Hodnocení efektivnosti investičního projektu

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management

Hodnocení efektivnosti investičního projektu Evaluation of an Investment Project Effectiveness

bakalářská práce

Autor: Tomáš Simbartl Vedoucí práce: Ing. Martin Krištof

Brno, duben 2007

Masarykova univerzita Brno Ekonomicko-správní fakulta

Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2006/2007

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

S I M B A R T L Tomáš

Obor:

Podnikové hospodářství

Název tématu:

Hodnocení efektivnosti investičního projektu Evaluation of an Investment Project Effectiveness

Zásady pro vypracování

Problémová oblast: Hodnocení efektivnosti investičních projektů. Cíl práce: Zhodnocení efektivnosti vybraného reálného projektu pomocí metod hodnocení investičních projektů. Postup práce a použité metody: 1.Úvod
Zdůvodnění výběru tématu
Cíl práce a její přínos 2. Teoretická část (analýza)
Metody hodnocení investičních projektů
Podrobnější analýza jednotlivých metod, jejich výhody a nevýhody, možnosti využití 3. Praktická část diplomové práce
Hodnocení vybraného projektu pomocí metod hodnocení investičních projektů 4. Závěr
Shrnutí poznatků teoretické i praktické části
Formulace závěru BP
Zhodnocení naplnění cíle a přínosu práce

V práci budou využity zejména metody analýzy, komparace, syntézy a matematickostatistické metody a vybraná metoda moderní finanční analýzy. Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

35-40 stran

Seznam odborné literatury: HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. 1. vydání. Praha: ASPI Wolters Kluwer, 2006. 204 s. ISBN 80-7357-137-4. MAŘÍK, M..MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2005. 164 s. ISBN 80-86119-61-0. NEUMAIEROVÁ, I. a kol. Řízení hodnoty podniku. Praha: Profess Consulting, 2005. 230 s. ISBN 80-7259-022-7. FRIDRICH, J. Ekonomika investic. Brno: Cerm, 2002. 227 s. ISBN 80-2142-089-8. GRÜNWALD, R. - HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání. Praha: VŠE, 2002. 184 s. ISBN 80-2450-422-7. KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování. 8. vydání Brno: VUT, 2003. 102 s. ISBN 8086510-65-4. MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů. Praktické příklady a použití. 1. vydání. Praha: Grada. 2005. 80 s. ISBN 80-247-1557-0. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera : finanční analýza v řízení firmy. 1. vydání. Brno: Computer Press, 1999. 195 s. ISBN 80-722-6140-1.

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Martin Krištof

Datum zadání bakalářské práce:

24.11. 2006

Datum odevzdání bakalářské práce:

25.5. 2007

V Brně dne: 24.11. 2006

Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Rok obhajoby:

Tomáš Simbartl Hodnocení efektivnosti investičního projektu Evaluation of an Investment Project Effectiveness Katedra Podnikového hospodářství Ing. Martin Krištof 2007

Anotace: Předmětem bakalářské práce „Hodnocení efektivnosti investičního projektu“ je výběr jedné z navrhovaných investičních variant, pohled na její ekonomický přínos podniku a volba vhodné formy financování této investice s přihlédnutím k rizikům, která s sebou nesou všechna potřebná rozhodnutí. Teoretická část se zaměřuje na definování základních pojmů investiční činnosti, výčet hlavních metod hodnocení efektivnosti investic a základních forem jejich financování. Praktická část zachycuje průběh reálného investičního projektu od úvodní fáze porovnávání možných variant přes hodnocení efektivnosti vybrané varianty po volbu vhodné formy financování sledovaného projektu. Annotation: Subject of the thesis „Evaluation of an Investment Project Effectiveness“ is an appraisal of real investment project alternatives and their economic impact on the selected company taking into account all possible risks associated with the relevant decisions. Next section is based on a determination of a suitable form of financig. First part of the thesis defines the main methods of project effectiveness evaluation and standard forms of financing. The second part deals with the whole process of judging, evaluating and financing of the selected investment project.

Klíčová slova: Efektivnost, investice, investiční projekt, peněžní toky, diskontní sazba, riziko, financování.

Keywords: Effectiveness, investments, investment project, cash flow, discount rate, risk, financing.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Hodnocení efektivnosti investičního projektu vypracoval samostatně pod vedením Ing. Martina Krištofa a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární i odborné zdroje. V Brně dne 15.5. 2007

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Martinu Krištofovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými významně přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji firmě CCB, spol. s r.o. za poskytnutí informací a dat pro praktickou část mé práce.

Obsah Úvod _____________________________________________________________________9 Teoretická část ____________________________________________________________10 1

Investice ___________________________________________________________10 1.1 Investiční rozhodování a podnikové cíle _______________________________11 1.2 Investiční strategie ________________________________________________12 1.3 Příprava a realizace investičních projektů ______________________________12 1.4 Předinvestiční fáze________________________________________________13 1.5 Investiční fáze ___________________________________________________15 1.6 Provozní fáze ____________________________________________________15 1.7 Fáze ukončení provozu a likvidace ___________________________________15

2

Hodnocení efektivnosti investic ________________________________________15 2.1 Určení jednorázových nákladů na investici _____________________________16 2.2 Odhad budoucích výnosů a nákladů __________________________________17 2.3 Výpočet nákladů na kapitál (diskontní míry projektu) ____________________17

3

Metody hodnocení investic ____________________________________________18 3.1 Statické metody __________________________________________________18 3.1.1 Payback – metoda doby splacení _________________________________19 3.2 Dynamické metody _______________________________________________19 3.2.1 Metoda čisté současné hodnoty (ČSH) ____________________________19 3.2.2 Index rentability (IR) __________________________________________20 3.2.3 Metoda vnitřního výnosového procenta (VVP)______________________20 3.2.4 Srovnání metody ČSH a VVP (a selhání metody VVP) _______________21 3.3 Vliv rizika na projekt ______________________________________________21 3.3.1 Analýza citlivosti _____________________________________________21 3.3.2 Zohlednění rizika v odhadu peněžních příjmů ______________________22 3.3.3 Vliv inflace na projekt _________________________________________22

4

Financování projektu ________________________________________________22 4.1 Vlastní zdroje____________________________________________________22 4.2 Cizí zdroje ______________________________________________________23 4.3 Rozhodování mezi úvěrem a leasingem _______________________________24 4.3.1 Metoda čisté výhody leasingu ___________________________________24

Praktická část_____________________________________________________________26 5

Představení podniku CCB, spol. s r.o. ___________________________________26 5.1 Vztah k riziku____________________________________________________26 5.2 Představení tiskárny_______________________________________________26 5.3 Charakteristika projektu____________________________________________27 5.4 Průběh rozhodování o efektivnosti zamýšlené investice ___________________28

6

Předběžná technicko-ekonomická studie_________________________________29 6.1 Stanovení kritérií pro výběr _________________________________________29 6.2 Srovnání variant dle vybraných kritérií ________________________________30

7

Financování projektu ________________________________________________32 7.1 Nabídky úvěru a leasingu __________________________________________32 7.2 Srovnání úvěru s leasingem _________________________________________33

8

Hodnocení efektivnosti vybrané varianty ________________________________36

8.1 Vstupní data _____________________________________________________36 8.2 Výpočty ukazatelů ekonomické efektivnosti projektu_____________________39 8.2.1 Diskontovaný Payback (doba návratnosti) _________________________39 8.2.2 Čistá současná hodnota ________________________________________39 8.2.3 Vnitřní výnosové procento______________________________________39 8.2.4 Index rentability______________________________________________39 8.3 Analýza citlivosti projektu__________________________________________40 Závěr ____________________________________________________________________42 Seznam použité literatury ___________________________________________________44 Seznam dalších zdrojů______________________________________________________45 Seznam tabulek a grafů_____________________________________________________46 Seznam příloh_____________________________________________________________47

Úvod Téma „Hodnocení efektivnosti investičního projektu“ jsem si vybral pro jeho široké uplatnění v praxi, investují takřka všechny podniky, které chtějí zachovat konkurenceschopnost své produkce i v dalších období. Investiční rozhodování patří mezi hlavní náplně manažerské činnosti, je orientováno na úspěšnost budoucího podnikání. Jedině správná rozhodnutí založená na relevantních a kvalitních informacích umožní efektivní fungování firmy v konkurenčním prostředí. Strategický charakter tohoto rozhodování si tak vynucuje zodpovědnou činnost řídích pracovníků, jenž se mohou opřít o řadu rozličných metod, které tolik žádané kvalitní podklady k rozhodování poskytují. Věřím, že výběrem tohoto tématu získám řadu praktických poznatků a zkušeností, které budu moci využít v rámci mého budoucího pracovního zařazení. To, co vede management podniku k investičnímu porovnávání, je snaha kvantifikovat možné dopady realizace té které investiční varianty na ekonomickou a finanční situaci podniku, případně je to výběr alternativy, která firmě přinese (při respektování faktoru rizika) nejvyšší pozitivní efekt vyjádřený v peněžních jednotkách. V praxi ale dochází k řadě pochybení při aplikaci některých z metod, teoretická část této práce by tak měla pomoci ke správnému pochopení předpokladů a principů nejrozšířenějších metod hodnocení ekonomického přínosu investičních příležitostí, v praktické části pak bude na reálném projektu předveden postup, jak by takové hodnocení mohlo vypadat. K tomuto budou využity metody analýzy, komparace, syntézy a matematicko-statistické metody hodnocení ekonomické výhodnosti investičních variant. Cílem této práce bude tedy zhodnocení efektivnosti vybraného reálného projektu pomocí metod hodnocení investičních projektu, dílčím cílem pak výběr vhodné formy financování vybraného projektu. Úkolem tak v prvé řadě bude porovnat varianty pořizovaného majetku, které přicházejí v úvahu, a na základě vhodných kritérií vybrat tu, která splňuje požadavky vrcholového vedení podniku, a následně připravit všechny podklady pro hodnocení její ekonomické výkonnosti. V případě financování bude úkolem vymezit hlavní výhody a nevýhody obvyklých způsobů získávání peněžních prostředků – leasingu a úvěru - potřebných k realizaci sledované investice. Všechna rozhodnutí budou přitom zohledňovat faktor rizika. Hypotézou této práce je, že k financování sledovaného projektu bude výhodnější leasing než úvěr.

9

Teoretická část 1

Investice

Odborná literatura v oblasti vynakládání a hodnocení investic je v chápání pojmu investice poměrně jednotná1, jde podle ní o účelné vynaložení úspor k výrobě statků, vývoji technologií a získání lidského kapitálu. Oním účelem je zisk užitků (peněžních či jiných). Předpokladem je obětování určité části současné spotřeby ve prospěch získání budoucí, méně jisté hodnoty. V podnikové praxi se pak spíše hovoří – a pro potřeby mé práce je tato definice užitečnější - o jednorázových kapitálových výdajích, které se postupně během určitého časového intervalu (většinou delšího než 1 rok) přeměňují v peněžní příjmy, které mohou sloužit pro následnou spotřebu či další investice, což je koneckonců vlastní každému ekonomickému subjektu. Kapitálovými výdaji jsou v zásadě jakékoli prostředky, které podnik vynakládá na jiné než běžné provozní činnosti. Jedná se tedy spíše o ty výdaje, které vytvoří podmínky růstu podniku a jeho zisků, ke zvyšování povědomí o firemním portfoliu a růstu jeho obliby nebo ke zvyšování spokojenosti všech stakeholderů. (nejčastěji se uvádějí např. výdaje na obnovu a rozšíření dlouhodobého majetku, výdaje na reklamní kampaň, výdaje na výchovu a zapracování pracovníků, prostředky směřující na výzkumné a vývojové programy aj.). Jednoznačné je také Synkovo rozdělení investic do tří základní kategorií2:




hmotné, jakými jsou např. nákupy pozemků, budov a strojů (výrobní kapacita podniku) nehmotné, jež nejčastěji představuje software, know-how a výdaje na vzdělávání zaměstnanců a výzkum finanční, tj. pořízení cenných papírů, akcí, obligací, případně poskytnutí peněžních prostředků jiným společnostem za účelem získání výnosu (dividendy, úroky)

Investice bychom dále mohli podle různých kritérií členit do dalších kategorií, jak je to v odborné literatuře časté, mně připadá smysluplné uvést dále jen jedno rozdělení, které dle mého názoru velmi dobře zapadá do kontextu této práce (a především její praktické části). Podle toho, zda-li dochází k růstu velikosti podniku (a jeho nabídky), můžeme investice (resp. investiční projekty) rozdělit do následujících skupin3:





rozvojové (rozšiřovací) investice, které jsou orientované na expanzi podniku, zvyšují objem produkce, případně zavádějí nové výrobky a služby. Běžným efektem těchto investic je růst tržeb obnovovací investice, jejichž úkolem je náhrada zastaralých výrobních zařízení, ať už před koncem jejich životnosti nebo po něm. Tento typ investic umožňuje podniku

1

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. s. 15. SYNEK, M a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. s. 252. 3 FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. s 14.

2

10




zachovat stávající výrobní program, případně ho zefektivnit (nejčastěji úspora nákladů, zlepšení kvality produkce) vstupem do EU domácím podnikům také vznikla povinnost splnit celou řadu nařízení a předpisů upravující různé oblasti (např. hygiena, ekologie). V souvislosti s přizpůsobením se evropské (ale i domácí) legislativě se tedy hovoří o třetím druhu investic, jimiž jsou investice mandatorní.

V podnikové praxi se dnes tyto typy investic v zásadě prolínají, tak např. efektem z modernizace strojového parku bývá nejen úspora na nákladové straně, nebo zvýšení produkce, ale také snížení negativních dopadů jeho činnosti na životní prostředí.

1.1

Investiční rozhodování a podnikové cíle

Jak vyplývá z Tofflerovy Revoluční premisy4, žijeme v turbulentní době, tj. období plném změn, otřesů a konfliktů (technologických, technických, politických, ekologických atd.). Směřování podniku tím správným směrem, tj. stanovení vizí, cílů a odpovídajících cest k jejich dosažení, je podmínkou přežití a předpokladem k dosažení úspěchu. Na cestě za cíli se podniky musejí přizpůsobovat rychle se měnícím trendům, rostoucím nárokům zákazníků, rozmanitým zájmům stakeholderů, jsou nuceny vyhledávat a využívat nově vzniklé tržní příležitosti, ale je také nezbytné, aby si „hlídaly zadní vrátka“ a dokázaly odolat konkurenčním a globalizačním tlakům. Je třeba naplňovat klasicky stanovené strategické podnikové cíle, kterými v nedávné minulosti byly a stále jsou především maximalizace zisku, resp. maximalizace tržní hodnoty firmy. Kromě cílů finančních však podniky sledují i další (pluralita cílů): uvádějí se mj. cíle v oblasti sociální (rozvoj lidského kapitálu aj.), nebo v oblasti environmentální (např. minimalizace negativních vlivů působících na životní prostředí), cílem může být i zajištění kontinuity podnikání a řada dalších. Žádný z těchto cílu by však nebyl dosažen bez toho, aniž by podnik investoval. Investice, resp. investiční činnost je tak třeba zodpovědně a detailně plánovat. Jakékoli rozhodnutí v této oblasti má totiž pro podnik závažné následky, investice je „běh na dlouhou trať“, který výrazně zatíží podnikový rozpočet. Miloslav Synek a kol. uvádějí, že ze strategického podnikatelského plánu vychází plán investiční, který je konkretizován v jednotlivých investičních projektech. Z nich se vybírají ty, které nejlépe, a to jak po stránce technické, tak po stránce ekonomické, splňují cíle podniku. Vrcholným cílem podniku je růst jeho hodnoty, cílem investiční činnosti jsou proto takové investice, které k růstu hodnoty podniku vedou5.

4

TOFFLER, A.; TOFFLEROVÁ, H. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Nakladatelství Dokořán, 2001. s. 16-17. 5 SYNEK, M a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. s. 253.

11

1.2

Investiční strategie

Cesty k naplnění cílů (strategických i investičních), jak jsem uvedl výše, mohou být značně strastiplné, je proto nezbytné, aby podnik určil, kudy se půjde a kudy ne, čili aby stanovil optimální způsoby a postupy, tj. strategii (většina autorů do investiční strategie zahrnuje i samotné stanovení investičních cílů), která dosažení stanovených cílů efektivně zajistí. Obrázek č. 1: Investorský trojúhelník

Pramen: MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů, praktické příklady a použití. Praha: Grada Publishing, 2006. s. 10. Kéž by pro každou investiční příležitost platilo hédonistické „za málo, s co nejnižším rizikem, získat co nejvíce a co nejrychleji“. V praxi je však v převážné většině případů dosažení vyšší prémie vykoupeno zvýšeným rizikem, příležitosti s větší likviditou (příp. nižším rizikem) zase nemají takovou ziskovost6. Proto jsou manažeři nuceni navrhnout kompromisní řešení, které vždy vychází z investiční strategie, kterou vedení podniku upřednostňuje. Tato strategie vychází z preference toho kterého faktoru, tj. výnosnosti, rizikovosti a likviditě. Zvolená strategie je pak výsledkem namíchání všech tří výše uvedených faktorů.

1.3

Příprava a realizace investičních projektů

Investiční projekt je soubor technických a ekonomických studií, sloužících k přípravě, realizaci, financování a efektivnímu provozování navrhované investice7. V případě potřeby bývá doplněn o zhodnocení vlivu projektu na okolí (nejčastěji dopady na faunu a flóru). Investiční projekty nabývají různých podob, nejčastěji se jedná o výměnu zastaralého případně vysloužilého strojového parku (či jednotlivého stroje) za účelem snížení nákladů výroby, zvýšení kapacity závodu, produkce nových výrobků, zvýšení či snížení potřeby lidských zdrojů nebo zajištění plnění ekologických, právních či jiných norem. Již slova studie, příprava, realizace a provozování ve výše uvedené definici napovídají o tom, že investiční projekt můžeme rozfázovat, obvykle se uvádějí čtyři stádia8:

6

Tuto skutečnost ilustruje Obrázek č. 1: Investorský trojúhelník. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 447 s. 37. 8 Viz. Obrázek č. 2 - Fáze investičního projektu.

7

12

Obrázek č. 2: Fáze investičního projektu

Pramen: SYNEK, M a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. s. 291. Upraveno autorem. Hned úvodní fáze má pro podnik zcela zásadní, až strategický význam, měl by jí proto věnovat největší pozornost. Také v mé práci bude předinvestiční fáze rozebrána s větší podrobností než fáze na ni navazující.

1.4

Předinvestiční fáze

V této etapě podnik sbírá, zpracovává a vyhodnocuje data ekonomického a technického charakteru, které tvoří základ podnikatelského záměru. V něm by měl podnik odpovídajícím způsobem reagovat na vývoj okolí, zejména stav a vývoj poptávky - jak domácí tak zahraniční (úloha marketingu), nabídku nových technologií a zdrojů surovin - tj. identifikovat podnikatelské příležitosti. Ještě před tím, než je začne rozpracovávat do investičních projektů je potřeba tyto příležitosti vyhodnotit a oddělit perspektivní, realizovatelné od nepřiměřeně rizikových, nedostatečně rentabilních případně finančně nedostupných. Studie podnikatelských příležitostí Výsledkem prvního, spíše hrubého prosévání je tzv. opportunity study (studie podnikatelských příležitostí), v níž jsou stručně načrtnuty možné přínosy, rizika, technologická i finanční náročnost a další základní aspekty jednotlivých příležitostí. Technicko-ekonomická studie V dalším kroku dochází k detailnějšímu rozpracování příležitostí, které byly identifikovány jako zajímavé (jedna či více) – vzniká feasibility study (technicko-ekonomická studie, či také studie proveditelnosti), tedy strategický dokument objasňující detailní věcné, ekonomické, finanční, organizační (manažerské) a samozřejmě technické atributy projektu potřebné pro kvalifikované rozhodnutí o realizaci či zavržení investičního záměru (s přihlédnutím k rizikům, které každé takové rozhodnutí přináší). Protože jde o podrobnou a detailní analýzu (do hloubky i šířky), jež je hlavním nástrojem pro investiční rozhodování je vypracování této studie časově i finančně nákladné. Šetření UNIDO (Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj) ukázalo, že v závislosti na velikosti zamýšleného projektu se nákladovost studie pohybuje od 0,1% (větší běžné průmyslové projekty) do 3% (menší průmyslové projekty) z celkových investičních nákladů9.

9

KORYTÁROVÁ, J.; FRIDRICH, J.; PUCHÝŘ, B. Ekonomika investic. Brno: VÚT v Brně, 2002. 227 s. 84.

13

Obsahem prováděcí studie bývají následující oblasti (metodika UNIDO z roku 1986)10:













souhrnný přehled podává hlavní informace o projektu – závěry přijaté v prováděcí studii a obecnou charakteristiku projektu zdůvodnění a vývoj projektu řeší přínos projektu pro podnik v návaznosti na investiční cíle kapacita trhu a produkce se zabývá trhem (poptávka, konkurence, tržní cena) a výrobní kapacitou a sortimentem podniku část o materiálových vstupech analyzuje materiálové a energetické potřeby, vývoj cen a dostupnost vstupů umístění a prostředí projektu ohodnocuje různé varianty lokalizace projektu - v potaz se bere vzdálenost od míst spotřeby, požadavky na ekologii výroby v různých regionech a aktuálně také různé investiční a daňové pobídky, též zóny volného obchodu technická část uvádí technologické postupy a parametry projektu, a vyčísluje investiční náklady na pořízení strojů a staveb organizační projekt, potřeba pracovních sil a plán realizace věnují pozornost organizačnímu uspořádání ve všech stěžejních oblastech projektu (výroba, logistika, správa), situaci na pracovním trhu (výše mezd, kvalifikace aj.) a určují se termíny realizace jednotlivých etap projektu (a činností, které jsou jejich náplní) závěrečná a nejpodstatnější část prováděcí studie je finančně-ekonomické vyhodnocení, které zahrnuje odhad kapitálových výdajů a příjmů plynoucích z investice, hodnotí se efektivnost projektu a plánuje se způsob jeho financování

Komplexnost technicko-ekonomické studie stejně jako potřeba jít do hloubky problémových oblastí kladou vysoké nároky na odbornost jejích zpracovatelů, v ideálním případě (a v závislosti na rozsahu a charakteru projektu) by tuto studii měl provádět tým specialistů na jednotlivé oblasti, tedy ne jen ekonomové (marketingoví, daňoví a finanční specialisté, ekonom podniku) ale i technici (stavební a strojní inženýři), odborníci v oblasti managementu a životního prostředí a též právníci. Předběžná technicko-ekonomická studie V případě rozsáhlejších projektů se podle Fotra a Součka11 jeví jako výhodné provést ještě předběžnou technicko-ekonomickou studii, která tak tvoří jakéhosi prostředníka mezi opportunity study a feasibility study (struktura a náplň všech tří jsou analogické, rozdíl tkví v detailnosti a hloubce analýzy a prověřovaných variant). Odborná literatura12 ještě poukazuje na to, že přípustná míra nepřesnosti pro opportunity study by měla činit +/- 30% a pro předběžnou technicko-ekonomickou studii a samotnou prováděcí studii přibližně 20%, resp. 10%.

10

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 447 s. 41-43. FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 18. 12 KORYTÁROVÁ, J.; FRIDRICH, J.; PUCHÝŘ, B. Ekonomika investic. Brno: VÚT v Brně, 2002. s. 85.

11

14

Hodnotící zpráva Tento dokument (zvaný též appraisal report) zpracovávají finanční či investiční instituce, které se mohou podílet na financování investice. Kromě posudku technicko-ekonomické studie projektu obsahuje navíc informace o „kvalitě“ (základní ukazatele finančního zdraví) realizátora projektu a míře ochrany institucí, které zabezpečí financování projektu.

1.5

Investiční fáze

V tomto stádiu dochází k realizační činnosti – podnik určuje projektový tým, který realizaci organizuje, zajišťuje potřebné finance, provádí výběrová řízení, uzavírá smlouvy s dodavateli, školí zaměstnance apod. Po dokončení instalačních prací dojde k předání a kolaudaci, následně proběhne inspekce (splnění hygienických, ekologických, požárních a jiných norem) a testování zařízení. V případě pozitivních výsledků je zařízení schváleno a uvedeno do provozu.

1.6

Provozní fáze

Správný chod projektu v této fázi je závislý na kvalitě prováděných činností v dvou předchozích etapách. Zatímco potíže projektu plynoucí z nezvládnutí některého z procesů v realizační fázi je v zásadě napravitelný (činnosti v investiční fázi jsou navíc lépe kontrolovatelné než ve fázi předinvestiční), v případě, že došlo k pochybění (nepřesné odhady výnosů a nákladů, chybný výběr hodnotících metod, podcenění rizika aj.) během přípravy a plánování projektu (technicko-ekonomická studie), korekce směrem k dosažení plánovaného optima jsou obtížně proveditelné, časově náročné a vysoce nákladné. V této fázi dochází ke vzniku nákladů a výnosů projektu a jiným nefinančním přínosům (např. zvýšení kvality produkce).

1.7

Fáze ukončení provozu a likvidace

Jde o závěrečnou etapu projektu, během níž podnik registruje příjmy z prodeje vyřazovaných aktiv, ale zároveň může vydat prostředky na jejich likvidaci (odvoz starého zařízení). Rozdíl v těchto dvou položkách dává tzv. likvidační hodnotu projektu, kterou (resp. její odhad) je třeba zahrnout do rozhodování o ekonomické efektivnosti projektu v předinvestiční fázi (kladné hodnota likvidační hodnoty zvyšuje ukazatele efektivnosti, záporná naopak).

2

Hodnocení efektivnosti investic

Smyslem hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů je podle Hrdého13 posoudit návratnost vloženého kapitálu. Poskytovatele kapitálu zajímá, jaká bude návratnost jím vložených prostředků, v jaké výši a za jakou dobu. Stavebním kamenem hodnocení investic je určení peněžních toků (cash flow), které investiční projekt generuje, tj. vyčíslení očekávaných kapitálových výdajů na investici a 13

HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, 2006. s. 11.

15

očekávaných příjmů z ní plynoucích a jejich následné porovnání. Je přirozené, že podnik realizuje jen ty projekty, při nichž příjmy převýší výdaje (samozřejmě existují výjimky). Proces hodnocení investice obsahuje následující kroky14:





určení jednorázových nákladů na investici (akci, projekt) odhad budoucích výnosů a nákladů (cash flow), které investice přinese, popř. také rizika určení nákladů na kapitál vlastního podniku, resp. určení požadované výnosnosti investice, která přihlíží též ke stupni investičního rizika15 výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů a aplikování různých metod ekonomického zhodnocení investice.

V následující části této práce jednotlivé fáze rozeberu, největší pozornost přitom věnuji metodám hodnocení efektivnosti investice.

2.1

Určení jednorázových nákladů na investici

Tyto náklady vznikají převážně v investiční fázi projektu, jedná se nejčastěji o pořízení dlouhodobého hmotného (i nehmotného) investičního majetku (tj. kromě ceny pořízení i náklady na dopravu, cla, instalace a před pořízením vznikající náklady na projektovou dokumentaci). V případě, že investiční výstavba trvá více let, je nutné přihlédnout k faktoru času a náklady diskontovat, tedy upravit na současnou hodnotu. S pořízením strojového parku však také obvykle vznikají náklady na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu (rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy), které jsou vyvolány zvýšenou potřebou oběžného majetku (zásoby, náhradní díly, pohledávky), v některých případech dochází k úpravě výše uvedených nákladů, a to o příjmy z prodeje strojního zařízení, které je novou investicí nahrazováno, dochází tedy ke snížení investičních nákladů a na jejich výši působí také vliv daňových efektů z prodeje nahrazovaného zařízení. V případě, že je zůstatková cena vyšší než cena tržní, náklady na investici klesají (prodej starého zařízení je ztrátový), v opačném případě vzniká prodejem zisk a podnik je povinen uhradit daň. Stanovení výše nákladů v případě strojních investic obvykle nebývá složité a je také poměrně přesné, u ostatních nákladů je odhad problematický, především v případě stavebních nákladů na rozsáhlé projekty, výzkumných a vývojových nákladů, nákladů na zaškolení zaměstnanců popřípadě ekologických nákladů. V praxi bohužel dochází k častému podcenění nákladové strany projektu, skutečné náklady výrazně přesáhnou náklady předpokládané, a v krajním případě může taková chyba ohrozit existenci podniku.

14

SYNEK, M a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. s. 294. 15 Viz. Obrázek č. 1 – Investorský trojúhelník.

16

2.2

Odhad budoucích výnosů a nákladů

Narozdíl od stanovení výše investičních nákladů je odhad budoucích výnosů a nákladů velmi náročným procesem. Jde totiž o předvídání na dobu vzdálenou (podle životnosti investice 5 až 50 let), výše příjmů je navíc ovlivněn širokou řadou faktorů – vývojem poptávky, cen, úroků, inflace, technologií, odezvou konkurence aj. Tudíž je nesmírně podstatné přihlížet k faktoru času a rizika, tj. odklonu skutečných hodnot od odhadovaných. V praxi se riziko zmírňuje např. stanovením pesimistické a optimistické hodnoty výnosů16. Rozhodující část výnosů tvoří zisk. Výpočet zisku je založen na odečtení odhadovaných nákladů (mzdových, materiálových, oportunitních17) od odhadovaných tržeb (tedy součinu objemu prodeje a ceny zboží či služeb, zahrnují se také výnosy z prodeje zařízení a výnosy plynoucí ze snížení čistého pracovního kapitálu; opět se jedná o odhady), které projekt během své životnosti generuje. Ani při odhadu výnosů se podniky nedokáží vyvarovat chybám, často dochází k přeceňování příjmové strany projektu, které je stejně nebezpečné, jak již zmiňované podcenění nákladové strany.

2.3

Výpočet nákladů na kapitál (diskontní míry projektu)

Kromě odhadů kapitálových výdajů a cash flow investičního projektu musí firma vyčíslit a při hodnocení efektivnosti investice také vycházet z nákladů kapitálu označovaných jako diskontní sazba či míra projektu. Při financování celé investice jen vlastním kapitálem jsou náklady tohoto kapitálu odvozeny z jeho požadované výnosnosti (zadrženého zisku a základního kapitálu). Ta je např. vyjádřená mírou dividendového výnosu na akcii (v %), lze také vyjít ze standardních měr pro jednotlivé druhy projektů18, které si podnik dále může upravovat podle potřeby. V případě, že se podnik rozhodne k financování využít pouze cizí zdroje, pak je nákladem kapitálu úrok z úvěru (opět v %). V praxi je však nejčastější kombinace využití vlastních a cizích zdrojů, diskontní sazba je pak stanovena jako průměrná míra kapitálových nákladů, a to podle následujícího vzorce19:

i = wu ⋅ u ⋅ (1 − Ds ) + ww ⋅ N vk Kde

i … je průměrná míra kapitálových nákladů firmy (diskontní míra) D …je sazba daně z příjmu (v %) U …jsou náklady cizího kapitálu (úroky, v %) Nvk …jsou náklady vlastního kapitálu (v %) W …jsou váhy jednotlivých kapitálových složek (% z celkových zdrojů)

16 Více v kapitole 3.3 Vliv rizika na projekt. 17 Výnos z nejlepší varianty, který nemohl být získán, protože zdroje byly vynaloženy na danou investici. Ušlý zisk se proto připočte k nákladům analyzované varianty. 18 Viz. Tabulka č. 1: Závislost diskontní sazby na typu a projektu. 19 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha: Computer Press, 2001. s. 142.

17

Následující tabulka (Tabulka č. 1) odráží různý stupeň rizika pro různý typ projektů. Je zřejmé, že v případě obnovy či rozšíření stávajícího výrobního programu a služeb je riziko menší, než když se podnik rozhodne učinit „krok do neznáma“ a realizuje projekt, který rozšiřuje působnost firmy o nový produkt, na nových trzích a s novými výrobními technologiemi. Z již uváděného investorského trojúhelníku20 potom vyplývá, že vyšší riziko musí být odměněno vyšším výnosem (proto vyšší diskontní sazba). Tabulka č. 1: Závislost diskontní sazby na typu projektu Kategorizace projektů Diskontní sazba (v %) 1. Obnova výrobního zařízení 8 2. Snížení nákladů osvědčenou technologií 10 3. Rozšíření stávajícího výrobního programu 12 4. Zavedení nových výrobků 15 5. Projekty vzdálené zaměření firmy 20 Pramen: FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 119. V praxi kromě výpočtu podnik může stanovit diskontní sazbu např. podle diskontní sazby podobného projektu, který realizovala v minulosti.

3

Metody hodnocení investic

Níže uváděné metody slouží k hodnocení efektivnosti investice - podávají výsledky, z nichž se dá usuzovat o přijetí, či zamítnutí investice, případně o rozhodnutí, která z investičních variant je pro podnik výhodnější. Literatura obvykle uvádí členění na21:



3.1

statické metody (nerespektují faktor času) a dynamické metody (faktor času zohledňují)

Statické metody

Vzhledem k tomu, že abstrahují od faktoru času, je využití těchto metod omezené a účel spíše pomocný. Vzhledem k jejich jednoduchosti a snadné interpretaci jsou však oblíbené a často používané, především pak ukazatel doby splacení investice, jenž jako jediný ze statických metod ve své práci uvedu.

20 21

Viz. Obrázek č. 1: Investorský trojúhelník. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. s. 70.

18

3.1.1 Payback – metoda doby splacení Doba splácení (Ds) je počet let, za které se tok příjmů z projektu vyrovná výdaji na investici. Platí, že čím dříve dojde ke splacení, tím vyšší má investice likviditu (kapitál v podniku vázán kratší dobu; navíc je to příznivé z hlediska rizikovosti), proto vybíráme variantu s nejnižším „paybackem“. Přitom uvažujeme, že CF je v každém roce stejný (průměr CF). V případě, že by příjmy (CF) byly v každém roce rozdílné, se doba splácení určí postupným kumulováním těchto příjmů až doby, kdy se jejich součet vyrovná investičním nákladům.

DS =

výdaje (roky). φCF

V praxi se nedostatek tohoto ukazatele spočívající v nerespektování hlediska času řeší dosazením diskontovaných CF do výpočetního vzorce (pak hovoříme o diskontované době návratnosti).

3.2

Dynamické metody

Výhodou těchto rozhodovacích kritérií je to, že na rozdíl od těch statických zohledňují faktor času, tj. vyhodnotí efektivnost investice pro celé období její životnosti. Výše peněz získaná (či vydaná) „dnes“ totiž nemá stejnou hodnotu jako stejná částka, kterou získám (vydám) v budoucnu. Je tomu tak proto, že příjmy vzdálené ode dneška jsou daleko méně jisté než ty dnešní, na hodnotu peněz navíc negativně působí inflace a konečně, dynamické metody také respektují tzv. oportunitní náklady (počítá se s diskontní sazbou), jejichž význam byl již objasněn. Proto v rozhodování o realizaci té které investiční varianty hrají v praxi tyto metody stěžejní roli, a to i přes to, že jsou vybudovány na matematicko-finančních základech a jejich konstrukce tak není tak triviální, jako je tomu v případě metod statických. V následujícím textu přiblížím výpočet čisté současné hodnoty, indexu rentability projektu a vnitřního výnosového procenta22. 3.2.1 Metoda čisté současné hodnoty (ČSH) Jádrem této metody je výpočet rozdílu mezi současnou hodnotou všech očekávaných příjmů (cash-flow) a současnou hodnotou všech investičních výdajů projektu, které jsou generovány během jeho životnost (obvykle jsou to výdaje na investici a provozní výdaje). Před samotným výpočtem čisté současné hodnoty je však nutné přepočítat všechny budoucí cash-flow (a pokud jsou vynakládány déle jak rok také investiční výdaje) k jednomu (stejnému) okamžiku, jímž obvykle bývá moment zahájení projektu. Takové přepočtené (diskontované) hodnoty 22

Stále oblíbenější kritériem hodnocení projektu je výše jeho ekonomické přidané hodnoty, tzv. EVA (Economic value added). Literatura (např. FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. s. 127.) však zdůrazňuje, že se vyplatí především firmám, které tuto metodu používají jako měřítko celkové výkonnosti podniku. Společnost, v níž budu hodnotit investiční projekt, metodu EVA nepoužívá, proto jsem se rozhodl ji v teoretické části vynechat. Tato metoda navíc poskytuje velmi podobné výsledky jako metoda čisté současné hodnoty.

19

budoucích cash-flow (CF) označujeme jako současné hodnoty CF. Čistou současnou hodnotu projektu pak vypočítáme takto23: n

ČSH = SH − IN = ∑ t =1

kde

CFt − IN (1 + i ) t

ČSH …je čistá současná hodnota projektu, SH …je současná hodnota cash-flow projektu CF …je očekávaná (odhadnutá) hodnota cash-flow projektu IN …jsou investiční výdaje i …je diskontní míra projektu (viz. samostatná kapitola) n…doba životnosti investice t…počet období od 1 až do n

Všechny varianty projektu s kladnou hodnotou ČSH jsou přijatelné (mají vyšší než požadovanou výnosnost), ale za nejvýhodnější je pochopitelně považována varianta s nejvyšší hodnotou ČSH (představuje nejvyšší přírůstek zdrojů podniku). Předpokladem pro hodnocení na základě ČSH je stejná doba životnosti jednotlivých variant projektu. 3.2.2 Index rentability (IR) Obdobou výpočtu ČSH je index rentability. Vychází z matematické konstrukce ČSH, ale na rozdíl od ní vykazuje relativní srovnání (podíl) současných hodnot výnosů a nákladů projektu24: n

IR =

CFt

∑ (1 + i) t =1

t

IN

Projekt obstojí pokud IR > 1, pokud je hodnota IR < 1 (tj. ČSH < 0), projekt by měl být zamítnut. 3.2.3 Metoda vnitřního výnosového procenta (VVP) Vnitřní výnosové procento (VVP) je hodnota diskontní sazby projektu, při níž se současná hodnota očekávaných výnosů z projektu rovná současné hodnotě investičních nákladů, čili je to taková diskontní sazba, při níž je ukazatel čisté současné hodnoty projektu roven nule25: n

CFt = IN ∑ t ( 1 + i ) t =1

n

CFt

∑ (1 + i)

případně

t =1

t

− IN = 0

Cílem výpočtu je potom najít hodnotu VVP (v případě variant tu nejvyšší vypočtenou) a porovnat jí s požadovanou výnosností projektu, tj. stanovenou diskontní sazbou. 23

SYNEK, M a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. s. 262. 24 Označení ostatních veličin je shodné s tím u výpočtu ČSH. 25 Označení ostatních veličin je shodné s tím u výpočtu ČSH.

20

3.2.4 Srovnání metody ČSH a VVP (a selhání metody VVP) Tato metoda nachází v praxi široké uplatnění, podává srovnatelné výsledky jako metoda čisté současné hodnoty. Problém ale nastane při hodnocení projektu s nekonvenčními peněžními toky (projekt vykazuje záporné cash-flow i v jiném než prvním roce). Rovnice pro VVP by v takovém případě měla více řešení (tolik, kolik změn ve znaménku CF v průběhu projektu existuje), nebo vůbec žádné. Ukazatel VVP selhává i v jiném případě. Když podnik vybírá mezi vzájemně se vylučujícími projekty, stává se, že výsledek hodnocení závisí na použité metodě. Zatímco jeden projekt vykazuje vyšší hodnotu ukazatele ČSH, druhá varianta má vyšší VVP. V takovém případě rozhodovatel obvykle upřednostní výsledky metody ČSH a tedy projekt s vyšší čistou současnou hodnotou, protože ta vyjadřuje přínos pro podnik v absolutní hodnotě (podniku jde v prvé řadě zajistit co nejvyšší přírůstek zdrojů), zatímco VVP podává přehled o relativní výnosnosti projektu za hodnocené období.

3.3

Vliv rizika na projekt

Výsledek investování není předem znám, investování je tedy riskantní. Investiční riziko, tj. hrozbu, že dosažené výsledky projektu (popř. výdaje a příjmy) se budou lišit od plánovaných (odhadovaných), můžeme v procesu investičního rozhodování zohlednit buď ve výpočtu peněžních toků generovaných projektem, nebo v diskontní sazbě projektu (k té se podle rizikovosti projektu přičítá riziková přirážka26). 3.3.1 Analýza citlivosti Jde o proces stanovení klíčových veličin (nejčastěji zisk, čistá současná hodnota, cash-flow aj.), jež vyjadřují efektivitu projektu, a kritických faktorů, které ovlivňují hodnoty těchto veličin, tradičně jsou těmito faktory ceny vstupů a výstupů, objem produkce, úrokové sazby nebo třeba doba životnosti. Cílem této analýzy je pak najít ty faktory, jejichž změny (obvykle negativní, v %) budou mít nejzásadnější vliv na hodnotu rozhodujícího kritéria efektivnosti projektu, a především kvantifikovat tento vliv. V praxi se změní hodnota některého z faktorů o 1% a sleduje se procentní změna kritéria, jehož citlivost na změnu faktoru bude vyšší, pokud se kritérium změní o více něž 1%. Slabinou analýzy citlivosti je její izolovaný pohled na působení jednotlivých faktorů, ve skutečnosti totiž na hodnotu rozhodujícího kritéria mají vliv (vzájemně se ovlivňující) změny hodnot několika faktorů zároveň (např. velikost poptávky a prodejní cena). Bod zvratu projektu Tento bod představuje takovou úroveň některého z kritických faktorů, které ovlivňují efektivitu projektu, při níž je čistá současná hodnota projektu rovna nule. Podnik tedy zjišťuje hodnotu některého z faktorů. Je to tedy úroveň, od níž se projekt stává nevýhodným27.

26

Závislost diskontní sazby na typu (rizikovosti) projektu byla zmíněna v Tabulce č. 1 v kapitole 2.3 Výpočet nákladů na kapitál. 27 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. s. 163.

21

3.3.2 Zohlednění rizika v odhadu peněžních příjmů Bylo zmíněno, že nejproblematičtějším úkonem hodnocení investičního projektu je odhad peněžních toků, které bude generovat. V případě, že se rozhodneme eliminovat riziko spojené s odhadem, vyjdeme z optimistické, realistické a pesimistické varianty (případně i více) odhadu CF, každé z nich je pak přiřazena pravděpodobnost, s níž varianta nastává (přičemž součet pravděpodobností všech odhadovaných variant musí být roven jedné). Na této bázi pak můžeme vypočítat průměrnou odhadovanou hodnotu peněžních toků, s níž bude podnik dále pracovat ve výpočtech efektivnosti projektu. Výpočetní vzorec je následující28: m

CF t = ∑ p j ⋅ CF j j =1

kde

CF t …je průměrná očekávaná hodnota budoucích peněžních toků v čase t CFj …je hodnota peněžního toku (cash flow) při pravděpodobnosti pj pj …je pravděpodobnost výskytu určité výše CF m …je počet odhadovaných variant

3.3.3 Vliv inflace na projekt Růst cenové hladiny v průběhu životnosti projektu bude mít vliv jednak na výši dosažených peněžních toků projektu (ceny výrobků sice rostou, ale rostou také náklady na materiál, jiné provozní náklady, mzdové náklady aj.), a pak také na výši diskontní sazby (ta při rostoucích cenách stoupá a snižuje tak hodnotu ukazatele ČSH). Většinou se však při hodnocení efektivnosti projektu pro zjednodušení předpokládá tzv. neutrální inflace, čili stejný růst cen produkce i růst cen vstupů (míra inflace je navíc v posledních letech poměrně nízká a stálá, i když toto zdůvodnění by v případě dlouhodobého projektu neobstálo, protože pokud bychom nakumulovali inflaci z jednotlivých let životnosti projektu, její efekt by již byl citelný).

4

Financování projektu

Cílem této kapitoly nebude nabídnout čtenáři souhrnný přehled možných způsobů financování investičního projektu. Uvedu zde jen ty finanční zdroje podnikových investic, které pro mnou sledovaný podnik přicházejí v úvahu29.

4.1

Vlastní zdroje

Jsou takové, které již byly podnikatelským subjektem vytvořeny. Podnik s těmito zdroji může nakládat podle libosti, proto je financování vlastními zdroji relativně rychlejší a snazší, něž

28

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha: Computer Press, 2001. s. 153. 29 Vyplynulo z pohovoru s majitelem podniku a jeho preferencí.

22

financování pomocí cizích zdrojů (příp. kombinace obou). Nezvyšuje se počet vlastníků (akcionářů, společníků) či věřitelů. Nejčastěji se jedná o30:





4.2

vklady vlastníků nebo společníků nerozdělený zisk dlouhodobé rezervy a rezervní fondy (rezervy tvořené na kapitálové výdaje spojené s pořízením hmotného či nehmotného majetku však nejsou v ČR daňově účinné) odpisy (náklad, který snižuje zisk, ale není výdajem, tj. nepředstavuje odliv peněžních prostředků)

Cizí zdroje

Jsou zdroje získané zvenčí podniku, jsou dluhem, který musí být později splacen (splátky přitom zahrnují úmor a úrok), obvykle se jedná o tyto možnosti financování (konzultace s vedením podniku):



investiční úvěr leasing, tj. trvalé pořízení majetku formou splátek, na rozdíl od úvěru se ale majetek stává vlastnictvím podniku až po zaplacení všech splátek a úroků, tudíž majetek pořízený na leasing není většinou odepisován podnikem, ale pronajímatelem31.

Cizí zdroje podnik využívá ve chvílích, kdy nedisponuje dostatečným objemem vlastních zdrojů, jeho využití má dle Synka32 ale také tři podstatné výhody, jednak zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu - působí tzv. finanční páka – a cizí kapitál je tak většinou levnější než kapitál vlastní. Druhá plyne z tzv. daňového efektu (daňového štítu), neboť úroky na cizí kapitál jako daňově uznatelný náklad snižují základ daně. Ve skutečnosti jsou tedy náklady na cizí kapitál nižší, než představuje úroková míra, skutečnou cenu cizího kapitálu (skutečnou úrokovou míru). Synek na stejném místě počítá podle tohoto vzorce:

náklady na cizí kapitál = úroková míra x (1-sazba daně) A konečně třetí benefit - poskytovateli zdrojů nevznikají žádná rozhodovací práva v řízení podniku. Stejný autor ale vzápětí dodává, že existují i důvody proti použití cizího kapitálu. Při vyšší zadlužení se totiž snižuje finanční stabilitu podniku (v krajním případě hrozí bankrot), každý dluh je navíc dražší a je obtížnější získat věřitele (popř. je nutné se v řízení firmy či investic přizpůsobovat jeho požadavkům). Při zvažování o optimální formě financování projektu hraje přirozeně podstatnou roli minimalizace celkových nákladů na kapitál (vlastního i cizího). Jak uvidíme v praktické části této práce, je ale dalším kritickým faktorem při rozhodování také subjektivní postoj 30

KORYTÁROVÁ, J.; FRIDRICH, J.; PUCHÝŘ, B. Ekonomika investic. Brno: VÚT v Brně, 2002. s. 95. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. s. 347. 32 SYNEK, M a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. s. 49-50.

31

23

managementu (příp. majitelů) podniku k riziku, které sebou užití vlastního a především cizího kapitálu nese a roli hraje také poměření administrativních náročností obou forem.

4.3

Rozhodování mezi úvěrem a leasingem

V této části práce uvedu výhody a nevýhody obou způsobů financování, tj. úvěru a finančního leasingu, v praktické části pak na příkladu sledovaného projektu ukáži, že některé z výhod a nevýhod mají pro podnik větší váhu než ostatní. Podle Valoucha33 jsou klíčové tři oblasti:




administrativní náročnost a právo disponování s majetkem daňové dopady finanční náročnost pořízení

Administrativní náročnost a právo disponování s majetkem Jak výše uvedený autor ve své knize shrnuje, výhodou leasingu je oproti úvěru snadnější administrativa, leasingové společnosti navíc podniku nabízejí další služby, jako například pojištění pořizovaného majetku (nejen nabízejí, ale také vyžadují), často navíc za výhodnějších podmínek (nižší cena pojištění, ale i rozložení leasingových splátek podle potřeb podniku). Nevýhodou leasingu je však nemožnost volně zacházet s pořizovaným majetkem (plyne z definice leasingu – majitelem pořizované věci je leasingová společnost). Tuto nevýhodu úvěr nemá, naopak, vlastnická práva náleží podniku bez omezení. Daňové dopady V případě financování úvěrem i leasingem může podnik využít daňového štítu (princip je popsán výše), tj. možnost zahrnout některé z výdajů spojených s financováním do daňově účinných nákladů. Mezi tyto náklady patří poplatky související s uzavřením smluv (úvěrových i leasingových) a vedením úvěrových či leasingových účtů, dále úroky z úvěru a leasingové splátky. Při koupi na úvěr jsou navíc daňově uznatelné také odpisy pořizovaného majetku, které jsou v případě leasingu společnostmi poskytujícími tuto formu financování jen – jak dále uvádí Valouch - nepřímo promítány do leasingového nájemného (splátek). Finanční náročnost pořízení Na výši nákladů spojených s jednotlivými formami financování má vliv sazba daně z příjmu, výše leasingové splátky, úroková sazba úvěru, výše splátky úvěru, výše a způsob daňových odpisů a diskontní faktor. Všechny tyto veličiny zahrnuje metoda čisté výhody leasingu. 4.3.1 Metoda čisté výhody leasingu Tato metoda spočívá v porovnání kapitálového výdaje na investici se součtem aktualizovaných leasingových splátek po zdanění s aktualizovanými daňovými štíty

33

VALOUCH, P. Leasing v praxi: praktický průvodce. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. s. 19-20.

24

v jednotlivých letech doby trvání leasingu. Výpočetní vzorec, který ve své publikaci uvádí Valach, je následující34: n

ČVL = IN − ∑ t =1

kde:

Lt ⋅ (1 − d ) + d ⋅ Ot (1 + i ) t

ČVL …je čistá výhoda leasingu IN …jsou investiční náklady projektu Ot …odpisy v jednotlivých letech životnosti projektu Lt …leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti (=doba leasingu) i …je diskontní míra upravená o vliv daně d …sazba daně z příjmu n …doba životnosti investice t …počet období od 1 až do n

Podnik by se na základě výsledků, jež podává tato metoda, měl pro leasing rozhodnout tehdy, pokud ukazatel ČVL nabývá kladné hodnoty. Závěr Závěrem lze jen dodat, že oba tyto nejčastější způsoby dlouhodobého financování mají své klady a zápory. Obecně nelze prohlásit jeden z nich za výhodnější, podnik vždy musí přistoupit k zvažování jednotlivých výhod a nevýhod toho kterého financování, a podle svých potřeb a momentální situace, v níž se podnik nachází (hl. ekonomika, vztah k riziku, situace na trhu, daňové podmínky aj.), označit ty, které pro něj budou ve fázi konečného rozhodování rozhodující, relevantní.

34

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. s. 391.

25

Praktická část 5

Představení podniku CCB, spol. s r.o.

Vydavatelství CCB, spol. s r.o. (dále jen CCB) je jedno z nejstarších soukromých vydavatelství v České republice s velmi dobrou pozicí na trhu ve všech oblastech, ve kterých se účastní hospodářské soutěže (nakladatelství, vydavatelství, internetové projekty). Většina publikací a odborných časopisů z produkce CCB je určena jak pro Českou, tak pro Slovenskou republiku. CCB je rozděleno do několika středisek (mj. tiskárna, grafické studio, webservis a řada odborných časopisů), která mají vysoký stupeň samostatnosti ve svém řízení. Manažeři středisek mají velmi široké pravomoci a vysokou odpovědnost v řízení vlastních projektů. Řízení CCB je dvoustupňové. Ředitel je také jednatelem a jediným vlastníkem společnosti. Firma udržuje dlouhodobě počet pracovníků v trvalém pracovním poměru kolem počtu 50, dalších cca 15 jsou externisté. Průměrný plat v této firmě je přibližně o 15% vyšší než je průměr regionu, do nějž CCB spadá (Jihomoravský kraj), a o 6,1% vyšší než je celorepublikový průměr. V majetku společnosti jsou jak budova, ve které společnost sídlí, tak veškeré strojní vybavení tiskárny, grafického studia, celková hodnota hmotných aktiv se pohybuje mezi 40ti – 60ti mil. Kč. Nehmotný majetek společnosti, ochranné známky a tituly, má hodnotu cca 10ti – 30ti mil. Kč, obrat společnosti se každoročně pohybuje kolem 50ti mil. Kč. Společnost má dlouhodobě pozitivní hospodářské výsledky. V Příloze č. 5 uvádím výpis z obchodního rejstříku se základními informacemi o CCB. Ve své práci se zaměřím na středisko Tiskárna, v němž budu aplikovat poznatky z teoretické části, s cílem zhodnotit efektivitu reálného investičního projektu, jímž bude nákup tiskařského stroje.

5.1

Vztah k riziku

Z rozhovoru s majitelem podniku CCB jasně vyplynulo, že podnik inklinuje k realizaci projektů vyznačujících nízkým stupněm rizika (samozřejmě při zachování požadavku alespoň minimální výnosnosti). Tato skutečnost musí být nutně odražena v hodnocení efektivnosti sledovaného projektu, dalo by se říci, že kritérium výše rizika dostane ve většině případů přednost před nejvýše dosaženou výnosností.

5.2

Představení tiskárny

Samostatné středisko tiskárna bylo vytvořeno před cca 15ti lety, aby ve firmě CCB mohla vzniknout vlastní výrobní kapacita vhodná pro kompletní tiskařské a knihařské zpracování časopisů. Většina produkce tvoří výroba periodika přímo pro vydavatelství CCB (hl. časopisy). Produkci externích zákazníků tvoří nejčastěji letáky, prospekty, plakáty, pohlednice a brožury, knihy a kalendáře. Kompletní nabídku tiskárny uvádím v Příloze č. 4. 26

V uplynulých letech jejího působení byl několikrát obnoven strojový park, tak aby byla zachována špičková kvalita práce. Veškerá modernizace provozu byla prováděna s ohledem na efektivní výrobu časopisů a knih, které společnost CCB vydává. Podle vyjádření vedoucího tiskárny je největší výhodou oproti konkurenci třísměnný provoz. Díky němu je Tiskárna schopna zhotovit i poměrně složitou zakázku včetně knihařského zpracování ve velmi krátkém čase. Strojový park Plnobarevné tiskoviny Tiskárna zhotovuje na čtyřbarvovém ofsetovém stroji Polly 466 AH do formátu 65 x 48cm. Předmětem mého zkoumání pak bude nákup druhého stroje – modernějšího čtyřbarvového stroje Polly Performer 466 CH. K produkci méně náročných tiskovin (jednobarevné plakáty, letáky aj.) Tiskárna používá jednobarvový stroj Adast 715. V dokončovací výrobě je potom zapojen falcovací stroj Stahl TI-52 a strojový park doplňuje lepička Horizon BQ 260, rylovací a perforovací stroje, výsekový stroj Grafopress GPE, řezačky Adast 115 a Adast 80. Balení probíhá na balícím stroji Replay.

5.3

Charakteristika projektu

Cílem sledovaného projektu bude nahradit hlavní tiskařský stroj nakoupený v roce 2000. Podle vedoucího tiskárny není stávající stroj u konce doby životnosti, výroba (tisk) se však postupem času stala neefektivní a stroj je tak na konci své ekonomické životnosti – zařízení je nutno stále častěji opravovat a dochází tak k výpadkům produkce. To si vzhledem k velké konkurenci v prostředí Tiskárna nemůže dovolit, proto se její vedení společně s jednatelem a ekonomem podniku rozhodlo staré zařízení nahradit novým, modernějším. Vzhledem k podnikovým potřebám (standard kvality je i se stávajícím strojem vysoký) nepůjde o to nalézt zařízení, které bude tisknout kvalitněji (postačí, když nové zařízení splní současné standardy), ale pozornost bude nasměrována k efektivitě tisku – nový stroj by měl být snadněji ovladatelný a seřiditelný (úspora na straně mzdových nákladů) a předpokladem výměny je také zvýšená rychlost tisku. Zrychlení výroby pak podle ředitele Tiskárny povede ke zvýšení kapacity a v případě, že by se podařilo nové kapacity alespoň zčásti naplnit, také ke zvýšení výnosů. Na tomto místě shrnu hlavní důvody k výměně starého zařízení:





stávající tiskařský stroj již není ekonomicky efektivní tiskárna musí držet krok s konkurencí snadnější obsluha nového stroje zvýšená rychlost tisku a tudíž urychlení zpracování zakázek a tím pádem zvýšení kapacity Tiskárny (do budoucna tak vzniká možnost generovat vyšší zisky)

Podle slov zkušeného ředitele tiskárny (v oboru působí již 15 let), který neustále monitoruje trh s tiskařským vybavením, přicházejí pro potřeby projektu a podniku v úvahu dva stroje,

27

které by mohly nahradit stávající čtyřbarvový ofsetový stroj Polly 466 CH od české firmy Grafitec, spol. s r.o.. 1. variantou je nákup nového stroje Polly Performer 466, které se svými vlastnostmi blíží stávajícímu zařízení, a jenž je dodáváno od již vyzkoušeného domácího dodavatele firmy Grafitec35. 2. variantu představuje výrazně nákladnější stroj zahraniční výroby Heidelberg Speedmaster SM 74 od společnosti Heidelberg Praha spol. s r.o.36. Oba tyto stroje splňují požadavky firmy CCB na kvalitu tisku, a zároveň Tiskárně umožní zvýšit kapacitu výroby. Rozhodování o tom, který stroj by firma měla vybrat (tj. porovnání nákladů, výnosů, kvality produkce a životnosti obou variant), provedu v kapitole o předběžné technicko-ekonomické studii.

5.4

Průběh rozhodování o efektivnosti zamýšlené investice

Rozhodnutí o uskutečnění investičního záměru vyjde z výrobního a finančního plánu střediska a musí přirozeně reflektovat dlouhodobý výrobní a finanční plán celé společnosti. Středisko Tiskárna je ve své činnosti sice relativně nezávislé na vedení podniku, ovšem rozhodnutí o uskutečnění sledovaného projektu vzhledem k celkové výši prostředků nutných k jeho realizaci výrazně převyšuje rámec pravomocí vedení Tiskárny. Středisko Tiskárna ale samostatně rozhodne (a je tudíž bude odpovědné) o tom, jaké zařízení a z jakých důvodů se nakoupí. Svůj záměr poté představí dalším dvěma členů tzv. Investiční rady podniku, jíž kromě příslušného vedoucího střediska (v našem případě tedy vedoucího Tiskárny) představuje ředitel společnosti (ten je zároveň jednatelem a majitelem) a podnikový ekonom. K realizaci investice přesahující 10 000 Kč je nutný souhlas Investiční rady, pro investice přesahující 1 000 000 Kč je nutný souhlas také majitele společnosti. Investiční rada dále odešle požadavky producentům vybraných zařízení a poté zpracovává jejich nabídky. Rozhoduje také o způsobu financování projektu (hotovost, úvěr, leasing). Prodej přebytečného zařízení se uskutečňuje na návrh manažera střediska a pod jeho vedením. Každý prodej schvaluje investiční rada především na základě několika konkurenčních nabídek nebo známých tržních cen. Průběh rozhodování o efektivnosti sledovaného investičního projektu v podniku CCB jsem poté, co středisko Tiskárny stanovilo své požadavky na nakupovaný stroj37, rozdělil do následujících fází:


předběžná technicko-ekonomická studie – zde bude Investiční rada na základě stanovených kritérií a informací získaných z nabídek jednotlivých dodavatelů rozhodovat o pořízení jedné ze dvou variant tiskařských strojů, které přicházejí v úvahu

35

Technické parametry stroje jsou uvedeny v Příloze č. 1. Technické parametry stroje jsou uvedeny v Příloze č. 2. 37 Viz. kapitola 5.3 Charakteristika projektu. 36

28





6

rozhodnutí o způsobu financování projektu – bude procesem hledání nejvýhodnější varianty financování investice (s přihlédnutím k riziku, která tato varianta přináší) hodnocení efektivnosti vybrané varianty – společně s Investiční radou určím počátečních investiční náklady, odhadneme projektem generované budoucí výnosy, aplikujeme některé z metod ekonomického hodnocení investice (především ČSH) a zhodnotíme riziko projektu.

Předběžná technicko-ekonomická studie

Během této studie zhodnotím obě varianty projektu. Půjde o učinění rozhodnutí vedoucí k realizaci či zavržení jedné z variant (i obou), přičemž ve spolupráci s Investiční radou budu na základě stanovených kritérií hodnotit věcné, ekonomické, technické a organizační aspekty obou alternativ. Podkladem pro rozhodování byly nabídky obou výrobců.

6.1

Stanovení kritérií pro výběr

Na poradě s členy Investiční rady jsem stanovil následující kritéria pro výběr jedné z variant projektu. Připomínám jen, že zohlednění rizikovosti toho kterého projektu je pro vedení společnosti jednou z hlavních priorit.












organizace – výhodnější bude ten projekt, jehož realizace bude organizačně snadnější (resp. vůbec možná), tj. takový, při němž budou minimalizovány dodatečné náklady související s pořízením a instalováním stroje (např. úpravy sítí a výrobní haly). Toto kritérium by mělo vyloučit všechny projekty, které podnik nemůže efektivně realizovat délka ekonomického cyklu projektu – majitel společnosti CCB požaduje spíše krátký ekonomický cyklus investice, tj. kratší dobu ekonomické životnosti. Důvodem pro tento požadavek je riziko plynoucí ze změny v používané technologii tisku. V případě, že by k ní došlo (a dle slov majitele podniku a ředitele tiskárny je toto nebezpečí stále reálnější – přechod z ofsetového tisku na digitální „DI“ tisk), by podnik musel kompletně vyměnit strojový park, což by v případě pořízení stroje, jehož ekonomická životnost byla naplánována např. více jak na 5 let, představovalo velký problém. Takový dlouhodobý projekt by na sebe podle Investiční rady zřejmě nestačil vydělat, a podnik by se mohl ocitnout v těžké finanční situaci dodavatel – upřednostníme vždy dodavatele, s nímž měl podnik v minulosti dobré zkušenosti, majitel navíc preferuje domácí výrobce životnost – podle tohoto kritéria by měl dostat přednost projekt, u nějž dodavatel garantuje delší dobu životnosti a lepší servisní podmínky. Rozhodovat bude i situace na trhu s již opotřebovanými stroji. Vyřazená tiskařská zařízení se totiž často dále prodávají (na Východ) a představují tak dodatečný výnos kvalita tisku – není nejdůležitějším kritériem, neboť oba stroje splňují požadovanou úroveň kvality 29







6.2

kapacita – technologie obou strojů umožní navýšení kapacity tiskárny, spíše než absolutní výše přírůstku kapacitu bude ale rozhodovat rychlost zpracování zakázky. Jde také např. o ovládání stroje apod. pořizovací náklady – vedení podniku nechápe pořizovací cenu v této fázi hodnocení projektu jako méně podstatné kritérium, rozhodovat bude celková efektivita projektu, tj. zda-li se prostředky vložené do investice vrátí, a to při důsledném zohlednění všech rizik plynoucích z uskutečnění jednotlivých variant.

Srovnání variant dle vybraných kritérií

Tabulka č. 2: Srovnání dvou variant zamýšleného investičního projektu Kritérium

Varianta 1 (Polly)

organizace délka cyklu dodavatel životnost38 kvalita tisku kapacita / rychlost pořizovací cena

výhodnější výhodnější výhodnější ? ?

riziko

výhodnější

Varianta 2 (Heidelberg)

? ? výhodnější

výhodnější

CELKOVÁ EFEKTIVITA VÝHODNĚJŠÍ Pramen: autor na základě pohovoru s členy Investiční rady podniku CCB Organizace Výhodnější je Varianta 1, protože tento nový stroj je velmi podobný stávajícímu, a to nejen svojí technologií, ale také rozměry. Dodatečné investice spojené s modernizací by nebyly vysoké. Zato Varianta 2 by přinesla problémy s místem v hale, neboť tento stroj má větší rozměry. Do výrobní haly by se vešel, ale jeho obsluha by neměla optimální pracovní prostor. Náklady na zaškolení personálu jsou již započítané v pořizovací ceně, nicméně lze tvrdit, že přechod na stroj od nového dodavatele by pro zaměstnance Tiskárny znamenal nutnost učit se novému. Délka ekonomického cyklu Opět hovoří pro Variantu 1, předpokládána doba ekonomické životnosti je u tohoto zařízení 5 let. Vzhledem k výrazně nižší pořizovací ceně by se za tuto dobu stroj „zaplatil“. Varianta dvě je nákladnější a předpokládaná doba životnosti by byla 8 let, delší by ale byla také doba návratnosti investice a tím pádem i riziko projektu.

38

Symbol „?“ vyjadřuje, že na základě daného kritéria nelze jednoznačně určit výhodnější variantu.

30

Dodavatel Stroj Polly Performer 466 dodává firma Grafitec, která v minulosti sledovanému podniku dodala již tři stroje. Zkušenosti s českým dodavatelem i stroji jsou velmi dobré, tudíž by změna dodavatele tiskařského stroje s sebou nesla vyšší riziko. Životnost V katalogu výrobku firmy Heidelberg je uvedena minimální životnost 8 let, ovšem tento dodavatel byl firmě CCB schopen poskytnout záruku pouze na jediný rok. Zato český dodavatel garantuje dvouletou záruční dobu (maximálně však 15 milionů obrátek stroje). Vedení podniku se staví poměrně skepticky k prohlášení zástupců firmy Heidelberg, kteří bez dodání relevantních informací tvrdili, že jejich stroj je odolnější než stroj firmy Grafitec (s nímž mají pozitivní zkušenosti – doba ekonomické životnosti stávajícího modelu je 6 let), nicméně materiály použité k výrobě německého zařízení jsou nepopiratelně kvalitnější (např. materiál použitý k výrobě tiskových válců), proto se dá předpokládat, že tento stroj bude přeci jen odolnější. Poptávková strana trhu s opotřebovanými stroji ovšem podle vedoucího Tiskárny projevuje větší zájem o levnější a dostatečně spolehlivé Polly. Kvalita Podobně jako v případě životnosti neexistuje dle soudu ředitele podniku způsob, jak poměřit kvalitativní výkon obou strojů. Výrobci ani dodavatelé neumožňují podnikům „otestovat“ produkty, a z vyjádření odborníků z Tiskárny by takové testy byly neproveditelné, případně jejich výsledky nespolehlivé. Vedení podniku nakonec vyslovilo domněnku, že neplatí přímá úměra mezi cenou stroje a kvalitou jeho produkce. Na základě tohoto kritéria nelze spolehlivě usuzovat o výhodnosti toho či onoho stroje. Kapacita (rychlost) Podle podkladů, které poskytli oba dodavatelé, je maximální kapacita stroje Polly Performer 7 000 - 10 000 výtisků za hodinu (zkušenosti se starším typem stroje ukazují, že kapacita se blíží spíše spodní hranici), srovnatelný stroj firmy Heidelberg dokáže 10 000 – 13 000 výtisků/hod. Další výhodou tohoto zařízení je rychlost přípravy dávky k tisku (mj. díky systému inteligentního ovládání Printec CP 200). Vyšší kapacita však ještě neznamená vyšší efektivitu. Podle vnitropodnikových propočtů by se dražší Heidelberg vyplatil až při 86% vytížení své kapacity, ovšem stávající objem zakázek je výrazně nižší a ani výše očekávané poptávky nedosahuje úrovně, od níž by se provoz německého stroje vyplatil. Pořizovací cena Stroj Polly lze pořídit za cca 9 000 000,- Kč, zatímco náklady na pořízení zařízení společnosti Heidelberg se vyšplhaly přes 20 000 000,- Kč (podle stupně výbavy a příslušenství a nabídky společnosti Heidelberg až k 23 000 000,- Kč).

31

Riziko Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem (především délka ekonomického cyklu, výběr dodavatele a pozitivní zkušenosti s jeho produkty) by bylo pořízení stroje Heidelberg výrazně rizikovější než zakoupení stroje Polly. Závěr Varianta 1 – stroj Polly Performer 466 CH – představuje pro podnik v současných podmínkách menší riziko, výhodnost druhé Varianty (kapacita, rychlost) by se navíc ekonomicky projevila až při relativně velkých objemech produkce, kterých podnik CCB zatím nedosahuje a podle předpovědí poptávky ani dosahovat nebude (silná konkurence, omezená tržní kapacita), pořizovací cena této varianty jsou navíc výrazně vyšší (cca 20 - 23 000 000,Kč), proto navrhuji realizaci první varianty.

7

Financování projektu

Vzhledem k tomu, že firma CCB nedisponuje dostatečným množstvím vlastních prostředků na pořízení tiskařského stroje Polly, bude muset využít cizí zdroje, konkrétně budu zvažovat financování pomocí leasingu a provedu srovnání s nabídkou financování prostřednictvím úvěru.

7.1

Nabídky úvěru a leasingu

Úvěr Podnik vyčlenil pro účel sledované investice přibližně 3,5 milionu Kč, v případě, že by kupoval stroj pomocí úvěru, by potřeboval úvěr v takové výši, aby byl schopný zaplatit cenu pořízení stroje vč. DPH, tj. 9 777 447,- Kč. DPH by mu bylo ale záhy vráceno, navrhoval bych proto vzít úvěr ve výši 5,3 milionu korun a částku potřebnou k úhradě DPH získat prostřednictvím krátkodobého provozního úvěru (to by vyšlo levněji než splácet o milion vyšší úvěr, nicméně toto řešení by s sebou přineslo další administrativní zátěž). V dalších částech práce provedu zjednodušení a do kalkulací nebudu tuto krátkodobou výpomoc zahrnovat. Nejvýhodnější nabídku úvěru podnik získal od Komerční banky, a.s., a to úvěr s fixní úrokovou sazbou 4,5% a dobou splatnosti 3 roky (což byl požadavek vedení podniku). Tabulka č. 3: Výše pravidelných splátek úvěru měsíční anuita roční výdaj za úvěr Pramen: výpočet autora

157 659,- Kč 1 891 908,- Kč

32

Leasing Vedení společnosti zaslalo požadavek (doba nájmu 3 roky, 30% jednorázová splátka dluhu39 z ceny pořízení) několika leasingovým společnostem, z obdržených nabídek se jako nejvýhodnější jeví ta od ČSOB Leasing, a.s. (jako kritérium bylo zvoleny jednak celkové náklady leasingu, tj. součet jednorázové splátky předem + leasingových splátek + pojištění + odkupní ceny + ostatních poplatků a potom také kredibilita leasingové společnosti). Tabulka č. 4: Nabídka leasingu Položka Cena pořízení (bez DPH) Jednorázová splátka předem (v %) Jednorázová splátka předem (v Kč) DPH k jednorázové splátce Pojistné Pojistné vč. DPH Nájemné bez DPH (36x) Splátka k úhradě (vč. DPH) Odkupní cena (bez DPH) Koeficient Pramen: nabídka ČSOB Leasing, a.s.

7.2

Částka 8 211 300,- Kč 30% 2 463 390,- Kč 468 044,- Kč 3 079,- Kč 3 664,- Kč 173 424,- Kč 206 375,- Kč 1000,- Kč 1,046

Srovnání úvěru s leasingem

Pro rozhodnutí o tom, která z forem financování je pro daný projekt výhodnější, jsem stanovil několik kritérií – administrativa, potřeba peněžních prostředků, riziko, zadlužení a daňový efekt a celkové náklady (cena) jednotlivých forem, které porovnám s využitím metody čisté výhody leasingu. Administrativa Získání úvěru je administrativně náročný proces, podnik musí uvést mnohem podrobnější informace o své ekonomické situaci, něž je vyžadováno u leasingu (např. je potřeba charakterizovat samotný projekt, případně dodat odhady budoucího odbytu apod.). V Příloze č. 3 uvádím vzor žádosti o leasing, za níž je vyčten seznam dokumentů, které by musel podnik uvést navíc v žádosti o úvěr. Ne nepodstatný fakt je i ten, že na rozdíl od leasingové společnosti poskytovatel úvěru žádá po podniku CCB zajištění úvěru, jímž by vzhledem k výši úvěru byla budova společnosti. Podniku by tímto vzniklo věcné břemeno40, které se zanáší do katastru nemovitostí. Majitel se k tomuto stavěl velmi odmítavě, zcela se tak neutralizovala výhoda

39

Jednorázová splátka předem. Věcné břemeno omezuje vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. 40

33

úvěru spočívající v možnosti neomezeně disponovat s pořizovaným strojem Polly. Podle kritéria „administrativa“ bych tedy jednoznačně preferoval leasing. Potřeba peněžních prostředků při pořízení Jak úvěr tak leasing umožňují podniku nákup stroje, který by jinak nemohla financovat jen z vlastních zdrojů. Ovšem úvěr zatíží podnikový cash-flow při pořizování stroje více než leasing. Je tomu tak proto, že podnik by při koupi stroje na úvěr musel hradit také daň z přidané hodnoty (DPH). Ta by mu byla sice za měsíc vrácena, nicméně v době pořízení by podnik částkou odpovídající výši DPH fakticky disponovat musel. Proto bude leasing při zohlednění kritéria potřeby peněžních prostředků při pořízení výhodnější. Riziko Leasing je považován za rizikovější formu financování projektu. Vedení podniku se např. obává, že by se leasingová společnost mohla dostat do ekonomických potíží, najatý stroj by šel v krajním případě do konkurzní podstaty, přičemž by reálně hrozilo, že již splacené nájemné by se podniku nevrátilo (především v případě, že by se tak stalo těsně před vypršením leasingové smlouvy a úhradou poslední splátky, by to pro podnik znamenalo nesmírné potíže). Ovšem vybraná leasingová společnost ČSOB Leasing, a.s. se jeví jako solidní partner, je součástí velké mezinárodní finanční skupiny (KBC Group), na českém trhu uzavírá dlouhodobě nejvíce leasingových smluv, je členem České leasingové a finanční asociace (ČLFA), tudíž je zavázána řídit se Etickým kodexem Asociace41. Dalším rizikem je poškození, zničení či odcizení najímaného stroje. Leasingová společnost proto vyžaduje, aby podnik v rámci leasingové smlouvy uzavřel pojištění (pojištění od Allianz v ceně 3 079 Kč měsíčně bez DPH, minimální spoluúčast 20 000 Kč), které sice „zdražuje“ leasing, ale snižuje riziko spojené s užíváním cizího majetku. Riziko uzavření leasingové smlouvy se společností ČSOB Leasing, a.s. (a leasing jako takový) jsem tak vyhodnotil jako přijatelné. V případě úvěru by jisté riziko mohlo představovat situaci, kdy by se podnik dostal do finančních potíží a nebyl by schopný dlouhodobě splácet přijatý úvěr. Podnik musí bance, která mu poskytuje úvěr, ručit nějakou částí svého majetku, jak bylo uvedeno výše, byla by jí budova společnosti a vzniklo by tak k ní věcné břemeno, tj. omezení vlastnických práv k budově. Stejně jako u leasingu je tedy v našem případě i úvěr spojený s jistým rizikem, dle mého názoru tedy nelze jednoznačně rozhodnou, která z obou forem financování je bezpečnější. Zadlužení Leasing se na rozdíl úvěru neprojevuje v rozvaze podniku (nezvyšuje míru zadlužení podniku), v případě, že by společnost potřebovala získat dodatečný kapitál, by tak byla v lepší vyjednávací pozici před finančními ústavy. Valach však uvádí, že věřitelé většinou vyžadují

41

Tyto informace jsou převzaté z webových stránek ČLFA. Dostupné na http://www.clfa.cz/index.php?kat=300.

34

od nájemce i údaje o výši leasingových závazků42, proto toto kritérium nepovažuji ani já za příliš relevantní (i přesto, že leasingové společnosti tuto výhodu ve svých nabídkách uvádějí). Daňový efekt V případě financování úvěru budou daňově uznatelnými náklady jednak úroky z úvěru a také odpisy nakupovaného zařízení, v případě leasingu pak jednotlivé měsíční splátky43 vč. poměrné části jednotné splátky předem (která jde přes účet časové rozlišení.do nákladů budoucích období). Vedení podniku stanovilo jednoznačný požadavek „odepsat“ pořizovaný stroj co nejrychleji, podnik sice tento stroj neodepisuje, činí tak pronajímatel, tj. leasingová společnost, ale platí zde vztah mezi délkou odepisování stroje a dobou trvání pronájmu. Zatímco v případě úvěru by podle § 30 odst. 1 Zákona o daních z příjmů musel podnik odepisovat stroj po dobu 5 let, zvýhodněné leasingové odpisy ale umožní odepsat stroj již za 3 roky. Z výše uvedeného je patrné, že finanční leasing je daňově výhodný pro poskytovatele i příjemce leasingu, neboť vstupní cenu předmětu lze zahrnout do daňově účinných výdajů za dobu podstatně kratší než při přímém nákupu, což byl jeden z požadavků vedení podniku a proto i dle tohoto kritéria považuji leasing za výhodnější formu financování. Cena (metoda čisté výhody leasingu) Finanční náročnost způsobu pořízení potřebných peněžních prostředků k nákupu stroje je dalším z kritérií. Po dosazení hodnot uváděných v kapitole 8.1 (v každém roce se do hodnoty leasingových splátek Lt připočítává také poměrná část jednorázové splátky předem - v tomto případě třetina) do vzorce z teoretické části práce (kap. 4.3.1) vychází ČVL 624 013 Kč, čili leasing je podle hodnoty tohoto kritéria výrazně výhodnější („levnější“) než úvěr. Leasingové splátky navíc v sobě již zahrnují také pojištění stroje, zatímco v případě úvěrového financování by do celkových nákladů spojených s touto formou měla firma náklady spojené s pojištěním ještě dopočíst, úvěr by se tak stal ještě dražším. Závěr Z níže uvedené Tabulky č. 5 jasně vyplývá jednoznačná výhodnost leasingu oproti úvěru, navrhuji tedy, aby byla využita nabídka společnosti ČSOB Leasing, a.s. a jako forma financování sledovaného projektu byl tedy zvolen leasing.

42

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. s. 385. Leasing splňuje všechny náležitosti, aby mohlo být nájemné podle §24 odst. 4 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, uznáno jako daňově účinný náklad. 43

35

Tabulka č. 5: Srovnání výhodnosti jednotlivých forem financování Kritérium administrativa potřeba peněžních prostředků při pořízení riziko44 daňový efekt zadlužení cena (metoda čisté výhody leasingu)

Úvěr

?

CELKOVÁ EFEKTIVITA Pramen: výpočty autora

8

Leasing výhodnější výhodnější ? výhodnější výhodnější výhodnější VÝHODNĚJŠÍ

Hodnocení efektivnosti vybrané varianty

V dalším kroku budu zkoumat, zda-li je vybraná varianta ekonomicky efektivní, pokud by tomu tak nebylo, provedl bych totéž pro v předběžné technicko-ekonomické studii odmítnutou Variantu 2, jejíž realizace byla v úvodní fázi rozhodování o investičním projektu zamítnuta, a proto zatím nemá smysl řešit její ekonomickou efektivnost.

8.1

Vstupní data

Investiční výdaj Investiční rada na základě nabídky dodavatele a odhadu zaměstnanců Tiskárny určila výši počátečního investičního výdaje následujícím způsobem – Tabulka č. 6. Tabulka č. 6: Přehled investičních výdajů na Variantu 1 Počáteční investiční výdaje Varianty 1 (v Kč) pořizovací cena nová podlaha elektrické rozvody přívod vody nové osvětlení změna čistého pracovního kapitálu

8 211 300,- Kč 100 000,- Kč 80 000,- Kč 20 000,- Kč 30 000,- Kč 0,- Kč45

CELKEM46 Pramen: rozpočet projektu

8 441 300,- Kč

44

Symbol „?“ vyjadřuje, že na základě daného kritéria nelze jednoznačně určit výhodnější variantu. Nárůst pohledávek a závazků se vyrovná (odhad). 46 Bez DPH. 45

36

Náklady na dopravu a instalaci stroje a zaškolení pracovníků jsou již zahrnuty v pořizovací ceně. Cash-flow projektu Další tabulka prezentuje výnosy a provozní náklady sledovaného projektu, jak je pro jednotlivé roky odhadl vedoucí střediska Tiskárna. Pj uvádí pravděpodobnost, s níž bude v roce j (1–5) dosaženo odhadnutých výnosů (součin průměrné ceny za kus a počtu vyprodukovaných kusů) a celkových nákladů. Současná cena za kus produkce stávajícího výrobního zařízení se pohybuje v závislosti na použitém papíru nebo barvách (ale i velikosti objednávky) mezi 0,60 – 15 Kč, vážený průměr pro nový stroj byl odhadnut na 2,8 Kč / kus. Tabulka č. 7: Výnosy a náklady projektu v jednotlivých letech (vše v Kč) roky 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok

pj 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1

prům. cena / ks 2,8 2,8 2,8 2,8 2,8

počet ks 7 000 000 7 000 000 7 000 000 6 500 000 6 200 000

výnosy celk. 19 600 000 19 600 000 19 600 000 18 200 000 17 360 000

provozní náklady 16 800 000 16 800 000 16 900 000 16 100 000 15 800 000

roky 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok

pj 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7

prům. cena / ks 2,8 2,8 2,8 2,8 2,8

počet ks 7 500 000 7 500 000 7 500 000 7 200 000 6 900 000

výnosy celk. 21 000 000 21 000 000 21 000 000 20 160 000 19 320 000

provozní náklady 17 500 000 17 500 000 17 600 000 17 000 000 16 700 000

počet ks 8 000 000 8 000 000 8 000 000 7 700 000 7 300 000

výnosy celk. 22 400 000 22 400 000 22 400 000 21 560 000 20 440 000

provozní náklady 18 200 000 18 200 000 18 400 000 17 800 000 17 500 000

roky pj prům. cena / ks 1. rok 0,2 2,8 2. rok 0,2 2,8 3. rok 0,2 2,8 4. rok 0,2 2,8 5. rok 0,2 2,8 Pramen: odhad vedoucího Tiskárny

Do výpočtů odhadovaných cash-flow (CF) musíme kromě tržeb a nákladů (jejichž odhadovanou strukturu uvádím v Grafu č. 1) také zahrnout budoucí příjem z prodeje právě nakupovaného stroje (upravený o platbu daně). Ten byl vedoucím tiskárny odhadnut na 2 700 000,- Kč (před daní). Do projektového CF dále zahrneme odpisy. Investiční rada odhadla dobu ekonomické životnosti projektu na 5 let, pořizovaný stroj bude odepisován zrychleně, přehled ročních daňových odpisů je uveden v Tabulce č. 9. Do výpočtu také zahrnuji úroky z úvěru a diskontní sazbu, kterou podnik stanovil na 9%.

37

Graf č. 1: Podíl jednotlivých nákladových položek na celkových nákladech Podíl jednotlivých nákladových položek na celkových nákladech (v %)

24% 1%

energie mzdy materiál 27%

fixní náklady

48%

Pramen: vedoucí Tiskárny Tabulka č. 8: Další položky cash-flow projektu sazba daně z příjmu 5. rok – prodej právě nakupovaného stroje příjem z prodeje nakupovaného zařízení upravený o daň doba životnosti (též odpisová doba) diskontní sazba projektu průměrná roční splátka úvěru roční leasingová splátka Pramen: autor a Investiční rada podniku CCB

24% 2 700 000,- Kč 2 052 000,- Kč 5 let 9% 1 891 908,- Kč 2 081 088,- Kč

Tabulka č. 9: Výše daňových odpisů v jednotlivých letech Rok 1. 2. 3. 4. 5. Pramen: výpočty autora

Výše odpisu 1 642 260,- Kč 2 627 616,- Kč 1 970 712,- Kč 1 313 808,- Kč 656 904,- Kč

Z výše uvedených čísel je možné určit průměrnou výši odhadu ročních cash-flow, k výpočtu jsem použil vzorec uvedený v teoretické části této práce47. Po dosazení vyšly hodnoty, které uvádím v Tabulce č. 10. 47

Kapitola 3.3.2 Zohlednění rizika v odhadu peněžních příjmů.

38

Tabulka č. 10: Průměrné roční cash-flow a zisky projektu Rok CF 1. 3 012 162,- Kč 2. 3 248 647,- Kč 3. 2 999 790,- Kč 4. 2 727 554,- Kč 5. 4 168 937,-Kč48 Pramen: autor s využitím programu Microsoft Excel

8.2

Provozní Zisk (po zdanění) 1 369 902,- Kč 621 031,- Kč 1 029 078,- Kč 1 413 746,- Kč 1 460 033,- Kč

Výpočty ukazatelů ekonomické efektivnosti projektu

V této části práce dosadím vstupní data do vzorců uváděných v teoretické části práce49. Za CF v jednotlivých letech budou dosazeny průměrné hodnoty odhadů ročních cash-flow uváděné Tabulce č. 10, diskontní sazba projektu je 9%. Celkové vyhodnocení ekonomické efektivnosti vybraného projektu uvádím v Tabulce č. 11. 8.2.1 Diskontovaný Payback (doba návratnosti)50 Tento ukazatel jsem vypočítal porovnáním investičního výdaje (8 441 300,- Kč) s kumulovaným cash flow. K vyrovnání obou veličin došlo přibližně po 2 letech a 9-ti měsících, diskontovaná doba splácení tak vychází na 2,75 let, což je výrazně méně než životnost investice (5 let), podle tohoto kritéria je tedy projekt výhodný. 8.2.2 Čistá současná hodnota Po dosazení do vzorce vychází ČSH projektu 4 014 651 Kč, což je podstatně více než 0, projekt je tedy přijatelný, podnik získá peněžní prostředky na budoucí obnovu výrobního procesu. 8.2.3 Vnitřní výnosové procento Dále vypočtu hodnotu vnitřního výnosového procenta (VVP) a porovnám ho s diskontní sazbou projektu. VVP sledovaného projektu vychází po zaokrouhlení na 25,4%, což je více než požadovaná míra výnosnosti 9%, i z hlediska kritéria VVP je tedy projekt přijatelný. 8.2.4 Index rentability Zbývá ještě propočíst index rentability projektu, jeho hodnota bude v našem případě > 1 (protože ČSH > 0) a projekt je tedy přijatelný, přesná hodnota IR činí 1,48. Toto kritérium by však bylo vhodné spíše v případě, že by se porovnávaly dva projekty. Index rentability vypočítáme dosazením do vzorce.

48

Součástí CF je i odhad výnosu z prodeje právě kupovaného stroje. Kapitola 3 Metody hodnocení investic. 50 Tento ukazatel vypovídá spíše o likviditě projektu. 49

39

Tabulka č. 11: Výsledky vyhodnocení ekonomické efektivnosti projektu Kritérium Hodnota kritéria ČSH 4 014 651 Kč (>0) VVP 25,4% (>9%) Payback (diskontovaný) 2,75 let (<5 let) Index rentability 1,48 (>1) Pramen: autor s využitím programu Microsoft Excel

Projekt je: výhodný výhodný výhodný výhodný

Z této tabulky vyplývá, že daný projekt je ekonomicky výhodný (efektivní). Zbývá zjistit, zda-li generované cash-flow v jednotlivých letech bude dostatečně vysoký k tomu, aby z něj podnik mohl zaplatit leasingové (příp. úvěrové splátky), nebo zda bude potřeba využít jiné podnikové zdroje. Vztah mezi těmito důležitými veličinami zobrazuje Graf č. 2. Je z něj patrné, že podnik problémy s likviditou mít nebude, projekt generuje dostatečně vysoké CF. Graf č. 2: Výše ročních cash-flow projektu

CASH FLOW PROJEKTU 4 500 000 4 000 000 3 500 000

v Kč

3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1

2

3

4

5

roky roční cash-flow

roční splátka leasingu

roční splátka úvěru

Pramen: autor s využitím programu Microsoft Excel

8.3

Analýza citlivosti projektu

Smysluplným kritériem hodnocení efektivnosti projektu je čistá současná hodnota, v této kapitole určím kritické faktory, které mají na hodnotu ČSH vliv a kvantifikuji vliv změn těchto faktorů na hodnotu ČSH. Mezi faktory, které budou mít na úspěšnost projektu vliv zařadím počet prodaných kusů produkce, investiční výdaj a cenu za kus produkce. Dle mého názoru nemá v tomto případě smysl uvažovat změnu daňové sazby (současná tendence je 40

zdanění spíše snižovat), úrokové míry (je fixní). Do analýzy, jejíž výsledky podává Tabulka č. 12, jsem se rozhodl zahrnout tři možné scénáře budoucího vývoje.




změna ceny produkce – skutečná cena bude o 1% vyšší/nižší než odhadovaná cena za kus změna objemu produkce – množství prodaných kusů budou v jednotlivých letech o 1% vyšší/nižší oproti odhadovaným změna výše investičního výdaje – skutečný výdaj vzroste/poklesne o 1% oproti plánu

Tabulka č. 12: Matice citlivosti projektu Změna ČSH v % při změně hodnoty faktoru: změna hodnoty faktoru cena objem produkce -1% - 15,2% - 9% 0 4 014 651 Kč 4 014 651 Kč +1% + 15,2% + 9% Pramen: autor s využitím programu Microsoft Excel.

investiční výdaj + 1,7% 4 014 651 Kč - 1,7%

Změna ceny produkce V případě, že by se cena za jednotku realizace zvýšila o 1% (z odhadované 2,8 Kč na 2,828 Kč), čistá současná hodnota projektu by se zvýšila cca o 15,2% z odhadovaných 4 014 651 Kč na 4 625 903 Kč. V případě, že by odhad ceny za jednotku produkce byl oproti skutečnosti nadhodnocený o 1% (skutečná cena by byla 2,772 Kč), ČSH by poklesla o 15,2% z původní hodnoty na 3 403 400 Kč. Z výsledků tedy vyplývá, že efektivnost projektu je velmi závislá na ceně produkce za kus, proto musí být odhad této ceny co nejpřesnější, pokud by byl odhad nadhodnocený přibližně o 6%, projekt by vykazoval nulovou ČSH – bod zvratu projektu je tedy při ceně 2,632 Kč. Pokud by cena za jeden výrobek byla ještě nižší, projekt by se stal nevýhodným (záporná ČSH). Změna objemu produkce Jednoprocentní pokles realizovaného množství produkce (např. v 1. roce investice by to znamenalo pokles prodejů asi o 75 000 ks) by snížil hodnotu ukazatele ČSH o 9% (tj. 361 319 Kč) a projekt by tudíž nebyl tak výdělečný, jak podnik předpokládal. Projekt by vykazoval nulovou ČSH (bod zvratu) při poklesu prodejů oproti odhadovaným prodejům o 9,7%. Připomínám jen, že Tiskárna má oproti svým konkurentům na trhu výhodu v tom, že přibližně 50% produkce dodává ostatním podnikovým střediskům, tato část poptávky je tedy velmi stabilní. Změna výše investičního výdaje Případný jednoprocentní nárůst či pokles výše počátečních investičních výdajů by neměl na efektivnosti projektu významnou změnu (cca 1,7%). Sledovaný projekt navíc není rozsáhlý, odhad tedy bude přesný, Investiční rada podniku CCB navíc zdražení některé z položek investičního výdaje neočekává. 41

Závěr O uskutečnění investice se v podnicích nerozhoduje každým dnem, ale jde o rozhodnutí závažná, neboť ovlivní provoz podniku na dlouho dobu. Proto je posouzení ekonomické efektivnosti investice proces se zásadním významem. Sběr dat, jejich transformace v relevantní informace a následné vyhodnocení vyžaduje kooperaci několika podnikových oddělení - administrativy, ekonomického oddělení a příslušného střediska, v jehož rámci se investice bude vynakládat, a přirozeně vrcholného vedení. V průběhu hodnocení se řeší především otázky technicko-ekonomického charakteru – realizovatelnost projektu, jeho výhodnost z hlediska finančního přínosu pro podnik, zátěž podnikového cash-flow nebo optimální forma financování. Cílem mé práce bylo zhodnocení efektivnosti vybraného reálného projektu pomocí metod hodnocení investičních projektů. Tento cíl byl naplněn, v podniku CCB, spol. s r.o. jsem zhodnotil investici do nového tiskařského stroje, který měl nahradit již nevyhovující zařízení. K naplnění cíle jsem musel podle vybraných kritérií nejprve vybrat vhodnou investiční variantu, poté jsem zkoumal možnosti financování této varianty, načež jsem s využitím standardních metod – především metody čisté současné hodnoty, metody vnitřního výnosového procenta, diskontované doby návratnosti a ukazatele indexu rentability - provedl hodnocení ekonomické efektivnosti vybraného tiskařského stroje Polly od firmy Grafitec, jenž splňoval požadavky vedení tiskárny i podniku lépe než alternativní stroj od firmy Heidelberg. Hypotézou této práce bylo tvrzení, že leasing bude k financování sledovaného projektu výhodnější než úvěr. Tento předpoklad se jednoznačně naplnil, leasingové financování je podle ukazatele čisté výhody leasingu levnější (ČVL = 624 013 Kč) a administrativně méně náročné - podnik nevyplňuje v žádosti o leasing tolik položek, nemusí detailně charakterizovat projekt a jeho ekonomický přínos. Dále se nemusí věřiteli zaručit za vypůjčené zdroje vlastním majetkem (v případě podniku budovou, která je sídlem společnosti), a tudíž měnit zápis v katastru nemovitostí. Důležitou roli v rozhodování o optimálním způsobu financování hrál také faktor potřeby peněžních prostředků při pořízení stroje na úvěr – firma by musela hradit daň z přidané hodnoty ke stroji ve výši 1 560 147 Kč, čímž by se krátkodobě zatížil cash flow projektu a zdražil úvěr. Výhodou leasingu je také možnost odepsat stroj prostřednictvím leasingových odpisů již během tří let (v případě pořízení úvěrem by odepisovala firma 5 let), a vzhledem k tomu, že leasingové splátky jsou daňově uznatelným nákladem, tak má leasing vyšší daňový efekt, než by měl úvěr. Posledním podstatným kritériem bylo porovnání rizika obou forem financování. Pro vedení podniku bylo důležité minimalizovat toto riziko, což se v případě leasingu podařilo výběrem stabilní leasingové společnosti ČSOB Leasing, která je členem silné mezinárodní finanční skupiny KBC Group. Stroj je navíc pojištěn proti odcizení a poškození u společnosti Allianz. Výsledkem mé bakalářské práce je doporučení podniku CCB uskutečnit investiční variantu 1, tj. nakoupit stroj Polly od firmy Grafitec, a to prostřednictvím leasingu společnosti ČSOB Leasing. Důvodem k takovému rozhodnutí jsou hodnoty všech ukazatelů hodnocení efektivnosti a potvrzení výše uvedené hypotézy o výhodnosti leasingového financování. Čistá 42

současná hodnota projektu je přibližně 4 miliony korun, podnik tak bude schopný po uplynutí ekonomické doby životnosti hodnoceného stroje zakoupit stroj nový, a obnovit tak svůj výrobní proces. Vnitřní výnosové procento je 25,4%, což je více než majitelem společnosti požadovaných 9% a diskontovaná doba návratnosti projektu je o více jak dva roky kratší než předpokládaná doba jeho ekonomické efektivnosti. Výše uvedené rozhodnutí o uskutečnění investice samozřejmě není platné univerzálně, ovšem zvolený postup hodnocení efektivnosti investičního projektu, a především výběr kritérií pro rozhodování mezi jednotlivými variantami projektu a variantami jeho financování obecně využitelné jsou, domnívám se proto, že v případě potřeby by má práce mohla posloužit jako relevantní podklad pro rozhodování o uskutečnění investičního projektu. Na úplný závěr ještě uvádím, že tuto bakalářskou práci jsem zpracovával v kooperaci s firmou CCB, spol. s r.o., která mi poskytla vstupní data k chytanému projektu a stanovila požadavky, které by realizovaný projekt měl splňovat. Výsledky mých výpočtů ekonomické efektivnosti a výběr formy financování jsem úspěšně prezentoval Investiční radě podniku, jíž představoval ředitel a ekonom CCB společně s vedoucím tiskárny.

43

Seznam použité literatury 1. FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. 2. HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, 2006. 204 s. ISBN 80-7357-137-4. 3. KORYTÁROVÁ, J.; FRIDRICH, J.; PUCHÝŘ, B. Ekonomika investic. Brno: VÚT v Brně, 2002. 227 s. ISBN 80-214-2089-8. 4. MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů, praktické příklady a použití. Praha: Grada Publishing, 2006. 77 s. ISBN 80-247-1557-0. 5. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. 6. SYNEK, M a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X. 7. SYNEK, M a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7. 8. TOFFLER, A.; TOFFLEROVÁ, H. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Nakladatelství Dokořán, 2001. 125 s. ISBN 80-86569-00-4. 9. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6. 10. VALOUCH, P. Leasing v praxi: praktický průvodce. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 115 s. ISBN 978-80-247-2116-3.

44

Seznam dalších zdrojů Seznam internetových odkazů 1. VB Leasing: Daňové a právní aspekty leasingu [online] [cit. 5.5. 2007]. Dostupné na: http://www.vbleasing.cz/vbl_cz/leasingberatung/danove_a_pravni_aspekty_leasingu/inde x.shtml. 2. Grafitec: oficiální stránky společnosti [online] [cit. 5.5. 2007]. Dostupné na: http://www.kba-grafitec.cz/. 3. Heidelberg: oficiální stránky společnosti [online] [cit. 4.5. 2007]. Dostupné na: http://www.heidelberg.cz. 4. ČSOB Leasing: oficiální stránky společnosti [online] [cit. 4.5. 2007]. Dostupné na: http://www.csobleasing.cz. 5. ČSOB: oficiální stránky společnosti [online] [cit. 28.4. 2007]. Dostupné na: http://www.csob.cz. 6. Česká leasingová a finanční asociace: oficiální stránky asociace [online] [cit. 30.4. 2007. Dostupné na: http://www.clfa.cz. 7. Ministerstvo spravedlnosti: výpis z obchodního rejstříku [online] [cit. 15.5. 2007]. Dostupné na http://www.justice.cz. Seznam relevantní legislativy Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Další zdroje Vnitropodnikový informační systém firmy CCB, spol. s r.o. Vnitřní řád podniku CCB, spol. s r.o.[CD-ROM].

45

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Závislost diskontní sazby na typu projektu ..................................................18 Tabulka č. 2: Srovnání dvou variant zamýšleného investičního projektu ........................30 Tabulka č. 3: Výše pravidelných splátek úvěru ...................................................................32 Tabulka č. 4: Nabídka leasingu .............................................................................................33 Tabulka č. 5: Srovnání výhodnosti jednotlivých forem financování .................................36 Tabulka č. 6: Přehled investičních výdajů na Variantu 1...................................................36 Tabulka č. 7: Výnosy a náklady projektu v jednotlivých letech (vše v Kč).......................37 Graf č. 1: Podíl jednotlivých nákladových položek na celkových nákladech....................38 Tabulka č. 8: Další položky cash-flow projektu...................................................................38 Tabulka č. 10: Průměrné roční cash-flow a zisky projektu................................................39 Tabulka č. 11: Výsledky vyhodnocení ekonomické efektivnosti projektu ........................40 Graf č. 2: Výše ročních cash-flow projektu..........................................................................40 Tabulka č. 12: Matice citlivosti projektu..............................................................................41 Tabulka č. 13: Technické parametry stroje Polly Performer 466 CH...............................48 Tabulka č. 14: Technické parametry stroje Heidelberg Speedmaster SM 74 ..................49

46

Seznam příloh Příloha č. 1: Technické parametry stroje Polly Performer 466 CH Příloha č. 2: Technické parametry stroje Heidelberg Speedmaster SM 74 Příloha č. 3: Vzor žádosti o leasing Příloha č. 4: Nabídka Tiskárny Příloha č. 5: Výpis z obchodního rejstříku

47

Příloha č. 1 Tabulka č. 13: Technické parametry stroje Polly Performer 466 CH Maximální formát papíru 485 x 660mm Minimální formát papíru 330 x 330mm Minimální formát papíru na přání 260 x 330mm Maximální tloušťka papíru 0,45mm Gramáž papíru 30 – 350 g/m2 Maximální tisková plocha (při jednostranném tisku) 475 x 650mm Maximální tisková plocha (při oboustranném tisku) 465 x 650mm Záchytná hrana 10mm Maximální výkon stroje 10 000 výt./hod Rozměr tiskové formy 530 x 650mm Tloušťka tiskové formy 0,3mm Rozměr ofsetového potahu 560 x 664mm Tloušťka ofsetového potahu 1,9mm Výška stohu nakladače 940mm Výška stohu vykladače 700mm Rozměry stroje délka 5 710mm šířka (s lavičkami) 1 620mm (2 250mm) výška 1 780mm Hmotnost stroje 9 800kg Celková cena vč. DPH (19%) 9 771 447,-Kč Pramen: http://www.kba-grafitec.cz/ Záruční podmínky Záruka na stroje Polly Performer je 24 měsíců od data instalace stroje, maximálně však 15 milionů obrátek stroje. Záruční, pozáruční servis a náhradní díly zajišťuje GRAFITEC, s. r.o.

Příloha č. 2 Tabulka č. 14: Technické parametry stroje Heidelberg Speedmaster SM 74 Tiskový výkon SM 74-8-P+L max. 13 000 archů/h Potiskovaný materiál Tloušťka 0,03 mm - 0,6 mm Max. formát archu 530 mm x 740 mm Min. formát archu 210 mm x 280 mm Min. formát archu 280 mm x 280 mm Min. formát archu oboustranný tisk 300 mm x 280 mm Max. formát tisku 510 mm x 740 mm Záchytná hrana 8 mm - 10 mm Tiskové desky Délka x šířka (max.) Tloušťka

660 mm x 745 mm 0,25 - 0,30 mm

Formový válec Zápich formový válec 0,15 mm Odstup přední hrany desky od počátku 59,5 mm tisku Lakovací válec Zápich 3,2 mm Délka x šířka (lakovací forma) 605 mm x 745 mm Délka x šířka (lakovací potah 627 mm x 772 mm Odstup přední hrany lakovací formy od 47,6 mm počátku lakování Max. lakovaná plocha 510 mm x 740 mm Přenosový válec Zápich 2,3 mm Délka x šířka (armovaný potah) 627 mm x 772 mm Výšky stohu (vč. stohovacího vozíku nebo desky) Nakladač 1 060 mm Vysoký vykladač 1 160 mm Pramen: www.heidelberg.cz

Příloha č. 3: Obrázek č. 3: Vzor žádosti o leasing

Pramen: http://www.csobleasing.cz Žadatel úvěru musí ČSOB navíc dodat tyto údaje51:



















51

základní údaje o společnosti informace o předmětu financování, úředně ověřenou kopii rozhodnutí příslušného orgánu o oprávnění k podnikání, resp. dokladu prokazujícího právní subjektivitu, roční účetní závěrky za období předchozích 3 let (u společností s povinností auditu ověřené auditorem), výroční zprávu a zprávu auditora (jsou-li zpracovávány), daňová přiznání za poslední 3 roky (včetně příloh předaných Finančnímu úřadu), ekonomické výsledky za poslední měsíc a odpovídající měsíc předchozího roku v rozsahu účetních výkazů (rozvaha a výkaz zisků a ztrát), podnikatelský záměr podepsaný statutárním orgánem společnosti s uvedením charakteristiky nosných činností a dalších významných údajů o minulém vývoji, stavu a perspektivách nosných aktivit, finanční plán na dobu úvěrové angažovanosti, potvrzení o bezdlužnosti vůči Finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně, prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům, materiály týkající se navrhovaného zajištění, případné bankovní reference na společnost a její vlastníky, doplňující údaje podle požadavku klientského úvěrového pracovníka (např. komentář příčin výkyvů v účetních výkazech, plán investic, časový rozbor pohledávek, aktuální rozbor finančních investic, podíl exportu na tržbách a rozbor tržeb podle nosných činností), doklad o zajištění odbytu (podle charakteru produkce).

Informace dostupná na http://www.csob.cz.

Příloha č. 4 Nabídka Tiskárny Tisk





časopisů a knih katalogů a publikací prospektů, letáků a plakátů pohlednic, samopropisovacích formulářů atd.

Knihařské zpracování
vazbu V1, V2, V4, popřípadě V8
spirálovou vazbu určenou pro výrobu kalendářů
kroužkovou vazbu
skládání, snášení a rylování
děrování a perforování
výsek, laminování, UV lak a parciální UV lak Další služby
balení a expedice dle přání zákazníka
tisk CTP52 technologií (bez filmů)
grafický návrh ve vlastním DTP studiu
direct mailing
ostatní tiskové technologie v partnerské kooperaci

52

Computer-to-plate - elektronická montáž a osvit přímo na tiskové desky, tj. bez použití filmů (archová montáž). CTP je časově, kvalitativně i cenově výhodnější.

Příloha č. 5 Výpis z obchodního rejstříku53 – informace o firmě CCB, spol. s r.o. Datum zápisu: Obchodní firma: Sídlo: Identifikační číslo: Právní forma:

14.května 1991 CCB, spol. s r. o. Brno, Okružní 17,č.p.580, PSČ 638 00 188 25 435 Společnost s ručením omezeným

Předmět podnikání:





organizování kurzů a seminářů činnost organizačních a ekonomických poradců nakladatelství vydavatelství

Statutární orgán: jednatel:

Ing. Tomáš Večeřa

Jménem společnosti jedná a podepisuje jednatel. Společníci:

Ing. Tomáš Večeřa

Vklad: Splaceno: Obchodní podíl: Základní kapitál:

1 000 000,- Kč 100 % 100% 1 000 000,- Kč

53

Pramen: http://www.justice.cz.