Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Analýza komodity ostropestřec mariánský [Silybum Marianum (L.) Gaertn. ] v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Radim Cerkal, Ph.D. Konzultant: Ing. Blanka Kocourková, CSc.
Vypracovala: Lucie Mánková
Brno 2015
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Analýza komodity ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn.] v ČR vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:…………………………… Podpis bakaláře: ……………………
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu doc. Ing. Radimu Cerkalovi, Ph.D. za odborné vedení, dále mé konzultantce Ing. Blance Kocourkové, CSc,. za mimořádnou ochotu a cenné rady, které mi poskytla při zpracovávání této bakalářské práce. V neposlední řadě chci poděkovat panu Ing. Vladimíru Menšíkovi, řediteli zemědělského podniku Agrospol, a.d., Knínice, který mi poskytl důležité informace a také své rodině, která mě podporovala během celého studia.
ABSTRAKT Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn] byl v roce 2014 v ČR pěstován na odhadované ploše 4 700 ha s průměrným výnosem 0,65 t.ha-1. Náklady na jeho pěstování u konkrétního pěstitele v roce 2012 byly 11 614 Kč.ha-1, v letech 2013 a 2014 došlo k navýšení nákladů o více než 50 % (na 17 809, resp. 17 720 Kč.ha-1). Nákladová rentabilita v roce 2012 tvořila 4,4 %, v roce 2013 byla dokonce záporná (-2,6 %). V roce 2014 bylo pěstování ostropestřce opět rentabilní (84,9 %). Průměrná realizační cena ostropestřce se pohybovala od 25 000─26 000 Kč.t-1. Z výsledků této práce vyplývá, že se jedná o atraktivní plodinu ze skupiny léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR), která by mohla představovat pro pěstitele zajímavý obchodní artikl a zároveň přispět k druhové rozmanitosti osevních postupů. Klíčová slova: Ostropestřec mariánský, náklady, rentabilita, LAKR
ABSTRACT In 2014 Silybum marianum was cultivated on 4,700 ha in Czech Republic and the avarage production was 0.65 t.ha-1. Expenditures for this cultivation in specific farm was about 11,614 CZK.ha-1 in 2012. In 2013 and 2014 expenditures increased about more than 50 % (on 17,809 let us say 17,720 CZK.ha-1). In the 2012 the profitability was 4.4 %, in 2013 a loss of the -2.6 % was found, and in the 2014 there was a recoup of 84.9 %. The average price of Silybum marianum was about 25,000─26,000 CZK.t-1. The results of this trial show that Silybum marianum is an attractive crop from group of medicle, aromatic and culinary herbs which should post amazing suplement to agriculturist´s convenience plants.
Key words: Silybum marianum, expenditures, profitability
OBSAH 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 7
2
CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 9
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................ 10
4
3.1
Botanická a biologická charakteristika ............................................................ 10
3.2
Agroekologické požadavky .............................................................................. 11
3.3
Technologie pěstování ..................................................................................... 11
3.3.1
Předseťová příprava a setí ......................................................................... 12
3.3.2
Výživa a hnojení ....................................................................................... 12
3.3.3
Choroby, škůdci a plevele ......................................................................... 12
3.3.4
Sklizeň ...................................................................................................... 14
3.4
Obsahové látky a možnosti využití .................................................................. 14
3.5
Možnosti zpracování ........................................................................................ 16
3.6
Plochy a produkce ostropestřce mariánského v ČR ......................................... 19
3.6.1
Vývoj ploch a produkce rostlin skupiny LAKR v ČR .............................. 20
3.6.2
Přehled celosvětového obchodu s LAKR ................................................. 21
3.6.3
Vývoj ploch a produkce ostropestřce mariánského .................................. 22
3.6.4
Vývoj produkce ostropestřce mariánského ............................................... 23
MATERIÁL A METODIKA.................................................................................. 24 4.1
5
Charakteristika podniku Agrospol, a. d., Knínice ............................................ 24
4.1.1
Charakteristika rostlinné výroby ............................................................... 25
4.1.2
Charakteristika výrobních oblastí ............................................................. 26
4.1.3
Přehled o průběhu počasí v Paměticích v roce 2014 ................................ 26
4.1.4
Pěstování ostropestřce v Agrospolu, a. d., Knínice .................................. 27
DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A DISKUZE ............................................................... 28 5.1
Vývoj ploch a výnosů ostropestřce v Knínicích .............................................. 28
5.2
Náklady na pěstování ostropestřce mariánského ............................................. 28
5.2.1
Srovnání nákladovosti pěstování ostropestřce mariánského a ječmene
jarního v Agrospolu, a. d., Knínice ......................................................................... 31 5.3
Hodnocení ostropestřce v průběhu vegetace .................................................... 33
5.3.1
Hodnocení fytotoxicity: ............................................................................ 35
5.3.2
Naměřené hodnoty obsahových látek u nažek ostropestřce ze sklizně
z roku 2014 ............................................................................................................. 36
6
ZÁVĚR ................................................................................................................... 37
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 39
8
SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................ 42
PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 43
1
ÚVOD
V současnosti patří ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn] mezi nejvíce pěstované léčivé rostliny v České republice. Tradiční léčebné využití ostropestřce při ochraně a léčbě jater je však známo déle než 2000 let (CASTLEMAN, 2004). Mnozí pěstitelé potvrzují, že kromě tradičních plodin (pšenice, řepka olejka) představuje i skupina léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (LAKR), včetně ostropestřce pro pěstitele zajímavý doplněk k jejich konvenčním plodinám s potenciálem vysoké rentability. Podle situační a výhledové zprávy z roku 2014 je ve světě využíváno jako léčivých rostlin více než 50 000 druhů z toho 4 000 ohrožených rostlinných druhů, přičemž jejich celkový počet je odhadován mezi 400 000─500 000 druhy. Celosvětově se obchoduje s cca 2 500 druhy léčivých aromatických a kořeninových rostlin. Převážná většina rostlinných druhů, které jsou využívány pro léčení mají kořeny v asijském (Čína, Indie, Vietnam) a americkém centru (USA). V EU se jako léčivých, aromatických a kořeninových rostlin využívá cca 2 500 druhů, evidovaných v Německu, ve Francii a v České republice (SVZ, 2012, 2014). V rámci jednotlivých zemí se s léčivými rostlinami obchoduje nejvíce v Číně, USA, Německu a Indii. Mezi největší vývozce patří Čína, Německo, USA, Kanada, Indie a mezi dovozce USA, Čína, Německo, Japonsko a Francie. Z dlouhodobého hlediska je patrné, že od r. 2004 pěstební plochy léčivých, aromatických a kořeninových rostlin spíše klesaly a jejich nárůst byl zaznamenán dle ČSÚ až v r. 2009 (SVZ, 2012). Objem roční produkce s komoditami LAKR se pohybuje okolo 467 000 t v hodnotě 1,2 mld. Kč. Poptávka po LAKR na světovém trhu roste, a to především ve vyspělých kulturních oblastech, kromě Kanady, USA, Evropy, Německa, Itálie, Francie a Velké Británie, nově také v Polsku a Rusku. Za vrchol pěstování LAKR je považován rok 2011, kdy plocha pěstovaných LAKR v ČR dosáhla 8 588 ha, roky 2013 a 2014 představují období poklesu. Dle ČSÚ byly LAKR pěstovány v roce 2013 na 5 659 ha s průměrným výnosem 0,67 t.ha-1, v roce 2014 byly osety na 5 566 ha, což představuje úbytek cca 35 % plochy právě oproti roku 2011. Ostropestřec byl v roce 2007 evidován na ploše cca 800 ha a v roce 2012 se plochy rozrostly až na šesti násobek. V současné době je evidován na ploše cca 4 500 ha s průměrným výnosem 0,5 t.ha-1 (SVZ, 2014). Tyto hodnoty vychází 7
z kvalifikovaného odhadu Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin (PELERO CZ), nikoli z šetření ČSÚ (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). V důsledku zvyšujícího se zájmu o ostropestřec jak v tuzemsku, tak i v zahraničí je předpokládán i nárůst pěstebních ploch. Rozsah jeho pěstování závisí na poptávce zpracovatele, který také určuje cenu na trhu. Dle posledních informací výkupní ceny léčivých, aromatických a kořeninových rostlin stagnují, nejsou tak výhodné pro pěstitele a nepřinášejí požadované ekonomické zhodnocení náročného sběru a pěstování LAKR (SVZ, 2012).
8
2
CÍL PRÁCE
Cílem práce bude analýza pěstování ostropestřce mariánského [Silybum marianum (L.) Gaertn] u konkrétního pěstitele. 1. Obsahem literárního přehledu práce bude význam ostropestřce mariánského pro lidské zdraví, způsoby jeho pěstování a realizace na trhu. 2. Bude vypracován přehled o výrobcích z ostropestřce mariánského dostupných na trhu v ČR. 3. Následně bude zhodnocena nákladová rentabilita pěstování ostropestřce mariánského u vybraného pěstitele a srovnána s komoditou ječmen jarní. 4. V rámci pokusu bude vyhodnocena fytotoxicita použitého herbicidu na ostropestřci mariánském a bude zjištěn obsah léčivých látek.
9
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Botanická a biologická charakteristika Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn] je u nás pěstován jako jednoletá bylina patřící do čeledi hvězdicovité (Asteraceae), podčeledi Asteroideae. Často je označován za bodlák, což demonstrují i cizojazyčné názvy, např. anglicky „milk thistle“ nebo německy „Mariendistel“ (STARÝ, 2000). Jeho původním stanovištěm je území Středomoří, ale je rozšířen i v Malé a Přední Asii, kde je často považován za plevelnou rostlinu (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). Jeho výskyt je častý v celé Evropě, převážně v horských oblastech (MOUDRÝ, 2011). Ostropestřec je 60−150 cm vysoká, statná, pavučinatě chlupatá žláznatá bylina. Kořen je kulovitý 30 cm dlouhý. Lodyha je v ½ řídce větvená, zaobleně hranatá s bílou dření. Lodyžní listy střídavé, dolní přisedlé, horní poloobjímavé, v obrysu obvejčité až kopinaté, peřenolaločné až peřenoklané, široce trojúhelníkovité úkrojky s okrajem nepravidelně ostnitým (ostny až 0,8 cm dlouhé), chrupavčité, žilky na líci lemovány bílými skvrnami, povrch listu lesklý. Přízemní listy vyrůstající v růžici, tvarem i barvou podobné lodyžním, až 40 cm dlouhé, s rozšířenou, hluboce žlábkovitou střední žilkou. Povrch listů je lesklý (ZELENÝ, 2005). Úbory jednotlivé, vzpřímené, dlouze stopkaté, široce kuželovité, 3−7 cm široké, zákrov na bázi vmáčklý, vnější zákrovní listeny okrouhlé obvejčité, k bázi zúžené, s okrajem nepravidelně ostnitě zubatým, střední a vnitřní dvoudílné, v dolní části vejčité až kopinaté, těsně k sobě přitisklé, v horní části trojúhelníkovité, vlnaté, od úboru odstálé, na okrajích a na vrcholu dlouze osinaté, ostny až 0,7 cm dlouhé, slámově žluté (DOSTÁL, 1989). Květy jsou 3,5−4 cm dlouhé uspořádané v terminálním úboru, zákrov je ostnitý, květy obojaké trubkovité, nachové, růžovofialové, hmyzosnubné. Plodem jsou kuželovité nažky cca 0,7 cm dlouhé, skvrnité, hladké
s drsnými
štětinkami
a
opadovým
chmýrem
0,2
cm
dlouhým
(NEUGERBAUEROVÁ, 2006). Semena mají bílý lesklý chmýr o délce cca 1−1,5 cm, který je u báze srostlý (HUSÁKOVÁ, LHOTKSÁ, 1981). Bylina obsahuje ve své genetické výbavě 2n=34 chromozomů (DOSTÁL, 1989). V jednom úboru se nachází cca sto plodů. Hmotnost tisíce semen (HTS) je 25−30 g (MOUDRÝ, 2011).
10
3.2 Agroekologické požadavky Původní území výskytu ostropestřce mariánského jsou Kanárské ostrovy, odkud se přes Středozemní moře dostal do Malé a Přední Asie. Ve střední Evropě se záměrně pěstuje jako zdomácnělý, ale vyskytuje se i divoce rostoucí. Typickým místem výskytu jsou zahrádky, rumiště, okraje polí aj., které se vyskytují v nadmořské výšce 600–700 m n.m. (NEUGERBAUEROVÁ, 2006). Ve Středomoří je pro svou ostnatost listů vysazován jako plot sloužící k ochraně malých zelinářských políček proti kozám spásajícím vše zelené (JANČA, 1995). Ostropestřec je přizpůsobivá a nenáročná plodina, daří se mu na písčitých a hlinitopísčitých půdách s dostatkem humusu a vláhy a naopak nevhodné jsou pro něj půdy utužené, kyselé a zamokřené, stejně tak nemá rád vysušené jižný svahy (SLAVÍK a kol., 2004). Nejlepších podmínek se mu dostává v řepařské výrobní oblasti. V teplejších oblastech kukuřičného výrobního typu je zde rizikem nedostatek vody a možné napadení chorobami a plísněmi. Ostropestřci se daří v subtropickém podnebném pásmu, kdy v letním období velice dobře snáší vyšší teploty kolem 27 ˇC s přiměřeným
úhrnem
srážek.
Je
poměrně
náročný
na
dostatek
světla
(KOCOURKOVÁ a kol., 2014).
3.3 Technologie pěstování Nutností při pěstování ostropestřce je respektovat jeho biologické nároky a zároveň požadavek ze strany odběratele zaměřený na obsah účinných látek. Podle STARÉHO (2000) může ostropestřec vzcházet za optimálních podmínek již po pěti dnech, nejčastěji však 2−3 týdny po výsevu. Ostropestřec bývá v osevním postupu zařazován jako doběrná plodina s dobrými odplevelovacími schopnostmi. Díky velkému množství snadno rozložitelné biomasy, kterou zanechává na pozemku, má zlepšující vlastnosti pro půdu. Vhodnými předplodinami jsou zejména jarní obilniny, jeteloviny nebo organicky hnojené plodiny. Významným problémem při pěstování ostropestřce mariánského je nerovnoměrné dozrávání nažek, proto je žádoucí dobré naplánování sklizně. V případě, že dojde ke sklizni nezralých plodů, obsah silymarinu nebude dosahovat požadovaných hodnot. Cílem pěstitelských technologií je tedy minimalizovat podíl sklizně nezralých plodů. Významný je především termín sklizně, vyrovnanost porostu a technické podmínky 11
sklizně (KOCOURKOVÁ, 2008). Po ostropestřci je nevhodné sázet slunečnici, okopaniny nebo řepku (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). 3.3.1 Předseťová příprava a setí Na podzim se provádí střední orba, bez organického hnojení a doplní se minerální hnojiva podle chemického rozboru půdy na požadovanou hladinu (NEUGEBAUEROVÁ, 2006). Na jaře se provádí předseťová příprava půdy, koncem března a začátkem dubna následuje přímý výsev obilným secím strojem. V podmínkách jižní Moravy lze vysévat již od poloviny března (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). Výsev je prováděn přesnými secími stroji při teplotě půdy 5 ˇC (MOUDRÝ, 2005). Seje se do řady v rozpětí 45−50 cm x 10−35 cm, na 100 cm2 6−20 rostlin, tj. 60 000−120 000 rostlin na ha-1, hloubka setí je 2−3 cm, u suchých půd až 5 cm, následuje válení. Množství osiva při přesném setí se pohybuje v rozpětí od 8 do 15 kg.ha-1. V porostu se provádí plečkování ve fázi 3−6 pravých listů, po zapojení je možné použít rotační plečky na řepu cukrovou (NEUGEBAUEROVÁ, 2006). 3.3.2 Výživa a hnojení Ostropestřec vyžaduje velké množství živin, vzhledem k jeho velkému množství nadzemní hmoty. Hnojení závisí především na předplodině a zásobě půdních živin (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). Pro naše klimatické podmínky je doporučováno vysévat ostropestřec na půdu ve staré půdní síle. Dávky dusíku se pohybují v rozmezí 60−90 kg.ha-1, v regionech častějších srážek je vhodné dávku dusíku dělit, a to jednu až dvě třetiny před setím a zbytek ve fázi 6−8 pravých listů. Podle rámcové metodiky Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o. je doporučováno aplikovat také 17,5 kg P a 33,2 kg.h-1 K (MOUDRÝ, 2005). 3.3.3 Choroby, škůdci a plevele Ostropestřec mariánský je odolná a konkurenceschopná rostlina vůči plevelům, které mu však mohou škodit odběrem vláhy a živin (MOUDRÝ, 2005). Vzhledem ke značnému množství nadzemní biomasy, která je v průběhu vegetace rostlinou vytvořena, vzniká ideální prostředí pro šíření chorob. Nejzávažnější z chorob je plíseň šedá (Botrytis cinerea Pers), která způsobuje totální destrukci dozrávajících semen v úboru. Na jejím šíření se kromě povětrnostních podmínek podepisuje i pěstitelský postup. V teplejších oblastech se na ostropestřci často vyskytují choroby způsobené 12
houbami z rodu Fusarium. Takto napadené lodyhy ztrácejí pevnost, lámou se a vyvracejí. U napadených rostlin je patrné snížení výnosu, kvality semen a pokles obsahu flavolignanů. Významným preventivním opatřením je včasný výsev biologicky hodnotného osiva (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). Další houbovou chorobou je padlí čekankové (Erysiphe cichoracearum), které cizopasí na složnokvětých rostlinách a jejím typickým projevem jsou bělavé povlaky na napadených částech rostlin, patrné je i cévní vadnutí, se kterým se nejčastěji můžeme setkat v suchých podmínkách a při pozdním výsevu (BRABENEC, 1990). Nejvhodnější ochranou vůči těmto chorobám je dodržování doporučených agrotechnických zásahů, vysévání biologicky hodnotného osiva, popřípadě lze osivo namořit vhodným ochranným prostředkem (BRABENEC, 1990). V pozdních růstových fázích se můžeme u ostropestřce setkat se specifickými patogenními houbami (Alternaria silybi a Septroria silybi), které jsou přenosné osivem. Vyskytují se na semenech, ojediněle na vzcházejících rostlinách. Projevy výskytu se vyznačují hnědými skvrnami na listech; takto napadené rostliny jsou více náchylné k dalším chorobám (Botrytis cinerea, Sclerotinia sclerotiorum, Fusarium ssp. a Phoma sp.) (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). Ostropestřec napadá široké spektrum škůdců, mezi něž patří např. mšice, larvy brouků, myši a ptactvo, které vyzobává zasetá semena, ale i zralé nažky na dospělých rostlinách (MOUDRÝ, STRAŠIL 1999). Nejběžnějšími škůdci jsou štítonoš zelený (Cassidia viridis) a černoskvrnný (Cassidia murrea), jejichž škody mívají spíše vizuální charakter, proto nevyžadují zvláštní pozornost. Nevyhneme-li se opakovanému výsevu ostropestřce na jedno stanoviště, hrozí problém v podobě rýhonosce pcháčového (Cleonis pigra), jehož larvy se vyvíjí na kořenech a vyžírají v něm chodbičky, čímž usnadňují vznik patogenních hub a následné lámání a vyvracení rostliny. Ostropestřec má kvůli svému dynamickému růstu velmi dobré odplevelovací schopnosti. Za období se sníženou konkurenční schopností se považuje okamžik vzcházení do počátku dlouživého růstu. Nejnebezpečnějšími druhy plevelů jsou dle KUBÍNKA (1987) např. pýr, pcháč, merlík, oves hluchý, hořčice, ohnice, výdrol, řepka, aj. KOCOURKOVÁ a kol. (2014) uvádí plevele - mléč rolní (Sonchus arvensis), svízel přítula (Galium aparine), máta kadeřavá (Mentha crispa), čistec rolní (Sinapis arvensis), svlačec rolní (Convolvulus arvensis) a lebeda rozkladitá (Atriplex patula). Pro jejich redukci je doporučována mechanická kultivace meziřádků a plečkování rotačními plečkami na řepu cukrovou. 13
Po zapojení porostu již není možné plečkování provádět (MOUDRÝ, 2005). Samotný ostropestřec je považován za plevel pro následně pěstované plodiny. Aby došlo k redukci zaplevelovacích schopností ostropestřce, je vhodné použít následnou plodinu tak, aby vzešlé rostliny nebyly schopné vysemenit a opětovně zaplevelovat pozemek, např. jetelotravní a travní směsi, kde je využívána plevelná seč, jednoděložné plodiny s možností využití chemické ochrany proti dvouděložným plevelům atd. Na zaplevelených pozemcích se mohou před setím zapracovat do půdy herbicidy. K ochraně rostlin lze použít přípravky uvedené v Registru povolených přípravků na ochranu rostlin, jež vede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). 3.3.4 Sklizeň Ostropestřec je typický svou nerovnoměrnou dobou dozrávání jednotlivých úborů na rostlině. Jeho nevýhodou je vypadávání ochmýřených nažek z vyzrálých úborů, proto zde hraje velice významnou roli doba sklizně, která se pohybuje od července až do září, tedy v období, kdy jsou plody v plné biologické zralosti (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). Ideální dobou pro sklizeň je okamžik, kdy je úbor rozevřený a objevuje se bílé chmýří, tento jev by měl být patrný u 1/3 porostu (NEUGEBAUEROVÁ, 2006). Při vlhkém počasí dochází k uzavírání úborů a v tomto okamžiku je nejvhodnější sklízet. Se sklizní je vhodné začít ráno za rosy nebo ideálně pokud je pod mrakem, protože nedochází kvůli slunečnímu svitu k otevírání a vypadávání zralých, kvalitních semen (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). Sklizeň se provádí sklízecí mlátičkou, u níž se demontují pera přiháněče, vytřasadla se nahradí vytřasadly pro sklizeň kukuřice a zvětší se mezera mezi mlátícím košem a bubnem (MOUDRÝ, 2005). Po sklizni je nutné semena předčistit a sušit. Sušení se provádí na roštech při teplotě 45 ˇC na 12 % vlhkosti. Vzhledem k povětrnostním podmínkám dochází u ostropestřce k poměrně vysokým posklizňovým ztrátám, kdy je vhodné nechat vypadená semena vyklíčit a zaorat vzešlé rostliny v rámci podzimní přípravy půdy (KOCOURKOVÁ a kol., 2014).
3.4 Obsahové látky a možnosti využití Nažky ostropestřce obsahují 26−28 % bílkovin a 25−30 % oleje, ve kterém je zastoupena kyselina linolová (55−72 %), kyselina olejová (15−20 %), 8−14 % nasycených mastných kyselin (alfa linoleová, behenová, arachidonová, stearová, palmitová). 14
V ostropestřci je obsažen tokoferol, jehož množství se zpravidla pohybuje mezi 500−800 mg.kg-1 . V České republice se můžeme setkat s odrůdou Silyb, ve které převažuje obsah silbininu, jež je považován za nositele terapeutických účinků drogy (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). Mezi další obsahové látky ostropestřce patří také biogenní aminy, např. thiamin a histamin (KRESÁNEK, 1988). Ostropestřec mariánský je využíván jako lék na játra již více než 2000 let. Výzkumy ukázaly, že chemické sloučeniny ze semen ostropestřce pomáhají k ochraně jater, které byly poškozeny alkoholem, hepatitidou, aj. a mohou dokonce obnovit poškozené jaterní buňky. Proto Komise E, skupina německých odborníků posuzujících účinnost a bezpečnost léčivých bylin pro potřeby německé vlády, schválila semena a výtažky ze semen této rostliny jako podpůrný prostředek k léčení cirhózy a chronických zánětů jater. Další studie potvrzují, že komplex silymarinu izolovaného z ostropestřce mariánského pomáhá chránit játra před mnoha průmyslovými toxiny, například tetrachlorem (DUKE, 2006). Nejčastěji se s využitím ostropestřce setkáme ve farmaceutickém průmyslu, předpokládá se i nárůst spotřeby v průmyslu potravinářském, krmivářském a v neposlední řadě je využíván jako kosmetikum (KOCOURKOUVÁ a kol., 2014). Je známo, že nejvýznamnější látkou ostropestřce je silymarin, který se získává ze semen byliny (KOKSALE a kol., 2009). Silymarin je komplexem tří látek, které mají ochranný vliv na játra: silibinin, silidianin a silikristin (CASTLEMAN, 2004). Silymarin je považován za antioxidant s protizánětlivými a protirakovinotvornými účinky, čímž zvyšuje schopnost obranyschopnosti organismu (AGARWAL a kol., 2006). Silymarin se také po staletí považuje za přírodní lék na onemocnění jater a žlučových cest (ASGHAR, MASOOD, 2008). Jeho účinek se projevil i při léčbě jiných orgánů jako jsou plíce, prostata, CNS, slinivka břišní a dokonce má příznivý vliv na pokožku (GAZAK a kol., 2007). Podle CASTLEMANA (2004) se silymarin váže na receptory na membránách jaterních buněk, které propouštějí jedovaté látky, a tím zabraňuje jejich vniknutí do jaterní tkáně. Léčebný účinek silymarinu byl prokázán při léčbě hepatitidy, cirhózy, ale i jiného poškození jater v důsledku užívání drog (CASTLEMAN, 2004). Bylo zjištěno, že silymarin z ostropestřce dokáže zabránit smrtelné otravě při požití muchomůrky zelené. Je však nutné dostat do těla silymarin ve formě infůze do 24 hodin po požití smrtelného jedu, který je obsažen v jedovaté houbě (BUHRING, 2010). 15
Bez lékařské konzultace by ostropestřec mariánský neměli užívat těhotné a kojící ženy, ale ani alergikové, v jiných případech nebylo prokázáno, že by mělo užívání ostropestřce mariánského nežádoucí účinky (RAINONE, 2005).
3.5 Možnosti zpracování Zpracování ostropestřce spočívá ve vylisování nažek, kdy se z pokrutin izoluje směs flavonolignanů (silymarinový komplex) a vedlejším produktem je olej, který se svým složením nejvíce podobá oleji slunečnicovému, makovému nebo saflorovému. Olej z ostropestřce má významné změkčující účinky a dobrou roztíratelnost, díky těmto vlastnostem dodává pokožce nezbytnou hydrataci. Ostropestřcový olej je dále využíván k výrobě léčebné kosmetiky a doplňků stravy. Do budoucna se předpokládá jeho využití v oblasti biopaliv a nátěrových hmot (KOCOURKOVÁ, a kol., 2014). Stále populárnější je přidávání plodu ostropestřce mariánského do krmných směsí pro hospodářská zvířata, dle zkušeností některých chovatelů má obsah ostropestřce v krmivech významný vliv na užitkovost zvířat. Pro výrobu tablet, drážé a kapslí jsou využívány suché extrakty, které jsou standardizovány na určitý obsah silymarinu. Pokrutiny se extrahují v organických rozpouštědlech (KOCOURKOVÁ a kol., 2014). Pro dokonalé využití léčivých látek z ostropestřce je vhodné jej využít v kombinaci s rostlinným olejem, neboť je špatně rozpustitelný ve vodě, proto nálevy ani odvary nemají tak silný účinek (CASTLEMAN, 2004). Nejvýznamnějším zpracovatelem u nás je společnost IREL, s r. o., se sídlem v Miroslavi, která byla založena v roce 1994. Jedná se o ryze českou, soukromou společnost, která je v současnosti důležitým partnerem mezinárodních farmaceutických společností. Společnost IREL, s. r. o. se zaměřuje na zpracování ostropestřce mariánského za studena a to včetně lisování. Díky těmto postupům se zachovávají účinné látky a tak dochází k jejich lepšímu vstřebávání. Dokonalou předextrakční úpravou těchto rostlin je umožněna efektivnější extrakce látek. IREL, spol. s r. o. využila farmaceutického zaměření svého hlavního výrobního partnera, kterým je TEVA international se sídlem v Opavě. V IRELU, s. r. o. využili olej z ostropestřce mariánského a začali vyrábět kosmetiku. V roce 2000 odkoupila
16
technologii kosmetické výroby a v roce 2003 byly získány receptury, výrobní postupy a ochranné známky, které souvisí s kosmetickou výrobou. Kosmetický sortiment této společnosti nese název Capillan (známý jako vlasová kosmetika). Produkty Capillan jsou vhodné pro péči o citlivou vlasovou pokožku, jsou určeny k pravidelnému použití, napomáhají při lámavosti a třepení vlasů, ale i proti přesušení vlasové pokožky. Řada výrobků Capillan zahrnuje vlasový šampón vyrobený ze dvou typů přírodních extraktů vilínu viržinského, který zabraňuje vypadávání vlasů, omezuje tvorbu potu a kožního mazu a napomáhá k udržení ideální kožní mikroflóry. Capillan vlasový balzám je přípravek vhodný pro péči o poškozené nebo slabé vlasy, obsahuje Panthenol, který má významné zklidňující účinky, regeneruje poškozené buňky a vlasová výživa je zajištěna pšeničným voskovým komplexem. Posílení vlasů je podpořeno extraktem z kopřivy a lopuchu. V sortimentu se nachází také produkt Capissan forte - ochranný balzám, který je určen k řešení při výskytu hnid a vší. Díky obsaženým silicím je zajištěn jak hubící tak i odpuzující účinek. Produkt obsahuje olej ze včelníku moldavského, který na vlasech tvoří tenký ochranný povlak a brání uchycení parazitů, popř .přítomné parazity obalí a po zaschnutí zadusí. Přípravek Capissan forte působí i proti nadměrné tvorbě lupů. Produktová řada Camillca zahrnuje dětské jemně vlhčené ubrousky, neobsahující alkohol, mají ideální pH a jsou obohaceny přídavkem z Aloe Vera. Dalšími výrobky z této řady jsou dětský sprchový gel, dětský šampón, dětská koupel a dětský olej, který zjemňuje a promašťuje citlivou pokožku, zklidňuje ji a čistí. Obsažený ostropestřcový olej regeneruje buňky. Vedle těchto produktů byla vyvinuta řada vlastních kosmetických přípravků Mariol. Kosmetika Mariol byla vyvinuta s cílem péče o pokožku u nejmenších dětí. Tato kosmetická řada má pokožku ošetřovat, chránit a regenerovat. Zřetel byl brán především na to, že dětská pokožka vykazuje velkou citlivost a některé běžně používané látky v kosmetických prostředcích mohou pokožku podráždit nebo je zde možnost výskytu alergií, proto je tato řada vyvinuta tak, aby se v ní tyto látky nevyskytovaly. Kosmetické přípravky Mariol neobsahují barviva a použitý parfém je hypoalergenní povahy. Základní léčebnou složkou přípravků Mariol je olej ze semen ostropestřce mariánského, který obsahuje celou řadu významných obsahových látek v optimálních poměrech. Tyto vícenásobně nenasycené mastné kyseliny, zejména kyselina linolová, jsou známé jako omega - 6 mastné kyseliny a podílejí se na stavbě buněk kůže, urychlují hojení a zabra17
ňují vzniku a rozvoji zánětlivých kožních projevů. V neposlední řadě jsou tyto látky považovány za silný antioxidant, který chrání kůži před škodlivými vlivy vnějšího prostředí (ozon, volné radikály, aj.). Ostropestřcový olej má přírodní ochranný faktor vůči škodlivému ultrafialovému záření, čímž chrání dětskou pokožku proti vlivům nadměrného slunění. Výrobek Irelona je určen pro každodenní péči o pokožku a nově řada Irel, která je zaměřena na hygienu, revitalizaci a regeneraci citlivé pokožky. Speciálně pro ženy pak byla vyvinuta kosmetická řada Irsha V roce 2008 tato firma začala vyrábět také veterinární kosmetiku, primárně zaměřenou na péči o srst a pokožku zvířat. Následně byla započata i výroba krmných doplňků na bázi zpracovaného plodu ostropestřce mariánského. Jedná se o krmný preparát v granulované i negranulované podobě, jehož cílem je podpora funkce jater a jejich regenerace. Zlepšuje proces zdravého trávení a střevní mikroflóry, podporuje produkci a vylučování žluči. Jako všechny přípravky s obsahem plodu ostropestřce mariánského má významné účinky v boji proti volným radikálům, pozitivně ovlivňuje produkci a kvalitu mléka. Je podáván samostatně nebo může být součástí krmné dávky. V roce 2012 se rozšířila výroba o extrakty a tinktury, jež byla schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL), dále také výroba přírodních doplňků stravy. Společnost zpracovává také bioprodukci z kontrolovaného zemědělství. Nažky ostropestřce mariánského jsou granulovány. Tento produkt má vysoký obsah flavonolignanů v prvotní, nekrystalické podobě, který velmi rychle a účinně působí na urychlení regenerace jaterních buněk a chrání je před toxicitou. Produkt obsahuje významné množství tokoferolu, který přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem a jeho nízký obsah přirozeně se vyskytujících cukrů a nasycených tuků přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi. Nízký obsah sodíku v přípravku napomáhá k udržení normálního krevního tlaku. Bio panenský ostropestřcový olej obsahuje kyselinu linolovou, která patří do skupiny vícenásobně nenasycených mastných kyselin označovaných omega - 6. Je známo, že tuto látku si lidský organismus není schopen vytvářet sám, proto je žádoucí a nezbytné tuto mastnou kyselinu v pravidelných dávkách a přiměřeném množství přijímat v potravě. Ostropestřcový olej je také zdrojem vitamínu E a fytosterolů, díky kterým přispívá tento olej k celkové regeneraci organismu, posiluje základní funkce a slouží jako zdroj nezbytných surovin, ze kterých si lidský organismus vytváří další potřebné 18
biologicky aktivní látky. Tyto látky přispívají ke zvýšení obranyschopnosti organismu a zvyšují odolnost buněk proti působení volných radikálů (IREL, 2014).
3.6 Plochy a produkce ostropestřce mariánského v ČR Ostropestřec mariánský [Silybum marianum (L.) Gaertn] patří do skupiny léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Rostliny ze skupiny LAKR se v roce 2013 pěstovaly na ploše 5 659 ha, jejich produkce byla 3 775 tun a průměrný výnos činil 0,67 t.ha-1. Ve srovnání s rokem 2012 to představuje pokles o 21 %. Podobný trend pokračoval i v roce 2014, kdy byly dle ČSÚ osety LAKR pouze na 5 566 ha, což představuje pokles o další 2 %. Zmíněný pokles pěstování LAKR je tak z dlouhodobého hlediska vývoje pěstebních ploch pro LAKR charakteristický. Vrcholy pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin představovaly roky 1996 (15,8 tis. ha), 2003 (11 tis. ha) a 2011 (8,5 tis. ha). Nejméně příznivé byly naopak roky 1993 (3,5 tis ha) a 2008 (4 tis. ha). Velikost pěstebních ploch se odvíjí od nestabilní situace odbytu, ale i přesto si tuzemské LAKR zachovávají svou pozici, a to díky kvalitě, která se odráží od vysokého obsahu účinných látek a nízkého obsahu nežádoucích příměsí a mikrobiálního znečištění (SVZ, 2014).
19
3.6.1 Vývoj ploch a produkce rostlin skupiny LAKR v ČR V následujících dvou grafech je shrnuto celkové množství LAKR v ČR a ve světě včetně ostropestřce mariánského, který tvoří významný podíl objemu LAKR v ČR.
12 000
10 000
Plocha (ha) Produkce (t)
8 000
6 000
Sklizňová plocha (ha) Produkce (t)
4 000
2 000
0 2000 2003 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Rok Obr. 1 - Vývoj ploch a produkce rostlin skupiny LAKR v ČR Pramen: ČSÚ
V roce 2003 byly rostliny skupiny LAKR pěstovány na ploše 11 421 ha s produkcí 7 289 t a výnosem 0,64 t.ha-1. Od roku 2006 byl zaznamenán pokles na 5 858 ha s produkcí 4 727 t a výnosem 0,81 t. ha-1. Od roku 2008 byl evidován opět nárůst ploch na 4 015 ha s produkcí 3 847 t a výnosem 0,96 t.ha-1. Od poklesu v letech 2006–2008 lze pozorovat každoroční mírný nárůst rozlohy jejich pěstebních ploch. Dle sdružení PELERO má největší podíl na produkci léčivých rostlin právě ostropestřec mariánský, který se významně podílí na zvyšování celkových pěstebních ploch léčivých rostlin (SVZ, 2010). Podle situační a výhledové zprávy z roku 2014 byl v posledních dvou letech evidován pokles pěstebních ploch, v roce 2013 na 5 659 ha s výnosem 0,67 t.ha-1 a v roce 2014 byly LAKR osety na ploše 5 566 ha (SVZ, 2014).
20
3.6.2 Přehled celosvětového obchodu s LAKR 2 000,00 1 800,00 1 600,00
Produkce (t)
1 400,00 1 200,00 1 000,00
Dovoz
800,00
Vývoz
600,00 400,00 200,00 0,00 1990
2007
2008
2009
Rok Obr. 2 - Přehled celosvětového obchodu s LAKR Pramen: COMTRADE
V roce 2009 se na nejvyšším světovém exportu LAKR podílela Čína, USA, Německo, Indie a Kanada. V tomto období bylo zároveň 49 % světového importu dovezeno do USA, 15 % do Číny, 11 % do Německa, 10 % do Japonska a 9 % do Francie (SVZ, 2010). Z obrázku 2 je patrné, že v roce 2009 mírně klesl export i import, což je dáno pravděpodobně tím, že zpracovatelé mají snahu využívat levnější surovinové zdroje, tím omezují úroveň šlechtění, semenářství a inovaci pěstitelských technologií. Zpracovatelé, především výrobci čajů z LAKR, se tak potýkají s nedostatkem surovin stejnorodé kvality (SVZ, 2012).
21
3.6.3 Vývoj ploch a produkce ostropestřce mariánského Tab. 1 Vývoj ploch a produkce ostropestřce mariánského
Rok
Plocha v ha
Výnos v t/ha
2001
1 500
0,62
2002
2 500
0,80
2003
2 500
0,62
2004
2 500
0,70
2005
-
-
2006
800
0,65
2007
1 500
0,80
2008
2 000
0,75
2009
3 500
0,68
2010
-
-
2011
5 000
-
2012
5 000
0,5
2013
4 500
0,6
2014
4 700
0,65
Pramen: ČS, GŘC, odhad PELERO CZ o.s., Český mák, Český kmín
6 000 5 000
Plocha (ha)
4 000 3 000 2 000 1 000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Rok
Obr. 3 - Vývoj osevních ploch ostropestřce mariánského
Zájem o ostropestřec mariánský v posledních letech zaznamenal významný nárůst ze strany tuzemských i zahraničních zpracovatelů především farmaceutického průmyslu, 22
kde se využívají pro izolaci účinných obsahových látek pokrutiny po lisování nažek. Vedlejším produktem je olej, který se zpracovává v kosmetickém průmyslu. Rostoucí tendenci zaznamenal i obor krmivářství. Poptávka zpracovatelů přímo ovlivňuje nárůst pěstování ostropestřce. Největším rizikem je však dostupnost kvalitního osiva známého a jasného původu. Z obrázku 3 je patrné, že pěstební plochy ostropestřce mariánského z dlouhodobého hlediska narůstají. Rok 2013 a 2014 zaznamenal mírný pokles osetých ploch (SVZ, 2014). Z let 2005 a 2010 nebyla získána data ohledně osetých ploch, na kterých byl ostropestřec mariánský pěstován. 3.6.4 Vývoj produkce ostropestřce mariánského 0,9 0,8 0,7 Výnos (t/ha)
0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Rok Obr. 4 - Výnos ostropestřce mariánského Pramen: PELERO CZ, ČSÚ Poznámka: odhad PELERO CZ
Nejvyšší výnos ostropestřce mariánského byl zaznamenán v letech 2002 a 2007, jeho hodnota byla 0,80 t.ha-1 (SVZ, 2010). Podle situačních a výhledových zpráv z roku 2010 a 2012 je patrný nárůst ploch, ale zároveň pokles výnosů, který se odvíjel od klimatických podmínek v daných letech (SVZ, 2012). V roce 2013 byl výnos 0,6 t.ha-1 a nepatrně se zvýšil i v roce 2014 na hodnotu 0,65t.ha-1 (SVZ, 2014). Z let 2005, 2010 a 2011 nebyla získána relevantní data ohledně výnosů ostropestřce mariánského.
23
4
MATERIÁL A METODIKA
Pro splnění cílů závěrečné práce bylo nutno najít pěstitele ostropestřce mariánského. Jedním ze zemědělských podniků, které se zabývají pěstováním uvedené komodity je dlouhodobě Agrospol, a.d., Knínice na okresu Blansko, jehož vedení nám poskytlo důležité informace. Pěstitelé ostropestřce v ČR jsou vázání tzv. exkluzivní smlouvou s odběratelem, která je omezuje k poskytování informací o produkci. Vedení Agrospolu, a. d., Knínice nám poskytlo cenné informace, kterých si velmi vážíme.
4.1
Charakteristika podniku Agrospol, a. d., Knínice
Agrospol, a. d., Knínice je zemědělský podnik zaměřený na živočišnou a rostlinnou výrobu, z jehož produkce je pro analýzu naší práce cílová plodina ostropestřec mariánský. Pěstováním ostropestřce se zabývají již od roku 1995, kdy byla oseta plocha 50 ha a následně v roce 1997 vzrostla plocha přibližně o 10 ha. V pozdějších letech se oseté plochy pohybovaly kolem 80 ha. Historie podniku Agrospol, a. d., Knínice sahá do roku 1978, kdy nesl původní název JZD Malá Haná a spadaly pod něj všechny okolní zemědělská družstva. JZD Malá Haná fungovalo až do 15. 10. 1993, později došlo k rozdělení na samostatné subjekty Agrospol, agrární družstvo Knínice a Zemědělské družstvo. Při vzniku měl Agrospol 760 členů a Zemědělské družstvo 60 členů. Na tyto členy byl rozdělen veškerý majetek Malé Hané, přičemž 90 % majetku přešlo do Agrospolu a 8 % do Zemědělského družstva. Zemědělské družstvo fungovalo pouze rok a následně došlo k likvidaci. Fungování samostatného podniku Agrospol je připisováno od roku 1995, souběžně bylo likvidováno Zemědělské družstvo. Majetek byl oceněn v účetních cenách Zemědělského družstva Malá Haná a byl rozdělen mezi všechny oprávněné osoby, kterých bylo 850. K rozdělení majetku se přihlíželo podle odpracovaných let, vneseného inventáře a podle výměry půdy. Agrospol si stanovil podmínky, za kterých do něj mohly oprávněné osoby vstupovat. Do těchto podmínek byl zahrnut členský vklad 20 000 Kč a další majetek přepočítaný podle let byl vložen jako další členský vklad. Z tohoto členského vkladu bylo možné 15 % uzavřít jako půjčku, která je splatná do roku 2020. Roku 1997 nebyla Agrospolu odsouhlasena forma podnikání - akciová společnost, zpřísnily se stanovy a každý ze členu musel vložit 50 % ze svého vkladu do nedělitelného fondu. Aktuální 24
stav Agrospolu čítá 490 členů, 1 700 smluv na půdu, přičemž výměra půdy je od 0,25 až do 50 ha. Podnik Agrospol, a.d., Knínice vlastní cca 80 ha vlastní půdy, zhruba 2 200 ha je pronajímáno od fyzických osob a cca 180 ha od právnických osob. Ceny půdy se pohybují od 2,40 Kč.m2 až do 14 Kč.m2, přičemž je patrné stálé zvyšování ceny. Nájem činí 4 % z orné půdy a 1 % z luk a pastvin. 4.1.1 Charakteristika rostlinné výroby Z rostlinné výroby bylo v roce 2014 oseto 1 136 ha obilninami a byly pěstovány tyto plodiny: Pšenice ozimá, ječmen ozimý, ječmen jarní, oves, kukuřice na zrno a proso. Okopaniny byly osety na ploše 153 ha, z nichž 140 ha tvořila řepa cukrová, 3 ha řepa krmná a 10 ha brambory. Technické plodiny zaujímaly 441 ha, z nichž na 253 ha byla oseta řepka olejná, na 66 ha slunečnice olejná a na zbytku ostropestřec mariánský (viz obr. 5). Podle získaných informací byl loňský rok 2014 pro rostlinnou produkci velice příznivý.
4%
20% Obilniny Okopaniny 50%
Technické plodiny Pícniny na orné půdě Sady
19%
7%
Obr. 5 - Plochy rostlinné produkce v r. 2012 v Agrospolu, a.d., Knínice Pramen: Agrospol, a.d., Knínice
25
Pícniny na orné půdě zaujímaly 446 ha, z toho kukuřice na siláž 186 ha, vojtěška 177 ha a trávy na semeno 70 ha. Sadovnická výroba školek cílená na prodej i pro vlastní spotřebu zaujímala 2,5 ha, sady 89 ha, z nichž 45 ha višní, 16 ha jablek, 10 ha švestek a 17 ha červeného rybízu. Z živočišné produkce se Agrospol, a. d., Knínice zaměřuje na červenostrakatý skot. Vlastní 550 ks dojnic, jalovic od 150 kg do 650 kg cca 400 ks a 200 ks býků ve výkrmu. Základní stádo prasat tvoří cca 253 ks a prasat ve výkrmu 1 900 ks. Na jatka dodávají cca 650 t vepřového masa ročně. 4.1.2 Charakteristika výrobních oblastí Agrospol, a. d., Knínice se člení na 4 výrobní střediska - Sudice, zde mají 180 ks dojnic a 220 ks býků ve výkrmu, dále Knínice, které jsou hlavním střediskem rostlinné výroby, je zde soustřeďována veškerá technika na obhospodařování polí, sušička a v tomto středisku je také cca 1 500 ks prasat ve výkrmu. Dalším střediskem jsou Hronovice, kde se nachází základní stádo prasat, současně i část prasat z výkrmu, 365 ks dojnic, je zde zázemí pro uskladňování jablek a veškerých sadových produktů. Posledním střediskem je Šebetov, v tomto středisku je cca 350 ks jalovic a nachází se zde míchárna krmiv. Šebetov je současně správním střediskem. Agrospol, a. d., Knínice hospodaří v řepařské a bramborářské výrobní oblasti (Boskovická brázda). Pod oblast Boskovická brázda spadají tyto katastry: Boskovice, Chrudichromy, Svitávka, Bačov, Sudice, Vážany, Knínice, Šebetov, Světlá, Vanovice, Drválovice, Pamětice, Brodek a Horní Štěpánov. 4.1.3 Přehled o průběhu počasí v Paměticích v roce 2014 Ostropestřec mariánský je v rámci katastru Agrospolu, a. d., Knínice pěstován v bramborářské a řepařské výrobní oblasti. V roce 2014 bylo jeho pěstování soustředěno na více lokalitách převážně řepařské výrobní oblasti. Jednou z nich byla lokalita v Paměticích u Boskovic, kde byla zkoumána fytotoxicita registrovaného herbicidu BETANAL MAXXPRO a následně bylo vyhodnoceno množství obsahových látek.
26
Obr. 6 - Klimadiagram pro oblast Pamětice v roce 2014
V obrázku 6 je znázorněn průběh průměrných teplot vzduchu a úhrn srážek v Paměticích v důležitých růstových fázích ostropestřce. Z klimadiagramu je patrné, že nejvyšší srážky (75 mm) byly dosaženy ve fázi listové růžice, kdy se průměrná teplota vzduchu pohybovala kolem 17,8 °C.Ve fázi kvetení a dozrávání srážky představovaly okolo 65 mm a průměrná teplota vzduchu se pohybovala okolo 21 °C. Sklizeň probíhala v období mírného vlhka, což je ideální a nedochází ke zbytečným ztrátám na výnosu.
4.1.4 Pěstování ostropestřce v Agrospolu, a. d., Knínice Průměrná rozloha oseté plochy ostropestřcem mariánským v Knínicích se pohybuje od 80–120 ha. Významnou roli při rozhodování o rozloze oseté plochy hraje zájem odběratele, neboť ostropestřec je pěstován výhradně na základě smlouvy s odběratelem. Dále je důležitým momentem při rozhodování o ploše možnost vhodného zařazení do osevního postupu, ale také výběr vhodné pěstební oblasti v katastru Agrospol, a. d. tak jak to umožňuje pěstování hlavních (nosných plodin). V r. 2014 byl ostropestřec v katastru Agrospolu, a. d. pěstován na katastrálním území náležícím obci Pamětice. U porostu byly sledovány fenologické fáze vč. zásahu pěstitele do porostu v průběhu vegetace.
27
DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A DISKUZE
5
5.1 Vývoj ploch a výnosů ostropestřce v Knínicích Tab. 2 Vývoj ploch a výnosů ostropestřce v Knínicích
Rok
Plocha v ha
Výnos v t/ha
2012
84,44
0,47
2013
84,03
0,68
2014
121
1,3
Pramen: Agrospol, a.d., Knínice
Z tabulky je patrné, že v průběhu let 2012−2014 se zvýšil výnos téměř na trojnásobek, což mohlo být způsobeno průběhem počasí, použitím kvalitního osiva, vhodné odrůdy a v neposlední řadě zdokonalenou pěstitelskou technologií. Zvýšení výnosů v roce 2014 je kromě výše uvedených bodů dáno také zařazením v osevním postupu v rámci katastru Agrospolu, a. d., Knínice, kdy se ostropestřec mariánský pěstoval převážně na honech, které jsou zařazeny v řepařské výrobní oblasti, kde jsou podmínky pro pěstování ostropestřce vhodnější. Podle sdělení sdružení PELERO CZ se jedná o jednoho z největších pěstitelů ostropestřce mariánského v ČR. Pro potřeby plnění cílů předložené práce jsme zvolili: 1. Metodu sledování přímých nákladů 2. Výpočet nákladové rentability 3. Srovnání nákladovostí ostropestřce mariánského s ječmenem jarním 4. Hodnocení ostropestřce v průběhu vegetace Získané informace byly sestaveny do tabulek a statisticky vyhodnoceny.
5.2 Náklady na pěstování ostropestřce mariánského Se svolením vedení Agrospolu, a. d., Knínice jsme měli možnost nahlédnout do ekonomické rozvahy podniku z let 2012 až 2014. Získané hodnoty byly přepočítány na hektar ostropestřce mariánského pěstovaného v daném roce. Finanční výnosy jsou dány naturálním výnosem, cenou za jednotku produkce a subvencí připadající na danou plodinu. Analýza nákladů na pěstování ostropestřce
28
mariánského byla sestavena na základě informací za roky 2012, 2013 a 2014 získaných od zemědělského podniku Agrospol, a. d., Knínice. Tab. 3 Náklady, tržby a nákladová rentabilita ostropestřce mariánského v Agrospolu
Náklady, tržby a nákladová rentabilita ostropestřce mariánského Ukazatel
Jednotka
Rok 2012
Rok 2013
Rok 2014
Průměr
Osiva
Kč.ha-1
382
268
161
270
Kč.ha
-1
2 406
4 903
2 601
3 303
Chemikálie
Kč.ha
-1
65
474
216
252
Nájemné
Kč.ha-1
1 365
2 001
3 977
2 448
120
134
333
196
Hnojiva
Daň z nemovi-
Kč.ha
-1
tosti Kč.ha-1
Pojištění
710,
513
-
612
-1
2 881
4 304
1 832
3 006
Kč.ha-1
2 103
1 824
1 852
1 926
Kč.ha-1
101
229
169
166
mecha-
Kč.ha-1
166
281
108
185
auto-
Kč.ha-1
152
238
66
152
Vlastní hnojiva
Kč.ha-1
478
517
1 477
824
Sušení a čištění
Kč.ha
-1
685
705
3 544
1 645
Ostatní služby
Kč.ha-1
-
38
-
38
Kč.ha
-1
-
1 380
1 384
1 382
Kč.ha
-1
11 614
17 809
17 720
15.714
0,47
0,68
1,3
0,82
Kč.ha
Traktorové práce Kombajnové práce Samochodné stroje Těžké nismy Nákladní doprava
Výrobní režie Variabilní
ná-
klady celkem Hlavní produkt
t.ha-1
– výnos Realizační cena
Kč.t-1
25 800
25 500
25 200
25 500
Kč.ha
-1
12 126
17 340
32 760
20 910
Zisk/ztráta
Kč.ha
-1
512
-469
15 040
5 196
Nákladová ren-
%
84,9
33,1
Celkové tržby
4,4
-2,6
tabilita Pramen: Agrospol, a.d., Knínice
29
Náklady na pořízení osiva byly ve všech sledovaných letech velmi variabilní. Byla pěstována odrůda Mirel, která je právně chráněnou odrůdou a držitelem práv k této odrůdě je firma Moravol, spol. s r.o. Zmíněná odrůda byla přihlášena k právní ochraně jako odrůda se specifickým spektrem mastných kyselin. Jedná se o odrůdu, která je využitelná pro izolaci silymarinového komplexu, ale také pro využití oleje, který je vedlejším produktem. Agrospol, a. d., Knínice pěstuje ostropestřec mariánský dlouhodobě pro jednoho zpracovatele, který je také dodavatelem osiva. Cena osiva je určována jeho dodavatelem. Rozdílné náklady na hnojiva a chemikálie jsou dány především tím, že je ostropestřec mariánský každý rok set v rámci osevního postupu na jiné stanoviště a hnojení i ošetření porostu vychází z výsledků agrochemických rozborů půd. Náklady na provoz mechanismů nutných k pěstování ostropestřce mariánského jsou odlišné podle zařazení ostropestřce na hony v rámci katastru, průběhu počasí, vzdálenosti pozemku od střediska a v neposlední řadě na momentálním strojním vybavení podniku. Větší pozornost přehledu nákladů si zaslouží nutná posklizňová úprava ostropestřce mariánského, v niž je zahrnuto sušení a čištění. V roce 2014 činily náklady na posklizňovou úpravu ostropestřce mariánského 3 500 Kč, což je pětinásobek hodnot získaných z předešlých let. Tento rozdíl je možné vysvětlit atypickým průběhem počasí v jednotlivých letech a zařazením v osevním postupu. Celkové průměrné variabilní náklady na pěstování ostropestřce mariánského v posledních třech letech činily 15 714 Kč. Dle sdělení Agrospolu, a. d., Knínice se smluvní realizační cena ostropestřce mariánského pohybuje mezi 25 000─26000 Kč.t-1. Na základě těchto informací byla vypočítána a zhodnocena nákladová rentabilita. V roce 2012 1 Kč vynaložených nákladů představovala 4,4 % (512 Kč.ha-1) zisku, v roce 2013 je patrné, že při vynaložení 1 Kč nákladů došlo ke ztrátě -2,6 % (469 Kč.ha-1) na zisku, což je pro podnik nevýhodné. Rok 2014 byl z hlediska osetých ploch a dosažených výnosů velice příznivý. Při 1 Kč vynaložených nákladů dosáhl podnik 84,9% (15 040 Kč. ha-1) zisku. V rámci těchto 3 zjištěných let se při 1 Kč vynaložených nákladů na pěstování ostropestřce mariánského dá hovořit o ziskovosti cca 33,1% (5 196 Kč. ha-1).
30
5.2.1 Srovnání nákladovosti pěstování ostropestřce mariánského a ječmene jarního v Agrospolu, a. d., Knínice Vzhledem k tomu, že nejsou dostupná žádná data ohledně nákladovosti na pěstování ostropestřce mariánského v jiných podnicích a jejich získání je složité, neboť pěstitelé jsou vázání exkluzivní smlouvou s jejich odběrateli, nepodařilo se nám srovnat a konfrontovat nákladovost ostropestřce mariánského pěstovaného v Agrospolu s jinými zemědělskými podniky. Proto jsme pro srovnání nákladovosti zvolili komoditu ječmen jarní, která je také pěstována v Agrospolu, a. d., Knínice. Osetá plocha ječmenem jarním v Knínicích byla v r. 2012 cca 173 ha s průměrným výnosem 5,2 t.ha-1, v r. 2013 se plochy ječmene jarního snížily na 134 ha s průměrným výnosem 5,3 t.ha-1 a v r. 2014 bylo oseto cca 234 ha s průměrným výnosem 6,2 t.ha-1. Z údajů za r. 2014 vyplývá, že plochy i výnosy obou těchto komodit oproti předešlým sledovaným letem rapidně vzrostly, což bylo dáno především průběhem počasí a zařazením v osevním postupu. Ostropestřec mariánský i ječmen jarní jsou plodiny vysévané na jaře. KOCOURKOVÁ a kol. (2014) uvádí, že se ostropestřec v teplejších oblastech může vysévat již od poloviny března, u ječmene jarního lze výsev provádět už začátkem března (AGROMANUAL, 2003). KOCOURKOVÁ a kol. (2014) zmiňuje také, že předseťová příprava pro ostropestřec je stejná jako pro všechny jarní obiloviny. Vhodnými předplodinami jak pro ostropestřec, tak i pro ječmen jarní jsou organicky hnojené plodiny (KOCOURKOVÁ a kol., 2014; AGROMANUAL, 2015). Vzhledem k podobným požadavkům obou plodin na technologii pěstování byla zhodnocena možnost doporučení pěstitelům konvenčních plodin zařadit do osevního postup právě pěstování ostropestřce mariánského. Zařazení ostropestřce v osevním postupu by pro pěstitele představovalo rozšíření druhové diverzity pěstovaných plodin. Širší spektrum pěstovaných plodin by podpořilo příznivé podmínky pro půdní procesy. V důsledku střídání více druhů plodin by se tak zvyšovala půdní úrodnost. Pro srovnání nákladovosti pěstování ostropestřce mariánského a ječmene jarního nám vedením Agrospolu byly poskytnuty náklady na pěstování ječmene jarního, které jsou uvedeny v tabulce 4.
31
Tab. 4 Náklady, tržby a nákladová rentabilita ječmene jarního v Agrospolu
Náklady, tržby a nákladová rentabilita ječmene jarního Ukazatel
Rok 2012
Rok 2013
Rok 2014
Průměr
Kč.ha
-1
2 268
2 775
2 430
2 491
Kč.ha
-1
1 390
1 489
1 356
1 412
Kč.ha
-1
1 128
1 488
1 222
1 279
Kč.ha
-1
2 269
4 095
3 834
3 399
Kč.ha
-1
329
328
324
327
Jednotka
Osiva Hnojiva Chemikálie Nájemné Daň z nemovitosti
Kč.ha-1
Pojištění
-
-
-
-
-1
4 390
4 865
3 215
4 157
Kč.ha-1
1 661
1 518
1 872
1 684
Kč.ha-1
149
249
155
184
mecha-
Kč.ha-1
210
188
199
199
auto-
Kč.ha-1
603
803
659
688
Vlastní hnojiva
Kč.ha-1
1 442
1 383
1 469
1 431
Sušení a čištění
Kč.ha
-1
1 357
3 651
4 711
3 240
Kč.ha
-1
426
73
341
280
Výrobní režie
Kč.ha
-1
1 531
1 978
1 833
1 781
Variabilní
Kč.ha-1
19 151
24 883
23 619
22 551
t.ha-1
5,2
5,3
6,2
5,6
Kč.ha
Traktorové práce Kombajnové práce Samochodné stroje Těžké nismy Nákladní doprava
Ostatní služby ná-
klady celkem Hlavní produkt výnos Realizační cena
Kč.t-1
5 400
5 700
5 100
5 400
Kč.ha
-1
28 080
30 210
31 620
30 240
Zisk/ztráta
Kč.ha
-1
8 929
5 327
8 001
7 689
Nákladová ren-
%
33,9
34,1
Celkové tržby
46,62
21,4
tabilita Pramen: Agrospol, a.d., Knínice
Hodnoty z tabulky znázorňují, že pěstování ječmene jarního bylo pro podnik Agrospol, a. d., Knínice ve sledovaných letech 2012, 2013 a 2014 rentabilní.
32
Obr. 7 - Srovnání nákladovosti pěstování ostropestřce a ječmene jarního v Agrospolu
Z obrázku 7 je zřejmé, že nákladovost pěstování ječmene jarního v Agrospolu je vyšší, což je primárně dáno jeho osetou plochou, která se pohybuje v rozmezí 173─234 ha (u ostropestřce 84─121 ha) a následnou produkcí 5,2─6,2 t.ha-1 (u ostropestřce 0,47─1,3t.ha-1). Velkou pozornost lze přikládat faktu, že na ostropestřec mariánský je velmi málo registrovaných přípravků na jeho ošetření, což se následně projeví v nákladech na pěstování i na realizační ceně, která je oproti ječmenu jarnímu výrazně vyšší. Studie obou těchto komodit potvrzuje, že s rostoucím výnosem produkce klesá realizační cena za tunu. Důležitým atributem při rozhodování, jestli je pro podnik výhodnější pěstovat ostropestřec mariánský nebo ječmen jarní je zvážení poptávky. Ostropestřec mariánský je v současné době zpracováván v ČR výhradně společností IREL, spol. s r. o.
5.3 Hodnocení ostropestřce v průběhu vegetace V rámci zpracování praktické části byly sledovány na ostropestřci mariánském nástupy jednotlivých fenologických fází vč. pěstitelských zásahů. Byla také zjišťována fytotoxi-
33
cita registrovaného herbicidu BETANAL MAXXPRO. Přehled jednotlivých úkonů je vymezen v následující tabulce. Tab. 5 Hodnocení ostropestřce v průběhu vegetace v Paměticích
Fenologické pozorování
Datum
Setí
1.−4. 4. 2014
Vzcházení
16. 4. 2014
Fáze listové růžice
7. 6. 2014
Aplikace herbicidu
9. 6. 2014
Hodnocení fytotoxicity
20. 6. 2014
Fáze kvetení
2. 7. 2014
Fáze dozrávání
17. 7. 2014
Sklizeň
2., 3., 20. 8. 2014
Vzhledem k tomu, že v seznamu registrovaných přípravků v EU je od roku 2012 registrován přípravek BETANAL MAXXPRO, byl tento aplikován pokusně na části pozemku v Paměticích. Dávka 1,5 l byla smísena s 300 l vody. Před aplikací herbicidu byly identifikovány vyskytující se plevele. Přehled plevelů: 1. Drchnička rolní [Anagallis arvensis] 2. Heřmánek terčovitý [Matricaria matricarioides] 3. Heřmánkovec přímořský [Tripleurospermum maritimum] 4. Chrpa polní [Centaurea cyanus] 5. Kakost holubičí [Geranium columbinum] 6. Kokoška pastuší tobolka [Capsella bursa-pastoris] 7. Merlík bílý [Chenopodium album] 8. Merlík mnohosemenný [Chenopodium polyspermum] 9. Oves hluchý [Avena fatua] 10. Penízek rolní [Thlaspi arvense] 11. Pohanka svlačcovitá [Fallopia convolvulus] 12. Pryšec kolovratec [Tithymalus helioscopia] 34
13. Rdesno blešník [Persicaria lapathifolia] 14. Rdesno ptačí [Polygonum aviculare] 15. Svízel přítula [Galium sarine] 16. Violka rolní [Viola arvensis] 17. Zemědým lékařská [Fumaria officinalis] Část pozemku, kde byl aplikován herbicid BETANAL MAXPRO byla hodnocena podle metodiky ke stanovení fytotoxicity přípravku [EPPO č. 135/1988]. Fytotoxicita byla hodnocena v následujících termínech: 20. 6. 2014 a 2. 7. 2014.
5.3.1 Hodnocení fytotoxicity: Tab. 6 Hodnocení fytotoxicity
Datum
20. 6. 2014
Varianta ošet- Fáze BBCH
Fytotoxicita v Poznámka
ření
%
BETANAL MA-
16-19
Do 5
Lehké
zpoždění
růstu, lehká ne-
XXPRO
króza listů, které byly již vyvinuty při aplikaci.
2. 7. 2014
BETANAL MA-
19-32
0
Fytotoxicita odezněla.
XXPRO
Z tabulky 6 je patrné, že 2. 7. 2014 ve fázi kvetení ostropestřce mariánského již nebyly patrné žádné známky fytotoxicity a veškeré nežádoucí dopady (zpoždění růstu, nekróza listů) odezněly.
35
5.3.2 Naměřené hodnoty obsahových látek u nažek ostropestřce ze sklizně z roku 2014 Sklizené nažky z ostropestřce mariánského byly posouzeny z hlediska obsahových látek (oleje a silymarinového komplexu). Dosažené výsledky jsou uvedeny v tabulkách níže. Tab. 7 Naměřené hodnoty oleje a silymarinového komplexu z nažek ostropestřce ze sklizně z roku 2014
Obsahová látka
Množství v %
Olej
27,08
z toho kyselina linolová
57,37
kyselina olejová
23,96
kyselina palmitová
9,59
Silychristin
10,7
Silydianin
3,4
Silybin A
9,8
Silybin B
14,6
Isosilybin A
3,2
Isosilybin B
0,7
KOCOURKOVÁ a kol. (2014) uvádí, že obsah oleje v nažkách ostropestřce se pohybuje mezi 25─35 %. Z toho kyselina linolová 55─72 %, kyselina olejová 15─20 % a kyselina palmitová kolem 8,47 %. Z výsledků je patrné, že se naměřené hodnoty zpravidla pohybují nad nižší uvedenou hranicí. .
36
6
ZÁVĚR
Ostropestřec mariánský patří mezi nejvíce pěstované plodiny ze skupiny LAKR (léčivých, aromatických a kořeninových rostlin) v ČR. Vzhledem k tomu, že jsou dostupné informace především o skupině LAKR, nikoli o jednotlivě zastoupených plodinách, bylo cílem analyzovat pěstování ostropestřce z ekonomického hlediska. Studií jsme došli k těmto závěrům: 1. Oseté plochy a výnosy ostropestřce nejsou předmětem statistického šetření a dostupné jsou pouze odhady. Z dlouhodobého hlediska dochází spíše k nárůstu pěstebních ploch. V posledních dvou letech byl zaznamenán mírný pokles (4 500−4 700 ha). Průměrné výnosy se v ČR odvíjí podle ploch produkce okolo 0,65 t.ha-1. 2. Pro pěstování ostropestřce jsou velmi významné zpracovatelské firmy, které řídí poptávku a korigují tak rozsah pěstování této plodiny. 3. Plochy pěstování ostropestřce u konkrétního pěstitele v letech 2012, 2013 a 2014 jsou zaznamenány v rozsahu 84−121 ha s průměrným výnosem 0,8 t.ha-1. Významnými atributy, které ovlivňují finální produkci jsou - počasí, osivo, osevní postup a výrobní oblast. 4. Náklady na pěstování ostropestřce mariánského u konkrétního pěstitele se v letech 2012, 2013 a 2014 pohybují od 11 614−17 720 Kč.ha-1. Nejvýznamnější položku v nákladech představuje nájemné, traktorové a kombajnové práce. 5. Z údajů za roky 2012, 2013 a 2014 byla vypočítána nákladová rentabilita, která v roce 2013 vyšla záporně (-2,6 %), tato ztráta však byla vykompenzována nadprůměrnou produkcí v roce 2014, kdy oseté plochy vzrostly z 84 ha na 121 ha a průměrný výnos tvořil 1,3t.ha-1. Nákladová rentabilita v roce 2014 takto představovala při vynaložení 1 Kč nákladů 84,9 % zisku.
37
6. V rámci analýzy pěstování ostropestřce u konkrétního pěstitele bylo provedeno na porostu hodnocení v průběhu vegetace, které zkoumalo fytotoxicitu herbicidu BETANAL MAXXPRO. Ve fázi BBCH 16−19 byla zaznamenána fytotoxicita do 5 %. Ve fázi BBCH 19−32 fytotoxicita odezněla. 7. Sklizené nažky byly posouzeny z hlediska obsahových látek (olej a silymarinový komplex) a vyhodnoceny. Obsah léčivých látek dosahoval nadprůměrných hodnot. Pěstování ostropestřce mariánského může pro zemědělce znamenat zajímavý zdroj příjmů. Určité úskalí představuje legislativa v oblasti registrovaných přípravků na jeho ošetření. Ta je však velmi omezená a příliš nepodporuje rozsah jeho pěstování. V případě, že by bylo umožněno používání přípravků na ošetření ostropestřce, byl by podpořen vznik čistého osiva a rozšířena odrůdová skladba, mohlo by se tak jednat o velice rentabilní plodinu, která by v osevním postupu mohla vystřídat jiné (konvenční) plodiny a přispěla tak k přirozené půdní obnově a úrodnosti.
38
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
AGARWAL, R. a kol., 2006: Anticancer potential of silymarin: from bench to bed side. Anticancer Res., 26(6B):4457-98. AGROMANUAL, 2003: Ječmen jarní. [online]. 2003 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z:http://www.agromanual.cz/cz/atlas/plodiny/plodina/jecmen-jarni.html
ASGHAR, Z., MASOOD, Z., 2008: Evaluation of antioxidant properties of silymarin and its potential to inhibit peroxyl radicals in vitro. Pak J Pharm Sci.,21(3):249-54. BRABENEC, M., 1990: Pestovanie liečivých a koreninových rastlín na malých plochách. Bratislava: Svépomoc, 324 s. ISBN 80-851-6809-X. SVZ, 2010, BRANŽOVSKÝ, I. a kol.: Situační a výhledová zpráva – Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny. Ministerstvo zemědělství, Praha, 49 s., ISBN 978-80-7084908-8 BUHRING, U., 2010: Léčivé rostliny: obsahové látky, zpracování, základní recepty. Knižní klub, 1.vyd. Praha, 360 s., ISBN 978-80-242-2474-9. SVZ, 2012, BUCHTOVÁ, I., TOŠOVSKÁ, M.: Situační a výhledová zpráva – Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny. Ministerstvo zemědělství, Praha, 39 s. CASTLEMAN, M., 2004: Velká kniha léčivých rostlin: klasický průvodce nejlepšími přírodními léčivy představující ty nejlepší - časem i vědou prověřené - léčivé rostliny. 1. vyd. Praha: Columbus, 635 s. ISBN 80-724-9177-6. DOSTÁL, J., 1989: Nová květena ČSSR 2., 1. vyd. Praha: Academia, ISBN 80-2000095-x.
39
DUKE, J. A., 2006 Zelená lékárna: většinu běžných obtíží a nemocí lze léčit pomocí rostlinných prostředků. 1. vyd.. Praha: PWP, 2006, 576 s. Lékař vám radí. ISBN 80239-8202-8.
GAZAK, R. a kol., 2007: Silybin and silymarin - new and emerging applications in medicine. Curr Med Chem.,14(3):315-38. HUSÁKOVÁ J., LHOTSKÁ M., 1981: Botanika, fyziol.rostlin, pěstitelství, Živa, vol. 4, s. 133.
IREL,
2014:
Kosmetika.
Databáze
online
[cit.
2014-12-13].
Dostupné
z: http://www.irel.eu/produkty/kosmetika IREL, 2014: Potravinové doplňky. Databáze online [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.irel.eu/produkty/potravinove-doplnky IREL, 2014: Produkty pro zvířata. Databáze online [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.irel.eu/produkty/produkty-pro-zvirata JANČA, J., 1995: Herbář léčivých rostlin: 3. díl. 1. vyd. Praha: Eminent, 287 s. ISBN 80-858-7614-0. KOCOURKOVÁ, B., 2008: Výukové materiály do předmětu Pěstování léčivých a kořeninových rostlin, Mendelova univerzita v Brně KOCOURKOVÁ, B. a kol., 2014: Pěstování speciálních plodin. 1.vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 99 s. ISBN 978-80-7509-020-1.
KOKSAL, E., a kol., 2009: In vitro antioxidant activity of silymarin. J Enzyme Inhib Med Chem.,24(2):395-405. KRESÁNEK, J., st., KRESÁNEK, J., ml., 2008: Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. Osveta, Martin, 424 s., ISBN 978-80-8063-292-2. 40
KUBÍNEK J., 1987: Ostropestřec mariánský – metodika pěstování. Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, 21 s. MOUDRÝ J., 2005: Ostropestřec mariánský (Silybum marianum). Dostupný z: http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/databaze/Ostropestrec_mariansky.htm MOUDRÝ, J., 2011: Alternativní plodiny., 1. vyd. Praha: Profi Press 142 s., ISBN 97880-86726-40-3. MOUDRÝ, J., STRAŠIL Z., 1999: Pěstování alternativních plodin: Učební texty. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 165 s. ISBN 80-7040-383-7. NEUGERBAUEROVÁ, J., 2006: Pěstování léčivých a kořenových rostlin. 1. vyd. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brne 122 s., ISBN 80-7157-997-1. SVZ, 2014, PŘIBYLOVÁ Z., TRNKA Z.: Situační a výhledová zpráva – Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny. Ministerstvo zemědělství, Praha, 40 s.
RAINONE, F., 2005: Milk thistle. Am Fam Physician.,72(7):1285-8. SLAVÍK, B. a kol., 2004: Květena České republiky. 1. vyd. Praha: Academia 767s., ISBN 80-200-1161-7. STARÝ F., 2000: Léčivé bodláky: Ze světa léčivých rostlin 5. Živa: časopis pro biologickou práci, 48, no.(5), s. 208-210. ZELENÝ, V., 2005: Rostliny Středozemí. vyd. 1. Praha: Academia, 401 s. Campanula. ISBN 80-200-1224-9.
41
8
SEZNAM ZKRATEK
CNS - Centrální nervový systém ČSÚ - Český statistický úřad HTS - Hmotnost tisíce semen LAKR - Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny SÚKL - Státní ústav pro kontrolu léčiv SVZ - Situační a výhledová zpráva UKZÚZ - Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
42
PŘÍLOHY
Obr. 1 - Porost ostropestřce mariánského v Paměticích ve fázi listové růžice. Na snímku je zřejmá fytotoxicita způsobená aplikací herbicidu, která však během 12 dnů odezněla
Obr. 2 - Začátek kvetení ostropestřce
43
Obr. 3 - Výskyt penízku rolního po aplikaci herbicidu
Obr. 4 - Výskyt plevele ovse hluchého po aplikaci herbicidu
44
