Konkurenční výhody české ekonomiky a energetiky a jejich udržení
Vladimír Tomšík Viceguvernér Česká národní banka Konference Asociace energetických manažerů „Energetika České republiky v procesu integrace“ Praha, 29. února 2012
Obsah
1. Nákladové a kapitálové podmínky v energetice 2. Náklady kapitálu v ČR 3. Vliv měnového kurzu 4. Ceny elektřiny v dlouhém období 5. Energetický mix – trhem nebo direktivně? 6. Rizika pro konkurenceschopnost české energetiky
2
Komparativní výhody • V energetice - stejně jako v jiných odvětvích - bychom měli nechat působit mechanismus komparativních výhod • Komparativní výhody ekonomické – ceny výrobních faktorů, daňové podmínky, podmínky financování, měnový kurz • Komparativní výhody mimoekonomické - přírodní podmínky, geografické vzdálenosti k odběratelům, ale i politická a institucionální stabilita
3
Nákladové podmínky v energetice Odhadovaný interval nákladů na výrobu 1MWh v Evropě při 5% Technologie výnosnosti (USD) Uhelná 62 - 120 Plynová 80 - 119 Jaderná 50 - 82 Vítr (vnitrozemí) 85 - 163
Odhadovaný interval nákladů na výrobu 1MWh v Evropě při 10% výnosnosti (USD) 80 - 141 86 - 121 82 - 137 120 - 234
Pramen: Projected costs of generating electricity 2010 Edition, OECD / IEA
• Různé metody jsou různě kapitálově a surovinově náročné – kapitálově náročné metody mívají nižší surovinové náklady a naopak • Společně s variabilitou cen vstupní suroviny a různou mírou využití kapacity to znamená, že intervaly výrobních nákladů se překrývají → různé technologie mohou být na trhu souběžně 4
Investiční náklady v energetice •
V zemích s vysokými náklady na kapitál a/nebo vysokým zdaněním kapitálu jsou výhodnější kapitálově méně náročné metody produkce a naopak
Technologie Uhelná (pokročilá technologie, sekvestrace) Plynová (konvenční) Jaderná (2 bloky 2200MW) Vítr (vnitrozemí) Fotovoltaika velkého rozsahu
Odhadované investiční náklady na 1kW instalovaného výkonu v USD 2844 1003 5339 2438 4755
Odhadované investiční náklady na 1kW instalovaného výkonu - jádro = 100 53 19 100 46 89
Pramen: US Energy Information Administration 5
Náklady kapitálu
Země
Reálný výnos 10ti letých státních dluhopisů v (%, roční průměr 2001-2010)
Česká republika
1,8
Finsko
2,6
Francie
2,3
Německo
2,3
Polsko
3,7
Švédsko
2,6
Švýcarsko
1,8
Spojené království
2,4
Spojené státy
2,1
Pramen: OECD a vlastní výpočty
•
Náklady kapitálu jsou v ČR srovnatelné nebo dokonce nižší než v jiných vyspělých zemích
•
Komparativní výhoda pro kapitálově náročné dlouhodobé projekty
•
Rizikem může být vývoj fiskálu – efekt vytěsňování (crowding out)
•
ČNB ale ovlivňuje pouze krátkodobé sazby, reálné dlouhodobé úrokové sazby nemůže ovlivnit, ty jsou podle ekonomické teorie dány mezní efektivností kapitálu 6
Daňový klín v ČR • Pro projekty jsou relevantní náklady kapitálu + riziková přirážka + daňový klín
Zdanění právnických osob v ČR %
45 40 35
• Daňový klín (tj. rozdíl ve výnosnosti projektu před a po zdanění) v ČR dnes malý díky relativně nízkým sazbám daně z příjmu právnických osob a snižování sazbě daní z dividend
30 25 20 15 10
Předpokládané zrušení daně z dividend
5 0 2002
2004
2006
2008
2010
Sazba DPPO Sazba daně z dividend Celkem při 50% výplatním poměru
2012
2014
• To přispívá ke konkurenční výhodě kapitálově náročných metod v ČR 7
Vliv měnového kurzu Reálná hodnota daňových odpisů (počátek odpisovacího období = 100, při inflaci 2 %, apreciaci 1 %) 120
•
Fluktuace měnového kurzu mohou zvyšovat volatilitu hospodářského výsledku
•
Částečné cizoměnové financování může dopady fluktuací do vlastního jmění tlumit
•
Na druhou stranu dlouhodobá nominální apreciace může být pro reálnou výnosnost projektu přínosem – zmírňuje erozi reálné hodnoty daňově uznatelných odpisů. Tento efekt se projevuje nejvíce u dlouhodobých a kapitálově náročných projektů.
teoretická hodnota daňových odpisů
100 erodovaná hodnota daňových odpisů při apreciaci (a nižší inflaci)
80
60
40
erodovaná hodnota daňových odpisů bez apreciace (a vyšší inflaci)
20
0 0
10
20
30
40
Roky od spuštění projektu
50
8
Vývoj budoucích cen elektřiny Relativní cena elektřiny (průměry, rok 1978 = 100, deflováno CPI) 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 1978
1981
1984
1987
Francie
1990
1993
1996
Německo
1999
2002
2005
2008
• Elektřinu lze vyrábět mnoha technologiemi, ve kterých se navíc stále prosazuje technologický pokrok • Elektřina má navzdory některým specifikům spíše charakter tzv. obchodovatelného statku • Tak jako i u jiných tradable statků je potřeba počítat s tím, že v dlouhém období její REÁLNÁ cena bude spíše stagnovat nebo dokonce klesat
Spojené státy
Pramen: International Energy Agency a vlastní výpočty
9
Ceny elektřiny a ziskovost kapitálově náročných metod • Vývoj budoucích cen elektřiny bude pro relativní ziskovost různých metod rozhodující • Výhoda kapitálově náročných dlouhodobých metod produkce je poměrně velká imunita vůči výkyvům v cenách vstupní suroviny (pokud vůbec nějaká vstupuje) • Váha variabilních nákladů je nízká → při poklesu reálných cen elektřiny ziskovost u kapitálově náročných metod klesá méně 10
Energetický mix a tržní alokace • Proces diverzifikace zdrojů i technologií by měl být veden tržně • Výkyvy cen energetických vstupů vedou k výkyvům ziskovosti a to samo stimuluje diverzifikaci využití různých zdrojů • Státní regulátor by neměl apriorně omezovat či vyloučit žádné zdroje nebo technologie; státní regulátor by ani neměl dotovat… • Státní podpora vybraných technologií vysílá chybné cenové signály • Role státu je především v oblasti mimoekonomických (zahraničněpolitických apod.) rizik a stabilizace institucionálního prostředí 11
Energetický mix a EU • Podle Lisabonské smlouvy je energetický mix záležitostí členských zemí (čl. 194) !!! ALE !!! • Prosinec 2011 - DG Energy :Energy Road Map 2050: „Now, more than ever coordination is required“ • Leden 2012 – komisař EK pro energetiku Günther Oettinger se vyslovuje pro přesun pravomocí při ovlivňování energetického mixu na úroveň Evropské komise • Únor 2012 – předseda Evropského parlamentu Schulz: „Právo [zemí] vybrat si energetický mix je problém a budeme o něm muset ještě hodně hovořit“ 12
Místo závěru rizika pro konkurenční výhodu… Vnitřní rizika • Zvýšení ceny kapitálu díky efektu vytěsňování fiskálními deficity • Neefektivnosti v alokaci způsobené tím, že stát vysílá chybné signály o relativní ziskovosti jednotlivých technologií (zejména podpora obnovitelných zdrojů) Vnější rizika • Primárně institucionální a politická – tendence k direktivnímu ovlivnění energetického mixu Evropskou komisí • V dlouhodobém horizontu nelze vyloučit, že na evropské úrovni budou zavedeny prohibitivní omezení pro některé technologie
13
Děkuji za pozornost
www.cnb.cz Vladimír Tomšík Viceguvernér Česká národní banka e-mail:
[email protected]
