TÉMA 5 Renata Mudrová
Měnový kurz
Mezinárodní transakce Mezinárodní transakce jsou ovlivněny mezinárodními cenami Dvě nejdůležitější „mezinárodní ceny“:
nominální měnový kurz reálný měnový kurz.
Nominální měnový kurz
Nominální měnový kurz je poměr, ve kterém mohou subjekty směňovat měnu jedné země za měnu jiné země
Reálný měnový kurz
Reálný měnový kurz je poměr ve kterém mohou subjekty obchodovat zboží a služby jedné země za zboží a služby druhé země
Nominální měnový kurz I. Nominální měnový kurz vyjadřuje vztah dvou měn Přímá kotace – cena zahraniční měny vyjádřená v jednotkách měny domácí, resp. počet jednotek domácí měny, které se platí za jednotku měny cizí
1)
Kurz Eura v korunách by byl 30 CZK/Euro, tedy za 1 Euro (jednotka cizí měny) zaplatíme 30 Kč (jednotka domácí měny) Nejběžnější způsob
Nepřímá kotace - počet jednotek zahraniční měny, které je možné nakoupit za jednotku měny domácí
2)
„opačné vyjádření“, převrácená hodnota prvního způsobu, tj. 1/30 = 0,033 Kurz koruny v Eurech by byl 0,033 (za jednu korunu byste si koupili 3,3 centů) Méně častý způsob, můžeme se s ním setkat např. ve Velké Británii
Nominální měnový kurz II.
Kurz nákup (bid) – cena, za kterou obchodník od klienta nakupuje Kurz prodej (ask, offer) – cena, za kterou obchodník klientovi prodává Kurz střed - kurz zveřejňovaný denně ČNB, který má pouze informativní charakter pro potřeby oceňování v účetnictví a podává informaci o aktuálním kurzu měn Kurzové rozpětí (spread) = kurz prodej – kurz nákup Devizy 29. 9.2006
Země
Změna
Nákup
Prodej
Střed
Euro
-0,10 %
27,770
29,020
28,395
GPB
-0,10 %
41,152
42,746
41,949
USD
-0,20 %
21,918
22,766
22,342
SKK
-0,10 %
74,460
77,344
75,902
Valuta v. Deviza V tisku používány dosti volně Valuta je zahraniční měna v hotovosti
Mám 100 Eurovou bankovku, tudíž vlastním valutu
Deviza představuje nárok na určitou měnu
Mám na devizovém účtu v bance uloženo 100 Euro, tudíž mám devizy ve výši 100 Euro (nárok na cizí měnu)
Zhodnocování v. Znehodnocování
Posilování (apreciace) domácí měny znamená, že cizí měna se pro nás stává levnější, tj. za jednotku cizí měny nyní zaplatíme méně
Oslabování (depreciace) domácí měny znamená, že cizí měna se pro nás zdražuje, tj. za jednotku cizí měny dáme více jednotek měny domácí
Z 30 CZK/Euro na 29 CZK/Euro
Z 29 CZK/Euro na 30 CZK/Euro
Devalvace x revalvace versus Apreciace x depreciace
Křížové kurzy, trojstranná arbitráž I.
Co by se stalo, pokud by došlo k následující situaci: CZK/EUR=30, CZK/USD=36, EUR/USD=1? Všichni by okamžitě začali provádět následující operace: nákup EUR za CZK, směna EUR za USD, prodej USD za CZK ⇒ bezrizikový okamžitý zisk (jedná se o arbitráž). Informace mezi jednotlivými finančními centry se šíří extrémně rychle, obchodované měny jsou směnitelné ⇒ tato situace by netrvala dlouho Výsledek:
CZK CZK USD = ⋅ EUR USD EUR
Křížové kurzy, trojstranná arbitráž II.
CZK/EUR=30 CZK/USD=36 EUR/USD=1
ROVNOVÁHA CZK/EUR=30 CZK/USD=36 USD/EUR = 0.833 resp. EUR/USD = 1.2
z každých 3000 Kč mám 600 Kč
z každých 3000 Kč mám 0 Kč
Křížové kurzy, trojstranná arbitráž III. CZK CZK USD = ⋅ EUR USD EUR V praxi je u měn obchodovaných na mezinárodních trzích uvedená podmínka splněna – trhy jsou propojené a použití počítačů umožňuje takřka okamžitou reakci. U „exotických“ měn (měny málo obchodovatelné na mezinárodních trzích) a zejména pak měny nesměnitelné, jejichž kurz je arbitrárně určován vládou, si křížové kurzy odpovídat nemusejí – vzhledem k nesměnitelnosti zde totiž arbitráž, která by vedla k vyrovnávání, neprobíhá.
Cross Currency Rates
Zdroj dat: Bloomberg Cross Currency Rates, 17 Mar 2002, 11.33 EST GBP/USD = GBP/EUR . EUR/USD 0.7019 = 0,6196 . 1,1327
JPY/USD = JPY/CHF . CHF/USD 129.17 = 77,99 . 1.6562
Základní pojmy - shrnutí
Měnový kurz = cena zahraniční měny vyjádřená v jednotkách měny domácí (přímá kotace), Alternativně – počet jednotek zahraniční měny, které je možné nakoupit za jednotku měny domácí (nepřímá kotace, tradičně v UK) Valuta – cizí měna v hotovosti Devizy – pohledávky na cizí měnu Kurz nákup (bid) – cena, za kterou obchodník od klienta nakupuje Kurz prodej (ask, offer) – cena, za kterou obchodník klientovi prodává Kurzové rozpětí (spread) = kurz prodej – kurz nákup
Kurz a kurzová politika Míra směnitelnosti Kurzové režimy Úroveň kurzu Absolutní a relativní PPP Nekrytá parita úrokových sazeb Reálný měnový kurz ERDI
Míra směnitelnosti I.
Směnitelnost – její rozsah určuje, které transakce je možno s danou měnou legálně provádět Nesměnitelné měny „Vnitřní směnitelnost“ Směnitelnost na běžném účtu „Úplná směnitelnost“
Míra směnitelnosti II.
Nesměnitelné měny
Měny nelze (nesmí se) směňovat za zahraniční měnu, pokud subjekt nedostane zvláštní povolení Systém platil v někdejší ČSSR
Vnitřně směnitelné měny
Mezistupeň mezi nesměnitelnými a směnitelnými měnami. Obvykle uvolnění přístupu k zahraničním měnám domácím subjektům (alespoň některým z nich a jen pro určité účely – turistika, obchod)
Míra směnitelnosti III.
Měny směnitelné na běžném účtu Kdokoliv může volně nakupovat a prodávat domácí měnu za zahraniční, ovšem pokud se jedná o transakce spadající svou povahou do běžného účtu PB. V praxi mnoho konkrétních variant
Úplně směnitelné měny Úplná svoboda transakcí se zahraničím Směnitelnost na běžném účtu + uvolnění transakcí na finančním účtu
Míra směnitelnosti IV.
Dlouhodobý trend směrem k liberalizaci mezinárodních finančních toků a tedy k přechodu na vyšší stupně směnitelnosti. Členové MMF – povinnost snažit se o směnitelnost na běžném účtu (tzv. článek VIII Dohody o MMF), zhruba 150 ekonomik, tato míra směnitelnosti umožňuje dostatečnou svobodu transakcí se zahraničím, avšak stále ještě alespoň částečně omezuje operace na finančním účtu (zejména pohyb krátkodobého kapitálu)
Režimy měnového kurzu I.
Ovlivňují chování kurzu, zejména volatilitu a tedy i riziko, úzký vztah k monetární politice
Jak je stanovován kurz Na
devizovém trhu x administrativně
Zda CEB či jiná instituce zasahuje do vývoje kurzu Pokud ano – jakým způsobem
Stanovení
centrální parity, fluktuačního pásma atd.
Režimy měnového kurzu II.
Základní typy:
Pevné kurzy – centrální banka stanoví tzv. centrální paritu a šířku tzv. fluktuačního pásma, pokud se kurz dostane mimo pásmo, banka by měla zasáhnout Čistý floating – centr. banka ponechá vývoj kurzu zcela na trhu, nezasahuje do něj Řízený floating - centr. banka ponechá vývoj kurzu na trhu, ale občas jej zkusí ovlivnit Další možnosti – currency board (extrémní forma pevného kurzu), dolarizace (přijetí zahraniční měny), crawling peg (pevný kurz s pravidelně se posunující paritou)
Pevný (fixní) kurz
Centrální parita – CEB stanoví určitou úroveň kurzu, které by podle její představy měl kurz odpovídat Fluktuační resp. oscilační pásmo – v tržních podmínkách nelze očekávat zcela konstantní kurz, CEB proto stanoví určité rozmezí kolem parity, v němž se může kurz pohybovat (např. ± 2,5%) Devizová intervence – banka na devizovém trhu prodává nebo nakupuje devizy s cílem udržet kurz ve vyhlášeném pásmu. Vyhlášené pásmo je pro CEB závazné, a banka musí také zasáhnout, pokud by se kurz měny dostal na hranici pásma.
Pevný (fixní) kurz Kurz CZK/XYZ +2,5% Depreciační pásmo parita
depreciace
Apreciační pásmo -2,5%
devalvace, posun centrální parity zde musí banka intervenovat
apreciace
čas
Apreciace/depreciace = změna hodnoty v rámci existujícího pásma Devalvace/revalvace = posun centrální parity (a fluktuačního pásma) Floating – centrální parita ani pásmo neexistuje, mělo by se mluvit jen o apreciaci/depreciaci
Pevný (fixní) kurz Kurz CZK/XYZ
A
+2,5% Depreciační pásmo parita
depreciace
Apreciační pásmo -2,5%
B zde musí banka intervenovat
devalvace, posun centrální parity apreciace
čas
Bod A
Kurz se dotýká horní hranice depreciačního pásma Banka prodává devizy, tj. nakupuje koruny za devizy Proč? V bodě A je kurz příliš podhodnocený, nakupujenakupuje-li banka za devizy koruny, zvýší nabídku deviz na devizovém trhu, což byby- pokud předpokládáme nezměněnou poptávku – mělo vést k poklesu jejich ceny, tedy zhodnocení kurzu
Pevný (fixní) kurz Kurz CZK/XYZ
A
+2,5% Depreciační pásmo parita
depreciace
Apreciační pásmo -2,5%
B zde musí banka intervenovat
devalvace, posun centrální parity apreciace
čas
Bod B
Kurz se dotýká dolní hranice apreciačního pásma Banka nucena nakupovat devizy, tj. prodává koruny za devizy Proč? V bodě B je kurz příliš nadhodnocený, nakupujenakupuje-li banka devizy za koruny, sníží nabídku deviz na devizovém trhu, což by mělo vést ke zvýšení jejich ceny, tedy znehodnocení kurzu
Pevný (fixní) kurz
Dle typu centrální parity možno rozlišit několik typů pevných kurzů
Kurz vázaný na jednu měnu
Banka stanoví paritu prostě jako určitou úroveň kurzu domácí měny ke zvolené zahraniční měně (tzv. měna „vazební“) Kurz domácí měny k ostatním měnám se pak odvíjí od kurzu domácí měny k měně, na niž je navázána a od kurzu ostatních měn k této „vazební“ měně Pokud má vazební měna neomezený pohyb, pak domácí měna má má tak volný pohyb kurzu k ostatním měnám spolu s měnou vazební Pokud je platební styk uskutečňován v jiné než vazební měně, daný subjekt směny je vystaven kurzovému riziku, neboť kurzy národní měny k ostatním měnám se mění tak, jak se mění kurz vazební měny k těmto měnám na mezinárodních trzích
Pevný (fixní) kurz
Kurz vázaný na koš měn
Banka neurčí hodnotu určité konkrétní měny, ale hodnotu koše, který se skládá z několika měn Národní měna je pevně svázána se skupinou měn Stabilnější nežnež-li v případě vazby na jednu měnu, neboť depreciační pohyby měn zahrnutých v měnovém koši mohou být eleminovány apreciačními pohyby jiných košových měn Měny, které budou kurz tvořit, a jejich váhové zastoupení jsou závislé na podílu cizí měny v MO dané země Např. v roce 1997 byla koruna navázána na koš, který obsahoval 65% DEM a 35% USD
Kurz vázaný na umělou jednotku
Přechodný typ mezi těmito systémy Kurz navázaný na jednu měnu, kterou je ovšem nějaká umělá měnová jednotka (např. SDR)
Plovoucí (flexibilní) kurzy I.
Čistý floating
Opak fixního kurzu Centrální banka nestanoví žádnou centrální paritu ani pásmo Měnový kurz je určován tržními silami nabídky a poptávky po měnách na devizových trzích CEB ani vláda neprovádí žádné devizové intervence a vývoj kurzu je ovlivňován aktivitou a intenzitou devizových operací V čisté podobě více méně teoretická koncepce Lze chápat spíše jako systém, ve kterém není stanoveno oscilační pásmo a CEB do vývoje kurzu nezasahují intervencemi, ale mohou ho ovlivnit např. změnou úrokových sazeb
Plovoucí (flexibilní) kurzy II.
Řízený floating
Snaha CEB udržet kurz v jistých rozumných mezích a při přílišných výkyvech, které by byly v rozporu s cíli monetární politiky, zasáhnout intervencemi Není veřejně vyhlašována parita ani fluktuační pásmo, ale banka může zasáhnout intervencemi Jedná se tedy o nepravidelné intervence v případech, kdy vývoj kurzu neodpovídá záměrům měnové politiky země Na rozdíl od fixního kurzu není tedy známo, kdy banka přesně zasáhne
Crawling Peg
Systém posuvného zavěšení Mezistupeň mezi fixním kurzem a čistým floatingem Snaha vyhnout se relativně vysokým změnám centrálních parit a s nimi souvisejícím spekulativním útokům na měnu Banka stanovuje centrální paritu, avšak zároveň provádí pravidelné devalvace, tj. parita (a s ní fluktuační pásmo) se v pravidelných (např. měsíčních) intervalech posunuje Typický pro země s vyšší inflací, které se chtějí vyhnout nestabilitě kurzu, ale zároveň chtějí zabránit ztrátě konkurenceschopnosti
Currency Board
Extrémní forma fixního kurzu Currency Board je monetární autorita (podobně jako CEB), která vydává bankovky a mince, které jsou směnitelné do kotevní měny pevně daným kurzem Currency board může existovat místo centrální banky, nebo paralelně s ní (druhý případ je velmi vzácný) Kotevní měna – měna s očekávanou stabilitou, většinou Britská libra nebo US dolar Konvertibilita – Currency board udržuje úplnou konvertibilitu mezi bankovkami a mincemi domácí měny a kotevní měnou při fixním kurzu Na rozdíl od centrální banky currency board nepůjčuje vládě či bankám. Vláda v takovém systému musí financovat své výdaje pouze z daní nebo půjčkami, nikoliv tištěním nových peněz. Příklad: Hong Kong – HK dolar fixován na US dolar ve fixním kurzu 7,8 HK dolarů za 1 US dolar
Dolarizace
Rezidenti určité země rozsáhle používají US dolar nebo jinou zahraniční měnu spolu s domácí nebo místo domácí měny Neoficiální – subjekty drží většinu svých depozit v určité zahraniční měně, ačkoliv tato není oficiálním platidlem
Semioficiální – zahraniční měna je hlavní platidlo a může dominovat bankovním depozitům, nicméně hraje sekundární úlohu ve vyplácení mezd, placení daní, nákupech atd.
Většina Latinské Ameriky a Karibiku, Mongolsko, Vietnam (US dolar) Macau (HK dolar)
Bahama, Kambodža, Haiti, Laos (US dolar) Brunei (Singapurský dolar)
Oficiální – vláda přijme zahraniční měnu jako své hlavní a exklusivní platidlo
země zastaví vydávání domácí měny a používá měnu zahraniční domácí měna existuje, ale má pouze sekundární úlohu, většinou je vydávána pouze v mincích s malou hodnotou Panama, Guam, Palau, Puerto Rico (US dolar) Sv. Helena (Britská libra)
Úroveň kurzu
Zde si uvedeme pouze tři teorie, které se snaží vysvětlit určitou rovnovážnou úroveň kurzu Absolutní verze parity kupní síly Relativní verze parity kupní síly Podmínka nekryté úrokové parity
ED / F
PDi = i PF
Absolutní verze PPP
Nejstarší vysvětlení kurzu Moderní formulace - Cassel Vychází ze zákona jedné ceny
Zákon jedné ceny (law of one price) znamená, že na dokonale konkurenčním trhu a při neexistenci dopravních nákladů a jiných překážek MO musí být identická zboží prodávána v různých zemích za stejnou cenu, jsoujsou-li ceny těchto zboží vyjádřeny ve stejné měně.
ED / F
i D i F
P = P
⇒ Absolutní verze: verze: kurz by měl být takový, aby průměrná cenová
hladina ve dvou zemích byla po přepočtu kurzem stejná
ED / F =
PD PF
Absolutní verze PPP
ED / F =
PD PF
Absolutní verze parity kupní síly vyjadřuje fakt, že měnový kurz mezi měnami dvou zemí je determinován poměrem cenových úrovní těchto dvou zemí. Podle absolutní verze zvýšení domácí cenové úrovně v poměru k cenové úrovni v ostatních zemích vede za daných předpokladů k proporcionální depreciaci domácí měny ve vztahu k měně zahraniční. A opačně snížení domácí cenové hladiny v poměru k cenové hladině v zahraničí vede k proporcionální apreciaci domácí měny oproti zahraniční. To vše za předpokladu, že neexistují dopravní náklady a jiné transakční náklady v MO a při existenci dokonalé konkurence.
ED / F
PD = PF
Absolutní verze PPP
Měna by měla mít stejnou kupní sílu doma jako v zahraničí
PČR = PUSA ⋅ ECZK /USD
ECZK / USD
Podle teorie by při odchylce od PPP měl nastat přebytek/deficit OB, který by vedl k návratu k paritě
E > EPPP
⇒
PČR = PUSA
⇒ X >M
⇒ E↓
Neodpovídá empirickým datům
Většionou chudé země mají měnu podhodnocenou a bohaté země zase nadhodnocenou Vysvětlení: BalassaBalassa-Samuelsonův efekt, rozdíly v kvalitě zboží
Absolutní verze PPP
Balassa-Samuelsonův efekt vysvětluje Balassaproblémy s PPP Základní předpoklady:
Dva typy zboží a služeb – obchodovatelné a neobchodovatelné! PPP (absolutní) platí pouze pro obchodovatelné zboží a služby Domácí mzdy jsou determinované právě obchodovatelným sektorem Chudší země mají nižší produktivitu v obchodovatelném sektoru (než(než-li bohaté země), ale podobnou produktivitu v neobchodovatelném sektoru
Absolutní verze PPP
Důvody problémů absolutní verze PPP:
Existence překážek zahraničního obchodu U některých komodit jsou dopravní náklady ve vztahu k ceně tak vysoké, že se „arbitráž“ nevyplatí – tzv. non non-tradables Domácí a zahraniční zboží často nejsou dokonalé substituty Rozdílné struktury cenových indexů Uvedená argumentace nezahrnovala finanční účet (toky kapitálu)
Zákon jedné ceny v. Absolutní verze PPP
Zákon jedné ceny se vztahuje k určitému zboží zatímco absolutní verze parity kupní síly se vztahuje k všeobecné cenové úrovni, jíž tvoří ceny všech druhů zboží, které vstupují do referenčního koše. Vztah: Pokud by zákon jedné ceny platil pro všechna zboží v ekonomice, platila by samozřejmě i parita kupní síly, opačně to však neplatí. Zastánci teorie parity kupní síly však říkají, že platnost této teorie nevyžaduje, aby zákon jedné ceny platil pro všechny jednotlivá zboží, neboť i když zákon jedné ceny neplatí pro všechna zboží, ekonomické síly, stojící za tímto zákonem, pomohou nakonec vyrovnat kupní sílu měn uvnitř všech zemí.
Relativní verze PPP
Snaha řešit empirické problémy absolutní verze Relativní verze parity kupní síly znamená, že procentní změna měnového kurzu mezi dvěma zeměmi (během daného období), tj. míra jeho změny, se rovná rozdílu mezi procentními změnami národních cenových úrovní těchto dvou zemí. Tedy země, jejichž cenová hladina rostla rychleji než v ostatních zemích, inkasují tento rozdíl v inflačním diferenciálu (míře růstu cenových hladin) v odpovídající míře depreciace jejich měny a naopak, tedy země s nižší mírou růstu cenové hladiny, než je u ostatních, zaznamenávají tento rozdíl v míře inflace v apreciaci jejich měny. Procentní změna kursu by měla odpovídat rozdílu v tempech inflace v obou zemích, tj. tzv. inflačnímu diferenciálu (vyjádřenému taktéž v procentech).
Relativní verze PPP 1. Způsob určení inflačního diferenciálu (jako rozdíl)
PD( t ) − PD( t −1) PD( t −1) PF( t ) − PF( t −1) PF( t −1)
= πD
Míra změny domácí cenové hladiny
= πF
Míra změny zahraniční cenové hladiny
PD / F( t ) − PD / F( t −1) PD / F( t −1)
= πD −πF
∆ER (% ) ≅ π D − π F
Rozdíl v mírách růstu cenové hladiny
∆E (% ) ≅ π D − π F
Relativní verze PPP
Oslabení předpokladů – nemusí vždy platit zákon jedné ceny (domácí a zahraniční zboží nejsou dokonalé substituty) avšak „rovnovážné“ rozdíly mezi dom. a zahr. cenami jsou stabilní Rychlejší růst cen v ČR než v Německu by znamenal pokles konkurenční schopnosti domácího zboží, aby se nezhoršilo saldo vzájemného obchodu, muselo by dojít k adekvátní depreciaci koruny vůči Euru
∆E (% ) ≅ π D − π F
Absolutní v. relativní verze PPP Zatímco absolutní verze se vztahuje k poměru cenových úrovní, tedy k nějaké absolutní úrovni kurzu, v relativní verzi se jedná o procentní změnu. Pokud platí absolutní verze parity kupní síly, automaticky platí i relativní verze parity kupní, opačně to však nefunguje – pokud platí relativní verze parity kupní síly, absolutní verze automaticky platit nemusí
PPP a realita
Parita kupní síly ve své relativní verzi patrně platí v dlouhém období – Taylor (2000) V krátkém a středním období jsou možné výrazné odchylky Důvody existence odchylek:
Existence nonnon-tradables Vliv toků kapitálu Nedokonalá substituovatelnost dom. a zahr. zboží Dopravní a jiné transakční náklady Existence rozdílných relativních cen identických produktů Fiskální a monetární politiky Nové produkty Nové druhy surovin Rozdílné referenční koše Rozdílná rychlost přizpůsobení měnového kurzu Rozdíly v produktivitě
Tento přístup se tak rozhodně nehodí k prognózám pro účely spekulace (s výjimkou zemí s extrémně vysokou inflací)
Nekrytá úroková parita
Nekrytá úroková parita – vztah očekávané depreciace/apreciace depreciace/ apreciace a úrokového diferenciálu Krytá úroková parita – vztah rozdílu mezi spotovým a forwardovým kurzem a úrokového diferenciálu Nejedná se o totéž - rozdíl spočívá v riziku Odvození nekryté úrokové parity – pokud se dvě měny neliší rizikem ani likviditou, požadujeme, aby nám investice v těchto měnách přinášely stejný výnos Ee = iD - iF Pokud by UIP neplatila – mělo by docházet k výrazným přelivům kapitálu, dokud by platit nezačala
Reálný měnový kurz I.
Reálný měnový kurz D/F vyjadřuje korunovou cenu zahraničního koše zboží v poměru ke korunové ceně koše zboží v domácí zemi.
RD / F = E D / F
PF PD
Reálný měnový kurz II.
Pokud referenční koš v ČR bude stát 3000 Kč a ve Francii 100 Euro a nominální kurz je 30 Kč/Euro pak RCZK / Euro
100 Euro = 30 Kč / Euro. 3000 Kč
RCZK/Euro = 1 český koš za 1 francouzský
Reálný měnový kurz III.
Reálné znehodnocení, tj. růst reálného měnového kurzu, nastává proto, že klesá vnější kupní síla domácí měny při koupi v zahraničí v poměru k vnitřní kupní síle v domácí zemi. DojdeDojde-li k 20 % depreciaci nominálního měnového kurzu koruny vůči Euru, pak
RCZK / Euro
100 Euro = 36 Kč / Euro. 3000 Kč
RCZK/Euro = 1,2 českého koše za 1 francouzský Vnější kupní síla (nákup ve Francii) tedy klesla v poměru k vnitřní kupní síle (nákup v ČR).
Reálný měnový kurz IV.
Reálné zhodnocení, tj. pokles reálného měnového kurzu, nastává proto, že roste vnější kupní síla domácí měny při koupi v zahraničí v poměru k vnitřní kupní síle v domácí zemi. DojdeDojde-li k 20% apreciaci nominálního měnového kurzu vůči Euru, pak
RCZK / Euro
100 Euro = 24 Kč / Euro. 3000 Kč
RCZK/Euro = 0,8 českého koše za 1 francouzský koš Vnější kupní síla tedy vzrostla oproti vnitřní kupní síle.
Reálný měnový kurz V.
Reálný měnový kurz dále vyjadřuje konkurenceschopnost v mezinárodním obchodě. RosteRoste-li reálný měnový kurz, dochází k reálnému znehodnocení a konkurenceschopnost se zvyšuje, protože vyšší tempo růstu cenové hladiny v zahraničí oproti domácímu růstu cenové hladiny zvyšuje poptávku zahraničních subjektů po vývozech domácí ekonomiky a i domácí subjekty se uchylují od dovozů spíše k domácímu zboží. KlesáKlesá-li reálný měnový kurz, dochází k reálnému zhodnocení, zboží domácí země se stává relativně dražší (protože domácí cenová hladina se zvyšuje rychleji než zahraniční), domácí zboží se stává dražší pro zahraniční i domácí subjekty a domácí země ztrácí konkurenceschopnost. Vývozy klesají, domácí subjekty se uchylují k levnějšímu zahraničnímu zboží.
ERDI
ERDI měří odchylku tržního, tj. běžného , skutečného existujícího kurzu od kurzu odpovídajícímu paritě kupní síly.
ERt ERDI = ER PPP Je-li kurz podhodnocen proti paritě kupní síly, je ERDI > 1, je-li nadhodnocen, je ERDI < 1. V realitě to vypadá tak, že málo rozvinuté země mají obvykle svou měnu podhodnocenou vůči paritě kupní síly (tj. ERDI > 1 vůči ostatním měnám), vyspělé pak ERDI zhruba 1, popř. ERDI < 1.
Kurz a mezinárodní obchod
Kurz a zahraniční obchod
Jak se zhodnocení/znehodnocení domácí měny projeví v domácí obchodní bilanci? Komplikace – vývoz i dovoz nemusí reagovat okamžitě (vliv již sjednaných kontraktů). Příklad: ČR by dovážela z Německa zboží v hodnotě 10 mil. EUR a vyvážela zboží za 5 mil. EUR. Koruna by znehodnotila z 31 na 34 CZK/EUR, avšak objem exportu a importu v EUR by vzhledem k nasmlouvaným kontraktům krátkodobě nereagoval. Deficit obchodu by se tak zhoršil ze 155 mil. CZK na 170 mil. CZK. To, zda změna kurzu zlepší či zhorší saldo, tak závisí na cenových elasticitách exportu a importu. importu.
Marshall--Lernerova podmínka Marshall
Podmínka, jejíž platnost zaručuje, že devalvace měny skutečně sníží deficit zahraničního obchodu. Cenová elasticita exportu = poměr procentní změny exportu a procentní změny exp. cen (kurzu). ML podmínka: saldo obchodu se zlepší, pokud je součet cenové elasticity importu a exportu vyšší než 1. Splněna v dlouhodlouho- a střednědobém horizontu, horizontu, v krátkém období platit nemusí. Proto může dojít k tzv. efektu JJ-křivky – devalvace vyvolá krátkodobé zhoršení OB a až následně
zlepšení.
J - křivka saldo
0
-100
Okamžik devalvace
Čas →
Kurz a konkurenční schopnost
Změny kurzu zdražují/zlevňují domácí zboží ve vztahu k zahraničnímu a mění tak jeho cenovou konkurenceschopnost. Když apreciuje kurz, má to obdobný dopad, jako když domácí zboží zdraží vůči zahraničnímu. Co když ale domácí zboží zlevňuje, ale současně nominálně zhodnocuje domácí měna? Ekonomové se proto pokoušejí „měřit“ dopad kurzu na konkurenční schopnost tak, že očistí PZ vývoj kurzu o inflační diferenciál. R = E⋅ Tzv. reálný kurz kurz:: P D Reálná apreciace a depreciace
Děkuji za pozornost
