jako je den zamilovaných nebo mezinárodní den žen. Prodejny s kvČtinami nabízí nejvíce dlouhotrvající kvČtiny, které dováží z Holandské burzy. PĜi rozšíĜení sortimentu o novinky v úpravách kvČtin, by podle mého názoru získaly vČtší návštČvnost i prodejnost. Mluvící rĤže jsou k dispozici na internetových stránkách, ale napĜíklad starší zákazníci nemají pĜístup k internetu a myslím, že by také rádi uvítali tuto novinku na trhu. VČĜím, že postupem þasu se takové novinky dostanou na þeský trh ve vČtším množství, aby se uspokojila potĜeba nároþných zákazníkĤ. Podle internetových zdrojĤ se zvyšuje poþet mužských zákazníkĤ. Toto tvrzení se s mým dotazníkovým prĤzkumem neshoduje. Jako vysvČtlení bych uvedla, že v dnešní dobČ již existují internetové obchody, kde si muži objednají kvČtiny, které chtČjí, a tak nemusí osobnČ do prodejny. KvČtiny jsou totiž snad jediným zbožím, které lze vybírat pouze oþima. Jako nejžádanČjší kvČtinou v prĤzkumu zvítČzily rĤže. To se shoduje se stavem na holandské kvČtinové burze, kde rĤže obsazují první místo v žebĜíþku nejprodávanČjších Ĝezaných kvČtin. V literatuĜe se uvádí, že zpĤsob barvení, pomocí nasávání barev nezkracuje trvanlivost a kvČty mohou vydržet i déle, než bez obarvení. Tato skuteþnost nesouhlasí s mým pokusným hodnocením. KvČty sice mČly dlouhou trvanlivost, ale nevydržely déle, než kvČty neobarvené, což si vysvČtluji odlišným druhem barvy, než uvádí literatura. Díky pozorování barvených kvČtin se ukázalo jako nejlepší zpĤsob barvení inkoustem a potravináĜským barvivem. Barvením kvČtin se zabývá holandská spoleþnost happy Roses, bohužel metoda barvení spoleþnosti happy Roses je výrobním tajemstvím, a proto nemĤžu srovnat metodiku mé bakaláĜské práce s jejich. Rozdíl je urþitČ ve speciální barvČ urþené pĜímo k výrobČ duhových kvČtin. Roztoky s tČmito - 40 -

pĜípravky nemají zásadní vliv na trvanlivost ve váze, takže by bylo možné je používat v praxi. Roztok s modrou skalicí jsem zvolila, jelikož mi to bylo doporuþeno prodejcem kvČtin, který barví rĤže modrou skalicí. V mém pokusu se roztok s modrou skalicí nezdaĜil, což si vysvČtluji vysokou dávkou tohoto pĜípravku.

- 41 -

6 ZÁVċR BakaláĜská práce se vČnuje problematice úprav Ĝezaných kvČtin a jejich následné trvanlivosti. V práci byla pokusnČ zhodnocena metoda úpravy kvČtin, a to potiskem okvČtních plátkĤ rĤží, kde se na Ĝezaných rĤžích odrĤdy Vanilla Sky hodnotil vliv úpravy metodou firmy Floral Effect na zmČnu životnosti ve váze. Pokusné hodnocení trvalo 8 dní, pĜiþemž mi vyšlo, že potisk nemá vliv na trvanlivost Ĝezaných kvČtin. Nejlépe však dopadly rĤže bez potisku a bez listĤ, které mČly nejdelší trvanlivost, což souvisí se zmenšením listové plochy. Další þástí bylo pokusné hodnocení zmČny barvy u karafiátu (Dianthus standard ´White Liberty´) a následná výdrž ve váze. Pro barvení byly zvoleny 3 metody, a to konkrétnČ pĜípravky obsahující modrou barvu: inkoust, potravináĜské barvivo a modrá skalice. Ve výsledcích dopadl nejlépe roztok se 3 gramy inkoustu. Naopak nejhĤĜe dopadl roztok s modrou skalicí, ve kterém kvČtiny vadly již tĜetí den. PotravináĜské barvivo dopadlo nejlépe až v druhém pokusu, kdy ho bylo vČtší množství než v barvení pĜedchozím. KromČ

pokusného

hodnocení

byl

vykonán

i

dotazníkový

prĤzkum

o informovanosti zákazníkĤ a pĜístupu prodejcĤ k úpravám Ĝezaných kvČtin. Výsledkem prĤzkumu byly získány informace potĜebné pro vyhodnocení. V prĤzkumu se ukázalo, že veĜejnost není informována o novinkách možnostech úprav Ĝezaných kvČtin, ale chtČli by se s takovými úpravami seznámit, pĜípadnČ koupit. Mluvící rĤže by koupili napĜ. ke sv. Valentýnu, za cenu v rozmezí od 50 do 100 Kþ. Prodejci kvČtin v ýeské republice nejvíce nabízejí jako novinkový trend dlouhotrvající kvČtiny, které jsou dovážené z Holandska a jsou na trhu již pár let známé. Podle prodejcĤ je vČtšina zákazníkĤ konzervativních a v jejich nákupu pĜevažují klasické kvČty, zejména rĤže. Naproti tomu, že zákazníci vyžadují novinky, prodejci kvČtin novinky, jako napĜ. mluvící rĤže ve svém sortimentu nemají.

- 42 -

7 SOUHRN A RESUMÉ 7.1 Souhrn BakaláĜská práce se zabývá možnostmi úprav Ĝezaných kvČtin. V teoretické þásti se mĤžeme doþíst, že se prodej Ĝezaných kvČtin na þeském trhu zvyšuje. NicménČ vČtšina Ĝezaných kvČtin je k nám dovážena a s nimi také novinky svČtového trhu jako jsou mluvící rĤže, duhové kvČtiny nebo modré rĤže. Praktická þást je zamČĜena na úpravy kvČtin, a to barvení a potisk okvČtních plátkĤ a jejich následná trvanlivost v porovnání s kvČty neupravenými. Dotazníkový prĤzkum je zamČĜen na informovanost veĜejnosti a prodejcĤ kvČtin o upravených Ĝezaných kvČtech. Klíþové slova: Ĝezané kvČtiny, úpravy, kvČtinový prĤmysl

7.2 Resumé This thesis deals with the possibility of modifying cut flowers. In the theoretical part, we read that the sale of cut flowers on the Czech market increases. However, most cut flowers is imported in them as well as news of the world market such as speaking roses, iridescent blue flowers or roses. The practical part is focused on arranging flowers, and dyeing and printing of petals and their subsequent life compared to unmodified flowers. The questionnaire survey focuses on public awareness and sales of modified flowers cut flowers. Keywords: cut flowers, arrangements, floral industry

- 43 -

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literární zdroje: 1) CHLOUPEK, O. Genetická diverzita, šlechtČní a semenáĜství. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1566-2. 2) GOLIÁŠ, J. Skladování a zpracování I.: základy chladírenství. 1. vyd. Brno: Vysoká škola zemČdČlská, 1980, 158 s. ISBN 80-7157-229-221996. 3) GRAMAN, J.; ýURN, V. ŠlechtČní rostlin: (obecná þást). 1.vyd. ýeské BudČjovice: JU ZF, 1997, 133 s. ISBN 80-7040-255-5. 4) GRINER, Ch. Floriculture: designing. 3rd ed. Albany: Delmar Thomson Learning, c2011, xxii, 423 p. ISBN 14-354-8935-7. 5) HEINRICHS, F. International Statistics Flowers and Plants 2004. AIPH, and Union Fleurs, Eds. (2005). Institut für Gartenbauökonomie der Universität Hannover. 6) JEDLIýKOVÁ, R. Floristický design: uþebnice floristické školy v Hradci Králové. Hradec Králové: Mistrovská škola floristiky, 2007. 7) JÍLEK, A. Floristika: odborný þasopis pro floristy a kvČtináĜe. Praha: Profi Press, 2011, þ. 4. 8) KINDELMANNOVÁ ŠEBESTOVÁ, H. Floristika: odborný þasopis pro floristy a kvČtináĜe. Praha: Profi Press, 2012, þ. 4. ISSN 12 12 37 81. 9) KINGSBURY, Noe l. *Hybrid: the history and science of plant breeding*. Chicago: University of Chicago Press, 2009, xiv, 493 p. ISBN 02-264-3704-3 10) KLEýKOVÁ, J. Floristika: odborný þasopis pro floristy a kvČtináĜe. Praha 2: Profi Press, 2012, roþ. 2012, þ. 1. ISSN 12 12 37 81. 11) KOPEC, K. Péþe o jakost Ĝezaných kvČtĤ. 1. vyd. Brno: MZLU, 1998. ISBN 807157-308-6. 12) KUġKOVÁ, T. Velká kniha sušených rostlin. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008, 206 s. ISBN 978-80-7360-772-2. 13) Omzet snijbloemen total. Bloemisterij. 2010, 64, 23, s 72-73. 14) PRESOVÁ, R., MILOSTNÁ, L. Obchodní bilance zahraniþního obchodu ýeské republiky s kvČtinami. Agrární perspektivy XIV – znalostní ekonomika. 2005. sv. 1, s. 244-249. ISBN 80-213-21372-2. - 44 -

15) RUDNICKI, R. M., NOWAK, J.: K trvanlivosti Ĝezaných kvČtin; Zahradnictvo; 11/1986. 16) SKALSKÁ, E. KvČty ve váze stále svČží. 1. vyd. Praha: Brázda, 1992. ISBN 80209-0219-8. 17) SKALSKÁ, E. PosklizĖové ošetĜení Ĝezaných kvČtĤ. PrĤhonice: OBIS, 1988, 73119 s. 18) Tisková zpráva: Novinka mezi reklamními pĜedmČty: kvČtiny, kterými lze Ĝíci cokoliv. Praha, 2012. 19) TOŠOVSKÁ, M.; BUCHTOVÁ, I. Situaþní a výhledová zpráva okrasné rostliny: prosinec 2011. TČšnov, 2011. ISBN 978-80-7084-984-2. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/139963/OKRASNE_ROSTLINY_12_2011.pdf 20) VEEN, H. a J. H. M. OVERBEEK. The Action of Silver Thiosulphate in Carnation Petals. *Biochemical and Physiological Aspects of Ethylene Production in Lower and Higher Plants*. Dordrecht: Springer Netherlands, 1988, s. 109-117.

Webové stránky a þlánky online: 21) CSIRO. World´s first blue rose. Csiro plant industry [online]. 2005 [cit. 201304-27]. Dostupné z: http://pdfdownloadfree.net/?pdfurl=1qeXpurpn6WihSUpOGumKinh8Pe6NHYj9iQ2NLg59qVz9Hh1JbX49vKkq3cqKWgl9OHpKwmaSih9jm3d6ulaTk3OOd2djd2tSe096d2s_h0tib1d_R2duU4KSi6KLW2dO Hp-w 22) ýERVENKOVÁ, Renáta. O Ĝezaných kvČtinách trochu jinak... Ekologické centrum Kralupy nad Vltavou [online]. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.eckralupy.cz/clanky.php?page=ferove_kvetiny 23) HORÁK, JiĜí. ýeši kupují stále více kvČtin, domácím pČstitelĤm, ale konkuruje dovoz. In: ýeská televize[online]. 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/174451-cesi-kupuji-stale-vicekvetin-domacim-pestitelum-ale-konkuruje-dovoz/?mobileRedirect=off 24) HOUSER, Pavel. O GMO s Jaroslavem Petrem (1): modrá rĤže. Science world [online]. 2012 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z:

- 45 -

http://www.scienceworld.cz/biologie/o-gmo-s-jaroslavem-petrem-1-modra-ruze1914/ 25) KREMPOVÁ, N. Jak vzniká nová kytka. Novinky.cz [online]. 2009 [cit. 201305-02]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/161952-jak-vznikanova-kytka.html 26) NEHASILOVÁ, Dana. Kvalita Ĝezaných a hrnkových kvČtin a okrasné zelenČ. Agronavigator.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=94&ch=1&typ=1&val=119652 27) Rainbow roses are extra special flowers for the extra special people in your life. Holidays and Parties [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://holidays.thefuntimesguide.com/2009/01/rainbow_roses.php 28) SIEG, Klaus. Der Mann fürs Bunte. In: Happy-roses.com [online]. 2008 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.happyroses.com/fileadmin/images/Nieuws/2008/16_14_Feb_WKH_HP_16.pdf 29) TULIPA PRAHA. Jak funguje nejvČtší kvČtinová burza v Aalsmeeru. Decostyle [online]. 2011 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.decostyle.cz/?p=252 30) V japonských kvČtináĜstvích budou k mání modré rĤže. Ihned.cz [online]. 2009 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1-38749930-v-japonskychkvetinarstvich-budou-k-mani-modre-ruze 31) Vliv obohacování CO2 na rostliny. In: Agrotherm [online]. 2013 [cit. 2013-0430]. Dostupné z: http://www.agrotherm.cz/clanek/pdf/1.4.pdf

- 46 -

9 PěÍLOHY 9.1 Seznam pĜíloh Obrázek þ. 1: Potisk rĤží ve firmČ Floral Effect Obrázek þ. 2: Tisk rĤže Obrázek þ. 3: PotištČné rĤže Obrázek þ. 4: Druhý den pozorování: rĤže s potiskem, bez listĤ Obrázek þ. 5: Druhý den pozorování: rĤže s potiskem, s listy Obrázek þ. 6: Druhý den pozorování: rĤže bez potisku, bez listĤ Obrázek þ. 7: Druhý den pozorování: rĤže bez potisku, s listy Obrázek þ. 8: ýtvrtý den pozorování: rĤže s potiskem, bez listĤ Obrázek þ. 9: ýtvrtý den pozorování: rĤže s potiskem, s listy Obrázek þ. 10: ýtvrtý den pozorování: rĤže bez potisku, bez listĤ Obrázek þ. 11: ýtvrtý den pozorování: rĤže bez potisku, s listy Obrázek þ. 12: Šestý den pozorování: rĤže s potiskem, bez listĤ Obrázek þ. 13: Šestý den pozorování: rĤže s potiskem, s listy Obrázek þ. 14: Šestý den pozorování: rĤže bez potisku, bez listĤ Obrázek þ. 15: Šestý den pozorování: rĤže bez potisku, s listy Obrázek þ. 16: Osmý den pozorování: rĤže s potiskem, bez listĤ Obrázek þ. 17: Osmý den pozorování: rĤže s potiskem, s listy Obrázek þ. 18: Osmý den pozorování: rĤže bez potisku, bez listĤ Obrázek þ. 19: Osmý den pozorování: rĤže bez potisku, s listy Obrázek þ. 20: Druhý den pozorování: inkoust 1 g Obrázek þ. 21: Druhý den pozorování: inkoust 3 g Obrázek þ. 22: Druhý den pozorování: potravináĜská barva 1 g Obrázek þ. 23: Druhý den pozorování: potravináĜská barva 3 g Obrázek þ. 24: Druhý den pozorování: modrá skalice 1 g Obrázek þ. 25: Druhý den pozorování: modrá skalice 3 g Obrázek þ. 26:Druhý den pozorování: þistý vzorek Obrázek þ. 27: ýtvrtý den pozorování: inkoust 1 g Obrázek þ. 28: ýtvrtý den pozorování: inkoust 3 g Obrázek þ. 29: ýtvrtý den pozorování: potravináĜská barva 1 g Obrázek þ. 30: ýtvrtý den pozorování: potravináĜská barva 3 g - 47 -

Obrázek þ. 31: ýtvrtý den pozorování: modrá skalice 1 g Obrázek þ. 32: ýtvrtý den pozorování: modrá skalice 3 g Obrázek þ. 33: ýtvrtý den pozorování: þistý vzorek Obrázek þ. 34: Šestý den pozorování: inkoust 1 g Obrázek þ. 35: Šestý den pozorování: inkoust 3 g Obrázek þ. 36: Šestý den pozorování: potravináĜská barva 1 g Obrázek þ. 37: Šestý den pozorování: potravináĜská barva 3 g Obrázek þ. 38: Šestý den pozorování: modrá skalice 1 g Obrázek þ. 39: Šestý den pozorování: modrá skalice 3 g Obrázek þ. 40: Šestý den pozorování: þistý vzorek Obrázek þ. 41: Osmý den pozorování: inkoust 1 g Obrázek þ. 42: Osmý den pozorování: inkoust 3 g Obrázek þ. 43: Osmý den pozorování: potravináĜská barva 1 g Obrázek þ. 44: Osmý den pozorování: potravináĜská barva 3 g Obrázek þ. 45: Osmý den pozorování: þistý vzorek Obrázek þ. 46: Barvené chryzantémy Obrázek þ. 47: Barvené karafiáty Obrázek þ. 48: Detail kvČtu þ. 1 Obrázek þ. 49: Detail kvČtu þ. 2 Obrázek þ. 50: Dotazník þ. 1 Obrázek þ. 51: Dotazník þ. 2

- 48 -