HODNOCENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI PODNIKU PROSTŘEDNICTVÍM FINANČNÍ ANALÝZY

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

HODNOCENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI PODNIKU PROSTŘEDNICTVÍM FINANČNÍ ANALÝZY

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Aneta Pípalová

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. František Kalouda, MBA, CSc.

Znojmo, duben 2009

zadání práce

2

Abstrakt V první části bakalářské práce se věnuji teoretickému pohledu na finanční analýzu. Zdůrazňuji zde omezenou spolehlivost vstupních informací a nedostatečnou interpretaci zjištěných výsledků. Dále pak popisuji jednotlivé metody finanční analýzy, podrobněji se zaměřuji na elementární metody.

V praktické části již představuji sledovaný podnik a pomocí vybraných metod finanční analýzy postupně vyhodnocuji jeho ekonomickou výkonnost. Ze zjištěných výsledků pak stanovuji silné a slabé stránky, přičemž navrhuji řešení vybraných slabých stránek podniku.

V závěrečné části shrnuji zjištěné poznatky v konfrontaci s odbornými publikacemi a uvádím přínos této bakalářské práce.

Kurzfassung Im ersten Teil meiner Bakkalaureatsarbeit beschäftige ich mich mit den theoretischen Grundlagen der Finanzanalyse. Ich betone hier die beschränkte Zuverlässigkeit von Eingangsdaten und die unzureichende Interpretation von festgestellten Ergebnissen. Des Weiteren beschreibe ich die einzelnen Methoden der Finanzanalyse, detaillierter gehe ich auf die elementaren Methoden ein.

Im praktischen Teil stelle ich dann das zu untersuchende Unternehmen vor und mithilfe von ausgewählten Methoden der Finanzanalyse werte ich seine wirtschaftliche Leistung schrittweise aus. Anhand der ermittelten Resultate bestimme ich danach starke und schwache Stellen, wobei ich die Lösungen für die ausgewählten Schwachstellen des Unternehmens vorschlage.

Im letzten Teil der Arbeit fasse ich die Untersuchungsergebnisse mit der Fachliteratur konfrontierend zusammen und führe ich den Beitrag dieser Bakkalaureatsarbeit an.

3

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Kaloudy, MBA, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Opavě dne 27. dubna 2009

…………………………………………… Podpis autora 4

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce Ing. Františku Kaloudovi, MBA, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k jejímu vypracování. Děkuji rovněž vedení firmy za poskytnutí podkladů a dalších informací, na základě kterých tato bakalářská práce mohla vzniknout.

5

OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................................... 8 I CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................................ 10 II TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................................... 11 1

Finanční analýza ........................................................................................................................... 11

1.1

Teoretické přístupy k finanční analýze ........................................................................................ 12

1.2

Zdroje vstupních informací .......................................................................................................... 12

1.3

Omezení spolehlivosti (údajů) finanční analýzy.......................................................................... 13

1.3.1

Věrohodnost finančních údajů ............................................................................................... 14

1.3.2

Nedostatky v interpretaci výsledků ........................................................................................ 14

2

Metody finanční analýzy .............................................................................................................. 15

2.1

Elementární metody ..................................................................................................................... 15

2.1.1

Analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů ....................................................................... 15

2.1.2

Analýza rozdílových ukazatelů .............................................................................................. 15

2.1.3

Analýza poměrových ukazatelů ............................................................................................. 16

2.1.4

Analýza soustav ukazatelů ..................................................................................................... 18

2.1.5

Souhrnné indexy hodnocení ................................................................................................... 19

2.2

Vyšší metody ............................................................................................................................... 20

2.3

Aplikace vybraných metod u zvolené firmy ................................................................................ 21

III PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................................... 23 1 Charakteristika vybraného podniku ............................................................................................... 23 1.1

Organizační struktura firmy ......................................................................................................... 24

1.2

Současné vyhodnocování ekonomické výkonnosti ..................................................................... 24

1.2.1 2

Silné a slabé stránky podniku stanovené před zahájením finanční analýzy ........................... 26

Hodnocení podniku pomocí vybraných metod finanční analýzy.............................................. 27

IV VÝSLEDKY BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ........................................................................................ 47 V SOUHRN........................................................................................................................................... 50 Použité zdroje ....................................................................................................................................... 52

6

Seznam tabulek a schémat .................................................................................................................. 53 Přílohy ................................................................................................................................................... 54

7

Úvod V dosavadních zaměstnáních se zabývám různými oblastmi v účetnictví. Prostřednictvím této bakalářské práce mám možnost seznámit se s částí finančního řízení podniku a rozšířit si tak nynější znalosti o další zajímavé poznatky.

Finanční řízení byla oblast, která se za dob minulého režimu neměla možnost plně rozvíjet a hlavně plně uplatnit. V naší republice bylo vše plánovitě a direktivně vyráběno, stát řídil ceny, dodavatelsko-odběratelské vztahy byly již dány, stejně tak devizové kurzy.

Vše se výrazně mění s nástupem uplatňování zásad tržní ekonomiky. Podniky v tržních podmínkách získávají na významu, musí ale obstát v náročném tržním prostředí, tzn., musí pracovat co nejhospodárněji a s nejvyšší možnou výkonností. Těmto podmínkám se muselo přizpůsobit i finanční řízení podniku.

K základním cílům finančního řízení patří především dosahování finanční stability, a to tím, že je podnik schopen vytvářet zisk, zajišťuje přírůstek majetku a zhodnocuje vložený kapitál a zároveň má zajištěnou platební schopnost.

Finanční analýza je jednou z nejrozšířenějších oblastí finančního řízení. Má v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou dlouhodobou tradici. V posledních patnácti letech se stala oblíbeným nástrojem při hodnocení ekonomické situace firem i v naší republice.

Informace o finančním zdraví podniku, jeho minulém vývoji a trendech, poskytuje finanční analýza účetních výkazů finančního účetnictví. Tyto informace umožňují finančnímu manažerovi správně se rozhodovat při výběru a získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury podniku, při výběru vhodných způsobů jejího financování. Rovněž pomáhají při alokaci volných peněžních prostředků a při rozdělování disponibilního zisku.1

Finanční analýza se dá použit pro krátkodobé i strategické plánování. V rámci provádění finanční analýzy se vychází z dat z minulých období. Hodnotí se tak vývoj podniku až do

1

KOLÁŘ, P. Manažerské finance. Bilance. 257 s., s. 38

8

současnosti. Zároveň to může posloužit jako základ pro budoucí finanční plánování. Při hodnocení totiž dochází i k identifikaci slabých stránek podniku, které pomocí určitých zásahů mohou být co nejvíce potlačeny nebo dokonce úplně odstraněny.

9

I Cíl práce a metodika Cílem mé práce je posoudit ekonomickou výkonnost vybraného podniku na základě dostupných účetních výkazů a navrhnout řešení slabých stránek podniku. K vyhodnocení mi slouží jednotlivé metody elementární finanční analýzy, s kterými jsem se seznámila v odborných publikacích a v rámci konzultací z předmětu školy Finanční analýza.

Jednotlivé vybrané ukazatele zjišťují likviditu podniku (zda je podnik schopen hradit své splatné závazky), rentabilitu podniku (výnosnost vloženého kapitálu), zadluženost (míru zadlužení), aktivitu podniku (jak je schopen podnik hospodařit s aktivy) a zda podnik vytváří ekonomickou přidanou hodnotu.

Lze využít vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů na získání dalších pohledů v posuzování ekonomické výkonnosti a odhalování příčin zjištěných jevů.

Výsledkem finanční analýzy je rozbor výše uvedených oblastí podniku a poukázání na možné slabé stránky, které by měl podnik zlepšit tak, aby zvýšil svou ekonomickou výkonnost.

10

II Teoretická část

1 Finanční analýza Hlavním úkolem finanční analýzy, nástroje na řízení společnosti, je komplexní posouzení současné finanční a ekonomické situace společnosti za pomoci specifických postupů a metod.

Finanční analýza ukazuje nejen silné stránky podniku, ale zároveň pomáhá odhalit případné poruchy ve finančním hospodaření. Zdrojem informací pro její sestavení jsou účetní výkazy, které umožňují nastínit budoucí vývojové trendy2.

Dá se říci, že finanční analýza je jakási inventura dosavadní činnosti podniku a toho, jak se jeho činnost promítá ve finanční výkonnosti a zdraví podniku. Závažná rozhodnutí dlouhodobého dopadu se ve firmě dělají neustále, proto by měla být finanční analýza prováděna průběžně a důkladně vyhodnocována alespoň jednou ročně.3

Finanční analýzu, jako zdroj pro další rozhodování a posuzování, potřebují nejen manažeři podniku, ale zajímají se o ni i obchodní partneři, banky, státní instituce, zahraniční instituce, zaměstnanci, auditoři, konkurenti a v neposlední řadě i odborná veřejnost.

Obecně lze posoudit finanční zdraví podniku v následujících krocích: - rámcové posouzení situace na základě vybraných ukazatelů, - podrobný rozbor, jehož cílem je posouzení orientačních poznatků z předcházejícího bodu, - hlubší analýza negativních jevů, ke kterým jsme dospěli v předchozích krocích, - návrh na možná opatření a zhodnocení rizik.4

2 SKALIČKOVÁ. Finanční analýza [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2008-16-12]. Dostupné z: 3 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, s. 149 4 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 20

11

1.1 Teoretické přístupy k finanční analýze Finanční analýza je diagnostická složka ve finančním řízení podniku, ve které dochází ke zpracování získaných výchozích vstupních údajů a jejich vypovídací schopnost se tak rozšiřuje. V závislosti na použití metod a výchozích datech jsou vymezeny dva základní přístupy, a to fundamentální a technická finanční analýza.5

Fundamentální analýza pracuje s velkým množstvím kvalitativních dat. Analytik by měl mít dokonalé znalosti poměrů v konkrétní firmě provázané v kontextu oboru podnikání firmy. Kromě dat tvrdých pracuje i s různými poznatky nespecifickými. Nároky na kvalifikaci analytika jsou v tomto případě mimořádné.

Technická analýza kvantitativně zpracovává ekonomická data s použitím matematických, matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod. Vstupní data jsou zde obvykle přesně specifikována. Výsledky jsou pak vyhodnocovány jak kvantitativně, tak kvalitativně.

Z důvodu dostupnosti jen některých informaci u vybrané firmy bude zvolena technická analýza.

1.2 Zdroje vstupních informací Aby se mohla úspěšně a kvalitně finanční analýza zpracovat, musí se získat data co nejvíce komplexní, aby byla zajištěna minimalizace zkreslení výsledků hodnocení finančního zdraví podniku. Základní data jsou získávána nejčastěji z účetních výkazů:

•

rozvaha – struktura je závazně stanovená Ministerstvem financí, získáme zde informace o majetkové situaci podniku, zdrojích financování a finanční situaci podniku k určitému časovému okamžiku

5

KALOUDA, F. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm – Vydavatelství a nakladatelství, 2008. 135 s. ISBN 978-80-904083-0-2, s. 94

12

•

výkaz zisků a ztrát – struktura také závazně stanovená Ministerstvem financí, zachycuje pohyb výnosů a nákladů (ne příjmů a výdajů) a výsledek hospodaření za určité období, obsahuje tokové veličiny

•

výkaz cash flow – bez závazné formy, nepovinný, slouží ke sledování peněžních toků (vznik v USA, v ČR od r. 1993), poskytuje informace o struktuře finančních zdrojů získaných podnikem v daném období, o finančně hospodářské politice podniku, nezohledňuje odpisy a časové rozlišení (výhoda)

•

příloha – nemá závaznou formu, obsahuje další užitečné informace pro účely hodnocení některých ukazatelů

Výše uvedené zdroje jsou většinou běžně dostupné veřejnosti, stejně tak další informace o podniku v tisku, na internetu, v televizi nebo z odborných materiálů či výročních zpráv a tvoří podklady pro tzv. externí analýzu, která bude aplikována i na vybraném podniku v praktické části této bakalářské práce.

Pro interní analýzu se používají data, která jsou přístupná pouze zaměstnancům a vedení společnosti. Zasahuje oblasti v podniku, jako jsou: hodnocení investičních příležitostí, řízení zásob, pohledávek a manažerské účetnictví. Interní analýza se v podstatě shoduje s pojmem controlling.6

1.3 Omezení spolehlivosti (údajů) finanční analýzy Aby výsledky finanční analýzy poskytly pravdivou informaci, nezávisí to pouze na rozsahu získaných informací, ale také na:

6

•

dostupnosti a věrohodnosti informací,

•

výběru vhodných metod analýzy,

•

správné a kritické interpretaci získaných výsledků.

KOLEKTIV AUTORŮ. Finanční řízení v praxi. 1. vyd. Praha: Alena Pavlíková, 1998. 467 s, s. 48

13

1.3.1 Věrohodnost finančních údajů Zákon o účetnictví požaduje, aby účetní závěrka vypovídala o věrném a poctivém obrazu majetku a výsledku hospodaření podniku7. Toho ale není plně docíleno, zde jsou uvedeny nejdůležitější problémy:8 pravidlo oceňování majetku v historických cenách způsobuje, že v podmínkách inflace a změně tržních cen neodpovídají účetní ceny skutečné hodnotě majetku účetní závěrka se zpracovává zpravidla za roční období, v těchto celoročních datech pak zůstávají skryty některé krátkodobé výkyvy, např. krátkodobá finanční tíseň účetnictví nedokáže zachytit vlivy nepeněžních faktorů označovaných jako goodwill (obchodní jméno, pověst, kvalifikace pracovníků, postavení na trhu) časté legislativní a metodické změny vedou k nesrovnatelnosti údajů nejen mezi podniky navzájem, ale i u stejného podniku (uvádí se, že v naší republice lze srovnávat až po roce 1993)

Ke zkreslování či nepravdivému vykazování finančních informací a výsledků dochází většinou při zpracování závěrky, účetní jednotka může mít zájem na příznivém nebo méně příznivém výsledku hospodaření. Všechny tyto a další souvislosti by se měly při posuzování zohlednit vhodným způsobem.

1.3.2 Nedostatky v interpretaci výsledků9 Finanční analýza nezahrnuje pouze samotný výpočet určitého ukazatele. Je velmi důležité získaný výsledek pak následně ekonomicky interpretovat. Ekonomové mají snahu používat „zdravý ekonomický rozum“ než matematicky analyzovat, mají však problémy s vyčíslením rizik jednotlivých variant rozhodnutí.

Technici a matematici spíše ekonomii podceňují. Věří svým číslům, aniž by dokázali jejich ekonomickou realističnost.

7

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, §7, odst. 1) KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2, s. 213 9 KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2, s. 215 8

14

2 Metody finanční analýzy Obecně lze rozdělit tyto metody na skupinu, která využívá jednoduchou (elementární) matematiku a na metody, které potřebují k výpočtu složitější matematicko-statistické postupy.

2.1 Elementární metody

2.1.1 Analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů10 Horizontální analýza – tzv. analýza trendů, porovnává změny (v absolutní i relativní výši) v položkách účetních výkazů v čase, podmínkou je dostatečně dlouhá časová řada, lze předpovídat budoucí hodnoty ukazatelů Vertikální analýza – tzv. procentní rozbor, sleduje se podíl jednotlivých rozvahových položek v účetních výkazech na bilanční sumu, a to v průběhu jednotlivých let

2.1.2 Analýza rozdílových ukazatelů Analýza fondů finančních prostředků – v tomto případě se jako fondy označují ukazatele vypočítávané jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv,11pomocí této analýzy můžeme hledat vhodný způsob financování oběžného majetku

Zkoumanými fondy jsou: •

čistý pracovní kapitál – prostřednictvím výše pracovního kapitálu lze zjistit, v jaké platební schopnosti se podnik nachází, hodnocení by mělo proběhnout v kombinaci s poměrovými ukazateli likvidity

10

absolutní ukazatel je číselná hodnota, kterou nalezneme například jako položku v účetních výkazech KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2, s. 60

11

15

•

čisté pohotové prostředky – zahrnují nejlikvidnější aktiva (tzn. peníze v pokladně, na běžných účtech, cenné papíry s krátkodobou splatností apod.), zohledňují se zde okamžitě splatné závazky, k výpočtu jsou potřeba hodně podrobná data z účetnictví

•

čistý peněžně pohledávkový fond – oběžná aktiva ponížená o zásoby, nelikvidními pohledávkami a krátkodobými závazky, k výpočtu jsou opět potřeba podrobná data z účetnictví

2.1.3 Analýza poměrových ukazatelů Tato analýza patří mezi nejrozšířenější metody finanční analýzy. Poměrové ukazatele charakterizují vzájemný vztah dvou položek z účetních výkazů pomocí jejich podílu. Aby měl vypočtený poměrový ukazatel určitou vypovídací schopnost, musí existovat mezi položkami uvedenými do poměru vzájemná souvislost.12

Základní poměrové ukazatele: Ukazatele likvidity13 - tvoří se podíl toho, čím je možné platit s tím, co je nutné zaplatit, tyto ukazatele nám podávají informaci, do jaké míry je podnik schopen uhradit včas své platební závazky, nedostatek likvidity vede k platební neschopnosti podniku a následně může hrozit bankrot Rozlišují se 3 stupně likvidity: •

okamžitá likvidita – při výpočtu do ní vstupují jen nejlikvidnější položky z rozvahy, informuje o tom, kolik je firma schopna uhradit k určitému datu splatných dluhů pomocí peněžních prostředků na hotovosti nebo na běžných účtech

•

pohotová likvidita – poměřuji se oběžná aktiva očištěná o zásoby ke krátkodobým dluhům, mělo by platit, že čitatel by měl být stejný jako jmenovatel – platilo by pak, že podnik je schopen vyrovnat své závazky, aniž by musel prodat své zásoby

•

běžná likvidita – ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, čím vyšší je hodnota, tím je vyšší pravděpodobnost zachování platební schopnosti podniku

12

STROUHAL, J. Finanční řízení firmy v příkladech. Brno: Computer Press, 2006. 178 s. ISBN 80-251-0913-5, s. 46-47 13 likvidita majetku = schopnost rychlé přeměny majetku na hotovost likvidita podniku = schopnost podniku uhradit včas své závazky

16

Ukazatele rentability14- ukazatele poměřují zisk s výší zdrojů, které byly vynaloženy na vytvoření tohoto zisku, hodnotí se tak celková efektivnost činnosti podniku, výsledky těchto ukazatelů jsou zajímavé především pro akcionáře nebo potencionální investory

Ke zjišťování rentability slouží následující ukazatele: •

ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu (ROA15) - odráží celkovou výnosnost kapitálu bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti financovány, lze o něm také hovořit jako o ukazateli hodnocení minulé výkonnosti řídících pracovníků.16

•

ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu (ROCE17) – ukazuje, jak zhodnocená jsou všechna aktiva podniku financovaná vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem.

•

ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE18) – poměřuje se zisk vůči vlastnímu kapitálu, tedy hodnotí se výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku (vlastníky zajímá, zda jejich vložený kapitál je dostatečně intenzivně reprodukován a odpovídá riziku investice)

•

rentabilita tržeb (ROS19) – ukazuje, jak je podnik schopen dosahovat zisku na 1 Kč tržeb, tzn. vyjádření ziskové marže

•

rentabilita nákladů (ROC20) – jedná se o poměr celkových nákladů k tržbám podniku,

Ukazatele zadluženosti – podstatou této analýzy je hledání optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem, zjišťuje se věřitelské riziko a úrokové krytí

Ukazatele aktivity – měří, jak je podnik schopen využívat investované finanční prostředky a nakolik váže složky kapitálu v jednotlivých druzích aktiv, dávají odpověď na výsledek hospodaření s aktivy a jaký to má dopad na výnosnost a likviditu, vyjadřují se ve formě ukazatele počtu obrátek nebo doby obratu:

14

rentabilita = výnosnost vloženého kapitálu return on assets 16 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 52 17 return on capital employed 18 return on equity 19 return on sales 20 return on costs 15

17

•

obrat celkových aktiv – vázanost celkového vloženého kapitálu, poměr tržeb k celkovému vloženému kapitálu

•

obratovost zásob – vyjadřuje rychlost obratu zásob (poměr tržeb a průměrného stavu zásob, vypočítává se i doba obratu zásob (jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob)

•

obratovost pohledávek – poměr tržeb k pohledávkám, i zde lze vypočítat doba obratu pohledávek (za jak dlouho jsou pohledávky v průměru splaceny)

•

obratovost závazků – poměr tržeb k závazkům, doba obratu závazků udává, jak rychle jsou spláceny závazky firmy (užitečný údaj pro věřitele), obecně je stanoveno, že doba obratu závazků by měla být delší než doba obratu pohledávek

2.1.4 Analýza soustav ukazatelů Analýza soustav ukazatelů je dalším stupněm ve finanční analýze, snaží se objasnit příčiny vypočtených hodnot některých poměrových ukazatelů, využívá vzájemné závislosti jednotlivých ukazatelů.

Du Pont rozklad – vznikl v chemické společnosti Du Pont de Nomeurs a je nejznámějším pyramidovým rozkladem - zobrazuje závislost rentability vlastního kapitálu na ziskovém rozpětí, obratu celkových aktiv a poměru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu (viz následující schéma č. 1)

18

Schéma č. 1 Pyramidový rozklad Du Pont rentabilita vlastního kapitálu

ROA

X

rentabilita tržeb

EAT

celk. aktiva/vlastní kap.

X

tržby

obrat celkových aktiv

tržby

aktiva celkem

Zdroj: Upraveno podle RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008, s. 71

2.1.5 Souhrnné indexy hodnocení Jak už z názvu vyplývá, tyto indexy se snaží postihnout vyhodnocení celkového finančního zdraví a výkonnosti firmy a upozornit na případné ohrožení. Cílem je zjištění, zda je firma schopna přežít nebo nikoliv. Hodnocení vychází pouze z jediného čísla, proto je pouze orientační.

Bankrotní modely – vychází z předpokladu, že firma, která je ohrožena bankrotem, vykazuje určité signály, které jsou typické (např. problémy s likviditou, výší čistého pracovního kapitálu apod.) •

Altmanův model – Altman si vybral 5 běžných ukazatelů, u kterých stanovil různé váhy, z nichž největší váhu má rentabilita celkového kapitálu, dle výsledku pak rozdělil hodnocené firmy do pásma bankrotu, šedé zóny a prosperity

•

Index důvěryhodnosti „IN95“ – snaha manželů Neumaierových vyhodnotit finanční zdraví českých podniků, v rovnici jsou poměrové ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity s přiřazením vah

19

•

Tafflerův model – vylepšená varianta Altmanova modelu, založen na klíčové charakteristice platební schopnosti společnosti

Bonitní modely – pomocí bodových hodnocení se snaží stanovit bonitu hodnoceného podniku, jsou závislé na informacích o výsledcích v daném oboru •

Tamariho model – z roku 1966, bodově ohodnocuje vypočtené poměrové ukazatele a jejich postavení dle ostatních podniků v daném oboru a vyhodnocení probíhá na základě počtu dosažených bodů, převzatý ze zahraničí – nemusí spolehlivě hodnotit české firmy

•

Kralickův Quicktest – skládá se ze soustavy 4 rovnic a na základě výsledků se přiřazují body, které pak vyhodnotí bonitu firmy

•

Index „IN“ – upravený index „IN95“, usnadňuje zjištění, zda firma tvoří ekonomickou přidanou hodnotu (tzn., zda výnosnost kapitálu převyšuje alternativní náklady na kapitál), vychází ze standardních účetních údajů a zohledňuje náklady na vložený kapitál, patří mezi univerzální ukazatele ekonomické výkonnosti21

2.2 Vyšší metody22 V rámci ucelení pohledu na metody finanční analýzy zde uvádím i méně používané, kterými jsou matematicko-statistické metody (pro svou složitost využití jen s výpočetní technikou, nejsou univerzální) a nestatistické metody (aplikace vyžaduje hluboké odborné znalosti a podporu výpočetní techniky).

Matematicko-statistické metody: •

Bodové odhady

•

Statistické testy odlehlých dat

•

Empirické distribuční funkce

•

Regresní modelování

21

LANDA M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5, s. 104 22 KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2

20

•

Autoregresní modelování

•

Analýza rozptylu

•

Faktorová analýza

•

Diskriminační analýza

•

Robustní matematicko-statistické metody

Nestatistické metody: •

Neuronové sítě

•

Fraktální geometrie

•

Teorie deterministického chaosu

•

Fuzzy metody

•

Gnostická analýza

2.3 Aplikace vybraných metod u zvolené firmy V části elementárních metod jsem vyjmenovala dle mého soudu nejčastější a nejrozšířenější metody, které se používají k vyhodnocování finančního zdraví firem. Pro přehlednost čtenářům jsem vytvořila následující schéma, které shrnuje popsané metody a zároveň barevně (oranžové zbarvení) vyznačuje metody, které byly použity v praktické části při hodnocení vybraného podniku.

V praktické části jsou rovněž popsány postupy výpočtů jednotlivých ukazatelů a jejich doporučené hodnoty. V příloze č. 1 jsou popsány postupy bankrotních a bonitních modelů, které nebyly použity při vyhodnocení zvoleného podniku.

21

Schéma č. 2 Souhrn elementárních metod finanční analýzy

Analýza absolutních ukazatelů

horizontální analýza

Analýza rozdílových ukazatelů

vertikální analýza

Analýza fondů fin. prostředků čistý prac. kapitál čisté pohot. prostř. čistý peněžně pohledávk. fond

Analýza poměrových ukazatelů

ukazatele likvidity

ukazatele rentability

ukazatele zadluženosti a finanč stability

ukazatele aktivity

okamžitá likvidita

obrat celk. aktiv rentab. celk. vlož. kapitálu (ROA)

pohotová likvidita

obrat zásob rentab. celk. invest. kaptálu (ROCE)

běžná likvidita

obrat pohledávek

rentab. vlastního kapitálu (ROE)

obrat závazků rentabilita tržeb (ROS) rentabilita nákladů (ROC)

Analýza soustav ukazatelů Du Pont rozklad

Souhrnné indexy hodnocení

Bankrotní modely

Bonitní modely

Altmanův model

Tamariho model

Index důvěryhod. „IN95“

Kralickův Quicktest

Tafflerův model

Index „IN“

Zdroj: vlastní zpracování

22

III Praktická část

1 Charakteristika vybraného podniku Ke zjištění ekonomické výkonnosti podniku jsem si vybrala firmu sídlící v České republice na území jižní Moravy. Jedná se o soukromou firmu rodinného typu.23

Firma datuje svůj začátek květnem roku 1992. V tomto roce majitel (v tu dobu fyzická osoba) získal v dražbě objekt bývalého Okresního podniku služeb. Svým snažením vytvořil ze zchátralého objektu prosperující soukromou firmu zaměřenou zpočátku na řemeslné činnosti (stolařství, zámečnictví, kovářství, sklenářství a sběrnu prádla a šatstva). Navázal tak na činnosti bývalého státního podniku především z toho důvodu, že spolu s objektem zakoupil i technologické vybavení (ne úplně v nejlepším stavu).

Jeho záměrem však byl obchod s technikou a s tím spojenými službami. Proto původní činnost fungovala zároveň se zaváděnou cílenou činností, protože vedle zchátralých budov a zastaralé technologie byl majitel zatížen vysokým úvěrem a musel vše bance včetně neméně vysokých úvěrů ve smluvené době 4 let splatit.

Postupně pak firma ukončila řemeslné činnosti a nyní se již plně věnuje zamýšleným činnostem:

23

•

prodej zemědělských, stavebních a komunálních strojů

•

prodej náhradních dílů (prodejna a sklady)

•

servis (servisní dílny, servisní vozy)

Z důvody ochrany dat nebudu název podniku zveřejňovat. Jako zástupný název jsem zvolila výraz firma.

23

1.1 Organizační ní struktura firmy Organizační ní struktura firmy je široká a liniová24. Průměrný věk ěk zaměstnanců zam je 37 let. Zaměstnanci stnanci firmy jsou solidně solidn ohodnoceni, dostává se jim sociálního zázemí, jsou zabezpečeni ni ochrannými pomůckami. pom

Schéma č. 3 Organizační struktura firmy

ředitel/jednatel/ obch. manažer

hl. účetní/ekonom/ marketingový manažer

vedoucí prodejny

vedoucí servisní dílny

2 pomocné účetní

2 prodavači

5 servisních pracovníků

řidič

pomocný personál (1 pracovník)

Zdroj: konzultace s jednatelem firmy

1.2 Současné asné vyhodnocování ekonomické výkonnosti25 Vedení firmy vychází především především ze svých vlastních zkušeností, na trhu je podnik již 17 let. Zažil mnohé politické změny, zm změny v legislativách a i přírodní írodní katastrofy, které se udály na území naší republiky.

Vypozorovali tzv. pětiletý ětiletý cyklus, kdy každý 5. rok je pro ně n ekonomický slabý, až doslova krizový. Byly to roky 1993 (zásadní (z změny v daních – přechod z daně z obratu na daň z přidané hodnoty,, oddělení oddě Slovenské republiky), ), rok 1998 (rok po velkých povodních, nástup vlády ČSSD), SSD), rok 2003 (také rok po povodních), rok 2008 (zemřel (zem majitel).

24

NULLOVÁ, M., KONEČNÝ, ČNÝ, M. Management. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Opav 2006. 267.

ISBN 80-7248-240-8, s. 74-76 76 25

konzultace s jednatelem firmy a hlavním ekonomem, leden – březen 2009

24

Občas se potýká se zasycením trhu, ale snaží se najít nový potenciál – vybudování nové prodejny náhradních dílů a zavedení pneuservisu pro rozměrná kola, exkluzivita v rámci jen několika firem v servisu značkových motorů apod. Má zázemí v stálých zákaznících a stálém personálu.

Zjistila jsem, že vyhodnocování ekonomického chodu podniku probíhá pouze v amatérských výpočtech, na základě základních ekonomických znalostí a zkušeností z praxe. Hlavní účetní/ekonom sleduje např. výši DPH po zpracování přiznání k dani z přidané hodnoty, kdy odvod DPH znamená vyšší výnos než momentální náklad. Několikrát do roka z výsledovky odhaduje (dopočítává) výsledek hospodaření za celý rok (přesnější údaje získává až na podzim, resp. po uzavření skladové evidence). Má přehled, za kolik bylo nakoupeno a za kolik prodáno, jaká je tedy obchodní marže a zisk. Posuzuje obrátkovost zásob na skladě v závislosti na tržbě a nákupu. Interně ví, že i když zásoby vykazují větší hodnotu, neobsahují žádné máloobrátkové položky. Vyhodnocuje velmi citlivě poptávku po určitém druhu zboží, které se musí s velkým předstihem objednávat u výrobců tak, aby prodejna podniku čelila konkurenci a byla vždy krok dopředu. Hlídá si tok peněz, aby bylo bezproblémové splácení závazků v době splatnosti. Zároveň se průběžně snaží rozšiřovat řady dodavatelů, kteří jsou ochotni poskytnout delší dobu splatnosti. V poslední době se vedení firmy zaměřuje na lepší využití pracovní doby všech zaměstnanců.

Informace, že je firma stabilní, přichází i z bankovních institucí, kde ji vyhodnotily jako bonitní firmu a bezproblémů poskytly potřebné úvěry.

Ze zjištěných informací vyplynuly následující silné a slabé stránky podniku – stanovené před finanční analýzou uvedenou v bakalářské práci.

25

1.2.1 Silné a slabé stránky podniku stanovené před zahájením finanční analýzy Vzhledem k tomu, že jsem v této firmě před časem měla možnost pracovat, snažila jsem se na základě těchto zkušeností a s přispěním vedení firmy stanovit silné a slabé stránky ještě před samotným výpočtem ukazatelů jednotlivých metod finanční analýzy.

Silné stránky dlouhodobá existence firmy (17 let), dlouhodobí obchodní partneři řádné splácení úvěrů, leasingů vlastní budovy, pozemky v nájmu majitele firmy placení svých závazků v termínu splatnosti velká část zákazníků obce, města, povodí (státní podniky) dlouhodobí a místní zaměstnanci, vyškolení technici, strategické místo sídla firmy: střed městyse u hlavní silnice, rozloha 0,5 hektaru, vlastní parkoviště poblíž hranic s Rakouskem – potenciál nových zákazníků rodinný a laskavý přístup k zákazníkům Slabé stránky úvěrové zatížení (kontokorentní úvěr na zásoby, dlouhod. úvěr na postavenou novou prodejnu) 1 sídlo bez poboček zastaralý vozový park, některé budovy chátrají malá orientace na zákazníky v sousedním Rakousku (chybí precizní znalost němčiny), kolísání kurzu evropské měny nevyužívání dotačních programů z EU apod. neuzavřené dědické řízení závislost na rozpočtu státu – významní zákazníci ze státní sféry

26

2 Hodnocení podniku pomocí vybraných metod finanční analýzy Výběr počítaných metod vycházel z poskytnutých údajů firmy: rozvahy, výkazů zisku a ztráty a příloh z let 2005 – 2008. Hodnoty v tabulkách jsou uvedeny v tis. Kč.

A) Horizontální analýza rozvahy Postup výpočtu: zjišťuji prostým rozdílem, o kolik se změnil údaj v následujícím roce, a to v absolutním a procentním vyjádření.

Tab. č. 1 Horizontální analýza rozvahy 2006/2005 abs. % rozd. rozdíl

2007/2006 abs. % rozd. rozdíl


Položky rozvahy

2005

2006

2007

2008

Aktiva celkem

19889

21480

19487

18030

1591

8,00

-1993

-9,28

-1457

-7,48

DHM

5359

4871

4598

4281

-488

-9,11

-273

-5,60

-317

-6,89

Oběžná aktiva

14455

16489

14839

13574

2034

14,07

-1650

-10,01

-1265

-8,52

- zásoby

11723

12590

13879

14055

867

7,40

1289

10,24

176

1,27

- krát. pohled.

4131

6750

2834

3149

2619

63,40

-3916

-58,01

315

11,12

- fin. majetek

-1399

-2851

-1874

-3630

-1452

103,79

977

-34,27

-1756

93,70

Časové rozliš.

75

120

50

175

45

60,00

-70

-58,33

125

250,00

Pasiva celkem

19889

21480

19487

18030

1591

8,00

-1993

-9,28

-1457

-7,48

Vlastní kapitál

4964

5136

5692

6180

172

3,46

556

10,83

488

8,57

- základ. kapitál

100

100

100

100

0

0,00

0

0,00

0

0,00

- kapit. fondy

3499

3499

3499

3499

0

0,00

0

0,00

0

0,00

- fondy ze zisku

10

10

10

10

0

0,00

0

0,00

0

0,00

- VH min. let - VH běž. období

754

1355

1527

2083

601

79,71

172

12,69

556

36,41

601

172

556

488

-429

-71,38

384

223,26

-68

-12,23

Cizí zdroje

14925

16344

13795

11850

1419

9,51

-2549

-15,60

-1945

-14,10

- dlouh. závazky

1952

1881

1811

1740

-71

-3,64

-70

-3,72

-71

-3,92

- krátk. závazky

8306

8124

5594

8654

-182

-2,19

-2530

-31,14

3060

- krátk. úvěry

2160

4182

4583

0

2022

93,61

401

9,59

-4583

54,70 100,00

- dlouh. úvěry 2507 Zdroj: vlastní výpočty

2157

1807

1456

-350

-13,96

-350

-16,23

-351

-19,42

Oblast stálých aktiv zaznamenává postupný pokles. Je to známka toho, že nový dlouhodobý majetek se nepořizuje a hodnota se snižuje pouze o odpisy majetku. Oblast oběžných aktiv v jednotlivých letech osciluje. Krátkodobé pohledávky protichůdně kolísají s krátkodobým finančním majetkem. Vzrůst zásob může mít nepříznivý vliv na vázanost 27

pracovního kapitálu v zásobách. Finanční majetek se ve všech sledovaných letech nachází v mínusových číslech, což znamená využívání kontokorentního účtu u banky. V roce 2008 se oproti roku 2007 zvýšil téměř dvojnásobně, což může souviset s nárůstem zásob.

Vlastní kapitál se ve sledovaných letech navyšuje. To je příznivé zejména pro majitele. Základní kapitál se nemění a k navyšování vlastního kapitálu dochází prostřednictvím nerozděleného hospodářského výsledku. V oblasti cizích zdrojů je zajímavý rok 2006, kdy hodnota v tomto roce je nejvyšší. Souvisí to zřejmě s oběžnými aktivy, které byly v tomto roce nejvyšší z důvodu nárůstu pohledávek. Firma musela tento výkyv krýt z velké části z cizích zdrojů. Dlouhodobý úvěr se postupně snižuje (nedochází tedy k novým dlouhodobým úvěrům), krátkodobý úvěr v roce 2008 už zaznamenává nulovou hodnotu v tis. Kč.

B) Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Postup výpočtu: zjišťuji prostým rozdílem, o kolik se změnil údaj v následujícím roce, a to v absolutním a procentním vyjádření.

28

Tab. č. 2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty Položky výkazu zisku a ztráty


2007/2006 2008/2007 abs. abs. % rozd. % rozdíl rozd. rozdíl

2005

2006

2007

2008

Tržby za zboží Nákl. za prod. zboží Obchodní marže

46594

45705

41302

35947

-889

-1,91

-4403

-9,63

-5355

-12,97

40174

39546

35638

30785

-628

-1,56

-3908

-9,88

-4853

-13,62

6420

6159

5664

5162

-261

-4,07

-495

-8,04

-502

-8,86

Výkony (služby) Výkonová spotřeba - sp. materiálu a energie

1972

2053

2747

1932

81

4,11

694

33,80

-815

-29,67

2841

3286

3116

2442

445

15,66

-170

-5,17

-674

-21,63

1275

1533

1372

951

258

20,24

-161

-10,50

-421

-30,69

- služby Přidaná hodnota

1566

1753

1744

1491

187

11,94

-9

-0,51

-253

-14,51

5551

4926

5295

4652

-625

-11,26

369

7,49

-643

-12,14

Osobní náklady

3347

3225

3181

2926

-122

-3,65

-44

-1,36

-255

-8,02

Daně a popl.

48

43

47

46

-5

-10,42

4

9,30

-1

-2,13

Odpisy majetku Tržby za prodej majetku Jiné prov. výnosy Jiné prov. náklady Provozní výsl. hospodaření

798

717

637

567

-81

-10,15

-80

-11,16

-70

-10,99

0

1

75

48

1

x

74

7400,00

-27

-36,00

389

227

211

270

-162

-41,65

-16

-7,05

59

27,96

216

277

280

190

61

28,24

3

1,08

-90

-32,14

1531

892

1416

1241

-639

-41,74

524

58,74

-175

0

2

2

0

2

x

0

0,00

-2

-12,36 100,00

Nákl. úroky

551

611

557

536

60

10,89

-54

-8,84

-21

-3,77

Fin. výnosy

0

0

3

6

0

x

3

x

3

100,00

Fin. náklady Fin. Výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Výsled. hosp. za běžnou činnost Mimoř. výsl. hospodaření Výsledek hosp. za úč. období

72

61

102

131

-11

-15,28

41

67,21

29

28,43

-623

-670

-654

-661

-47

7,54

16

-2,39

-7

1,07

307

66

195

131

-241

-78,50

129

195,45

-64

-32,82

601

156

567

449

-445

-74,04

411

263,46

-118

0

16

-11

39

16

x

-27

-168,75

50

-20,81 454,55

601

172

556

488

-429

-71,38

384

223,26

-68

-12,23

Výsledek hosp. před zdaněním 908 Zdroj: vlastní výpočty

238

751

619

-670

-73,79

513

215,55

-132

-17,58

Výnos. úroky

29

Prodej zboží je u firmy stěžejní činností, odpovídají tomu i vykázané tržby za zboží. Výkony (služby) jsou doplňkovým zdrojem. Tržby za zboží rok od roku klesají, postupně klesá i obchodní marže (v příloze č. 2 je grafické znázornění tohoto vývoje). Osobní náklady také zaznamenávají postupný pokles (přitom z výkazů příloh v jednotlivých letech průměrný počet zaměstnanců stoupá – z 14 až na 16 lidí). Hodnotím to jako pozitivní krok k úspoře nákladů vzhledem ke klesající obchodní marži. Jako pozitivní se jeví i kladný hospodářský výsledek firmy za všechny sledované roky.

C) Vertikální analýza rozvahy Postup výpočtu: jako celek jsem v jednotlivých letech vzala hodnotu aktiv (100%) a hodnotu pasiv (100 %) a ostatní položky rozvahy jsem vyjádřila jako procentní podíl k této zvolené základně Tab. č. 3 Vertikální analýza rozvahy Položky rozvahy

2005

% podíl r. 2005

2006

% podíl r. 2006

2007

% podíl r. 2007

2008

% podíl r. 2008

Aktiva celkem

19889

100

21480

100

19487

100

18030

100

DHM

5359

26,94

4871

22,68

4598

23,60

4281

23,74

Oběžná aktiva

14455

72,68

16489

76,76

14839

76,15

13574

75,29

- zásoby

11723

58,94

12590

58,61

13879

71,22

14055

77,95

- krát. pohled.

4131

20,77

6750

31,42

2834

14,54

3149

17,47

- fin. majetek

-1399

-7,03

-2851

-13,27

-1874

-9,62

-3630

-20,13

Časové rozliš.

75

0,38

120

0,56

50

0,26

175

0,97

Pasiva celkem

19889

100

21480

100

19487

100

18030

100

Vlastní kapitál

4964

24,96

5136

23,91

5692

29,21

6180

34,28

- základ. kapitál

100

0,50

100

0,47

100

0,51

100

0,55

- kapit. fondy

3499

17,59

3499

16,29

3499

17,96

3499

19,41

- fondy ze zisku

10

0,05

10

0,05

10

0,05

10

0,06

- VH min. let - VH běž. období

754

3,79

1355

6,31

1527

7,84

2083

11,55

601

3,02

172

0,80

556

2,85

488

2,71

Cizí zdroje

14925

75,04

16344

76,09

13795

70,79

11850

65,72

- dlouh. závazky

1952

9,81

1881

8,76

1811

9,29

1740

9,65

- krátk. závazky

8306

41,76

8124

37,82

5594

28,71

8654

48,00

- krátk. úvěry

2160

10,86

4182

19,47

4583

23,52

0

0,00

- dlouh. úvěry 2507 Zdroj: vlastní výpočty

12,60

2157

10,04

1807

9,27

1456

8,08

30

Tabulka vyjadřuje % strukturu majetku a zdrojů krytí tohoto majetku. Téměř 77 % z celkových aktiv je tvořeno oběžným majetkem, kde je vidět nárůst zásob v roce 2007 a 2008 přes 10 %.

V pasivech mě především zajímá poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů. V roce 2005 to bylo 24,96 % ku 75,04 %, ale v následujících letech vlastní kapitál posiluje a v roce 2008 to je už 34,28 % ku 65,72 %. Jak už jsem se zmínila v horizontální analýze, souvisí to s kladným hospodářským výsledkem, který zůstává ve firmě. Grafické znázornění poměru vlastního kapitálu a cizích zdrojů v jednotlivých letech v příloze č. 3 bakalářské práce.

D) Analýza fondů fin. prostředků – čistý pracovní kapitál Postup výpočtu: čistý pracovní kapitál tvoří rozdíl mezi oběžným majetkem a krátkodobými závazky. Oběžný majetek v tomto případě tvoří zásoby + krátkodobé pohledávky + finanční majetek + časové rozlišení na straně aktiv. Krátkodobými závazky zde považuji krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry +časové rozlišení na straně pasiv.

Tab. č. 4 Čistý pracovní kapitál Rok

Oběžný majetek

Krátkodobé závazky

2005

14530

10466

2006

16609

12306

2007

14889

10177

2008 13749 Zdroj: vlastní výpočty

9814

Čistý prac. kapitál

4064 4303 4712 3935

Z tabulky vychází rostoucí hodnota čistého pracovního kapitálu. Zlom nastává v roce 2008, kdy se čistý pracovní kapitál snižuje na hodnotu 3935 tis. Kč. To znamená z pohledu finančního řízení, že firma vytváří relativně dostatečný objem čistých finančních zdrojů pro krytí budoucích krátkodobých závazků a má tedy zajištěnou aktuální a budoucí likviditu.26

26

LANDA M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5, s. 83

31

Znamená to také, že čistý pracovní kapitál ukazuje, v jaké výši jsou oběžná aktiva financována dlouhodobými zdroji. Zbytek oběžných aktiv je financován krátkodobými zdroji. Tato situace naznačuje dražší variantu financování pro vlastníky.

Vypočtená výše čistého pracovního kapitálu může být ovlivněna nepotřebnými, nevyužitelnými,

neprodejnými

nebo

zbytečně

vysokými

zásobami

a

obtížně

vymahatelnými pohledávkami.27V případě sledované firmy na stavu zásob nejsou nevyužité zásoby.

E) Analýza fondů fin. prostředků – čistý peněžně pohledávkový fond Postup výpočtu: od oběžného majetku odečtu zásoby, nelikvidní pohledávky a krátkodobé závazky Tab. č. 5 Čistý peněžně pohledávkový fond Rok

Oběžný majetek

Zásoby

Krátkodobé závazky

2005

14530

11723

10466

2006

16609

12590

12306

2007

14889

13879

10177

2008 13749 Zdroj: vlastní výpočty

14055

8654

Čistý peněž. pohled. fond

-7659 -8287 -9167 -8960

Záporné hodnoty čistého peněžně pohledávkového fondu dokazují, že firma není schopna hradit své závazky, aniž by neprodala část zásob.

I když hodnoty čistého peněžně pohledávkového fondu vyšly záporně, nemyslím si, že by se jednalo o nepříznivou situaci, jelikož vedení firmy uvedlo, že má dobře prodejné zásoby.

27

HARNA, L., REZKOVÁ, J., BŘEZINOVÁ, H. Finanční analýza včetně softwaru. 3. vyd. Praha: Bilance, 2007. 65 s. ISBN 80-86371-49-2, s. 55

32

F) Analýza poměrových ukazatelů – ukazatele likvidity Postup výpočtu:

•

Běžná likvidita =

oběžná aktiva krátkodobá pasiva

kde: oběžná aktiva = finanční majetek + krátkodobé pohledávky + zásoby + časové rozlišení na straně aktiv

•

Pohotová likvidita =

•

Peněžní likvidita =

finanční majetek +krátkodobé pohledávky krátkodobá pasiva

finanční majetek krátkodobá pasiva

kde: finanční majetek = krátkodobý finanční majetek krátkodobá pasiva = krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry+ časové rozlišení na straně pasiv

Tab. č. 6 Výpočet likvidit Rok

Běžná likvidita

Pohotová likvidita

Peněžní likvidita

2005

1,39 1,36 1,46 1,77

0,26 0,32 0,09 -0,06

-0,13 -0,23 -0,18 -0,47

2006 2007

2008 Zdroj: vlastní výpočty

Běžná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, tzn., jak by podnik uspokojil své věřitele, kdyby prodal veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku. Hodnota doporučeného výsledku běžné likvidity se pohybuje v rozmezí 1,5 – 2,528. Ve sledované firmě se ukazatele pohybují od 1,36 – 1,77, tedy odpovídají doporučenému intervalu. Nemyslím si, že by se ukazatel měl navyšovat, ba naopak. V dnešní době vyspělé ekonomiky není potřeba držet tolik zásob (oběžného majetku). Doporučila bych vázat prostředky jen v nutné a bezpečné výši tak, aby nebyla ohrožena schopnost podniku dostát svým závazkům.

28

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 50

33

Ukazatel pohotové likvidity nepočítá se zásobami. Zásoby nejsou považovány za rychle likvidní majetek (i když v našich podmínkách i pohledávky nejsou mnohdy snadno likvidní). Sleduje se, zda by firma byla schopna zaplatit své závazky, aniž by musela prodat své zásoby. Dle výpočtu v tab. č. 6 se výsledek pohybuje od -0,06 do 0,32. Přitom doporučené hodnoty jsou od 1 do 1,529. Tady firma výrazně zaostává.

Peněžní likvidita je netvrdší ukazatel z likvidity, protože v čitateli zahrnuje pouze nejlikvidnější formy oběžného majetku. Doporučovaná hodnota zní pro Českou republiku od 0,6 – 1,1 (podle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu od 0,2)30. Vypočtené výsledky jsou ve všech letech v záporných číslech. Přesto se domnívám, že ani tato čísla nemusí znamenat finanční tíseň posuzované firmy. Může si to totiž dovolit vzhledem k vysoké míře prodejnosti zásob (jak už jsem se dříve zmínila).

G) Analýza poměrových ukazatelů – ukazatele rentability Postup výpočtu:

•

Rentabilita aktiv ROA=

EBIT celková aktiva

x 100

kde: EBIT = celkový výsledek hospodaření před zdaněním + úroky z cizího kapitálu

•

EBIT

Rentabilita celkového investovaného kapitálu= (dlouhod. dluhy+vlastní kapitál)31 x 100

kde: dlouhodobé dluhy = emit. obligace + dlouhod. bankovní úvěry

•

EAT

Rentabilita vlastního kapitálu ROE = vlastní kapitál x 100

kde: EAT = zisk po zdanění

•

EAT

Rentabilita tržeb ROS= tržby x 100

kde: tržby = tržby z prodeje zboží + tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb

29

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, s. 163 30 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 49 31 RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 53

34

•

Rentabilita nákladů (ROC) = 1 - ROS

kde: ROS = rentabilita tržeb

Tab. č. 7 Výpočet ukazatelů rentabilit Rok Položky

2005 1459 601 19889

2006 849 172 21480

2007 1308 556 19487

2008 1155 488 18030

4964

5136

5692

6180

EBIT (zisk před zdan. + nákl. úroky) EAT (zisk po zdanění) Celková aktiva Vlastní kapitál Dlouhodobé úvěry Tržby

2507

2157

1807

1456

48566

47758

44049

37879

ROA ROCE ROE ROS ROC

7,34% 19,53% 12,11% 1,24% 98,76%

3,95% 11,64% 3,35% 0,36% 99,64%

6,71% 17,44% 9,77% 1,26% 98,74%

6,41% 15,13% 7,90% 1,29% 98,71%

Zdroj: vlastní výpočty

Ukazatele rentabilit nemají stanoveny doporučené hodnoty, výsledky se uvádějí v procentech, a čím jsou vyšší, tím podnik lépe hospodaří s majetkem a kapitálem. Jako nejhorší rok se jeví rok 2006, a to ve všech ukazatelích.

Z pohledu výnosnosti celkového vloženého kapitálu (ROA) je firma v mírném poklesu. Rovnoměrně se pohybuje s ukazatelem ROCE, který je tvořen ze strany pasiv. Tyto ukazatele jsou počítány se ziskem ve formě EBIT, což umožňuje možnost výsledky srovnávat s dalšími podniky.

Zajímavý je vztah ROA a ROE, kdy ROE je převážně vyšší než ROA. To ukazuje na to, že relativní výtěžnost celého kapitálu je menší než vlastního kapitálu. Firma je tak schopna díky dostatečné ziskovosti hradit svou zadluženost. Uvádí se, že pomocí ROA se dá určit mezní úroková sazba, za kterou může podnik přijmout úvěr, a to když je úrok menší než ukazatel ROA. Pokud je opačný, není pro podnik výhodné úvěr využít.32Pro zajímavost

32

KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2, s. 84

35

uvádím, že dle sdělení hlavního ekonoma je u dlouhodobého úvěru úroková sazba 7 %, u kontokorentního úvěru je 6,4 %. Vývoj ukazatelů rentability ROA a ROE je graficky znázorněn v příloze č. 4 bakalářské práce.

Dalším často používaným ukazatelem je rentabilita tržeb (ROS). Vyjadřuje, kolik Kč zisku podnik vytvoří z jedné koruny tržeb. Pokud tento se vyvíjí pozitivně, dá se očekávat, že i ostatní ukazatele se budou vyvíjet dobře33. Zde se už počítá s čistým ziskem (po zdanění). Až na zmíněný rok 2006 má tento ukazatel stoupající tendenci. Ve výpočtu jsem použila tržby pouze za zboží, vlastní výrobky a služby, bylo by pak přesnější poměřit je s provozním výsledkem hospodaření.

Rentabilita nákladů je pouze opačným ukazatelem k ROS. Tady platí, že vypočtená hodnota by měla být co nejnižší, protože 1 Kč tržeb byla vytvořena s menšími náklady. Analogicky s ROS se zlepšuje.

H) Analýza poměrových ukazatelů – ukazatele zadluženosti a finanční stability Postup výpočtu:

•

cizí zdroje

Celková zadluženost= celková aktiva x 100

kde: cizí zdroje = dlouhodobé závazky + krátkodobé závazky + bankovní úvěry

•

vlastní kapitál

Koeficient samofinancování34= celkový kapitál x 100

kde: celkový kapitál = celková pasiva cizí zdroje

•

Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu= vlastní kapitál x 100

•

Míra finanční samostatnosti=

vlastní kapitál cizí zdroje

33

x 100

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, s. 162 34 Equity Ratio

36

•

Podíl ČPK z majetku=

•

Úrokové krytí=

•

Podkapitalizace =

čistý pracovní kapitál celková aktiva

x 100

EBIT nákladové úroky

vlastní kapitál + dlouhodobé závazky stálá aktiva

Tab. č. 8 Ukazatele zadluženosti a finanční stability Rok Položky

Celková aktiva Stálá aktiva Celkový kapitál Vlastní kapitál Cizí zdroje Dlouhodobé závazky EBIT Nákladové úroky Čistý pracovní kapitál Celková zadluženost Koeficient samofinancování Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu Míra finanční samostatnosti Podíl ČPK z majetku Úrokové krytí Podkapitalizace

2005 19889 5359 19889 4964 14925 1952 1459 551 4064

2006 21480 4871 21480 5136 16344 1881 849 611 4303

2007 19487 4598 19487 5692 13795 1811 1308 557 4712

2008 18030 4281 18030 6180 11850 1740 1155 536 3935

75,04% 76,09% 70,79% 65,72% 24,96% 23,91% 29,21% 34,28% 300,66% 318,22% 242,36% 191,75% 33,26% 31,42% 41,26% 52,15% 20,43% 20,03% 24,18% 21,82% 2,65 1,39 2,35 2,15 1,29 1,44 1,63 1,85


Je běžné, že podnik používá k financování kromě vlastního kapitálu i kapitál cizí. Důležité je oba vhodně zkombinovat, aby byla výnosnost vloženého kapitálu co největší. Sledovaná firma využívá od bankovního ústavu dlouhodobý úvěr a kontokorentní úvěr.

Ukazatel celkové zadluženosti ukazuje, že firma využívá financování z cizích zdrojů do značné míry (světový průměr 30 – 60 %35). Zjištěný poměrový výsledek koresponduje s provedenou vertikální analýzou rozvahy. Čím vyšší je tato hodnota, tím větší riziko je u 35

LANDA M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5, s. 86

37

věřitelů. Jak ukázaly ukazatele rentability, tuto situaci firma prozatím zvládá a naopak posiluje koeficient samofinancování. Byla bych opatrná v navyšování dalších úvěrů z důvodu nepříliš vysokého úrokového krytí, už vzhledem k možnému riziku dopadu globální ekonomické krize. Toto číslo by se mohlo lehce snížit nebo dokonce otočit.

Ukazatel podílu čistého pracovního kapitálu z majetku ukazuje, jaký procentní podíl zaujímá čistý pracovní kapitál na aktivech.

Provedený test na podkapitalizaci značně převyšuje doporučenou hodnotu 1. Firma používá dlouhodobé zdroje k financování oběžných aktiv. Náklady dlouhodobého kapitálu jsou většinou vyšší než výnosy z oběžného majetku, proto tímto firma ztrácí. Vývoj tohoto ukazatele je rostoucí. Kdyby tomu bylo naopak, mohlo by to znamenat signál úpadku firmy.36

I) Analýza poměrových ukazatelů – ukazatele aktivity Postup výpočtu: tržby

•

Obrat celkových aktiv= celková aktiva

•

Obrat zásob=

•

Obrat pohledávek=

tržby zásoby

tržby pohledávky

, doba splatnosti pohledávek =

pohledávky tržby/360

zde: krátkodobé pohledávky z obchodního styku

•

tržby

Obrat závazků= krátkodobé závazky , doba splatnosti krát.závazků=

kr. závazky tržby/360

zde: krátkodobé závazky z obchodního styku

36

KOLEKTIV AUTORŮ. Finanční řízení v praxi. 1. vyd. Praha: Alena Pavlíková, 1998. 467 s, s. 63-64

38

Tab. č. 9 Ukazatele aktivity Rok Celková aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky Tržby

2005 19889 11723 3901 6163 48566

2006 21480 12590 6770 6407 47758

2007 19487 13879 3008 3576 44049

2008 19179 14055 2132 6762 37879

Obrat celkových aktiv Obrat zásob Obrat pohledávek Obrat krátkodobých závazků Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti krát. závazků

2,44 4,14 12,45 7,88 29,32 46,32

2,22 3,79 7,05 7,45 51,74 48,97

2,26 3,17 14,64 12,32 24,92 29,63

1,98 2,70 17,77 5,60 20,54 65,16

Položky


Ukazatele aktivity ukazují, jak firma hospodaří s aktivy a jejich jednotlivými složkami. Obrat aktiv udává, kolikrát se aktiva obrátí za období jednoho roku. Minimálně by to mělo být právě 1x37. Vypočtené hodnoty toto minimum překračují více jak dvojnásobně, ale v čase klesají, což není příliš příznivé. Důvodem mohou být klesající tržby.

Obrat pohledávek podává informaci o tom, jak rychle jsou pohledávky přeměněny na peníze. Čím větší je hodnota, tím rychleji proměna probíhá. Rok 2008 zaznamenává nejvyšší hodnotu ze sledovaného čtyřletého období. Ukazatel je ale nepřesný z důvodu prodejů za hotové, které jsou také zahrnuty v tržbách.38

Platební morálku odběratelů zjistíme z ukazatele doby splatnosti pohledávek. Téměř ve všech letech se drží pod 30 dnů, což je sice optimální39, ale tento údaj je opět nepřesný s ohledem na tržby z prodejů za hotové.

37

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9, s. 165 38 ČECHOVÁ, A. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 182 s. ISBN 80-251-1124-5, s. 140 39 LANDA M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5, s. 88

39

Splatnost krátkodobých závazků závazk je delší než splatnost pohledávek. Z tohoto pohledu by neměla la být narušena finanční finan rovnováha ve firmě. Dle sdělení lení hlavního ekonoma firmy je běžná splatnost odběratelských ěratelských faktur 10 dnů, dn , u dodavatelských 14 až 30 dnů. dn

J) Analýza soustav ukazatelů ukazatel – Du Pont rozklad

Postup výpočtu – viz schéma č. 1, str.19. Pro výpočet et je zde použita varianta ukazatele ukazatele ROA se ziskem po zdanění zdaně (EAT).

Schéma č. 4 Du Pont rozklad pro rok 2005

rentabilita vlast. kapitálu (ROE) 601 : 4964 = 0,1211 (12,11 %)

rentabilita aktiv (ROA) 601 : 19889 = 0,0302 (3,02 %)

rentabilita tržeb 601 : 48566 = 0,0124 (1,24 %)

x

celk. aktiva/vlastní kap. 19889 : 4964 = 4

x

obrat celkových aktiv 48566 : 19889 = 2,44


Firma v roce 2005 vydělala vydě z 1 Kč tržeb 0,0124 Kč zisku a celková aktiva obrátila v tržbách 2,44krát. Dosáhla tedy rentability aktiv 3,02 %. Z celkových finančních finan zdrojů vlastník poskytl 24,96 % (věřitelé (v 75,04 %).

40




x

celk. aktiva/vlastní kap. 21480 : 5136 = 4,18


x








x


x



41

Firma v roce 2007 vydělala vydě z 1 Kč tržeb 0,0126 Kč zisku a celková aktiva obrátila v tržbách 2,26krát. Dosáhla tedy rentability aktiv ak 2,85 %. Z celkových finančních finan zdrojů vlastník poskytl 29,21 % (věřitelé (v 70,79 %).





x


x




V Du Pont pyramiděě byl postupně postupn rozkládán ukazatel rentability vlastního kapitálu. kapi Pomocíí této pyramidy se může m zjistit, čím byla ovlivněna změna ěna vrcholového ukazatele ROE. Ten byl nejvyšší v roce 2005, kdy bylo dosahováno velkého zisku a obratu celkových aktiv. V roce 2006 nastal propad ve všech hodnotách. Od roku 2007 dosahovalo ROE 9,77 %, v rocee 2008 už jen 7,9 %. Přitom P itom ukazatel ROA tak výrazně výrazn neklesl. Způsobila sobila to nižší hodnota poměru pom ru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu, což je tzv. multiplikátor jmění ní akcionářů akcioná (v procentním vyjádření finanční ní páka).

42

Finanční páka je často používaný ukazatel a vyjadřuje podíl vlastního kapitálu na financování celkových aktiv. Čím je tento ukazatel větší, tím větší je podíl cizích zdrojů na financování podniku (zadluženost podniku).40

Zlepšení ukazatele ROE lze dosáhnout několika způsoby: zvýšit rentabilitu tržeb, zrychlit obrátku aktiv a zvýšit cizí kapitál. Pokud chce sledovaná firma zachovat trend zvyšování vlastního kapitálu, doporučuji, aby se podrobněji zaměřila na rentabilitu tržeb (zvyšovat ziskovost snížením nákladů, zavedením prodeje takového zboží, které by umožnilo zvýšení ziskové marže apod.) a obrátkovost aktiv41. K) Bankrotní modely - Index důvěryhodnosti „IN 95“ 42

Model je tvořen rovnicí, v níž jsou poměrové ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Každému z těchto hodnot je přiřazena váha, která je průměrem hodnot jednotlivého ukazatele v odvětví. Tento model vychází z účetních výkazů a zohledňuje na rozdíl od Altmanova skóre ekonomickou situaci v ČR.

Postup výpočtu: IN95 =V1 x A + V2 x B + V3 x C + V4 x D + V5 x E – V6 x F

Kde:

A = aktiva celkem/cizí kapitál B = EBIT/nákladové úroky C = EBIT/celková aktiva D = celkové tržby z hlavní činnosti/celková aktiva E = oběžná aktiva/krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry F = závazky po lhůtě splatnosti (zjištěné z přílohy úč. závěrky)/celkové tržby z hlavní činnosti

40

ČECHOVÁ, A. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 182 s. ISBN 80-251-1124-5, s. 138 41 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy, 2. dopl. vyd. Praha:Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 105 42 LANDA M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5, s. 95 - 97

43

Váhy V1 až V6 pro OKEČ G – obchod, opravy motorových vozidel: V1 = 0,33 V2 = 0,11 (pro všechna odvětví stejná) V3 = 9,70 V4 = 0,28 V5 = 0,10 (pro všechna odvětví stejná) V6 = 28,32

Hodnocení: IN95 < 1 = podnik ve finanční tísni IN95 1 až 2 = střední situace IN95 > 2 = podnik bez finanční tísně

Tab. č. 10 Index důvěryhodnosti IN95 pro rok 2005 – 2008 Rok Položky Aktiva celkem Cizí zdroje EBIT Nákladové úroky Tržby z hl. činnosti Oběžná aktiva Kr. závazky + kr. bank. úvěry Závazky po lhůtě splatnosti A (váha 0,33) B (váha 0,11) C (váha 9,7) D (váha 0,28) E (váha 0,1) F (váha - 28,32) IN95

2005 19889 14925 1459 551 48566 14455 10466 707

2006 21480 16344 849 611 47758 16489 12306 1760

2007 19487 13795 1308 557 44049 14839 10177 1265

2008 19179 11850 1155 536 37879 13574 8654 1764

1,33 2,65 0,07 2,44 1,38 0,01 1,95

1,31 1,39 0,04 2,22 1,34 0,04 0,60

1,41 2,35 0,07 2,26 1,46 0,03 1,33

1,62 2,15 0,06 1,98 1,57 0,05 0,65


Z výsledku výpočtu indexu „IN95“ vyplývá, že roku 2005 a 2007 se hodnocená firma nachází v intervalu IN95 1 až 2, tzn., že je ve střední situaci. V roce 2006 a 2008 je v intervalu IN95 < 1, tzn. finanční tíseň. Celkový výsledek indexu výrazně ovlivňuje váha 44

č. 6 vyhodnocující závazky po splatnosti, která je jednak nejvyšší a navíc ponižuje předchozí výsledky v rovnici.

Musí se mít na paměti, že každý ukazatel nemá vždy 100% vypovídací schopnost, navíc index IN95 hodnotí podnik pouze z pohledu věřitelského. Je důležité zároveň vyhodnotit, zda firma tvoří hodnotu pro vlastníka. Proto jsem ještě zvolila jako doplňující výpočet index IN43, který se řadí mezi moderní ukazatele ekonomické výkonnosti. L) Bonitní modely – Index „IN“ 44 Modelová rovnice platná pro ekonomiku České republiky má následující tvar:

IN = -0,017 x (cizí zdroje/aktiva) + 4,573 x (EBIT/aktiva) + 0,481 x (výnosy/aktiva) + 0,015 x (oběžná aktiva/krát. závazky + krátk. úvěry)

Hodnocení výsledků: IN < 0,684

podnik netvoří hodnotu

IN 0,684 – 1,089

podnik spíše netvoří hodnotu

IN 1,089 – 1,420

nulový stav

IN 1,420 – 2,070

podnik spíše tvoří hodnotu

IN > 2,070

podnik tvoří hodnotu

43

V některých odborných publikacích je index nazýván jako Index „IN99“. LANDA M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5, s. 105

44

45

Tab. č. 11 Index „IN“ pro rok 2005 – 2008 Rok Položky Aktiva celkem Cizí zdroje EBIT Tržby z hl. činnosti Oběžná aktiva Kr. závazky + kr. bank. úvěry Cizí zdroje/aktiva (váha -0,017) EBIT/aktiva (váha 4,573) Tržby/aktiva (váha 0,481) Ob. akt./krátk. závaz. (váha 0,015) IN

2005 19889 14925 1459 48566 14455 10466

2006 21480 16344 849 47758 16489 12306

2007 19487 13795 1308 44049 14839 10177

2008 19179 11850 1155 37879 13574 8654

0,75 0,07 2,44 1,38 1,50

0,76 0,04 2,22 1,34 1,26

0,71 0,07 2,26 1,46 1,42

0,62 0,06 1,98 1,57 1,24


Aritmetický průměr zvoleného čtyřletého období činí 1,355. Podle hodnotící tabulky se firma nachází v rozsahu nulového stavu. V roce 2005 a 2007 hodnotu spíše tvořila. Výsledek je hodně kolísavý, a proto je těžké určit, jak se bude vyvíjet v dalších letech.

Z hlediska bankrotních a bonitních modelů firma vykazuje spíše neuspokojivý výsledek.

46

IV Výsledky bakalářské práce Na základě zjištěného stavu z let 2005 - 2008 sledované firmy mohu provést následující definici silných a slabých stránek z hlediska provedené finanční analýzy takto:

Silné stránky přes vysokou míru zadlužení dokáže i přes zaplacené úroky dlouhodobě vytvářet zisk růst zásob je střízlivý, přitom potřebný, o čemž vypovídá obrátkovost zásob, ne vždy však nutný (žádoucí je provést interní rozbor) přesto, že obchodní marže klesá, čistý zisk na 1 Kč se zvyšuje, je potenciál zlepšení obchodní marže (obchodní podmínky)

Slabé stránky nepříliš vysoké úrokové krytí (možné riziko s ohledem na blížící se potřebu financování obnovy vozového parku) použití dlouhodobého cizího majetku na financování oběžných aktiv zvýšená rizikovost v souvislosti se závislostí na pohybu úrokové míry u úvěrů nižší likvidita a rentabilita v trendu zvyšování podílu vlastního kapitálu se firma musí zaměřit na větší ziskovost tržeb (snižování nákladů, využití nových potenciálů v sortimentu nabízeného zboží, lepší orientace na rakouské zákazníky – jazyková bariéra)

Nakupování zásob by mělo probíhat s větším rozmyslem, aby se nevyužívaly dlouhodobě a ve vysoké míře cizí zdroje, ale zároveň přitom neklesaly tržby. Pokud by se podařilo v dohledné době snížit zásoby o zhruba 500 tis. Kč, došlo by ke snížení potřeby využívání cizích zdrojů a zároveň by se eventuelně snížily náklady, což by mohlo přispět k navýšení zisku. V tomto směru by bylo vhodné provést hlubší interní analýzu nákladů a případně i zdokonalit systém evidence zásob.

Navýšení zisku by rozhodně přispělo i zvýšení obchodní marže. Firma by měla zvážit, zda v nynější pozici na trhu (a jisté exkluzivity v prodeji) má obchodní marži dostatečnou. Zde vidím potenciál zlepšení. Tato opatření by pak mohla vést ke zvýšení zisku o asi 700 tis.

47

Kč. Toto vše by vedlo ke zvýšení rentability vlastního kapitálu – oživení firmy, jak je názorně uvedeno v následujícím Du Pont rozkladu: Schéma č. 8 Du Pont rozklad po navrhovaných změnách45 rentabilita vlast. kapitálu (ROE) 1188 : 6880 = 0,173 (17,3 %)



x


x



Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) se po navrhovaných změnách zm nách zvýšila z hodnoty roku 2008 7,9 % až na 17,3 %. Co je také podstatné, rentabilita tržeb (ROS) zaznamenala zaznamena zlepšení z hodnoty 1,29 % na hodnotu 3,1%. Jak už jsem již dříve dříve v textu zmínila, pokud se tento ukazatel bude zlepšovat, dá se očekávat o ekávat zlepšení i u ostatních ukazatelů. ukazatel

Co se týčee obnovy vozového parku, doporučuji doporu firmě upřednostnit ednostnit leasingové financování financ před úvěrovým a zvážit postupný nákup jednotlivých aut, aby nevznikl vznikl velký výkyv, který by firmu mohl ohrozit.. Leasing umožňuje umož při poměrně malém úrokovém zatížení rozpustit pořizovací izovací cenu rychleji do nákladů. náklad . Navíc u leasingového financování postačí posta ručení předmětem leasingu ngu a takto půjčené p peníze neohrožují zbytečně další majetek firmy. Další náklady spojené s pořízením řízením majetku (pojištění) (pojišt ní) nabízí leasingová společnost spole výhodněji.

I když vystupují do popředí popředí jevy, které by na první pohled mohly vést k závěru, že má firma závažné ávažné potíže, není nutné dělat d ukvapená opatření a tuto to finanční finan analýzu vnímat jako signál k nutným změnám, změ které nejsou nedosažitelné.

45

Výchozí hodnoty jsou z roku 2008, přičemž p je počítáno se snížením zásob oproti roku 2008 z 18030 tis. Kč na 17530 tis. Kč,, zvýšení zisku a vl. kapitálu z 488 tis. Kč na 1188 tis. Kč, resp. z 6180 tis. Kč K na 6880 tis. Kč.

48

Na základě provedené finanční analýzy a faktu, že firma je na trhu již 17 let a má své dlouholeté obchodní partnery, mohu konstatovat, že i přes výkyvy v hospodaření má předpoklady k dalšímu rozvoji.

49

V Souhrn Bezpochyby je důležité mít přehled, jak podnik hospodaří, zvláště v dnešní době silného konkurenčního prostředí. K tomu může napomoci finanční analýza, která pracuje s daty externími (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha) nebo s interními, ke kterým mají často přístup jen určení zaměstnanci firmy.

V bakalářské práci jsem se podrobněji zabývala často používanými elementárními metodami vycházejících z externích dat (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha). V teoretické části jsem uvedla základní charakteristiky jednotlivých ukazatelů, podrobný postup výpočtu je pak uveden v praktické části. Zbývající ukazatele, které nebyly použity při hodnocení podniku, jsou rozvedeny v přílohách této bakalářské práce.

V praktické části pracuji již s vybraným podnikem rodinného typu, ve kterém finanční řízení vychází pouze ze základních ekonomických znalostí a především z praktických zkušeností. Analyzovala jsem podnik z pohledu likvidity, rentability, zadluženosti a souhrnných ukazatelů a v kapitole IV stanovila silné a slabé stránky podniku, přičemž u slabých stránek jsem navrhla konkrétní řešení, které by mohlo vést ke zlepšení situace.

Bylo zajímavé, že i když vedení firmy nestudovalo odborné publikace, ve více směrech vyhodnocení ekonomické situace se shodovalo s postupy odbornými. Je to dáno i tím, že jednotlivé ukazatele byly vytvořeny na základě logických závislostí v podniku a na praktických zkušenostech46.

Přesto bych byla v používání jednotlivých ukazatelů obezřetná a doporučila bych nepoužívat je jako dogma, ale jako orientační vyhodnocení, a to z několika důvodů: -

některé metody byly vytvořeny za jiných ekonomických podmínek a v jiných zemí než v České republice

-

ve vykazování v účetnictví se používá oceňování v historických cenách (neodráží skutečnou hodnotu), účetní výkazy jsou sestaveny k určitému datu a s celoročními údaji, účetnictví neobsahuje vlivy nepeněžních faktorů (jako je obchodní jméno apod.)

46

např. Altmanův bankrotní model vznikl vyhodnocením historických údajů o prosperujících a bankrotujících podnicích

50

-

je důležité vzít v úvahu i vnější podmínky (politický systém, konkurenční prostředí apod.)

-

získané výsledky nemusí být vždy správně ekonomicky interpretovány

Další hodnocení, které lze získat, je srovnávat výsledné hodnoty s odvětvovými průměry47. Toto srovnání jsem ale při vyhodnocování nepoužila, protože zveřejněné údaje se týkají většinou podniků nad 100 zaměstnanců, a proto se mi jevily jako nepoužitelné pro srovnání s malou firmou. Odvětvových údajů jsem se dotkla pouze při použití Indexu důvěryhodnosti „IN95“, kde se do rovnice dosazují jednotlivé váhy jako průměry hodnot jednotlivého ukazatele v odvětví.

Jelikož firma nesestavuje výkaz cash flow, nevybrala jsem pro praktickou část ukazatele, které s těmito údaji pracují.

Vedení firmy bylo seznámeno s rozborem hospodaření, které jsem provedla v rámci této bakalářské práce, a bude zvažovat navrhovaná opatření. Zároveň se inspirovalo, jak tuto analýzu dělat trochu jiným způsobem, než doposud.

Závěrem lze říci, že cíle stanovené v počátku se podařilo dosáhnout, i když některé skutečnosti by zasloužily hlubší (interní) prozkoumání, které však tato bakalářská práce svým rozsahem nemohla postihnout.

47

Oborové hodnoty lze zjistit na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu nebo na stránkách Českého statistického úřadu

51

Použité zdroje Odborné publikace ČECHOVÁ, A. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 182 s. ISBN 80-251-1124-5. HARNA, L., REZKOVÁ, J., BŘEZINOVÁ, H. Finanční analýza včetně softwaru. 3. vyd. Praha: Bilance, 2007. 65 s. ISBN 80-86371-49-2. KALOUDA, F. Základy podnikových financí. Brno: Václav Klemm – Vydavatelství a nakladatelství, 2008. 135 s. ISBN 978-80-904083-0-2. KOLÁŘ, P. Manažerské finance. Bilance. 257 s. KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2. KOLEKTIV AUTORŮ. Finanční řízení v praxi. 1. vyd. Praha: Alena Pavlíková, 1998. 467 s. LANDA M. Jak číst finanční výkazy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 176 s. ISBN 978-80-251-1994-5. NULLOVÁ, M., KONEČNÝ, M. Management. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, 2006. 267. ISBN 80-7248-240-8. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-2472481-2. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy, 2. dopl. vyd. Praha:Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9. STROUHAL, J. Finanční řízení firmy v příkladech. Brno: Computer Press, 2006. 178 s. ISBN 80-251-0913-5.

Ostatní zdroje konzultace s jednatelem firmy a hlavním ekonomem, leden – březen 2009 SKALIČKOVÁ. Finanční analýza [online]. Poslední revize 2007 [cit. 2008-16-12]. Dostupné z: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 52

Seznam tabulek a schémat Tab. č. 1 Horizontální analýza rozvahy ............................................................................... 27 Tab. č. 2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty .......................................................... 29 Tab. č. 3 Vertikální analýza rozvahy ................................................................................... 30 Tab. č. 4 Čistý pracovní kapitál ........................................................................................... 31 Tab. č. 5 Čistý peněžně pohledávkový fond ........................................................................ 32 Tab. č. 6 Výpočet likvidit .................................................................................................... 33 Tab. č. 7 Výpočet ukazatelů rentabilit ................................................................................. 35 Tab. č. 8 Ukazatele zadluženosti a finanční stability ........................................................... 37 Tab. č. 9 Ukazatele aktivity ................................................................................................. 39 Tab. č. 10 Index důvěryhodnosti IN95 pro rok 2005 – 2008............................................... 44 Tab. č. 11 Index „IN“ pro rok 2005 – 2008 ......................................................................... 46 Tab. č. 12 Tamariho bodová stupnice .................................................................................. 57 Tab. č. 13 Algoritmus Kralickova Quicktestu ..................................................................... 58 Schéma č. 1 Pyramidový rozklad Du Pont .......................................................................... 19 Schéma č. 2 Souhrn elementárních metod finanční analýzy ............................................... 22 Schéma č. 3 Organizační struktura firmy ............................................................................ 24 Schéma č. 4 Du Pont rozklad pro rok 2005 ......................................................................... 40 Schéma č. 5 Du Pont rozklad pro rok 2006 ......................................................................... 41 Schéma č. 6 Du Pont rozklad pro rok 2007 ......................................................................... 41 Schéma č. 7 Du Pont rozklad pro rok 2008 ......................................................................... 42 Schéma č. 8 Du Pont rozklad po navrhovaných změnách ................................................... 48

53

Přílohy Příloha č. 1 Bankrotní a bonitní modely - postupy výpočtů ................................................ 55 Příloha č. 2 Vývoj tržeb za zboží a obchodní marže ........................................................... 60 Příloha č. 3 Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům ....................................................... 61 Příloha č. 4 Vývoj ukazatelů rentability ROA a ROE ......................................................... 62

54

Příloha č. 1 Bankrotní a bonitní modely - postupy výpočtů

Bankrotní modely – Altmanův model48 Altmanův model je typický souhrnný index a jeho výpočet je stanoven jako součet hodnot pěti běžných poměrových ukazatelů, jimž je přiřazena různá váha (největší váhu má rentabilita celkového kapitálu). Altmanův model je považován za efektivní prostředek k odhalení nepřiměřených úvěrových rizik, vhodně tak doplňuje finanční poměrové analýzy. Postup výpočtu: a) rovnice pro společnosti, které patří do skupiny firem veřejně obchodovatelných na burze

Z = 1,2 x X1 + 1,4 x X2 + 3,3 x X3 + 0,6 x X4 + 1 x X5 kde:

X1 = podíl pracovního kapitálu k celkovým aktivům X2 = rentabilita čistých aktiv X3 = EBIT/aktiva celkem X4 = tržní hodnota základního jmění/celkové závazky X5 = tržby/aktiva celkem

Hodnocení výsledku: Index > 2,99

finanční situace podniku je uspokojivá

Index 1,81 – 2,98

šedá zóna

Index < 1,81

signalizace finančních problémů, možnost bankrotu

b) rovnice pro společnosti, které nejsou veřejně obchodovatelné na burze, liší se od předchozí rovnice ve vahách a hodnocení výsledku

Z = 0,717 x X1 + 0,847 x X2 + 3,107 x X3 + 0,42 x X4 + 0,998 x X5

48

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: GRADA, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, s. 73

55


pásmo prosperity

Index 1,2 – 2,9

pásmo šedé zóny

Index < 1,2

pásmo bankrotu

Bankrotní modely – Tafflerův model49 Byl publikován v roce 1977 a využívá 4 poměrové ukazatele.

Tafflerova diskriminační rovnice má tvar: Z = 0,53 x R1 + 0,13 x R2 + 0,18 x R3 + 0,16 x R4 kde:

R1 = zisk před zdaněním/krátkodobé závazky R2 = oběžná aktiva/cizí kapitál R3 = krátkodobé závazky/celková aktiva R4 = tržby celkem/celková aktiva


malá pravděpodobnost bankrotu

Index < 0,2

vyšší pravděpodobnost bankrotu

Bonitní modely – Tamariho model50 M. Tamari z vlastních zkušeností přišel k závěru, že finanční situaci lze předvídat na základě šesti ukazatelů: T1 vlastní kapitál/cizí zdroje T2 vývoj zisku s dvěma možnostmi vyjádření: a) absolutní vyjádření b) ukazatel ROA T3 běžná likvidita T4 výrobní spotřeba/průměrný stav nedokončené výroby

49

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy, 2. dopl. vyd. Praha:Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 132 50 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy, 2. dopl. vyd. Praha:Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8, s. 126

56

T5 tržby/průměrný stav pohledávek T6 výrobní spotřeba/pracovní kapitál

Tab. č. 12 Tamariho bodová stupnice Ukazatel Interval hodnot T1 0,51 a více 0,41 - 0,50 0,31 - 0,40 0,21 - 0,30 0,11 - 0,20 do 0,10 T2 posledních 5 let kladné a) a b) > HK posledních 5 let kladné a) a b) > Me posledních 5 let kladné a) b) > HK b) > Me jinak T3 2,01 a více 1,51 - 2,00 1,11 - 1,50 0,51 - 1,10 do 0,50 T4 HK a více Me - HK DK - Me DK a méně T5 HK a více Me - HK DK - Me DK a méně T6 HK a více Me - HK DK - Me DK a méně

Body 25 20 15 10 5 0 25 20 15 10 5 0 20 15 10 5 0 10 6 3 0 10 6 3 0 10 6 3 0

Zdroj: SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy

kde:

HK = horní kvantil hodnot příslušných ukazatelů v daném oboru Me = medián hodnot příslušných ukazatelů v daném oboru DK = dolní kvantil hodnot příslušných ukazatelů v daném oboru

57

Bodové hodnocení51: součet bodů > 60

podnik s malou pravděpodobností bankrotu

součet bodů < 30

podnik s vyšší pravděpodobností bankrotu

Bonitní modely – Kralickuv Quicktest52 Ze 4 základních oblastí analýzy (stabilita, likvidita, rentabilita a hospodářský výsledek) byl zvolen jeden ukazatel, aby se analyzovala finanční stabilita i výnosová situace firmy.

Tab. č. 13 Algoritmus Kralickova Quicktestu Ukazatel R1

R2

R3

R4

Konstrukce ukazatele

Hodnota ukazatele 0,3 a více 0,2 - 0,3 vlastní kapitál/aktiva celkem 0,1 - 0,2 0,0 - 0,1 0,0 a méně 3 a méně 3-5 celk. dluhy - peněž. prostředky/provozní 5 - 12 cash flow 12 - 30 30 a více 0,15 a více 0,12 - 0,15 EBIT/aktiva celkem 0,08 - 0,12 0,00 - 0,08 0,00 a méně 0,1 a více 0,08 - 0,1 provoz. cash flow/provozní výnosy 0,05 - 0,08 0,00 - 0,05 0,00 a méně

Body 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0 4 3 2 1 0

Zdroj: KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza

51

KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2, s. 152 52 KOLÁŘ, P., MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, 2006. 228 s. ISBN 80-7357-219-2, s. 153

58

Hodnocení finanční stability: FS = Hodnocení výnosové situace: VS = Hodnocení celkové situace:

Výsledek:

CS=

R1+R2 2 R3+R4 2 FS VS 2

hodnocení ≥ 3

velmi dobrý podnik

Hodnocení ≤ 1

špatný podnik

59

Příloha č. 2 Vývoj tržeb za zboží a obchodní marže

Vývoj tržeb za zboží a obchodní marže (v tis. Kč) 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2005

2006

2007

Tržby za zboží

Obchodní marže

60

2008

Příloha č. 3 Poměrr vlastního kapitálu k cizím zdrojům zdroj

Poměr vlastního kapitálu k cizím zdrojům (v tis. Kč)

20000 16344 14925

13795

15000

11850

10000 4964

5136

5692

6180

5000 0 2005

2006

2007

Vlastní kapitál

61

2008 Cizí zdroje

Příloha č. 4 Vývoj ukazatelů ukazatel rentability ROA a ROE

Vývoj ukazatelů rentability ROA a ROE

ROA

ROE

12,11% 9,77% 7,34%

6,71%

7,90% 6,41%

3,95% 3,35%

2005

2006

2007

62

2008

HODNOCENÍ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI PODNIKU PROSTŘEDNICTVÍM FINANČNÍ ANALÝZY

Recommend Documents