Jaký byl rok 2012? Listopad prosinec 2012 November december 2012

| Listopad–prosinec | 2012 | November– december | 2012

Choroby rostlin v roce 2012 Zhodnocení výskytu škůdců v ozimé řepce Ochrana brambor v roce 2012 Podpora výskytu opylovačů v zemědělské krajině

Jaký byl rok 2012?

30

Listopad–prosinec | 2012 November–December | 2012

Top Agro Slovensko Mestské kultúrne centrum Dom kultúry v Bojniciach privítalo koncom októbra najlepších slovenských poľnohospodárov. Na slávnostnom večere tam prevzali ceny víťazi dvoch súťaží - 17. ročníka TOP AGRO Slovensko a 12. ročníka Najkrajší chotár roka.

Obsah čísla PF 2013

1

Jaký byl rok 2012

2

Ako nám ubehol rok 2012

4

První zkušenosti s novými přípravky BASF roku 2012

6

Prvé skúsenosti s herbicídom STELLAR v kukurici v roku 2012

8

Rostliny a jejich choroby v roce 2012

10

Zhodnocení výskytu škůdců v ozimé řepce v uplynulé sezóně

14

Ochrana brambor v roce 2012

16

Stav pěstování luskovin v roce 2012

20

Věnujme čas přípravě půdy před setím ozimých plodin

22

Podpora výskytu opylovačů a užitečných organismů v zemědělské krajině

26

Najlepší slovenskí poľnohospodárski manažéri preberali ceny

30

Reportáž z podniku MM+J Šamorín-Mliečno

Foto na titulní straně: Petr Hanuš

6 Letošní novinky ukázaly, že BASF není jenom firma, která nabízí kvalitní produkty pro humidnější vývoj počasí (fungicidy a morforegulátory), ale dává řešení i při sušším vývoji počasí, což bylo společným jmenovatelem pro většinu letošních novinek.

16 Výskyt chorob a škůdců bramboru v roce 2012 je z velmi obecného pohledu možno považovat za průměrný. Tak jako vždy se však často významně lišil v jednotlivých lokalitách.

22 Hlavní podstatou regulace je spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití na podzim. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů.

Agrotip Informační měsíčník BASF. Vychází 10× ročně v ČR a SR. Vydavatel: BASF spol. s r.o., Sokolovská 668/136d, 186 00 Praha 8, IČO: 41195469 Místo vydání: Praha. Číslo 11–12/2012. Den vydání: 1. 12. 2012. MK ČR E 16516 Tento materiál BASF má poradit. V každém případě je však třeba se řídit platnou etiketou, která je součástí každého balení přípravků na ochranu rostlin v ČR. Pri používaní prípravkov je potrebné riadiť sa platnou etiketou a platným Zoznamom povolených prípravkov na ochranu rastlín.

32

BASF spol. s r.o. Sokolovská 668/136d, 186 00 Praha 8 Česká republika tel.: +420 235 000 111 www.agro.basf.cz

BASF Slovensko spol. s r. o. Prievozská 2, 821 09 Bratislava Slovenská republika tel.: +421 258 266 111 www.agro.basf.sk

Vážení a milí čtenáři Agrotipu, přejeme Vám příjemné prožití vánočních svátků v kruhu Vašich nejbližších a šťastné vykročení do nového roku 2013. Ať se Vám v něm zdaří uskutečnit všechny Vaše plány a ať počasí a všechny ostatní důležité předpoklady přejí Vašemu zemědělskému podnikání. K tomu Vám přejeme pevné zdraví a pevné nervy! Váš kolektiv BASF spol. s r.o., Ochrana rostlin

Agrotip 11–12/2012

|1

| Zhodnocení sezóny z pohledu BASF |

Česká republika

Jaký byl rok 2012 Zdá se to neuvěřitelné, ale konec roku 2012 se blíží a s ním i čas bilancování a přípravy na novou sezónu. Logicky si klademe otázku „a jaká byla ta letošní“? Pokusím se v krátkosti na tuto otázku odpovědět z pohledu BASF spol. s r.o., Česká republika.

Začnu na konci – nedávno prošla tiskem zpráva o tom, že Zemědělský svaz odhaduje snížení zisku českého zemědělství z loňských 13,5 mld na přibližně 10 mld korun. Podle ČSÚ bude zisk vyšší – je to jen otázka metodik výpočtu, pozitivní je, že zemědělství jako celek je nadále ziskové. Tento trend určují vyšší ceny zemědělské produkce, především řepky a obilnin. Přestože produkce byla nižší o 20,7 % (obilniny včetně kukuřice na zrno), nárůst cen tento propad vyrovnal. V živé paměti máme všichni podobné ceny v roce 2009, které však během podzimu dramaticky klesly vlivem aktivit spekulantů a výsledkem byla jejich téměř dvouletá deprese. Může se stát nyní něco podobného? Pamatujete přece, jak jsme se tehdy utěšovali nízkými světovými zásobami pšenice a vzestupem potřeby Číny jako hlavního asijského spotřebitele a dovozce potravin! Řekl bych, že predikovat přesně další vývoj nedokáže nikdo. Můj osobní názor je, že situace se neopakuje ve všech parametrech stejně (letos chybí zejména iniciální popud – pád Lehman Brothers 14. 9. 2009 a následná panika spekulantů) a tudíž by k podobnému poklesu dojít nemělo. Pokud bude tento odhad správný, měli by zemědělci v roce 2013 všechny důvody investovat do porostů s cílem dosažení jak výnosu, tak i kvality. Jak se každý může přesvědčit, ceny prostředků na ochranu rostlin jsou z dlou-

hodobého pohledu nejpomaleji rostoucí ve srovnání s ostatními vstupními náklady – srovnejte si ceny hnojiv, osiv nebo nafty za posledních deset let. Po propadu v roce 2010 poslední dva roky rostly v průměru asi o 3–4 %. Když porovnáme ceny komodit, vidíme značný nepoměr a výsledkem je daleko vyšší ziskovost použití těchto prostředků. Na druhé straně, výrobcům rostou náklady stejně jako každému jinému producentovi závislému na energii, ropě a dalších vstupech a jen díky silné konkurenci na trhu se ceny drží na víceméně stejné úrovni. Náklady na výzkum a vývoj jsou

Tato silná konkurence je umocněna i tzv. souběžnými dovozy, které je však potřeba se vším důrazem rozdělit na legální a nelegální. Legální – tedy dovoz originálních produktů na základě rozdílných cen v různých zemích – je zcela v pořádku, a to i z hlediska bezpečnosti jejich použití. Existují však firmy, které se zaměřují na onu druhou část a dovážejí plagiáty přípravků, které nemají s účinností těch originálních nic společného. Navíc, jejich použití je nebezpečné

Cena uvedení nového produktu na trh (© Phillips McDougall) Výsledky studie pro ECPA a CropLifeAmerica 300

miliony $

celkem 256 mil. $

(amerických dolarů) 250 celkem 184 mil. $

200

150

celkem 152 mil. $

11

13

18

18 18

25

vývoj 67

10 30

32

Registrace

32

Životní prostředí

vývoj 79

20

54

vývoj 146

Toxikologie Polní pokusy

36

Chemie

11

Životní prostředí

9

18

50

24

16

13

100

Etapy vývoje produktu

25

44

výzkum 72

výzkum 94

32

41

42

2000

2005–2008

0 1995

2 | Agrotip 11–12/2012

stále vyšší – viz letošní údaje společnosti Phillips McDougall.

výzkum 85

Biologie Chemie

Počet zavedených nových účinných látek na trh (© Phillips McDougall) 25

20

15

10

5

1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

0

nejen pro uživatele, a to ve smyslu poškození kulturní plodiny, ale i pro spotřebitele takto vypěstované produkce. Jediným společným motivem těchto lidí je značný výdělek takových obchodů a nezájem na prospěchu, který by z použití přípravků na ochranu rostlin měl mít zemědělec. Tyto firmy na trhu jsou snadno rozpoznatelné, stačí jediný znak – prázdné kanystry ihned odvážejí z pole – proč asi? Bohužel, naše legislativa poklidně dřímá a bude dřímat dál, do chvíle, kdy se obdoba „likérky Drak“ v zemědělské branži projeví podobně dramatickým a mediálně vděčným způsobem. V Hospodářských novinách vyšel v říjnu článek o metanolové aféře s informací, že Unie výrobců a dovozců lihovin léta upozorňovala příslušné státní orgány na tuto likérku. Výsledkem apatie těchto orgánů je do této chvíle 37 mrtvých. A víte co dělá CCPA – Česká asociace ochrany rostlin sdružující výrobce a dovozce přípravků na ochranu rostlin? Léta upozorňuje patřičné orgány na aktivity podobných firem. Podobnost čistě náhodná? Tento stav znepokojuje již i samotné zemědělce a jsem přesvědčený, že dobré podniky nemají zapotřebí podobné „podnikatele“ držet při životě tím, že kývnou na jejich nabídku „levného nákupu“. Koupili byste si plagiát českého skůtru vyrobený v Číně? Samozřejmě že ne, víte dobře, že by se Vám po několika dnech rozpadl a levný nákup by byl tím nejdražším. Proč

jsme přestali kupovat čínský česnek? Jednoduše proto, že to nebyl česnek. Značná část produktů, které lze považovat za nelegální souběžné dovozy, má původ v Číně a zabránit dalšímu šíření lze zabránit jedině tak, že je zemědělci přestanou nakupovat. Doufat v důslednou kontrolu státu může jen snílek. Co přinesl rok 2012 z obchodního pohledu BASF? Zavedli jsme novinky, od nichž jsme si velmi slibovali a sezóna ukázala, že oprávněně. Hitem herbicidního ošetření v řepce se stal Butisan Duo, inovovaný produkt s obsahem nové účinné látky dimethenamid-P. Přinesl totiž mnoha podnikům možnost likvidovat v řepce stále více rozšířený plevel – kakost maličký. Pro velký zájem nakonec naše zásoby připravené na tuto sezónu nestačily. V příštím roce budou mít pěstitelé možnost vyzkoušet i podobně inovovaný Butisan Star – přídavkem nové účinné látky se z něj stane třísložkový herbicid Butisan Max, který si zachová všechna pozitiva původního přípravku (selektivitu a flexibilitu použití). Ve slunečnici jsme zavedli Pulsar 40 – součást unikátní technologie Clearfield. Možnosti ochrany plevelů v této plodině se tak dostaly na zcela jinou úroveň. Podobnou akci chystáme v řepce v roce 2014. V ochraně rostlin obecně se stále více projevuje trend, kdy se ke starším účinným látkám přidávají inovované formulační komponenty, které tyto látky lépe aktivují,

umožňují jim lepší průnik do rostlinných pletiv, dokonalejší smáčivost a v konečném důsledku vyšší užitnou hodnotu pro spotřebitele při nižším zatížení životního prostředí. Příkladem může být fungicid do řepky s morforegulačním účinkem CARYX. Když jsme jej zaváděli, leckdo pochyboval, zda při podstatně nižším obsahu účinné látky může nahradit oblíbenou Carambu. Dnes má tento přípravek masívní podíl v podzimních, ale i jarních aplikacích v řepce. V příštím roce bude BASF opět velmi aktivní při zavádění nových přípravků podobného charakteru. Při rostoucích nákladech ve vývoji nových účinných látek je takový proces nevyhnutelný a mohou si jej dovolit silné koncerny s patřičným výzkumným zázemím. Počet nově objevených a do provozu uvedených účinných látek má posledních 17 let klesající trend – viz graf, zdroj opět společnost Phillip McDougall. Závěrem mi dovolte popřát Vám úspěšný zbytek roku, šťastnou ruku při výběru dárků pod stromeček a patřičnou dávku rezistence k předvánočnímu šílenství. Než jednou do supermarketu, raději třikrát do přírody! Ing. Václav Pavelka Sales Manager CZ BASF spol. s r.o., Praha

Agrotip 11–12/2012

|3

| Zhodnocení sezóny z pohledu BASF |

Slovenská republika

Ako nám ubehol rok 2012 Keď som začal písať tento článok, bol už večer a jasne som počul, že vonku prší. Myslím, že dážď sme v našom „fachu“ často spomínali nielen v tomto roku, ale aj v tom predchádzajúcom. Áno, spomínali. Lebo v niektorých prípadoch to bola len spomienka. Spomínali sme na dážď, ktorý nám akosi neprichádzal v tom čase, keď bol najviac potrebný.

4 | Agrotip 11–12/2012

Do kukurice sme zaviedli nový prípravok STELLAR

Priznám sa, prekvapilo ma, že suchá jeseň pri zakladaní repky sa môže opakovať dva krát za sebou. Nuž čo, musíme si zvykať na nezvyklé móresy dnešného počasia. Aj som jedným okom pozrel na čísla, ktoré mi nedávno poslala kolegyňa Táňa. Napadlo ma o ne požiadať počas toho suchého, vyprahnutého jesenného počasia, keď som videl, že sejačky sa podobajú bojovým vozom gladiátorov v arénach z dávnych dôb. Kvôli kúdolom prachu okolo nich nebolo vtedy dávno vidieť rýchle zapriahnuté vozy a dnes sejačky. A čo hovoria čísla? Že tie zrážky sa od roku 1880 veľmi nezmenili. Ale tá teplota. Priemerná ročná teplota stúpla až o 1,8 °C (z 9,0 °C na 10,8 °C). Nie som klimatológ a neviem s určitosťou povedať, či český prezident má pravdu, alebo nie. Pri takomto vývoji počasia ma napadla aj alternatíva návratu k závlahám. Aspoň v niektorých oblastiach. V tých najsuchších. Pozrel som sa znovu na zaujímavé čísla. Tak napr. v roku 2011 bolo pod závlahami asi 110 000 ha, v roku 2010 to bolo 15 000 ha (ŠUSR). Možno by to stálo za úvahu prepočítať. Myslím kvôli zaujímavým cenám komodít v posledných dvoch rokoch.

sokou predajnou cenou, ako nízke s nízkou cenou. Musím konštatovať, že niektorým farmárom sa podarilo zrealizovať tú prvú časť parafrázy. Väčšina to však hlavne kombinovala. Dokazujú to aj informácie z trhu a aj z tlače, ktoré hovoria, že úrody v rámci Slovenka boli výrazne regionálne nevyrovnané. Je jasné, že vo veľa prípadoch a vo veľa regiónoch úrody neboli vysoké, ale zasa ceny neboli nízke. To už nebola cena repky 292 €/t z februára 2010, naopak, dnes je to stále zaujímavé rozpätie 450–480 €/t. Podobný vývoj cien nastal aj u ďalších významných komodít - pšenica, kukurica, či sója, tabuľka č. 1.

Á propos, komodity. Tu mi prišla na um jedna známa veta, ktorú si dovolím parafrázovať. Lepšie je mať vysoké úrody s vy-

Na jar sa čakalo, čo príde po vypadnutí pomerne významnej plochy repky. Už samotná jeseň trochu napovedala, že to budú

Ozaj, sója. A slnečnica. Tam sa používa aj náš PULSAR. Používanie systému CLEARFIELD v slnečnici sa skutočne u nás úspešne udomácnilo. Musím taktiež povedať, že aj vďaka osivárskym firmám, s ktorými spolupracujeme. A ak k tomu máte aj šikovný fungicíd do slnečnice – PICTOR, spokojnosť je veľká na všetkých stranách. PULSAR taktiež dokazuje svoje významné miesto v herbicídnej ochrane sóje, ktorá za posledné dva roky stúpla cez 20 000 ha.

Aj takto to vypadalo s repkou túto jeseň

Novinka tohto roku v obilninách – fungicíd SWING TOP spolu s novinkou roku 2011 fungicídom CAPALO

Tabuľka č. 1: Vývoj cien u významných komodít Dátum/Plodina

Repka (€/t)

Pšenica (€/t)

Kukurica (€/t)

Sója (€/t)

8. 2. 2010

292

125

133

273

7. 2. 2011

473

276

238

411

22. 10. 2012

485

268

250

488

hlavne obilniny, no a potom na jar sa ukázal mierny nárast kukurice. Trochu som dúfal aj v slnečnicu, ale tá si zostala na svojich zhruba 96 000 ha. Myslím, že pestovatelia kukurice zaregistrovali náš nový prípravok STELLAR. Ponúkame ho spolu s prípravkom SPECTRUM, ako kompletné herbicídne riešenie do kukurice. A podotýkam, ako veľmi flexibilné a účinné. Nakoniec, asi veľa z vás si pamätá, respektíve pocítilo repelent Anti-Fer na diviaky, ktorý sme pribaľovali k Stellaru. Už som spomenul, že aj obilniny, najmä pšenica ozimná, z časti nahradily výpadok (ne)zasiatej repky pri zakladaní porastov pre zber v 2012. V herbicídoch sme zostali pri osvedčenom ARRATE. Prezradím však, že v budúcej sezóne prídeme s herbicídnou novinkou. Sme inovatívna spoločnosť, ako s obľubou o nás o BASF hovorím a ako

je aj pravda, prišli sme aj v tomto roku s fungicídnou novinkou do pšenice ozimnej. Áno, hovorím o fungicíde SWING TOP, ktorý sa, musím zvýrazniť, u pestovateľov pšenice udomácnil už v prvom roku používania. Podobne, ako to bolo s prípravkom CAPALO, ktorý sme priniesli na trh minulý rok. V rámci nášho fungicídneho programu v obilninách ponúkame okrem odborných konzultácií prostredníctvom našich obchodných zástupcov aj prognostický model výskytu chorôb PROPLANT, s ktorým chceme pokračovať aj budúci rok. Zakladanie porastov repky počas tohtoročnej jesene opäť, tak ako minulý rok, neprebiehalo ideálne. Suché počasie sa podpísalo nielen k zlému vzchádzaniu repky, ale zrejme aj ovplyvnilo rozhodnutie niektorých pestovateľov zamyslieť sa nad inými plodinovými alternatívami do bud-

úcnosti. Aj tento fakt sa podiela na poklese celkovej výmery repky ozimnej. Našťastie, v poslednej chvíli dlho očakávané dažde napokon prišli. Veľa porastov sa dostalo až do takej formy, že bolo potrebné použiť CARYX a rast repky regulovať. Uvidíme, čo nám prinesie budúci rok. V každom prípade sa stretneme v januári 2013 na konferenciách spoločnosti BASF, na ktoré Vás srdečne pozývam už teraz. Na záver tohtoročnej pestovateľskej sezóny si dovolím v mojom a taktiež v mene celého tímu BASF Agro Slovensko sa poďakovať za spoluprácu všetkým našim obchodným partnerom, farmárom a spoločnostiam, ktoré s nami spolupracujú a zároveň popriať úspešné ukončenie roku 2012 a úspešný štart v roku 2013. Verím, že spoločnosť BASF bude aj naďalej prispievať k Vašim úspechom. Ing. Marian Čeleš Country and Sales Manager BASF Slovensko spol. s r.o., Bratislava Foto: M. Demo, P. Otáhal

Agrotip 11–12/2012

|5

| Novinky roku 2012 |

První zkušenosti

První zkušenosti s novými přípravky BASF roku 2012 BASF v České republice patří mezi tři největší chemické firmy z hlediska obratu, tržního podílu a v posledních pěti letech i počtu nových registrací. Naše novinky většinou nejsou jen staré účinné látky skryté pod novým obchodním názvem, ale přinášejí nová řešení. V letošním roce jsme přišli na trh s úplně novým konceptem v ochraně slunečnice proti plevelům – systémem CLEARFIELD, který je reprezentován herbicidem PULSAR. Dále jsme zaregistrovali tři úplně nové produkty – STELLAR, BUTISAN DUO a ESCORT NOVÝ. Poslední novinkou bylo nové řešení v ochraně ozimých plodin proti plevelům pro jarní období AMIRAL + AZIMUT.

STELLAR Herbicid do kukuřice STELLAR obsahuje novou účinnou látku topramezone, která dohromady s dicambou byla letos uvedena na náš trh. STELLAR byl prodáván v packu dohromady s OUTLOOKEM (dimethenamid-P) a DASHEM HC (smáčedlem) jako komplexní ošetření kukuřice v časně postemergentním termínu mezi 2. a 4. listem kukuřice. Slunečnice, Pulsar - Zepo Strachotice spol. s.r.o.

CLEARFIELD Koncept CLEARFIELD je novým řešením plevelů ve slunečnici v oblastech, které jsou spíše aridní. Oblast jižní Moravy navštěvuji posledních osm let a většina let byla suchých, kromě roku 2006 a 2010, ale bohužel skoro každý třetí rok je sucho katastrofální (2012, 2007, 2003, 2000). Preemergentní herbicidní ošetření v daných podmínkách selhává a je nutné řešit zaplevelení postemergentně, což do této doby nebylo skoro možné. Pěstitelé slunečnic proto letos ocenili možnost aplikace přípravku PULSAR, který likvidoval většinu jednoletých jednoděložných a dvouděložných plevelů a navíc silně omezoval pcháč a pýr. Podmínkou bylo pěstovat hybridy odolné k účinné látce imazamox. Obecně lze konstatovat, že systém CLEARFIELD má významný přínos pro pěstování slunečnice a potvrdil svojí dobrou pověst z okolních zemí. Foto č. 1 ukazuje výsledek použití systému CLEARFIELD v Zepo Strachotice s.r.o.

6 | Agrotip 11–12/2012

Praxe používala tři základní modely: 1) Preemergentní herbicid po zasetí (např. WING P) a následně dočistit plevele herbicidem PULSAR v dávce 0,6–1,2 l/ha. Tato varianta je vhodná, pokud půda obsahuje určitou vlhkost a lze předpokládat alespoň 80% účinnost preemergentního herbicidu, což bohužel letos většinou nebylo. 2) Vynechání preemergentního herbicidu a následná dělená aplikace herbicidu PULSAR 0,6 + 0,6 l/ha. První aplikace při 2. listu plevelů a následně opět při 2. listu plevelů. Velmi vhodné v letošním roce, kdy bylo suché počasí a plevele postupně vzcházely. 3) Vynechání preemergentního herbicidu a následná aplikace herbicidu PULSAR 1,2 l/ha ve fázi do 4. listu plevele. Vhodné při výskytu vytrvalých plevelů, nebo při velmi suchém počasí.

Strniště kukuřice po sklizni v ZD Jiřice - Stellar Pack

Letošní rok z hlediska vývoje počasí byl velmi vhodný pro použití STELLAR Packu. Samotný STELLAR výrazně a velmi rychle potlačil vzešlé plevele (merlíky, ježatky a pcháče atd.) a OUTLOOK jako půdní herbicid znemožnil vzcházení dalších plevelů. Na fotografii č. 2 ze ZD Jiřice (okres Znojmo), kde STELLAR Pack použili na 800 ha, vidíte absolutně čisté pole po sklizni kukuřice. Stellar Pack bude jasným doporučením BASF v příštích letech, pokud vývoj počasí bude jako letos, protože se plně osvědčil.

Hrách, Escort - Agrodružstvo Blížkovice

Butisan Duo + Reactor 2,25 l + 0,15 l/ha - Ing. Petr Nouza

ESCORT NOVÝ

BUTISAN DUO

Nejvýznamnější pěstitelé luskovin v České republice jsou v okresech Třebíč a Znojmo. V těchto oblastech hrál vždy starý ESCORT dominantní roli při ošetření proti plevelům a tak s velkou radostí přijali zprávu o letošním zavedení přípravu ESCORT NOVÝ. Kombinace pendimethalinu a imazamoxu plně řeší většinu jednoletých jednoděložných (ježatka, oves hluchý, výdrol obilnin) i dvouděložných plevelů (svízel, heřmánek, řepka, violky atd.).

Je další přípravek ze skupiny BUTISANŮ, které jsou spojeny s BASF a s řešením plevelů v řepce ozimé. BUTISAN DUO kromě metazachloru obsahuje i dimethenamid-P, který je novou účinnou látkou v řepce. Tato účinná látka přináší několik výhod – rozšiřuje účinnost na některé plevele (kakosty, penízky atd.), potlačuje výdrol (z 80 % zejména výdrol pšenice), má lepší účinnost při sušším počasí (je pohyblivější v půdním horizontu) a jako nová účinná látka v řepce je součástí antirezistentní strategie.

ESCORT NOVÝ potvrdil pověst starého ESCORTU, z hlediska doporučení bych preferoval trochu dřívější aplikaci, než u původního přípravku, což znamená do výšky hrachu 3 cm. Na fotografii č. 3 vidíte účinnost Escortu Nový v Agrodružstvu Blížkovice.

AMIRAL + AZIMUT Pack Je kompletní herbicidní nabídkou společnosti BASF proti celému spektru jednoletých plevelů (metlice, svízel, řepka, heřmánky atd.) v ozimé pšenici, žitu a tritikale v jarním období. Zemědělci oceňovali velmi široké aplikační okno (až do 2. kolénka obilniny BBCH 32), širokou možnost partnerů do tank-mixů (kromě MODDUSU v dávce vyšší než 0,2 l/ha), nulové omezení z hlediska pěstování následujících plodin (možnost pěstovat řepku). Jediným omezujícím faktorem může být výskyt rezistentních populací chundelky metlice k sulfonylmočovinám, což je problém některých oblastí jihozápadních Čech. Poslední snímek č. 5 ukazuje účinnost v ZD „Vysočina“ Želiv na Pelhřimovsku.

Neošetřená kontrola - Ing. Petr Nouza

Pokus Amiral + Azimut, ZD Želiv - 26 dní po aplikaci

V letošním roce byl BUTISAN DUO prodáván v balíčku spolu s REACTOREM 360 SC, což je partner, který zvyšuje účinek na svízel, úhorník a některé další brukvovité plevele. V mém regionu jsem měl kladné ohlasy na působení přípravku BUTISANU DUO Pack, který prokázel dostatečný účinek na většinu plevelů včetně kakostů. Snad v ojedinělých případech, v nejsušších oblastech byl zaznamenán určitý výskyt merlíků, což je obecně problém všech preemergentních řešení. Bylo to v oblastech, kde se pravidelně aplikuje digestát z bioplynových stanic, výrazně zvyšuje zaplevelení pozemků těmito plevely. Snímky č. 4a a 4b ukazují účinnost na kakosty na farmě ing. Petra Nouzy, který hospodaří v Dolní Pěně u Jindřichova Hradce, kde je kakost dominantním plevelem ve všech plodinách.

Vzpomínky na rok 2012 v zemědělství budou velmi ovlivněny oblastí, odkud pocházíte. Zemědělci, kteří hospodaří v tzv. vlhkém pásu, který je ohraničen na jihu okresy Strakonice a Jindřichův Hradec a přes Českomoravskou vrchovinu pokračuje severně do východních Čech, budou tento rok chválit, na rozdíl od svých kolegů, kteří hospodaří zejména na Moravě a v severozápadních Čechách. Snad vyšší ceny rostlinných komodit částečně pomohou někde obtížnou situaci překonat. Letošní novinky ukázaly, že BASF není jenom firma, která nabízí kvalitní produkty pro humidnější vývoj počasí (fungicidy a morforegulátory), ale dává řešení i při sušším vývoji počasí, což bylo společným jmenovatelem pro většinu letošních novinek. Ing. Aleš Raus, Ph.D. Foto autor

Agrotip 11–12/2012

|7

| Novinky roku 2012 |

Prvé skúsenosti

Prvé skúsenosti s herbicídom STELLAR v kukurici v roku 2012 V sezóne 2012 sme po úspešnom zaregistrovaní ponúkli poľnohospodárskej prvovýrobe na Slovensku herbicíd STELLAR určený k likvidácii jednoročných tráv a dvojklíčnolistových burín v kukurici.

STELLAR je herbicíd obsahujúci novú účinná látku topramezone, ktorá je prijímaná primárne listami a čiastočne koreňmi. Je to systémová účinná látka veľmi dobre tolerovaná kukuricou, ktorá je rozvádzaná v rastlinách meristémom. Druhá účinná látka dicamba je veľmi razantný rastový herbicíd. Účinok po ošetrení topramezone je viditeľný po 5–7 dňoch vo forme vybielenia listov zasiahnutých burín, pričom dochádza k zastaveniu rastu. Počas 2 týždňov po ošetrení nastáva nekrotizácia citlivých pletív a rastlina odumiera. Topramezone, tak ako prakticky všetky herbicídy z tejto skupiny účinných látok, má minimálny pôdny účinok a neučinkuje na buriny vzídené po jeho aplikácii. Z uvedeného vyplýva, že STELLAR sa aplikuje postemergentne do štádia 6 listov kukurice. Buriny musia byť vzídené (optimum 2–4 pravé listy) a to v dávke 0,7–1,0 l/ha. Pre zvýšenie účinnosti za nepriaznivých podmienok (hlavne za sucha) doporučujeme pridať zmáčadlo Brejk Tru. Dávku 0,7 l/ ha s Brejkom Tru aplikujeme pri výskyte len dvojklíčnolistových burín. Dávka 1,0 l/ha +

8 | Agrotip 11–12/2012

Brejk Tru je určená k lividácii jednoročných tráv, hlavne ježatky kurej a dvojklíčnolistových burín včítane mrlíka, lobody, pichliača, podslnečníka či voškovníka. Pri hodnotení prvého roka používania pripravku STELLAR môžeme konštatovať, že prípravok splnil očakávania pestovateľov kukurice. A to napriek tomu, že podmienky pre kontrolu burín v porastoch kukurice boli mimoriadne komplikované suchým počasím počas celej jari. Pestovatelia, ktorí použili STELLAR v kukurici, boli mimoriadne spokojní s razanciou účinku na ježatku kuriu, ktorej likvidácia v mnohých prípadoch robila vrásky na čele agronómov. Problematickou je hlavne etapovitosť jej vzchádzania, resp. nová vlna po aplikácii postemergeného herbicídu. Po skúsenostiach z minulých rokov s viacerými vlnami vzchádzania ježatky a s tým spojenou nespokojnosťou pestovateľov kukurice s postemergentnými ošetreniami účinnými látkami bez reziduálneho účinku sme sa rozhodli ponúknuť pestovateľom balík STELLAR + SPECTRUM + Brejk Tru.

Spectrum 1,2 l/ha PRE + Stellar + Brejk Tru 1 l + 0,25 l/ha

Neošetrená kontrola

Zmyslom tohto balíka bolo ponúknuť pestovateľom kukurice za prijateľné náklady prakticky dve ošetrenia, ktoré by vyriešili „slabinu“ jedného postemergentného ošetrenia bez reziduálneho účinku. Chceme tiež udržať trend preemergentného ošetrenia kukurice, pretože kukurica je mimoriadne citlivá na zaburinenie v období vzchádzania. Doporučenie teda bolo jasné. SPECTRUM v dávke 1,2 l/ha preemergentne nám zabezpečí likvidáciu prvej vlny burín a následná postemergentná aplikácia STELLARU zničí všetky buriny, či už trávy, tak aj dvojklíčnolistové, ktoré vzídu do štádia 4–6 listov kukurice.

Keďže sme tomuto ošetreniu verili, zaradili sme ho aj do herbicídných pokusov v kukurici, ktoré každoročne zakladá na svojich pozemkoch ZAD Dvory nad Žitavou. To, že tlak burín v tomto roku na pokusnom pozemku bol mimoriadne silný, dokumentuje aj pohľad na neošetrenú kontrolu v júli, kde sa o poraste kukurice ani nedá hovoriť. Nakoniec pestovatelia si celý pokus mohli prezrieť aj v rámci celoslovenských dní poľa organizovaných spoločnosťou Profi Press, s.r.o. začiatkom júna, kedy sme ošetrený variant zdokumentovali prvýkrát. Ošetrenie SPECTRUM 1,2 l/ha preemergentne a následne STELLAR + Brejk Tru 1 + 0,25 l/ha postemergentne patrilo z pohľadu herbicídneho účinku medzi najlepšie a vysoký štandart si udržalo po celú sezónu.

Výsledky, ktoré pestovatelia s touto kombináciou dosiahli, boli mimoriadne priaznivé. Nezaznamenal som reklamáciu či sťažnosť na herbicídnu účinnosť takto zvoleného ošetrenia. Vlastne jednu „sťažnosť“ som dostal, ale tá bola od pestovateľa, ktorý sa pre tento balík nerozhodol a s herbicídnym ošetrením, ktoré zvolil, spokojný rozhodne nebol.

Ing. Róbert Jurových Foto M. Demo

Agrotip 11–12/2012

|9

| Jaký byl vegetační rok 2012 |

Choroby rostlin

Rostliny a jejich choroby v roce 2012 Jako každý rok měl i ten právě končící pro sebe jedinečný průběh počasí, které je dominantním prvkem při vzniku infekce a jejím dalším průběhu a šíření. Nejvýznamněji se na zdravotním stavu ozimů asi projevil nedostatek sněhu a současně silný mráz ve druhé polovině února, který přišel po nepříliš mrazivém předchozím období. Pak následovalo relativně dlouhé období nedostatku půdní vláhy, které vedlo v některých lokalitách (např. na Litoměřicku) k nevratnému poškození porostů. Řadu jařin a ovocných dřevin poškodil i mráz v polovině dubna.

Náročnost fungicidní ochrany se zvyšuje Únorový mráz nejvíce poškodil ozimou řepku, u které došlo k porušení pletiv krčků a vzrostných vrcholů rostlin. Ty byly následně hojně osídleny houbou Botryotinia fuckeliana, původcem šedé plísňovitosti (dříve známé jako plíseň šedá). Protože se jedná o patogena, který nemá vyhraněné nároky na teplotu a může napadnout rostliny v průběhu celé vegetace, stalo se předjarní napadení základem – zdrojem infekce pro další období. Proto také byly v letošním roce výskyty této choroby o něco vyšší, než v jiných letech. Ostatní běžně se vyskytující choroby řepky, tj. bílá sklerociová hniloba, fomové černání stonku řepky, alternariová skvrnitost brukvovitých, verticiliové vadnutí, se vyskytovaly lokálně různě silně, porosty se v tomto směru lišily a domnívám se, že v průměru byl stav obdobný jako v minulých letech. Ozimá řepka je ale učebnicovým příkladem toho, že čím

10 | Agrotip 11–12/2012

Obr. 1: Výtrusy Plasmodiophora brassicae uvnitř buněk napadeného kořene řepky

menší je plocha dané plodiny na vymezeném území, tím menší má zdravotní potíže a naopak (na tomto místě si dovoluji pamětníkům připomenout dobu před třiceti lety, kdy u řepky nebyla potřebná žádná fungicidní ochrana a provádělo se jen jedno ošetření proti blýskáčku, v některých letech ani to ne). Je to logický důsledek funkčnosti potravního řetězce, jehož přirozený průběh svými monokulturami (a dominantně používanou chemickou ochranou) na velkých plochách porušujeme. A v tomto smyslu řepka nezklamala a i v letošním roce se v některých porostech objevilo napadení plísní brukvovitých (Hyaloperonospora parasitica) i v době tvorby šešulí, které bylo „hitem“ roku 2011. Toto onemocnění podle mého názoru není jedinou příčinou zasychání a předčasného pukání šešulí, ale jako primární patogen otevírá cestu dalším, fakultativním patogenům, včetně zástupců rodů Alternaria, Botrytis a Fusarium, které jsme z napadených šešulí hojně izolovali. Plíseň brukvovitých lze aktuálně pozorovat na většině porostů, jen ojediněle je ale napadení na hranici významnosti. Teoreticky by silně napadené porosty bylo možno fungicidně ošetřit, aby se zmírnilo riziko vyzimování, ale do řepky není registrovaný žádný fungicid s do-

Obr. 3: Příznaky napadení prašnou snětivostí ječmene

Obr. 4: Příznaky napadení virózou

statečně silným účinkem na původce choroby. Vedlejší, částečný účinek bude mít i ošetření jiným přípravkem, včetně fungicidních přípravků s morforegulačním účinkem.

znají zelináři orientovaní na brukvovitou zeleninu a nutno říci, že ani oni dodnes nemají jinou dostatečně účinnou a ekonomicky i ekologicky přijatelnou ochranu než odolné odrůdy. Původce onemocnění (Plasmodiophora brassicae – obr. 1) přetrvává v klidovém stadiu, plně životaschopný, na pozemku po dobu minimálně pěti let. Protože se hodně změnila technologie pěstování řepky, došlo k razantní obměně

Novinkou letošního roku jsou na několika polích tak silné výskyty nádorovitosti brukvovitých, že vedly až k zaorání porostu. Tuto chorobu již dlouhá léta důvěrně

Obr. 2: Rozšíření T. caries a T. controversa v ČR, stav k roku 2011

odrůd, není podle mne nástup choroby, kterou jsme na ozimé řepce u nás dosud neznali - přesněji nečinila potíže a nebyla na dané plodině diagnostikována - příliš překvapivý a s nádorovitostí brukvovitých u řepky budeme muset do budoucna počítat.

Pozor na sněti V případě obilnin měl průběh zimy 2011/2012 přímo „léčivý“ vliv na výskyt napadení klasů ozimé pšenice snětivostí (Tilletia caries a T. controversa), výskyty byly letos slabé. To však neznamená, že je po problému. Patogeny jsou nejen přenosné osivem, ale přežívají i na pozemku a k napadení stačí zima s delší sněhovou pokrývkou. A z výsledků monitoringu prováděného v rámci řešení projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum (QC 1264, QH 71105) vyplývá, že jsou kontaminovány pozemky ve všech pěstebních oblastech (obr. 2). Mimo to v posledních třech letech vzrostly záchyty napadení hladkou snětí pšeničnou (Tilletia foetida), která vyvolává stejné příznaky jako dvě výše uvedené houby. Všechny tři druhy se mohou vyskytovat i ve směsných infekcích. Nedotované uznané, mořené osivo vedlo k výraznému poklesu obměny osiv. Důsledkem používání farmářských

Agrotip 11–12/2012

| 11

| Jaký byl vegetační rok 2012 |

Choroby rostlin

Obr. 5: Hálky sněti kukuřičné osídlené houbami rodu Fusarium

Obr. 6: Příznaky napadení fytoplasmou na Echinacea purpurea

a často nemořených osiv, je pozvolný nárůst chorob, jejichž původci jsou přenášeni osivem. Pokud bude tento trend pokračovat, hrozí opětovné rozšíření např. prašné sněti ječné (Ustilago nuda, obr. 3), s kterou jsme již problémy neměli. Kolegové z Kroměříže zachytili i prašnou sněť pšeničnou, (Ustilago tritici), která v našich podmínkách dosud problematická nebyla a objevovala se jen sporadicky.

i velmi silně postižena listovou skvrnitostí, kterou vyvolává komplex hub. U kukuřice především pro krmné účely je vysoce rizikové napadení houbami r. Fusarium, které produkují mykotoxiny a při zkrmování napadené kukuřice vznikají značné zdravotní potíže chovaných zvířat, samozřejmě s dopadem na užitkovost. Zde je na místě zdůraznit, že v tomto směru má vliv i silnější napadení porostu snětivostí (nad 20 % rostlin, pokud nedošlo k výskytu dalších chorob) – nikoli pro sněť samu, ta sama o sobě žádné toxiny neprodukuje, působí jen jako alergen u citlivějších jedinců, ale protože napadené rostliny i hálky sněti jsou silně kolonizovány právě houbami r. Fusarium (obr. 5) a tedy i významně více kontaminovány mykotoxiny.

Dále je potřeba opět připomenout stále rostoucí výskyty virových chorob (obr. 4) – virové zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus) a žluté virové zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus). Oba viry napadají všechny obilniny, kukuřici a plané trávy. Letošní poměrně časný nástup chladného počasí – za předpokladu, že se již výrazně neoteplí – by mohl omezit velikost populací přenašečů virů (křísek, mšice) a tím omezit rozšíření zmíněných viróz, zcela na to ale spoléhat nelze. Rizikem jsou rostoucí plochy kukuřice.

Kukuřice má také choroby Opět více důvodů, z nichž jedním je nárůst ploch, vedlo v letošním roce k nárůstu výskytu chorob kukuřice, a to nejen známé snětivosti kukuřice (původce je houba Ustilago maydis). Kukuřice může být

12 | Agrotip 11–12/2012

Fytoplasmy na vzestupu? Jsem přesvědčena, že je potřebné upozornit i na riziko fytoplasmových onemocnění. Tyto organismy jsou tzv. obligátní biotrofní patogeny, tzn., že nejsou schopné růst, vyvíjet se a množit se mimo hostitelskou rostlinu. Jedná se pouze o patogeny rostlin, z rostliny na rostlinu jsou přenášeny křísy. Projevy choroby jsou velmi výrazné, nápadné deformace. Na našem pracovišti konstatujeme stále rostoucí výskyty těchto onemocnění. Ohrožení znamenají zatím především pro pěstitele brambor, zelináře orientované na produkci rajčat a paprik, pěstitele okrasných rostlin (obr. 6, 7). Nicméně stále ještě zcela nevýznamné, ale nepatrně se zvyšující výskyty rostlin napadených fytoplasmou nacházíme např. i v porostech řepky (obr. 8).

Skvrnitost a strupovitost hrachu Zdá se, že opět nastala doba, kdy – především díky podstatné obměně odrůdové skladby – bude nezbytné věnovat více pozornosti ochraně porostů hrachu nejen proti virózám, ale i proti hnědé skvrnitosti (původce houba Ascochyta pisi) a hnědé strupovitosti hrachu (původce houba Mycosphaerella pinodes), jejichž výskyt byl letos (podle údajů monitorovacích zpráv Státní rostlinolékařské správy) opět nepatrně vyšší než v minulých letech.

Právě ten nepatrný nárůst je problém. Na tomto místě si dovolím připomenout slova kolegy Vackeho, který již před čtvrtstoletím varoval, že pokud podceníme prevenci, budeme mít problém s virózami obilnin. Tenkrát nepředstavovaly žádný problém – tak proč to řešit, že? Dnes už je přístup k problému mírně lepší – např. je to jeden z důvodů, proč pěstitelé budou mít v rámci uplatňovaného systému integrované ochrany rostlin (povinně od 1. 1. 2014) povinnost

Obr. 8: Příznaky napadení fytoplasmou na květenství řepky (na listu padlí)

sledovat na svých polích průběžně výskyt škodlivých organismů/chorob. Tento příspěvek vyznívá možná až příliš pesimisticky, ale věřím, že pokud budeme brát realitu jaká je a zapojíme stejnou měrou nové poznatky a zdravý rozum, tak společně dokážeme všechna úskalí zdravotního stavu našich (nejen kulturních) rostlin zvládnout. Měli bychom, važme si rostlin a chovejme se k nim podle toho – a) jsou živé, b) bez nich nejsou žádné jiné organismy včetně člověka schopny přežít. Na závěr přeji všem čtenářům časopisu krásný konec roku a všechno dobré včetně pěstitelských úspěchů a jejich adekvátního ohodnocení - v celém roce následujícím. Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze Foto autorka a J. Češpiva (obr. 6)

Obr. 7: Odumírání topolů po napadení fytoplasmou

Agrotip 11–12/2012

| 13

| Jaký byl vegetační rok 2012 |

Řepka ozimá

Zhodnocení výskytu škůdců v ozimé řepce v uplynulé sezóně

Obr. 1: Housenice pilatky řepkové

V minulém roce bylo zaseto v České republice 385 tisíc hektarů ozimé řepky. K této rekordní ploše přispěl nejen zájem zpracovatelů o řepkové semeno a předpoklad vysoké ceny, ale i dobré podmínky pro zasetí porostů. I v loňském roce pokračovala snaha o včasné výsevy někdy i v první polovině srpna. Zvýšil se podíl hybridů v sortimentu a dosáhl v některých regionech až 70 % osevní plochy. Vývoj řepkových porostů byl v loňském podzimním období v Čechách a na Českomoravské vysočině bezproblémový, zejména na východě a jihovýchodě Moravy se projevil nedostatek vláhy. Během celého podzimu se lokálně objevily škody způsobené slimáčky, housenkami osenic, hraboši nebo žírem housenic pilatky řepkové. Na některých pozemcích sice vznikly ohniskovitě velké škody, ale v celkové ploše řepky to nemělo prakticky žádný význam. Z méně častých škodlivých organizmů se vyskytly ve větší míře larvy dvoukřídlého hmyzu vrtalky zelné, které způsobují miny v listech. Výskyt byl poměrně častý, ale bez hospodářského dopadu.

Nádorovitost košťálovin na vzestupu Závažnější byl výskyt nádorovitostí košťálovin způsobených půdním patogenem Plasmodiophora brassicae. Byl zjištěn v různé míře ve 22 okresech převážně na severu Čech, Českomoravské vysočině a tradičně na severní Moravě. Na napadených pozemcích během zimy odumřelo ohniskovitě velké množství rostlin. Většina rostlin s napadenými kořeny však přežila zimu a během vegetace se svým vývojem a výnosem příliš nelišila od nepoškozených porostů. Výskyt patogena na podzim 2011 byl však největší v historii pěstování řepky v ČR a vzhledem k jeho perzistenci v půdě může být závažným nebezpečím v budoucnosti. Porosty řepky vstupovaly do přezimování většinou na první pohled ve výborném stavu, ale některé plochy byly již přerostlé, přestože se aplikovaly regulátory růstu. Hrozilo tedy poškození porostů během zimy.

14 | Agrotip 11–12/2012

Obavy se naplnily v první polovině února, kdy teploty klesly v přízemní vrstvě na většině území na -20 °C až -26 °C. Nízká sněhová pokrývka přitom ležela jen na Českomoravské vysočině, v severních a severovýchodních Čechách a na Šumavě. Důsledkem byly místy silně poškozené porosty – odlistěné se zahnívajícími srdéčky. Situaci ještě zhoršily ranní mrazy počátkem března, které poškodily pomalu regenerující rostliny. V ploše lokálně vypadlo 25–50 % rostlin, místy až 75 %. Ke špatné regeneraci přispělo i velké sucho, zejména na Moravě. Zaoralo se sice jen cca 15 000 ha, nejvíce na severní Moravě, v západních a severozápadních Čechách, ale vzhledem k vysoké výkupní ceně řepky byla ponechána řada slabších porostů. Na oslabených porostech se šířila phomová hniloba a plíseň šedá. Porosty se často opakovaně fungicidně ošetřovaly.

Obr. 2: Housenka osenice zelné

Obr. 3: Květilka zelná

Obr. 4: Nádorovitost košťálovin

Upřednostnit antirezistentní strategie

k přerušení opakovaného používání účinných látek s podobných mechanismem účinku. Tím se naplnily zásady antirezistentní strategie, která sice nejsou povinná, ale její plnění lze doporučit. Během květu se osvědčil neonikotinoid thiacloprid v olejové formulaci.

Účinnější byla ochrana samotnými neonikotinoidy nebo jejich kombinací neonikotionoid + pyretroid. Určitý vliv měla i aplikace nitrofenolátů, nejlépe v kombinaci s insekticidy.

Nálet krytonosců řepkových proběhl relativně brzy při oteplení po 16. 3. 2012. Nálet krytonosce čtyřzubého byl zhruba o 14 dní opožděn. Jeho výskyt byl zaznamenán především na severní Moravě a části Českomoravské vysočiny. Ošetřena byla většina porostů chlorpyrifosem v kombinaci s cypermethrinem, na některých místech kombinace neonikotinoidu thiacloprid s pyretroidem deltamethrinem. Obě kombinace přípravků byly výrazně účinnější než aplikace samotných pyretroidů. Dobrou účinnost v maloparcelkových pokusech však dosáhl pyretroid alpha-cypermerthrin v nové formulaci, která zaručuje pozvolné uvolňování účinné látky. Svým účinkem se přiblížil uvedeným kombinacím, ale v letošním roce nebyl zatím registrován. Poměrně velký význam v ochraně proti krytonoscům měl i druhý jarní postřik před květem, většinou určený proti nalétávajícímu blýskáčku. Na některých lokalitách, zvláště tam, kde se postřik neprovedl v optimálním termínu, byly zaznamenány škody způsobené larvami krytonosce řepkového. Nálet blýskáčků do porostů byl poměrně rozvleklý a dlouhý. Začal od druhé poloviny dubna a v různé intenzitě pokračoval až do konce května. Opět se projevila na západě a severu našeho území rezistence blýskáčka proti pyretroidům. Osvědčila se aplikace před květem nově registrovanou účinnou látkou pymetrozine s jiným mechanismem účinku než dosud registrované přípravky. Podobný účinek má i látka indoxakarb. Aplikací těchto přípravků došlo

Na začátku květu byly na velké ploše aplikovány nitrofenoláty pro zpevnění šešulí, rovněž aplikace fungicidů v období květu se stává pravidlem. V porostech řepky se šířily na stoncích zejména fomové černání stonků řepky a šedá plísňovitost brukvovitých. Na šešulích se nejčastěji vyskytovala alternariová skvrnitost brukvovitých. Houbové choroby však způsobily v celkovém zhodnocení obvyklé poškození, fungicidní aplikace měly však své opodstatnění. Bejlomorka kapustová se vyskytovala v několika vlnách v závislosti na průběhu počasí v jednotlivých regionech od května až do června. Načasovat správný termín ochrany bylo obtížné a optimální ošetření bylo spíše v pozdějším termínu.

Závěr V našich pokusech největší vliv na zvýšení výnosu z hlediska ochrany proti škůdcům měla úspěšná ochrana proti bejlomorce kapustové, na druhém místě proti krytonoscům a na třetím ochrana proti blýskáčkům. Současně je však nutné zdůraznit, že ochranu proti žádnému škůdci není možné podcenit, či dokonce vynechat.

Při celkovém a zjednodušeném vyhodnocení vlivu jarního insekticidního sledu na výnos je možno doporučit:  1. termín: chlorpyrifos + cypermethrin (především krytonosci)  2. termín: thiacloprid + deltamethrin (především krytonosci) pymetrozine, idoxakarb (především blýskáčci)  3. termín: neonikotinoid (např. acetamiprid) případně s pyretroidem (např. alpha-cypermethrin) (hlavně bejlomorka kapustová)

Celkově byl ročník 2011/2012 průměrným. Sklidilo se ze 401 319 ha ozimé i jarní řepky 1 119 127 tun semen. Průměrný výnos je tedy 2,8 t z hektaru, stejný jako v roce předcházejícím. Ing. Jan Kazda, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze Foto autor

Agrotip 11–12/2012

| 15

| Jaký byl vegetační rok 2012 |

Brambory

Ochrana brambor v roce 2012 Výskyt chorob a škůdců bramboru v roce 2012 je z velmi obecného pohledu možno považovat za průměrný. ittách Tak jako vždy se však často významně lišil v jednotlivých lokalitách ekkce, v závislosti na průběhu povětrnostních podmínek, zdrojích infekce, ch hrany. vlastností pěstované odrůdy, stavu porostu a úrovně péče a ochrany.

Výsadba v ranobramborářské oblasti měla mírné zpoždění, v bramborářské oblasti však byla většina porostů vysázena do konce dubna za velmi příznivých podmínek, stejně jako v předchozím roce. To usnadnilo vzejití i některých problematických partií. Přesto se některé problémy objevily a vyústily v mezerovitost porostů. Příčin bylo několik. Především se nepodařilo v některých případech udržet optimální teploty během zimy ve skladech, což vedlo k nachlazení sadby nebo dokonce k namrznutí hlíz. Časté bylo také šednutí dužniny jako důsledek manipulace s hlízami za nízkých teplot, případně po odklíčení. Snaha zabránit poklesu teplot při skladování v době silných mrazů se někdy při necitlivém ohřevu projevila poškozením hlíz. Zvláště při použití otevřených topidel došlo k jejich zadušení a poškození zplodinami hoření.

16 | Agrotip 11–12/2012

Po výsadbě rozklad hlíz v podobě měkké hniloby dokončovaly bakterie. Vysoké teplotní výkyvy vyvolaly také u některých odrůd abiotické hlízkování (obr. 1), kdy se po výsadbě tvoří kolem matečné hlízy drobné hlízky, ale rostliny nevzcházejí. Mezerovitost porostů způsobilo také nedodržení technologie při ošetření sadby proti vločkovitosti, kdy se fytotoxicky projevilo nanesení mořidla na čerstvě odklíčené sadbové hlízy. V květnu (18. 5.) došlo k poškození porostů mrazem. Velmi silně byly zasaženy porosty raných brambor především na jižní Moravě. V bramborářské oblasti nezpůsobily mrazy významné škody, protože většina porostů byla v té době ještě před vzejitím. Kontaminace sadby bakteriemi rodu Pectobacterium byla po loňském roce vysoká.

Obr. 1: Abioti Abiotické c hlízkování

To se za příznivých podmínek projevilo po vzejití porostu černáním stonku nebo později dokonce měkkou hnilobou dceřiných hlíz, které byly napadeny již v půdě prostřednictvím lenticel (obr. 2). Významný vliv na projev infekce kromě povětrnostních a půdních podmínek měla samozřejmě citlivost jednotlivých odrůd k původcům choroby. Zda budou problémy s měkkou hnilobou ve skladech, rozhodnou podmínky při sklizni, rozsah mechanického poškození hlíz a úroveň posklizňové úpravy. Největší pozornost musí být věnována partiím sklizeným za mokra a primárně infikovaných plísní. Obecně je nutné počítat s tím, že povrch hlíz bude i po letošní sezóně bakteriemi poměrně silně kontaminován. Aktinobakteriální obecná strupovitost bramboru vykazuje v letošním roce průměrný až slabší výskyt. To však nezname-

Obr. 2: Napadení lenticel pektinolytickými bakteriemi

Obr. 3: Sklerocia houby Rhizoctonia solani

ná, že se neobjevují partie silně napadené touto chorobou. Na napadení hlíz mají vždy zásadní vliv zdroje patogena v půdě, náchylnost odrůdy a podmínky v době nasazování hlíz, kdy dochází k infekci. Přísušek v této době znamená vyšší infekci, v bramborářské oblasti bylo však letos toto období převážně vlhké.

Graf 1: Nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse v lokalitě Havlíčkův Brod – Občiny v letech 2007–2012

Vločkovitost hlíz bramboru se stává stále vážnějším problémem vyžadujícím aktivní ochranu. Výskyt se zvyšuje vlivem nevhodných osevních sledů a hromaděním nerozložené organické hmoty v půdě, na které patogen hojně přežívá. Zároveň také vzrůstají nároky na kvalitu hlíz, na kterou má vločkovitost významný vliv. Nejde pouze o sklerocia (obr. 3) nebo napadení lenticel, ale také o tvarové deformace, nevyrovnanost hlíz a jejich zelenání. Problémy s vločkovitostí v letošním roce ve vegetaci nebyly závažné, neboť většinou rychlé

5000

8000

ks

7000 6000

4000 3000 2000 1000 0 31.5.

3.6. 2007

8.6.

10.6. 2008

14.6.

22.6.

2009

1.7. 2010

11.7.

18.7.

31.7.

2011

Agrotip 11–12/2012

31.8. 2012

| 17

| Jaký byl vegetační rok 2012 |

Brambory

Obr. 4: Stříbřitost slupky bramboru

Obr. 5: Plíseň bramboru

vzcházení porostů omezilo infekci klíčků. Další průběh vegetace však již původce choroby nijak neomezoval, a tam kde byly silné půdní zdroje a opozdila se sklizeň, může být napadení hlíz značné.

sklizně. Určitým příslibem do budoucna jsou přípravky pro moření sadby proti této chorobě, které jsou již v registračních pokusech a měly by postihnout současně původce stříbřitosti i vločkovitosti.

Stříbřitost slupky bramboru je rovněž chorobou negativně ovlivňující kvalitu (obr. 4). Přenos se děje výhradně sadbou a při dodržení odstupu brambor v osevním sledu 3–4 roky není půda zdrojem infekce. V letech bez výrazného nedostatku půdní vláhy je výskyt velmi hojný, napadení se zvyšuje i ve skladu, pokud nejsou hlízy po sklizni rychle osušeny. Stejně jako v případě vločkovitosti napadení vzrůstá přímo úměrně délce doby od konce vegetace do sklizně, tedy době, kdy jsou hlízy v půdě. Po loňském roce s vysokým výskytem této choroby lze rovněž očekávat časté problémy se stříbřitostí, zvláště u pozdě sklizených partií nebo při “mokré“ variantě

Plíseň bramboru (obr. 5) měla v jednotlivých lokalitách velmi rozdílný vývoj v závislosti na průběhu počasí, resp. úhrnech srážek, ale obecně lze výskyt choroby považovat za průměrný. První výskyty se objevily již v druhé dekádě června, byly však pouze lokálního charakteru a plíseň se šířila jen v okolí primárních zdrojů. Přívalové deště s následným slunečním svitem a rychlým oschnutím porostů nestačily pro intenzivní rozvoj choroby a vysoké teploty na konci června další vývoj zastavily. Teprve červencové srážky, zvláště v druhé polovině měsíce, vedly k plošnému šíření plísně a k nástupu epidemie, která pokračovala i v srpnu, v jeho druhé dekádě však

18 | Agrotip 11–12/2012

byla přerušena a k obnovení dalšího šíření choroby přispěly až srážky a snížení teplot koncem tohoto měsíce a v září. K infekci hlíz sice docházelo, ale většinou lokálně a v menším rozsahu. Sadbové porosty, vzhledem k časnému ukončení vegetace, plíseň výrazně nezasáhla a hlízy nebyly napadeny vůbec, pokud nedošlo k jejich infekci prostřednictvím obrostů. U konzumních brambor lze očekávat problémy tam, kde byla zanedbána poslední ošetření, nebyla včas ukončena vegetace nebo došlo ke styku natě s aktivní plísní při sklizni. Obecně ale byla tato choroba zvládnuta v praxi poměrně dobře. Nejlépe uspěli Ti pěstitelé, kteří obnovili fungicidní clonu po přívalových deštích a vhodně volili přípravky v postřikovém sledu. Suché hniloby (fusariová obr. 6 a fomová hniloba obr. 7) a jejich výskyt je obtížné zatím předpovídat. Jsou pro ně určující

Obr. 6: Fusariová hniloba

především konkrétní podmínky u každého pěstitele v období sklizně a posklizňové úpravy, zvláště zvládnutí všech technologických úkonů s minimálním mechanickým poškozením. Na rozkladu hlíz se samozřejmě budou významně podílet i bakterie v podobě smíšené nebo měkké hniloby. Choroby způsobené abiotickými vlivy (abiotikózy) se letos vyskytly v menším měřítku, přesto některé z nich lokálně velmi výrazně ovlivní kvalitu hlíz. Kromě již zmíněných požkození nízkými teplotami, šednutí dužniny a hlízkování a se u některých odrůd objevilo zmlazování a s ním spojené tvarové deformace a sklovitost hlíz. Projevil se tak důsledek zastavení růstu s jeho následným obnovením, k čemuž došlo v souvislosti s vysokými teplotami a přísuškem ve dvou obdobích, a to již koncem června a potom v druhé srpnové dekádě, které bylo výraznější.

Obr. 7: Fomová hniloba

Nálet přenašečů virových chorob sledovaný v porostech brambor v porovnání s předchozími lety zpočátku průměrných hodnot, od druhé poloviny června se však začal přibližovat letům s vyšším náletem (graf 1). Tyto údaje obvykle výrazně korespondují s procentem neuznaných sadbových porostů. Lze proto odhadovat, že podíl zamítnutých a sestupněných porostů sadby bude průměrný až vyšší.

Výskyt napadených hlíz je častější u později sklizených porostů na menších pozemcích a na jejich okrajích. Poškození hlíz osenicemi se objevilo jen ojediněle. Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Foto autor

Mandelinka bramborová měla vysoký výskyt v ranobramborářské oblasti (především na jižní Moravě a průměrný v oblasti bramborářské. Její vývoj však zpomalily květnové mrazíky, kolísání teplot v dalším období a v některých lokalitách také přívalové srážky. V bramborářské oblasti přesto došlo k neúplnému vývoji i druhé generace. Z dalších škůdců, stejně jako v předchozích letech, byly lokálním problémem drátovci.

Agrotip 11–12/2012

| 19

| Jaký byl vegetační rok 2012 |

Luskoviny

Stav pěstování luskovin v roce 2012 Pěstování luskovin má v ČR dlouholetou tradici. Plochy luskovin byly v dávné minulosti několikanásobně vyšší, než jsou nyní. Především nízké odbytové ceny, nedostatečná úroveň dosahovaných výnosů a nezájem krmivářského průmyslu jsou hlavními faktory, od kterých se odvíjí nízké a bohužel stále se snižující zastoupení luskovin v osevních postupech na orné půdě. Pro klimatické a půdní podmínky ČR bude i v nejbližší budoucnosti hlavní luskovinou hrách, avšak velké rezervy pro tyto podmínky jsou i u bobu koňského a v neposlední řadě dle dosahovaných výnosů také u sóji luštinaté. Osevní plochy hrachu, které se v ČR snížily již pod 20 tisíc ha, tak v současnosti nedosahují ani 1 % orné půdy. Prakticky již končící rok 2012 byl nejen pro pěstitele luskovin, ale obecně pro zemědělství ročníkem teplotních i srážkových extrémů. V prvních měsících po zasetí luskovin, tj. měsíce březen až červen, se vyznačoval sušším průběhem, kdy poměr mezi srážkovým normálem a skutečným úhrnem srážek byl v jednotlivých měsících cca 1/3– /2 dlouhodobého normálu. Měsíc červenec 2012 byl naopak na srážky poměrně bohatý a v období dozrávání nejen luskovin, spadl např. na lokalitě Šumperk téměř dvojnásobek srážek ve srovnání s normálem. Taktéž průběh teplot nebyl pro správný růst a vývoj porostů luskovin ideální, a je nutno z teplotních podmínek vyzdvihnout především extrémní mrazík ve druhé dekádě května, který opět na lokalitě Šumperk dosahoval téměř -5 °C a zároveň byl prakticky celonoční. Ačkoli po tomto mrazu především ovocnáři počítali škody na úrodě v desítkách procent a nebylo výjimkou, že škody na budoucí úrodě dosahovaly i 50 a více procent, co se týče porostů luskovin (hrachu, hrachu zahradního, bobu i lupiny) škody mrazem byly poměrně malé a nedošlo k žádnému významnějšímu úhynu rostlin či jiným znatelnějším poškozením mladých rostlin luskovin. Vlivem vydatnějších srážek v období

20 | Agrotip 11–12/2012

dozrávání lusků hrachu naopak docházelo v poléhání porostů a pukání lusků.

Na plevele spíše preemergentně Průběh počasí také do jisté míry ovlivnil možnosti a způsoby herbicidní ochrany a intenzitu výskytu škůdců a jejich škodlivost. Porosty luskovin jsou obecně zaplevelovány velkým počtem nežádoucích rostlin plevelných druhů, ale i kulturních rostlin. Druhové zastoupení plevelů je relativně široké a jen namátkou lze jmenovat některé z jednoletých plevelů: merlíky, lebedy, laskavce, penízek rolní, ježatku kuří nohu, oves hluchý, aj. Z vytrvalých plevelů to jsou především pýr plazivý a pcháč oset. Se zvyšujícím se zastoupením řepky v osevních postupech, stoupá také závažnost výskytu těchto rostlin jako silného a konkurenceschopného plevele. Pro herbicidní ochranu proti dvouděložným plevelům v hrachu setém se nabízí možnost použití herbicidů především pro preemergentní, ale i pro časně postemergentní ošetření. Preemergentní ošetření by mělo být aplikováno hlavně tam, kde očekáváme intenzivnější zaplevelení. Jak bylo uvedeno výše, období setí a po zasetí luskovin se vyznačovalo spíše jako období s menším množstvím srážek, což je v případě preemergentních aplikacích pro dosažení kýžené herbicidní účinnosti komplikované. V případě vynechání předchozího zásahu, popř. jako opravu, lze využít časně postemergentní ošetření, tj. v době kdy většina plevelů je již vzešlá nebo vzchází a hrách je vysoký 3–5 cm. Při této aplikaci jsou zaznamenávány velmi dobré herbicidní

účinky na plevele, při vysoké toleranci použitých herbicidů vůči rostlinám hrachu. Pro tento termín byl do roku 2010 s úspěchem používán herbicid Escort. V roce 2012 bylo možno prakticky s obdobnými podmínkami použití jako dřívější Escort, použít přípravek Escort Nový. Herbicid Escort Nový plně vychází z původního Escortu, co se týče účinných látek, dávkování, termínů aplikace, tak i výborné účinnosti na široké spektrum plevelů, se kterými se v porostech hrachu pěstitelé běžně setkávají. Pozdější herbicidní zásahy v době, kdy rostliny hrachu dosahují 10 a vice cm výšky a zároveň se jedná o první herbicidní zásah vůči dvouděložným plevelům, lze již označit jako problematické, především proto, že plevele již jsou odrostlejší a herbicidní účinek je tedy slabší a zároveň se mohou objevit fytotoxické projevy použitých herbicidů na rostlinách hrachu. V tomto termínu se uplatňují především herbicidy jako např. Basagran Super aj. Samostatnou kapitolou v závěru vegetace hrachu, ale i ostatních luskovin, je použití neselektivních herbicidů. Tyto aplikace se využívají především v případě zaplevelených porostů (likvidace plevelné složky a snížení celkové vlhkosti) nebo i v případě porostů „relativně čistých a bezplevelných“, pro jejich sjednocení co se týče plochy, tak také z hlediska jednotlivých pater a lusků na rostlinách. Poněkud příznivější a celkově jednodušší situace panuje v případě herbicidní ochrany luskovin vůči jednoděložným plevelům. Pro účinnou regulaci jednoděložných plevelů je možno použít relativně širokou paletu gr-

aminicidních přípravků. Vzhledem k dobré selektivitě graminicidů v porostech luskovin obecně není zásadní problém regulace jednoletých i vytrvalých jednoděložných plevelů. Je však nutno proti těmto plevelům zasáhnout včas, aby nedocházelo k omezování růstu a vývoje luskovin. Rostliny hrachu, popř. luskovin obecně, by neměly být při aplikaci vyšší než 15 cm a zároveň by termín aplikace měl být uskutečněn před fází tvorby poupat. Paleta registrovaných přípravků je poměrně široká, a to jak v dávkách proti jednoletým plevelům (především ježatka kuří noha a oves hluchý), tak také proti vytrvalým plevelům (především pýr plazivý). Tato tvrzení jsou platná při plném respektování platného Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin.

Listopasi a mšice Výskyt škůdců a jejich škodlivost v roce 2012 na porostech luskovin, byl ovlivněn průběhem počasí, tj. množstvím srážek a průběhem teplot. V průběhu vzcházení

a krátce po vzejití byly rostliny hrachu poškozovány žírem brouků listopasa čárkovaného. Ačkoliv výskyt tohoto brouka nebyl výrazně vyšší než v letech minulých, tak jeho škodlivost, tj. redukce listové plochy vzcházejících rostlin byla výrazně vyšší, a to především v důsledku suchého a spíše chladnějšího počasí v průběhu vzcházení a v období krátce po něm. Uplynulý vegetační rok byl obecně bohatý na výskyt mšic obecně a v případě hrachu především na výskyty kyjatky hrachové. Ačkoli jsou tyto mšice mimo přímých škod sáním rostlin také přenašeči viróz, nebylo zaznamenáno výrazné zvýšení počtu rostlin a celých ploch napadených virózami v porovnání s lety minulými. V případě dalších dvou závažných škůdců obaleče hrachového a zrnokaza hrachového nebyl zaznamenán významně vyšší výskyt či zvýšená škodlivost v porovnání s předchozími pěstitelskými ročníky. V případě insekticidní ochrany hrachu setého a luskovin obecně

Výnos luskovin a hrachu v ČR

je možno volit mezi několika registrovanými insekticidními přípravky a zároveň vhodně načasovat termín aplikace tak, aby bylo dosaženo očekávané účinnosti bez nutnosti opakovaných a opravných zásahů. Z pohledu množství registrovaných herbicidů, ale také insekticidů a fungicidů a jejich účinných látek je ošetření dalších luskovin (bob, lupina, sója, aj.) nepoměrně složitější a paleta vhodných přípravků výrazně skromnější, než je tomu v případě hrachu setého. Jednou z cest rozšíření použití registrovaných přípravků do luskovin je minoritní registrace. Po dvou letech zkoušení se např. na sklonku roku 2009 naší společnosti AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. podařilo zaregistrovat v rámci tzv. minoritního použití, mimo jiné, herbicid Outlook do porostů sóji luštinaté. Ačkoli i když z uvedených grafů je zřejmé dlouhodobě klesající pěstitelské plochy luskovin, do jisté míry nestabilní výnosy Plocha luskovin 2012

3,5

Luskoviny

20 177 ha - 0,8 % orné půdy

Hrách

Sója 19 %

3

Hrách 71 %

Ostatní 2 %

2,5 2 1,5 1

Lupina 5 %

0,5

Bob 3 %

Hrách setý 15 068 ha (‡ výnos 2,3 t/ha), hrách zahradní 1 034 ha, lupina 1 408 ha, sója 5 472 ha, ostatní 3580 ha.

0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Pokles ploch luskovin a hrachu v ČR (1991–2012)

100 000 90 000

94 155

Luskoviny

(závislost na ročníku) a také nízké ceny v kontextu s průměrnými výnosy, zůstává luskovinám jedna z nejvýznamnějších předností, a tou je jejich meliorační a zúrodňující dopad na půdu, kdy dochází k poutání vzdušného dusíku kořenovou soustavou a spolu s příznivým účinkem na půdní strukturu k výrazně obohacujícímu efektu v rotaci kulturních plodin na orné půdě.

Hrách

80 000 70 000 50 000 40 000 30 000 20 177

20 000 10 000

Ing. Antonín Vaculík, Ph.D., AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s.r.o., Šumperk

0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

ha

60 000

Agrotip 11–12/2012

| 21

| Ozimé plodiny |

Zásady správné regulace plevelů

Věnujme čas přípravě půdy před setím ozimých plodin Plevelná společenstva se neustále vyvíjejí a mění. Jednotlivé plevelné druhy se postupně přizpůsobovaly měnícím se přírodním podmínkám, později technologiím pěstování. Některé plevelné rostliny se v průběhu doby nemohly přizpůsobovat obdělávání půdy a z polí již dávno vymizely. Některé zase byly tak svázané se způsoby pěstování, že po změně technologie nebyly schopné se v nových podmínkách reprodukovat (koukol polní).

století a pokračoval v minulém století, bylo v zemědělství aplikováno mnoho nových poznatků. Nejvíce ovšem byla plevelná společenstva ovlivněna zavedením osevních sledů, rozvojem mechanizace, která ovlivnila kvalitu agrotechniky, rostoucí intenzitou využívání statkových a průmyslových hnojiv a nejvíce používáním herbicidů v posledních padesáti letech.

Obr. 1: Hluchavky nachové jsou schopny po podmítce dokončit vývoj a vytvořit mnoho semen

Pěstování kulturních rostlin je z pohledu ekologické rovnováhy nepřirozeným jevem. Snahou vytvořit optimální podmínky pro kulturní rostliny jsou ovlivňována původní rostlinná společenstva. V minulosti byla plevelná společenstva co do druhového spektra velmi bohatá. Na polích v jednotlivých kulturních rostlinách bylo zastoupeno mnoho desítek plevelných druhů, které konkurovaly kulturním rostlinám i samy sobě navzájem.

22 | Agrotip 11–12/2012

Hubení bylo vždy obtížné, dříve převládal mechanický způsob hubení (ruční práce). Druhová rozmanitost a poměrná stabilita plevelných společenstev znamenala, že se v dlouhých časových obdobích druhové spektrum plevelů a jejich poměr výrazně neměnil. Vývoj druhového spektra plevelných společenstev byl a stále bude ovlivňován celou řadou faktorů. S rozvojem intenzivního zemědělství, který počal v předminulém

Mezi nejčastěji se vyskytující plevele v ozimých plodinách patří především chundelka metlice, sveřep jalový, sveřep měkký, svízel přítula, heřmánkovec přímořský nevonný, heřmánek vonný, hluchavka nachová, hluchavka objímavá, chrpa polní, mák vlčí, mák pochybný, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, rmen rolní, rozrazil perský, úhorník mnohodílný, violka rolní a další plevelné druhy. Jsou to plevelné druhy, které se na polích vyskytovaly poměrně hojně i v minulosti, ale vlivem systematického používání herbicidů v minulých letech se jejich výskyt podstatně snížil. V současnosti jsou však zaznamenány vzestupné trendy v jejich výskytu. Některé jako chrpa polní, máky, kokoška pastuší tobolka a penízek rolní, ostrožka stračka, se vyskytovaly v podprahových množstvích na polích

Obr. 2: Ke snížení zaplevelení významně přispívá zelené hnojení Obr. 3: Kvalitně provedená orba Obr. 4: Dobře připravený pozemek k setí Obr. 5: Na pečlivě připraveném pozemku vzchází plodiny rovnoměrně

a v některých oblastech téměř z polí zmizely. Současně lze na polích pozorovat silné výskyty plevelů, které byly v minulosti téměř neznámé. V posledních letech se šíří i ostrožka východní. Silně se rozšířila locika kompasová, bolehlav plamatý, úhorník mnohodílný, violka rolní a zemědým lékařský. Tyto plevelné druhy se na polích rozšířily především vlivem dlouhodobého používání herbicidů, vůči nimž jsou odolné. Smyslem regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost a co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči pěstovaným plodinám při zachování diversity plevelných druhů v agroekosystému. Aby regulace plevelů splnila svůj význam, musí jednotlivá opatření na sebe navazovat, být promyšlená. Cílem je postupné snižování zásoby generativních a vegetativních diaspor v půdě. Smyslem fungujícího systému regulace na jednotlivých pozemcích a celých farmách je harmonické spojení zpracování půdy, agrotechniky, využití herbicidů i celé řady dalších faktorů. Nejrozšířenějšími ozimými plodinami jsou ozimá pšenice, ozimý ječmen a ozimá řepka.

Agrotip 11–12/2012

| 23

| Ozimé plodiny |

Pravidla správné regulace plevelů Hlavní podstatou regulace je spolehlivě eliminovat plevelné rostliny, které silně konkurují plodinám již krátce po vzejití na podzim. Při zanedbání pravidel regulace plevelů dochází k nevratnému poškození porostu, kterému nezabráníme ani jarními aplikacemi účinných herbicidů. Při cílených aplikacích je důležité respektovat celou řadu zásad.

 Správná determinace plevelů včetně znalostí jejich biologie.  Aplikace herbicidů nebo jejich kombinací se spolehlivým účinkem na vyskytující se plevele.  Vyloučení opakovaných aplikací herbicidů se stejnými účinnými látkami po sobě. Hrozí nebezpečí selekce tolerantních plevelů, případně vzniku rezistence u plevelů a jejímu rychlému rozšíření po okolí.  Při vyšším zaplevelení použít vždy horní hranici povolené dávky herbicidů.  Používání přesně seřízených a otestovaných postřikovačů s vyškolenou obsluhou.  Dodržování doporučené dávky vody. Snižování dávky vede zpravidla k vyššímu riziku selhání aplikace.  Volba optimálního termínu aplikace herbicidů ve vztahu k citlivým fázím plevelů. Aplikace v období velkého sucha jsou rizikové.

Co v současné době ovlivňuje výskyt ozimých plevelů? Střídání plodin: Střídání ozimů a jařin, obilnin, luskovin a okopanin má kromě celé řady pozitivních vlivů i významné regulační působení na reprodukci plevelů. Opakovaným setím ozimých plodin po sobě se

24 | Agrotip 11–12/2012

Zásady správné regulace plevelů

vytvoří optimální podmínky pro rozšíření ozimých plevelů. Reprodukční schopnost těchto plevelů je vysoká. Skladba pěstovaných plodin: Většina pěstovaných plodin je ozimého charakteru. Mezi nejpěstovanější plodiny patří především ozimá pšenice, ozimý ječmen, žito, triticale a ozimá řepka. Většina uvedených ozimých plevelů dozrává před sklizní plodiny (chundelka metlice, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, rozrazil perský, hluchavka nachová, hluchavka objímavá) nebo v době sklizně (svízel přítula, heřmánkovec přímořský nevonný, heřmánek vonný, chrpa polní, mák vlčí, mák pochybný, rmen rolní, bolehlav plamatý, úhorník mnohodílný, violka rolní, locika kompasová). To má za následek buď vysemenění plevelů přímo na pole nebo rozptýlení semen při sklizni po poli. Značná část semen plevelů však zůstává ve sklizené produkci, zvyšuje náklady na čištění a hrozí nebezpečí dalšího šíření nedostatečně vyčištěným osivem. Sklizeň plodin: Při sklizni obilnin a řepky se většina semen plevelů dostává zpět na povrch půdy. Semena plevelů jsou sklízecími mlátičkami rovnoměrně rozšiřována a tím se významně technologie sklizně podílejí na šíření plevelů. Tomuto riziku je možné předejít předsklizňovými aplikacemi herbicidy typu glyphosate. Zpracování půdy: Zpracování půdy stále patří mezi základní a nejvýraznější opatření v systému regulace plevelů na orné půdě. V minulosti bylo v podstatě jediným účinným opatřením. Z hlediska regulace plevelů je velmi významná podmítka, která umožňuje zaklopení vypadlých semen a poškození vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní). Současně zabraňuje ztrátám na vlhkosti a umožní klíčení plevelů z povrchových vrstev.

Hluboká orba dokonale zaklopí posklizňové zbytky rostlin, kořeny či kořenové výběžky vytrvalých plevelů, které v těchto podmínkách nejsou schopny reprodukce. Snahy o minimalizaci zpracování půdy vedly k podstatnému snížení nákladů, ale po zavedení minimalizace dochází zpravidla již v druhém roce a dalších letech k velkému nárůstu zaplevelení. Plevelová společenstva v těchto systémech jsou sice v řadě případů druhově chudší, ale nárůst počtu plevelů na polích má stoupající tendenci. Rychle se šíří například vytrvalé plevelné druhy (pcháč rolní, pýr plazivý, pelyněk černobýl, mléč rolní, rukev lužní, čistec bahenní, kamyšník polní a kamyšník širokoplodý), ale na ornou půdu se šíří i takové plevele, které se za normálních podmínek na ní nevyskytují (pampeliška lékařská, šťovík kadeřavý, šťovík tupolistý aj.). Z jednoletých plevelů převládají tyto druhy: chundelka metlice, heřmánkovec nevonný, svízel přítula, truskavec ptačí, ptačinec prostřední, bolehlav plamatý, hluchavka objímavá a nachová. Při sklizni sklízecími mlátičkami, zvláště obilnin a řepky, se většina semen plevelů dostane na povrch půdy a stává se zdrojem dalšího zaplevelení. Nebezpečný je také výdrol obilí a řepky, které se v posledních letech stávají nepříjemnými plevely. V některých oblastech se stává problematickým i výdrol slunečnice, řepky ozimé, ostropeřce mariánského a dalších plodin. Tyto plodiny jsou následně velmi obtížně hubitelné v jiných plodinách. Proto je třeba věnovat pozornost seřízení sklízecí techniky a volit optimální dobu sklizně. Velkým rizikem z pohledu výskytu půd je utužení podorničí. V takovýchto místech dochází k lokálnímu podmáčení a hrozí expanze vlhkomilných plevelů (kamyšníky, rdesno obojživelné, přeslička aj.).

Neprovedeme-li včas podmítku po sklizni předplodin, vytvoříme optimální podmínky pro růst plevelů. Plevele jsou schopné ve velice krátkém čase vykvést a vytvořit obrovské množství semen.

Hlavní součástí systému regulace plevelů je v současné době používání herbicidů. Používání herbicidů je nutné posuzovat především z pohledu racionálních aplikací účinných herbicidů v optimálním termínu v době nejvyššího účinku na plevele, ale respektovat i širší pohled agroekologický a ekotoxikologický z pohledu ochrany životního prostředí a zdraví člověka i zvířat. Vzhledem k rostoucím požadavkům na nově povolované herbicidní přípravky se musí klást stále větší důraz na komplex všech dostupných regulačních opatření. Tato opatření jsou obsažena v NAP (Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v ČR), který byl schválen vládou ČR. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Foto: autor

Obr. 6: Nekvalitní orba pomáhá šíření zejména vytrvalých plevelů Obr. 7: Podmáčená místa umožňují expanzi vlhkomilných plevelů Obr. 8: Po podmítce vzcházejí plevele náletové – pcháč obecný

Agrotip 11–12/2012

| 25

| Biodiverzita krajiny |

Nektarodárné porosty

Praktické zkušenosti z první sezony

Podpora výskytu opylovačů a užitečných organismů v zemědělské krajině Současná zemědělská krajina prošla v posledních letech významnými změnami. V důsledku soustavného snižování počtu chovaných hospodářských zvířat dochází k omezování ploch pícnin a dalších speciálních krmných plodin. Ukončení činnosti části cukrovarů a další negativní ekonomické tlaky nutí zemědělce pěstovat omezený počet ekonomicky zajímavých plodin. Zvyšující se podíl jednotlivých plodin podporuje výskyt chorob, škůdců a plevelů, negativně působí na populace užitečných organismů, opylovačů a snižuje druhové bohatství planých rostlin a živočichů (biodiverzitu).

Dospělci většiny užitečných organismů potřebují ke svému životu nektar a/nebo pyl rostlin. Při nízké nabídce této potravy opouštějí danou lokalitu (pole), nebo vykazují sníženou plodnost a nestačí regulovat vzrůstající populaci škůdce. Jednou z možností podpory užitečných organismů je výsev vhodných druhů kvetoucích rostlin na části výměry. V současné době je možné využít dotační program na stávající biopásy a přidávat osivo kvetoucích rostlin přímo do vysévané směsi. Jak mohou vypadat různé nektarodárné porosty, mohli vidět i návštěvníci letošních polních dnů BASF.

ního jara (2012) způsobilo špatnou vzcházivost porostů, což do určité míry negativně ovlivnilo druhové složení: v jednoleté směsi dominoval měsíček s příměsí slunečnice, ve víceleté směsi se nejčastěji vyskytovala svazenka, hořčice, měsíček a komonice bílá. Z kvetoucích plevelů se ve víceleté směsi prosadil heřmánkovec a pcháč. Víceletá směs byla rozdělena na 2 varianty: nesekaná a sekaná (20. června proveden udržovací mulč). Výskyt hmyzu na kvetoucích pásech byl průběžně porovnáván s porostem ozimé pšenice a na podzim s porostem ozimé řepky.

Kvetoucí pásy

Sledované skupiny hmyzu

V rámci projektu na podporu biodiverzity bylo letos prvním rokem prováděno sledování opylovačů a užitečných organismů na kvetoucích pásech v Kněževsi u Prahy. Sledování probíhalo od června do září letošního roku v porostu jednoleté a víceleté směsi kvetoucích rostlin. Počet hmyzu byl zjišťován metodou transektového sčítání. Porosty bylin byly založeny do připravené půdy 19. dubna. Mimořádné sucho letoš-

Na kvetoucích pásech jsme sledovali především výskyt blanokřídlých opylovačů, dalších užitečných organismů a škůdců.

26 | Agrotip 11–12/2012

Opylovači patří mezi nenahraditelné pomocníky v opylování zemědělských entomofilních rostlin. Např. u řepky v závislosti na odrůdě nebo hybridu může za nízkého stavu opylovačů (především včely medonosné) nebo nepříznivého počasí klesnout

výnos o 5–30 %, u ovocných stromů to může být až 90 %. V současné zemědělské krajině jsou zdroje snůšky nárazové a po odkvětu řepky, při nedostatku jiných kvetoucích druhů rostlin nebo producentů medovice může nastat bezsnůškové období s negativním dopadem na opylovače. Užitečné organismy se dělí na predátory a parazitoidy. Jeden predátor zahubí během života více jedinců kořisti, kdežto jeden hostitel slouží k vývoji jednoho nebo více parazitoidů. Predátoři mají okamžitý vliv na populaci škůdce (např. slunéčka na mšice), kdežto parazitoidé většinou snižují populační hustotu škůdce až v následující generaci. Z predátorů se ve větším počtu vyskytovala pouze čeleď pestřenkovití, slunéčkovití a zlatoočkovití. Z parazitoidů byla zjištěna pouze čeleď lumkovití a kuklicovití. Denní motýli - většina druhů nemá z pohledu ochrany rostlin velký význam, ale v ekologických studiích se používají k hodnocení

Výskyt dospělců pestřenek na jednotlivých variantách, 2012 300

jednoletá směs víceletá směs - nesekaná víceletá směs - sekaná pšenice

Počet

200

Výskyt samotářských včel na jednotlivých variantách, 2012 30

jednoletá směs víceletá směs - nesekaná víceletá směs - sekaná pšenice

Počet 25 20 15

100

10 5

0

Výskyt čmeláků na jednotlivých variantách, 2012

200 jednoletá směs víceletá směs - nesekaná víceletá směs - sekaná pšenice

100

20.9

13.9

6.9

30.8

23.8

Výskyt včely medonosné na jednotlivých variantách, 2012

120 Počet

16.8

9.8

2.8

26.7

19.7

12.7

5.7

28.6

21.6

14.6

7.6

20.9

6.9

13.9

30.8

23.8

9.8

16.8

2.8

26.7

19.7

5.7

12.7

28.6

21.6

14.6

7.6

0

jednoletá směs víceletá směs - nesekaná víceletá směs - sekaná pšenice

Počet

150

80

100

60 40

50 20

važovat spíše za zdroj potravy než jako možného škůdce. Květy rostlin navštěvovali bělásci, bodruška obilná, pilatka řepková a kovolesklec gama.

Škůdci

Závěr

Škůdci polních plodin se na sledovaných plochách vyskytovali v malém množství. Na ozimé pšenici byl zaznamenán v průběhu června pouze nízký výskyt obilních mšic, které byly regulovány dospělci a larvami slunéčka sedmitečného a nebylo třeba provést cílenou insekticidní aplikaci. Na nově vyseté ozimé řepce (srpen 2012) nebylo v průběhu vzcházení zjištěno žádné poškození škůdci, zčásti rovněž v důsledku provedeného insekticidního ošetření proti dřepčíkům.

 letošní jaro bylo mimořádně suché a teplé, typické hromadnou a velmi rychlou periodou kvetení polních plodin, včely nestihly porosty opylit, což později zapříčinilo bezsnůškové období  víceletá i jednoletá směs kvetoucích rostlin měla pozitivní vliv na zvýšení výskytu opylovačů (čmeláků, samotářských včel a včely medonosné), pestřenek, slunéček a denních motýlů  pro včelu medonosnou byl nejvýznamnější výskyt zdrojů potravy v pozdním létě, což je období s přirozeně nízkým výskytem kvetoucích rostlin a zároveň období, ve kterém včely potřebují nanosit dostatečné zásoby pylu a nektaru na dlouhé zimní období  nízký výskyt parazitoidů byl způsoben absencí vzešlých okoličnatých rostlin, kterým dávají parazitoidé přednost

Na kvetoucích pásech byl ve víceleté variantě zjištěn výskyt dřepčíků na hořčici (7. 6.–9. 7.) s mírným poškozením listů dírkováním. Na hořčici se vyskytovala i mšice zelná, která byla později zlikvidována dospělci slunéčka sedmitečného a v tomto případě je její výskyt nutno po-

20.9

13.9

6.9

30.8

23.8

16.8

9.8

2.8

26.7

19.7

12.7

5.7

28.6

21.6

14.6

20.9

13.9

6.9

30.8

23.8

16.8

9.8

2.8

26.7

19.7

5.7

12.7

28.6

21.6

14.6

7.6

zachovalosti životního prostředí. Celkem bylo zjištěno 7 druhů + 2–3 druhy bělásků, kteří nebyli určováni do druhu. Nejčastěji se vyskytovali bělásci a okáč poháňkový.

7.6

0

0

z důvodu snadné dostupnosti nektaru v kvítcích s mělkým kalichem  výskyt škůdců na kvetoucích porostech lze hodnotit jako nízký, bez potenciálního nebezpečí pro okolní pěstované plodiny (v zelinářské oblasti je nevhodné přidávat rostliny z čeledi brukvovitých z důvodu možného zvýšení výskytu chorob a škůdců na brukvovité zelenině)  přes masivní výskyt několika druhů hmyzu lze sledovanou faremní oblast označit za druhově chudou (s nízkou biodiverzitou), způsobenou vysokým procentem zornění a nedostatkem vhodných refugií v krajině.

Agrotip 11–12/2012

| 27

| Biodiverzita krajiny |

Nektarodárné porosty

jednoletá kvetoucí směs

Včela medonosná

Samotářské včely

Pestřenky

Včela medonosná patří mezi naše nejvýznamnější opylovače. Dělnice se zaměřují především na nejvydatnější zdroje snůšky na daném stanovišti a jsou florokonstantní (jedna dělnice navštěvuje pouze jeden druh květu), což snižuje konkurenci s čmeláky a samotářskými druhy včel.

Několik stovek našich druhů samotářských včel hnízdní jednotlivě a nasbíraný nektar a pyl ukládají do předem připravených komůrek v hnízdě. Výskyt samotářských včel omezuje nejen nedostatek potravy, ale i zánik vhodných lokalit ke zbudování hnízda (např. druhy vázané na volné plochy písku).

Mnozí dospělci svým nápadným zbarvením připomínají vosy, což vedlo k lidovém označení „vosičky“. Živý se nektarem rostlin a bývají nejčastějšími návštěvníky květů rostlin. Samice některých druhů kladou vajíčka do blízkosti kolonií mšic, kterými se živý larvy. Jedna larva během života zkonzumuje desítky jedinců mšic a spolu se slunéčky patří mezi nejvýznamnější regulátory jejich populací.

Na jednoleté směsi se včely nejvíce vyskytovaly v době plného květu měsíčku, na víceleté směsi v době květu svazenky a komonice bílé, která vykazovala dlouhou dobu květu a zároveň patří mezi významné nektarodárné rostliny (200–600 kg medu/ ha). Komonice bílá spolu se svazenkou (214–496 kg medu/ha) by neměla chybět v žádné směsi pro podporu výskytu opylovačů.

Čmeláci Čmelákům nejvíce vyhovovala víceletá směs, která poskytovala dostatek potravy v první části letního období, kdy vrcholí rozvoj čmeláčích kolonií. V menším množství se vyskytovali i na jednoleté variantě na květech měsíčku a slunečnice. Z 38 našich druhů se v Kněževsi vyskytovaly pouze 3 druhy (v hojném počtu pouze čmelák zemní a čmelák skalní).

28 | Agrotip 11–12/2012

víceletá kvetoucí směs

Slunéčka Dospělci a larvy slunéček jsou dravé, přesto je často najdeme hodovat na květech rostlin. Na sledované lokalitě bylo ve větším počtu zjištěno pouze slunéčko sedmitečné. Slunéčko sedmitečné bylo jediným druhem užitečného organismu, který se vyskytoval ve větším množství i v porostu pšenice, kde byl slabý výskyt mšic na listech a v klasech. Po konzumaci obilních mšic se dospělci plynule přesunuli na víceletou směs, kde mezitím došlo k namnožení mšice zelné na hořčici a teprve po konzumaci všech jedinců mšice zelné, opustili sledovanou plochu. Další zvýšený výskyt slunéček byl zaznamenán v měsíci září v jednoleté směsi na slunečnici, která byla též slabě napadena mšicí. Na příkladu slunéček je možné ukázat význam okolní nezemědělské vegetace na podporu užitečných organismů. Většina predátorů a parazitoidů jsou polyfágové, nebo oligofágové a vyvíjejí se na více druzích hostitelů. Pokud není na lokalitě přítomen škůdce, vyvíjejí se na jiném, pro zemědělce neškodném druhu, který se vyskytuje pouze na nekulturních druzích rostlin. Pokud je v dané lokalitě nedostatek rostlinných druhů, je zde i méně neškod-

Lumci ných druhů hmyzu a užitečné organismy se nemají možnost namnožit na náhradních hostitelích, případně opustí danou lokalitu. Při výskytu škůdce slabé populace užitečných organismů nejsou schopné redukovat vzrůstající početnost populace škůdce a zemědělec je nucen provést aplikaci zoocidu.

Zlatoočky Dospělci i larvy zlatooček jsou dravé a patří mezi významné predátory mšic. Dospělci stejně jako slunéčka potřebují doplňkové zdroje pylu a nektaru.

Parazitoidé (lumci a kuklice) Většina druhů patří mezi blanokřídlé (lumci, lumčíci, chalcidky), malá část mezi mouchy (kuklice). Dospělci parazitoidů se živý nektarem a pylem či medovicí mšic a červců, některé druhy jsou částečně dravé. Samice kladou vajíčko do těla hostitele nebo na jeho povrch a vylíhlá larva vyžírá svého hostitele zevnitř nebo ho vysává z povrchu. Po ukončení vývoje hostitele zahubí.

Na sledované lokalitě jsme zaznamenali ve větším počtu pouze lumky z rodu Tersilochus (většina parazitoidů nemá česká jména), kteří vytvářeli početné roje okolo květů hořčice. Druhy tohoto rodu patří mezi parazitoidy larev krytonosců a blýskáčka řepkového. Dalším druhem byl lumek Collyria coxator, který parazituje v larvách bodrušky obilné a je příkladem parazitoida, který dokáže udržet tohoto škůdce dlouhodobě pod prahem škodlivosti. Dospělci hojně navštěvují květy řepky, tzn. neuvážené použití přípravků na ochranu rostlin v řepce může ohrozit nejen včely, ale i tohoto významného pomocníka s rizikem následného poškození obilnin bodruškou.

Kuklicovití Dospělci některých druhů se podobají mouše domácí nebo masařce, ale na zadečku mají nápadné, silné a dlouhé chlupy. Kuklice se vyskytovaly v malém počtu především v druhé půlce vegetace, s převahou rodu Tachina, která napadá různé housenky můr. Ing. Kamil Holý, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha Foto: Daniel Nerad

Agrotip 11–12/2012

| 29

| TOP AGRO |

Ocenění nejlepších hospodářů

Najlepší slovenskí poľnohospodárski manažéri preberali ceny Mestské kultúrne centrum Dom kultúry v Bojniciach privítalo koncom októbra najlepších slovenských poľnohospodárov. Na slávnostnom večere tam prevzali ceny víťazi dvoch súťaží - 17. ročníka TOP AGRO Slovensko a 12. ročníka Najkrajší chotár roka. Cenou - šekom na nákup výrobkov v hodnote 1 000 € - prispela aj spoločnosť BASF.

Organizátorom podujatia bol Klub poľnohospodárskych novinárov SSN v spolupráci Ministerstvom pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR a Slovenskou poľnohospodárskou a potravinárskou komorou (SPPK). Stovku najlepších firiem agrorezortu v súťaži TOP AGRO vyhodnocuje pravidelne Výskumný ústav ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva na základe tzv. ekonomickej bonity. Výsledný počet bodov získavajú firmy podľa rentability celkového kapitálu, nákladovosti tržieb a produktivity práce z pridanej hodnoty.

Víťazi podľa kategórií Hlavnú cenu absolútneho víťaza a Cenu ministra pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR Ľubomíra Jahnátka si za výsledky v roku 2011 odnáša firma MM+J, s.r.o. Šamorín - Mliečno. Ide o spoločnosť vo vlastníctve dánskych podnikateľov. Riaditeľkou je však Slovenka Zuzana Benešová a tá sa stala aj poľnohospodárskou manažérkou roka 2011. MM+J, s.r.o. Šamorín - Mliečno sa stalo súčasne aj víťazom kategórie obchodné spoločnosti hospodáriace v produkčných oblastiach a firme MATEX s.r.o. Veľké Kapušany patrí prvenstvo medzi obchodnými spoločnosťami hospodáriacimi v znevýhodnených oblastiach. Poľnohospodárske družstvo Podhájska - Radava sa umiestnilo na prvom mieste v kategórii družstiev hospodáriacich

30 | Agrotip 11–12/2012

v produkčných oblastiach. Najviac bodov spomedzi družstiev hospodáriacich v znevýhodnených oblastiach získalo Poľnohospodárske podielnické družstvo Prašice so sídlom v Jacovciach. Medzi súkromne hospodáriacimi roľníkmi sa najlepšie darilo Jozefovi Bacigálovi z Cífera. Spomedzi podnikov služieb získala najviac bodov spoločnosť ORAGRO, Oravské Veselé.

Osobitné ocenenia Na slávnostnom večere udeľovali organizátori aj ďalšie ocenenia. V súťaži Najkrajší chotár roka 2011 si cenu víťaza od Agentúry pre rozvoj vidieka odnieslo Poľnohospodárske družstvo Važec. Okrem toho boli udelené aj špeciálne ceny. Cenu UniCredit Bank získalo Združenie agropodnikateľov, družstvo, Dvory nad Žitavou. Skokanom roka za najlepšie medziročné výsledky získalo Poľnohospodárske podielnické družstvo Prašice so sídlom v Jacovciach, ktoré v rebríčku poskočilo o 36 miest. Za podnikateľský čin roka v rastlinnej výrobe bolo ocenené PD v Blatnom za rozvoj závlahového hospodárstva. Ocenenie Podnikateľský čin roka v živočíšnej výrobe získala spoločnosť Agro Mútne za rozvoj chovu Pinzgavského dobytka, oviec a koní. Cenu SPPK udelili firme Poľnohospodár a.s., Nové Zámky. Cenu Za progresívne metódy riadenia dostalo od Agrárnej komory Slovenska Poľnohospodárske družstvo Dolný Štál.

Mladým farmárom roka sa stal Oliver Slezák z Cífera. Mária Molnárová so synmi získali za odovzdávanie skúseností z generácie na generáciu ocenenie Otcova roľa.

Aj charita Cena sa ušla aj hlavnému organizátorovi tohto podujatia - Klubu poľnohospodárskych novinárov SSN. Pri príležitosti 20. výročia svojho založenia mu udelila SPPK pamätnú plaketu. Všetci ocenení získali aj obrazy od hendikepovaných umelcov vytvorených v rámci projektu Stavajme spolu mosty zastrešeného rovnomennou nadáciou. Tí pod vedením svojich tútorov - renomovaných akademických maliarov tvorili tohto roku na tému vidiek a vytvorili vskutku pozoruhodné diela.

V úspešnom roku bolo aj viac úspešných firiem v agrárnom sektore Rok 2011 patril k tým, ktoré celkom potešili slovenských poľnohospodárov. Podniky, hospodáriace v tomto odvetví, dosiahli kladný výsledok 31,8 mil. eur. Medziročne sa zvýšila jeho produkčná i ekonomická výkonnosť a zmenil sa trend vo vývoji po predchádzajúcich dvoch stratových rokoch. K pozitívnemu výsledku hospodárenia prispel rýchlejší rast výnosov o 7,3 percenta na 2 167 mil. € (pred krízou to bolo2 719 mil. €), kým náklady vzrástli o 5 percenta. Pozitívny vplyv na celkové výsledky mali

Andrej Kohaut, marketingový manažér BASF odovzdáva cenu Otcova roľa Štefanovi Molnárovi.

Výsledok hospodárenia za rok 2011 v € na ha poľnohospodárskej pôdy Prameň: Informačné Listy MPRV SR, 2011 CD VÚEPP Vypracoval: VÚEPP

Legenda v € na ha p.p.

zvýšené nákupné ceny, najmä rastlinnej produkcie až o 23,2 percenta. Zároveň bola aj bohatšia úroda takmer všetkých hlavných plodín. Obilnín sa napríklad dorobilo 3,7 mil. ton, čo bolo medziročne o 45,4 percenta viac. Zvýšené výnosy sa premietli do nárastu tržieb o 17,2 percenta, za rastlinné výrobky dokonca o 37 percent. To následne prispelo aj k zvýšeniu pridanej hodnoty (23,9 %). V živočíšnej výrobe sa zvýšili ceny komodít v priemere o 10,8 percenta percenta, ale stagnovala až klesla produkcia takmer všetkých živočíšnych komodít, najmä jatočného hovädzieho dobytka a hydiny.

V tomto pre poľnohospodárov celkom prajnom roku väčšina podnikov – až 77 percent – podnikajúcich na pôde bola zisková. V snahe dosiahnuť priaznivejší výsledok hospodárenia mnohé z nich znižovali naďalej rozsah výroby a jej nákladové faktory, predovšetkým pracovné náklady ako dôsledok poklesu zamestnancov – celkovo o 4,7 tisíc osôb, teda o 8,3 percent. Významný podiel na výnosoch (14,9 %) dosiahli neinvestičné podpory z európskych zdrojov. Ich využitie usmerňoval manažment poľnohospodárskych podnikov, čo sa prejavilo aj v ekonomike výroby hlavných poľnohospodárskych

komodít. Bez podpôr by bolo poľnohospodárstvo vysoko stratové. Na základe konkrétnych výsledkov dosiahnutých za rok 2011 vyhodnotil Výskumný ústav ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva podniky, ktoré sa prihlásili do 17. ročníka súťaže Top Agro Slovensko. Prihlásených bolo 1 116 podnikov, z toho 684 právnických a 432 fyzických osôb. Každoročne vzrastajúci záujem o túto súťaž svedčí o kvalite manažérov podnikov, ktorí úspešne čelia konkurencii nielen doma, ale aj na otvorenom európskom trhu. Dokázali zrealizovať produkciu a dosiahnuť priaznivé výsledky hospodárenia, čo bolo prvou podmienkou prihlásenia sa do súťaže. Podniky boli vyhodnotené metodológiou, odsúhlasenou Ministerstvom pôdohospodárstva a regionálneho rozvoja SR, zohľadnili sa aj pripomienky SPPK a UniCredit Bank Slovakia. Metóda špecifikuje integrovaný ukazovateľ, zahŕňajúci tri parciálne ukazovatele:  rentabilitu celkového kapitálu  nákladovosť tržieb  produktivitu práce z pridanej hodnoty Jana Janků, publicistka, Bratislava Foto: autorka

Agrotip 11–12/2012

| 31

| Reportáž z podniku |

MM+J Šamorín

MM+J Šamorín -Mliečno je slovenská firma aj keď v dánskych rukách O modernom poľnohospodárstve má verejnosť množstvo falošných predstáv. Jednou z najrozšírenejších je, že používa nadmerné množstvo hnojív a pesticídov, zvyšky ktorých zostávajú v pôde, podzemných vodách a, samozrejme, obsahujú ich aj potraviny. Nie je to pravda, moderné poľnohospodárstvo rešpektuje životné prostredie.

Na skusy v Dánsku To, že intenzívne hospodárenie na pôde vôbec nemusí byť v rozpore s ekologickými princípmi, dokazuje najlepší poľnohospodársky podnik na Slovensku za rok 2011 – spoločnosť MM+J Šamorín, ktorá patrí do skupiny Donau farm založenej dánskymi poľnohospodármi. Táto firma zároveň ukazuje, že túžba po živej zelenej krajine nie je nesplniteľným snom. Je ukážkou toho, ako dve národné skúsenosti posúvajú poľnohospodárstvo dopredu a zbližujú európske národy. Najmä keď sa vo firme stretnú zapálení odborníci. Keď dánski investori získali mliečnianske hospodárstvo bývalého družstva Modrý Dunaj v Šamoríne, zobrali tamojších poľnohospodárov na exkurziu do Dánska. Bol na nej aj Karol Blažko, už skúsený agronóm. To, čo ho najviac tam prekvapilo, bola organizovanosť, dôslednosť a čistota. Nie taká na jeden deň, ale ako princíp dobrej práce. K. Blažkovi boli tieto zásady blízke, možno aj preto, že je včelár. Každý úľ a jeho včelie kráľovstvo predstavuje vysoko or-

32 | Agrotip 11–12/2012

ganizované a hierarchizované spoločenstvo, kde si každá včielka plní dôsledne svoju úlohu. Práve tento moment vniesli Dáni do hospodárenia spoločnosti MM+J Šamorín-Mliečno a agronómovi včelárovi vlastne vytvorili optimálne podmienky na prácu.

Útla Slovenka Dáni mali šťastnú ruku aj pri výbere šéfmanažéra spoločnosti Donau farm, do ktorej patrí MM+J. Mladá riaditeľka Zuzana Benešová síce nebola poľnohospodárka, ale vyznala sa vo financiách a v krátkom čase nastavila vo firme všetky systémy tak, že teraz perfektne spolupracujú pozemkové oddelenie s finančným a výrobou až po samotný manažment. „Dobré hospodárenie prémiujeme, zlé sankcionujeme. To nesmierne disciplinuje a posúva firmu vpred,“ hovorí Z. Benešová. Vráťme sa však na pôdu, kde sa všetko v poľnohospodárstve začína a končí. Karol Blažko dokonale pozná pôdy šamorínskeho chotára. Keby žil pred sedemsto rokmi, možno by ako cisterciánsky mních ochutnával pôdu, aby zistil jej kvalitu. On,

Hlavnú cenu Ministra pôdohospodárstva rozvoja vidieka SR odovzdal zástupcom firmy MM+J Šamorín-Mliečno štátny tajomník MPRV SR Štefan Adam.

Výmera poľnohospodárskej pôdy Farm Size

1 090 ha

Počet pracovníkov Employees

35

Zisk po zdanení Net Profi t

1 628 946 €

Produktivita práce z pridanej hodnoty Productivity per Addet Value

80 600 €

Celková produktivita práce Productvity per Employee

237 453 €

samozrejme, používa rozbory pôdy, čo mu umožňuje presne dávkovať výživu rastlín na plánovanú úrodu. Vo výžive rastlín kombinuje klasické tuhé hnojivá s kvapalnými. Hovoria vám niečo chelátové väzby? Nuž vyskytujú sa v podobe šesťmocných prvkov v tekutých hnojivách, ktoré rastliny okamžite prijímajú ako stavebnú látku povzbudzujúcu rast. Výživa je komplexná, postavená na mikroprvkoch. Ak napríklad dodáte zinok, tak stimulujete tvorbu amínokyselín a ich prostredníctvom ovplyvňujete kvalitu konečnej produkcie.

Mali by to byť samozrejmé veci, ale ešte stále nie sú. No tam, kde ich ako v Šamoríne uplatňujú, majú štandardne dobré úrody. V roku 2011 im dala pšenica 6,2 tony priemerne po hektári, tento rok, keď na celom Žitnom ostrove zúrilo extrémne sucho, klesla úroda na 5,1 tony. Čo by iní dali za takúto úrodu!

Včely usilovnice Nad lánmi repky a slnečnice bzučia v Šamoríne tisícky včiel. Opeľujú a zvyšujú úrodu. K. Blažko zásadne postrekuje od 20. hodiny večernej do piatej ráno. Je to náročné na organizáciu? Nuž hej, ale keď sú postrekovače vybavené GPS systémami, postrekujú na centimeter presne. Neminie sa zbytočne ani liter postreku, ani nafty, navyše včely cez deň môžu odvádzať svoju stopercentnú robotu – pre včelárov aj poľnohospodárov.

vať do nových technológií. V rokoch 2009 a 2011 sa tak preinvestovalo do zveľadenia budov 227 tisíc eur a do strojov 1,456 milióna eur. Technická vybavenosť posúva firmu vpred a zvyšuje stabilitu hospodárenia aj v ťažkých rokoch.

Starí Rimania hovorili: slová priťahujú, príklady tiahnu. MM+J je viac než dobrý príklad. Jana Janků, publicistka, Bratislava Foto autorka

Kde sa dobre hospodári, sú úrody aj dobré tržby. Predstava, že dánski investori vyvážajú peniaze zo Slovenska, je podľa Z. Benešovej mylná. Dáni chápu Slovensko ako trvalú a nie dočasnú podnikateľskú príležitosť. Preto neváhajú to, čo zarobia, investo-

Agrotip 11–12/2012

| 33

BASF Slovensko Vás pozýva na konferencie 2013

me dchadzajúcom, Vám chce na m to v aj tak , ky ro lé Ako po minu vinky, ktoré nu a zároveň predstaviť no zó se ú šn pe ús za ť va ko poďa tria k spoločnosti BASF. už tiež neodmysliteľne pa sa pozrieť na ajte sa prekvapiť a prídite ch Ne e? iet zv do sa o etk Čo vš naše konferencie...

a Srdečne Vás pozývame

vidíme sa:

22. 1. v Nitre, PKO skády a K l te o h i, č lia S a n . 1 . 23 nský pavilón e č lo o p S , h c ia c ši o K v . 24. 1

BASF Slovensko Vás pozýva na konferencie BASF Slovensko, spol. s r. o., Prievozská 2, 821 09 Bratislava 2, tel.: 02/58 266 111, www.agro.basf.sk