Inventura urbanismu Ústav urbanismu Fakulta architektury ČVUT Thákurova 9, 166 34 Praha 6
inventura urbanismu 2011 program konference
www.inventuraurbanismu.cz
Inventura urbanismu Ústav urbanismu, Fakulta architektury ČVUT Thákurova 9, 166 34 Praha 6
2
konference je pořádána Ústavem urbanismu Fakulty architektury ČVUT v Praze
pod záštitou České komory architektů
ve spolupráci se Zlatým řezem
www.inventuraurbanismu.cz
Inventura urbanismu Ústav urbanismu, Fakulta architektury ČVUT Thákurova 9, 166 34 Praha 6
3 1. den, pátek 14.10.2011 přednášková místnost „Kotěra“, Fakulta architektury ČVUT 9.30 – 10.00, prezentace účastníků, zahájení
ÚVODNÍ SLOVO 10.00 – 10.15, moderuje Jan Jehlík Zdeněk Zavřel, děkan Fakulty architektury ČVUT, ŠKOLA A MĚSTO
A. KDO STAVÍ MĚSTO 10.15 – 12.00, moderuje Karolína Jirkalová Adam Gebrian, DOHODA O MĚSTĚ Zdeněk Tůma, STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA Michal Kortyš, REALITA MĚSTA LITOMYŠLE Jaroslav Kubera, ŘÍZENÍ MĚSTA TEPLICE Tomáš Drdácký, POLOHA MĚSTSKÉ ČÁSTI Jiří Plos, POLITIKY MĚSTA Josef Pleskot, OSTRAVA - VÍTKOVICE, VZNIK NOVÉHO MĚSTA
B. PRO KOHO STAVÍME MĚSTO 13.00 – 15.00, moderuje Adam Gebrian Petr Hlaváček, VIZE MĚSTA Jan Jehlík, HMOTA, PROSTOR, DĚJE Pavla Melková, ZDÁNLIVÁ NE-ARCHITEKTURA Michal Kohout, PROMĚNY BYDLENÍ VE MĚSTĚ Ivan Plicka, NA POVRCHU, POD POVRCHEM Jan Sedlák, MĚSTA V NÁS, MY VE MĚSTECH Miroslav Cikán, OD EXTENZIVNÍHO DOBÝVÁNÍ K INTENZIVNÍMU BYTÍ Petr Pelčák, STAVĚNÍ MĚSTA
C. JAK STAVĚT MĚSTO 15.30 – 17.30, moderuje Jakub Filip Novák Irena Fialová, URBAN PROJECT - MĚSTSKÝ PROJEKT Pavel Hnilička, REGULAČNÍ PLÁNY Jiří Janďourek, Zdena Zedníčková, LIBEREC MĚSTO S VIZÍ Michal Kuzemenský, RE:VIZE Jan Aulík, Jakub Fišer (Aulík Fišer Architekti), BB CENTRUM Tomáš Prouza, Jaroslav Zima (D3A), PRAŽSKÉ PROJEKTY Boris Redčenkov (A 69), MĚSTA NA ZÁPADĚ (ČECH) Jiří Střítecký (Ateliér 8000), MASARYKOVO NÁDRAŽÍ Roman Koucký, REGUBLINA
www.inventuraurbanismu.cz
Inventura urbanismu Ústav urbanismu, Fakulta architektury ČVUT Thákurova 9, 166 34 Praha 6
4 2. den, sobota 15.10.2011 přednášková místnost „Kotěra“, Fakulta architektury ČVUT 9.30 – 10.00, prezentace účastníků pouze 2. dne, zahájení
DISKUZNÍ PANEL 1 10.00 – 10.45, moderuje Roman Koucký Štěpán Špoula, HRANICE MEZI MĚSTEM A KRAJINOU
DISKUZNÍ PANEL 2 11.00 – 11.45, moderuje Jan Jehlík Barbora Mikitová, REZERVY V CENTRU (MALÁ STRANA)
DISKUZNÍ PANEL 3 12.00 – 12.45, moderuje Jan Sedlák Radek Kolařík, STAVĚNÍ VE MĚSTĚ
13.00, ukončení konference 15:00 – 24:00 ustavení závěrů konference, příprava tiskových materiálů (účastníky panelů)
4. den, pondělí 17.10.2011 18.00 - 19.00 tisková konference, prostory FA ČVUT
www.inventuraurbanismu.cz
Inventura urbanismu Ústav urbanismu, Fakulta architektury ČVUT Thákurova 9, 166 34 Praha 6
5 ANOTACE Josef Pleskot OSTRAVA - VÍTKOVICE, VZNIK NOVÉHO MĚSTA. Vítkovice - Ostrava - cesta hledání obrysů nové prosperity. Od celku k jednotlivostem. Probuzená aktivita společnosti Vítkovice,a.s. soustředěná v osobě jejího generálního ředitele Jana Světlíka navazuje na smělé většinou realizované plány jeho dávného předchůdce z druhé poloviny devatenáctého století Paula Kupelwiesera. ...Cílem je vytvořit na základě jedinečných industriálních staveb nové fungující moderní město pro plnohodnotný život lidí. Petr Hlaváček VIZE MĚSTA Potřebné vlastnosti pro naplnění vize, Víra, Odvaha, Nezištnost a Vytrvalost jsou dokumentovány na příkladu muže jménem Jeremiáš a příběhu města Jeruzaléma v 6. století před naším letopočtem. Vize je zjevná, existující fenomén je třeba jen odkrýt a nahlédnout. Praktický návod na použití města má kapitoly: 1. Strategie 2. Taktika 3. Operace. Jan Jehlík HMOTA – PROSTOR - DĚJE Architektura je proces pracující s časem a prostorem, s jedinečností, s událostí. V opozici k tomuto přístupu stávající české územní plánování pracuje ve víře v měřitelný statický standard. Požadavek na kvalitu prostředí nahradilo požadavkem na funkčnost systému. České obce nyní stojí před vážnou otázkou: je takový územní plán opravdu ten správný nástroj pro hodnotný rozvoj? Jako správci území, jako odborníci a jako občané si musíme stále klást tuto otázku a hledat vhodnou cestu a vhodný nástroj, jinak se slepě vrátíme do područí. Jak chránit hodnotné? Jak regulovat společné? Jak povzbudit individuální? Jakou formu zvolit? Jak nalézt vhodného zpracovatele? Sídlo je domem a dobrý dům je architektura. Špatný dům je zmetek… Pavla Melková ZDÁNLIVÁ NE-ARCHITEKTURA aneb Rozšíření role architekta v tvorbě prostředí Současná realita ukazuje, že role architekta v utváření podoby měst je, může a měla by být výrazně širší, a mít také jinou podobu, než jsme zvyklí, než je vyučováno na školách a než je nám možná příjemné, spočívající v úkolu adekvátní architektonickou formou ztvárnit dané požadavky zadání na účel, rozsah či velikost objektu. V situaci, kdy pojem kvalita architektonického prostoru je často vnímána nejen společností, ale i samotnými správci města, jako nepodstatná hodnota, jakási zbytečná nadstavba, stejně jako někdy i samotný účel veřejného prostoru, tedy jeho obytnost, stává se součástí role architekta tyto vlastnosti prostředí nejen navrhovat, ale i obhajovat, prosazovat, spolurozhodovat při vzniku jejich zadání, stejně jako spoluovlivňovat jejich po-realizační udržení. Architektonické zásahy do tohoto prostředí mohou mít řadu podob, které nemusí být pouhým „stavěním objektů“, nemusí být dokonce ani hmotné povahy, přesto mohou být nemenším architektonickým autorským počinem, než realizace flagrantních objektů. Ivan Plicka NA POVRCHU, POD POVRCHEM Shodneme-li se na tom, v jakém městě chceme žít, pak se už cesta objeví sama; jen už nesmíme mařit čas váháním.
www.inventuraurbanismu.cz
Inventura urbanismu Ústav urbanismu, Fakulta architektury ČVUT Thákurova 9, 166 34 Praha 6
6 Michal Kohout PROMĚNY BYDLENÍ VE MĚSTĚ Gründerské kamenné město přelomu 19. a 20. století bylo svým způsobem vyvrcholením jedné etapy vývoje městského osídlení a s ním spojeného modelu bydlení. Etapy, která nebyla ještě výrazně ovlivněna masovým užitím mechanické síly v dopravě i výstavbě. Tradiční, „přirozený“ svět, jehož bylo toto město pozdním plodem, ustoupil posléze inženýrskému optimismu modernistické vize. Od té doby proděláváme periodicky pokusy o návrat těchto starých časů „la belle epoque“. Avšak matérie, se kterou pracujeme, se mezitím proměnila – města přerostla z měřítka sídel do měřítka krajiny a jejich základním stavebním kamenem již zdaleka není jenom jednotlivý nájemní či dokonce měšťanský dům. Příspěvek se snaží ve stručnosti pojmenovat charakteristiky nastalé situace a nastínit možnosti, které s sebou takový vývoj přináší: proměnu důrazu kladeného na jednotlivé aspekty vystavěného prostředí i změnu nástrojů (především měřítkovou) a rolí, které hrají v takovém procesu veřejná správa, stavebníci i architekti. Petr Pelčák 3 EPIZODY STAVBY MĚSTA: BRNO 1920-1938, HAMBURG HAFENCITY, LIPSKO LEUSCHNERPLATZ 3 příklady péče obce o město v rozdílném měřítku, místě a čase, které mohou být inspirativní a zajímavé i teď a tady. Irena Fialová URBAN PROJECT - MĚSTSKÝ PROJEKT Městský projekt se jako nástroj řešení komplexních urbanistických problémů začal používat od konce 70. let pro takové komplexní a nepředvídatelné situace současného města, na které modernistické územní plány nestačily. Modernistické územní vize, založené na přísné segregaci funkcí, sociální hierarchii hodnot a kontrole posloupnosti realizace, začaly tehdy bránit rozvoji volného trhu a investicím nadnárodního globálního kapitálu. Tyto investice, na rozdíl od většiny lokálních investic, směřují jen do těch míst a odvětví, která slibují co nejvyšší krátkodobý zisk: jejich prioritním cílem není zvýšit užitnou hodnotu věcí, zkrášlit město, harmonizovat krajinu nebo udělat společnost spravedlivější, jejich prioritním cílem je zvýšit tržní hodnotu věcí. Městský projekt je jako nástroj hojně používaný v těch zemích, ve kterých stát nezanevřel na svou roli iniciátora proměny a koordinátora různých zájmových skupin v územním procesu. Doplňuje územní plán města tam, kde by v prostředí volného trhu mohlo dojít ke ztrátě kontroly města nad svým územním rozvojem, nebo k poškození kvalit města - jeho městské kultury, historické kontinuity, veřejných prostranství, obecní a sociální politiky, vlastní vize rozvoje, která by odpovídala místním lidským a materiálním zdrojům. Pavel Hnilička REGULAČNÍ PLÁNY Proč se v dnešní době tak málo daří realizovat přívětivá veřejná prostranství? Jedním z mnoha důvodů je fakt, že jsme je přestali fyzicky navrhovat. Jak mohou dobrá místa vzniknout, když je nikdo nenakreslí do plánů? Pořád řešíme, kde má v plánu být jaká barva (funkce, program) a úplně jsme u toho zapomněli na strukturu města, na vymezení ulic, náměstí, parků, promenád, bulvárů nebo jen obyčejných stezek. Kam se ztratili lokátoři měst? Proč se vzdáváme možnosti vymezovat hranici mezi soukromými a veřejnými plochami? Možná jen ve spěchu tlačíme detaily do plánů územních, kde své místo nemají a přehlížíme velmi cenný instrument, který je na detail připravený. Pojďme si stručně nastínit jeho výhody.
www.inventuraurbanismu.cz
Inventura urbanismu Ústav urbanismu, Fakulta architektury ČVUT Thákurova 9, 166 34 Praha 6
7 Jiří Janďourek, Zdena Zedníčková LIBEREC MĚSTO S VIZÍ Nové vedení města otevřelo s Fakultou architektury a umění diskusi o možné spolupráci na vytváření nové koncepce rozvoje města. Vedle politické reprezentace a příslušných odborů města se na definování strategie a směřování Liberce podíleli odborníci z dalších souvisejících oborů počínaje od historie, sociologie, futurologie, ekologie, přes dopravu, energetiku až po ekonomii, development a další. Cílem projektu je vytvořit komplexní a ucelenou vizi rozvoje města Liberec v podobě strukturálního plánu (dle vzoru strukturálních plánů z Belgie) v delším časovém horizontu. Jeho hlavním přínosem je prostorové chápání města, pohled, jež není svázán metodikou a procesy, které jsou součástí tvorby a schvalování územně-plánovací dokumentace, pohled, jež umožňuje prostorovou formou reflexi procesů utvářejících město v současnosti a fenoménů, jež budou přispívat k jeho formování v budoucích letech. Miroslav Cikán OD EXTENZIVNÍHO DOBÝVÁNÍ K INTENZIVNÍMU BYTÍ EX:/ Extenzivní krajina a sídlo: změna hustoty, měřítka a detailu IN:/ „Vrin am Ende oder zu hinterst“, intenzita detailu v krajině a místě (Caminada, Zumthor, … Ortsbild, Totenstube …Hubertova křivka Roman Koucký TEORIE TERITORIA – REGUBLINA® Veškeré teorie urbanismu a metody územních i regulačních plánů na počátku jedenadvacátého století, tedy po zkušenosti s mnoha desetiletími důsledků Athénské charty a z ní plynoucího rozpadu urbánní struktury, se pokoušejí definovat regulaci tak, aby bylo opět dosaženo kompaktní struktury města. To je ovšem ve své podstatě již dnes nemožné, protože mnoho dílčích předpisů, norem a zákonů je, právě pod vlivem Athénské charty, postaveno tak, že kompaktní struktura je při dodržení všech předpisů v podstatě nedosažitelná. Co ale v případě, kdy kompaktní zástavba není z jakéhokoli důvodu žádoucí? Jak vyřešit pravý opak a nedopustit nepřiměřené zahušťování? Jak to udělat, aby plán nebyl příliš popisný, příliš regulační – tedy svázaný? Jak to zařídit, aby zpracovatel plánu nebyl nucen přímo definovat jednotlivé budovy (čtverečky na mapě)? Takovým liberálním, i když poměrně přísným, nástrojem (metodou) je právě „regublina“ – regulační bublina. Jedná se regulační vzorec, který v prostoru (3D) zajišťuje potřebný rozestup a vytváří přirozené teritorium pro každou stavbu. Regulační vzorec a regulační software vznikl jako součást územních plánů pro Úpské údolí v Krkonoších. Štěpán Špoula HRANICE MEZI MĚSTEM A KRAJINOU Hranice mezi městem a krajinou, rozhraní dvou způsobů osídlení, ztrácí srozumitelné vyjádření. Město a krajinu lze přirovnat k miskám vah, které musíme neustále udržovat v rovnováze. Kde město končí a kde je jeho začátek? Již dávno nemáme v Praze hradební pás, o kterém by jsme si mohli myslet, že nám hranici jednoznačně definuje. Ale položme si otázku. Skutečně jednoznačně? Petřínský vrch byl přeci opravdovou krajinou uvnitř hradeb. S více méně stabilizovanou strukturou lesa, pastvin, sadů, vinic a zahrad.
www.inventuraurbanismu.cz
Inventura urbanismu Ústav urbanismu, Fakulta architektury ČVUT Thákurova 9, 166 34 Praha 6
8
Jan Sedlák MĚSTA V NÁS, MY VE MĚSTECH V době rychle se měnícího životního stylu a v něm mizejících nebo rozpadajících se tradičních hodnot městského života, nahrazených někdy i zbytnými nároky, může být tradiční podoba města jakousi stabilizující matricí uchovávající původní vztahy, za předpokladu, že jsme schopni jí porozumět a žít v souladu s ní. Bára Mikitová REZERVY CENTRA Je správné považovat historické jádro města za stavebně ukončenou strukturu? Skutečně představuje adice autentické vrstvy hrozbu, která "nenávratně poškodí unikátní obraz historického jádra"? Výzkum, zaměřený na ověření současných prostorových možností stavění v historických centrech měst provedený na modelovém prostředí Malé Strany, obhajuje správnost a nezbytnost kontinuity stavebního procesu v nejcennějším prostředí města.
www.inventuraurbanismu.cz