Lidé s postižením v Bavorsku a v Čechách situace a perspektivy hranice překračujících svazků

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ Evropský fond pro regionální rozvoj (INTERREG III A)

Lidé s postižením v Bavorsku a v Čechách – situace a perspektivy hranice překračujících svazků

Tato studie je podpořena EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM z Evropského fondu pro regionální rozvoj (INTERREG III A), spravovaného sdružením EUREGIO EGRENSIS Arbeitsgemeinschaft Bayern e. V. (pracovní sdružení Bavorsko r. s.)

Autor: Markus Schöfthaler koordinátor projektů INTERREG III A Telefon: +49 9281 7177-15 Telefax: +49 9281 7177-25 E-Mail: [email protected]

Beruflichen Fortbildungszentren der Bayerischen Wirtschaft (bfz) gGmbH Bereichsleitung Nord Schleizer Straße 5-7 95028 Hof


Obsah

1.

Souhrn..........................................................................................................................3

2.

K této studii...................................................................................................................4 2.1 2.2

3.

Cíle .................................................................................................................................................................. 4 Realizace ......................................................................................................................................................... 5

Sociální zákony a systémy...........................................................................................5 3.1 3.2 3.3 3.4

4.

Evropské podklady........................................................................................................................................... 5 Systémy sociálního zabezpečení v Čechách a v Německu ............................................................................. 6 Zařízení a instituce ........................................................................................................................................ 10 Odborné výrazy ............................................................................................................................................. 11

Postižení lidé v česko-bavorském pohraničí ..............................................................12 4.1 4.2 4.3 4.4

5.

Výsledky rešerší a diskusí ............................................................................................................................. 13 Výsledky průzkumu........................................................................................................................................ 16 Workshop I (13. března 2007) ....................................................................................................................... 26 Workshop II (5. června 2007)......................................................................................................................... 28

Ideje a perspektivy hranice překračujících svazků.....................................................29 5.1 5.2 5.3

Druh postižení................................................................................................................................................ 30 Učíme se od souseda: Výměna zkušeností, transfer vědomostí účastníků ................................................... 30 Společné zkušenosti lidí s postižením: Evropská identita a další témata....................................................... 31

6.

Výhled ........................................................................................................................32

7.

Rejstřík použité literatury............................................................................................33

8.

Přílohy ........................................................................................................................34

Údaje obsažené v této práci se v zásadě vztahují jak na mužskou tak na ženskou formu. Z důvodu lepší čitelnosti jsme upustili od dodatečného označení v ženském rodu.

Berufliche Fortbildungszentren der Bayerischen Wirtschaft (bfz) gGmbH

2


1.

Souhrn

Život lidí s postižením je na jedné straně v mnoha oblastech ovlivňován zvláštními zákony a ustanoveními, ne straně druhé utvářen uváděním těchto předpisů do praxe, to vše doplněno nesčetnými „měkkými“ faktory v sociálním, kulturním a hospodářském zázemí jednotlivce. Důležitou roli přitom hrají regionální podmínky. Setkání „Pracovní rehabilitace v Čechách a v Německu“, které se uskutečnilo od 13. do 14. června 2006 v Hofu, jasně ukázalo, že je velký zájem o to, jak žijí, pracují a učí se lidé s postižením na druhé straně dříve uzavřené hranice. Čeští hosté, velkou většinou zástupci příhraničních severočeských pracovních úřadů, chtěli vedle pracovní rehabilitace poznat i stupně vzdělání a pracovní možnosti pro lidi s omezeními, kteří nevyužívají žádných rehabilitačních výkonů správy pracovních příležitostí. Na konci tohoto setkání se objevilo přání – vedle podnětného návrhu uspořádat podobnou akci se zástupci jihočeských pracovních úřadů –, sledovat prostřednictvím studie podrobněji situaci lidí s postižením v obou zemích, zvláště v pohraničí, a vypracovat nová řešení a nové záměry. Tato studie má za cíl, zachytit nejprve ty nejdůležitější oblasti života lidí s postižením v přeshraničním srovnání. Zvláštní zřetel přitom byl věnován rozdílům v systémech sociálního zabezpečení obou zemí, jak je definuje zákon, a dále uvádění souboru pravidel do praxe. Následně by měly být rozvinuty ideje a perspektivy, v kterých oblastech a jakým způsobem mohou být navázány, resp. dále upevňovány česko-německé svazky. Praktický zřetel a práce ve svazku byly od samého počátku určujícími a hlavními akcenty této studie. Jako nejdůležitější výsledky této studie je možno označit tyto aspekty: • Na základě rozdílných kritérií a definic je jen stěží možné porovnávat navzájem situaci lidí s postižením v evropských zemích. • Evropská unie „uznává a váží si požadavků lidí s postižením na opatření zajišťující jim samostatnost, sociální a pracovní začlenění a jejich účast na životě společenství.“1 • Na pozadí dějinného vývoje se není co divit, že se systémy sociálního zabezpečení České republiky a Německa svojí strukturou a příslušností od sebe navzájem zřetelně odlišují. V důsledku toho existují i velké rozdíly mezi zařízeními a službami pro lidi s postižením. • Na obou stranách hranice je zájem o hranice překračující kontakty a společné akce, těm však stojí v cestě většinou nedostatečné personální zdroje a chybějící možnosti, jak víme ze zkušeností z každodenní práce v rámci doplňkových aktivit. • Navazující projekty mají tedy této studii zajistit podporu a pomoc, aby bylo možno navázat a realizovat hranice překračující kontakty. • Hranice překračující aktivity je třeba posílit jak na úrovni těch, kteří se na práci s postiženými podílejí (výměna zkušeností a transfer vědomostí), tak také na úrovni lidí s postižením (cestování a volný čas, žití a bydlení, práce a zaměstnání).

1

Charta základních práv občanů Evropské unie, článek 26: Integrace lidí s postižením.


3


2.

K této studii Situaci postižených lidí v Evropě lze stanovit jen stěží. Definice a kritéria v oblasti „postižení“ se různí podle politických cílů, právních předpisů a standardů chování. Výzkum mezi obyvatelstvem poskytuje subjektivní údaje, které jsou ovlivněny lišícím se kulturním chápáním v jednotlivých členských státech. Kromě toho jsou údaje zaměřeny na obyvatelstvo v práceschopném produktivním věku a vylučují děti a osoby, které žijí v zařízeních. (Komise ES: Situace postižených osob v rozšířené Evropské unii. 2005.)

2.1

Cíle

Cíl této studie byl v projektové žádosti formulován konkrétně takto: Pokud vezmeme studii po jejím dokončení do ruky, měla by poskytnout odpověď na následující stěžejní otázky: Lidé s postižením • Jaké existují české a německé definice „lidí s postižením“ a v jakých souvislostech se používají? • Jak se dělí druhy postižení v obou zemích, obzvláště v pohraničí? Zákonné předpoklady a jejich realizace • Jaké zásadní rozdíly existují mezi zákonnými ustanoveními v obou zemích, které se dotýkají oblastí života lidí s postižením? • Jak a v jakém rozsahu jsou realizována tato ustanovení v české-německém pohraničí? Vzdělávání a zaměstnání • Jaké možnosti mají lidé s postižením ve školním a profesním vzdělávání? • Jak je rozděleno ukončení školní docházky a ukončení přípravy na povolání u lidí s postižením? • Jakými zvláštnostmi se vyznačuje situace v bavorsko-českém pohraničí? • Jaké šance vyplývají ze zvláštní příhraniční situace pro lidi s postižením ve vzdělávání a v zaměstnání? Zařízení a instituce • Jaká zařízení a instituce v pohraničí nabízejí v jakých oblastech života poradenství a podporu lidem s postižením? • V jakém rozsahu jsou využívány nabídky poradenství a pomocné nástroje? • Jak jsou spolu propojeni účastníci na obou stranách hranice? Ideje a perspektivy • Jaká očekávání a cíle mají lidé s postižením v pohraničí? • Jak přistupují příslušná zařízení a instituce k regionálnímu vývoji? • Jak je možno zlepšit situaci v pohraničí specificky pro lidi s postižením? • V jakých oblastech a jakým způsobem je smysluplné a slibné vytvářet a podporovat hranice překračující kooperace?

Vedle bezprostředního propojení těch, kteří se na práci se zdravotně postiženými podílejí prostřednictvím vytváření konkrétních konceptů, slouží tato studie i dlouhodobému cíli podpory EU-konformní pracovní rehabilitace v česko-bavorském pohraničí. V ideálním případě by studie kromě toho měla na základě výsledků výzkumu umožnit dojít k poznatku, zda by mělo smysl vytvořit „koordinační centrum pro česko-bavorskou integraci pro lidi s postižením“.


4


2.2

Realizace

V průběhu zpracovávání studie, tj. v rámci dialogu s těmi, kteří se podílejí na práci se zdravotně postiženými v pohraničí, a na základě rešerší a jednotlivých akcí došlo k přesunu akcentů studie směrem od teoretických a statistických hledisek k praktickým a pragmatickým řešením skutečné práce ve vzájemném svazku. První krok studie spočíval v mapování zákonných předpokladů, odborné literatury a také tematicky a / nebo regionálně relevantních témat a projektů. Současně došlo k evidenci aktérů práce se zdravotně postiženými v pohraničí tak, aby bylo možno se jich v dalším kroku prostřednictvím dotazníku k dané situaci dotazovat a pozvat je k prvnímu workshopu. Cílem tohoto workshopu bylo identifikovat v rámci hranice překračujících svazků zájemce, navzájem je zkontaktovat a relevantní témata a obsahy s nimi prodiskutovat a dále rozvíjet. Po široce založeném, ještě nediferencovaném pohledu v první fázi projektu, byla ve druhé fázi v těsné koordinaci se všemi zúčastněnými pozornost soustředěna na několik málo aspektů. Vedle zprvu obsahového zaměření na „práci a zaměstnání“, se v druhém workshopu diskutovalo o formálních, resp. koncepčních perspektivách: Jak by bylo možno po ukončení této studie pokračovat? Při vypracování této závěrečné zprávy byla pak prioritní zejména tato otázka.

3.

Sociální zákony a systémy

3.1

Evropské podklady

V prosinci 2000 byla v Nizze Evropským parlamentem, Radou a Komisí EU slavnostně vyhlášena Charta základních práv Evropské unie. Obsahuje mezi jinými obecná lidská a občanská práva. Charta základních práv Evropské unie Článek 21 – Nediskriminace (1) Diskriminace, zejména kvůli pohlaví, rase, barvě pleti, […] postižení, […] je zakázána. Článek 26 – Integrace lidí s postižením Unie uznává a dbá na nárok lidí s postižením a na opatření vedoucí k zajištění jejich samostatnosti, jejich sociálního a pracovního začlenění a jejich účasti na životě společenství. (http://www.europarl.europa.eu/charter/default_de.htm)

Dále byl komisí předložen víceletý akční plán, jehož cílem je zahrnout „otázky lidí s postižením“ do odpovídajících opatření Evropských společenství a vyvinout konkrétní akce ve stěžejních oblastech tak, aby byli lidí s postižením začleňováni do hospodářství a společnosti.“


5


V akčním plánu navrženém na období 2004 – 2010 má být objasněn dlouhodobý a nosný koncept tematiky postižených v rozšířené Evropě. Podstatnou částí jsou tyto tři cíle: • neomezené používání směrnice k rovnocennému posuzování v zaměstnání a povolání, • zahrnutí tematicky postižených do všech příslušných akcí společenství, • podpora přístupu pro všechny. (http://europa.eu/scadplus/leg/de/cha/c11414.htm)

I v různých směrnicích se vždy nacházejí odkazy na evropskou politiku pro lidi s postižením. Např. musela být v členských zemích do národního práva převedena nejpozději do konce prosince 2006 směrnice 2000/78/ES odpovídající obsahově prvnímu cíli výše uvedeného akčního plánu. V Německu se tak stalo v srpnu 2006 nabytím účinnosti Všeobecného zákona o rovnoprávném postavení (AGG). Směrnice 2000/78/ES Rady ze dne 27. listopadu 2000 ke stanovení obecného rámce pro realizaci rovnocenného posuzování v zaměstnání a povolání. Účelem této směrnice je vytvoření obecného rámce pro potírání diskriminace kvůli náboženství nebo světovému názoru, postižení, věku nebo sexuální orientaci v zaměstnání a povolání s ohledem na realizaci zásady rovnocenného posuzování v členských státech. (http://ec.europa.eu/employment_social/news/2002/jan/2000-78_de.pdf)

Přes evropský rámec zůstává jednotlivým zemím při interpretaci a přeměně zadání z Bruselu mnoho volného prostoru2 – tak i Čechám a Německu. V následujícím přehledu jsou vedle sebe porovnávány systémy obou zemí. K prohloubení informace viz odpovídající zdroje.

3.2

Systémy sociálního zabezpečení v Čechách a v Německu

Vzhledem k dějinnému vývoji obou zemí není zvláštní, že mezi Čechami a Německem existují v mnoha oblastech výrazné rozdíly, které se v rámci trvání společného členství v Unii vyrovnávají jen pomalu. Například u systémů sociálního zabezpečení se jedná na jedné straně o komplexní strukturu, která vyrůstala řadu desetiletí, vedle mladého systému, který se kvapně začal rozvíjet po Sametové revoluci a ještě ve všech ohledech nedospěl do konečné detailní podoby. Čechy Po celá desetiletí byli postižení komunistickým režimem systematicky drženi stranou společenského dění a byli zavíráni v ústavech. Samostatnými a nezávislými jedinci se směli cítit až teprve po politickém převratu v roce 1989. […] Česká veřejnost se o postižených před rokem 1989 nedozvěděla de facto vůbec nic. Jedličkův ústav, kde dnes pracuje Vojtěch Civák, je mimořádným příkladem této cílené politiky komunistů. Nachází se v bezprostřední blízkosti někdejšího Paláce kultury, a když se zde konala politická zasedání, dostal ústav pokyn, aby své postižené chovance nepouštěl ven. (Radio Praha: Postižení v Čechách. 2006.)

2

„Je třeba doplnit, že se na této situaci nic nezmění ani poté, kdy Smlouva o ústavě Evropské unie v nyní navrhovaném – nebo i v pozměněném, ale o tomto řešení se opírajícím – znění vstoupí v platnost. Protože v sociální a zdravotní politice nejsou s tímto novým ústavněprávním podkladem spojeny žádné přesuny kompetencí na evropskou úroveň.“ (Dr. Becker / Matthäus, 2004)


6


V Čechách jsou nabízeny – v rámci podobné struktury jako v Německu – výkony vedoucí k integraci a rehabilitaci lidí s postižením. K těmto rehabilitačním výkonům ovšem neexistuje jednotné zákonné východisko. Rozlišuje se mezi lékařskou, pracovní, školní a sociální rehabilitací, přičemž pojem „rehabilitace“ je jednoznačně definován jen pro pracovní rehabilitaci. V lékařské rehabilitaci se v Čechách rozlišuje mezi terapeutickou a léčebnou rehabilitací. První zmíněná je zaměřena na stabilizaci a zlepšení různých funkčních oblastí a obsahuje např. fyziologické, ergoterapeutické, psychologické a logopedické výkony. Léčebná rehabilitace se nasazuje při postiženích, resp. funkčních omezeních, které má jedinec vrozené nebo jsou důsledkem onemocnění nebo nehody. V oblasti vzdělávání a práce jsou nabízeny různé rehabilitační výkony, počínaje poradenstvím, přes speciální zařízení pro děti a mládež s postižením, přípravné, resp. kvalifikační akce, až po zprostředkování práce. Mimořádnou roli přitom hrají takzvaná chráněná pracovní místa, příp. chráněné dílny. Rozsah integrace do první trhu práce je kvůli nedostatku vhodných nástrojů, resp. kvůli nedostatku odpovídajících právních možností (ještě) velice nízký. V oblasti sociální integrace se rýsuje v posledních letech pozitivní trend. Tak dnes mohou lidé s postižením sami rozhodovat o tom, jak a kde využijí pečovatelské služby: Díky novému zákonu o sociálních službách, který před krátkou dobou schválil český parlament, mohou postižení v Čechách v budoucnu poprvé volně rozhodovat o tom, jak a kde chtějí, aby se o ně pečovalo – zda v rodině, v domově nebo aby o ně pečoval pečovatel. Zákon předpokládá, že podle závažnosti postižení bude postiženým přímo vyplácena částka až do výše 370 Euro měsíčně. S penězi pak budou moci hospodařit na vlastní odpovědnost. (Radio Praha: Postižení v Čechách. 2006.)

Dále jsou zvyšující se měrou odstraňovány každodenní bariéry, kupříkladu v Pražských dopravních podnicích. Německo Systém sociálního zabezpečení v Německu, který vyrůstá po dlouhá desetiletí, zahrnuje rozmanité výkony pro lidi s postižením, ať už se jedná o postižení vrozená nebo taková, která nastala teprve později. Cílem těchto výkonů je úplná všestranná účast postižených osob na společenském životě. Vedle výkonů lékařské rehabilitace hrají důležitou roli výkony umožňující účast na sociálním a pracovním životě. Zákonným předpokladem služeb pro lidi s postižením je v Německu Devátá kniha Sociálního zákoníku, SGB IX: „Rehabilitace a podíl postižených lidí“ včetně specifikace práv těžce postižených invalidů. Úprava k „podpoře práce“ je obsahem SGB III. V lednu roku 2005 pak vstoupil v platnost zákoník SGB II („Základní zabezpečení pro uchazeče o zaměstnání“), který platí za určitých předpokladů u lidí s postižením. Zpravidla je v případě nemoci nebo úrazu na prvním místě lékařská rehabilitace. Zaopatření lékařskou úrazovou službou, stacionární a ambulantní lékařské ošetření a také domácí péče o nemocného přispívají mimo jiné k zamezení nebo minimalizaci zdravotního újmy nebo poškození zdraví, nebo k vyrovnání handicapu podporou ostatních funkcí a schopností. V ideálním případě dojde ještě v průběhu lékařské rehabilitace k iniciaci (opětovného) sociálního a pracovního začlenění.


7


Děti a mladiství s postižením mají k dispozici speciální zařízení a jejich zřizovatelé orientují své školní nabídky a vzdělávací kurzy na tuto cílovou skupinu; výkony pracovní rehabilitace umožňují dospělým s postižením znovuzačlenění do pracovního života. Vedle lékařské rehabilitace a pracovní integrace existují další výkony umožňující účast na životě společnosti, například podpora porozumění s okolním světem nebo pomůcky umožňující účast na společenském a kulturním životě.

Definice

3

(za postižené lidi se pokládají …)

Německo

Čechy

Všichni lidé, jestliže se jejich tělesná funkce, duševní schopnost nebo duševní zdraví bude lišit s vysokou pravděpodobností po dobu delší než 6 měsíců od stavu typického pro daný věk a proto je jejich účast na životě ve společnosti omezena.

Definice chybí. Rozhodující je mj. stupeň snížení práceschopnosti (úplná invalidita: Snížení práceschopnosti min. 66 %. Částečná invalidita: Snížení schopnosti stálé výdělečné činnosti: min. 33 %).

Těžce postižení lidé: stupeň postižení 50 % nebo vyšší.

Právo na rovnost příležitostí Doplňkové výkony v rámci sociálního zabezpeče ní

Invalidita

Pracovní úraz (příp. také „nemoc z povolání“)

Rodina

3

Zákaz diskriminace zakotven v ústavě (čl. 3 odst. 3), zákonem zaručené právo na nutné pomůcky k dosažení rovnosti příležitostí.

Čl. 3 české ústavy se zahrnutím Deklarace základních lidských práv a svobod.

Výkony k účasti rozličných nositelů rehabilitačních opatření jsou shrnuty v Deváté knize Sociálního zákoníku (SGB IX). Hlavním záměrem SGB IX je koordinace výkonů a kooperace poskytovatelů výkonů. Přednost prevence před rehabilitací a rehabilitace před výkony důchodovými, pečovatelskými a sociálními. Existují výkony lékařské rehabilitace k účasti na pracovním životě (pracovní rehabilitace) a k účasti na životě ve společnosti (sociální rehabilitace) včetně včasného rozpoznání a včasné podpory. Výkony jsou zpravidla poskytovány formou věcného plnění a doplněny příspěvkem na živobytí.

Kompletní preventivní a rehabilitační programy včetně potřebných speciálních ošetření.

–

Viz výše „invalidita“

Rodinné výpomoci při nepatrném příjmu podle stupně postižení pro výchovu dlouhodobě těžce postiženého, dlouhodobě postiženého, příp. chronicky nemocného dítěte. Delší oprávněnost nároku na příspěvek sociálního zabezpečení na výchovu pro toho z rodičů, který dlouhodobě na plný úvazek vychovává dítě vyžadující péči do 7 let života.

„Přesto se v mezinárodní diskusi prosazuje přibývající měrou sociální řešení (social model of disability), které chápe postižení také jako sociální konstrukci a zdůrazňuje nedostatky, stigmatizaci a diskriminaci okolí v jeho reakci na lidi s postižením. Přitom se rozlišuje mezi funkčním postižením (disability) jak fyzické tak psychické povahy, a ztrátou rovnoprávné účasti na společenských procesech (handicap), která je podmíněna teprve interakcí se sociálním okolím. Tyto vývojové tendence se staly součástí nového modelu WHO, který ve své klasifikaci zdraví a zdravotně relevantních oblastí zohledňuje vedle funkčních a individuálních také sociální faktory.“ (Deutsche Gesellschaft für Technische Zusammenarbeit (GTZ) GmbH, 2006)


8


Opatření k pracovní mu začlenění: Zaměstnanec ká povinnost

Opatření k pracovní mu začlenění:

Zákonné úpravy

Ano, část 2 SGB IX

Zákonná povinnost vytvářet přiměřená pracovní místa pro postižené lidi. Privátní a veřejný sektor

(20)

(20)

Oprávněn vznést nárok

Těžce postižení lidé

Viz výše

Povinná kvóta

5%

5 % (z toho 0,5 % pro postižené lidi s vysokým stupněm omezení pracovní schopnosti).

Sankce

Od € 105 do € 260 měsíčně za neobsazené místo; odstupňováno podle stupně zaměstnanosti.

Platba státu 50 % průměrného měsíčního příjmu za neobsazené místo.

Vzdělání v oboru (odborná příprava)

Umožnění kvalifikovaného poradenství pro volbu povolání a event. podporu přípravy na povolání. Pokud možno další vzdělávání a rekvalifikace postižených a těžce postižených lidí a jim na roveň postavených v podnicích a administrativách s dotacemi na vzdělávání. Jinak podporované vzdělání v zařízeních pro pracovní rehabilitaci (opatření a placení výživného).

Rekvalifikace jsou v zásadě placeny státem včetně nutných nákladů na mobilitu, ubytování a stravování. Hlavní důraz: chráněné dílny a chráněná pracoviště. Zaměstnavatel obdrží náhradu nákladů.

Přizpůsobení pracovních míst

Příplatky na uzpůsobení pracoviště odpovídajícímu postižení.

Státní dotace a daňové výhody: nezdanitelná roční částka CZK 7.140 (€ 235) až CZK 50.040 (€ 1.648).

Mzdy a mzdové náklady

Dotace do 70 % mzdy těžce postižených a jinak postižených lidí až do doby 2 let, u obzvláště těžce postižených lidí až do doby 3 let, od 55. roku života až na dobu 8 let. Náhrada nákladů za zaměstnání lidí s vysokým stupněm postižení na zkoušku až do doby 3 měsíců; Poskytnutí 1 týdne doplňkové dovolené (na náklady zaměstnavatele) a na požádání osvobození od přesčasů pro těžce postižené lidi. Postižení lidé, kteří zahájením samostatné činnosti ukončí nezaměstnanost nebo se jí vyhnou, mohou při splnění určitých předpokladů obdržet na max. 6 měsíců překlenovací financování nebo měsíční přípěvek na založení existence až na dobu 3 let. Dále je možno poskytnout ostatní výpomoci na podporu účasti na pracovním životě, aby bylo možno dosáhnout samostatné činnosti. Je-li kvůli druhu a závažnosti postižení nebo k zajištění úspěchu výkonů k účasti na pracovním životě zapotřebí, koná se další vzdělávání a rehabilitace v institutech pro přípravu na povolání a pro podporu zaměstnanosti a dále v ostatních mimopodnikových zařízeních s téměř 137.000 účastníky.

Bez subvencování mezd a bez snížení odvodů na sociální zabezpečení.

Zakládání samostatných existencí

Podpora přípravy na povolání

Čechy

Rozsah Privátní a veřejný sektor platnosti (od … pracovních míst)

Finanční výpomoci a pobídky pro …


Německo

Institucionální


Paušální příspěvky do 100.000 Kč (€ 3.294)

Příprava na znovuzačlenění do pracovního života v chráněných dílnách nebo na chráněných pracovištích (viz výše „Finanční výpomoci a pobídky“).

9


Provozní


Propuštění

Ochrana před propuštěním a Opětovné právo na přijetí do opětovné zaměstnání přijetí do zaměstnání


Počet zaměstnanců v dílnách pro postižené lidi

Ostatní podpora

Německo

Čechy

Má být středem zájmu a snah a vést k aprobovanému povolání. Též rozšiřování vzdělání a rekvalifikace podmíněná postižením pokud možno v podnicích (např. i prostřednictvím integračních projektů a firem). Zvláštní ochrana před výpovědí pro těžce postižené lidi po 6 měsících: K propuštění těžce postiženého člověka je třeba souhlas příslušného úřadu pro integraci, který prověří různé možnosti dalšího zaměstnávání. Pro těžce postižené lidi platí přednostní možnosti přijetí, které předpokládá Druhá část SGB IX.

Viz výše. V ostatních závazcích zaměstnavatel, vzdělávání nabízeno přímo v podniku.

194.029. V oblasti odborné přípravy na zaměstnání dodatečně: 31.193. Oblast podpory: 5.432 s uzavřeným sociálním pojištěním a 9.776 bez něj. Celkem: 240.430 (stav: 2005).

Z povinnosti zaměstnat plyne, že jsou propouštění kvůli postižení zpravidla vyloučena.

Viz výše „propuštění“

4.679; 66.907 v pracovních centrech

Pro těžce postižené lidi: Zvýhodnění ve Pro těžce postižené lidi sociální veřejné dopravě, částečně bezúplatná služby, peněžité dávky, věcné dávky, přeprava a / nebo daňové zvýhodnění bezúročné půjčky, výpomoc motorového vozidla. Vytváření bydlení v mobilitě, ubytování a jiné zvláštní Ostatní podpora a finanční uzpůsobeného pro postižené lidi a navíc druhy výpomoci. dávky příspěvek na nájemné. V případě potřebnosti osvobození od poplatků (zejména koncesionářské poplatky rozhlasu a televize). Obecně: Odstranění překážek v mobilitě na veřejnosti (doprava, budovy, úřady). Daňová zvýhodnění (odstupňovaná podle stupně postižení). Podpora volného času (dovolená a sport pro tělesně/duševně postižené). V rámci zákona o dávkách, platného od 1. 1. 2005, obdrží k základnímu zajištění uchazečů o zaměstnání práceschopné osoby odkázané na cizí pomoc vyrovnání na zvýšenou spotřebu ve výši 35 % rozhodného normativního plnění. (Sozial-Kompass EUROPA – Soziale Sicherheit in Europa im Vergleich. 2006.)

Opatření k pracovnímu začlenění:

3.3

Zařízení a instituce

Německý sociální zákoník mj. upravuje, kteří zřizovatelé iniciují, organizují a financují které výkony. Zřizovatelé příslušní pro výkony k účasti na pracovním životě jsou kupříkladu zdravotní pojišťovny, Spolková agentura práce, nositelé důchodového, příp. úrazového pojištění, atd. Vedle zřizovatelů příslušných ze zákona poptávají výkony k účasti na pracovním životě také soukromé pojišťovací společnosti (např. úrazové pojišťovny). V Čechách je struktura nositelů nákladů a tím také příslušnost upravena jinak než v Německu. Zdravotní a důchodové pojišťovny poskytují výlučně lékařské rehabilitační výkony, k pracovní rehabilitaci jsou příslušné pouze úřady práce jako nositelé nákladů.


10


Vedle institucionálních zřizovatelů příslušných ze zákona existuje v obou zemích řada nestátních organizací, které lidem s postižením poskytují poradenství a podporu v nejrůznějších oblastech života. Vedle nadregionálně přítomných organizací (např. Červený kříž, Caritas) existuje mnoho regionální spolků a zájmových skupin. Kromě kupříkladu pomoci v každodenních situacích nebo při společných aktivitách ve volném čase se mnoho těchto organizací věnuje i tématu „postižení a zaměstnání“. Rozpětí aktivit sahá od čistě dobrovolné a neplacené práce poradenské přes informační akce až po výkony, které u těchto zařízení nakupují úřad práce, příp. agentura práce.

3.4

Odborné výrazy

Na základě rozdílných struktur systému sociálního zabezpečení si české a německé odborné názvosloví navzájem neodpovídá stoprocentně. K tomu ještě přispívá v poslední době v Německu favorizovaná změna paradigmatu, tedy změna úhlu pohledu na vědeckou oblast, která s sebou přinesla změny také na úrovni pojmosloví: „Pracovní rehabilitace“ se kupříkladu nyní označuje jako „výkony k účasti na pracovním životě“, z „postižených“ se stali „lidé s postižením“. V Čechách se naproti tomu i nadále používá pojem „postižený“. Následující tabulka zahrnuje některé základní pojmy, které hrály významnou roli při vypracování studie. německý výraz

odpovídá v češtině

Behinderung

postižení

Menschen mit Behinderung

lidé se zdravotním postižením

Menschen mit körperlicher Behinderung Sinnesbehinderung (Blindheit, Gehörlosigkeit, Schwerhörigkeit, Taubblindheit) Psychische (= seelische) Behinderung Lernbehinderung Geistige Behinderung Mehrfachbehinderung Schwerbehinderung

porucha učení duševní postižení mnohočetné postižení těžké postižení

Sozialgesetz verminderte Erwerbsfähigkeit Barrierefreiheit / barrierefrei Behindertengerecht

sociální zákon snížená pracovní schopnost bezbariérovost / bezbariérový vhodný pro invalidy

Rehabilitation Rehabilitationsverfahren Medizinische Rehabilitation Berufliche Rehabilitation (= Leistungen zur Teilhabe am Arbeitsleben) Stationäre / Ambulante Rehabilitation

rehabilitace rehabilitační procedura zdravotní rehabilitace pracovní rehabilitace (výkony k účasti na pracovním životě) stacionární / ambulantní rehabilitace

tělesně postižení lidé

doslovný překlad českého výrazu / poznámky viz i vysvětlivky pod bodem 3.2 „Menschen mit gesundheitlicher Behinderung / Beeinträchtigung“ „Körperbehinderter“

smyslové postižení (slepota, hluchota, nedoslýchavost, hluchoslepost) psychické postižení


„Lernstörung“

„geeignet für Invalide“

Doslovný překlad spojení „Leistungen zur Teilhabe am Arbeitsleben“ není obvyklé.

11


doslovný překlad českého výrazu / poznámky

německý výraz

odpovídá v češtině

Rehabilitationseinrichtung Förder- / Sonderschule

rehabilitační zařízení zvláštní / speciální škola

Wohnheim

chráněné bydlení

„Geschütztes Wohnen“

Werkstatt für Menschen mit Behinderung (WfbM)

chráněná dílna

„Geschützte Werkstatt“: České a německé dílny se spolu sotva dají srovnávat, rozdíly ve velikosti, vybavení a podpoře jsou příliš velké.

Geschützter Arbeitsplatz

chráněné pracovní místo

Förderzentrum / Sozialer Dienst / Offene Behindertenarbeit

centrum zdravotně postižených (CZP)

Selbsthilfegruppe Behindertensport

svépomocná skupina sport zdravotně postižených

4.

Pod pojmem CZP („Zentren für gesundheitlich Beeinträchtigte“) se nabízejí různé poradenské a jiné výkony.

Postižení lidé v česko-bavorském pohraničí

K situaci lidí s postižením obzvláště v pohraničním regionu Čechy – Bavorsko neexistuje téměř žádný informační materiál. To není až tak zvláštní, koneckonců se tady kombinují dvě úzce ohraničená odborná témata (lidé s postižením a hranice překračující svazky) a navíc se téma vztahuje k určitému regionu. Obsahovým a prostorovým rozšířením mapovaného prostoru jsou však možná aproximační pozorování. Kromě toho referují ti, kteří se v Čechách i v Německu na práci s postiženými podílejí, že situace lidí s postižením v pohraničních regionech je v porovnání s jinými regiony těchto zemí zpravidla analogická jako u lidí bez postižení. To znamená například ve vztahu k nezaměstnanosti, že je v severovýchodních bavorských okrscích agentury práce vyšší než kupříkladu ve Freisingu nebo v Mnichově. Obsahy a výsledky mediálních a Internetových rešerší se v průběhu zpracování studie dále projevily jako „tematické trvalky“. Jejich obdobu najdete v bodech, o kterých se stále vždy znovu diskutovalo i v průběhu diskusí a workshopů. Druhy postižení Při formulaci vytyčeného cíle této studie byla věnována diferenciaci podle druhů postižení zpočátku malá pozornost, spíše jsou uváděny všechny druhy postižení jedním dechem. Avšak člověk na invalidním vozíku má zcela jiné potřeby a požadavky na své okolí než člověk s mentálním postižením. V relaci s tím se od sebe liší problémové situace: pro prvního jmenovaného často představuje překážku schodiště, zatímco druhý může mít potíže při vyplňování formuláře. Lidé s tělesným postižením, příp. s poškozenými smysly jsou odkázáni na praktickou asistenci, kterou je možno poskytnout jednoduchými věcně orientovanými službami. Zrakově postiženému můžeme kupříkladu podat paži, aby ji mohl nad loktem uchopit a nechal se vést. Duševně postižení jsou naproti tomu většinou odkázáni na osobní pomoc, jistý druh „tlumočnické kompetence“ ohledně vnímání, rozluštění a překladu individuálních potřeb postiženého. (Hunziker: Das Reiseverhalten von Behinderten Kindern und Jugendlichen / Cestovní návyky postižených dětí a mladistvých. 2006.)


12


Důvod toho, že je téma „Lidé s postižením“ bohaté, spočívá v definici pojmu „postižení“: Tak se může kupříkladu z pohledu německého sociálního zákoníku postižení týkat tělesné funkce, duševních schopností nebo duševního zdraví. Tato rozmanitost a mnohotvárnost ztěžuje zacházení s tematikou a vyžaduje dobře zvážený postup. Veřejnost pojmu „postižení“ rozumí podle předchozích osobních znalostí a zkušeností, najdou se všechny významové fasety. A také postup nebyl u této studie zprvu omezen na určité druhy postižení. Nicméně se během projektové fáze vyloupla hlavní témata v práci s postiženými, která korespondují – jak se dalo očekávat – s „tematickými trvalkami“. Úvahy, jak by téma mělo dále pokračovat, by měly mít vždy přímou explicitně pojmenovanou vazbu na druhy postižení – viz též bod 5.1.

4.1

Výsledky rešerší a diskusí

Podle EUROSTATu si v Čechách připisuje 20 % obyvatel ve věku od 16 do 64 let postižení, zatímco se tento číselný údaj v Německu pohybuje jen okolo 11 %. Po celé EU situace vypadá takto: Přibližně 44,6 milionů lidí ve věku od 16 do 64 let má podle vlastního odhadu dlouho přetrvávající zdravotní problém nebo postižení (longstanding health problem or disability – LSHPD); to činí přibližně 16 % celkového obyvatelstva EU v produktivním věku. (Komise ES: Situace postižených lidí v rozšířené Evropské unii. 2005.)

Znamená to tedy, že ze zhruba dvou milionů lidí žijících na území Euregia Egrensis by mělo být asi 320.000 postižených. Adekvátně rozdělení podle druhů postižení v Evropě je více než polovina z nich postižena tělesně. Práce a zaměstnání Obsahové východisko této studie bylo téma „práce a zaměstnání“. Situace lidí s postižením je ve všech evropských zemích podobná: Lidé s postižením jsou nadměrně postiženi nezaměstnaností. Podíl neproduktivních postižených lidí je dvakrát tak vysoký jako odpovídající podíl u nepostižených lidí, což ukazuje jak na jen nepatrné znovuzačlenění po dlouho přetrvávajícím zdravotním problému nebo postižení [longstanding health problem or disability], tak také na poměrně nízkou úroveň vzdělávání a odborné přípravy na povolání. V různých zemích existují různé důvody této vysoké neproduktivity. Největšími překážkami jsou léčky v systému dávek a plnění a nebezpečí, že při zahájení práce postižený o tyto výhody přijde. Dalším důvodem je zcela zřejmá velmi nízká ochota zaměstnavatelů zaměstnat postižené zaměstnance ze strachu, že budou muset s vysokými náklady přizpůsobovat pracoviště. (Komise ES: Situace postižených lidí v rozšířené Evropské unii. 2005.)

V Čechách se pohybuje podíl práceschopných lidí s postižením ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti výrazně nad výše uvedeným faktorem „2“:


13


Hlavním problémem pro postižené lidi v Čechách je dnes – jako všude v Evropě – vysoká nezaměstnanost. Více než 50 % práceschopných postižených je dnes bez práce, odhaduje Václav Krása, předseda Národní rady postižených lidí v Čechách. (Radio Praha: Postižení v Čechách. 27. dubna 2006.)

Samotná vyrovnávací dávka, kterou musí podniky odvést při nevyčerpání takzvaného povinného podílu, nemůže míru nezaměstnanosti lidí s postižením vyrovnat s celkovou mírou nezaměstnanosti. „Zjistili jsme, že se v Čechách v poslední době se značnou vehemencí prosazuje podivný jev: obcházení pracovního zákona, který firmám nad 25 pracovníků předepisuje podíl postižených ve výše čtyř procent, nebo – alternativně – podporu chráněných dílen s více než 50 % postižených tím, že od těchto budou nakupovat určité množství výrobků. Někteří zaměstnavatelé nyní toto ustanovení obcházejí tím, že si objednají zboží přes chráněnou dílnu u další firmy nebo tím, že dokonce sami zakládají fiktivní chráněné dílny. To přirozeně nijak nepřispívá k (vyšší) zaměstnanosti postižených.“ Pomoc při této praxi mohou firmy podle Krásy najít bez problému na Internetu, kde někteří poskytovatelé služeb oficiálně nabízejí podporu při obcházení podílu nezaměstnaných. „Očividně se pořád ještě mnoho firem nechce zabývat zaměstnáváním postižených a raději náhradou platí odpovídající zákonem stanovenou částku. A navíc ještě pořád přetrvává tato nedůvěra vůči postiženým jako celkově vůči menšinám. To je výrazem určité nenávisti vůči cizím.“ (Radio Praha: Postižení v Čechách. 27. dubna 2006.)

S ohledem na dílny pro lidi s postižením je možno po vstupu východoevropských zemí do EU konstatovat tendenci, kterou jsme mohli identifikovat i v jiných hospodářských oblastech: Tlak na postižené NORIMBERK – Dílny pro postižené se dostávají podle poznatků bavorského ministerstva sociálních věcí stále více pod tlak konkurence levných pracovních sil ze států sousedících s východním Německem. Mnoho dílen se musí bránit nízké úrovni mezd v těchto zemích, aby dostaly dostatek zakázek, řekl státní tajemník pro sociální věci Jürgen Heike (CSU) ve čtvrtek u příležitosti zahájení veletrhu chráněných dílen pro postižené v Norimberku. Politik vyzval podniky, aby intenzivněji využívaly nabídek těchto dílen. Podle údajů Spolkového pracovního sdružení dílen pro postižené lidi (Bundesarbeitsgemeinschaft Werkstätten für Behinderte) zaměstnává zhruba 700 dílen po celé Spolkové republice 250.000 postižených. (Frankenpost. 23. února 2007.)

Úroveň dílen pro lidi s postižením je v Čechách ovšem významně nižší než v Německu, což se týká počtu dílen, jejich vybavení a produktivity. „Jsme žel 30 let pozadu“, referovala jedna účastnice workshopu z Čech. Školní a pracovní vzdělávání jsou důležitými předpoklady k nalezení pracovního místa. Pro školou povinné žáky a studenty se zdravotními postiženími existují v obou zemích speciální nabídky pomoci, např. školy nebo třídy nebo skupiny v rámci běžných vzdělávací zařízení se separátně zaměřenými požadavky. Především u lidí s duševním postižením nebo duševním onemocněním se i zde projevuje výrazné časové zpoždění: Jedná se o to, hledat cesty a způsoby, jak mohou být lidé s duševním postižením nebo duševním onemocněním lépe začleněni do majoritní společnosti. Ve srovnání se starými členskými státy EU mají Čechy v této oblasti ještě mnoho co dohánět, jak tvrdí Petra Kačírková z Centra pro rozvoj psychického duševního zdraví (CRPDZ):


14


„V Čechách se tímto tématem nezabýváme ještě ani 15 let, kdy se otevřela cesta k demokratizaci, nýbrž teprve sotva deset let. Víme, čeho chceme dosáhnout, ale musíme touto cestou postupovat krok za krokem, a to jde velmi pomalu.“ Cílem je odbourat rozmanité bariéry a blokády, které kupříkladu blokují přístup k práci a vzdělání. Současně je třeba překonat předsudky veřejnosti a její obavy z kontaktu s postiženými, říká Kačírková. „Ve společnosti přežívá pořád ještě názor, že lidé s psychickým postižením nebo psychickým onemocněním jsou ‚pomatení‘, a že se s nimi nedá zacházet konstruktivně. Celkově viděno existuje tedy řada problémů a je důležité o nich informovat veřejnost, a lidem, kteří mají zákonodárnou moc ukázat, že jsou tyto problémy řešitelné.“ (Radio Praha: Společenská integrace duševně postižených a duševně nemocných se musí zlepšit. 15. listopadu 2005.)

V zásadě však existuje ve všech členských zemích EU význačná spojitost mezi postižením a úrovní vzdělání, přičemž není možno jednoznačně identifikovat příčinu a důsledek: Konečně statistiky ve všech členských státech ozřejmují korelaci mezi četností dlouho přetrvávajícího zdravotního problému nebo postižení LSHPD [longstanding health problem or disability] a úrovní vzdělání. […] Postižení při porodu nebo v dětství / mládí může omezit možnosti vzdělávání. Lidé s nižší úrovní vzdělání musejí možná také vykonávat nekvalifikované činnosti v nebezpečném pracovním prostředí. Doposud se nedá zjistit, zda jeden z těchto vlivů hraje větší roli než druhý, nebo zda se kumulují. (Komise ES: Situace postižených lidí v rozšířené Evropské unii. 2005.)

Sociální oblast I ve všedním dni mají lidé s postižením v Čechách a v Německu zjevně podobně charakteristické potíže. V této souvislosti je často uváděn princip „bezbariérovosti“, která je v Německu definována v § 4 Zákona o rovnoprávném postavení postižených: „Bezbariérová jsou stavební a jiná zařízení, dopravní prostředky, technické předměty denní potřeby, systémy pro zpracování informací, akustické a vizuální zdroje informací a komunikační zařízení a dále jiné uzpůsobené oblasti života, jestliže jsou pro postižené lidi obecně obvyklým způsobem bez zvláštních nesnází a v zásadě bez cizí pomoci přístupná a použitelná.“4, 5 Bezbariérovost je dnes v Německu podstatně rozšířenější než v Čechách: „Tramvaje v Kasselu mají vcelku jen dvě zastávky, kde postižení lidé nemohou vystupovat. To si myslím je úžasné, protože u nás – a nejen v Praze – je tomu právě naopak. Tady jsou jen dvě zastávky, kde vůbec můžeme vystoupit.“ […] „Tady byl 40 let komunismus, lidé s postižením nebyli integrováni ve společnosti, byli z ní vyloučeni. Teď, už 15 let, je všechno lepší a lepší – pomalu, ale jistě.“ […] Země se pokouší integrovat postižené lidi do společnosti a vytvářet pro to potřebné struktury. Dědičné břemeno komunismu je však enormní, předem v materiální oblasti infrastruktury. A její stav spolurozhoduje o tom, jestli jsou postižení lidé ze společnosti vyloučeni, nebo zda se mohou zúčastnit života společnosti, jak sleduje David Drahonínský.

4 5

Je třeba mít na zřeteli, že bezbariérovost znamená zisk pro všechny, např. i pro starší lidi nebo rodiče s dětským kočárkem. „Protože však existují ty nejrozmanitější překážky, je bezbariérovost pouze ideálem, kterému se může realita z větší části jen přizpůsobit; lhostejno kolik pomůcek se do předmětu, stavební investice, softwaru atd. vloží, protože vždy budou lidé, kteří je přesto nebudou moci používat.“ (Wikipedia: „Bezbariérovost“, stav: 20. března 2007)


15


„V naší společnosti vidím mnoho lidí s postižením, kteří jen sedí doma, pijí, kouří, nemají žádnou práci a nic nedělají. Kdyby bylo všechno bez bariér, pak by ti lidé měli možnost vyjet s invalidním vozíkem ven, potkávat se s jinými lidmi, hledat si práci, a nemuseli by posedávat doma.“ (Radio Praha: Kultura v praxi – do jaké míry mohou vozíčkáři využívat kulturní nabídku Prahy. 19. června 2005.)

Sociální integrace v jejím doslovném významovém zázemí, v „soužití lidí“, je součástí světa každého jednotlivce. Strukturálně se zde od sebe postižení a nepostižení lidé neodlišují: Sociální kontakty „se odehrávají“ v individuální, osobně přizpůsobitelné rovině. Nesmíme ale zapomenout, že u mnoha lidí jsou určité kanály nebo funkce poškozené a sociální kontakty jsou možné jen za ztížených podmínek. Určitými, konkrétní osobě uzpůsobenými pomůckami je možné omezení či újmu zcela nebo částečně vyrovnat. Jmenujme jako jednoduché příklady brýle, sluchadlo, invalidní vozík nebo Braillovu tastaturu. Financování těchto často nákladných individuálních pomůcek je pokryto jak v Německu, tak i v Čechách z odpovídajícího rozpočtu, zpravidla se přitom jedná o zdravotní pojišťovnu. Pro zařízení pracovišť a školicích středisek vyhovujících postiženým je v Německu příslušný Integrační úřad, dřívější název: Hlavní středisko sociální péče (Hauptfürsorgestelle).

4.2

Výsledky průzkumu

Současně s pozvánkou na první workshop dne 13. března 2007 byly rozeslány dotazníky, které se na třech stranách dotazují na informace o zařízení a dále na situaci ohledně hranice překračujících aktivit. Obeslány byly následující německá zařízení a instituce: název

místo

druh

Agentur für Arbeit – Reha-Team

Bad Kötzting

Sonderpädagogisches Förderzentrum

Bad Kötzting

Heilpädagogisches Zentrum Die Burg

Burglengenfeld


Cham

Arbeitsagentur (agentura práce) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas) Arbeitsagentur (agentura práce)

Behindertenwerkstätten Oberpfalz

Cham

Lebenshilfe für geistig Behinderte e.V.

Cham

Sonderpädagogisches Förderzentrum – Schule am Regenbogen

Cham

Schulische Einrichtung (školské zařízení)

St.-Gunther-Schule Cham

Cham


Selbsthilfe Körperbehinderter, Landesverband Bayern e.V.

Dillingen

Interessensvertretung / Verband (zájmové zastoupení / svaz)

Selbsthilfe Körperbehinderter LV Bayern e.V.

Eckersdorf


Eschenbach


Eschenbach

Caritasschule St. Elisabeth

Freyung

Private Berufsschule

Freyung

Wolfsteiner Werkstätten

Freyung


WfbM (chráněná dílna) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas)

Interessensvertretung / Verband (zájmové zastoupení / svaz) Arbeitsagentur (agentura práce) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) WfbM (chráněná dílna)

16


název

místo

druh

Blindenwerkstatt Bayerwald e.K.

Freyung

WfbM (chráněná dílna)

Sozialteam – Marienheim Fuchsmühl

Fuchsmühl

Wohnheim (chráněné bydlení)


Grafenau

Lebenshilfe für Behinderte e.V.

Grafenau

Arbeitsagentur (agentura práce) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas)

Sonderpädagogisches Förderzentrum – Don-Bosco-Schule

Grafenau


Berufsschule

Grafenwöhr


Landesverband Bayern zur Förderung Lernbehinderter e.V.

Grafing


Lag Bayern Gemeinsam Leben – Gemeinsam Lernen e.V.

Haar



Hof

Arbeitsagentur (agentura práce)

Berufsschule zur sonderpädagogischen Förderung

Hof


Bonhoeffer-Schule

Hof

Hochfränkische Werkstätten

Hof

Integra Hof gGmbH

Hof

Lebenshilfe für Menschen mit Behinderung – Stadt und Landkreis Hof e.V.

Hof

Heilpädagogisches Zentrum – Lebenshilfe für Behinderte e.V.

Irchenrieth


Kemnath

Mitterteich

Schulische Einrichtung (školské zařízení) WfbM (chráněná dílna) Integrationsfirma (integrační firma) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Wohnheim (chráněné bydlení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Arbeitsagentur (agentura práce) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas) Wohnheim (chráněné bydlení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) WfbM (chráněná dílna)

Wohngemeinschaft für erwachsene Behinderte

Mitterteich



Münchberg


Dr. Loew – Haus Schreinermühle

Kollnburg

Schule zur Lernförderung

Konnersreuth


Marktredwitz

Lebenshilfe

Marktredwitz

Lebenshilfe für Menschen mit geistiger Behinderung e.V.

Marktredwitz

Priv. Förderzentrum

Marktredwitz

Private Schule zur Lernförderung

Marktredwitz

Lebenshilfe Marktredwitz-Selb-Wunsiedel

Marktredwitz

Dr. Loew – Haus Maxhütte

Maxhütte


Maxhütte-Haidhof

Privates Förderzentrum der Lebenshilfe e.V.

Mitterteich

Stiftlandwerkstätten Sankt Elisabeth


17


název

místo

Selbsthilfe LAGH Bayern

München

Schule am Martinsberg

Naila


Neustadt


Nittenau

Lebenshilfe für Menschen mit Behinderung

Oberkotzau

druh Interessensvertretung / Verband (zájmové zastoupení / svaz) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas) Wohnheim (chráněné bydlení)

Wohnheim für psychisch Behinderte

Oberkotzau


Oberviechtach


Oberviechtach

Dr. Loew – Haus Grünthaler Hof

Parkstein

Adolph-Kolping-Schule

Regen

Christophorus-Schule

Regen

Lebenshilfe für Behinderte e.V.

Regen

Sonderpädagogisches Förderzentrum – Schule am Weinberg

Regen


Interessenvertretung Selbstbestimmt Leben in Bayern e.V.

Regensburg

Interessensvertretung / Verband (zástupce zájmů / svaz)

Barmherzige Brüder Reichenbach

Reichenbach

Arbeitsagentur (agentura práce) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Wohnheim (chráněné bydlení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas)

Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas) Wohnheim (chráněné bydlení)

Dr. Loew – Haus Jägerhof

Schönsee


Schwandorf

Berufsschule zur individuellen Lernförderung

Schwandorf

Dr. Loew – Haus Schwandorf

Schwandorf

Lebenshilfe für Menschen mit Behinderung e.V.

Schwandorf

Naab-Werkstätten gGmbH

Schwandorf

Redipro – Gemeinnützige Gesellschaft für soziale Betriebe mbH

Schwandorf

Integrationsfirma (integrační firma)

Wohnheim

Schwandorf



Selb

Private Schule zur Lernförderung

Selb

Dr. Loew – Haus Tannenschleife

Teunz

Arbeitsagentur (agentura práce) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Wohnheim (chráněné bydlení)


Tirschenreuth


Tirschenreuth


Viechtach

Dr. Loew – Haus Bühling

Viechtach


Viechtach


Vohenstrauß


Vohenstrauß

Dr. Loew – Haus Waidhaus

Waidhaus


Arbeitsagentur (agentura práce) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Wohnheim (chráněné bydlení) Fördereinrichtung (Wohnen / Lernen / Arbeit / Freizeit) pomocné zařízení (bydlení / učení / práce / volný čas) WfbM (chráněná dílna)

Arbeitsagentur (agentura práce) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Arbeitsagentur (agentura práce) Wohnheim (chráněné bydlení) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Arbeitsagentur (agentura práce) Schulische Einrichtung (školské zařízení) Wohnheim (chráněné bydlení)

18


název

místo

druh


Waldkirchen


Sonderpädagogisches Förderzentrum – Schule im Erlenhain

Waldkirchen


Ambulant betreutes Wohnen

Weiden


Sonderpädagogisches Förderzentrum Stötzner-Schule

Weiden


Woodstock Ausbildungsbetrieb gGmbH

Weiden

Dr. Loew – Haus Fuchsenschleife

Weiding

Schulische Einrichtung (školské zařízení) Wohnheim (chráněné bydlení)

Dr. Loew – Haus Glaubendorf

Wernberg-Köblitz


Dr. Loew – Wernberg

Wernberg-Köblitz


Region Wernberg

Wernberg-Köblitz


Wernberger Werkstätten

Wernberg-Köblitz


Blindenwerkstätte Wunsiedel GmbH

Wunsiedel



Zwiesel


Dr. Loew – Haus Rabenstein

Zwiesel


Wohnanlage Zwiesel

Zwiesel


Protože bylo možno očekávat, že ochota k účasti českých kolegů bude nižší než u německých kolegů6, oslovili jsme vyjma zařízení a institucí v oblasti Interregu i zařízení a instituce ležící mimo tuto oblast7: název

místo

VICTORY Czech s.r.o. Bílina Kontakt bB, OS pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér (pobočka Budějovice České Budějovice)

druh8

TABUC-Pack s.r.o.

Bystřany - Úpořiny

CZP České Budějovice

České Budějovice

KOVOTEX

České Budějovice

OS MESADA České Budějovice (pobočka)

České Budějovice

PCO-hlídací služba s.r.o.

České Budějovice

SPC při Dětském centru ARPIDA

České Budějovice

chráněná dílna (WfbM) studium, rehabilitace, sport (Studium, Rehabilitation, Sport) chráněná pracovní místa (Geschützte Arbeitsplätze) sociální služby (Soziale Dienste) výrobní družstvo invalidů (Produktionsgenossenschaft der Menschen mit Behinderung) sociální služby (Soziale Dienste) chráněná pracovní místa (Geschützte Arbeitsplätze) speciální škola (Förderschule)

SPC pro mentálně postižené – České Budějovice

České Budějovice

sociální služby (Soziale Dienste)

SPC pro sluchově postižené – České Budějovice Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, Poradenské centrum České Budějovice ÚP České Budějovice

České Budějovice


České Budějovice


České Budějovice

úřad práce (Arbeitsamt)

CZP Český Krumlov

Český Krumlov


ÚP Český Krumlov

Český Krumlov


Chráněné dílny Joker

Cheb

chráněná dílna (WfbM)

CZP Cheb

Cheb


MARKETA – REMONE s.r.o.

Cheb


6

7 8

V předběžných rozhovorech, resp. při rešerších bylo hned zpočátku zřejmé, že práce s postiženými v Čechách není na základě dějinného vývoje co do rozsahu ještě tak široce rozvinuta jako v Německu a proto je možno očekávat nižší zájem. Ve skutečnosti činil počet zpět zaslaných dotazníků určených k vyhodnocení 19 českých a 18 bavorských. Kvůli zčásti neidentickému významu českých a německých pojmů jsme ponechali původní název, v závorkách uvádíme maximálně se blížící český / německý překlad – viz také bod 3.4.


19


název

místo

druh8

Antonín Topinka – FLORATEX

Chomutov


CZF Chomutov s.r.o.

Chomutov


CZP Chomutov

Chomutov

Jaroslava Penková

Chomutov

Koma Consulting s.r.o.

Chomutov

sociální služby (Soziale Dienste) chráněná pracovní místa (Geschützte Arbeitsplätze) chráněná dílna (WfbM)

Luděk Hlaváč - KHS

Chomutov


Oblastní spolek Červeného Kříže

Chomutov


ÚP Chomutov

Chomutov


Základní škola speciální Chomutov

Chomutov

speciální škola (Förderschule)

1. Severočeské družstvo zdravotně postižených

Děčín


A.K.T., s.r.o.

Děčín


Ateliér Nebočady

Děčín


AVAZ Děčín

Děčín


Axin, s.r.o.

Děčín


CZP Děčín

Děčín


KAFKA - K plus, s.r.o.

Děčín


PRO-JJT, s.r.o.

Děčín


RENOZA s.r.o.

Děčín


SVÍTIDLA Velkoobchod - maloobchod

Děčín


ÚP Děčín

Děčín

Václav Šolc - truhlářství a suché stavby

Děčín

Kovolis Plus, s.r.o.

Děčín

úřad práce (Arbeitsamt) chráněná pracovní místa (Geschützte Arbeitsplätze) chráněná dílna (WfbM)

CZP Domažlice

Domažlice


ÚP Domažlice

Domažlice


Jan Karafiát

Františkovy Lázně

SPC pro mentálně postižené – Horšovský Týn Horšovský Týn Kontakt bB, OS pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér (pobočka Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec III) OS MESADA Jindřichův Hradec (pobočka) Jindřichův Hradec

chráněná dílna (WfbM) sociální služby (Soziale Dienste) studium, rehabilitace, sport (Studium, Rehabilitation, Sport) sociální služby (Soziale Dienste)

ÚP Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec


Petr Blaščák NILA - Sport

Jirkov


INVA družstvo KARTOBAL o. z.

Kadaň

Proutek občanské sdružení

Kardašova Řečice

Anna Skalová

Karlovy Vary

chráněná dílna (WfbM) chráněná dílna (WfbM), chráněné bydlení (Wohnheim) chráněná dílna (WfbM)

CZP Karlovy Vary Karlovy Vary Kontakt bB, OS pro studium, rehabilitaci a sport bez bariér (pobočka Karlovy Vary Karlovy Vary) OS pro integraci lidí s postižením Dveře dokořán Karlovy Vary

sociální služby (Soziale Dienste) studium, rehabilitace, sport (Studium, Rehabilitation, Sport) sociální služby (Soziale Dienste)

SPC Karlovy Vary

Karlovy Vary


ÚP Karlovy Vary

Karlovy Vary

Jaromír Chúpek

Klášterec na Ohří

CZP Klatovy

Klatovy

úřad práce (Arbeitsamt) chráněná pracovní místa (Geschützte Arbeitsplätze) sociální služby (Soziale Dienste)

ÚP Klatovy

Klatovy


Zvláštní škola a Pomocná škola Klatovy

Klatovy


INVA družstvo, Polar o. z.

Liběšice


Ústav sociální péče Liblín

Liblín


FILMEX CZ, s.r.o.

Libochovice



20


název

místo

druh8

Agentura podporovaného zaměstnání

Litoměřice


CZP Litoměřice

Litoměřice


DIAKONIE ČCE – středisko Litoměřice

Litoměřice


Horký Miroslav

Litoměřice


LS Profit, s.r.o.

Litoměřice

SPC Litoměřice

Litoměřice

ÚP Litoměřice

Litoměřice

chráněná dílna (WfbM) studium, rehabilitace, sport (Studium, Rehabilitation, Sport) úřad práce (Arbeitsamt)

Karel Machač - Graph Design

Litvínov


Krušnohorská řemesla o.p.s.

Litvínov


Naděje-M o.p.s.

Litvínov


SEVEROČESKÉ Obchodní sdružení s.r.o.

Litvínov


Truhlárna

Lom


Centrum služeb pro zdravotně postižené Louny o.s.

Louny


DIPRA - výrobní družstvo

Louny


ÚP Louny

Louny


Základní organizace neslyšících Louny

Louny


Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež Mačkov

Mačkov


SPC Měcholupy

Měcholupy


DIAKONIE ČCE: Středisko Radost Merklín

Merklín


ENERGIE, o.p.s.

Meziboří


Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež Milíře

Milíře


Ladislav Heřmánek – Dekorativní výroba

Modlany


CZP Most

Most


FERDA CZ s.r.o.

Most


PROFISCAN s.r.o.

Most


ÚP Most

Most


Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež Osek

Osek


Ing. Vlasta Přibylová P-SERVIS

Ostrov


CZP Písek

Písek


Dětský domov a Speciální školy Písek Šobrova

Písek


OS FOKUS Písek

Písek


OS MESADA Písek (centrála)

Písek


ÚP Písek

Písek


Ústav sociální péče Duha

Písek


Ústav sociální péče Pístina

Pístina


TERCIE Handicap s.r.o.

Planá nad Lužnicí


CZP Plzeň

Plzeň


CZP Plzeň-jih

Plzeň


CZP Plzeň-město

Plzeň


DIAKONIE ČCE – středisko v Plzni

Plzeň

chráněné bydlení (Wohnheim)

DIAKONIE ČCE – středisko v Plzni (pobočka Jižní Předměstí)

Plzeň


META Plzeň s.r.o.

Plzeň


Občanské sdružení Mozek

Plzeň

OBZOR PLZEŇ

Plzeň

Ochrana majetku s.r.o.

Plzeň

PROFESIONAL CZ s.r.o.

Plzeň

sociální služby (Soziale Dienste) výrobní družstvo invalidů (Produktionsgenossenschaft der Menschen mit Behinderung) chráněná dílna (WfbM) chráněná pracovní místa (Geschützte Arbeitsplätze)


21


název

místo

druh8

SPC pro mentálně postižené – Plzeň

Plzeň


SPC pro zrakově postižené – Plzeň

Plzeň


Speciální školy pro sluchově postižené

Plzeň

Sport relax handicap Plzeň

Plzeň

Ty a já

Plzeň

speciální škola (Förderschule) sport a volný čas pro handicapované (Sport und Freizeit für Menschen mit Behinderung) sociální služby (Soziale Dienste)

ÚP Plzeň-jih

Plzeň


Zvláštní škola Plzeň Heyrovského

Plzeň


CHD Spektrum Dub u Prachatic

Prachatic


CZP Prachatice

Prachatice


ÚP Prachatice

Prachatice


Občanské sdružení Horizont

Protivín


CZP Rokycany

Rokycany


ÚP Rokycany

Rokycany


Zvláštní škola Rokycany

Rokycany


František Sedláček

Rumburk


Ing. Vladimír Bulíček

Rumburk


SPC Rumburk

Rumburk


Speciální základní škola Rumburk

Rumburk


Milan Otáhal

Šluknov


Speciální školy Diakonie ČCE Rolnička

Soběslav


CZP Sokolov

Sokolov


Krufin - Sokolov s.r.o.

Sokolov


Obchodní sdružení Stein, s.r.o.

Sokolov


OS Chráněné bydlení Sokolov

Sokolov


Základní škola speciální Sokolov

Sokolov


Ústav sociální péče Stod

Stod


CZP Strakonice

Strakonice


SPC pro mentálně postižené – Strakonice

Strakonice


ÚP Strakonice

Strakonice


SUCOM Production s.r.o.

Sušice


CZP Tábor

Tábor


ÚP Tábor

Tábor


Základní škola speciální – Klíček

Tábor


CZP Tachov

Tachov


ÚP Tachov

Tachov


ARKADIE, spol. pro komplexní péči o zdravotně postižené

Teplice

BOJA - pečovatelská služba

Teplice

chráněná dílna (WfbM) chráněná dílna (WfbM), sociální služby (Soziale Dienste) sociální služby (Soziale Dienste)

CZP Teplice

Teplice

Speciální základní škola a speciální mateřská škola

Teplice


ÚP Teplice

Teplice


CAMPHILL České Kopisty

Terezín


Centrum sociálních služeb Klobouk Diakonie Terezín

Terezín


Sdružení občanů EXODUS

Třemošná


Domov Svaté Anežky

Týn nad Vltavou


PROFIMEX s.r.o.

Týn nad Vltavou


SPC pro vady řeči

Týn nad Vltavou



22


druh8

název

místo

ARIENCO s.r.o.

Ústí nad Labem


Audit VT, s.r.o.

Ústí nad Labem


Avapo, s.r.o.

Ústí nad Labem


BROUK servis s.r.o. Chráněná dílna ČTVEREC - Sdružení pro péči o duševně nemocné FOKUS Ústí n. L. CHRÁNÍME s.r.o.

Ústí nad Labem

chráněná dílna (WfbM) chráněná dílna (WfbM), sociální služby (Soziale Dienste) chráněná dílna (WfbM)

Ústí nad Labem Ústí nad Labem

CZP Ústí nad Labem

Ústí nad Labem


Economy AT s.r.o.

Ústí nad Labem


IDEA CZ-Chráněné dílny s.r.o.

Ústí nad Labem


INVA družstvo, UZAP o. z.

Ústí nad Labem


Jan Šanda - Pracovní oděvy

Ústí nad Labem


LEFIT, s.r.o.

Ústí nad Labem


Sociální agentura

Ústí nad Labem

Soukromé SPC při SpMŠ DEMOSTHENES o.p.s.

Ústí nad Labem

ÚP Ústí nad Labem

Ústí nad Labem

sociální služby (Soziale Dienste) léčebná, sociální, pedagogická rehabilitace (Therapeutische, soziale, pädagogische Rehabilitation) úřad práce (Arbeitsamt)

OS MESADA Vimperk (pobočka)

Vimperk


Marie Svěráková – VM

Vroutek


Základní škola speciální Žatec

Žatec


Speciální školy Zbůch

Zbůch


Z 39 došlých dotazníků – to odpovídá návratnosti cca 15 % (39 z 266) – bylo možno vyhodnotit 37, 18 bavorských a 19 českých: 0. Workshop dne 13. března 2007 v Marktredwitz 21 (13/8)9 Zúčastníme se setkání v Ost-West-Kompetenzzentrum. 4 (3/1) 12 (2/10)

Máme zájem, nemůžeme se ale zúčastnit. Zasílejte nám prosím pozvánky i v budoucnu. Setkání v Ost-West-Kompetenzzentrum se nezúčastníme.

1. Naše zařízení Jsme a jsme

10 (5/5)

státní zařízení

26 (12/14) nestátní zařízení 23 (6/17) podporováni z veřejných zdrojů. 13 (6/7)

podporováni z neveřejných zdrojů např. dary, nadací, členy.

Naše zařízení / příslušné oddělení má (přibližně) 4-490 (4-490/4-70) pracovníků a je příslušné pro (přibližně) 3-2000 (3-2000/15-1400) lidí s postižením.

9

První číslo v závorce se vztahuje na německé dotazníky, druhé číslo na dotazníky české.


23


2. Úkoly a výkony Jsme činní v následující oblasti (vícenásobné uvedení možné): 8 (6/2)

časná podpora

11 (6/5)

školní vzdělávání

14 (9/5)

odborné vzdělávání

6 (4/2)

lékařský výkony / lékařská rehabilitace

22 (11/11) výkony k účasti na pracovním životě 13 (8/5)

bydlení a péče

13 (9/4)

pedagogika volného času

3 (2/1)

veřejná správa

3 (1/2)

podpora, financování

5 (2/3)

zájmové zastoupení, lobbyismus dílna (2/7), sociální poradenství (0/4), tlumočení ve znakové řeči (0/1), půjčování pomůcek (0/1), speciální rehabilitace pro lidi s mozkolebečním poraněním (0/1), osobní asistence (0/1), rekvalifikační kurzy (0/1), ošetřování (0/1), aktivační programy (0/1), členění dne (1/0)

Druh postižení: těžiště naší práce spočívá v (vícenásobné uvedení možné) 20 (7/13)

tělesných postiženích

24 (13/11) duševních postiženích 15 (10/5)

psychických (duševních) postiženích

19 (8/11)

smyslových postiženích

11 (6/5)

poruchách v učení Ostatní: mnohočetná postižení (1/2), civilizační choroby (0/1), nápadnosti v chování (1/0)

Pracujeme (vícenásobné uvedení možné) 20 (7/13)

ambulantně (lidé s postižením přicházejí k nám)

11 (8/3)

stacionárně (nabízíme ubytování a stravu – např. skupinové bydlení)

10 (4/6)

vyhledávacím způsobem (vyhledáváme naše klienty doma / na pracovišti) Částečně stacionárně (3/0) škola (1/0), celodenní škola s integrovaným denním stacionářem (1/0)

3. Hranice překračující aktivity 1 (1/0) 15 (9/6)

O hranice překračující aktivity nemáme zájem. Máme zájem, ale doposud to ještě nikdy nevyšlo z následujících důvodů: ještě ze situace nevyplynulo, dosud nebyla žádná možnost (6/3) jazyková překážka (1/0) klientela je středně / těžce postižená, dlouhé cesty jsou obtížné (1/0)


24


15 (9/6)

Jsme v kontaktu s jedním nebo více českými zařízeními:

Krátký popis (partner, aktivity, financování) Několik příkladů: – EURES T (pracovní úřady) – Společné akce a vzájemné návštěvy (Dr. Loew – region Wernberg a ÚSP Zbůch; SZDP Louny a ABiD Marienberg; Lebenshilfe Marktredwitz a Kiwanis Cheb, atd.) – Společné projekty (Arkadie Teplice a Lebenshilfe Altmark-West; www.sambalila.com; Berufsschule St.-Michaels-Werk Grafenwöhr a Odborné učiliště a Praktická škola Chroustovice) 4. Evropa a region Z naší perspektivy působí pokračující proces evropské integrace na regionální situaci lidí s postižením takto: Některé odpovědi: – dosud sotva nějaké dopady, účinky není ještě možno rozeznat – zvyšující se konkurence v oblasti chráněných dílen – pro lidi s postižením je „boj“ stále obtížnější V rámci evropského procesu sjednocování spatřujeme pro lidi s postižením následující rizika, ale i šance: Některé odpovědi: – rizika i šance jsou podobná jako u lidí bez postižení – riziko: jazyková bariéra – riziko: pokles standardu kvůli nabídkám pod cenou, event. ztráta pracovních míst – šance na integraci by mohla stoupnout – evropské normy by mohly zastavit nebezpečí, aby postižení lidé nebyli viděni pouze z finančních hledisek – šance: více pracovních možností – šance: svazky > vhodné nabídky, příp. více nabídek pro lidi s postižením

Tyto výsledky budou integrovány v následující kapitole (4.3).10

10

Kvůli tematické blízkosti je smysluplné shrnout výsledky dotazníku a workshopu v celkovém pohledu.


25


4.3

Workshop I (13. března 2007)

Před setkáním samotným se přihlásilo celkem 40 osob. Nakonec se zúčastnilo podle listiny účastníků (viz příloha 1) 36 hostů (po 18 z Čech a z Bavorska), takže přítomných bylo celkem 42 osob (včetně pěti referentů a jednoho tlumočníka). Na pořadu jednání workshopu byly vedle uvítání a představení účastníků a dále popisu obsahu a cílů této studie dva odborné příspěvky: • Práce s postiženými v pohraničním regionu – německo-český projekt v Euroregionu Elbe-Labe Prof. Dr. habil. em. Regine Roemheld, ehs Dresden • Zkušenosti z česko-bavorských setkání Barbara Rößler (Lebenshilfe Marktredwitz), Karel Mašek (Kiwanis Cheb)


26


Zatímco přednáška paní Prof. Dr. Roemheld popisovala hranice překračující práci s postiženými v Euroregionu Elbe-Labe z vědeckého hlediska – viz příloha 2 –, představují paní Rößler a pan Mašek své praktické zkušenosti ze setkání mezi dvěma národy: Již zhruba tři roky pořádají Lebenshilfe Marktredwitz–Selb–Wunsiedel a KIWANIS Friedrich Barbarossa Cheb společné aktivity v oblasti náplně volného času. Tato setkání trvají vždy cca jeden týden, takže se „už mohlo něco vyvinout.“ Jako motivy pro volbu sousední země jsou uváděny: • zvědavost • hospodářské důvody (možnosti podpory: Město Cheb, Česko-německý fond budoucnosti, ministerstvo, Euregio Egrensis, Kiwanis Cheb aj.) • Blízkost k domovu (mj. kvůli lékařskému zaopatření) Jazyk je skutečným problémem jen za určitých okolností, především při diskusi na věcné téma. Diskuse Dnešní situace lidí s postižením v Čechách je srovnatelná se situací v Německu před zhruba třemi až čtyřmi desetiletími.11 V posledních letech vznikla řada zařízení ze soukromé iniciativy postižených rodin. Široká síť zařízení a organizací ještě neexistuje. „Chráněné dílny“ v Čechách kupříkladu odpovídají jen v určitém srovnání dnešním „Werkstätten für Leute mit Behinderung / Dílnám pro lidi s postižením“ v Bavorsku co do velikosti, vybavení a podpory. Ohledně hranice překračující spolupráce sice stanovují politici na úrovni EU a zemských vlád, stejně jako jiní nadřazení funkcionáři rámcové podmínky, všichni účastníci workshopu mají však shodnou zkušenost, že realizace a úspěch hranice překračující práce souvisí v první řadě úzce s angažmá a výdrží jednotlivých účastníků na operativní úrovni.12 Velkou překážkou je pro zainteresovaná zařízení identifikace vhodných partnerů na opačné straně hranice. Tento problém představuje důležité východisko pro úvahy ohledně budoucích aktivit. Aby bylo možno financovat práce s postiženými, příp. hranice překračující aktivity, existují některé dotační zdroje (např. evropské, státní, komunální prostředky), přístup k nim je však nesnadný. Za určitých podmínek je možno najít odbytiště pro vlastní výrobky a služby na volném trhu. Výsledky Setkání mělo velmi dobrý ohlas, tj. ze strany zařízení a organizací existuje zájem o sousední zemi, event. o rozvíjení kontaktů a společných aktivit s vhodnými partnery. Jako nápad je nedořešená otázka určitého „poradenského centra“, které by pro organizace a zařízení pro práci s postiženými zprostředkovalo přeshraniční kontakty a nabízelo podpůrné služby. V tematicky úzce pojatých workshopech je třeba se znovu věnovat jednotlivým obsahům, jako jsou „vzdělání a práce“ nebo „volný čas“, a podrobně o nich diskutovat a dále je rozvíjet.

11

Hochfränkische Werkstätten Hof nesly při svém založení před 35 léty název „Beschützende Werkstatt / Chráněné dílny“. Pojmovou příbuznost k výrazu, který se nyní běžné používá v Čechách, nelze přehlédnout. 12 Toto odpovídá ohodnocení ministra zahraničí České republiky, Karla Schwarzenberga: „Na zasedání pracovní skupiny pro zahraniční a bezpečnostní politiku CSU ve Straubingu poukázal Schwarzenberg zejména na přibývající hranice překračující kontakty mezi školami, mládežnickými organizacemi, ale i městy a obcemi. Malé iniciativy, jak řekl Schwarzenberg, jsou důležitější než setkání vysoké politiky.“ (Radio Praha, zprávy ze dne 12. května 2007).


27


Stanovili jsme si, že již druhý workshop v rámci této studie na téma „Práce a zaměstnání“ pojmeme jako konkrétní výměnu zkušeností. Z podnětu účastníků jsme k zápisu přiložili informace o sociálních systémech obou zemí.

4.4

Workshop II (5. června 2007)

Na rozdíl od prvního workshopu bylo toto setkání obsahově pojato velmi úzce. Z Čech přicestovali čtyři hosté, z Bavorska se zúčastnili dva pracovníci chráněných dílen, takže bylo přítomno deset osob (včetně tří referentů a jednoho tlumočníka). Na program jednání tohoto workshopu jsme zařadili vedle uvítání a představení účastníků dvě zařízení v Hofu: • Hochfränkische Werkstätten, Hof (www.hw-hof.de) Anne Loncsek • Integra Hof gGmbH (www.integra-hof-ggmbh.de) Reimar Neumann


28


Díky nízké účasti bylo možno během celé akce předmětné obsahy znamenitě do detailu prodiskutovat, takže i němečtí účastníci získali poznatky o českém systému a aktuální situaci v oblasti „práce a zaměstnání“.13 Diskuse Podle zkušenosti z prvního workshopu čeští účastníci podobně vyzdvihli zvláštní dějinný vývoj, z něhož plynou velké rozdíly mezi zařízeními a službami pro lidi s postižením v Čechách a v Německu. Návštěva ve firmě Integra Hof, Integračním podniku s většinou postiženými pracovníky, která se prosazuje na volném trhu a jako podporu dostává jen takzvané dotace na začlenění, přístupné všem podnikům, jasně ukázala, že „chráněné dílny“ v Čechách odpovídají spíše integračním firmami (jako je Integra), než německým „Werkstätten für Leute mit Behinderung“. Jak zástupce chráněné dílny „Joker“ v Chebu, tak i zástupce firmy Integra Hof hovořili o nejistotách v plánování plynulého financování a hospodářské stability. Dále musejí zařízení v Čechách dbát na nový zákon, který říká, že všichni pracovníci sociálních služeb musejí být akreditováni. Tento požadavek splňují jen za určitých předpokladů, které jsou však nastaveny velmi přísně. Například při přerušení výdělečné činnosti akreditace pozbývá platnost. Výsledky I tento workshop hodnotili účastníci pozitivně. Zejména zaměření na jasně vymezené téma dalo velký prostor pro diskusi a detailní dotazy. S ohledem na hranice překračující aktivity účastníci podotkli, že v oblasti „práce a zaměstnání“ mohou realizovat společné akce nebo projekty jen s velkými obtížemi. Jako důvody byly uváděny rozdílné sociální systémy, momentálně ještě omezený pohyb pracovních sil a dále skutečnost postižení cílové skupiny jako takové. V pohledu na Evropskou unii je ovšem česko-bavorská výměna zkušenosti nezbytná. Z okruhu účastníků vzešel podnět provést následné setkání v Čechách. Vedle „chráněné dílny“ by bylo možné navštívit i bydlení pro postižené, příp. skupinové bydlení.

5.

Ideje a perspektivy hranice překračujících svazků

Zkušenosti – i z jiných zpráv14 nebo jiných projektů – ukazují, že počet těch, kteří se na práci s postiženými podílejí a kteří jsou nebo by byli rádi činní v bavorsko-českých vztazích, je v porovnání k celku relativně malý. Bylo by zbytečné spekulovat o příčinách.15

13

Ve věci obsahů přednášek je třeba na tomto místě odkázat na uvedenou Internetovou prezentaci příslušného zařízení. 14 Máme tu na mysli např. stupeň rozšíření výuky českého jazyka na školách v blízkosti hranic. V této oblasti je ale možno v poslední době zaznamenat pozitivní trend. 15 Na bavorské straně byla vědecky zdůvodněna za vývoj jistě spoluodpovědná skepse obyvatelstva vůči všemu, co je cizí: „Nápadné je přitom, že její autoportrét odkazuje ve všech regionech [Šumava, Horní Falc a Smrčiny] stejnou měrou na relativně uzavřená sociální společenství, zakládající se na totožnosti členů. Taková společenství sama sebe definují v podstatě podle původu, jazyka a také mentality. K „jiným“, tedy v tomto případě také, ale právě nejen k Čechům, se taková společenství chovají zpravidla distancovaně. Přistěhovalkyně vysvětluje, že je jí zatěžko s lidmi z regionu „žít v srdečném, otevřeném vztahu“. I po létech zůstává „cizím“. Ve shodě s tím se popisují starousedlíci jako „drsní“, „málomluvní“, „hrubí až neomalení“, „konzervativní“ nebo „úzce, takhle ohraničení“. […] Hranice do Čech na východě […] představuje pro většinu zřetelné ukončení regionálního světa.“ Ale i pro mnoho Čechů končí vlastní kulturní okruh na hranici: „Mnoho obyvatel českého pohraničí […] má radost z toho, že mohou cestovat do několika směrů, svůj svět však definují jako hranice překračující jen zřídkakdy. […]


29


Ovšem i vztah osob aktivních v přeshraničním styku není ke všem na tom zainteresovaným příznivý, tj. existuje mnoho zvědavců, kteří však nerozvíjejí žádné aktivity. Jako důvody uvádějí v dotaznících většinou nedostatečné personální zdroje a nedostatek možností. Jazyková bariéra hraje jen podřadnou roli, stejně tak jako skutečnost, že je „klientela středně až těžce duševně postižená“. Závěrem pak musí být nabídka podpory a pomoci zainteresovaným účastníkům16, řada podnětů a impulzů, a takovým způsobem vést kupředu proces evropské integrace. Dlouhodobým cílem má být nenapadnutelná samozřejmost a chápání sousedských aktivit, které dosáhly trvalého statutu „setrvačnosti“.

5.1

Druh postižení

Pokračující projekty této práce musejí mít vždy přímý explicitně uvedený vztah k druhům postižení – viz též bod 4. Z rozhovorů a akcí je zřejmé, že se těžiště v rámci této studie přesunulo do oblasti duševních, psychických postižení a poruch v učení. Lidé, kteří jsou postižení výlučně tělesně nebo smyslově, vedou – v Německu na základě dějinného vývoje samozřejmě lépe než v Čechách – svůj život z velké části se sebeurčením a na vlastní odpovědnost; méně se dostávají do styku s většinou zařízení a organizací uvedených pod bodem 4.2 (školská, příp. pomocná zařízení, dílny pro postižené lidi, chráněné bydlení).17 Pro tělesně nebo smyslově postižené lidé jsou středem zájmu primárně infrastrukturní a technická zlepšení, aby dosáhli co možná největší bezbariérovosti. V česko-bavorském regionu se tento aspekt týká především také cestovního ruchu jako hospodářského faktoru, přičemž jsou zde těmi správnými kontaktními partnery svazy cestovního ruchu a obce. Následující úvahy a perspektivy se tedy vztahují především na přeshraniční aktivity lidí s duševním, psychickým postižením nebo poruchou v učení (bod 5.3). Těm, kteří se na práci s postiženými podílejí, je věnována separátní kapitola (bod 5.2). Vedle zkušeností z projektové fáze sem jsou pojaty podněty z projektové skicy „Německo-polsko-české agentury pro sociální práci“ od paní Prof. Dr. Roemheld (viz přílohu 4).

5.2

Učíme se od souseda: Výměna zkušeností, transfer vědomostí účastníků

Ve všech oblastech sociální práce je výměna zkušeností důležitým prvkem zajišťujícím kvalitu práce.18 Kromě odborných lékařsko-technických témat hraje svoji roli interdisciplinární moment, právě mezi zařízeními a organizacemi s různou orientací činnosti a služeb. Pro sociálního pedagoga, který pracuje v bytovém komplexu pro lidi s duševním postižením, je velkou výhodou, je-li informován také o strukturách a postupech v dílně pro postižené lidi, nebo má znalosti o možnostech dovolené pro lidi s postižením. Se zřetelem na propustnost česko-

Přes hranici jezdí většina dotazovaných na nákup, četnost jízd se snižuje, protože diskonty vznikly i v Čechách a cenové rozdíly jsou už jen nepatrné.“ (Dr. Weigl / Novotný, 2005) 16 Chtít dosáhnout nezainteresované účastníky nemá smyslu: „Cílem iniciativ ke zlepšení bavorsko-českého přediva vztahů podél hranice nemůže být snažit se ‚obrátit‘ na srdečné vnímání souseda osoby, které zaujímají obranný postoj nebo ztuhly v nehybnosti. Na to jsou vzájemné pozice příliš zatvrzelé.“ (Dr. Weigl / Novotný, 2005) 17 V rámci školního, příp. pracovního vzdělávání existují pravdaže speciální zařízení, kupříkladu pro nevidomé. 18 To platí tím víc se zřetelem na úsilí o harmonizaci školního a profesního vzdělávání v Evropě, pomysleme kupříkladu na ECVET.


30


německé hranice, která přibývá ve všech oblastech, to platí přirozeně také v hranice překračující spojitosti. Toto zpočátku spíše teoretické řešení je odůvodněno zkušenostmi z tohoto projektu, a také ve zmíněné projektové skice paní Prof. Dr. Roemheld se konstatuje „narůstající potřeba systematické rozšiřování [hranice překračujících] vztahů“: „společné semináře, exkurze a projekty“, „hranice překračující sociální a zdravotní plánování“ nebo „hranice překračující podpora v sociální práci“ jsou jen některé z uváděných hesel. Společný životní a hospodářský prostor Evropa je možný uskutečnit jen spoluprací, nikoli myšlením jen „na vlastním písečku“. „Koncept organizovaného transferu zkušeností“ od paní Prof. Dr. Roemheld je širokým, velmi obsáhlým řešením. Výsledky workshopů však ukazují, že – na rozdíl od česko-saského pohraničí, kde nikdy nebyly zcela přerušeny kontakty mezi oběma národy – jsme v českobavorském pohraničí ještě docela na začátku. Pohled sice směřuje se zájmem k bavorskému nebo českému sousedovi, avšak tykadla jsou kvůli nedostatku personálu nebo chybějícím možnostem vysunuta do sousední země jen zřídka. Znamená to připravit se, a těm, kteří se na práci s postiženými podílejí, nabídnout pomoc tak, aby bylo možno učinit zkušenosti a navázat první kontakty. Jako zdařilý, konkrétní příklad poukažme na workshop II, při kterém si odborníci fundovaně a dopodrobna vyměňovali své vědomosti a zkušenosti. A aby bylo možno zveřejnit úspěšné myšlenky a aktivity a tak „oheň předat dál“, je samozřejmě třeba i velkých diskusních fór, které povzbudí a nadchnou i ty účastníky práce s postiženými, kteří dosud nepřemýšleli a nejednali přes hranici. Nadstavba nad takovými hranice překračujícími aktivitami ve formě jisté „Agentury pro sociální práci“, jak navrhuje Prof. Dr. Roemheld, má smysl teprve tehdy, když je na operativní úrovni dostatečně široká základna, která je ochotna koordinační místo akceptovat, podpořit a spolufinancovat.

5.3

Společné zkušenosti lidí s postižením: Evropská identita a další témata

V průběhu vypracování studie se přímá účast lidí s postižením dostala do nevýhodné pozice.19 Soustředění na duševní, psychické postižení a poruchy v učení však dovoluje – vycházeje i z dialogu s ošetřovateli a poskytovateli sociálních služeb – formulaci návrhů a skic, jak je možno k tématu přistupovat. Pohnutky a obsahy Takzvané „hranice překračující svazky“ definují samo sebou formu struktury, ale pojem nic nevypovídá o obsahu a cíli. V předchozí kapitole, týkající se těch, kteří se na práci s postiženými podílejí, jsou témata jednoznačně nazvána; jde o výměnu zkušeností a – na vyšší úrovni – ztvárnění společného životního a hospodářského prostoru Evropy. Na úrovni lidí s postižením se nabízejí – analogicky k rovině obyvatel pohraničí bez postižení – prvky každodenního světa, kupříkladu:

19

To záleží v první řadě na chybějícím přímém přístupu k lidem s duševním, psychickým postižením nebo postižením v učení, event. na nepatrné odezvě ze strany svazů a zájmových zastoupení lidí s výlučně tělesným nebo smyslovým postižením.


31


• Cestování a volný čas • Život a bydlení • Práce a zaměstnání Důležitou roli při všech hranice překračujících aktivitách hraje mezi jiným cíl posílit vědomí evropské identity, tj. při česko-bavorských setkáních je třeba přiznat určitou prioritu vyrovnání se se změnami v Evropě.20 Realizace Podle obsahu přeshraničních aktivit se doporučuje diferencovaný postup realizace. Z rozhovorů, stejně jako i z vlastních zkušeností vykrystalizovalo ohledně otázky, jak reagovat jako obyvatel pohraničí a tím jako ten, koho se to bezprostředně týká, na otevření hranice, víceméně podobně probíhající schéma: • Nejprve je člověk zvědavý na sousední zemi: Jak to tam vypadá? Jací jsou tam lidé? Jaká města a jaké regiony jsou zajímavé? Jak je kde možno trávit volný čas? • Na jiné úrovni se do dění vpravuje sám návštěvník svými vlastnostmi a zájmy: Jak vypadá moje povolání v sousední zemi? Kde se mohu věnovat mému hobby? Jak mohu (nebo můj spolek) navázat kontakt se stejně smýšlejícími? Pro lidi s duševním, psychickým postižením nebo s poruchou v učení je pravděpodobně zvláště zajímavé, jak vypadá v sousední zemi život jim rovných. • Konečně si můžeme pohrávat i s myšlenkami, na jedné straně hranice bydlet a na druhé straně hranice vykonávat svoji profesi a vydělávat si na živobytí, jak je tomu např. na nizozemsko-německé nebo belgicko-německé hranici už všední. Ovšem pro zaměstnance, kteří pracují třeba v dílnách pro lidi s postižením, nebude pravidelné dojíždění za prací přes česko-bavorské hranice v krátkodobém horizontu uskutečnitelné: za prvé je prozatím omezena volnost pohybu pracovníků a služeb, za druhé je mnoho nezodpovězených otázek týkajících se dotací, už jen na základě strukturálních rozdílů (viz též bod 4.4). Je zřejmé, že náklady na realizaci těchto hranice překračujících aktivit bod od bodu stoupají. Stačí-li k prvnímu poznání sousední země krátká cesta, je již pro cílenou partnerskou výměnu zapotřebí mnohem vyšších nákladů. Znamená to zabrat a nabídnout podporu zainteresovaným.

6.

Výhled

Bude to – i pro lidi s postižením – ještě dlouhá cesta, než dojde k pochopení česko-bavorského pohraničí jako společného životního a hospodářského prostoru. Bude zapotřebí vyvolat ještě mnoho malých kroků, zásadních změn ve státě a v zemi, v hlavách a v srdcích. Tato studie se rozumí jako jeden z těchto mnoha malých kroků. Malé iniciativy jsou důležitější než setkání velké politiky, řekl Karel Schwarzenberg v květnu 2007.21 V tomto smyslu by měl následný projekt této studie zcela pragmaticky navázat na tento

20

Pro lidi s malými jazykovými schopnostmi například existuje velmi dobře sestavená informační brožura o situaci postižených lidí v Evropě v takzvaném „lehkém jazyku“: „Einfach Europa?! – Was Sie über die Politik für behinderte Frauen und Männer in Europa und auf der Welt wissen sollten (Jednoduše Europa?! – Co byste měli vědět o politice pro postižené ženy a muže v Evropě a ve světě). Netzwerk Artikel 3 e.V., 2006. 21 Viz poznámka pod čarou 12.


32


základ a zvědavým zařízením a organizacím nabídnout pomoc tak, aby rozhýbal a realizoval hranice překračující aktivity (viz bod 1). Přirozeně to znamená pohybovat se v zákonném rámci; zkušenosti však ukazují, že rozhodujícím způsobem o úspěchu nebo neúspěchu jakéhokoli druhu aktivit ještě více rozhodují osobní zájem a angažmá. „Když chceš stavět loď, tak nesvolávej lidi bubnováním, aby obstarali dřevo, připravili nástroje, rozdali si úkoly a práci, ale nauč je tužbě po dalekém nekonečném moři“ (Antoine de Saint-Exupéry) – přeneseno na Evropskou unii se to týká hospodářské, sociální a kulturní výměny přes vnitřní evropské hranice, stejně jako šance uchopit evropskou myšlenku a aktivně ji spoluutvářet.

7. •

• • • • • •

• • • • •

•

•

Rejstřík použité literatury Dr. Becker, Ulrich / Matthäus, Claudia: Rehabilitation in der Europäischen Union. V: Verband Deutscher Rentenversicherungsträger: Deutsche Rentenversicherung, 59. ročník, 1112/2004, S. 659-678. Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung: Bayern-Kaleidoskop. Mnichov, prosinec 2006. Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung: Heime und betreute Wohnformen für volljährige Menschen mit Behinderung in Bayern. Mnichov, leden 2007. Bundesministerium für Arbeit und Soziales (vyd.): Gleichstellung behinderter Menschen. Bonn, leden 2007. Bundesministerium für Arbeit und Soziales (vyd.): Ratgeber für behinderte Menschen. Bonn, listopad 2006. Bundesministerium für Arbeit und Soziales (vyd.): Sozial-Kompass EUROPA – Soziale Sicherheit in Europa im Vergleich. Bonn, říjen 2006. Deutsche Gesellschaft für Technische Zusammenarbeit (GTZ) GmbH (vyd.): Behinderung und Entwicklung – Ein Beitrag zur Stärkung der Belange von Menschen mit Behinderungen in der deutschen Entwicklungszusammenarbeit. Bonn, listopad 2006. Europäische Kommission: Europa in Zahlen – ročenka Eurostat 2006-07. Luxemburg, 2007. Fortbildungsakademie der Wirtschaft (FAW) gGmbH (vyd.): Handbuch Reha-Fachkraft. Kriftel am Taunus, přepracované vydání 2006. Hunziker, Linda: Das Reiseverhalten von behinderten Kindern und Jugendlichen. Siders, 2006. Kommission der Europäischen Gemeinschaften: Situation behinderter Menschen in der erweiterten Europäischen Union: Europäischer Aktionsplan 2006-2007. Brusel, 2005. Lewerenz, Mario: Rehabilitation in Tschechien. V: Bundesversicherungsanstalt für Angestellte (BfA) (vyd.): Die ANGestelltenVERSicherung (DAngVers), sešit 11, ročník 51, listopad 2004, S. 517-525. Netzwerk Artikel 3 e.V. – Verein für Menschenrechte und Gleichstellung Behinderter e.V. (vyd.): Einfach Europa?! – Was Sie über die Politik für behinderte Frauen und Männer in Europa und auf der Welt wissen sollten. Berlín, květen 2006. Radio Praha (www.radio.cz): − Engelhardt, Oliver: Rampen, Sportler und Gesetze: Behinderte in Tschechien. 3. prosinec 2004. − Herdickerhoff, Thorsten: Kultur in der Praxis – wie gut können Rollstuhlfahrer das kulturelle Angebot Prags nutzen. 19. června 2005. − Hofmann, Grit: Behinderten-WG: Therapieansatz Alltagsleben. 25. června 2006.


33


−

• • •

8.

Kirschner, Thomas: Gesellschaftliche Integration geistig Behinderter und psychisch Kranker soll besser werden. 15. listopadu 2005. − Schultheis, Silja: Behinderte in der tschechischen Gesellschaft. 25. června 2006. − Schultheis, Silja: Behinderte in Tschechien. 27. dubna 2006. Prof. Dr. Roemheld, Regine / Mudrochová, Soňa (Hrsg.): Barrieren überwinden – Behindertenarbeit in der Grenzregion. Drážďany, srpen 2004. Statistisches Bundesamt: Kurzbericht – Statistik der schwerbehinderten Menschen. Wiesbaden, duben 2007. Dr. Weigl, Michael / Novotný, Lukáš: Fremd- und Selbstbilder: Die Bedeutung des „Anderen“ für regionale Identitätskonstrukte im bayerisch-böhmischen Grenzraum. Mnichov, 2005.

Přílohy

1. Seznam účastníků workshopu I dne 13. března 2007 2. Prof. Dr. habil. em. Regine Roemheld, ehs Dresden: přednáška ze 13. března 2007, Marktredwitz: Práce s postiženými v pohraničním regionu – německo-český projekt v Euroregionu Elbe–Labe. 3. Seznam účastníků workshopu II dne 5. června 2007 4. Prof. Dr. habil. em. Regine Roemheld, ehs Dresden: Německo-polsko-česká agentura pro sociální práci – projektová skica. Z: Prof. Dr. Roemheld, Regine / Mudrochová, Soňa (vyd.): Překonávání bariér – práce s postiženými v pohraničním regionu. Drážďany, srpen 2004.


34

Lidé s postižením v Bavorsku a v Čechách situace a perspektivy hranice překračujících svazků

Recommend Documents