MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra porodní asistence
Věra Nováková
Indikované a kontraindikované cviky ve druhém a třetím trimestru těhotenství Bakalářská práce
Vedoucí práce: Hana Volejníková
Brno 2007
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně, na základě informačních zdrojů uvedených v seznamu použité literatury a pramenů.
Hrotovice 3.dubna 2007
2
Poděkování
Za vedení, konzultace a mnoho rad, které přispěly k vytvoření práce, kterou právě držíte v rukou, mnohokrát děkuji své vedoucí paní Haně Volejníkové, která se svojí mnohaletou praxí, zkušenostmi, radami a trpělivostí velkou částí podílela na podobě mé bakalářské práce. Dále děkuji sestrám, porodním asistentkám a ženám po porodu ve FN Brno, za pomoc a ochotu při realizaci průzkumného šetření.
3
OBSAH OBSAH.............................................................................................................................4 ÚVOD...............................................................................................................................6 CÍLE A HYPOTÉZY........................................................................................................7 1 PROČ CVIČIT V TĚHOTENSTVÍ?.............................................................................8 2 INDIKOVANÉ CVIKY V TĚHOTENSTVÍ ..............................................................11 3 KONTRAINDIKOVANÉ CVIKY V TĚHOTENSTVÍ..............................................13 4 CVIKY PRO JEDNOTLIVÉ OBLASTI TĚLA..........................................................15 4.1 NEUROVEGETATIVNÍ ZMĚNY..................................................................... 16 4.1.1 RELAXAČNÍ A DECHOVÉ CVIČENÍ ..................................................... 16 4.2 PRSNÍ SVALSTVO ........................................................................................... 18 4.2.1 CVIKY NA PROTAŽENÍ A POSÍLENÍ PRSNÍCH SVALŮ .................... 18 4.3 BŘIŠNÍ SVALSTVO ......................................................................................... 19 4.3.1 POSÍLENÍ ŠIKMÝCH A PŘÍMÝCH BŘIŠNÍCH SVALŮ ....................... 20 4.4 DNO PÁNEVNÍ ................................................................................................. 21 4.4.1 CVIKY PRO UVOLNĚNÍ PÁNEVNÍHO DNA ........................................ 22 4.4.2 CVIKY PRO POSÍLENÍ PÁNEVNÍHO DNA .......................................... 22 4.5 KLENBA NOHY................................................................................................ 24 4.5.1 CVIČENÍ NA POSÍLENÍ KLENBY NOHY.............................................. 24 4.6 DRŽENÍ TĚLA................................................................................................... 25 4.6.1 CVIKY PRO UVĚDOMĚLÉ SPRÁVNÉ DRŽENÍ BEDERNÍ PÁTEŘE. 25 4.7 ŽILNÍ NÁVRAT ................................................................................................ 26 4.7.1 POLOHY PRO PREVENCI KŘEČOVÝCH ŽIL....................................... 27 4.7.2 CVIKY PRO ZLEPŠENÍ ŽILNÍHO NÁVRATU KRVE K SRDCI .......... 27 4.8 ZÁCPA ............................................................................................................... 28 4.8.1 CVIKY PRO URYCHLENÍ STŘEVNÍ PERISTALTIKY......................... 29 4.9 VITÁLNÍ KAPACITA PLIC ............................................................................. 29 4.9.1 CVIČENÍ PRO ZVÝŠENÍ VITÁLNÍ KAPACITY PLIC .......................... 29 5 ZÁVĚR TEORETICKÉ ČÁSTI..................................................................................31 6 METODIKA PRÁCE A METODY ZKOUMÁNÍ .....................................................33 7 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ...........................................................34 Položka č. 1.....................................................................................................................34 Položka č. 2.....................................................................................................................34 Položka č. 3.....................................................................................................................35 Položka č. 4.....................................................................................................................35 Položka č. 5.....................................................................................................................36 Položka č. 6.....................................................................................................................37 Položka č. 7.....................................................................................................................39 Položka č. 8.....................................................................................................................39 Položka č. 9.....................................................................................................................40 Položka č. 10...................................................................................................................40 Položka č. 11...................................................................................................................41 Doplňující položky u žen s výskytem diastázy přímých břišních svalů .........................45 Položka č. 12...................................................................................................................45 Položka č. 13...................................................................................................................45 Položka č. 14...................................................................................................................46 Položka č. 15...................................................................................................................47 DISKUSE........................................................................................................................48
4
ZÁVĚR ...........................................................................................................................50 ANOTACE .....................................................................................................................51 ANOTATION.................................................................................................................52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ....................................................53 SEZNAM TABULEK ....................................................................................................55 SEZNAM PŘÍLOH.........................................................................................................56 Příloha č. 1 ......................................................................................................................57
5
ÚVOD Ve
svých
rukou
právě
držíte
bakalářskou
práci
s názvem
Indikované
a kontraindikované cviky ve II. a III. trimestru těhotenství. Chtěla bych ve své práci obsáhnout aspoň základní informace o cvicích, které jsou v těhotenství vhodné a pomáhají předejít změnám, které s sebou těhotenství, označované jako „jiný stav“, přináší. Jako porodní asistentka považuji tuto oblast za velmi důležitou, protože podle mého názoru dokáže ovlivnit nejen prožívání těhotenství ženou, ale může ovlivnit na celý život kvalitu zdraví ženy a také dítěte. Zdraví je celospolečenská hodnota, a proto je na místě se o ně dostatečně starat. To, že můžeme žít naplno, je zejména díky tomu, že je naše tělo i duše v dobrém stavu a toho můžeme cvičením docílit.
Ve výzkumu, který bude dále prezentován, jsem se snažila zjistit, kolik těhotných žen věnuje svůj čas cvičení, jestli mají aspoň základní informace o těhotenském cvičení a jak konkrétně ženy cvičení nebo necvičení ovlivňuje. Pro výzkum jsem si vybrala ženy v období šestinedělí, protože právě zde již můžeme posoudit jaký vliv měla péče o jejich tělo v podobě cvičení efekt. Věřím, že moje práce bude užitečná přinejmenším jako impuls k dalším výzkumům.
6
CÍLE A HYPOTÉZY Po pečlivém prostudování literatury jsem si určila cíle a vytvořila na ně navazující hypotézy.Budu se jich snažit dosáhnout a potvrdit ve své bakalářské práci na téma Indikované a kontraindikované cviky ve II. a III. trimestru těhotenství.
Cíle: 1.
Zjistit
informovanost
žen
v období
šestinedělí
o
indikovaných
a
kontraindikovaných cvicích pro těhotné. 2. Zjistit jaké množství žen věnuje svůj čas předporodním přípravám nebo některým druhům cvičení, a zda si myslí, že tyto aktivity jim skutečně pomohly. 3. Zjistit, jestli ženy cvičící kontraindikované cviky mají zvýšené riziko vzniku komplikací během těhotenství, případně riziko vzniku diastázy (rozestupu) přímých břišních svalů. 4. Zjistit, jakou roli má nadměrné rozpínání přímých břišních svalů při vzniku diastázy těchto svalů.
Hypotézy: 1. Ženy navštěvující předporodní přípravy budou lépe informovány o těhotenském cvičení. 2. Ženy, které cvičily a navštěvovaly předporodní přípravy, subjektivně pociťují lepší zvládání období těhotenství a porodu. 3. U žen, které během těhotenství cvičily kontraindikované cviky, se vyskytly v častější míře komplikace jako diastáza břišních svalů, předčasný odtok plodové vody, předčasný porod, zhoršený nález na porodních cestách, krvácení. 4. Většina žen s diastázou přímých břišních svalů procvičovala tyto svaly ve II. a III. trimestru nebo se u nich vyskytly faktory způsobující nadměrné rozpínání těchto svalů.
7
1 PROČ CVIČIT V TĚHOTENSTVÍ?
Stejně jako každý živý organismus, tak i člověk, jako příslušník říše živočichů, potřebuje pohyb. Ten je součástí zdravého životního stylu, a proto je nutné se mu věnovat, ať už prací, nebo cíleným procvičením jednotlivých svalových struktur. Pohyb k našemu životu patří naprosto přirozeně, stejně jako potřeba příjmu živin stravou nebo potřeba zachování rodu. I když už jej dnes jakoby nepotřebujeme v takové míře jako dřív, protože máme nejrůznější technické vymoženosti. Přesto je pohyb nezbytný pro naše tělo, aby dobře fungovalo, a taktéž pro naši duševní a duchovní oblast. Záměrný pohyb nebo také cvičení, působí prokrvení orgánů našeho těla a stejně jako masáž nám může pomoci uvolnit napětí. Při správném cvičení posílíme, protáhneme a uvolníme konkrétní skupiny svalů, takže dosáhneme správného rozložení svalových sil, které zajistí možnost optimálního vývoje a udržení kondice a zdraví do vysokého věku. Při tělesné námaze se také uvolňují do krve tzv. „šťastné hormony“ neboli endorfiny, které působí pozitivně na naši náladu a pomohou k uvolnění stresu, odreagování se a odpoutání se od našich běžných starostí. Doba cvičení by měla být příjemným odpočinkem pro naši duševní i duchovní stránku, neměla by to být chvíle plná nervozity a stresu z toho, že daný cvik nezvládám, nebo že budu týden po cvičení chodit se ztuhlým krkem a bolavými svaly, které jsme nadměrně namáhali. Cvičit máme vždy tak, abychom se dobře naladili, protáhli a prokrvili naše tělo a tím mu také dopřáli odpočinek od stálých stereotypů našeho každodenního pohybu. Pokud použijeme ke cvičení hudbu, která je nám příjemná, stane se cvičení zážitkem dvojnásobně příjemným a užitečným. Tak jako je pohyb a cvičení dobré pro kohokoli z nás, je dobré i pro těhotnou ženu. Cvičení je vhodné pro ty ženy, které nemají potíže, jejich těhotenství není rizikové a lékař je doporučí. Pro dobrý průběh těhotenství, porodu a období návratu k původnímu stavu, které nazýváme šestinedělí, existují přípravy, v nichž se žena kromě užitečných informací dozví také proč a jak cvičit. Fyziologické změny, jenž se na těle těhotné ženy projevují, jsou často faktorem, který může způsobit v dalším období života nepříjemné problémy. Zvětšuje se bříško, zvyšuje se tělesná hmotnost, často vznikají otoky dolních končetin, zvyšuje se velikost prsů a často se také
8
setkáváme s nadměrným prohnutím v oblasti bederní páteře. To jsou viditelné změny na těle ženy, ale je mnoho dalších změn, kterých si na první pohled nevšimneme. 1. Je to celkově zvýšený objem tekutin zadržených v těle, ať už ve formě otoků, plodové vody, nebo nadměrné náplně žil. Ty pak často z důvodu zvýšeného objemu neplní svoji funkci a dochází k vytváření varixů tzv.“ křečových žil“ nebo hemoroidů. K vytvoření hemoroidů často přispívá také fyziologické zpomalení střevní peristaltiky, což často způsobuje zácpu. Nejčastějším pocitem je pak nafouknuté břicho a potřeba tlačit na míse, čímž ještě více vzrůstá tlak krve v cévách malé pánve a problém vzniku hemeroidů se tak prohlubuje. 2. Zvyšuje se tlak na bránici a z toho plyne obtížné dýchání. 3. Nadměrně napínané zádové svaly, právě kvůli zvětšujícím se prsům a bříšku a také prohnutí v bedrech, často způsobuje nepříjemnou bolest. 4. Zvětšující se prsa také často způsobují přetížení prsních svalů, což napomáhá ke špatnému držení páteře a k bolestem. 5. V celém průběhu těhotenství je zvýšená hladina progesteronu, a to někdy velice výrazně. Čím vyšší tato hladina je, tím více se rozvolňují vazy v organizmu. To má pak často za následek, spolu s narůstající hmotností, zborcení klenby nohy a rozvolnění pánevních skloubení, zejména v oblasti bederní a křížové, což se znovu projevuje bolestí a často i sníženou pohyblivostí. Je prokázáno, že vhodné cvičení zmírňuje nepříjemné následky těhotenstvím nastalých změn a pomáhá tak ženě těhotenství, porod i šestinedělí lépe prožít a užít si plně neopakovatelné zážitky. Velmi častým problémem těhotných bývá snížené sebevědomí následkem zvětšujícího se bříška a celkového, někdy i nadměrného přírůstku váhy. Ženy se cítí být nemotorné, neohrabané, často z jejich úst slyšíme, že se cítí jako Otesánek, velryba, nebo nafouklé jako balón. A právě tyto pocity se rychle vytrácí, když žena navštěvuje kurzy předporodní přípravy, kde si těhotné navzájem sdělují svoje zážitky, zkušenosti a žena tak není ve svých problémech sama. Zjistí, že spousta dalších trpí stejnými změnami a obtížemi, a že na tyto problémy existují efektivní řešení. Její život se tak stane kvalitnějším, rozvinutějším a lépe prožitým. Je dobré, když tyto kurzy navštěvují i nastávající tatínkové. Dostanou totiž užitečné rady, díky kterým mohou velice pomoci
9
usnadnit nelehké, ale krásné období očekávání potomka. Tatínkové mohou se svojí ženou doma cvičit, dohlédnout na správné provedení jednotlivých cviků, nacvičovat chování u porodu nejen své ženy, ale i sebe samotného, masírovat a pohladit nejen po těle, ale i po duši. Vždyť říkat své ženě, která je v jiném stavu, že jí bříško sluší, že ještě nebyla krásnější a že jenom rozkvétá, je velikou, pravdivou podporou. Takto společně prožité chvíle budou užitečné nejen pro jejich fyzický a psychický stav, ale také pro jejich vzájemné soužití a společnou přípravu na přijetí nového života jejich děťátka.
10
2 INDIKOVANÉ CVIKY V TĚHOTENSTVÍ
Indikovanými cviky rozumíme ty, které jsou doporučovány a nejsou nijak škodlivé. Jak jsem již v první kapitole uvedla, vzniká mnoho viditelných i méně viditelných změn v organismu těhotné ženy. Abychom jim mohli vhodně čelit, zabránit vzniku změn na celý život, připravit co nejlépe ženu na porod a udržet organismus těhotné v dobré fyzické i psychické kondici, existuje cvičení pro jednotlivé orgánové systémy, které je schopno při správném provádění dosáhnout požadovaných výsledků.
Základní oblastí je: Ovlivnění nepříznivých vlivů způsobených změnami neurovegetativního systému Posílení prsních svalů Posílení břišních svalů Uvolnění a posílení svalů dna pánevního (uvolnění trénujeme zejména s blížícím se termínem porodu) Udržení klenby nohy Vytvoření správného držení těla Zajištění dostatečného žilního návratu krve Zabránění vzniku zácpy Udržení vitální kapacity plic
Cviky, které nám mohou v těchto oblastech pomoci k dobrým výsledkům, jsou vždy vítány. Existuje velké množství cviků zaměřených na tyto oblasti, ne všechny jsou však vhodné pro těhotnou ženu. Těmito výjimkami se budu zabývat ve třetí kapitole. Kromě příprav a cvičení v těhotenství, je také vhodné, aby se žena připravovala a cvičila již v době před samotným otěhotněním. Je totiž dosti těžké udržet těhotnou v dobré kondici, pokud ji nemá před tím, než se do jiného stavu dostane. Proto je
11
vhodné těhotenství dopředu plánovat a o svém záměru říci svému ošetřujícímu gynekologovi. Ten by pak měl ženu poučit o rizikových faktorech, kterým se má klientka vyhnout, a kromě zakoupení vitamínů také doporučit navození správného režimu nejen v oblasti jídla, spánku a odpočinku, ale také v oblasti pohybové. Vitamínové preparáty nebo čaje na udržení dobrého fyzického stavu a kondice nemohou však nikdy nahradit správné cvičení. Velmi vhodné je, pokud se na početí svého děťátka připravují oba rodiče, a to ve všech výše uvedených oblastech. Pokud se tomuto tvrzení někteří muži brání, je snad na místě uvést fakt, že neplodnost mužů stoupá a kvalita a samotná existence nového života závisí na každém z rodičů stejnou měrou. Proto by se ani oblast přípravy muže na početí ve všech zmíněných oblastech neměla zanedbávat.
12
3 KONTRAINDIKOVANÉ CVIKY V TĚHOTENSTVÍ
Kontraindikované cviky jsou cviky, které nedoporučujeme kvůli možnému poškození zdraví matky, plodu, nebo z důvodu možného navození zhoršení stavu. V celém těhotenství jsou kontraindikovány cviky s dopady, nárazy nebo doskoky, zahrnujeme sem i houpání se na míči nebo cvičení na hrazdě a jiné pro těhotnou nevhodné cviky na nářadí. Je to z toho důvodu, že při otřesech těla matky může dojít vlivem narážející časti plodu na hrdlo děložní k počátku otevírání děložního čípku. Děloha je též těmito nárazy drážděna a může vzniknout počínající kontrakční činnost, což je pro dítě do 36. týdne gravidity velmi rizikové. Ve druhém trimestru, tzn. od počátku čtvrtého měsíce po dokončený šestý měsíc, nejsou vhodné cviky prováděné vleže na břiše a dále pak všechny výše uvedené. V tomto období je již většinou děloha natolik zvětšena, že by se při této poloze přemístila značná část váhy těla matky na dělohu a plod, což by mohlo vést k odtoku plodové vody, vzniku kontrakcí a předčasného porodu plodu. V individuálních případech žena na břiše může cvičit, je zde však nutné, aby bříško ještě nebylo zvětšené, což může být u velmi štíhlých klientek i na počátku druhého trimestru. Toto je však nutné posuzovat individuálně. Ve třetím trimestru, tzn. od šestého měsíce do porodu, by žena neměla cvičit kromě již uvedeného také cviky vleže na pravém boku a vleže na zádech bez zvýšení hlavy, a to z důvodu již velmi zvětšené dělohy, která v těchto polohách nadměrně tlačí na dolní dutou žílu a způsobuje tak snížení žilního návratu krve do srdce. To vyvolává městnání krve v žilách a otoky. Při takto sníženém návratu krve pak lehce vznikají varixy, protože se žilní stěna velkým tlakem roztahuje. Navíc se mohou tvořit tzv. tromby. Jsou to krevní sraženiny, vytvářející se na stěnách cév. Při nadměrné tvorbě trombů může dojít až k ucpání drobných cév a odumření tkáně. Pokud se trombus utrhne z žilní stěny, putuje dále do oběhu a výsledkem pak bývá infarkt myokardu nebo plicní či mozková embolie. Těhotná v tomto stupni těhotenství by se měla vyhnout také posilování přímých břišních svalů. Toto se vztahuje i na ženy ve druhém trimestru, které mají příliš zvětšenou dělohu ať už z důvodu velkého plodu, nadměrného množství plodové vody nebo vícečetného těhotenství. Při nedodržení tohoto pravidla
13
může vzniknout rozestup přímých břišních svalů, tzv. diastáza, nebo dokonce vznik kýly, což je v těhotenství skutečně velká komplikace, někdy až život ohrožující. Nastávajícím maminkám samozřejmě nedoporučujeme také cviky, které jim dělají potíže ať už z jakéhokoli důvodu. Příčinou by mohlo být nesprávné uspořádání cvičení (cvičební jednotky). Je proto vhodné předem naplánovat, jaké cviky budeme provádět na začátku, kdy je dobré se uvolnit, mírně rozehřát a rozproudit krev. Do další části zahrneme cviky samotné, jsou to posilovací a uvolňovací cviky pro těhotenstvím nejvíce ovlivněné oblasti, viz. výše. Na závěr je vhodné tělo opět uklidnit, protáhnout ještě znovu nejvíce namáhané oblasti, uvolnit je a nabrat tak energii. Můžeme přidat i automasáž vybraných oblastí, kde se nejvíce objevuje stres. Je to zejména obličej, vlasová část a oblast šíje. Tyto oblasti jsou při stresu nadměrně napjaté. Můžeme si to ověřit například při strachu, kdy tiskneme ramena směrem k hlavě a hlavu naopak směrem do páteře k tělu. Toto napětí může trvat hodiny a někdy i dny, a pokud s tímto napětím nic neuděláme je dosti pravděpodobné, že nám již zůstane a naše přirozené postavení těla se navždy změní. Cvičení by mělo být úměrné fyzické zdatnosti a zdravotnímu stavu, nikdy by ženu nemělo příliš vyčerpat.
14
4 CVIKY PRO JEDNOTLIVÉ OBLASTI TĚLA
Každá oblast ženského těla potřebuje jinou péči, aby byla schopna se se změnami, které těhotenství provází, dobře vyrovnat a odolávat nadměrným, nechtěným změnám, které toto období přináší s sebou. Proto jsem vytvořila skupiny cvičení, které se vztahují k jednotlivým změnám. Zdaleka však není možné všechny cviky, které existují, vyjmenovat. Před jakýmkoli cvičením, je nutné si nejen vyhradit dostatečný čas, ale také vhodný dostatečně velký prostor, který nás nebude omezovat množstvím věcí. Je dobré připravit si měkčí podložku například deku, dále pak různé pomůcky, které budeme potřebovat - jsou to činky, nebo přiměřeně vodou naplněné umělohmotné lahve (½ až 1 litr), ručník, šátek nebo neelastickou šálu, masážní pomůcky, velký a malý míč („overball“), nahřátý sáček s pískem nebo různými semínky a podobně. Vhodný je také přehrávač s příjemnou hudbou. Nesmíme zapomenout také na teplotu místnosti, která by neměla přesahovat 22 °C při relaxaci nebo pomalém nenáročném cvičení a při namáhavějším cvičení 19 °C. Toho docílíme vyvětráním v místnosti. Na závěrečné uvolnění je možné přikrýt se dekou, aby tělo neprochladlo. Při výběru potřebných pohybových aktivit se řídíme nejen stupněm těhotenství, ale také velikostí bříška, kvůli cvičení na břiše, dále pak podle dosavadních zkušeností a aktivit dotyčné a také dle potřeb. Některé ženy jsou schopny cvičit pouze nejjednodušší varianty, a proto jim nebudeme doporučovat cviky, hodící se pro sportovkyně. Vždy hledíme na subjektivní pocity těhotné při cvičení a na případné obtíže spojené s konkrétním cvikem. Proto je vhodné vždy začít mírným rozehřátím a rozprouděním krve - stejně jako u jakéhokoli jiného cvičení. Po tomto úvodu eliminujeme možnost vzniku poranění, natažení svalů a jiných úrazů, které mohou být způsobeny nedostatečným rozcvičením. V další části se soustředíme na relaxaci (tzn. uvolnění) jednotlivých svalů a celkového napětí. Fyzická a duševní část člověka spolu velice souvisí, proto je dobré použít příjemnou hudbu, která napomáhá odsunout naše běžné starosti stranou a uvolnit mysl a s ní i celé naše tělo. Po takové relaxaci můžeme začít se cviky, které se zaměřují na jednotlivé části těla, tomu je dobré přizpůsobit též hudbu. Na závěr je vhodné, aby každá žena nabrala energii a optimismus, který se aspoň nějakou dobu udrží v její mysli. Toho dosáhneme
15
nejenom příjemnou pomalou hudbou, ale také například automasáží. V ní se soustředíme na jemné masírování krouživými pohyby svých prstů, které uvolní nadměrné napětí z problémových oblastí uvedených v předchozí kapitole.
4.1 NEUROVEGETATIVNÍ ZMĚNY
V průběhu těhotenství, zejména na jeho počátku, jsou velkou změnou odlišné hladiny hormonů, které velkou měrou ovlivňují také psychickou stránku osobnosti. Nálada je tak často zhoršená, žena se nadměrně bojí zejména o dítě, je plačtivá, melancholická, pozoruje na sobě všechny drobné změny, a to vede k nadměrnému stresu, přepjatosti, náhlým hádkám, pláči a podobně. Při relaxačním (uvolňovacím) cvičení se žena odpoutává od svých každodenních starostí, přestane se pozorovat, zmizí stres, a s ním spojené nadměrné napětí svalů. Začnou se vyplavovat endorfiny, které velmi kladně působí na dobrou náladu. Nejlepším způsobem, jak dosáhnout co největšího uvolnění, je vědomé uvolňování veškerých svalů po předchozím maximálním napětí. Cviky opakujeme podle zdatnosti 6 - 10x, pravidelně dýcháme. Nikdy nepřepínáme nadměrně své síly. Řídíme se prahem bolesti, přes který není dobré nikdy jít.
4.1.1 RELAXAČNÍ A DECHOVÉ CVIČENÍ
1. Výchozí poloha (dále jen VP): Mírný stoj rozkročný, ruce upažené dlaněmi nahoru. S nádechem nosem hmitáme dozadu, s výdechem ústy překřížíme ruce před tělem a uvolníme hlavu, ramena, krk, celou šíji i hrudní páteř. Napočítáme 10 s uvolnění; cvik opakujeme.
2. VP: Mírný stoj rozkročný, paže podél těla.
16
Kroužíme jedním a následně druhým ramenem směrem dozadu. Na závěr kroužíme oběma rameny.
3. VP: Leh na zádech, dolní končetiny natažené, paže podél těla. S nádechem ruce obloukem vzpažíme a vytahujeme střídavě do dálky, zároveň napneme paty a dolní končetiny vytahujeme současně s jednou a druhou paží. V protahování setrváme na 4 doby, pak s výdechem uvolníme na 16 dob a plynule dýcháme.
4. VP: Leh na zádech, dolní končetiny pokrčené mírně od sebe, paže podél těla. S nádechem zvedáme paže před sebe a plynule pokračujeme v oblouku až do vzpažení, s výdechem paže těsně nad zemí vracíme do původní polohy, ale nepokládáme a pokračujeme znovu nádechem a do vzpažení.
5. VP: Leh na zádech, dolní končetiny pokrčené, dlaně položené na břichu. Při nádechu nosem dlaněmi cítíme zvedající se bříško, při výdechu pusou bříško klesá a všechny svaly se uvolní. Po skončení tohoto cvičení paže i dolní končetiny narovnáme a jemně protřepeme.
6. VP: Klek, dlaně opřené před tělem. S nádechem vyhrbíme celou páteř, hlavu přitiskneme na hrudní kost, při výdechu páteř prohneme a hlavu zakloníme.
7. VP: Klek, dlaně opřené před tělem. S nádechem zvedneme jednu paži a pohyb pomalu vedeme malíkovou stranou nahoru až do upažení případně zapažení, pohledem sledujeme prsty tak, že hlavu otočíme do strany. S výdechem pomalu vedeme paži nazpět společně s pohybem hlavy. Paže vystřídáme.
17
4.2 PRSNÍ SVALSTVO
Během těhotenství se zejména působením hormonů a také zvyšující se hmotností těla, zvětšují prsní žlázy. Tato změna působí nejen na kůži, která musí zvětšit svoji plochu, ale také na prsní svaly, které pod vlivem zvyšující se hmotnosti prsů ochabují. Je proto vhodné procvičovat a posilovat tyto svaly. Jejich zkrácení a ochabnutí totiž ovlivňuje postavení páteře a také hrudní koš. Pokud prsní svalstvo není v dobré kondici, žebra se zablokují, to pak způsobí nepříjemnou bolest a nepřirozené postavení páteře. Těmto změnám, které jsou po porodu při nástupu laktace ještě výraznější, předejdeme protažením a posílením svalstva této oblasti a také oblasti zad a mezilopatkových svalů.
4.2.1 CVIKY NA PROTAŽENÍ A POSÍLENÍ PRSNÍCH SVALŮ
1. VP: Stoj mírně rozkročný, sed na měkké podložce v tureckém sedu, židli nebo na velkém míči nebo leh na zádech. Dlaně navzájem přiložíme před tělem k sobě, prsty směřují nahoru, dlaně k sobě tiskneme a pomalu posouváme směrem nahoru až do výše očí a dále dolů do výše prsou. Lokty jsou po celou dobu cvičení v úrovni dlaní. Obměnou tohoto cviku může být přiložení dlaní k sobě a to směrem dopředu před hrudník na vzdálenost zhruba ruky a následně zpět k hrudníku. Po každé pohybové fázi ruce uvolníme a mírně protřepeme. Větší náročnosti tohoto cviku docílíme při použití malého míče („overball“), který si umístíme mezi dlaně.
2. VP: Poloha je stejná jako u předešlého cviku. Prsty zaklesneme za sebe navzájem a paže táhneme od sebe. Počítáme do desíti a poté paže uvolníme a protřepeme.
18
3. VP: Turecký sed, ramena stahujeme dozadu dolů, paže jsou upaženy, v ramenou i loktech v pravém úhlu, dlaně směřují dopředu případně zatneme pěsti. S výdechem pomalým pohybem stahujeme lokty dolů k tělu a s nádechem je opět vracíme do původní polohy. Při cvičení musíme ramena stále stahovat dozadu dolů a cítíme, že pracují mezilopatkové svaly a prsní svaly se protahují a uvolňují. Je možné si vzít do rukou malé činky nebo PET lahve naplněné vodou. (Naplnění lahve volíme podle síly a trénovanosti ženy.) Tento cvik můžeme provádět i na velkém míči.
4. VP: Leh na zádech na lehátku, lavičce nebo jiném zvýšeném místě tak, aby se levá ruka byla schopna klesnout pod úroveň těla, dolní končetiny jsou pokrčené v kyčlích. (Pokud je podložka tvrdá nebo studená využijeme deky.) Do levé ruky dáme závaží ½ až 1 kg . Můžeme využít činky nebo podle potřeby naplněné lahve. Levou paži střídavě s nádechem předpažujeme, s výdechem spouštíme pod úroveň těla a to paprskovitě směrem od hlavy postupně ve všech polohách až k tělu. Totéž cvičíme s pravou rukou. Pokud nám to podložka dovolí, můžeme tento cvik provádět oběma rukama naráz, například na úzké lavičce.
4.3 BŘIŠNÍ SVALSTVO
Následkem zvětšující se dělohy je během těhotenství značně napínána břišní stěna. Svaly šikmé, ale zejména přímé se napínají, zeslabují a jejich funkčnost se snižuje. Kvůli těmto změnám často dochází k nadměrnému zatížení svalů zad a páteř se v bederní oblasti nadměrně prohýbá. Vzniká tak tzv. hyperlordóza, která způsobuje nadměrný tlak na meziobratlové ploténky a hrozí tak jejich poškození. Velké zatížení svalů zad způsobuje bolesti v bederní a křížové oblasti. Pokud žena přiměřeně neposiluje svalstvo zejména již před otěhotněním a v prvních měsících, může tento stav být zdrojem potíží při vypuzení plodu z dělohy při porodu a také po porodu, kdy je břišní stěna vytažená a je třeba, aby se dostala do původního stavu, a to nejen z důvodu kosmetických ale i zdravotních. Naopak v době od šestého měsíce dále
19
k porodu, ale také dříve, pokud je děloha už velmi zvětšená, nejsou cviky na přímé břišní svaly doporučovány kvůli možnosti rozestupu těchto svalů (diastáza), nebo v horším případě možnosti protržení vazivové části mezi přímými břišními svaly (povázky) a vyhřeznutí břišních orgánů - vytvoření kýly.
4.3.1 POSÍLENÍ ŠIKMÝCH A PŘÍMÝCH BŘIŠNÍCH SVALŮ
1. VP: Leh na zádech, paže upažené dlaněmi na podložce, dolní končetiny pokrčené, kolena u sebe. Kolena pokládáme na levou stranu s výdechem, v základní poloze nadechneme a na pravou stranu opět s výdechem. Obměnou tohoto cviku může být mírné oddálení kolen, zhruba na šířku pánve nebo ještě větší oddálení, kdy se při pokládání na stranu obě kolena a celé bérce dotýkají podložky. Tato obměna nemusí vyhovovat těhotným s větším bříškem, které se může zvýšeně napínat. Při tomto cviku se také uvolňuje páteř, a tak můžeme ještě přidat otáčení hlavy na opačnou stranu než pokládáme kolena. Dosáhneme tím protažení celého obratlového sloupce.
2. VP: Leh na zádech, dolní končetiny pokrčené mírně od sebe, paže podél těla. Horní polovinu těla zvedáme s výdechem a oběma rukama se střídavě dotýkáme pravého a levého kolena z vnější strany. S nádechem položíme zpět.
3. VP: Leh na zádech, dolní končetiny pokrčené mírně od sebe, ruce v týl. S výdechem zvedáme horní polovinu těla a dotkneme se pravým loktem levého kolena, položíme se do základní polohy a znovu totéž, ale naopak. Obměnou může být přitahování obou loktů k oběma kolenům zároveň.
20
4. VP: Sed, nohy skrčené mírně od sebe, ruce mezi stehna. Paže jsou natažené, s nádechem se trup spouští dozadu do lehu, až do okamžiku, kdy žena udrží trup břišními svaly, ale neleháme! S výdechem se vracíme do sedu.
4.4 DNO PÁNEVNÍ Svalstvo dna pánevního je oblastí, kterou většina z nás ovládá jen velmi málo, nebo vůbec ne. Jediným běžným vědomým používáním je napnutí svalů při potřebě udržení moči nebo stolice. Tímto však používáme pouze nepatrnou část svalstva této oblasti. U těhotných žen sice nedochází k nadměrnému ochabnutí těchto svalů, přesto je právě posilování a zejména uvolňování této oblasti jedním z nejdůležitějších cvičení. Posílení dna pánevního může zamezit nadměrnému uvolnění jednotlivých skloubení v pánvi, způsobené zvýšenou hladinou progesteronu v organismu a předejít bolestivé chůzi a dalším bolestem v těhotenství. Při porodu může pomoci zabránit vzniku symfyzeolýzy (uvolnění spojení mezi částmi stydké kosti). Pokud se žena naučí uvolnit svaly dna pánevního po předcházejícím napětí, zkrátí se tak první i druhá doba porodní a to velmi výrazně. Obrazně řečeno, žena dostatečně otevře svému dítěti cestu pro průchod svým tělem. Sama si myslím, že uvolnění dna pánevního spolu s dostatečně pevnou břišní stěnou dovolí plodu dobře se vyvíjet (v dostatečném množství plodové vody). Dále přispěje k vhodné poloze plodu pro porod a zkrátí tak dobu celého porodu. Věřím, že může také přispět ke snížení počtu císařských řezů, zejména z důvodu špatně naléhající části plodu, nebo nepostupujícímu porodu. Stejně tak si myslím, že by toto vedlo i ke snížení počtu klešťových porodů a také ke snížení výskytu porodních poranění. Pokud totiž žena není schopna uvolnit pánevní dno, plod procházející staženými porodními cestami si pro svůj průchod stejně vytvoří potřebný prostor a často pak dojde k poranění, které by při dostatečném uvolnění nemuselo vzniknout vůbec, nebo jen v malé míře. Proto je vhodné se na tuto oblast zvláště pečlivě zaměřit.
21
4.4.1 CVIKY PRO UVOLNĚNÍ PÁNEVNÍHO DNA
Pro toto cvičení je vhodné mít pouze spodní kalhotky, nejlépe tanga nebo takové, ze kterých se tanga mohou udělat, potřebujeme totiž odhalené hýždě pro dostatečnou efektivitu cviků. 1. VP: Klek, chodidla uvolněná, rukama mírně oddálíme hýždě od sebe a takto si sedněme na paty. Ruce si dáme na stehna. Hýžďové svaly mírně přitáhneme k sobě proti odporu svých pat, vtáhneme konečník, následuje nádech a výdrž na 15 dob, poté vydechneme, uvolníme konečník a hýžďové svaly. V uvolnění zůstaneme 15 dob a poté cvik opakujeme. Cvičíme 10 - 20x před spaním, nejlépe na posteli. Po cvičení již nevstáváme, ani necvičíme jiné cviky.
4.4.2 CVIKY PRO POSÍLENÍ PÁNEVNÍHO DNA
1. VP: Sed, dolní končetiny pokrčené, ruce mezi koleny, chodidla opřená o podložku těsně vedle sebe. Kolena přitahujeme k sobě proti odporu rukou, zároveň stahujeme hýždě a svaly pánevního dna, tzn. vtahujeme konečník, pochvu, močovou trubici. Vydržíme zhruba na 3 - 5 dob, poté uvolníme. Tento cvik můžeme provádět i na velkém míči.
2. VP: Turecký sed, ruce na kolenou. Kolena tlačíme proti dlaním, napneme hýždě a pánevní dno jako u předešlého cviku, ramena tlačíme dolů dozadu. Vydržíme na 3 - 5 dob a poté uvolníme a prodýcháme ústy.
3. VP: Leh na zádech ruce pod křížovou oblastí, pokud nás tlačí, můžeme použít na podložení malý míč a paže dáme vedle těla.
22
Zatneme pánevní dno jako u předchozích cviků a také hýždě, bříško a mírně zvedneme pánev z podložky, vrátíme se do původní polohy a uvolníme. Celý cvik trvá opět 3 - 5 dob.
4. VP: Stoj nebo sed na velkém míči případně na malém míči na židli, nohy rozkročeny na šířku pánve, ukazováčkem pravé ruky najdeme stydkou kost (symfýzu), ukazováčkem levé ruky nahmatáme kostrč. Co nejvíce se soustředíme na svaly pánevního dna a snažíme se vtáhnout konečník, pochvu a močovou trubici co největší silou a vydržíme aspoň 5 dob. Hýžďové svaly zůstávají zcela povoleny. Pokud skutečně stahujeme svaly pánevního dna, cítíme, že se symfýza a kostrč nepatrně stáhnou směrem k sobě. Tento cvik je stejně jako cvik č.5 možné cvičit s partnerem, který místo Vás přiložit prsty a může skutečně objektivně posoudit, zda se dané části k sobě přibližují.
5. VP: Stejný jako u cviku č. 4 s tím, že si pravým ukazováčkem najdeme pravý kyčelní kloub, který je ve výšce symfýzy. Levý ukazováček přiložíme na levý kyčelní kloub. Postup je stejný jako u předešlého cviku. Při stisknutí svalů se kyčelní klouby mírně přiblíží. Hýžďové svaly zůstávají po celou dobu zcela uvolněné.
6. VP: Leh na zádech, nohy pokrčené, paty jsou položeny na židli, ruce jsou volně položeny na břiše. Vtáhneme konečník, močovou trubici, pochvu, stáhneme hýždě a břišní svaly a s podsazenou pánví nadzvedneme celý zadeček. Vytrváme aspoň 5 dob a uvolníme.
23
4.5 KLENBA NOHY
V době těhotenství se pod vlivem hormonů uvolňují veškeré vazy a úpony svalů. Dochází tak často ke vzniku plochých nohou, které působí nejen bolestivost nohou při chůzi nebo stání, ale postupem času dochází také k bolestem zad z důvodu neefektivního pružení klenby nohy. Páteř tak trpí nadměrnými nárazy při běhu ale i chůzi. Je vhodné, aby žena nejen běžně pečovala o svoje nohy odstraňováním ztvrdlé kůže, promazáváním a zastřiháváním nehtů do roviny, ale aby cíleně cvičila klenbu nohy. Je velmi vhodné také chodit po nerovném povrchu, jako je cesta v přírodě, louka nebo sypké materiály - písek a podobně. Dobré je také zkoušet zdvihat různé předměty ze země jako je šátek, kapesník, tužka, kulička nebo jiné drobnější předměty. Můžeme zkusit také psát nohou, kdy máme tužku mezi palcem a druhým prstem.
4.5.1 CVIČENÍ NA POSÍLENÍ KLENBY NOHY
1. VP: Sed na židli, můžeme použít malý balon na podložení na židli. Dolní končetiny jsou pokrčené do pravého úhlu. Levou nohu postavíme na palec a patu se snažíme dát co nejvýše, totéž provádíme pravou nohou.
2. VP: Stejná jako u předchozího cviku. Pomalým pohybem se pohupujeme na špičky a zpět na paty.
3. VP: Mírný stoj rozkročný, paže podél těla. Pomalou chůzí jdeme po rovné podložce po vnější straně chodidel, prsty jsou přitažené k sobě a pod chodidla.
24
4.6 DRŽENÍ TĚLA
Díky mnoha změnám, které s sebou těhotenství přináší, se často velmi výrazně mění držení těla. Je to způsobeno zejména zvětšující se dělohou a prsních žláz, a také sníženou výkonností kvůli často vznikající dušnosti. Mnohé svaly proto ochabují a zkracují se, naopak jiné se protahují a jsou zvýšeně namáhány. Často tak dochází k vyhrbení hrudní páteře směrem dozadu a naopak bederní páteř se nadměrně vyklenuje dopředu, vzniká tak tzv. hyperlordóza. Toto může vést k zablokování žeber, jejich bolesti a dušnosti. V bederní oblasti je pak nejčastějším problémem právě bolest, která bývá často skutečně ochromující. Proto je vhodné nejen posilovat svaly mezilopatkové a prsní, jak už bylo zmíněno, ale také vědomě rovnat záda v oblasti beder. K vyváženému působení sil, a tedy prevenci bolesti nám také pomůže posilování břišních svalů, viz. výše.
4.6.1 CVIKY PRO UVĚDOMĚLÉ SPRÁVNÉ DRŽENÍ BEDERNÍ PÁTEŘE
1. VP: Leh na zádech, dolní končetiny pokrčené v kolenou, ruce vsuneme pod bederní páteř. Hýždě stáhneme, zatneme bříško a s výdechem tlačíme bederní páteř k zemi do svých rukou. Vytrváme zhruba 5 dob a poté zcela uvolníme.
2. VP: Stoj mírně rozkročný, záda jsou u zdi, zhruba uprostřed zad se opíráme o malý balon, paže podél těla. Pohybujeme se směrem do dřepu a nahoru (můžeme až na špičky) a balonkem tak promasírujeme oblast zad. Pohyb může být mírně krouživý, abychom promasírovali i oblasti ztuhlých svalů kolem páteře. Pokud chceme promasírovat i oblast hrudní páteře, balonek si posuneme výše a postupujeme stejným způsobem.
25
3. VP: Klek, ruce (nebo lokty) opřené o podložku. S výdechem hlavu skloníme co nejvíce k hrudníku, stáhneme hýždě a záda co nejvíce vyhrbíme. V poloze na loktech můžeme cvičit stejným způsobem.
4. VP: Klek, ruce opřeny o podložku, hlava je v prodloužení trupu. Pokud si nejsme jistí, že je hlava správně, jednoduše se díváme přímo do podložky, vytáhneme krk z ramenou, zvedneme pravou nohu a zanožíme, zároveň zvedněme levou ruku a vzpažíme. Obě končetiny vytahujeme co nejvíce do dálky, ale nikdy ne do výšky. Vydržíme na 5 dob a končetiny vyměníme.
4.7 ŽILNÍ NÁVRAT
Rostoucí plod v děloze zvyšuje svoji váhu stejně jako děloha, která se ze svých původních 50 g může zvětšit až na 1500 g. Tato společná hmotnost pak zejména v poloze na zádech nebo na pravém boku tlačí na dolní dutou žílu, která odvádí krev z dolních končetin a malé pánve k srdci. Tato krev se pak hromadí v žilách dolních končetin a malé pánve a zvyšuje tlak na stěny cév. Ty se pak snadno podvolí zvýšenému tlaku a vlivu hormonů. Vznikají pak varixy a také hemoroidy. Takto roztažená céva, ve které stagnuje krev, je pak ideálním místem, kde se může vytvořit sraženina, tzv. trombus. Takto se pak postupně ucpávají drobné cévy, až nakonec se sníží průtok i ve velkých cévách a začnou se objevovat také typické potíže. Jedna končetina je více bílá až fialová, je chladnější, a při chůzi se po krátké chvíli začne projevovat bolest, kterou často pacienti popisují tak, jako kdyby je kousl do lýtka pes. Při takových obtížích je již bezpodmínečně nutné navštívit lékaře co nejrychleji, a to tak, že postižený vykonává co nejmenší aktivitu, aby se trombus neutrhl a nebyl zavlečen do jiné oblasti organismu. Toto by mohlo způsobit embolii v srdci, mozku, ale i v kterémkoli jiném orgánu, což může vyvolat těžké postižení, nebo smrt. Zvláště
26
u těhotných je nutné dbát na prevenci tohoto onemocnění vhodným polohováním a cvičením.
4.7.1 POLOHY PRO PREVENCI KŘEČOVÝCH ŽIL
Ať už sedíme v práci nebo doma, čteme noviny, díváme se na televizi nebo vykonáváme jinou činnost, při které je možná poloha v sedě nebo v leže na zádech, vždy máme na paměti, že proti návratu krve k srdci nám brání zemská přitažlivost. Proto kdykoli sedíme nebo ležíme, vždy si podložíme dolní končetiny, a to tak, aby spolu s naším tělem tvořily úhel zhruba 130°. Pro lepší představivost je to v poloze v sedě tak, že nohy jsou o něco málo níže než pánev. V poloze v leže si můžeme pod nohy dát židli, která ovšem musí mít měkký povrch, aby nohy nebyly otlačeny od tvrdé hrany. Častým zlozvykem, který se týká všech lidí a zejména žen, je sezení s jednou nohou přes druhou. Vrchní noha je v kolenní jamce stlačována spodní a krev tak nemůže odtékat dále k srdci. Je proto vhodnější sedět s nohama u sebe a nikoli s překříženýma. Stejného zlozvyku je dobré se vyvarovat i při polohování, kdy nám i při zvýšené poloze dolních končetin neproudí krev tak, jak by měla právě kvůli překřížení dolních končetin.
4.7.2 CVIKY PRO ZLEPŠENÍ ŽILNÍHO NÁVRATU KRVE K SRDCI
1. VP: Leh na zádech, dolní končetiny zdviženy, ruce jsou podél těla a vyrovnávají rovnováhu. Pod bederní páteř můžeme na podložení použít malý míč. Střídavě protahujeme špičky a přitahujeme zpět k tělu, špičky a paty střídavě natáčíme k sobě, krčíme a natahujeme prsty nohou. Všechny tyto pohyby můžeme libovolně střídat.
27
Tento cvik můžeme cvičit i v sedě například při práci v kanceláři, u televize, nebo v autobuse, kdy můžeme využít volný čas k prevenci křečových žil.
2. VP: Leh na zádech, dolní končetiny zvednuté mírně pokrčené, rukama se držíme pod koleny. Střídavě propínáme a uvolňujeme jednu a následně druhou špičku.
3. VP: Leh na zádech, chodidla se opírají o podložku. Střídavě se opíráme o špičku, kdy patu dáme co nejvýše, a o patu, kdy mírně zvedneme špičku.
4.8 ZÁCPA
Hormonální změny automaticky působí zpomalení střevní peristaltiky. Spolu se zvýšeným sklonem se rychle unavit při pohybu a přemístěním obsahu břišní dutiny k hrudníku, způsobují tyto změny zácpu, kterou trpí velká většina těhotných žen. K tomuto problému může přispět i dodávání železa ve formě tablet. Cvičení spolu s úpravou jídelníčku a pitného režimu, může pomoci od tohoto nepříjemného a někdy až omezujícího problému. Je vhodné se vyvarovat dlouhodobějších problémů se zácpou. Stolice, která tlačí na střevní stěnu vyvolává defekační reflex, ten však musíme v případě tvrdé stolice podpořit tlačením, navíc výsledek není vždy zaručen. Tlačením zvyšujeme tlak v malé pánvi a v jejích cévách, ty se pak snadno rozšiřují a vznikají nechtěné hemeroidy. Navíc stagnace střevního obsahu způsobuje nedostatečný přísun živin buňkám střevní sliznice, ty odumírají nebo se regenerují špatným způsobem a mohou tak vzniknout zárodky rakovinného bujení.
28
4.8.1 CVIKY PRO URYCHLENÍ STŘEVNÍ PERISTALTIKY
1. VP: Leh na levém boku, levá paže je pod hlavou, pravá se opírá před tělem. Pravou nohou provádíme švihy směrem dopředu i na zad. Totéž provádíme i na pravém boku. Stejné cvičení můžeme provádět i ve stoje, rukou se přidržujeme nábytku nebo jiného pevného předmětu.
Střevní peristaltiku urychlíme i cviky posilující břišní stěnu (viz. kapitola 4.3.1) a také tréninkem břišního dýchání.
4.9 VITÁLNÍ KAPACITA PLIC
Zvětšující se děloha postupně vytlačuje břišní orgány směrem nahoru, a ty pak stlačují bránici. Toto způsobuje dušnost těhotných, a to zejména ve druhé třetině těhotenství. Správným nácvikem dýchání můžeme vitální kapacitu plic uvést do původního stavu nebo ji dokonce zvýšit. Napomůžeme tak zmírnit dušnost ženy a také zkvalitníme okysličení krve plodu.
4.9.1 CVIČENÍ PRO ZVÝŠENÍ VITÁLNÍ KAPACITY PLIC
1. VP: Leh na zádech, paže podél těla, dolní končetiny mírně pokrčené. S nádechem zvedáme ruce do vzpažení, v této poloze prodýcháme a vrátíme paže s výdechem zpět k tělu.
29
2. VP: Stejná jako u předešlého cviku, ale ruce jsou volně dlaněmi položeny na břichu. Je vhodné mít zavřené oči pro možnost lepšího soustředění. Pomalu a soustředěně se nadechujeme do bříška a pomalu vydechujeme. Pokud břišní dýchání provádíme správně, cítíme, že bříško nám ruce s nádechem zvedá a s výdechem klesají do původní polohy.
3. VP: Mírný stoj rozkročný, ruce podél těla. Zvedáme levou paži do vzpažení s nádechem až přes hlavu se mírně ukloníme vpravo. Zpět do původní polohy se vracíme s výdechem a totéž provádíme na druhou stranu.
30
5 ZÁVĚR TEORETICKÉ ČÁSTI
V teoretické části jsem se snažila zdůraznit potřebu cvičení v těhotenství. Existuje mnoho nejrůznějších cviků, které jsou vhodné pro cvičení v těhotenství, a není v mých silách v této práci všechny obsáhnout. Snažila jsem se však vybrat aspoň nejznámější z nich a také zdůraznit, že existují zcela běžně prováděné cviky, které mohou těhotnou ženu a její plod poškodit a nebo dokonce usmrtit. Toto bych chtěla také prokázat svým dotazníkovým šetřením. Procvičování částí těla, které jsou těhotenstvím nejvíce ovlivněny, je velmi důležité, chtěla bych však zdůraznit potřebu cviků určených pro pánevní dno. V literatuře, která se zabývá problematikou cvičení v těhotenství, můžeme vidět cviky pro posílení pánevního dna. Mnohem důležitější je však uvolnění, a právě cviky pro uvolnění svalů pánevního dna, najdeme v literatuře zabývající se těhotenským cvičením jen velmi ojediněle. Právě to je však podle mého názoru tím nejdůležitějším, na co by se každá i netěhotná žena měla soustředit. V dnešní době podléháme nejrůznějším trendům, jsou na nás kladeny stále vyšší nároky, stále se za něčím honíme, spěcháme a nedokážeme žít klidným a vyrovnaným životem. Toto všechno na nás všeobecně působí jako stres. Reakcí našeho organismu na stres je zvýšené vyplavování adrenalinu, který v delším časovém úseku působení, snižuje naši imunitu a působí zvýšené napětí svalů. Kromě zvýšeného rizika vzniku rakoviny a dalších onemocnění, která souvisí se sníženou imunitou, nám také znepříjemňují život například bolesti hlavy, šíje nebo zad. To zapříčiňuje nadměrné napětí svalů, které je způsobeno právě stresovou reakcí, kdy je naše tělo neustále připraveno na boj nebo útěk. Stejně jako například svaly zad, reagují i svaly pánevního dna. Při stálém stresu nebo při úrazech způsobených pádem „na zadek“ dochází k jejich stažení (spazmu). Při běžném životě nepociťujeme potíže, problém však často nastává ve chvíli, kdy se rozhodneme pro potomka. Spasmus svalstva pánevního dna je jednou z příčin neplodnosti párů, která je často opomíjena. Tak jako činí neplodnou ženu, může způsobit potíže s plodností i mužské části populace. Dalšími komplikacemi, které podle mého názoru často zapříčiňuje spasmus svalstva pánevního dna, je dlouhotrvající nebo nepostupující porod, nebo špatné naléhání částí plodu. Uvolnění těchto svalů by podle mého názoru přispělo také ke snížení počtu císařských řezů, klešťových porodů a také porodních poranění.
31
Na oblast uvolňování svalů pánevního dna bych chtěla zvláště upozornit vzhledem k výše uvedené problematice, ale také proto, že v literatuře, kterou jsem prostudovala, se téměř vůbec uvolňování svalů pánevního dna autor nevěnuje a zaměřuje se pouze na posílení těchto svalů. Posilováním však ještě více zvyšujeme napětí svalů a problémy s plodností a při porodu se ještě více prohlubují. Základem cvičení je proto zejména cílené uvolnění a teprve po dokonalém uvolnění, kterého dosáhneme v řádu několika
měsíců
pravidelného
každodenního
cvičení,
můžeme
začínat
s cíleným posilováním všech vrstev svalů pánevního dna. Tímto způsobem spolu s dalším cvičením můžeme dosáhnout dobré kondice všech svalů našeho těla a můžeme tak čelit nejrůznějším nástrahám, které s sebou přináší životní styl naší doby a přibývající roky. Abych dosáhla cílů, které jsem si stanovila, využila jsem výzkumné metody dotazníkového šetření, která mi umožnila dosáhnout stanovených cílů a potvrdit hypotézy, které jsem po prostudování literatury a absolvování přednášek týkajících se tohoto tématu, stanovila.
32
6 METODIKA PRÁCE A METODY ZKOUMÁNÍ
Abych dosáhla cílů, které jsem si stanovila, využila jsem výzkumné metody dotazníkového šetření, která mi umožnila dosáhnout stanovených cílů a potvrdit hypotézy, které jsem po prostudování literatury a absolvování přednášek uvedených v seznamu použité literatury, týkajících se tohoto tématu, stanovila. Metodické pokyny pro svoji práci jsem získala z knihy s názvem Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zařízením. Jako nejvhodnější okruh osob, které mi mohly poskytnout potřebné informace, jsem si vybrala skupinu žen v období šestinedělí. Aby byl vzorek těchto žen dostatečnou měrou reprezentativní, náhodně jsem si zvolila skupinu čítající 120 žen, které byly hospitalizovány na oddělení šestinedělí ve Fakultní nemocnici Brno, kde jsem též získala souhlas s provedením dotazníkového šetření. Šetření bylo prováděno v časovém rozmezí od 26.2.2007 do 12.3.2007. Jediným kritériem, které musela každá žena v tomto dotazníkovém šetření splnit, byl stav po porodu, tedy šestinedělí. Jiným způsobem nebyl výběr žen omezen. Ze 120 použitých dotazníků, mi bylo vráceno 111. Z tohoto počtu bylo 11 dotazníků neplatných kvůli špatnému pochopení a vyplnění otázek. Platných dotazníků, které bylo možné vyhodnotit, bylo 100 kusů, proto veškeré uvedené výsledky zjištěné z šetření jsou vzaty právě z této části dotazníků. 100 platných dotazníků tvoří celek, tedy 100%. Z tohoto počtu se ve vzorku objevily 3 ženy s vícečetnou graviditou. V dotazníku (viz příl. 1, s. ) jsem použila celkem 15 otázek. 1. - 11. otázka byla určena pro všechny ženy bez výjimky, 12. - 15. otázka byla určena pouze ženám, kterým byla po porodu zjištěna diastáza přímých břišních svalů. V hodnocení a zápisu do tabulek jsem použila absolutní a relativní četnost z celkového počtu a v některých případech z počtu vybrané skupiny.
33
7 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Výsledky dotazníkového šetření jsou prezentovány postupně po jednotlivých položkách tak, jak byly uspořádány v dotazníku. Pro lepší přehlednost jsou ještě uvedeny pomocí absolutní a relativní četnosti v tabulkách.
Položka č. 1 V první položce byly ženy dotazovány na věk. Zjistila jsem, že věková kategorie žen v mém šetření je 19 – 40 let. Ženy jsem si pro přehlednost rozdělila do čtyř skupin, jak ukazuje tabulka č.1.
Věk (roky)
19 - 24
25 – 29
30 – 34
34 - 40
Počet žen
7
44
42
7
7%
44 %
42 %
7%
Zastoupení žen dle věku Tab. č.1 - Věková struktura žen
Ze zjištěných informací vidíme, že největší množství žen, které se v současné době rozhodlo mít potomka je v rozmezí mezi 25. – 34. rokem života. Z toho vyplývá, že stále větší množství žen odsouvá těhotenství do pozdějších let svého života.
Položka č. 2 Ve druhé položce jsem se dotazovala na pořadí dítěte, které se ženě právě narodilo. Dotazovala jsem se z důvodu možných komplikací, které se v každém dalším těhotenství s nepatrnou měrou prohlubují. Zjistila jsem, že 52 % žen porodilo své první dítě, 41 % žen druhé dítě, 6 % třetí dítě a v 1 % případů se objevilo šesté dítě. (viz tab. č. 2)
34
Pořadí dítěte
1.
2.
3.
6.
V procentech
52 %
41 %
6%
1%
Tab. č.2 - Pořadí nyní narozeného dítěte
Ze 100 % se vyskytla 3 %, kdy se ženám narodila dvojčata. Pro přehlednost jsem uvedla pořadí posledního nyní narozeného dítěte.
Položka č. 3 Tato položka zjišťovala, zda dotyčná žena v průběhu těhotenství cvičila. Zjištěné údaje vidíme v tabulce č. 3.
Druh odpovědi Počet žen V procentech
ANO
NE
NEVÍM
47
53
0
47 %
53 %
0%
Tab. č. 3 – Cvičení žen v těhotenství
Z tabulky vyplývá, že 47 % žen aspoň v některé části těhotenství cvičilo, ať už doma nebo pod vedením profesionálního cvičitele. 53 % žen vůbec necvičilo, třetí možnosti odpovědi „nevím“, nevyužila žádná žena.
Položka č. 4 V této části byly ženy dotazovány, zda navštěvovaly předporodní přípravu jakéhokoli typu. Výsledky najdeme v tabulce č. 4.
35
Druh odpovědi Počet žen V procentech
ANO
NE
NEVÍM
25
75
0
25 %
75 %
0%
Tab. č. 4 – Předporodní příprava žen v těhotenství
Z tabulky je patrné, že ¾ žen předporodní přípravu vůbec nenavštívily. ¼ žen aspoň jednorázově absolvovala předporodní přípravu. Únikovou odpověď „nevím“ si žádná žena nevybrala.
Položka č. 5 V položce č. 5 byly ženy dotazovány na to, zda subjektivně pocítily, že jim předporodní příprava nebo cvičení v těhotenství, pokud je navštěvovaly, pomohly lépe zvládnout těhotenství a porod. Odpovědi získáme v tabulce č. 5.
Odpovědi
ANO
SPÍŠE ANO
NEVÍM
SPÍŠE NE
NE
Počet žen
20
16
9
2
2
20 %
16 %
9%
2%
2%
V procentech
Tab č. 5 – Subjektivní vnímání kladného vlivu cvičení v těhotenství a předporodní přípravy
Subjektivní hodnocení žen v položce č. 5 můžeme hodnotit jako vesměs kladné, a to ve 36 %. Se záporným hodnocením se setkáme ve 4 %. 20 % žen rozhodně odpovídá „ano“, 16 % žen odpovídá „spíše ano“, 2 % žen „spíše ne“, 2 % NE a zbylých 9 % žen nevyjádřilo svůj názor. Ze 100 % vyhodnocených dotazníků odpovídalo na tuto položku celkem 49 % žen. Můžeme tedy, říci že téměř polovina žen si uvědomuje změnu ve svém organismu. Proto mění své chování a snaží se aspoň částečně
36
přizpůsobit svému stavu a změnám, které budou následovat, a to nejen v oblasti psychické a fyzické, ale i v oblasti lidských rolí.
Položka č. 6 V této položce jsem ženy vyzvala, aby jmenovaly některé cviky, které by se v průběhu těhotenství neměly cvičit. Nejčastěji jmenované cviky, které ženy jmenovaly jsou uvedeny v tabulce č. 6.
Typ cvičení
Posilování Skoky
břišních
Aerobik
Dopady
Sklapovačky
svalů Počet odpovědí V procentech
31
25
8
5
5
31 %
25 %
8%
5%
5%
Tab. č. 6 – Nejčastěji uváděné nevhodné cviky pro těhotné
Z výsledků můžeme usoudit, že většina žen je schopna vyjmenovat aspoň některý ze cviků, který pro období těhotenství není vhodný. 31x se v odpovědi vyskytly skoky, 25x bylo jmenováno cvičení břišních svalů, 8x aerobik a 5x dopady a sklapovačky. Dle mého názoru, ženy skutečně vystihly nejvíce nebezpečné cviky, které by se během těhotenství neměly cvičit. V následující tabulce s číslem 7, bych chtěla uveřejnit výsledky dotazníkového šetření a to v oblasti informovanosti žen, které navštěvovaly předporodní přípravu, o cvicích, které nejsou v těhotenství vhodné.
37
Typ odpovědi
Aspoň jedna správně
Nevím, špatně uvedeno
18
7
72 %
28 %
Počet žen V procentech
Tab. č. 7 – Ženy, navštěvující předporodní přípravu
Z tabulky vyplývá, že 18 žen uvedlo aspoň jeden cvik správně. Z celkového počtu žen, které předporodní přípravu navštěvovaly, což je 25, činí tento počet v procentuálním zastoupení 72 %. Špatnou odpověď nebo odpověď nevím uvedlo 7 žen, což je 28%.
V tabulce s číslem 8 jsou uvedena data, která vypovídají o informovanosti žen, které na předporodní přípravu nechodily.
Typ odpovědi
Aspoň jedna správně
Nevím, špatně uvedeno
40
35
53 %
47 %
Počet žen V procentech
Tab. č. 8 – Ženy bez předporodní přípravy
Ženy, které nechodily na předporodní přípravu uvedly ve 40 případech aspoň jednu odpověď správně, což je 53 % z celkového počtu 75 žen. Špatnou nebo žádnou odpověď napsalo 35 žen. V procentech to znamená 47 %. Pokud porovnáme výsledky z tabulek 7 a 8, zjistíme, že lepší informovanost žen o vhodnosti konkrétních cviků je prokazatelná u žen, které předporodní přípravu navštěvovaly, a to téměř o jednu čtvrtinu.
38
Položka č. 7 V položce č. 7 jsem se dotazovala, zda ženy cvičily cviky s doskoky, dopady, nárazy nebo pohupování a poskakování na míči. Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda ženy cvičí nevhodné cviky, které by mohly během těhotenství způsobit komplikace. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 9.
Typ odpovědi Počet žen V procentech
ANO
NE
NEVÍM
23
77
0
23 %
77 %
0%
Tab. č. 9 – Cvičení nevhodné v těhotenství
Z tabulky vidíme, že 23 % žen cvičilo některý z výše uvedených cviků, naopak 77 % žen tyto kontraindikované cviky vůbec necvičilo.
Položka č. 8 V položce číslo 8 byly ženy dotazovány na cviky prováděné vleže na břiše a to v době od 3. měsíce těhotenství. Cvičení v této poloze by též mohlo poškodit plod nebo zkomplikovat průběh těhotenství. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 10. Typ odpovědi Počet žen V procentech
ANO
NE
NEVÍM
3
96
1
3%
96 %
1%
Tab. č. 10 – Cvičení vleže na břiše
39
Cvičení vleže na břiše využívala ve II. a III. trimestru těhotenství pouze 3 % žen. 1 % žen se vyjádřilo odpovědí „nevím“, 96 % žen tyto cviky vleže na břiše vůbec neprovozovalo.
Položka č. 9 V této položce jsem se snažila dovědět, zda ženy využily v těhotenství některý z cviků určených na procvičení břišního svalstva, pokud zněla odpověď „ano“, pak následovala doplňující otázka na vyjmenování konkrétních cviků. Tato doplňující otázka byla položena zejména proto, že ne všechny cviky jsou v těhotenství kontraindikovány. Výsledky jsou zapsány v tabulce č. 11 a 12.
Typ odpovědi Počet žen V procentech
ANO
NE
NEVÍM
16
84
0
16 %
84 %
0%
Šikmé břišní svaly
Přímé břišní svaly
Nezodpovězeno
7
8
1
44 %
50 %
6%
Tab. č. 11 – Cvičení břišních svalů
Typ odpovědi Počet žen V procentech
Tab. č. 12. – Procvičované břišní svaly
Položka č. 10 V otázce jsem se ptala na druh cvičení, které žena během těhotenství provozovala. V možnostech bylo uvedeno: GRAVIDJOGA, CVIČENÍ S VELKÝM NEBO MALÝM MÍČEM, AEROBIK PRO TĚHOTNÉ, PLÁVÁNÍ, JINÉ.
40
Spolu s dalšími otázkami jsem se snažila zjistit, zda daný druh cvičení s sebou nenese zvýšení komplikací během těhotenství, a také, který typ cvičení je nejvíce rozšířen. Celkový počet žen, které během těhotenství využívaly některý typ cvičení je 47 (viz otázka č. 3).Výsledky nalezneme v tabulce č. 13. Typ cvičení
CVIČENÍ AEROBIK GRAVIDJOGA
Počet žen
REHABILITAČNÍ
S
PRO
PLAVÁNÍ
CVIČENÍ PRO
MÍČEM
TĚHOTNÉ
5
33
6
31
3
11 %
70 %
13 %
66 %
6%
TĚHOTNÉ
Procenta z počtu cvičících Tab. č.13 – Nejčastější druhy cvičení
Z tabulky vyplývá, že nejčastějším cvičením je cvičení s velkým nebo malým míčem (70 %), druhé je plavání (66 %), další je aerobik pro těhotné (13 %), následuje gravidjoga (11 %) a rehabilitační cvičení pro těhotné (6 %). Na dalších pozicích jsou pak cviky z knihy pro těhotné (4 %), a dále pak tanec, aquaaerobik, tae-do, posilující cviky, pilates, spinning, kalanetika, cvičení se stepperem (2 %). Z procentuálního zastoupení vyplývá, že mnoho žen z celkového počtu 47, využívá více druhů cvičení.
Položka č. 11 V položce č. 11 jsem se žen ptala, jestli se během těhotenství vyskytla nějaká komplikace. V možnostech jsem uvedla: PŘEDČASNÝ ODTOK PLODOVÉ VODY, PŘEDČASNÝ POROD, KRVÁCENÍ, ZHORŠENÝ NÁLEZ NA PORODNÍCH CESTÁCH, DIASTÁZA ( ROZESTUP ) BŘIŠNÍCH SVALŮ. Výsledky najdeme v tabulce č. 14.
41
Typ nálezu
Předčasný
Zhoršený
odtok
Předčasný
plodové
porod
Krvácení
vody Počet žen V procentech Cvičící ženy – procenta Necvičící ženy – procenta
nález na porodních cestách
Diastáza (rozestup)břišních svalů
4
12
9
2
10
4%
12 %
9%
2%
10 %
2%
6%
4%
2%
4%
2%
6%
5%
0%
6%
2%
3%
1%
1%
1%
Ženy cvičící také kontraindikované cviky - procenta Tab. č. 14 – Výskyt komplikací v těhotenství
Z tabulky vidíme, že u 37 % žen se vyskytl aspoň jeden druh těhotenských komplikací, které jsem vypsala v tabulce č. 14. Pokud posoudíme souvislost s cvičením v těhotenství, zjistíme, že ze zjištěných 47 % žen, které v průběhu těhotenství cvičily, viz otázka č. 3, mělo výskyt některé z komplikací ve 38 % (18 případů). Můžeme tedy říci, že u téměř 2/5 cvičících žen se vyskytla komplikace v průběhu těhotenství. Pokud posoudíme výskyt těhotenských komplikací u žen, které necvičily, pak zjistíme, že z celkového počtu 53 % necvičících žen, viz otázka č. 3, mělo výskyt některé komplikace 36 % žen (19 případů). Výsledkem tedy je, že počet komplikací u žen, které cvičily a u žen které necvičily, je téměř stejný. Při vyhodnocování této problematiky, mě však zaujal fakt, že u žen, které necvičily, se ve větší míře objevilo více komplikací zároveň, naopak u cvičících žen byl sice zvýšen počet žen, které komplikace měly, ale nevyskytovaly se (až na jeden
42
případ)současně. Při podrobnějším zkoumání daných komplikací jsem zjistila, že například předčasný porod u cvičících žen byl zastoupen ve stejném množství případů jako u necvičících, ale v polovině případů, byl porod jen několik dní před hranicí donošenosti plodu. Navíc všechny tyto ženy, které porodily své dítě na hranici zralosti uvedly, že cvičily některé z kontraindikovaných cviků (posilování přímých břišních svalů, poskakování a pohupování na míči) viz tabulka č. 14. Z toho usuzuji, že cvičící žena, která cvičí skutečně pouze cviky, které nejsou kontraindikované, má nižší riziko předčasného porodu, kdy je plod velmi nezralý, než žena, která necvičí. Ze skupiny necvičících žen, u kterých se vyskytl předčasný porod, byla jedna žena s vícečetnou graviditou, naopak jiná žena, která měla též vícečetnou graviditu a cvičila pod dozorem rehabilitační pracovnice, neměla ani jednu z uvedených komplikací, její těhotenství probíhalo bez potíží. Pokud se podíváme blíže na problematiku krvácení v těhotenství, liší se výskyt u cvičících a necvičících žen pouze o jeden případ ve prospěch cvičících, což není velký rozdíl. Při podrobnějším prozkoumání jednotlivých případů však zjistíme, že z pěti případů krvácení u necvičících žen, následoval ve dvou případech předčasný porod a u dalších dvou žen se vyskytla zároveň i diastáza přímých břišních svalů. Naopak u cvičících žen, kde se vyskytlo krvácení ve čtyřech případech, se nevyskytla další komplikace. Jedna z těchto žen dokonce cvičila kontraindikované cviky, přesto její těhotenství neskončilo předčasným porodem viz tabulka č. 14. Předpokládám tedy, že těhotenství ve všech případech pokračovalo dále až do termínu porodu. Vyvozuji tedy, že cvičení sice nezabrání krvácení v těhotenství, ale ani jej zvýšeně nevyvolá. Navíc mohu předpokládat, že dobrý stav ženy v těhotenství, který si udržovala cvičením, přispěl k úspěšnému donošení plodu až do termínu porodu i přes komplikaci krvácení. Co se týká zhoršeného nálezu na porodních cestách, zjistila jsem, že v obou případech kdy se tato komplikace vyskytla, dotázané ženy cvičily. Jedna z žen však uvedla, že cvičila neúplné sedy lehy, což mohlo nepříznivý nález ovlivnit, viz tabulka č. 14. Na druhou stranu však mohu říci, že ani v jednom případě tento zhoršený nález na porodních cestách nevedl k předčasnému porodu nebo k předčasnému odtoku plodové vody, tudíž těhotenství pokračovalo a plod se narodil v termínu. Je však podle mého názoru na místě upozornit, že problém zhoršeného nálezu, stejně jako výše
43
zmíněného předčasného porodu, skutečně mohlo vyvolat cvičení kontraindikovaných cviků. Pokud se zaměříme na výsledek průzkumu, který se zabývá výskytem diastázy, vidíme, že vyšší výskyt byl zjištěn u žen, které vůbec necvičily, a to o 2 %. Ze čtyř cvičících žen, u kterých se vyskytla diastáza, jedna žena cvičila kontraindikované cviky, konkrétně cviky s dopady doskoky apod., což na výskyt této komplikace podle mého názoru nemělo větší vliv, viz tabulka č. 14. Můžeme tedy říci, že vhodné cvičení může pomoci zabránit vzniku diastázy přímých břišních svalů. Pokud se zaměříme přímo na kontraindikované cviky, zjistíme, že i přesto, že tyto cviky cvičí nezanedbatelné množství žen, výskyt komplikací není vyšší než u žen, které cvičí pouze indikované cviky, nebo necvičí vůbec, viz tabulka č. 15.
Typ cvičení
Doskoky, dopady, nárazy, pohupování,
Od II. trimestru v leže na břiše
Posilování
Posilování
přímých
šikmých
břišních svalů
břišních svalů
poskakování Počet žen
22
2
10
11
0
0
2
0
1
0
2
0
1
0
0
0
1
0
0
0
Předčasný odtok plodové vody Předčasný porod Krvácení Zhoršený nález na
porodních
cestách
44
Diastáza břišních svalů
1
0
0
0
Tab. č. 15 – Závislost kontraindikovaných cviků a těhotenských komplikací
Doplňující položky u žen s výskytem diastázy přímých břišních svalů
Položka č. 12 V této otázce jsem zjišťovala, zda těhotenství ženy bylo vícečetné. Pokud je totiž břišní stěna nadměrně napínána, což u vícečetného těhotenství je, zvyšuje se riziko vzniku diastázy. Výsledek se dovíme v tabulce č. 16.
Výskyt vícečetného těhotenství
3%
Výskyt diastázy u vícečetného těhotenství
33 %
Tab. č. 16 – Diastáza u vícečetného těhotenství
Z tabulky vidíme, že výskyt diastázy byl v 1/3 případů, tato žena necvičila. Jedna ze zbývajících dvou žen, u kterých se diastáza nevytvořila, cvičila pod dozorem rehabilitační pracovnice a těhotenství neprovázely žádné komplikace. Druhá žena v průběhu těhotenství necvičila a vyskytla se komplikace v podobě předčasného porodu. Tento výsledek nám tedy může taktéž lehce dokreslit představu o užitečnosti cvičení v těhotenství.
Položka č. 13 V položce č. 13 jsem se dotazovala žen s diastázou na hmotnost jejich dítěte, případně dětí. Důvodem je taktéž nadměrně napínaná stěna břišní při velkém plodu. Výsledky najdeme v tabulce č. 17.
45
Hmotnost dítěte u cvičících žen Hmotnost dítěte (dětí) u necvičících žen
3300 – 4000g 2700 – 4050 g (2950 g + 2350 g = 5300g)
Tab. č. 17 – Hmotnost dítěte (dětí)
V tabulce č. 17 vidíme, že u cvičících žen, které trpěly diastázou, se hmotnost dítěte vyskytovala v oblasti přiměřené až vyšší. U žen necvičících se hmotnost dítěte pohybovala ve všech rozmezích, tedy i v oblasti hmotnosti dítěte spíše nižší. I z tohoto faktu můžeme usoudit, že cvičení pozitivně ovlivňuje výskyt diastázy.
Položka č. 14 V této položce jsem se snažila dovědět, zda žena měla v těhotenství zvýšené množství plodové vody než je běžné. Stejně jako velký plod, nebo vícečetná gravidita, může i velké množství plodové vody nepříznivě ovlivnit výskyt diastázy. Výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 18.
Typ odpovědi Počet žen
ANO
NE
NEVÍM
1
8
1
10 %
80 %
10 %
Procentuální zastoupení z počtu výskytu u žen Tab. č. 18 – Množství plodové vody
Z tabulky vidíme, že 80 % žen uvedlo, že množství jejich plodové vody nebylo vyšší, v 10 % bylo uvedeno, že se vyskytlo větší množství plodové vody (případ dvojčat), v 10 % byla uvedena odpověď NEVÍM.
46
Položka č. 15 V položce č. 15 jsem se snažila zjistit souvislost s problémy podobného typu v předešlém těhotenství. Ptala jsem se proto, zda se v předchozím těhotenství vyskytl nějaký problém s břišními svaly. Odpovědi naleznete v tabulce č. 19.
Typ odpovědi Počet žen V procentech u žen s výskytem
ANO
NE
NEVÍM
4
6
0
40 %
60 %
0%
Tab. č.19 – Předchozí výskyt diastázy
Z deseti žen, které měly v tomto těhotenství diastázu, se diastáza vyskytla u 40 % již v předchozím těhotenství. Z tohoto plyne, že nejlepší prevencí vzniku diastázy, je eliminovat co nejvíce rizikových faktorů již během prvního těhotenství. Znamená to tedy nejen dbát na to, aby přírůstek hmotnosti nebyl příliš velký a plod nenarostl do nadměrné velikosti, ale také dostatek pohybu a vyhýbání se cvikům, které jsou kontraindikovány.
47
DISKUSE
Ke své lítosti se mi nepodařilo dosáhnout jednoho ze čtyř cílů, které jsem si stanovila, a to cíl s číslem čtyři. Stalo se tak proto, že se ve zkoumaném vzorku žen neobjevila žádná, u které by se objevila diastáza a zároveň by uvedla v některém z předcházejících bodů, že nadměrně napínala břišní svalstvo. Vyskytly se sice ženy, které během celého těhotenství posilovaly přímé břišní svaly, ale ani u jedné se diastáza nevyskytla. Z tohoto můžeme vyvodit, že jejich cvičení bylo skutečně jen velmi lehké, takže nezpůsobilo potíže, nebo že toto cvičení nemá na diastázu vliv, což ovšem z informací, které nám dává literatura obdobného charakteru nemohu tolerovat. Pokud se týče hypotéz, mohu říci, že dvě ze čtyř se potvrdily, třetí se nepotvrdila a čtvrtá se potvrdila částečně. V první hypotéze jsem předpokládala, že ženy, navštěvující předporodní přípravu, budou lépe informovány o těhotenském cvičení. Tato hypotéza se skutečně potvrdila. Z počtu 25 žen, které chodily na předporodní přípravu, dokázalo 72 % žen uvést aspoň jeden cvik, který by se během těhotenství neměl cvičit. Pokud se podíváme na výsledek ze skupiny žen, které na předporodní přípravu nechodily, zjistíme, že z počtu 75 žen, dokázalo uvést aspoň jeden typ cvičení 53 % žen, což je o 19 % méně než u žen, které se zúčastnily předporodní přípravy. V dnešní době je možné, aby byly všechny ženy dostatečně informovány, proto je škoda, že tak velké procento žen zůstává v oblasti těhotenství neinformováno a může tak nevědomky způsobit škodu nejen na svém těle, ale i na zdraví svého potomka. S předcházející hypotézou souvisí i druhá hypotéza. Domnívala jsem se, že ženy, které cvičily v průběhu těhotenství nebo navštěvovaly předporodní přípravu, subjektivně pocítili lepší zvládání těhotenství a porodu. Z výsledků dotazníkového šetření jsem zjistila, že 36 % žen z celého vzorku skutečně subjektivně hodnotilo kladně pomoc cvičení a přípravy v období těhotenství a porodu, 4 % žen odpověděla, že jim tyto aktivity nepomohly a 9 % žen se vyjádřilo neutrálně. Zbylých 51 % žen žádnou ze jmenovaných aktivit během těhotenství neprovozovalo. Ve třetí hypotéze jsem vyslovila domněnku, že u žen, které cvičily kontraindikované cviky, se v častější míře vyskytnou komplikace. Tato hypotéza se však nepotvrdila. Domnívám se, že potvrzení této hypotézy by vyžadovalo rozsáhlejší výzkum a to
48
na skupině žen, která kontraindikované cviky provozuje skutečně masivně. Žena v dnešní době není většinou v těhotenství nucena skutečně těžce pracovat a není proto možné vliv této práce, která často nevhodně zatěžuje organismus, ve skutečnosti objektivně zhodnotit, pokud se ve výzkumu tyto ženy nevyskytují. Přestože se tato hypotéza nepotvrdila ve vzorku populace, kterou jsem si vybrala, věřím, že v jiné skupině žen by tato hypotéza svoji pravdivost našla. Čtvrtá hypotéza, kterou jsem uvedla, předpokládá, že ženy cvičící přímé břišní svaly, nebo ty, u kterých se vyskytl některý z rizikových faktorů, budou mít větší riziko vzniku diastázy. Pouze jediná žena z deseti, u kterých se vyskytla diastáza, cvičila kontraindikované cviky, u další ženy s touto komplikací, byla gravidita vícečetná a další tři ženy měly diastázu již v předešlém těhotenství a ani správné cvičení v tomto těhotenství nezabránilo jejímu opětovnému vzniku. 50 % žen s touto komplikací však bylo bez rizika a přesto se u nich diastáza rozvinula. Tento výsledek mě vybízí k myšlence, zda právě nečinnost v těhotenství riziko diastázy nezvyšuje. Z větší části se tedy tato hypotéza nepotvrdila, avšak žena, u které se vyskytl rizikový faktor, diastázou skutečně trpěla. V této oblasti se hypotéza potvrdila. Musím však uznat, že mě tento výzkum o cvičení přivedl právě na opačnou myšlenku, že totiž přiměřené cvičení neuškodí i přesto, že jeho skladba není úplně ideální, naopak nečinnost a ztuhlost organismu zřejmě působí více komplikací. Potvrzení této myšlenky by však znamenalo
provést
rozsáhlejší
výzkum,
kde
by
případné
poznatky
byly
prokazatelnější. I přesto, že jsem svojí prací nevyzkoumala nic převratného, věřím že přinesla aspoň podnět k dalšímu zkoumání, které snad bude prokazatelnější.
49
ZÁVĚR Ve své práci s názvem Indikované a kontraindikované cviky ve II. a III. trimestru těhotenství, jsem se snažila objasnit význam správného cvičení během těhotenství. V první až páté kapitole jsem se pokusila nastínit jaké změny s sebou těhotenství přináší a jakým způsobem je vhodné tyto změny usměrňovat, aby po porodu nezůstaly natrvalo. Chtěla jsem v těchto kapitolách vyzdvihnout význam cvičení pro kvalitní život během těhotenství a udržení této kvality také po porodu a také konkrétně ukázat některé ze cviků, věnované právě oblastem, které jsou změnami nejvíce zatíženy. Pro představu jsem se snažila vybírat jednoduché cviky, které jsou více známé a mohou se provádět téměř kdykoli a kdekoli, protože náročnost na vybavení je nízká. Svým výzkumem, který jsem se snažila ozřejmit v dalších kapitolách, jsem chtěla hmatatelně dokázat, co všechno může mít na svědomí nedostatečný zájem o problematiku těhotenství a také špatná nebo naopak přehnaná péče o vlastní tělo. Věřím, že se mi to i přes určité nedostatky povedlo a moje práce tedy nebyla zbytečná.
50
ANOTACE Autor:
Nováková Věra
Instituce v níž práce vznikla:
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Katedra ošetřovatelství
Název práce:
Indikované a kontraindikované cviky ve II. a III. trimestru těhotenství
Vedoucí práce:
Hana Volejníková
Počet stran:
58
Počet příloh:
1
Rok obhajoby:
2007
Klíčová slova:
cvičení v těhotenství indikované
a
kontraindikované
cviky
v těhotenství II. a III. trimestr těhotenství
Práce s názvem „Indikované a kontraindikované cviky ve II. a III. trimestru těhotenství“, obsahuje stručnou charakteristiku změn během celého těhotenství. Dále obsahuje nejznámější cviky, které mohou zabránit změnám, které těhotenství provází. Výzkum, který byl prováděn ve FN Brno, byl určen pro ženy v šestinedělí a zjišťuje nejen informovanost žen o cvičení v těhotenství, ale také výskyt žen, které cvičí kontraindikované cviky a souvislost tohoto cvičení s výskytem některých těhotenských komplikací.
51
ANOTATION Author:
Nováková Věra
Institution where the study was made at:
Masarikyan University, Medical Faculty, Department of Nursery
Title of the study:
Indicated and contraindicated exercises in the II. and III. trimestre of pregnancy
Leader of the work:
Hana Volejníková
Number of pages:
58
Number of enclosure:
1
Year of the discussion:
2007
Key words:
Exercise in pregnancy indicated and contraindicated exercises in pregnancy II. and III. trimestre of pregnancy
The study with the title Indicated and contraindicated exercises in the second and third trimestre of pregnancy includes a brief characteristic of the changes during whole pregnancy. Then it includes the most famous exercises which could restrain changes which pregnancy involves. The research which was made in Fakultní Nemocnice Brno was designed for the women in childbed and tries to find out how informed the women are about the exercises during pregnancy and what is the frequency of women who exercise contraindicated exercises and the possible connection of this exercise with occurance of some complications of pregnancy.
52
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ BERÁNKOVÁ, Blanka. Cvičení v těhotenství. 1. vyd. Praha: TRITON, 1998. 32s. ISBN 80-85875-64-0.
BRECKWOLDT, Meinert, FABELOVÁ, Gisela, MARTIUS, Gerhard, MARTIUS, Joachim,
PFLEIDERER,
Albrecht,
SCHNEIDER,
Henning.
Gynekologie
a
porodnictví. 1.české vyd. Martin: Osveta, 1997. 649s. ISBN 80-88824-56-7, ISBN 313-118902-9.
ČECH, Evžen, HÁJEK, Zdeněk, MARŠÁL, Karel, SRP, Bedřich. Porodnictví. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 1999. 434s. ISBN 80-7169-355-3.
FRIEDLÄNDEROVÁ, Běla, a CHALUPA, Miroslav. Jak připravit ženu k porodu. 1.vyd. Praha:Státní zdravotnické nakladatelství, 1965, 84s/24 příloh
IVANOVOVÁ, Kateřina, a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98s. ISBN 80-244-0992-5.
KUDELA, Milan a kol. Základy gynekologie a porodnictví pro posluchače lékařské fakulty. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 274s. ISBN 80244-0837-6.
PRAJEROVÁ, Květa. Cvičení v těhotenství. 1. vyd. Praha: Národní centrum podpory zdraví, 1994. 16s.
ROZTOČIL, Aleš, a kol. autorů. Porodnictví. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333s. ISBN 80-7013-339-2.
TRAPL, Jiří, a FRIEDLÄNDEROVÁ, Běla. Preventivní a léčebný tělocvik ženy. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1954. 230s.
53
TRČA, Stanislav. Tělocvik pro těhotné. 7. vyd. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1989. 11s.
Ve spolupráci s VN Brno – rehabilitačním oddělením. Cvičení pro těhotné. 2. vyd. Brno: KÖCK SPORT s.r.o., 2005. 40s.
VINCOUROVÁ, Dana. Cvičení z předmětu Cvičení pro těhotné, rodičky a gynekologicky nemocné.
VOLEJNÍKOVÁ, Hana. Cvičení v práci porodní asistentky. 3. uprav. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2002. 51s. ISBN 807013-351-1.
VOLEJNÍKOVÁ, Hana. Přednášky a praktické ukázky cvičení v kurzu pro porodní asistentky.
54
SEZNAM TABULEK Tab. č.1 - Věková struktura žen………………………………………………..….32 Tab. č.2 - Pořadí nyní narozeného dítěte……………………………………..…...33 Tab. č. 3 – Cvičení žen v těhotenství………………………………………..…….33 Tab. č. 4 – Předporodní příprava žen v těhotenství………………………..……...34 Tab. č. 5 – Subjektivní vnímání kladného vlivu cvičení v těhotenství a předporodní přípravy..……..……………………………………………………...34 Tab. č. 6 – Nejčastěji uváděné nevhodné cviky pro těhotné…………………….. 35 Tab. č. 7 – Ženy, navštěvující předporodní přípravu……………………………. 36 Tab. č. 8 – Ženy bez předporodní přípravy……………………………………… 36 Tab. č. 9 – Cvičení nevhodné v těhotenství……………………………………… 37 Tab. č. 10 – Cvičení vleže na břiše……………………………………………… .37 Tab. č. 11 – Cvičení břišních svalů………………………………………………. 38 Tab. č. 12. – Procvičované břišní svaly………………………………………….. 38 Tab. č.13 – Nejčastější druhy cvičení……………………………………………..39 Tab. č. 14 – Výskyt komplikací v těhotenství…………………………………….40 Tab. č. 15 – Závislost kontraindikovaných cviků a těhotenských komplikací……42 Tab. č. 16 – Diastáza u vícečetného těhotenství…………………………………..43 Tab. č. 17 – Hmotnost dítěte (dětí)………………………………………………..44 Tab. č. 18 – Množství plodové vody……………………………………………...44 Tab. č.19 – Předchozí výskyt diastázy…………………………………………….45
55
SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 – Dotazník.....................................................................................................57
56
Příloha č. 1 DOTAZNÍK Jmenuji se Věra Nováková, jsem studentkou LFMU Brno, obor Porodní asistentka, 3. ročník. K úspěšnému ukončení mého studia je nutné vypracovat bakalářskou práci a proto Vás prosím o chvilku času na vyplnění dotazníku. Pro svoji práci jsem si vybrala téma Indikované a kontraindikované cviky ve II. a III. trimestru těhotenství. Pro získání potřebných informací jsem se rozhodla využít metody dotazníku, který je určen pro ženy v šestinedělí. Pro dostatečnou váhu výsledků Vás prosím o pravdivé zodpovězení všech otázek podle následujících návodů. Na následující otázky prosím konkrétně vypište svoji odpověď: 1) Kolik je Vám let? 2) Kolikáté dítě v pořadí se Vám narodilo? Následující otázky prosím čtěte pečlivě a zakřížkujte vždy pouze jednu správnou odpověď, případně doplňte: 3) Cvičila jste během těhotenství? □ANO □NE □NEVÍM 4) Navštěvovala jste předporodní přípravu? □ ANO □ NE □ NEVÍM 5) Pokud jste cvičila nebo navštěvovala předporodní přípravu, myslíte si, že Vám tyto aktivity pomohly lépe zvládnout těhotenství a porod? □ ANO □ SPÍŠE ANO □ NEVÍM □ SPÍŠE NE □ NE 6) Víte, které cviky by se v průběhu těhotenství neměly cvičit? Prosím vypište: 7) Cvičila jste během těhotenství cviky s doskoky, dopady,nárazy nebo pohupování a poskakování na míči? □ ANO □ NE □ NEVÍM 8) Cvičila jste od 3. měsíce (12. týdne) těhotenství v leže na břiše? □ ANO □ NE □ NEVÍM 9) Cvičila jste v těhotenství cviky na posílení břišních svalů? □ ANO (jaké - prosím vypište) □ NE □ NEVÍM U následujících otázek zaškrtněte křížkem jednu nebo více odpovědí: 10) Využívala jste některé z těchto druhů cvičení? □GRAVIDJOGA □CVIČENÍ S VELKÝM NEBO MALÝM MÍČEM □AEROBIK PRO TĚHOTNÉ □PLAVÁNÍ □JINÉ (vypište) 11) Vyskytly se u Vás některé z uvedených komplikací? □PŘEDČASNÝ ODTOK PLODOVÉ VODY □PŘEDČASNÝ POROD □KRVÁCENÍ □ZHORŠENÝ NÁLEZ NA PORODNÍCH CESTÁCH □DIASTÁZA (ROZESTUP) BŘIŠNÍCH SVALŮ
PROSÍM OTOČTE NA DALŠÍ STRANU
57
Jestliže se u Vás vyskytla diastáza neboli rozestup přímých břišních svalů prosím odpovězte na následující otázky: 12) Bylo Vaše těhotenství vícečetné? □ ANO □ NE 13) Jakou hmotnost mělo Vaše dítě (děti) při porodu? 14) Bylo Vám během těhotenství řečeno, že máte více plodové vody než je běžné? □ ANO □ NE □ NEVÍM 15) Měla jste po některém z předešlých těhotenství potíže s břišními svaly? □ ANO ( jaké ) □ NE □ NEVÍM
58
