Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU PO PŘECHODU NA VYKAZOVÁNÍ V SOULADU S IFRS Evaluation of the company performance after the transformation to reporting in accordance with the IFRS
Diplomová práce Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Eva Hýblová, Ph.D.
Bc. Pavla SVOBODOVÁ
Brno, 2015
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2013/2014
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
SVOBODOVÁ Pavla
Obor:
Finance
Název tématu:
HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU PO PŘECHODU NA VYKAZOVÁNÍ V SOULADU S IFRS Evaluation of the company perfomance after the transformation to reporting in accordance with the IFRS
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Vyhodnocení výkonnosti vybrané firmy pomocí ukazatelů finanční analýzy po přechodu na vykazování v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví a porovnání s výsledky dosaženými před přechodem na IFRS.
Postup práce a použité metody: Souhrn teoretických poznatků k tématu: Vymezení základních pojmů. Charakteristika způsobů uznávání, oceňování a zveřejňování majetku a závazků v souladu s IFRS. Charakteristika metod a ukazatelů finanční analýzy. Aplikace teoretických poznatků na podmínky konkrétního podniku. Vyhodnocení výsledků. Použité metody: Metody uznávání, oceňování a zveřejňování majetku a závazků. Analýza, syntéza, komparace.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. přeprac. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2010. 513 s. ISBN 9788086929712. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) 2005 včetně Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Interpretací k 1. lednu 2005 :úplné znění všech Mezinárodních standardů účetního výkaznictví k 1. lednu 2005. Praha: International Accounting Standards Board, 2005. 1 sv. (rů. ISBN 80-239-5721-X. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) 2006 včetně Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Interpretací k 1. lednu 2006: dodatek k IFRS 2005 - změny roku 2006. London: International Accounting Standards Board, 2006. 215 s. ISBN 80-239-7171-9. Podvojné účetnictví 2010. 17. vyd. Praha: Grada, 2010. 215 s. ISBN 9788024731971.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Eva Hýblová, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce:
5. 3. 2013
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 5. 3. 2013
………………………………………… děkan
J m éno a pří j m ení aut ora:
Bc. Pavla Svobodová
Náz ev di pl om ové práce:
Hodnocení výkonnosti podniku na vykazování v souladu s IFRS
Náz ev prác e v an gl i čt i ně:
Evaluation of the company performance after the transformation to reporting in accordance with the IFRS
Kat edra:
Financí
Vedoucí di pl om ové práce:
Ing. Eva Hýblová, Ph.D.
R ok obhaj ob y:
2015
po
přechodu
Anotace Předmětem diplomové práce „Hodnocení výkonnosti podniku po přechodu na vykazování v souladu s IFRS“ je převod položek účetní závěrky podniku v souladu s IFRS a zhodnocení jeho výkonnosti a následné porovnání s výsledky dosaženými před přechodem na IFRS. Teoretická část vymezuje teoretické východiska a metody finanční analýzy a charakterizuje vybrané standardy, které srovnává s českou účetní legislativou. V praktické části jsou finanční výkazy zvoleného podniku převedeny na IFRS. Prostřednictvím vybraných metod je provedena finanční analýza před a po přechodu na IFRS a je zhodnocena výkonnost.
Annotation The Master´s thesis „Evaluation of the company performance after the transformation to reporting in accordance with the IFRS“ deals with transformation of financial statements of selected subject to reporting in accordance with the IFRS and the evaluation of its performance and comparison with results of the financial analysis achieved before transformation to IFRS. The theoretical part is focused on knowledge of financial analysis and its methods and describes selected standards which are compared with Czech accounting legislation. The practical part deals with transformation of financial statements to reporting in accordance with the IFRS. The financial analysis before and after the transition to IFRS is carried out by the use of selected methods and performance evaluation is done.
Klíčová slova Finanční analýza, hodnocení výkonnosti, vykazování, mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS, česká účetní legislativa.
Keywords Financial analysis, evaluation of performance, reporting, International accounting standards IAS/IFRS, Czech accounting legislation.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Hodnocení výkonnosti podniku po přechodu na vykazování v souladu s IFRS vypracovala samostatně pod vedením Ing. Evy Hýblové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 5. ledna 2015
vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Evě Hýblové, Ph.D. za vstřícný přístup a cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Děkuji firmě Plechy a.s. za poskytnuté účetní výkazy. V neposlední řadě také děkuji mé rodině za velkou podporu nejen při vypracování této diplomové práce, ale po celou dobu studia.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 11 1
TEORETICKÁ VÝCHODISKA FINANČNÍ ANALÝZY ...................................................................... 13 1.1 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH DAT ................................................................................................................. 15 1.1.1 Horizontální analýza ...................................................................................................................... 15 1.1.2 Vertikální analýza .......................................................................................................................... 15 1.2 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ .................................................................................................... 16 1.2.1 1.2.2 1.3
Čistý pracovní kapitál .................................................................................................................... 16 Analýza cash flow .......................................................................................................................... 17
ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ .................................................................................................... 17
1.3.1 1.3.2
Ukazatele rentability ...................................................................................................................... 18 Ukazatele aktivity ........................................................................................................................... 20
1.3.3 1.3.4
Ukazatelé zadluženosti ................................................................................................................... 23 Ukazatele likvidity .......................................................................................................................... 24
1.4 FINANČNÍ ZDRAVÍ, FINANČNÍ TÍSEŇ, BONITNÍ A BANKROTNÍ MODELY .................................................... 25 1.4.1 Bankrotní modely ........................................................................................................................... 26 1.4.2 2
3
4
Bonitní modely ............................................................................................................................... 28
MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ ........................................................... 29 2.1
KONCEPČNÍ RÁMEC ................................................................................................................................ 30
2.2 2.3
IFRS 1 – PRVNÍ PŘIJETÍ MEZINÁRODNÍCH STANDARDŮ ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ .................................. 33 IAS 1 – SESTAVOVÁNÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY .................................................................... 34
2.4 2.5
IAS 8 – ÚČETNÍ PRAVIDLA, ZMĚNY V ÚČETNÍCH ODHADECH A CHYBY ................................................... 35 IAS 2 – ZÁSOBY ..................................................................................................................................... 36
2.6
IAS 16 – POZEMKY, BUDOVY, ZAŘÍZENÍ ................................................................................................. 38
2.7 2.8
IAS 17 – LEASINGY ................................................................................................................................ 41 IAS 20 – VYKAZOVÁNÍ STÁTNÍCH DOTACÍ A ZVEŘEJŇOVÁNÍ STÁTNÍ PODPORY ...................................... 43
2.9
IAS 37 – REZERVY A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY ........................................................................................... 44
PŘEVOD VÝKAZŮ NA VYKAZOVÁNÍ PODLE IFRS ........................................................................ 46 3.1
ZÁSOBY .................................................................................................................................................. 46
3.2 3.3
POZEMKY, BUDOVY, ZAŘÍZENÍ ................................................................................................................ 47 LEASING ................................................................................................................................................. 51
3.4 3.5
DOTACE .................................................................................................................................................. 54 REZERVY ................................................................................................................................................ 55
3.6
DÍLČÍ ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 56
HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU PŘED A PO PŘECHODU NA VYKAZOVÁNÍ
V SOULADU S IFRS ........................................................................................................................................... 59 4.1 ABSOLUTNÍ UKAZATELE ......................................................................................................................... 59 4.1.1 Horizontální analýza ...................................................................................................................... 59 4.1.2
Vertikální analýza .......................................................................................................................... 60
4.2 ROZDÍLOVÉ UKAZATELE ........................................................................................................................ 62 4.2.1 Čistý pracovní kapitál.................................................................................................................... 62 4.3 POMĚROVÉ UKAZATELE ......................................................................................................................... 63 4.3.1 Rentabilita ..................................................................................................................................... 63 4.3.2 4.3.3
Aktivita .......................................................................................................................................... 65 Zadluženost.................................................................................................................................... 67
4.3.4
Likvidita ......................................................................................................................................... 68
4.4 PREDIKČNÍ MODELY ............................................................................................................................... 69 4.4.1 Altmanova formule bankrotu ......................................................................................................... 69 4.5
DÍLČÍ ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 70
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 72 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................... 74 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................................... 78 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 78 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 79 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 80
ÚVOD Finanční analýza jakožto jedna z možností hodnocení výkonnosti podniku nám může prozradit mnohé o hospodaření podniku. Zásadní se jeví její propojenost s účetnictvím, neboť finanční výkazy pro ni představují primární zdroj informací. Výstupy finanční analýzy pak slouží nejen jako nástroj finančního řízení podniku, často jsou však na nich závislí také investoři, pro jejichž rozhodnutí představují jednu z determinant, zda do podniku vložit své volné finanční prostředky. Finanční analýza by měla být prováděna a vyhodnocována pokud možno průběžně a měly by být zkoumány proměnné veličiny určující její vývoj. Jak ale objektivně posuzovat její výstupy? Uživatel informací analýzy by se rozhodně neměl soustředit pouze na jednu skupinu ukazatelů, ale je vždy vhodné brát současně v potaz výsledky více ukazatelů, jelikož ty spolu souvisí a jsou vzájemně propojeny. Z důvodu postupující globalizace v posledních letech probíhají intenzivní harmonizační snahy také v oblasti právních předpisů, účetních pravidel a způsobů vykazování. Tyto snahy vyústily ve vytvoření Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS1). Stále více účetních jednotek je po vstupu České republiky do Evropské unie sice nuceno postupovat v souladu s IFRS, kdežto například pro výpočet daňového základu jim není dovoleno využít výsledku hospodaření podle nich sestaveného. Vyvstává tedy otázka – do jaké míry přechod na IFRS ovlivní výstupy finanční analýzy, které jsou mnohdy zásadní pro rozhodnutí investorů, kam vloží své finanční prostředky? Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pomocí ukazatelů finanční analýzy vyhodnotit výkonnost vybrané firmy po přechodu na vykazování v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví a tyto výstupy poté porovnat s výsledky dosaženými před přechodem na IFRS. Vzhledem k možnostem a rozsahu práce bude proveden zjednodušený převod účetní závěrky a v následné finanční analýze budou využity vybrané metody finanční analýzy, které nejlépe poslouží účelům a cílu diplomové práce. K naplnění cíle diplomové práce jsou především využity metody uznávání, oceňování a zveřejňování majetku a závazků, dále také analýza, syntéza a komparace. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol, z nichž první dvě teoreticky vymezují zkoumanou oblast, a další dvě jsou již věnovány praktické aplikaci těchto teoretických poznatků v podmínkách konkrétního podniku.
1
International financial reporting standards 11
V úvodní kapitole se autorka věnuje teoretickým východiskům klasické finanční analýzy a jejím základním přístupům, pomocí nichž jsou posuzovány hospodářské situace. Představuje zde metody finanční analýzy podniku s důrazem na analýzu absolutních dat, rozdílových ukazatelů a také velké množině poměrových ukazatelů. Samostatná část je věnována charakteristice pojmů finančního zdraví a finanční tísně, jež jsou pro existenci podniku zásadní, a modelům, které dokážou identifikovat symptomy budoucí nesolventnosti podniku. Tyto modely se nazývají bonitní a bankrotní a bývají často označovány modely predikčními. Druhá kapitola se věnuje Mezinárodním standardům účetního výkaznictví. Je zde představen koncepční rámec a standardy, se kterými autorka dále pracuje ve třetí kapitole. Koncepční rámec tvoří obecný filosofický základ pro jednotlivé standardy a v případě rozporu mají jednotlivé standardy přednost. Vybrané standardy jsou stručně charakterizovány a autorka se zaměřuje na jimi stanovené podmínky uznávání, v některých případech také oceňování či odpisování souvisejících položek rozvahy. Uvádí zde také postupy účetních úprav jednotlivých položek účetní závěrky, aby byla v souladu s vykazováním podle IFRS. Tyto teoretické poznatky jsou následně využity při převodech v třetí kapitole této práce. Každý standard je finálně porovnán s českými účetními standardy s důrazem na vyzdvižení největších rozdílů mezi těmito účetními systémy. Ve třetí kapitole autorka stručně představuje vybranou společnost, jejíž účetní závěrka za rok 2012 bude převedena podle pravidel Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Při implementaci IFRS do podnikových výkazů se autorka zaměřuje na rozvahové položky, jež korespondují se standardy popsanými v teoretické části. Uvádí zde všechny relevantní skutečnosti podle českého účetnictví a navrhuje převodové operace, které vždy vyobrazuje v přehledných tabulkách. Následně autorka hodnotí důsledky jednotlivých změn a jejich celkový dopad na bilanční sumu podniku. Výstupy této části slouží jako podklad pro finanční analýzu provedenou v poslední kapitole této práce. Závěrečná čtvrtá kapitola se zabývá aplikací metod finanční analýzy na účetní výkazy před a po přechodu na vykazování v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. V souladu s cílem této práce autorka identifikuje a hodnotí dopady převodu účetní závěrky na výstupy finanční analýzy a tím na hodnocení výkonnosti daného podniku a poukazuje na nejvýznamnější skutečnosti, které by je mohly způsobovat. Všechny výstupy finanční analýzy jsou zobrazeny pomocí grafů či doplněny přehlednými tabulkami.
12
1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA FINANČNÍ ANALÝZY „Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku.“ (Valach, 1999, str. 91) Sedláček (2011, str. 3) pojímá finanční analýzu jako metodu hodnocení finančního hospodaření podniku, která třídí získaná data, agreguje je a dále poměřuje mezi sebou. Snaží se také kvantifikovat vztahy mezi nimi a tím mezi nimi nalézt určitou kauzální souvislost, která by jí pomohla odhadnout budoucí vývoj. Tím se zvyšuje vypovídací schopnost zpracovávaných dat, tzn., zvyšuje se jejich informační hodnota. Finanční analýza se snaží identifikovat problémy a silné a slabé stránky hodnotových procesů v podniku. Výstupy finanční analýzy podávají určité závěry o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku. O toto tvrzení se opírá též Kalouda (2011, str. 152), podle kterého finanční analýza slouží potřebám manažerů podniku jako nástroj, s jehož využitím získají z dostupných informací (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz cash flow) informace, které by pro ně byly jinak nedostupné. Hlavním a nejdůležitějším cílem finanční analýzy je pomocí vhodně vybraných nástrojů posoudit finanční „zdraví“ podniku. Finanční zdraví závisí na výkonnosti a finanční pozici podniku a vyjadřuje velikost odolnosti financí podniku vůči externím a interním rizikům. Pojmu je využíváno pro vyjádření uspokojivé finanční situace podniku a z širšího úhlu pohledu se za něj považuje především takový podnik, který je v současnosti s perspektivním výhledem do budoucna schopen naplňovat účel své existence. Tento účel je chápan jako dosažení investory požadované míry zhodnocení vloženého kapitálu, ovšem vždy s přihlédnutím k dané míře rizika. Zároveň musí být podnik schopen hradit své závazky řádně a včas, tzn., nesmí mít problémy s likviditou. Opačná situace je označována jako finanční tíseň. V tomto stavu má podnik vážné problémy s likviditou a finančními toky. Bez podstatných změn v činnosti a financování podniku je takhle popsaná situace velmi těžko řešitelná. (Holečková, 2008, str. 11-12) Sedláček (2011, str. 4) naopak uvádí více, dle autorčina názoru spíše dílčích, cílů finanční analýzy, za které lze považovat především: „Posouzení vlivu vnitřního i vnějšího prostředí podniku, analýza dosavadního vývoje podniku, komparace výsledků analýzy v prostoru, analýza vztahů mezi ukazateli (pyramidové rozklady), poskytnutí informací pro rozhodování v budoucnosti, 13
analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty, interpretace výsledků včetně návrhů ve finančním plánování a řízení podniku.“ (Sedláček, 2011) Klasická finanční analýza sestává ze dvou vzájemně propojených přístupů k hodnocení hospodářských jevů (Kovanicová, Kovanic, 1995, str. 222): Fundamentální analýza Technická analýza Fundamentální analýza spočívá v hodnocení podniku na základě rozsáhlých znalostí vzájemných souvislostí mezi ekonomickými i mimoekonomickými jevy. Důležitý prvek tvoří zkušenosti a subjektivní odhady odborníků, ať už pozorovatelů či přímých účastníků ekonomických procesů. Metoda je často nazývána kvalitativní analýzou. Technická kvantitativní analýza spočívá v použití matematických, matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným posouzením výsledků. Účelům a možnostem této diplomové práce poslouží nejlépe technická analýza, jelikož autorka bude mít při zpracování praktické části k dispozici účetní výkazy daného podniku, které bude dále analyzovat. Mezi metody technické analýzy můžeme dle účelu, ke kterému analýza slouží, a podle dat, která používá, zařadit (Sedláček, 2011, str. 10): 1. Analýza absolutních dat (stavových i tokových) Horizontální analýza (analýza trendů) Vertikální analýza (procentní rozbor) 2. Analýza rozdílových ukazatelů (fondů finančních prostředků) 3. Analýza poměrových ukazatelů Rentability Aktivity Zadluženosti a finanční struktury Likvidity Kapitálového trhu Cash flow 14
4. Analýza soustav ukazatelů Pyramidové rozklady Komparativně analytické metody Matematicko-statistické metody Kombinace metod 5. Bonitní a bankrotní modely Altmanova formule (Z-skóre) Kralickův Q-test Index důvěryhodnosti IN Ekonomická přidaná hodnota EVA2 V této části budou podrobněji představeny vybrané metody finanční analýzy, které budou později použity v praktické části této diplomové práce.
1.1 Analýza absolutních dat Výhodou těchto analýz je zejména jejich jednoduchost a jasné výsledky. V následujících odstavcích jsou stručně charakterizovány dvě základní analýzy, kterým se ve svých publikacích věnují např. Kalouda, Hrdý, Krechová či Sedláček. 1.1.1
Horizontální analýza
Jedná se o analýzu vývoje finančních ukazatelů v závislosti na čase, a proto je tato metoda často nazývána analýzou časových řad. Výstupem analyzovaného ukazatele je časový trend, jehož využití spočívá především v predikci jeho budoucího vývoje (Kalouda, 2011, 158). Sedláček (2011, str. 13-15) více specifikuje využití tohoto ukazatele, který nejenže dokáže vyjádřit změny absolutních hodnot vykazovaných hodnot, ale zabývá se taktéž jejich relativními procentními změnami. Jedná se o nejčastěji využívanou metodou při hodnocení hospodářské situace podniku a jeho minulém i budoucím vývoji. Své označení metoda získala v souvislosti s vykazováním jednotlivých položek po řádcích – horizontálně. 1.1.2
Vertikální analýza
Hrdý a Krechovská (2013, str. 209-210) tuto metodu označují jako strukturální analýzu či procentní rozbor struktury aktiv a pasiv podniku. Při vertikální analýze se ve výkazech 2
Economic value added 15
v jednotlivých letech postupuje shora dolů ve sloupcích. Ze struktury aktiv lze vyčíst, kam podnik investoval kapitál při současném respektování jeho výnosnosti. Naopak struktura pasiv nás informuje, z jakých zdrojů byla aktiva financována. Tato analýza umožňuje meziroční srovnání účetních výkazů i v delším časovém horizontu či srovnání s jinými podniky v tomtéž oboru. Výhodou ukazatele je taktéž jeho oproštění od vlivu inflace.
1.2 Analýza rozdílových ukazatelů Sedláček (2011, str. 35) tyto ukazatele označuje též jako fondy finančních prostředků či finanční fondy. 1.2.1
Čistý pracovní kapitál
Čistý pracovní kapitál neboli NWC3 je nejčastěji užívaným ukazatelem, který se rovná rozdílu mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými závazky. Tento kapitál slouží k zajištění bezproblémového průběhu hospodářské činnosti. Ukazatel udává informaci, že kapitál, který bude v příštích 12 měsících dostupný, bude vyšší než kapitál, který musí být vyplacen. (Ross, Westerfield, Jaffe, 2005, str. 26) Podle zjištěných výsledků rozlišuje Kalouda (2011, str. 97-98) tři strategie financování podniku: Konzervativní strategie (NWC > 0) je charakterizována tím, že krátkodobý majetek podniku je financován i dlouhodobými zdroji, přičemž pro daný obor podnikání typická aktiva jsou kryta ze základního kapitálu. Tato strategie je sice bezpečná, avšak z důvodu převážného využívání dlouhodobých zdrojů je relativně drahá. Agresivní strategie (NWC < 0) spočívá v orientaci převážně na krátkodobé zdroje financování. Krátkodobé zdroje poskytují levný způsob financování, nicméně zde existuje riziko možného výpadku těchto zdrojů. Neutrální strategie (NWC = 0) je krajní situací výše uvedených strategií. Stanovení optimální struktury se odvíjí od mnoha faktorů. Dle zlatého pravidla financování je vhodné dlouhodobá aktiva financovat dlouhodobými zdroji a krátkodobá aktiva zdroji krátkodobými, což koresponduje s neutrální strategií financování. Zde je ovšem potřeba zdůraznit, že stanovení optimální hodnoty pro NWC je mnohem obtížnější, než pouze při respektování zlatého pravidla financování. NWC má mnoho proměnných, které jej ovlivňují. Příkladem je obor činnosti podniku či jeho strategická pozice. Některé prameny4 3 4
Net working capital Kralicek (1993, str. 27) 16
navíc tvrdí, že NWC by měl být bezvýhradně pozitivní a na oběžném majetku dosahovat 30 % až 50 %. (Kalouda, 2011, str. 97) 1.2.2
Analýza cash flow
Kalouda (2011, str. 138) v tomto ukazateli vidí vazbu na akruální účetnictví a považuje jej za produkt vynucený praxí finančního řízení ke zvládnutí časového a obsahového nesouladu mezi náklady a výdaji, výnosy a příjmy, ziskem a stavem dostupných peněžních prostředků. Dluhošová (2010, str. 59) cash flow definuje jako skutečný přírůstek a úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů podniku. Výše uvedení autoři vymezují metody výpočtu cash flow následovně: Metody přímé – založené na sledování skutečných příjmů a výdajů za dané období pomocí vyčlenění relevantních transakcí. Přestože se jedná o průhlednější řešení, kdy finanční toky plynoucí dovnitř a ven jsou pečlivě sledovány, jde o problematickou a obtížnou metodu, jelikož v podvojném účetnictví nejsou příjmové a výdajové účty zavedeny. Metody nepřímé – vychází z premisy, že každý peněžní tok se projeví současně změnou jiné rozvahové položky či jako výnos/náklad ve výkazu zisku a ztráty. V tomto případě je výsledek hospodaření nutno upravit o nepeněžní operace, tedy náklady/výnosy, které nemají vztah k peněžním prostředkům, a rovněž o změny v pracovním kapitálu. Jedná se o metodu jednoduchou a nenáročnou na vstupy. Jako doplňující informace uvádí autorka také kategorie cash flow, které jsou dle Dluhošové (2010, str. 59) závislé na kategorii zisku, se kterou souvisí: Cash flow z provozní činnosti Cash flow z investiční činnosti Cash flow z finanční činnosti
1.3 Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele vyjadřují vztah mezi absolutními ukazateli pomocí jejich vzájemných podílů. Tyto ukazatele vychází z údajů uvedených v základních účetních výkazech, kam se řadí rozvaha a výkaz zisků a ztráty. (Růčková, 2011, str. 47) Tyto ukazatele patří mezi nejvíce využívané metody finanční analýzy. Dle Kovanicové, Kovanice (1995, str. 275) metoda svou oblíbenost získala především, protože podniku rychle 17
a nenákladně podává jasnou informaci o jeho finančních charakteristikách, které ovšem dále vyžadují podrobnější analýzu. Poměrové ukazatele jsou obvykle členěny do následujících okruhů: Ukazatele rentability Ukazatele aktivity Ukazatele zadluženosti Ukazatele likvidity Ukazatele tržní hodnoty 1.3.1
Ukazatele rentability
Rentabilita poměřuje celkový zisk s výší podnikových zdrojů, jichž bylo užito k jeho dosažení, a patří mezi nejdůležitější způsoby, jimiž se hodnotí podnikatelská činnost (Kovanicová, Kovanic, 1995, str. 277). Vstupní údaje lze dosadit do čitatele i jmenovatele v různých modifikacích. Do čitatele je možno dosadit zisk před úroky a zdaněním, zisk před zdaněním či další varianty, které jsou podrobně znázorněny v tabulce č. 1. Stejně tak lze do jmenovatele uvést buď celkový kapitál, nebo celkový majetek5. Při zvažování, kterou variantu zvolit, je potřeba brát v úvahu zejména požadovaný ekonomický význam ukazatele, ale také zvyklosti platné v jednotlivých zemích (Grünwald, Holečková, 2007, str. 81). Z důvodu častého užití ukazatelů zisku v následujícím textu je potřeba definovat kategorie zisku, které jsou běžně užívány v anglosaské praxi (Kalouda, 2011, str. 146): Tabulka č. 1: Ukazatele zisku Tržby - náklady bez odpisů, úroků a daní = EBDIT (zisk před odpisy, úroky a daněmi) - odpisy = EBIT (zisk před úroky a daněmi) - nákladové úroky = EBT (zisk před zdaněním) - daň z příjmů = EAT (zisk po zdanění) Zdroj: Vlastní zpracování dle Kalouda (2011, str. 146)
5
Aktiva 18
Zde budou představeny nejvýznamnější a nejčastěji užívané varianty rentability6: Ukazatel rentability vloženého kapitálu ROI7
Tento ukazatel nezávisle na zdroji financování vyjadřuje, jak účinně působí celkový kapitál vložený do podniku. V čitateli se lze setkat s nejrůznějšími kategoriemi zisku, které již byly vysvětleny výše. Varianty představují různé formy celkového zisku a záleží tedy pouze na účelu, jemuž má analýza sloužit. Například zisk očištěný o úroky není ovlivněn způsoby, jakými je podnik financován. (Sedláček, 2011, str. 56-57) Ukazatel rentability celkových vložených aktiv ROA8
ROA bývá považováno za základní měřítko rentability, respektive výnosnosti, jelikož poměřuje zisk s aktivy, která byla investována do podniku, nehledě na zdroje jejich financování. ROA je dáno výdělkovou schopností, respektive produkční silou majetku podniku. (Grünwald, Holečková, 2007, str. 81-82) Ukazatel rentability vlastního kapitálu/vloženého kapitálu ROE9
Tento ukazatel hodnotí výnosnost kapitálu, který byl do podniku vložen jeho vlastníky či akcionáři. Vyjadřuje zejména, zda kapitál přináší za podstupovaného investičního rizika dostatečné zhodnocení. Bude-li tedy hodnota ROE dlouhodobě nižší nebo rovna výnosnosti cenných papírů garantovaných státem, např. státních pokladničních poukázek či státních obligací, investor bude nejspíše hledat jiné možnosti investování a podnik může být ohrožen. (Kovanicová, Kovanic, 1995, str. 279) V čitateli tohoto ukazatele se obvykle uvádí čistý zisk po zdanění, avšak ve jmenovateli je dle Sedláčka (2011, str. 57) nutno zvažovat, které fondy vlastního kapitálu vzhledem
6
Vzorce dle Sedláček (2011, str. 56-60) Return on investment 8 Return on assets 9 Return on common equity 7
19
k irelevantnosti vypustíme. Příkladem takového fondu může být sociální/statutární fond, který je určen zaměstnancům k rozdělení v budoucnosti. Ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů ROCE10
Tento ukazatel je často označován jako výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. Sedláček (2011, str. 58) do čitatele dosazuje celkové výnosy všech investorů, kam řadí čistý zisk pro akcionáře a úroky pro věřitele. Ve jmenovateli se nachází dlouhodobé disponibilní finanční prostředky, tedy vlastní kapitál a dlouhodobé závazky. Ukazatel je využitelný v prostorovém srovnání podniků, dle tvrzení autora zejména k hodnocení monopolních veřejně prospěšných společností, jakými jsou třeba vodárny. Ukazatel rentability tržeb ROS11
Kovanic a Kovanicová (1995, str. 280) definují ukazatel ROS jako poměr zisku k tržbám, které představují tržní ohodnocení podnikových výkonů za určitou časovou jednotku, jakou je například rok, měsíc, týden či den. Sedláček (2011, str. 59) dále objasňuje, v jakých situacích je vhodné použít kterou modifikaci zisku namísto čitatele. Nejčastěji je využíván čistý zisk po zdanění, ovšem zisk před zdaněním může být lépe vypovídající zejména při potřebě cenové kalkulace. Tehdy totiž přichází v úvahu zisková přirážka zahrnující rovněž zdroje pro úhradu daně z příjmů právnických osob. Použití provozního zisku EBIT je žádoucí při srovnání různých podniků. Z čitatele se navzájem vyloučí zkreslující vlivy rozdílné skladby kapitálu. 1.3.2
Ukazatele aktivity
Obecně tyto ukazatele měří schopnost podniku využít vložených prostředků. Konkrétně měří celkovou rychlost jejich obratu nebo rychlost obratu jejich jednotlivých složek, a hodnotí tak vázanost kapitálu v určitých formách aktiv. Ukazují, kolikrát se daný druh majetku obrátí za určený časový úsek. (Kovanic, Kovanicová, 1995, str. 281) Sedláček (2011, str. 60) vymezuje situace neefektivního hospodaření podniku s jeho aktivy: Má-li jich více než je účelné, jeho zisk se díky nadbytečným nákladům snižuje. Naopak
10 11
Return on capital employed Return on sales 20
při nedostatku aktiv se podnik vzdává výnosů z potenciálních investičních příležitostí, které neuskuteční. Mezi základní ukazatele jsou řazeny12: Vázanost celkových aktiv
Měří výkonnost, jakou jsou k dosažení tržeb využívána podniková aktiva. Nižší hodnoty ukazatele znamenají pro podnik lepší výsledek, jelikož se mu daří lépe, aniž by bylo nutno zvyšovat finanční zdroje. Pozornost by ovšem měla být zaměřena na způsoby oceňování aktiv a také na metody odpisování (Sedláček, 2011, str. 61). Relativní vázanost stálých aktiv
Ukazatel i jeho definice je analogický k předchozímu, je ovšem nahrazen stálými aktivy v čitateli. Kovanicová a Kovanic (1995, str. 282) upozorňují na vliv odpisů, jelikož ty jsou dle české legislativy vypočteny z historických cen bez zohlednění současné inflace, což může řadu stálých aktiv podhodnotit a podniku tato skutečnost může pomoci vykazovat lepší výkonnost i bez jeho přičinění. Obrat celkových aktiv
Ukazatel udává, kolikrát za rok se celková aktiva obrátí do tržeb (Holečková, 2008, str. 82). Autorka též uvádí, že by vypočtená hodnota měla být minimálně 1, ovšem opět záleží na zkoumaném odvětví. Sedláček (2011, str. 61) tento ukazatel porovnává s výše uvedeným vzorcem a tvrdí, že pokud je ukazatel vázanosti celkových aktiv nižší než obrat celkových aktiv zjištěný jako oborový průměr, lepšího výsledku bude dosaženo zvýšením tržeb nebo prodejem některých aktiv.
12
Vzorce dle Kalouda (2011, str. 155-156) a Sedláček (2011, str. 61-63) 21
Obrat stálých aktiv
Jelikož je ukazatel ukazatelem převráceným k relativní vázanosti stálých aktiv, Sedláček (2011, str. 61) upozorňuje na stejné nedokonalosti, které již byly zmíněny výše v této práci. Ukazatel má významnou vypovídací schopnost při rozhodování, zda pořídit další dlouhodobý majetek. Výslednou hodnotu je třeba porovnat s ostatními v daném oboru, a pokud vykazuje nižších hodnot než je průměr, měly by být omezeny investice a více využity stávající výrobní kapacity. Obrat zásob
Ukazatel intenzity využití zásob udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob prodána a znovu uskladněna (Sedláček, 2011, str. 61-62). Autor ovšem uvádí slabinu, která spočívá v rozdílném ocenění položek ve vzorci. Zatímco tržby odrážejí tržní hodnotu, zásoby jsou uváděny v pořizovacích (nákladových) cenách. K vyřešení tohoto problému Holečková (2008, str. 83) navrhuje hodnotu tržeb v čitateli nahradit celkovými náklady, které zde hrají mnohem relevantnější roli. Jelikož jsou ale zásoby pořizovány a drženy hlavně za účelem tržeb za vlastní výrobky, tradičně jsou do čitatele dosazovány tržby. Doba obratu zásob
Ukazatel udává průměrný počet dnů, po které jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby či do doby jejich prodeje (Sedláček, 2011, str. 62). Kovanicová a Kovanic (1995, str. 283) považují tento ukazatel rovněž za indikátor likvidity, který udává počet dní, za které se zásoby přemění v hotovost, případně v pohledávky. Tvrdí, že udržování příliš vysokého stavu zásob je nákladné z důvodů nákladů na skladování či zadržených finančních prostředků, které by mohly být využity lépe. Toto odpovídá obecně platné skutečnosti, že obrat zásob by měl být vyšší a doba obratu zásob kratší. Ovšem Holečková (2008, str. 84) naopak tvrdí, že tato situace může pro podnik znamenat jeho podkapitalizování. To se děje např. v období expanze podniku, kdy jsou výroba a prodej prudce rozšiřovány, nejsou ovšem kryty nezbytnými finančními zdroji. 22
Doba obratu pohledávek (průměrná doba splatnosti pohledávek)
Výsledná hodnota udává počet dnů, po které je inkaso peněz za každodenní tržby zadrženo v pohledávkách, tedy jak dlouho musí podnik čekat na inkaso plateb za své výkony. Kalouda (2011, str. 155) podotýká, že ideální výsledek by byla nulová hodnota, která by vyplývala z nulové hodnoty pohledávek, ovšem v realitě je tento jev prakticky nemožný. Dle Holečkové (2008, str. 86) ukazatel vypovídá o platební disciplíně odběratelů a zároveň o inkasní politice podniku. Příliš vysoká hodnota ukazatele vede nejen ke zvýšené administrativě podniku, ale v horším případě také ke ztrátě dobré reputace odběratele a možnému vzniku pohledávek po lhůtě splatnosti. Doba obratu závazků (průměrná doba odkladu plateb)
Tato hodnota je analogická k výše uvedené době obratu pohledávek. Říká, jak dlouho podniku trvá, než proplatí svým dodavatelům faktury. Pro představu je vhodné tuto hodnotu porovnat s hodnotou předchozího ukazatele a zjistit, jak dlouho podnik čerpá obchodní úvěr oproti době, po kterou jej sám poskytuje. 1.3.3
Ukazatelé zadluženosti
Ukazatelé nejrůznějšími způsoby vyjadřují poměr mezi vlastními a cizími zdroji (Kalouda, 2011, str. 157). Dle tvrzení autorů zabývajících se touto problematikou, např. Holečková (2008, str. 123 a násl.) nebo Sedláček (2011, str. 63), vlastní kapitál je oproti cizímu považován za nákladnější. Cizí kapitál tedy v některých případech může pomoci podniku vylepšit jeho celkovou rentabilitu a také snížit celkové náklady na kapitál. Na druhou stranu příliš velké zadlužení zvyšuje riziko finanční nestability, může vést až ke ztrátě dobré reputace a tím i ke zhoršení možnosti vypůjčit si další kapitál. Zadluženost podniku obecně říká, v jakém rozsahu podnik používá k financování dluhy. Existuje spousta ukazatelů hodnotících finanční stabilitu podniku, v této práci budou použity pouze některé13: Celková zadluženost (podíl cizího kapitálu k celkovým aktivům) Kvóta vlastního kapitálu (podíl vlastního kapitálu na celkových aktivech) 13
Vzorce dle Sedláček (2011, str. 63-66) 23
Koeficient zadluženosti (podíl cizího kapitálu na vlastním kapitálu) Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem (poměr vlastního kapitálu na stálých aktivech) 1.3.4
Ukazatele likvidity
Likviditou je označována jednoduchost, se kterou mohou být oběžná aktiva přeměněna na peníze za rozumnou cenu a v čase, který je na tuto přeměnu potřeba. (Ross, Westerfield, Jaffe, 2005, str. 730) Likvidita obecně znamená platební schopnost a srovnává objem toho, co má podnik platit, s tím, čím to může zaplatit (Kalouda, 2011, str. 156). Růčková (2011, str. 48) zdůrazňuje, že nedostatek likvidity se může odrazit v neschopnosti podniku využít ziskových příležitostí, které se při podnikání mohou objevit. Podle této autorky je „podmínkou solventnosti likvidita“. Při nedostatečné likviditě tedy podnik není schopen hradit své závazky, což směřuje k platební neschopnosti, a někdy dokonce až k samotnému bankrotu. Otázkou nyní zůstává, jak velké množství volných finančních prostředků má mít podnik k dispozici i přes nezhodnocení těchto prostředků. Jednotlivé likvidity uvedené v následujícím textu se liší hodnotami v čitateli (Kalouda, 2011, str. 156-157): Běžná likvidita Ukazuje, kolikrát oběžná aktiva14 pokryjí krátkodobé závazky tak, aby krátkodobá pasiva nemusela být hrazena např. z prodeje stálých aktiv. Je vyjádřena pomocí následujícího vzorce:
Dle Kaloudy by hodnota neměla klesnout pod 2,5, zatímco Dluhošová považuje za doporučenou hodnotu jako dostačující v rozmezí 1,5 a 2,5. Záleží na oborech působnosti, napříč kterými se doporučené hodnoty liší, a proto je potřeba srovnání s podniky s obdobným charakterem činnosti, či s průměrem za období. (Dluhošová, 2010, str. 79) Pohotová likvidita Vyjadřuje schopnost podniku vyrovnávat závazky bez prodeje zásob, které jsou považovány za nejméně likvidní zdroj. 14
Krátkodobá aktiva 24
Sedláček (2011, str. 67) podotýká, že v analýze je vhodné zkoumat poměr mezi ukazateli běžné a pohotové likvidity. Významně nižší hodnota pohotové likvidity značí nadměrné množství zásob v podniku. Aby byla likvidita podniku zachována, měla by se výsledná hodnota pohybovat v rozmezí 1 a 1,5 (Dluhošová), podle Kaloudy a Sedláčka stačí, aby neklesla pod 1. Dluhošová (2010, str. 80) dále doporučuje opravit hodnotu čitatele o nedobytné pohledávky a o pohledávky po lhůtě splatnosti, jelikož jejich návratnost je pochybná a likvidita tedy velmi nízká. Okamžitá likvidita
Zde je uvažována nejvyšší možná likvidita. Kovanicová, Kovanic (1995, str. 293-294) tuto likviditu označují jako schopnost podniku hradit právě splatné závazky naprosto nekompromisně, kdy jsou do čitatele dosazeny peníze v hotovosti a na běžných bankovních účtech případně krátkodobé a volně obchodovatelné cenné papíry a šeky. Slabinou ukazatele je jeho nestabilita, a proto by měl sloužit spíše k dokreslení úrovně likvidity podniku než k samotnému hodnocení podle něj. (Dluhošová, 2010, str. 80) Autoři se opět shodují, že by tato hodnota neměla poklesnout pod 0,2 případně 0,4.
1.4 Finanční zdraví, finanční tíseň, bonitní a bankrotní modely „Úroveň finančního zdraví podniku charakterizuje očekávání, do jaké míry bude podnik schopen v dohledné budoucnosti uspokojovat nároky investorů a všech věřitelů: vyplácet dividendy, plnit závazky z půjček a neobchodních úvěrů, a uhrazovat včas krátkodobé závazky.“ (Grünwald, Holečková, 2007, str. 191) Obecně lze tedy říci, že finanční zdraví podniku závisí na jeho rentabilitě neboli zisku a likviditě neboli cash flow. (Kalouda, 2011, str. 164) Opačnou situací, ve které se může podnik nacházet, je finanční tíseň. Tu definuje Holečková (2008, str. 190) jako „finanční stav, kdy podnik vykazuje vážné platební potíže, jež nemohou být vyřešeny jinak než radikální změnou jeho provozní nebo finanční činnosti.“
25
Kalouda (2011, str. 164) dále charakterizované modely nazývá metodami identifikace symptomů budoucí nesolventnosti neboli bonitní/bankrotní modely. Tyto modely bývají často označovány jako systémy včasného varování či predikční modely, protože postihují současný, ale zejména budoucí vývoj podniku, a to jedinou komplexní charakteristikou, ale jejich vypovídací schopnost je omezená. Modely účelově vybraných skupin ukazatelů, jejichž cílem je kvalitativně diagnostikovat finanční situaci firmy a na základě jednočíselné charakteristiky odhadnout její budoucí vývoj, dělí Růčková (2011, str. 71-72) dle účelu na bonitní a bankrotní modely a charakterizuje je následovně: 1.4.1
Bankrotní modely
Bankrotní modely si stanovují za cíl odpovědět na otázku, zda je podnik v dohledné době ohrožen bankrotem. Tyto modely vychází z předpokladu, že podniky ohrožené bankrotem již předem vykazují známky špatného hospodaření, mj. mají problémy s běžnou likviditou, s výší čistého pracovního kapitálu, s rentabilitou vloženého kapitálu atd. Patří sem velké množství ukazatelů, v této práci budou ovšem charakterizovány pouze Altmanova formule bankrotu (Z - skóre) a Index důvěryhodnosti IN. Altmanova formule bankrotu Tento ukazatel vychází ze součtu pěti poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazeny různé váhy. Níže uvedený vzorec je již modifikovaný pro firmy, které nejsou kótovány na burze15. (Grünwald, Holečková, 2007, str. 183)
Poměrové ukazatele dosazené do vzorce se postihují ty oblasti, ve kterých by se mohly projevit symptomy potenciálních budoucích problémů. Tyto ukazatele jsou vyjádřeny zde (Altman a Hotchkiss, 2006, str. 299):
15
Odlišnost spočívá ve váhách jednotlivých ukazatelů. 26
Výslednou hodnotu lze interpretovat následovně (Grünwald, Holečková, 2007, str. 184): Při hodnotách nad 2,9 je pravděpodobné, že podnik neupadne do bankrotu a lze očekávat příznivou finanční situaci. Situace indexu při rozmezí mezi 1,2 a 2,9 je nazývána šedou zónou neurčitosti a z výsledku nelze jednoznačně určit, zda dojde k bankrotu či ne. Podniky s výslednou hodnotou pod 1,2 jsou silně finančně ohroženy, a mají tedy dispozici k bankrotu. Kalouda (2011, str. 165) zdůrazňuje, že spolehlivost této metody v časovém horizontu dvou let se pohybuje v rozpětí 94 % a 96 %, a pochopitelně záleží taktéž na individuálních charakteristikách podniku. IN 95 Tento model je koncipován podobně jako Altmanův model, nicméně odpovídá lépe specifikám českých podniků. Jednotlivé váhy jsou zde uzpůsobeny odvětví, ve kterém zkoumaná jednotka působí. (Kalouda, 2011, str. 171)
Kde: A = aktiva / cizí kapitál B = EBIT / nákladové úroky C = EBIT / celková aktiva D = tržby / celková aktiva E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky F = závazky po lhůtě splatnosti / tržby Závěry lze opět interpretovat dle vypočtených hodnot. Autoři Grünwald a Holečková (2007), Kalouda (2011), Sedláček (2011) se shodují nad těmito hodnotami: Při hodnotách IN95 větších než 2 lze predikovat uspokojivou finanční situaci a schopnost bezproblémového placení závazků. Hodnoty IN95 nižší než 1 naopak představují společnosti ohrožené vážnými finančními problémy mající nedostatečnou schopnost plnit své závazky. 27
Pokud index vyjde v hodnotách mezi 1 a 2, nachází se v šedé zóně, kde výsledky nelze jasně vymezit, a v budoucnu se mohou objevit finanční problémy. 1.4.2
Bonitní modely
Bonitní modely se snaží pomocí bodového hodnocení stanovit bonitu hodnoceného podniku, díky které lze firmu z finančního hlediska porovnat s jinými firmami. Do této skupiny patří opět mnoho modelů, ale v této práci bude použit pouze Kralickův Quick-test. Kralickův Q-test Model je založen na čtyřech dílčích kritériích (kvóta vlastního kapitálu, cash flow, rentabilita celkového kapitálu, doba splácení dluhu), které jsou hodnoceny a výsledkům jsou přiřazeny konkrétní známky. Tabulka č. 2: Q-test – hodnocení ukazatelů 1 2 (velmi Ukazatel dobrý) (dobrý) Vlastní kapitál / Aktiva nad 30 % nad 20 % (EBT+odpisy)/ Tržby nad 10 % nad 8 % ROA (s úroky) nad 15 % nad 12 % (CZ-KFM)/(EAT+odpisy) pod 3 roky pod 5 let
Známky 3
4
5 (ohrožen (střední) (špatný) insolvencí) nad 10 % pod 10 % negativní nad 5 % pod 5 % negativní nad 8 % pod 8 % negativní pod 12 let nad 12 let nad 30 let
Zdroj: Vlastní zpracování dle Kalouda (2011, str. 169)
Konečné hodnocení je aritmetickým průměrem jednotlivých vypočtených hodnot.
28
2 MEZINÁRODNÍ STANDARDY ÚČETNÍHO VÝKAZNICTVÍ V dnešní době, vyznačující se silnou globalizací, vypovídací schopnost výstupů finančního výkaznictví a účetnictví regulovaných na národní úrovni není z rozdílů společenských, ekonomických, politických a právních poměrů dostačující pro srovnání na mezinárodní úrovni. Z těchto důvodů získává harmonizace právních předpisů, účetních pravidel a výkazů mezi jednotlivými státy na mnohem větším významu. (Hýblová, 2008, str. 5) Výsledkem těchto harmonizačních snah bylo vytvoření Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, jakožto jediného světového účetnictví, které mělo splňovat požadavky kladené na srovnatelnost účetních závěrek napříč zúčastněných států za účelem poskytování věrohodných informací majitelům, investorům a dalším uživatelům, kteří tyto informace využívají. (Ficbauer, 2012, str. 28) Mezinárodní standardy účetního výkaznictví jsou vydávány Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB16), která vznikla v roce 2001 a plynule navázala na činnost svého předchůdce – Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASC17). Tyto standardy byly do konce roku 2002 vydávány pod zkratkou IAS18 a od roku 2003 jsou již vydávány pod zkratkou IFRS. (Hýblová, 2008, str. 12) Standardy samozřejmě také připouští určité odlišnosti či dodatečné požadavky, které vychází z podstaty a specifik jednotlivých států. Tyto skutečnosti by ovšem neměly ovlivňovat zejména stejnou logickou strukturu obsahu účetní závěrky. (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, 2005, str. 32) Vstupem České republiky do Evropské unie jsou všechny účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů kótovaných na regulovaném trhu cenných papírů, povinny postupovat v souladu s IFRS. Tato povinnost se týká zejména účtování a sestavování účetní závěrky, konsolidované účetní závěrky a výroční zprávy podle IFRS, a to již od prvního účetního období po vstupu České republiky do EU, tedy od 1. května 2004. Konsolidující účetní jednotky a ostatní účetní jednotky, které neemitují cenné papíry na trhu cenných papírů, se mohou rozhodnout, zda budou při sestavování konsolidované účetní závěrky a výroční zprávy postupovat v souladu s IFRS nebo v souladu s Českými účetními standardy. Současná legislativa však účetním jednotkám, které implementovaly IFRS, nepovoluje při výpočtu daňového základu vycházet z účetního hospodářského výsledku zjištěného podle IFRS. Tyto účetní jednotky jsou nuceny vycházet z výsledku hospodaření podle Českých účetních standardů. (Delloite, 2010, str. 31) 16
International Accounting Standards Board International Accounting Standards Commitee 18 International Accounting Standards 17
29
V následujícím textu bude představen koncepční rámec a stručně charakterizovány vybrané standardy, jež budou také srovnány s českými účetními standardy. Cílem této části práce tedy není obsáhnout všechny standardy, nýbrž zejména ty, které autorka později využije v praktické části věnované převodu českých výkazů na výkazy v souladu s IFRS.
2.1 Koncepční rámec Koncepční rámec tvoří filosofický základ dále následujících standardů a sám tedy není standardem. V případě rozporu mezi Koncepčním rámcem a konkrétními standardy mají přednost tyto standardy. Koncepční rámec definuje pojmy, které jsou základem pro sestavování a předkládání účetní závěrky pro externí uživatele. Mezi uživatele informací účetní závěrky se řadí především investoři, zaměstnanci, poskytovatelé finančního kapitálu, dodavatelé, zákazníci, vlády včetně jejich orgánů a veřejnost (Hýblová, 2008, str. 13) Koncepční rámec vymezuje zejména: Cíl účetní závěrky, Kvalitativní charakteristiky, které vyjadřují přínos informací účetní závěrky, Obsah, způsob rozpoznání a oceňování základních prvků, které tvoří obsah účetní závěrky; a Pojetí kapitálu a uchování kapitálu. Cílem účetní závěrky je poskytovat informace o finanční pozici, výkonnosti a změnách ve finanční pozici účetní jednotky. Jednotlivé pojmy jsou zde podrobně vysvětleny: Finanční pozice účetní jednotky je ovlivněna ekonomickými zdroji, které využívá, její finanční strukturou, likviditou, solventností a schopností přizpůsobit se změnám ve svém okolí. Informace o finanční pozici jsou zobrazeny zejména v rozvaze. Informace o výkonnosti a zejména ziskovosti účetní jednotky, jsou užitečné při hodnocení potenciálních změn v ekonomických zdrojích, které budou nejspíše účetní jednotkou využívány v budoucnu, a při předpovídání schopnosti účetní jednotky vytvářet finanční prostředky při využití současných ekonomických zdrojů. Informace o výkonnosti jsou především uvedeny ve výsledovce. Informace o změnách ve finanční pozici účetní jednotky jsou vhodné při posuzování investičních, finančních a hlavních výdělečných činností ve vykazovaném období. Tyto informace uživatel využije především při hodnocení, jak je účetní jednotka schopna vytvářet a využívat peníze a peněžní ekvivalenty. Informace o změnách ve finanční pozici se nachází v samostatném výkazu cash flow (Greuning, Scott, Terblanche, 2011, str. 4). 30
Koncepční rámec vychází ze dvou základních předpokladů pro sestavení a předkládání účetních výkazů a jedná se o princip akruální báze19 a princip trvání podniku20. Akruální báze nám určuje, že výsledky transakcí a jiných skutečností jsou vykázány v období, se kterým věcně a časově souvisí a nikoliv v období, kdy došlo k příjmu či výdeji peněžních prostředků. Princip trvání podniku je založen na skutečnosti, že podnik v nejbližší době či dohledné budoucnosti neplánuje významně omezovat či rušit své aktivity (Ficbauer, 2012, str. 29) Kvalitativní charakteristiky účetní závěrky, které determinují její věrné a pravdivé zobrazení, jsou zejména (Hýblová, 2008, str. 14-15): Srozumitelnost, která předpokládá, že uživatel s dostatečnou znalostí účetnictví a podnikatelských a ekonomických aktivit porozumí všem předloženým informacím. Relevance zaručuje, že informace jsou významné v souvislosti k posuzované věci a uživatel díky nim může hodnotit minulé, současné a budoucí události. Spolehlivost informací se vyznačuje tím, že vyjadřují skutečný stav věcí a neobsahují chyby či jiné zavádějící skutečnosti. V tomto pojmu se skrývá též důraz na důvěryhodné zobrazení, obsah nad formu, nestrannost, opatrnost a úplnost. Srovnatelnost vychází z potřeby porovnávat účetní informace v průběhu času a také napříč jednotlivými podniky. Tato potřeba se odráží zejména v konzistenci vykazování a oceňování. Mezi základní prvky účetní závěrky, které se vztahují k finanční pozici, patří aktiva, závazky a vlastní kapitál. Naopak základními prvky vztahujícími se k výkonnosti podniku jsou náklady a výnosy. (Hýblová, 2008 str. 15) Definice výše zmíněných prvků a podmínky jejich zobrazení jsou dle Sládkové a kolektivu (2009, str. 163-164) uvedeny v následujících odstavcích: Aktivum je zdroj řízený podnikem, jehož existence je výsledkem minulých skutečností a který je nositelem budoucího ekonomického prospěchu. Podmínkou zobrazení aktiva je jistota budoucího ekonomického užitku a spolehlivosti jeho ocenění. Závazek je současná povinnost podniku, která vznikla na základě minulých skutečností a od jehož vypořádání se očekává, že způsobí odtok zdrojů jako ekonomického prospěchu podniku. Podmínkou zobrazení závazku je dostatečná pravděpodobnost budoucího odlivu ekonomických prostředků a spolehlivost jeho ocenění. 19 20
Accrual basic Going concern 31
Vlastní kapitál je zbývající podíl na aktivech podniku po odečtení všech jeho závazků, což logicky vychází z bilanční rovnice, kdy sumu aktiv tvoří součet vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Výnosy zvýší ekonomický prospěch, který se projeví buď jako zvýšení hodnoty aktiv nebo snížení závazků, což má za následek zvýšení vlastního kapitálu jiným způsobem než vkladem do vlastního kapitálu vlastníků. Podmínkou zobrazení je spolehlivost měření a dostatečný stupeň jistoty zvýšení ekonomického užitku. Náklady představují snížení ekonomického prospěchu formou čerpání aktiv nebo vznikem závazků, což následně sníží vlastní kapitál, a to jiným způsobem než rozdělením vlastníky. Podmínkou zobrazení je zde opět spolehlivost měření a dostatečný stupeň jistoty snížení ekonomického užitku, doplněné o princip zobrazení nákladů ve věcné a časové souvislosti s konkrétními výnosy. V koncepčním rámci (Greuning, Scott, Terblanche, 2011, str. 6) jsou objasněny způsoby oceňování prvků účetní závěrky, mezi které patří historické náklady, běžná cena, realizovatelná neboli vypořádací hodnota a současná hodnota. Sládková (2009, str. 164) tento výčet rovněž doplňuje o reálnou hodnotu, která ovšem nebyla v době vzniku koncepčního rámce příliš využívána, a proto zde ještě není zahrnuta. Pojetím a uchováním kapitálu se zabývá Dvořáková (2014, str. 27-28). V koncepčním rámci nalezneme dvě pojetí uchování kapitálu, a to finanční a produkční. V případě finančního pojetí dosahuje podnik zisku tehdy, pokud vlastní kapitál po vyloučení vkladů a výběru kapitálu vlastníky (neboli čistá aktiva) na konci účetního období převyšuje hodnotu vlastního kapitálu na začátku období. Uchování kapitálu může být vyjádřeno nominálně nebo v jednotkách stálé kupní síly, kde je zohledněn vliv inflace. Oproti tomu v produkčním pojetí podnik dosahuje zisku tehdy, pokud je fyzická produkční kapacita na konci jeho období vyšší než na jeho začátku. Porovnání s Českými účetními standardy Zákon o účetnictví21 stanovuje základní účetní principy a požadavky na vedení účetnictví, nicméně ucelený koncepční rámec neexistuje. ČÚS odkazují na základní pojmy účetního výkaznictví, jejich definice a kritéria uznání ovšem nejsou k dispozici (Delloite, 2010, str. 43). Ve výjimečných případech, ve kterých by použití účetních metod bylo neslučitelné se zásadou věrného zobrazení, lze dle IFRS postupovat tak, aby bylo dosaženo věrného zobrazení. Tuto skutečnost včetně zdůvodnění a uvedení vlivu na majetek, závazky, finanční situaci 21
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 32
a výsledek hospodaření, účetní jednotka uvede v příloze účetní závěrky. Na rozdíl od IFRS česká legislativa nedovoluje, aby byly účetní postupy v rozporu s ustanoveními Zákona o účetnictví (PWC, 2012, str. 5).
2.2 IFRS 1 – První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví Tento standard se použije v situaci, kdy účetní jednotka poprvé aplikuje IFRS, a to pro její první účetní závěrku v souladu s IFRS a rovněž pro mezitímní účetní závěrku podle standardu IAS 34. Toto přijetí IFRS je nutno doplnit výslovným a bezvýhradným prohlášením o shodě s IFRS (IASB, 2012, A53). Podniky, jejichž povinností bylo sestavit a zveřejnit účetní závěrku podle IFRS za rok 2005, musely podle těchto pravidel sestavit zahajovací rozvahu již k 1. 1. 2004 (Ficbauer, 2012, str. 46). V první účetní závěrce podle IFRS musí být k dispozici srovnávací informace nejméně za jedno minulé období. Podnik objasní dopad přechodu na vykazování podle IFRS na finanční postavení, výkonnost a peněžní toky. V této souvislosti následně doloží rozdíl ve výši vlastního kapitálu a čistého zisku nebo ztráty zjištěné podle předchozích pravidel a podle IFRS k datu přechodu na IFRS (Hýblová, 2008, str. 31) Účetní jednotka ve své počáteční rozvaze podle IFRS 1 provede následující úkony (Greuning, 2011, str. 12): Uzná všechna aktiva a závazky, jejichž uznání IFRS vyžadují; Neuzná položky jako aktiva nebo závazky, pokud IFRS takové uznání nepovolují; Překlasifikováním všech položek aktiv, závazků a složek vlastního kapitálu tyto uvede v souladu se standardy; Podle IFRS ocení všechny již uznané aktiva a závazky. Porovnání s Českými účetními standardy Výše zpracovaná problematika není v českém účetnictví nijak explicitně řešena, jelikož všechny účetní jednotky mají povinnost vést účetnictví dle českých účetních předpisů, a to již od svého vzniku, který je vymezen zápisem do Obchodního rejstříku. Legislativa České republiky dále nijak neupravuje přechod z IFRS na České účetní předpisy (PWC, 2012, str. 7).
33
2.3 IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky Tento standard si za cíl stanovil vytvořit základ pro předkládání obecné účetní závěrky se zajištěním srovnatelnosti vlastní účetní závěrky za předchozí období a zároveň s účetními závěrkami jiných účetních jednotek. K dosažení stanoveného cíle se standard podrobně zabývá zejména všeobecnými podmínkami na prezentaci účetních závěrek, jejich strukturou se stanovením minimálních požadavků na jejich obsah, jejichž hlavní specifika budou shrnuta o pár řádků níže. Tento standard musí být povinně použit na všechny účetní závěrky, které byly zpracovány a prezentovány v souladu s IFRS (IASB, 2011, str. A589). Nutno také podotknout, že tento standard je úzce propojen s Koncepčním rámcem a často na něj také odkazuje. Smysl účetní závěrky spočívá ve vyjádření finanční pozice, finanční výkonnosti a peněžních tocích. Lze v ní nalézt především informace o aktivech, závazcích, vlastním kapitálu, výnosech a nákladech včetně zisků a ztrát, o ostatních změnách ve vlastním kapitálu a v neposlední řadě také o peněžních tocích (IASB, 2011, str. A592). Součástí účetní závěrky jsou: (Greuning, 2011, str. 19) Rozvaha Výsledovka Výkaz změn vlastního kapitálu Výkaz peněžních toků Komentář, který zahrnuje přehled důležitých účetních pravidel spolu s dalšími vysvětlujícími poznámkami Účetní závěrka by měla věrně zobrazovat finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky podniku. K tomu je nutné přesně vykázat dopady transakcí, jiných událostí a okolností v souladu s definicemi a kritérii, které byly již podrobně stanoveny v Koncepčním rámci. V příloze musí podnik explicitně zdůraznit, že daná účetní závěrka je připravena a vykázána v souladu s IFRS. Nicméně ustanovení všech standardů musí být opravdu dodržena. Jak již bylo uvedeno výše, v určitých výjimečných situacích se lze odchýlit od standardu, ale pouze za předpokladu, že bude dosaženo věrnějšího zobrazení skutečného stavu. (Sládková, 2009, str. 166) Mezi základní kvalitativní charakteristiky účetní závěrky standard IAS 1 též řadí (IASB, 2011, str. A596-A600).: Konzistence vykazování položek účetní závěrky ve všech účetních obdobích. Při odchýlení se či změně je nutno tuto skutečnost zveřejnit v příloze. 34
Významnost a agregace – významné položky jsou v účetní závěrce vykazovány samostatně, naopak nevýznamné položky je dovoleno agregovat. Kompenzace – aktiva a závazky je zakázáno kompenzovat. Výjimku tvoří položky, u kterých je to povoleno, či dokonce požadováno standardem. Srovnávací informace z minulých období jsou požadovány v kompletním zobrazení. Požadavky na strukturu rozvahy a výsledovky nejsou ve standardech plně specifikovány, jsou zde uvedeny pouze minimální požadavky na tyto výkazy. (Hýblová, 2008, str. 20) Porovnání s Českými účetními standardy Česká legislativa určuje povinný rozsah účetní závěrky. V příloze č. 1 Vyhlášky č. 500/2002 Sb.22 se nachází podrobné uspořádání a označování položek rozvahy (bilance), v přílohách č. 2 a 3 lze nalézt uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztrát podle druhového a účelového členění.
2.4 IAS 8 – Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby Cílem tohoto standardu je zajistit srovnatelnost účetních závěrek se závěrkami stejné účetní jednotky za předchozí období a s účetními závěrkami jiných účetních jednotek. (IASB, 2009, str. A659) Standard IAS 8 (IASB, 2009, str. A659-A660) definuje účetní pravidla23 jako specifické principy, základny, pravidla a postupy, které účetní jednotka přijala pro přípravu a zveřejnění svých účetních výkazů. Změny v účetních pravidlech se provedou vždy, pokud jsou vyžadovány IFRS či se odrazí ve finančních výkazech poskytujících věrnější a relevantnější informace o účincích těchto změn. Tyto změny se provádí vždy retrospektivně24. Při této retrospektivní úpravě musí být upraveny počáteční zůstatky všech ovlivněných položek vlastního kapitálu u nejvzdálenějšího vykazovaného předchozího období a ostatní srovnávací částky. (Bohušová, 2008, str. 67) Výjimku tvoří případy, kdy je retrospektivní aplikace neproveditelná z hlediska nepřiměřeně vynaloženého úsilí, které by bylo vynaloženo na odhad částek či kvantifikaci účinků změny účetního pravidla. (Dvořáková, 2014, str. 300)
22
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví Možné je taktéž pojmenování účetní metody či účetní politiky. 24 Retrospektivní změny účetních pravidel se provedou u minulých událostí a jiných transakcí tak, jako by tyto pravidla byly aplikovány vždy. 35 23
Změna v účetním odhadu25dle IAS 8 (IASB, 2009, str. A659) je účetní úpravou hodnoty aktiva nebo závazku odrážející se v současném stavu nebo očekávaném prospěchu plynoucímu z aktiv či závazků. Změny účetních odhadů vychází z nových informací nebo z nového vývoje specifických okolností, na kterých je odhad založen. Z těchto důvodů změnu v účetních odhadech nelze považovat za opravu chyb, jelikož v minulosti nedošlo k nesprávnému posouzení vzhledem k tehdy známým skutečnostem. Změny v účetních odhadech jsou v účetnictví vždy zachyceny prospektivně26. (Dvořáková, 2014, str. 301) Chyby minulých let jsou důsledkem opomenutí či chybného uvedení některých položek v účetních závěrkách. Tyto chyby byly způsobeny jako důsledek chybného použití spolehlivých informací, které v době schvalování účetní závěrky byly již k dispozici či to lze předpokládat. Významné chyby je nutno opravit retrospektivně. (Jílek, Svobodová, 2013, str. 96) Porovnání s Českými účetními standardy Dopady změn účetních metod a opravy chyb za minulá období jsou ve významných případech dle ČÚS vykazovány jako mimořádné položky v běžném účetním období. Srovnatelné hodnotové údaje nejsou přepracovávány. Standard nedovoluje používání mimořádných položek. Naopak změny v účetních odhadech se neliší od účtování dle IFRS, pouze změna v metodě odpisování není výslovně řešena. (Delloite, 2010, str. 71)
2.5 IAS 2 – Zásoby Standard IAS 2 (IASB, 2009, str. A630) se zabývá všemi zásobami aktiv, které jsou: Držená za účelem prodeje v běžném podnikání; ve výrobním procesu, určená k prodeji; ve formě materiálu nebo obdobných dodávek, které se spotřebují ve výrobním procesu nebo při poskytování služeb. Jak uvádí Dvořáková (2014, str. 168), od zásob, které jsou součástí běžné výroby či obchodní činnosti, je potřeba oddělit z důvodu odlišného způsobu a doby využití významné náhradní díly. Tyto díly se poté stanou součástí dlouhodobých aktiv. Problematika významných
25
Odhadem je např. určení doby použitelnosti dlouhodobého majetku, stanovení rezerv, určení čisté realizovatelné hodnoty zastaralých zásob atd. (Dvořáková, 2014, str. 301) 26 Prospektivní aplikace je uplatněním změn v účetním období, ve kterém ke změně odhadu došlo, případně také v následujících obdobích, pokud je změna ovlivní. (Dvořáková, 2014, str. 302) 36
náhradních dílů bude popsána níže ve standardu IAS 16 a poté aplikována v praktické části této práce. V okamžiku pořízení jsou zásoby oceněny pořizovací cenou. Ocenění v nákladech na pořízení nebo tvorbu zásob zahrnuje veškeré náklady spojené s nákupem, přeměnou a jiné náklady vynaložené v souvislosti s uvedením zásob na jejich současné místo a do současného stavu. Ocenění je sníženo o poskytnuté obchodní a množstevní slevy. (Bohušová, 2008, str. 79) Dvořáková (2014, str. 171) zdůrazňuje, že v průběhu držení zásob je nutno snižovat jejich hodnotu, protože tyto zásoby byly oceněny na bázi historických cen. Tímto si účetní jednotka zajistí soulad se zásadou opatrnosti a akruálním principem. Ke snížení hodnoty zásob může dojít v důsledku poškození, zastarání či změny poptávky na trhu, což vede k poklesu jejich prodejní ceny. Dle IAS 2 se zásoby oceňují na nižší z úrovní nákladů na jejich pořízení a čisté realizovatelné hodnoty. Čistá realizovatelná hodnota je odhadnutá prodejní cena v běžném podnikání, která bude snížena o odhadnuté náklady na dokončení a odhadnuté náklady na uskutečnění prodeje. Pro ocenění spotřeby zásob lze dle dělení autorky Hinke (2013, str. 78) použít tyto metody: Metodu individuálního ocenění pro položky, které nejsou běžně zaměnitelné, mají individuální charakter či byly pořízeny na základě zakázkové činnosti. Metodu FIFO27 Metodu váženého aritmetického průměru Pro zásoby podobné povahy a použití musí být dle IAS 2 zvolen stejný nákladový vzorec. Oceňování metodou LIFO28 je zakázáno. Porovnání s Českými účetními standardy Pravidla pro účtování dle české legislativy jsou srovnatelná s IFRS. Rozdíl nastává u aktivace provozních nákladů a u aktivace provozní režie u hromadné výroby s krátkým výrobním cyklem, jež dle ČÚL nevstupují do hodnoty zásob. (PWC, 2012, str. 47) Významné náhradní díly zde nejsou nijak odlišeny jako v IFRS, což může vést k nedostatečné vypovídací schopnosti rozvahy, především k nepřesnému informování o dlouhodobosti a krátkodobosti aktiv.29 (Dvořáková, 2014, str. 173) V ČÚL nenalezneme způsob, jak přesně vyčíslit snížení hodnoty zásob. Zásoby jsou zde oceňovány především pořizovací cenou, a pokud je vyšší než reálná hodnota, dochází 27
First in first out. Last in first out 29 Obecně o jejich likvidnosti. 28
37
ke snížení pořizovací ceny na reálnou hodnotu pomocí vytvoření dočasné opravné položky. V případě trvalého snížení se potom řeší uplatnění manka. Ovšem oproti čisté realizovatelné hodnotě, reálná hodnota v sobě nezohledňuje náklady na dokončení a náklady na uskutečnění prodeje zásob. (Delloite, 2010, str. 67) Standard vyžaduje, aby byla ve výsledovce podle druhového členění nákladů v provozní části provedena úprava nákladů o změnu stavu vyráběných zásob či aktivaci. Není dovolena úprava výnosů prostřednictvím výnosového účtu Změna stavu vyráběných zásob, což je v České republice běžná praxe. Standard také zakazuje aktivovat neproduktivně vynaložené náklady na zmetky či odpad. Z celkového srovnání lze konstatovat, že standard se opírá o přísnější dodržení zásady opatrnosti při ocenění zásob. (Dvořáková, 2014, str. 174)
2.6 IAS 16 – Pozemky, budovy, zařízení IAS 16 je dle některých autorů (Bohušová, 2008, str. 114) považován za nejdůležitější standard v oblasti dlouhodobého majetku. Jsou v něm vymezeny účetní postupy pro pozemky, budovy a zařízení, jejich uznání v rozvaze a způsoby jejich oceňování a odpisování. Standard IAS 16 (IASB, 2009, str. A746) vymezuje pozemky, budovy a zařízení jako hmotná aktiva s předpokládanou dobou životnosti delší než rok, která jsou držena za účelem používání ve výrobě zboží či služeb určené na prodej, pronájmu ostatním či k administrativním účelům. V následujících specifických případech se využití standardu nedovoluje a jedná o: (IASB, 2009, str. A745) Pozemky, budovy a zařízení, které jsou drženy pro prodej30 Biologická aktiva související se zemědělskou činností31 Aktiva spojená s průzkumem a hodnocením32 Práva k nerostům a zásoby nerostných surovin jako je ropa, zemní plyn a další podobné neobnovitelné zdroje. Pro uznání pořizovacích nákladů na položky pozemků, budov a zařízení jako aktiv standard IAS 16 vyžaduje, aby bylo pravděpodobné, že budoucí ekonomické užitky spojené s danou položkou poplynou do účetní jednotky a aby tyto pořizovací náklady byly spolehlivě oceněny. Na rozdíl od české účetní legislativy, ve standardu je též řešena otázka významných náhradních dílů a servisních zařízení. Ty jsou obvykle evidovány jako položka zásob 30
IFRS 5 – Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti IAS 41 – Zemědělství 32 IFRS 6 – Průzkum a vyhodnocování nerostných zdrojů 38 31
a při spotřebě jsou zachyceny ve výkazu zisků a ztrát. Pokud se ovšem očekává, že budou tyto aktiva používána po více než jedno účetní období, je důležité je klasifikovat jako pozemky, budovy a zařízení. Standard neurčuje žádnou konkrétní částku či kriterium pro toto zařazení, záleží tedy pouze na konkrétních interních nařízení dané účetní jednotky. Obdobně se bude postupovat, pokud se jedná o náhradní díly, které lze použít pouze ve spojení s položkou pozemků, budov a zařízení. Pokud účetní jednotka vlastní aktivum, které sestává z více součástí s odlišnou dobou použitelnosti (viz problematika náhradních dílů), je účtováno o každé části zvlášť, neboli je použit komponentní způsob účtování a následného odpisování. Bohušová (2008, str. 116) dále dodává, že při komponentním způsobu odpisování lze dokonce použít pro jednotlivé komponenty různé metody odpisování podle toho, co nejlépe zobrazí jejich opotřebení. Jak již bylo nastíněno výše, zvolená odpisová metoda by měla odrážet způsob, jakým účetní jednotce plynou ekonomické užitky z daného aktiva během doby jeho životnosti. Hinke (2013, str. 40-42) dělí odpisové metody následovně33: Metody založené na čase Metody založené na výkonu aktiva Ostatní metody odpisu Mezi první skupinu řadíme lineární metodu, metodu DDB34 a metodu SYD35. Při výpočtu pomocí lineární metody jsou odpisy vypočteny na základě podílu pořizovací ceny, od které je odečtena zbytková hodnota aktiva, a odhadované doby životnosti aktiva. Díky této metodě jsou odpisy rovnoměrně rozloženy po celou dobu životnosti aktiva.
Metoda DDB spočívá v konstantní odpisové sazbě a klesající odepsatelné částce. Zde se ovšem neodečítá zbytková hodnota aktiva od odpisové základny. Vzorec má následující podobu:
Metoda SYD je naopak založena na klesající odpisové sazbě a konstantní odepsatelné částce.
33
Vzorce dle Hinke (2013) Double Declining Balance Method 35 Sum of the Year´s Digits 34
39
Výkonová metoda výpočtu odpisů odráží celkovou produkci účetní jednotky.
Na konci každého účetního období je nutno přezkoumat, zda doba a metoda odpisování pozemků, budov a zařízení věrně zobrazuje skutečný stav, tedy opotřebovanost aktiva. V případech, kdy se původně předpokládaná doba životnosti aktiva liší od současného odhadu, je možno tuto dobu životnosti změnit. Totéž platí při změně metody odpisování (viz IAS 8). Porovnání s Českými účetními standardy Oproti standardu, kdy lze aktivum zařadit mezi dlouhodobý hmotný majetek pouze za podmínek, že doba jeho použitelnosti je delší než 1 rok a aktivum bude účetní jednotce přinášet budoucí ekonomický prospěch, ČÚS se řídí pouze podmínkou první a ekonomický prospěch neřeší. Prvotní ocenění dlouhodobého majetku zahrnuje jeho pořizovací cenu navýšenou o náklady, které s pořízením souvisejí. V českém účetnictví jsou tyto náklady vyčteny ve Vyhlášce36. Jedná se o náklady, které lze přímo přiřadit k přípravě aktiva k provozu a patří sem doprava, clo, nevratné daně, náklady na instalaci, náklady na přípravu místa atd. Standard tyto náklady taktéž uznává a oproti ČÚS k nim navíc přidává náklady na likvidaci (rozebrání a odstranění) aktiva a obnovy plochy, a to do výše, v jaké mohou být tyto náklady účtovány jako rezerva. Naopak ČÚS do těchto nákladů řadí zůstatkovou cenu staveb, které byly vyloučeny za účelem nové výstavby. Dalším významným rozdílem je přecenění na reálnou hodnotu, které v českém účetnictví není možné oproti běžné praxi dle standardů. Pokud následné výdaje splňují kritéria pro vykázání jako dlouhodobý hmotný majetek, jsou tyto výdaje dle standardů aktivovány. ČÚP dovolují aktivovat pouze technické zhodnocení majetku a to pouze za předpokladu, že tyto výdaje rozšiřují použitelnost, vybavenost či změnu účelu aktiva, v částce nad 40 tis. Kč. (PWC, 2012, str. 41-42) Dle ČÚS je dlouhodobý majetek odpisován účetními jednotkami, které k němu mají vlastnické právo. Naopak u IFRS není toto kritérium rozhodující, určující je především ekonomická podstata ve smyslu schopnosti společnosti dané aktivum ovládat. (Delloite, 2010, str. 80) 36
Vyhláška č. 500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví §47 40
Významnou odlišností je komponentní přístup, jak již bylo uvedeno v textu výše, uplatněný u odpisování. Komponentní odpisování je dle ČÚS spíše volitelným účetním přístupem a záleží tedy na rozhodnutí účetní jednotky, zda jej použije či ne. (PWC, 2012, str. 42)
2.7 IAS 17 – Leasingy Standard klasifikuje leasingy jako finanční a operativní. Toto rozdělení je založeno na rozsahu, v jakém jsou rizika a odměny související s vlastnictvím pronajatého aktiva přisouzena pronajímateli nebo nájemci. Mezi rizika řadíme především možnost ztrát z nevyužité kapacity nebo technologické zastaralosti a kolísání návratnosti způsobené měnícími se ekonomickými podmínkami. Odměny zahrnují očekávané výnosové operace během ekonomické životnosti aktiva a zisk ze zhodnocení či realizace zbytkové hodnoty pronajímaného aktiva. Leasing je tedy klasifikován jako finanční v případě, že všechna podstatná rizika a odměny, které vyplývají z vlastnictví, jsou převedena na nájemce. V opačném případě se jedná o operativní leasing. (Greuning, Scott, Terblanche, 2011, str. 127) Hinke (2013, str. 57) dále interpretuje text standardu na příkladech, které samostatně nebo v kombinaci obvykle indikují, že se jedná o finanční leasing: Na konci nájemní doby dochází k převodu vlastnictví aktiva na nájemce Nájemce má opci37 na pronajaté aktivum za cenu, která bude výrazně nižší než reálná hodnota aktiva k datu využití této opce, a je zde dostatečná jistota, že tohoto předkupního práva bude také využito. Leasing je sjednán na dobu, která pokrývá podstatnou část doby ekonomické životnosti aktiva. Podrobnější informace ve standardu uvedeny nejsou, ovšem v účetním systému US GAAP, který lze díky podobnosti principů také využít, je doporučená hranice uvedena jako 75 % odhadované doby životnosti aktiva. Současná hodnota minimálních leasingových plateb se v době zahájení leasingu pokrývá větší část reálné hodnoty pronajatého aktiva. Předmět leasingu je tak specifické povahy, že bez provedení zásadních úprav může být toto aktivum využito pouze konkrétním nájemcem. V případě, že nájemce odstoupí od smlouvy v době trvání leasingu, je povinen uhradit pronajímatelovy ztráty.
37
Předkupní právo 41
Účtování o finančním leasingu probíhá jiným způsobem u nájemce a u pronajímatele. Z důvodu omezeného rozsahu práce a požadavkům praktické části diplomové práce zde bude objasněno pouze účtování z pohledu nájemce. V souladu se standardem musí k počátku leasingu nájemce finanční leasing vykázat v rozvaze jako aktivum a zároveň jako závazek, které ocení v částce rovnající se reálné hodnotě najatého majetku, nebo v současné hodnotě minimálních leasingových plateb, a to podle toho, která z těchto částek je nižší. K výpočtu současné hodnoty těchto minimálních leasingových plateb se jako diskontní sazba použije implicitní úroková sazba a při nemožnosti jejího určení se využije přírůstková výpůjční úroková míra nájemce. V případě existence přímých nákladů nájemce, jako jsou například náklady spojené s uzavřením leasingové smlouvy, se tyto náklady připočtou k částce uznané jako aktivum. V průběhu finančního leasingu se minimální leasingové platby rozdělují na finanční náklady38 a snížení nesplaceného závazku. Tyto finanční náklady jsou přiřazeny do jednotlivých období leasingu tak, aby byla zajištěna konstantní úroková sazba u zbývajícího zůstatku závazku. Najaté aktivum je nutno odpisovat po celou dobu, kdy je podnikem využíváno. Tyto odpisy jsou nájemce vykazovány jako náklad. Dle Dvořákové (2014, str. 12) bude aktivum odpisováno po celou dobu použitelnosti (i po skončení doby trvání leasingu), jestliže je doba použitelnosti delší než sjednaná doba leasingu a předpokládá se přechod vlastnictví po skončení leasingu. Pokud však nájemce nemá zaručeno, že mu po ukončení leasingu nebude převedeno vlastnické právo k aktivu, odepíše toto aktivum již v průběhu trvání leasingu, není-li delší než je doba použitelnosti aktiva. V rámci operativního leasingu jsou platby vykazovány rovnoměrně jako náklad po celou dobu trvání leasingového vztahu. Porovnání s Českými účetními standardy Operativní leasing je vykazován obdobně jako dle IFRS. Zásadní rozdíly ovšem vznikají v případě leasingu finančního. Dle ČÚS je během doby leasingu majetek vykazován v rozvaze pronajímatele, který jej také odepisuje. Pronajímatel účtuje přijaté splátky (včetně mimořádných) lineárně do výnosů po celou dobu trvání nájmu, a to s použitím účtů časového rozlišení či záloh. Při ukončení leasingu je výnos z prodeje majetku zaúčtován jednorázově do výnosů. V účetnictví nájemce se promítnou pouze pravidelné splátky a mimořádné splátky ve formě akontace (během doby leasingu se časově rozlišuje) nebo zálohy, které jsou rozpouštěny během doby leasingu. Je zde také možnost zachytit celkovou hodnotu finančního leasingu na účtech časového rozlišení spolu s celkovým závazkem z leasingu a tyto položky postupně snižovat v souladu s úhradami leasingových splátek. V případě, že nájemce provede 38
Úroky 42
technické zhodnocení předmětu leasingu, je toto technické zhodnocení odpisováno nájemcem po dobu užívání. Při převzetí najatého majetku do vlastnictví nájemce je pořizovací cena zvýšena o toto technické zhodnocení a odpisuje se již z této zvýšené pořizovací ceny. Na rozdíl od IFRS, v ČÚS není prodej či zpětný leasing přímo řešen. (Delloite, 2010, str. 84)
2.8 IAS 20 – Vykazování státních dotací a zveřejňování státní podpory Standard se využívá při účtování a vykazování dotací a jiných forem státní podpory. Státní dotaci IAS 20 (2009, str. A850) vymezuje jako podporu státu ve formě převodu prostředků ve prospěch účetní jednotky výměnou za minulé nebo budoucí splnění určitých podmínek týkajících se jejich provozních činností. Greuning (2011, str. 303) rozlišuje dva typy státních dotací: Dotace vztahující se k aktivu – účetní jednotky, které zažádaly o tuto dotaci, mají za povinnost zakoupit, zkonstruovat či jiným způsobem získat dlouhodobá aktiva. Mohou být také stanoveny další podmínky či omezení na typ, umístění, období atd. Dotace na úhradu nákladů – státní dotace jiné než ty vztahující se k aktivům. Dotace je dle IFRS vykazována v momentě, kdy účetní jednotce jsou dotace skutečně přiděleny, a existuje dostatečná jistota, že podnik bude plnit podmínky spojené s dotací. (IAS 20, 2009, str. A851) Vykazování dotací vztahujících se k aktivům, přesněji dotace na pořízení aktiv, je dle standardu možné dvěma způsoby. Prvním je snížení pořizovací ceny aktiva, čímž dotace snižuje výši odpisů pořízeného aktiva. Další alternativou je její časové rozlišení, čímž je dotace postupně alokována do těch období, ve kterých jsou zachycovány odpisy pořízeného aktiva. Obě metody mají na výsledek hospodaření stejný dopad, díky snížení pořizovací ceny je však toto aktivum v rozvaze podhodnoceno, což narušuje vypovídací schopnost rozvahy a tím rovněž kvalitu finanční analýzy. Ta se může odrážet především v nemožnosti odděleného zhodnocení prostředků obdržených z dotací a může být také ztížen odhad budoucích zisků podniku. (Dvořáková, 2014, str. 267) Porovnání s Českými účetními standardy V oblasti vykazování a účtování dotací neexistují výraznější rozdíly. Dvořáková (2014, str. 268) opět pouze dodává, že stejně jako v jiných případech, i zde je standard důslednější a propracovanější. Dle ČÚP je dotace na úhradu nákladů účtována do provozních výnosů dle věcné a časové souvislosti s těmito náklady, taktéž při dostatečné jistotě přijetí dotace. 43
(PWC, 2013, str. 30) Při účtování o dotaci na pořízení aktiv však účetní jednotky nemají možnost volby a dotace zde automaticky snižuje pořizovací cenu aktiva. (Delloite, 2010, str. 91)
2.9 IAS 37 – Rezervy a podmíněné závazky Standard upravuje účetní zachycení a zveřejňování veškerých rezerv, podmíněných závazků a podmíněných aktiv za účelem objasnění uživatelům účetních informací jejich podstatu, načasování a částku. To pomáhá tvůrcům účetních výkazů rozpoznat, které účetní informace musí poskytnout, zveřejnit, a naopak které informace zveřejnit nemusí. (IASB, 2009, str. A1095 a následující) IAS 37 (IASB, 2009, str. A1095) definuje rezervu jako závazek, který má nejistý časový rozvrh nebo výši. Rezervu lze vykázat pouze v případě splnění těchto tří podmínek: Pokud má účetní jednotka současný závazek, který vyplývá ze smluvních či mimosmluvních závazků, jakožto důsledek minulé události. Pokud existuje pravděpodobnost, že splacení současného závazku odčerpá finanční prostředky představujících pro účetní jednotku ekonomický prospěch. Pokud může být spolehlivě proveden odhad částky tohoto závazku. Ke každému rozvahovému dni je potřeba zkoumat, zda jsou rezervy vyjádřeny ve správných částkách, které vyjadřují nejlepší možný odhad výdajů potřebných na vypořádání budoucího závazku. Odhad je proveden většinou na základě diskontovaných peněžních toků. Proto zde taky není možné vykazovat rezervu na budoucí provozní ztráty. Standard si zakládá na dostatečné pravděpodobnosti, že k vyrovnání závazku bude nevyhnutelný odtok finančních prostředků jakožto ekonomického prospěchu. Při porušení tohoto předpokladu je nevyhnutelné tuto rezervu zrušit. Použití rezerv není neomezené, ale je vymezeno pouze pro účely, za kterými byla rezerva původně vytvořena. Rezervy jsou vykazovány jako závazek39 a zároveň jako náklad40. (Paseková, 2012, str. 88) Podmíněný závazek je ve Standardu (IASB, 2009, str. A198) definován jako pravděpodobný závazek, který vznikl jako důsledek minulých událostí a jehož existence se potvrdí, pokud dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti. Tyto události nesmí být pod kontrolou účetní jednotky. Podmíněným závazkem může být také současný závazek vzniklý důsledkem minulých událostí, avšak z důvodu nepravděpodobnosti odtoku prostředků
39 40
Ve výkazu o finanční situaci Ve výkazu o úplném výsledku 44
jakožto ekonomického prospěchu či nedostatečně spolehlivou částkou závazku, není tento závazek vykázán. Podmíněné závazky účetní jednotka nevykazuje v rozvaze. Pro shrnutí hlavních požadavků standardu na rozpoznávání rezerv a podmíněných závazků slouží rozhodovací diagram, který jako dodatek doprovází IAS 37, a v této práci je součástí přílohy A. Porovnání s Českými účetními standardy České účetní postupy obsahují obecnější požadavek na tvorbu rezerv a je možno tvořit rezervy na rizika a ztráty z podnikání41 a taktéž zvláštní rezervy na opravy a udržování dlouhodobého hmotného majetku, které jsou upraveny a tvořeny podle zákonných právních předpisů42 a patří mezi daňově odčitatelné položky. Při vykazování v souladu s IFRS není z důvodu neexistence budoucího závazku tvorba výše zmíněných rezerv přípustná a jsou uznány pouze rezervy splňující podmínky na uznání rezerv dle IFRS. (PWC, 2013, str. 47-49) Pokud je účetní jednotka povinna vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky na základě smlouvy či nějakého právního předpisu, lze i dle IFRS vykázat rezervu tvořenou k těmto účelům. (Bohušová, 2008, str. 176) S výjimkou daňově uznatelných rezerv považuje Dvořáková (2014, str. 238) tvorbu rezerv v českém účetnictví za podceňovanou z důvodu nedostatečné specifikace pravidel pro jejich tvorbu a celkově konstatuje, že české účetní předpisy věnují této části účetní závěrky poněkud nedostatečnou pozornost.
41 42
Rezerva je tvořena procentuální částkou ze zvoleného základu či částkou absolutní. Podrobněji viz Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů 45
3 PŘEVOD VÝKAZŮ NA VYKAZOVÁNÍ PODLE IFRS V této části diplomové práce budou účetní výkazy vybrané společnosti převedeny na vykazování podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Při implementaci IFRS do podnikových výkazů vykázaných dle českých účetních předpisů se autorka zaměří na položky účetní závěrky, jež byly popsány v teoretické části. Autorka v této části popíše relevantní skutečnosti a informace k jednotlivým položkám a navrhne převodové operace, které budou vždy vyobrazeny v přehledných tabulkách. V příloze D této práce je možno naleznout souhrnnou převodovou tabulku zobrazující všechny změny provedené v rámci převodu. Následně autorka zhodnotí důsledky těchto změn na vlastní kapitál a bilanční sumu. Tyto skutečnosti budou důležité v poslední části, která bude zaměřena na finanční hodnocení výkonnosti podniku. Společnost, která autorce poskytla veškeré podklady pro zpracování diplomové práce, si přála zůstat v utajení, a proto bude pro potřeby této práce nazývána fiktivním názvem Plechy a.s. Obchodní společnost Plechy a.s. je významným strojírenským závodem specializujícím se na zpracování plechů a výrobu ochranných komponentů pro obráběcí stroje. Společnost importuje svou produkci nejen do Evropy, ale i do jiných částí světa. Ve společnosti je zaměstnáno více než 300 zaměstnanců a to jednak ve výrobní, ale také ve výzkumné či administrativní sféře. Společnosti Plechy a.s. je tedy výrobní závod, v čemž se také odráží skladba jeho majetku, kdy v přibližně stejném poměru je zde zastoupen dlouhodobý majetek i oběžná aktiva. Při zpracování této části posloužily jako inspirace při výpočtech a účetních operacích zejména publikace autorek Marie Pasekové (2012) a Lenky Krupové (2005).
3.1 Zásoby Jak již bylo popsáno v teoretické části, významné náhradní díly s dobou použitelnosti více než 1 rok je dle standardu nutno vykazovat jako položku Pozemků, budov a zařízení a nikoliv jako položku zásob, jak jsou tyto díly evidovány dle české legislativy. Společnost Plechy a.s. eviduje ve svých zásobách významné náhradní díly v hodnotě 13 032 tis. Kč. Doba použitelnosti byla stanovena na 6 let. Při přechodu na vykazování dle IFRS bude tedy potřeba tyto náhradní díly evidovat jako Pozemky, budovy a zařízení. Díky tomuto přeřazení je zároveň potřeba vyřešit jejich odpisování, jelikož dochází k postupnému opotřebení. Byl zvolen lineární způsob odpisování. Roční odpis bude vypočten jako 13 032 tis./6 a je roven 2 172 tis. Kč. 46
Účetní řešení tohoto převodu zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 3: Zaúčtování významných náhradních dílů v souladu s IFRS Popis operace 1. Zařazení náhradních dílů do dlouhodobého majetku 2. Odpis náhradních dílů
Částka (v tis. Kč)
13 032 2 172
MD
D
A - Pozemky, budovy, zařízení N - Odpisy hmotných a nehmotných aktiv
A - Zásoby A - Pozemky, budovy, zařízení
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
Další položkou související se zásobami, kterou bude potřeba upravit, jsou výnosy. Standard nedovoluje změnu stavu vyráběných zásob a aktivaci vykazovat ve výnosech, nýbrž v nákladech. Z tohoto důvodu je nutno tyto položky43 překlasifikovat. Změny jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 4: Reklasifikace výnosových položek do nákladů Popis operace 1. Zařazení položky změny stavu zásob do nákladů 2. Zařazení položky aktivace do nákladů
Částka (v tis. Kč)
MD
D
-487
V - Změna stavu zásob vlastní výroby
N - Výkonová spotřeba
1
N - Výkonová spotřeba
V - Aktivace
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
3.2 Pozemky, budovy, zařízení V evidenci majetku společnosti se nachází dlouhodobý hmotný majetek ve výši 73 628 tis. Kč. Společnost Plechy a.s. odepisuje veškerý svůj majetek metodou lineárních odpisů. Z důvodu přechodu na vykazování v souladu s IFRS a věrnějšího a poctivějšího zobrazení majetku v rozvaze je potřeba změnit způsob odpisování a dobu životnosti některých aktiv. Tyto změny se budou týkat svářecí soupravy a výrobní haly. Svářecí souprava byla pořízena na konci roku 2009 v pořizovací ceně 15 813 tis. Kč. Životnost byla stanovena na 7 let a zbytková hodnota na konci doby životnosti je 43
Jelikož se jedná pouze o reklasifikaci položek nákladů a výnosů, dle Standardu se tyto operace v rozvaze nijak neprojeví. Z tohoto důvodu se autorka rozhodla tyto dvě operace nevkládat do souhrnné převodové tabulky uvedené v příloze č. 5 této práce. 47
1 000 tis. Kč. Souprava byla odpisována od ledna roku 2010 a suma oprávek k 31. 12. 2012 činí 6 348 tis. Kč. Jelikož tento majetek přináší největší užitky na začátku doby své životnosti a poté se jeho produktivita v důsledku rychlého zastarávání snižuje, jsou lineární odpisy v tomto případě nevypovídající o jeho skutečném stavu. Z tohoto důvodu byla nově zvolena metoda odpisování SYD. Následující tabulka uvádí původní lineární odpisy a nové SYD odpisy. Tabulka č. 5: Původní lineární odpisy a nové odpisy dle metody SYD u svářecí soupravy Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Lineární roční odpis (v Kč) 2 116 071 2 116 071 2 116 071 2 116 071 2 116 071 2 116 071 2 116 071
SYD roční odpis (v Kč) 3 703 125 3 174 107 2 645 089 2 116 071 1 587 054 1 058 036 529 018
Zdroj: Vlastní zpracování
Další položkou, kterou bude potřeba účetně upravit, je budova, která se v účetnictví naší společnosti nachází již od prosince roku 2001, a je vedena v pořizovací ceně 30 651 tis. Kč. Z důvodu velmi dobrého stavu bude životnost budovy upravena na 45 let (z původního odhadu 33 let). Lineární odpisy zůstanou zachovány. Jak již bylo uvedeno v teoretické části v podkapitole 2.8, změna odhadu ovlivní účetní výkazy pouze prospektivně, tedy s účinností od roku 2012. Níže je uveden původní odpisový plán s novými odpisy od roku 2012. Tabulka č. 6: Odpisový plán po změně doby životnosti budovy
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Roční odpis (v Kč) 77 402 928 828 928 828 928 828 928 828 928 828 928 828 928 828 928 828 928 828 928 828
Zůstatková cena k 31.12 (v Kč) 30 573 935 29 645 106 28 716 278 27 787 449 26 858 621 25 929 793 25 000 964 24 072 136 23 143 307 22 214 479 21 285 651 48
2012 2013 2014
681 141 681 141 681 141
20 604 510 19 923 369 19 242 228
Zdroj: Vlastní zpracování
Účetní řešení výše popsaných změn zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 7: Změna metody a doby odpisování Účetní operace 1. Zrušení původních odpisů u svářecí soupravy za roky 2010-2011 2. Zrušení původních odpisů u svářecí soupravy za rok 2012 3. Zrušení původních odpisů u budovy za rok 2012 4. Zaúčtování nových odpisů u svářecí soupravy dle IFRS (2010-2011) 5. Zaúčtování nových odpisů u svářecí soupravy dle IFRS 2012 6. Zaúčtování nových odpisů u budovy dle IFRS 2012
Částka (v tis. Kč)
MD
D
4 232
A - Pozemky, budovy, zařízení
VK - Nerozdělený zisk
2 116
A - Pozemky, budovy, N - Odpisy hmotných a zařízení nehmotných aktiv
929
A - Pozemky, budovy, N - Odpisy hmotných a zařízení nehmotných aktiv
6 877
VK - Nerozdělený zisk
A - Pozemky, budovy, zařízení
2 645
N - Odpisy hmotných a nehmotných aktiv
A - Pozemky, budovy, zařízení
681
N - Odpisy hmotných a nehmotných aktiv
A - Pozemky, budovy, zařízení
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
Pokud aktivum sestává z více součástí s odlišnou dobou použitelnosti, je potřeba účtovat (odpisovat) o každé části zvlášť. Tato metoda je známa jako komponentní způsob odpisování. Názorným příkladem je výrobní hala, která se nachází v evidenci účetní jednotky již od roku 2005 v částce 40 155 tis. Kč. Její životnost byla stanovena na 20 let a zbytková hodnota bude činit 1 420 tis. Kč. V letech 2010 a 2011 bylo na budově provedeno technické zhodnocení v podobě nové střechy a výměny oken. Tyto úpravy navýšily pořizovací cenu budovy o 3 364 tis. Kč. Budova byla již odpisována po dobu osmi let jako celek, ovšem s přechodem na vykazování dle IFRS je potřeba upravit odpisový plán budovy a přejít na komponentní odpisování. Budova i jednotlivé technické zhodnocení mají rozdílné doby životnosti, proto je nutné odpisovat každou komponentu samostatně. Jak již bylo řečeno, budova byla v průběhu let 2005 až 2012 odpisována lineárně, díky technickému zhodnocení v letech 2010 a 2011 z navýšených pořizovacích cen. Suma oprávek 49
k 31. 12. 2012 činí 14 143 tis. Kč. Aby bylo možno přejít na komponentní odpisování, je nutno nejprve vyloučit původní odpisy s rozlišením aktuálního roku. Odpisy budou odúčtovány v částce 12 039 tis. Kč (za období let 2005-2011) na straně Má dáti účtu Pozemky, budovy, zařízení a na straně Dal účtu vlastního kapitálu – Nerozděleného zisku. Vyloučení odpisů budovy za rok 2012 v částce 2 105 tis. Kč proběhne obdobně, ovšem oproti nákladovému účtu Odpisy hmotných a nehmotných aktiv. Tyto operace jsou zobrazeny v tabulce č. 9. Nyní je možno přejít k výpočtu nových odpisů. Následující tabulka uvádí základní informace o budově a jejím technickém zhodnocení včetně přepočtené výše nových odpisů. Tabulka č. 8: Informace o výrobní hale a jejím technickém zhodnocení
Komponenta Výrobní hala Nová střecha Výměna oken
Datum pořízení 30. 11. 2005 1. 1. 2010 31. 12. 2011
Vstupní cena (v tis. Kč) 40 155 2 567 797
Zbytková hodnota (v tis. Kč) 1 420 0 0
Doba životnosti (počet let) 20 10 6
Roční odpis (v tis. Kč) 1 937 257 133
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
Jednotlivé komponenty budou nyní nově zaúčtovány na stranách Dal účtů Pozemků, budov a zařízení na nově vytvořených analytických účtech oproti účtu vlastního kapitálu Nerozdělený zisk (pro zaúčtování odpisů v letech 2005-2011) a nákladovému účtu Odpisy hmotných a nehmotných aktiv (pro odpisy za rok 2012). Tabulka č. 9: Vyloučení původních odpisů a zaúčtování nových komponentních odpisů v souladu s IFRS Účetní operace 1. Vyloučení původních odpisů 2005-2011 2. Vyloučení původních odpisů 2012 3. Zaúčtování nových odpisů 2005-2011 (výrobní hala) 4. Zaúčtování nových odpisů 2012 (výrobní hala) 5. Zaúčtování nových odpisů 2010-2011 (střecha)
Částka (v tis. Kč)
MD A - Pozemky, budovy, zařízení A - Pozemky, budovy, zařízení
VK - Nerozdělený zisk N - Odpisy hmotného a nehmotného majetku
11 782
VK - Nerozdělený zisk
A - Pozemky, budovy, zařízení – Výrobní hala
1 937
N - Odpisy hmotných a nehmotných aktiv
A - Pozemky, budovy, zařízení – Výrobní hala
VK - Nerozdělený zisk
A - Pozemky, budovy, zařízení - Střecha
12 039 2 105
513
50
D
6. Zaúčtování nových odpisů 2012 (střecha) 8. Zaúčtování nových odpisů 2012 (okna)
257 133
N - Odpisy hmotných a nehmotných aktiv N - Odpisy hmotných a nehmotných aktiv
A - Pozemky, budovy, zařízení - Střecha A - Pozemky, budovy, zařízení - Okna
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
3.3 Leasing Společnost Plechy a.s. využívá dlouhodobého hmotného majetku, který byl pořízen formou leasingu. Pronajímaným majetkem od května roku 2011 je osobní automobil. Veškeré informace o tomto dle ČÚS finančním leasingu udává následující tabulka: Tabulka č. 10: Informace o předmětu leasingu Předmět leasingu (PL) Osobní automobil Škoda Superb Combi Elegance Vstupní cena 1 006 500 Kč Počet splátek 36 splátek vždy začátkem měsíce První mimořádná splátka 301 950 Kč Leasingové nájemné 21 138 Kč Kupní cena PL 0 Kč První řádná splátka = dodání PL 31. 5. 2011 Záloha na jednorázovou platbu předem 323 088 Kč Zdroj: Vlastní zpracování dle leasingových smluv společnosti Plechy a.s.
Nyní je nutno prověřit, o jaký leasing se dle klasifikace IFRS jedná. Osobní automobil bude nájemci pronajímán po dobu 36 měsíců a po uplynutí této doby dojde k převedení předmětu leasingu na nájemce. Skutečnost, že nájemce disponuje předkupním právem, že na konci doby leasingu mu bude předmět leasingu převeden do jeho osobního vlastnictví za výrazně nižší než reálnou hodnotu aktiva k tomuto datu, tedy bezplatně, zakládá, že leasing lze považovat za finanční. Další podmínkou pro klasifikaci leasingu jako finančního je, aby byla na nájemce převedena veškerá rizika a odměny spojené s vlastnictvím majetku a to již za doby leasingu. V tomto případě lze také jasně vidět, že i tato podmínka byla splněna. Při převodu na IFRS je vyžadováno, aby byl pronajatý majetek vykazován v aktivech nájemce44, s čímž se také pojí následné odpisování těchto aktiv. Z tohoto důvodu bude při převodu leasingů na IFRS potřeba účetního řešení provedením několika souvisejících operací. Na počátku leasingu musí společnost Plechy a.s. vykázat finanční leasing v rozvaze jako aktivum a zároveň jako závazek. Z částek reálné hodnoty najatého majetku a současné 44
V českém účetnictví tento pronajatý majetek není v aktivech vykazován nájemcem, nýbrž pronajímatelem. 51
hodnoty minimálních leasingových plateb je povinen si vybrat tu nižší a v této hodnotě finanční leasing ocenit. Za reálnou hodnotu lze považovat částku 1 006 500 Kč, tedy takovou, za kterou bylo možno aktivum běžně pořídit v době zahájení leasingu a je tedy shodná se vstupní (pořizovací) cenou. K výpočtu45 současné hodnoty minimálních leasingových plateb bude použit vzorec na výpočet současné hodnoty v této podobě:
Kde: x… jednotlivé splátky i… implicitní úroková míra n… počet diskontovaných splátek Aby ovšem mohl být vzorec reálně využit, je potřeba zjistit úrokovou sazbu, kterou budou jednotlivé splátky diskontovány. Tato sazba je nazvána implicitní úrokovou sazbou a byla vypočtena s využitím funkce Hledání řešení – úroková míra v MS Excel. Roční implicitní úroková sazba je tedy rovna46 17,28 %. Nyní může být přistoupeno k výpočtu čisté současné hodnoty, která se po dosazení implicitní úrokové sazby rovná částce 901 tis. Kč. Majetek současně se závazkem budou tedy vykázány společností v této oproti reálné hodnotě nižší částce, jak je standardem požadováno. Minimální leasingové platby budou nyní rozděleny na finanční náklady (nákladové úroky z pronájmu aktiva) a na část snížení nesplaceného závazku pomocí metody efektivní úrokové míry. Níže uvedená souhrnná leasingová tabulka zobrazuje roční vývoj leasingových plateb a postupné umořování závazku od počátku do konce doby leasingu. V příloze C lze nalézt podrobnou měsíční leasingovou tabulku.
45 46
Vzorec a výpočet dle Helbaek, Morten, Lindset, Snorre, Mclellan, Brock (2010, str. 2-5) Implicitní úrokové míry byly zaokrouhleny na dvě desetinná čísla. 52
Tabulka č. 11: Roční leasingová tabulka
Období Akontace + 1. splátka (2011) Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 Rok 2014
PS závazku (v tis. Kč)
Splátka (v tis. Kč)
Úrok (v tis. Kč)
Snížení závazku (v tis. Kč)
901 578 498 317 101
323 127 254 254 106
47 72 38 4
80 181 215 101
KS závazku (v tis. Kč) 578 498 317 101 0
Zdroj: Vlastní zpracování dle splátkového kalendáře společnosti Plechy a.s. (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
V souvislosti se zařazením předmětu leasingu do aktiv společnosti je také potřeba vyřešit jeho odpisování. Jelikož podnik bude osobní automobil využívat po celou dobu jeho životnosti stejně, tedy každý rok bude najet přibližně stejný počet kilometrů, byl zvolen rovnoměrný (lineární) způsob odpisování, který nejlépe vyjádří postupné pravidelné snižování hodnoty automobilu (Valouch, 2011, str. 43). Roční odpis bude tedy vypočten z pořizovací ceny ve výši 901 tis. Kč (v tomto případě současné hodnoty minimálních leasingových splátek) vydělené dobou životnosti, která je rovna 5 let. Roční odpis je vypočten na 180 tis. Kč a po zaokrouhlení může být měsíční odpis vyjádřen částkou 15 tis. Kč. Převod této části účetní závěrky bude proveden v několika krocích. Nejprve je potřeba aktivovat majetek a závazky v rozvaze nájemce, načež budou závazky ke konci roku 2011 rozděleny na krátkodobé (splatnost do jednoho roku) a dlouhodobé (splatnost nad jeden rok). Bude vyloučena akontace, původní leasingové splátky a zrušeno časové rozlišení47. Posledním krokem bude zaúčtování splátek dle IFRS a nakonec nově zavedené odpisování aktiva. Všechny operace jsou podrobně zobrazeny v tabulce č. 12. Tabulka č. 12: Zaúčtování leasingu v souladu s IFRS Částka (v tis. Kč)
MD
D
1. Aktivace majetku a zaúčtování závazků
901
A - Pozemky, budovy, zařízení
CZ - Závazky z finančního leasingu
2. Rozdělení závazků na krátkodobé a dlouhodobé
80
CZ - Závazky z finančního leasingu
CZ - Závazky z fin. leasingu - krátkodobé
Operace
47
Dle českého účetnictví byla akontace na začátku doby leasingu vložena na účet nákladů příštích období. Z tohoto účtu je potřeba ji odúčtovat a současně zrušit časové rozlišení za roky 2011 a 2012, kdy byly tyto náklady příštích období rozpouštěny do běžných nákladů. 53
3. Vyloučení zaplacené akontace 4. Vyloučení splátek roku 2011 5. Vyloučení původního časového rozlišení akontace za rok 2011 6. Zaúčtování zaplacené akontace v roce 2011 dle IFRS
302
A - Peníze
A - Náklady příštích období
137
A - Peníze
VK - Nerozdělený zisk
59
A - Náklady příštích období
VK - Nerozdělený zisk
7. Zaúčtování splátek a úroků roku 2011 dle IFRS
80 47
CZ - Závazky z finančního leasingu CZ - Závazky z finančního leasingu VK - Nerozdělený zisk
8. Odpisy za rok 2011
105
VK - Nerozdělený zisk
A - Pozemky, budovy, zařízení
A - Peníze
VK - Výsledek hospodaření
9. Vyloučení splátek roku 2012 10. Vyloučení původního časového rozlišení akontace za rok 2012 11. Zaúčtování splátek a úroků roku 2012 dle IFRS 12. Odpisy za rok 2012
302
254
A - Peníze
A - Peníze
VK - Výsledek hospodaření
182 72
A - Náklady příštích období CZ - Závazky z finančního leasingu N - Finanční náklad
180
N - Odpisy hmotných a nehmotných aktiv
A - Pozemky, budovy, zařízení
101
A - Peníze
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
3.4 Dotace V průběhu účetního období účetní jednotka zakoupila nový laserový řezací systém v pořizovací ceně 19 636 tis. Kč. Jelikož je zakoupené zařízení přívětivější k životnímu prostředí, v rámci operačního programu Podnikání a inovace na něj byla poskytnuta investiční dotace z výdajů státního rozpočtu. Tato dotace tvoří 40 % celkové pořizovací hodnoty aktiva a činí 7 854 tis. Kč. Zařízení bylo zařazeno do užívání dne 1. 8. 2012 a od tohoto dne bylo také lineárně odpisováno. Doba životnosti aktiva je 5 let. Z důvodu odlišného pojetí dotace dle ČÚS a IFRS může také docházet k rozdílnému zobrazení tohoto zařízení v rozvaze. Dle ČÚS dochází k odečtení hodnoty dotace od pořizovací ceny aktiva a z této snížené pořizovací ceny jsou následně počítány odpisy. Naopak standard dovoluje dvě možnosti zobrazení dotace. První možnost se shoduje s pojetím dotace v českém účetnictví. Dle standardu je možno dotaci od pořizovací ceny 54
neodčíst a uznat ji jako výnos příštích období s časovým rozlišením po celou dobu životnosti aktiva, částka výnosů tedy bude následující roky rozpouštěna z výnosů příštích období do ostatních výnosů. Tato částka bude vypočtena z hodnoty dotace ve výši 7 854 tis. Kč vydělené dobou životnosti aktiva (pro rok 2012 bude tato částka poměrně zkrácena na dobu pouze 5 měsíců). Hodnota pořízeného zařízení dle ČÚS je tedy zachycena v rozvaze v částce snížené o dotaci 11 781 tis. Kč, kdežto v souladu se standardem bude tato dotace připočtena k hodnotě aktiva. V souvislosti se změnou částky, ze které je aktivum účetně odpisováno, je potřeba upravit také jeho odpisy. Původní odpisy za poměrnou část roku 2012 (zařízení bylo zařazeno do užívání a odpisováno až od 1. 8. 2012) činí 982 tis. Kč, nové přepočtené odpisy za stejné časové období ze vstupní ceny včetně hodnoty dotace (19 636 tis. Kč) jsou 1 636 tis. Kč. O částku jejich rozdílu (655 tis. Kč) bude tedy potřeba zvýšit jejich hodnotu. Úpravu hodnoty aktiva o dotaci a následné zvýšení hodnoty odpisů zachycuje následující tabulka. Tabulka č. 13: Úprava hodnoty aktiva o dotaci a zvýšení hodnoty odpisů Účetní operace
Částka (v tis. Kč)
MD
1. Úprava hodnoty aktiva o investiční dotaci
7 854
A - Pozemky, budovy, zařízení
D
655
V - Ostatní výnosy
7 200
P - Výnosy příštích období
N - Odpisy hmotných a 2. Úprava odpisů 655 nehmotných aktiv Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
A - Pozemky, budovy, zařízení
3.5 Rezervy Účetní jednotka ve svých cizích zdrojích vykazuje rezervy v hodnotě 8 692 tis. Kč. Větší část těchto rezerv (6 000 tis. Kč) spadá pod rezervy tvořené podle zvláštních právních předpisů, v tomto případě konkrétně pod rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku. V položce Ostatní rezervy se dále nachází Rezervy na nevyčerpanou dovolenou v částce 2 692 tis. Kč. Při zkoumání, zda je tyto položky možno vykázat taktéž v souladu s IFRS, lze využít podmínky stanovené standardem IAS 37. 55
Nejprve bude pozornost zaměřena na rezervu na opravy dlouhodobého hmotného majetku. Dle standardu musí být k datu účetní závěrky splněna podmínka existence současného závazku, který vznikl v důsledku minulé události. Jelikož této podmínce není v tomto případě vyhověno, rezerva nemůže být vykázána a je nezbytné ji zrušit. Konečný stav rezervy k datu 31. 11. 2011 činil 5 400 tis. Kč a v roce 2012 účetní jednotka vytvořila rezervu ve výši 600 tis. Kč. Rezerva bude tedy s ohledem na období její tvorby odúčtována, v celkové částce 6 000 tis. Kč na straně Má dáti účtu – Rezervy a na straně Dal účtu vlastního kapitálu – Nerozdělený zisk. Stejná úvaha bude nyní provedena nad rezervou na nevyčerpanou dovolenou, jež je tvořena v běžném období, kdy zaměstnancům sice vznikne nárok na dovolenou, oni jí ovšem v tomto období nevyužijí. Z hlediska posuzování podmínek tato rezerva není úplně tak jednoznačná. Budoucí závazek, který představuje, vyplývá ze zákona, ale tvorba rezervy na něj je čistě na rozhodnutí účetní jednotky. Je ovšem jisté, že tento závazek bude ze své podstaty pro účetní jednotku v budoucnu představovat úbytek prostředků jakožto ekonomického prospěchu. Z tohoto důvodu bude rezerva vykázána v položce Rezervy v částce 2 692 tis. Kč a ze svého titulu bude považována za krátkodobý cizí zdroj se splatností v roce 2013. Tabulka č. 14: Zaúčtování rezerv v souladu s IFRS Operace 1. Odúčtování rezervy na opravy a udržování tvořené v minulém období
Částka (v tis. Kč)
MD
D
5 400
CZ - Rezervy podle zvláštních právních předpisů
VK - Nerozdělený zisk
2. Odúčtování rezervy CZ - Rezervy podle na opravy a udržování 600 zvláštních právních vytvořené v běžném období předpisů Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
VK - Výsledek hospodaření
3.6 Dílčí závěr V této části diplomové práce byly původní48 finanční výkazy společnosti Plechy a.s. převedeny na výkazy v souladu s Mezinárodními účetními standardy. Při převodu se autorka zaměřila na oblasti, ve kterých vznikají největší odlišnosti mezi těmito účetními systémy. Jedná se především o problematiku dlouhodobého majetku, leasingu,
48
Výkazy sestavené podle českého účetnictví. 56
dotací a rezerv. Celkem bylo provedeno 31 převodových účetních operací49. Níže jsou uvedeny významné dopady těchto převodů na bilanční sumu či jednotlivé položky rozvahy. Zařazení náhradních dílů do dlouhodobého majetku nijak neovlivní bilanční sumu, změní se pouze rozložení aktiv. Naopak zavedení odpisování náhradních dílů mělo vliv na sumu aktiv a výsledek hospodaření, jež byly sníženy o částku 2 172 tis. Kč. Reklasifikace výnosových položek do nákladů se neprojeví žádnou změnou ve výkazech, jedná se pouze o požadavek Standardu na vykazování výnosů. Z důvodu věrnějšího a poctivějšího zobrazení majetku v rozvaze byl změněn odpisový plán u některých aktiv. Jednalo se o změny ve způsobu odpisování svářecí soupravy a době životnosti budovy. Dále bylo nově zavedeno komponentní odpisování výrobní haly a jejího pozdějšího technického zhodnocení. Všechny tyto operace se podílely na nižší bilanční sumě, která tímto klesla o 3 404 tis. Kč. O tuto částku byly navýšeny dosavadní oprávky k dlouhodobému majetku a zároveň o 2 921 tis. Kč klesl nerozdělený zisk minulých let a o 503 tis. Kč byl snížen výsledek hospodaření roku 2012. Při převodu leasingu na vykazování v souladu s IFRS byla bilanční suma navýšena o, oproti předchozím částkám méně významnou, částku 484 tis. Kč. Díky aktivaci automobilu do majetku společnosti nestoupla pouze její stálá aktiva (o 616 tis. Kč), ovšem také její cizí zdroje (o 337 tis. Kč). Zvýšené závazky mohou mít při následné finanční analýze nejen negativní podíl při hodnocení zadluženosti společnosti, ale stejně tak se projeví při zkoumání její likvidity. Tato hypotéza bude autorkou ověřena v poslední části této práce. Díky rozdílnému vykazování dotace na pořízení aktiva a současné úpravě odpisů byla hodnota aktiv společnosti navýšena o 7 200 tis. Kč. O stejnou částku vzrostlo časové rozlišení pasiv, u kterých se tímto jedná až o 374% nárůst oproti jejich původní hodnotě. Poslední zkoumanou oblastí byla oblast rezerv. Byla zrušena rezerva na opravy dlouhodobého majetku, kterou standard nedovoluje vykázat. Tato účetní operace významně ovlivnila položku vlastního kapitálu, který byl touto úpravou na úkor cizích zdrojů opět navýšen o celých 6 000 tis. Kč. Rezerva na nevyčerpanou dovolenou byla po přezkoumání podmínek ponechána a ze svého titulu bude považována za krátkodobý cizí zdroj se splatností do jednoho roku. Bilanční suma těmito převodovými kroky nebyla nijak ovlivněna. Přestože se jedná o společnost velkou, s vysokou majetkovou základnou, jednotlivé převody se i tak v nemalé míře projevily ve finančních výkazech. Bilanční suma byla navýšena o 2 107 tis. Kč a změnila se také struktura aktiv a pasiv. Tabulka č. 15 souhrnně zobrazuje výše provedené převodové změny a porovnává výkazy dle českého účetnictví a IFRS u položek, které byly účetními úpravami ovlivněny. Souhrnná převodová tabulka je dále 49
Nejsou zde zahrnuty dvě operace překlasifikování výnosů na náklady (tyto dvě operace nejsou zahrnuty ani v souhrnné převodové tabulce v příloze.) 57
součástí přílohy D. Vliv těchto změn na hodnocení výkonnosti účetní jednotky, jež byl v této práci položen za cíl, bude vyhodnocen v poslední části této diplomové práce. Tabulka č. 15: Rozvaha dle ČÚP a dle IFRS
Položka rozvahy Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení
ČÚP (v tis. Kč) 155 946 73 628 66 471 81 330 22 385 17 885 988
155 946 Vlastní kapitál 105 284 Nerozdělený zisk 43 268 Výsledek hospodaření běžného období 24 246 Cizí zdroje 49 700 Rezervy 8 692 Krátkodobé závazky 30 508 Dlouhodobé závazky 10 500 Časové rozlišení 962 Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
58
Převodové změny (v tis. Kč) + 2 107 + 15 271 + 15 271 - 13 022 - 13 032 + 10 - 142
IFRS (v tis. Kč) 158 053 88 899 81 742 68 308 93 523 17 895 846
+ 2 107 + 570 + 2 543 - 1 973 - 5 663 - 6 000 - 484 + 821 + 7 200
158 053 105 854 45 811 22 273 44 037 2 692 30 024 11 321 8 162
4 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU PŘED A PO PŘECHODU NA VYKAZOVÁNÍ V SOULADU S IFRS V této části diplomové práce autorka využije poznatky získané v předchozí kapitole a z nově vytvořených výkazů zpracuje finanční analýzu účetní jednotky. Finanční analýza bude provedena pomocí několika vybraných ukazatelů. Výstupy analýzy posléze autorka porovná s výsledky finanční analýzy z výkazů před přechodem na vykazování v souladu s IFRS (Původní rozvaha společnosti Plechy a.s. viz příloha B). Na základě těchto informací bude provedeno celkové zhodnocení vypovídací schopnosti výkazů a vlivu přechodu na výkonnost této účetní jednotky. Hodnoceny jsou účetní výkazy k datu účetní závěrky 31. 12. 2012.
4.1 Absolutní ukazatele Následující analýzy absolutních dat pomohou prozkoumat aktiva a vlastní a cizí zdroje v rozvaze společnosti z pohledu procentních změn (nárůstu či poklesu) a změn jejich struktury vlivem přechodu na IFRS. 4.1.1
Horizontální analýza
Horizontální analýza slouží k vyjádření procentních změn jednotlivých položek rozvahy v závislosti na čase50. Změny jsou sledovány po řádcích – horizontálně. Níže uvedená tabulka č. 16 ilustruje změny položek rozvahy na základě výsledků horizontální analýzy. Jsou zde zobrazeny položky, které po přechodu na vykazování dle IFRS zaznamenaly rozdíly. Z tabulky lze vypozorovat, že aktiva byla navýšena o 1,4 % původní hodnoty. Zajímavější je ovšem podstatná změna jednotlivých položek. Dlouhodobá aktiva podniku vzrostla téměř o 21 % a to zejména díky aktivaci předmětu leasingu do majetku společnosti, připočtení hodnoty dotace k pořizovanému aktivu a zařazení náhradních dílů do dlouhodobého majetku společnosti. Poslední zmíněná operace zároveň přispěla k poklesu hodnoty zásob o celých 58 % a tím ke snížení celkového objemu oběžných aktiv o 16 %. Pokles zásob znamená pro společnost menší provozní náklady na jejich skladování a zároveň se tato změna projeví v lepším výsledku ukazatele obratu zásob, který bude uveden v následujícím textu této práce. Ve vlastních zdrojích společnosti je zřejmý nárůst nerozděleného zisku minulých let na úkor výsledku hospodaření roku 2012. Tento transfer byl způsoben především zavedením 50
V našem případě za dvě období – před a po přechodu na vykazování v souladu s IFRS 59
odpisování významného náhradního dílu a změnami v odpisování dlouhodobého majetku, při kterých byly obě položky podstatně sníženy, ale nerozdělený zisk byl poté ještě výrazněji opět navýšen započítáním zrušené rezervy na opravy dlouhodobého majetku. Tímto tedy rezervy zaznamenaly 69% pokles. Závazky z leasingu se projevily zaúčtováním mezi dlouhodobé závazky se splatností nad 1 rok, které zaznamenaly nárůst o 7,8 %. Opravdu značný nárůst ovšem zaznamenala položka časového rozlišení pasiv, která díky zaúčtování dotace do výnosů příštích období vzrostla o celých 748 % své původní částky. Tabulka č. 16: Horizontální analýza
ČÚS (v tis. Kč)
IFRS (v tis. Kč)
Položka Aktiva celkem
% nárůst/pokles (v %)
155 946
158 053
+ 1,4 %
Dlouhodobý majetek
73 628
88 899
+ 20,7 %
Dlouhodobý hmotný majetek
66 471
81 742
+ 23,0 %
Oběžná aktiva
81 330
68 308
- 16,0 %
Zásoby
22 385
9 353
- 58,2 %
Vlastní a cizí zdroje celkem
155 946
158 053
+ 1,4 %
Vlastní kapitál
105 284
105 854
+ 0,5 %
Nerozdělený zisk Výsledek hospodaření běžného období
43 268
45 811
+ 5,9 %
24 246
22 273
- 8,1 %
Cizí zdroje
49 700
44 037
- 11,4 %
2 692 30 024 11 321 8 162
- 69,0 % - 1,6 % + 7,8 % + 748,4 %
Rezervy 8 692 Krátkodobé závazky 30 508 Dlouhodobé závazky 10 500 Časové rozlišení 962 Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
4.1.2
Vertikální analýza
Vertikální analýza slouží k identifikaci struktury majetku a zdrojů podniku. Struktura aktiv udává informaci o oboru činnosti podniku. Naopak struktura vlastních a cizích zdrojů při analýze napoví, odkud byla aktiva financována. Jako základ pro procentní vyjádření struktury aktiv a pasiv byla brána celková suma aktiv a pasiv.
60
Graf č. 1: Vertikální analýza aktiv
Zdroj: Vlastní zpracování
Na složení aktiv společnosti Plechy a.s. před přechodem na IFRS se podílí dlouhodobý majetek (47 %) o něco méně než oběžná aktiva (52 %). Přechodem na IFRS se tento poměr změnil ku prospěchu dlouhodobého majetku, který narostl o 9 % celkové sumy a nyní tvoří 56 % celkových aktiv, oběžný majetek činí pouze 43 %. Tento výrazný pokles oběžných aktiv byl způsoben zařazením významných náhradních dílů do dlouhodobých aktiv. Graf č. 2: Vertikální analýza pasiv
Zdroj: Vlastní zpracování
61
Struktura zdrojů financování před přechodem na IFRS byla tvořena ze dvou třetin položkami vlastního kapitálu, z jedné třetiny cizími zdroji. Poměr vlastního kapitálu lehce poklesl o 1 %, ovšem cizí zdroje klesly o 4 % na úkor časového rozlišení pasiv. Významná je změna ve skladbě cizích zdrojů. Díky zrušení rezerv na opravy dlouhodobého majetku poklesly rezervy o 11 % svého předchozího podílu na skladbě cizích zdrojů. Dlouhodobé závazky byly navýšeny aktivací závazků z finančního leasingu. Významným se může jevit také podíl časového rozlišení pasiv, který z původních 0,62 % narostl o 4,55 % na 5,16 % podílu na pasivech společnosti, a to díky připočtení dotace k hodnotě aktiva a jejího zanesení do výnosů příštích období. Z poměru vlastního a cizího kapitálu lze vypozorovat, že společnost se nezadlužuje a financuje svá aktiva prostřednictvím sice méně rizikových, avšak dražších a také obtížněji dostupných dlouhodobých vlastních zdrojů.
4.2 Rozdílové ukazatele V rámci této skupiny bude provedena analýza pomocí ukazatele čistého pracovního kapitálu. 4.2.1
Čistý pracovní kapitál
Pro výpočet NWC bylo využito předcházejícího vzorce. Za krátkodobé závazky lze považovat všechny zdroje financování podniku s dobou splatnosti do jednoho roku. Graf č. 3: Čistý pracovní kapitál
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na celé tis. Kč)
62
Dle vypočtených hodnot pro čistý pracovní kapitál lze vidět, že NWC > 0 a podnik se řídí konzervativní strategií financování podniku. Znamená to, že oběžná aktiva jsou financována dlouhodobými zdroji, a není tedy splněno zlaté pravidlo financování, podle kterého mají být dlouhodobá aktiva financována dlouhodobými zdroji a krátkodobá aktiva krátkodobými zdroji. Tato strategie financování je sice bezpečná a značí krátkodobou solventnost podniku, je ovšem také relativně drahá. NWC po přechodu zaznamenalo až 25% snížení své původní hodnoty. Tento pokles byl částečně způsoben změnou strategie financování, jelikož krátkodobé zdroje zaznamenaly mírný 1,6% pokles krátkodobých závazků (o 480 tis. Kč), mnohem razantněji však poklesla hodnota oběžných aktiv, a to o celých 16 % své hodnoty (o 13 022 tis. Kč). Jak již bylo uvedeno v textu výše, tento pokles oběžných aktiv byl způsoben vyloučením významných náhradních dílů ze zásob. Konzervativní strategie financování podniku zůstala zachována.
4.3 Poměrové ukazatele V této části bude provedena analýza ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. 4.3.1
Rentabilita
Ukazatele rentability nám vyjadřují výnosnost tím, že srovnávají dosažený zisk (případně ztrátu) s jinými veličinami. Graf č. 4: Ukazatele rentability
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na dvě desetinná čísla) 63
Pro výpočet jednotlivých ukazatelů rentability byl z důvodu očištění od vlivu daní v čitateli dosazen zisk před zdaněním (EBT). Rentabilita vloženého kapitálu ROI patří k nejdůležitějším ukazatelům a vyjadřuje účinnost celkového kapitálu vloženého do podniku. V čitateli se nachází již zmiňovaný zisk před zdaněním očištěný rovněž o úroky a do jmenovatele byla dosazena hodnota celkového kapitálu. Doporučenou hodnotou je hranice 15 % a autoři věnující se této problematice se shodují, že čím vyšší hodnoty je dosaženo, tím lépe. Je zde zapotřebí také dodat, že čím bude podnik větší, tím bude hodnota ROI menší, a tudíž je potřeba při případném mezipodnikovém srovnávání pomocí tohoto ukazatele brát také ohled na to. ROI se v případě analýzy společnosti Plechy a.s. před přechodem na IFRS rovnalo hodnotě 17,2 %, po přechodu zde byl z důvodu menšího zisku zaznamenán 8,6% pokles původní hodnoty na 15,8 %, čímž se hodnota blíží k hranici doporučené hodnoty. Rentabilita celkových vložených aktiv ROA bývá dle některých autorů považována za základní měřítko rentability (výnosnosti). V tomto případě je poměřován zisk s aktivy bez ohledu na způsob financování. Zde logicky znamená vyšší hodnota pro podnik lepší situaci. Aktiva společnosti po přechodu na IFRS byla navýšena, avšak taktéž v tomto případě se výsledky po přechodu kvůli nižšímu výsledku hospodaření snížily z 16,6 % na 15,2 %, ale stále dosahují velmi kvalitních hodnot. Rentabilita vlastního kapitálu ROE vyjadřující výnosnost vlastního kapitálu poskytuje investorům informaci, zda jsou jejich finanční prostředky dostatečně zhodnocovány. Pokud by byla hodnota ROE nižší než úroky z jiných cenných papírů, pravděpodobně své prostředky budou chtít přesunout jinam. (Sedláček, 2011, str. 57) V tomto případě se ovšem investoři nemusí obávat malého zhodnocení, jelikož ROE dosahuje opravdu vysoké hodnoty 22,6 %, i když se jedná o 8% pokles oproti situaci ROE před přechodem na vykazování v souladu s IFRS. Konečný (2004, str. 63) uvádí, že podmínku pozitivního vlivu „finanční páky“, kdy podnik využívá cizí zdroje efektivně v případě, že ROE > ROA. Tato podmínka je v našem případě splněna. Podnik cizí zdroje opravdu využívá efektivně, ovšem bylo by pro něj vhodnější jich využívat více (viz kapitola 4.2.1 Čistý pracovní kapitál). Rentabilita tržeb ROS vyjadřuje ziskovost, tedy množství zisku v Kč na 1 Kč tržeb. (Dluhošová, 2010, str. 82) Vyšší hodnoty se opět ukazují být lepšími. Ukazatel ROS se pohybuje v pozitivních hodnotách v obou sledovaných situacích. To nám dle Sedláčka (2011, str. 59) značí, že podnik účinně využívá svých prostředků k vytvoření a konečnému prodeji svých výstupů. Tento ukazatel je ovšem potřeba zkoumat a hodnotit společně s obratem zásob a objemem tržeb. 64
Na všech výše zobrazených ukazatelích rentability lze po přechodu na IFRS pozorovat pokles. Tento pokles způsobil především snížený zisk, který byl po přechodu na IFRS za rok 2012 vykázán, jelikož vstupuje do čitatele vzorce při výpočtu všech výše uvedených ukazatelů. Nižší zisk je přisouzen vlivu odpisů, tedy nově zavedeným odpisováním významného náhradního dílu, změnou metody a doby životnosti při odpisování některých aktiv (svářecí souprava a budova) a také přechodem na komponentní odpisování u výrobní haly a jejího technického zhodnocení. 4.3.2
Aktivita
Ukazatele aktivity značí schopnost podniku efektivně pracovat se svými aktivy a vázat do nich své finanční prostředky. Málo aktiv podnik obírá o potenciální tržby, naopak příliš mnoho aktiv pro podnik znamená vysoké náklady na jejich udržení a snižuje se mu zisk. (Konečný, 2004, str. 61) Tabulka č. 17: Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity
ČÚS
IFRS
% změna
Vázanost celkových aktiv
0,43
0,44
+ 1,4 %
Relativní vázanost stálých aktiv
0,21
0,25
+ 20,7 %
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na dvě desetinná místa)
Hodnoty vázanosti celkových i stálých aktiv podniku se před i po přechodu na IFRS pohybují v relativně nízkých číslech, což je obecně pro podnik považováno za dobré a vyjadřují, že i bez zvyšování finančních zdrojů se podnik rozrůstá. Po přechodu byl u obou ukazatelů zaznamenán nárůst, u vázanosti stálých aktiv se jedná o 20% zvýšení jeho hodnoty. Změny byly způsobeny zvýšenou sumou aktiv a stálých aktiv. Graf č. 5: Ukazatele aktivity 1
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na dvě desetinná čísla) 65
Pro ukazatele obratu celkových/stálých aktiv jsou vyšší hodnoty žádoucí a značí nám intenzitu, s jakou jsou celková/stálá aktiva v podniku využívána. Výsledné hodnoty ukazatelů po přechodu na IFRS se zdají být opět poněkud horší, což je ale způsobeno nárůstem celkových/stálých aktiv. Zajímavou změnou prošly ukazatele obratu a doby obratu zásob. Obrat zásob vyjadřuje, kolikrát se zásoby přemění v ostatní formy oběžných aktiv až po jejich opětovný nákup. Vyšší hodnoty jsou zde opět hodnotami lepšími. Jak je zobrazeno v grafu č. 5, po přechodu na IFRS zaznamenal ukazatel dokonce 139% nárůst z hodnoty 16krát na 38krát. Výsledek ukazuje, že životní cyklus podnikových zásob je poměrně rychlý. Jelikož hodnota tržeb se nezměnila, je tento nárůst pouze důsledkem nižší hodnoty zásob objasněné autorkou již dříve. Doba obratu zásob značí, kolik dní jsou oběžná aktiva držena v podobě zásob a podnik se logicky snaží nabýt co nejnižších hodnot tohoto ukazatele. Hodnoty po přechodu na IFRS se opět zdají být mnohem atraktivnější – ukazatel zaznamenal 58% snížení své původní hodnoty (viz graf č. 6). Graf č. 6: Ukazatele aktivity 2
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na dvě desetinná čísla)
Doba obratu pohledávek udává, za kolik dní jsou podniku zaplaceny jeho faktury. Podnik chce mít samozřejmě finanční prostředky k dispozici co nejdříve, aby je mohl využít jinak, tudíž by ideální byla hodnota 0, což ovšem díky poskytnutým obchodním úvěrům není běžnou praxí. Z grafu č. 6 lze vyčíst, že finanční majetek podniku je ve formě pohledávek vázán 42 dní. Tato hodnota se po přechodu na IFRS nezměnila, jelikož pohledávky nebyly převody nijak dotčeny. Doba obratu závazků naopak vyjadřuje platební kázeň podniku, pro který by bylo ideální tuto dobu bezúročného obchodního úvěru pokud možno prodloužit. Před provedenými převody 66
podniku trvalo téměř 45 dní, než splatil své závazky, po přechodu na IFRS je hodnota srovnána s hodnotou doby obratu pohledávek na 42 dní. Podnik tedy splácí faktury za stejnou dobu, za jakou jsou mu uhrazeny jím vydané faktury, a to v poměrně uspokojivých termínech. 4.3.3
Zadluženost
Analýza pomocí ukazatelů zadluženosti udává pohled na finanční stabilitu podniku a hodnotí strukturu zdrojů financování podniku. Existuje velké množství ukazatelů, které posuzují zadluženost, zde bude využito pouze několika z nich. Graf č. 7: Ukazatele zadluženosti
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na dvě desetinná čísla)
Ukazatel celkové zadluženosti vyjádřený z účetních výkazů sestavených podle české legislativy se nachází na hodnotě 31,9 %. Po přechodu na IFRS tato hodnota zaznamenala 13% pokles své původní velikosti na hodnotu 27,9 %, což pro podnik znamená ještě lepší výsledek. Celkově lze říci, že obě hodnoty se pohybují pod hranicí 50 %, která je odborníky doporučovaná jako optimální. Jak již bylo podotknuto v předchozím textu a lze vyčíst z relevantních účetních výkazů, společnost Plechy a.s. využívá ke svému financování především vlastního kapitálu a méně kapitálu cizího. Po přechodu na IFRS byla tato skutečnost ještě umocněna, jelikož cizí kapitál byl z důvodu zrušení rezervy na opravy dlouhodobého majetku ještě více snížen. Pokles ukazatele koeficientu zadluženosti pouze potvrzuje výše uvedené závěry v této oblasti. Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem vyjadřuje stupeň, v jakém jsou stálá aktiva kryta dlouhodobým kapitálem. Tento ukazatel zaznamenal po přechodu na IFRS až 17% pokles své původní hodnoty. Důvodem tohoto snížení je opět výrazný nárůst stálých aktiv 67
(pro podrobnější informace viz horizontální analýza). Tato hodnota, která se nyní rovná 119 %, nám napovídá, že aktiva určená pro hlavní činnost podniku jsou bezpečně kryta vlastními zdroji podniku. 4.3.4
Likvidita
Jak již bylo uvedeno výše v textu, „podmínkou solventnosti je likvidita“. Zde je tedy pozornost věnována 3 základním ukazatelům likvidity – běžné, pohotové a okamžité likviditě. Graf č. 8: Ukazatele likvidity
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na dvě desetinná čísla)
Běžná likvidita Hodnoty, ve kterých by se ukazatel běžné likvidity měl nacházet, se nepatrně liší v závislosti na jednotlivých autorech zabývajících se touto problematikou. Panuje ovšem všeobecný názor, že by se tato hodnota měla pohybovat v rozmezí od 1,5 do 2,5. Vidíme, že ukazatel v podmínkách IFRS značně poklesl a zaznamenal tedy 18% zhoršení své původní hodnoty z 2,03 na téměř hraničních 1,66. Výsledek pro firmu již není tak pozitivní jako výsledek dle ČÚS a naznačuje, že pokud se společnost více nezaměří na řízení běžné likvidity, v době splatnosti krátkodobých závazků by mohla být nucena uchýlit se i například k prodeji dlouhodobého hmotného majetku, jelikož velikost jejích oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům by mohla být nedostatečná. Zde je nutno poznamenat, že nižší hodnoty v obou situacích byly navíc ovlivněny odečtením pohledávek po lhůtě splatnosti v celkem významné výši 13 869 tis. Kč od hodnoty celkových oběžných aktiv v čitateli. Pokles v ukazateli běžné 68
likvidity byl způsoben přeúčtováním významných náhradních dílů ze zásob do dlouhodobého majetku podniku, což snížilo oběžná aktiva. Přestože krátkodobé závazky klesly, tento zanedbatelný efekt nijak neovlivnil nárůst likvidity. Tato, dle některých autorů (např. Dluhošová, 2010, str. 83) „slabina“ ukazatele, kdy přeměna zásob v krátkém období na peněžní prostředky nemusí být proveditelná z důvodů jejich poškození či špatné prodejnosti, bude odstraněna v následujícím ukazateli, kdy již zásoby v ukazateli započítány nebudou. Pohotová likvidita Doporučené rozmezí tohoto ukazatele se nachází mezi hodnotami 1 a 1,5. I v tomto případě byly od čitatele odečteny pohledávky po lhůtě splatnosti, jelikož tyto pohledávky pravděpodobně nebude v krátké době (či dokonce nikdy) možno přeměnit na finanční prostředky. Původně vypočtená hodnota vzrostla o 2 % na atraktivnější 1,38 a ukazatel se pohybuje ve „zdravém“ rozpětí. Vyšší hodnota zde byla způsobena pouze snížením krátkodobých závazků (podrobněji viz výše). Okamžitá likvidita Likvidita by se v tomto případě měla pohybovat v rozmezí 0,2 až 0,4. Lze vidět, že stejně jako u pohotové likvidity zde byl zaznamenán 2% nárůst způsobený vyššími závazky. Hodnoty okamžité likvidity jsou i zde v obou situacích uspokojivé a dá se předpokládat, že podnik bude schopen uhradit všechny své okamžitě splatné závazky, pokud by to bylo potřeba.
4.4 Predikční modely Z hlediska komplexnějšího zhodnocení bude nyní provedena analýza pomocí modelu, který kombinuje a bere v potaz více z výše uvedených ukazatelů, které pomocí výsledné hodnoty charakterizuje. Zde je pozornost věnována bankrotnímu modelu - Altmanově formuli bankrotu. 4.4.1
Altmanova formule bankrotu
Tento ukazatel se také označuje jako Z-skóre nebo Z-funkce. Při výpočtu výsledné Z-funkce bude využito níže uvedeného vzorce. Číselné hodnoty ve vzorci značí váhy, které jsou přiřazeny jednotlivým dílčím ukazatelům.
Tabulka č. 18 zobrazuje vypočtené hodnoty dílčích ukazatelů a výslednou hodnotu Z-funkce. 69
Tabulka č. 18: Altmanova formule bankrotu Dílčí ukazatele
ČÚS
IFRS
A: Ukazatel likvidity
0,33
0,23
B: Ukazatel dlouhodobé rentability
0,28
0,27
C: Ukazatel rentability
0,17
0,15
D: Ukazatel zadluženosti
2,12
2,4
E: Ukazatel aktivity
2,3
2,27
Z-funkce
5,07
4,16
Zdroj: Vlastní zpracování (zaokrouhleno na dvě desetinná čísla)
Interpretace výsledků tohoto modelu je následující: Z-fce> 2,9
Příznivá finanční situace
1,2 < Z-fce ≤ 2,9
„Šedá zóna“ neurčitých výsledků
Z ≤ 1,2
Velmi špatná finanční situace – pravděpodobnost bankrotu je vysoká
Z tabulky lze pozorovat, že hodnoty Altmanovy formule bankrotu se v situacích před i po přechodu na vykazování v souladu s IFRS pohybují ve velmi dobrých hodnotách vysoko nad hranicí 2,9, což svědčí o výjimečně příznivé finanční situaci podniku a o tom, že v blízké budoucnosti podnik není ohrožen bankrotem. Hodnota ukazatele vypočtená podle údajů dle IFRS je zde nápadně nižší, čímž se sice blíží „šedé zóně“ neurčitých výsledků, ovšem pořád se nachází dostatečně daleko. Tento rozdíl byl způsoben celou řadou ukazatelů, jak je možno vidět výše v tabulce. Pravděpodobně nejvíce se na tomto rozdílu podílely ukazatel likvidity z důvodu poklesu oběžných aktiv a nárůstu celkových aktiv, a ukazatel rentabilit, který bere v potaz snížený výsledek hospodaření a zároveň je mu přiřazena významná váha.
4.5 Dílčí závěr V této poslední kapitole diplomové práce byla zpracována finanční analýza společnosti Plechy a.s. z jejich finančních výkazů před a po přechodu na vykazování v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Analýza byla uskutečněna pomocí absolutních, rozdílových a poměrových ukazatelů. Pozornost byla také věnována bankrotnímu modelu – Altmanově formuli bankrotu, která posuzuje finanční zdraví zkoumaného podniku.
70
Výsledky finančních analýz za tyto „dvě období51“ byly systematicky postaveny vedle sebe a v souladu s hlavním cílem této práce byla zhodnocena výkonnost společnosti Plechy a.s. za obou situací. Následně byly nastíněny důvody, proč se analýzy mnohdy výrazně lišily. Tyto rozdíly pramení především z odlišných vstupních dat získaných z rozvahy, jež jsou následkem 31 převodových operací provedených ve třetí kapitole (viz příloha D). Vývoj rozvahových položek byl zhodnocen pomocí horizontální analýzy. Některé položky zaznamenaly nárůst (dlouhodobý majetek 20 %, nerozdělený zisk 6 %, závazky 15 %, výnosy příštích období 7,5 %), jiné se naopak potýkaly s poklesem (oběžná aktiva – 16 %, z toho zásoby o celých – 58 %, výsledek hospodaření – 8 %, cizí zdroje – 11,5 %, rezervy – 100 %). Změnu ve struktuře rozvahy, tedy změnu v podílu jednotlivých položek na celkovém majetku a zdrojích společnosti vystihla vertikální analýza. Analýza čistého pracovního kapitálu svou o 25 % nižší výslednou hodnotou prozradila, že podnik se i nadále řídí konzervativní strategií financování a jeho oběžná aktiva jsou z velké míry financována dlouhodobými zdroji, i když podíl oběžných aktiv v ukazateli značně klesl. Ukazatel zaznamenal přiblížení ke zlatému pravidlu financování. Důležitou se jeví analýza poměrových ukazatelů. Všechny zkoumané rentability vykazují velmi dobrých hodnot i po přechodu na IFRS, které způsobilo jejich průměrné 8% snížení díky poklesu výsledku hospodaření před zdaněním, který byl dosazen do čitatele ukazatele. Aktivita, konkrétně vázanost celkových/stálých aktiv zaznamenala po přechodu méně příznivých výsledků, kdy podnik k dosažení svých tržeb více využívá celkových/stálých aktiv. Nižší hodnoty obratů celkových/stálých aktiv značí, že po přechodu jsou aktiva využívána intenzivněji. Obrat zásob a doba obratu zásob zaznamenaly po přechodu významné zlepšení, první ukazatel narostl o 139 %, druhý poklesl o 58 %. Doby obratu pohledávek a závazků podávají informaci, že podnik nyní splácí své závazky za stejnou dobu, za jakou jsou mu propláceny jeho pohledávky. Podnik se stává finančně stabilnější a to z důvodu poklesu jeho celkové zadluženosti o 13 %. Z důvodu zvýšení stálých aktiv v rozvaze zaznamenaly tyto stálá aktiva nižší krytí vlastním kapitálem, a tak se více blíží k dodržení zlatého pravidla financování, o čemž nám také vypovídá ukazatel NWC. Běžná likvidita zaznamenala po přechodu pokles o 18 % své původní hodnoty, pohotová a okamžitá naopak stouply o 2 %. Solventnost podniku v případě potřeby splacení jeho krátkodobých závazků by tedy mohla být ohrožena. Hodnocení výkonnosti dle komplexnější Altmanovy formule bankrotu je velmi pozitivní, jelikož se i po přechodu na IFRS tento o 18 % nižší ukazatel pohybuje vysoko nad hranicí 2,9, která značí příznivou finanční situaci s nepravděpodobným bankrotem v blízké budoucnosti.
51
Před a po přechodu na vykazování v souladu s IFRS 71
ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo za pomoci ukazatelů finanční analýzy vyhodnotit výkonnost vybrané firmy po přechodu na vykazování v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví a tyto výstupy poté porovnat s výsledky dosaženými před přechodem na IFRS. V teoretické části je autorkou zpracována problematika finanční analýzy a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. První kapitola představovala obecný úvod do hodnocení výkonnosti podniku z pohledu finanční analýzy. Čtenáři zde byli obeznámeni s vybranými metodami klasické finanční analýzy a rovněž s bonitními a bankrotními modely. Druhá kapitola byla věnována Mezinárodním standardům účetního výkaznictví. Byl zde představen koncepční rámec a jeho pojetí a se zřetelem praktické části byly prezentovány vybrané standardy. Každý standard byl finálně porovnán s českými účetními standardy s důrazem na uznávání a způsoby vykazování příslušných položek. Praktická část je složena ze dvou dílčích celků, jež společně přispěly k naplnění vytyčeného cíle. V práci bylo využito finančních výkazů zvolené společnosti, která byla z důvodu nezveřejnění její pravé identity označena fiktivním názvem Plechy a.s. Ve třetí kapitole byl pomocí 31 převodových účetních operací, které byly zaměřeny na oblasti s největšími rozdíly ve vykazování dle ČÚL a IFRS, proveden zjednodušený převod účetní závěrky společnosti Plechy a.s. na vykazování v souladu s IFRS. S ohledem na konkrétní vlastnosti podniku byly provedeny následující akce: Významné náhradní díly byly přeřazeny z oběžných aktiv ze Zásob do položky dlouhodobého majetku Pozemky, budovy, zařízení. Z důvodů věrnějšího a poctivějšího zobrazení majetku byl změněn odpisový plán u několika položek aktiv, zejména kvůli změně ve způsobu odpisování a době životnosti. Dále bylo zavedeno komponentní odpisování. U finančního leasingu byl předmět leasingu spolu se závazky aktivován a nově odpisován. Díky rozdílnému vykazování byla dotace připočtena k hodnotě aktiva a byly upraveny odpisy. Jako poslední byly přezkoumány rezervy a z důvodu nesplnění podmínek na vykázání podle IFRS byla zrušena rezerva na opravy dlouhodobého hmotného majetku. Díky provedeným převodům může být nyní společnost věrohodněji srovnávána i v mezinárodním měřítku. Dopady na jednotlivé položky rozvahy a změny ve struktuře rozvahy jsou zobrazeny v horizontální a vertikální analýze v následující kapitole. V rámci čtvrté kapitoly byla zhodnocena výkonnost společnosti pomocí ukazatelů finanční analýzy. Po přechodu na IFRS oproti předchozí situaci podnik zaznamenal změny v těchto ukazatelích: Čistý pracovní kapitál poklesl o celých 25 %. Všechny ukazatele rentability 72
(ROI, ROA, ROE, ROS) taktéž zaznamenaly 8% zhoršení své hodnoty. Běžná likvidita poklesla o 18 % a ostatní likvidity stouply o 2%. Naopak u téměř všech ukazatelů aktivity lze pozorovat výrazné zlepšení. Zadluženost podniku byla snížena o 13 % a tím se podnik stal finančně stabilnější. Komplexní ukazatel Altmanovy Z-funkce zaznamenal nepovzbudivý 18% pokles. Tyto výsledky jsou podrobně zpracovány v kapitole 4.5 Dílčí závěr. Vliv přechodu na vykazování v souladu s IFRS na výsledky finanční analýzy je tedy poněkud sporný. Některé ukazatele byly sice vylepšeny (ukazatele aktivity a zadluženosti), nicméně většina z nich se spíše mírně zhoršila (ukazatel čistého pracovního kapitálu, rentability, likvidity, Altmanovy Z-funkce). Jak již bylo v druhé kapitole diplomové práce uvedeno, požadavky na vykazování dle IFRS jsou rozdílné od požadavků kladených ze strany české účetní legislativy. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví požadují přísnější dodržení zásady opatrnosti, a proto mohou být výsledky finanční analýzy z výkazů účetnictví podle české účetní legislativy v některých případech nadhodnoceny, čímž se analyzovaná společnost může jevit pro investory lákavější. Tento předpoklad může pomoci odpovědět na výzkumnou otázku položenou autorkou v úvodu této práce: „Do jaké míry přechod na IFRS ovlivní výstupy finanční analýzy, které jsou mnohdy zásadní pro rozhodnutí investorů, kam vloží své finanční prostředky?“ V tomto konkrétním případě se dle výsledků ukazatelů finanční analýzy ukázalo, že přechod na IFRS může společnost v očích investorů postavit do horší pozice s ohledem na její finanční situaci. Její výsledek hospodaření aktuálního (zkoumaného) roku po provedených převodech zaznamenal snížení, což se významně odrazilo např. na hodnocení rentabilit patřících k nejvýznamnějším ukazatelům. To ovšem nelze považovat za pravidlo, protože vždy záleží na konkrétních charakteristikách podniku52 a jeho strategické pozici atd. Celkové hodnocení výkonnosti podniku po přechodu na IFRS stále dosahuje velmi pozitivních hodnot, jelikož ty se nacházejí vysoce nad doporučenými hodnotami. Do budoucna by vedení společnosti šlo pouze doporučit, aby se více zaměřilo na řízení běžné likvidity, která se po přechodu na IFRS dostala téměř na hraniční hodnotu. Podnik by též měl přehodnotit svou strategii financování a více využívat levnějších cizích zdrojů. Na závěr je nutno poznamenat, že při vyhodnocení ukazatelů finanční analýzy existují rizika, kdy při změně účetních metod jsou výsledky zcela jiné, a vypovídací schopnost finančních výkazů je narušena. To může být také příčinou některých tendencí od finanční analýzy spíše ustupovat.
52
Např. velikost podniku, základna aktiv, produktivita, počáteční kapitál atd. 73
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literární zdroje [1] ALTMAN, Edward I a Edith HOTCHKISS. Corporate financial distress and bankruptcy: predict and avoid bankruptcy, analyze and invest in distressed debt. Hoboken, N.J.: Wiley, 2006, xiv, 354 s. ISBN 0471691895. [2] BOHUŠOVÁ, Hana. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS: vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 307 s. ISBN 9788073573669. [3] DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 3. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 225 s. ISBN 9788086929682. [4] DVOŘÁKOVÁ, Dana. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Brno: BizBooks, 2014, xi, 327 s. ISBN 9788026501497. [5] FICBAUER, Jiří a David FICBAUER. Mezinárodní účetní standardy a daňové systémy. 5. aktualiz. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2012, 174 s. ISBN 9788074181436. [6] GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. ISBN: 978-80-86929-26-2. [7] HINKE, Jana. IAS/IFRS a vykázání finanční pozice podniku. 1. vyd. Praha: Alfa nakladatelství, 2013, 142 s. ISBN 9788087197653. [8] HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza firmy. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008, 208 s. ISBN: 978-80-7357-392-8. [9] HRDÝ, Milan a Michaela KRECHOVSKÁ. Podnikové finance v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013, 267 s. ISBN 9788074780110. [10] HÝBLOVÁ, Eva. Mezinárodní účetnictví pro kombinované studium. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 129 s. ISBN 9788021046726. [11] KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 299 s. ISBN: 978-80-7380-315-5. [12] KOVANICOVÁ, Dana a Pavel KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví, díl 2: Finanční analýza účetních výkazů. 1. vyd. Praha: Polygon, 1995, s. 218-498 ISBN: 80901778-4-0. [13] KRALICEK, Peter. Základy finančního hospodaření: bilance, účet zisků a ztrát, cashflow, základy kalkulace, finanční plánování, systémy včasného varování. Praha: Linde, 1993, 110 s. ISBN 8085647117. 74
[14] KRUPOVÁ, Lenka, Libor VAŠEK a Michal R ČERNÝ. IAS/IFRS: mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Vyd. 1. Praha: VOX, 2005, 1050 s. ISBN 8086324443. [15] Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) 2005 včetně Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Interpretací k 1. lednu 2005: úplné znění všech Mezinárodních standardů účetního výkaznictví k 1. lednu 2005. Praha: International Accounting Standards Board, 2005, 1 sv. (různé stránkování). ISBN 802395721x. [16] Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) 2006 včetně Mezinárodních účetních standardů (IAS) a Interpretací k 1. lednu 2006: dodatek k IFRS 2005 - změny roku 2006. London: International Accounting Standards Board, c2006, 215 s. ISBN 8023971719. [17] PASEKOVÁ, Marie. Implementace IFRS do malých a středních podniků. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 183 s. ISBN 9788073578664. [18] ROSS, Stephen A, Randolph WESTERFIELD a Jeffrey F JAFFE. Corporate finance. 7th ed. Boston: McGraw-Hill/Irwin, c2005, xxxiii, 942 p. ISBN 00-728-7194-6. [19] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 143 s. ISBN: 978-80-247-3916-8 [20] SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, v, 152 s. ISBN: 978-80-251-3386-6. [21] SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2009, 451 s. ISBN 9788073574345. [22] VALACH, Josef. Finanční řízení podniku: zakládání podniku, finanční analýza, oběžný majetek, plánování, zdroje a formy financování, investiční rozhodování, hospodářský výsledek, oceňování podniku. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 1999, 324 s. ISBN: 80-86119-21-1. [23] VALOUCH, Petr. Účetní a daňové odpisy 2011. 6. vyd. Praha: Grada, 2011, 149 s. ISBN 9788024738031. Elektronické zdroje [24] BOBEK, Michal. Účetní rezervy podle ČÚS a IAS/IFRS včetně empirické studie vykazování. Český finanční a účetní časopis [online]. roč. 2012, č. 2 [cit. 2014-12-20]. Dostupné z: http://www.vse.cz/cfuc/314 [25]
DELLOITE. IFRS do kapsy. In DELLOITE [online]. 2010 [cit. 2014-10-5]
Dostupné z: www.delloite.cz
75
[26] GREUNING, Hennie van, Darrel SCOTT a Simonet TERBLANCHE. International financial reporting standards: a practical guide. 6th ed. Washington, D.C.: World Bank, c2011, xii, 434 p. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/masaryk/detail.action?docID=10460979 [27] HELBÆK, Morten, Snorre LINDEST a Brock MCLELLAN. Corporate finance. New York: McGraw-Hill, 2010, viii, 154 p., Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/masaryk/reader.action?docID=10441938 [28] IASB: IAS 1: Presentation of Financial Statements. In IASB [online]. 2011 [cit. 201411-10]. Dostupné z: http://eifrs.ifrs.org/eifrs/PdfAlone?id=12065&sidebarOption=UnaccompaniedIas [29] IASB: IAS 16: Property, Plant and Equipment. In IASB [online]. 2009 [cit. 2014-1202]. Dostupné z: http://eifrs.ifrs.org/eifrs/PdfAlone?id=12072&sidebarOption=UnaccompaniedIas [30] IASB: IAS 17: Leases. In IASB [online]. 2010 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://eifrs.ifrs.org/eifrs/PdfAlone?id=12073&sidebarOption=UnaccompaniedIas [31] IASB: IAS 2: Inventories. In IASB [online]. 2009 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://eifrs.ifrs.org/eifrs/PdfAlone?id=12066&sidebarOption=UnaccompaniedIas [32] IASB: IAS 20: Accounting for Government Grants and Disclosure of Government Assistance. In IASB [online]. 2009 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://eifrs.ifrs.org/eifrs/PdfAlone?id=12076&sidebarOption=UnaccompaniedIas [33] IASB: IAS 37: Provisions, Contingent Liabilities and Contingent Assets. In IASB [online]. 2009 [cit. 2014-12-05]. Dostupné z: http://eifrs.ifrs.org/eifrs/PdfAlone?id=12032&sidebarOption=UnaccompaniedIas [34] IASB: IAS 8: Accounting Policies, Changes in Accounting Estimates and Errors. In IASB [online]. 2009 [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://eifrs.ifrs.org/eifrs/PdfAlone?id=12068&sidebarOption=UnaccompaniedIas [35] IASB: IFRS 1: First-time adoption of international financial reporting standards. In: IASB [online]. 2011 [cit. 2014-10-06], Dostupné z: http://eifrs.ifrs.org/eifrs/PdfAlone?id=12012&sidebarOption=UnaccompaniedIfrs [36] MACKENZIE, Bruce. Wiley 2011: Interpretation and application of international financial reporting standards. Hoboken, N.J.: Wiley, 2011, 1114 p. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/masaryk/detail.action?docID=10441515,
76
[37] PWC: Kapesní průvodce IFRS a rozdíly proti českému účetnictví. In: PWC [online]. 2012 [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.pwc.com/cs_CZ/cz/ucetnictvi/ifrspublikace/ifrs-a-cz-gaap-podobnosti-rozdily.pdf, Legislativa [38] České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů [39]
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb.,
zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví [40]
Zákon č. 563/1991, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
Ostatní [41]
Interní dokumenty společnosti Plechy a.s.
[42]
Příloha k účetní závěrce za rok 2012
[43]
Rozvaha společnosti Plechy a.s. za rok 2012
[44]
Výkaz zisků a ztrát za rok 2012
77
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vertikální analýza aktiv ........................................................................................................................ 61 Graf č. 2: Vertikální analýza pasiv ........................................................................................................................ 61 Graf č. 3: Čistý pracovní kapitál ........................................................................................................................... 62 Graf č. 4: Ukazatele rentability ............................................................................................................................. 63 Graf č. 5: Ukazatele aktivity 1 ............................................................................................................................... 65 Graf č. 6: Ukazatele aktivity 2 ............................................................................................................................... 66 Graf č. 7: Ukazatele zadluženosti .......................................................................................................................... 67 Graf č. 8: Ukazatele likvidity ................................................................................................................................ 68
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Ukazatele zisku................................................................................................................................ 18 Tabulka č. 2: Q-test – hodnocení ukazatelů .......................................................................................................... 28 Tabulka č. 3: Zaúčtování významných náhradních dílů v souladu s IFRS ............................................................ 47 Tabulka č. 4: Reklasifikace výnosových položek do nákladů ............................................................................... 47 Tabulka č. 5: Původní lineární odpisy a nové odpisy dle metody SYD u svářecí soupravy ................................. 48 Tabulka č. 6: Odpisový plán po změně doby životnosti budovy ........................................................................... 48 Tabulka č. 7: Změna metody a doby odpisování ................................................................................................... 49 Tabulka č. 8: Informace o výrobní hale a jejím technickém zhodnocení .............................................................. 50 Tabulka č. 9: Vyloučení původních odpisů a zaúčtování nových komponentních odpisů v souladu s IFRS ........ 50 Tabulka č. 10: Informace o předmětu leasingu ..................................................................................................... 51 Tabulka č. 11: Roční leasingová tabulka ............................................................................................................... 53 Tabulka č. 12: Zaúčtování leasingu v souladu s IFRS........................................................................................... 53 Tabulka č. 13: Úprava hodnoty aktiva o dotaci a zvýšení hodnoty odpisů ........................................................... 55 Tabulka č. 14: Zaúčtování rezerv v souladu s IFRS .............................................................................................. 56 Tabulka č. 15: Rozvaha dle ČÚP a dle IFRS ........................................................................................................ 58 Tabulka č. 16: Horizontální analýza ...................................................................................................................... 59 Tabulka č. 17: Ukazatele aktivity .......................................................................................................................... 65 Tabulka č. 18: Altmanova formule bankrotu......................................................................................................... 70
78
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČÚL – Česká účetní legislativa ČÚS – České účetní standardy D – Dal DDB – Double Declining Balance Method EAT – Earnings after taxes EBDIT – Earnings before depreciation, interests and taxes EBIT – Earnings before interests and taxes EBT – Earnings before taxes EU – Evropská unie EVA – Economic value added FIFO – First in first out GAAP – General accepted accounting principles IAS – International Accounting Standards IASB - International Accounting Standards Board IASC - International Accounting Standards Commitee IFRS – International financial reporting standards IN – Index důvěryhodnosti KS – Konečný stav LIFO – Last in last out MD – Má dáti NWC – Net working capital PS – Počáteční stav Q- test – Kralickův Quick-test ROA – Return on assets ROCE – Return on capital employed ROE – Return on equity ROI – Return on investment ROS – Return on sales SYD – Sum of the Year´s Digits
79
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – Rozhodovací diagram pro vykázání rezervy/podmíněného závazku Příloha B – Původní rozvaha společnosti Plechy a.s. Příloha C – Kompletní leasingová tabulka dle IFRS – osobní automobil Příloha D – Souhrnná převodová tabulka
Příloha A – Rozhodovací diagram pro vykázání rezervy/podmíněného závazku
Zdroj: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (2005, str. 1577)
Příloha B – Původní rozvaha společnosti Plechy a.s.
Aktiva AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Ocenitelná práva Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Movité věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - dceřiná společnost Dlouhodobě poskytnuté zálohy Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za společníky, členy družstva a za účelem sdružení Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy
Brutto (v tis. Kč) 217 055 127 028 5 158 4 193 847
115 678 7 154 56 103 53 298
31. 12. 2012 Korekce (v tis. Kč) 61 109 53 400 4 111 3 361 632
49 207 13 834 37 482
Netto (v tis. Kč) 155 946 73 628 1 047 832 215
66 471 7 154 42 269 15 816
1 232
1 232
6 111 6 111
6 111 6 111
83 957 23 333 14 888 4 577 3 083 786
2 627 948 483 53 413
81 330 22 385 14 405 4 524 2 670 786
47
47
47
47
42 404 32 422 708 8 137 1 084
1 390 1 390
41 014 31 033 708 8 137 1 084
Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období
Pasiva
19 33 17 885 102 17 783 988 802 186
19 33 17 885 102 17 783 988 802 186
31. 12. 2012 (v tis. Kč)
PASIVA CELKEM
155 946
Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál
105 284 2 500 2 500
Kapitálové fondy Ostatní kapitálové fondy
0 0
Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Statutární a ostatní fondy
35 270 500 34 770
VH minulých let Nerozdělený zisk min. let
43 268 43 268
VH běžného účetního období
24 246
Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Ostatní rezervy
49 700 8 692 6 000 2 692
Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Dlouhodobé přijaté zálohy Jiné závazky Odložený daňový závazek
10 500 357 43 7 600 2 500
Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní
30 508 19 292 5 931 2 323 1 695 560 506
Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období Zdroj: Rozvaha společnosti plechy a.s. k 31. 12. 2012(v tis. Kč)
201 0 0 0 962 962
Příloha C – Kompletní leasingová tabulka dle IFRS – osobní automobil Období (měsíc/rok)
PS závazku (v Kč)
Splátka (v Kč)
06/2011 07/2011 08/2011 09/2011 10/2011 11/2011 12/2011 01/2012 02/2012 03/2012 04/2012 05/2012 06/2012 07/2012 08/2012 09/2012 10/2012 11/2012 12/2012 01/2013 02/2013 03/2013 04/2013 05/2013 06/2013 07/2013 08/2013 09/2013 10/2013 11/2013 12/2013 01/2014 02/2014 03/2014 04/2014 05/2014
901 017 577 930 565 114 552 114 538 927 525 550 511 981 498 216 484 252 470 088 455 720 441 144 426 359 411 361 396 147 380 714 365 059 349 178 333 069 316 727 300 151 283 335 266 278 248 975 231 422 213 617 195 556 177 234 158 649 139 796 120 671 101 271 81 592 61 629 41 379 20 838
323 088 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138 21 138
Úrok (v Kč)
8 322 8 138 7 950 7 761 7 568 7 373 7 174 6 973 6 769 6 562 6 352 6 140 5 924 5 705 5 482 5 257 5 028 4 796 4 561 4 322 4 080 3 834 3 585 3 332 3 076 2 816 2 552 2 285 2 013 1 738 1 458 1 175 887 596 300
Snížení závazku (v Kč)
KS závazku (v Kč)
12 815 13 000 13 187 13 377 13 570 13 765 13 963 14 164 14 368 14 575 14 785 14 998 15 214 15 433 15 655 15 881 16 109 16 341 16 577 16 815 17 058 17 303 17 552 17 805 18 061 18 322 18 585 18 853 19 125 19 400 19 679 19 963 20 250 20 542 20 838
577 930 565 114 552 114 538 927 525 550 511 981 498 216 484 252 470 088 455 720 441 144 426 359 411 361 396 147 380 714 365 059 349 178 333 069 316 727 300 151 283 335 266 278 248 975 231 422 213 617 195 556 177 234 158 649 139 796 120 671 101 271 81 592 61 629 41 379 20 838 0
Příloha D: Souhrnná převodová tabulka (částky uvedeny v tis. Kč)
Název položky
PS dle českých účetních předpisů
Zrušení Zrušení Zařazení původních původních náhradních Odpis odpisů u odpisů u dílů do náhradních svářecí svářecí dlouhodobého dílů soupravy soupravy majetku za roky za rok 2012 2010-2011
Celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek
155 946 73 628
0 13 032
- 2 172 - 2 172
4 232 4 232
2 116 2 116
1 047 66 471 6 111
13 032
- 2 172
4 232
2116
Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení aktiv
81 330 22 385 41 061 17 885 988
-13 032 -13 032
0
0
0
155 946 105 284 2 500 35 270 43 268 24 246 49 700 8 692 30 508 10 500 962
0 0
- 2 172 - 2 172
4 232 4 232
2 116 2 116
Celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy ze zisku Nerozdělený zisk Výsledek hospodaření Cizí zdroje Rezervy Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Časové rozlišení pasiv
4 232 0
- 2 172 0
0
2 116 0
Název položky
Celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení aktiv Celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy ze zisku Nerozdělený zisk Výsledek hospodaření Cizí zdroje Rezervy Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Časové rozlišení pasiv
Zaúčtování Zaúčtování nových Zaúčtování Zrušení nových odpisů u nových Vyloučení původních odpisů u svářecí odpisů u původních odpisů u svářecí soupravy budovy odpisů budovy za soupravy dle IFRS dle IFRS 2005-2011 rok 2012 dle IFRS (20102012 2012 2011) 929 - 6 877 - 2 645 - 681 12 039 929 - 6 877 - 2 645 - 681 12 039
929
- 6 877
- 2 645
- 681
12 039
0
0
0
0
0
929 929
- 6 877 - 6 877
- 2 645 - 2 645
- 681 - 681
12 039 12 039
- 6 877 929 0
0
12 039 - 2 645 0
- 681 0
0
Název položky
Vyloučení původních odpisů 2012
Zaúčtování Zaúčtování Zaúčtování Zaúčtování nových nových nových nových odpisů odpisů odpisů odpisů 2005-2011 2012 2010-2011 2012 (výrobní (výrobní (střecha) (střecha) hala) hala)
Celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení aktiv
2 105 2 105
- 11 782 - 11 782
- 1 937 - 1 937
- 513 - 513
- 257 - 257
2 105
- 11 782
- 1 937
- 513
- 257
0
0
0
0
0
Celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy ze zisku Nerozdělený zisk Výsledek hospodaření Cizí zdroje Rezervy Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Časové rozlišení pasiv
2 105 2 105
- 11 782 - 11 782
- 1 937 - 1 937
- 513 - 513
- 257 - 257
- 11 782 2 105 0
0
- 513 - 1 937 0
0
- 257 0
Název položky
Zaúčtování nových odpisů 2012 (okna)
Rozdělení závazků na krátkodobé a dlouhodobé
Aktivace majetku
Celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení aktiv
- 133 - 133
901 901
- 133
901
0
0
Celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy ze zisku Nerozdělený zisk Výsledek hospodaření Cizí zdroje Rezervy Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Časové rozlišení pasiv
- 133 - 133
901 0
Vyloučení zaplacené akontace
Vyloučení splátek (2011)
0 0
0 0
137 0
0
302
137
302 - 302
137
0 0
137 137
0 0
137 - 133 0
901
0
901
80 - 80
0
0
Název položky
Vyloučení původního časového rozlišení akontace (2011)
Celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení aktiv
59
Celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy ze zisku Nerozdělený zisk Výsledek hospodaření Cizí zdroje Rezervy Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Časové rozlišení pasiv
59 59
Zaúčtování Zaúčtování zaplacené splátek a akontace úroků (2011) (2011) dle IFRS dle IFRS - 302 0
- 127 0
Vyloučení splátek (2012)
Odpisy (2011)
- 105 - 105
254 0
- 105 - 302
- 127
0
- 302
- 127
- 302 0
- 127 - 47
- 105 - 105
- 47
- 105
254
254
59
59 - 302
- 80
- 302
- 80
0
254 254
254 0
Vyloučení původního časového rozlišení akontace (2012)
Zaúčtování splátek a úroků (2012) dle IFRS
Celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení aktiv
101 0
- 254 0
Celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Fondy ze zisku Nerozdělený zisk Výsledek hospodaření Cizí zdroje Rezervy Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Časové rozlišení pasiv
101 101
101 0
Název položky
0
Úprava hodnoty aktiva o investiční dotaci
Odpisy (2012)
Úprava odpisů za poměrnou část roku 2012
- 180 - 180
7 854 7 854
- 655 - 655
- 180
7 854
- 655
0
0
0
- 254 - 72
- 180 - 180
7 854 654
- 655 - 655
- 72 - 182
- 180 0
654 0
- 655 0
- 254
- 254 101
- 182 7 200
Název položky
Celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení aktiv
Odúčtování Odúčtování rezervy na rezervy na opravy a opravy a Suma všech udržování udržování provedených tvořené v vytvořené v změn minulém běžném období období 0 0
0
0 0
0
Celkem 0 0 Vlastní kapitál 5 400 600 Základní kapitál Fondy ze zisku Nerozdělený zisk 5 400 Výsledek hospodaření 600 Cizí zdroje - 5 400 - 600 Rezervy - 5 400 - 600 Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Časové rozlišení pasiv Zdroj: Vlastní zpracování (v tis. Kč, zaokrouhleno na celé tis. Kč)
KS dle IFRS
+ 2 107 + 15 271
158 053 88 899
0 + 15 271 0 -13 022 -13032 0 10 -142 0 + 2 107 + 570 0 0 + 2 543 -1 973 -5 663 -6 000 -484 + 821 + 7 200
1 047 81 742 6 111 68 308 9 353 41 061 17 895 846 0 158 053 105 854 2 500 35 270 45 811 22 273 44 037 2 692 30 024 11 321 8 162