Mendelova Univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
SKLO V EXTERIÉRU A JEHO UPLATNĚNÍ V ZAHRADNĚ ARCHITEKTONICKÉ TVORBĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce: Barbara Krátká Adámková
Vypracovala: Kateřina Dusová
Lednice 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Sklo v exteriéru a jeho uplatnění v zahradně architektonické tvorbě jsem vypracovala samostatně a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu a podkladové materiály, ze kterých jsem čerpala v seznamu literatury. Souhlasím, aby byla práce uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici dne
Podpis
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Barbaře Krátké- Adámkové, PhD. za trpělivé vedení, umělci Ivanu Novotnému za drahocenné informace, čas a možnost navštívení jeho sklárny, a také mé rodině a blízkým za podporu a pochopení.
OBSAH: 6.5 7
Použití skla v České Republice ............................................................................................... 20
8
Použití skla v zahraničí ........................................................................................................... 23
1
Úvod ....................................................................................................................................... 3
2
Cíl práce .................................................................................................................................. 3
8.1
3
Metodika práce ....................................................................................................................... 3
9
4
Historický vývoj sklářství.......................................................................................................... 4
9.1
4.1
Umělecké předměty ........................................................................................................... 19
Srovnání českých a zahraničních realizací ........................................................................... 26 Praktická část- Zahradně architektonické řešení použití skla v exteriéru ................................ 27 Charakteristika území ......................................................................................................... 27
Sklářství v Čechách a na Moravě ........................................................................................... 4
9.1.1
Základní údaje ................................................................................................................. 27
Sklo- Analytická část ................................................................................................................ 7
9.1.2
Přírodní podmínky .......................................................................................................... 28
5.1
Obecná charakteristika ......................................................................................................... 7
9.1.3
Historické souvislosti ...................................................................................................... 28
5.2
Vlastnosti skla....................................................................................................................... 7
9.1.4
Popis současného stavu .................................................................................................. 29
5.2.1
Fyzikální vlastnosti ............................................................................................................ 8
9.1.5
Východiska pro návrh řešení ........................................................................................... 29
5.2.2
Mechanické vlastnosti....................................................................................................... 8
9.2
5.2.3
Optické vlastnosti ............................................................................................................. 9
10 Závěr ..................................................................................................................................... 31
5.3
Technologie výroby a zpracování skla ................................................................................... 9
11 Souhrn .................................................................................................................................. 32
5.4
Druhy skla .......................................................................................................................... 10
12 Resume ................................................................................................................................. 32
5.4.1
Dělení dle chemického složení ........................................................................................ 10
13 Seznam použité literatury...................................................................................................... 33
5.4.2
Dělení dle tvarování skla ................................................................................................. 11
14 Seznam obrázků .................................................................................................................... 34
Limity použití skla v exteriéru ............................................................................................. 11
15 Seznam příloh ....................................................................................................................... 35
5
5.5 5.5.1
Nevýhody použití ............................................................................................................ 11
5.5.2
Výhody použití ................................................................................................................ 11
6
Formy použití skla v exteriéru ................................................................................................ 12
6.1
Pochozí skla ........................................................................................................................ 13
6.2
Vertikální stěny .................................................................................................................. 14
6.3
Skleněné stavby.................................................................................................................. 15
6.4
Vodní prvky ........................................................................................................................ 17
Charakteristika navrhovaného řešení ................................................................................. 30
2 Cíl práce
1 Úvod
Cílem této práce je představit sklo jako atraktivní materiál, použitelný nejen k výstavbě budov,
Pokud chceme se sklem pracovat a chápat jeho genialitu, je nutné jej znát, rozumět mu a
ale i jako umělecký element. Po prostudování odborné literatury, je poukázán vliv historie na
chápat do posledního detailu. Mistři skláři se nestali mistry ze dne na den. Museli ujít dlouhou
současné použití skla. Dále pak jeho obecná charakteristika, a vlastnosti, tolik důležité v rámci
cestou za poznáním, aby mohli vykonávat tak extrémně fyzicky náročné a přesto tak ušlechtilé
řešení využití v exteriéru. Hledáním vhodných měřítek jsou stanovena omezení a možnosti skla
řemeslo. Je nutné znát úplný prapočátek, než se sklo stane sklem. Je nutné zajít až hluboko do
v zahradně architektonické tvorbě.
historie, abychom správně pochopili proč je sklo tak ceněné a krásné. Nebyla to jednoduchá cesta
Důležitou součástí je porovnání využití tohoto materiálu v České republice a v zahraničí. Jaké
a muselo uplynout mnoho let, aby došlo do podoby, v jaké jej známe nyní. Sklo je naprosto
jsou rozdíly, možnosti, omezení, nároky a samozřejmě design. Vše je zdokumentováno
dokonale ušlechtilý materiál stvořený z mnoha surovin. Je součástí běžného dne každého z nás.
fotografiemi.
Míjíme jej, aniž bychom si uvědomovali jeho neskonalou krásu a podstatu.
Na základě výše zmíněného je závěrem vypracována studie s použitím skla v exteriéru.
Použití skla v zahradně architektonické tvorbě je doposud stále opomíjenou oblastí. Následující práce představuje sklo jako materiál, o kterém by se mělo uvažovat v rámci použití do exteriéru.
3 Metodika práce
Každý zahradní architekt by měl věnovat pozornost zajímavým materiálům a jejich použití. Měl
Po prostudování odborné literatury a dalších zdrojů byla vypracovaná rešerše zvlášť pro
by hledat nové nebo netradiční způsoby řešení. Sklo je pro tuto disciplínu ideální adept. Není
teoretickou a zvlášť pro analytickou část. Jednotlivé kapitoly se věnují problematice skla od jeho
jednoduché s ním pracovat, o to více náš potěší výsledek práce, který rozhodně nebude v žádném
objevení až po současnost, jeho vlastnostmi, možnosti použití a v neposlední řadě realizacemi.
případě fádní.
Jsou vyzvednuta specifika a vlastnosti důležité pro použití skla v zahradně architektonické tvorbě. V analytické části jsou zdokumentovány realizace v České republice a v zahraničí s jejich následným srovnáním. Neopomenutelným příspěvkem je konzultace s odborníkem panem Ivanem Novotným v jeho soukromé sklárně v Železném Brodu. Na závěr je vypracovaná studie s použitím skla v exteriéru.
3
Historie českého sklářství sahá až do 2. tisíciletí před naším letopočtem, kdy v “rámci
4 Historický vývoj sklářství
výměnného obchodu přinesli první skleněné kuličky obchodníci až z Blízkého východu“
Není známo, kde přesně bylo sklo objeveno, kým vynalezeno. Existuje mnoho sporných
První sklo na našem území tavili v roce 2300 př. n. l. Keltové.
důkazů a domněnek a výkladů starodávných textů, které by mohly odpovídat vizuálu skla. Údajně už ve starověkém Egyptě se sklo vyrábělo hutnicky. Mohli jej objevit při zpracování kovových
Hojnost dříví a potaše umožnila hlavně sklárnám v jižních Čechách vyráběti sklo velmi čisté a bílé.
zbraní, kdy objevili sklovinu a pokoušeli se ji samostatně vyrobit. Dalšími vzpomínkami na výrobu
Tehdejší skláři byli ostatně přesvědčeni, že dříví z českých lesů je nejen pro ně dobrým stavivem a
skla jsou prastaré duchovní texty, kde se tu a tam objeví drobná zmínka o hmotě nebo o náčiní ze
výtečným palivem, ale hlavně že popel z něho je při výrobě skla nepostradatelným, a že bez něho
skloviny. Ať už to byl král Šalamoun, apoštol sv. Jan nebo vykladači Koránu všichni hovořili o hmotě
by se tak pěkné sklo nevyrobilo. Sklářství bylo nazýváno uměním našich lesů. 3
vznešené jako zlato a čiré jako horské bystřiny. Mnozí se domnívají, že historické texty hovoří o
První zmínky o použití skla v exteriéru sahají do roku 1162, kdy bylo zavedeno prosklení oken
drahých kamenech, jiní tvrdí, že jsou to první zmínky o skle. Postupem času se sklo začalo vyrábět
technikou vitráží. Je to hraniční disciplína mezi interiérem a exteriérem. Jedná se o skelnou
hrnčířskou formou, na kterou o mnoho let později navázalo foukání skla. Spousta historiků se
mozaiku v této době nejčastěji používanou v církevních stavbách vyskládanou do obrazců světců
domnívá, že výroba skla pokračovala a pohybovala se zároveň s výrobou keramiky. Tvrdí se, že
nebo biblických výjevů. Z roku 1276 existuje doklad o skleněných oknech na chrámu sv. Víta na
Židé, kteří se naučili zpracovávat sklo, jako otroci ve starověkém Egyptě, přinesli vědění tohoto
Pražském hradě.
umění do Palestiny, odkud se šířilo dál. „Starý římský spisovatel Plinius vypráví sice, že to byli Feničané. Chtěli prý na písčitém pobřeží uvařiti oběd a poněvadž neměli žádný kámen po ruce, dali pod kotel ledek, který vezli na lodi. A v ohni prý se jim utavilo z ledku a písku sklo. Je to ovšem jen pověst."1 Tuto pověst zaznamenal i jiný dějepisec té doby Josephus Flavius. První zmínky o výrobě tvrdého a nekřehkého skla máme již ze středověku. Vývoj sklářství postupoval v jednotlivých zemích nestejně. Doby, kdy byli nejlepšími skláři Němci a Angličané, vystřídalo období, kdy prim ve sklářském umění získali Češi a na pomyslném trůně nejlepších sklářů se udrželi po několik století.
4.1 Sklářství v Čechách a na Moravě "Naše sklo proslavilo nejvíce české jméno v cizině a není snad na celém světě místa, kam by nebylo již české sklo proniklo. Je to jedna z věcí, kterými vynikáme nad cizinou. České sklo se dostalo do lichotivého sousedství perských koberců, čínského porcelánu a podobných krásných
Obr. 1 Vitráž v katedrále sv. Víta na Pražském Hradě
světoznámých věcí. Přišlo k nám sice z okolních zemí, bylo však u nás tak zdokonaleno, že daleko předčilo i cizinu.“2
1
Bárta J: Náčrt k dějinám českého skla. Sklářské rozhledy, 11, 1934, č. 5, s. 65
2
Bárta J: Náčrt k dějinám českého skla. Sklářské rozhledy, 11, 1934, č. 5, s. 65
3
BRADÁČ - NEŽÁRECKÝ, Josef. Sklo - dějiny, výroba, zpracování. Praha 8, Péčí technicko- hospodářské jednoty: Prometheus, Praha, 1945. Knihovna Nové práce: svazek, 32.
4
Až do 18. století skláři nebyli schopni vyrobit desku, která by zasklila celé okno. Do tohoto
přes krizi v 19. století až po současné vznešené využití. Pro pochopení významu celého českého
období jsou využívána skla cylindrová nebo foukaná, v Čechách v té době nazývaná též
sklářství je důležité ještě poohlédnout se k minulosti 19. století a mezi válečné tvorby, která
„průhledová kolečka“ nebo „terčíky“. Technika cylindrového skla byla dovezena do Čech z Anglie.
významně ovlivnila další vývoj.
Díky kvalitnějšímu dřevu a písku nedosáhlo zahraniční sklo takové kvality jako u nás.
I když si sklářství zachovalo poměrně nejlepší úroveň z tzv. uměleckého průmyslu, nemohlo zůstat stranou všech proměn a protikladů, kterými se 19. století vyznačuje. V tomto období modernizace, zanikají staré sklářské dílny a výroba se posouvá z lesů blíže k železnicím a blíže k průmyslu. V tomto období je také veliký zájem o průmyslovou výrobu skla, kdy se tento materiál stává nejen výsadou bohatých, ale i díky pásové výrobě také součástí prakticky každé domácnosti. Krásné vzory, kterými se čeští skláři pyšnili, začaly pomalu upadat v zapomnění. Proti takové výtvarné šedosti se postavila řada uvědomělých umělců architektů a vykrystalizoval tak nový směr – secese. Základní myšlenkou tohoto směru je, aby se ve tvaru věcí obrážel jejich účel, vlastnosti materiálu a technika a aby ornament a tvar byly odvozeny z přírodního nebo geometrického tvaru.
Obr. 3 Výroba cylindového skla
Tyto rozmanité tvary měly být na konci století protikladem rostoucím strohým technologickým
Obr. 2 Výroba cylindrového skla druhá fáze
vymoženostem. V tomto období také vzniká nový styl, dodnes obdivovaný na celém světě z dílen J.C.Tiffanyho. V roce 1900 se čeští skláři účastnili mezinárodní výstavy v Paříži, kde sklárna České sklo bylo vyráběno z písku a jeho roztavením s potaši. Písek se získával rozdrcením
z Klášterského mlýna získala nejvyšší ocenění Grand prix.
křemene a potaš z vyluhování popele hlavně bukového dřeva. Potaš (jiným názvem salajka nebo draslo), byl nečistý uhličitan draselný, který se vyčistil a zpracoval převážně pro potřebu sklářských
Inter arma silent musae- mezi zbraněmi múzy mlčí, a to platí o inspiraci českého sklářského
hutí. K získání 1kg potaše bylo zapotřebí 1000 kilogramů dřeva, kromě již zvýšeného bukového se
umění. Vlastně ani po první světové válce nebyla uměleckému sklu věnována dostatečná
pálilo i chrastí a pařezy. Tato potřeba měla za následek rychlého ubývání lesů a tak císař Maxmilián
pozornost. Důležitější byly levné věci denní potřeby. Brzy však přišla touha po novém uměleckém
I. vydal dekret na zrušení a zavření českých skláren. Jestli tomu všichni uposlechli to již historie
směru, po nových věcech, po novém životě. Sklo se dostalo k veřejnosti ve formě bižuterie, kdy
nepraví. Jako náhražka za bukové dřevo bylo doporučeno používat uhlí. Takto zpracované sklo bylo
vzniká významný okruh: Železný Brod- Turnov- Jablonec. Začínají spolupracovat skláři, výtvarníci i
tuhé a ne tak jemné jako benátské, které bylo mnohem snazší dále upravovat. Krása českého skla
architekti. Nutno uznat, že ačkoliv se výroba skla přizpůsobovala vkusu spotřebitelů, a tomu, co si
nabyla teprve dalším zpracováním. Do směsi byl přidán vápenec a tím začala cesta ke křišťálovému
mohly dovolit dělnické rodiny, střední vrstva a bohatá buržoazie, byl to přesto dobrý skokanský
sklu. Tento pojem pochází z dob Rudolfa II., kdy se sklo stalo vítanou náhražkou pravých křišťálů.
můstek, který pomohl československému sklu dostat se opět na celosvětové výslunní. Významnou
Tato skla byla broušena stejně jako drahý kámen a tak vzniklo celosvětově uznávané broušení skla.
události je otevření uměleckoprůmyslové školy v Praze pod odborným vedením profesora Josefa
Předním průkopníkem českého sklářství byl Kašpar Kittel, který se staral, aby sklo bylo čisté
Drahoňovského. Ve dvacátých a třicátých letech je první rozlet výroby a praktického využití
a bílé. Píše se rok 1680 a tento mistr sklářství odjel do Benátek, aby pronikl do taje benátského
plochého stavebního skla a skleněných tvárnic. To se nejvíce uplatňovalo ve funkcionalistické
skla. Svoje poznatky po návratu do českých zemí zužitkoval a dal tak vzniku velkolepému českému
architektuře. Čímž se sklo dostává do exteriéru. V tomto období dále vznikají monumentální
obchodu se sklem. V tomto období je české sklo zásluhou J.K. Kittela známé po celém světě.
umělecká díla ze skla- vitraje a mozaiky. Nové české umělecké i stavební sklo bylo úspěšné na
Mnoho jeho následovníků kráčelo ve stopách krásy českého skla. Od vynálezců křídového skla, 5
mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži roku 1925 i na světových výstavách v Bruselu
Další novinkou této doby je plavené sklo (float), které je vyráběno podle anglické licence nejen pro
roku 1935 a v Paříži roku 1937.
skleněné fasády domů, ale také pro automobilky. Na celosvětové výstavě byla prezentována Skleněná fontána (Obr.4), která, ač původně byla vytvořena pro interiér, stála několik let i
Rozletu zabránila druhá světová válka a hospodářská krize. Další nebezpečí byl nastupující
v exteriéru. V současné době byla převezena do technologického muzea v Praze. Po převratu
fašismus. V říjnu 1938 odstoupilo Československo na základě dohody předních evropských
v roce 1968 mnoho významných umělců uteklo do exilu, jako například Milan Votruba nebo Jan
mocností s Hitlerem své pohraničí. Mnichovskou dohodou byl zasazen smrtelný úder infrastruktuře českého průmyslu.4 Toto období je označováno jako nejhlubší krize českého sklářství. Odtržením tzv. Sudet ztratilo Československo všechny podniky vyrábějící láhve a obalové sklo, čtyři podniky na ploché a tabulové sklo, z třiceti devíti velkých podniků na duté a lisované sklo zůstalo v zabraném území třicet pět, stejně jako třicet podniků vyrábějících lustry a osvětlovací sklo a 160 větších i menších producentů surového jabloneckého kompozičního skla.“5 Po druhé světové válce byla česká sklářská kultura ohrožena, protože spousta sklářských mistrů byli Němci (kteří byli skoro všude odsunuti zpět do Německa). Skupiny bez mistrů byly značně oslabeny. Jsou známy případy, kdy v dílnách v jižních Čechách svého mistra ukryli, aby mohl zůstat se svojí rodinou, svými učni a příteli. Takových případů není mnoho, ale mistrem se nestane člověk ze dne na den. Je potřeba velikých znalosti a dovedností. A tito lidé se těšili velikému respektu. V tomto období vznikají v Železném Brodě první tavené skleněné plastiky a v Novém Boru další skleněné objekty srovnatelné se sochami a obrazy. Dalším velikým zlomem v historii sklářství přinášejí 50. léta 20. století, kdy se začínají vyrábět
Obr. 5 Skleněná fontána, Brusel 1958
skleněné plastiky již ve velkém. Světová výstava v Bruselu EXPO 58 byla důkazem o mimořádnosti českého sklenářského umění. Zasloužilo se o to použití nových technologií, které se používali při výrobě taveného křemene a čediče, dále nekonečného skleněného vlákna a pěnového skla. Zde české sklo zcela vynikalo nad světovou konkurencí. Tato událost byla velmi důležitým mezníkem té doby. A to z mnoha důvodů. Například do té doby čeští skláři neměli možnost se v západních zemích prezentovat. Českoslovenští umělci zde vyhráli hlavní cenu- Grand prix. S výstavou EXPO 58 se pojí pomyslný počátek tradice sklářské tvorby jako svébytného výtvarného umění. V této době vznikají nové technologie pro výrobu skel, kromě již výše zmíněného, které bylo prezentované na výstavě, tak netradiční optická skla, ohnivzdorná skla, SIMAX (čirá, tvrdá, boritokřemičitá skla). 4
Glass history [online]. 2009 [cit. 2013-04-7]. Dostupné z: http://www.glasshistory.cz/2012/09/05/langhammerantonin/ 5 Glass history [online]. 2009 [cit. 2013-04-7]. Dostupné z: http://www.glasshistory.cz/2012/09/05/langhammerantonin/ Obr. 4 Československý pavilon v Bruselu 1958
6
Adam.
5 Sklo- Analytická část 5.1 Obecná charakteristika
Dvacáté století je ve znamení využití skla jak v ateliérové tak architektonické tvorbě. Důležitými fragmenty doby je hra světla a stínu, hra barev, použitých přidaných materiálů- jako
Sklo je v technickém slova smyslu amorfní anorganická látka, která vzniká tavením vhodných
například kámen, kov, dřevo, pálená hlína. Mezi významné umělce té doby patří pan Stanislav
surovin a následným řízeným ochlazením. To znamená, že tuhnutí v tomto případě nastává
Libeňský a Jaroslava Brychtová. Tento pár je legendou českého umění ve světovém měřítku. Oba
plynulým růstem viskozity až na tak vysokou hodnotu, že se látka zdá na venek pevnou. 7 Skelný stav tedy vzniká plynulým přechodem ze stavu kapalného do stavu pevného. Rozdíl je
přispěli významným osobním vkladem k formování vývoje moderního uměleckého skla a měli
v tom, že ostatní látky během ochlazování krystalizují.
veliký vliv na to, že tzv. skleněná plastika patří v současnosti k nejznámějším reprezentantům českého výtvarného umění v zahraničí.6
Skelná látka postrádá pravidelnou, symetrickou a periodicky uspořádanou strukturu uspořádání základních stavebních jednotek na delší vzdálenosti.
Díky znalosti historického vývoje sklářství se můžeme dozvědět a poučit jak dlouhý a
Sklo vytváří celá řada anorganických látek. Z chemického hlediska jsou běžná skla tuhým
komplikovaný byl jeho vývoj, než dosáhl současných kvalit. Je velice zajímavé a poučné pročítat si
roztokem různých křemičitanů sodných, draselných, vápenatých, případně olovnatých nebo
zápisy starých mistrů, kteří se dělí o své znalosti a zkušenosti, kdy v publikacích z válečného období
barnatých, které jsou doprovázeny dalšími sloučeninami, zejména oxidy kovů. 8
jsou některá skla pouhou fantazií a v současné době již dávno používaná. Během posledního staletí
K obecné charakteristice patří i charakteristika sklářských surovin.
se změnilo celkové vnímání skla jako takového. Není jen výsadou bohatých mecenášů, ani ozdobou
Základní „stavební“ složkou je křemičitý sklářský písek SiO2, který má pískovcovitý původ,
vil významných architektů, je součástí života každého z nás. Pro sklo se otevřely nové, předtím
obsahuje kaolin a mořské náplavy. Kvalita skla se hodnotí dle velikosti zrn písku, obsahu barvících
netušené možnosti.
kysličníků a jiných nečistot. Velká zrna se pomalu roztavují, malá zrna způsobují bublinatou sklovinu, prachové součásti zanášejí pece. Sklo se vyznačuje zejména vysokou propustností světla v části viditelného spektra, tuhostí a tvrdostí při běžných teplotách, křehkostí, homogenitou, odolností vůči povětrnostním a chemickým vlivům, vysokou pevností v tlaku, relativně nízkou měrnou tepelnou a elektrickou vodivostí a vysokou nepropustností a odolností vůči vodě, vzduchu a jiným látkám. 9
5.2 Vlastnosti skla Sklo, ač se jeví jako pevná látka, má vlastnosti jako kapalina. V následujících kapitolách budou předvedeny základní vlastnosti skla, které jej činí odlišným od kapalných nebo pevných látek. Charakteristika skla jako takového je, že je to neomezený termín pro celou řadu materiálů rozdílného složení ve skelném stavu. 7
ADÁMEK, J. a. Stavební látky - Keramika, dřevo, kovy a sklo. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební. a SVOBODA, L. a. (2007). Stavební hmoty. Bratislava: Jaga group. 8 Jirásek, J., Vavro, M.: Nerostné suroviny a jejich využití. Ostrava: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR & Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2008. ISBN 978-80-248-1378-3 9 Gregerová 1996, Adáme et al.1997, Svoboda et al.2004.
6
Stanislav Libeňský/ Jaroslava Brychtová [online]. 2003 [cit. 2013-04-7]. Dostupné z: http://www.libensky.net/slzian.htm
7
„Sklo je anorganická látka, která může být považována za pevnou, ale která má vlastnosti
zmíněné sklotvorné oxidy vykazují stejné chování, i když se v určitých mezích smísí s jinými
velmi viskózní kapaliny. Nevykazuje krystalickou strukturu, ani zřetelný bod tavení, tj. přechlazené
kovovými oxidy. Přídavek těchto modifikujících složek (např. oxidy vápníku a hliníku) změní
kapaliny. Ve sklářství se obyčejně výraz používá ve vtahu ke křemičitým sklům, což jsou látky
pevnost vazeb a strukturní seskupení, z čehož vyplývají změny fyzikálních a chemických vlastností
obsahující vysoký podíl SiO2, které za normálních podmínek chladnutí přirozeně vytvářejí
skla.11
z roztavené hmoty sklo.“10
„Sklo po dosažení bodu tání nekrystalizuje, protože molekulární stavební jednotky (v
Hlavními surovinami pro sklářský průmysl jsou písek, soda, sulfát, vápenec, draslo a suřík.
křemičitém skle čtyřstěny SiO2) jsou prostorově vzájemně příčně propojeny. Aby se vytvořily
V přiměřeném vzájemném poměru jsou smíchány a tvoří tzv. sklářský kmen, který je dále pak
krystaly, musí se nejprve tato spojení rozbít tak, aby mohl vzniknout zárodek krystalu. To může
připravený k tavení. Základní surovinou pro výrobu skla byl od nepaměti křemen křišťálový, který
proběhnout jen za nižších teplot, ale při těchto teplotách viskozita taveniny brání restrukturalizaci
se nachází jak v horách, kdy tvoří celý jejich objem tak ojediněle ve vrstvách. Podle potřebné
molekul a růstu krystalů. Obecně klesá tendence ke krystalizaci (devitrifikaci) s rostoucí rychlostí
jakosti skla se volí i suroviny. Před použitím se musí rozdrobit- pro urychlení celého procesu se
ochlazení (uvnitř kritického rozhraní pod bodem tání), a s počtem a typem různých složek
rozžhavený křemen polívá vodou nebo se vhazuje do vody, kde se ochladí a změnou teploty
v receptuře.“ 12
popraská. Nečistoty se odštěpují. Při výrobě křemičitého skla se taví čistý křemen v irridiové peci
5.2.2 Mechanické vlastnosti
vytápěné velkým kyslíkovodíkovým plamenem. Irridium je ušlechtilý kov, i když křehký, přesto
Pro sklo základními vlastnostmi důležitým pro použití v exteriéru nebo jako konstrukční
poměrně tvrdý. Je chemicky mimořádně odolný a ve slitinách s rhodiem a platinou se uplatňuje
materiál jsou vlastnosti mechanické. Mezi tyto vlastnosti patří pevnost, tvrdost a křehkost.
jako speciální materiál do tavných pecí, protože má vysokou tavnou hodnotu. Křemen se taví při
Pevnost skla je mimořádně důležitá u skel obalových, stavebních a u skleněných vláken.
1700°C, iridium až okolo 2000°C. Tato metoda práce byla příliš finančně náročná a tak se začalo
Pevnost skleněného materiálu klesá s rostoucí dobou zatížení a se stoupající teplotou. Tak jako u
používat více a hlavně sklářského křemičitého písku. Tímto se výroba skla dostala do okolí
ostatních materiálu je rozlišována pevnost v tlaku, ohybu, nárazu a tahu.
Turnova, kde se nachází několik bohatých ložisek dobrého sklářského písku. Tato metoda je méně
Tvrdost skla je schopnost skleněného výrobku zachovávat si svůj tvar i při soustředěném
nákladná, jelikož písek je již přírodou rozdrcen na nejjemnější součástky. Důkladným propráním se
mechanickém zatížení. 13
zbaví zbylých nevhodných součástí a zůstává k použití čistý, bílý křemen, dosahující 99,97%
Sklo je typický křehký materiál, který má až 10- 15x nižší skutečnou pevnost v tahu
kyseliny křemičité. Při posuzování tavného písku velice záleží na obsahu sloučenin železa, protože i
(respektive v ohybu) než v tlaku, proto je prasknutí skleněných výrobků téměř vždy vyvoláno
jeho nepatrná část zbarvuje sklo do zelena. Dalšími předměty hodnocení kvality písku je velikost
tahovým napětím.
zrn a jeho vlhkost. Ta se zjišťuje těsně před tavením. Je důležité, aby byla správně určená a
Pevnost v tahu významně závisí na povrchových podmínkách skla a na přítomnosti
případně odstraněná.
vnitřních vad. Úpravy, jako jsou povlaky, leštění plamenem a vhodné vnitřní napětí, zlepšují pevnost v tahu, ale ta zůstává daleko pod teoretickou hodnotou. Sklo je velice náchylné na změny
5.2.1 Fyzikální vlastnosti Sklo se jeví jako tuhý amorfní a homogenní materiál.
Skelnou strukturu moou vytvářet různé
teploty.
chemické materiály, např. oxidy křemíku, boru, germania, fosforu a arsenu. Při rychlém ochlazení z roztaveného stavu ztuhnou a vytvářejí sklo, aniž by krystalizovaly. To znamená, že sklo nevytváří
11
FANDERLÍK, Ivan. Vlastnosti skel. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1996, 313 s. ISBN 80-854-2791-5. KOPECKÝ, Ladislav. STRÁNKY VĚNOVANÉ POTLAČOVANÉ VĚDĚ A ZATAJOVANÝM VYNÁLEZŮM. [online]. 1.10.2007 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://free-energy.webpark.cz/sobolev/floatglass/druhy.html 12
krystalickou mřížku, má konchoidální strukturu a proto je řazena mezi beztvaré látky. Výše 10
KOPECKÝ, Ladislav. STRÁNKY VĚNOVANÉ POTLAČOVANÉ VĚDĚ A ZATAJOVANÝM VYNÁLEZŮM. [online]. 1.10.2007 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://free-energy.webpark.cz/sobolev/float-glass/druhy.html
13
Sklo a sklářské výrobky [online]. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.soudom.cz/Zboziznalstvi/Sklo_a_sklarske_vyrobky.pdf
8
Tím, jak jsou ovlivněny mechanické vlastnosti vnějším okolím, je ovlivněna i stabilita skla.
Vůči cizím chemickým vlivům jsou rozličná skla odolná různě. Ne každé je stejně otužilé a
To je zásadní pro používání skel v exteriéru. Varianta, která snáze zvládá tyto změny je
trvanlivé. Povrch mnohých je podřízen rozličnými rozklady, které mohou u skel s nižší kvalitou
bezpečnostní sklo. V praxi je možné se setkat se špatnou výrobou, kdy je materiál snadněji
jakosti vést k jejich trvalému poškození.
náchylný na jakékoliv změny. Tím se snižuje pevnost a skla se snadněji tříští.
Nejpodstatnějším nepřítelem skla je voda. Není ani jeden druh skla, na které by neuplatnila svůj vliv. U dobrých skel je vliv značně menší než u skel špatných. Účinek vlhka a deště zkombinovaný s teplem a sluncem jsou přírodními nepřáteli, nad kterými jen pomocí
5.2.3 Optické vlastnosti
komplikovaných technologií lze zvítězit. Doposud, ale stejně nejsme schopni vynalézt sklo, které by
Optické vlastnosti jsou důležitým aspektem, se kterým lze pracovat v rámci použití skla v zahradně
bylo stoprocentně odolné těmto vlivům. I setina procenta je odchylkou, na kterou je potřeba brát
architektonické tvorbě. Ať už jde o lámání či propustnost světla, odrazu nebo jeho pohlcení, je to
zřetel. Voda působí na povrchu bobtnání, což je důležité pro leštění skla, ale také způsobuje
materiál, který je velice aktivní. Jak již bylo zmíněno výše sklo je více kapalinou než pevnou látkou a
zamlžení skelného povrchu. Již na čerstvém vzduchu se sklo podřadnější jakosti opotí a pokryje
tak některé jeho optické vlastnosti jsou dosti podobné vodě.
bílým povlakem objevujícím se i po setření. Opětovným účinkem vlhka sklo ztrácí ze svého povrchu
Vlastnosti skla jako takového jsou velice ovlivňovány materiálem, ze kterého byl sklářský
lesk a stává se mdlým. Na jeho povrchu pak světelné paprsky hrají všemi barvami.
kmen vyroben a jakým způsobem byla surovina zpracovaná. Sklo je velice tvrdé, známá je jeho křehkost, přitom je poměrně pružné. Lze jej opakovaně tavit a roztavené všelijak deformovat a
Povrch skla vystavený tolika změnám, se rozpraská v tisíce vlasových rýh, stále hlubších, až
kroutit. S těmito mechanickými vlastnostmi souvisí vlastnosti optické. Vnikne-li světelný paprsek
se sklo úplně zničí.15 Výše popsané se objevují jak u skla tabulového, tak u skla dutého
na skleněnou desku, neprochází jí přímo, ale láme se v ní, a tento světelný lom je tím znatelnější,
(foukaného). Většina skel je nestálých a s větší vlhkostí zvětrávají za několik měsíců dokonce i
čím vlnitější je povrch skla. 14 Tohoto lze krásně využít v exteriéru, kdy použitím skla prosvětlíme
v interiéru.
temná zákoutí a hrou světla a stínu roztančíme náměstí.
Kromě vody je vzduch důležitým faktorem ovlivňujícím skelnou stavbu. Jednoznačným
Světelná lomivost skla je závislá i na chemickém složení surovin. Například oxid zinečnatý
případem jsou například tabulová skla, která se díky slunečním paprskům mohou zabarvit do
zvyšuje lomivost více než oxid sodný či barnatý. Zvláštní je tu význam a vliv kyseliny borité, která
fialova.
v malé dávce světelnou lomivost zvětšuje, v dávce větší ale zmenšuje. Chemická složení surovin mají vliv i na lesk skla. Ten je sklu dodáván formou oxidu
5.3 Technologie výroby a zpracování skla Technologie výroby se skládá ze 4 fází. Příprava vsázky a její dávkování, tavení skla, tvarování
olovnatého. Světlo lámající se ve sklu- ideálně v hranolu má dokonalé optické vlastnosti. Paprsek bílého
skla a chlazení. Vsázka se dnes kupuje přímo od dodavatele. Potřebné suroviny se smíchávají
světla se rozloží na spektrum původních barev, které tak vytvářejí barvy duhy: červená, oranžová,
ručně, anebo strojně. Mísidla by měla být uzavřená, aby se zamezilo prášení surovin. Tavení skla se
žlutá, zelená, modrá, indigová a fialová.
provádí ve sklářských tavících pecích. Pro tavení v pecích se používají tzv. tavné pánve nebo tavné
Další důležitou vlastností je skelná reflexe, kdy dochází k odrážení paprsků od povrchu skla.
vany. Maximální možné množství tavící hmoty je 0,5t. V případě pánví je to kolem 300-500kg.
K tomuto bodu se váže důležitost zabarvení skla. Je logické, že sklo, které reaguje na změnu
Proces tavené se dělí na tři hlavní fáze: vlastní tavení, čeření a homogenizace a chlazení skloviny
teploty, reaguje i za pomocí své barvy. Například bílé nebo čiré sklo je více rezistentní vůči vlivu
(sejití) pro tvarování.
světla, kdežto skla barevná pohlcují více parsků než odrážejí. 15
BRADÁČ - NEŽÁRECKÝ, Josef. Sklo - dějiny, výroba, zpracování. Praha 8, Péčí technicko- hospodářské jednoty: Prometheus, Praha, 1945. Knihovna Nové práce: svazek, 32.
14
BRADÁČ - NEŽÁRECKÝ, Josef. Sklo - dějiny, výroba, zpracování. Praha 8, Péčí technicko- hospodářské jednoty: Prometheus, Praha, 1945. Knihovna Nové práce: svazek, 32.
9
Zavedení používání tavných pánví se objevila nová možnost nonstop tavícího procesu- na
5.4.1 Dělení dle chemického složení Podle chemického složení dělíme sklo na 4 základní skupiny: sodnovápenatá skla, olovnatý
jedné straně je do pece vsypává sklářský kmen, na straně druhé vytéká sklo. 16
křišťál a křišťálové sklo, boritokřemičité sklo a speciální skla (což je pouze 5% z celkového počtu
Další fáze výroby skla je tvarování. Během tohoto procesu se využívá vlastností skla
vyráběných skel. Většina skel obsahuje jako hlavní složku SiO2.
reagujícího na změnu teploty. Složení skla musí být takové, aby nemohla nastat krystalizace.
Sodnovápenatá skla jsou průmyslově vyráběná skla. Říká se mu i takzvané francouzské
Postupy tvarování skla jsou popsány v kapitole 5.4.2. Na závěr výroby skla je chlazení. Tento proces se provádí ve speciálních chladících pecích.
sklo. Typické sodnovápenaté sklo je složeno ze 71-75 % oxidu křemičitého (SiO2 většinou z písku),
V teplotním intervalu 700-400°C. Jedná se o řízené chlazení., kterým se ve výrobku odstraní nebo
12-16 % oxidu sodného (Na2O z kalcinované sody Na2CO3) 10-15 % oxidu vápenatého (CaO z
zabrání vzniku nevhodně rozloženého vnitřního pnutí. Vnesením vhodně rozloženého napětí se
uhličitanu vápenatého CaCO3) a z malého množství dalších složek určených k ovlivnění specifických
může podstatně zvýšit pevnost skla. V chladících místnostech je nutné dodržovat přesně stanovená
vlastností skla. V některých sklech je část oxidu vápenatého nebo sodného nahrazena oxidem
pravidla. Drobný odchylka rozdílu teploty v místnosti může narušit proces a práce mlže být
hořečnatým (MgO), resp. draselným (K2O).18 Sodnovápenatá skla jsou nejběžněji používaná k užitkovým druhům výrobků. V exteriéru
zmařena. Do posledního okamžiku (jedná-li e se o tavení skla do formy) není jisté, jestli proces byl
jsou používána jako tabulová nebo stavební skla (pro výrobu tvárnic). Většinou tato skla nejsou
v pořádku.
úplně vhodná do extrémních podmínek s prudkými změnami teplot.
Díky vědeckým pokusům byla objevena metoda kalení skla, kdy dochází k tomu, že se změní vnitřní napětí a sklo získá nové vlastnosti. Tato skla jsou nazývána ESG neboli bezpečnostní tvrzená
Olovnatý křišťál a křišťálové sklo. V kmeni, ze kterého je toto sklo vyráběno lze nahradit
skla. Proces kalení spočívá rozpálení skla na 620°C a jeho následném prudkém zchlazení
oxid vápenatý za oxid olovnatý. Křišťálová jsou jinak nazývaná též draselnovápenatá a obsahují
vzduchovou sprchou. Tím se ochladí vnější plášť, ale vnitřek je stále teplý. Rozdíly teplot způsobí
72% SiO2. Z výše uvedeného se vyrábí dekorativní předměty a nápojové soupravy. Pro použití
napětí, které způsobí pevnost skla. Takto vyrobený materiál se při rozbití roztříští na malé neostré
v exteriéru nemá vhodné vlastnosti a nepoužívá se. Variantou kde se dá použít křišťál je
kvádříky, čímž se zabrání poranění. Kalená skla se používají převážně v místech, kde je důležité
v kombinaci se sodnodraselným sklem. Tento výrobek byl představen na veletrhu ForArch 2010-
dbán na bezpečnost, jako jsou zastávky MHD, výplně dveří, bezpečnostní okna sloužící jako
IRCG (Inteligent Ray Catcher Glass). Jedná se o tvar okna, které by mělo pojímat větší dávku světla
únikové východy a jiné…17
během zataženého dne. Tento sběratel nepřímých paprsků má údajně i mnoho dalších schopností, které už ovšem nesouvisejí s tématem a proto nejsou uvedeny. 19
5.4 Druhy skla
Boritokřemičitá skla obsahují oxid boritý a vyšší procento oxidu křemičitého. To způsobuje,
Druhy skel dělíme podle různých aspektů. V této kapitole jsou předvedeny dva nejdůležitější. Za
že jsou mnohem odolnější proti chemické korozi a teplotním změnám. Díky tomu je použitelné
prvé dle chemického složení a za druhé dle jeho výroby. Oboje hodnocení je velice důležité pro
v domácnostech jako varné sklo nebo v laboratořích. Řada boritokřemičitých skel určených v
použití skla se správnými vlastnostmi vhodnými na dané stanoviště.
malém rozsahu pro technické účely spadá spíše do kategorie speciálního skla. Tento typ skla se používá k výrobě skleněného vlákna. Je nutné poznamenat, že pro skleněné vlákno začíná být důležité nové složení s nízkým obsahem boru nebo bez boru.
18
ADÁMEK, J. a. Stavební látky - Keramika, dřevo, kovy a sklo. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební. a SVOBODA, L. a. (2007). Stavební hmoty. Bratislava: Jaga group.
KOPECKÝ, Ladislav. STRÁNKY VĚNOVANÉ POTLAČOVANÉ VĚDĚ A ZATAJOVANÝM VYNÁLEZŮM. [online]. 1.10.2007 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://free-energy.webpark.cz/sobolev/floatglass/druhy.html
17
19
16
Stavební sklo s.r.o.: Více světla do života [online]. 2004 [cit. 2013-04-7]. Dostupné z: http://www.stavebnisklo.cz/esg-kalene-sklo.php
ForArch: 21. Mezinárodní stavební veletr [online]. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.forarch.cz/2010/cz/novinky2010.asp
10
Speciální skla zahrnují specializované, vysoce hodnotné výrobky vyráběné v malém
5.5 Limity použití skla v exteriéru Použití skla v exteriéru je mnohem komplikovanější než v interiéru. Je třeba brát v potaz jeho
objemu, jejich složení se výrazně mění podle požadovaných vlastností konečného výrobku.
vlastnosti a reakce na okolní podněty, které by mohly ohrozit jeho možnosti využití.
5.4.2 Dělení dle tvarování skla Rozdělování dle formování skloviny se odvíjí od způsobu zpracování sklářského kmene a od
5.5.1 Nevýhody použití Jak již bylo zmíněno, sklo je velice křehkým materiálem. Tato vlastnost skýtá mnohá
jeho chemického složení a následná funkce použití. Tímto způsobem je sklo rozděleno do několika
omezení v jeho použití. Tak jako jdou technologie výroby skla kupředu, tak se stále vynalézají nové
skupin. Hlavními jsou foukání, lití, válcování a tažení. Ostatní jsou také v kapitole uvedeny dále. Foukání je i u široké veřejnosti nejznámější formou zpracování skla. Existují dva způsoby a to
druhy použitelné bez problémů. Ovšem je jasné, že s lepšími vlastnostmi a komplikovanějšími
buď strojově, nebo ručně. Ruční zpracování je velice fyzicky náročnou a na zručnost
technologiemi roste i cena výrobku. Jeden kilogram skla stojí v současné době tisíc korun českých.
komplikovanou činností. Už od dávných let díky tomu sklářské řemeslo patřilo mezi nejnáročnější.
Při použití například pět set tunové plastiky, která vyjde na pět set tisíc korun je samozřejmě lepší a
Pro foukanou techniku je potřeba sklářské píšťaly, tzv. svaláku a vařechy (formy pro tvarování skla)
výhodnější, aby investice byla opětována dlouho udržitelnou stabilitou daného prvku. K tomu se
a různé druhy tvarovacích kleští a sklářských nůžek. Takto zpracované sklo je vhodné do použití do
váže trvanlivost skla, která je pokoušena změnami teploty a vlhkosti. Při použití křehkého skla je
exteriéru. (Obr.) Strojní tváření se provádí na sklářských automatech různých typů.
dobré počítat s jeho zimní údržbou. V našem pásmu, jedná-li se o skutečně náchylné sklo, je
Lití skla probíhá nalitím žhavé skloviny na hladkou litinovou desku licího stroje. Tato deska je
vhodné, pokud nejde přenést do interiéru, plastiku překrýt ochrannou vrstvou (například textilií)
ohraničena latěmi určujícími tloušťku skleněných desek. Většinou jsou takto vyráběna zrcadla a
nebo folií. Při změně teploty, jedná-li se o nekvalitní sklo nebo o sklo nižší jakosti může docházet
výplňová skla.
k reakci alkálií a to způsobuje změnu barvy. Také změnou vlhkosti se sklo může mlžit nebo zakalovat, což není vyhledávanou záležitostí.
Válcování je technologie, kdy sklovina vytéká z vanové pece mezi chlazené vodorovné válce,
Dalším omezením v použití skla je jeho složitá a komplikovaná údržba. V dnešní době se
které ji vyrovnávají v desku. Tímto způsobem je možné do vzniklých skleněných tabulí vložit
nabízejí samo údržbová skla, která by měla odvádět nečistoty. Po konzultaci s odborníkem tato skla
drátěné pletivo. Skleněné desky jsou z obou stran lesklé a obroušené.
zatím nejsou dostatečně prověřena a netěší se velké důvěře. Ač je sklo anorganickým materiálem,
Nejběžnějším způsobem vyrobení plochého skla je tažení. Z rozžhavené skloviny se vytahuje
v exteriéru se jeho povrch může změnit v oázu plnou malých organismů.
nekonečně dlouhý pás. U této technologie je zapotřebí azbestových nůžek, či jiného azbestového
Bohužel, i lesk není trvanlivou záležitostí. Postupem času, díky všem negativním vlivům (jak
nářadí, kterým se sklo vytahuje. Výsledný produkt slouží k dekoraci jiného skla nebo jako různě
je popsáno výše) se vytrácí jiskřivost povrchu matriálu. Není to ovšem nevratnou záležitostí. U
tlusté tyče a tyčinky.
menších i větších objektů jde o složitý proces očišťování. U těch větších je problém s jejich
Dalšími způsoby jsou například lisování nebo tažení. V moderní době je hojně využívaná
následnou stabilitou a křehkostí.
technologie float neboli plavení. Proces probíhá tak, že se vláčný pás skloviny vede z vanové pece přes lázeň roztaveného cínu, tam se zajistí dokonale hladký povrch skla. Takto vyrobené sklo se dále nemusí nijak leštit, brousit či jinak upravovat. 20
5.5.2 Výhody použití Výhodou použití skla v exteriéru, je vytvoření nového rozměru prostoru.
Průhledné
skleněné příčky mohou být jenom jakousi pocitovou, či bezpečnostní bariérou v členění prostoru. Naopak sklo kalené nebo mléčné může ukrývat tajemství, kdy jsou vidět obrysy za sklem, ale pravá hmota se ukrývá rozmazaná za zdí (například lepené sklo Davida Pearla). Sklo je velice flexibilním 20
Sklo a sklářské výrobky [online]. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.soudom.cz/Zboziznalstvi/Sklo_a_sklarske_vyrobky.pdf
11
materiálem, co se týče do způsobu využití. Nebýt jeho křehkosti mohlo by se jej využívat v
6 Formy použití skla v exteriéru
mnohem více v nekonečných možnostech použití.
Použití skla v exteriéru je svým způsobem fenoménem současné doby. Tento ušlechtilý
Velice zajímavá je kombinace skla a jiného materiálu. Tím se tomuto tématu otevírá celý
materiál je oblíbený nejen u stavebních architektů, ale i v oblasti zahradně architektonické tvorby.
svět možností realizací a použití (viz.kapitola 6).
Jeho použití má ovšem nevýhody, se kterými je třeba počítat. Dle již výše zmíněných vlastností je
Optické vlastnosti skla jsou výborným pracovním materiálem, ze kterého čerpalo již mnoho
evidentní, že sklo je velice křehké a náchylné na změnu vlhkosti a teploty. Přesto lze se sklem
zahradních architektů. Světlo a sklo, nasvícení objektů, LED diody ve skleněných páscích (firma
v exteriéru pracovat. Ať už to jsou veliké skleněné desky nebo drobné detaily, sklo dokáže prostor
LEDs in GLASS), designové detaily nebo monumentální stavby používající světlo ke hře stínů.
rozsvítit a dodat mu potřenou vznešenost a lehkost. V následujících kapitolách je sklo v exteriéru
Sklo může nahrazovat jiné formy materiálu. Například v realizaci Comfalls od
Muscata
rozděleno do jednotlivých částí dle jeho formy.
Freemana je voda podpořená sklem. V zimním období, kdy by mohla voda zamrznout je nahrazena skleněnými destičkami, které nijak nenarušují, naopak podporují, atmosféru oněch lázní. Barva a sklo. Sklo může o jas své barevnosti postupem dlouhého času přijít. Ovšem existuje řešení, které zaručí sklu dlouhodobou barevnost. Touto variantou lze využít základní barevné škály fólií, které se dají různě kombinovat do potřebných odstínů.
12
6.1 Pochozí skla Tato skla jsou vícevrstvá, která speciální metodou výroby získají vlastnosti stálé k pochůznosti. Neměla by být dlouhodobě vystavovaná trvalému statickému zatížení. Pochozí skla často bývají zkombinována s jinými materiály. Nejčastěji s betonem a kovem. Jeho kombinací vznikají lávky, plochy, cesty nebo rampy. Takto využité sklo nám může zajistit i nevšední zážitek z vyhlídky vysoké i několik set metrů, co nabízí například Skywalk u Velkého kaňonu v Americe (obr. 10). Jiným nevšedním zážitkem může být procházka po Glass walk v Číně, kdy je celá skála obehnaná tímto skleněným chodníkem a návštěvník má pocit, jakoby se vznášel vysoko nad zemí. Tento druh procházky by mohl být připisován k extrémním sportům. Rozhodně se tato atrakce nedoporučuje lidem se strachem z výšek. Obr. 6 Skleněné tvárnice, New York
Zajímavým prvkem ppochozích skel jsou schodiště. V interiéru jsou často oblíbeným a pro milovníky designu vyhledávaným oživením domova. V exteriéru je jejich použití méně časté. Stoupání po nebeských průhledných schodech je také nevšedním zážitkem. Křišťálová schodiště
Obr. 7 Glass walk, China
z Japonského ostrova (obr.9) nebo schodiště od Phipa Watse z Velké Británie jsou důkazem o možnosti použití tohoto elementu.
Do kategorie pochozích skel patří skleněné cihly a tvárnice, které musejí odpovídat všem požadavkům dle ČSN EN 1051-1. Tato evropská výrobková norma uvádí tvary, tolerance rozměrů a vlastnosti materiálu pro použití ve stavebnictví. Veškerá pochozí skla podléhají velmi přísným bezpečnostním normám.
Je nezbytné, aby se tato skla vyráběla jako tříštivá, lepená a
bezpečnostní. V České republice tato nabízí například firma ACERA sklo, která je vyrábí ve dvou
Obr. 9 Sky walk, Velký kaňon, USA
variantách buď kalené (ESG) nebo čiré (FLOAT).
Obr. 10 Firebrandass, skleněné schodiště, Japonsko, Naoshima Island
Obr. 8 Philip Watts- designové schodiště UK
Obr. 11 Skleněná dlažba od firmy ACERA sklo
13
6.2 Vertikální stěny Vertikální stěny jsou bariérou v prostoru. Ať už pocitovou, pohledovou, bezpečnostní nebo protihlukovou. V každém případě se jedná o plochu, která něčemu brání. Použitím průhledného skla, se zakrývací funkce odbourává, a prostor dostává nový rozměr. Využití skleněných stěn v prostoru nabízí nové možnosti pro uchopení místa. Otevírají se hranice nejen pohledu, jak bylo zmíněno výše, ale i propustnost světla, odraz barev a tvarů, v případě použití zrcadel i vytváření nových perspektiv.
Velikost prostoru se dá zmenšovat i zvětšovat dle potřeby. Stačí pouze
rafinovaně nakombinovat materiály a vytvářet tak dokonalé klamy a iluze. Pískováním lze změnit Obr. 12 Lepené sklo, David Pearl
průhledné steny za pouze průsvitné. Toho lze využít v případě potřeby intimity a soukromí. Dobrým příkladem je leptané sklo od Davida Pearla, který jej použil v soukromém sídle. Obr. 13 Sprchový kout z tvýrnic
Skleněné tvárnice lze využít pro stavbu venkovních zídek nebo například jako venkovních sprchových koutů. Současným trendem je v moderní architektuře recyklace materiálů. I sklo je využíváno tímto způsobem. Známé kamenné stěny tzv. gabiony lze nahradit skleněnými částicemi. Atypickým využitím skleněných vláken je moderní sklobeton, který má vlastnosti jako beton s rozdílem v jeho průhlednosti. Toho lze využít při stavbě venkovních dělících stěn, kdy je potřeba světla a zároveň patřičného soukromí.
Obr. 15 Zídka z recyklovaného skla, Texas
Obr. 14 Sklobeton
Obr. 16 Zábradlí, Califrnie
Obr. 17 Protihluková stěna, UK
14
Obr. 18 Vyhlídka v Norsku
Realizace v ČR:
6.3 Skleněné stavby První zmínky o těchto stavbách se objevují již v 16. století. V 19. století téměř většina
Palmový skleník u zámku v Lednici
významnějších šlechtických sídel měla nějakou stavbu pro pěstování subtropického ovoce. Svůj
Sbírkové skleníky v botanické zahradě v Liberci
hospodářský význam ztratily s rozšířením mezinárodního obchodu s jižním ovocem. Velká část
Skleníkový komplex v Lumbeho zahradě, autor dánská firma Clauhan
těchto staveb se postupně stala skladišti, kulturními sály a místy s jinými než pěstitelskými a
Oranžerie v zahradě Černínského paláce od A. Luragha
sbírkovými funkcemi. Zachovalo se jen malé množství těch staveb, které nadále slouží svému
Tropický a studený skleník při čestném dvoře Libosadu v Kroměříži, autor A. Arche
účelu. Skleněné stavby dělíme podle typů na několik kategorií. V následující kapitole budou dle
Zimní zahrada villy Tugendhat v Brně, Mies van der Rohe
typologie popsány. Skleník je stavbou s nakloněnými skleněnými plochami, u které byla odstraněna střecha. Zděné
Realizace ve světě:
zůstaly boky, zadní stěna anebo pouze podsada. Skleníky se dělí podle vnitřní teploty na studené a
Velký skleník Národní waleské botanické zahrady v Llanarthne (Carmarthenshire), autor architekt
teplé. Když přišlo letní období přikrývaly se stěny stínovkami, aby se zamezilo přehřívání uvnitř
Foster
skleníku.
Skleník Eden, St. Austell na poloostrově Cornwall, autor architekt Grimshaw
Sbírkové skleníky vznikly pro sbírky jednotlivých rodů i druhů. Těmito rody byly například
Stavby skleníků v Citroën Parku
orchideje, kaktusy, teplomilné jehličnany. Okrasné skleníky simulují přirozenou krásy opravdové krajiny. Do této kategorie je možné zařadit tzv. motýlí domy, kde se tento hmyz volně pohybuje. Palmové skleníky vznikly díky technologii litinových konstrukcí, které umožňovaly stavět mnohem vyšší stavby. Podle profilu skleníku se palmy pěstovaly uprostřed a ke krajům byly vysazovány nižší rostliny nebo se palmy pěstovaly téměř po celé ploše stavby. Fíkovna byla přenosnou stavbou nejčastěji ze dřeva, která se umístila na rostliny rostlé v půdě, aby byly chráněny i přes nepříznivé období. Oranžerie jsou stavby, které největšího významu dosáhly v období klasicismu. Oranžerie se vyvinuly z fíkoven a původně byly také rozebíratelné. Rozdíl byl v tom, že na jedné straně byly skleněné. Postupem času se oranžerie zdokonalovaly, staly se zděnými stavbami, skleněná plocha se naklonila a v baroku se dokonce staly stavbami, které získaly estetickou funkci a součástí
Obr. 19 Skleník Eden, St. Austell na poloostrově Cornwall
okrasné zahrady. Zimní zahrady jsou spojeny s obytným prostorem budov. Jsou prodlouženým prostorem pro pobyv v zahradě. Vznikly na konci 19. století. 21 V následujících příkladech jsou uvedeny jen některé realizace z české a světové scény. 21
KERLER, A. et SCHMITT, E.: Pflanzehäuser. In Handbuch der architektur. A. Bergsträsser, Darmstadt, 1893 Kol.: Der Süden im Norden. Schnell + Steiner, Regensburg, 1999
15
Obr. 21 Liberecké skleníky
Obr. 22 Skleník na Pražkém hradě, E. Jiřičná
Obr. 20 Palmovník, Lednice na Moravě
Obr. 24 Kroměřížská oranžerie
Obr. 23 Velký skleník Národní waleské botanické zahrady v Llanarthne (Carmarthenshire)
Obr. 25 CItroen park
16
6.4 Vodní prvky
tekutinu, právě pro jeho optické vlastnosti. Na druhé straně mi to umožňuje jinou podobu vnímání
Sklo a voda jsou ve velmi silném elementárním spojení. Každá z těchto látek nabízí zajímavé
sochařského objektu."23 Dále Gabriel zdůrazňuje význam vnitřního prostoru skla. Mezi zajímavá
projevy svých fyzikálních vlastností a jejich spojení pak dodává pocítit hlubokého uvědomění si
Gabrielova díla vzniklá "z vody a skla" patří např. okna pro městský úřad v Českých Budějovicích,
světa v jeho podivných fyzikálních zákonech. Zahradní a krajinářská architektura pracuje v základě
Zelená voda a skleněná deska stolu v níž plavou ryby.
s živými elementy, s přírodou. Spojení vody a skla v ZAKA jde jakýmsi způsobem dále a připomíná
Kromě toho, že sklo samotné vytváří čtvrtou dimenzi prostoru, voda mu dodává život a
dobu před živou přírodou.
zvuk. Tato kombinace v konečné fázi působí velice blahodárně na lidské duše. Ať už jde o
Spojenectví, které má takovýto náboj, je podmíněno některými společnými vlastnostmi skla
jakoukoliv realizaci, vždy vyzařuje jakýmsi zvláštním kouzlem.
a vody. To jak je voda podobná sklu dokazuje jenom např. skutečnost, že existuje vodní analogie skla. Pokud se voda dostane do přehřáté amorfní fáze, je jeho podobnost se sklem ještě větší. Sklo a voda jsou si vizuálně velmi podobné. Díky tomu, že mají podobné optické vlastnosti a to průsvitnost a za určitých podmínek i průhlednost. V čem se však liší, je index lomu světla. Voda má hodnotu indexu 1,33. Sklo od 1,5 do 1,9. Je obecně známo, že pokud světlo prochází dvěma různě opticky hustými prostředími, láme se. 22 Právě tento rozdíl skla a vody ho činí vizuálně zajímavým. Lom světla násobí obraz pozorovaného objektu, mění ho, zmenšuje, zvětšuje, dělí na části. Lom světla nabízí zkrátka možnost pozorovat objekty z různých perspektiv, což je jistě pro zahradní a krajinářskou architekturu inspirativní. Při tvorbě v ZAKA lze využít také toho, že sklo, ačkoliv tolik podobné kapalině je látka pevná, zatímco voda je hostitelkou života. Sklo tedy může být branou do scén z vodního života. Což jistě není ničím novým, ale je dobré si tuto skutečnost připomenout jako další zdroj inspirace pro tvorbu. Inspirací nám tedy může být kombinace skla a vody jako hra světla a kombinace skla a vody pro pozorování dění pod hladinou vody. Podobnost látek ale nabízí možnost nejen jejich kombinace, ale především nahrazení jedné látky druhou. Protože voda je element živý, tedy ve veřejném prostoru vyžadující péči, je takovéto suplování žádoucí především v jejím případě, tedy při nahrazení vody sklem. Sklo nemůže nahradit vodu zcela, může však imitovat její odraz světla, její průhlednost, její hladkost.
Obr. 26 Vodní prvek, NEil Wickin
Společných vlastností vody a skla využívá např. umělec Michal Gabriel. Gabriel objevuje v analogiích skla a vody nový prostor pro umění. Sám říká: "Jde mi o to, že vnímám sklo jako vodu -
22
LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd. Praha: Prometheus, 2010, 207 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-
7196-384-4.
23
GABRIEL, Michal a Zdeněk FREISLEBEN. Sklo jako voda: Zvláštní příběhy Michala Gabriela. Glasrevue [online]. 2006, roč. 2006, č. 21 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.glassrevue.com/news.asp@nid=5209.html
17
Obr. 29 Skleněná Kaskáda
Obr. 34 Skleněná fontána na hlavním náměstí ve Varšavě
Obr. 32 Botanická zahrada, Adelaide
Obr. 30 Glassriver, Muscat a Freeman
Obr. 33 SKleníná kaskáda od společnosti SWON
Obr. 27 Glassriver, Muscat a Freeman
18 Obr. 31Charybdis sunderland, Anglie
Obr. 28 Pietní fontána, NY
6.5 Umělecké předměty Sklo jako materiál zaujímá v umění výsadní místo. Ačkoli je materiálem velmi starým, stále si uchovává jiskřivost současnosti. Je to stále „živý" materiál, který více než ostatní pracuje s náhodou a překvapením. To, co sklo předurčuje k výsadnímu postavení v umění, je především jeho blízkost k architektuře a způsob, jakým do sebe sklo pojímá světlo. V tomto smyslu se v umění se sklem stávají vzorem jména jako Jan Kotěra, Pavel Janák, Josef Kaplický, Isamu Noguchi, Gio Ponti, Etore Sottsass. 24 O problematice skla v umění mluví Vladimír Klein: "Specifické luminiscenční vlastnosti skla, jeho vnitřní prostor, umožňují výraz a vyjádření takových témat a pocitů, které je těžké vyjádřit jiným materiálem. Jde o zhmotňování nehmotných témat - idea, sen, pocit - může také ovšem jít jen o laciné efekty v případě, že ten, kdo sklo používá a opracovává, ví jen jak, ale neklade si otázku, co a proč tvořit. Světelné vlastnosti jsou jen jedním z celé řady dalších prvků podílejících se na výstavbě estetického výrazu díla jako je měřítko, proporce, prostor, obrysová linie, rytmus, kontrast, barva, textura atd., které jsou voleny v optimálním vztahu k tématu, obsahu“. 25 Vladimír Klein podává sklo jako médium pro vyjádření nehmotného, což v zemité zahradní architektuře může být velkým inspiračním zdrojem.
Obr. 35 Dale chihuly
Jakým způsobem může zahradní architekt využít skla jako uměleckého objektu? Nabízí se několik možností. Sklo jako předmět umění aplikovatelného v zahradní a krajinářské architektuře nacházíme v různých formách a oborech umění: jako skulptury, malby na skle, vitráže, … Silné umělecké propojení skla s architekturou nacházíme v prostých oknech. Jako jedno z prvních užití skla v exteriéru můžeme jistě počítat okenní tabule. Provedené v treláži na sakrálních objektech nechávaly a nechávají komunikovat interiér a exteriér. O významu pro exteriér svědčí tvorba umělce Thierry Boissela. "Svými pracemi pro architekturu tvoří Thierry Boissel umělecká díla, která vytvářejí atmosféru prostoru a potvrzující stávající budovu. V kontextu soudobé malby na skle vynikají tyto práce především použitou technikou spékaného skla fusing.“ Příklad skulptur v exteriéru nám může nabídnout umělec Marek Fišar, Marian Karel, Ivan Novotný, Dále Chihully a další. 24
PLESL, Rony. Ateliér skla. VSUP. VSUP [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.vsup.cz/cs/uziteumeni/atelier-skla 25 KLEIN, Vladimír a Martin HLUBOČEK. Sklo výtvarníkovi klade nejzávažnější otázky: co a proč tvořit: Velmi důkladný rozhovor s Vladimírem Kleinem. Glassrevue [online]. 2008, roč. 2008, č. 17 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.glassrevue.com/news.asp@nid=6776&cid=7.html
Obr. 37 Stanisla Libeňský
19
Obr. 36 Marian Karel
Obr. 38 „Ve spojení“, Praha
7 Použití skla v České Republice V současné době velice významnou osobností českého exteriérového sklářství je umělec Marian Karel, narozen roku 1944 v Pardubicích. Jeho činnost je velice rozmanitá. Od pedagogiky na vysokých školách v České republice i v zahraničí, přes získání profesury, až po celosvětové uznání. V 70. letech patřil k průkopníkům broušených plastik z optického skla. Od 80. let vytváří rozměrné exteriérové objekty z plochého skla. Jeho tvroba není prezentací děl, ale
hlavně
sprostředkováním uměleckého zážitku. Skleněné plastiky obohacují prostor o nový rozměr, davají mu nový význam. Další výsadou je experimentování s dalšími a novými materiály a technikami. Jeho tvorba ovlivňila skláře po celém světě. Jeho následovníci pokračují s vyráběním skla do exteriéru.
Obr. 39 Realizace na Pražském hradě
Obr. 41 Muzeum Kampa, Praha
20
Obr. 40 Mánes, Praha
Památník obětem komunismu 2006- SPORADICAL arch, kancelář. Realizace se nachází v parku při ulici Jablonecké v Libereci. Objekt o rozměrech 3,2x4,5x0,7m je tvořen dvěma zrcadlovými tabulemi pokovovaného skla o tloušťce 18mm vsazených do kovových rámů. 26 Hlavním motivrm realizace je zrcadlení. Tíha rozhodování kdo je oběť a kdo tyranem. Autory díla, které je na hranici umění ve veřejném prostoru a zahradní architekturou, jsou Petr Janda, Josef Kocián, Aleš Kubalík a Jakub Našinec. Realizace proběhla v roce 2006. V odrazu zrcadla je možné přečíst nápis napsaný na zemi „sám v sobě hledej, zda svobodu bráníš, ctíš a nebo omezuješ.
Oranžerie u zámku Lednice na Moravě patří k nádherným historickým památkám v České republice. První kdo přemýšlel o postavení skleníku byl Alois Josef II., kníže z Lichtensteinu. Roku 1843 začaly první stavební úpravy. Nosná konstrukce nadzemní části je dlouhá 92 metrů, široká 14 metrů a vysoká 10metrů. Nosné jádro tvoří 44 sloupů, železných profilů nesoucích 6000 skleněných tabulek ve tvaru šupin a dřevěných průvlaků spojujících hlavice sloupů, a to jak ve směru podélném, tak i příčném.
27
Obr. 42 Památník obětem komunismu
Jeho rekonstrukci v letech 1997- 2004 prováděla firma OK
Design v Brně.
Pomník tří odbojů- Nové Sady, Brno- Makovský, Kováč byl jednou z největších skleněných plastik v exteriéru. Tato stavba byla realizována v roce 1999 v malém parčíku poblíž Nových Sadů. Pomník byl ze sto osmdesáti tun vrstveného skla. Tři klíny byly postaveny na kamenném podloží a jednotlivé nazelenalé vrstvy symbolizovaly jednotlivé skupiny odboje. Pomník je významný nejen pro svoji monumentalitu, ale také díky své nevalé pověsti. Po odhalení sklo nevydrželo prudkou změnu teploty a popraskalo. V současné době je již pomník na náklady autora odstraněn.
Lávka Koliště je zatím jedinou stavbou od architekty Evy Jiřičné v Brně, která tuto ocelovou konstrukci se skleněnými detaily navrhla. Lávka spojuje park Koliště a obchodní centrum IBC. Realizace proběla v letech 1997-1998. V zimním období je lávka vytápěna, je zde i možnost spodního osvětlení.
26
Archiweb [online]. 2007 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=33&action=show&id=882
Obr. 44 Oranžerie, Lednice na Moravě
Archiweb [online]. 2007 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1349&lang=cs 27
21
Obr. 43 Památník obětem komunismu
Papežský kříž v Brně. Toto drobné použití skla bylo použito po papežově návštěvě Brna v roce 2009. Kříž byl postaven na Letišti v Tuřanech Kříž je z nerezové oceli opláštěný bronzových plechem. Autorem kříže je architekt Marek Štěpán. Skleněné koule byly dodány po jeho instalaci na Petrově a symbolizují pět míst ukřižování Ježíše.
Obr. 45 Papežský kříž v Brně
Obr. 47 Lávka v Brně, E.Jiřičná
Obr. 46 Pomník tří, Brno
22
Roku 2008 vytvořil tým architektů Jensen &Skodvin Arkitektonor AS zajímavou norskou
8 Použití skla v zahraničí Coré Sample je realizací v Kanadském Quebecu. Auterem je North design office. Česky se
realizaci Gudbrandsjuvet. Největší část prostoru je vybudovaná z drobných, laserem řezaných
projekt uskutečněný v roce 2007 jmenuje „Vrtné jádro“. Rostliny, kámen nebo dřevěná kůra, tak to
ocelových plátů, které jsou zavěseny podél útesu jako most. Realizace je zkombinována z různých
jsou náplně skleněných trubek rozsetých v zahradním objektu. Jedná se o specifickou sbírku, kdy
materiálů. Hlavními prvky jsou prefabrikovaný beton, kov a sklo na různých místech různě použity.
byly použity skleněné válce naplněné vzorky z krajiny a odkazující na těžební historii Quebecu.
Na jedné straně pravidelný geometrický rastr na druhé organická vlna dává prostoru zajímavý nádech. Tato realizace je ve spojení s divokou norskou krajinou a prudkou řekou velice oblíbeným a často navštěvovaným místem. Bezpečnostní sklo je zde použito jako opěrná bariéra. Tento materiál umožňuje větší požitek z výhledu.
Obr. 49 http://en. urbarama.com/project/gudbrandsjuvet-viewing-platforms-bridges
Obr. 48 http://twentyandchange.org/participants-2007.html
23
Gifu Kitagata Apartments, Kitagata (Japan 2000) Autorkou je Martha Schwartz. Realizace nese
Glass Bubble v Malmö ve Švédsku byla realizovaná v roce 2006. Jak bylo o této realizaci napsáno:
podnázev „feminizmus a design domů“. Součástí objektu jsou i bytové jednotky z dílen Akiko
„Jedná se o architektonické dílo, sochu a ráj v jednom.“ Mezi hranatou zástavbou je Glass buble
Takahashi, Kazuyo Sejima, Christine Hawley a Elizabeth Diller. Projekt je situován uprostřed
jediným oblým útvarem, který otevírá a zároveň uzavírá náměstí. Tento objekt je výjimečný díky
náměstí. Každá část je jinak barevně odlišena pro dobrou zapamatovatelnost a orientaci.
svému vnitřnímu mikroklimatu,které dává prostor pro růst cizokrajných rostlin.
Geometrický vzor udává celému prostoru příjemný rytmus. Tyto pobytové jednotky slouží buď k relaxaci, nebo k aktivnímu odpočinku.
Obr. 51 Martha Schwartz
Obr. 50 Martha schwart
Obr. 53 glass bubble
Obr. 52 Martha Schwatz
24
Bai Yun (White cloud, Bílý mrak), je umělecké dílo z ateliéru Cao/Perrot Studio, která představuje použití skla jako drobných kapiček. Umístěním v Kalifornii, kde je celé dny slunce a v noci obloha
Dale Chihuly je světově známý a ve sklářském oboru významný autor. Jeho několik desítek letitá
bez mráčků, je zajištěn celodenní třpyt odrážející se ve vybroušených hranách recyklovaného skla.
práce se dá vidět na různých místech po celém světě. Chihulyho dominantou je foukané sklo, které
Instilace byla zhotovena roku 2011.
dokáže s geniální precizností přetvořit v ty nejbizarnější tvary. Nejznámějšími jsou organické tvary, skleněné koule a duté tyče. Velice zajímavou expozicí je výstava v botanické zahradě, kde umístil rafinovaně sklo na vodu. Ovšem v tomto případě se nejedná o plovoucí sklo v pravém slova smyslu. Objekty jsou umístěny na loďce, která je přikotvená doprostřed jezírka. Jeho nejvýznamnější exteriérové instalace jsou k vidění v Grfield Park Conservatory v Chicagu (2001), Atlanta Botancial Gardens (2004), Fairchild Tropical Botanical Garden v Coral Gables na Floridě (2006), Missouri Botanical Garden v St. Louis (2006) a New York Botanical Garden (2006). Jeho tvorba byla rovněž oceněna mnoha cenami a sedmi čestnými doktoráty.
Obr. 55 Bubble glass
Chihuly v roce 1976 po automobilové nehodě ztratil zrak v levém oku a nosí přes něj pásku.
Obr. 54 Bubble glass
Jeho vnímání hloubky je tímto handicapem ovlivněné a Chihuly tedy ke své práci využívá pomoci svých asistentů. Koncepty všech svých děl předem chystá olejovými barvami na plátnech, podle kterých jsou pak vyfoukány skleněné kompozice. 28
Glass rock garden- další realizací od SWON design je Zahrada skleněných skal, která je situována na střeše domu. Velikost kovového rámu, ve kterém je realizace zhotovena má rozměry 4x1,5m. Jednotlivé sklenění desky o rozměrech 4cm, jsou ukotveny v kovovém rámu, kdy jejich báze je zakryta černými a uprostřed bílými oblázky. Třetím rozměrem je voda, ve které se zrcadlí skály a dotváří tak hmotu celého prostoru.
Obr. 58 Glass rock
Obr. 57 Dale chihuly
Obr. 56 Glass rock 28
DALE CHIHULY. [online]. 1999-2013 [cit. 2013-04-7]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=903
25
Obr. 63 Dale Chihuly realizace v botanické zahradě, USA
Obr. 59 Dále Chihuly
Obr. 62 Dále chicly- skleněná socha rostliny
Obr. 61 Dále Chihuly, realizace v botanické zahradě, USA
Obr. 64 Skleněná realizace, botanická zahrada Obr. 60 Skleněné koule v loďce, botanická zahrada
8.1 Srovnání českých a zahraničních realizací Ze studia realizací v Čechách i v zahraničí je patrné, že čeští skláři se stále drží na pomyslné špičce mezi světovými tvůrci. Kvalita realizací českých tvůrců a dostupnost nových médií způsobuje, že se tito autoři a jejich realizace snadno dostávají do obecného povědomí.
26
192m2 a je zapsána v katastru nemovitostí jako zeleň a ostatní plocha. Druhou částí je parcela č.
9 Praktická část- Zahradně architektonické řešení použití skla v exteriéru
1238/2, vlastníkem je SKLO- Ivan Novotný, s.r.o. (se sídlem Horecká 735, 45822 Železný Brod). Parcela katastru nemovitostí je zapsána jako zastavěná plocha a nádvoří o rozloze 250m2. K této
9.1 Charakteristika území
části také patří č. 1238/1 což je pozemek Ivana a Ireny Novotných, chráněny zemědělským půdním
9.1.1 Základní údaje
fondem.
Železný Brod se nachází v severní části České republiky, zhruba 11 kilometrů jihovýchodně
Celková rozloha řešeného území činí 553m2. 30
od Jablonce nad Nisou. Leží v Libereckém kraji. Celkový počet obyvatel je zhruba 6389 (údaj platný k roku 2012). Toto místo je hraničním městem jihozápadního Krkonošského podhůří. Je významným
Hranice území byla vymezena na severovýchodní a jihozápadní straně silnicemi
turistickým rozcestníkem při výpravách do Českého Ráje, Krkonoš nebo Jizerských hor.
severozápadní straně linií pozemku pana Novotného. Přírodními hranicemi je terén, který má převýšení 6 m n.m. Ze severovýchodní strany kopec Hammeršťata, na kterém leží místní hřbitov, v těsné blízkosti ze severní strany je parcela č. 1237/1, kterou je zastavěná plocha a nádvoří, zdí oddělená od řešeného prostoru.
Obr. 66 Lokalizace Železného Brodu
29
Obr. 65 Lokalizace v rámci sídla
Nadmořská výška městě je 306 m n.m. Do jeho katastrálního území patří vesnice považované za části města. Celkem jich je deset a jsou v blízkém okolí Železného Brodu. Řešené území se nachází v severovýchodní části obce. Pozemek se rozkládá mezi ulicemi Železná a Horecká, poblíž místního Římskokatolického hřbitova. Území je rozděleno na dvě části dle jejich vlastníků. První je parcela č. 1241, vlastníkem je Římskokatolická farnost. O rozloze 30 29
Mapy Google [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl
27
Mapy Google [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl
Tvar území má tedy tvar trojúhelníka.
Do zbytkové plochy zeleně je přístup ze
9.1.2 Přírodní podmínky Klimatické podmínky dle Quitta CH6, což je oblast chladná. Průměrné denní teploty jsou
severovýchodní strany neomezený. Jelikož je prostor v terénu, z druhé části, kde je silnice nyní stojí
zde v lednu -4 až -5°C, v dubnu 2-4°C, v červenci 14-15°C a v říjnu 5-10°C.31
zídka a tak je vstup znepřístupněn.
Půdní rozmanitost města není nijak výjimečná. V okolí řeky Jizery je fluvizem modální, v okolí řešeného je kambizem oglejená.32 Geologie také není výrazná, opět v okolí Jizery nalezneme fluviální jílovitopísčité až písčité hlíny, místy písčité štěrky a v okolí sklárny grafiitický chloritsericitický fylit s laminami kvarcitu. Geologické stáří sahá až do devonu.33 Z hlediska hydrogeologie se Železný Brod nachází ve krystaliniku Jizerských hor v povodí Jizery a Krkonoš. Území spadá do hlavního povodí Labe, povodí Labe. 34 Nadmořská výška města je 287 a nejvyšší je kolem 330 m n m. , a stále stoupá dál do hor výš. Svoji výškou spadá do kategorie vrchovina- hornatina. V rámci geomorfologie se Železný brod řadí už do Krokošsko- Jesenické soustavy. Českomoravské mezofytikum (Fytogeograficé členění).35
9.1.3 Historické souvislosti Obr. 68 hraice řešeného území
Z historického hlediska je oblast železnobrodská velmi významná. Dříve bylo město pouze
Provoz v prostoru je dán místní a účelovou komunikací. A hojnou návštěvnostní místního
osadou Brod, protože kupci se tudy brodili přes řeku Jizeru. Ve 14. století se Brod stal Železným,
hřbitova. Nejfrektovanější je ulice Železná, po ní Horníkova. Využívanou spojnicí je schodiště
může za to počátek těžby železné rudy v jeho blízkém okolí.
vedoucí podél skláren k hřbitovu. V následující mapce je prostor rozdělen dle funkcí. Zelenou
Sklářským městečkem se stalo koncem 19. A začátkem 20. Století, kdy se hutě začaly přesunovat
barvou je vyznačená zeleň, barvou modrou stavba- sklářská dílna a privat.
více do vnitrozemí. V roce 1920 zde byla otevřena první sklářská škola. Jelikož řešené území leží na pozemku sklárny Ivana Novotného je dobré uvést jeho minulost i historickou souvislost s dílem jeho otce nebo jiných předních českých sklářů.
31
Charakteristiky klimatických oblastí ČR dle Quitta [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.ovocnarska-unie.cz/web/web-sispo/klimreg/tabreg.html 32 Česká geologická služba. [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/pudy/ 33 Česká geologická služba. [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/geocr_25/ 34 Česká geologická služba. [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://mapy.geology.cz/hydro_rajony/ 35 Geoportal. [online]. 2013 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map
Obr. 67 Provoz a funkce
28
Jan Novotný (1929- 2005), otec Ivana Novotného byl významným umělcem z 60. let minulého století. Spolupracoval s mnoha světově uznávanými umělci. Společně se podíleli na rozvoji českého uměleckého ateliérového sklářství. Pro uplatnění skla v exteriéru nemá takového významu jako jeho syn Ivan Novotný. Tento výtvarný umělec se zaměřuje se na sklo lité do formy, které se stalo fenoménem teprve nedávno. Po spolupráci se odborníky jako jsou profesor Libeňský nebo jeho partnerka Brychtová, dotahuje využití forem k dokonalosti. Některé plastiky v exteriéru byly vystavovány i v daleké Číně. Nejznámější je Zelené oko pyramidy nebo Hlava ve tvaru T, na kterých spolupracoval s profesorem Libeňským. Použití soch v exteriéru má spíše galerijní využití. Jeho výrobky jsou nádherné plastiky, o které je veliký zájem i v Americe a ve Velké Británii. Ivan Novotný má své tajemství a své know-how výroby skla se zaměřením na hutní zpracování. Navštívení jeho sklárny bylo velice poučné a zajímavé. Kromě základních informací dokáže tento autor zaujmout obyčejným vyprávění o svém dni. Jeho vyprávění o skle má neskutečné kvality. Díky bohatým zkušenostem má neustále dostatek klientů a tak jeho umění nebude nikdy zapomenuto. Od malých roztomilých skleněných zvířátek odlitých z forem až po
Obr. 69 Současný denrologický stav, situace M 1:500
obrovské pětadvacet metrů vysoké sloupy. Z vyprávění je jasné, že jde o velice složitý proces, který
Část okolo skláren je také velice neutěšená.
začíná návrhem, drobnou skicou a končí umělecky hodnotným objektem.
Z ulice Železné je chodník silně narušený a popraskaný. Betonové panely jsou na povrchu rozdrcené a vytvořily se mezi nimi škvíry. Tento prostor slouží jako vstup do skláren a musí zde být
9.1.4 Popis současného stavu
zachován prostor pro kontejner na odpadový materiál a pro výklad z nákladních automobilů.
Současné době je prostor mezi sklárnou a hřbitovem velice neupravený. Na první pohled je Jediné ošetření zeleně probíhá
Chodník končí sousedním domem. Od ulice Horecké je hlavní vstup do budovy. Nevyřešeným
v prořezávání větví stromů a zkracování trávníku. Keřovité patro je prorostlé plevelem a náletem.
problém je otázka parkování. Je jasné, že je mnoho klientů i návštěvníků. Chaoticky zaparkovaná
Celková vitalita stromů je na velice špatné úrovni.
auta znehodnocují vizuál celého objektu. Toto může být i problematickou otázkou v době konání
zcela jasné, že jde o zbytkovou plochu bez větší údržby.
pohřbu. Je nutné brát v potaz možnost zaparkování pro pozůstalé.
Stromové patro je zastoupeno následujícími taxony: Tilia cordata, která zde roste ve dvou kusech, Picea pungens, statný 15m vysoký jehličnan s omezeným kořenovým prostorem (betonová
9.1.5 Východiska pro návrh řešení
zídka).
Východiskem je vnímání prostoru nejen jako zbytkové zelně, ale jako reprezentativního Keřové patro: Syringa vulgaris, Corylus avelana, Forsythia intermedia, Juniperus x media a
prostoru. Vzhledem k lokalizaci místa jsou k dispozici dvě varianty způsobu řešení. První je se
Juniperus horizontalis.
za,měřením na římskokatolický hřbitov. Jeho hlavní osy se křižují v centru. Východozápadní osa
Bylinné patro: Achillea milefollium, Agrostis stolonifera, Bellis perenis, Plantago major, Taraxacum sect. Ruderalia, Alopecuros pratensis,..36 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s katedrou botaniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Botanickým ústavem Akademie věd České republiky, 2001, 304 s. ISBN 80-860-6455-7. Dostupné z: http://www.sci.muni.cz/botany/chytry/Katalog.pdf
36
CHYTRÝ, Milan, Tomáš KUČERA a Martin KOČÍ. Katalog biotopů České republiky: interpretační příručka k evropským programům Natura 2000 a Smaragd. Editor Milan Chytrý, Tomáš Kučera, Martin Kočí. Praha:
29
opticky dále pokračuje přes řešené území do údolí města. Naproti východu v současné době stojí
buk, panašovaný do šedivé barvy. Parkování je značně redukováno a navrženo tak, aby odpovídalo
lavička s orientací na hřbitov.
struktuře prostoru.
Druhá varianta je se zaměřením na sklárny Ivana Novotného. Možnost předělání prostorou
Třešničkou na dortu je mezera za domem a plotem sousední bytové jednotky. V tomto místě
na venkovní galerii, na nový malý pokojíček nebo pro prezentaci vyrobených děl.
je doporučena nová výsadba trávníku s umístěním jedné skleněné plastiky pro radost majitele.
Kombinací obou výše zmíněných návrhů řešení je vzniklý koncept se zaměřením na dílnu a
Výrazným elementem je též umístění dřevěné formy- totemu u vstupu do dílen.
zároveň s doceněním pietního ducha místa.
9.2 Charakteristika navrhovaného řešení Inspirací pro návrh řešení je přítomnost sklářské dílny přímo v centru řešeného prostoru a přítomnost hřbitova v sousedství. Místo má plnit funkci lehce pietní a přitom jako showroom mistrových plastik. Prostor v současné době slouží spíše jako zbytková plocha bez vážného zájmu pozastavení. Zarostlá stráň se nejeví jako místo, kde by si člověk chtěl sednou a kochat se výhledem buď na stranu hřbitovní, nebo na stranu města. Výraznou změnou oproti stávajícímu stavu je radikální probírka vegetace. Z původních dřevin byly zachovány pouze dvě lípy (Tilia cordata) a dvě nové jsou navrženy. V konečném výsledku lípy lemují komunikaci a vytvářejí tak příjemnou atmosféru a pohodové místo ve stínu pro odpočinutí. Dalším výtazným prvkem jsou skleněné plastiky, které jsou umístěny na dvou místech. První, dominantní velké autorské dílo, které se nachází v časti blíže přiléhající sklárně. Druhá plastika je menší, opět autorská tvorba, ukrytá ve stínu starých lip. Tento prostor je pokryt trávníkovou směsí,na jehož okraji z jihozápadní strany lemuje půdopokryvná vegetace. Další částí je předprostor skláren. Tato část musí splňovat mnoho kritérií. Vzhledem k tomu, že se jedná o místo, odkud se dodávají potřebné suroviny do sklárny nebo nakládají sochy, je potřeba, aby bylo volně přístupné. Je navržena změna materiálu pochozích ploch a to na velké hrubé betonové dlaždice. Na styl dlaždic volným směrem navazuje veliká mozaika pokrývající fasádu domu. Nejedná se o typický způsob vkládání mozaiky. V tomto případě jde o 40 centimetrů velké skleněné čtverce, které jsou v pravidelných pruzích nalepeny na fasádu domu a přilehající nově navržené zídky. Důvodem je nejen optické oddělení obytné části od pracovní, ale také na první pokus viditelné poukázání na budovu, kde sklo má královské postavení. Dalším optickým dělitelem je navržená drobná mobilní zeleň na přístavcích. Mezi domem a hřbitovem je část věnována parkování nejen motorových vozidel, ale i bicyklů. Mobiliář pro tento druh dopravy je ze stejného materiálu jako lavičky na hlavní ploše. Jedná se o
30
10 Závěr Cílem této práce bylo představit sklo jako materiál použitelná v exteriéru a v zahradně architektonické tvorbě. Díky historickým pramenům je doloženo, že použití a využívání skla zasahuje už do dob dávno minulých. Použití v exteriéru není sice jednoduchou disciplínou, ale po překonání všech překážek je reálnou. Sklo je čtvrtou dimenzí prostoru. Svými optickými vlastnostmi dokáže prostor rozzářit, uklidnit, zpřehlednit nebo naopak vytvořit tajemná a skrytá zákoutí. Sklo v České republice má hlubokou a dlouhotrvající tradici. V současné době začíná být trendem použití skla v exteriéru. Díky mnoha profesorům, sklářům a umělcům se tradice tohoto nádherného oboru předává z generace na generaci a stále se těší veliké oblibě. Neustále přibývá nových designérů, architektů, umělců a v neposlední řadě i zahradních architektů, kteří hledají nové možnosti, nové varianty a nové cesty k poznání. Sklo je v tomto směru bránou nekonečných a v budoucnosti snad neomezených možností. Tato práce představila varianty a možnosti použití skla v exteriéru. Tato práce by mohla být stručným klíčem k poznáni.
31
11 Souhrn Tématem této práce je sklo v exteriéru a jeho uplatnění v zahradně architektonické tvorbě. Modelovým objektem je plocha veřejné zeleně v obci Železný Brod v Libereckém kraji. Na úvod práce je popsána historie sklářství v českých zemích. Dále jsou zmíněny fyzikální, mechanické a optické vlastnosti skla, které ovlivňují způsoby jeho použití v exteriéru. V další části je popsána technologie výroby, druhy skel a jejich zpracování. Následující kapitola se věnuje formám použití skla v zahradně architektonické tvorbě v konkrétních realizacích. Srovnání zahraničních a českých realizací je zpracováno v dalším oddíle této práce. Po prostudování realizací následuje praktická část- návrh řešení bezprostředního okolí sklárny Ivana Novotného V Železném Brodě. Motivem této realizace je použití autorských skleněných plastik.
Klíčová slova: Sklo, vlastnosti skla, sklo v exteriéru
12 Resume The theme of this work is glass at exterior and its application in the garden. The public place in village Železný Brod was selected as model object. At the beginig of this thesis is described the history of czech glass makig.Next part mentioned physical, mechanical and optical properties of glass which can involve usage of glass at exterior. Than is mentioned technology type sof glass and their processing. The followin chapter deals with different way of using glass in the garden. Comparison of foreign and Czech realizations is made in next part of this work. Next part presents usage of glass in public space which is next to the glasswork.
Keywords: glass, properties of glass, exterior glass
32
17 KLEIN, Vladimír a Martin HLUBOČEK. Sklo výtvarníkovi klade nejzávažnější otázky: co a proč tvořit: Velmi důkladný rozhovor s Vladimírem Kleinem. Glassrevue [online]. 2008, roč. 2008, č. 17 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.glassrevue.com/news.asp@nid=6776&cid=7.html
13 Seznam použité literatury 1
Bárta J: Náčrt k dějinám českého skla. Sklářské rozhledy, 11, 1934, č. 5, s. 65
2
BRADÁČ - NEŽÁRECKÝ, Josef. Sklo - dějiny, výroba, zpracování. Praha 8, Péčí technicko- hospodářské jednoty: Prometheus, Praha, 1945. Knihovna Nové práce: svazek, 32.
3
Glass history [online]. 2009 [cit. 2013-04-7]. Dostupné z: http://www.glasshistory.cz/2012/09/05/langhammer-antonin/
4
Stanislav Libeňský/ Jaroslava Brychtová [online]. 2003 [cit. 2013-04-7]. Dostupné z: http://www.libensky.net/slzian.htm
5
ADÁMEK, J. a. Stavební látky - Keramika, dřevo, kovy a sklo. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební. a SVOBODA, L. a. (2007). Stavební hmoty. Bratislava: Jaga group.
6
Jirásek, J., Vavro, M.: Nerostné suroviny a jejich využití. Ostrava: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR & Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2008. ISBN 978-80-248-13783
7
Gregerová 1996, Adáme et al.1997, Svoboda et al.2004.
8
KOPECKÝ, Ladislav. STRÁNKY VĚNOVANÉ POTLAČOVANÉ VĚDĚ A ZATAJOVANÝM VYNÁLEZŮM. [online]. 1.10.2007 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://free-energy.webpark.cz/sobolev/floatglass/druhy.html
9
FANDERLÍK, Ivan. Vlastnosti skel. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1996, 313 s. ISBN 80-854-2791-5.
18 Archiweb [online]. 2007 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=33&action=show&id=882 19 Archiweb [online]. 2007 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1349&lang=cs 20 DALE CHIHULY. [online]. 1999-2013 [cit. 2013-04-7]. Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=903
10 Sklo a sklářské výrobky [online]. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.soudom.cz/Zboziznalstvi/Sklo_a_sklarske_vyrobky.pdf 11 Stavební sklo s.r.o.: Více světla do života [online]. 2004 [cit. 2013-04-7]. Dostupné z: http://www.stavebni-sklo.cz/esg-kalene-sklo.php 12 ForArch: 21. Mezinárodní stavební veletr [online]. 2010 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.forarch.cz/2010/cz/novinky2010.asp 13 KERLER, A. et SCHMITT, E.: Pflanzehäuser. In Handbuch der architektur. A. Bergsträsser, Darmstadt, 1893 14 GABRIEL, Michal a Zdeněk FREISLEBEN. Sklo jako voda: Zvláštní příběhy Michala Gabriela. Glasrevue [online]. 2006, roč. 2006, č. 21 [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.glassrevue.com/news.asp@nid=5209.html 15 LEPIL, Oldřich. Fyzika pro gymnázia. 4. vyd. Praha: Prometheus, 2010, 207 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7196-384-4. 16 PLESL, Rony. Ateliér skla. VSUP. VSUP [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.vsup.cz/cs/uzite-umeni/atelier-skla
33
Obr. 46 Pomník tří, Brno Obr. 47 Lávka v Brně, E.Jiřičná Obr. 48 http://twentyandchange.org/participants-2007.html Obr. 49 http://en. urbarama.com/project/gudbrandsjuvet-viewing-platforms-bridges Obr. 53 glass bubble Obr. 50 Martha schwart Obr. 51 Martha Schwartz Obr. 52 Martha Schwatz Obr. 54 Bubble glass Obr. 55 Bubble glass Obr. 56 Glass rock Obr. 57 Dale chihuly Obr. 58 Glass rock Obr. 59 Dále Chihuly Obr. 64 Skleněné koule v loďce, botanická zahrada Obr. 60 Dále Chihuly, realizace v botanické zahradě, USA Obr. 61 Dále chicly- skleněná socha rostliny Obr. 62 Dale Chihuly realizace v botanické zahradě, USA Obr. 63 Skleněná realizace, botanická zahrada Obr. 66 Lokalizace Železného Brodu Obr. 65 Lokalizace v rámci sídla Obr. 67 Provoz a funkce Obr. 68 hraice řešeného území Obr. 69 Současný denrologický stav, situace M 1:500
14 Seznam obrázků Obr. 1 Vitráž v katedrále sv. Víta na Pražském Hradě Obr. 2 Výroba cylindrového skla druhá fáze Obr. 3 Výroba cylindového skla Obr. 4 Československý pavilon v Bruselu 1958 Obr. 5 Skleněná fontána, Brusel 1958 Obr. 6 Skleněné tvárnice, New York Obr. 7 Glass walk, China Obr. 8 Philip Watts- designové schodiště UK Obr. 9 Sky walk, Velký kaňon, USA Obr. 10 Firebrandass, skleněné schodiště, Japonsko, Naoshima Island Obr. 11 Skleněná dlažba od firmy ACERA sklo Obr. 12 Lepené sklo, David Pearl Obr. 13 Sprchový kout z tvýrnic Obr. 14 Sklobeton Obr. 15 Zídka z recyklovaného skla, Texas Obr. 16 Zábradlí, Califrnie Obr. 17 Protihluková stěna, UK Obr. 18 Vyhlídka v Norsku Obr. 19 Skleník Eden, St. Austell na poloostrově Cornwall Obr. 20 Palmovník, Lednice na Moravě Obr. 21 Liberecké skleníky Obr. 22 Skleník na Pražkém hradě, E. Jiřičná Obr. 23 Velký skleník Národní waleské botanické zahrady v Llanarthne (Carmarthenshire) Obr. 24 Kroměřížská oranžerie Obr. 25 CItroen park Obr. 26 Vodní prvek, NEil Wickin Obr. 27 Glassriver, Muscat a Freeman Obr. 28 Pietní fontána, NY Obr. 29 Skleněná Kaskáda Obr. 30 Glassriver, Muscat a Freeman Obr. 31Charybdis sunderland, Anglie Obr. 32 Botanická zahrada, Adelaide Obr. 33 SKleníná kaskáda od společnosti SWON Obr. 34 Skleněná fontána na hlavním náměstí ve Varšavě Obr. 35 Dale chihuly Obr. 36 Marian Karel Obr. 37 Stanisla Libeňský Obr. 38 „Ve spojení“, Praha Obr. 39 Realizace na Pražském hradě Obr. 40 Mánes, Praha Obr. 41 Muzeum Kampa, Praha Obr. 42 Památník obětem komunismu Obr. 43 Památník obětem komunismu Obr. 44 Oranžerie, Lednice na Moravě Obr. 45 Papežský kříž v Brně
4 5 5 6 6 13 13 13 13 13 13 14 14 14 14 14 14 14 15 16 16 16 16 16 16 17 18 18 18 18 18 18 18 18 19 19 19 20 20 20 20 21 21 21 22 34
22 22 23 23 24 24 24 24 25 25 25 25 25 26 26 26 26 26 26 27 27 28 28 29