Kapitola 4 PENÍZE

www.thunova.cz Kapitola 4 – PENÍZE Historie vzniku peněz: ● barterová směna ― výměna zboží za zboží ― nevýhoda → musíme hledat někoho, kdo stojí o naše zboží ― vysoké transakční náklady ● komoditní peníze ― vyčlenění některých typů zboží jako „komoditní peníze“ → víno, olej, kůže ― snížení transakčních nákladů ― nevýhody → nevyváženost plateb a nedělitelnost ― další forma → drahé kovy ● papírové peníze ― vydávané bankou, byly plně kryty zlatem (šlo je vyměnit za zlato) ― vydávaly je různé banky (ne centrálně) ― postupně se upouštělo od plného krytí zlatem ― při úschově drahých kovů „v bance“ – 100 % krytí ― postupné snižování krytí → bankéři vydávali více papírků ― státovky o vydávány panovníkem o v případě potřeby (př. války) o bez krytí ― emisní právo – právo pro vydávání pouze od jedné banky ● depozitní peníze ― množství peněz na účtech Funkce peněz: ― prostředek směny ― zúčtovací jednotka – vyjádření ceny statků a služeb ― uchovatel hodnoty ― z hlediska účetnictví jsou nejvíce likvidní Peníze = vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny Nabídka peněz: ― nabídka peněz, kterou budeme také označovat jako peněžní zásobu, je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku ― peněžní zásoba = množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku ― peněžní agregáty - značí se velkým písmenem M a číslicí (čím vyšší číslice, tím roste výnosnost, ale klesá likvidita) Peněžní agregáty: ― peněžní zásoba se vyjadřuje pomocí peněžních agregátů o úzký M1 = oběživo (bankovky a mince) + vklady na požádání o střední M2 = M1 + termínované vklady o široký M3 = M2 + repo operace + akcie + podílové listy + CP (do 2 let) ― čím vyšší číslo u M, tím klesá likvidita (schopnost použití na nákup), ale roste výnosnost

Kapitola 4 – Peníze -1-

www.thunova.cz Bankovní podniky Banky hrají v tržní ekonomice svoji nezastupitelnou roli. Přes banky se alokuje významná část fin. trhů v ekonomice. Na efektivnosti fungování bank a celého bankovního systému proto závisí I efektivnost využití kapitálu v ekonomice. Banka jako specifický podnik Banku můžeme charakterizovat jako specifický druh podniku. S podniky jiných odvětví mají banky společený základní cíl své činnosti tj. že banka jako podnikatelský subjekt musí fungovat na ziskovém principu. Na druhé straně však banky vykazují řadu specifických rysů, které vyplývají z povahy bankovní činnosti jako obchodů s penězi a z celkového významu bank v ekonomice, jako institucí, které příjímají dočasně volné fin. Prostředky od obyvatelstva, podniků a dalších institucí vč. státu. Při dodržení stanovených pravidel pro činnost bank zabezpečují rozmístění fin. prostředků do míst s nejvyšším rizikově očištěným zhodnocením (tzn. aby to nebylo rizikové). Banku můžeme obecně charakterizovat jako fin. zprostředkovatele, jehož hl. činností je různými formami zprostředkovávat pohyb fin. prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Pohyb fin. prostředků banky provádějí tak, že na jedné straně získávají zdroje přijímáním depozit a úvěrů nebo emisí vl. dluhopisů. Na druhé straně poskytují úvěry nebo nakupují různé CP. Banky hrají významnou roli i při zprostředkovávání emise CP, prostřednictvím kterých dochází k alokaci kapitálu přímo mezi investory a příjemci kapitálu na fin. trhu. Zákon o bankách (č. 21/1992 Sb.) vychází ze směrnice Evropské unie pro oblast bankovnictví a vymezuje banku 4 zákl. charakteristickými rysy: 1) Mají výhradně právní formu a.s. se sídlem v ČR 2) Příjímají vklady od veřejnosti, přičemž vkladem se rozumějí svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu. 3) Poskytují úvěry, za které se považují v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky 4) Banky vlastní bank. licenci o jejíž udělení rozhoduje na základě posouzení žádosti rozhoduje ČNB, která si vyžádá před rozhodnutím stanovisko MF. Role bank v tržní ekonomice lze koncentrovat do 3 zákl. fcí: 1) Fin. zprostředkování 2) Emise bezhotovostních peněz 3) Provádění bezhotovostního platebního styku Bankovní systém (BS) Souhrn bank v daném státě (teritoriu) a jejich vzájemné vazby tvoří bankovní systém. BS je v prvé řadě determinován (určován) existujícím ekonomickým uspořádáním, rozvinutostí fin. trhu, tradicí, zapojením země do mezinárodní spolupráce ….V důsledku výše uvedených faktorů nejsou bankovní systémy v jednotlivých zemích zcela shodné. Nicméně zákl. princip moderních BSů v tržních ekonomikách je shodný. Jsou založeny na dvoustupňovém principu. 2stupnový BS tvoří na jedné straně centrální banka (ČNB), která plní makroekonomické fce (především cenovou stabilitu), na druhé straně je to síť bank, které provádějí na ziskovém principu bankovní obchody s klienty. Centrální banka (CB) CB své cíle zabezpečuje prostřednictvím nástrojů měnové politiky. Bankovní prostředí významně ovlivňuje I prostřednictvím opatření, která má oprávnění vydávat a která jsou pro ostatní banky závazná. I když i CB hradí své náklady ze svých výnosů a zpravidla při tom dosahuje zisku, není to však hlavním cílem její činnosti. Nejedná se tedy o podnikatelský subjekt. Síť komerčních bank Může být organizována různým způsobem. I když bylo uvedeno, že prakticky v každé zemi je tento systém v něčem specifický, standardně bývají rozlišovány 2 typy Bank.Systémů:


www.thunova.cz 1. Systém universálního bankovnictví – je založen na tom, že banky mohou poskytovat celou škálu bankovních produktů. UB je typické pro země kontinentální Evropy vč. ČR. 2. Systém odděleného bankovnictví – vyznačuje se tím, že jsou navzájem odděleny komerční banky a investiční banky. Je typické pto VB, USA, Japonsko. KB mohou posykovat pouze klasické produkty komerčního bankovnictví (přijímání depozit, poskytování úvěru, provádění platebního styku atd.) Investiční banky mohou naopak pouze provádět investiční obchody (obchody s CP, emisní obchody, majetková správa). Struktura českého BS: = 2stupnový, ale universálního typu s některými specializovanými druhy bank. 1) ČNB – je CB, jejím hl. posláním je ze zákona péče o cenovou stabilitu. Má výhradní oprávnění emitovat hotové peníze, bankovy, mince (mincovna je v Jablonci nad Nisou, dříve v Lednici). ČNB je subjektem provádějícím bankovní dohled. 2) Univerzální banky a spořitelny Představují evýznamější část bankovního systému v ČR. Dominantní rli mezi těmito bankami hrají velké banky. Jejich charakteristickým rysem na nabídka prakticy celé škály bankovních produktů a velmi rozvětvená pobočkový síť. Vedle ch existuje řada menšíh bank, keré se mnohdy zaměřují pouze na určitou oblast činnosti či konkrétní klienty nebo okruh produktů. 3)

Hypoteční banky Mohou vydávat hypoteční zástavní listy

4) Stavební spořitelny, Ćeská exportní banka – soecializovaná banka zaměřná na státní podporu vývozu tím, že poskytuje vývozní úvěry za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám. 5) Čekomoravská záruční a rozvojová banka – specializuje se na financování a podporu vzniku a rozvoje malých a středních podniků. A také na podporu rozvoje bydlení, jednotlivýh regionů, měst a obcí. 6) Spořitelní a úvrní družstva – družtevní záložny, začaly vznikat pomocí zákona 1.1.1996 – poskytují bankovní produkty svým členům. Bankovní produkty Výsledkem činnosti bank je nabídka řady různých služeb klientům. Jednotlivé služby poskytované bankou klientům zpravidla za úplatu lze označovat jako bankovní produkty. Bankovní produkty lze rozdělit do 4 základních skupin: 1) Finančně úvěrové bankovní produkty – jsou produkty banky, které z hldika klienta představují získání finančních prostředků, respektive potenciálního financování a různých forem záruk vydaných bankou. 2) Depozitní(vkladové) bankovní produkty – na druhé straně dávají klientům možnost ukládání volných prostředků. 3) Platební bankovní produkty – jsou využívány k provádění platebního a zúčtovacího styku. 4) Produkty investičního bankovnictví – umožňují klientům investovat jejich volný kapitál do nástrojů peněžního či kapitálového trhu a rovněž sjednávat obchody sloužící k zajištění finančních rizik. Časté je rovněž dělení bankovních produktů z hlediska jejich odrazu v bilanci banky. Potom se rozděují do následujících třech skupin a to: - Aktivní - Pasivní - Neutrální (mimobilanční)


www.thunova.cz Bankovní soustava: ― účetní bilance → vyjadřuje majetek banky (A) a zdroje jeho krytí (P-) o aktiva = majetek o pasiva = zdroje krytí 1) centrální banka

Funkce centrální banky: (1) emisní funkce  vydávání bankovek, mincí, pamětních mincí  vyměňuje poškozené bankovky (2) provádění měnové politiky - ovlivňování množství a ceny peněz v ekonomice (3) banka bank  přijímá vklady od komerčních bank  poskytuje úvěry komerčním bankám  zápůjčitel poslední instance (když už bance nechce nikdo jiný půjčit)  provádí zúčtování mezi bankami (4) banka státu  provádí operace pro vládu, pro centrální i místní orgány  spravuje státní dluh (platí úroky, obnovuje dluh atd.)  může poskytnout úvěr vládě, ale ne přímo - přes státní cenné papíry - přímé úvěrování vlády centrální bankou je zakázáno (5) spravování devizových rezerv země - dohlíží nad měnovým kurzem (6) dohled a regulace bankovního systému - pravidla pro chování bank apod. 2) komerční banky – soukromé fy, kt. přijímají i poskytují úvěry.


www.thunova.cz ● tvorba peněz ― peníze budou vznikat multiplikací depozit (vklady), kt. následuje po nakoupení vládních CP ČNB ―

D 

1  D1 sazbaPMR ΔD = změna depozit D1 = prvotní vklad PMR = sazba povinných min. rezerv

o o o

….. jednoduchý depozitní multiplikátor Sazba PMR =

―

M  Cu  D MB  Cu  R o o o o

ΔMB = měnová báze Cu = oběživo R = rezervy D = depozita, vklady

Křivka nabídky peněz (MS): ― i = nominální úroková míra ― křivka je exogenní ● zvýšení peněžní zásoby (prováděno centrální bankou) ― poskytnutí úvěru KB ― snížení sazby povinných minimálních rezerv tzn. ↑hodnoty multiplikátoru ↑Depozit →↑M ― nákup vládních cenných papírů za hotovost o zde by neprobíhala multiplikace (to co zaplatí je stejná částka, o kterou se ΔM) ● snížení peněžní zásoby ― prodej vládních CP bezhotovostně ― splacení úvěru ze strany KB ― zvýšení sazby povinných minimálních rezerv ― prodej vládních cenných papírů za hotovost

o o

● měnová báze Změna oběživa

Měnová báze

Peněžní zásoba (M1)

― ―

Změna oběživa

Oběživo

Oběživo

Rezervy

Změna rezerv

Depozita

Změna depozit

měnová báze = oběživo + rezervy ovlivněním měnové báze se ovlivňuje celá peněžní zásoba

Poptávka po penězích (MD): ― závisí na celkovém důchodu →produktu ― motivy držení peněz Kapitola 4 – Peníze -5-

↑oběživo↑MB↑M(peněžní zásoba) ↑rezerv KB↑MB, ale M bude ↑šší vlivem multiplikace depozit

www.thunova.cz o

o

o

transakční  kvůli běžným transakcím v průběhu měsíce (1 plat, ale složenky chodí průběžně)  závisí na velikosti důchodu opatrnostní  kvůli neočekávaným výdajům (oprava auta)  závisí na velikosti důchodu ↑YD↑MD spekulační  spojen s funkcí peněz jako uchovatel hodnoty  bohatství drženo v penězích (bez výnosu, bez rizika) nebo v CP (výnos + riziko)  zavedena Keynesem  závisí na úrokové míře ↑i→držím CP ↓i → chci raději peníze ↓i ↑PCP ↑i↓PCP

● křivka poptávky po penězích ― funkce klesající úrokové míry ― posun křivky doprava o nárůst důchodu o nárůst cenové hladiny ― posun MD doprava o pokles důchodu o pokles cenové hladiny ― posun po křivce je jen se Δi tzn. mění se poptávané množství peněz ↑i→ES preferují CP a MD↓ ↓i→ES opouštějí CP,prefer.CZK↑MD Trh peněz: ● rovnováha na trhu peněz  úroková míra ― pod rovnovážnou (i1) o přebytek poptávky nad nabídkou o ek. subjekty chtějí držet více peněz o prodej CP o klesá-li cena CP, roste úroková míra o růst úrokové míry povede k poklesu poptávky po penězích (posun po křivce MD) ― nad rovnovážnou(i2) o přebytek nabídky nad poptávkou o ek.subjekty drží více peněz než chtějí o nákup CP o roste-li cena CP, úroková míra klesá o pokles úrokové míry povede k růstu poptávky po penězích


www.thunova.cz

● změna nabídky peněz ― zvýšení peněžní zásoby o nákup vládních CP o snížení sazby PMR ― posun křivky MS doprava ― pokud by byla nominální úroková míra na stejné výši → došlo by k přebytku nabídky nad poptávkou ― lidé začnou nakupovat CP, jejich cena poroste a úroková míra klesá ― pokles úrokové míry zvýší poptávku, ta se vyrovná s nabídkou

● změna poptávky peněz ― růst poptávky po penězích o růst důchodu o růst cenové hladiny ― posun křivky doprava ― při původní úrokové míře vzniká přebytek poptávky nad nabídkou ― lidé začnou prodávat CP, jejich cena klesá a roste úroková míra ― pokles poptávky o klesne důchod o klesne cenová hladina o MD se posune doleva o i↓ Nominální a reálná úroková míra: ● nominální (iN) ― vyjadřuje procentní přírůstek z uložené částky ● reálná (iR) ― vyjadřuje procentní změnu kupní síly (o kolik procent zboží si můžeme koupit víc) ― zde bereme v úvahu změnu cenové hladiny

iR  iN   iR = reálná i iN = nominální i ∏ = míra inflace ↑peněžní zásoby (M)↓ iN ↓ peněžní zásoby (M)↑ iN ↑MD↑ iN ↓MD↓ iN


Kapitola 4 PENÍZE

Recommend Documents