Hodnocení vlivů Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov. z hlediska udržitelného rozvoje. Část A

Hodnocení vlivů „Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov“ z hlediska UR – část A

Hodnocení vlivů

„Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov“ z hlediska udržitelného rozvoje

Část A Hodnocení vlivů „Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov“ na životní prostředí a veřejné zdraví zpracované dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

Identifikace klimatických regionů v Turnově

ATELIER 4 s.r.o. Jablonec n.N., kontakt: 603258954

1/94


Část A dokumentace „Hodnocení vlivů Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov“ z hlediska udržitelného rozvoje“ je věnována hodnocení vlivů předkládaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Rozsah hodnocení odpovídá požadavkům přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí s následujícím členěním obsahu do kapitol:

Obsah části A: A.1. Informace o znění, cílech a lokalizaci Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov, její vztah k jiným koncepcím 3 A.2. Informace o současném stavu prostředí v dotčeném území, pravděpodobný vývoj prostředí bez provedení navrhované změny, důvod pro provedení změny 9 A.3. Charakteristiky prostředí v lokalitách, které by mohly být provedením navrhované změny ÚP významně zasaženy 22 A.4. Současné problémy ŽP, které jsou významné pro navrhovanou změnu, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro ŽP, tj. oblastem vyžadujícím ochranu podle zvláštních právních předpisů 45 A.5. Vlivy koncepce na veřejné zdraví 67 A.6. Cíle ochrany ŽP a VZ stanovené na mezinárodní, komunitární, vnitrostátní i komunitní úrovni, které mají vztah k navrhované změně ÚP a způsob jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během řešení navrhované změny, včetně provádění jejího případného variantního řešení 78 A.7. Závažné vlivy na ŽP u změny ÚP a navrhovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na ŽP vyplývajících z provedení navrhované změny ÚP 82 A.8. Výčet důvodů pro výběr doporučené varianty řešení navrhované změny ÚP a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how) 83 A.9. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivů změny ÚP na ŽP 84 A.10. Stanovení kriterií pro realizační projekt a potřebné návaznosti 86 A.11. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů 87 A.12. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených během prací na řešení změny ÚP a během procesu SEA xx A.13. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska k předkládané Změně č.13A ÚPSÚ Tutnov xx


2/94


A.1. INFORMACE O ZNĚNÍ, CÍLECH A LOKALIZACI ZMĚNY Č. 13A ÚPSÚ TURNOV, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Změna č. 13A ÚPSÚ Turnov řeší dopravní problematiku vztahující se k reorganizaci dopravní kostry v centru města Turnova s identifikovatelnými následujícími cíli: a) snížit dopravní zátěž centra, b) zlepšit kvalitu ovzduší, c) snížit hlukovou zátěž d) najít územně vhodnou trasu odlehčovací komunikace e) ochránit centrum Turnova před povodněmi, f) zvýšit esteticko pobytové hodnoty centra, g) zlepšit podmínky pro udržitelný rozvoj centra. Konkrétním předmětem Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov je vybudování nové trasy sběrné komunikace tvořící „Severozápadní odlehčovací komunikaci centra Turnova“ tvořící polookruh v úseku od křižovatky Sobotecká ke křižovatce s Žižkovou ulicí a úprava dopravního prostoru v Markově ulici, konkrétně „zobousměrnění Markovy ulice“ a to rozšířením zaústění Markovy ulice do Mariánského náměstí. Zároveň má nová komunikace plnit funkci protipovodňového valu s účelem ochrany jižní části centra města. Objednatel posouzení SEA Název organizace: Městský úřad Turnov, odbor rozvoje města Sídlo organizace: Antonína Dvořáka 335, 511 22 Turnov

Zpracovatel posouzení SEA Název organizace: Atelier 4 s.r.o. Sídlo organizace: Podhorská 20, 466 01 Jablonec nad Nisou IČO: 46710141 DIČ: CZ 46710141 Osoba oprávněná dle zákona č. 100/2001 Sb.: RNDr. Jiřina Vargová, č. osvědčení o odborné způsobilosti č.j. 16436/4445/OEP/62

Specifikace rozsahu prací Na základě výsledků předběžného projednání dle §15 zákona č. 100/2001 Sb. a na základě Zadání Změny č. 13A platného územního plánu sídelního útvaru Turnov (konkrétně bodu M) v Zadání), které bylo schváleno Zastupitelstvem Města Turnov dne 28.6.2007 usnesením č. 95/2007, je cílem díla ve vzájemné spolupráci:      

s předkladatelem a pořizovatelem Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov se zpracovatelem konceptu Změny č. 13A ÚP SÚ Turnov (SAUL s.r.o. Liberec) s projektanty „Severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova“ (ATELIER 4 s.r.o. Jablonec nad Nisou) s dotčenými orgány státní správy s dotčenými správci území a infrastruktury s veřejností

provést rozsah prací odpovídající dikci zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb., tzn. posouzení vlivů Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov na životní prostředí a veřejné zdraví, tj. tzv. Strategy environment assessments (dále jen SEA), konkrétně dle postupů stanovených v §§ 10a - 10i zákona. Za účelem posouzení a vyhodnocení přínosů navrhované změny ÚP je proveden i rozbor vlivů na životní prostředí (dále jen ŽP) u stávajícího řešení dopravního systému v historickém centru města (tzv. hodnocení vlivů nulové varianty). Toto hodnocení dopadů neuskutečnění navrhované Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov vychází ze stávající situace stavu v centru města Turnova. ATELIER 4 s.r.o. Jablonec n.N., kontakt: 603258954

3/94


Posouzení je zaměřeno na hodnocení všech částí Konceptu Změny č. 13A, tzn.: •

jak na změnu s označením č. 13A/1 – vybudování nové trasy sběrné komunikace severozápadního odlehčovacího polokruhu historického centra Turnova, s parametry komunikace III. třídy (III/2831) a to konkrétně od kruhového objezdu na křižovatce Sobotecká ke křižovatce s Žižkovou ulicí,

•

tak na druhou část změny s označením č. 13A/2 – kterou je úprava dopravního prostoru v Markově ulici za účelem jejího zobousměrnění. Konkrétně se jedná o demolici tří objektů v místě zaústění Markovy ulice na Mariánské náměstí.

Lokalizace obou částí Změny č. 13A ÚPSÚ Turnova je provedena v obrázcích A2 a A3. Předkládaný koncept Změny č.13A ÚPSÚ Turnov je zpracován pouze v jedné variantě řešení. Proto i zde provedené posouzení se vztahuje pouze k tomuto jednomu řešení. Provedené posouzení je tudíž invariantní se srovnávací úrovní k variantě nulové. Následující obrázek A1 přibližuje uliční síť Turnova, s vyznačenými hlavními silničními trasami využívanými pro průjezd Turnova motorovými vozidly. Zároveň je zde lokalizováno historické centrum města. Obrázek A1: Stávající silniční síť s hlavními průtahy Turnovem

Z mapového podkladu je zřejmé, že centrem Turnova prochází významná regionální silniční trasa II/283 Turnov – Semily. Detailnější pohled na prostorové uspořádání centra Turnova je v obrázku A2. Šedě jsou zde vyznačeny linie stávajících komunikací a zpevněných ploch.


4/94


Obrázek A2: Prostorové uspořádání centra Turnova (Koncept RP č.3 – centrum Turnova) silniční most přes Jizeru

Stebénka

Koňský trh

ulice Palackého

OK Sobotecká

autobusové nádraží

nám. Českého ráje

Malá Jizera

Markova ul.

atletický stadion

ul.5.května

Žižkova ulice

hranice centra města

Obrázek A3: Silniční síť centra Turnova s navrhovanou trasou SZOK (Koncept RP č.3 – centrum Turnova) napojení trasy SZOK na Žižkovu ulici

návrh trasy SZOK

OK Sobotecká



Markova ul.

ul. 5.května, též II/283

5/94


Centrální část Turnova se celá nachází v katastrálním území Turnov. V předchozích obrázcích A2 a A3 je ohraničena přerušovanou obvodovou linií. Její rozloha činí 85,88 ha. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 246 m n.m. (na západním okraji u toku Jizery a Malé Jizery) do 285 m n.m. (při severovýchodním okraji zástavby bývalých kasáren). Leží na levém břehu řeky Jizery, v místě historického křížení přepravních tras, konkrétně u brodu přes Jizeru. Lze ji charakterizovat coby terén stoupající od JZ směrem k SV, zahrnující dolní centrum (Koňský trh, Trávnice, autobusové nádraží) a centrum horní (nám. Českého ráje a jeho okolí), na něž bezprostředně navazují (již mimo dotčené území) rozsáhlé zástavby rodinných domků (Károvsko, Hruštice, Na Kamenci, Durychov). Navrhovaná trasa severozápadní odlehčovací komunikace (dále jen SZOK) začíná sjezdem z okružní křižovatky v Sobotecké ulici směrem ke Koňskému trhu, s mostním přechodem toku Stebénky, pokračováním přes plochu Koňského trhu, s přemostěním Malé Jizery a s následným zaústěním do ulice Palackého. V ulici Palackého je navržena nová okružní křižovatka s výjezdy nejen na stávající most přes Jizeru a do Palackého ulice, ale i s výjezdy směrem k autobusovému nádraží a ke Koňskému trhu. Trasa SZOK pokračuje přes autobusové nádraží uhlopříčně přes louku nivy Jizery ke hraně zahrádek v ulici Na Lukách, poté se lomí po hraně zahrádek zpět do prostoru luční nivy a v místě ukončení areálu firem CHATON a.s., INTERPRAGMA s.r.o., PRAGMABRUS s.r.o., PRAGMALESK s.r.o. se pravoúhlým obloukem stáčí na východ směrem do svahu nivy Jizery. Po vystoupání na hranu svahu, tzn. pod atletickým stadionem prochází v linii mezi hranou plochy stadionu a okolní zástavbou dále směrem k Žižkově ulici. Zaústění do Žižkovy ulice je navrhováno opět okružní křižovatkou. Celková délka SZOK je cca 1,6 km. Nejen pro archivaci, ale i za účelem přiblížení, byla vytvořena příloha č. 1 k tomuto hodnocení, s fotodokumentací současného stavu jednotlivých lokalit, které jsou v návrhem trasy nové severozápadní odlehčovací komunikace dotčeny. Požadavek Změny č.13A ÚPSÚ Turnova a způsob jejího řešení nejen že respektuje, ale i navazuje či rozpracovává následující republikové, krajské i místní koncepční dokumenty: •

Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Demek J. a kolektiv (1987)

•

Strategie udržitelného rozvoje České republiky, Vláda ČR (2005)

•

Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007-2013, MMR ČR (2006)

•

Národní rozvojový plán České republiky 2007-2013, MMR ČR (2007)

•

Politika územního rozvoje České republiky, MMR ČR (2006)

•

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR „Zdraví pro všechny v 21. století“, MZ ČR (2002)

•

Státní politika životního prostředí České republiky 2004-2010, MŽP ČR (2004)

•

Vymezení Ptačích oblastí a Evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000, AOPK ČR Praha (2004, 2007)


6/94


•

Směrný vodohospodářský plán České republiky (1988)

•

Plán hlavních povodí České republiky, MŽP ČR a Mze ČR (2007)

•

Povodňový model Jizery, DHI Hydroinform a.s. Praha (2002, 2008)

•

Program revitalizace říčních systémů v České republice, Vláda ČR (1992)

•

Dopravní politika České republiky 2005 – 2013, MD ČR (2005)

•

Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ (2001)

•

Sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR, ŘSaD ČR (2000, 2005)

•

Metodika stanovení emisí znečišťujících látek z dopravy, CDV Brno (2006)

•

Stanovení hlukové zátěže z dopravy, CDV Brno (2006)

•

Hodnocení kvality vod a horninového prostředí v okolí dopravních sítí, CDV Brno (2006)

•

Znečištění ovzduší v České republice hydrometeorologický ústav Praha (2007)

•

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, Státní zdravotní ústav Praha (2006)

•

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020, Krajský úřad Libereckého kraje (2007)

•

Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, Krajský úřad Libereckého kraje (2007)

•

Průzkumy a rozbory ÚP VÚC Libereckého kraje, Urbanistické středisko Brno spol. s r.o. (2001)

•

Koncept ÚP VÚC Libereckého kraje, SAUL s.r.o. Liberec (2003)

•

Posouzení vlivů Konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje na ŽP, Mgr.P.Kučírek (2004)

•

Doplnění Posouzení vlivů Konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje na ŽP o porovnání variant koridorů silnice R 35 v úseku Libice – Turnov, Mgr.P.Kučírek (2005)

•

Návrh Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, SAUL s.r.o. Liberec (2007) (dokument Zastupitelstvem LK dosud neschválen)

•

Dopravní politika Libereckého kraje, ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o.Liberec (2004)

•

Analýza stavu dopravy na území Libereckého kraje, Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje (2007)

•

Zdravotní politika Libereckého kraje, Odbor zdravotnictví Krajského úřadu Libereckého kraje ve spolupráci s KHS Liberec (2005)

•

Aktualizace Zprávy o zdraví - zdravotní stav v LK 2007, Krajská hygienická stanice LK (2008)

•

Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek ovzduší v Libereckém kraji, Ateliér ekologických modelů Praha (2004)


v roce

2006,

Český

7/94


•

Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje, Lesprojekt Liberec (2004)

•

Koncepce účinnější podpory rozvoje památkové péče v Libereckém kraji, Bohemia Discovery s.r.o. (2003)

•

Strategický plán města Turnova, ARR-Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o.Liberec (2004)

•

Akční plán města Turnova, Agentura regionálního rozvoje spol. s r.o.Liberec (2004)

•

Nominační dokumentace pro zápis Českého ráje do sítě evropských geoparků, MŽP ČR (2005)

•

Místní program ke snížení emisí pro město Turnov a obce Čtveřín, Paceřice, Pěnčín, Vlastibořice a Ohrazenice, Ekotoxa Opava s.r.o.(2005)

•

Akční plán Programu ke zlepšení kvality ovzduší pro město Turnov a obce Čtveřín, Paceřice, Pěnčín, Vlastibořice a Ohrazenice, Ekotoxa Opava s.r.o. (2005)

•

Program regenerace MPZ Turnov 2004 - 2008, Ateliér NAO spol. s r.o. Praha (2004)

•

Platný ÚPSÚ Turnov, architektonická kancelář A+R systém Praha (1996)

•

Regulační plán ÚPSÚ Turnov č. 1 – obytné zóny Durychov, Na Kamenci, Hruštice, Károvsko, architektonická kancelář A+R systém, s.r.o. Praha (2002)

•

Regulační plán ÚPSÚ Turnov č. 2 – průmyslový areál Vesecko, firma Kadlec KK Nusle spol. s.r.o. Praha (2003)

•

Regulační plán ÚPSÚ Turnov č. 3 – centrum města Turnova, projekční kancelář SAUL s.r.o. Liberec (2006)

•

Pasport místních komunikací ve vlastnictví Města Turnov, Ing. Špulák kancelář dopravních staveb (2003)

•

Hluková studie řešení dopravy v Regulačním plánu č.3 – centrum města Turnov, EkoMod Liberec (2005)

•

Dopravně inženýrské posouzení okružního dopravního systému v centru Turnova, CityPlan spol. s r.o. Praha (2005)

•

Dopravně inženýrské posouzení severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova, CityPlan spol. s r.o. Praha (2006)

•

Generel MÚSES Turnov, RNDr. F.Pelc (1992)

•

Turnov –severozápadní městský dopravní polookruh inženýrskogeologický průzkum , INSET Praha (2008)

•

Technická studie Severozápadní odlehčovací komunikace centra Turnova, Atelier 4 s.r.o. Jablonec nad Nisou (2008)


–

předběžný

8/94


A.2.

INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ PROSTŘEDÍ BEZ PROVEDENÍ NAVRHOVANÉ ZMĚNY, DŮVOD PRO PROVEDENÍ ZMĚNY

A.2.1

Popis stavu prostředí Turnova a okolí

A.2.1.1 Geomorfologie Poloha města Turnov je dána 50°37´ severní šířky a 15°10´ východní délky. Turnov leží na středním toku řeky Jizery, která u silničního mostu v Palackého ulici v Turnově dosahuje 244 m n.m., v Dolánkách 247 m n.m. Střed města (historické centrum) se nachází v nadmořské výšce 267 m.n.m. Území leží v oblasti svrchně křídového stáří, tvořené kvádrovými pískovci, písčitými slínovci a jílovci, a jejich eluvii, štěrkopískovými terasami, sprašovými pokryvy, nevápnitými nivními uloženinami a svahovinami. Z geomorfologického hlediska patří Turnov do provincie Česká vysočina, subprovincie Česká tabule, oblast Severočeské tabule, geomorfologického celku Jičínská pahorkatina a podcelku Turnovská pahorkatina (Zeměpisný lexikon ČSR, 1987). A.2.1.2 Hydrologie Řeka Jizera, coby hlavní tok odvádějící povrchové vody z města Turnova, je pravostranným přítokem řeky Labe. Turnov se rozprostírá mezi cca 77 až 81 říčním kilometrem jejího toku. Jizera má ve svém středním úseku spád cca 2 promile a tvoří hlavní erozní bázi zdejšího velmi členitého zemského povrchu. Celkově je možné Jizeru zařadit mezi nejvodnatější toky v povodí Labe. Obrázek A4: Identifikace povodí řeky Jizery s hlavními jejími přítoky, s lokalizací VZ Káraný

VZ Káraný


9/94


Tabulka A1: Hydrologická data vztahující se k toku řeky Jizery

1 2 3 4 5 6 1-05-01-01 1-05-01-02 1-05-02-00 1-05-02-04 1-05-03-00 1-05-03-01 Hydrologické číslo povodí 1 7 1 9 1 5 pod pod pod pod ústí do V profilu pod Klenicí Mumlavou Jizerkou Kamenicí Mohelkou Labe Plocha povodí/km2 133,813 318,85 781,816 1374,846 1947,915 2193,394 Průměr. dlouhodobá roční 1384 1170 1067 935 845 816 výška srážek (P) v mm Průměrný dlouhodobý 4,543 8,871 16,434 21,798 23,732 24,36 roční průtok (Qa) v m3/s

V oblasti před zaústěním Jizery do Labe, jsou její mělké podpovrchové vody jímány do vrtů. Tvoří tak základ zdroje pitné vody, konkrétně vodního zdroje Káraný. VZ Káraný je jedním ze zdrojů zásobující obyvatele Středočeského kraje, včetně Prahy, pitnou vodou. Kvalita vod v Jizeře je proto pod vodohospodářskou ochranou. Činnosti v jejím povodí jsou sledovány se zvýšenou pozorností. K VZ Káraný bylo vyhlášeno široké ochranné pásmo, jehož součástí je i území města Turnova. Tok řeky Jizery je vyhláškou č. 470/2001 Sb. zařazen mezi významné vodní toky ČR. Charakteristickým znakem Jizery je výskyt i několika povodňových průtoků během roku. Zpravidla jsou tyto stavy způsobeny jarním táním sněhu. V průběhu roku jsou zvýšené průtoky vod v Jizeře vyvolány vysokými srážkami v horských oblastech Krkonoš a Jizerských hor. V obrázku A5 jsou růžovou barvou vyznačeny zaplavovaného plochy města Turnova při průtocích stoletých vod v Jizeře. Obrázek A5: Identifikace zaplavovaného území Turnova při průtocích Jizery Q100 s vyznačením centra města

Levý okraj nivy Jizery mezi jejími říčními kilometry 79,5 – 82,5 lemuje uměle vytvořený tok Malé Jizery, mj. s funkcí náhonu pro malou vodní elektrárnu. Malá Jizera spolu s tokem Stebénky (levobřežní přítok Jizery v km 79,5) jsou hlavními vodotečemi odvádějícími srážkové vody ze zájmového území Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov, tj. z historického centra Turnova.


10/94


A.2.1.3 Klimatologie Obrázek A6 převzatý z Atlasu klimatických oblastí Československa, přibližuje Turnov s vyznačením klimatických oblastí i v jeho okolí. Je zřejmé, že v prostoru Jičínské a Turnovské pahorkatiny převažuje oblast mírně teplá, ve škále od MT 7 až MT 11. Obrázek A6: Identifikace klimatických oblastí města Turnova a jeho okolí

Tabulka A2: Základní charakteristiky klimatických oblastí MT 7-11

Klimatické charakteristiky

MT 11 40 - 50

MT 10 40 - 50

MT 9 40 - 50

30 - 40

Počet dnů s teplotou vyšší než 10 C

140 - 160

140 - 160

140 - 160

140 - 160

Počet mrazových dnů

110 - 130

110 - 130

110 - 130

110 - 130

Počet ledových dnů

30 - 40

30 - 40

30 - 40

40 - 50

Průměrná teplota v lednu

-2 až -3

-2 až -3

-3 až -4

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci

17 - 18

17 - 18

17 - 18

16 - 17

7-8

7-8

6-7

6-7

Počet letních dnů o

Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu

MT 7

7-8

7-8

7-8

7-8

Počet dnů se srážkami 1 mm a více

90 - 100

110 - 120

100 - 120

110 - 120

Úhrn srážek ve vegetačním období

350 - 400

400 - 450

100 - 450

400 - 450

Úhrn srážek v zimním období

200 - 250

200 - 250

250 - 300

250 - 300

50 - 60

50 - 60

60 - 80

60 - 80

120 - 150

120 - 150

120 - 150

120 - 150

40 - 50

40 - 50

40 - 50

40 - 50

Počet dnů se sněhovou přikrývkou Počet zamračených dnů Počet jasných dnů

Samotný Turnov leží na hranici klimatických oblastí MT 10 a MT 11, tj. území s vlhkým klimatem, s mírnou, krátkou a suchou zimou. Léto je zde dlouhé, teplé a mírně suché. Roční úhrn srážek se v dlouhodobém průměru pohybuje okolo 743 mm. Trvání slunečního svitu je zde v průměru 1750 hod./rok, počet dnů se sněhovou pokrývkou 74. Údaje o průměrných měsíčních teplotách během roku jsou uvedeny v následující tabulce A3.


11/94


Tabulka A3: Průměrné měsíční a roční teploty v Turnově (Quitt, 1971)

Průměrné měsíční a roční teploty v Turnově měsíc

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

rok

teplota (oC)

-2,1

1,2

2,9

7,3

13,0

15,7

17,3

16,3

12,9

8,0

3,1

-0,6

7,7

V dubnu až květnu teploty rychle vzrůstají, v listopadu pak prudce klesají. Počet letních dnů se pohybuje kolem 52. Proudění vzduchu je usměrňováno morfologií terénu. Na území Turnovska je nejčastější 3. a 4. třída stability ovzduší. Při nich jsou rozptylové podmínky obecně dobré. Zastoupení jednotlivých směrů větru je značně nerovnoměrné a odpovídá morfologii terénu v oblasti. Nejčastější je vítr Z a V. Nejméně četné větry přicházejí z jihu. Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Turnov - Nudvojovice, platné ve výšce 10 m nad zemí, zpracovaný Českým hydrometeorologickým ústavem, je předmětem následující tabulky A4. Tabulka A4: Odborný odhad větrné růžice Turnov - Nudvojovice, platné ve výšce 10 m nad zemí (%) (ATEM, 2001).

Celková větrná růžice pro lokalitu Turnov - Nudvojovice m.s

-1

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

CALM

Součet

1,7

7,24

6,50

8,35

6,20

3,97

7,64

6,81

6,50

19,01

72,22

5,0

2,70

2,43

5,44

3,65

1,03

3,30

4,77

3,41

11,0

0,06

0,06

0,20

0,15

0,01

0,07

0,41

0,09

Součet

10,00

8,99

13,99

10,00

5,01

11,01

11,99

10,00

26,73 1,05 19,01

100,00

A.2.1.4 Socioekonomické prostředí V Turnově žije cca 14 500 trvale bydlících obyvatel. Město Turnov se vyznačuje poměrně silnou průmyslovou základnou, ve které bylo při sčítání v roce 2001 soustředěno 41,5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Tradičními průmyslovými obory na Turnovsku je především zhotovování umělých drahokamů ze skla, zpracování polodrahokamů, šperkařství. Již v 16. století zde řada brusičských dílen upravovala a brousila zdejší i dovážené drahé kameny a výrobky z nich se vyvážely do celého světa. Tradice šperkařství a výroby bižuterie pokračuje dodnes především v podnicích Granát, družstvo umělecké výroby, a Skleněné kameny s.r.o., ale také v řadě soukromých dílen. Ze strojírenských firem zde sídlí Šroubárna Turnov a.s., Kamax s.r.o., Sklostroj Turnov CZ s.r.o., TREVOS a.s.. Širokou paletu brýlových čoček (minerální, plastové, bifokální a progresivní), lup, svítidel pro průmysl, zdravotnictví i domácí použití vyrábí firma Dioptra a.s. Turnov. Druhým nejsilněji zastoupeným ekonomickým odvětvím jsou v Turnově služby, s podílem 9,4 % aktivních obyvatel – služby s převažujícím směrem ke školství, zdravotnictví, k veterinárním a sociálním činnostem. S podílem 8,5 % následuje odvětví obchodu a oprav. Stavebnictvím se v Turnově zabývá cca 6,6 % aktivních obyvatel.


12/94


Obrázek A7: Identifikace průmyslových ploch v Turnově, včetně registrovaných VKP (Odbor rozvoje Města Turnov)

Díky svým příhodným geomorfologickým a klimatickým podmínkami se území okolo samotného města, tzn. Turnovsko, v rámci Libereckého kraje dostává i mezi území vhodně využívaná pro zemědělskou výrobu. Vedle pěstování základních zemědělských plodin je zde rozvinuto i ovocnářství. Intenzivní ovocné sady jsou pro tuto oblast typické. Podíl pracujících v zemědělství se pohybuje okolo 4,7 %, čímž v porovnání s ostatními obvody Libereckého kraje, náleží k těm vyšším úrovním. A.2.1.5 Veřejná správa Sídelní útvar města Turnova se rozprostírá na ploše 2 273 ha. Toto území se organizačně dělí na 13 částí: Turnov (Nudvojovice připojeny), Daliměřice, Hrubý Rohozec, Kadeřavec, Mašov, Pelešany, Bukovina, Dolánky u Turnova, Kobylka, Loužek, Malý Rohozec, Mokřiny, Vazovec. Z hlediska katastrálního členění je území města Turnov tvořeno 5 katastrálními územími (Turnov, Daliměřice, Mašov u Turnova, Bukovina a Malý Rohovec) a dále i územím sídel Ohrazenice a Přepeře. Z hlediska strategického a územního plánování, je toto území ošetřeno jak Strategickým a Akčním plánem Města Turnova schválenými Zastupitelstvem Města Turnova v roce 2005, tak platným Územní plánem SÚ Turnov schváleným Zastupitelstvem Města Turnova v roce 1996. Městský úřad Turnov provádí výkon státní správy nejen pro samosprávu samotného Města Turnov, ale v některých pověřených agendách státní správy i pro obce okolní ve svém spádovém území. Správní obvod obce Turnov s rozšířenou působností (dále jen ORP Turnov) je patrný z mapové přílohy správního členění Libereckého kraje v obrázku A8.


13/94


Obrázek A8: Správní členění LK a vyznačením území ORP Turnov

Z hlediska výkonu státní správy má v Turnově své sídlo mj. i Správa Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Tato oblast byla vyhlášena již v roce 1955 (výnosem MK ČSR č.j.70 261/1954) a to jako první svého druhu na území Československa. V roce 2002 byla rozšířena (vládním nařízením č. 508/2002 Sb. ze dne 14.10.2002) o svoji stávající severní část. Dnešní její hranice jsou vyznačeny na obrázku A9. V rámci ČR náleží svojí rozlohou 181,5 km2 k významným oblastem s velkoplošnou ochranou přírody a krajiny. Jejím posláním je ochrana geomorfologických hodnot území, udržení celkové biologické rozmanitosti a zachování typického vzhledu krajiny. Z obrázku A6 je patrné, že tato velkoplošná ochrana do zájmového území zde předkládaného návrhu Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov, tj. do centra města Turnova, nezasahuje. Obrázek A9: Hranice CHKO Český ráj


14/94


A.2.1.6 Jiné významné charakteristiky prostředí Český ráj představuje skutečnou geologickou učebnici. Proto Správa CHKO Český ráj byla jedním z iniciátorů zapsání geologických útvarů Českého ráje do sítě geoparků. Z původního území CHKO Český ráj o rozloze necelých 180 km2 byl geopark Český ráj rozšířen na území zahrnující Bozkovské jeskyně a další geologicky a turisticky zajímavá místa nejen Českého ráje, ale i západní části Podkrkonoší a Horního Pojizeří. Geopark Český ráj leží mezi městy Jičín, Sobotka, Mnichovo Hradiště, Železný Brod, Bozkov, Jilemnice, Nová Paka a Jičín. Rozkládá se tedy na území kraje Libereckého, Královéhradeckého a Středočeského v rozloze necelých 700 km2. Zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality, včetně historických památek. Společným cílem geoparků je podpora trvale udržitelného rozvoje regionu, vzdělávání veřejnosti o hodnotách prostředí a přispívání k výuce a výzkumu v geologických vědách. Do prestižního seznamu sítě evropských geoparků byl Geopark Český ráj zařazen v říjnu 2005. Zájmové území tohoto geoparku je zřejmé ze schématu na obrázku A10. Obrázek A10: Schéma vymezení Geoparku Český ráj

Město Turnov je nejen historickým a kulturním centrem Českého ráje, ale již mnoho let i centrem turistickým a sportovním. Stalo se významným centrem cestovního ruchu Libereckého kraje i České republiky. Hlavní silniční tahy prostřednictvím nichž se lze z území Evropy do tohoto města a do oblasti evropského Geoparku Český ráj dostat, jsou znázorněny na schématické mapce v pravém horním roku obrázku A10. Obrázek A11 pak v detailu přibližuje lokalizaci hlavních silničních evropských koridorů v obvodu SÚ Turnov.


15/94


Obrázek A11: Lokalizace silničních koridorů E65 a E442 v obvodě SÚ Turnov

Identifikace silnic I., II. a III. třídy, sběrných a obslužných komunikací na území města je provedena v detailnějším rozboru na obrázku A12 (CityPlan s.r.o.,2006). Obrázek A12: Identifikace komunikační sítě města Turnova, včetně zájmového území Změny č.13A ÚPSÚ Turnov (CityPlan s.r.o.) mezinárodní silniční koridor E442 + silnice I/35

mezinárodní silniční koridor E65+ silnice I/10

mezinárodní silniční koridor E442 + silnice I/35


silnice II/283

silnice II/282

16/94


Toto uvedené schéma silniční sítě Turnova je převzato z dopravně inženýrských posouzení, která pro Město Turnov zpracovala v roce 2005 a 2006 firma CityPlan spol. s r.o. Praha. Cílem posouzení bylo zjistit nejen stávající stav dopravního zatížení města (nevyjímaje historického centra Turnova), vypracování dopravních analýz se zohledněním všech stávajících dopravních vstupů, včetně vazeb na Českou republiku a přeshraniční komunikace, ale také pomocí plánovacích softwarů VISEM 8.0 a VISUM 9.1 vytvořit dopravní model, kterým lze modelovat dopravní vztahy v městě a zatěžovat jeho dopravní sítě ve vazbě na datech, která se do modelu vkládají. Matice vztahů a pentagramy byly vytvořeny samostatně pro vnitroměstskou, vnější (cílovou a zdrojovou) a tranzitní automobilovou dopravu, a to odděleně pro dopravu osobní a nákladní. Matice vztahů a pentagramů jsou vytvořeny pro průměrný pracovní den (24 hod.). V obrázku A13 je uveden pentagram znázorňující zatížení silniční sítě Turnova za použití údajů z celorepublikového sčítání dopravy v roce 2005. Obrázek A13: Grafické znázornění dopravního zatížení silniční sítě na území Turnova v roce 2005 (CityPlan s.r.o.).

Poznámka: Vyznačeno centrum města + shodná legenda s obrázkem A12

Tabulka A5 uvádí dopravní zatížení nám. Českého ráje během denní pracovní doby. Pro znázornění jsou data dopravního zatížení tohoto náměstí přenesena i do grafické podoby. Tabulka A5: Intenzity vozidel během dne na nám. Českého ráje (r.2005) (CityPlan s.r.o.)


17/94


Graf A1: Procentuelní dopravní zatížení nám. Českého ráje během denních dob (CityPlan s.r.o.)

A.2.2

Pravděpodobný vývoj prostředí bez provedení navrhované změny

Pro prognózu (osobní, nákladní) automobilové dopravy na území města Turnova do roku 2015 byly ve zmíněných dopravně inženýrských posouzeních firmy CityPlan s.r.o. použity růstové koeficienty dopravy ve shodě se sděleními Ředitelství silnic a dálnic ČR. Graf A2 uvádí celorepublikově uznávané růstové koeficienty automobilové dopravy s platností až do roku 2030. Graf A2: Koeficienty růstu osobní a nákladní automobilové dopravy do roku 2030 (ŘSD ČR)


18/94


Pomocí analýzy stavu dopravního zatížení Turnova v roce 2005, pomocí uvedených růstových koeficientů a pomocí již zmíněného vytvořeného dopravního modelu, byl zpracován i následující pentagram, který uvádí prognózu dopravního zatížení jednotlivých úseků silniční sítě města Turnova roce 2015. Tento pentagram je vypracován v souladu se stávajícím řešením dopravy v městě, tzn. že se jedná o vývojový trend v období 2006-2015 v tzv. nulové variantě. Obrázek A14: Předpokládané zatížení silniční sítě v Turnově automobilovou dopravou v r. 2015 (ponechán stávající stav dopravního systému = tzv. nulová varianta) (CityPlan s.r.o.)

V následujících pentagramech je provedeno porovnání dopravního zatížení historického centra Turnova mezi stavem z roku 2005 a prognózou roku 2015 a to v případě zachování stávajícího stavu dopravního systému na území města, včetně jeho centra. Obrázek A15: Grafické srovnání zatížení silniční sítě centra Turnova v případě nulové varianty (ponechání stávajícího dopravního modelu – průjezd přes náměstí Českého ráje) (CityPlan s.r.o.)

Stav 2005


Prognóza 2015 (dle studie CityPlan s.r.o. varianta A)

19/94


Konkrétní prognózovaná data jsou k dispozici u zhotovitele zmíněného odborného dopravně inženýrského posouzení. Z provedeného grafického ztvárnění těchto dat do jednotlivých linií je nárůst dopravního zatížení také zřejmý. Pro orientační potvrzení vývojových trendů v jednotlivých úsecích a sčítacích profilech dopravní sítě centra Turnova, lze také použít zjištěných dat z celostátního sčítání dopravy v roce 2000 a to v porovnání se zjištěnými daty za rok 2005, viz. následující tabulka A6. Tabulka A6: Porovnání zjištěných dat z profilů sčítání dopravy v Turnově mezi r. 2000 a r. 2005 (CityPlan s.r.o)

Všechna zjištění poukazují na neustále se zvyšující dopravní zatížení historického centra Turnova. To je způsobeno nejen vedením silnice II/283 (hlavní spojení na Semily a Lomnici nad Popelkou ze směrů od Prahy a Liberce) přes toto centrum (tzn. transitními průjezdy Turnovem), ale také zvyšující se životní úrovní obyvatelstva ČR, tudíž i obyvatel Turnova. V současné době pomalu každá rodina vlastní automobil, mnohdy ne jeden. V důsledku toho zákonitě narůstá i místní vnitroměstská přeprava mezi obytnými částmi města Hruštice, Károvsko, Na Kamenci, Durychov a lokalitami, v nichž jsou soustředěny aktivity ekonomické či aktivity zajišťující vzdělávání, obchod, služby, ale také odpočinek, sportovní a kulturní vyžití či nástup na hromadnou meziměstskou dopravu. Veškerý dopravní přesun ze severovýchodní části Turnova do části západní, jižní či severní ležící na pravém břehu Jizery, se v současné době děje přes historické centrum Turnova.


20/94


A.2.3

Důvod pro provedení změny

Stávající urbanisticko architektonické uspořádání historického centra Turnova neumožňuje optimální řešení zvyšujícího se zdejšího dopravního zatížení bez radikálního zásahu do celkového dopravního systému centra města, a to bez použití většího množství investičních prostředků. Provedené dopravní analýzy také poukázaly na to, že na řešení dopravního odlehčení centra Turnova se musí s Městem Turnov aktivně spolupodílet Liberecký kraj (coby správce silnic II. a III. třídy) a Česká republika (coby správce mezinárodních a rychlostních komunikací a komunikací I. třídy). Z uvedených dopravních studií, statistik a vyhodnocení vyplývá, že dokud nebude provedena přeložka silnice II/283 z centra Turnova mimo obvod města, nelze tento problém považovat za vyřešený. Platný ÚPSÚ Turnov z roku 1996 stanovil pro průtah silnice II/283 trasu procházející z Palackého ulice podél dnešního autobusového nádraží po severním okraji centra a dále přes obytnou zónu Hruštice do stávající trasy na východním okraji města. Toto řešení je odmítáno občany Hruštice, Konělup, Krajířovy a Palackého ulice. Nový pohled na řešení přeložky silnice II/283 a to v nově navrhované stopě mimo katastr města Turnova vychází z konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje s návazností na trasování silničního tahu I/35 – E442 v úseku Turnov – Jičín. Je zde navrženo napojení silnice II/283 na silniční tah I/35 – E442 za hranicemi města Turnova, a to variantně a) těsně za benzinovou pumpou s odbočkou na SV okolo obce Stebno či b) mezi obcemi Svatoňovice a Volavec (viz. kapitola A.4.). Toto nové řešení silnice II/283 dává zároveň i možnost nového pojetí dopravního systému centra Turnova. Vyvedení tranzitní dopravy využívající silnici II/283 mimo Turnov, umožňuje využít plochy držené v platném ÚP města zatím coby územní rezervu (původně pro přeložku II/283), novým způsobem, a to pro vybudování sběrné komunikace městského typu (II/2831), tvořící severozápadní odlehčovací trasu centra Turnova. Toto řešení přispívá k částečnému převedení vnitroměstské dopravy (směřující ze severovýchodní části města do části západní či jižní) mimo nám. Českého ráje a mimo jeho bezprostřední okolí. Tyto nové návrhy vyvolávají požadavek na zde předkládanou Změnu č.13A platného ÚPSÚ Turnov. Linie severozápadní odlehčovací komunikace je Změnou 13A/1 zpřesňována do trasy od křižovatky v ulici Žižkova, v následném svedení pod atletickým stadionem do okrajových partií levobřežní nivy řeky Jizery, s přechodem Palackého ulice směrem na Koňský trh až k napojení na kruhovou křižovatku v ulici Sobotecké. Lokalizace této navrhované komunikace je patrná z obrázku A3. V obrázku A3 je lokalizována i druhá část navrhované změny ÚP, tj. 13A/2. Zde se konkrétně jedná o demolici tří objektů v místě zaústění Markovy ulice na Mariánské náměstí a to za účelem zpřehlednění a bezpečnějšího průjezdu tímto úsekem historického centra. Přístupové trasy k historickému centru Turnova ze směrů od Prahy, Liberce, Jičína, Semil a Železného Brodu zůstávají touto změnou zachovány.


21/94


A.3.

CHARAKTERISTIKY PROSTŘEDÍ V LOKALITÁCH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM NAVRHOVANÉ ZMĚNY ÚP VÝZNAMNĚ ZASAŽENY

V rámci této kapitoly je provedena identifikace stavu všech složek životního prostředí v trase navrhované severozápadní odlehčovací komunikace (dále jen SZOK) a v místě demolice tří objektů v Markově ulici. Pro tuto identifikaci jsou využita data poskytovaná serverem Libereckého kraje www.kraj-lbc.cz/mapy. A.3.1

Charakteristika ovzduší

Stav kvality ovzduší v závislosti na dopravě nejvíce charakterizují hodnoty prachových částic (TZL), oxidu dusíku (NOx) a organických uhlovodíků (VOC), případně ozónu (O3). Stav imisní zátěže těmito polutanty je nejčastěji charakterizován průměrnými koncentracemi NO2, benzenem, případně PM10. Obrázek A16: Identifikace imisní zátěže historického centra Turnova NO2 (GIS ŽP LK)

Obrázek A17: Identifikace imisní zátěže historického centra Turnova organickými uhlovodíky (benzen) (GIS ŽP LK)

Již jen tato orientační identifikace dvou ze základních indikátorů kvality ovzduší na území historického centra Turnova, ukazuje na zvýšenou imisní zátěž z dopravy. U NO2 jsou zde běžné průměrné roční koncentrace 15 – 20 μ/m3, u benzenu 1,5 – 2 μ/ m3. Tyto koncentrace se pohybují cca v polovině povolených imisních limitů stanovených pro tyto polutanty nař. vl. č. 597/2006 Sb. (viz. dále kapitoly A.3. a A.4). Nutno ale upozornit, že krátkodobé koncentrace těchto polutantů v úzkých nevětraných uličkách historického centra mohou v letních měsících za vysokých teplot a intenzivního slunečního svitu dosahovat hodnot mnohonásobně vyšších. ATELIER 4 s.r.o. Jablonec n.N., kontakt: 603258954

22/94


A.3.2

Identifikace střetů z hlediska ochrany vod

Jak již bylo v kapitole A.2.1.2 uvedeno, celé území města Turnova leží v ochranném pásmu vodního zdroje Káraný. Mimo tohoto, se celý Turnov ještě nachází v ochranném pásmu 2. stupně VZ Nudvojovice. I toto ochranné pásmo (zřízené v r. 2002 rozhodnutím OKÚ RŽP Semily č.j. ŽP/1618/2002/VH-231/2-R 515) specifikuje zásady vhodného rozvoje a režimu chování v tomto území. Stanovení ochranných pásem k vodním zdrojům (vyhláška č. 137/1999 Sb.) přispívá k zajištění ochrany širšího jímacího území VZ a to za účelem zachování jak kvantity, tak kvality zde jímaných vod. Vodní zdroj Káraný je závislý na kvalitě povrchové vody v povodí Jizery, VZ Nudvojovice na kvalitě podzemních vod dotujících tento VZ. Veškeré činnosti, které se v těchto OP uskutečňují, musí být připravovány s velkou obezřetností vůči případným kontaminacím povrchových i podzemních vod. Je nutné předcházet vzniku stavů, které by zde negativně ovlivňovaly vody stékající přímo do Jizery, do jejích přítoků i do podloží. To se týká i realizace a provozu na zdejších komunikacích, kde může při haváriích vozidel docházet ke snadné kontaminaci povrchových vod (převážně deriváty z ropy). Proto je u exponovaných úseků silnic ležících v těchto OPVZ doporučeno, vyprojektovat a posléze na vhodných místech vybudovat, svedení srážkových vod z povrchu silnic do jímacích nádrží, s jejich následným kontinuálním čištěním. Z hlediska ochrany vod je dále nutné zmínit, že celé území SÚ Turnov leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, konkrétně v CHOPAV Severočeská křída. Ta byla vyhlášena nařízením vl.č. 40/1978 Sb. a také stanovuje podmínky či upřesňuje aktivity, které lze v takto chráněném území realizovat. Nutno konstatovat, že ani stavba SZOK, ani demolice objektů v Markově ulici nejsou s těmito pravidly v rozporu. Obrázek A18: Identifikace zaplavovaných ploch centra Turnova při zvýšených průtocích Q10, Q20 a Q100 v Jizeře (DHI Hydroinform)


23/94


Jak již bylo v kapitole A.2.1.2 identifikováno, dochází v Jizeře k pravidelným průtokům zvýšených vodních stavů i několikrát za rok. Vody těchto vyšších průtoků se v údolní nivě Jizery vylévají z břehů a zaplavují část centra Turnova. V současné době neexistuje žádný typ ochrany tohoto území před těmito zvýšenými průtoky. Obrázek A18 identifikuje plochy Turnova zaplavované při průtoku Q10 (žlutá linie), Q20 (zelená linie) a Q100 (modrá linie). Kvantitativní hodnoty dosahují při průtoku Q10 výše 409 m3/s, při Q20 488 m3/s a při Q100 687 m3/s. Všechny tyto údaje jsou převzaty z Povodňového modelu Jizery, zpracovaného v roce 2002 firmou DHI Hydroinform Praha. Obrázek A19 detailněji zpřesňuje plochu rozlivu při Q100 v centru Turnova, tzn. že identifikuje přímo již jednotlivé objekty, které mohou být v současné době při stoletých vodách zaplavovány. Obrázek A19: Identifikace zaplavovaných objektů v centru Turnova při průtocích stoletých vod v Jizeře (GIS ŽP LK)

V obrázku je mj. křížkem označeno i kritické místo z hlediska průchodnosti povodňových vln územím centra Turnova. Jedná se o nevyhovující profil mostu přes Jizeru v ulici Palackého. Při průtocích Q20 a vyšších, se stává tento most brzdícím prvkem v odtoku vod z profilů nad ním. V obrázku A20 jsou přiblížena technická data profilu a řečiště Jizery v místě mostu, tj. v 79,7 říčním kilometru Jizery.

Obrázek A20: Technická data v profilu 79,7 ř.km Jizery (DHI Hydroinform)


24/94


Z výše již citovaného Povodňového modelu Jizery lze vyčíst zajímavé údaje týkající se nejen rozboru stávajících povodňových stavů na tomto toku, ale i rozborů protipovodňových doporučení, jejich řešení a následného ovlivnění území níže po toku Jizery pod místy jejich realizace. Příkladem jsou data z tabulky A7, v níž jsou vyňaty změny výše průtoků a hladin povodňových vln v jednotlivých říčních profilech Jizery (zde konkrétně v zájmovém území Změny č.13A ÚPSÚ Turnov, tj. v ř. km 79,5 - 80,7) v souvislosti s vybudováním nových vodních děl na Jizeře v lokalitách Vilémov nebo Benešov. Z dat je zřejmé, že nebezpečí zaplavování centra Turnova by realizací některého z těchto vodních děl pominulo. Do té doby něž se tomu tak stane (?! návrh Zásad územního rozvoje Libereckého kraje je připraven, není však k tomuto datu schválen), je více než nutné, vyprojektovat a zrealizovat dílčí protipovodňová opatření, která ochrání zaplavované území aspoň při nižších povodňových stavech Q10 a Q20, tj. stavech častěji se vyskytujících. Určitě se jedná o rekonstrukci jezu u Juty, o rekonstrukci mostu přes Jizeru v ulici Palackého, o vybudování protipovodňové bariery, která ochrání centrum města aspoň proti záplavám při Q10 až Q20 a v neposlední řadě o posílení jímacího prostoru povodňových vln v nivě Jizery nad profilem mostu v ulici Palackého. Tabulka A7: Výše hladin a průtoků povodňových vod v ř. km 79,5 – 80,7 Jizery v souvislosti s realizací VD na Jizeře (DHI Hydroinform)

A.3.3

Identifikace střetů z hlediska ochrany přírodního prostředí

Server životního prostředí LK, mj. umožňuje i identifikaci velkoplošných zvláště chráněných území, tj. národních parků (NP), chráněných krajinných oblastí (CHKO), významných hnízdišť ptáků, tzv. ptačích oblastí soustavy NATURA 2000, evropsky významných lokalit biotopů soustavy NATURA 2000, ale i maloplošných zvláště chráněných území, mezi něž náleží přírodní památky, přírodní rezervace s chráněnými druhy rostlin a živočichů či památné stromy. Tato identifikace potvrzuje, že historické centrum Turnova, ani území Změny č.13A ÚPSÚ, tzn. navrhované trasy SZOK, se nenachází v žádném území velkoplošné ochrany přírody či krajiny. Vymezení Chráněné krajinné oblasti Český ráj je provedeno již v kapitole A.2.1.5. Následující mapové podklady v obrázcích A21 a A22 lokalizují na území Libereckého kraje oblasti s významnými hnízdišti ptáků soustavy NATURA 2000 a s evropsky významnými biotopy soustavy NATURA 2000. Z obrázku A21 je zřejmé, že v okolí Turnova se nenachází žádné území zařazené do ptačích oblastí. Zato obrázek A22 identifikuje v blízkosti Turnova lokality s evropsky významnými biotopy. Konkrétně se jedná o biotopy bučin nacházející se severně od Turnova, na svazích meandrů ATELIER 4 s.r.o. Jablonec n.N., kontakt: 603258954

25/94


Jizery, s označením Průlom Jizery u Rakous (nař. vl. 132/2005 Sb.). Bližší vymezení hranice těchto biotopů je uvedeno v obrázku A23. Obrázek A21: Ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 na území Libereckého kraje (GIS ŽP LK)

Obrázek A22: Evropsky významné biotopy soustavy NATURA 2000 na území Libereckého kraje (GIS ŽP LK)

Obrázek A23: Evropsky významné biotopy NATURA 2000 v okolí Turnova, VKP a památné stromy (GIS ŽP LK)

VKP „Farářství“


EVL NATURA 2000

26/94


Přírodní památky, rezervace a památné stromy se na pozemcích dotčených Změnou č. 13A ÚPSÚ Turnova nevyskytují (viz. obrázek A23). Navrhovaná trasa SZOK je dle Koncepce ochrany přírody a krajiny LK zpracované v r. 2004 Lesprojektem Liberec, v interakci s prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). Jejich identifikace je provedena na obrázku A24. Jedná se o nadregionální biokoridor K31, který je v dotčeném území tvořen nejen hlavním tokem Jizery, ale také náhonem Malá Jizera a o místní biokoridor 1677/K31 tvořený tokem Stebénky . Obrázek A24: Územní systém ekologické stability v Turnově a v jeho okolí (GIS ŽP LK)

V neposlední řadě byla v zájmovém území Změny č.13A ÚPSÚ Turnov provedena identifikace registrovaných významných krajinných prvků. Z mapových podkladů (obrázek A7 poskytnutý Odborem rozvoje Města Turnov či obrázek A23 GIS LK) je zřejmé, že se v blízkém sousedství, severně od navrhované trasy SZOK, nachází vymezený VKP „Farářství“. Při konzultaci s projektantem severozápadní odlehčovací komunikace bylo potvrzeno, že registrovaný VKP „Farářství“ leží v dostatečné vzdálenosti od SZOK a nebude její realizací dotčen. Je také nutné uvést, že samotné toky, spolu se svými břehovými porosty a říčními nivami náleží dle obecné ochrany přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.) mezi významné krajinné prvky. Jejich využívání je přípustné tak, že není narušena jejich stabilizační funkce. Fotodokumentace stávající kvality pozemků přímo dotčených navrhovanou trasou je součástí přílohy č.1 k tomuto hodnocení. Z hlediska kvality vegetačního pokryvu lze celou trasu rozdělit do 3. úseků. •

•

První (tj. od sjezdu z OK Sobotecká, přes Koňský trh, přes nově navrhovanou OK v ulici Palackého, až po konec asfaltové plochy autobusového nádraží) lze charakterizovat coby úsek s výraznými antropogenními zásahy. V žádném případě zde nelze hovořit o vegetačních pokryvech, natož o přírodě blízkých ekosystémech a prvcích. Sevřené a zpevněné koryto Stebénky (v místě navrhovaného přemostění bez žádného vegetačního doprovodu) a celá lokalita Koňského trhu i se svým bezprostředním okolím (dnes zde skládky a deponie různorodých materiálů) si zasluhují radikální sanaci. Od proluky mezi domy v Palackého ulici až po konec autobusového nádraží je navrhovaná trasa SZOK vedena po stávajících zpevněných komunikacích. Jedinými přírodními prvky jsou zde uměle soliterně vysazené doprovodné dřeviny běžně používané pro parkové úpravy. Druhý úsek je zcela odlišného charakteru. Navrhovaná trasa SZOK vstupuje na konci zpevněné plochy autobusového nádraží na nivní louku, kterou úhlopříčně protíná v linii dnes vyšlapané pěšiny směrem k p.p.č. 2770/1(dřevinný porost na ploše ostatní). Před tímto porostem se stáčí vlevo a pokračuje po okraji nivní louky v trase stávajícího elektrického


27/94


•

vedení podél zahrádek, až za objekty firemního areálu v ulici V lukách. V této lokalitě, v místě zlomu stávajícího elektrického vedení se stáčí vpravo kolmo k Malé Jizeře a přemostěním přes ni vstupuje do svahu nad Malou Jizerou v místě porostu ovocných stromů na p.p.č. 585/1. Louku, vzrostlý dřevinný porost okolo nádrže vody patřící k již zmíněnému firemnímu areálu, i zahradu ve svahu nad Malou Jizerou, lze z hlediska koeficientu ekologické stability (KES) označit za stabilní, s funkčními a druhově rozmanitými rostlinnými a živočišnými společenstvy (květnatá ovsíková louka, psárková louka, společenstva břehových porostů a zahrad). Třetí úsek (okolo severní a východní hrany atletického stadionu, až po zaústění SZOK do Žižkovy ulice) lze z hlediska kvality vegetačního pokryvu charakterizovat coby plochy lidskou činností zasažené (zřejmě v souvislosti s výstavbou stadionu). Přestože se terénní průzkum navrhované trasy odehrával v březnu, kdy už nebyla sněhová pokrývka, ale ještě trval vegetační klid, bylo dle kvality slehlého porostu zřejmé, že se jedná o plochy systematicky neudržované.

Poznámka: Vzhledem k tomu, že toto hodnocení se vztahuje k návrhu změny územního plánu (tzn. hodnocení koncepce v rozsahu SEA), nikoliv ke konkrétním parametrům a technickým datům již vyprojektované komunikace, není v tomto stupni hodnocení vyžadováno biologické hodnocení trasou SZOK dotčených pozemků. A.3.4

Kvalita urbanizovaného prostředí

Hned v úvodu této kapitoly je nutné konstatovat, že centrum Turnova je území zcela urbanizované, bez přítomnosti původních přírodních společenstev. Hlavní specifickou charakteristikou centra Turnova je zdejší koncentrace kulturně historických hodnot. Přehled památkově chráněných objektů Turnova je uveden v tabulce A8. Tabulka A8: Památkově chráněné objekty Turnova Sídelní Část Číslo rejstříku uz čp. útvar obce

Památka

Ulice,nám./umístění

Poznámka

22658 / 6-2815

S

Turnov

Turnov

kostel P. Marie

městský hřbitov u kostela P. Marie

MPZ

37175 / 6-2817

S

Turnov

Turnov

kostel sv. Františka z Assisi

Náměstí Českého Ráje

MPZ

19273 / 6-2818

S

Turnov

Turnov

kostel sv. Mikuláše

Děkanská

MPZ

12577 / 6-5983

P

Turnov

Turnov

synagoga

Krajířova

MPZ

39861 / 6-2822

S

Turnov

Turnov

pomník Fortunata Durycha


MPZ

46702 / 6-2824

S

Turnov

Turnov

náhrobek J.V. Šimáka


MPZ

51125 / 6-6224

P

Turnov

Turnov

hrobka rodiny Boháčkovy, Kuhnovy a JUDr. Vojtěcha Fotra


MPZ

28791 / 6-2828

S

Turnov

Turnov

27046 / 6-2829

S

Turnov

Turnov

socha P. Marie

nám. Durychovo

u čp.142

socha sv. Jana Nepomuckého

Hluboká

MPZ

u čp.70

sousoší sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína Paduánského

Skálova,

MPZ MPZ?

33276 / 6-2832

S

Turnov

Turnov

23901 / 6-2825

S

Turnov

Turnov

pomník J. V. Šimáka

Hřbitov?

20904 / 6-2823

S

Turnov

Turnov

pomník Miroslava Tyrše

Skálova

16437 / 6-4785

S

Turnov

Turnov

pomník padlým I. a II. světové války

Skálova

12359 / 6-5581

P

Turnov

Turnov

čp.1

radnice

náměstí Českého Ráje

MPZ

k ověření

0

Turnov

Turnov

čp.3

měšťanský dům


MPZ

41759 / 6-2816

S

Turnov

Turnov

čp.65

klášter františkánský

Skálova

MPZ

34344 / 6-2820

S

Turnov

Turnov

čp.70

měšťanský dům

Skálova

MPZ

26939 / 6-4520

S

Turnov

Turnov

čp.71

muzeum

Skálova

MPZ


28/94


50907 / 6-6177

P

Turnov

Turnov

čp.80

měšťanský dům

Na Sboře

MPZ

20512 / 6-2819

S

Turnov

Turnov

čp.87

děkanství

Náměstí Durychovo

MPZ

25151 / 6-2821

S

Turnov

Turnov

čp.89

měšťanský dům

Skálova

MPZ

31649 / 6-4711

S

Turnov

Turnov

čp.94

spořitelna


MPZ


MPZ

11596 / 6-5558 asanován

Z

Turnov

Turnov

čp.95

měšťanský dům - hmota domu, fasády, sklepy

11943 / 6-5559

P

Turnov

Turnov

čp.245

měšťanský dům

Sobotecká

MPZ

12596 / 6-5993

P

Turnov

Turnov

čp.271

měšťanský dům

Tázlerova

MPZ

49800 / 6-6080

P

Turnov

Turnov

čp.331

měšťanský dům

Dvořákova

MPZ

12206 / 6-5617

P

Turnov

Turnov

čp.373

střední škola uměleckoprůmyslová Skálova

21904 / 6-4555

S

Turnov

Turnov

čp.?

divadlo

36443 / 6-2834

S

Turnov

Turnov

u čp.1603 sklárna Pacltova

Skálova

Turnov

Turnov

u čp.466

Skálova

2825

Trávnice

pomník prof. Josefa Pekaře

MPZ

Toto koncentrované kulturní dědictví v malé ploše centra města je chráněno vyhlášenou Městskou památkovou zónou Turnov. Hranice této MPZ jsou patrny z následujícího obrázku A25, převzatého z Programu regenerace městské památkové zóny 2004-2008, který byl v roce 2004 zpracován Ateliérem NAO spol. s r.o. Praha. Obrázek také identifikuje již zapsané objekty památek města Turnova do seznamu kulturních památek (označeny černě) a objekty k tomuto zápisu navrhované (označeny zeleně). Obrázek A25: Identifikace hranice MPZ Turnov s lokalizací kulturních památek (Ateliér NAO spol. s r.o.) ul. Palackého

Koňský trh

Malá Jizera

ul. Sobotecká

ul. Hluboká

hranice Městské památkové zóny Turnov

ul.A.Dvořáka


ul. Markova

ul. Skálova

Mariánské nám. ul. 5. května

V obrázku A25 je lokalizován prostor Změny č.13A/2, tj. prostor zaústění Markovy ulice na Mariánské náměstí. Je zřejmé, že objekty navrhované touto změnou k demolici, konkrétně na p.p.č. 53, 52, 51 nejsou v zájmu ochrany památek. Trasa nově navrhované SZOK je vedena mimo MPZ, proto zde zakreslena není. Zato je zde patrné stávající vedení hlavního dopravního tahu po II/283 přímo přes střed MPZ, tj. po ulici Sobotecké, Hluboké, přes nám. Českého ráje, dále do ulice 5. května směrem na Semily. ATELIER 4 s.r.o. Jablonec n.N., kontakt: 603258954

29/94


Vedení rozvodů technické infrastruktury centra Turnova je patrné z obrázku A26. Obrázek A26: Řešení technického vybavení centra Turnova (SAUL s.r.o.)

Navrhovaná Změna č. 13A ÚPSÚ Turnov není s rozvody technické infrastruktury (rozvody plynu, pitné vody a kanalizace, elektrické a tepelné energie, telekomunikační sítě) v zásadním neřešitelném střetu. Analýzou průmětu navrhované trasy do mapového podkladu se zanesenými liniemi této technické infrastruktury byla odhalena jejich vzájemná místa křížení či souběhů. V souvislosti s realizací SZOK v navrhované trase, je za nejvíce nákladné považováno přeložení vrchního vedení elektrické energie v ulici V lukách. Na mnohých místech se navrhovaná trasa dotýká ochranných pásem rozvodů této technické infrastruktury. Při realizaci tělesa komunikace, pak budou respektována pravidla prací v těchto pásmech dle pokynů jejich jednotlivých správců. To se týká i prací v ochranném pásmu toku Jizery i dopravních komunikací. Vnitroměstská silniční síť centra Turnova je patrná z obrázku A27. V současné době centrum města v jeho jižní části tanguje průtah silnice I/35. Jedná se o směrově nedělenou 4pruhovou komunikaci v kategorii MS 16,5/60. Do základní sítě vnitroměstských komunikací jsou, v rámci řešeného území, zařazeny ze silniční sítě průtahy silnice II/283 – 0,9 km a III/2831 – 1,0 km. Městské sběrné komunikace tvoří ulice Sobotecká, Palackého, Hluboká, 5.května, Husova, Žižkova, Palackého, A.Dvořáka, Markova a J.Palacha. Kategorie komunikací se pohybují v rozsahu MS 11/50 – MS 6/40. Jako městské obslužné komunikace lze uvést ulice Skálova, Jiráskova, Trávnice, Koňský trh, Tázlerova, Vejrichova, Přemyslova, 28.října, ATELIER 4 s.r.o. Jablonec n.N., kontakt: 603258954

30/94


Kinského. Kategorie komunikací se pohybují v rozsahu MO 8/50 – MO 5,5/30 v závislosti na uspořádání provozu a situování v zástavbě. Komunikace mají většinou oboustranné chodníky, ale v některých zúžených místech je chodec vystaven možné kolizi s vozidlem. Zbylé místní komunikace mají charakter zklidněných přístupových komunikací nebo účelových spojek. Přímo navazují na objekty, jejich povrch je někdy zpevněný nebo je to upravený rostlý terén. Obrázek A27: Vnitroměstská silniční síť centra Turnova, včetně nově navrhované trasy SZOK (SAUL s.r.o.)

Z hlediska dopravní vybavenosti není v rozsahu řešeného území situována čerpací stanice pohonných hmot. Nejbližší je na stávajícím průtahu silnice I/35 (výpad z města ve směru na Jičín) ve vzdálenosti 500 m od křižovatky se silnicí II/283 (ulice Sobotecká) a na Palackého ulici cca 200 m za mostem přes řeku Jizeru směrem ke křižovatce Kudrnáčovy hodiny. Ve městě jsou poskytovány drobné i vyšší motoristické služby. Následující tabulka A9 detailně popisuje stávající stav veřejných komunikací centra Turnova. Vysvětlivky k tabulce A9: charakter: SK-sběrná komunikace, OK-obslužná komunikace, ZK-zklidněná komunikace, PK-pěší komunikace, P-parkoviště; organizace: OP-obousměrný provoz, JP-jednosměrný provoz; povrchová úprava: A-asfalt, DL-dlažba, UT-upravený terén, Š-šotolina.


31/94


Tabulka A9: Pasport komunikací centra Turnova (SAUL s.r.o) Úsek komunikace Charakter Organizace Šířka / sklon % nám.Českého ráje SK-P OP,JP 80x80m/5-6

Povrch / návrh DL

Chodník

Parková-ní

po obvodě

kolmé

Dvořákova 1/2

SK

JP

6 m/5

A

OS

podélné

Dvořákova 10/11

SK

JP

7 m/8

A

OS

podélné

Dvořákova 39/40,41

SK

OP

8,5m/8

A

OS

-

Dvořákova 41,42/0

SK

OP

10,5m/9

A

OS

-

Markova 1/7 Markova 10/8,9

SK SK

JP JP

4,5m/4 5m/11

A A

OS OS

-

Bezejmenná2 9 V Uličkách 1/10 Hluboká 2/3

OK PK SK

JP OP

4m/0-1 2m/-5 8m/6-7

UT / A A / DL A

OS

podélné

Dolní náměstí 3/13/14/15/16 Vejrichova 2/11 Tázlerova 2/13 Tázlerova 11/13 Tázlerova 12/13 Bezejmenná1 3/23 Jiráskova 4/23

SK-P

40x40m /5-6

A

Po obvodě

-

OK OK OK OK PZ OK

OP neprůjezdné JP OP OP-slepá OP-slepá OP-slepá JP

4,5m/3 4m/1-2 4,5m/4 3 m/1-2 3 m/8 4m/1-2

A A / DL A A DL DL

JS JS OS OS

-

Jiráskova 23/25

OK

OP

3m/10

DL

JS

-

Jiráskova 24/25

OK

JP

2,5m/5

DL

DS

-

Mikulášská 4/5 Děkanská 4/25 Děkanská 5/25 Skálova 5/6

ZK PK PK OK

OPJP

4 m/0-1 2,5m/1-2 3m/1-2 4,5m/1-2

DL DL DL DL

OS

podélné

Skálova 6/25

OK

JP

6m/2-3

DL

OS

podélné

Skálova 26,27/33

OK

JP

6m/5

DL

OS

podélné

Skálova29/32,33,34

OK

JP

6m/3

DL

OS

podélné

Na Sboře 6/26 Na Sboře 26/33 5.května 6/7

ZK PK SK

OP OP

2,5m/0-1 3,5m/3 7,5/4-5

A / DL A A

OS

-

5.května 35/36

SK

OP

6,5/4-5

A

OS

-

Havlíčkovo nám.7/36

OK-P

JP

18x70m/1-2

A / DL

Po obvodě

Mariánské náměstí 7/8 Na Hrázce 11/12 PodStráňkou 13/41,42 Pod Stráňkou 40/41

OK

OP

8m/8

A

OS

ZK ZK ZK

P OP slepá OP-slepá

10m/2-3 4 m/0-1 3,5m/4-5

DL UT / DL A / DL

JS

55 stání zrušeno podélné zrušeno 8 stání podélné

Sobotecká 13/14 Sobotecká 42/0

SK SK

OP OP

7m/2-3 7m/0-1

A A

OS JS

podélné -

A.Horákové 15,16/17

ZK

OP

4m/0-1

A

-

podélné

Koňský trh 17/18 Koňský trh 43/44 Koňský trh 43/0 Koňský trh 44/0 Palackého 16,17/19 Palackého 18/21 Palackého 45/46,47 Trávnice 3/19 Trávnice 19/20 Trávnice 20/23 Trávnice 22/23 Trávnice 22/24

OK OK OK ZK SK SK SK OK ZK OK OK OK

OP OP OP OP OP OP OP OP-slepá OP-slepá OP-slepá OP-slepá OP-slepá

10m/0-1 6m/0-1 5m/0-1 3m/0-1 8m/3-4 10m/1-2 10m/0-1 6m/1-2 5 m/1-2 5,5m/0-1 7m/0-1 3m/01

A / DL A / DL A A / DL DL DL DL DL DL DL DL DL

OS OS OS OS OS OS -

podélné podélné podélné podélné podélné kolmé kolmé podélné -


Návrh RP Dopravní zklidnění bez průjezdu Obslužná,parkování vpravo, MO 5,5/40 Obslužná,obousměrný,M O 7/40 Městský okruh MS 8/50 – 10.000 Městský okruh MS 8/50 – 10.000 Otočení jednosměrky Městský okruh MS 8/50 – 9.800 Obsluha Střelnice Vjezd do garáží Obslužná,parkování MO 7/40 Zástavba MO 4,5/30 Dopravní zklidnění MO 5,5/40 MO 5,5/40 Rozšíření Dopravní zklidnění, obousměrný provoz Dopravní zklidnění, obousměrný provoz Dopravní zklidnění, obousměrný provoz Beze změny Beze změny Dopravně zklidněná Dopravní zklidnění, obousměrný provoz Dopravní zklidnění, obousměrný provoz Dopravní zklidnění, obousměrný provoz Obousměrný provoz MO 7/40 Vjezd do garáží Beze změny Jednosměrný provoz MO 5,5/40 – 2.000 Jednosměrný provoz MO 5,5/40 – 2.000 Parková úprava Městský okruh MS 8/50 – 10.400 Beze změny Cyklotrasa Propojení do Tázlerovy a Sobotecké MO 7/50 – 3.800 Okružní křižovatka, oboustranné chodníky MO 7/30, oboustranný chodník Dopravní zklidnění Dopravní zklidnění Cyklotrasa Beze změny MO 6,5/40 MO 11/50 – 3.000 MO 11/50 – 3.000 Zprůjezdnění Beze změny Zprůjezdnění MO 7/40 Zprůjezdnění MO 7/40 Zprůjezdnění MO 7/40

32/94


Trávnice 23/24 Krajířova 19,20/21

OK PZ

JP JP

8m/8 3,5m/0-1

DL DL

JS -

Podélné Podélné

Bezejmenná3 21/22 Bezejmenná3 47/49 Bezejmenná3 47/48 Konělupy 22/26 Konělupy 28/50 Konělupy 30,31/0 U Svěrácké brány 25/26 Bezejmenná 4 27,28/29 Před Školou 30/31 Špatná 30

PK PK OK OK ZK PK PK

OP OP-slepá OP-slepá -

2m/0-1 4m/0-1 6m/1-2 6,5m/0-1 2,5m/0-1 1,5m/18 3,5m/

A / DL A / DL A DL UT / A UT / A DL

JS JS -

podélné -

ZK

OP-slepá

4m/1-2

A

JS

kolmé

OK ZK

OP OP-slepá

5,5/5 4m/0-1

A A

OS -

Z parkoviště 30 Temná 31

P ZK

Průjezdné OP-slepá

30x35m 3m/0-1

A UT

-

podélné / kolmé 55 stání -

Žižkova 31/0 Husova 30/0 Husova 32/0

SK SK SK

OP OP OP

6m/1-2 8m/0-1 8m/2-3

A A A

JS OS OS

Husova 35/0

SK

OP

7m/1-2

A

OS

Kinského 36/0

OK

OP

7,5/0-1

A

OS

28.října 36/37

OK

OP

7m/2-3

A

OS

Přemyslova 8/37 Přemyslova 8/38 Přemyslova 37/38 Bezejmenná 5 37/0

OK ZK OK OK

OP Zákaz vjezdu OP OP-slepá

4m/0-1 3,5m/10 6m/3-4 4,5m/6

A A A A

JS OS JS

Bezejmenná 5 38/0 Na Stebni 39/0 Palachova 42/0

ZK OK SK

Zákaz vjezdu OP OP

2,0m/18 3,0/5 6,0/8-9

A DL A

JS Os

-

Rychlostní sjezd

SK

OP

9,0/4-5

A

-

-

Parkoviště 45 Bezejmenná6 46/47

P ZK

Neprůjezdné OP

/0, 14x45 5,0/0

A A / DL

JS

Bezejmenná7 46/0

OK

OP-slepá

7,0m/0-1

A

-

28 stání 50 stání zrušeno -

Bezejmenná7 48/0

OK

OP-slepá

7,0m/0-1

A

-

-

AN 48

20 označníků P

JP

80x120/0

A

-

Průjezdné

45x90m/0

A / DL

Po obvodě, v ploše -

PK

-

1,0m/0

UT / A

-

160 + BUS -

OK

OP-slepá

3,5m/0

A

-

-

Parkoviště 48 Bezejmenná8 28,49/50 Bezejmenná 9 50/0

podélné podélné podélné zrušeno podélné zrušeno podélné zrušeno podélné zrušeno Podélné

Dopravní zklidnění Dopravně zklidněná, obousměrná Beze změny Beze změny Beze změny Dopravně zklidněná Beze změny Beze změny Beze změny Obslužná průjezdná MO 6,5/30 Zjenosměrnění Zprůjezdnění MO 6,5/30 Reorganizace Vjezd do podzemní garáže MS 7/50 - 4,500 MS 7/50 - 4,500 Městský okruh MS 8/50 7.000 Městský okruh MS 8/50 7.000 Městský okruh MS 8/50 – 5 800 Městský okruh MS 8/50 8.500 MO 6,5/40 Zprůjezdnění Dopravní zklidnění Dopravní zklidnění, vjezd do hal.garáže Zprůjezdnění MO 6.5/40 Městský okruh MS 8/50 – 12 800 Okružní křižovatka 5.rameno Rozšíření Beze změny Městský okruh MS 8/50 9.600 Městský okruh MS 8/50 9.600 Přemístění, zastavění

10

Reorganizace Pěší, cyklotrasa Zrušena

Dopravní závady na komunikační síti jsou (především ve vztahu k vysokým intenzitám provozu) v nedostatečném šířkovém, směrovém a výškovém uspořádání, lokálně zúžených profilech, nepřehledných místech a nekompletním dopravním značení: Tabulka A10: Návrh úprav závad dopravní sítě centra Turnova (SAUL s.r.o) Stav Návrh úprav křižovatka Husova x Skálova posun polohy do křižovatky Jeronýmova ul.Husova - zastávka BUS “LŠU” směr centrum přemístění autobusové zastávky křižovatka 5. května x Kinského x Husova návrh miniokružní křižovatky Havlíčkovo náměstí - zastávka BUS přemístění autobusové zastávky ul.Hluboká, vjezd na náměstí Českého ráje rozšíření, změna funkční třídy komunikace křižovatka Hluboká x Palackého x Sobotecká změna funkční třídy komunikací křižovatka Koňský trh x Palackého stavební úpravy, změna funkční třídy komunikací křižovatka Sobotecká x J. Palacha x Koňský trh okružní křižovatka křižovatka Dvořákova x Markova stavební úpravy, ochranné ostrůvky


33/94


A.3.5

Kvalita dotčených pozemků a objektů

V katastru nemovitostí je u každého pozemku zapsán mj. i způsob jeho užívání. Pomocí následujícího obrázku A28 lze provést (pomocí pomyslných průmětů navrhované trasy SZOK a tří objektů v Markově ulici určených k demolici do katastrální mapy centra Turnova) identifikaci funkcí a užívání trasou dotčených pozemkových parcel. Obrázek A28: Identifikace užívání pozemků v centru Turnova dle katastru nemovitostí (GIS LK)

Z této analýzy je zřejmé, že navrhovanou trasou SZOK jsou dotčeny: • Převážně plochy ostatní (sjezd z OK Sobotecké na Koňský trh, Palackého ul. až konec autobusového nádraží, pozemek za areálem firem v ul. Na Lukách, celý horní úsek pod stadionem). Jediný zastavěný pozemek navrhovaným vedením trasy SZOK dotčený, je p.p.č. 292 vpravo od proluky mezi domy z Palackého ulice směrem ke Koňskému trhu. Obytný dům na této pozemkové parcele stojící (č.p. 184), je objektem, který bude v souvislosti s realizací takto navrhované trasy zbourán. Tento objekt je majetkem Města Turnova (viz. obrázek A29). ATELIER 4 s.r.o. Jablonec n.N., kontakt: 603258954

34/94


•

•

Druhou skupinou pozemků trasou dotčených jsou pozemkové parcely v nivě Jizery (p.p.č. 2768/7,2768/1,2758/2,2781/7), které jsou v katastru nemovitostí vedeny coby plochy luk. Jedná se o pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF). Do ZPF náleží i poslední skupina pozemků trasou SZOK dotčených, a to jsou zahrady (stávající deponie na Koňském trhu, nevábně udržovaná zahradní plocha na pravém břehu Stebénky, p.p.č. 585/1 ve svahu u Malé Jizery).

V tabulce A11 je mj. specifikována i velikost plochy záboru ZPF spojeného s realizací Změny č.13A ÚPSÚ Turnov a v tabulce A12 je provedena identifikace velikosti záborových pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a podle tříd ochrany ZPF. Navrženou Změnou č.13A ÚPSÚ Turnov nebudou dotčeny žádné pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Tabulka A11: Specifikace velikosti záboru ZPF spojeného s realizací Změny 13A

lokalita Změna 13A/1 Změna 13A/2 celkem

celková výměra 44310 141 44451

ZPF celkem 22395 0 22395

orná půda 0 0 0

zahrad y 1339 0 1339

TTP 21056 0 21056

NZP celkem 21915 141 22056

SZÚ 23422 141 23422

Vysvětlivky: ZPF-zemědělský půdní fond, TTP-trvale travní porost, NZP-půda nepatřící do ZPF, SZÚ-současně zastavěné území obce Tabulka A12: Klasifikace kvality ZPF souvisejícího s realizací Změny č.13A

lokalita Změna 13A/1

kód BPEJ 5.08.50 5.56.00

Celkem

třída ochrany ZPF III. I.

výměra v m2 612 21783 22395

Vysvětlivka: V kódu BPEJ vymezuje 1. číslo klimatický region, 2. a 3. číslo hlavní půdní jednotku (HPJ), 4. číslo kombinaci sklonitosti a expozice ke světovým stranám, 5. číslo kombinaci skeletovitosti a hloubky půdy.

Třídy ochrany jednotlivých BPEJ zastoupených v řešeném území, jsou převzaty z novelizované Vyhlášky Mze ČR č. 546 z 12.12.2002 (platnost od 1.1.2003), kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Níže je uvedena charakteristika zastoupených BPEJ. BPEJ – 5.08.50: Klimatický region Hlavní půdní jednotka Sklonitost, expozice Skeletovitost Třída ochrany ZPF BPEJ – 5.56.00: Klimatický region Hlavní půdní jednotka Sklonitost, expozice Skeletovitost Třída ochrany ZPF

Mírně teplý, mírně vlhký. Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti. 7-120, střední sklon, S (SZ až SV). Bezskeletovitá, s příměsí do 10 %, půda hluboká větší než 60 cm. III. Mírně teplý, mírně vlhký. Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. 0-30, úplná rovina se všesměrnou expozicí. Bezskeletovitá, s příměsí do 10 %, půda hluboká větší než 60 cm. I.


35/94


Z hlediska kvality zemědělských půd, k nejhodnotnějším půdám patří ty se stanovenou nejvyšší ochranou (zde dotčeny půdy s I. a III. třídou ochrany ZPF) – černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, převážně na spraších (HPJ 08) a hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (HPJ 56), ve zdejších podmínkách bezskeletovité či s malým obsahem skeletu, na rovině. Zastoupení ostatních druhů půd je spíše okrajové i vzhledem ke zdejší lokalizaci zemědělských pozemků. Dle MěÚ Turnov poskytnutých podkladů nejsou v řešeném území evidovány základní investiční prostředky melioračních opatření (odvodnění, závlahy). Obrázek A29: Identifikace vlastnických vztahů k pozemkům navrhované trasy SZOK

Z provedené identifikace je zřejmé, že nejen pozemky, na nichž je situováno autobusové nádraží, ale i pozemky v nivě Jizery náleží, z větší části Městu Turnov. Následující tabulky A13, A14 podávají souhrnné základní informace o lokalitách Změnou č.13A dotčených.


36/94


Tabulka A13: Souhrnný popis lokality dotčené Změnou 13A/1 (SAUL s.r.o.) Číslo lokality dle Změny č.13A 13A/1 Katastrální území Turnov Velikost plochy (ha) 4,43 Původní využití navržené v ÚP zeleň rozptýlená a liniová, plochy pro dopravu – komunikace, smíšené území, výrobní a živnostenské území, park, zvláštní území, sportovní plochy, plochy veřejného zájmu Využití navržené ve Změně č.13A plochy pro dopravu - komunikace Doporučená kapacita Dopravní přístupnost Napojení na inženýrské sítě Poznámka

návaznost na stávající dopravní kostru – náhrada výhledové trasy II/283 rozšíření nevyžaduje – bez vlivu na koncepci ÚPNSÚ změna funkce zastavitelných i nezastavitelných ploch v zastavěném území i mimo něj

Limity využití území

BK12-14, údolní niva Jizery a Stebénky, oboustranná alej dubu letního pyramidálního růstu v ulici Koňský trh, (VKP) Farářství, záplavové území vč.aktivní zóny Jizery a Stebénky, OP (manipulační) vodních toků, OP dálkových kabelů, OP radioreleových tras

Tabulka A14: Souhrnný popis lokality dotčené Změnou 13A/2 (SAUL s.r.o.) Číslo lokality dle Změny č.13A 13A/2 Katastrální území Turnov Velikost plochy (ha) 0,01 Původní využití navržené v ÚP centrální území Využití navržené ve Změně č.13A plochy pro dopravu – komunikace Doporučená kapacita Dopravní přístupnost Napojení na inženýrské sítě Poznámka

stávající komunikace – bez vlivu na koncepci ÚPNSÚ nevyžaduje – bez vlivu na koncepci ÚPNSÚ změna funkce zastavitelných ploch v zastavěném území

Limity využití území

MPZ, ochranné pásmo veřejného pohřebiště 100m

A.3.6

Charakteristika geologického prostředí

K datu zpracování tohoto hodnocení byl vyhotoven firmou INSET s.r.o. Praha (2008) předběžný inženýrskogeologický průzkum v rozsahu pro územní rozhodnutí stavby samotné severozápadní odlehčovací komunikace pro následující tématické okruhy: • vlastní trasa SZOK v celé její délce 0,00 km – 1,626 km •

mostní objekty

SO 201 – most přes Stebénku v km 0,022 SO 202 – most přes Malou Jizeru v km 0,306 SO 203 – most přes Malou Jizeru v km 1,298

Poznámka: Číslování mostních a stavebních objektů bylo provedeno zhotovitelem inženýrskogeologického průzkumu. V celé trase a přilehlých úsecích jsou projektovány 3 mostní objekty. Základní specifikace mostních objektů (počet mostních polí, rozpětí,atd.) v době této fáze prací, tj. změna ÚP, nebyla uvedena. Počet průzkumných vrtů, jejich situování a hloubky byly navrženy v navrhované trase v závislosti na pozici uvažovaných mostních objektů, zářezů a násypů.

Cílem zpracování tohoto předběžného inženýrskogeologického průzkumu je odhalit, zda je z hlediska geologických podmínek reálné těleso komunikace zrealizovat v trase, tak jak je navrhována v předkládané Změně č.13A ÚPSÚ Turnov. Geologické poměry dotčených pozemků Horniny skalního podkladu Skalní podloží zkoumaného území budují horniny mezozoika, nejvyšší etáže středního turonu až svrchního turonu. Typickou litofacií jsou vápnité a slínité, převážně jemnozrnné pískovce. Pokryvné útvary Z pokryvných útvarů byly geologickým průzkumem zastiženy fluviální sedimenty, svrchní humózní horizonty a antropogenní navážky. V severnější části trasy se vyskytují deluviální sedimenty.


37/94


Fluviální sedimenty Charakter fluviálních sedimentů je relativně monotónní o mocnosti až 8 m (různě plastické hlíny a jíly, ve spodních partiích pak písčité a štěrkovité zeminy). Na bázi říční terasy se jedná o kamenité, štěrkovité až písčité zeminy s žádným až malým podílem jemnozrnné frakce. V závislosti na vzdálenosti od zdejších vodotečí se jejich mocnost pohybuje od cca 5 do 7 m a stoupá směrem k vodoteči. Ve vyšších vrstvách narůstá podíl jemnozrnné frakce a přes jílovité a hlinité písky přecházejí sedimenty do hlín a jílů. Svrchní část terasních sedimentů tvoří organické hlíny. Organické sedimenty místy vytvářejí vložky až polohy v bazálních sedimentech. Deluviální sedimenty Deluviální sedimenty jsou blíže nerozlišeného kvartérního stáří. Jedná se o písky a štěrky zpravidla s jemnozrnnou příměsí. Ve svrchních částech převažují jíly a hlíny. Jejich výskyt je omezený a je vázán na severnější část území mimo údolní nivu. Z geotechnického hlediska jsou příbuzné fluviálním sedimentům. Antropogenní sedimenty Antropogenní sedimenty byly vrtným průzkumem zastiženy v nesouvislé vrstvě o mocnosti místy až několika metrů. Tvoří je zejména stavební odpad v podobě úlomků cihel a kamenů, ale také nezetlelé organické materály (plasty apod.). Humózní horizont Humózní horizont většinou nabývá mocnosti 0,20-0,40 m a je tvořen převážně ornicí charakteru hlín až jílů tuhé až měkké konzistence s nízkým obsahem humusu.

Tektonické poměry dotčeného území Celé zájmové území je tvořeno křídovými sedimenty platformního pokryvu českého masívu. Významnější zlomové linie nejsou v trase komunikace zjištěny. Seismicita území je dlouhodobě zklidněná. Hydrogeologické poměry dotčeného území Zájmové území je součástí hydrogeologického rajónu 441 – Jizerský turon (Olmer M., Kessl J. et al. 1990). Oběh podzemních vod je vázán zejména na puklinově propustné pískovce středního turonu. Mělký oběh podzemních vod je vázán na fluviální sedimenty a zvětralé polohy skalního podkladu. Preferenční cesty proudění podzemní vody v zájmové oblasti tvoří především polohy fluviálních štěrkopísků. Hladina podzemní vody v průzkumných vrtech se ustálila v úrovni 1,4 – 2,6 m pod terénem. Z provedené dokumentace vrtných prací i z popisů archívních vrtů rovněž vyplývá, že hladina podzemní vody nebyla zastižena v úseku pod projektovaným zářezem. Nerostné bohatství Na tomto místě lze konstatovat, že lokalita neleží v prognózním, ani chráněném ložiskovém území či v dobývacím prostoru žádného z neobnovitelných surovinových zdrojů. Staré ekologické zátěže V dotčených lokalitách nejsou známy žádné staré ekologické zátěže či sesuvy půd. Nenacházejí se zde žádné poddolované pozemky.


38/94


Půdní radon Řešené území je dle pokladů MěÚ Turnov zařazeno do středního rizika pronikání půdního radonu do objektů. Dle konkrétních měření se lokálně na území Turnova vyskytují plochy s nízkým i vysokým radonovým rizikem. Hodnoty objemové aktivity 222Rn dle jednotlivých kategorií rizika v oblastech o různé propustnosti podloží jsou uvedeny v následující tabulce A16. Rn v kBq.m-3 z podloží v kategorii uvedených rizik

Tabulka A16: Objemová aktivita 222

Kategorie rizika Nízká Střední Vysoká

Objemová aktivita půdního radonu 30 - 100 20 - 70 10 - 30

V případě charakteru navrhované Změny č.13A ÚPSÚ Turnov, čímž je demolice 3 objektů a výstavba tělesa silnice, nutno konstatovat, že toto riziko je pro předkládaný záměr irelevantní.

Celkové zhodnocení geologických poměrů v trase SZOK a) s doporučeními pro realizaci stavby •

Předběžný geotechnický průzkum severozápadní odlehčovací komunikace (SZOK) zhodnotil pomocí 7 jádrových vrtů, dvou penetračních sond a geofyzikálního profilového měření inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry daného území. Z regionálního pohledu lze konstatovat, že geologická stavba zájmového území je v podstatě jednoduchá, kdy skalní podloží je tvořeno svrchnokřídovými pískovci a pokryvné útvary jsou reprezentovány fluviálními sedimenty v údolní nivě Jizery a deluviálními sedimenty v severní části trasy. Geologickým a geofyzikálním průzkumem byla potvrzena strukturní rozmanitost kvartérních sedimentů.

•

Závěrečný úsek komunikace v km 1,1 až 1,6 je tímto průzkumem řešen ve dvou variantách a to v závislosti na vedení nivelety komunikace. Varianta 1 (niveleta 1) znamená mělké zahloubení tělesa komunikace do zářezu s docílením sklonu stoupání budoucí komunikace z nivy ke stadionu v hodnotě 9%. Varianta 2 (niveleta 2) představuje výraznější zahloubení tělesa komunikace do zářezu, což umožňuje snížení sklonu komunikace na úroveň 7%.

•

Pro geotechnické zhodnocení jsou pokryvné útvary a horniny skalního podkladu rozdělili do příslušných geotechnických typů, u kterých je provedeno zhodnocení podle platných ČS norem a jsou jim přiřazeny geotechnické charakteristiky nutné pro statické zhodnocení objektů.

•

Generelně lze konstatovat, že složitější základové poměry jsou v místech holocénních stlačitelných sedimentů a tam, kde se vyskytuje hladina podzemní vody mělce pod terénem. Tzn. v převažující části trasy, a to od OK Sobotecká až do km cca 1,250 v údolní nivě, tj. v části komunikace tvořené násypem.


39/94


•

Protože v podloží násypu se vyskytují převážně jemnozrnné stlačitelné holocénní sedimenty, je nutné navrhnout opatření na jejich konsolidaci a zvýšení únosnosti dle čl. 6.2.2.1 ČSN 73 6133, kdy vzhledem k mělké úrovni hladiny podzemní vody je doporučeno umístit roznášecí polštáře z písčitoštěrkovitého materiálu, popř. sanaci podloží vrstvou hrubé kamenité až balvanité sypaniny v kombinaci s vyztužením podloží geosyntetickými prvky, aby nedocházelo ke kolmataci sypaniny z podložních jemnozrnných sedimentů. V okolí místních vodotečí bude nutné věnovat výstavbě násypů mimořádnou pozornost (stlačitelné polohy holocénních sedimentů, dimenzování na požadovanou dvacetiletou vodu, sanace jejich podloží a sanaci přechodových částí).

•

Nahrazené holocénní jemnozrnné sedimenty jsou použitelné pouze do násypů sendvičovitého typu nebo do velmi nenáročných zemních těles jako např. zatravněné ostrovy na křižovatkách.

•

Pískovce budou těženy v lokalitě zářezu a to pouze v případě vedení nivelety ve variantě 2 a také při hlubinném zakládání mostních objektů. Zastižené pískovce jsou vhodné, až velmi vhodné, pro použití do násypových těles a budou poskytovat vhodné silniční podloží. Zdravé a slabě zvětralé pískovce patří k sypaninám z měkkých skalních hornin.

•

Při úpravě pláně silnice v prostředí zdravých pískovců je předpokládáno zazubení pláně a její překrytí vyrovnávacím materiálem.

•

Pro násyp a zářez je doporučeno použít normové sklony svahů. Při návrhu vysokých násypů, je doporučeno použít výsledků geotechnických výpočtů provedených v předběžném geotechnickém průzkumu.

•

Mostní objekty je doporučeno zakládat hlubinným způsobem s vetknutím do slabě zvětralých až zdravých pískovců. Přestože chemické rozbory podzemních vody vykazovaly neagresivní chemické prostředí je doporučeno použít složení a vlastnosti betonu jako pro slabé agresívní chemické prostředí.

•

Při výstavbě vlastní silnice na násypech je doporučeno navrhnout konstrukci vozovek dostatečně pružnou a snadno opravitelnou vzhledem k dotvarování tělesa násypu v delším časovém horizontu.

•

Předběžný inženýrskogeologický průzkum zjistil, že výstavba komunikace v násypu ani v zářezu významně neovlivní stávající hydrogeologické poměry.

•

Po vyhodnocení výsledků předběžného inženýrskogeologického průzkumu, včetně analýzy archivní dokumentace, lze konstatovat, že v trase navrhované komunikace nebyla zjištěna zásadní nepříznivá území, která by vedla k doporučení směrové nebo výškové změny trasy stavby.

•

Pro vedení tělesa v násypu údolní nivy s funkcí protipovodňové hráze je nutné těleso založit tak, aby nedocházelo k jeho lokální abrazi povodňovými vodami.


40/94


b) s doporučeními pro podrobnou etapu inženýrskogeologického průzkumu, kdy je nutné: • vycházet z technických podmínek uvedených v TP76, jak pro geotechnický průzkum pro komunikace, tak i pro mostní objekty • stanovit v místech mostních objektů druh a stupeň agresivity kapalného a tuhého prostředí • upřesnit plošný rozsah navážek a jejich charakter v místě zářezu komunikace pod stadionem • vyloučit či potvrdit, zda realizace komunikace negativně neovlivní stabilitu a terénní poměry okolo rodinného domu v Konělupech č.p. 113 • •

v podloží násypu stanovit strukturní charakter a plošný rozsah holocenních stlačitelných jemnozrnných sedimentů provést vyhledávací geotechnický průzkum potenciálních zemníků

V obrázku A30 jsou pomocí rychlostního seismického řezu vymodelovány hloubky zastižených pozic skalního podloží pod povrchem terénu a to v místech, kdy navrhovaná komunikace vstupuje z mostního objektu do zářezu v terénu pod hranou stadionu. Obrázek A30: Seismický rychlostní řez podloží v místě mostu a zářezu pod stadionem (INSET s.r.o)


41/94


A.3.7

Charakteristika hlukové zátěže

Koncem roku 2005 byla zpracována na podnět KHS LK (územní pracoviště Semily) firmou EkoMod Liberec „Hluková studie k návrhu řešení dopravy v Regulačním plánu centra města Turnov“. Studie vyhodnocuje nejen stávající hlukovou situaci z dopravy podél frekventovaných komunikací v tomto území, ale také prognózuje její výhledový stav pro rok 2015, včetně souvislostí se zprovozněním SZOK. Podklady o intenzitě dopravy jsou zde převzaty z již výše citované studie firmy CityPlan spol. s r.o. na základě sčítání dopravy v roce 2005. Údaje v tabulce A15 jsou výsledky shrnutí základních výstupů z provedeného měření akustického tlaku v roce 2005 v jednotlivých stanovených uličních profilech centra Turnova (ve vzdálenosti 2,0 m od stěny objektu) a z prognóz jejich dopravního zatížení v roce 2015. Tabulka A15: Ekvivalentní hodnoty akustického tlaku ve vybraných profilech uliční sítě Turnova v r. 2015 (EkoMod)

číslo a lokalizace profilu 1 ul.J.Palacha gymnazium 2 ul. 5.května 3

ul. Markova

4

novostavba SZOK ul. Hluboká

5

popis hodnocené varianty při fungování JV okruhu, bez přeložky II/283 mimo Turnov při přeložení II/283 mimo Turnov, bez fungování SZOK při JV okruhu, bez přeložky II/283 mimo Turnov, bez fungování SZOK v oblasti OK Palackého nulová varianta

celkový počet aut / s NA v % 12 500 / 8%

LAeq den / noc 66,2 / 53,5

2 000 / 5%

62,9 / 51,4

9 800 / 11%

69,6 / 56,6

10 000 / 10% 21 000 / 10%

66,1 / 57,0 (10m) 61,6 / 52,4 (20m) 75,2 / 62,2

Nejvyšší přípustné hodnoty akustického tlaku jsou stanoveny nařízením vlády č. 502/2000 Sb., ve znění nař. vl. č. 88/2004 Sb. Z něho vyplývají pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb:  základní povolené hodnoty trvalé ekvivalentní hladiny akustického tlaku  den LAeq,T 50 dB(A)  noc LAeq,T 40 dB(A)  s použitím příslušné korekce k = + 5 dB pro pozemní dopravu na všech veřejných komunikacích, pak platí následující nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku a to diferencovaně pro  den LAeq,T 55 dB(A)  noc L Aeq,T 45 dB(A) Z provedeného hodnocení vyplývá následující stav hlukové zátěže centra Turnova v monitorovaných profilech jeho silniční sítě dle hodnocených variant provozu: Profil 1 - ul.J.Palacha: Již dnes se zde, v denní i noční době, pohybuje hluková zátěž nad přípustnými limitními hodnotami pro oblasti s obytnou zástavbou (55/45 dB(A)). Pokud nebude trasa II/283 přeložena mimo Turnov, je jediným možným opatřením ke snížení negativních účinků hluku vůči zde trvale bydlícím, výměna oken se zajištěnou ventilací. Jiná technická protihluková opatření zde kvůli sevřenému prostoru zástavby provést nelze.


42/94


Profil 2 - ul.5.května: Po vymístění tranzitní dopravy (přeložení II/283 mimo Turnov) budou v denní i noční době překročovány přípustné hladiny hluku již jen o cca 6-8 dB(A). Nutno kladně hodnotit, že proti současnému stavu tak dojde ke značnému snížení zdejší hlukové zátěže. Při vybudování SZOK lze počítat ještě s dalším jejím poklesem, což přispěje k nepřekračování povolených hodnot pro obytné zóny s korekcí pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích. Profil 3 - ul.Markova: Pokud nebude provedena přeložka II/283 mimo Turnov, ani nebude vybudována SZOK a doprava bude svedena do JV okruhu centra města, bude zde docházet k překračování přípustné hladiny hluku až o 15 dB(A). Jediným možným opatřením ke snížení negativních účinků hluku vůči zde trvale pobývajícím, je výměna oken se zajištěnou ventilací a dispoziční změny místností v objektech těsně přiléhajících ke komunikaci. Jiná technická protihluková opatření zde kvůli sevřenému prostoru zástavby provést nelze. Profil 4 - novostavba SZOK: Hladiny hluku zde byly vypočteny ve vzdálenostech 10,0 a 20,0 m. Se zvyšující se vzdáleností, hluková zátěž z dopravy po SZOK klesá. K jejímu dalšímu snížení zde lze využít různých technických protihlukových opatření realizovaných přímo na tělese SZOK. Toho nelze využít v sevřené zástavbě historického centra Turnova. V neposlední řadě, vnitřní prostředí ve stávajících objektech nacházejících se v bezprostřední blízkosti navrhované SZOK, může být ochráněno protihlukovými okny. Profil 5 - ul.Hluboká: V tomto případě se jedná o nulovou variantu, tzn. ponechání stávajícího stavu vedení hlavních dopravních tras centrem Turnova beze změny. Je zřejmé, že se v tomto případě budou negativní vlivy s dopravou spojené neustále zvyšovat (hluk, hustota vozidel, dopravní kolize, dopravní bezpečnost, atd.). Povolené limity hladin akustického tlaku zde budou běžně překračovány až o 20 dB(A). Z uvedených vzorových profilů a na ně navazujících odborných odhadů pro celé řešené území vyplývá, že v případě nulové varianty (neprovedení reorganizace dopravní kostry) budou přípustné hladiny hluku výrazně překračovány v podstatné části nejcennějšího území centra. Převedení vnitroměstské dopravy na SZOK přenese tyto zátěže do prostorů (viz. RP č. 3 - centrum Turnova): •

kde nikdy nová výstavba nebude (niva Jizery),

•

kde nebude počítáno s výstavbou obytných staveb (Koňský trh, autobusové nádraží)

•

kde se vyskytuje nižší počet trvale bydlících obyvatel (ul. Palackého, Na Lukách, Konělupy) než v historickém centru Turnova,

•

kde lze provést technická opatření, pomocí nichž budou tito obyvatelé proti hlukovým zátěžím ochráněni.

Jak již bylo výše uvedeno, v historickém centru na stávající dopravní síti nelze kvůli nedostatku místa technická protihluková opatření zrealizovat.


43/94


A.4.

SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽP, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO NAVRHOVANOU ZMĚNU, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽP, tj. OBLASTEM VYŽADUJÍCÍM OCHRANU PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Z provedeného rozboru v předcházejících kapitolách je zřejmé, že v souvislosti se zvyšováním dopravy přes centrum Turnova je nejvíce negativně ovlivňována Městská památková zóna Turnova a všichni kdo v centru bydlí, pracují nebo sem dochází za vzděláním, obchodem, službami, kulturou, sportem. Mezi největší negativní dopady spojené s touto problematikou náleží dopady na lidské zdraví, a to z hlediska vysokých emisí hluku a zhoršující se kvality ovzduší (s příspěvkem emisí ze spalování ropných produktů v motorech projíždějících aut). Do doby než budou v provozu dopravní vozidla s technologiemi jejich pohonu šetrnými vůči životnímu prostředí (tzn. bez produkce negativních emisí), lze tento negativní stav zastavit pouze radikálním zásahem do fungování stávajícího dopravního systému Turnova, a to nejen v samotném centru či městě, ale i v jeho širokém okolí. Změna dopravního systému ovšem nespočívá pouze v novém trasování dopravních komunikací, ale i ve změnách řízení dopravy, v zajištění dobré dopravní obslužnosti města pomocí hromadné dopravy, ve změnách podpory dopravy ekologické či bezmotorové, nevyjímaje změny chování každého občana a to ve vztahu ke své vlastní přepravě (např. k využívání hromadné dopravy či dopravy bezmotorové při přesunu na krátké vzdálenosti, udržování dobrého technického stavu vozidel, atd.). Uvedený výčet opatření obecně uznávaných při řešení snižování dopravních zátěží měst se neobejde i bez optimalizace vedení hlavních dopravních tras a to tak, aby jejich provozní dopady působily co nejméně negativně vůči lidskému zdraví i vůči ekosystémům. Následující obrázek A31 je převzat z Konceptu Územního plánu VÚC Libereckého kraje (2003, výkres doprava). (poznámka: K dnešnímu datu ještě nejsou schváleny Zásady územního rozvoje LK, které dle požadavků nového stavebního zákona č. 183/2006 budou ÚP VÚC LK nahrazovat). Obrázek A31: Lokalizace územní rezervy pro koridor trasy I/35-E442 a pro silnici II/283 v Konceptu ÚP VÚC LK (GIS LK)

územní rezerva koridorů trasy I/35


a

silnice II/283

44/94


Zde je patrno nejen vedení rychlostní komunikace I/35 (=R35) v novém koridoru, a to jižně pod zástavbou centra Turnova, ale také nové vedení silnice II/283, která se na rychlostní komunikaci I/35 (potažmo mezinárodní trasu E442) napojuje východně od obce Svatoňovice. Nové řešení těchto významných regionálních dopravních tras by mělo centru Turnova odlehčit od tranzitní dopravy směřující na Semily, na Lomnici n. P. či dále do Podkrkonoší. Řešení přeložky silnice II/283 mimo město Turnov tudíž přispěje k optimalizaci dopravního zatížení stávající dopravní sítě centra Turnova. Dalším příspěvkem k optimalizaci dopravního zatížení centra je realizace severozápadní odlehčovací komunikace vedené v trase z OK Sobotecká, přes Koňský trh, Palackého ulici, autobusové nádraží, přes okrajovou část nivy Jizery, s křížením ul. Na Lukách a Malé Jizery, s vystoupáním pod atletický stadion a následným napojením na novou OK v Žižkově ul., konkrétně u Husova sboru. Cílem je pomocí této komunikace převést vnitroměstskou dopravu (a to obousměrnou mezi částmi SV  J,Z,S na pravém břehu Jizery) mimo historické centrum MPZ. Bude-li takto zamýšlený záměr uskutečněn, bude pozitivně přispívat nejen ke snižování již výše zmíněných emisních zátěží (hluk, ovzduší) historického centra Turnova, ale také k ochraně části centra města před záplavami při povodňových stavech řeky Jizery (až do Q20), ke zlepšení kvality (estetické i funkční) prostředí lokality Koňský trh a lokalit okolo atletického stadionu. S realizací SZOK jsou však spojeny i negativní vlivy působící na zemědělský půdní fond a nebudou-li provedena náležitá preventivní opatření i na kvalitu vod povrchových vod. Jak již bylo v kapitole A.2. uvedeno, v roce 2006 byl pro dopravní systém centra Turnova zpracován firmou CityPlan s.r.o. model, pomocí něhož lze vyhodnotit různé varianty dopravního zatížení, a to jak komunikací stávajících, tak i nově navrhovaných. Tabulka A16 popisuje hodnocené varianty řešení dopravního systému centra města Turnova a jeho okolí. Následné grafy, tabulky a pentagramy pak přibližují výsledky hodnocení centra Turnova dle jednotlivých dopravních variant při jejich předpokládaném zatížení v r. 2015. Tabulka A16: Popis hodnocených variant při hledání optimální dopravní sítě v Turnově v závislosti na dopravním zatížení v horizontu 2015 a s vazbou na okolí města (CityPlan spol. s r.o. , 2006)

Varianta „A“ – v r. 2015 dopravní systém v Turnově i v jeho okolí nezměněn = tzv. nulová varianta Varianta „B“ – v r. 2015 zprovozněna SZOK Varianta „C“ – v r. 2015 zprovozněna SZOK + II/283 přeložena za Turnov s napojením na stávající trasu I/35 mezi Turnovem a Karlovicemi Varianta „D“ – v r. 2015 zprovozněna SZOK + nové trasy I/35(=R35) a II/283 dle ÚP VÚC LK Varianta „E“ – v r. 2015 SZOK nezprovozněna, II/283 přeložena za Turnov s napojením na stávající trasu I/35 mezi Turnovem a Karlovicemi


45/94


Obrázek A32: Porovnání zatížení centra Turnova v r.2006 vůči r. 2015 dle variant u všech vozidel (CityPlan s.r.o.)

Obrázek A33: Porovnání zatížení centra Turnova (2006-2015) dle variant pro nákladní automobily (CityPlan s.r.o.)

Tabulka A17: Zatížení místních komunikací centra Turnova dle variant - všechna vozidla (CityPlan s.r.o.)

Tabulka A18: Zatížení místních komunikací centra Turnova dle variant – nákladní automobily (CityPlan s.r.o.)


46/94


Obrázek A34: Pentagramy dopravního zatížení Turnova a okolí dle variant dopravního řešení pro r. 2015 (CityPlan s.r.o.) „A“ – DS beze změny

„C“ – DS se SZOK + s přeložkou II/283

„B“ – DS se SZOK

„D“ – SZOK + nová R35 a nová II/283

„E“ – DS s přeložkou II/283, ale bez SZOK a nové R35


47/94


Obrázek A35: Porovnání zatížení centra Turnova v r. 2015 mezi variantami (CityPlan spol. s r.o.) „A“ – DS beze změny

„B“ – DS se SZOK

„C“ – DS se SZOK + s přeložkou II/283

„D“ – SZOK + nová R35 a nová II/283


48/94


„E“ – DS s přeložkou II/283, ale bez SZOK a nové R35

Na základě provedených porovnání je zřejmé, že největší efekt ve snížení dopravního zatížení historického centra Turnova, se uskuteční, budou-li zrealizována následující opatření: •

vybudování nové trasy rychlostní komunikace R35 jižněji od centra města;

•

přeložka silnice II/283 z centra Turnova, s jejím napojením na I/35 (potažmo R35) mimo Turnov;

•

vybudování severovýchodní odlehčovací komunikace v trase zde navrhované Změny č.13A/1 ÚPSÚ Turnov;

•

doplnění tohoto nového dopravního systému vhodným dopravním značením a parkovacími plochami tak, aby byla ochráněna od zbytečných průjezdů nejen MPZ, ale také obytné zóny v SV a V části Turnova.

Následující kapitoly se soustřeďují na hodnocení těch složek životního prostředí a veřejného zdraví, které mohou být negativně ovlivněny realizací samotné SZOK a to v navrhované trase dle Změny č. 13A/1 platného ÚPSÚ Turnov. Na základě již jejich proběhlé identifikace (v kapitolách 2 a 3 viz. výše) se může jednat o negativní působení na : - akustické hladiny tlaku  u obytných objektů nacházejících se v blízkosti navrhované trasy SZOK, - kvalitu ovzduší  oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší v PM10 - kvalitu dotčených pozemků  trvalé vynětí 2,2 ha ze ZPF - hydrologické poměry vod povrchových  záplavové území Jizery Q20, Q100 - kvalitu vod a horninového prostředí  OP VZ Káraný, OP VZ Nudvojovice - významný krajinný prvek, krajinný ráz a nadregionální biokoridor  niva Jizery Relevantní vlivy jsou vyhodnoceny i v souvislosti s případnou realizací Změny č.13A/ 2 ÚPSÚ Turnov (demolice 3 objektů v Markově ulici). Z hlediska celkového působení jsou však vlivy této změny minimální.


49/94


A.4.1 Hluk V kapitole A.3.7 byl již proveden rozbor současné a pro rok 2015 očekávané hlukové zátěže z dopravy ve vybraných profilech centra města Turnova. Území Změnou č. 13A dotčené, není z hlediska legislativní ochrany před hlukem, nikterak specielně ochráňováno. Na celém území je však nutné dodržovat běžná ustanovení nařízení vlády č. 502/2000 Sb., ve znění nař. vl. č. 88/2004 Sb., jimiž jsou definovány nejvyšší přípustné hodnoty akustického tlaku jak pro vnitřní, tak pro venkovní prostředí. Při porovnávání skutečně monitorovaných dat s těmito limity je nutné sledovat nejen typ území, typ zdroje hlukové zátěže (zde typ komunikace), ale také charakter hlukem zasažených budov, a současně i denní nebo noční dobu. Je nutné podotknout, že zde předkládané hodnocení není hodnocením již vyprojektované stavby s konkretizovanými technickými parametry. Jedná se o hodnocení koncepčního řešení (zde konkrétně vedení trasy komunikace), mezi něž změny územních plánů náleží. Z těchto uvedených důvodů není součástí překládaného hodnocení samostatné hlukové posouzení navrhované SZOK. To bude smysluplné provést až při znalostech konkrétních technických parametrů jednotlivých úseků komunikace, včetně vyprojektovaných protihlukových opatření. Místa s požadavkem realizace protihlukových opatření, však lze na základě znalosti průchodu SZOK terénem a prostorem v navrhované linii trasy, a na základě prognózy jejího dopravního zatížení, doporučit již nyní. Jedná se o lokality s těsnou interakcí mezi trasou SZOK a stávajícími obytnými objekty. Přesná lokalizace těchto objektů je možná z mapových podkladů uvedených v kapitole A.5. Těsná blízkost objektů k navrhované SZOK je zřejmá v místě proluky mezi domy v ulici Palackého (u mostu přes Jizeru). Objekt č.p. 184 bude v souvislosti se stavbou SZOK odstraněn, ale ostatní domy zde zůstanou zachovány. Vzhledem k tomu, že na severní frontě této řady objektů vznikne okružní křižovatka, je zcela evidentní, že místnosti směřující do této OK budou muset být vybaveny novými okny zabraňujícími průchod akustického tlaku z Palackého ulice do jejich vnitřního prostředí. Druhým úsekem, u něhož je nutné projekčně počítat s vhodnými protihlukovými opatřeními přímo coby součástí řešení tělesa komunikace, je úsek stoupání v místě přechodu SZOK přes Malou Jizeru a následně v místě úrovně začínajícího zářezu do terénu stráně pod stadionem. Zde se jedná o ochranu severního a východního průčelí budov firemního areálu č.p. 669 v ulici Na Lukách a o ochranu rodinných domků (č.p. 1363, 112, 113, 114, 115, 116, 117) ve stráni nad Malou Jizerou v ulici Konělupy. Posledním úsekem doporučeným k vyprojektování protihlukových a zároveň i bezpečnostních opatření, je úsek pravotočivého ohybu SZOK na SV hranici atletického areálu. Komunikace se zde přibližuje k bytovým domům (č.p. 2023, 2029, 2028), také k v současné době rekonstruované vile č.p. 544 a k objektu městské policie č.p. 1871 v ulici Žižkově.


50/94


A.4.2 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Obecně platí, že v současné době, kdy jsou silniční vozidla poháněna převážně spalovacími motory, je snižování dopravní zátěže provázeno i snižováním emisí hluku a emisí polutantů ze spalování pohonných hmot. V momentě, kdy budou běžně dostupná vozidla na elektrický, solární či vodíkový pohon, nebude nutné tuto problematiku snižování emisí z dopravy řešit. Do té doby je nutné dílčími opatřeními snižovat negativní vlivy z dopravy a to jak na přírodní i antropogenně vytvořené hodnoty, tak na lidské zdraví či dobrý zdravotní stav živých organismů. Zvýšené úsilí je pak nutné věnovat oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Mezi ně náleží i město Turnov. Nařízením vlády č.60/2004 ze dne 13.února 2004, byla území obcí Turnov, Čtveřín, Ohrazenice, Paceřice, Pěnčín a Vlastibořice vyhlášena za oblast se zhoršeným stavem ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10. Následně tyto obce dle požadavku § 7, odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o ovzduší) zadali zpracování „Programu ke snížení emisí pro město Turnov a obce Čtveřín, Paceřice, Pěnčín, Vlastibořice a Ohrazenice“, a následně i akčního plánu k tomuto programu. Firma Ekotoxa Opava s.r.o. tyto dokumenty v r. 2005 zpracovala, (s použitím dat o zdejší kvalitě ovzduší z let 2003 a 2004), s následujícími závěry. Sledované území je zatíženo nejen emisemi ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3, ale významně i emisemi ze zdrojů mobilních REZZO 4, tj. z dopravy. Město Turnov a obec Ohrazenice leží v bodě, kde se stýkají rychlostní silnice R10 (E65) Praha Mladá Boleslav - Turnov a R35 (E442) Liberec – Turnov - Jičín. Tyto komunikace zajišťují napojení celého Libereckého kraje na dálniční síť. Průměrné emise základních znečišťujících látek na těchto hlavních liniových zdrojích v této oblasti byly vypočítány na základě jejich dopravního zatížení v r. 2003. Výsledek tohoto zjištění je uveden v tabulce A19. Tabulka A19: Emise REZZO4 z hlavních komunikací ORP Turnov (Ekotoxa s.r.o.)

Úsek NOx 24,8 24,3

R10 Ohrazenice - Přepeře R35 Ohrazenice - Hodkovice n.M.

Průměrná emise na 1 km (t.rok-1.km-1) CO CxHy benzen 20,1 12,0 0,5 19,1 11,2 0,4

Na území města Turnov se nenachází žádná měřicí stanice imisního zatížení ovzduší, která by dodávala data do Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) Českého hydrometeorologického ústavu. (ČHMÚ). Nejbližší měřicí stanicí je stanice v Radimovicích (stanice stacionární – manuální, v databázi ISKO evidovaná pod číslem 1307 coby stanice měřící venkovské prostředí). Tabulka A20 uvádí průměrné měsíční imisní koncentrace ze stanice v Radimovicích v roce 2003. Tabulka A20: Průměrné měsíční imisní koncentrace kvality ovzduší monitorované stanicí 1307 ISKO ČHMÚ (µg.m-3)

rok 2003 2003 2003 2003 2003

látka SO2 NOx NO2 SPM PM10

1 13 23

2 13 27

3 7 30

43

44

55

4 7

5 2

6 3

7 2

8 2

9 3

10 3

11 4

12 5

19 41

16 18

14

15

18

17

15

20

20

24

24

25

27

28

31

39


průměr 5 27 17 40 28

51/94


Pro posouzení znečištění ovzduší byla v uvedeném programu kromě údajů z oficiální databáze ISKO použita i data monitoringu pasivními samplery, prováděného na území města Turnova výzkumným ústavem SVÚOM Praha. Samplery jsou umístěny na balkóně budovy Městského úřadu na náměstí Českého ráje. Naměřené průměrné měsíční imisní koncentrace v letech 2002 až 2004 jsou uvedeny v tabulce A21. Tabulka A21: Naměřené průměrné měsíční imisní koncentrace v Turnově (nám. Českého ráje) v letech 2002 až 2004 (µg.m-3, g.m-2) (Ekotoxa s.r.o.) Rok

Měsíc

SO2

NO2

Prašnost

Ztráta žíháním

µg/m3

µg/m3

g/m2

%

2002

Průměr

4,8

19,0

3,6

24,7

2003

leden

8,2

5,8

0,73

9

2003

únor

9,2

6,9

1,341

31,7

2003

březen

6,1

12,9

1,138

21,9

2003

duben

3,5

17,5

6,376

26,3

2003

květen

7,1

14,6

4,164

39,8

2003

červen

9,9

10,8

4,207

45,1

2003

červenec

4,3

11,3

8,513

27,3

2003

srpen

4,1

13,2

2,845

29,9

2003

září

5,1

16,9

3,466

42,5

2003

říjen

7,7

27,2

1,962

42,2

2003

listopad

6,5

25,9

2,899

28,2

2003

prosinec

8,2

28,2

1,428

30,5

2003

Průměr

6,7

15,9

3,3

31,2

2004

leden

4,9

23,1

5,57

25

2004

únor

14,4

26,2

1,962

27,2

2004

březen

6,9

18,2

5,221

20

2004

duben

7

15

9,919

23,2

2004

květen

6,1

12,8

5,875

28,2

Pro názornost, jakou měrou se spolupodílí emise z dopravy na kvalitě zdejšího ovzduší, jsou v obrázku A36 uvedeny grafy procentuálního zastoupení emisí dle jednotlivých kategorií REZZO 1 - 4 na celkovém znečišťování ovzduší v jednotlivých obcích této oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obrázek A36: Podíl kategorií REZZO 1 – 4 na emisích tuhých částic v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Turnovska (Ekotoxa s.r.o.)

Čtve řín

Turnov

R2 R1 6% 5%

R4 55%

R3 45%


R4 27%

R3 62%

52/94


Pace řice

R3 36%

R4 64%

Vlas tibořice

R4 6%

Ohraze nice

R2 14% R3 45%

R3 94%

R4 41%

V následujících tabulkách a grafech je provedeno vyhodnocení stavu kvality ovzduší v této oblasti a to vůči imisním limitům NO2, benzenu a PM10 (coby významným polutantům z dopravy), stanoveným v nařízení vlády č. 579/2006 Sb. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky (objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa). Nutno podotknout, že stanice v Radimovicích slouží ke stanovení imisního pozadí kvality ovzduší v této oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Je zřejmé, že koncentrace polutantů emitovaných z dopravy budou v lokalitách více dopravně zatížených daleko vyšší. To platí jak pro křižovatku v Ohrazenicích, tak pro dopravní síť v centru Turnova. Imisní limity a meze tolerance pro NO2 jsou uvedeny v tabulce A22. Tabulka A22: Imisní limity a meze tolerance pro NOx ,NO2 (nař.vl.č. 597/2006 Sb.)

Znečišťující látka

Účel vyhlášení

Parametr / Doba průměrování

Hodnota imisního limitu

Mez tolerance

Oxid dusičitý (NO2), oxidy dusíku (NOx)

Ochrana zdraví lidí

Aritmetický průměr / 1 h

200 μg.m-3 NO2, nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní 40 μg.m-3 NO2

80 μg.m-3 (40 %)*

Datum, do něhož musí být limit splněn 1.1.2010

Aritmetický 16 μg.m-3 1.1.2010 průměr / (40 %)* Aritmetický 30 μg.m-3 NOx Nabytí průměr / účinnosti kalendářní rok nařízení * mez tolerance se od 1. ledna 2003 snižuje tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty Ochrana zdraví lidí Ochrana ekosystémů


53/94


Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého Znečišťující látka Doba průměrování Oxid dusičitý 1 hodina Oxid dusičitý 1 kalendářní rok

2006 40 μg.m-3 8 μg.m-3

2007 30 μg.m-3 6 μg.m-3

2008 20 μg.m-3 4 μg.m-3

2009 10 μg.m-3 2 μg.m-3

Průměrné měsíční koncentrace oxidů dusíku se na stanici Radimovice pohybovaly v rozmezí 7 – 33 µg.m-3, průměrné roční pak v rozsahu 16 - 27 µg.m-3. Z následujících grafů je zřejmý stagnující až mírně stoupající trend těchto průměrných koncentrací. Jedná se o celorepublikový trend související se zvýšením dopravního zatížení v rámci celé ČR. Od roku 2003 se již stanovuje pouze oxid dusičitý, jehož průměrné měsíční koncentrace se v roce 2003 pohybovaly v rozsahu 14 - 20 µg.m-3. Obrázek A37:

Časová řada průměrných měsíčních imisních koncentrací NOx (µg.m-3) na monitorovací stanici v Radimovicích za období 1996 až 2003 (Ekotoxa s.r.o.)

NOx 80

[ug/m3]

60 40 20 0 1996

Tabulka A23:

Obrázek A38:

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Časová řada průměrných měsíčních imisních koncentrací NOx (µg.m-3) na monitorovací stanici v Radimovicích za období 1996 až 2003 (Ekotoxa s.r.o.)

Rok

1996

1997

1998

1999

2000

2001 2002

Koncentrace NOx

16

20

22

17

16

20

20

Časová řada průměrných ročních imisních koncentrací NOx (µg.m-3) na monitorovací stanici v Radimovicích za období 1996 až 2002 (Ekotoxa s.r.o.)

Průměrné roční koncentrace NOx 25 20 15 10 5 0 1996

1997

1998


1999

2000

2001

2002

54/94


Výsledky pasivních vzorkovačů na nám. Českého ráje udávají koncentrace oxidu dusičitého. Z obrázku A39, na kterém je znázorněn chod koncentrací NO2 od ledna 2002 do května 2004, je zřejmé, že přes pokles v roce 2003 chod koncentrace oxidu dusičitého dlouhodobě neklesají. Průměrné koncentrace v roce 2003 (15,9 µg.m -3) jsou nižší než v roce 2002 (19,00 µg.m-3), v roce 2004 však dochází k opětovnému nárůstu koncentrací. Srovnáme-li ovšem výsledky pasivních vzorkovačů v Turnově s imisními daty z Radimovicích (viz tabulka A24), je k zamyšlení, proč průměrné roční koncentrace za srovnatelné období a stejnou škodlivinu jsou v dopravně zatíženém Turnově nižší než v Radimovicích. Důvodem je pravděpodobně nevhodné umístění vzorkovačů na balkóně MěÚ, kde jsou příliš vysoko a odstíněné od přirozeného toku vzduchu. Tabulka A24: Porovnání imisních koncentrací NO2 v Turnově a v Radimovicích ve stejných obdobích (Ekotoxa s.r.o.)

Turnov Radimovice Turnov

SO2 µg/m3 4,8 5 6,7

NO2 µg/m3 19,0 20 (NOx) 15,9

Radimovice

5

18,4

Srovnání imisních koncentrací 2002 2003 IV -XII NO2

Obrázek A39: Chod imisních koncentrací NO2 v Turnově na nám. Českého ráje (Ekotoxa s.r.o.)

NO2

led en ún o bře r ze n du be n kv ěte če n r ve če n r ve ne c s rp en zá ří říje list n op ad pro sin ec led en ún o bře r ze n du be n kv ěte n če r ve če n r ve ne c s rp en zá ří říje list n op ad pro sin ec led en ún o bře r ze n du be n kv ěte n

40 35 30 25 20 15 10 5 0

2002

2003

2004

Koncentrace oxidu dusičitého jsou také předmětem rozptylové studie firmy ATEM z r. 2003. Její výsledky jsou shrnuty v tabulce A25. Ostatní dostupné rozptylové studie, které byly účelově zpracovány pro schvalovací dokumentace zdrojů, zpracovávají pouze příspěvky těchto zdrojů k celkové imisní situaci (ATEM, 2001), Smetana (2003). Tabulka A25: Modelové imisní koncentrace NO2 (ATEM, 2003)

Obec Turnov Ohrazenice Paceřice Čtveřín Pěnčín Vlastibořice

Roční průměr - IHr (µg.m-3) 12,5 - 15 10 - 12,5 10 - 12,5 9 - 10 <7 <7


Max. hodinová konc. - IHk (µg.m-3) 50 - 100 50 - 100 50 - 100 24 - 50 <25 <25

55/94


Obce Pěnčín a Vlastibořice se nacházejí v oblasti pozaďových koncentrací, ostatní obce jsou ve větší či menší míře ovlivněny dopravními tahy I/10 a I/35. Porovnáním všech výše zjištěných koncentrací NOx či NO2, s uvedenými imisními limity (tabulka A22) lze zjistit, že v letech 2002 – 2004 nebyly tyto limity na území Turnovska nikde překročeny. Pro Turnov, jako pro sídelní seskupení s počtem obyvatel nižším než 250 000, plyne z nař.vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, povinnost jednoho měřícího bodu NO2, pokud je hodnota 100 µg/m 3 překročena více než 18x za kalendářní rok (dolní mez pro posuzování), a rovněž i pokud je hodnota 140 µg/m 3 překročena více než 18x za kalendářní rok (horní mez pro posuzování). Rozptylová studie zpracovaná pro Liberecký kraj předpokládá pro Turnov maximální hodinové koncentrace v rozmezí 50 - 100 µg.m-3, totéž pro Paceřice a Ohrazenice. Povinnost provozu kontinuální stanice zde tudíž není prokázána. Pozaďová stanice v Radimovicích má dostatečnou vypovídací schopnost o imisním pozadí v širokém okolí, nicméně pro určení koncentrací v dopravně zatížených oblastech Turnovska či samotného Turnova je nepostačující. Proto je v programu ke zlepšení kvality zdejšího ovzduší doporučeno provést cílené screeningové prověření koncentrací v Turnově, Ohrazenicích a Pateřicích (pomocí pasivních vzorkovačů) a to ve vybraném období. V Turnově by měly být vzorkovače přemístěny na vhodnější místo a doplněny dalšími body. Imisní limity a meze tolerance pro benzen jsou uvedeny v tabulce A26. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., udává imisní limit a mez tolerance pro benzen. Ostatní těkavé organické látky ani jejich suma nejsou zákonem limitovány. Tabulka A26: Imisní limity a meze tolerance pro benzen* (nař.vl.č. 597/2006 Sb.)

Účel vyhlášení Ochrana zdraví lidí

Parametr/Doba Hodnota průměrování imisního limitu Aritmetický průměr/1rok 5 µg.m-3

Mez tolerance


5 µg.m-3 (100%)**

Poznámky: * benzen je také jedním z prekurzorů ozonu podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení ** mez tolerance se od 1. ledna 2003 snižuje tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty. V letech 2003 až 2009 jsou nebo budou meze tolerance následující (µg.m-3): Meze tolerance imisních limitů benzenu Znečišťující látka Doba průměrování Benzen 1 kalendářní rok

2006 4 μg.m-3

2007 3 μg.m-3

2008 2 μg.m-3

2009 1 μg.m-3

Imisní koncentrace benzenu řeší ATEM (2003) v analytické části Územně energetické koncepce Libereckého kraje a Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. Koncentrace benzenu na Turnovsku se v této oblasti zvyšují podél dopravních tahů, roční průměry však nikde nepřevyšují 1 µg.m-3. Maximální krátkodobé koncentrace v této oblasti dosahují na většině území 5 µg.m-3, pouze v okolí rychlostní komunikace R10 jsou v hodnotách 5


56/94


až 10 µg.m-3. Z výsledků rozptylové studie (ATEM, 2003) nevyplývá předpoklad překračování imisních limitů benzenu v této oblasti. Povinnost jednoho měřícího bodu pro benzen by v Turnově nastala v momentě překročení ročního průměru pro benzen 2 µg/m 3 . V Turnově a okolí (v Paceřicích, v Ohrazenicích a ve Čtveřině), kde by se mohly vyskytovat zvýšené koncentrace vzhledem k vysoké dopravní zátěži, však dosud žádné oficiální měření dle dostupných informací nebylo provedeno. Rozptylová studie, zpracovaná pro Liberecký kraj, však předpokládá i v nejzatíženějších oblastech tohoto území, maximální imisní koncentrace benzenu 1 µg/m3. Nevzniká tu tudíž povinnost imisního monitoringu. Znalost o stavu tohoto polutantu v ovzduší lze řešit cestou matematických modelů, což je dostačující. Imisní limity a meze tolerance pro suspendované částice PM10 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., udává imisní limit a mez tolerance pro poletavý prach v respirabilní frakci s velikostí pod 10 μm - frakce PM10. Tabulka A27: Imisní limity a meze tolerance pro suspendované částice PM10 (nař.vl.č. 597/2006 Sb.)

Účel vyhlášení

Parametr/Doba průměrkování

Hodnota imisního limitu


Aritmetický průměr/ 24hod.

50 μg.m-3 PM10


Aritmetický průměr/ Kalendářní rok

40 μg.m-3 PM10

Mez tolerance nesmí být překročena více než 7x za kalendářní rok 10 μg.m-3 (50%)


1.1.2010

1.ledna 2005**

Poznámky: ** mez tolerance se od 1. ledna 2006 lineárně snižuje – každých 12 měsíců tak, aby dosáhla 1. ledna 2010 nulové hodnoty.

V letech 2006 až 2009 je mez tolerance následující:

2006 Pro kalendářní rok

8 μg.m

2007 -3

6 μg.m

2008 -3

4 μg.m

2009 -3

2 μg.m-3

Průměrné měsíční koncentrace suspendovaných částic se na stanici Radimovice pohybovaly v letech 1997 – 2003 v rozmezí 21 – 64 µg.m-3, průměrné roční pak v rozsahu 34 - 39 µg.m-3, po přepočtu na PM10 koeficientem 0,8 (MŽP, 2002) pak v rozsahu 27 - 31 µg.m-3. Nutno připomenout, že tato stanice slouží ke stanovení imisního pozadí v oblasti Turnovska, je tedy pravděpodobné, že koncentrace prašného aerosolu ve více dopravně nebo průmyslově zatížených částech oblasti mohou být vyšší (především v Turnově, Ohrazenicích, Paceřicích nebo Čtveřině). Z grafu (obrázek A40) je zřejmý stagnující trend těchto průměrných koncentrací. Je zde také zřejmé, že za stávajícího stavu imisní situace lze předpokládat, že na stanici v Radimovicích bude docházet k překračování imisního limitu pro koncentrace suspendovaných částic v ovzduší stanovené pro rok 2010. Proto je nutné postupně cíleně snižovat emise těchto látek do ovzduší v celé této oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a to ze všech jejich zdrojů, včetně zdrojů mobilních.


57/94


Obrázek A40: Srovnání koncentrací PM10 na stanici č.1307 s imisním limitem pro ochranu zdraví lidí (Ekotoxa s.r.o.)

Limit pro roční průměr 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Radimovice I.etapa II.etapa

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Na území města Turnova nejsou monitorovány koncentrace suspendovaných částic vůbec. Monitorován je pouze prašný spad, a to na stejném místě jako pasivní vzorkovače plynů, tj. na balkóně budovy MěÚ na náměstí Českého ráje. Výsledky tohoto monitoringu jsou uvedeny v tabulce A21. Žádná z naměřených hodnot nepřekročila depoziční limit 12,5 g.m-2. Vzhledem k zastínění odběrové nádoby však tyto výsledky mohou být podhodnoceny. Depoziční hodnoty prašného spadu mají v Turnově mírně stoupající tendenci – viz. obrázek A41. Obrázek A41: Chod měsíčních hodnot prašného spadu v Turnově (2002 - 2004) (g.m-2) (Ekotoxa s.r.o.)

Prašnost

led en ún o bře r ze n du be n kvě te če n rv e n če rv e ne c s rp en zá ří říje list n op pro ad sin ec led en ún o bře r ze n du be n kvě ten če rv e n če rv e ne c s rp en zá ří říje list n op ad pro sin ec led en ún o bře r ze n du be n kv ěte n

12 10 8 6 4 2 0

2002

2003

2004

------------------------------------------------Výše provedená identifikace ukázala, že ani u oxidů dusíku, ani u benzenu, nebylo dosud zjištěno na území centra Turnova překračování jejich imisních limitů a mezí tolerance. Z prognóz k roku 2015 pro vybrané profily dopravní sítě centra města (viz. tabulka A28) ale vyplývá, že při nerealizaci změny dopravního systému v Turnově a jeho okolí (tzn. hlavně při neprovedení odklonu tranzitní dopravy mimo Turnov, potažmo mimo historické centrum města), lze zde předpokládat taková vysoké dopravní zatížení, při nichž bude docházet k překračování krátkodobých koncentrací NO2 , koncentrací benzenu i suspendovaných částic PM10. Konkrétně se bude jednat o zhoršenou kvalitu ovzduší v ulicích Hluboká a Markova.


58/94


Tabulka A28: Předpokládané imisní zatížení dopravních profilů centra Turnova k horizontu r. 2015 (µg.m-3) (program SYMOS 97 ve verzi 2003)

označení uličního profilu 1 2 3 4 5 limit

lokalizace ul.J.Palacha, gymnazium ul.5.května ul.Markova novostavba městského okruhu ul.Hluboká

NO2 krátkodobé maximum 110,1

NO2 roční průměr

benzen roční průměr

5,14

2,46

11,8 114,6 33,0

0,55 5,35 1,54

0,37 2,33 1,27

296,1 200,0

13,83 40,00

4,06 5,00 až 0,625

Z uvedených odborných odhadů pro celé řešené území vyplývá, že hodnoty imisních limitů oxidů dusíku, benzenu, suspendovaných látek PM10 mohou být v případě nulové varianty v některých vymezených profilech centra města překračovány. V důsledku těsné obestavěnosti uličních profilů a tak ztíženějších rozptylových podmínek, mohou být i stávající reálné hodnoty v zástavbě historického centra Turnova o něco vyšší, než jak připouští používané výpočty. Jak je patrno z tohoto provedeného hodnocení problematika znečištění ovzduší automobilovou dopravou je poměrně pestrá a nelze předpokládat její jednoduché a rychlé vyřešení. K tomu by měla v centru Turnova přispět následující systematická a důsledně zrealizovaná opatření: •

přeložka silnice II/283 mimo Turnov, komplexní reorganizace silniční sítě na území centra města,

•

převedení maximálního podílu vnitroměstských a radiálních dopravních vztahů na odlehčovací sběrné komunikace mimo historické centrum,

•

vybudování severozápadní odlehčovací komunikace (viz. Změna 13A ÚPSÚ Turnov),

•

vyřazení úseku silnice III/2831 v ulici Skálova z hlavní silniční sítě,

•

koncipování místních obslužných komunikací do obslužných smyček bez možnosti průjezdu centrem,

•

úprava uličních profilů v rozsahu příslušné návrhové kategorie místních komunikací,

•

odstraňování lokálních komunikačních závad,

•

realizace přemístění autobusového nádraží a rozšíření linek autobusové dopravy; v zastávkách stavebně upravit zálivy pro autobusy a dovybavit nástupní prostory,

•

situování kapacitních odstavných ploch na trase sběrných komunikací, především v úseku novostavby SZOK, ve vazbě na návrhované aspekty využitelnosti přilehlého území Koňského trhu (služby) či bývalého autobusového nádraží (záchytné parkoviště),


59/94


•

rozšíření možností odstavování vozidel při obslužných městských komunikacích, snížení nedostatku garážových boxů situováním hromadných garáží do vnitrobloků objektů, řešení potřebného počtu stání v suterénech objektů novostaveb,

•

vhodnými opatřeními vytvářet podmínky pro segregaci pěší a cyklistické dopravy a zvyšování jejich bezpečnosti z pohledu zákona o provozu na pozemních komunikacích,

Všechna tato opatření náleží do skupiny dopravní infrastruktury. Samotné vyřešení uvedených infrastrukturálních opatření však neodstraní základní nedostatek dopravy, čímž je znečišťování prostředí výše uvedenými emisemi. Za tímto účelem je nutná postupná realizace i následujících opatření: •

rozvíjet a posilovat kvalitní hromadnou dopravu,

•

optimalizovat řízení dopravy, včetně řízení dopravy v klidu,

•

rehabilitovat pěší a cyklistickou dopravu, vytvořit pro ně vhodné podmínky,

•

zklidňovat ulice či celé části města, převážně nevhodné pro průjezd aut,

•

regulovat kvalitu mobilních zdrojů různými opatřeními,

•

posílit kontrolu technického stavu a emisních parametrů vozidel.

Některá opatření, mezi něž náleží zlepšení infrastruktury významných regionálních a nadregionálních silničních tras, náleží do kompetence Libereckého kraje či do kompetence ČR, tj. ŘSD ČR. Některá z uvedených opatření jsou zcela v kompetenci samosprávy Města Turnov. Ke komplexnímu a systematickému řešení této složité problematiky by jistě přispěla i Dopravní politika a Program zlepšování dopravního systému Města Turnova, včetně plánu financování jejich jednotlivých cílů.

A.4.3. Vynětí ze zemědělského půdního fondu Jak již bylo v kapitole A.3.5 identifikováno, předkládaným návrhem SZOK dojde k vynětí celkem 22 395 m2 půdy ze zemědělského půdního fondu (viz. tabulka A12), z toho v nejlepší kvalitě I. třídy - BPEJ 5.56.00 ve výměře 21 783 m2 . Třídy ochrany jednotlivých BPEJ zastoupených v řešeném území, jsou převzaty z novelizované Vyhlášky Mze ČR č. 546 z 12.12.2002 (platnost od 1.1.2003), kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. Pozemky ZPF zařazené ve vyšších třídách ochrany jsou dle znění současné legislativy územním limitem, jejichž zábory lze realizovat pouze výjimečně, a to hlavně za účelem obnovy ekologické stability či v případě realizace liniových a veřejně prospěšných staveb. Na základě posledně uvedených důvodů, tudíž lze připustit realizaci SZOK v trase navrhované Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov.


60/94


Na tomto místě je ale nutné připustit myšlenku, že zdejší chránění půd pro zemědělskou prvovýrobu, je spíše iluzorní. Důvodem je jejich lokalizace v často zaplavovaném území, a to již při průtoku Q5, Q10 povodňových stavů v řece Jizeře. Z důvodů záplav není vhodné tuto lokalitu využívat ani jakýmkoliv jiným způsobem. Nabízené řešení realizace SZOK, a to nejen coby sběrné dopravní komunikace odlehčující historickou část centra města, ale i coby částečné protipovodňové ochrany jeho jižních partií, lze vnímat jako kompenzaci za vynětí těchto půd nejvyšší kvality ze ZPF. Obě funkce nově navrhovaného dopravního tělesa naplňují podstatu veřejně prospěšné stavby.

A.4.4 Oblast s pravidelnými záplavami Technické parametry SZOK nejsou v současné době k dispozici. Jejich řešení je součástí projekční přípravy dokumentace k územnímu řízení. Tuto dokumentaci zpracovává projekční tým Atelieru 4 s.r.o. Jablonec nad Nisou. Součástí obrázku A42 je schéma navrženého podélného profilu komunikace SZOK. Zelenou barvou jsou označeny náspy, žlutou barvou zářezy. Z obrázku je tudíž zřejmé, že již od ulice Palackého bude vozovka komunikace položena na náspu, který při průchodu nivou Jizery pozvolna stoupá a nabírá tak potřebnou výšku k přemostění toku Malé Jizery. Obrázek A42: Návrh podélného profilu tělesa komunikace SZOK (SAUL s.r.o.)

Takto vybudovaný násep zabrání rozlití povodňových vod až do průtoku Q20, tj. do stávající kapacity profilu mostu přes Jizeru v Palackého ulici. Tento most a současně i stávající jez nacházející se níže po proudu v úrovni výrobního areálu Juty s.r.o., jsou brzdícím prvkem v rychlém odtoku vod z profilů nad ním. V okamžiku, kdy povodňové vlny nedokáží tímto mostem rychle protéci, začnou se rozlévat nad tímto profilem do boků řečiště. Protože navrhovaná hrana vozovky SZOK je ve shodné nadmořské výšce s hladinami Q20, je zřejmé, že vyšší povodňové stavy než je průtok při Q20, nebude těleso komunikace schopno zadržet. Tyto vody se pak přes těleso komunikace přelijí a zaplaví jižní část centra města. Jejich přelití je však možné vhodným projekčním řešením náspu nové SZOK usměrňovat. Modelaci průtoků, výši hladin a rozložení rychlostí povodňových vod při průtocích Q20 a Q100 v údolní nivě Jizery v jejích říčních kilometrech 79,2 – 80,6 a to již s vybudovaným ATELIER 4 s.r.o. Jablonec n.N., kontakt: 603258954

61/94


tělesem SZOK provedla firmy DHI s.r.o. Praha (V/2008). Grafické výstupy modelace jsou shrnuty v obrázcích A43 až A46. Komentář k nim zpracovaný odborníky z firmy DHI je následně přiložen. Porovnání dokladuje reálnost výše popsaného předpokladu, tj. zabránění rozlivu povodňových vod při stavech nižších než Q20 do centra Turnova. Podmínkou úspěšnosti je provedení nejen navrhovaného náspu coby součást SZOK, ale i provedení úprav jezu a úprav koryta řeky Jizery v lokalitě mostu přes Jizeru na Palackého ulici. Násep plní funkci protipovodňového opatření, což podtrhuje význam navrhované SZOK coby stavby veřejně prospěšné. Obrázek A43: Modelem ověřené výše hladin vod při povodňových stavech Q20 při realizaci SZOK (DHI s.r.o)

Obrázek A44: Modelem vytvořená mapa rychlostí povodňových vod při stavech Q20 při realizaci SZOK (DHI s.r.o)

Obrázek A45: Modelem ověřené rozdíly hladin vod při povodňových stavech Q2O - bez a při realizaci SZOK (DHI s.r.o)


62/94


Obrázek A46: Modelem vytvořená mapa rychlostí povodňových vod při stavech Q100 při realizaci SZOK (DHI s.r.o)

Komentář DHI s.r.o. k modelacím průtoků vod Q20 a Q100 v říčním km Jizery 79,2 – 80,6 z hlediska ochrany centra Turnova vůči záplavám, včetně komentáře k funkčnosti náspu navrhované SZOK (V/2008) Základní informací, kterou poskytují výsledky 2D matematického modelu, je průběh hladin a rozložení vektorů rychlostí (tj. směrů a velikostí vektorů rychlostí) v celé zájmové oblasti (tj. „v ploše“). Simulace navrhované varianty byla provedena pro ustálený průtok Q20 a byla ověřena průtočná kapacita Palackého mostu při Q100. Výsledky výpočtů pro Q20 byly porovnány s původní variantou modelu SKUT (Povodňový model Jizery zpracovaný DHI pro s.p. Povodí Labe, 2003). Navrhovaná varianta pro modelování byla na jednání na MěÚ v Turnově dne 11.4.2008 definována pro Q20 takto:


63/94


•

koryto Jizery dle zaměření z r. 2000 + nově navržená úprava koryta v okolí Palackého mostu a nad ním (dokumentace úpravy předána dne 11.4.2008 s.p. Povodí Labe)

•

jez pod Palackého mostem dle studie „Hydrodynamické modelování vlivu úpravy dna Jizery nad mostem v Palackého ul. v Turnově. DHI, květen 2004; varianta JEZ“

•

Malá Jizera na vtoku neuzavřená

•

zástavba v Turnově dle „Regulačního plánu“

•

nově navrhovaná komunikace (dle Atelieru 4) od kruhového objezdu na Palackého ulici směrem JV (oblast Koňského trhu) převzít do 2D matematického modelu v situačním vedení i výškovém uspořádání pro všechny varianty výpočtu

•

nově navrhovaná komunikace od kruhového objezdu na Palackého ulici směrem S (podél autobusového nádraží) v situačním vedení dle projektu Atelieru 4, výškově nepřelitelná

Výsledky jsou znázorněny ve výše uvedených grafických přílohách, kde jsou postupně znázorněny průběhy hladin pro navrhovaný stav „Turnov 2008“, rozdíly hladin vůči původnímu stavu SKUT a pole svislicových rychlostí v rozdílových mapách hladin znázorňují vždy kladné hodnoty vzdutí, záporné snížení oproti současnému stavu. Simulace Q20 Průběh hladin (obr.A43 a A45) Za simulovaných podmínek Q 20 byl ochranný val uvažován jako nepřelitelný. Ze simulací vyplývá, že úpravy navrhovaného stavu „Turnov 2008“ se projevily celkově příznivým snížením průběhu hladin. Rozhodující vliv má především přestavba jezu (snížení nivelety přepadové hrany) a rozšíření (zahloubení) koryta Jizery u levého břehu nad Palackého mostem. Nad novým vakovým jezem se nachází hladina na kótě 248,3 až 248,5 m n.m., tj. o 45 až 65 cm níže než u varianty SKUT. Toto snížení hladiny se propaguje přes most na Palackého třídě (snížení o cca 45 cm) směrem proti proudu – ještě v ř.km 80,0 dosahuje cca 35 cm a zcela se vytrácí cca v ř.km 80,3. V prostoru křížení nově navrhované komunikace s Malou Jizerou (komunikace de facto přehrazuje podstatnou část levobřežního záplavového území Jizery) dosahuje úroveň hladiny před hrází cca kóty 250,8 m n.m. a nachází se cca o 15 cm výše než v původní variantě SKUT. Toto zvýšení hladiny směrem proti proudu postupně klesá, až se v oblasti jezu Dolánky naprosto vytrácí. Naopak za hrází komunikace (v ochráněné městské zástavbě) dosahuje snížení hladiny 1,2 až 1,5 m oproti variantě SKUT, tj. skutečný dnešní stav bez realizace protipovodňových opatření. Průběh rychlostí (obr. A44) Vlivem účinku navrhovaných úprav dochází k výraznému přerozdělení rychlostního pole vůči současnému stavu. Povodňový průtok je koncentrován do koryta Jizery a svislicová rychlost je zde zvýšena. V místě, kde se ochranný val přimyká nejblíže toku (cca ř.km 80,0), dosahují svislicové rychlosti hodnot až 3,1 ms-1. Naopak, v chráněné části městské zástavby nepřesahuje rychlost nikde hodnoty 0,5 ms-1 (s výjimkou vlastního koryta Malé Jizery, kde je rychlost proudění až 1,5 ms-1). Ověření průtočné kapacity Palackého mostu při Q100 Cílem této „pomocné“ simulace je výpočet průběhu hladiny (především v profilu Palackého mostu) za předpokladu, kdy je nově navrhovaná komunikace nepřelitelná i při průtoku Q100 a profil Palackého mostu není uzavřen konstrukcí mostovky, tzn. i při Q 100 je v něm proudění o volné hladině. Z rozdílu vypočtené úrovně hladiny a skutečné nejnižší nivelety spodní hrany mostovky Palackého mostu by pak bylo možné dovodit, jaká část průtoku již způsobí zahlcení mostního profilu. Tento výpočet zároveň ukazuje rozdělení rychlostí v levostranné příbřežní zóně (tj. podél hráze navrhované komunikace) a je vodítkem, kde při finálním návrhu výškového vedení hráze projektovat sníženou niveletu hráze pro řízené přelití při průtocích vyšších než Q20.


64/94


Průběh hladin Při tomto „pomocném“ výpočtu protéká profilem Palackého mostu při Q 100 průtok 633 m3s-1 z celkového průtoku údolím Jizery 687 m3s-1 (nad ústím Libuňky), tzn. jen 55 m3s-1 protéká Malou Jizerou a tedy městskou zástavbou. Úroveň hladiny vody pod vakovým jezem byla vypočtena na kótě cca 248,6 m n.m. a nad jezem cca 249,0 m n.m., tzn. vypočtený spád jezu cca 0,4 m. Kóta hladiny v profilu Palackého mostu (návodní strana; před mostem) dosahovala max. 249,8 m n.m. Dolní hrana mostovky (nejnižší úroveň, nad pilíři) je na kótě 249,55 m n.m. B.p.v. Žádoucím výsledkem je tedy snížení úrovně hladiny v profilu mostu při Q100 o cca 25 cm. Při dalších pomocných výpočtech byl postupně snižován průtok Jizerou (profilem Palackého mostu) až na 528 m3s-1, tzn. průtok Malou Jizerou a městskou zástavbou zvyšován až na 159 m3s-1. Podstatná část povodňového průtoku z Malé Jizery se však vrací do koryta Jizery nad jezem a zbylá část postupně v úseku bezprostředně pod jezem až do vzdálenosti cca 1 km pod jezem. V důsledku toho úroveň hladiny pod jezem i nad jezem zůstává prakticky nezměněna při různém přerozdělení průtoků mezi hlavní tok Jizery a Malou Jizeru. Prakticky nezměněná úroveň hladiny nad jezem (cca 249,0 m n.m.) vzdouvá hladinu směrem k profilu mostu a ta se na poproudní straně prakticky nemění (rozdíly v úrovni hladiny do 5 cm). Na protiproudní straně mostu jsou rozdíly výraznější (při menším průtoku profilem není třeba tak velkého sklonu hladiny), přesto se však nepodařilo dosáhnout nižší hladiny na protiproudní straně než 249,7 m n.m., tzn. mostní profil je stále zahlcen. Jediným řešením, jak dosáhnout proudění o volné hladině při Q100 v profilu Palackého mostu se tak jeví buď ještě další snížení přelivné hrany vypuštěného vakového jezu resp. navazující úpravy Jizery v úseku pod jezem, které by vedly k zvětšení průtočného profilu a tedy ke snížení hladiny pod jezem, a následně i nad jezem a v profilu Palackého mostu. Průběh rychlostí (obr.46) Průběh svislicových rychlostí při této „studijní variantě“ je znázorněn v grafické příloze. Vyplývá z něj, že optimální prostor pro řízené přelévání tělesa hráze se nachází v úseku ř.km 80,0 až 80,2; kde proud v záplavovém území přiléhá k tělesu hráze a je jí veden do zúženého průtočného profilu. Rychlosti proudění při Q100 podél hráze dosahují až 2 ms-1.

A.4.5 Oblast se zvýšenou ochranou kvality vod V předchozích kapitolách již zazněla zmínka o tom, že tok řeky Jizery je významným vodním tokem ve vazbě na vodní zdroj Káraný, ke kterému bylo vyhlášeno ochranné pásmo sahající až k pramenné oblasti Jizery. Další ochranné pásmo, v němž se Turnov nalézá je ochranné pásmo vodního zdroje v Nudvojovicích. Zároveň je celé zájmové území součástí CHOPAV Severočeská křída. Z těchto vodohospodářských ochran plynou požadavky na zvýšenou prevenci před kontaminacemi povrchových i podzemních vod a to nejen při vykonávání aktivit v tomto území, ale i při jejich přípravě, tj. v oblasti prevence. V případě navrhované severozápadní odlehčovací komunikace je proto doporučeno vyprojektovat coby součást stavby, jímací nádrže na záchyt srážkových vod stékajících z komunikace. Jejich průtok přes nainstalované čistící zařízení zaručí, že se do toku Jizery nedostanou nežádoucí kontaminanty z povrchu vozovky v případě dopravních havárií.


65/94


A.4.6 Vliv na ÚSES, VKP a krajinný ráz V kapitole A.3.3. byly z hlediska přírodního prostředí identifikovány možné střety navrhované trasy SZOK s prvky územního systému ekologické stability, tj. konkrétně s nadregionálním biokoridorem K31V,N – vodní a nivní trasa „Jizery“, s nadregionálním biokoridorem K31MB – mezofilně bučinná trasa „Jizery“, s lokálním biokoridorem 1677/K31V,N – trasa toku „Stebénky“ a s významným krajinným prvkem, tj. s nivou Jizery. Bližší jejich charakteristiky jsou následující: K31V,N (v řešeném území část) biogeografický význam, - biokoridor nadregionální, vymezený – vodní a nivní trasa „JIZERA“ název stručný popis - tok řeky, přilehlé břehové porosty a navazující zemědělské pozemky zhodnocení interakční - interakční funkce je snížena z důvodu nesouvislosti břehových porostů, funkčnosti segmentu které jsou v podmínkách řešeného území zóny tvořeny pouhými úseky - nezahušťovat zástavbu v nivě toku, návrh opatření Generelu - obnova druhového složení lučních společenstev v okolí toku, MÚSES - zakládání břehových porostů na obou březích, - zvýšení prostupnosti BK městem … - k.ú. Turnov: - p.č. 1156/2: druh poz.: zahrada, vlastník: Marek Vích, Opletalova č.p. 717, 51101 Turnov - p.č. 1825/1: druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: neplodná půda, vlastník: Tělocvičná jednota SOKOL Turnov, Skálova, 51101 Turnov, - p.č. 1827: druh pozemku: vodní plocha, způsob využití: vodní tok identifikace části v ř.ú. v korytě umělém, vlastník: Ing. Jiří Karnet, Jičínská 3, č.p. 1747, dle KN (stav Vinohrady, 13000 Praha, a Michal Perkacz, Dittrichova č.p. 3, 12000 k 18.9.2004) Praha 2, - p.č. 3898/1: druh pozemku: vodní plocha, způsob využití: vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, vlastník: Povodí Labe, s.p., Víta Nejedlého 8, č.p. 951, Slezské Předměstí, 50003 Hradec Králové, - p.č. 3898/2: druh pozemku: vodní plocha, způsob využití: vodní tok v korytě umělém, vlastník: Ing. Jiří Karnet, Jičínská 3, č.p. 1747, Vinohrady, 13000 Praha, a Michal Perkacz, Dittrichova č.p. 3, 12000 Praha 2. - případné snahy o zakládání břehových porostů naráží na praktickou nemožnost provedení (stísněná zástavba,břehová opevnění, zajištění bezproblémového odtoku extrémních vod) poznámka a komentář - navrhovaná obnova druhového složení luk odvisí i od jejich zemědělského využívání, které je v dnešních podmínkách problematické, a kdy toto opatření není realizovatelné bez dotační podpory státu K31MB (v řešeném území část) biogeografický význam, - biokoridor nadregionální, vymezený – mezofilně bučinná trasa název „Jizera“ stručný popis - umělý tok náhonu - interakční funkce je snížena z důvodu břehového opevnění a absenci zhodnocení interakční břehových porostů, které jsou v podmínkách řešeného území zóny funkčnosti segmentu tvořeny pouhými úseky – interakční funkce je místy umožněna sousedícími zahradami návrh opatření Generelu - v Generelu MÚSES neřešeno MÚSES identifikace části v ř.ú. dle - k.ú. Turnov: parcela neidentifikována KN (stav k 18.9.2004) - případné snahy o zakládání břehových porostů zde naráží na poznámka a komentář praktickou nemožnost provedení (stísněná zástavba, břehová opevnění, zajištění odtoku extrémních vod …) ATELIER 4 s.r.o. Jablonec n.N., kontakt: 603258954

66/94


1677/K31V,N (dle Generelu MÚSES BK12-14) – v řešeném území část biogeografický význam, - biokoridor místní, zčásti vymezený, zčásti navržený k dotvoření název „Stebénka“ - v minulosti technicky napřímený tok, zčásti v otevřeném korytu, zčásti zaklenutý, část V disponuje kvalitními i oboubřežními břehovými stručný popis porosty (prvek nelesní zeleně č. 55), část Z s technickým opevněním břehů ve stísněných prostorových podmínkách okolní zástavby, výrobních ploch … zhodnocení interakční - problematická funkčnost v celé zdejší trase z výše uvedených důvodů funkčnosti segmentu - nezbytná celková revitalizace toku a povodí, zvýšení průchodnosti BK městem, bez zahušťování zástavby v blízkosti toku, návrh opatření Generelu - doplnění břehových porostů …, MÚSES - zaklenutou část nahradit biotechnickým opatřením, vložení břehových porostů do proluk v zástavbě, - zregulovanou část naturalizovat … - k.ú. Turnov: - p.č. 153: druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, vlastník: Petr Štrojsa, Tázlerova č.p. 252, 51101 Turnov, - p.č. 1068: druh pozemku: zahrada, vlastník: Hana Režová, Zborovská č.p. 921, 51101 Turnov, a Věra Kolomazníková, Zborovská č.p. 921, identifikace části v ř.ú. dle 51101 Turnov, KN (stav k 18.9.2004) - p.č. 1552/7: druh pozemku: trvalý travní porost, vlastník: Jan May, Sobotecká č.p. 246, 51101 Turnov, - č.p. 3059/1: druh pozemku: vodní plocha, způsob využití: vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, vlastník: ČR - Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 19, č.p. 1106, Nový Hradec Králové, 50168 Hradec Králové. - trasu biokoridoru lze považovat za vymezenou, avšak s problematickou funkčností prvku, poznámka a komentář - Generelem navržená opatření jsou v současných podmínkách prakticky nerealizovatelná.

Říční niva je ze zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, významným krajinným prvkem a je chráněna před poškozováním. Její využívání je připuštěno pouze tak, aby nebyla narušena její stabilizační funkce. Původní lesy nivy Jizery byly historickými okolnostmi přeměněny na louky. Díky záplavové činnosti řeky, byly tyto louky takto ponechány dlouhá tisícileté až donedávna, stavební činnost zde byla omezená. Avšak s růstem počtu obyvatel a s potřebou rozšiřování města, se nové stavby postupně přibližovaly k toku Jizery, takže se nezastavěný prostor zaplavované říční nivy zmenšil natolik, že v současné době v okolí ulice Palackého zasahuje zástavba až po hranu toku na obou březích. Nelze již vůbec hovořit o původní krajině a o původním krajinném rázu. Vzhledem k tomu, že nebyla s rozvíjející se výstavbou provedena žádná protipovodňová ochrana těchto území, přirozeně, se pak každé zvýšené průtoky vod v Jizeře stávají pro zdejší obyvatele nepříjemnou událostí. Názory, že povodně jsou překážkou územního rozvoje, stojí proti názorům, o pokoře lidí a respektování přirozených pravidel a jevů v krajině. Tudíž se liší i názory na využití nezastavěného prostoru nivy Jizery uprostřed Turnova.


67/94


V každém případě patří údolí Jizery z hlediska krajinářského a biologického stále ještě k cenným lokalitám Turnova. Spolupodílí se na tom nejen krajinná morfologie, ale i zastoupení různých typů společenstev vlhkých luk (za autobusovým nádražím květnatá louka ovsíková, podél toku Jizery louky psárkové), které využívá ke sběru potravy celá řada ptáků. V roce 2005 bylo jen během května potvrzeno v prostoru Konělup 46 druhů ptáků (viz. posudek Správy CHKO Český ráj při projednávání Regulačního plánu č. 3 – Centrum Turnova z roku 2005). Na tomto místě je nutné konstatovat, že navrhovaná Změna č. 13A/1 ÚPSÚ může kvalitu této ornitocenózy narušit a to úbytkem části luk a rozptýlené zeleně, usmrcováním jedinců silničním provozem, rušením hlukem a znečištěním exhalacemi. Niva v současné době funguje jako klidová zóna uvnitř města. Je využívána k relaxaci a rekreaci obyvatel Turnova. Z lokalizace navrhované trasy SZOK vyplývá, že je tato trasa řešena ve snaze, co nejméně zasahovat do nivy Jizery (situování co nejvíce k jejímu levému okraji) a narušovat případnou funkčnost identifikovaných prvků ÚSES. SZOK tok Stebénky přetíná v místě, kde je její koryto zahloubeno v kamenných zpevněných březích bez vegetačního doprovodu. Naopak sadovými úpravami okolo komunikace v oblasti Stebénky a Koňského trhu bude posílena funkce průchodnosti v této narušené části biokoridoru. Ani v oblasti autobusového nádraží, kde se nejvíce SZOK přibližuje k řečišti Jizery, nedojde k interakci tělesa komunikace s břehovými porosty Jizery, tvořenými zejména olší lepkavou, jasanem ztepilým, javory a jilmy. Mimoúrovňové křížení Malé Jizery mostním objektem, nezamezí průchodnost a funkčnost biokoridoru podél tohoto náhonu. Nejen za účelem rozšíření infrastruktury pro bezmotorovou dopravu, ale i za účelem kompenzace úbytku sportovně relaxačního vyžití (v místě louky za autobusovým nádražím), je součástí komunikace i cyklostezka a pěšina pro chodce. Obě budou plynule napojeny na stávající stezky pro cyklisty i pěší podél Jizery. Součástí řešení SZOK jsou i vegetační a sadové úpravy svahů tělesa komunikace. Snahou je, aby vzrostlá dřevinná zeleň pomohla zasadit celé těleso komunikace do přírodního rázu nivy Jizery.


68/94


A.5.

VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

Usnesením č. 1046 z 30.10.2002 vzala Vláda ČR na vědomí Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky „Zdraví pro všechny v 21. století“. Hlavním cílem tomto programu, ve shodě s deklarací Světové zdravotnické organizace (WHO) či s českou ústavou, je ochrana a rozvoj zdraví lidí po celý jejich život, snížení výskytu nemocí i úrazů, omezení strádání. Program představuje racionální, dobře strukturovaný model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj , včetně preventivních nástrojů snažících se zamezit vzniku vlivů negativně působících na zdraví každého z nás, tzn. na veřejné zdraví. Program byl v roce 2005 v závislosti na regionálních podmínkách rozpracován do dokumentu Zdravotní politika Libereckého kraje. A.5.1 A.5.1.1.

Popis osídlení Socio-demografické údaje a výhledy

Populační velikost města Turnova je od 80.let 20.století stabilizována na hranici 14.500 obyvatel. Ani vývoj po roce 2000 nepřinesl žádné významné změny, stabilní počet obyvatelstva je zajišťován především příznivou migrací, neboť přirozený přírůstek je po roce 2000 trvale záporný. S přihlédnutím k nejnovější projekci obyvatelstva České republiky zpracované ČSÚ a navazující na definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, nelze ani v případě města Turnova a jeho centra počítat s významnými přírůstky obyvatelstva přirozenou obměnou. Z podkladů poskytnutých MěÚ Turnov je zřejmé, že počet trvale bydlících obyvatel na území centra Turnova kolísá kolem 1.750, to je 12% celkového počtu obyvatel Turnova. Tento počet neodpovídá významu městského centra, a to ani z hlediska pozice Turnova coby správního a spádového města pro území ORP, ani z hlediska centra cestovního ruchu Českého ráje a jeho geoparku. Centrum města je mimo pracovní dobu mnohdy vylidněné, neživé, neatraktivní pro návštěvníky. Proto jsou v konceptu regulačního plánu centra Turnova navrženy na tomto území nové plochy obytné, případně smíšené funkce, umožňující rozšíření příležitostí k trvalému bydlení v centru, současně s možností poskytování služeb, a tím k jeho celodennímu oživení a sociální bezpečnosti. Tabulka A29: Vybrané údaje k socio-demografické charakteristice centra města Turnova (ORM Turnov)

Počet obyvatel celkem 1.756

0 – 14 let 332 (19%)

Z toho 15 – 59 let 1104 (63%)

nad 60 let 320 (18%)

Z toho mužů žen 861 895

Počet bytů celkem 785-790

Změny ve věkové struktuře města po roce 2000 odpovídají trendům vývoje populace v celé republice - obyvatelstvo žijící na území České republiky na přelomu 20. a 21.století je nejstarší v celé dosavadní historii a má předpoklady k dalšímu stárnutí. V případě Turnova vývoj podílu obyvatelstva ve věku 60 a více let nápadně kontrastuje s vývojem podílu dětské složky ve věku 0 – 14 let. Dle statistik ČSÚ patří Turnovsko k nejstarším regionům v Libereckém kraji. Věková struktura města (vyjád-


69/94


řená indexem stáří v rozpětí 130 - 140) překračuje i hodnoty indexu ČR (průměr ČR 113). Tato zjištění platí i pro samotné centrum Turnova. Nelze očekávat jeho omlazení přirozenou cestou. (Poznámka: Index stáří = počet obyvatel ve věku nad 60 let připadající na 100 obyvatel ve věku 0 – 14.) Prostředkem ke zpomalení úbytků obyvatelstva v centrální zóně může být jen imigrace nového obyvatelstva. Její výši však nelze prognózovat. Podmínky pro imigraci do města jsou velmi příznivé a je nutno s ní počítat. ÚP VÚC Libereckého kraje vymezuje Turnov a Turnovsko jako jeden ze 3 hlavních koncentračních prostorů osídlení a zařazuje Turnov mezi hlavní póly rozvoje se silně nadprůměrným stupněm rozvoje Libereckého kraje. Za účelem stabilizace počtu obyvatel v centru, včetně jeho populačního omlazení, zde počítají strategické rozvojové a územně plánovací dokumenty Turnova s výstavbou nových bytových jednotek (např. s využitím střešních nástaveb, proluk mezi stávajícími objekty, případně s výstavbou na nevyužitých volných plochách) tak, aby nová zástavba tvořila architektonický celek a efektivně využila prostorové možnosti centra. Z návrhu regulačního plánu centra Turnova je zřejmé, že na území centra je možné zrealizovat přibližně 700 nových bytových jednotek, většinou v objektech smíšené funkce slučující občanskou vybavenost, podnikatelské aktivity a bydlení. Plné využití této možnosti by rozšířilo zdejší stávající bytový fond na celkových 1485 – 1490 bytů (dvojnásobek současného stavu). Tento navrhovaný přírůstek bytových jednotek představuje odhad populačního přírůstku při 100% obydlenosti nových bytů přibližně o nových 1.650 obyvatel, tj. na výhledový stav 3.400 bydlících obyvatel centra (téměř dvojnásobek současného stavu). Bydlení v centru města by mělo vyhovovat domácnostem nevyžadujícím rodinné bydlení v rodinných domech na periferii města, tudíž nekonkuruje těmto v Turnově nově vznikajícím lokalitám rodinného bydlení. Dalšími vhodnými obyvateli centra jsou domácnosti preferujících snadnou dostupnost služeb a základní občanské vybavenosti. Mezi ně náleží jak mladé domácnosti s dětmi, tak starších lidé. Samotná realizace nových bytů a zázemí pro služby zde však nestačí. Velmi důležité je, zda bude toto místo pro trvalé bydlení atraktivnější a to více než obytné zóny v jiných částech města. K atraktivnosti zdejšího prostředí však v žádném případě nepřispívá současná dopravní zátěž a s ní spojené emise hluku, emise prachů a plynů z dopravy či časté kolize s frekventovanou dopravou, tak jak jsou tato negativa již identifikována v předchozích kapitolách. A.5.1.2. Popis osídlení lokalit dotčených Změnou č.13A K nejvíce dopravní zátěží negativně ovlivněným objektům, náleží v centru Turnova všechny domy v ulicích, jimiž jsou v současné době vedeny hlavní tranzitní silniční trasy nebo směry pro přesun vnitroměstské dopravy, tj. převážně ulice Sobotecká, Palackého, Hluboká, nám. Českého ráje, 5. května. Z následujících obrázků A47 až A50 jsou zřejmá č.p. jednotlivých domů v těchto ulicích. Současně lze identifikovat objekty, které se nachází v blízkosti nově navrhované trasy SZOK, tj. v lokalitě Koňského trhu, v ulici Palackého, Na Lukách, Konělupy, v okolí stadionu, v místě napojení na Žižkovu ulici.


70/94


Obrázek A47: Identifikace obytných domů v lokalitách Koňský trh, Palackého, Hluboká, nám. Českého ráje (GIS LK)

Obrázek A48: Identifikace obytných domů v lokalitě Na Lukách a Kopělupy (GIS LK)

Obrázek A49: Identifikace obytných domů v lokalitě okolo ul. Žižkova, Husova (GIS LK)


71/94


Obrázek A50: Identifikace obytných domů v lokalitě okolo ul. 5.května (GIS LK)

Pro potřebu zjištění počtu obyvatel nejvíce ovlivněných vlivy dopravního systému v centru Turnova, a to jak ze stávajícího, tak z nově navrhované SZOK, je použita identifikace trvale bydlících z přehledného soupisu uličních bloků provedeného v rámci zpracování regulačního plánu centra města (SAUL s.r.o.). Současně je v tomto popisu bloků proveden odhad budoucího počtu obyvatel po rozšíření předpokládaných nových bytových jednotek již výše zmíněných. Tzn., že lze stanovit i budoucí počet obyvatel, který při nerealizaci změny dopravního systému bude (pokud budou nové bytové jednotky obsazeny na 100%) pravděpodobně ovlivněn. Tabulka A30: Přehled všech uličních bloků centra Turnova, s vyznačením bloků pod a také bloků pod vlivem navrhované SZOK (SAUL s.r.o.) Název Rozloha m2 Obyv. Vybav. Funkce stávastav / Výroba jící / navržená stav / návrh přír. přír. m2

vlivem stávající dopravní zátěže Památková zóna

Záplavové území

Poznámka

Blok 01-Radnice

5.890 / 5.749

32 / 60

2.006

Bydlení, vybavenost / smíšená centrální

Ano

Ne

Přestavba JV nároží

Blok 02-Hluboká

9.554 / 9.470

104 /24

494

Smíšená centrální / dtto

Ano

Ne

Přestavba JZ nároží, hal.garáž

Blok 03- Divadlo

9.763 / 9.890

55 / 45

1.289


Ano

Ne

Přestavba divadla rozšíření uličky

Blok 04-Spořitelna

2.758 / 2.758

4 / 12

799

Smíšená,vybavenost / smíšená centrální

Ano

Ne

Dostavba JZ nároží

Blok 05-PRIOR

2.816 / 2.713

15 / 0

352


Ano

Ne

Přestavba zásobovacího dvora

Blok 06-Muzeum (S)

13.152* / 5.151

0 / 30

1.477

Vybavenost veřejná / smíšená centrální

Ano

Ne

Dostavba musea

Blok 06-Muzeum (J)

13.152* / 6.278

40 / 0

0


Ano

Ne

Zprůchodnění klášterní zahrady

Blok 07-Pojišťovna

8.021 / 8.029

70 / 30

596


Ano

Ne

Halová garáž

Blok 08-Hřbitov (V)

28.008* / 23.788

0/0

0

Vybavenost ,hřbitov / vybavenost, hřbitov

Ano

Ne

Stabilizovaný

Blok 08-Hřbitov (Z)

28.008* / 4.054

23 /12

119

Bydlení / smíšená obytná

Ano

Ne

Stabilizovaný

Blok 09-Střelnice

17.468 / 7.600

6 / 135

5.730

Vybavenost,staveniš./ vybavenost, smíš.mě

Ano

Ne

Dostavba, přestavba bloku

Blok 10-Lékárna

7.593 / 7.546

87 / 30

600

Bydlení, smíšené / smíšená obytná

Ano

Ne

Dostavba Z fron-ty, halová garáž


72/94


Blok 11-Poliklinika

15.296 / 14.127

52 / 36

60

Bydlení, smíšená / smíšená obytná

Ano

Ne

Uvolnění J fronty halová garáž

Blok 12-Špalíček

606 / 0

0/ 0

0

Bydlení / dopravní vybavenost

Ano

Ne

Asanace, parkoviště

Blok 13-Zvláštní škola (S)

23.537* / 6.782

54 / 24

1.268


Ano

Ne

Stabilizovaný

Blok 13-Zvláštní škola (J)

23.537* / 11.591

17 /165

833

Výrobní,vybavenost / smíšená centr.,měst.

Ano

Ne

Revitalizace veř. prostoru, dostavba

Blok 14-Sobotecká (S)

7.789* / 3.679

26 / 60

1.609

Výrobní,smíšená cen. / smíšená centrální

Ano

Ano

Dostavba, přestavba

Blok 14-Sobotecká (J)

7.789* / 5.210

13 / 78

2.197

Výrobní,smíšená mě. / smíšená centrální

Ano

Ano

Dostavba, přestavba

Blok 15-U Stovky

1.542** / 8.384

0 / 75

9.051

Komerční vybavenost / dtto

Ano

Ano

Přestavba pily, změna vymezení

Blok 16-Stovka

492** / 2.850

4 / 60

3.447

Smíšená centrální dtto

/

Ano

Ano

Dostavba na ploše „náměstí“

Blok 17-U pily

1.745 / 1.745

9 / 24

347


Ano

Ano

Přestavba SZ nároží

Blok 18-Komerční banka

3.003 / 3.884

21 / 45

277

Smíšená,vybavenost / smíšená obytná

Ano

Ano


Blok 19-U kina

2.738 / 2.729

32 / 24

207


Ano

Ano

Dostavba S nároží

Blok 20-Kino

842 / 946

0/ 0

156

Komerční vybavenost / dtto

Ano

Ano


Blok 21-Krajířova

5.662 / 5.662

29 / 30

683


Ano

Ano

Dostavba proluk

Blok 22–Trávnice (S)

12.126* / 2.395

3/ 6

150

Bydlení, tech.vybav. / smíšená obytná

Ano

Ano

Protažení obslužné spojky

Blok 22–Trávnice (J)

12.126* / 9.289

56 / 33

1.364

Bydl.,výrobní,smíšená / smíšená obytná

Ano

Ano

Dostavba proluk

Blok 23-Jiráskova (S)

14.835* / 7.953

50 / 30

607


Ano

Ano

Dostavba vnitrobloku

Blok 23-Jiráskova (J)

14.835* / 6.343

31 / 24

364

Vybavenost,smíšená / smíšená centrální

Ano

Ano

Dostavba vnitrobloku

Blok 24-Špalíček

719 / 719

0/ 5

313

Bydlení / smíšená obytná

Ano

Ano

Dostavba J fronty

Blok 25–Sv.Mikuláš

10.003 / 9.990

31 / 24

394


Ano

Ne

Dostavba S fronty

Blok 26-U Svěrácké brány

6.124** / 4.314

13 / 0

72

Bydlení / obytná

Ano

Ne

Stabilizovaný, změna vymezení

Blok 27-Domov mládeže

9.082 / 6.519

0/ 0

3.960

Veřejná vybavenost / komerční vybavenost

Ano

Ne

Dostavba S fronty, vy členění parku

Blok 28-Konělupy (S)

16.645* / 4.840

7/ 0

88

Bydlení

/ dtto

Ne

Ano

Protažení městského okruhu

Blok 28-Konělupy (J)

16.645* / 12.472

5 / 15

147

Bydlení

/ dtto

Ano

Ano

Stabilizovaný, změna vymezení

Blok 29–Atletický stadion (S)

47.185* / 26.804

4/ 0

5.872

Sport, staveniště / sport, rekreace

Ne

Ne


Blok 29–Atletický stadion (Z)

47.185* / 6.935

4/ 0

2.229

Veřejná vybavenost / dtto

Ne

Ne


Blok 29–Atletický stadion (V)

47.185* / 2.472

0/ 0

562

Bydlení, vybavenost / veřejná vybavenost

Ne

Ne

Dostavba Z fronty, změna vymezení

Blok 30-U nového kina (Z)

23.895* / 6.177

148 /78

530

Bydlení,sport,staven./ bydlení

Ne

Ne

Dostavba Z fronty, změna vymezení

Blok 30-U nového kina (V)

23.895* / 12.707

140 / 105

2.080

Bydlení,vybavenost / dtto

Ne

Ne

Dostavby uvnitř bloku

Blok 31-Škola Žižkova (Z)

19.501* / 4.792

0/ 0

343

Vybavenost veř.,tech. / dtto

Ne

Ne

Stabilizovaný

Blok 31-Škola Žižkova (V)

19.501* / 4.792

0/ 0

726

Vybavenost veřejná / dtto

Ne

Ne

Dostavba SZ nároží

Blok 32-SUPŠ

7.613 / 6.799

44 / 15

202

Smíšená,vybavenost / dtto

Ne

Ne

Stabilizovaný

Blok 33–Letní kino

7.578 / 7.022

5/ 9

1.423

Bydlení,vybavenost /

Ne

Ne

Celková přestavba


smíšená

73/94


smíšená, vybavenost Blok 34–Městský park

20.331/ ne uliční blok

0/ 0

0

Park / dtto

Ne

Ne

Reorganizace, dovybavení

Blok 35-U parku (Z)

13.348* / 9.596

42 / 90

679

Smíšená,vybavenost / smíšená centr.,měst.

Ne

Ne

Dostavba Z fronty

Blok 35-U parku (V)

13.348* / 3.401

27 / 66

303

Smíšená obytná / dtto

Ne

Ne

Přestavba V fronty, průchod k parku

Blok 36-U dívčí školy (Z)

21.959* / 5.074

13 / 0

3.328

Smíšená,tech.vybav./ smíšená centrální

Ne

Ne

Celk.přestavba, patrová garáž

Blok 36-U dívčí školy (V)

21.959* / 14.855

59 / 90

1.984

Bydlení,smíš.,vybav./ smíšená, vybavenost

Ne

Ne

Dostavba proluk, halová garáž

Blok 37-28.října

16.891 / 16.876

140 /96

511

Bydlení, smíšená / dtto

Ne

Ne


Blok 38-Přemyslova

11.579 / 12.630

36 / 18

183

Bydlení / dtto

Ne

Ne

Dostavba proluk

Blok 39-Na Stebni (Z)

21.437* / 12.305

0 / 90

1.851

Bydlení,výrobní,sady / smíšená,sport,rekrea.

Ne

Ne

Celk. přestavba, tenisový areál

Blok 39-Na Stebni (V)

21.437*/3.580

8 / 12

77

Bydlení / dtto

Ne

Ne

Blok 40-U Stebénky

5.268 / 4.094

29 /15

179


Ne

Ne

Stabilizovaný, obslužná spojka

Blok 41-Pod Stráňkou

14.480 / 14.656

39 / 60

397


Ne

Ne

Dostavba S fronty

Blok 42-Gymnázium

17.985 / 17.911

6 / 12

1.485

Smíšená,vybavenost / dtto

Ne

Ne


Blok 43–Koňský trh

35.535** /8.804

0/0

10.731

Výrobní,staveniště / vybavenost komerční

Ne

Ano

Celk.přestavba, městský okruh, změna vymezení

Blok 44-Elektrárna (S)

21.892* / 4.904

0/0

896

Výrobní / vybavenost komerční

Ne

Ano

Park u Jizery, veřejné parkoviště

Blok 44-Elektrárna (J)

21.892* / 7.929

6/0

1.029

Výrobní,tech.vybav./ vybavenost, sport

Ne

Ano

Dostavba proluk, průchod k Jizeře

Blok 45-U Malé Jizery (Z)

13.349* / 5.531

15 / 24

232

Smíšená měst.,sport / dtto

Ne

Ano

Dostavba J nároží, parkoviště

Blok 45-U Malé Jizery (V)

13.349* / 3.513

12 / 54

237

Smíšená obytná / dtto

Ne

Ano

Přestavba proluky, městský okruh

Blok 46-U Velkého mostu

3.940 / 3.544

4 / 90

531

Smíšená,park,dopr.v. / smíšená obytná

Ne

Ano

Celková přestavba

Blok 47-U Malého mostu

12.611 / 7.762

10 / 0

1.276

Výrobní / dtto

Ne

Ano

Stabilizovaný, vyčlenění parku

Blok 48-Autobusové nádraží

16.508 / 9.282

0 / 45

7.069

Vybavenost dopravní /vybavenost komerční

Ne

Ano

Celk. přestavba, vyčlenění parkoviš

Blok 49–Hasičská stanice (S)

16.782* / 2.676

0/0

0

Rekreační / sport v zeleni

Ne

Ano

Protažení obslužné spojky

Blok 49–Hasičská stanice (J)

16.782* / 13.723

0/0

2.141

Výrobní,vybavenost / vybavenost

Ne

Ano

Přestavba J části

Blok 50-V lukách (S)

15.662* / 6.810

0/0

1.420

Výrobní /

Ne

Ano

Stabilizovaný, městský okruh

Blok 50-V lukách (J)

15.662* / 6.540

0/0

937

Výrobní, rekreace / dtto

Ne

Ano

Rozšíření výroby

Celkem řešené území

1 001.425/ 499.945

1 680/ 2 105

92.499

dtto

Poznámka: * před rozdělením bloku, ** změna vymezení bloku, stav obyvatel po odečtení demolic Barva xxxx – bloky pod vlivem stávajícího dopravního zatížení Barva xxxx – bloky pod vlivem navrhované SZOK

Následující tabulka A31 uvádí srovnání mezi počty trvale bydlících obyvatel nejvíce ovlivněných stávající dopravní zátěží a počty obyvatel, které mohou být ovlivněny navrhovanou trasou SZOK dle předkládané Změny č.13A ÚPSÚ Turnov. V tabulce jsou mezi sebou porovnány i předpokládané počty obyvatel trvale ovlivněných po realizaci nových bytových jednotek a to v souladu s regulačním plánem centra Turnova (výhledový stav).


74/94


Tabulka A31: Počty trvale bydlících obyvatel centra Turnova pod vlivy dopravního zatížení dle variant (SAUL s.r.o.)

identifikace dopravních tras centru Stávající stav (nulová varianta řešení) Navrhovaná SZOK (Změna č.13A ÚPSÚ Turnov)

v

současný počet obyvatel v hodnocené trase 653 356

předpokládaný počet obyvatel v trase 1 394 584

Nejenom z obrázků A47-A50, ale i z tabulek A30 a A31 je zřejmé, že nově navrhovaná trasa SZOK, umístěná severozápadně od historického centra Turnova, prochází lokalitami méně trvale obydlenými, než stávající dopravní trasa vedená přes nám. Českého ráje. Počet obyvatel okolo trasy SZOK je poloviční než počet obyvatel v trase průjezdu přes nám. Českého ráje. V sevřených ulicích historického centra lze předpokládat vyšší negativní dopady na lidské zdraví než v prostoru méně obydleném a zároveň lépe provětrávaném, s lepšími prostorovými možnostmi pro technická řešení protihlukových opatření. A.5.2 Vlivy na lidské zdraví Již v předcházejících kapitolách tohoto hodnocení byly identifikovány případné negativní vlivy na lidské zdraví spojené s realizací navrhované Změny č.13A ÚPSÚ Turnov. Jedná se o vlivy akustického tlaku z dopravy (viz. kapitola A.3.7.), vlivy znečištěného ovzduší polutanty z dopravy (viz. kapitola A.4.2.) a případně vlivy z vody znečištěné kontaminací z dopravních havárií (viz. kapitola A.4.4.). V této kapitole je proveden přehled limitů všech přípustných polutantů vůči lidskému zdraví, identifikovaných v předcházejících kapitolách v souvislosti s navrhovanou Změnou č. 13A ÚPSÚ Turnov. A.5.2.1. Limity akustické zátěže vůči lidskému zdraví spojené s dopravou Hluk je každý nechtěný zvuk (bez ohledu na jeho intenzitu), který má rušivý nebo obtěžující charakter, nebo který má škodlivé účinky na lidské zdraví. Hluk se vyjadřuje a měří nejčastěji jako ekvivalentní hladina akustického tlaku (L Aeq ), jednotkou je decibel (dB). Negativní účinky hluku na lidské zdraví jsou jednak účinky specifické, projevující se poruchami činnosti sluchového analyzátoru a jednak účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu. Tyto nespecifické systémové účinky se projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku, často se na nich podílí stresová reakce. Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, obtěžování a rušení spánku a nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí. Nejvyšší přípustné hodnoty akustického tlaku jsou stanoveny nařízením vlády č. 502/2000 Sb., ve znění nař. vl. č. 88/2004 Sb. Z něho vyplývají pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb následující přípustné hodnoty znečištění:


75/94


 základní povolené hodnoty trvalé ekvivalentní hladiny akustického tlaku  den LAeq,T 50 dB(A)  noc LAeq,T 40 dB(A)  s použitím příslušných korekcí (k), jsou přípustné následující nejvyšší ekvivalentní hladiny akustického tlaku a) z pozemní dopravy na všech veřejných komunikacích k = + 5 dB, a to diferencovaně pro  den LAeq,T 55 dB(A)  noc L Aeq,T 45 dB(A) b) z pozemní dopravy v okolí hlavních městských komunikací k = + 10 dB, a to diferencovaně pro  den LAeq,T 60 dB(A)  noc L Aeq,T 50 dB(A) c) ze staré hlukové zátěže, tj. z dopravy po stávajících hlavních komunikačních tazích k = + 20 dB a to diferencovaně pro  den LAeq,T 70 dB(A)  noc L Aeq,T 60 dB(A) Pro chráněné vnitřní prostory staveb, konkrétně obytných objektů, potažmo obytných místností, jsou přípustné nejvyšší hodnoty akustického tlaku  den LAeq,T 40 dB(A)  noc L Aeq,T 30 dB(A) Pro novostavbu SZOK nelze použít korekci k = + 20 dB. Zda bude připuštěna korekce k = + 10 dB, bude záležet na budoucím zařazení SZOK dle jejího významu do dopravní sítě regionu a města Turnova. V každém případě lze v souvislosti se stanovením přípustné hlukové zátěže podél nově navrhované SZOK počítat s korekcí + 5 dB, kdy pak povolenou ekvivalentní hladinou akustického tlaku je pro den 55 dB (A) a pro noc 45 dB(A). Tabulka A32: Prahové hodnoty ekvivalentních hladin hlukové expozice Nepříznivý účinek dB (A) Sluchové postižení 50-55 55-60 60-65 <50 Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční Zhoršená komunikace řeči Silné obtěžování Mírné obtěžování  přímá expozice hluku v interiéru

65-70

70+

A.5.2.2. Limity znečištění ovzduší vůči lidskému zdraví Nebezpečí u emisí z výfukových plynů automobilů vůči lidskému zdraví je v tom, že k jejich emitování dochází těsně nad zemí a k jejich následnému rozptylu v dýchací zóně lidí, což lze klasifikovat coby přímý potencionální zdroj ohrožující veřejné zdraví. Nejhorší situace nastává, když k rozptylu takto emitovaných polutantů dochází pomalu či vůbec. Pak se tyto polutanty koncentrují v dýchací zóně chodců a následně u jednotlivých polutantů dochází k překračování jejich povolených imisních hodnot vůči lidskému zdraví. Ve slunečných dnech se významně zvyšují i koncentrace fotooxidantů a s daleko vyšší frekvencí se tvoří letní fotochemický smog.


76/94


Průvodním jevem je pak nárůst karcinogenity a toxicity ovzduší, s dopady na snižování imunity organismu, nárůst respiračních chorob i astmatu a zvyšování jednotkového rizika karcinogenity pro městskou populaci. Vzhledem k neustálému růstu počtů vozidel, značnému podílu starších vozidel bez katalyzátoru na skladbě současného vozového parku, tudíž k neustále se zvyšujícím emisím z dopravy, se doprava stává celoročně jedním z nejrizikovějších faktorů životního prostředí na území měst. V každém případě je vhodné ji oddělit od míst s vysokou frekvencí chodců a situovat ji do lokalit se snadnými rozptylovými podmínkami. V následujícím přehledu jsou uvedeny imisní limity vůči lidskému zdraví stanovené nařízením vlády č. 579/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Všechny uvedené přípustné úrovně znečištění ovzduší pro plynné znečišťující látky se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,325 kPa. U všech přípustných úrovní znečištění ovzduší se jedná o aritmetické průměry. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3. Tabulka A33: Imisní limity SO2, CO, PM10, Pb a přípustné četnosti jejich překročení (nař. vl. 579/2006 Sb.)

Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid siřičitý Oxid uhelnatý PM10 PM10 Olovo

Doba průměrování

Imisní limit

1 hodina 24 hodin maximální denní osmihodinový průměr1) 24 hodin 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

350 μg.m-3 125 μg.m-3

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 24 3

10 mg.m-3

-

-3

50 μg.m 40 μg.m-3 0,5 μg.m-3

35 -

Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Tabulka A34: Imisní limity oxidu dusičitého a benzenu a přípustné četnosti jejich překročení (nař. vl. 579/2006 Sb.)

Znečišťující látka Oxid dusičitý Oxid dusičitý Benzen

Doba průměrování

Imisní limit

1 hodina 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

200 μg.m-3 40 μg.m-3 5 μg.m-3

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok 18 -

Tabulka A35: Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu (nař. vl. 579/2006 Sb.)

Znečišťující látka Oxid dusičitý Oxid dusičitý Benzen

Doba průměrování 1 hodina 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

2006 40 μg.m-3 8 μg.m-3 4 μg.m-3

2007 30 μg.m-3 6 μg.m-3 3 μg.m-3

2008 20 μg.m3 4 μg.m-3 2 μg.m-3

2009 10 μg.m-3 2 μg.m-3 1 μg.m-3

Tabulka A36: Cílové imisní limity troposférického ozonu (nař. vl. 579/2006 Sb.)

Účel vyhlášení Ochrana zdraví lidí Ochrana vegetace

Doba průměrování maximální denní osmihodinový průměr1) AOT403)

Cílový imisní limit 120 μg.m-3 2) 18000 μg.m-3.h4)

Poznámky: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin; 2) Cílový imisní limit nesmí být překročen ve více než 25ti dnech za kalendářní rok, zprůměrováno za tři kalendářní roky; 3) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července); 4) Zprůměrováno za pět kalendářních let.


77/94


Tabulka A37: Dlouhodobé imisní cíle troposférického ozonu (nař. vl. 579/2006 Sb.)

Účel vyhlášení Ochrana zdraví lidí Ochrana vegetace

Doba průměrování maximální denní osmihodinový klouzavý průměr AOT401)

Dlouhodobý imisní cíl 120 μg.m-3 6000 μg.m-3.h

Poznámka: 1) Pro účely tohoto nařízení AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července); zprůměrováno za jeden kalendářní rok.

Stacionární měření prekurzorů troposférického ozonu zahrnuje minimálně měření oxidů dusíku (oxid dusnatý a oxid dusičitý) a příslušných těkavých organických látek. Seznam těchto látek doporučených k měření je uveden v tabulce A38. Tabulka A38: Seznam prekurzorů troposférického ozonu doporučených k měření (nař. vl. 579/2006 Sb.)

ethan ethylen acetylen propan propen n-butan i-butan

1-buten trans-but-2-en cis-but-2-en buta-1,3-dien n-pentan i-pentan 1-penten 2-penten

isopren n-hexan i-hexan n-heptan n-oktan i-oktan benzen toluen

ethylbenzen m,p-xylen o-xylen 1,2,4-trimethylbenzen 1,2,3-trimethylbenzen 1,3,5-trimethylbenzen formaldehyd nemethanové uhlovodíky - celkem

A.5.2.3. Limity kvality vod relevantní se záměrem a vůči lidskému zdraví Kvalitní voda je obecně známa, coby složka nezbytná pro existenci živých organismů. Hygienicky nezávadná voda je pak nepostradatelnou složkou každodenního života lidí. Její ochrana je v české legislativě zajištěna zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a mnoha navazujícími předpisy a normami. V následujícím přehledu jsou uvedeny pouze ty, které mají úzkou vazbu na veřejné zdraví a zároveň na problematiku vodního hospodářství dotčenou navrhovanou Změnou č.13A ÚPSÚ Turnov. Konkrétně se to týká ochrany povrchových vod v povodí Jizery, kde je předpoklad jejich využití coby zdroje pitné vody pro VZ Káraný (viz. kapitola A.2.1.2). Limity přípustného znečištění povrchových vod a vod odpadních stanovuje nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, o náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Příloha č. 2 k tomuto nařízení stanovuje požadovaný a cílový stav jakosti vody ve vodním toku a příloha č. 3. imisní standardy, ukazatele a cílové či přípustné hodnoty znečištění povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody. Tabulka A39: Příloha č. 2. Požadovaný a cílový stav jakosti vody ve vodním toku (nař.vl. 61/2003)

1. 2: 3.

4. 5.

Neporušená samočistící schopnost. Stav bez přítomnosti organismů s potenciálně patogenními a toxickými vlastnostmi. Stav, při němž nedochází k nadměrnému rozvoji autotrofních organismů (hodnoty chlorofylu-a v období duben až říjen jsou menší než 20 µg/l u zdrojů povrchových vod pro výrobu pitné vody, povrchových vod využívaných ke koupání a menší než 50 µg/ u ostatních povrchových vod a vod kaprových) a ke zvýšení produktivity vodního ekosystému, ani k závažné změně druhové rozmanitosti vodních organizmů. Stav, při němž nedochází ke vzniku kalových lavic nebo pokrytí vodní hladiny pěnou, tuky, oleji nebo jinými látkami. Koncentrace nebezpečných a zvlášť nebezpečných závadných látek (zejména izomerů a kongenerů DDT, drinů (aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu), hexachlorbenzenu, hexachlorbutadienu, pentachlorfenolu, trichlorbenzenů, rtuti, kadmia a izomerů hexachlorcyklohexanu) ve vodním prostředí, sedimentech, plaveninách a živých organismech se nesmí znatelně zvyšovat v čase.


78/94


6. 7. 8. 9.

Koncentrace rtuti v reprezentativním vzorku masa ryb, zvolených jako indikátor, nesmí přestoupit hodnotu 0,1 mg/kg čerstvé tkáně (svaloviny). Stav, při němž nedochází k porušování hygienických požadavků na ochranu zdraví před ionizujícím zářením. Stav, při němž nedochází v důsledku škodlivého působení látek ke změně produktivity vodního ekosystému, ani k závažnému omezení druhové rozmanitosti vodních organizmů nebo překročení pro ně nejvýše přípustných hodnot dávky nebo objemové aktivity radionuklidů. Dosažení dobrého stavu vodních útvarů povrchových vod podle Rámcové směrnice 2000/60/ES o vodní politice Společenství do 22. 12. 2015.

Tabulka A40: Příloha č. 3. Imisní standardy, ukazatele a cílové a přípustné hodnoty znečištění povrchových vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody (nař.vl. 61/2003)

Hodnoty a) P.č. Ukazatel Jednotka kategorie A1 kategorie A2 kategorie A3 cílové přípustné cílové přípustné cílové přípustné 1 pH 6,5-8,5 6,5-8,5 5,5-9 5,5-9 2 barva (po jednoduché mg/l stupnice 10 20(0) 50 100(0) 50 200(0) filtraci) Pt 3 nerozpuštěné látky (NL105) mg/l 5 4 teplota °C 15 20(0) 22 25(0) 22 25(0) 5 elektrická konduktivita mS/m při 100 100 100 100 25°C 6 pach (prahové číslo) ředící poměr 2 5 5 při 25°C 7 dusičnany (NO3) mg/l 25 50(0) 50(0) 50(o) 81) fluoridy mg/l 0,7-1 1,5 0,7-1,5 1,5 0,7-1,5 1,5 9 adsorbovatelné organicky mg/l 0,005 0,005 0,01 vázané halogeny (AOX) 10 železo celkové mg/l 0,1 0,2 1 2 1 2 11 mangan mg/l 0,05 0,05 0,1 1,0 0,5 1,5 12 měď mg/l 0,02 0,05(0) 0,05 0,05 0,1 0,1 13 zinek mg/l 0,5 3 1 5 1 5 14 bor mg/l 0,5 1 1 1 1 1 15 berylium mg/l 0,001 0,001 0,002 16 kobalt mg/l 0,05 17 nikl mg/l 0,02 0,03 0,03 18 vanad mg/l 0,02 19 arsen mg/l 0,01 0,01 0,01 0,02 20 kadmium mg/l 0,001 0,005 0,001 0,005 0,001 0,005 21 chrom celkový mg/l 0,05 0,05 0,05 22 olovo mg/l 0,01 0,025 0,025 0,05 23 selen mg/l 0,01 0,01 0,01 24 rtuť mg/1 0,0005 0,001 0,0005 0,001 0,0005 0,001 25 baryum mg/l 0,1 1 1 26 kyanidy celkové mg/l 0,02 0,05 0,04 0,05 0,04 0,05 27 sírany mg/l 150 250 150 250(0) 150 250(0) 28 chloridy mg/l 100 100 100 100 100 100 29 tenzidy aniontové mg/l 0,2 0,2 0,2 0,2 0,5 0,5 30 fosforečnany (PO43-) mg/l 0,3 0,5 0,5 312) fenoly jednosytné mg/l 0,001 0,001 0,005 0,01 0,1 (ČSN ISO 6439) 32 nepólámí extrahovatelné mg/l 0,05 0,05 0,1 0,5 látky (NEL) s) 334) polycyklické aromatické mg/l 0,0001 0,0001 0,0002 uhlovodíky 345) pesticidy celkem mg/l 0,0005 0,0005 0,0005 (relevantní látky) 35 chemická spotřeba kyslíku mg/l 2 3 5 10 10 15 (CHSKMm)


79/94


36 nasycení kyslíkem 37 biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) 38 dusík celkový 39 amonné ionty (NH4+) 40 extrahovatelné látky (EL) 6)

%O2 mg/l

> 70 <3

mg/l mg/l mg/l mg/l SEC mg/1

1 0,05 0,1

41 celkový organický uhlík 5 (TOC) 42 huminové látky mg/l 2 43 koliformní bakterie KTJ/100ml 50 (ČSN 830531) 44 termotolerantní koliformní KTJ/100ml 20 bakterie (TNV 757835) 45 intestinální enterokoky KTJ/100ml 20 46 salmonely počet/5000ml žádné 47 mikroskopický obraz (živé počet/ml organismy)

<3 0,5

> 50 <4 2 0,5 0,2

5 1

8 2,5

50

3,5 5 000

> 30 <5 3 1 0,5

7 3(0)

8 5

6 50 000

2000

20 000

1 000 žádné 3000

10000

8

10 000

Zelenou barvou jsou označeny ukazatele, které mohou být v případě havárií na pozemních komunikacích nejvíce ovlivněny při svedení kontaminovaných vod z tělesa vozovky do povrchových vod a)

Imisní standardy vyjadřují přípustné znečištění povrchových vod při průtoku Q355, popřípadě při minimálním zaručeném průtoku vody v toku nebo hodnotu, která je dodržena, nebude-li roční počet vzorků nevyhovujících tomuto standardu větší než 5%. Pro hodnocení splnění hodnot ukazatelů ve sloupcích "cílové" je roční pravděpodobnost nepřekročení 90 %. 1) Hodnoty jsou horní limity pro průměrné roční teploty (nízké a vysoké). 2) Limity se neuplatňují, nedochází-li k organoleptickým závadám pitné vody. 3) Doporučená metoda je ČSN 75 7505, případná aktualizace normy bude oznámena ve Věstníku MŽP. 4) Součet koncentrací šesti látek fluoranthen, benzo[b]fluoranthen, benzo[k]fluoranthen, benzo[a]pyren, benzo[g,h, i]perylen a ideno[1,2,3-c, d]pyren. 5) Suma všech relevantních pesticidů, které jsou stanovovány. 6) Doporučená metoda je ČSN 75 7506, případná aktualizace normy bude oznámena ve Věstníku MŽP. „(0)“ = mimořádné klimatické nebo geografické podmínky - Imisní standardy uvedené jako „cílové“ pro povrchové vody využívané příslušnou kategorií úpravy surové vody na vodu pitnou musí být dosaženy do 22. 12. 2012. - Kategorie standardních metod úpravy surové vody na pitnou vodu Kategorie A1 Jednoduchá fyzikální úprava a desinfekce, například rychlá filtrace a desinfekce. Kategorie A2 Běžná fyzikální úprava, chemická úprava a desinfekce, například chlorování nefiltrované vody, srážení, vločkování, usazování, filtrace, desinfekce (závěrečné chlorování). Kategorie A3 Intenzivní fyzikální a chemická úprava, rozšířená úprava a desinfekce, například chlorování do bodu zlomu, srážení, vločkování, usazování, filtrace, adsorpce (aktivní uhlí), desinfekce (ozonizace, závěrečné chlorování).


80/94


A.6. CÍLE OCHRANY ŽP A VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ, VNITROSTÁTNÍ I KOMUNITNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH K NAVRHOVANÉ ZMĚNĚ ÚP A ZPŮSOB JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM ŘEŠENÍ NAVRHOVANÉ ZMĚNY, VČETNĚ PROVÁDĚNÍ JEJÍHO PŘÍPADNÉHO VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ

Ještě před vstupem ČR do Evropské unie byly veškeré předpisy české legislativy doplněny či upraveny tak, aby odpovídaly předpisům tohoto společenství. Souhrn požadovaných změn je součástí společného dokumentu Aquie Communitaire. Lze konstatovat, že dnešní legislativa ČR je s těmito předpisy sjednocena. To znamená, že jak v problematice životního prostředí, tak v problematice veřejného zdraví, jsou promítnuty společné mezinárodní i komunitární cíle jejich ochrany či tvorby. Obecnou snahou je, tyto aspekty přejímat i do strategických rozvojových dokumentů a to nejen na úrovni republikové, ale i regionální a místní. Poté se při schvalování konkrétních aktivit (projektů, územních plánů a jejich změn, žádostech o finanční dotace, atd.) sleduje, zda jsou tyto aktivity s těmito společnými cíli v souladu.Tak tomu je i zde. Z hlediska problematiky životního prostředí ČR je základním republikovým strategicko-rozvojovým dokumentem Státní politika životního prostředí ČR 2004 – 2010 (dále jen SPŽP) a z hlediska veřejného zdraví Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR „Zdraví pro všechny v 21. století“ (dále jen Zdraví 21). Oba tyto dokumenty mají stanoveny své dlouhodobé referenční cíle. Tabulka A41 uvádí přehled referenčních cílů SPŽP a tabulka A42 referenční cíle Zdraví 21. Zároveň jsou v těchto tabulkách vyznačeny nejen interakce cílů záměru s těmito referenčními cíli ochrany ŽP a VZ ČR (potažmo EU), ale i kvantifikace jejich vzájemných vazeb. Pro ohodnocení kvantity a kvality vzájemné interakce cílů navrhované změny č.13 (cíle již identifikovány v prvním odstavci úvodu tohoto hodnocení na str. 3) s cíli SPŽP a Zdraví 21, byla navržena kvantifikace přidělováním bodů ze škály od -5 do +5. Přidělením počtu bodů -5 je hodnoceno maximálně nepříznivé ovlivnění republikového cíle a přidělením bodů +5 je hodnoceno maximálně pozitivní ovlivnění republikového cíle. Nula znamená, že cíl Změny č.13A není v žádném vztahu k republikovému referenčnímu cíli. Při kvantifikaci je zvažována realizace nové severozápadní odlehčovací komunikace v takovém stavebně technickém řešení, které bude (maximálně možným způsobem) v navrhované trase komunikace minimalizovat negativní vlivy na ŽP a VZ a to bez ohledu na jejich finanční náročnost. Návrhy opatření jsou uvedeny v kapitole A7. Tabulka A41: Kvantifikace vztahu mezi referenčními cíli SPŽP a cíli Změny č.13A

cíle navrhované Změny č.13A ÚPSÚ Turnov (viz.str.3) číslo dle SPŽ P 1.1 1.2 2.1 2.2 2.3

cíle Státní politiky ŽP ČR 2004-2010 schválena usn.vl. č. 235 ze 17.3. 2004 Zastavení poklesu biodiverzity Revitalizace vodních biotopů Ochrana povrchových a podzemních vod Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů Využívání obnovitelných zdrojů

a) snížit dopravní zatížení centra 0

b) zlepšit kvalitu ovzduší centra 0

c) snížit hlukové zátěže centra 0

d) lokalizovat trasu SZOK 0

e) zajistit protipov odňovou ochranu -5

f) zvýšit hodnoty MPZ a centra 0

celkové hodnocení vlivů Změny č. 13A na ŽP -5

0

0

0

-5

0

0

-5

0

0

0

+3

+3

+6

+3

0

0

beze změny 0

0

0

+3

0

0

0

0

0

0

bez interakce


81/94


2.4

Snižování energetické a materiálové náročnosti výroby, zvýšení využití odpadů Odpovědné nakládání s nebezpečnými odpady Snižování zátěže prostředí a populace kovy a organickými polutanty Snížení rozlohy území s překročenými kritickými zátěžemi ovzduší Ochrana ŽP a člověka před hlukem Environmentálně příznivé využívání krajiny Omezování antropogenních/průmysl. vlivů a rizik Ochrana ŽP před negativními účinky živelných událostí a následky krizových situací Snižování emisí skleníkových plynů Snížení příhraničních přenosů znečištění ovzduší Ochrana ozonové vrstvy Země

2.5 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6

4.1 4.2 4.3

0

0

0

0

0

0

bez interakce

0

0

0

0

0

0

0

+5

0

-2

0

0

bez interakce +3

beze změny

+5

0

-2

0

0

+3

+5

0

+5

-2

0

0

+8

0

0

0

-5

0

0

-5

+5

0

0

-5

0

+5

+5

0

0

0

0

+5

0

+5

0

+1

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

bez interakce

0

0

0

0

0

0

bez interakce +18

Celkový přínos záměru z hlediska životního prostředí Vysvětlivky:

• •

2.1 beze změny  Za předpokladu, že bude provedeno jímání srážkových vod do záchytné průtočné jímky se zajištěním odstraňování polutantů se srážkových vod svedených ze SZOK, k ovlivnění vod realizací SZOK v navrhované trase nedojde.

3.2 beze změny  Do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v parametru PM10 náleží celý Turnov. Hlavní měrou se na této situaci podílí tranzitní doprava přes Turnov, včetně jeho centra. Dokud nebude tato doprava odkloněna mimo město nelze předpokládat, že změnou vnitrodopravního systému se zlepší celková kvalita ovzduší v Turnově tak, aby nemuselo být město součástí této oblasti. Tabulka A42: Kvantifikace vztahu mezi referenčními cíli Zdraví 21 a cíli Změny č.13A

cíle navrhované Změny č.13A ÚPSÚ Turnov (viz.str.3) číslo dle Zdra ví 21 1.

Solidarita ve zdraví v EU

0

0

0

0

0

0

2.

Spravedlnost ve zdraví

0

0

0

0

0

0

3. 4. 5. 6. 7.

Zdravý start do života Zdraví mladých Zdravé stárnutí Zlepšení duševního zdraví Prevence infekčních onemocnění Snížení výskytu neinfekčních nemocí Snížení výskytu poranění způsobených násilím a úrazy Zdravé a bezpečné životní prostředí Zdravější životní styl

0 0 0 0 0

+3 +3 +3 0 0

+3 +3 +3 +3 0

-3 -3 -3 -3 0

0 0 0 +3 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

+5

0

0

0

0

0

celkové hodnocení vlivů Změny č. 13A na Zdraví 21 bez interakce bez interakce +3 +3 +3 +3 bez interakce bez interakce +5

0

+3

+3

-2

+3

0

+7

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

bez interakce bez interakce

0

0

0

0

0

+5

8. 9. 10. 11. 12. 13.

cíle Zdraví 21 v ČR schváleno usn.vl. č. 1046 z 30.10.2002

Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem Zdravé místní životní podmínky

a) snížit dopravní zatížení centra

b) zlepšit kvalitu ovzduší centra

c) snížit hlukové zátěže centra

d) lokalizovat trasu SZOK

e) zajistit protipov odňovou ochranu

f) zvýšit hodnoty MPZ a centra


0

+5

82/94


14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Zdraví důležité hlediska v činnosti všech resortů Integrovaný zdravotnický sektor Řízení v zájmu kvality péče Financování zdravotnických služeb Příprava zdravotnických pracovníků Výzkum a znalosti v zájmu zdraví Mobilizace partnerů pro zdraví Opatření a postupy směřující ke zdraví pro všechny

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkový přínos záměru z hlediska veřejného zdraví

bez interakce bez interakce bez interakce bez interakce bez interakce bez interakce bez interakce bez interakce +29

Hodnocení potvrzuje, že dokud nebudou k přepravním účelům používána dopravní vozidla bez hlukových emisí a emisí do ovzduší, vždy bude realizace nové dopravní komunikace z hlediska životního prostředí a veřejného zdraví negativní zátěží. Proto je přínosem realizovat takovéto veřejně prospěšné stavby pouze tehdy, kdy jsou identifikované negativní vlivy kompenzovány vlivy jinými, pro společnost pozitivními, a současně jsou učiněna všechna dostupná opatření, aby negativní působení byla co nejvíce minimalizována. Hodnocení provedená v tabulkách A41 a A42 dále potvrzují, že navrhovaná Změna č.13A ÚPSÚ Turnov je z hlediska naplňování cílů SPŽP a Zdraví 21 přínosem. Navrhovaná změna zde vyvolá zlepšení kvality prostoru historického centra Turnova s následujícími pozitivními efekty: přispěje ke zlepšení infrastruktury motorové i bezmotorové dopravy, přispěje ke snížení dopravní a hlukové zátěže, ke zlepšení kvality ovzduší, zlepšení dopravní bezpečnosti, zlepšení duševní pohody trvale bydlících i návštěvníků, ale také ke zlepšení ochrany majetků proti povodňovým stavům v Jizeře. Uvedené efekty se projeví pozitivním vlivem na zdraví významného počtu obyvatel v centru Turnova, bydlících v domech na dopravně frekventovaných ulicích. Jejich stávající počet je cca 650, při zatraktivnění centra je předpokládán jejich nárůst až na 1390 .


83/94


A.7. ZÁVAŽNÉ VLIVY NA ŽP A VZ U ZMĚNY ÚP A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽP VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ NAVRHOVANÉ ZMĚNY ÚP Pozitivní vlivy vyvolané předkládanou změnou jsou uvedeny v posledním odstavci předcházející kapitoly. Vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví lze mimo pozitivních či negativních ještě také dělit na vlivy sekundární, synergické, kumulativní, krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé, trvalé či přechodné. Z analýz, rozborů a hodnocení v předcházejících kapitolách provedených, vyplývají při realizaci změny 13A/1, tj. při realizaci severozápadní odlehčovací komunikace v navrhované trase, níže uvedené negativní vlivy. U každého identifikovaného negativního vlivu je současně navrženo reálné opatření, které by mělo pomoci k minimalizaci negativního působení vlivu. Negativní vlivy vyvolané realizací SZOK:

•

•

•

Trvalý zábor zemědělského půdního fondu nejkvalitnější bonity  Tento vliv náleží mezi vlivy trvalé. Jeho kompenzace je možná pouze sanováním a rekultivací v současné době zatížených pozemků a jejich následným vložením do ZPF. V případě Změny č.13A lze za kompenzaci považovat fakt, že nová SZOK, coby protipovodňová hráz, umožní realizaci nových aktivit v intravilánu města, což do jisté míry může ochránit nové zábory zemědělského půdního fondu v extravilánu města.

Emise ze spalovacích motorů v nové trase SZOK  Dokud nebudou používána ekologicky šetrná vozidla, jsou emise ze spalovacích motorů na frekventovaných trasách považovány za negativní vliv s dlouhodobým charakterem a účinkem. To platí pro veškeré silniční sítě motorové dopravy (tj. jak pro centrum Turnova, tak pro novou SZOK). Spolu s intenzivním slunečním zářením se kumulované emise ze spalovacích motorů v nevětratelných profilech úzkých ulic spolupodílí na vzniku přízemního toxického ozonu. Zde se jedná o vliv synergický. Tyto negativní vlivy se mnohdy řeší jen přesunem dopravy na komunikace v lokalitách s dobrými rozptylovými podmínkami, což je řešením nouzovým. Nutné je realizovat důsledné omezování IAD a NAD, používání zastaralého vozového parku, upřednostňování vozidel s dobrým technickým stavem, včetně dodržování šetrného stylu jízdy všech řidičů.

Emise hluku v nové trase SZOK  Negativní působení akustického tlaku z dopravy v trase SZOK vůči nejbližším obytným objektům (v kapitole A.4.1 identifikovány 3 lokality) lze na rozdíl od dopravního systému v sevřených ulicích historického centra, minimalizovat technickými opatřeními. Jejich upřesnění bude součástí řešení projektu SZOK k územnímu řízení a stavebnímu povolení.


84/94


•

•

Srážkové vody z vozovky s nepřípustnými polutanty povrchových vod případně splavenými do Jizery Tento vliv se řadí mezi vlivy krátkodobé. Může nastat při dopravních haváriích na SZOK. Během další projektové přípravy je nutné vyspecifikovat taková technická řešení, která této nepředvídané kontaminaci zabrání. Může se jednat o průtočné jímky s odpovídajícím typem čištění, do nichž lze tyto vody svést a zde je vzniklé kontaminace zbavit. Zásah do významného krajinného prvku, tj. do nivy Jizery  Tento vliv náleží mezi vlivy trvalé. Kompenzací, která ne zcela nahradí ztrátu části klidové a přírodní zóny uprostřed městské zástavby, je rozšiřování a udržování veřejné zeleně a to nejen na svazích samotného tělesa SZOK a v jeho těsném okolí, ale i v celém centru města. Přírodních, parkových, sadových či zahradních úprav je obzvlášť v historické části Turnova nedostatek. Kompenzací za částečný úbytek relaxační zóny podél Jizery, by mělo být zklidnění historického centra, s možností vytvoření pěších a odpočinkových zón, např. s předzahrádkami či novými netradičními zákoutími. Centrum Turnova si zaslouží celkové zatraktivnění.

Změna 13A/2, tj. demolice tří objektů v Markově ulici, nevyvolává žádné negativní působení na životní prostředí či veřejné zdraví.


85/94


A.8.

VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR DOPORUČENÉ VARIANTY ŘEŠENÍ NAVRHOVANÉ ZMĚNY ÚP A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (např. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW-HOW)

Posuzovaná koncepce, tzn. Změna č. 13A ÚPSÚ Turnov, je zpracována invariantně. Z těchto důvodů je v předkládaném hodnocení provedeno pouze posouzení a porovnání navrhované varianty se současným stavem, tj. s variantou nulovou. Použitá metoda hodnocení spočívala v multifunkčním hodnocení vlivů navrhované změny na všechny složky životního prostředí a na ochranu veřejného zdraví. Výsledkem tohoto hodnocení je identifikace negativních vlivů záměru na ŽP a VZ, včetně doporučených opatření pro jejich minimalizaci, viz. kapitola A7. V kapitole A.6 jsou dále uvedeny výsledky porovnání souladu cílů záměru s referenčními cíli politik ČR (potažmo EU) v oblasti životního prostředí i v oblasti zdraví. Z těchto výsledků je zcela zřejmé, že předkládaný záměr je s těmito politikami v souladu a přispěje k naplňování jejich cílů. Navrhovaná Změna č. 13A ÚPSÚ Turnov nemá žádný přeshraniční vliv. Pro hodnocení byla vzata v úvahu celá řada a široká škála dokumentů a podkladů vydaných na místní, regionální, celostátní i mezinárodní úrovni (kapitola A.1) a v textu v příslušných kapitolách uvedené legislativní předpisy ČR, zejména na úseku ochrany ŽP a VZ. Za nedostatek při hodnocení lze považovat absenci aktuálních dat z měření kvality ovzduší přímo z centra Turnova a to ve vazbě na dopravní zatížení.


86/94


A.9. STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVŮ ZMĚNY ÚP NA ŽP Z předcházejícího provedeného hodnocení vyplývá, že kvalita a kvantita nejvýznamnějších vlivů na ŽP a VZ, spojené s realizací Změny č.13A ÚPSÚ Turnov, budou závislé na budoucím dopravním provozu a zatížení dopravní sítě centra Turnova. Explozivní nárůst silniční individuální automobilové dopravy a nákladní automobilové dopravy, způsobil, že dopravní emise jsou pokládány za jeden z klíčových problémů životního prostředí s významnými vlivy na lidské zdraví. Jedná se o komplexní problematiku, která kromě znečištění ovzduší emisemi spalovacích motorů, tedy výfukovými plyny, zahrnuje i problematiku emisí hluku. Neopomenutelnou oblastí přímo související se zdravím člověka jsou také dopravní úrazy. Nepřímý vztah k lidskému zdraví mají i případné kontaminace povrchových vod a horninového prostředí vzniklé během dopravních havárií. Z tohoto je zřejmé, že podél frekventovaných komunikací je nutné pravidelně monitorovat stav kvality ovzduší, stav hlukové zátěže a v případně dopravních havárií vozidel i kvalitu horninového prostředí a povrchové vody v místě vzniklé havárie. Doporučené monitorovací ukazatele, v závislosti na typu kontaminované složky životního prostředí, jsou upřesněny v následujících odstavcích. Doporučeno je monitorovat u jednotlivých ukazatelů imisní hodnoty. Dopravní zatížení Základním monitorovacím požadavkem při zjišťování dopravní zátěže je sledování: - počtů projíždějících vozidel, - typů projíždějících vozidel, - technického stavu projíždějících vozidel. Ovzduší Pro monitoring kvality ovzduší a to jak ve stávajících dopravně frekventovaných ulicích historického centra Turnova, tak v okolí trasy severozápadní odlehčovací komunikace, jsou doporučeny ke sledování: - látky přispívající k dlouhodobému oteplování atmosféry: oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), - látky s emisními limity dané legislativou: oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NOx), uhlovodíky (CxHy) a pevné částice (PM), - látky sice nelimitované, ale s nepříznivými zdravotními účinky: oxid siřičitý (SO2), olovo (Pb) a další těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky (PAH), polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF). Hluk Pro zjištění akustické situace v okolí dopravních tras se coby hlukový ukazatel měří ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq.: - ve venkovním prostoru ve výšce 4 m nad terénem, ve vzdálenosti 2 m před fasádou objektu, - ve vnitřním prostoru objektů (v místnostech se zavřenými okny). ATELIER 4 s.r.o. Jablonec n.N., kontakt: 603258954

87/94


Horninové prostředí a vody Pro monitoring kontaminace horninového prostředí a vod vlivem silniční dopravy jsou doporučeny ke sledování s ohledem na zdroj znečištění ve vodách, sedimentech i zeminách tyto látky: - polyaromatické uhlovodíky, - nepolární extrahovatelné látky (NEL) jako ukazatel ropného znečištění, - anorganické prvky (Ba, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Pt, Pd, Rh, Sb, V, Zn). Poznámka: U posledně jmenovaných, je třeba brát v úvahu možné přirozené zvýšené obsahy těchto škodlivých látek na příslušných lokalitách nebo jejich původ z jiných (bodových) zdrojů znečištění. Jako vhodný doplněk chemických analýz se jeví zahrnutí základní baterie ekotoxikologických testů, které jsou finančně méně náročné, než chemické analýzy a umožňují komplexní pohled na stupeň znečištění vod a horninového prostředí v okolí komunikací. Jako nejvhodnější se jeví aplikace následujících testů: - test na sladkovodním korýši Thamnocefalus Platiurus pro vody, pórovou vodu sedimentů a vodný výluh zemin, - test na řasách Scenedesmus Quadricauda nebo Raphidocellis Subcapitata pro vody a pórovou vodu sedimentů. Bezpečnost Úroveň bezpečnosti dopravního provozu, lze u každého úseku dopravní sítě, vyhodnocovat pomocí sledování ukazatelů: - počet dopravních nehod - počet dopravních nehod s nebezpečnými náklady - počet úrazů při dopravních nehodách Jiné, než uvedené ukazatele, není nutné v souvislosti s realizací Změny č.13 ÚPSÚ doporučovat ke sledování.


88/94


A.10. STANOVENÍ KRITERIÍ PRO REALIZAČNÍ PROJEKT A POTŘEBNÉ NÁVAZNOSTI Z provedeného posouzení vyplývají kriteria, která by měla být při následném realizačním projektu k předkládanému záměru vzata v úvahu. Jedná se o následující momenty: • • •

• •

Hlukovou a rozptylovou studii zpracovat na vyprojektované konkrétní parametry SZOK a dle jejich výsledků doplnit na tělese SZOK již konkrétní odpovídající protihluková opatření. Vyprojektovat těleso SZOK na základě výsledků a doporučení podrobného inženýrskogeologického průzkumu. Provést detailní odborné hodnocení, zda realizací komunikace nedojde k narušení hydrologických poměrů studní a statiky rodinných domků č.p. 112-117 v Konělupech a na základě tohoto hodnocení identifikovat míru jejich ohrožení výstavbou a provozem SZOK. Vyprojektovat a zrealizovat těleso komunikace v úseku protipovodňového valu tak, aby bez problémů odolávalo častým zvýšeným průtokům vod v Jizeře. Vyprojektovat a zrealizovat taková opatření, která zajistí záchyt a čištění svedených kontaminovaných vod z tělesa komunikace.

Vzhledem k tomu, kdy těleso komunikace bude současně protipovodňovým valem, a to s rozpětím základny větším než 10 m, bude muset proběhnout v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., ještě před vydáním územního rozhodnutí, posouzení vlivů realizace SZOK na životní prostředí a veřejné zdraví, tzv. EIA. V tomto hodnocení by měly být shrnuty a posouzeny všechny výstupy z výše vyžadovaných posudků a průzkumů. K posílení efektu stanovených cílů předkládaného záměru (identifikovaných v úvodu tohoto hodnocení v kapitole A.1) je nutná nejen realizace projektu SZOK, ale i realizace navazujících či doplňujících projektů. Ty by měly být provedeny současně nebo v krátké časové posloupnosti před či za SZOK. Jedná se o tyto projekty: • přeložka silnice II/283 z centra města Turnova mimo něj, • rozšíření průtočného profilu řečiště Jizery, konkrétně zahloubení koryta u levého břehu po proudu Jizery nad mostem v Palackého ulici, • přestavba pevného jezu (situovaného po proudu Jizery za mostem v ulici Palackého) na jez vakový se záměrem snížit niveletu jeho přepadové hrany.


89/94


A.11. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Významná část základní kostry silniční infrastruktury města Turnova prochází jeho centrální částí s vysokou koncentrací občanské vybavenosti v přirozeném historickém těžišti města i jeho spádového území, jehož obsluhu z velké části zajišťuje. V současné době zde prochází a vytváří největší dopravní komplikace ve vazbě na vysokou intenzitu provozu průtah silnice II/283 ulicemi Sobotecká, Hluboká, nám. Českého ráje, ul. 5 května. Platný ÚPSÚ Turnov stanovil pro tento průtah jinou výhledovou trasu, konkrétně trasu procházející z Palackého ulice podél dnešního autobusového nádraží po severním okraji centra a dále přes obytnou zónu Hruštice do stávající trasy II/283 na východním okraji města. Toto řešení je odmítáno občany Hruštice. Nový pohled na řešení dopravního systému centra Turnova přeložkou trasy II/283 mimo katastr města Turnova (vycházející z Konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje, potažmo z návrhu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, v návaznosti na trasování silničního tahu I/35 (R35) – E442 Turnov – Jičín), přináší i nový pohled na využití územní rezervy pro II/283 v platném ÚP. Tato územní rezerva je po úpravách trasy navržena k využití coby sběrná severozápadní odlehčovací komunikace městského charakteru, která převezme především vnitroměstskou dopravu směřující z/do obytných lokalit a lokalit kulturně sportovně vzdělávacích (z oblasti obslužných ulic Skálova, Žižkova, Husova, 5. května, Hruštice, Károvsko, Kyselovsko) do/z částí Turnova na J, JZ, Z či SZ a S na pravém břehu Jizery (cesty za zaměstnáním do průmyslových lokalit, cesty na terminál IHD, napojení na hlavní silniční tahy směr Praha, Liberec, Harrachov, atd.). Překlasifikování této komunikace z tranzitní na sběrnou a zpřesnění její trasy, dává podnět pro předkládaný návrh Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov. Tato změna má dvě části, tj. část 13A/1 - již uvedenou severozápadní odlehčovací komunikaci, která ve své části situované v údolní nivě Jizery plní také funkci protipovodňového valu chránícího jižní část centra města před záplavami do Q20 a část 13A/2 - demolice 3 objektů v Markově ulici při jejím zaústění na Mariánské náměstí. Realizací Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov jsou sledovány tyto níže uvedené cíle: a) snížit dopravní zátěž centra města, b) zlepšit kvalitu ovzduší v centru města, c) snížit hlukovou zátěž v centru města, d) najít územně vhodnou trasu odlehčovací komunikace, e) ochránit centrum Turnova před povodněmi, f) zvýšit esteticko pobytové hodnoty historického centra města, g) zlepšit podmínky pro udržitelný rozvoj centra Turnova. Cíle jsou v souladu s prioritami jak platné Státní politiky životního prostředí ČR, tak s prioritami platného Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR „Zdraví pro všechny v 21. století“.


90/94


Charakteristika lokalit z hlediska ŽP a VZ, jichž se změna č. 13A dotkne, : - Navrhovaná trasa severozápadní odlehčovací komunikace (SZOK) měřící 1,6 km bude celkem zabírat plochu 4,4310 ha. Z toho tvoří 2,2395 ha zemědělský půdní fond s 2,1783 ha nejlepší bonity. - Pozemky určené k plnění funkcí lesa v interakci se Změnou č. 13A ÚPSÚ Turnov nejsou. - Záměr je situován v ochranném pásmu vodního zdroje Káraný, v ochranném pásmu vodního zdroje Nudvojovice, v CHOPAV Severočeská křída. - Celý Turnov náleží do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší a to v parametru PM10 (jemné suspendované prachové částice). - V ostatních sledovaných polutantech zhoršujících kvalitu ovzduší (dle nař.vl.č. 597/2006 Sb.) s vazbou na zvyšující se silniční dopravní zátěž, nebyly v letech 2004-5 na území centra města povolené limity u NO2, benzenu (aritmetické průměry za kalendářní rok) překročeny. Poznámka: aktuální monitoring dopravní zátěže v centru města za období 2006 či 2007 nebyl k dispozici. - Limity přípustných hladin venkovního akustického tlaku vyvolaného dopravou jsou v ulicích s vysokou dopravní frekvencí již v současné době překračovány. - Lze předpokládat, že nedojde-li ke změnám dopravního systému v centru Turnova, budou (v duchu celorepublikového trendu vzrůstu silničních vozidel), povolené imisní limity kvality ovzduší a přípustných hladin akustického tlaku vůči lidskému zdraví, v úzkých sevřených a tudíž hůře větratelných ulicích historického centra, překračovány ve všech parametrech. - V současné době je přímo pod vlivem těchto emisí cca 650 zde trvale bydlících obyvatel (obyvatelé v objektech nacházejících se podél dopravně nejfrekventovanějších ulic centra). Jejich počet se bude zvyšovat v závislosti na rychlosti dovybavení centra Turnova novými bytovými jednotkami. Předpokládaný nárůstu trvale bydlících v přímé interakci s dopravní zátěží je až 1390 (pokud nebude dopravní systém v centru Turnova změněn). - Změna č. 13 A ÚPSÚ Turnov není situována na území přímé ochrany přírody a krajiny (velkoplošné ani maloplošné - CHKO, lokality soustavy NATURA 2000, NPR, PR, NPP, PP, přírodní park, památný strom, vyhlášené VKP, atd.,) ani na žádném chráněném ložisku nerostné suroviny. - Z hlediska kvalit zdejšího geologického prostředí, je možné, dle předběžného inženýrskogeologického průzkumu, těleso komunikace v navrhované trase zrealizovat. - Trasa SZOK je v těsné interakci s nadregionálním biokoridorem K31V,N, Jizera, s nadregionálním biocentrem K31MB Jizera a s lokálním biokoridorem 1677/K31V,N Stebénka. Realizace SZOK by neměla narušit identitu a biodiverzitu jejich společenstev. - Trasa je situována v nivě Jizery, která náleží z hlediska obecné ochrany přírody a krajiny mezi významné krajinné prvky. Snahou je umístit trasu, potažmo těleso SZOK, do tohoto území s požadavkem, co nejméně narušovat a vyplňovat přírodně zachovalou část této nivy. - Niva Jizery je zároveň zátopovým územím. Těleso SZOK zde splňuje další požadavek a tím je protipovodňová ochrany centra Turnova pro průtoky do Q20, tj. ochrana J části centra města proti nejčastěji se opakujícím povodňovým stavům. - V blízkosti navrhované SZOK bydlí v současné době cca 360 obyvatel, s výhledem vzrůstu jejich počtu k úrovní max. 580.


91/94


Identifikace negativních vlivů Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov na ŽP a VZ. Návrh na jejich minimalizaci či kompenzaci.

•

•

•

•

Trvalý zábor zemědělského půdního fondu nejkvalitnější bonity  Tento vliv náleží mezi vlivy trvalé. Jeho kompenzace je možná pouze sanováním a rekultivací v současné době zatížených pozemků a jejich následným vložením do ZPF. V případě Změny č.13A lze za kompenzaci považovat fakt, že nová SZOK, coby protipovodňová hráz, umožní realizaci nových aktivit v intravilánu města, což do jisté míry může ochránit nové zábory zemědělského půdního fondu v extravilánu města.

Emise ze spalovacích motorů v nové trase SZOK  Dokud nebudou používána ekologicky šetrná vozidla, jsou emise ze spalovacích motorů na frekventovaných trasách považovány za negativní vliv s dlouhodobým charakterem a účinkem. To platí pro veškeré silniční sítě motorové dopravy (tj. jak pro centrum Turnova, tak pro novou SZOK). Spolu s intenzivním slunečním zářením se kumulované emise ze spalovacích motorů v hůře větratelných profilech úzkých ulic historického centra Turnova spolupodílí na vzniku přízemního toxického ozonu. Zde se jedná o vliv synergický. Tyto negativní vlivy nestačí řešit přesunem dopravy na komunikace v lokalitách s dobrými rozptylovými podmínkami (řešení nouzové). Je nutné přistoupit k řešení negativních vlivů z dopravní zátěže v širokém kontextu, tj. v cílených změnách celého dopravního systému města Turnova. Jedná se mj. i o důsledné omezování IAD a NAD, o využívání dobře fungující MHD či bezmotorové dopravy, o eliminaci zastaralého vozového parku, o upřednostňování vozidel s dobrým technickým stavem, včetně dodržování šetrného stylu jízdy všech řidičů.

Emise hluku v nové trase SZOK  Negativní působení akustického tlaku z dopravy v trase SZOK vůči nejbližším obytným objektům (v kapitole A.4.1 identifikovány 3 lokality) lze na rozdíl od dopravního systému v sevřených ulicích historického centra, minimalizovat technickými opatřeními. Jejich upřesnění bude součástí řešení projektu SZOK k územnímu řízení a stavebnímu povolení.

Srážkové vody z vozovky s nepřípustnými polutanty povrchových vod případně splavenými do Jizery  Tento vliv se řadí mezi vlivy krátkodobé. Může nastat při dopravních haváriích na SZOK. Během další projektové přípravy je nutné vyspecifikovat taková technická řešení, která této nepředvídané kontaminaci zabrání. Může se jednat o průtočné jímky s odpovídajícím typem čištění, do nichž lze tyto vody svést a zde je vzniklé kontaminace zbavit.


92/94


•

Zásah do významného krajinného prvku, tj. do nivy Jizery  Tento vliv náleží mezi vlivy trvalé. Kompenzací, která ne zcela nahradí ztrátu části klidové a přírodní zóny uprostřed městské zástavby, je rozšiřování a udržování veřejné zeleně a to nejen na svazích samotného tělesa SZOK a v jeho těsném okolí, ale i v celém centru města. Přírodních, parkových, sadových či zahradních úprav je obzvlášť v historické části Turnova nedostatek. Kompenzací za částečný úbytek relaxační zóny podél Jizery, by mělo být zklidnění historického centra, s možností vytvoření pěších a odpočinkových zón, např. s předzahrádkami či novými netradičními zákoutími. Centrum Turnova si z tohoto pohledu zaslouží toto celkové zatraktivnění.

Pro sledování toho, jak velké negativní dopady budou realizací Změny č. 13A skutečně vyvolány, je nutné zavést pravidelný monitoring kvality dotčených složek ŽP. Konkrétně se jedná o sledování: dopravního zatížení - počtů projíždějících vozidel, - typů projíždějících vozidel, - technického stavu projíždějících vozidel ovzduší -

látek přispívajících k dlouhodobému oteplování atmosféry: oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), látek s emisními limity dané legislativou: oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NOx), uhlovodíky (CxHy) a pevné částice (PM), látek nelimitovaných, ale s nepříznivými zdravotními účinky: oxid siřičitý (SO2), olovo (Pb) a další těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky (PAH), polychlorované dibenzodioxiny (PCDD) a dibenzofurany (PCDF).

hluk - ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq ve venkovním prostoru ve výšce 4 m nad terénem, ve vzdálenosti 2 m před fasádou objektu, - ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq ve vnitřním prostoru objektů (v místnostech se zavřenými okny). horninové prostředí a vody - polyaromatické uhlovodíky, - nepolární extrahovatelné látky (NEL) jako ukazatel ropného znečištění, - anorganické prvky (Ba, Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Pt, Pd, Rh, Sb, V, Zn). - test na sladkovodním korýši Thamnocefalus Platiurus pro vody, pórovou vodu sedimentů a vodný výluh zemin, - test na řasách Scenedesmus Quadricauda nebo Raphidocellis Subcapitata pro vody a pórovou vodu sedimentů. bezpečnost - počet dopravních nehod - počet dopravních nehod s nebezpečnými náklady - počet úrazů při dopravních nehodách Změna 13A/2, tj. demolice tří objektů v Markově ulici, nevyvolává žádné negativní působení na životní prostředí či veřejné zdraví.


93/94


Pozitivní vlivy Navrhovaná změna vyvolá zlepšení kvality prostoru historického centra Turnova s následujícími pozitivními efekty: přispěje ke zlepšení infrastruktury motorové i bezmotorové dopravy, přispěje ke snížení dopravní a hlukové zátěže, ke zlepšení kvality ovzduší, zlepšení dopravní bezpečnosti, zlepšení duševní pohody trvale bydlících i návštěvníků, ale také ke zlepšení ochrany majetků proti povodňovým stavům v Jizeře. Uvedené efekty se projeví pozitivním vlivem na zdraví významného počtu obyvatel v centru Turnova, bydlících v domech na dopravně frekventovaných ulicích. Jejich stávající počet je cca 650, při zatraktivnění centra je předpokládán jejich nárůst až na 1390 . K posílení efektu těchto pozitivních vlivů je nutná nejen realizace projektu SZOK, ale i realizace navazujících či doplňujících projektů. Ty by měly být provedeny současně nebo v krátké časové posloupnosti před či za SZOK. Jedná se o tyto projekty: • přeložka silnice II/283 z centra města Turnova mimo něj, • rozšíření průtočného profilu řečiště Jizery, konkrétně zahloubení koryta u levého břehu po proudu Jizery nad mostem v Palackého ulici, • přestavba pevného jezu (situovaného po proudu Jizery za mostem v ulici Palackého) na jez vakový se záměrem snížit niveletu jeho přepadové hrany.

A.12. SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH BĚHEM PRACÍ NA ŘEŠENÍ ZMĚNY ÚP A BĚHEM PROCESU SEA Bude doplněno po ukončení projednávání záměru s veřejností

A.13. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA K PŘEDKLÁDANÉ ZMĚNĚ Č.13A ÚPSÚ TUTNOV Bude doplněno po ukončení projednávání záměru s veřejností


94/94

Hodnocení vlivů Změny č. 13A ÚPSÚ Turnov. z hlediska udržitelného rozvoje. Část A

Recommend Documents