INTEGROVANÝ MANAGEMENT PODNIKU

I N T E G R O V A N Ý M A N A G E M E N T PODNIKU Ing. Martin Mucha, ÚM, [email protected]

ABSTRAKT Tento příspěvek má za úkol zmapovat obsahovou náplň jednotlivých oblastí managementu, které jsou v současné době dostupné pro řízení podniků všech úrovní, posoudit jejich vzájemný vliv a nastínit možnosti vyhledání nových cest, vedoucích k propojování jednotlivých oblastí managementu, které mohou být vnímány za neslučitelné. Snahou pak je docílit spojení a spolupráce jednotlivých oblastí a vyjasnit tak integrovanost managementu podniků.

ÚVOD Management je primárně vnímán jako řízení či vedení, s čímž jsou bezprostředně spjaty prvky plánování, organizování, stimulace a kontrola. Tuto klasifikaci si v dnešní době osvojila a uvědomuje si ji většina lidí, která je více i méně s managementem spojena. Podniky a jejich vedení jsou v současné době postaveny před problém rychle se měnícího prostředí, které doznává změn takřka před očima. Na tyto změny musí rychle a přesně reagovat novými metodami řízení. Nestačí použít pouze jednou naučené definice, vzorce nebo postupy, protože i tyto jsou časem překonané a neustálé nové změny firemního okolí vyžadují nové přístupy v uvažování manažerů a pracovních týmů. Čím více chce být firma úspěšná, tím rychleji si musí uvědomit potřebu hledání nových forem řízení. Nejde přitom jen o teoretické poučky, ale o každodenní tvrdou realitu promítající

se

do

konkurenceschopnosti

podniků.

K

propojení

oblastí

managementu musíme zákonitě směřovat, protože jen tak je možné být připraven čelit stále rychlejším změnám. Tato připravenost jednoznačně pomůže k efektivnějšímu řízení, chodu celého podniku, úsporám nákladů a hlavně ke konkurenceschopnosti. Při bližším studiu problematiky nejen podnikového řízení zjistíme, že pojem integrovaný management nemůže být pouhým označením a jakýmsi zastřešením pro mnoho různých oblastí managementu, ale ve skutečnosti musí jít o opravdové propojení a optimální vyladění při spolupráci jednotlivých útvarů. Tímto příspěvkem identifikuji nejdůležitější „typy“ řízení využívaných podniky současné doby a budu se zabývat možností propojení a efektivní spolupráce napříč celým spektrem těchto oblastí.

INTEGROVANÝ

MANAGEMENT

Jistě existuje mnoho názorů na definici integrovaného managementu, ale s určitostí lze stanovit, že se jedná o management jako takový, který spojuje dohromady několik témat. Jsou to témata zcela strategického významu pro celý řídící proces každého úspěšného podniku. Hlavními skupinami jsou: •

management kvality

•

management změn

•

krizový management

•

personální management

Další skupiny managementu vzniklé v posledních letech, kterým se věnuje samostatné studium jsou: •

procesní management

•

znalostní management

Každá z těchto skupin je významná a pro studium a rozvoj do hloubky velmi obsažná. Pokud k těmto skupinám přidáme standardní podnikové útvary jako jsou marketing, finance, výroba, logistika, informační systémy a technologie, zjistíme, že jde o obrovskou skupinu jednotlivých oblastí, kterou potřebuje každý podnik koordinovat. Na první pohled se zdá až nemožné pojmout tento celek a snažit se hledat cesty jak organizačně propojovat jednotlivé oblasti. Nicméně se zde otevírá obrovský prostor pro vytváření vazeb a cest mezi takovými oblastmi, které spolu teoreticky nemusí souviset. Myslím tím například oblasti jako jsou marketing a logistika, finance a jakost nebo informační systémy a personalistika a další. Jestliže bereme v úvahu dnešní situaci, kdy jsou firmy vystaveny obrovskému vnějšímu tlaku ze stran zákazníků, dodavatelů, konkurence nebo státu a z toho plynoucího tlaku na procesy a změny uvnitř těchto firem, je jasné, že budou potřebovat lépe a jasněji koordinovat své řízení a některé skupiny spojit nebo nalézt úzkou vazbu mezi nimi. Díky této spolupráci pak zeštíhlovat organizační struktury a snižovat tak finanční náklady a lidskou energii do těchto oblastí. V následujících kapitolách jsou jednotlivé oblasti integrovaného managementu vysvětleny podrobněji.

MANAGEMENT

KVALITY

Část integrovaného managementu spočívá na spojení dnes moderních a čím dál důležitějších prvků, pomáhajících nastavení pravidel a jejich dodržování v oblasti kvality, životního prostředí a bezpečnosti při práci. Jedná se o tuto následující integraci: •

systém managementu jakosti – QMS

•

systém environmentálního managementu – EMS

•

systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – OHSAS

V rámci systému managementu jakosti potřebují firmy certifikát podle normy ISO 9000, proto usilují o zavedení těchto evropských standardů kvality. Hlavním impulzem zavedení standardů není pouze prestiž, ale v současné době je to zejména nutnost, která je nezbytná pro spolupráci se zahraničními, ale i domácími obchodními partnery. Je známo, že mnoho firem požaduje po subdodavatelích zavedení systému řízení kvality a evropské normy kvality na své výrobky a služby. Zavedením těchto prvků řízení firmy podstatně zvyšují svoji úspěšnost na trhu. Pomáhá jim to udržet stávající zákazníky a získávat nové. Z tohoto titulu jsou zákazníci ochotni platit za takto garantované výrobky vyšší ceny. Na druhé straně dochází ke snižování nákladů a zvyšování produktivity práce a konečně celkový obraz a pověst firem při používání těchto systémů roste. Samozřejmě takový systém není samospasitelný a v některých případech používání řízení jakosti a norem vůbec nezaručuje odpovídající kvalitu výrobků. Při takovém stavu firma sice splnila veškeré administrativní podmínky, má certifikaci, ale výrobky jsou přesto často reklamované z důvodu špatné kvality, která může například plynout z nedostatečné výstupní kontroly apod. V takovém případě i když je to trochu absurdní, došlo alespoň k jisté upravenosti, přehlednosti a pořádku v administrativě podniku, protože evropské normy kvality řady ISO 9000 ukládají firmám zpracování velmi podrobných příruček kvality. Norma ISO 14001 pojednává o environmentálním managementu čili managementu, týkajícím se životního prostředí. Firmy, které se rozhodly získat certifikát v této oblasti, musí vytvořit, dokumentovat, uplatňovat a udržovat systém environmentálního managementu a neustále zlepšovat jeho efektivnost. Je potřebné jasně stanovit a definovat politiku životního prostředí firmy, sdělovat toto zaměstnancům a zpřístupnit veřejnosti a identifikovat aspekty činností, které

mohou mít vážné dopady na životní prostředí. Dále je nutné odvozovat cíle a hodnoty pro všechny úrovně a funkce ve firmách, stanovit a realizovat programy těchto cílů, monitorovat a měřit klíčové znaky činností majících dopad na životní prostředí a samozřejmě vzdělávat zaměstnance v dané problematice. Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanovuje norma OHSAS 18001. Stejně jako existují již řadu let systémy managementu jakosti a systém environmentálního managementu, je dalším systémem právě systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento systém může být prezentován více modely, jako například „Bezpečný podnik“ zaštítěný IBP ČR a také normou OHSAS 18001. Modelový přístup této normy je systém, který buduje, zlepšuje a také umožňuje provést audit a následně oficiální certifikaci. Jedná se o nejrozšířenější a také nejznámější modelový přístup. Systém BOZP – bezpečnostní management je nedílnou součástí vrcholového managementu podniku. Tento systém je vymezen zásadami jako je dát bezpečnosti stejnou prioritu jako ochraně životního prostředí, zajištění kvality a ekonomickým hlediskům nebo řídit procesy ve společnosti tak, aby byla zajištěna vysoká úroveň BOZP a neustále se zvyšovala nebo informovat zainteresované strany, zaměstnance a zákazníky o rizikách produkce a o přijatých bezpečnostních opatřeních a poskytnout zákazníkům informace, jak bezpečně nakládat s dodávanými produkty apod.

MANAGEMENT

ZMĚN

Každá organizace prodělává během své existence změny. K velkým změnám dochází v průběhu několika let, zatímco malé změny jsou realizovány téměř nepřetržitě. Management řízení změn se orientuje na celou organizaci a zahrnuje témata, proč se podniky mění, definuje modely změn, popisuje možné strategie změn, popisuje změny z hlediska celé organizace i z hlediska jednotlivce nebo řeší úlohu řízení lidských zdrojů a její efektivitu. Proces řízení změny je pro podnik významný, a to z mnoha důvodů, jako jsou například potřeba růstu podniku, průnik na nové trhy, změny strategie, technologické změny, konkurence, legislativa apod. K těmto významnějším změnám dochází jednou za tři roky. V této souvislosti by měl manažer být schopen zavádět a řídit změnu, tak aby odpovídala podnikovým cílům. Existují

různé modely změn a různé strategie změn. Závažnost rozdílných strategií je založena na tom, že jsou postaveny na různých předpokladech týkajících se lidské motivace. Podnikové změny jsou na vzestupu a pro jejich budoucí úspěšnost je nutné dbát několika hledisek, jako je správné určení vize, volba týmu, propojení celopodnikové změny, konzultace a komunikace, školení a úspěšné zvládnutí změny.

KRIZOVÝ

MANAGEMENT

Krizový management zahrnuje metody řešení mimořádných, krizových a chaotických událostí a situací. Činnosti tohoto managementu jsou soustředěny zejména na analýzu rizika, přípravu a řešení rizikové a chaotické situace, organizování preventivních opatření, řízení řešení krizové situace, realizování úkolů a koordinování činností. Krizový management je široký pojem, který sám zahrnuje několik činností, které ve svém výsledku tvoří celek. Tento management je tvořen zejména na úrovni vlády, územních a místních orgánů, ale také řídicích orgánů (managementem) podniků. Je propojen se složkami IZS, ale i dobrovolných záchranářských organizací, které slouží k řešení vzniklých krizových situací. Důležité pro kvalitní řízení jsou rychlé a přesné informace, na základě kterých dochází k zásadním rozhodovacím procesům. Jsou nutné různé kontakty, adresy, postupy a plány různých situací, údaje o riziku apod. Pro podniky a managementy organizací jsou důležité otázky: •

Má podnik povinnost vytvářet krizové nebo havarijní plány?

•

Je podnik v zátopové oblasti?

•

Jsou v blízkosti objekty s vysokou koncentrací chemikálií?

•

Může oheň podniku způsobit nenapravitelné škody?

•

Může se podnik stát potenciálním cílem teroristického útoku?

•

Má podnik evakuační plány?

•

Zná management podniku správné postupy při mimořádných událostech?

Tyto otázky si musí management každého podniku klást a musí je umět zodpovědět. Jedině tak má možnost včas a správně reagovat na jakoukoliv

mimořádnou událost a eliminovat tak negativní dopady na podnik, případně jeho okolí.

PERSONÁLNÍ

MANAGEMENT

Proto, aby mohl podnik dobře fungovat musí využívat několik zdrojů. Za nejdůležitější z nich se považuje lidský zdroj, tedy samotní lidé, pracovníci, kteří dávají do pohybu vše ostatní. Proto je personalistika tak důležitá a mnohdy správné vedení spolupracovníků rozhoduje o úspěšnosti podniku. Každá firma se musí snažit získat kvalifikované, loajální a motivované pracovníky. Není to jednoduchý proces, proto má spousta podniků své personální agendy se specialisty na lidské zdroje. V mnoha případech využívají podniky k výběru

svých

budoucích

spolupracovníků

personálních

agentur,

které

vyhledávají a doporučují vhodné uchazeče. Tyto agentury jsou využívány v případech, kdy podnik teprve buduje svůj provoz na novém místě a nemá zatím své vlastní zázemí nebo jednoduše podniky nechtějí vynakládat své prostředky na vlastní personální specialisty. Ovšem pojem personální management není spojen pouze s náborem nových spolupracovníků, ale znamená vytváření optimálních podmínek pro efektivní využívání lidského potenciálu ve firmách. Činnosti, které zahrnuje jsou analýza pracovních míst, personální plánování, získávání a výběr pracovníků, jejich hodnocení, zařazení na odpovídající místo, odměňování, vzdělávání, ukončení pracovního poměru a jiné. Smyslem personálního managementu je pak, aby správný člověk na správném místě dělal správné věci ve správný čas.

MANAGEMENT

PROCESNÍ A ZNALOSTNÍ

Pojmy procesního a znalostního managementu jsou poměrně mladou záležitostí. Jak jsem uvedl, současná doba je náročná na rychlost změn a přijímání nových rozhodnutí. Oba dva typy řízení vedou opět k dosažení jednoho cíle. Tím je neustálé zlepšování výkonnosti organizací. Jde o zlepšování jak mezi organizacemi, tak uvnitř nich. Procesem je organizovaná skupina vzájemně souvisejících činností, které vedou ke zvýšení efektivnosti práce. Procesní management pak představuje postupy a nástroje pro trvalé zajištění maximální výkonnosti a neustálého zlepšování podnikových procesů.

Všemi oblastmi řízení prochází disciplína znalostního managementu. Jeho význam je ve všech organizacích, podnikatelských i veřejných. S tím pochopitelně souvisí mnoho změn. Díky znalostnímu managementu mohou firmy budovat své postavení na znalostech, které zahrnují nejlepší používané postupy. Je to velmi rozsáhlá záležitost, zahrnující několik úhlů pohledu. Tyto perspektivy pak definují co je podstatou znalostního managementu a jak realizovat jednotlivé procesy. Organizačně řeší problematiku struktur a jejich vazbu ke znalostnímu managementu. Implementací je zaměřena na postupy a metody zavedení této oblasti do organizace a definuje problematiku znalostního pracovníka.

ZÁVĚR Managementy nejrůznějších organizací, hlavně obchodních a výrobních podniků, ale i organizací ve veřejném sektoru potřebují dobře řídit všechny procesy, které zvyšují jejich efektivitu a tím posilovat konkurenceschopnost. Jen tak mohou nabízet nové produkty, které budou ochotni zákazníci kupovat a dosahovat při produkci optimálních nákladů. Tím, aby firmy dosáhly maximální efektivity v dnešním rychle se měnícím prostředí, musí nalézat nové cesty, jak spojovat jednotlivé oblasti managementu. V současné době existuje řada oblastí a teorií, které pomáhají podnikům v jejich úsilí, ale je jich tolik, že každá oblast potřebuje vysoce znalého specialistu. Snahou budoucnosti není pouze objevovat další nové disciplíny a pomíjet stávající znalosti. Veškeré poznatky dnešních disciplín jako jsou výše uvedené jakostní, krizový, personální, procesní, znalostní management nebo management změn, jsou každý poměrně obsáhlý a jako celek vytváří obrovskou skupinu znalostí, ve které se vrcholoví manažeři podniků mohou snadno ztrácet. Proto v pojmu integrovaný management hledám cesty jak tyto složité oblasti propojit, zjednodušit jejich vnímání a odbourávat bariéry mezi oblastmi, které spolu na první pohled nesouvisí. Příkladem může být vnímání logistiky a marketingu nebo jakosti a personalistiky. Management vyjadřuje vždy pouze jedno, a tím je zjednodušeně řečeno řízení či vedení za pomocí známých prvků plánování, organizování, stimulace a kontroly. Nové disciplíny managementu, které vznikaly, vznikají a budou vznikat i v budoucnu nemůžeme dále dělit na další množiny a podmnožiny bez toho, abychom tyto jednotlivé oblasti spojovali a hledali uplatnění pro efektivní řízení podniků. V opačném případě se může stát, že manažeři budou zahlceni, ztratí přehled a nebudou cítit motivaci pro plnění svých úkolů.

LITERATURA [1] BĚLOHLÁVEK, F., KOŠŤAN, P., ŠULEŘ, O.: Management. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2001. ISBN 80-85839-45-8. [2] BĚLOHLÁVEK, F.: Desatero manažera. 1. vyd. Brno: Computer press, 2003. ISBN 80-7226-873-2. [3] BUREŠ, V.: Znalostní management a proces jeho zavádění. 1. vyd. Praha: Graga Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1978-8. [4] DRUCKER, F. P., MACIARIELLO, J.: Drucker na každý den. 1. vyd. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-140-2. [5] NĚMEČEK, P., ZICH, R.: Podnikový management 1.díl. 1. vyd. Brno: VUT v Brně, FP, 2004. ISBN 80-214-2779-5. [6] POKORNÝ, J.: Personální management. 1. vyd. Brno: VUT v Brně, FP, 2006. ISBN 80-214-3204-7. [7] SMEJKAL, V., RAIS, K.: Řízení rizik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-247-0198-7. [8] ŠMÍDA, F.: Zavádění a rozvoj procesního řízení ve firmě. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1679-4. [9] VEBER, J. a kol.: Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce. 1. vyd. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-146-1. [10] http//www.emergency.cz/ [11] http//www.iso.cz/ [12] http//www.tsoft.cz/