Ing. Milena Morávková projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie
SEA DOKUMENTACE VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY č. 4 ÚPNSÚ BRATRONICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
paré č. * Kreslil
Vypracoval
Vypracoval
Projektant
Ing. Morávková Ing. Morávková k.ú.: Bratronice u Kladna, Dolní Bezděkov u Kladna Předkladatel: Obec Bratronice, 273 63 Bratronice 35 Akce:
Datum:
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY č. 4 ÚPNSÚ BRATRONICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Obsah:
Ing. Milena Morávková projekt. a porad. činnost v obl. ekologie Nevanova 1069/37, 163 00 PRAHA 6 tel. 235 31 13 46 Formát: Zak.číslo: Arch.číslo: Měřítko:
05/2011 0360/2011 E-KL-240 Číslo přílohy:
A
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
OBSAH:
STRANA
Úvod .................................................................................................................... 3 Identifikační údaje ........................................................................................... 5 A.
Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na životní prostředí
A. 1
Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ..................................................................... 6 A. 1. 1 Důvody pořízení koncepce a hlavní cíle rozvoje ............................................... 6 A. 1. 2 Urbanistická koncepce ........................................................................................ 6 A. 1. 2. 1 Vymezení řešeného území ................................................................. 6 A. 1. 2. 2 Širší územní vztahy ............................................................................ 6 A. 1. 2. 3 Koncepce řešení .................................................................................. 9 A. 1. 3 Vztah k jiným koncepcím ................................................................................... 12
A. 2
Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce / s provedením koncepce ................. 16 A. 2. 1 Ovzduší a klima ................................................................................................... 16 A. 2. 1. 1 Klimatická charakteristika .................................................................. 16 A. 2. 1. 2 Zdroje znečišťování ovzduší .............................................................. 16 A. 2. 1. 3 Imisní limity ....................................................................................... 20 A. 2. 1. 4 Kvalita ovzduší v oblasti ................................................................. 20 A. 2. 2 Voda ...................................................................................................................... 22 A. 2. 2. 1 Povrchové vody .................................................................................. 22 A. 2. 2. 2 Citlivé a zranitelné oblasti .................................................................. 24 A. 2. 2. 3 Podzemní vody, ochranná pásma a zásobování vodou....................... 24 A. 2. 2. 4 Odpadní vody ...................................................................................... 25 A. 2. 3 Hluk a vibrace ....................................................................................................... 26 A. 2. 3. 1 Limity ................................................................................................. 21 A. 2. 3. 2 Hluk ze silničního provozu ................................................................ 27 A. 2. 3. 3 Hluk z provozoven ............................................................................. 29 A. 2. 4 Nerostné suroviny, seismicita............................................................................... 29 A. 2. 5 Radonové riziko .................................................................................................... 30 A. 2. 6 Nakládání s odpady ............................................................................................... 30 A. 2. 7 Ochrana přírody a krajiny...................................................................................... 31 A. 2. 7. 1 Geomorfologie a biogeografie ............................................................ 31 A. 2. 7. 2 Typologie krajiny ................................................................................ 31 A. 2. 7. 3 Aktuální stav krajiny ........................................................................... 32 A. 2. 7. 4 Ochrana přírody .................................................................................. 32 A. 2. 7. 5 Územní systém ekologické stability ....................................................34 A. 2. 8 Půdní fond ............................................................................................................ 36 A. 2. 8. 1 Zemědělský půdní fond ....................................................................... 37 A. 2. 8. 2 Pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................. 39 A.2. 9 Území historického, kulturního nebo archeologického významu ........................ 39
A. 3
Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny .............................................................. 41 A. 3. 1 Hluk ...................................................................................................................... 43 A. 3. 2 Ovzduší ................................................................................................................ 44 A. 3. 3 Voda ...................................................................................................................... 45 A. 3. 4 Půdní fond ............................................................................................................ 47 A. 3. 4. 1 Zemědělský půdní fond ....................................................................... 47 A. 3. 4. 2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................. 49
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
1
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí A. 3. 5 Ekosystémy a krajinný ráz ................................................................................... 50 A. 3. 5. 1 Ochrana přírody a krajiny, ÚSES ........................................................50 A. 3. 5. 2 Krajinný ráz, kompoziční vztahy ....................................................... 51 A. 4
Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ..................................................................... 53
A. 5
Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant .................. 55
A. 6
Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení .......................................................... 56
A. 7
Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí 56
A. 8
Zhodnocení způsobu zpracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ... 57
A. 9
Stanovení ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí ...........................................................................................................58
A. 10
Netechnické shrnutí výše uvedených údajů .................................................................. 59
A. 11
Závěr a doporučení k návrhu ......................................................................................... 61
Přehled výchozích podkladů ......................................................................................................... 62
Doklady odborné způsobilosti - Osvědčení odborné způsobilosti č.j. 6774/1095/OPV/93 ze dne 11.10.1994 - Rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle §19 zákona 100/2001 Sb., č.j. 41642/ENV/06 ze dne 21.6.2006
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
2
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Úvod Důvodem pro zpracování vyhodnocení vlivů změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) je Koordinované stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání změny č. 4 územního plánu sídelního útvaru Bratronice č.j. 136249/2010/KUSKOŽP/Más ze dne 5.10.2010, ve kterém je mj. konstatováno: Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) (Ing. E. Švagrová, l. 661) „V souladu s § 47 odst. 2 stavebního zákona, § 10i odst. 3 a na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je požadováno v následujících etapách pořizování územního plánu zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí s posouzením zejména plánovaných ploch pro zřízení víceúčelové vodní nádrže, plochy pro větrolam s terénními úpravami (rozsah terénních úprav), zónu výrobně obslužného charakteru s následným využitím pro sklady související se zemědělskou výrobou, výrobou bioplynu a jeho další využití, areálu cihelny - změna původního dobývacího prostoru na zónu výroby a služeb. Ve vyhodnocení je třeba stanovit za jakých podmínek je tento návrh přípustný, případně navrhnout kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat. Dále se požaduje specifikovat jednotlivé plochy, jejich funkční využití a přehledně zakreslit navrhované plochy do mapy. Je třeba vyhodnotit vlivy z hlediska zvýšení dopravní zátěže, změn v uspořádání krajiny, zvýšení hlukové zátěže, znečišťování ovzduší především vůči obytné zástavbě (stávající i plánované) a narušení faktoru pohody bydlení. Ve vyhodnocení bude vypracována kapitola závěry a doporučení vč. návrhu stanoviska dotčeného orgánu s uvedením zejména jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s lokalitami souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit“. Na základě schváleného zadání změny ÚPNSÚ Bratronice jsou předmětem hodnocení zejména požadavky č. 2, 4, 6, 7: k.ú. Bratronice: 2. Požadavek na využití pozemků parc. č. 1708, 1709, 1710 pro zřízení víceúčelové vodní nádrže; 4. Požadavek na využití pozemku parc.č. 390 pro větrolam s předchozími terénními úpravami dotčeného pozemku. Realizace větrolamu bude provedena formou drobných terénních úprav (max. výška násypu 5 m) s následnou výsadbou původních dřevin. Přístupovou komunikaci vymezit přes pozemek investora, realizace záměru bude podmíněna etapizací; 6. Požadavek na využití pozemků parc.č. 1227/1 (PK), 1227/2, 1227/3 a 1227/4 v k.ú. Bratronice (pozemky navazující na zemědělskou usedlost Borek) pro zónu výrobně obslužného charakteru s následným využitím pro sklady související se zemědělskou výrobou. Nepřípustné využití: výroba bioplynu a jeho další využití; 7. Požadavek změny funkčního využití v areálu cihelny. Původní dobývací prostor změnit na zónu výroby a služeb. Změnou nebudou dotčeny pozemky parc.č. 1156/5 a 1156/2. Využití pozemků parc.č. 1158, st. 518, st. 519, 1156/4, 1156/6, 1140/4 a východní část pozemku 1156/3 bude změněno na plochy výroby.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
3
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Posouzení je provedeno bez vyhodnocení variant řešení; variantní řešení změny č. 4 ÚPSÚ Bratronice je posuzováno k tzv. „nulové variantě“, tj. k současnému stavu. Konkrétně je hodnocení zaměřeno na následující aspekty: - širší územní vazby - zvýšení dopravní zátěže - zvýšení hlukové zátěže - znečišťování ovzduší především vůči obytné zástavbě (stávající i plánované) - narušení faktoru pohody bydlení - vyhodnocení vlivu na změnu odtokových poměrů - vyhodnocení změny budoucího uspořádání krajiny - vliv na přírodní hodnoty území a krajinný ráz - vyhodnocení účelnosti zastavění území Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) je provedeno dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Jedná se o část A obsahu přílohy. Rámcový obsah vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) odpovídá příloze k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vyhodnocení vlivu na evropsky významnou lokalitu (EVL) ani ptačí oblast (PO) nebylo požadováno.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
4
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Identifikační údaje Identifikační údaje o předkladateli ÚPD Předkladatel:
Obec Bratronice Bratronice 35, 273 63 Bratronice zástupce: pí. Miloslava Knížetová - starostka obce
Identifikační údaje o koncepci Název: Kraj: ORP:
Změna č. 4 ÚPNSÚ Bratronice Středočeský Kladno
Zpracovatel návrhu ÚP:
Ing. arch. Jaroslav Černý - Projektový Ateliér autorizovaný architekt ČKA 01 756 Saskova 1625, 272 01 Kladno
Identifikační údaje o zpracovateli vyhodnocení vlivu na životní prostředí Zpracovatel vyhodnocení:
Ing. Milena Morávková projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie Nevanova 1069/37, 163 00 Praha - Řepy tel.: 235 31 13 46 e-mail:
[email protected] oprávněná osoba podle §19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 6774/1095/OPV/93 ze dne 11.10.1994
Spolupráce: Hluk:
Ing. Zdeněk Zapletal posuzování vlivu na životní prostředí - hluk Křenická 2254/9, 100 00 Praha 10
Ovzduší:
Ing. Vladimír Závodský autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií Na Ohradě 1211/6, 130 00 Praha 3
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
5
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na životní prostředí A. 1 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni A. 1. 1 Důvody pořízení koncepce a hlavní cíle rozvoje O pořízení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice rozhodlo zastupitelstvo obce dne 14.12.2009. Komplexní vyhodnocení uplatněných požadavků, podnětů a připomínek k návrhu zadání změny č. 4 územního plánu sídelního útvaru Bratronice bylo provedeno dne 21.1.2011, zadání bylo schváleno v lednu 2011. Uspořádání území obce je definováno platným územním plánem sídelního útvaru a jeho schválenými změnami 1, 2, 3. Změnou č. 4 reaguje obec na podněty jednotlivých žadatelů na rozšíření zastavitelných ploch pro možnost výstavby rodinných domů a na žádosti fyzických a právnických osob pro rozšíření možnosti zemědělské činnosti, výrobní činnosti a dalších podnikatelských aktivit. A. 1. 2
Urbanistická koncepce
A. 1. 2. 1 Vymezení řešeného území Řešeným územím je správní území obce Bratronice, které tvoří katastrální území Bratronice u Kladna a Dolní Bezděkov u Kladna. Řešené území se nachází v okresu Kladno, ORP Kladno, stavební úřad Kladno, Středočeský kraj. Změna č. 4 ÚPNSÚ se týká výhradně k.ú. Bratronice u Kladna. 1562,50 ha rozloha území činí: počet obyvatel: 876 obyv. plocha zemědělského půdní fondu: 769,63 ha plocha pozemků určených k plnění funkcí lesa: 696,54 ha 420 -463 m n.m. nadmořská výška území: A. 1. 2. 2 Širší územní vztahy Území obce Bratronice je z hlediska státní správy začleněno do Středočeského kraje, ORP Kladno. Obec Bratronice leží cca 11 km jihozápadně od Kladna, cca 30 km západně od Prahy. Území je vymezeno katastrálními hranicemi Bratronice u Kladna a Dolní Bezděkov u Kladna. Obec sousedí s katastry Běleč, Lhota u Kamenných Žehrovic, Družec, Horní Bezděkov, Malé Kyšice (okr. Kladno); Chýňava a Nižbor (okr. Beroun). Do katastru Bratronic spadají ještě místní části - rekreační chatová oblast Mostecký mlýn, zemědělská usedlost Borek a cihelna Bratronice. Dle Politiky územního rozvoje ČR se řešené území nachází mimo rozvojové oblasti a osy a mimo oblasti se specifickými hodnotami a problémy. Obec Bratronice je součástí sídelní struktury ÚP VÚC Pražský region. Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních řízení: • Ochrana přírody a krajiny CHKO Křivoklátsko - chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO. Představuje plošně rozsáhlý komplex přirozených a polopřirozených listnatých a smíšených lesů na středním Ing. Milena Morávková / 05. 2011
6
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
toku Berounky a jejích přítocích. Bohatství a zachovalost celé oblasti je podmíněno mnoha přírodními prvky i historickými souvislostmi. CHKO zasahuje do řešeného území pouze částečně a to do západní a jižní části k.ú. Bratronice, hranice je vymezena silnicí III/2018 (Bratronice - Lhota), silnicí II/201 (Bratronice - Mostecký mlýn) a účelovou lesní komunikací v prostoru lesního komplexu Poteplí. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko je rozdělena do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. Řešené území spadá převážně do III. zóny ochrany (extravilán), zastavěné části obce pak do IV. zóny ochrany. Ptačí oblast Křivoklátsko - předmětem ochrany je populace včelojeda lesního, výra velkého, kulíška nejmenšího, ledňáčka říčního, žluny šedé, strakapouda prostředního, lejska malého, lejska bělokrkého a jejich biotopy. Ptačí oblast zahrnuje centrální nejzachovalejší partie CHKO Křivoklátsko a do katastru Bratronic zasahuje pouze okrajově na hranici s k.ú. Nižbor. Přírodní park Povodí Kačáku - zaujímá poměrně rozsáhlé území podél středního Kačáku (Loděnice) od Záplav na severu po okraj Loděnic na jihu a povodí jeho četných, zejména levostranných přítoků. Hranice je vymezena silnicí Dolní Bezděkov - Lhota, kde se za Dolním Bezděkovem odklání a je vedena po polní cestě kolem farmy Borek do Bratronic a odtud po hranici CHKO Křivoklátsko, tj. podél silnice II/201(Bratronice - Mostecký mlýn) a účelovou lesní komunikací v prostoru lesního komplexu Poteplí. Nadmístní územní systém ekologické stability - řešeným územím prochází nadregionální biokoridor K54 „Pochvalovská stráň - Karlštejn, Koda“, osa mezofilní hájová. Prochází po svazích údolí Kačáku, nad jeho levým břehem a podél nivy potoka Výskyty. Součástí nadregionálního biokoridoru je ochranné pásmo, mimo les je hranice ochranného pásma v řešeném území téměř shodná s hranicí přírodního parku. • Ochrana nerostných surovin V zájmovém území nejsou evidována žádná výhradní ložiska nerostných surovin, ani prognózní ložiska nerostných surovin, jejíž ochranou by byla pověřena Česká geologická služba - Geofond. V řešeném území se nachází nevýhradní ložisko cihlářských surovin D 5232200 Bratronice. Zásoby suroviny činí cca 362 tis. m3, ročně je těženo cca 2 tis. m3. V řešeném území se vyskytuje nebilancované ložisko stavebního kamene N 5045100 Bratronice, těžba byla ukončena. Dále je zde evidováno neperspektivní ložiska stavebního kamene V 0653304 Dolní Bezděkov. Evidované jsou: hlavní důlní dílo č. 4482 - Štola na Obecním vrchu (kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu), provoz byl ukončen po r. 1945. Poddolované území č. 4773 - Bratronice u Kladna je vedeno jako ojedinělé, bodové. Dále jsou evidovány vlivy důlní činnosti a to deponie č. 817 Dolní Bezděkov (stavební kámen) a deponie č. 821 Bratronice (cihlářská surovina). Sesuvná území se v řešeném území nevyskytují. • Ochrana podzemních a povrchových vod, ochrana před povodněmi Sídelní útvar Bratronice se nachází v povodí významného vodního toku Loděnice (Kačáku) ČHP 1-11-05-015 a 1-11-05-17. Vodní tok Loděnice je ve správě Povodí Vltavy, s.p. závod Berounka. Loděnice má v celém úseku na území okresu Kladno, tj. v úseku říčního km 16,4 - 47,6 stanoveno záplavové území na základě hydrotechnického výpočtu pro Q100 (OkÚ Kladno, RŽP č.j. 953/95 Vod 233 ze dne 3.5.1995.). V řešeném území je podle platného Směrného vodohospodářského plánu (dále jen SVP), publikace SVP č. 34 (schváleno MLVD ČSR v roce 1988) sledována výhledová vodní nádrž Malé Kyšice (dotčené obce Horní Bezděkov, Bratronice, Dolní Bezděkov, Družec). Vodní nádrž není v ÚP VÚC Pražský region zařazena mezi veřejně prospěšné stavby, jedná se pouze o limity ve využití území. Zásady a podmínky umísťování, povolování a případné realizace staveb v těchto územích jsou uvedeny v platném znění SVP. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
7
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
• Ochrana památek V k.ú. Bratronice je evidováno 6 nemovitých kulturních památek: 30897 / 2-462 29574 / 2-463 32891 / 2-464 20853 / 2-3998 19245 / 2-3999 24519 / 2-4000
kostel Všech svatých smírčí kámen smírčí kámen zaniklá ves, archeologické stopy venkovská usedlost čp. 10 venkovská usedlost čp. 26
V k.ú. Dolní Bezděkov je evidována 1 kulturní památka: 11670 / 2-4350 liniové opevnění, z toho jen: bunkr
Jedná se o území s archeologickými nálezy. V současné době je nutné považovat celé území středních Čech za území s archeologickými nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost již od doby přípravy stavby oznámit záměr stavební činnosti Archeologickému ústavu, či jím pověřené organizaci. • Dopravní infrastruktura Hlavní dopravní trasou v obci je státní silnice II/201 (směr: Jeneč - Unhošť - Horní Bezděkov Bratronice - Zbečno - Křivoklát - Slabce a dále napojení na II/233). S větším dopravním významem této silnice lze uvažovat pouze ve směru od Unhoště po oblast Zbečna a Křivoklátu, a to především pro rekreační dopravu. Západně od Křivoklátu její význam ještě více klesá až na úroveň silnic III.třídy. Dopravní závady na této silnici vyplývají především ze složité konfigurace terénu, ale vzhledem k dopravnímu významu se na ní nepředpokládají žádné významnější přeložky do nové trasy, ani úpravy. Ostatní komunikace slouží především místní dopravě a jsou zařazeny do kategorie komunikace místního významu. Jedná se o silnice III. tříd č. 1163 (Bratronice - Nižbor), č. 2015 (Velká Dobrá - Družec - Bratronice), č. 2014 (Horní Bezděkov - Dolní Bezděkov), č. 2017 (Dolní Bezděkov - Lhota), č. 2018 (Bratronice - Lhota - Žilina - Kamenné Žehrovice). Komunikační síť umožňuje velmi dobré napojení na rychlostní komunikaci R6, nejbližší sjezd je Velká Dobrá - EXIT 16. Území vzhledem ke svému umístění nabízí dosti slušný potenciál pro různé formy cestovního ruchu – územím prochází cyklotrasa 0049 a turistické stezky - červeně značená údolím Loděnice, zeleně značená z Lánské obory přes Bratronice, Radič do údolí Loděnice s napojením na další turistické trasy. • Technická infrastruktura Do obce je přivedena pitná voda zásobním řadem DN 150 napájeným z přivaděče “R” ze skupinového vodovodu Kladno-Slaný-Kralupy n.Vlt.-Mělník. Zařízení, včetně rozvodů vody v obci je provozováno společností Středočeské vodárny a.s. Vodovod v oblasti byl vybudován pro obce Svazku mikroregionu Bratronicko - Bratronice, Běleč a Dolní Bezděkov. Kapacita vodního zdroje a přivaděčů pro další rozvoj obce je dostatečná. Obec má vybudovaný systém splaškové kanalizace. Odpadní vody jsou odváděny touto kanalizací na ČOV. Kanalizace a ČOV je společná pro Svazek obcí mikroregionu Bratronicko pro obce Běleč, Dolní Bezděkov a Bratronice. Společná čistírna odpadních vod je umístěna na k.ú. Bratronice, pracuje na bázi mechanicko-biologického čištění s přesně stanovenými ukazateli vypouštěných vod, které jsou vypouštěny do Loděnice (Kačáku). Obec je plynofikována, napojena je na plošný systém vybudovaný pro Svazek obcí mikroregionu Bratronicko - pro obce Lhota, Žilina, Družec, Bratronice a Horní Bezděkov. Řešeným územím prochází linka nadzemního vedení nadřazených energetických soustav VVN 400kV s ochranným pásmem 30 m od vnějšího vodiče; dále linky 22 kV. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
8
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Přes řešené území je veden významný radioreléový paprsek. Radioreléové trasy provozují různé subjekty včetně těch, které zajišťují obranu a bezpečnost státu. V jejich trasách nelze umísťovat některé stavby bez předchozího souhlasu VUSS. V současné době je obec Bratronice členem Svazku obcí mikroregionu Bratronicko se sídlem v Bratronicích. Obec je sídlem s obytnou a rekreační funkcí, doplněná o výrobu (Cihelna Bratronice), zemědělskou výrobu (zemědělská usedlost a farma na Borku severně od cihelny), drobnou výrobu a služby (stavebnictví, zahradnictví, pila, bazar nábytku, projekční činnost ...) Základní občanská vybavenost je na standardní úrovni, odpovídá místním požadavkům mateřská škola s kapacitou 40 dětí, základní škola 1.-5. stupeň s kapacitou 60 dětí; praktický a dětský lékař, pošta a místní knihovna v budově OÚ; kulturní dům; prodejna Jednoty Kladno COOP; 3x restaurační zařízení; Penzion u Sajdlů; TJ Sokol Bratronice, fotbalové hřiště. Spádovost ekonomicky aktivních obyvatel je předpokládána do Kladna, částečně Prahy a Berouna. Vazby z hlediska vyšší občanské vybavenosti a státní správy jsou rozděleny mezi Kladno, Prahu, méně Beroun a Rakovník. Terén je pahorkatinný, zvlněný, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 420 - 463 m n.m. Struktura pozemků odpovídá lesnatému charakteru zemědělsky méně využitelné krajiny. A. 1. 2. 3 Koncepce řešení Změna územního plánu se týká následujících dílčích změn (lokalit): Lokalita č.1- využití pozemků parc.č. 92/1, 96, 33/7 v k.ú. Bratronice (nádvoří a hosp. budovy bývalého statku na návsi) pro funkci bydlení v rodinných domech se zachováním přístupu z veřejné komunikace k sousedním nemovitostem. Lokalita je součástí zastavěného území v centru obce, plocha celé lokality je vymezena pro pořízení regulačního plánu; Lokalita č.2 – využití pozemků parc.č. PK 1708, 1709, 1710 v k.ú Bratronice pro zřízení víceúčelové vodní nádrže na vodoteči Lhoteckého potoka. Nádrž bude mít z hlediska péče o krajinu funkci retenční. Z hlediska užívání pak funkci hospodářskou pro chov ryb. Z hlediska ochrany přírody bude vytvořen nový biotop, vložený do již dříve navrženého lokálního biokoridoru. Záměr je předmětem posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí; Lokalita č.3 – využití částí pozemků parc.č. 1235/3 (PK) a 1239 (PK) v k.ú. Bratronice pro trvalé bydlení v rodinných domech. Jedná se o okrajovou část v návaznosti na zastavěné území obce a na volnou krajinu s požadavkem zakomponování nezastavitelných ploch zeleně. Zástavba objekty rodinných domů bude soustředěna ke stávající komunikaci, ostatní plochy řešeného území jsou navrženy pro soukromé zahrady a izolační krajinnou zeleň; Lokalita č.4 – využití pozemku parc.č.390 (PK) pro větrolam s předchozími terénními úpravami dotčeného pozemku. Realizace větrolamu bude provedena formou drobných terénních úprav (max.výška násypu 5 m) s následnou výsadbou původních dřevin. Po dobu realizace bude využívána nová účelová komunikace po pozemku PK 390 s napojením na silnici II/201. Realizace větrolamu včetně terénních úprav bude provedena ve třech etapách. Záměr je předmětem posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí; Lokalita č.5 – využití pozemků parc.č. 1017/2 a 1017/3 v k.ú. Bratronice pro bydlení v rodinných domech. Tvar pozemků a konfigurace terénu umožňují stavbu rodinných domů pouze při silnici. Zástavba bude tvořit okraj zastavěného území obce. Zbývající části svažitých pozemků severním směrem budou využity pro realizaci zeleně, resp. nezastavěných smíšených ploch s funkcí přírodní, rekreační a ochrannou (izolační);
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
9
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Lokalita č.6 – využití pozemků parc.č. 1227/1(PK), 1227/2, 1227/3 a 1227/4 v k.ú. Bratronice (pozemky navazující na zemědělskou usedlost Borek) pro zónu výrobně obslužného charakteru s následným využitím pro sklady související se zemědělskou výrobou. Pro uchování a rozvoj zemědělské výroby je uvažováno s rozšířením potřebných ploch. Jedná se o usedlost na samotě značně pohledově exponovanou z okolní krajiny - případné pozemní stavby na nových plochách musí respektovat objemové měřítko původních budov. Dále je nutné respektovat stávající ochranná pásma vedení VVN a VN a ochranné pásmo lesa. Záměr je předmětem posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí; Lokalita č.7 – požadavek změny funkčního využití v areálu cihelny. Původní dobývací prostor cihlářské hlíny byl již částečně vytěžen. Záměrem je využít část tohoto prostoru pro realizaci staveb pro výrobu a skladování ve stávajícím charakteru výrobní činnosti. K tomuto účelu budou využity pozemky p.č. 518, 519, 1158, 1156/4, 1156/6, 1140/3 a část pozemku p.č. 1156/3. Nové stavby budou hmotově přizpůsobeny stávajícím budovám. Záměr je předmětem posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí; Lokalita č.8 – využití částí pozemků parc.č. 988 a 989 (PK) v k.ú. Bratronice, lokalita V Lipini, na trvalé bydlení v rodinných domech v celkovém rozsahu cca 5000 m2. Jedná se o rozšíření lokality zastavitelného území. Následná dokumentace pro vydání územního rozhodnutí musí obsahovat návrh regulačních opatření, která budou v souladu se zásadami všeobecných architektonicko-krajinářských limitů zástavby v CHKO Křivoklátsko. Požadavek č.9 – prověřit možnosti návrhu doprovodné zeleně podél stávajících, zejména místních (polních) komunikací.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
10
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
11
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 1. 3
Vztah k jiným koncepcím
Zhodnocení vztahu cílů změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice vzhledem k cílům ochrany životního prostředí stanovených na vnitrostátní úrovni je jednou z kapitol vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Cílem této kapitoly je identifikace vazeb ÚPD, tj. zejména cílů navrhovaných v rámci ÚPD k cílům ochrany životního prostředí stanovených na národní, krajské a lokální úrovni. Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR Usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.2008 schválen dokument Politika územního rozvoje ČR 2008. Tímto dokumentem byly vymezeny v České republice rozvojové oblasti a rozvojové osy, které tyto oblasti propojují. Řešené území se nachází mimo rozvojové oblasti a osy a mimo oblasti se specifickými hodnotami a problémy. Změna ÚP respektuje požadavky vyplývající z tohoto dokumentu, tj. priority pro zajištění udržitelného rozvoje. Požadavky vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů ÚP VÚC Pražský region Nadřazenou územně plánovací dokumentací je územní plán Velkého územního celku Pražský region (schválen 18.12.2006). Tato územně plánovací dokumentace zařazuje Bratronice mezi území s prioritou ochrany přírody - zahrnuje velkoplošná chráněná území (CHKO Křivoklátsko) území Přírodních parků (Přírodní park Povodí Kačáku). Návrh změn by měl rozvíjet především sídelní a rekreační funkci s podporou přírodních hodnot v území. Návrh územního plánu respektuje stávající koridory dopravní a technické infrastruktury. Co se týká nově navrhovaných koridorů a ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu nadřazených systémů, není žádný umisťován na řešeném území. Zásady územního rozvoje Středočeského kraje nebyly ještě v době zpracování tohoto návrhu zadání vydány. Dle návrhu ZÚR (koncept před projednáním) se řešené území nachází mimo rozvojové oblasti a osy a mimo oblasti se specifickými hodnotami a problémy republikovéhio i krajského významu. Území je zařazeno do krajinného typu - krajina zvýšených hodnot kulturních a přírodních a krajina přírodní. ZÚR stanovují tyto zásady pro plánování změn v území a rozhodování o nich: a) zachování přírodních a krajinářských hodnot; b) změny využití území nesmí ohrozit důvody ochrany přírodních a krajinářských hodnot. Územně analytické podklady Pro správní území města Kladna, jako obce s rozšířenou působností jsou zpracovány územně analytické podklady. ÚAP byly obci předány a současně jsou prezentovány na internetových stránkách města Kladna. Navrhované urbanistické řešení by mělo rozvíjet, tzv. silné stránky území, využívat potenciál obce a snižovat rizika, redukovat slabé stránky území. Výše uvedené faktory jsou prezentovány formou SWOT analýzy, která je v ÚAP použita pro zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje. Návrh změn by měl rozvíjet především sídelní a rekreační funkci s podporou přírodních hodnot v území.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
12
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Koncepce Středočeského kraje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje je základním střednědobým programem podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Obsahuje níže uvedené cíle ochrany životního prostředí stanovené na úrovni kraje, které mají silnou vazbu k cílům, resp. navrhovaným aktivitám změny ÚP Bratronice: Ochrana volné krajiny / rozvojové plochy pro bydlení navazují na zastavěné či zastavitelné území obce - ve vazbě do volné krajiny jsou navrženy soukromé zahrady a izolační krajinná zeleň; rozšíření zemědělské výroby je navrženo ve vazbě na stávající zemědělský areál; skladovací hala je navržena v ploše dnes již vytěžené cihelny; vodní plocha a větrolam jsou navrženy ve volné krajině a jsou součástí krajinářských úprav. Změna ÚP stanovuje plochy s rozdílným způsobem využití i v nezastavěném území a podmínky pro umisťování staveb, zařízení a jiných opatření. Ochrana krajinného rázu / změnou ÚP je respektováno základní krajinné členění: krajinný prostor zahrnující odlesněnou, zemědělsky využívanou krajinu s drobnými vodotečemi, údolními nivami a remízky v polích; venkovská sídla s hodnotnými prostory návsí a kulturními památkami. Na území CHKO Křivoklátsko budou regulační opatření v souladu se zásadami všeobecných architektonicko-krajinářských limitů zástavby; pro rozšíření zemědělského areálu a výrobní plochu cihelny platí, že stavby na nových plochách musí respektovat objemové měřítko původních budov. Pro výsadby ve volné krajině platí používat původní (autochtónní) druhy dřevin. Podpora vytváření, údržby a obnovy skladebních prvků ÚSES / Změna ÚP zachovává stávající územní systém ekologické stability vymezený v rámci platného ÚP. V trase lokálního biokoridoru Lhoteckého potoka bude vytvořen nový biotop v podobě vodní plochy přírodního charakteru s retenční a rybochovnou funkcí. Nové využití zdevastovaných území / plochy k obnově nejsou předmětem řešení návrhu změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice Snižování zátěže obyvatel, zejména zátěže způsobené překračováním limitů polétavého prašného aerosolu / navržena jsou opatření ke snižování prašnosti v území. Budování silničních obchvatů / Stávající komunikační systém je vyhovující; změna ÚP neřeší žádné požadavky v souvislosti s přeložkami či obchvaty. Základní koncepce dopravy v obci nebude změnami dotčena, v souvislosti s rozvojem jsou navrženy pouze úpravy na místních komunikacích Vybudování chybějících kanalizačních sítí / Likvidace odpadních vod je v současné době řešena na stávající čistírně odpadních vod, která má kapacitu 2100 EO. Pro předpokládané navýšení počtu obyvatel bude současná kapacita dostačující. Bude řešeno pouze prodloužení stávajících kanalizačních řadů v rámci nově navrhovaných lokalit zástavby. Další výstavba, modernizace a využití kapacit ČOV / není předmětem řešení změny ÚP Dobudování, rekonstrukce a propojení vodárenských systémů / Při předpokládaném nárůstu cca 100 obyvatel není potřeba navrhovat posilování stávajících zásobních řadů. Kapacita vodovodního zdroje a přivaděčů je pro rozvoj obce dostatečná. Rozvoj sítě cyklotras a cyklostezek včetně příslušné infrastruktury / není předmětem řešení změny ÚP Plynofikace oblastí dosud nenapojených na dostatečně kapacitní zdroj plynu / Technická infrastruktura stávající v oblastech zásobování plynem by měla bez kapacitních a tlakových problémů vyhovovat navrhovanému rozvoji. Při předpokládaném nárůstu cca 100 obyvatel není potřeba navrhovat posilování stávajících zásobních řadů.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
13
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Revitalizace říčních systémů / v rámci změny ÚP není navrhována žádná revitalizace říčních systémů. Změna řeší možnou realizaci vodní nádrže na Lhoteckém potoce, která bude mít kromě krajinných funkcí dále funkce retenční a hospodářskou. Zalesňování a zatravňování, výsadba zeleně / změna ÚP navrhuje zvýšení podílu zeleně v nezastavěném území v souvislosti s návrhem retenční nádrže a větrolamu a dále v souvislosti s rozvojem obytných ploch (izolační, ochranná zeleň). Zalesňování není navrhováno.
Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006 - 2016 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje je základním strategickým dokumentem Středočeského kraje pro oblast přírody a krajiny, jehož cílem je zachování a zlepšení stavu přírody a krajiny ve Středočeském kraji. Koncepce obsahuje níže uvedené cíle, které mají silnou vazbu k cílům, resp. navrhovaným aktivitám změny ÚP Bratronice:
Šetrné využívání zemědělského půdního fondu s ohledem na ochranu půdy, kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost. Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny. Omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území. Ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura. Zvýšení množství rozptýlené zeleně. Prakticky zajistit funkčnost jednotlivých prvků ÚSES. Respektování ÚSES v územně plánovacích dokumentacích.
Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje je základním dokumentem ochrany ovzduší dle Nařízení Středočeského kraje. Globálním cílem Programu ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit na celém území Středočeského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle v dané oblasti jsou:
udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak
Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni Středočeského kraje stanoveny následující prioritní znečišťující látky:
suspendované částice PM 10 oxidy dusíku a oxid dusičitý benzo(a)pyren těkavé organické látky arsen
Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni Středočeského kraje pro každou prioritní znečišťující látku stanoveny následující prioritní kategorie zdrojů:
suspendované částice frakce PM 10 * REZZO 4 – doprava * REZZO 3 – malé spalovací zdroje * plošné zdroje sekundární prašnosti * zdroje REZZO 1 a 2 – zvláště velké, velké a střední zdroje
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
14
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
oxidy dusíku * REZZO 4 – doprava * REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje benzo(a)pyren * REZZO 3 – malé spalovací zdroje těkavé organické látky (VOC) * spotřeba organických rozpouštědel * REZZO 4 – doprava arsen * REZZO 3 – malé spalovací zdroje
Na základě analýzy imisní situace řešené území obce Bratronice nespadá do žádné z prioritní oblasti, kde dochází k překračování limitů pro větší počet znečišťujících látek. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje je dokument, který obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje je zpracován v souladu s § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, s výhledem do roku 2015. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje byl schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 10. 9. 2004. Řešení zásobování vodou a odkanalizování obce Bratronice je v souladu s PRVK Středočeského kraje. Plán péče o CHKO Křivoklátsko na období 2007 - 2016 Návrh předpokládá převážně bytovou výstavbu (bydlení venkovské, bydlení venkovské smíšené), tj. rodinných domů, jejichž charakter by měl odpovídat tradiční zástavbě a neměl by narušit krajinný ráz. Řešené území se nachází ve 3. a 4. zóně odstupňované ochrany CHKO Křivoklátsko, ve kterých je Zásadami pro výstavbu v CHKO Křivoklátsko požadováno, aby výstavba respektovala charakter osídlení a dotvářela krajinný ráz. Pro lokalitu č. 8 umístěnou na území CHKO Křivoklátsko platí: Následná dokumentace pro vydání územního rozhodnutí musí obsahovat návrh regulačních opatření, která budou v souladu se zásadami všeobecných architektonicko-krajinářských limitů zástavby v CHKO Křivoklátsko.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
15
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce / s provedením koncepce A. 2. 1 Ovzduší a klima A. 2. 1. 1 Klimatická charakteristika Řešené území spadá do mírně teplé a mírně suché oblasti, která je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou zimou. Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem 8 °C. Oblast se nachází při okraji srážkového stínu Krušných hor, takže průměrné roční srážky činí jen 530 mm, ve vegetačním období je to pouze 350 mm. Nejvíce srážek spadne v červenci, okolo 80 mm, minimální úhrn srážek připadá na únor, kolem 27 mm. Sněhová pokrývka se v oblasti udrží kolem 50 dnů s maximální průměrnou výškou sněhu 20 cm. Převažující směr větrů je západní až jihozápadní. V hlubokých údolích kaňonovitého tvaru je vyvinuta výrazná teplotní inverze se slabou výměnou vzduchu v horizontálním i vertikálním směru. A. 2. 1. 2
Zdroje znečišťování ovzduší
Stacionární zdroje Dle Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO II) jsou na území obce Bratronice provozovány 3 střední zdroje znečišťování ovzduší: provozovatel zdroj Jiří Hercl, Bratronice 74 - cihelna cihlářská pec Jiří Hercl, Bratronice 74 - cihelna ČS PHM Obec Bratronice. - provozní budova, čp. 190 plynová kotelna Zdrojem znečišťování ovzduší je rovněž technologie ustájení a skladování hnoje v zemědělském areálu na Borku, kde je v současné době chováno cca 150 - 175 ks hovězího dobytka. V lokalitě jsou produkovány emise amoniaku z nakládání se statkovými hnojivy a jejich aplikace na pole v okolí farmy. Zdroj není evidován v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší. Nejbližší obytná zástavba se nachází cca 520 m severně od zdroje. V souvislosti s uvažovaným záměrem umístit zemědělskou bioplynovou stanici v ploše stávajícího areálu farmy Borek bude nutno počítat s tím, že do území budou umístěny další dva nové bodové zdroje znečišťování ovzduší. Stavba bude sloužit pro ekologické a účinné využívání hovězího hnoje, siláže a senáže s následnou výrobou elektřiny a tepla. Zdrojem emisí bude kogenerační jednotka, která se řadí mezi střední zdroje znečišťování ovzduší; výroba bioplynu je zařazena jako velký zdroj znečišťování ovzduší. Na základě Oznámení záměru „Zemědělská bioplynová stanice Bratronice“ (agriKomp Bohemia s.r.o., Brno; březen 2010) se předpokládá denní produkce bioplynu cca 2 430 Nm3, tj. ročně cca 888 tis. Nm3 při obsahu cca 52,5 % metanu a výhřevnosti 18,8 MJ/Nm3. Bioplyn bude spalován ve vysoce účinném pístovém vznětovém motoru. Kogenerační jednotka bioplynové stanice bude vyrábět cca 250 kW elektrické energie. Současně bude produkováno min. 232 kW tepelné energie. Denní produkce konečného zbytkového digestátu bude cca 4 663 kg. Stabilizovaný digestát bude vyvážen a aplikován na pozemky farmy umístěné v dostatečné vzdálenosti od obytných sídel na podkladě aktualizovaného plánu organického hnojení. Podmínkou je, aby digestát byl řádně zapraven do půdy v limitu do 24 hodin. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
16
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Podle nařízení vlády č. 146/2007 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, příloha č. 4, bod 2 písm. B. patří stacionární pístové spalovací motory se jmenovitým tepelným výkonem 0,2 až 5 MW, mezi střední zdroje znečišťování ovzduší. Výroba bioplynu na bioplynové stanici bude považována za samostatný velký zdroj znečišťování ovzduší podle přílohy č.1 bod 1.3 NV č. 615/2006 s povinností plnit podmínky provozování a emisní limity stanovené tímto nařízením. Imisní situace v zájmové lokalitě je ovlivňována i lokálními topeništi. Za bodové zdroje emisí jsou považovány jednotlivé domy v obci Bratronice. Celkem je v obci evidováno 547 budov, z toho sloužící k rekreaci 258 budov (bez napojení na plyn). Celkem bylo pro účely výpočtu uvažováno v místní části Bratronice s 454 domy, z toho sloužící rekreaci 234 budov (bez napojení na plyn) . Obec je plynofikována, dle údajů Českého statistického úřadu je 53 % budov v obci napojeno na veřejný plynovod, zbytek využívá k otopu jiná paliva, převážně hnědé uhlí, méně plyn z domácích zásobníků a jiné druhy paliv.
85 85
-1
0,0020 0,0025
Emise
FPD [h.r ]
10 10
Průměr ústí komína [m]
Teplota odp. plynu [°C]
Zemní plyn Hnědé uhlí
Objemový tok odpadního plynu 3 -1 [Nm .s ]
Způsob vytápění
Výška komína [m]
Emise z objektu vytápěného zemním plynem a hnědým uhlím
-1
[g.s ] NOx
CO
SO2
PM10
0,10 2500 0,000195 0,000048 0,000002 0,000003 0,10 2500 0,000765 0,017200 0,005600 0,001960
Provozovny Cihelna Součástí cihelny je cihlářská pec, recyklační linka pro zpracování stavebních odpadů, linka na výrobu antuky a prodejna stavebnin. Areál je umístěn v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, tzn. kromě dopravy po veřejných komunikacích nedochází k ovlivnění kvality ovzduší a zdraví obyvatel. Bodovými zdroji emisí tuhých znečišťujících látek jsou zásobníky na upravovaný recyklát, čelisťový drtič, pásový dopravník a vibrační třídič, emise vznikající při plnění aut. Podle údajů EPA pro recyklační linky je odhad emisí TZL z této činnosti 0,22 kg/hod provozu. Při FPD1360 hod /rok posuzované technologie by to činilo 300 kg/rok. EPA ale emise stanovuje pro kapacity cca 60 000 t/rok, zde je předpoklad výroby recyklátu max. 9 000 t, tedy cca šestinová. Lze proto odhadnout roční emise při 170 dnech provozu na 50 kg/rok. Plošnými zdroji znečištění je pohyb vysokozvižných vozíků, čelního nakladače pro navážení suroviny, nákladních vozidel a manipulace se sypkými materiály a recykláty. Liniovým zdrojem emisí je pak doprava vyvolaná v souvislosti s provozem firmy. Provoz na komunikacích probíhá v denní době cca od 7.00 do 15.00 pondělí až sobota. Pohyb vozidel závisí na ročním období, cca 4-6 x denně Dále je to doprava vyvolaná v souvislosti s rekultivací již vytěženého prostoru. Při prováděné rekultivaci těžebního prostoru je na místo ukládána výkopová zemina, hlušina a kamení. Provoz na komunikacích probíhá rovněž v denní době v závislosti na ročním období a počasí, opět cca 4-6 x denně. Celkem je v součtu (provoz firmy a rekultivace) uvažováno s max. 20 pojezdy denně, tj. průměrně cca 2-3 pojezdy za hodinu ve všech směrech rovnoměrně. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
17
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Farma Borek Zdrojem znečišťování ovzduší není jen technologie ustájení a skladování, ale i plochy rostlinné výroby a činnosti, které jsou spojeny s nakládáním s látkami uvolňujícími emise amoniaku. Areál farmy je napojen na veřejnou komunikaci vedoucí obcí Bratronice do Lhoty. Intenzita dopravy představuje v době seče přibližně 15-20 traktorů /den po dobu cca15-20 dnů a to 2x ročně. V období mimo seče je lokalita bez významného pohybu vozidel. V případě uvedení bioplynové stanice do provozu se předpokládá kampaňovitý pohyb traktorů nebo nákladních vozidel pro odvoz digestátu v době hnojení cca 20 vozidel/den po dobu cca 25 dnů. Nárůst dopravy, přepočten na kalendářní rok, předpokládá navýšení cca 14 nákladních vozidel nebo traktorů za měsíc. Liniové zdroje Významnými liniovými zdroji znečišťování ovzduší je silniční doprava. Imisní situace v zájmové lokalitě je ovlivňována zejména dopravou na silnici II/201 a na místních komunikacích. Pro účely hodnocení jsou zahrnuty komunikace: K1 - silnice II/201 přes obec Bratronice komunikace je zařazena do celostátního sčítání, je ovlivněna zejména těžkou nákladní dopravou při převozu kamene z lomu ve Zbečně, méně dopravou rezidentů a rekreantů. Při stanovení skladby a intenzit dopravy v roce 2011 a 2020 bylo vycházeno z celoročních průměrných denních intenzit všech skutečných vozidel projíždějících daným profilem komunikace za 24 hodin z posledního celostátního sčítání dopravy na silniční síti provedeného v r. 2005, aktualizovaných pro příslušný rok použitím výhledových koeficientů růstu intenzit silniční dopravy. Výsledky sčítání dopravy provedeného v letních měsících roku 2010 nebyly dosud zveřejněny. Dle zkušeností z předchozích let lze předpokládat jejich zveřejnění nejdříve v polovině roku 2011. Intenzity dopravy - stav v roce 2005 z celostátního sčítání Č.silnice
sč.úsek
T
O
M
S
II/201 II/201
1-3990 1-2918
211 211
898 898
15 15
1124 1124
Kde:
zač.úseku X s II/118 Bratronice z.z.
kon.úseku Bratronice z.z. hr. okr. Rakovník
T – těžká motorová vozidla O – osobní motorová vozidla M – dvoustopá motorová vozidla (motocykly) S – součet všech motorových vozidel Jedná se o komunikace s hospodářským a smíšeným charakterem provozu. Pozn.: Výsledky sčítání ve sčítacích úsecích 1-2918 a 1-3990 jsou shodné
Dle výhledových koeficientů růstu intenzity silniční dopravy se oproti roku 2005 předpokládá navýšení dopravních intenzit na na silnicích II. třídy v průměru až o cca %: kategorie T – těžká motorová vozidla O - Osobní automobily M – jednostopá motor.vozidla (motocykly)
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
2011
2020
+9,9 +11,1 -5,5
+14,5 +20,1 -15,4
18
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Z toho prognózované průměrné denní intenzity ostatní (nepřitížené) dopravy (vozidla projíždějící daným profilem komunikace za 24 hodin), použitím výhledových koeficientů růstu intenzit silniční dopravy: 2011 komunikace II/201
T
O
M
S
232
998
14
1244
T
O
M
S
242
1078
13
1333
2020 komunikace II/201
K2 - silnice III/2015 Bratronice - směr Dolní Bezděkov komunikace není zařazena do celostátního sčítání dopravy, slouží jednak jako propojka ke sjezdu z rychlostní komunikace R6 přes Dolní Bezděkov, Družec do Velké Dobré; ovlivňována je dopravou nákladních vozidel z /do cihelny v souvislosti s vlastní výrobní činností a v souvislosti s rekultivací již vytěžených ploch, méně dopravou respondentů a rekreantů. K3 - silnice III/2018 Bratronice - směr Lhota komunikace není zařazena do celostátního sčítání dopravy, slouží k obsluze obcí Bratronice Lhota - Žilina - Kamenné Žehrovice. Komunikace je ovlivňována zejména dopravou zemědělských strojů z / do zemědělské farmy Borek. Intenzita dopravy představuje v době seče přibližně 15-20 traktorů /den po dobu cca15-20 dnů a to 2x ročně. V období mimo seče je lokalita bez významného pohybu vozidel. Nárůst dopravy, přepočten na kalendářní rok, předpokládá cca 14 nákladních vozidel nebo traktorů za měsíc. Komunikace III/2015 a III/2018 nejsou zařazeny do celostátního sčítání dopravy. Byl proto proveden informativní odečet intenzit dopravy na těchto komunikacích v průběhu pracovního dne (v dopoledních a odpoledních hodinách v polovině týdne v dubnu 2011). Na základě odečtu pak byly odvozeny předpokládané denní intenzity dopravy pro rok 2011, kde je započteno i navýšení dopravy z provozoven. Průměrné hodinové intenzity dopravy na silnicích III. třídy komunikace
T
O
M
S
K2 - III/2015 K3 - III/2018
4 5
35 42
0 0
39 47
Vzhledem k informativnímu charakteru dopravních intenzit bylo pro výpočtové roky 2011 a 2020 uvažováno se shodnou dopravní zátěží. Intenzity dopravy za 24 hodin komunikace
T
O
M
S
K2 - III/2015 K3 - III/2018
69 87
602 721
1 2
672 810
Podíl nákladní dopravy se na jednotlivých komunikacích pohybuje v rozmezí 10,3 - 18,2 % . Vzhledem k nízkým intenzitám dopravy (ve výhledovém roce 2020 max. 1340 vozidel / den na silnici II/201) lze konstatovat, že se jedná o zdroje málo významné, které negativně neovlivní stávající stav kvality ovzduší. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
19
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 2. 1. 3 Imisní limity Pro základní znečišťující látky jsou závazné imisní limity stanoveny Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Hodnoty závazných imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky – objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. V tabulce jsou uvedeny závazné imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí popř. cílové imisní limity základních znečišťujících látek. Imisní limity základních znečišťujících látek
Znečišťující látka Oxid siřičitý [7] (SO2) Oxid dusičitý [7] (NO2) Suspendované [7] částice (PM10) Oxid uhelnatý [7] (CO) [7] Benzen [7]
Benzo(a)pyren
Účel vyhlášení Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí cílový imisní limit
Imisní limit Hodnota imisního Datum, do limitu / přípustná Doba průměrování něhož musí být četnost překročení za limit dosažen kalendářní rok -3 1 hodina 350 µg.m / 24 -3 24 hodin 125 µg.m / 3 -3 1 hodina 200 µg.m / 18 31.12.2009 -3 1 rok 40 µg.m 31.12.2009 -3 24 hodin 50 µg.m / 35 -3 1 rok 40 µg.m Maximální denní -3 10 000 µg.m osmihodinový průměr -3 1 rok 5 µg.m 31.12.2009 -3 1 ng.m 1 rok 31.12.2012 -3 (1 000 pg.m )
A. 2. 1. 4 Kvalita ovzduší v oblasti Na základě údajů z grafické ročenky ČHMÚ lze v zájmové lokalitě očekávat: • • • • • •
36. nejvyšší denní koncentraci PM10 v rozmezí 40 až 50 µg.m-3, roční koncentraci PM10 v rozmezí 20 až 30 µg.m-3, roční koncentraci NO2 v rozmezí 13 až 26 µg.m-3, roční koncentraci benzenu ≤ 2,0 µg.m-3, roční koncentraci benzo(a)pyrenu v rozmezí 0,4 až 0,6 ng.m-3 4. nejvyšší denní koncentraci SO2 v rozmezí 20 až 50 µg.m-3.
Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší byl na 0,3 % území (kromě přízemního ozónu, který je překročen prakticky na celém území ČR) spadající pod působnost stavebního Magistrátu města Kladna jako příslušné obce s rozšířenou působností překročen imisní limit pro roční koncentrace PM10, na 27,0% území byl překročen imisní limit pro denní koncentrace PM10 a na 9,3 % území byl překročen cílový imisní limit pro roční koncentrace BaP. Obec Bratronice nespadá do této oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na části území byl však překročen cílový imisní limit O3 pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci CHKO Křivoklátsko. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je uvedeno na obrázcích, modrým kolečkem je označena poloha zájmové lokality. V legendě obrázků LV značí imisní limit pro ochranu zdraví lidí, MT značí mez tolerance a TV značí cílový imisní limit. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
20
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
21
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Celkové zhodnocení kvality ovzduší v oblasti Bratronice: •
•
•
•
•
Obdobně jako v jiných oblastech ČR jsou v oblasti Bratronice nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10. V oblasti lze očekávat 36. nejvyšší denní koncentraci PM10 v rozmezí 40 až 50 µg.m-3 a roční koncentraci PM10 v rozmezí 20 až 30 µg.m-3. Nejvyšší koncentrace částic PM10 lze očekávat v bezprostředním okolí komunikací II/201, III/2015 a III/2018, nikde však nebudou limitní hodnoty překračovány. Dominantní podíl na imisním zatížení TZL má druhotná prašnost, ke zvyšování prašnosti dochází spalováním tuhých paliv v lokálních topeništích, zejména při nízkém provětrávání vlivem např. inverzních situací; při polních a stavebních pracích; prašnost je způsobena rovněž dopravou na komunikacích. Lokalita Bratronice nesplňovala v roce 2009 kritéria vymezující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví (bez zahrnutí přízemního ozonu) dle § 7 zákona 86/2002 Sb., v platném znění. K překročení imisní hodnoty troposférického ozónu pro ochranu ekosystému a vegetaci dochází v rámci CHKO Křivoklátsko na 99,9 % chráněného území. Část řešeného území se z tohoto důvodu nachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace. U ostatních znečišťujících látek se nepředpokládá překračování imisních limitů. Na základě vyhodnocení kvality ovzduší lze lokalitu Bratronice v rámci ČR hodnotit jako oblast s nízkou imisní zátěží pro ochranu zdraví a se střední zátěží pro ochranu ekosystémů a vegetace.
A. 2. 2 Voda A. 2. 2. 1 Povrchové vody Z hydrologického hlediska se zájmová oblast nachází v povodí Berounky, na rozvodnici potoka Loděnice (Kačák) a potoka Vůznice. Převážná část území je součástí hydrologického povodí Loděnice (ČHP 1-11-05-015 a 1-11-05-017) a jeho pravostranného přítoku Lhoteckého potoka (ČHP 1-11-05-016). Pouze malá část na JZ území je odvodňována do povodí Vůznice (ČHP 111-03-053) a jejího levostranného přítoku Benešáku (ČHP 1-11-03-054). Hydrografická síť je v zájmovém území tvořena potokem Loděnice (významný vodní tok) a jeho přítoky zprava: „Žlábkem“ (ř.km. 26,04), „Od chat“ (ř.km 27,48), „Od Bratronic“ (ř. km. 28,35) potokem Lhoteckým (ř.km 28,51) a Výskytou. Levobřežní přítoky jsou: „Od Horního Bezděkova“ (ř.km 26,94), „Od Dolního Bezděkova“ (ř.km 28,85). Síť doplňuje systém otevřených odvodňovacích kanálů. Vodní tok Loděnice je ve správě Povodí Vltavy, s.p. závod Berounka. Loděnice má stanovené záplavové území Okú Kladno, RŽP č.j. 953/95 Vod 233 ze dne 3.5.1995. Pro Loděnici je určen hlásný profil Dolní Bezděkov: stanice: Dolní Bezděkov, kategorie B křížení Loděnice se silnicí III/2015 provozovatel: Obec Bratronice staničení: 28,3 km plocha povodí: 154,7 km2 ČHP: 1-11-05-017 platnost SPA: Dolní Bezděkov - Loděnice prům. roční průtok 0,320 m3s-1
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
22
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí N-leté průtoky 3 -1 ms
Q1 12,3
Q5 24,6
Q10 30,7
Q50 46,4
Q100 54,0
Pro změnu č. 4 ÚPNSÚ je významný Lhotecký potok, neboť v profilu nad silnicí Bratronice Lhota v místě zvaném „Stošavka“ je navrhována víceúčelová vodní nádrž (lokalita č. 2). Lhotecký potok situovaný v mělké údolnici mezi Bratronicemi a Lhotou tvoří přirozenou svodnici daného povodí. Lhotecký potok byl v průběhu let 1965, 1977 a 1981 regulován. Koryto potoka bylo upraveno směrově i výškově, byl vytvořen lichoběžníkový profil, dno i svahy jsou zpevněné dlažbou. V současné době je dlažba místy podemletá. Vzhledem k charakteru povodí (odvodněné zemědělsky využívané pozemky, menší procento zalesnění) se na průtocích značně projevují lokální srážky, kdy v krátkém časovém úseku dochází k nárůstu povodňové vlny, průchodu zvýšených průtoků a poté k jejich opadnutí. Pás šířky cca 100 m na pravém břehu potoka tvoří ladem ponechané louky, místy s doprovodnou vegetací. Pro účely Studie „Retenční nádrž Stošavka“ (AŽP , Ing. C. Mikyška, 09/2010) byly pro Lhotecký potok vyžádány hydrologické údaje ČHMÚ: ČHP: 1-11-05-16 profil: křížení se silnicí Bratronice - Lhota plocha povodí (A) v km2 7,385 3 -1
N-leté průtoky (QN) v m s N 1 2 Qn 2,4 3,4
5 4,2
10 5,4
20 7,2
50 9,1
100 11,8
tř. III.
Koryta ostatních toků a odvodňovacích kanálů jsou vesměs upravena. Toky jsou vedeny v polních tratích v dlouhých přímkách s minimem oblouků, místy i zatrubněné; pouze v lesních úsecích jsou toky bez významných úprav. Koryta upravených toků a kanálů jsou většinou opevněna betonovými prefabrikáty (dno i paty svahů), tvoří síť hlavních melioračních zařízení. Část pozemků je odvodněna systematickou drenáží - zejména celá oblast na rozvodnici mezi obcemi Bratronice a Běleč, údolnice potoka Žlábek, pramenná oblast lokality V Radíči a V Lipině, údolnice bezejmenné vodoteče nad cihelnou, niva Lhoteckého potoka a navazující pozemky od Lhoty. Plošné odvodnění trubkovou drenáží je provedeno na celkem 231 ha (cca 30% zem. půdy), jako recipient slouží celá hydrografická síť v délce 19,96 km, z toho 16,37 km vodních toků a 3,59 km odvodňovacích kanálů. Realizace odvodnění a úprav vodních toků byla provedena převážně v letech 1976 - 1981, méně 1964 a 1967. Drobné vodní toky spravují Lesy ČR, Loděnici Povodí Vltavy, odvodňovací kanály spravuje Zemědělská vodohospodářská správa, detail je v majetku jednotlivých vlastníků. V území je několik malých vodních nádrží - na potoce Od Šarvaše (přítok Lhoteckého potoka) jsou tři rybníčky, další rybníček byl zbudován pro potřeby samoty Pohodnice /Lipina/ na Žlábku. Na Bratronickém potoce jsou dvě stabilizační nádrže zbudované původním MNV v 80. letech. Drobnou nádržku zřídila i MO mysliveckého svazu v odchovně bažantů pod příjezdem k cihelně. Nová vodní nádrž je i na vodoteči nad cihelnou. V údolních nivách se vyskytují fragmenty mokřadních luk.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
23
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 2. 2. 2
Citlivé a zranitelné oblasti
Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. (zákon č. 274/2003 Sb.) Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení č. 229/2007 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území České republiky. Katastrální území Bratronice u Kladna ani Dolní Bezděkov u Kladna nespadají pod stanovené zranitelné oblasti (NV 103/2003 Sb. ve znění NV č. 219/2007 Sb. a NV č. 108/2008 Sb.). A. 2. 2. 3
Podzemní vody, ochranná pásma a zásobování vodou
Řešené území spadá do hydrogeologického rajonu 623 - krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky. Území je po hydrologické stránce málo vhodné pro získávání vyšší vydatnosti podzemní vody. Puklinová propustnost, výraznější pouze v místech tektonických poruch, umožňuje oběh podzemní vody v podpovrchovém pásmu a v místech morfologicky příhodných. Akumulace podpovrchové průlinové podzemní vody kvarteru je významnější pouze v aluviu toků. V řešeném území není vyhlášeno žádné ochranné pásmo vodních zdrojů, ani se nejedná o žádnou chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Do obce je přivedena pitná voda zásobním řadem DN 150 napájeným z přivaděče “R” ze skupinového vodovodu Kladno-Slaný-Kralupy n.Vlt.-Mělník. Zařízení, včetně rozvodů vody v obci je provozováno společností Středočeské vodárny a.s.. Vodovod byl vybudován pro obce Svazku mikroregionu Bratronicko - Bratronice, Běleč a Dolní Bezděkov. Kapacita vodního zdroje a přivaděčů je pro další rozvoj obce dostatečná. Nově byla vybudována jímací studna pro zásobování provozního objektu ČOV pitnou vodou. Jedná se o vrt hloubky 16,0 m a průměru 254 mm. Rekreanti jsou zásobováni vodou z domovních studní. Množství vody ve studních je hodnoceno jako zčásti dostatečné, kvalita není sledována. Vlastní vodní zdroj (studnu) má Cihelna Bratronice i zemědělská farma Borek. Farma Borek - je předpoklad, že záměr zemědělské bioplynové stanice nebude vyžadovat navýšení odběru pitné vody (která bude odebírána z veřejné vodovodní sítě). Pro obsluhu bioplynové stanice bude zapotřebí pouze 1 zaměstnanec, který bude využívat stávající sociální zařízení. Technologická voda bude zapotřebí pouze občasně, předpoklad 20 m3/rok, pro oplachy apod. Tato voda bude pokryta ze studniční vody (tažena z údolí). Samozřejmostí je, že při realizaci a provozu plánované BPS budou dodržena ustanovení vodního zákona (tj. ochrana povrchových a podzemních vod).
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
24
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Liběchov, Spomyšl a Vraňany. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní, z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. A. 2. 2. 4 Odpadní vody Obec má vybudovaný systém splaškové kanalizace. Odpadní vody jsou odváděny touto kanalizací na ČOV. Kanalizace a ČOV je společná pro Svazek obcí mikroregionu Bratronicko pro obce Běleč, Dolní Bezděkov a Bratronice. Společná čistírna odpadních vod je umístěna na k.ú. Bratronice, pracuje na bázi mechanicko-biologického čištění s přesně stanovenými ukazateli vypouštěných vod, které jsou vypouštěny do Loděnice (Kačáku). Kapacita čistírny odpadních vod je 2100 EO. Celá ČOV je umístěna v jedné budově. Odpadní vody jsou přiváděny do čerpací stanice na mechanické předčištění tvořené jemnými česlemi a lapákem písku. Biologický stupeň je tvořen dvojicí linek sestávajících se z aktivačních a dosazovacích nádrží. Aktivační nádrž je dělena ne selektor, denitrifikační a nitrifikační nádrže. Systém odvedení a čištění odpadních vod obce Bratronice se nebude měnit ani v budoucnosti. Kapacitní parametry stávající čistírny vyhovují produkci odpadních vod z výše uvedených obcí i po celé sledované období, ČOV splňuje kvalitativní požadavky vyhl. 61/2003. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se vyskytuje v obci ještě následující producent většího množství odpadních vod: Cihelna Hercl (1,6 m3/den) Dešťové vody jsou z části obce odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě obce, do místní vodoteče. Srážkové odpadní vody budou v zastavěném území jednotlivých sídel zvládány následovně: u jednotlivých nemovitostí s použitím vsaku nebo akumulačních prvků (s následným využíváním např. pro zavlažování zeleně). Nevsáknuté srážkové vody, zejména z komunikací, jsou do recipientu odváděny převážně systémem příkopů, struh a propustků. Cihelna Bratronice - srážkové vody jsou zasakovány do terénu a přebytky jsou odváděny do Bratronického potoka. Farma Borek - má z hlediska ochrany vod zpracovaný havarijní plán (Ing. Nedvědová, 05/2011). Dešťová voda teče ze střech do terénu. U části střechy kravína jsou svody, které vedou do kanálu a místní kanalizací do strouhy, která po cca 900 m vyúsťuje do potoka Loděnice. Stáj pro skot je využívána zejména v zimním období jako zimoviště. V letním období jsou zvířata na pastvině. (celoročně jsou ve stáji ustájeni jen býci na výkrm, jalovice nad 2 roky. Kapacita: 70 krav bez tržní produkce mléka a vysokobřezích jalovic, 30 telat, 35 jalovic a 35 býků ve výkrmu). Ustájení je volné, stlané na hluboké podestýlce, tzn. bez produkce močůvky. Hnůj je 1x za 2-3 měsíce vyhrnován a nakládán na vůz a odvážen k uložení na zemědělskou půdu, nebo může být uložen do prostoru betonového plata na siláž. U betonového plata je přečerpávací podzemní betonová jímka o kapacitě 48 m3, která je propojená s podzemní betonovou jímkou o kapacitě 200 m3. Tyto jímky se využívají jen sporadicky a to v případě uložení hnoje v prostoru plata při odtoku hnojůvky do jímek. Způsob, množství a doba uložení hnoje na zemědělské půdě je v souladu s legislativou i obecnými pravidly hospodaření podle zásad správné zemědělské a agroenviromentální praxe. Hnůj je ukládán v pětiletých intervalech dle osevního postupu vždy alespoň na část roku na částech následujících půdních bloků : 2001/4 a 2001/7 k.ú. Bratronice u Kladna. Hnůj může být uložen na jednom místě maximálně 24 měsíců, v dalších letech minimálně 25 m od uložení z roku předcházejícího. Na stejném místě nesmí být uloženo dříve než po 4 letech. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
25
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
V případě realizace BPS je předpoklad, že srážkové vody z manipulačních ploch budou společně se silážními šťávami svedeny do bezodtoké jímky a budou následně využity v rámci technologického procesu. A. 2. 3 Hluk a vibrace A. 2. 3. 1 Limity Pro uvažované změny - v chráněných lokalitách ovlivněných dopravním hlukem musí být dán jednoznačný průkaz naplnění hygienických limitů uvedených v nařízeních vlády, která se vztahují k ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. S účinností od 1. dubna 2006 je příslušným legislativním materiálem Nařízení vlády č.148 ze dne 15. března 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru jsou dány § 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb: Hluk z provozoven a z dalších zdrojů hluku Dle odst. (4) § 11 a přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je třeba u chráněných venkovních prostor ostatních staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro osm na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v denní době a pro nejhlučnější hodinu v noční době s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A z přenosu hluku z těchto zdrojů v hodnotách: LAeq,8h = 50 dB – denní doba LAeq,1h = 50 – 10 = 40 dB – noční doba Pozn.: Stanovené limitní hodnoty hluku neplatí pro vysoce impulsní hluk. Z obecné charakteristiky činností vyplývá, že emitovaný hluk nebude mít charakter vysoce impulsního hluku. Je očekáván hluk ustálený a nejvýše proměnný.
Hluk z dopravy na pozemních komunikacích K posuzování zatížení venkovního prostoru hlukem z dopravy lze, dle odst. (1) § 11 a přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb., u chráněných venkovních prostor ostatních staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 5 – 10 = 45 dB – noční doba V okolí hlavních pozemních komunikací (dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy), kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích lze pak uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 10 – 10 = 50 dB – noční doba V případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích (stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.prosince 2000) lze pro hodnocení zatěžování venkovního prostoru hlukem z pozemní dopravy použít korekci + 20 dB. Při stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku je rozhodující stanovisko příslušného hygienického orgánu. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
26
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 2. 3. 2 Hluk ze silničního provozu Hlukové poměry v posuzované oblasti jsou ovlivňovány hlukem dopravy na silničních komunikacích: II/201 přes obec Bratronice, III/2015 Bratronice - směr Dolní Bezděkov, III/2018 Bratronice - směr Lhota. Proveden byl orientační výpočet přenosu hluku z dopravy na komunikaci II. třídy a na místních komunikacích III. třídy, který vycházel z dopravních intenzit zjištěných na těchto komunikacích krátkodobým informativním odečtem provedeným v průběhu pracovního dne, na základě něhož byly stanoveny intenzity dopravy. Hodnocení úrovně hlukové zátěže venkovního prostoru z dopravy bylo provedeno pro demonstraci stávajícího stavu, tj. pro podmínky přenosu hluku z ostatní dopravy v prognózovaných intenzitách roku 2011 a výhledového stavu dopravy v prognózovaných intenzitách roku 2020. Výpočty očekávaného přenosu hluku do venkovního prostoru ze silniční dopravy byly provedeny za použití výpočetního programu HLUK+, verze 7.7 „Výpočet hluku ve venkovním prostředí“ (RNDr. Miloš Liberko, Mgr. Jaroslav Polášek). V následující tabulce jsou uvedeny prognózované intenzity dopravy na komunikacích v denní a noční době ve formě zadání pro výpočet hluku z dopravy programovým produktem HLUK+: Kom.
24 hodin nákl. osob. INAc24 IOA24
Denní doba (6 – 22 hodin) nákladní osobní INACd nNACd IOAd nOAd
Noční doba (22 – 6 hodin) nákladní osobní INACn nNACn IOAn nOAn
2011 II/201 II/2015 II/2018
232 69 87
1012 603 722
205 61 77
13 4 5
935 557 667
58 35 42
27 8 10
3 1 1
77 46 55
10 6 7
63 35 42
27 8 10
3 1 1
81 45 55
10 6 7
2020 II/201 II/2015 II/2018
242 69 87
1091 603 722
215 61 77
14 4 5
1010 557 667
Pozn.: Jednostopá motorová vozidla zahrnuta do kategorie O – osobní vozidla Kde: INAc24 = intenzita nákladních vozidel (včetně nákladních souprav) za 24 hodin IOA24 = intenzita osobních vozidel za 24 hodin INACd = intenzita nákl. vozidel (včetně nákl.souprav) v denním období (6:00 – 22,00 h) nNACd = jednohodinová intenzita nákl. vozidel (včetně nákl.souprav) v denním období IOAd = intenzita osobních vozidel v denním období (6:00 – 22,00 h) nOAd = jednohodinová intenzita osobních vozidel v denním období (6:00 – 22:00 h) INACn = intenzita nákl. vozidel (včetně nákl.souprav) v nočním období (22:00 – 6,00 h) nNACn = jednohodinová intenzita nákl. vozidel ((včetně nákl.souprav) v nočním období IOAn = intenzita osobních vozidel v nočním období (22:00 – 6,00 h) nOAn = jednohodinová intenzita osobních vozidel v nočním období (22:00 – 6:00 h)
Hodnocení hlukové zátěže Výpočet byl proveden pro nejméně příznivé podmínky z hlediska šíření hluku ve venkovním prostoru, tj. pro podmínky zimního období, kdy se uplatňuje omezování přenosu hluku pouze překážkou a trvalou zelení. V zadání je stínící překážka představována instalovanou protihlukovou bariérou. Výsledky výpočtů jsou prezentovány ve formě numerických hodnot ve výšce 1,5m, 3m a 5 m nad terénem a to pro současný stav roku 2011 denní / noční doba a pro výhledový stav roku 2020 denní / noční doba. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
27
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
V tabulce jsou uvedeny výpočtové imisní ekvivalentní hladiny akustického tlaku A na referenčních místech u stávající zástavby z přenosu hluku z dopravy na místních komunikacích II/201, III/2015 a III/2018 v intenzitách prognózovaných pro roky 2010 a 2020 a z provozoven v cílovém roce 2020 v denní a noční době a vyjádřeny očekávané nárůsty ∆L [dB]: Ref. Výška místo [m] 1
2
3
1,5 3,0 5,0 1,5 3,0 5,0 1,5 3,0 5,0
Imisní LAeq,T [dB] 2010 Σ
Denní doba 2015 Dopr. Prov.
48,9 49,7 50,4 44,0 45,4 46,2 45,0 46,0 47,0
49,2 50,0 50,7 44,6 45,6 46,4 45,4 46,4 47,4
19,2 19,2 19,3 40,8 40,8 40,8 39,4 39,4 39,4
∆L Σ 49,2 50,0 50,7 46,2 46,8 47,5 46,3 47,2 48,0
+0,3 +0,3 +0,3 +2,2 +1,4 +1,3 +1,3 +1,2 +1,0
2010 Σ
Noční doba 2015 Dopr. Prov.
41,4 42,3 42,6 37,2 38,2 39,0 37,7 38,8 39,8
41,7 42,6 42,9 37,3 38,3 39,1 37,9 38,9 39,9
0,0 0,0 0,0 4,5 4,5 4,5 5,5 5,5 5,5
∆L Σ 41,7 42,6 42,9 37,3 38,3 39,1 37,9 38,9 39,9
+0,3 +0,3 +0,3 +0,1 +0,1 +0,1 +0,2 +0,1 +0,1
Kde: Ref.m.č.1 - Bratronice - rodinný dům č.p. 182 (2.NP) situovaný za křižovatkou se silnicí III/2015 při vjezdu na obecní náves Ref.m.č.2 - Bratronice - rodinný dům č.p. 160 (2.NP) situovaný u místní komunikace III/2015 nejblíže cihelně. Ref.m.č.3 - Bratronice - rodinný dům č.p. 188 (2.NP) situovaný u místní komunikace III/2018 nejblíže farmě Borek. Samostatně stojící rodinný dům v zahradě je od silnice vzdálen 21 m. Z modelových orientačních výpočtů vycházejících z intenzit dopravy na silnici II/201 a z informativních odečtů intenzit dopravy na silnicích III/2015 a III/2018 vyplývá, že na referenčních místech situovaných u chráněných venkovních prostor staveb (2 m před fasádou objektu) imisní ekvivalentní hladiny akustického tlaku A nebudou překračovat hygienické limity stanovené pro hluk z dopravy: na hlavních pozemních komunikacích (silnice II/201) v denní době LAeq,16h = 60 dB a v noční době LAeq,8h = 55 dB ani na komunikacích III. třídy v denní době LAeq,16h = 55 dB a v noční době LAeq,8h = 45 dB. Současně bylo ověřeno, že i v době plného provozu lokality č.6 (farma Borek) a lokalita č.7 (Cihelna Bratronice) není očekáváno překročení hygienického limitu pro hluk z dopravy. Přitížení komunikace III./2015 obslužnými vozidly Cihelny Bratronice (v průměru 2-3 TNA za hodinu) se na zvýšení hlukového zatížení venkovního prostoru prakticky neprojeví. Intenzita průjezdů na komunikaci III/2018 je nízká, řádově 810 vozidel / 24 hod., z toho 87 TNA a traktorů, provozovaných převážně kampaňovitě. Jak již bylo uvedeno v předchozím oddílu o emisích, nedojde při provozu realizaci zemědělské bioplynové stanice v areálu Borek k významnému nárůstu intenzity dopravy proti současnému stavu. Intenzita dopravy zůstane na úrovni běžné pro zemědělské provozy. Liniový zdroj hluku "doprava" zůstane s provozem bioplynové stanice prakticky beze změn. K malému nárůstu dojde pouze sezonně v souvislosti s odvozem digestátu v době hnojení (cca 20 vozidel /den po dobu cca 25 dnů), tj. cca 14 nákladních vozidel nebo traktorů za měsíc.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
28
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 2. 3. 3 Hluk z provozoven Provozovny, jejichž činností mohou být ovlivňovány hlukové poměry v zájmovém území, jsou představovány provozem Cihelny Bratronice, farmou Borek a drobné provozy jako např. opravárenská hala s dílnou na parc. st. 404, pila v Bratronicích. Další provozovny, respektive zařízení, která by mohla působit jako významné zdroje hluku v území, nejsou změnou č. 4 ÚPNSÚ Bratronice navrhována, ani s nimi není ve výhledu uvažováno. Hluk z provozoven a jiných stacionárních zdrojů nelze vyhodnotit bez znalostí konkrétních záměrů. Nutno vlivům předcházet a v rámci dalších stupňů dokumentací navrhnout taková opatření, která zajistí splnění požadovaných hygienických limitů. Ve vztahu k obytným plochám - mezi zdroj hluku a příjemce hluku - umístit objekty se stínící funkcí. Pro umístění chladících a vzduchotechnických jednotek obecně platí, že veškerá technologická zařízení budou zabezpečena a opatřena dle předpisů montáže jednotlivých výrobců navržených zařízení. Zdrojem hluku v Cihelně Bratronice jsou zejména pásový dopravník a vibrační třídič, pohyb vysokozdvižných vozíků, čelního nakladače a nákladních vozidel. Je předpoklad, že vlivem clonící funkce stěny vytěženého prostoru, jednotlivých budov a vzdálenosti cca 300 m od chráněných objektů, budou hodnoty ekvivalentních hladin akustického tlaku ve všech nejbližších chráněných venkovních prostorech nižší než stanovený hygienický limit hluku (LAeq 8h = 50 dB/den; noční provoz není uvažován). Farma Borek - v případě realizace BPS bude zdrojem hluku zejména provoz kogenerační jednotky. Je předpoklad, že tato jednotka bude umístěna v uzavřeném prostoru a bude dostatečně izolována neprůzvučným obvodovým pláštěm, hluk bude dále minimalizován použitím zvukově izolačních materiálů (tlumičů). Hodnota nejintenzivnějšího zdroje (výduchu strojovny) ve vzdálenosti 1 m od výduchové kulisy činí 72 dB, se vzdáleností se snižuje. Dalším zdrojem hluku bude pohon míchadla. Vzhledem k tomu, že nejbližší chráněný venkovní prostor se nachází ve vzdálenosti 350 m, lze stanovit, že útlum hladiny akustického tlaku bude vlivem vzdálenosti dostatečný. K tomuto útlumu lze připočíst částečný útlum vlivem překážek (stromů, budov). Z této úvahy vyplývá, že bude dodržen hygienický limit stanovený v Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., příloha č.3 – Laeqt,noc = 40 dB /A/. Podmínkou pro další fáze povolovacích řízení je předložení hlukové studie, která vyhodnotí hlukovou zátěž nejen u nejbližší obytné zástavby (pod kopcem, na kterém bude BSP umístěna), ale též u obytné zástavby v obci Lhota, která je umístěna v protisvahu vzhledem k předpokládanému umístění BSP. A. 2. 4 Nerostné suroviny, seismicita V zájmovém území nejsou evidována žádná výhradní ložiska nerostných surovin, ani prognózní ložiska nerostných surovin, jejíž ochranou by byla pověřena Česká geologická služba - Geofond. V řešeném území se nachází nevýhradní ložisko cihlářských surovin D 5232200 Bratronice. Zásoby suroviny činí cca 362 tis. m3, ročně je těženo cca 2 tis. m3. V řešeném území se vyskytuje nebilancované ložisko stavebního kamene N 5045100 Bratronice, těžba byla ukončena. Dále je zde evidováno neperspektivní ložiska stavebního kamene V 0653304 Dolní Bezděkov. Evidované jsou: hlavní důlní dílo č. 4482 - Štola na Obecním vrchu (kámen pro hrubou a ušlechtilou výrobu), provoz byl ukončen po r. 1945. Poddolované území č. 4773 - Bratronice u Kladna je vedeno jako ojedinělé, bodové. Dále jsou evidovány vlivy důlní činnosti a to deponie č. 817 Dolní Bezděkov (stavební kámen) a deponie č. 821 Bratronice (cihlářská surovina). Sesuvná území se v řešeném území nevyskytují.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
29
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 2. 5 Radonové riziko Lidský organizmus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: z půdního vzduchu, z podzemní vody a ze stavebních materiálů. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým podložím. Radonové riziko je podle údajů uvedených v odvozené mapě radonového rizika charakterizovat následovně: podle této mapy se obec Bratronice nachází v oblasti nízkého až středního radonového rizika. propustnost podloží nízká střední vysoká 1. nízké riziko 2. střední riziko
< 30 30-100
< 20 20-70
< 10 10-30
Na horninách proterozoika lze očekávat spíše nízké hodnoty emanací a nízké radonové riziko. Anomálie emanací jsou vázány na výchozy tektonických poruch, kde nelze lokálně vyloučit i střední radonové riziko. Toto hodnocení je možné pokládat za orientační a bude doplněno při podrobném geologickém průzkumu, kde bude v ploše staveb s předpokladem pobytu osob vyhodnoceno radonové riziko dle platných metodik. A. 2. 6 Nakládání s odpady Systém sběru, třídění a zneškodňování komunálního a stavebního odpadu i nebezpečných složek odpadu vznikajícího na území obce Bratronice je upraven Obecně závaznou vyhláškou č. 02/2006 o nakládání s komunálním odpadem. Vyhláška řeší nakládání s komunálním a se stavebním odpadem obce Bratronice. Vyhláška je obligatorní pro všechny fyzické osoby, které mají na území obce trvalé nebo přechodné bydliště a pro další osoby, které se na území obce zdržují. Pro shromažďování a třídění komunálního odpadu jsou občanům k dispozici tyto sběrné nádoby: - sběrné nádoby (popelnice) – slouží k ukládání zbytkového odpadu z domácnosti po vytřídění; - kontejnery pro ukládání tříděného odpadu (ul. u Doušů - plast; u Jednoty COOP - plast, sklo, papír; na Mostě - plast, sklo; D. Bezděkov autobus.zastávka - plast, sklo - sběr železného šrotu je organizován obcí 2x ročně - svoz odpadů zajišťuje v dohodnutých svozových termínech CZ EKOLOGIE-HOLDING, s.r.o. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mohou využívat systém stanovený vyhláškou na základě písemné dohody s obcí. Stavební odpad, který vznikl při stavební činnosti občanů, je odkládán do velkoobjemových kontejnerů oprávněné osoby a odvezen na náklady občana na povolenou skládku. Tím se nevylučuje možnost zajistit si odvozu tohoto odpadu a uložení na povolenou skládku jiným způsobem. Nebezpečný odpad je odvážen oprávněnou osobou 2x ročně v dohodnutém termínu. V určený den přivezou občané tento odpad na stanovené místo a předají na speciální kontejner. Je zakázáno: - ukládat odpad mimo místa určená vyhláškou; - spalovat odpady na veřejném prostranství, dvorech a zahradách. Současná koncepce zneškodňování odpadů bude uplatněna i pro nové rozvojové plochy. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
30
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
V řešeném území je evidována stará ekologická zátěž / kontaminovaná plocha - skládka Bratronice. Jedná se o bývalou obecní skládku inertního materiálu, stavební suti a malého množství TKO. Skládka byla uzavřena v roce 1996 a následně byla provedena rekultivace na základě projektu. Plocha je umístěna při severovýchodním okraji obce Bratronice, vlevo od silnice směr Dolní Bezděkov. Skládka vyplňuje mělké údolí Bratronického potoka, který je v prostoru skládky zatrubněn. Skládka má plošné rozměry cca 130 - 150 x 40 - 60 m, maximální mocnost 3 m. Skládkové těleso bylo v rámci rekultivace upraveno - překryto zeminou, část slouží jako políčka pro pěstování zeleniny lidem bydlícím přes silnici. Po hydrogeologické stránce jsou v území vyvinuty mělké puklinové podzemní vody charakterizované malým specifickým odtokem, zejména v sušších obdobích. Větší riziko ohrožení životního prostředí se nepředpokládá. A. 2. 7 Ochrana přírody a krajiny A. 2. 7. 1 Geomorfologie a biogeografie Sledované území se nalézá v soustavě Poberounské, oblasti Brdské podsoustavy, celku Křivoklátské vrchoviny, okrsku Lánské pahorkatiny. Jedná se o členitou pahorkatinu, složenou převážně z proterozoických břidlic a drob s vložkami buližníků a spilitů a žílami křemenného porfyru, které se na s. okraji noří pod karbonské pískovce a slepence; erozně denudační reliéf se zbytky zarovnaných povrchů a méně výraznými, většinou zaoblenými suky, rozčleněný hlubokými údolími Loděnice, Klíčavy a jejich přítoků. Terén je střídavě zvlněný, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 365 – 450 m n.m. v polní trati a 472 m n.n. v lesní trati. Nejnižším místem je prostor, kde opouští Loděnice řešené území (Roučmídův mlýn - 340 m n.m.), nejvyššími místy jsou Kouty (473,4 m n.m.), Radíč (456 m n.m.), Poteplí (455 m n.m.) a Obecní vrch (433 m n.m.). Dle biogeografického členění zájmové území spadá do bioregionu 1.19 Křivoklátského: 1.19 Křivoklátský bioregion - typická část bioregionu je tvořena vrchovinou na algonkických břidlicích a starých živných vyvřelinách, přičemž osu území tvoří zaříznuté údolí Berounky a jejích přítoků - v dané oblasti Loděnice. Biota náleží do 2. bukovo-dubového až 4. bukového vegetačního stupně. V jádře bioregionu dodnes převažují lesy, na značné ploše s přirozenou skladbou. Na plošinách pak dominují pole. Fytogeograficky spadá řešené území do mezofytika s fytogeografickým okresem 32 Křivoklátsko (v geomorfologickém okrsku Lánská pahorkatina) - Skalický in Květena ČSR, Academia 1988. Podle geobotanické rekonstrukční vegetační mapy (Mikyška et al. 1968) byly v řešeném území dominantní jednotkou dubohabrové háje (C) a acidofilní doubravy (Qa). A. 2. 7. 2 Typologie krajiny V kontextu Evropské úmluvy o krajině byla vytvořena Typologie České krajiny (Löw a kol. 2005), podle níž náleží území správního obvodu Bratronice do těchto rámcových krajinných typů: dle osídlení: 3 - vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica dle způsobu využití: M - lesozemědělské krajiny L - lesní krajiny Ing. Milena Morávková / 05. 2011
31
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
dle reliéfu: 2 - krajiny vrchovin Hercynica 15 - krajiny zaříznutých údolí Syntézou uvedených tří rámcových krajinných typů jsou výsledkem pro řešené území oblasti se shodným krajinným typem. Každý segment má stanoven třímístný kód, přičemž první pozice náleží typu sídelní oblasti, druhá typu využití území a třetí georeliéfu. V řešeném území se vyskytují tyto typy krajiny: 3M2 a 3L2, které lze považovat za běžné krajinné typy a 3L15, který lze považovat za unikátní krajinný typ (zaříznuté údolí Loděnice). A. 2. 7. 3 Aktuální stav krajiny Část území leží v zemědělsky využívané krajině, kde převažuje agrocenóza (orná půda, louky) s nižším stupněm ekologické stability. Celková výměra zemědělské půdy činí 769,63 ha, tj. 49,3 % z celkové výměry obou katastrů; převažuje orná půda (81,5 %). Trvalé travní porosty (16,6 %) se vyskytují v nivě Loděnice a v úzkých pásech podél drobných vodních toků a melioračních příkopů. Zahrady a sady jsou součástí intravilánu obce či rekreačních chatových osad. Území bylo vodohospodářskými úpravami v minulosti pozměněno. Koryta vodních toků a odvodňovacích kanálů jsou vesměs upravena, tvoří síť hlavních melioračních zařízení. Část pozemků je odvodněna systematickou drenáží - zejména celá oblast na rozvodnici mezi obcemi Bratronice a Běleč, údolnice potoka Žlábek, pramenná oblast lokality V Radíči a V Lipině, údolnice bezejmenné vodoteče nad cihelnou, niva Lhoteckého potoka a navazující pozemky od Lhoty. Plošné odvodnění trubkovou drenáží je provedeno na celkem 231 ha (cca 30% zem. půdy). Okrajově jsou zachovány zbytky krajinné zeleně, jedná se o drobné lesíky charakteru remízků zejména na hranách svahů a v polích jako např. v lokalitách Na skalkách, Kouty, Ve višňovce, nad Lhoteckým potokem, Na Ostrově. Území zahrnuje i relativně nedotčenou ale i extenzívně využívanou lesnatou a členitou krajinu s minimálně narušeným krajinným rázem (CHKO Křivoklátsko, Přírodní park Povodí Kačáku). Celková výměra lesů činí 696,54 ha, tj. 44,6 %. Typickými dřevinami pro danou lokalitu jsou dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), často s příměsí lípy a dubu letního a někdy též javorů, jasanů a třešní. Ve vyšších nebo inverzních polohách se objevuje také buk lesní a jedle bělokorá. Keřové patro se vyskytuje pouze v prosvětlených polohách. Bylinné patro je tvořené převážně mezofilními druhy bylin, se zastoupením především jaterníku podléšky, svízele lesního, zvonku, hrachoru, černýše, kopytníku apod. Sledované území má mimořádně příznivé podmínky pro rekreační využívání. Leží na okraji rozsáhlých křivoklátských lesů, v dosahu Prahy (cca 35 km) a Kladna (cca 15 km). V řešeném území je celkem cca 258 objektů určených k rekreaci. V Bratronicích je celkem 8 chatových osad, v Dolním Bezděkově je pět lokalit. Rozsáhlejší rekreační oblasti se nacházejí zejména v údolí Kačáku. A. 2. 7. 4 Ochrana přírody Zvláště chráněná území, lokality soustavy NATURA CHKO Křivoklátsko - přirozených a polopřirozených listnatých a smíšených lesů na středním toku Berounky a jejích přítocích. Území bylo vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí výnosem ministerstva kultury č.j. 21 972/78 z 24. listopadu 1978. Pro své vysoké přírodovědné hodnoty byla oblast Křivoklátska dne 1. března 1977 přijata organizací spojených národů UNESCO za biosférickou rezervaci. Připraven je návrh k vyhlášení části území za národní park (dotkne se Bratronic pouze okrajově v lokalitě Benešův luh). Ing. Milena Morávková / 05. 2011
32
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
CHKO zasahuje do řešeného území pouze částečně svým východním cípem a to do západní a jižní části k.ú. Bratronice, hranice je vymezena silnicí III/2018 (Bratronice - Lhota), silnicí II/201 (Bratronice - Mostecký mlýn) a účelovou lesní komunikací v prostoru lesního komplexu Poteplí. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko je rozdělena do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. Řešené území spadá převážně do III. zóny ochrany (extravilán), zastavěné části obce pak do IV. zóny ochrany. III. zóna zahrnuje člověkem značně pozměněné ekosystémy, intenzivně využívané lesní a zemědělské pozemky a nesouvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. • Cíl: udržení a podpora využívání pro ekologicky optimalizované lesní hospodářství a zemědělství, ochrana typického krajinného rázu, vhodné formy turistiky a rekreace • Využití: běžné lesní hospodaření s cílem dosáhnout co nejpřirozenější skladby, běžné luční a pastevní hospodaření s postupným převedením na ekologické zemědělství, protierozní opatření na orné půdě, výstavba respektující charakter osídlení a dotvářející krajinný ráz, využití území pro veřejnost na principech trvalé udržitelnosti. IV. zóna zahrnuje člověkem poškozené části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. • Cíl: zabezpečení prostoru pro rozvoj obcí • Využití: výstavba respektující charakter osídlení a dotvářející krajinný ráz, využití území pro veřejnost na principech trvalé udržitelnosti
Na území CHKO Křivoklátsko jsou navrženy lokality: č. 2 - víceúčelová vodní nádrž na Lhoteckém potoce č. 4 - větrolam s předchozími terénními úpravami pozemku č. 8 - rozšíření zastavitelného území pro bydlení Správa CHKO Křivoklátsko souhlasí s předloženými požadavky na rozvoj obce v lokalitách, které se nachází na území CHKO Křivoklátsko, zahrnutými v návrhu změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice. Plánovaná akce svou částí zasahuje území CHKO Křivoklátsko v místech, kde se nenachází žádná Evropsky významná lokalita. Nejblíže je EVL Vůznice, jejíž vzdálenost od území dotčeného záměrem je v nejbližším bodě cca 2,5 km a nebude tedy nijak ovlivněna. Záměr se nachází mimo hranice Ptačí oblasti Křivoklátsko (dále jen PO), od které je vzdušnou čarou vzdálen nejblíže 2 km. Vzhledem k charakteru posuzovaného záměru a po prostudování dokumentace je patrné, že neovlivní hnízdní možnosti ptáků, kteří jsou předmětem ochrany PO Křivoklátsko. Realizací projektu nebudou dotčeny žádné lokality soustavy NATURA 2000 na území CHKO Křivoklátsko a ani nebudou nijak ovlivněny význačné biotopy ani evropsky významné druhy. Na základě výše uvedených skutečností dle Správy CHKO Křivoklátsko, v případě realizace záměru „Návrh zadání změny č. 4 územního plánu sídelního útvaru Bratronice“, a to samostatně i ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry, lze podle § 45i odst. 1 zákona vyloučit významný vliv záměru na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit ležících na území CHKO Křivoklátsko nebo Ptačí oblasti Křivoklátsko. Památné stromy Bratronická lípa (CHKO Křivoklátsko) lípa malolistá (Tilia cordata Mill.) u kostela, k.ú. Bratronice - parc.č. 1769/12 obvod kmene:366 cm výška: 20 m Hamouzův dub dub letní (Quercus robur L.) Na stráni u silnice Horní-Dolní Bezděkov, k.ú. Dolní Bezděkov - parc.č. 188/2 obvod kmene: 385 cm výška: 21 m Ing. Milena Morávková / 05. 2011
33
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Památné stromy nejsou záměrem dotčeny. Přírodní park Přírodní park "Povodí Kačáku" byl zřízen Nařízením Středočeského kraje č. 14/2010 ze dne 3.5.2010. Park zaujímá rozsáhlé území podél středního Kačáku (Loděnice) od Záplav na severu po okraj Loděnic a povodí četných zejména levostranných přítoků, pokrytých lesem. Hranice je vymezena silnicí Dolní Bezděkov - Lhota, kde se za Dolním Bezděkovem odklání a je vedena po polní cestě kolem farmy Borek do Bratronic a odtud po hranici CHKO Křivoklátsko, tj. podél silnice II/201(Bratronice - Mostecký mlýn) a účelovou lesní komunikací v prostoru lesního komplexu Poteplí. Přírodní park v dané oblasti chrání krajinný ráz území s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Slouží především k fyzickému a psychickému zotavení obyvatel a s tím souvisí i určitá omezení týkající se provozu motorových vozidel, některých hospodářských aktivit, které by mohly poškodit zdravé prostředí (omezení blíže specifikuje zřizovací vyhláška). Na území Přírodního parku Povodí Kačáku jsou navrženy lokality: č. 5 - plocha pro bydlení v rodinných domech v návaznosti na zastavěné a zastavitelné území č. 6 - zóna výrobně obslužního charakteru s následným využitím pro sklady související se zemědělskou výrobou v lokalitě Borek č. 7 - změna funkčního využití v areálu cihelny, využití části vytěženého prostoru pro realizaci staveb pro výrobu a skladování Významné krajinné prvky Na území obce Bratronice nebyly dosud zaregistrovány žádné významné krajinné prvky, vyskytují se zde pouze významné krajinné prvky ze zákona: lesy, vodní toky a údolní nivy, rybníky. Ateliérem U-24 s.r.o. Praha byly v rámci projektu lokálních ÚSES vymezeny tyto prvky: údolní niva V Lipině údolní niva potoka Žlábek údolní niva potoka Loděnice údolní niva Lhoteckého potoka Malý vrch - skalnatý kopec v Dolním Bezděkově VKP se mohou hospodářsky využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich přirozená schopnost obnovy a nedošlo tak k ohrožení jejich ekostabilizační funkce. Jde zejména o údolní nivy a přilehlé svahy potoků a lesní porosty. Významného krajinného prvku Lhoteckého potoka a jeho nivy se dotýká lokalita č. 2 - návrh víceúčelové nádrže. Jedná se o návrh vodohospodářských opatření, které jsou navrhovány v souladu se strategií MŽP - Optimalizace vodního režimu krajiny a jsou navrhovány citlivě ve vazbě na okolní krajinu. 2. 7. 5 Územní systém ekologické stability Součástí zeleně je územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Jedná se o vybranou soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, účelně rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na nadregionální, regionální a lokální. Je tvořen biocentry a biokoridory a na lokální úrovni též interakčními prvky. V novém územním plánu bude třeba ÚSES zaktualizovat a doplnit, neboť v platném ÚPNSÚ a změnách č. 1, 2, 3 a 4 je zapracována starší verze systému z období 90. let. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
34
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Dokumantace zpracované před r. 1996 nerespektují síť nadregionálního a regionálního systému, byly zpracovány před vydáním ÚTP. Podkladem pro zapracování ÚSES do (nového) územního plánu by měly být následující práce: Nadregionální a regionální ÚSES ČR - územně technický podklad - Culek, Bínová a kol. Pořídilo MMR a MŽP ČR v r. 1996, s účinností dne 1. července 1997 (dále jen ÚTP NRR ÚSES ČR); ÚP VÚC Pražský region (AURS spol. s r.o., 12/2006), popř. již schválené Zásady územního rozvoje Středočeského kraje; Studie Územního systému ekologické stability pro Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (U-24 s.r.o., 02/2009); Zpracování ÚSES okresu Kladno - převod dat z analogové formy do digitální; (zpracovatel Ing.arch. Z. Illinčevová, 1995) Jedná se o převzetí původního návrhu a v rámci okresu sjednocení do jednotné grafické a tabulkové podoby, vč. jednotného číslování; Generel místního ÚSES zpracovaný pro obec Bratronice a navazující k.ú. (ateliér U-24 s.r.o., 1993).
V souladu s ÚTP NR-R ÚSES a Studie ÚSES Středočeského kraje prochází řešeným územím nadregionální biokoridor K 54 „Pochvalovská stráň - Karlštejn, Koda“, osa mezofilní hájová. V řešeném území prochází po jižních svazích údolí Kačáku. Jeho součástí je ochranná zóna zasahující částečně do řešeného území. V trase nadregionálního biokoridoru NRBK K54 jsou nejblíže řešenému území severně vložena regionální biocentra RBC 1676 "Kalspot" (severně) a RBC 1475 "Vysoký vrch" (jižně). RBC 1676 "Kalspot" je dále propojeno regionálním biokoridorem RK 1114 "Prameniště Výskyty - Jivno" s biocentrem RBC 1491 "Prameniště Výskyty". Nadmístní síť bude dále napojena na systém prvků lokální sítě. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
35
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Nadregionální biokoridory v celostátní síti propojují nadregionální biocentra, tvoří je osa a ochranná zóna. Obě části jsou jejich neoddělitelnou součástí a po celé ploše koridoru se podporuje tzv. koridorový efekt – všechny ekologicky významné segmenty krajiny, skladebné části regionálních i lokálních ÚSES, chráněná území, významné krajinné prvky a území s vyšším stupněm ekologické stability se stávají neoddělitelnou součástí nadregionálního biokoridoru. Nadregionální osy byly přizpůsobeny aktuálnímu stavu ekosystémů a regionálnímu ÚSES, tak aby byla po 5-8 km do nich vložena regionální biocentra. Maximální šíře ochranné zóny je 2 km a byla určena podle maximální vzdálenosti dvou lokálních biocenter. Minimální šířka osy odpovídá šířce regionálního koridoru příslušného typu. Nadregionální i regionální biokoridory jsou většinou složené, v jejichž trase jsou v ekologicky přijatelných vzdálenostech vložena regionální (po 5-8 km) a lokální biocentra (po 400 - 700 m). Celostátní systém je vždy doplněn místní sítí lokálních biokoridorů a lokálních biocenter. Dle platného ÚPNSÚ jsou v území vymezeny následující prvky ÚSES: 2 - regionální biocentrum "Žlábek" (bude nahrazeno RBC 1475 "Vysoký vrch") 27 - lokální biocentrum "Stošovka" (vymezeno na Lhoteckém potoce) 33 - lokální biocentrum "Park v Dolním Bezděkově" (vložené v trase Loděnice) 34 - lokální biocentrum „U silnice“ 35 - lokální biocentrum „Pod pražskou silnicí“ 36 - lokální biocentrum „Na zadním Borku“ 42 - lokální biocentrum „Na Koutech“ 45 - regionální biokoridor „Loděnice“ (bude nahrazen lokálním biokoridorem) 52 - lokální biokoridor „Vůznice, Lhotecký potok“ 56 - lokální biokoridor „Na Koutech, V radíči“ Lokálního biokoridoru „Vůznice, Lhotecký potok“ se dotýká lokalita č. 2 - návrh víceúčelové nádrže. Ostatní prvky ÚSES zůstávají návrhem změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice nedotčeny. A. 2. 8 Půdní fond Část území je intenzivně obhospodařovaná. Zemědělská půda o výměře 769,6267 ha tvoří cca 49,3 % z celkové plochy obou katastrů, z toho orná půda 627,4089 ha (81,5 %), sady a zahrady 29,8876 ha (3,9%), trvalý travní porost 112,3302 ha (14,6 %). Lesnatost území činí 696,5446 ha, tj. 44,6 %. Vodních toků a vodních ploch je v území poměrně málo: 6,0757 ha, tj. 0,4 %. Podkladem jsou úhrnné hodnoty druhů pozemků katastru nemovitostí pro katastr Bratronice u Kladna a Dolní Bezděkov u Kladna. Zdroj ÚHDP k 31.12.2010 druh pozemku orná půda zahrada ovocný sad TTP ZPF lesní poz. vodní plocha zast.pl.a nádv. ostatní plocha celkem
katastrální území výměra (ha) Bratronice u Kladna Dolní Bezděkov u Kladna 525,9490 101,4599 13,5206 4,1468 11,1516 1,0686 89,3635 22,9667 639,9847 129,6420 505,3259 191,2187 5,0232 1,0525 15,0966 3,3069 56,7595 15,0877 1222,1899 340,3078
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
celkem výměra (ha) 627,4089 17,6674 12,2202 112,3302 769,6267 696,5446 6,0757 18,4035 71,8472 1562,4977
36
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 2. 8. 1 Zemědělský půdní fond Pro hodnocení přírodních podmínek pro zemědělskou výrobu vycházíme z údajů, které vyplývají z bonitovaných půdně ekologických jednotek ( BPEJ). Pro účely bonitace ZPF byly vyčleněny klimatické regiony (KR), 1.místo kódu BPEJ, které zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Řešené území spadá do klimatického regionu KR4, který je charakterizován jako mírně teplý, suchý, průměrná roční teplota činí 7 - 8,5 °C, úhrn srážek 450 - 500 mm. Půdy, které se vyvinuly v území, svým charakterem odpovídají geologickému podloží. Téměř z poloviny (48,5 %) jde o kambizemně a jejich slabě oglejené formy na břidlicích. Jsou obvykle středně těžké, vyjímečně těžší (podle charakteru podložních břidlic), bývají štěrkovité. Část z nich, v místech skalních výstupů, jsou mělké, v ornici středně štěrkovité až kamenité, v hl. 0,3 m silně kamenité až pevná hornina. Z více než jedné třetiny jsou v území vyvinuty hnědozemně (34,7 %) na svahových hlínách a hnědozemně illimerizované na svahovinách se sprašovou příměsí, vč. slabě oglejených forem. Bývají středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem, ve spodině místy převlhčené. V údolních polohách převažují nivní půdy až nivní půdy glejové, středně těžké, s dobrými až méně dobrými vláhovými poměry. V řešeném území jsou změnou č. 4 ÚPNSÚ dotčeny dále uvedené hlavní půdní jednotky (HPJ), což je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekonomickými vlastnostmi (v kódu BPEJ se jedná o 2. a 3. číslo). Skupina hnědozemí HPJ 11 - hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry (BPEJ 4.11.10) HPJ 12 - hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením (BPEJ 4.12.12, 4.12.13)
Skupina illimerizovaných půd (luvizemí) HPJ 15 - luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením (BPEJ 4.15.12)
Skupina hnědých půd - kambizemí HPJ 26 - kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry (BPEJ 4.26.01, 4.26.11, 4.26.14, 4.26.51, 4.26.54)
Skupina půd velmi sklonitých poloh HPJ 41 - půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry (BPEJ 4.41.78).
Skupina hydromorfních půd HPJ 72 - gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku (BPEJ 4.72.01).
Půdy jsou dle přílohy Metodického pokynu ze dne 12.6.1996 č.j.: OOLP/1067/96 a dle vyhlášky MŽP č. 48/2001 Sb. o stanovení tříd ochrany zařazeny do do I. - V. třídy ochrany zemědělské půdy:
do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze vyjímečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popř. pro liniové stavby zásadního významu (BPEJ 4.11.10).
do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci klimatického regionu nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné (změnou č. 4 ÚPNSÚ nejsou tyto půdy dotčeny).
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
37
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
do III. třídy jsou sloučeny půdy v klimatickém regionu s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné v územním plánování využít pro event.výstavbu (BPEJ 4.12.12, 4.12.13, 4.15.12, 4.26.01, 4.26.11)
do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu, s jen omezenou ochranou a využitelné i pro výstavbu (BPEJ 4.26.14, 4.26.51)
do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, vč. půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské pozemky pro zemědělské účely postradatelné, lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde o půdy s nižším stupněm ochrany, s vyjímkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí (BPEJ 4.26.54, 4.41.78, 4.72.01).
Záměrem změny č. 4 ÚPNSÚ jsou dotčeny převážně půdy s průměrnou až nízkou produkční schopností, zařazené do III. až V. třídy ochrany. Do I. třídy je zařazena lokalita 3 celá (BPEJ 4.11.10) a v lokalitě 7 část parcely 1156/3 (BPEJ 4.11.10 v prostoru areálu cihelny, ta však již dlouhodobě neslouží zemědělskému využití. Po rozpadu hospodářství Bratronice St. statku Kladno hospodaří na území několik soukromých zemědělců. Na větších výměrách přes 150 ha (Ing. Procházka, p. Michálek, p. Kohout) a asi 10 delších soukromě hospodařících zemědělců na podstatně menších výměrách. Od roku 1986 St. statek postupně realizoval návrh souhrnných pozemkových úprav (SPÚ), jimiž mělo být dosaženo zejména další zvětšení výměry bloků zemědělské půdy a další rozšíření zornění. V rámci hospodářství Bratronice mělo být dosaženo průměrné výměry bloku 28,9 ha, přičemž na cca 24 % zemědělské půdy jsou umístěny bloky o velikosti 20 - 50 ha, na 8 % bloky 50 - 100 ha a téměř na polovině (42 %) bloky větší než 100 ha. V souvislosti se scelováním pozemků bylo vybudováno plošné odvodnění trubkovou drenáží na celkem 231 ha, tj. na cca 30 % zemědělské půdy, upraveny a regulovány byly všechny drobné toky v území, tvoří síť hlavních melioračních zařízení. Síť polních cest slouží převážně zemědělské výrobě, pouze ve vazbě na lesní cesty a cesty v chatových osadách, slouží pro účely lesnické a rekreantům. Všechny uvedené charakteristiky vedly k zintenzivnění zemědělské výroby a zároveň sebou přinesly i další negativní jevy - snížení krajinné zeleně, zmenšení podílu trvalých travních porostů (mimo údolní nivu Kačáku a Lhoteckého potoka), rychlejšího odvádění povrchových i podzemních vod a značné ohrožení pozemků vodní erozí. Celé zájmové území je náchylné k vodní erozi. Potenciální ohroženost katastrů vodní erozí byla stanovena na základě faktoru erodovatelnosti půdy a sklonitosti území. Stupně ohroženosti jsou rozděleny do šesti kategorií, přičemž oba katastry spadají do kategorie 4 - půdy ohrožené vodní erozí, koeficient potenciální eroze se pohybuje v rozmezí 0,46 - 0,60 (možné rozpětí 0,15 - 0,75 a více). Stanovení potenciální ohroženosti orné půdy větrnou erozí vychází z pedologické databáze BPEJ. Klimatické regiony a hlavní půdní jednotky byly odstupňovány podle náchylnosti k větrné erozi a byl jim přiřazen faktor náchylnosti, kde nejnižší číslo znamená nejnižší náchylnost k větrné erozi. Výsledné hodnocení potenciální erozní ohroženosti je vyjádřeno v šesti kategoriích ohroženosti. Území spadá do kategorie 1 - bez ohrožení, koeficient erozní ohroženosti je menší nebo roven 4 (možné rozpětí 4 - 23 a více). Katastrální území Bratronice u Kladna není dle Nařízení vlády č. 241/2004 Sb. zařazeno do méně příznivých oblastí. Část katastrálního území Dolní Bezděkov u Kladna o výměře 130 ha je zařazeno do ostatních méně příznivých oblastí typu OB. V řešeném území nebyly dosud zpracovány komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) ve smyslu zákona zák.č. 139/2002 Sb, připraveny jsou k zahájení - předpokládaný termín k 1.1.2015. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
38
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 2. 8. 2
Pozemky určené k plnění funkce lesa
Lesy o celkové výměře 696,5446 ha tvoří 44,6 % výměry řešeného území. Souvislé lesní celky lemují západní, jižní a jihovýchodní část území. Jedná se o lesní komplex mezi Bratronicemi, Chýňavou a Horním Bezděkovem v povodí Kačáku a Vůznice (Na Koutech, Radíč, Poteplí), křivoklátské lesy směrem k Lánské oboře, pásmo lesů v údolí Loděnice. Okrajově se vyskytují menší lesíky na hranách svahů a skalnatých vrcholech (např. Obecní vrch, Na Ostrově, nad nivou Lhoteckého potoka). Základ lesních porostů tvoří středoevropská dubohabřina, přecházející až v acidofilní doubravu místy jde o ochuzenou doubravu s příměsí smrkové či borové kulticenózy či podmáčenou jasanovou olšinu. Původní bukové porosty se v současnosti v tomto území vyskytují jen velmi ojediněle. Převládá však stabilní kostra stanovištně vhodných porostů. Les v řešeném území spadá do přírodní lesní oblasti 8 Křivoklátsko - Český kras. Lesy patřící do kategorie lesů hospodářských jsou ve vlastnictví a správě Lesů ČR s.p. (lesní oddělení a porost 701 A; 702 A, B, C, D, E; 703 A, B, C; 704 A, B, C, D, E; 713 A, B) a ve vlastnictví obce a soukromých osob. Lesy vojenské (v zájmu armády) jsou ve správě Vojenských lesů a statků ČR, s.p. Část Obecního vrchu a pásy lesů na hranách údolí Loděnice jsou zařazeny do kategorie lesů ochranných - půdoochranných. Na území CHKO Křivoklátsko jsou lesy řešeného území zařazeny do II. a III. zóny odstupňované ochrany. Pozemky určené k plnění funkcí lesa nejsou změnou č. 4 ÚPNSÚ dotčeny. Lokalita č. 6 - rozšíření výroby a skladů v souvislosti se zemědělskou činností (farma Borek) zasahuje do ochranného pásma lesa, resp. plocha je umístěna v pásu 50 m od okraje lesa. V případě potřeby zmenšit toto pásmo, nebo umístit stavbu do tohoto pásma je nutno postupovat podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) §14, odst. (2). U případných staveb do 50 m od kraje lesa musí být veškeré stavby navrženy do vzdálenosti větší, než je průměrná výška přiléhajícího porostu, které může daný porost dosáhnout v mýtním věku. K dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je vždy třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Dle vyjádření Magistrátu města Kladna je požadováno v ochranném pásmu lesa stanovit minimální vzdálenost staveb 25 m od okraje lesních pozemků. A. 2. 9 Území historického, kulturního nebo archeologického významu Území historického a kulturního významu Bratronice leží na pradávné lovecké stezce, vedoucí z Prahy do Zbečna a dále na Křivoklát, po níž se ubírala česká knížata se svými družinami, aby z těchto sídel pořádala hony a štvanice na zvěř v křivoklátských lesích. Dokladem toho jsou dva zachované milníky s vytesaným křížem, lemující stezku. První písemná zpráva o obci pochází z r. 1228. podle ní se obec nachází v soupise jmění ženského kláštěra sv. Jiří na Pražském hradě. Další zmínky se zachovaly zejména díky finančním problémům panovníků. Za vlády Jiřího z Poděbrad přešla obec od Křivoklátu k Okoři. Dalším majitelem byl např. Bořita z Martinic, pánové z Donína, Valdštejn a naposled majitelé křivoklátského panství Furstenberkové. Mezi významné stavby v obci patří zejména kostel Všech svatých z poloviny 18. století. V k.ú. Bratronice je evidováno 6 nemovitých kulturních památek: 30897 / 2-462 29574 / 2-463 32891 / 2-464 20853 / 2-3998 19245 / 2-3999 24519 / 2-4000
kostel Všech svatých smírčí kámen smírčí kámen zaniklá ves, archeologické stopy venkovská usedlost čp. 10 venkovská usedlost čp. 26
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
39
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
V k.ú. Dolní Bezděkov je evidována 1 kulturní památka: 11670 / 2-4350 liniové opevnění, z toho jen: bunkr
Mezi zajímavá místa v obci patří kříž nad Bezděkovem, vysvěcený r. 1894. Od kříže je pěkný pohled do kraje. Dalším objektem je kaplička Panny Marie z r. 1846. V současné době je obec Bratronice členem Svazku obcí mikroregionu Bratronicko se sídlem v obci Bratronice. Obec je sídlem s obytnou a rekreační funkcí, doplněná o výrobu (Cihelna Bratronice), zemědělskou výrobu (zemědělská usedlost a farma na Borku severně od cihelny), drobnou výrobu a služby (stavebnictví, zahradnictví, pila, bazar nábytku, projekční činnost ...). Základní občanská vybavenost je na standardní úrovni, odpovídá místním požadavkům mateřská škola s kapacitou 40 dětí, základní škola 1.-5. stupeň s kapacitou 60 dětí; praktický a dětský lékař, pošta a místní knihovna v budově OÚ; kulturní dům; prodejna Jednoty Kladno COOP; 3x restaurační zařízení; Penzion u Sajdlů; TJ Sokol Bratronice, fotbalové hřiště. K nejkrásnějším zážitkům patří pěší a cyklistické výlety údolím Kačáku. Území archeologického významu Jedná se o území s archeologickými nálezy. Toto území je definováno jako území, na němž se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. V současné době je nutné považovat celé území středních Čech za území s archeologickými nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost již od doby přípravy stavby oznámit záměr stavební činnosti Archeologickému ústavu, či jím pověřené organizaci. Prapůvodní obyvatelé sídlili v lokalitě na místě dnešní cihelny, o čemž svědčí významné archeologické nálezy. Pocházeli z rodu Bratroniců a jejich úkolem bylo udržovat loveckou stezku. Kdy vznikla bratronická cihelna není přesně známo, ale cihly se zde, stejně tak jako v mnoha okolních obcích pálily od nepaměti. První zmínky pocházejí ze 13. století, kdy při královské cestě z Prahy na hrad Křivoklát vznikla osada právě na území dnešní cihelny. Dokládá to velké množství keramických úlomků, železných a bronzových předmětů, nalezených při záchranném archeologickém průzkumu. Lokalita č.7 - požadavek na změnu funkčního využití v areálu cihelny zasahuje do tzv. „zaniklé středověké osady ze 13. století“, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 20853/2-3998. Z předchozích průzkumů vyplynulo, že lokalita byla již v minulosti poničena předchozí, z větší části nekontrolovatelnou těžbou cihlářské hlíny. Zbývá jen menší, v podstatě periferní zbytek lokality. Změna funkčního využití území je možná za předpokladu: 1. V případě jakýchkoliv výkopových prací je stavebník , v souladu s § 22 odst. 2 zák.č. 20/1987 Sb. již od doby přípravy stavby povinen oznámit svůj záměr České společnosti archeologické, o.p.s., a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. 2. Vlastník kulturní památky, který zamýšlí provést údržbu, rekonstrukci nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko Obecního úřadu obce s rozšířenou působností (viz. § 14 a § 12 zákona č. 20/1987 Sb.)
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
40
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 3
Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny
Změna č. 4 ÚPNSÚ Bratronice je hodnocena na základě identifikace střetů se složkami životního prostředí. U zjištěných vlivů je proveden popis jejich rozsahu a významnosti. Charakteristika hodnocených lokalit Lokalita č.2 – využití částí pozemků parc.č. KN 1735/1, 1735/2, 1735/3 (PK 1708, 1709, 1710) v k.ú Bratronice u Kladna a KN 261 (PK 254) v k.ú. Lhota u Kamenných Žehrovic pro zřízení víceúčelové vodní nádrže na vodoteči Lhoteckého potoka. V souladu s prováděnou změnou č. 4 ÚPNSÚ byla zpracována studie „Retenční nádrž Stošavka“ (Ing. Cyril Mikyška - Ateliér životního prostředí, Roztoky u Prahy, 09/2010), ze které jsou čerpány následující údaje: Zájmová lokalita s místním názvem Stošavka se nachází západně od silnice Bratronice - Lhota v údolnici Lhoteckého potoka v nadmořské výšce 370 - 380 m. Při severním okraji probíhá hranice katastrálního území, přičemž větší část plochy, vč. potoka bude situována v k.ú. Bratronice u Kladna, nepatrná část pak v k.ú. Lhota u Kamenných Žehrovic. Z východu je plocha omezena silnicí, ze západu je limitována trasou plynovodu. V lokalitě je navrhována průtočná retenční nádrž, která bude mít nízkou sypanou zemní hráz (výška do 5 m), prostor minimální zátopy (stálé nadržení umožňující v omezené míře rybochov) a retenční prostor umožňující vyrovnání nepravidelně kolísajících průtoků. Technické řešení - dominantním objektem retenční nádrže bude sypaná zemní hráz s minerálním těsněním a kamennou ochranou návodní líce. Vnější líc hráze bude zatravněna a osázena skupinami keřů. Hráz bude opatřena bezpečnostním přelivem opevněným dlažbou z lomového kamene do betonového lože. Pro umožnění regulace hladiny bude retenční nádrž vybavena klasickým dvoudlužovým požerákem. Koruna hráze bude v nejvyšším místě 5 m nad původním terénem, úroveň bezpečnostního přelivu 1 m pod korunou hráze, tj. 4 m nad původním terénem. Odtok z požeráku i bezpečnostního přelivu bude sveden do koryta potoka pod hrází. Orientační výkazy výměr: maximální plocha zátopy cca 9.000 m2, běžná plocha zátopy: cca 3.000 m2, retenční objem cca 5.000 m3, délka hráze cca 100 m. Návrh vodohospodářských opatření je veden v souladu se strategií MŽP - Optimalizace vodního režimu krajiny a je navržen citlivě ve vazbě na okolní krajinu. Ve dně retenční nádrže budou vysazeny vlhkomilné rostliny odolné vůči zaplavení, vnější líce hráze bude zatravněna a lokálně doplněna dřevinami, po koruně hráze a podél levého břehu zátopy bude vysazena doprovodná alej stromů. Bude vhodné, aby pozemky „extrémní zátopy“ byly zemědělsky využívány (louky, pole, pastviny). Tím budou udržovány ve stavu, který umožní občasné zaplavení, ale jejich zemědělské využití nebude ohroženo. Nádrž bude mít z hlediska péče o krajinu funkci retenční (chrání níže situované nemovitosti před zvýšenými průtoky ve vodním toku). Z hlediska užívání pak funkci hospodářskou pro chov ryb. Z hlediska ochrany přírody bude vytvořen nový biotop, vložený do již dříve navrženého lokálního biokoridoru. Lokalita č.4 – využití částí pozemků parc.č. KN 365/1 a 321/3 (PK 390) v k.ú. Bratronice u Kladna pro větrolam s předchozími terénními úpravami dotčeného pozemku, v rozsahu cca 1 ha. Plocha je umístěna v místě zvaném Na Koutech, jižně Bratronic mezi fotbalovým hřištěm a bývalým vojenským areálem. Realizace větrolamu bude provedena formou drobných terénních úprav (max.výška násypu 5 m) s následnou výsadbou původních dřevin. K úpravám bude použit inertní materiál, tzn. zemina bez příměsí, nečistot, chemikálií a jiných předmětů a materiálů, které by mohly způsobit poškození přírody a životního prostředí. Větrolam bude působit v krajině jako přirozený terénní útvar s cílem rozčlenit rozsáhlé zemědělské pozemky. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
41
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Budoucí zalesnění pozemku bude řešeno následně v souladu s platnými předpisy v samostatném správním řízení o změně využití území. K osázení větrolamu budou použity původní dřeviny (keřové i stromové patro) po konzultaci se Správou CHKO Křivoklátsko. Realizace větrolamu včetně terénních úprav bude provedena ve třech etapách. Další etapa terénních úprav bude zahájena až po dokončení výsadby v etapě předchozí. Po dobu realizace bude využívána nová účelová komunikace po pozemku PK 390 s napojením na silnici II/201. Lokalita č.6 – využití pozemků parc.č. KN 1227/1 (PK 1227/1), 1227/2, 1227/3 a 1227/4 v k.ú. Bratronice u Kladna (pozemky navazující na zemědělskou usedlost Borek) pro zónu výrobně obslužného charakteru s následným využitím pro sklady související se zemědělskou výrobou. Stav - v areálu farmy je stáj pro skot, sklad krmiv, kolna, jímka o kapacitě 200 m3 a přečerpávací jímka, silážní plato a sklad sena. Stáj je využívaná především v zimním období jako zimoviště. V letním období jsou zvířata na pastvině (celoročně jsou ve stáji ustájeni jen býci na výkrm a jalovice nad 2 roky). Kapacita: 70 krav bez tržní produkce mléka a vysokobřezích jalovic, 30 telat, 35 jalovic a 35 býků ve výkrmu. Průměrný stav: 60 krav bez tržní produkce mléka a vysokobřezích jalovic, 28 telat, 33 jalovic a 30 býků ve výkrmu. Návrh - v souvislosti s uvažovaným záměrem umístit zemědělskou bioplynovou stanici v ploše stávajícího areálu farmy Borek bude nutné rozšířit areál o nové plochy. Pro uchování a rozvoj zemědělské výroby je uvažováno s rozšířením potřebných ploch severně a východně v návaznosti na stávající areál. Umístěny zde budou haly pro uskladnění zemědělských produktů, senáže; dále dílny a garáže zemědělské techniky. S navýšením dopravy není uvažováno. Areál farmy je napojen na veřejnou komunikaci vedoucí obcí Bratronice do Lhoty. Intenzita dopravy představuje v době seče přibližně 15-20 traktorů /den po dobu cca15-20 dnů a to 2x ročně. V období mimo seče je lokalita bez významného pohybu vozidel. V případě uvedení bioplynové stanice do provozu se předpokládá kampaňovitý pohyb traktorů nebo nákladních vozidel v době hnojení cca 20 vozidel/den po dobu cca 25 dnů; přepočteno na rok je nárůst cca 14 nákladních vozidel nebo traktorů za měsíc. Jedná se o usedlost na samotě značně pohledově exponovanou z okolní krajiny - případné pozemní stavby na nových plochách musí respektovat objemové měřítko původních budov. Dále je nutné respektovat stávající ochranná pásma vedení VVN a VN a ochranné pásmo lesa. Lokalita č.7 – požadavek změny funkčního využití v areálu cihelny. Původní dobývací prostor cihlářské hlíny byl již částečně vytěžen. Záměrem je využít část tohoto prostoru pro realizaci staveb pro výrobu a skladování ve stávajícím charakteru výrobní činnosti. Změna funkčního využití území se týká pozemků p.č. KN 518, 519, 1158, 1156/4, 1156/6, 1140/3 a části pozemku p.č. 1156/3. Nové stavby budou hmotově přizpůsobeny stávajícím budovám. Stav - cihelna vyrábí zejména plné pálené cihly, v menším rozsahu také ruční cihelnou dlažbu. Zásoby suroviny činí cca 362 tis. m3, ročně je těženo cca 2 tis. m3. Vytěžený prostor je postupně rekultivován, částečně je i využíván jako skladové a manipulační plochy uvnitř areálu cihelny. Nedílnou součástí cihelny je kruhová cihlářská pec, linka na výrobu antuky, recyklační linka pro zpracování stavebních odpadů a prodejna stavebnin. Společnost požívá vysokozdvižné vozíky, čelní nakladač pro navážení suroviny, zásobníky na upravovaný recyklát, čelisťový drtič, pásový dopravník a vibrační třídič 1 nákladní vozidlo o nosnosti 9 tun. Provozní doba je od 7.00 do 15.00 pondělí až sobota. Návrh - v rámci změny č.4 ÚPNSÚ Bratronice se jedná o změnu funkčního využití vytěženého dobývacího prostoru na plochy výroby a skladování. Pokud se týká parc. č. KN 518 (zast.pl.a nádvoří), 519 (zast.pl.a nádvoří) a 1158 (manip.plocha) - tyto parcely jsou ve skutečnosti součástí zastavěné výrobní plochy již od pradávna, umístěna je zde cihlářská pec a haly sloužící jako sklady výrobků. Nejedná se tedy o žádnou změnu, pouze napravení stavu v územním plánu.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
42
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Změna se fakticky týká parc. č. 1156/4, 1156/6, 1140/3 - dobývací prostor a části parc. č. 1156/3 (orná půda). V tomto prostoru investor počítá s výstavbou jedné haly o rozměrech 15,8 x 45 m, stěny zděné, střecha montovaná, která bude sloužit převážně jako sklad pro cihly a stavebniny. V souvislosti se změnou funkčního využití území není uvažováno s navýšením dopravy. Provoz na komunikacích probíhá v denní době, pohyb vozidel závisí na ročním období, cca 4-6 x denně Dále je to doprava vyvolaná v souvislosti s rekultivací již vytěženého prostoru. Provoz na komunikacích probíhá rovněž v denní době v závislosti na ročním období a počasí, opět cca 4-6 x denně. Celkem je v součtu (provoz firmy a rekultivace) uvažováno s max. 20 pojezdy denně, tj. průměrně cca 2-3 pojezdy za hodinu ve všech směrech rovnoměrně. Rozvojové záměry jsou hodnoceny z hlediska dopadů na: - obyvatelstvo (hluková zátěž, narušení faktoru pohody) - ovzduší (emisní, imisní zátěž území) - vodu (režim a jakost povrchových a podzemních vod) - půdu (rozsah záborů ZPF, pozemky určené k plnění funkce lesa) - zájmy ochrany přírody a krajiny (flóra, fauna, ekosystémy, krajinný ráz) A. 3. 1 Hluk Lokalita č. 2 - víceúčelová vodní nádrž Lokalita č. 4 - větrolam s předchozími terénními úpravami - zařízení v průběhu své životnosti nejsou zdrojem ani cílem dopravní zátěže ani zdrojem emisí nebo hlukové zátěže okolí. Provozem této činnosti není očekáváno nadměrné zatěžování venkovního prostoru hlukem; - v průběhu realizace může dojít ke krátkodobému navýšení intenzit dopravy v souvislosti se zemními pracemi (hloubení nádrže a výstavba hráze, navážení materiálu na větrolam). Je předpoklad, že tyto činnosti budou prováděny výhradně v denní době. Vzhledem k plošně omezenému rozsahu staveb, krátkým termínům výstavby, vzdálenosti obytné zástavby nebude tento zdroj hluku pro posuzované území významným negativním jevem. Lokalita č. 6 - plochy výrobně obslužného charakteru související se zemědělskou výrobou Lokalita č. 7 - změna funkčního využití vytěženého dobývacího prostoru na plochy výroby a skladování - z modelových orientačních výpočtů vycházejících z intenzit dopravy na silnici II/201 a z informativních odečtů intenzit dopravy na silnicích III/2015 a III/2018 vyplývá, že na referenčních místech situovaných u chráněných venkovních prostor staveb (2 m před fasádou objektu) imisní ekvivalentní hladiny akustického tlaku A nebudou překračovat hygienické limity stanovené pro hluk z dopravy; - současně bylo ověřeno, že i v době plného provozu lokality č.6 (farma Borek) a lokalita č.7 (Cihelna Bratronice) není očekáváno překročení hygienického limitu pro hluk z dopravy; - hluk z provozoven a jiných stacionárních zdrojů nelze vyhodnotit bez znalostí konkrétních záměrů. Nutno vlivům předcházet a v rámci dalších stupňů dokumentací navrhnout taková opatření, která zajistí splnění požadovaných hygienických limitů. Vzhledem k tomu, že nejbližší chráněné venkovní prostory se nacházejí ve vzdálenosti cca 300 - 350 m, lze stanovit, že útlum hladiny akustického tlaku (hluk z provozoven) bude vlivem vzdálenosti dostatečný.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
43
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Na základě provedeného posouzení provázeného výpočty lze očekávat, že realizací navrhovaných úprav nedojde, ve srovnání se současným stavem, k zvýšenému zatížení venkovního prostoru hlukem z dopravy na páteřním silničním systému zájmového území ani hlukem z provozoven. Předpokládá se, že při konkretizaci záměrů v uvažovaných lokalitách, tj. při zpracování dokumentace na příslušné úrovni, vznikne potřeba hodnocení vlivů na životní prostředí, v jejímž rámci bude možné i vlivy na hlukovou zátěž venkovního prostoru detailněji posoudit. A. 3. 2 Ovzduší Obdobně jako v jiných oblastech ČR jsou v oblasti Bratronice nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10. V oblasti lze očekávat 36. nejvyšší denní koncentraci PM10 v rozmezí 40 až 50 µg.m-3 a roční koncentraci PM10 v rozmezí 20 až 30 µg.m-3. Nejvyšší koncentrace částic PM10 lze očekávat v bezprostředním okolí komunikací II/201, III/2015 a III/2018, nikde však nebudou limitní hodnoty překračovány. Dominantní podíl na imisním zatížení TZL má druhotná prašnost, ke zvyšování prašnosti dochází spalováním tuhých paliv v lokálních topeništích, zejména při nízkém provětrávání vlivem např. inverzních situací; při polních a stavebních pracích; prašnost je způsobena rovněž dopravou na komunikacích. Lokalita č. 2 - víceúčelová vodní nádrž Lokalita č. 4 - větrolam s předchozími terénními úpravami - zařízení v průběhu své životnosti nejsou zdrojem ani cílem dopravní zátěže ani zdrojem emisí. Provozem této činnosti není očekáváno zhoršení kvality ovzduší v dané lokalitě. - krátkodobé zvýšení sekundární prašnosti bude očekáváno pouze v souvislosti s realizací zařízení, resp. v souvislosti se zemními pracemi a s krátkodobým navýšením intenzit dopravy. Lokalita č. 6 - plochy výrobně obslužného charakteru související se zemědělskou výrobou - zdrojem znečišťování ovzduší jsou technologie ustájení a skladování, plochy rostlinné výroby a činnosti, které jsou spojeny s nakládáním s látkami uvolňující emise amoniaku; - v souvislosti s možným umístěním zemědělské bioplynové stanice v ploše stávajícího areálu farmy je nutno počítat s tím, že do území budou umístěny dva nové bodové zdroje znečišťování ovzduší. Zdrojem emisí budou kogenerační jednotka (střední zdroj znečišťování ovzduší) a výroba bioplynu (velký zdroj znečišťování ovzduší). Po uvedení do provozu bude zdroj produkovat emise oxidů dusíku a oxidů uhlíku, při výrobě bioplynu se budou v omezené míře uvolňovat pachové látky. Pokud bude poměr vstupních surovin připraven v optimálním složení, půjde prakticky o bezproblémový respektive bezzápachový provoz. Plošným zdrojem bude pak aplikace digestátu na pozemky. Pokud budou dodrženy podmínky uvedené v závěru zjišťovacího řízení Krajského úřadu Středočeského kraje č.j. 050817/2010/KUSK nemá oddělení ochrany ovzduší proti záměru žádné námitky; - změna č. 4 ÚPNSÚ řeší pouze přemístění části stávající zemědělské výroby severně a východně areálu Borek a to jednak z důvodu uvolnění místa pro umístění BPS a dále i pro umístění skladových prostor a garáží, které v areálu dosud chybějí. Nepřípustné využití v této ploše je výroba bioplynu a jeho další využití. Intenzita dopravy zůstane na úrovni běžné pro zemědělské provozy. - pro řešené území jsou limitující emise NOx a PM10. Proto je možno do lokality umístit jen takové činnosti; které nebudou mít za následek zvýšené emise NOx a PM10. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
44
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Lokalita č. 7 - změna funkčního využití vytěženého dobývacího prostoru na plochy výroby a skladování - zdrojem znečišťování ovzduší jsou bodové zdroje - cihlářská pec a čerpací stanice pohonných hmot (střední zdroje znečišťování ovzduší), zásobníky na upravovaný recyklát, čelisťový drtič, pásový dopravník, vibrační třídič a emise vznikající při plnění aut; plošné zdroje - pojezdy čelního nakladače pro navážení suroviny, nákladních vozidel a manipulace se sypkými materiály a recykláty; liniovým zdrojem emisí je doprava vyvolaná v souvislosti s provozem firmy a v souvislosti s rekultivací již vytěženého prostoru. Celkem je v součtu (provoz firmy a rekultivace) uvažováno s max. 20 pojezdy denně, tj. průměrně cca 2-3 pojezdy za hodinu ve všech směrech rovnoměrně, - změna č. 4 ÚPNSÚ řeší změnu funkčního využití území, přičemž je předpoklad, že kapacita výroby zůstane na stejné úrovni jako je v současné době, intenzity dopravy by se neměly nadále zvyšovat, - pro řešené území jsou limitující emise NOx , PM10 a B(a)P. Proto je možno do lokality umístit jen takové činnosti, které významně nezvýší emise NOx , PM10 a B(a)P. Předpokládá se, že při konkretizaci záměrů v uvažovaných výrobních lokalitách, tj. při zpracování dokumentace na příslušné úrovni, vznikne potřeba hodnocení vlivů na životní prostředí, v jejímž rámci bude možné i vlivy na kvalitu ovzduší detailněji posoudit. A. 3. 3 Voda Návrh změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice neobsahuje žádné záměry, které by měly ohrozit kvalitu podzemních nebo povrchových vod. Veškeré rozvojové lokality by měly být postupně připojovány na stávající a vodovodní i kanalizační systém. Srážkové odpadní vody jsou v zastavěném území jednotlivých sídel zvládány následovně: u jednotlivých nemovitostí s použitím vsaku nebo akumulačních prvků (s následným využíváním např. pro zavlažování zeleně v době přísušku). Nevsáknuté srážkové vody, zejména z komunikací, jsou a budou do nejbližšího recipientu částečně odváděny oddílnou dešťovou kanalizací a částečně systémem rigolů, struh a propustků. Zde vliv na povrchový odtok nebude významný. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění hydrologických a odtokových poměrů v území (např.: převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Lokalita č. 2 - víceúčelová vodní nádrž - vodní nádrž je situovaná v údolnici Lhoteckého potoka, který byl v minulosti upravován. Vzhledem k velikosti a charakteru povodí dochází zejména při přívalových deštích ke krátkodobému nárůstu povodňové vlny, průchodu zvýšených průtoků a poté k jejich opadnutí. Lhotecký potok nemá stanoveno záplavové území; - záměrem výstavby nádrže je zejména zvýšení akumulační a retenční schopnosti území, zadržení vody v krajině v obdobích sucha a zmírnění dopadů na níže položeném území v období zvýšených průtoků; - v době provozování nádrže jsou rizika havarijní situace zanedbatelné (bezpečnostní přeliv bude dimenzován na Q100), snad pouze za nepředpokládaných klimatických podmínek (extrémní povodně) by bylo možno uvažovat s rizikem havarijní situace;
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
45
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
-
-
-
-
před zahájením provozu stavby bude vypracován „Provozní a manipulační řád“, který stanoví zásady pro obsluhu a manipulaci s vodami. Stanoveny budou i podmínky pro manipulaci v době nebezpečí povodní a za povodní a navržena budou opatření na ochranu před povodněmi; ovlivnění podzemních vod a hydrogeologických charakteristik lze prakticky vyloučit už vzhledem k tomu, že nádrž bude mělká, převážně navržena v nivních sedimentech. Hlubších horizontů či kolektorů podzemní vody se výstavba nedotkne; v důsledku předpokládaného využití (chov ryb) bylo uvažováno i s možností znečištění organickými látkami (živiny, rybniční bahno) či jiné změny kvality vody odtékající z nádrže (např. změny pH, teploty či souvisejících parametrů - obsah rozpuštěného kyslíku atd.). Pro hodnocení možných vlivů je ovšem zásadní deklarovaný účel - nádrž bude určena pouze k extenzivnímu chovu ryb. Nehrozí tedy významné zvyšování obsahu organických látek, či jiná forma znečišťování vody odtékající z nádrže; údolní niva a navazující pozemky jsou odvodněny trubkovou drenáží, s tím bude nutno při výstavbě počítat - bude nutné provést rekonstrukci odvodňovacího systému, tzn. drenážní systém podchytit vně zájmového území záchytnými drény a vody svést mimo zátopu nádrže do vodoteče (nad zátopou, nebo pod hrází). Případné narušení části systému se projeví na funkčnosti celého systému.
Lokalita č. 4 - větrolam s předchozími terénními úpravami - vliv na kvalitu povrchové nebo podzemní vody se nepředpokládá, pokud bude k terénním úpravám použita zemina bez příměsí, nečistot, chemikálií a jiných předmětů a materiálů, které by mohly způsobit poškození životního prostředí. Realizace záměru nevyvolává potřebu zásobování pitnou vodou, ani potřebu odkanalizování splaškových vod. Dešťová voda bude likvidována přímo na pozemku vsakem (do drenážního systému); - výstavba větrolamu se bezprostředně dotýká plošně rozsáhlé odvodněné plochy z období roku 1976, o rozloze 46,32 ha. Navrhovaná stavba bude umístěna přímo uprostřed této odvodněné plochy, téměř na rozvodnici mezi povodími Vůznice a Loděnice, resp. Bratronického potoka. Část území je tedy odvodněna potokem Vůznice v Bělči a část území pak je svedena do dešťové kanalizace přímo do obce Bratronice. Při výstavbě proto bude nutné zachovat funkčnost celého systému, tzn. zajistit neškodné odvedení vod, provést rekonstrukci drenáže přímo v místě výstavby - vody podchytit obvodovým záchytným drénem, zajistit ochranu drénů před zarůstáním, popř. podpořit převod drenážních vod do travnatých zasakovacích pásů (tato úprava však předpokládá ochrannou zónu s trvalými travními porosty). Základem posouzení a návrhu rekonstrukce drenáže by měl být hydropedologický průzkum. Případné narušení části systému by se mohlo projevit na funkčnosti celého systému; - po dokončení záměru, zalesnění a zatravnění (včetně rekonstrukce drenáže) je předpoklad, že se vsakovací a retenční schopnosti terénu vlivem vegetačního porostu stabilizují a oproti současnému stavu se zvýší. Lokalita č. 6 - plochy výrobně obslužného charakteru související se zemědělskou výrobou - je předpoklad, že záměr umístění BPS ani přemístění části výrobních a skladovacích ploch do nové plochy nebude vyžadovat navýšení odběru pitné vody (která bude odebírána z veřejné vodovodní sítě). Technologická voda bude zapotřebí pouze občasně, předpoklad 20 m3/rok, pro oplachy apod. Tato voda bude pokryta ze studniční vody (tažena z údolí);
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
46
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
-
-
farma Borek má z hlediska ochrany vod zpracovaný havarijní plán (Ing. Nedvědová, 05/2011). Jedná se o plán opatření pro případ uniku závadných látek, který se zabývá možnými cestami úniku jednotlivých závadných látek v rámci katastrálních území a hospodářských objektů, kde hospodaří zemědělská farma. Havarijní plán řeší okamžité opatření v případě havárie, podmínky hlášení a odstranění následku havárie; vliv na kvalitu povrchové nebo podzemní vody se nepředpokládá, pokud bude manipulováno se závadnými látkami (hnůj skotu, hnojůvka) v souladu s legislativou i obecnými pravidly hospodaření podle zásad správné zemědělské a agroenviromentální praxe.
Lokalita č. 7 - změna funkčního využití vytěženého dobývacího prostoru na plochy výroby a skladování - vliv na kvalitu povrchové nebo podzemní vody se nepředpokládá. Realizace záměru nevyvolává potřebu zásobování pitnou vodou, ani potřebu odkanalizování splaškových vod. Dešťová voda bude likvidována přímo na pozemku vsakem. Pro zvýšení retenční schopnosti území je doporučeno v rámci rekultivace navazujících ploch provést výsadbu zeleně na min. 30% plochy (tím se sníží i prašnost v území). A. 3. 4 Půdní fond A. 3. 4. 1 Zemědělský půdní fond Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF je v návrhu územního plánu zpracováno v podrobnosti přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994, kterou se provádějí některé podrobnosti zákona 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, v platném znění. V rámci změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice je dotčeno celkem 6,64 ha zemědělské půdy, vše v zastavitelném území. V zastavěném území není zemědělská půda dotčena. Z celkové požadované plochy 9,19 ha pro všechny rozvojové lokality činí zemědělská půda 72,2 %. katastrální území Bratronice
celkový rozsah (ha) 9,1875
ostatní plocha (ha) 2,5507
zemědělská půda (ha) zastavitelné zastavěné území území 6,6368 6,6368 0
celkem
Plochy, které se dotýkají ZPF, tvoří pozemky v kultuře orná (71,4 %), ovocný sad (9,5 %) a TTP (19,1 %). území zastavěné zastavitelné celkem
výměra celkem 2 m 1,2522 7,9353 9,1875
k.ú. Bratronice u Kladna 2 ostatní ZPF - kultura (m ) nezem. ZPF orná zahrada ovoc.sad 2 m 1,2522 0 0 0 0 1,2985 6,6368 4,7365 0 0,6301 2,5507 6,6368 4,7365 0 0,6301
TTP 0 1,2702 1,2702
Návrhem změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice jsou nejvíce dotčeny půdy zařazené do III. třídy ochrany (54,3 %). Půdy nejkvalitnější, zařazené do I. třídy ochrany jsou dotčeny v rozsahu 1,0220 ha, tj. 15,4 % z celkové potřeby zemědělské půdy. Jedná se zejména o lokalitu č. 3 určenou pro bydlení v návaznosti na již vymezené zastavitelné území a okrajově pozemek orné půdy v prostoru cihelny. Zde ovšem již tato půda neslouží svému účelu, je dlouhodobě využívána jiným způsobem v rámci areálu (pravděpodobně nebyla půda dosud vyjmuta ze ZPF.). Ing. Milena Morávková / 05. 2011
47
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
území zastavěné zastavitelné celkem
výměra celkem 2 m 1,2522 7,9353 9,1875
k.ú. Bratronice u Kladna 2 třídy ochrany ZPF (m ) ZPF I. II. III. IV. 0 6,6368 6,6368
0 1,0220 1,0220 15,4 %
0 0 0
0 3,6070 3,6070 54,3 %
0 0,6684 0,6684 10,1 %
V. 0 1,3394 1,3394 20,2 %
Lokalita č. 1 celková výměra: 1,9780 ha z toho ZPF: třída ochrany: Využití pozemků parc.č. 92/1 (zast.pl.a nádv.), 96 (zast.pl.a nádv.), 33/7 (manipulační pl.) v k.ú. Bratronice u Kladna - nádvoří a hosp. budovy bývalého statku na návsi pro funkci bydlení. Lokalita je součástí zastavěného území v centru obce. Lokalita č. 2 celková výměra: 0,8190 ha (k.ú. Bratronice u Kladna) a 0,1020 ha (k.ú. Lhota u Kamenných Žehrovic) z toho ZPF: 0,7160 ha (k.ú. Bratronice u Kladna) a 0,1020 ha (k.ú. Lhota u Kamenných Žehrovic) třída ochrany: V. (BPEJ 4.41.78, 4.72.01) Využití části pozemků parc.č. KN 1735/1 (TTP), 1735/2 (TTP), 1735/3 (vodní plocha) / PK 1707, 1708, 1709, 1710 v k.ú. Bratronice u Kladna a části parc.č. KN 261/1 (orná půda) /PK 254 v k.ú. Lhota u Kamenných Žehrovic pro vybudování víceúčelové vodní nádrže na Lhoteckém potoce. Je předpoklad, že pozemky extrémní zátopy budou zemědělsky využívány (louky, pastviny). Tím budou udržovány ve stavu, který umožňuje občasné zaplavení, ale jejich zemědělské využití nebude ohroženo. Nutná je rekonstrukce odvodnění. Vliv je malý, z hlediska ochrany ZPF nevýznamný. Lokalita č. 3 celková výměra: 1,00 ha z toho ZPF: 1,00 ha třída ochrany: I. (BPEJ 4.11.10) Využití části pozemků parc.č. KN 1289/2 (orná půda) / PK 1235,3, 1239 v k.ú. Bratronice u Kladna pro bydlení v RD. Návaznost na zastavěné a zastavitelné území obce. V rámci obytné výstavby se nejedná o úbytek půdy v pravém slova smyslu, protože část pozemku bude sloužit jako zahrada při bytové výstavbě. Vliv bude významný, ale vzhledem k tomu, že lokalita bezprostředně navazuje na zastavěné území a směrem do volné krajiny budou umístěny nezastavitelné zahrady, je zábor v tomto rozsahu akceptovatelný. Lokalita č. 4 celková výměra: 1,3465 ha z toho ZPF: 1,3350 ha třída ochrany: III. (BPEJ 4.12.12, 4.12.13, 4.15.12) Využití části pozemků parc.č. KN 365/1 (orná půda) a 321/3 (ost. pl. kom.) / PK 390 v k.ú. Bratronice u Kladna pro umístění větrolamu s předchozími terénními úpravami. Realizace včetně terénních úprav bude provedena ve třech etapách. Celkově je v Bratronicích daleko horší vodní eroze, zejména na táhlých a svažitých pozemcích, větrná eroze zde nehrozí, proto je celkem nevhodné nazývat tyto úpravy jako větrolam? V daném případě se pravděpodobně jedná o využití přebytečného inertního materiálu pro terénní val s následnou výsadbou dřevin. Tyto úpravy rozdělí velký lán pole, hlavní funkce bude ochranná a přírodní. Vliv je z hlediska ochrany ZPF malý, významný je však z hlediska půdoochranného (možná hrozba vodní eroze). Nutno počítat s rekonstrukcí odvodnění, v případě narušení (zatížením navážky) by se naopak mohla podpořit vodní eroze. Z tohoto důvodu bude nutno val doplnit ještě záchytným obvodovým drénem a podpořit retenci území založením travnatého zasakovacího pásu po obvodu. Úpravy by měly být provedeny na základě odborného hydropedologického průzkumu. Lokalita č. 5 celková výměra: 0,5542 ha z toho ZPF: 0,5542 ha třída ochrany: IV. (BPEJ 4.26.51) Ing. Milena Morávková / 05. 2011
48
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí Využití pozemků parc.č. KN 1017/2 (TTP) a 1017/3 (TTP) v k.ú. Bratronice u Kladna pro bydlení v RD. Tvar pozemků a konfigurace terénu umožňují stavbu RD pouze při silnici (při dodržení ochranného pásma silnice, tj. 15 m od osy vnějšího jízdního pruhu). Svažité pozemky severně budou využity pro realizaci zeleně. Vliv je malý, z hlediska ochrany ZPF nevýznamný. Lokalita č. 6 celková výměra: 3,2850 ha z toho ZPF: 2,5150 ha třída ochrany: III. (BPEJ 4.26.01), IV. (4.26.14), V. (4.26.54) Využití pozemků parc.č. KN 1227/1 (orná půda) /PK 1127/1, KN 1227/3 (ost.manip.pl.), KN 1227/4 (ovocný sad) v k.ú. Bratronice u Kladna pro výrobu a sklady související se zemědělskou výrobou. Parcela KN 1227/2 by do plochy neměla být již zahrnuta, neboť se jedná o stávající zemědělský areál. Lokalita bude sloužit pro přemístění části výrobních a skladovacích ploch z důvodu uvolnění místa ve vlastním areálu pro případné umístění BPS. Plocha je omezeně využitelná, okrajem prochází vedení VVN 400 kV s ochranným pásmem 30 m na obě strany od vnějšího vodiče, do území dále zasahuje ochranné pásmo lesa. Pozemky jsou svažité, horší bonity. Vliv je malý, z hlediska ochrany ZPF nevýznamný. Lokalita č. 7 celková výměra: 1,3067 ha z toho ZPF: 0,0220 ha třída ochrany: I. (BPEJ 4.11.10) Změna funkčního využití území - využití pozemků KN st. 518 (zast.pl. a nádv.), st. 519 (zast.pl.a nádv.), 1158 (ost.pl.manipul.), 1156/4 (dobývací prostor), 1156/6 (dobývací prostor), 1140/3 (dobývací prostor) a části pozemku 1156/3 (orná půda) k realizaci staveb pro výrobu a skladování ve stávajícím charakteru výrobní činnosti. Část plochy o výměře 0,8707 ha je součástí zastavěného území; dobývací prostor (dnes již vytěžený) a orná půda je zastavitelné území. Ve skutečnosti plocha orné půdy o výměře 0,0220 ha není již dlouhodobě využívána k zemědělské činnosti a je součástí manipulačních plochy v rámci areálu cihelny. Jedná se o nesoulad v katastru nemovitostí se stavem využití území - pozemek nebyl dosud vyjmut ze ZPF. Vliv je malý, nevýznamný. Lokalita č. 8 celková výměra: 0,4946 ha z toho ZPF: 0,4946 ha třída ochrany: III. (BPEJ 4.26.11) Využití části pozemku KN 987/1 (orná půda) /PK 988, 989 pro trvalé bydlení v RD. Jedná se o rozšíření lokality zastavitelného území. Vliv je malý, z hlediska ochrany ZPF nevýznamný.
A. 3. 4. 2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa nejsou změnou č. 4 ÚPNSÚ dotčeny. Lokalita č. 6 - rozšíření výroby a skladů v souvislosti se zemědělskou činností (farma Borek) zasahuje do ochranného pásma lesa, resp. plocha je umístěna v pásu 50 m od okraje lesa. V případě potřeby zmenšit toto pásmo, nebo umístit stavbu do tohoto pásma je nutno postupovat podle zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) §14, odst. (2). U případných staveb do 50 m od kraje lesa musí být veškeré stavby navrženy do vzdálenosti větší, než je průměrná výška přiléhajícího porostu, které může daný porost dosáhnout v mýtním věku. K dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je vždy třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Dle vyjádření Magistrátu města Kladna je požadováno v ochranném pásmu lesa stanovit minimální vzdálenost staveb 25 m od okraje lesních pozemků.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
49
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 3. 5
Ekosystémy a krajinný ráz
A. 3. 5. 1 Ochrana přírody a krajiny, ÚSES Na území CHKO Křivoklátsko jsou navrženy lokality: č. 2 - víceúčelová vodní nádrž na Lhoteckém potoce č. 4 - větrolam s předchozími terénními úpravami pozemku č. 8 - rozšíření zastavitelného území pro bydlení Správa CHKO Křivoklátsko souhlasí s předloženými požadavky na rozvoj obce v lokalitách, které se nachází na území CHKO Křivoklátsko, zahrnutými v návrhu změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice. Realizacemi záměrů nebudou dotčeny žádné lokality soustavy NATURA 2000 na území CHKO Křivoklátsko a ani nebudou nijak ovlivněny význačné biotopy ani evropsky významné druhy. Lokalita č. 2 - víceúčelová vodní nádrž - území je součástí CHKO Křivoklátsko - III. zóna odstupňované ochrany; nádrž je navržena na vodoteči Lhoteckého potoka, v její údolní nivě. Jedná se o významné krajinné prvky ze zákona; Lhotecký potok je současně vymezen jako lokální biokoridor; - ve dně retenční nádrže budou vysazeny vlhkomilné rostliny odolné vůči zaplavení, vnější líce hráze bude zatravněna a lokálně doplněna dřevinami, po koruně hráze a podél levého břehu zátopy bude vysazena doprovodná alej stromů. Bude vhodné, aby pozemky „extrémní zátopy“ byly zemědělsky využívány; - na uvedených pozemcích bude kromě vodní plochy provedena úprava okolí. Vodní nádrž bude vytvořena v přírodním tvaru a charakteru. Následné osázení hráze a břehových partií bude provedeno původními (autochtonními) dřevinami po předešlé konzultaci se Správou CHKO Křivoklátsko. Okolí vodní nádrže bude zatravněno; - realizací záměru se počítá se vznikem území s větší biodiverzitou. Po vybudování nádrže lze naopak očekávat pozitivní efekt; budou vytvořena nová stanoviště, která mohou být spontánně osídlena celou řadou planých druhů rostlin. - území spadá do mapovaného území CHKO Křivoklátsko (západně od silnice Žilina Lhota - Bratronice). Dle mapování by se podél Lhoteckého potoka měla ve fragmentech vyskytovat olšina s ostřicí ostrou, resp. přírodní stanoviště (biotopy) T1.5 - pcháčové louky a T1.6 - vlhká tužebníková lada. Dle průzkumu v terénu se jedná o ladem ponechané louky, více méně ruderalizované s běžnými druhy jako jsou orsej jarní, kakost luční, krvavec toten, pcháč zelinný, pcháč šedý, pryskyřník ostrý, bršlice kozí noha, kopřiva dvoudomá, svízel přítula, metlice trsnatá. Mezi druhy zjištěnými na posuzované lokalitě nebyl zjištěn žádný ohrožený ve smyslu prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. Lokalita č. 4 - větrolam s předchozími terénními úpravami - lokalita je umístěna na území CHKO Křivoklátsko, ve III. zóně odstupňované ochrany; ostatních zájmů ochrany přírody a krajiny se záměr nedotýká; - realizace větrolamu bude provedena formou drobných terénních úprav s následnou výsadbou původních dřevin. Vegetační úpravy (výsadby dřevin) budou řešeny následně v souladu s platnými předpisy v samostatném správním řízení o změně využití území. Návrh je v souladu s cíli a využitím území v rámci III. zóny odstupňované ochrany CHKO;
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
50
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
-
návrh vegetačních úprav je doporučeno řešit samostatným projektem, kde kromě vlastních výsadeb dřevin bude řešena i ochranná zóna s trvalými travními porosty jako půdoochranné a vodohospodářské opatření (viz. kap. A.3.3 Voda a kap. A.3.4 Půdní fond).
Lokalita č. 6 - plochy výrobně obslužného charakteru související se zemědělskou výrobou - lokalita je umístěna při okraji hranice Přírodního parku Povodí Kačáku. Vzhledem k lokalizaci a charakteru záměru nebudou narušeny územní systémy ekologické stability ani zvláště chráněná území, neboť se v daném místě nevyskytují; - dle nálezové databáze Krajského úřadu Středočeského kraje - OŽPaZ, kterou má orgán ochrany přírody k dispozici, byl v nejbližším okolí farmy zaznamenán výskyt zvláště chráněného druhu – užovky obojkové. Druh chráněný podle vyhlášky č. 395/92 Sb., zmiňovaný v závěrech zjišťovacího řízení Krajského úřadu Středočeského kraje (č.j. 050817/2010/KUSK), nebyl v území nalezen. Jeho výskyt byl vyloučen v rámci navazujících stupňů řízení (ÚR). Nepředpokládá se, že by záměrem byly dotčeny zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. Lokalita č. 7 - změna funkčního využití vytěženého dobývacího prostoru na plochy výroby a skladování - lokalita je součástí Přírodního parku Povodí Kačáku. Vzhledem k lokalizaci a charakteru záměru nebudou narušeny územní systémy ekologické stability ani zvláště chráněná území, neboť se v daném místě nevyskytují; - nepředpokládá se, že by záměrem byly dotčeny zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin; - pro zvýšení retenční schopnosti území je doporučeno v rámci rekultivace navazujících ploch provést výsadbu zeleně na min. 30% plochy (tím se sníží i prašnost v území). K výsadbám budou použity původní (autochtónní) dřeviny, ty mohou být doplněny i původními dřevinami v kultivarech. A. 3. 5. 2
Krajinný ráz, kompoziční vztahy
Řešené území spadá okrajově do krajinného celku Stochovsko. Oblast je vymezena v prostoru mezi Unhoští a Novou Strašecí a zaujímá převážně odlesněné specifické pahorkatinné území. Území tvoří lesními porosty vymezený přechodový prostor mezi Křivoklátskem a Kladenskem. Členitá pahorkatina s v celku pestrou geologickou stavbou je proťata hlubokým a širokým údolím Loděnice, které tvoří přirozenou osu území. V jižní části, která je hustěji zalesněna, ústí do řeky Loděnice řada bočních potoků tvořících rovněž zaříznutá údolí. Celé území je díky rozsáhlé potoční síti poměrně členité. Pro území jsou charakteristické výslunné stráně a skalní hrany. Sídla jsou často doplněna zejména v historických částech a částečně v okrajích vzrostlou zelení, která dotváří jejich obraz v krajině. Vysoká přírodní hodnota některých částí oblasti je deklarována zvláště chráněnými územími včetně CHKO Křivoklátsko a Přírodního parku Povodí Kačáku. Do celku zasahuje ze severu Džbánský region lidové architektury, z východu proniká severozápadní okolí Prahy, Kladensko a z jihu region berounský. Z hlediska dochované lidové architektury se však jedná o zcela nevýrazný celek. Přírodní dominantou regionálního významu je říční síť, zejména zaříznuté údolí potoka Loděnice s výslunnými svahy a skalními hranami; přírodní dominantou lokálního významu jsou zalesněné skalnaté suky (např. Obecní vrch) a svahy drobných vodních toků s remízy. Pohledovou dominantou v území je areál farmy Borek, zejména historická budova statku. Ing. Milena Morávková / 05. 2011
51
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
V oblasti krajinného rázu krajinného celku Stochovska je třeba dbát na minimalizaci zásahů a zachování významu znaků krajinného rázu, které jsou zásadní nebo spoluurčující pro ráz krajiny a které jsou dle cennosti v rámci státu či regionu jedinečné nebo význačné. Jedná se o následující opatření (viz. Studie hodnocení krajinného rázu, Ing. arch. Vorel / 2008) : - chránit vegetační prvky liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležité prvky prostorové struktury a znaky přírodních hodnot; - respektovat dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím; - nová výstavba bude v cenných lokalitách zachovávat dimenze, měřítko a hmoty tradiční architektury, v kontextu s cennou lidovou architekturou bude zachovávat i barevnost a použití materiálů; - rozvojové plochy sídel situovat do kontaktu se současně zastavěným územím, nevytvářet samostatné satelitní celky nízkopodlažní zástavby, rozvoj sídel a krajiny řešit ve vzájemných vazbách; - zachování historických siluet sídel. Stavební rozvoj sídla bude mít vliv trvalého charakteru především na venkovský zemědělský charakter obce a kulturní hodnoty krajiny. Tento vliv nemusí být jednoznačně negativní. Převažující nízkopodlažní zástavba rodinnými domy a menšími objekty bude harmonicky navazovat na současnou zástavbu sídla. Rozvojové plochy určené pro bydlení jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti od historických objektů tak, aby nebyly poškozeny krajinné vazby, dálkové pohledy na kostel a aby bylo zachováno přirozené prostředí památek. Nejvýznamnějšími prvky z hlediska krajinného rázu v daném území budou objekty v plochách pro výrobu a skladování. Lokalita č. 2 - víceúčelová vodní nádrž - záměr nebude znamenat významnou změnu krajinného obrazu, podobné nádrže jsou běžnou součástí krajiny. Posuzovaný záměr je pro dané území pozitivním krokem. Významně přispěje ke zvýšení biodiverzity v území; - realizace záměru nebude mít žádný vliv na hmotný majetek ani kulturní památky. Lokalita č. 4 - větrolam s předchozími terénními úpravami - jedná se o novou pohledovou dominantu přírodního charakteru v území. Výška terénních úprav, resp. zemního valu by neměla překročit 5 m; - posuzovaný záměr je pro dané území pozitivním krokem. Významně přispěje ke zvýšení podílu dřevinných vegetačních prvků. Realizace záměru přestavuje pozitivní přeměnu monotónní agrární krajiny na strukturálně pestřejší krajinu obohacenou vysokou lesní zelení. - realizace záměru nebude mít žádný vliv na hmotný majetek ani kulturní památky. Lokalita č. 6 - plochy výrobně obslužného charakteru související se zemědělskou výrobou - jedná se o novou pohledovou dominantu v území, neboť lokalita je umístěna na pohledově exponovaném svahu pod historickou budovou statku Borek; - celkový objem, silueta zastřešení a výraz bude vycházet z funkce objektu. Členění, proporce a barevnost jednotlivých částí objektů budou přizpůsobeny přilehlému okolnímu prostoru tak, aby byly vytvořeny urbanistické a architektonické kvality prostředí nenarušující jak bezprostřední okolí, tak i z dálkových pohledů; Ing. Milena Morávková / 05. 2011
52
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
-
-
návrh objektů musí být doplněn návrhem vegetačních a terénních úprav (při respektování OP lesa a OP VVN 400 kV); vzhledem k pohledově exponovanému místu je nezbytné provést prostorové a kompoziční prověření novostaveb včetně zákresu (vizualizace) do panoramatu sídla a krajiny z hlavních (i dálkových) vyhlídkových bodů; změny dle návrhu územního plánu nepředpokládají přímé vlivy na hmotný majetek a kulturní památky (při realizaci doporučení vyplývajících z předkládaného posouzení). Z hlediska provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči a zákona č 242/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména s ohledem na pravděpodobnost archeologických nálezů s ohledem na dlouhodobé historické osídlení oblasti.
Lokalita č. 7 - změna funkčního využití vytěženého dobývacího prostoru na plochy výroby a skladování - tato výstavba nevytváří žádnou novou kulturní ani pohledovou dominantu v území, neboť je umístěna v prostorách, navazujících na stávající výrobní plochu. Umístění skladové haly do těchto prostorů je tedy logické a je v souladu s hospodářským rozvojem území; u objektů umístěných v ploše výroby je doporučeno výrazně nepřekročit výškovou hladinu danou stávajícími objekty; - požadavek na změnu funkčního využití v areálu cihelny zasahuje do tzv. „zaniklé středověké osady ze 13. století“, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 20853/2-3998. Z předchozích průzkumů vyplynulo, že lokalita byla již v minulosti poničena předchozí, z větší části nekontrolovatelnou těžbou cihlářské hlíny. Zbývá jen menší, v podstatě periferní zbytek lokality; - změna funkčního využití území je možná za předpokladu: 1. V případě jakýchkoliv výkopových prací je stavebník , v souladu s § 22 odst. 2 zák.č. 20/1987 Sb. již od doby přípravy stavby povinen oznámit svůj záměr České společnosti archeologické, o.p.s., a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. 2. Vlastník kulturní památky, který zamýšlí provést údržbu, rekonstrukci nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko Obecního úřadu obce s rozšířenou působností (viz. § 14 a § 12 zákona č. 20/1987 Sb.). A. 4
Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména i s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti
Nejzávažnějšími problémy životního prostředí, které jsou významné pro posuzovanou koncepci: Zvyšování dopravní zátěže • dle výhledových koeficientů růstu intenzity silniční dopravy se oproti roku 2005 předpokládá navýšení dopravních intenzit na silnici II. třídy: - v kategorii T (těžká motorová vozidla) v roce 2011 v průměru až o 9,9 % (232 vozidel / 24 hod.) a v roce 2020 až o 14,5 % (242 vozidel / 24 hod.); - v kategorii O (osobní automobily) v roce 2011 v průměru až o 11,1 % (998 vozidel / 24 hod.) a v roce 2020 až o 20,1 % (1078 vozidel / 24 hod.). Ing. Milena Morávková / 05. 2011
53
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
•
podíl nákladní dopravy se na jednotlivých komunikacích pohybuje v rozmezí 10,3 - 18,2 % . Vzhledem k nízkým intenzitám dopravy (ve výhledovém roce 2020 max. 1340 vozidel / den na silnici II/201) lze konstatovat, že se jedná o zdroje málo významné, které negativně neovlivní stávající stav akustické situace v území, ani kvality ovzduší.
Hluková zátěž obyvatelstva •
•
•
hlukové poměry v posuzované oblasti jsou ovlivňovány hlukem dopravy na silničních komunikacích: II/201 přes obec Bratronice, III/2015 Bratronice - směr Dolní Bezděkov, III/2018 Bratronice - směr Lhota; z modelových orientačních výpočtů vycházejících z intenzit dopravy na silnici II/201 a z informativních odečtů intenzit dopravy na silnicích III/2015 a III/2018 vyplývá, že na referenčních místech situovaných u chráněných venkovních prostor staveb (2 m před fasádou objektu) imisní ekvivalentní hladiny akustického tlaku A nebudou překračovat hygienické limity stanovené pro hluk z dopravy; provozovny, jejichž činností mohou být ovlivňovány hlukové poměry v zájmovém území, jsou představovány provozem Cihelny Bratronice, farmou Borek a drobné provozy jako např. opravárenská hala s dílnou na parc. st. 404, pila v Bratronicích.
Kvalita ovzduší • dle Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO II) jsou na území obce Bratronice provozovány 3 střední zdroje znečišťování ovzduší (cihlářská pec a ČS PHM v areálu cihelny; plynová kotelna v budově čp. 190 v Bratronicích); • v souvislosti se uvažovaným záměrem umístit zemědělskou bioplynovou stanici v ploše stávajícího areálu farmy Borek bude nutno počítat s tím, že do území budou umístěny další dva nové bodové zdroje znečišťování ovzduší (kogenerační jednotka - střední zdroj, výroba bioplynu - velký zdroj); • zdrojem znečišťování ovzduší je rovněž technologie ustájení a skladování hnoje v zemědělském areálu na Borku, kde je v současné době chováno cca 150 - 175 ks hovězího dobytka. V lokalitě jsou produkovány emise amoniaku z nakládání se statkovými hnojivy a jejich aplikace na pole v okolí farmy; • obdobně jako v jiných oblastech ČR jsou v oblasti Bratronice nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10. V oblasti lze očekávat 36. nejvyšší denní koncentraci PM10 v rozmezí 40 až 50 µg.m-3 a roční koncentraci PM10 v rozmezí 20 až 30 µg.m-3. Nejvyšší koncentrace částic PM10 lze očekávat v bezprostředním okolí komunikací II/201, III/2015 a III/2018, nikde však nebudou limitní hodnoty překračovány; • dominantní podíl na imisním zatížení TZL má druhotná prašnost, ke zvyšování prašnosti dochází spalováním tuhých paliv v lokálních topeništích, zejména při nízkém provětrávání vlivem např. inverzních situací; při polních a stavebních pracích; prašnost je způsobena rovněž dopravou na komunikacích; • Obec Bratronice nespadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na části území byl však překročen cílový imisní limit O3 pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci CHKO Křivoklátsko. Ovlivnění podzemních a povrchových vod • návrh změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice neobsahuje žádné záměry, které by měly ohrozit kvalitu podzemních nebo povrchových vod; farma Borek má z hlediska ochrany vod zpracovaný havarijní plán; Ing. Milena Morávková / 05. 2011
54
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
•
•
odvádění dešťových vod z nově zastavovaných ploch musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z tohoto území. K tomuto účelu je třeba respektovat opatření ve způsobu odváděných dešťových vod, s přednostním využitím zasakování či retence; při výstavbě víceúčelové vodní nádrže (lokalita č. 2) a větrolamu (lokalita č. 4) je nutno počítat s rekonstrukcí drenáže. Případné narušení části systému by se mohlo projevit na funkčnosti celého systému.
Zemědělský půdní fond • z podstatné části se jedná o úbytek zemědělské půdy tradičně využívané, v rozsahu 6,64 ha. v kultuře orná (71,4 %), ovocný sad (9,5 %) a TTP (19,1 %). Návrhem změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice jsou nejvíce dotčeny půdy zařazené do III. třídy ochrany (54,3 %). Půdy nejkvalitnější, zařazené do I. třídy ochrany jsou dotčeny v rozsahu 1,0220 ha, tj. 15,4 % z celkové potřeby zemědělské půdy. Vliv na půdy je z hlediska jejich záboru pro jiné funkce méně významný; • značná část pozemků je odvodněna systematickou drenáží, drobné vodní toky jsou regulovány; • území Bratronic je ohroženo vodní erozí. Ochrana přírody, poškozování estetické kvality krajiny a jejího krajinného rázu • na území CHKO jsou navrženy lokality č.2, č.4 a č.8. Realizacemi záměrů nebudou dotčeny žádné lokality soustavy NATURA 2000 na území CHKO Křivoklátsko a ani nebudou nijak ovlivněny význačné biotopy ani evropsky významné druhy; • víceúčelová vodní nádrž (lokalita č.2) je navržena na vodoteči Lhoteckého potoka, v její údolní nivě. Jedná se o významné krajinné prvky ze zákona; Lhotecký potok je současně vymezen jako lokální biokoridor - realizací záměru se počítá se vznikem území s větší biodiverzitou. Po vybudování nádrže lze naopak očekávat pozitivní efekt; budou vytvořena nová stanoviště, která mohou být spontánně osídlena celou řadou planých druhů rostlin; • nově navrhované plochy zástavby nebo změny zástavby stávajících ploch, nesmí v žádném případě narušit kompozici obce a krajiny. Je proto nutné, aby navrhovaná zástavba respektovala své okolí a byla vhodně zakomponována i do systému zeleně; • lokalita č. 6 je umístěna na pohledově exponovaném svahu pod historickou budovou statku Borek - bude nezbytné provést prostorové a kompoziční prověření novostaveb včetně zákresu (vizualizace) do panoramatu sídla a krajiny z hlavních (i dálkových) vyhlídkových bodů; • lokalita č. 7 - změna funkčního využití v areálu cihelny zasahuje do tzv. „zaniklé středověké osady ze 13. století“, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 20853/2-3998; • Z hlediska provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči a zákona č 242/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména s ohledem na pravděpodobnost archeologických nálezů s ohledem na dlouhodobé historické osídlení oblasti. A. 5
Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace Variantní řešení rozvojových lokalit nebyly v hodnoceném návrhu změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice předloženy.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
55
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 6
Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení
Variantní řešení rozvojových lokalit nebyly v hodnoceném návrhu změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice předloženy. Posouzení je provedeno k tzv. „nulové variantě“, tj. k současnému stavu. A. 7
Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí
Lokalita č. 2 - víceúčelová vodní nádrž • vodní nádrž bude vytvořena v přírodním tvaru a charakteru. Následné osázení hráze a břehových partií bude provedeno původními (autochtonními) dřevinami po předešlé konzultaci se Správou CHKO Křivoklátsko; • před zahájením provozu stavby bude vypracován „Provozní a manipulační řád“, který stanoví zásady pro obsluhu a manipulaci s vodami. Stanoveny budou i podmínky pro manipulaci v době nebezpečí povodní a za povodní a navržena budou opatření na ochranu před povodněmi; • při realizaci stavby bude nutné provést rekonstrukci odvodňovacího systému, tzn. drenážní systém podchytit vně zájmového území záchytnými drény a vody svést mimo zátopu nádrže do vodoteče. Lokalita č. 4 - větrolam s předchozími terénními úpravami • při realizaci stavby bude nutné provést rekonstrukci odvodňovacího systému, vody podchytit obvodovým záchytným drénem, zajistit ochranu drénů před zarůstáním, popř. podpořit převod drenážních vod do travnatých zasakovacích pásů. Základem posouzení a návrhu rekonstrukce drenáže by měl být hydropedologický průzkum; • návrh vegetačních úprav je doporučeno řešit samostatným projektem, kde kromě vlastních výsadeb dřevin bude řešena i ochranná zóna s trvalými travními porosty jako půdoochranné a vodohospodářské opatření. Projekt nutno konzultovat se Správou CHKO Křivoklátsko. Lokalita č. 6 - plochy výrobně obslužného charakteru související se zemědělskou výrobou • záměr nesmí v době provozu vyvolat navýšení průjezdu těžkých nákladních automobilů /traktorů obcemi Lhota a Bratronice; • vyloučeny jsou jakékoliv činnosti, které by měly za následek zhoršení kvality ovzduší; pro řešené území jsou limitující emise NOx a PM10. Proto je možno do lokality umístit jen takové činnosti, které významně nezvýší emise NOx a PM10; • případné další rozšíření výrobní plochy by v dané lokalitě mohlo rozhodujícím způsobem ovlivnit kvalitu ovzduší, bude proto třeba v rámci povolovacího řízení provést na každý záměr umisťovaný do této lokality vyhodnocení jeho vlivu na celkovou imisní situaci v lokalitě dle skutečných emisí a dalších parametrů; • v zájmu zlepšení kvality ovzduší nutno odstranit zdroje sekundární prašnosti; okolo areálu a podél příjezdové cesty zajistit výsadbu dřevin; • respektovat ochranné pásmo lesa, minimální vzdálenost staveb od okraje lesa je stanovena na 25 m; • v dalším stupni řízení bude nezbytné provést prostorové a kompoziční prověření novostaveb včetně zákresu (vizualizace) do panoramatu sídla a krajiny z hlavních (i dálkových) vyhlídkových bodů.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
56
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Lokalita č. 7 - změna funkčního využití vytěženého dobývacího prostoru na plochy výroby a skladování • doporučeno je, aby v ploše výroby nebyly umístěny takové aktivity, které by měly za následek významné navýšení intenzity těžké nákladní dopravy; • pro řešené území jsou limitující emise NOx , PM10 a B(a)P. Proto je možno do lokality umístit jen takové činnosti, které významně nezvýší emise NOx , PM10 a B(a)P; • pro každý nově umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší (týká se hlavně realizací ve výrobní ploše) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 86/2002 Sb., v platném znění. Postupováno bude tak, aby nehrozilo překročení imisních limitů daných legislativou; • pro zvýšení retenční schopnosti území je doporučeno v rámci rekultivace navazujících ploch provést výsadbu zeleně na min. 30% plochy (tím se sníží i prašnost v území); • u objektů umístěných v ploše výroby je navrženo výrazně nepřekročit výškovou hladinu danou stávajícími objekty; • z hlediska provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči a zákona č 242/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; v případě údržby, rekonstrukce či jiné úpravy kulturní památky bude nutné vyžádat si odborné stanovisko Obecního úřadu obce s rozšířenou působností. A. 8
Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení
Návrh změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice je řešen v jedné variantě. Řešení návrhu ÚP vychází z požadavků Zadání: Zadání obsahuje zejména pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území, stanovuje podmínky rozvoje správního území obce a ochrany jeho hodnot. Dále stanovuje požadavky na obsah a rozsah územně plánovací dokumentace. Základní použitou metodou hodnocení a prognózování byly kvantifikované expertní odhady na základě údajů z použitých podkladů (jak dodaných pořizovatelem SEA dokumentace, tak získaných z jiných zdrojů) a na základě vlastních zkušeností řešitelů. Zdrojem neurčitostí při hodnocení vlivů posuzované koncepce jsou hodnoty intenzit dopravy, které vycházejí ze sčítání ŘSD z roku 2005. Prognóza skladby a intenzit dopravy pro roky 2011 a 2020 byla provedena aktualizací údajů z celostátního sčítání použitím výhledových koeficientů růstu intenzit silniční dopravy zpracovaných Ředitelstvím silnic a dálnic. Výsledky sčítání dopravy provedeného v letních měsících roku 2010 nebyly dosud zveřejněny. Dle zkušeností z předchozích let lze předpokládat jejich zveřejnění nejdříve v polovině roku 2011. S ohledem na celkový charakter koncepce lze ovšem konstatovat, že pro postižení základních souvislostí a pro specifikaci vlivů návrhu změny č. 4 ÚPNSÚ na životní prostředí je informační hodnota veškerých použitých podkladových materiálů v současné době postačující a předpokládá se jejich upřesňování v rámci následných stupňů projekce a realizace koncepce. Hlavní cíle ochrany životního prostředí jsou definovány v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění. Řada dalších cílů je součástí příslušných „složkových“ zákonů a prováděcích vyhlášek, ve vztahu k hodnocené koncepci zejména: - zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů - nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů - zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění Ing. Milena Morávková / 05. 2011
57
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
- zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky, ve znění zák. č. 59/2006 Sb. - zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění - zákona č. 231/1999 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění - zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) - zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Cíle stanovené na úrovni lokální, regionální, ČR i EU předmětná koncepce nenarušuje. Návrh změny č. 4 ÚPNSÚ respektuje požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje, tj. priority pro zajištění udržitelného rozvoje. Nadřazenou územně plánovací dokumentací je ÚP VÚC Pražský region. Návrh změn by měl rozvíjet především sídelní a rekreační funkci s podporou přírodních hodnot v území. Návrh změny respektuje stávající koridory dopravní a technické infrastruktury. Co se týká nově navrhovaných koridorů a ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu nadřazených systémů, není žádný umisťován na řešeném území. Návrh změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice respektuje požadavky Integrovaného krajského programu zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje. Do území nejsou navrhovány žádné záměry, které by měly za následek zhoršování kvality ovzduší, resp. navržena jsou opatření pro zajištění dobré kvality ovzduší. Návrh změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice respektuje výstupy závazné části POH Středočeského kraje. V obci Bratronice se v souladu s obecně závaznou vyhláškou č. 02/2006 počítá i nadále se tříděním odpadů a odděleným sběrem využitelných odpadů. Současná koncepce zneškodňování odpadů bude uplatněna i pro zastavitelné plochy. Řešení zásobování vodou a odkanalizování obce Bratronice je v souladu s PRVK Středočeského kraje. Požadavek zadržování vody v krajině je v návrhu územního plánu splňován plánovaným zasakováním dešťových vod na plochách uvažovaných k rozvoji bydlení, řešena je retenční víceúčelová vodní nádrž v krajině a navržena jsou opatření ke zvýšení retenční schopnosti území. Návrh změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice se dotýká zájmu ochrany zemědělského půdního fondu. Dokumentace obsahuje vyhodnocení záborů ZPF v tabulkovém provedení. Návrhy se v nejnutnější míře dotýkají i chráněných zájmů přírody (VKP ze zákona a územního systému ekologické stability) a kulturní památky. Všechny navržené záměry musí trvale respektovat trvale udržitelný rozvoj celého řešeného území, včetně ochrany kulturních památek a zájmů ochrany přírody a krajiny. Veškeré podmínky, které vyplynuly z vyhodnocení vlivu změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na ŽP jsou zapracovány do základního textu a do textu odůvodnění územního plánu. A. 9
Stanovení ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí
Detailnější monitoring konkrétních projektů musí být až požadavkem samotných projektových procesů EIA na ty aktivity, kde z dikce zákona č.100/2001 Sb., ve znění zákona č. 163/2004 Sb. je požadavek monitoringu zakotven. Předpokládá se, že při konkretizaci záměrů v uvažovaných výrobních lokalitách, tj. při zpracování dokumentace na příslušné úrovni, vznikne potřeba hodnocení vlivů na životní prostředí, v jejímž rámci bude možné i vlivy na hlukovou zátěž venkovního prostoru a na kvalitu ovzduší detailněji posoudit.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
58
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
A. 10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Řešené požadavky změny č. 4 (lokality 1-8) leží v různých částech katastru obce Bratronice - viz. grafická příloha k textové. Jedná se celkem o osm lokalit změn. Změnou č. 4 reaguje obec na podněty jednotlivých žadatelů na rozšíření zastavitelných ploch pro možnost výstavby rodinných domů a na žádosti fyzických a právnických osob pro rozšíření možnosti zemědělské činnosti, výrobní činnosti a dalších podnikatelských aktivit. Předmětem hodnocení jsou zejména lokality určené pro zřízení víceúčelové nádrže na Lhoteckém potoce (požadavek č. 2), větrolam s předchozími terénními úpravami (požadavek č. 4), využití pozemků navazujících na zěmědělskou usedlost Borek pro zónu výrobně obslužného charakteru s následným využitím pro sklady související se zemědělskou výrobou (požadavek č. 6) a změna funkčního využití dobývacího prostoru na zónu výroby a služeb v areálu cihelny (požadavek č. 7). Variantní řešení je posuzováno k tzv. "nulové variantě", tj. k současnému stavu. Konkrétně bylo hodnocení zaměřeno na následující aspekty: širší územní vazby, zvýšení dopravní zátěže, zvýšení hlukové zátěže, znečišťování ovzduší vůči obytné zástavbě (stávající i plánované), narušení faktoru pohody bydlení, změn odtokových poměrů, rozsahu záborů ZPF a změn v uspořádání krajiny, krajinný ráz. Současně jsou navržena opatření, za kterých lze akceptovat navrhovaný rozvoj. Změna č. 4 ÚPNSÚ Bratronice je hodnocena na základě identifikace střetů se složkami životního prostředí. U zjištěných vlivů je proveden popis jejich rozsahu a významnosti. Nejzávažnějšími problémy životního prostředí, které jsou významné pro posuzovanou koncepci: • zvyšování intenzit dopravy a s tím související i zvyšování hlukové zátěže obyvatelstva a zhoršená kvalita ovzduší v blízkém okolí komunikací; • hlukové poměry v posuzované oblasti jsou ovlivňovány hlukem dopravy na silničních komunikacích: II/201 přes obec Bratronice, III/2015 Bratronice - směr Dolní Bezděkov, III/2018 Bratronice - směr Lhota; vzhledem k nízkým intenzitám dopravy však nikde nebudou překračovány hygienické limity stanovené pro hluk z dopravy; • Je předpoklad, že hygienické limity pro hluk z provozoven budou splněny, neboť navrhované výrobní plochy jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti (300 - 350 m) od chráněných objektů; • na území obce Bratronice jsou umístěny 3 střední zdroje znečišťování ovzduší, zdrojem znečišťování jsou i emise amoniaku z nakládání se statkovými hnojivy a jejich aplikace na pole. V souvislosti s možným umístěním zemědělské bioplynové stanice v rámci areálu Borek je nutno počítat i s možným umístěním dalších dvou bodových zdrojů znečišťování ovzduší - středního (kogenerační jednotka) a velkého (spalování bioplynu); • na základě odhadu stávajícího imisního pozadí lze předpokládat, že v zájmové lokalitě jsou nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované prachové částice (PM10). Nejvyšší koncentrace lze očekávat v bezprostředním okolí stávajících komunikací, nikde však nebudou limity překračovány. Dominantní podíl na imisním zatížení má druhotná prašnost; • Obec Bratronice nespadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na části území byl však překročen cílový imisní limit O3 pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci CHKO Křivoklátsko. • návrh změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice neobsahuje žádné záměry, které by měly ohrozit kvalitu podzemních nebo povrchových vod; farma Borek má z hlediska ochrany vod zpracovaný havarijní plán; • odvádění dešťových vod z nově zastavovaných ploch musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z tohoto území. K tomuto účelu je třeba respektovat opatření ve způsobu odváděných dešťových vod, s přednostním využitím zasakování či retence; • při výstavbě víceúčelové vodní nádrže (lokalita č. 2) a větrolamu (lokalita č. 4) je nutno počítat s rekonstrukcí drenáže. Případné narušení části systému by se mohlo projevit na funkčnosti celého systému.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
59
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
•
• •
•
•
•
z hlediska ochrany ZPF se jedná o úbytek zemědělské půdy tradičně využívané, v rozsahu 6,64 ha, v kultuře orná, ovocný sad a TTP. Nejvíce je dotčena půda III. třídy ochrany (54,3 %). Půdy nejkvalitnější, zařazené do I. třídy ochrany jsou dotčeny v rozsahu 1,0220 ha, tj. 15,4 % z celkové potřeby zemědělské půdy. Vliv na půdy je z hlediska jejich záboru pro jiné funkce méně významný; území obce Bratronice je ohroženo vodní erozí; převážná část zemědělských pozemků je odvodněna systematickou drenáží, drobné vodní toky jsou regulovány; na území CHKO jsou navrženy lokality č. 2, č. 4 a č. 8. Dle vyjádření Správy CHKO realizacemi záměrů nebudou dotčeny žádné lokality soustavy NATURA 2000 na území CHKO Křivoklátsko a ani nebudou nijak ovlivněny význačné biotopy ani evropsky významné druhy; významného krajinného prvku ze zákona (Lhotecký potok a údolní niva) a současně lokálního biokoridoru se dotýká požadavek č. 2 - víceúčelová vodní nádrž - realizací záměru se počítá se vznikem území s větší biodiverzitou. Po vybudování nádrže lze naopak očekávat pozitivní efekt; budou vytvořena nová stanoviště, která mohou být spontánně osídlena celou řadou planých druhů rostlin; nově navrhované plochy zástavby nebo změny zástavby stávajících ploch, nesmí v žádném případě narušit kompozici obce a krajiny. Je proto nutné, aby navrhovaná zástavba respektovala své okolí a byla vhodně zakomponována i do systému zeleně. Novostavby v lokalitě č. 6 bude nutné prověřit z hlediska vlivu na krajinný ráz (zákres do panoramatu sídla a krajiny); lokalita č. 7 zasahuje do do tzv. „zaniklé středověké osady ze 13. století“, zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 20853/2-3998. Postupováno ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči a zákona č 242/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
V kap. A7 je uveden popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných závažných negativních vlivů na životní prostředí: Lokalita 2 - víceúčelová vodní nádrž - vodní nádrž bude mít přírodní tvar a charakter, osázení hráze a břehových partií bude provedeno stanovištně původními dřevinami po předešlé konzultaci se Správou CHKO Křivoklátsko; před zahájením stavby bude vypracován „Provozní a manipulační řád“, nutná bude rekonstrukce odvodňovacího systému. Lokalita 4 - větrolam - nutná rekonstrukce odvodňovacího systému, základem posouzení a návrhu rekonstrukce drenáže by měl být hydropedologický průzkum; návrh vegetačních úprav je doporučeno řešit samostatným projektem, kde kromě vlastních výsadeb dřevin bude řešena i ochranná zóna s trvalými travními porosty jako půdoochranné a vodohospodářské opatření. Projekt nutno konzultovat se Správou CHKO Křivoklátsko. Lokalita č. 6 - plochy výrobně obslužného charakteru související se zemědělskou výrobou záměr nesmí v době provozu vyvolat navýšení průjezdu těžkých nákladních automobilů /traktorů obcemi Lhota a Bratronice; vyloučeny jsou jakékoliv činnosti, které by měly za následek zhoršení kvality ovzduší; do lokality je možno umístit jen takové činnosti; které nebudou mít za následek zvýšení emisí oxidů dusíku a suspendovaných prachových částic; pro každý nový záměr umisťovaný do této lokality bude třeba v rámci povolovacího řízení provést vyhodnocení jeho vlivu na celkovou imisní situaci v lokalitě dle skutečných emisí a dalších parametrů; v zájmu zlepšení kvality ovzduší nutno odstranit zdroje sekundární prašnosti; okolo areálu a podél příjezdové cesty zajistit výsadbu dřevin; respektovat ochranné pásmo lesa, minimální vzdálenost staveb od okraje lesa je stanovena na 25 m; dalším stupni řízení bude nezbytné provést prostorové a kompoziční prověření novostaveb včetně zákresu (vizualizace) do panoramatu sídla a krajiny z hlavních (i dálkových) vyhlídkových bodů.
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
60
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Lokalita č. 7 - změna funkčního využití vytěženého dobývacího prostoru na plochy výroby a skladování doporučeno je, aby v ploše výroby nebyly umístěny takové aktivity, které by měly za následek významné navýšení intenzity těžké nákladní dopravy; do lokality je možno umístit jen takové činnosti, které nebudou mít za následek zvýšení emisí oxidů dusíku, suspendovaných prachových částic a benzo(a)pyrenu; pro každý nově umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší (týká se hlavně realizací ve výrobní ploše) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 86/2002 Sb., v platném znění. Postupováno bude tak, aby nehrozilo překročení imisních limitů daných legislativou; pro zvýšení retenční schopnosti území je doporučeno v rámci rekultivace navazujících ploch provést výsadbu zeleně na min. 30% plochy (tím se sníží i prašnost v území); u objektů umístěných v ploše výroby je navrženo výrazně nepřekročit výškovou hladinu danou stávajícími objekty; z hlediska provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči a zákona č 242/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů; v případě údržby, rekonstrukce či jiné úpravy kulturní památky bude nutné vyžádat si odborné stanovisko Obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
A. 11 Závěry a doporučení k návrhu: Celkově lze konstatovat, že hodnocený Návrh změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice nebude mít významné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví pokud budou splněna navrhovaná opatření, uvedená v kapitole A. 7.
Praha, květen 2011
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
Vypracovala: Ing. Milena Morávková
61
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí
Přehled výchozích podkladů 1.
Územní plán sídelního útvaru Bratronice UNICOM spol. s r.o.; Ing. arch. Vladimír Charvát a kol. listopad 1995
2.
Obecně závazná vyhláška obce Bratronice č. 01/2006 o závazné části územního plánu sídelního útvaru Bratronice o závazné části změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Bratronice o závazné části změny č. 3 územního plánu sídelního útvaru Bratronice
3.
Zadání změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice - návrh k projednání pořizovatel: Obecní úřad Bratronice 9/2010
4.
Koordinované stanovisko k zadání změny č. 4 územního plánu sídelního útvaru Bratronice dle § 4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu vydal: Krajský úřad Středočeského kraje, sekce správních agend č.j. 136249/2010/KUSK-OŽP/Más ze dne 5.10.2010
5.
Zadání změny č. 4 územního plánu sídelního útvaru Bratronice - schválené zastupitelstvem obce včetně vyhodnocení uplatněných požadavků, podnětů a připomínek pořizovatel: Obec Bratronice leden 2011
6.
Návrh změny č.4 ÚPNSÚ, rozpracovaný - text Ing. arch. Jaroslav Černý, Kladno duben 2011
7.
Oznámení záměru - Zemědělská bioplynová stanice Bratronice zpracované v rozsahu přílohy č.3 zákona č. 100/2001 Sb. zpracovatel: agriKomp Bohemia s.r.o. - Ing. Pavla Kořínková březen 2010
8.
Závěr zjišťovacího řízení KUSK č.j. 050817/2010/KUSK ze dne 12.5.2010 k Oznámení záměru - Zemědělská bioplynová stanice Bratronice
9.
Studie - Retenční nádrž Stošavka Ateliér životního prostředí; Ing. Cyril Mikyška 09/2010
10.
Informace ohledně činnosti v nové ploše zemědělské výroby (požadavek č.6) Ing. R. Procházka - soukromý zemědělec; duben 2011
11.
Informace ohledně činnosti v areálu výroby v Cihelně Bratronice (požadavek č. 7) a ohledně výstavby retenční nádrže (požadavek č. 2) Ing. J. Hercl - vlastník a investor; duben 2011
12.
Územní plány navazujících obcí
13.
Politika územního rozvoje ČR 2008
14.
ÚP VÚC Pražský region
15.
Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje
16.
Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006 - 2016
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
62
Vyhodnocení změny č. 4 ÚPNSÚ Bratronice na životní prostředí 17.
Program snižování emisí Středočeského kraje
18.
Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje
19.
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje
20.
Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje
21.
Plán péče o CHKO Křivoklátsko 2007 - 2016
22.
ŘSD Praha - sčítání na silniční síti, rok 2005 a stránky www.rsd.cz
-
Webové stránky obce Bratronice (www.bratronice.cz ) Webové stránky Magistrátu města Kladno (www.mestokladno.cz) Webové stránky Středočeského kraje (www.kr-stredocesky.cz) Webové stránky Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz) Webové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny (www.nature.cz) Webové stránky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (www.cuzk.cz)
Doklady odborné způsobilosti: - Osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 6774/1095/OPV/93 ze dne 11.10.1994 - Rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona 100/2001 Sb., č.j. 41642/ENV/06 ze dne 21.6.2006
Ing. Milena Morávková / 05. 2011
63