Příloha Lidových novin / Samostatně neprodejné / Vychází měsíčně / 7. 5. 2014 / číslo IV
stylový magazín Lidových novin
aRchitektuře
Ro� v č�s�é
fejeton
Architextura Text: Mar�i� Váša, r�dak��r měsíč�íku I�S�yl� Ilustrace: Lukáš Urbá��k
K
dyž máš srdce zjihlé, když máš potíže, tak dej cihlu k cihle, těsto do díže. Upeč třeba chleba, postav třeba zeď... Dámy a pánové, najdete-li si jednou, někdy dvakrát měsíčně čas na můj fejeton, nebude pro vás novinkou, že samotná příprava těsta by pro mě znamenala potíž. A stejně tak by mé zjihlé srdce nezaplesalo nad dáváním cihly k cihle. K čemu ostatně stavět zeď, pokud nestavíte rovnou nějakou nemovitost, a proč stavit nemovitost, nemáte-li na to potřebné vzdělání ani zkušenosti? Ovšem architektura, potažmo stavebnictví nemusí znamenat výstavbu budov. Stavět se dá ledacos. Vzdušné zámky, míč na značku a vodu na čaj, postavit si můžete hlavu a v neposlední řadě též šatník, což je umění mému srdci bližší a mé smutky zahání o poznání spolehlivěji než obsluha míchačky na beton. Stavební materiál šatníku sestává ze tří složek, přičemž pojivem je vaše osobnost, plnivem rozpočet a to vše se musí zakápnout vůlí zkoušet nové věci, která zaručí, že stavivo nezatvrdne, nýbrž se bude dál vyvíjet. Než se do toho pustíte, objektivně zhodnoťte, jak na tom s touto trojicí jste, aby nedošlo ke ztrátě směru, nedejbože pádu celého veledíla. Květen není jen lásky čas. Květen je podle mě také čas na obměnu šatníku. (Notabene pro ty, pro něž květen lásky časem není.) Nová módní sezona je v plném proudu. Dost na to, aby měl člověk páru o současných trendech, ne však příliš na to, aby nemělo cenu s obměnou začínat. Navzdory přesvědčení mnohých si totiž i nesmrtelné kousky, notoricky známé základní pilíře šatníku, zaslouží lehkou vzpruhu. To, že malé černé budou vypadat dobře i za dvacet let, je pravda. Domněnka, že ty
(82)
ona vzpruha těchto pilířů pro letošní jaro a léto: Bílou košili si kupte větší. Upnutá neprojde kolaudací. Noste ji volně přes kalhoty či sukni, s vyhrnutými rukávy, pár knoflíky rozepnutými a třeba jednou stranou límečku zvednutou. Cíl: nedbalost ostře kontrastující s její formálností. Bomber je nové sako. Tečka. Pětsetjedničky slaví 140 let. Nosili je a nosí všichni od Marilyn Monroe přes Marlona Branda a Kurta Cobaina až po Rihannu. Nikdy nezestárnou a letos mají novou vizáž. Ohrňte jim nohavice; dámy (a transvestité), přihoďte podpatky. To chcete.
malé černé, které vám visí v šatníku, budou vypadat dobře i za dvacet let, je poněkud bláhová. Trendy nejsou jen lopatami nahánějícími nás – nic netušící smrtelníky – do obchodů. Odrážejí dobu a funí svěží vítr do našich plachet. Netřeba na ně jet s buldozerem. Ale zpět k těm pilířům. Nebudu rozjíždět bezbřehé úvahy o tom, že při budování obsahu vaší skříně záleží, kdo jste a co děláte. Podle mě by každý šatník měl nyní stát na bílé košili, bomberu, džínách Levi’s 501, trenčkotu, šátku Hermès a (v případě dam a transvestitů) malých černých. A je přitom fuk, kdo jste a jestli se živíte mícháním betonu nebo prodejem nemovitostí. Jelikož já se živím právě teoretickou částí budování šatníků, považuji za povinnost přihodit, v čem přesně spočívá
Trenčkot volte klasický. Noste ho jako Humphrey Bogart v Casablance nebo Audrey Hepburn ve Snídani u Tiffanyho. Tedy klasicky. Výjimka potvrzující pravidlo. U dam (a ano, i transvestitů) nicméně projde též krajka nebo aplikace à la Burberry Prorsum. Trocha textury ještě nikoho nezabila. Další výjimka? Hedvábný šátek Hermès. Je dobré ho mít, i kdybyste ho nikdy nevzali na sebe. Což se nestane. Ale i kdyby. Šátek Hermès není jen doplněk, šátek Hermès je stav mysli. Malé černé jsou letos bílé. Přeberte si to. Dost bylo teorie, přišel čas na praxi. Takže vyhrnout rukávy a hurá na nákupy. Obzvlášť máte-li srdce zjihlé. Začněte s tím hned teď, začněte s tííííím. Hned. Teď. PS: Rád bych poděkoval Lucii Kocman za odbornou konzultaci a všeobecnou inspiraci. Takže ď.
tIt u l
edItO rIa l Milé čtenářky, milí čtenáři,
4/2014 Foto: ro��� dob��, ro����� č�s�� ��c�i������� 2012–2013 n� ob��c� j� ����i�� � �ů� � lib��ci o� ��c�i����� p���� S�o����.
Esprit Lidových novin v roce 2014 vychází: 4. ������ (l���� s�o��y) 18. ������ Esprit Film – volně v prodeji 9. ������c� (l���� i�s�i��c�) 3. ���� (m���) 17. ���� v��o��� es��i� (�o ��j����� � �ě�i���� �is�o�i�) 1. ��j�� (d�si��) 5. �is�o���� (ho�i��y � �����y) 26. �is�o���� (menu) 3. ��osi�c� (v��oc�)
před několika dny proběhl křest ročenky Česká architektura 2012–2013, jejíž vydavatelkou je Dagmar Vernerová. I letos, stejně jako v předchozích letech, vám přinášíme ochutnávku nejzajímavějších staveb, jež byly na území České republiky postaveny v uplynulém období. Editorem ročenky, který pro vás vybral deset staveb charakteristických pro poslední dva roky, je architekt Zdeněk Jiran. Přinášíme vám s ním také otevírací rozhovor Espritu LN, kde hodnotí stav české architektury. Naše téma je tentokrát složeno ze dvou částí a věnuje se minulosti i současnosti Zlína, města, jehož architektura odráží spletité dějiny 20. století: architektonický rozkvět za první republiky díky působení podnikatele Tomáše Bati, přejmenování na Gottwaldov po komunistickém převratu a napravování škod po roce 1990, kdy se ve Zlíně nejen rekonstruují domky pro dělníky baťovských závodů, ale vznikají i nové stavby – například od architektky Evy Jiřičné. Historii i současnost Zlína popsala Tereza Kozlová. Veronika Bednářová zase v Praze vyzpovídala Sonju Baťovou (mimochodem, ve Švýcarsku studovala architekturu), snachu Tomáše Bati a manželku jeho syna Tomáše Bati juniora. Sonja Baťová Zlín poprvé navštívila v prosinci 1989. Nebyla to však její jediná cesta – v rozhovoru vzpomíná na setkání s Indirou Gándhíovou, Matkou Terezou, ale i africkým diktátorem Mugabem. Vedoucí magazínu Pátek LN Vladan Šír se spolu s fotografem Davidem Tu-
reckým sešel s manažerkou legendární finské značky Artek Mirkku Kullbergovou, která vypráví o tom, jak se jí podařilo vzkřísit kdysi slavné jméno a jak firma a lidé, které díky své práci poznala, zase změnili ji. „Myslím, že Artek mi odhalil nový rozměr krásy. Věci dostaly nový obsah. Už nikdy bych nemohla pracovat ve firmě, která nemá obsah, podstatu,“ řekla Vladanu Šírovi manažerka. V Espritu LN najdete i další materiály – módní story s modely českých návrhářů (Monika Drápalová nedávno za svou poslední kolekci získala cenu Czech Grand Design) od fotografa Radka Brousila nebo poutavý text o pražském metru od Olgy Myslivečkové. Nechybí ani další pravidelné rubriky včetně kosmetiky od Petra Jansy, našeho nového kolegy, který kvůli focení s Michaelem Dvořákem zajel do barokního Hospitalu Kuks, procházejícího rozsáhlou rekonstrukcí. Příjemné čtení vám přeje
Eva Hlinovská, vedoucí Espritu LN
O B S ah 4 velké v malém v���� �o Os���s�� ���� 6 rOzhOvOr z���ě� Ji���: a�c�i������� j� o������ �oby + 10 s����b �o��� ��c�i����� z��ň�� Ji���� 22 téma F��o��� B�ť� 36 FenOmén a���� – I����is��s ��o ������ ������c� 46 móda h�ě���� ��io 54 hudBa B��� – S�ěž� ���� 58 kult S�ě��c�� ����o 64 na dOpOručení po�-��-f�� – h���c ���� �ob�o� 70 expert p���o��� ����y�� 74 v OBraze a�c�i������� s ����y fi�c� 76 šéF a Já n��i �o�fis�� 78 mIlánSký dIář mi���s�� o�oj��� ��si���� 80 galerIe S�y�o�� ��ů�o�c� 82 FeJetOn a�c�i�������
Esprit. Stylový magazín Lidových novin. vyc���� �ěs���ě. Šéfredaktor: Is���� l��o Ředitel redakce: v�s��i� v���o� Vedoucí magazínu: e�� h�i�o�s�� Art director: v���i��� d���� Editor a redaktor: p��� J��s� Jazyková redaktorka: I�� pos���i�o�� Úprava fotografií: p��� ho�o���, z���ě� růži��� Produkce: d����� ho�� Spolupracovníci: v��o�i�� B�����o��, r���� B�o�si�, p���� h�j��, t����� ko��o��, d��i�� k�i����o��, tibo� mic����s, O��� mys�i����o��, mic����� to�i��o��, d��i� t���c��, l���� u�b����, m���i� v��� Inzerce: mic����� h�o����o�� – 602 853 496, m��i� Bo��o�� – 724 763 328, h��� hof���o�� – 603 899 982, I���� W�isso�� – 734 517 331 Adresa: amC, k���� e���i�� 519/11, 150 00, p���� 5 Internet: www.�s��i�.�i�o��y.c� E-mail: �s��i�@�i�o��y.c� Telefony: 225 067 111, ���������� 225 555 533 Tiskne: S�obo�� p��ss, s. �. o. m������ j� ��o��j�� j�� s ������� li�o�� �o�i�y.
(3)
10 staveb
1
podle architekta Zdeňka Jirana 1
2
1, 2 – rekonstrukce a dostavba divadla v Čáslavi a���ř�: a��š bu����, Gu���� kř������ sp����������: r���� n�um����á Z�����ě�� p���h�: 1141 m2 ���������á �u����, 510 m2 �������� P��j���: 2008–2011 r����z���: 2011–2012
2
„v ��m�� ��g���u �z�����y �����y ���uží�í �u��uř�. by�� z�� ��������� j���� z ����í�� ������� � Č���á��. d��� j�� � mí��� � ��j�z���é �z�á������� �� p���y, ��� �� z�čí�á ží�. d������ j� �������u � ����g����u ������u. J� z�á�, ž� �������� � ���������� �� jí �ě����� ��� u������ě �ě������.“
3 – adaPtace bytu s dvorkem v PraZe a���ř�: r���� k���ří�, l��� k���ří���á – rkaW (p����) Z�����ě�� p���h�: 80 m2 (�y�), 130 m2 (������) o������ě�ý p������: 220 m3 P��j���: 2010 r����z���: 2010–2013 „Z ���á��í �y������é �����z��� �říz�m�í�� �y�u 3+�� �z���� ��fi�����ě č���ý � �����ý ������é� z���jují�í �� ��y��é�� �������u � �ů����ě ��m��������u �ř��z���á��u.“
(14)
„V Česku obecně nevznikají větší obytné soubory jako městotvorné stavby, bytový komplex rodinných domů v Kunraticích je výjimkou. Jde o urbanistický soubor, který vytváří i poloveřejný sdílený prostor, navíc jednotlivé domky jsou postavené v jednom duchu, což mi v Čechách v dnešní příliš individualistické době přijde jako zázrak.“
F���: F���� Š�����, e���� h�����á
3
1 – Obytný sOubOr v Praze ad����: Na Lhotách, Praha-Kunratice a��oř�: Petr Kolář, Aleš Lapka – ADR (Praha) spol����oř�: Tomáš Bárta, Vít Sladký, Martin Šenberger spol�p�á��: Michal Havlíček – Bomart z�������á plo�h�: 5091 m2 O��������� p�o��o�: 38 190 m3 P�oj���: 2007–2010 r��l�����: 2010–2013
2 – rekOnstrukce rOubenky na vysOčině a��o�: Pavel Rada – Rada architekti (Brno) z�������á plo�h�: 140 m2 roubenka, 133 m2 stodola O��������� p�o��o�: 815 m3 roubenka, 921 m3 stodola P�oj���: 2006 r��l�����: 2007–2012 „Jde o malebné stavení se stodolou, kterým architekt – a zároveň uživatel – vrátil jejich stavební podstatu. Zachoval substanci domu, který velmi pečlivě vrátil do původního stavu. Je to výjimečný a následováníhodný příklad citlivé rekonstrukce rekreačního nebo i dlouhodbě obytného domu.“
(15)
kult
Světácké metro Pražské metro se díky turistům stalo fenoménem i za hranicemi České republiky. Bublinové „áčko“, ale i starší mramorové „céčko“ a nejmladší skleněné „béčko“ i moderní úseky na trase do Letňan vzbuzují nadšení. Od otevření první trasy metra C právě uplynulo čtyřicet let. Text: Olga Myslivečková Foto: Ester Havlová
Vestibul stanice metra A Malostranská. Ideologie minulého režimu se odrazila v některých názvech stanic a uměleckých dílech právě ve vestibulech.
(58)
(59)