HLUK HLAVNÍ TÉMA Č ASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST HLUK V PRAŽSKÉM ENVISU... 2 SOUNDSCAPES ANEB NEJMILEJŠÍ ZVUK... 4 ZLATÝ DECIBEL... 6

ČAS O P I S P RO E KO G R A M OT N O ST

HLUK V PRAŽSKÉM ENVISU ... 2 SOUNDSCAPES ANEB NEJMILEJŠÍ ZVUK ... 4 ZLATÝ DECIBEL ... 6 NETOPÝŘÍ NOCI ... 7 PŘES DIVOČÍCÍ MORÁVKU TAM A ZPĚT ... 8 ANTIHLUK A NERWY ... 15 STRACH Z TICHA... ... 17 ZABIJÁK HLUK ... 20 ZVUKOVÉ ILUZE ... 23 NEBEZPEČÍ SLUCHÁTEK TROCHU JINAK ... 26 PRÁVNÍ RÁDCE OBČANA OBTĚŽOVANÉHO HLUKEM ... 28 HLUKOVÉ MAPY A AKČNÍ PLÁNY SNIŽOVÁNÍ HLUKU ... 31

HLAVNÍ TÉMA

HLUK

PŘÍLOHA: STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY (2008 – 2015)

Č Í S LO 5 RO Č N Í K 6 ŘÍJEN 2008

HLUK V PRAŽSKÉM ENVISU „Vítejte na stránkách o životním prostředí v hlavním městě Praze,“ osloví vás http://envis.praha-mesto.cz. Hlavní město Praha provozuje na těchto internetových stránkách již několik let obsáhlý informační servis o životním prostředí ENVIS. Na úvodní stránce ENVISu se dovíte, co významného se událo v Praze v oblasti životního prostředí. Poslední zpráva ze září 2008 oznamuje, že hlavní město se přihlásilo do mezinárodní soutěže o titul Evropské zelené město (European Green Capital Award). Tato nová soutěž je určena pro velká evropská města a má za cíl ocenit jejich přístup k péči o životní prostředí a přispět k výměně zkušeností. Mezi důležitými koncepčními a programovými dokumenty z poslední doby najdete na ENVISu i Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha 2008 (více v tomto Bedrníku na str. 31). ENVIS je provázán se stránkami PREMIS – PRažský Ekologický Monitorovací a Informační Systém (www.premis.cz), s Atlasem životního prostředí v Praze (http://www.premis.cz/ atlaszp/), se stránkami ENVIS 4 (http://envis4. praha.eu) a se stránkami Praha cyklistická na (http://doprava.praha-mesto.cz). Projekt ENVIS 4 zvyšuje dostupnost a kvalitu informací o životním prostředí v územním detailu pro vybrané městské části Prahy. Internetové stránky ENVIS 4 poskytují podrobné údaje získávané v městských částech se zaměřením na vybraná témata: ovzduší, hluk, příroda a krajina. Nabízejí i dynamické databáze a mapy. Mezi hlavní uživatele patří například obyvatelé dotčených městských částí, školy, neziskové organizace v daném území, odborná veřejnost, pracovníci úřadů městských částí, zastupitelé a radní a rozhodovací sféra na úrovni hl. m. Prahy Co lze najít na stránkách ENVIS 4 o hluku? Za jeden z nejvýznamnějších zdrojů hluku na území hl. m. Prahy je pochopitelně označena doprava. Získání co nejpřesnějších informací o zatížení jednotlivých fasád chráněných objektů v okolí komunikační sítě a plošného zatížení území jednotlivých městských částí je proto základním nástrojem pro politiku řešení nepříznivé akustické situace v jednotlivých městských částech. K hlavním úkolům projektu ENVIS 4 v oblasti hluku patří: inventarizace stavu datové základny na území městských částí a její doplňování, inventarizace potřeb uživatelů v městských částech, měření akustické situace, výpočty a modelování plošného zatížení hlukem s výpočtovým rastrem 10 x 10 m pro vybraných 24 městských částí Pro každou městskou část bylo provedeno měření v jednom uživatelsky zadaném bodě, případně v tiché oblasti.

Uživatelské potřeby jednotlivých městských částí se mnohdy liší. Jedním z cílů projektu bylo získat přehled o požadavcích na obsahové a časové řešení hlukové situace v jednotlivých městských částech. To bylo zabezpečeno především dotazníkovými průzkumy. Z výsledků výpočtů stavu akustické situace pro městské části jsou vyhodnocena i rizika z hluku. A výsledky? Hluková mapa s plošným pásmovým zobrazením zasažení území pro denní dobu (6 – 22 hod) a noční dobu (22 – 6 hod) s krokem po 5 dB a s možností zjištění konkrétní hodnoty ve zvoleném místě, dále hluková mapa zobrazující zasažení objektů i jednotlivých výpočtových bodů na fasádách objektů, mapa se zobrazením počtu zasažených obyvatel v jednotlivých dB pásmech a souhrnná zpráva. Z výše zmíněných internetových stránek zpracovala Hana Kolářová Zdroj ilustrací: http://envis4.praha.eu

« Ukázka výřezu vypočtené hlukové mapy plošného rozložení hluku a hluku na fasádách.

EDITORIAL Vážení čtenáři, TÉMĚŘ POLOVINU EVROPANŮ OHROŽUJE HLUK. Hluk vyvolává v našem organismu poplach, nelze si na něj zvyknout. Reakce je fyziologická a nutí člověka k obraně: ovlivňuje tep i krevní tlak, hladinu cukru, inzulínu, stopových prvků a dalších látek v těle, snižuje imunitu, mění naši pozornost, emoce, pohybovou koordinaci, ba i zrak a myšlení... Zkátka hluk, je zabiják! Výukový program, oceněný na evropské úrovni, o tomto fenoménu vám nabízíme v rubrice Didaktika. Hluk naši civilizaci prostoupil nenápadně: Jsme vůči němu v podobném vztahu jako slavná pokusná žába, která nevyskočí z postupně zahřívané vody? Ba ne, přece jen jsme lidé nadaní nebývalou inteligencí, takže o hluku něco víme, a poslední dobou se dokonce snažíme s touto škodlivinou i něco dělat. Je fajn, že o hluku a jeho souvislostech můžeme informovat i naše děti. I ony samy mohou volit, co dělat – i kdyby to třeba byla jenom méně škodlivá sluchátka k MP3. My dospělí můžeme mnohem víc: Můžeme se občansky sdružovat a bránit se dokonce i hluku nejobtížnějšímu a nejrozšířenějšímu – ze silniční dopravy. Můžeme žádat hlukové clony, protihluková okna, ale také technologické vymoženosti jako tiché pneumatiky a tiché povrchy silnic. Anebo můžeme přispět ke snižování hluku prostě tím, že využijeme hromadnou dopravu, a nebudeme startovat vlastní auto, když to není nezbytné. A pokud budeme v koncích, můžeme podat sousedskou žalobu. Co že to je? Poradí právníci z občanského sdružení Ekologický právní servis, kteří se nejen vehementně dali do „hlukových kauz“ po celé republice a někde už s úspěšným výsledkem, ale také provozují dobré internetové stránky o hluku, kde objevíte třeba Právního rádce občana obtěžovaného hlukem; vše podstatné najdete v rubrice Proměny. A s právníkem Ekologického právního servisu Pavlem Douchou si můžeme v anketě tohoto čísla Bedrníku zauvažovat i poněkud futurologicky: „...bude zajímavé sledovat, jak se budou zvukové kulisy měnit v souvislosti s pomalým odchodem spalovacích motorů na smetiště dějin v důsledku nedostatku ropy. Možná to s sebou přinese nástup tichých elektromotorů, možná se sníží intenzita dopravy celkově.“ Velké potíže s hlukem rozhodně mají obyvatelé každého velkého města, tedy i Prahy. Naše metropole ovšem v duchu evropské směrnice z roku 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí má zcela čerstvý Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha, který navrhuje opatření na základě nedávno vypracovaných hlukových map. Jak vypadají takové mapy, můžete vidět například na straně 2 nebo 31. Pražský magistrát byl dokonce za tento akční plán do značné míry pochválen z „ostrých“ nevládních kruhů. Jsme tedy, řečeno za Bedrník, potěšeni, že právě Magistrát hl. m. Prahy podpořil vydání tohoto čísla a nechal redakci volnou ruku při jeho tvorbě. Děkujeme. A nakonec ještě něco hezkého: V tomto Bedrníku nenajdete jenom protivné zvuky, ale i ty nejmilejší. Zavedeme vás do mizejících i přetrvávajících zvukových krajin Prahy, Londýna, ba i na Manhattan. I vy a vaši žáci můžete do těchto neobvyklých galerií přispět, přidat ten svůj nejmilejší zvuk k vrzání parket v muzeu, k tichu a zvedání se do lavic v kostele Nejsvětějšího Salvátora, k mouchám za oknem v Cholupicích, k zahradní restauraci na Letné, k jinonickým včelám nebo právě se smažící cibulce v Londýně... Jaký je ten váš nejmilejší zvuk?

» Do 8. listopadu 2008 ještě můžete hlasovat on-line na http:// www.ekofor.cz pro vtipy v elektronické galerii soutěže Ekofór 2008, kterou pořádá Hnutí Brontosaurus – s přestávkou již od roku 1979. Vítězové budou vyhlášeni 29. listopadu 2008 v Klubu Klamovka v Praze. Ceremoniál bude stejně jako loni hudbou doprovázet písničkář Tomáš Kočko. Z loňského Ekofóru představujeme „hořce hlučný“ kreslený vtip patnáctileté Gábiny Plačkové z Ostravy, který získal druhé místo.

Hodně příjemných zvuků i lidských hlasů přeje Hana Kolářová

OBSAH HLUK V PRAŽSKÉM ENVISU ......................................................................... 2

NÁZORY

INSPIRACE

ANKETA: STRACH Z TICHA ... .......................................................................17 CO POTŘEBUJÍ UČITELÉ NA ZLÍNSKU.......................................................18

SOUNDSCAPES aneb NEJMILEJŠÍ ZVUK ................................................... 4 ZLATÝ DECIBEL .................................................................................................. 6 NETOPÝŘÍ NOCI ................................................................................................. 7 ZŠ Hálkova, Frýdek-Místek: PŘES DIVOČÍCÍ MORÁVKU TAM A ZPĚT..................................................... 8 Gymnázium Brno Vídeňská: NA JEDNÉ LODI S PŘÍRODOU ....................................................................... 9

DIDAKTIKA ZABIJÁK HLUK ..................................................................................................20 DEN PROTI HLUKU..........................................................................................24

KALENDÁŘ...................................................................................................27 NABÍDKA .......................................................................................................28

PROMĚNY Co je a kde se vzal HLUK ...................................................................................................................11

HLUKOVÉ MAPY A AKČNÍ PLÁNY SNIŽOVÁNÍ HLUKU........................31

Na titulní straně: snímek netopíra velkouchého (Myotis bechsteinii). Foto RNDr. Petr Hůla (digitálně upraveno).

3

5/2008

PŘÍLOHA: STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ČESKÉ REPUBLIKY (2008 – 2015)

INSPIRACE

SOUNDSCAPES aneb NEJMILEJŠÍ ZVUK V Praze probíhá projekt Favourite Sound – Nejmilejší zvuk, který mapuje zvukovou tvář hlavního města. Poprvé byl realizován pro Londýn zvukovým umělcem, pedagogem a hudebníkem Peterem Cusackem v roce 1998. Cusack jej inicioval jako pravidelný program pro místní nekomerční umělecké rádio Resonance FM a projekt pokračuje v různých verzích dodnes. Cíl byl jednoduchý: zjistit a zachytit, který zvuk obyvatelé určitého města považují za pozitivní.

n Zvuková krajina měst Můžete uvést nějaké konkrétní zvukové prostředí, které máte rádi? V Londýně, v Pekingu, Chicagu, Praze... A proč? Odpovědi tvoří postupně se plnící archiv, který obsahuje zajímavé informace o proměnlivé městské zvukové krajině. Tvoří jednak zajímavý portrét města a naznačuje, jak lidé v tomto ohledu vnímají svoje okolí. Výsledek odhaluje řadu překvapivých souvislostí o významu zvuku v každodenním životě. Původní Favourite Sound překročil londýnskou mapu a jeho další verze hostily Chicago a Peking. Praha je prvním místem ve střední Evropě, kde tento zvukově sociální výzkum s uměleckou ambicí probíhá. Součástí pražského projektu jsou (podobně jako v Londýně, Chicagu a Pekingu) dílny pro studenty a veřejnost. Dílny jsou zaměřené na seznámení se s metodami a souvislostmi zvukové „psychogeografie“ a na různé (sociální, zdravotní, politické, ekonomické, estetické) kontexty „zvukovosti“.

lizace projektu společně s M. Vojtěchovským a týmem spolupracovníků a spolupracovnic. Iniciaci a finanční podporu získal projekt například od organizace Zipp, podporující českoněmecké kulturní projekty, spolupráci nabídly například FAMU Praha, Český rozhlas atd., produkci pak občanské sdružení Asociace MLOK a nekomerční internetové rádio Lemurie.taz. Projekt realizovaný kupříkladu formou studijního modulu na půdě Intermediálního institutu je zaměřen na orientaci v uměleckých konceptech terénních nahrávek, mapování městského prostoru pomocí zvuku. Výsledek zvukového a prostorového výzkumu bude prezentován v rozhlasovém pořadu a ve veřejném prostoru Diskuse, doprovázející tento mezinárodní umělecký projekt reflektuje formy a významy percepce zvuku v prostředí města. Dotkla se celé řady problémů a téma zvuku úzce souvisí s aktuálními tendencemi v současné architektuře, hudbě, audiovizuálním umění, literatuře, zdravotnictví, technologii, výzkumných programech sociálních, přírodních a environmentálních věd.

n Institut intermédií

n Vymírající zvuky a ztráta identity

Projekt zvukového mapování Prahy zprostředkovávají českým zájemcům také internetové stránky Institutu intermédií, kde probíhaly některé dílny. Institut intermédií (IIM) je sdílené pracoviště Českého vysokého učení technického a Akademie múzických umění a vytváří zázemí pro mezinárodní spolupráci studentů a pedagogů technických a uměleckých oborů. Snaží se rozvíjet nový mezioborový model vzdělávání a výzkumu, propojující české technické, umělecké, ale i přírodovědné či humanitní školy a neakademické partnery. Cílem projektu IIM je vytvořit inspirující tvůrčí prostředí pro spolupráci studentů, pedagogů, vědců a výzkumníků z různých oborů, rozvíjet nové formy spolupráce s veřejností i s výrobní sférou, zkoumat využití nekonvenčních technických řešení v různých oblastech společnosti a podporovat vznik uměleckých projektů a šíření nových vědeckých myšlenek.

Otázek, které vyvstávají v souvislosti s mapováním zvuků, často mizejících, je mnoho. Zde jsou některé z nich: Lze ještě dnes mluvit o zvukové identitě specifického městského prostoru? Jak vnímáme převratné posuny dnešní zvukové krajiny, doprovázející nedávnou transformaci Prahy, Londýna, Paříže, Berlína a dalších evropských měst? Dochází vlivem procesů globalizace k oslabení, nebo dokonce k vymírání původních specifických zvuků? Jak se vyrovnáváme s nástupem „nových“ zvuků? Jak různí obyvatelé různých měst reagují na hlukové znečištění prostředí? Nabízí se nějaká strategie vedoucí k „civilizování městského zvukového pole“, nebo šance na pozitivní korekci zvukového prostředí? Smyslem projektu oblíbené zvuky je pokračovat v této debatě a upozornit, jak důležitý je systémový a pozitivní přístup vedoucí směrem k možnosti ovlivnit a korigovat důležité součásti všedního, veřejného i soukromého života ve městě.

n City Soundscapes

v prvé řadě jako interaktivní webová stránka, pořad pro rádio, multikanálová instalace s videoprojekcí a zvuková intervence do veřejného prostoru. Od března 2008 tým spolupracovníků a partnerů s Peterem Cusackem sestavil anketu, oslovuje obyvatele Prahy a motivuje skupinu spolupracovníků ve sbírání vzorků

NEJMILEJŠÍ ZVUKY PRAHY Na http://panto-graph.net/favouritesounds/ už se rozrůstá pěkná sbírka. Posuďte na vlastní uši... n Střídání stráží na Hradčanském náměstí n Letiště Ruzyně n Harmonikář na Národní třídě n Pivní sudy – Braník – Restaurace Na Jezerce n Městská knihovna v Praze n Vyšehrad, holubi v Cihelné bráně a vlak n Bankrot, Jungmanovo náměstí n Obecní dům a pasáž Na příkopech n Parkety v Museu hl. m. Prahy n Kaufland 9 symfonie n Mouchy za oknem domku, Cholupice n Starý židovský hřbitov n Ticho a zvedání se do lavic v kostele Nejsvětějšího Salvátora n Ambientní noise v Kinského zahradě n Úklid ve vodárně n Zahrada Velkopřevorského paláce n Kanál na Vyšehradě n Masarykovo nádraží n Průvodce v Gorlici, Vyšehrad n Trénink ve dvoře n Rekonstrukce čehosi, Žižkov n Šílený psík, Žižkov n Železná ohrada, Meteor Libeň n Bílá hora n Zahradní restaurace na Letné n Nedělní odpoledne na Vítkově n Fitcentrum na Želivského n Voda v zahradě Kinských n Jinonické včely atd.

n Jak kultivovat zvukové pole

4

Autorem konceptu mezioborového výzkumu akustické mapy města The Favourite Sounds of Prague je Peter Cusack. Účastní se i rea-

Plánovaný výstup z postupně vznikající zvukové mapy Prahy bude mít různé podoby:

A můžete přidat i ten svůj nejmilejší pražský zvuk. 5/2008

INSPIRACE

zvuků v terénu. Pražský projekt se koncentruje nejen na zvukové nahrávky, ale i na obrazovou dokumentaci míst, situací, portrétů lidí a stejně tak i na sbírání literárních textů, týkajících se zvuků Prahy. Projekt dostal svoje webové stránky. Tak se zvuková mapa Prahy stavá komplexnější postupným sběrem dalších nahrávek a referenčních materiálů, fotografií, textů a prací s archivy. » Sound seeker: Poslechněte si Manhattan...

n Audiodiverzita hluků a zvuků Webové stránky http://panto-graph.net/ favouritesounds/index.php nabízejí řadu dalších zajímavých odkazů. Například se tudy dostanete k nejmilejším zvukům Londýňanů – www.favouritelondonsounds.org. Prostřednictvím uživatelsky velmi pohodlných stránek si můžete poslechnout nejen klasického BigBena, ale také třeba ranní zpěv ptactva v Abbey Park, šumění deště, cibulku, smažící se na pánvi, nebo dokonce pravého londýnského

slavíka. Velmi příjemné. Archiv londýnských zvuků je bohatý a na další doplnění nahrávek je připraven samoobslužný formulář pro uživatele k zaslání administrátorovi. Není důvod, proč by podobný archiv milých zvuků nemohlo mít kterékoli město kdekoli. Nebo se při troše trpělivosti přes www. nysoundmap.org a okno „sound seeker“ proklikáte k zajímavým zvukům New Yorku. A co třeba slibně vypadající London Wildlife Sounds wildweb.london.gov.uk/wildweb/ Wildsounds.do, Berlin.Soundscape-FM : A City of Sounds berlin.soundscape-fm.net, Finland 100 Soundscapes www.100aanimaisemaa. fi/ohjeet_en.php, World Forum for Acoustic Ecology www.wfae.net nebo The Acoustic Ecology Institute www.acousticecology.org či www.earthear.com?! S využitím www.iim.cz a dalších internetových zdrojů zpracovala Hana Kolářová

ZVUKOVÝ DOTAZNÍK (NEJEN PRO PRAHU)

ZAJÍMAVÉ ZVUKY Na půdě Institutu intermédií představil nedávno svou audiovizuální performanci například hudebník a multimediální umělec Byron Westbrook, který žije a pracuje v Brooklynu, USA. Často používá procesuální instrumentální materiál i terénní nahrávky, které jsou během performancí generované v reálném čase a distribuované v multikanálovém systému. To vytváří dojem prostorového vjemu. Synestetický model propojení světla, stínů a dlouhých zvukových znělých ploch působí na diváka a posluchače pocitem vnoření do jiného časoprostoru. Jeden ze spolupracovníků projektu pro Prahu je například Jez Riley French, který se už 28 let zabývá improvizovanou a intuitivní hudbou jako hudebník, organizátor, vydavatel i teoretik. Jeho hudební postupy spočívají na několika principech. Terénní nahrávání – již dávno v mládí začal dělat nahrávky jak běžných, tak zvláštních či skrytých zvuků. Nahrál také například prostory a objekty z Krásné Hory, Dolních Počernic a Prahy – zvuky ryb a vodních rostlin... Se zvuky dále pracuje tak, že mu nejde o kvalitu nahrávky, ale o to, aby ji mohl kontrolovat a ovládat. Předměty a nástroje – pracuje s nástroji jako GuZheng, citár, kytara, shamisen, ale také hudební skříňky a každodenní předměty, které často nachází v blízkosti míst, kde koncertuje. Vnitřní zvuky elektronických zařízení – od počátku osmdesátých let vyvíjí metodu práce s různými elektronickými zařízeními, aniž by do nich cokoli zapojoval, ale za pomocí snímačů prozkoumával vnitřní zvuky těchto zařízení. Zdroj: www.iim.cz, jbjlt.net 5/2008

Dotazník vytvořený k projektu Nejmilejší pražské zvuky může inspirovat také jinde... Snažíme se zjistit, jak vnímají Pražané pražskou zvukovou krajinu a pokoušíme se ji pomocí zvuku zachytit. Anketa je součástí tohoto projektu a umožňuje, že i vy můžete přispět k vznikajícímu zvukovému portrétu města. Projekt vznikl v Londýně a proběhl například v Pekingu a v dalších městech. CD “Your Favourite London Sounds” vyšlo v roce 2001, verze pro Peking v roce 2007. Chceme přispět k vytvoření zvukové představy zachycující, co si lidé myslí pozitivního o měnicí se zvukové krajině ve svých městech. Můžete přispět i tím, že předáte tento dotazník lidem, o kterých si myslíte, že by je tento projekt zajímal. ® Jaký je váš nejoblíbenější zvuk Prahy? ® Proč? ® Jaké místo v Praze pro vás zní „nelépe“? ® Proč? ® Jaký výhled v Praze máte nejvíce rád? (místo, budova, objekt...) ® Proč? Jméno a příjmení: Čtvrť kde žijete: Věk: 4 až 10; 11-17; 18-25; 26-39; 40-64; 65+ Muž/Žena Informace a zdroj: http://www.iim.cz/?id=73&lang=0

5

INSPIRACE

ZLATÝ DECIBEL Národní hluková observatoř České republiky ve spolupráci s dalšími partnery uspořádala již druhý ročník otevřené soutěže o nejzdařilejší protihlukový počin Zlatý decibel, uskutečněný v roce 2007 na území Evropské unie, zejména v zemích střední a východní Evropy. Cílem bylo odměnit významné iniciativy v oblasti prevence nebo snížení hladiny hluku: místní nebo regionální projekty, produkty, materiály a inovační akustické technologie. Do soutěže se mohli přihlásit firmy a průmyslové podniky, výrobci, místní správní orgány, veřejné a soukromé organizace, asociace, vzdělávací instituce, a také pro všechny osoby, které se konkrétním způsobem zasloužily o zlepšení dopadu hluku na životní prostředí, zejména na zdraví obyvatelstva. Výsledky 2. ročníku soutěže Zlatý decibel České republiky byly vyhlášeny v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v březnu 2008. Odborná porota, složená ze zástupců Parlamentu ČR, Ministerstva dopravy ČR, organizací Ministerstva zdravotnictví ČR, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Národní hlukové observatoře ČR, předala oprávnění užívat titul Laureát Národní soutěže Zlatý decibel 2007 za nejvýznamnější počin v boji proti zdraví ohrožujícímu hluku těmto programům, projektům a produktům: 1. kategorie: Vnímavost a výchova Týden boje proti hluku – – praktický osvětový program Přihlašovatel: Zdravotní ústav se sídlem v Brně Hlavní přednosti: celonárodně ojedinělé informování laické veřejnosti o zdravotních následcích dlouhodobého působení hluku Autorka: RNDr. Zdeňka Žídková 2. kategorie: Akustické materiály Akusticky pohltivý interiérový panel Ecophon Master Solo S Výrobce: Saint-Gobain Ecophon Aktiebolag, Švédsko Hlavní přednosti: vynikající interiérový absorbér, čistý, minimalistický design, umožňuje menší hlasovou námahu při komunikaci,

6

zvýšenou srozumitelnost řeči a lepší koncentraci na práci 3. kategorie: Produkty a nové technologie Ekologický dálniční a železniční protihlukový panel HAMPPEP B13 Přihlašovatel a výrobce: výzkumno-vývojová akciová společnost Timberland, Odry Hlavní přednosti: z 90 % vyroben z druhotných surovin, 100% recyklovatelný, s mimořádně dlouhou životností, konstruován jako úložiště odpadů (včetně nebezpečných) pomocí geopolymeru, designové možnosti téměř bez omezení 4. kategorie: Město nebo doprava Protihluková opatření na dálnici D8 (Praha – Drážďany) v úseku D807 Ústí nad Labem – státní hranice s Německem Přihlašovatel: Projektový ústav dopravních staveb Valbek, spol. s r.o., Liberec Hlavní přednosti: ukázka příkladné synergie využitelnosti protihlukových stěn při ochraně životního prostředí s akcentem na: zajištění ochrany obyvatel proti hluku z dálničního provozu v oblasti Žďárku a Libouchce, zajištění ochrany zvěře a ptactva proti rušení provozem na dálnici (např. tetřívek…), zajištění ochrany vodního zdroje pitné vody přehrady Gottleuba v Německu 5. Kategorie: Tiché domácí spotřebiče Tichá automatická myčka na nádobí

Siemens, typ SN26T890EU Výrobce: BSH Bosch und Siemens Hausgeräte GmbH, Mnichov, Německo Hlavní přednosti: unikátně tichý provoz, pouze 40 dB, srovnatelná pouze s ložnicí uprostřed hluboké noci. Novinkou, s níž přišla Národní hluková observatoř ČR, bylo představení stupnice „Přátelské akustické energie domácích spotřebičů“ Dekobel. Národní hluková observatoř České republiky je občanské sdružení právnických a fyzických osob, jehož cílem je získávání a analýza informací, týkajících se zejména: hluku, vibrací (např. hluk z dopravy a průmyslových zařízení), dopadu hluku na lidské zdraví a životní prostředí, ochrany před hlukem. V předchozím prvním ročníku soutěže Zlatý decibel 2006 se jejím laureátem staly projekty: Výukový program Zabiják hluk Zdravotního ústavu Brno; Antivibrační podkolejový svršek RockBallast a RockXolid firmy RockDelta, Dánsko; Větroň Glasfluegel 304S s pomocným proudovým motorem firmy HPH Kutná Hora; Konstrukční systém protihlukových bariér HAMPPEP P13 firmy Metrostav, Praha. Některé oceněné projekty postoupily do 14. ročníku evropského finále soutěže Decibel d´Or 2007 pořádaného v Paříži. Zdroj: Ing. Ivo Vaněk, Národní hluková observatoř ČR, www.nho.cz, upraveno (red)

» Zabiják hluk – program pro školy: Co je zvuk, co je hluk? Stručné seznámení se stavbou ucha na modelu. Zvuky škodlivé pro sluch. Zvuky škodlivé pro celý organismus. Ukázky měření hlukoměrem – prezentace různých hluků a jejich měření hlukoměrem. Zdroj: http://www.psvz.cz/zidkova/stophluku/skoly.htm

5/2008

INSPIRACE

NETOPÝŘÍ NOCI V roce 1991 byla v Londýně uzavřena Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů – EUROBATS. Česká republika je její smluvní stranou od roku 1994. Koncem srpna 1997 se v Polsku, Německu a Nizozemí na podporu ochrany netopýrů uskutečnil první ročník Evropské noci pro netopýry. O rok později netopýří noc proběhla již v osmnácti evropských zemích, poprvé také v České republice v Liberci. Od té doby netopýřích nocí přibývá a jsou stále populárnější.

n První křivoklátská netopýří noc

ECHOLOKACE První křivoklátská netopýří noc, která proběhla v sobotu 6. září na Křivoklátě, předčila všechna očekávání. Podivné zvuky, linoucí se z ultrazvukového detektoru, naznačovaly cosi nezvyklého. Venku se stmívalo a nad hlavou poletovali několikagramoví savci s ostrými zoubky a strašidelnými křídly, kteří, kdyby měli velikost psa, jistě by člověk před nimi prchal do bezpečného úkrytu. Zooložka a pracovnice Správy CHKO Křivoklátsko Mgr. Anna Hoffmannová seděla na dolním křivoklátském hradním nádvoří s detektorem v ruce a připomínala řízení letového provozu. Nad hradem se proti světlejšímu nebi rýsovaly obrysy malých poletujících netopýrů – to oni vydávali ty podivné zvuky, lidským uchem neslyšitelné, avšak pomocí detektoru převedené na téměř strašidelné hvízdání a skřeky. „Tohle je Nyctalus noctula,“ identifikovala zvuky Anna Hoffmannová a přiřazovala je netopýrům rezavým. Pak se v detektoru ozval Myotis myotis, netopýr velký. A ještě několik dalších, od netopýra dlouhouchého až po netopýra hvízdavého.

n Když netopýr vypne sonar

5/2008

V průchodech a branách hradu Křivoklátu už byly tou dobou nataženy speciální černé sítě, do kterých se každou chvíli netopýři zachytávali – to když zapomněli echolokací sledovat prostor před sebou a příliš se soustřeďovali na pronásledovanou kořist. Přírodovědci z CHKO Křivoklátsko nachytali za ten večer několik různých druhů netopýrů, které chtěli o pár večerů později představit také veřejnosti. Netopýří noc byla vůbec první akce tohoto druhu na hradě Křivoklát. Mělo se při ní představit, co jsou vlastně netopýři, jak žijí, jak vypadají, zkrátka všechno o těchto zajímavých a běžnému smrtelníkovi málo známých zvířatech. Pro návštěvníky bylo připraveno promítání dataprojektorem, kam se přenášel obraz z videokamery snímající přímo na místě netopýry, a připravena byla i naučná prezentace a nakonec film. Akce probíhala pod širým nebem i díky krásnému letnímu počasí, které vysloveně přálo. Ještě než se setmělo, začali přicházet první návštěvníci. Původně se počítalo, že dorazí nanejvýš 30 zájemců, ale byl to velký omyl. Přišlo na 250 lidí! Lavičky pro diváky

...je způsob orientace netopýrů a některých dalších živočichů (salangany, hmyzožravci, delfíni) založený na principu zhodnocení ozvěny vlastních zvukových signálů, a tím získání informace o poloze v prostoru, o tvaru a rozmístění překážek a případné kořisti, o jejich pohybu a mnoha dalších prvků. Jelikož pracuje se zvukovými vlnami, označuje se tento nástroj orientace v prostoru jako sonar. Jeho základní pracovní frekvence jsou nepřímo úměrné velikosti netopýra, závisí však na mnohých dalších skutečnostech (lovecká strategie, typ kořisti). Vydávané signály jsou standardizované zvukové pulsy o frekvenci 20–160 kHz (ultrazvuky), s druhově specifickou strukturou. Rozlišovací schopnost je různá pro jednotlivé druhy a nepřímo úměrná ke vzdálenosti překážky (kořisti), dosah sonaru se pohybuje v rozmezí 5–500 m a ovlivňují jej parametry a podmínky prostředí (vzdušná vlhkost, teplota, tlak). Netopýři mohou odlišit dva stimuly časově oddělené pouhými 0,3 ms. Rozeznáváme dva typy sonaru: CF (constant frequency) a FM (frequency modulated). CF sonar (čeleď Rhinolophidae, Mormoopidae) pracuje s konstantní, pro daný druh specifickou frekvencí (vydávané hlasy tvoří vždy týž čistý tón), výkřik je podmíněn trvalým vysokým napětím hlasivek. Tito živočichové mají vyvinut vnitroušní mechanismus ke kompenzaci Dopplerova posunu (změna frekvence ozvěny při vstřícném pohybu překážky). Na vzdálenost 1,5 m rozliší vrápenec detail o průměru 2–3 mm a při přiblížení na několik cm až 0,05 mm! U FM sonaru (ostatní netopýři) se výška tónu v průběhu trvání pulsu mění – klesá – což je způsobeno postupným povolováním napětí hlasivkových svalů během výkřiku. Tento způsob echolokace je proto méně energeticky náročný. Signály jsou podstatně kratší (1–10 ms) a bývají častěji opakovány (až 180 krát za sekundu). Rozlišovací schopnost ve vzdálenosti 1 m je zhruba 0,2–0,3 mm, ve vzdálenosti 1,5 m pak 1 mm a ze 3 m 3 mm. Mgr. Anna Hoffmannová. Na fotografii Netopýr dlouhouchý (Plecotus austiracus). Foto RNDr. Petr Hůla

7

INSPIRACE

nestačily, a tak museli pracovníci hradu rychle přinášet nové lavice ze skladu. Dorazily celé rodiny s dětmi, což byli vděční diváci, natlačení kolem stolu s netopýřími boxy, chtiví vidět všechno z co největší blízkosti. Ani veliký obraz netopýrů, přenášený na promítací plátno, jim nestačil. Zkrátka, vidět zblízka netopýra, sledovat jeho obživu a chování, to byl obří magnet.

n Sáhnout si na netopýra Anna Hoffmannová nejprve přednesla podrobný úvod, kde vysvětlila vše potřebné o životě těchto zvláštních savců. Hned od začátku se diváci vyptávali na další podrobnosti a přírodovědkyně ráda odpovídala. Diváci se tak dověděli, že v Česku žije nejméně 26 druhů netopýrů a že i na hradě Křivoklátě žije asi dvousetkusová kolonie. Na projekčním plátně ale defilovaly i druhy, které se u nás nevyskytují, například netopýr, který se živí lovem ryb a žije v tropech – tam se ostatně vyskytuje většina netopýřích druhů včetně upíra, jenž se živí krví.

Největšímu zájmu se těšila přímá ukázka netopýrů, které předtím přírodovědci ze Správy CHKO Křivoklátsko nachytali na hradě, a dalších, které měli ve své chovatelské péči (jednalo se například o poraněné netopýry, kteří by ve volné přírodě zahynuli, protože by si nedokázali opatřit potravu). Lidé si mohli na netopýry i sáhnout, pohladit si je, i když tato zvířata dovedou třeba i kousnout svými malými zoubky. Slečna Hoffmannová je krmila moučnými červy, kteří všem předváděným netopýřím druhům náležitě chutnali. Návštěvníci stáli u stolku osvětleného reflektory dlouhou frontu a čekali bez nadsázky až desítky minut na to, aby si mohli vzít netopýra na chvilku do ruky a zkusit si ho nakrmit nebo pohladit. V průběhu večera probíhal také lov do sítí natažených na horním nádvoří a v dolní bráně. A tento lov byl úspěšný, chytilo se nejméně 10 kusů. Anna Hoffmannová všechna chycená zvířata odborně přeměřila a zvážila, určila druh a potom si je mohly děti, případně i dospělí, zase vypustit do vzduchu.

n Za rok zase Když byly všechny ukázky předvedeny a netopýři opět vypuštěni do volného prostoru, mohli se diváci, kteří ještě nechtěli jít domů, podívat na německý film Upír Nosferatu z roku 1922, tedy jeden z prvních a legendárních hororů, který speciálně pro I. křivoklátskou netopýří noc sehnal kastelán hradu Luděk Frencl. Akce Netopýří noc byla tak zdařilá, že ji organizátoři chtějí na příští rok zopakovat. Poděkování patří Správě CHKO Křivoklátsko pod vedením RNDr. Petra Hůly a také správě hradu Křivoklátu a kastelánovi Luďkovi Frenclovi, kteří všichni dohromady Netopýří noc připravili a která byla pro návštěvníky mimořádně atraktivním zážitkem. Mgr. Petr Dvořák, ČHMÚ, Mgr. Anna Hoffmannová, Miroslav Trojan, AOPK ČR, Správa CHKO Křivoklátsko, www.krivoklatsko.nature.cz Doplněno (red) s využitím www.portal.env.cz Foto Pavel Friebert, Ing. Otto Hoffmann Doporučená literatura: Vlašín M., Málková I. – Ochrana netopýrů. Vydal ČSOP Veronica 2004

ZŠ HÁLKOVA, FRÝDEK-MÍSTEK

PŘES DIVOČÍCÍ MORÁVKU TAM A ZPĚT Abychom oslavili svátek Země, naplánovali jsme si na něj v letošním roce vycházku do nově vyhlášené Národní přírodní památky Skalická Morávka. Hned při vstupu do oblasti si děti prohlédly obrovský trs invazní plevelné rostliny křídlatky japonské a vyzkoušely ho mechanickou cestou zničit. Potom formou „hry na poklad“ došly na místo, kde byl na největším balvanu pod plochým kamenem ukryt poslední dopis,

8

který děti nasměroval až ke keři židoviníku německému, který jsme si jako nejvzácnější exemplář chtěli prohlédnout. Naše vycházka začala v Raškovicích a končila na druhém břehu ve Vyšších Lhotách. Chlapci a děvčata se na místě seznámili s faunou a flórou dané oblasti, našli lebku savce, přebrodili divočící řeku Morávku tam i zpět. Naučili se také orientovat v terénu podle přiložené mapky, kterou následující

den ve škole vybarvili a popsali navštívená místa. Exkurze se zúčastnilo 24 dětí a námět na ni poslalo do školy Středisko ekologické výchovy Vita na letáku Záchrana lužních stanovišť v povodí Morávky. Mgr. Jarmila Adámková, koordinátorka EVVO, ZŠ Frýdek-Místek, Hálkova 927 Foto autorka

5/2008

INSPIRACE

GYMNÁZIUM BRNO VÍDEŇSKÁ

NA JEDNÉ LODI S PŘÍRODOU Trvalou součástí koncepce ekologické výchovy na naší škole je ekologický kurz ve 2. ročníku. Rozhodli jsme se tedy vytvořit projekt, který bude možné realizovat více let po sobě a v letošním školním roce jsme pro studenty realizovali ekologický kurz v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Moravský kras totiž zahrnuje mnoho krásných lokalit, které je možné za pomoci studentů objevovat, zkoumat a mapovat. Výhoda výuky základů ekologie v terénu je nesporná.

» Autorka pracovního listu: Mgr. Eva Garguláková

n Volba: Moravský kras Na kurz jsme získali dotaci MŠMT v rámci Rozvojového programu MŠMT Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) ve školách v roce 2008. Pro studenty jsme tedy mohli připravit týden aktivit, přednášek a terénních cvičení s pracovními listy. Byli jsme velmi rádi, že se kurzu zúčastnilo 95 procent všech žáků druhých ročníků a že náklady nebyly důvodem neúčasti. Kurz jsme nazvali Na jedné lodi s přírodou a snažili jsme se, aby většina aktivit žáků byla skutečně zaměřená na pobyt v přírodě, zkoumání geologických zvláštností dané lokality, ale také, jak se specifické podmínky odrážejí v zastoupení rostlinných a živočišných druhů. Kurz, který se stane součástí našeho ŠVP, rozvíjí u žáků kompetence k učení, řešení problémů i sociální a občanské kompetence. Při této činnosti si studenti doplňují teoretické vědomosti praktickými poznatky. Při přípravě projektu sami plánují, jak dosáhnout výsledku, hodnotí práci ostatních a přijímají jejich hodnocení. Musí reagovat na podmínky a problémy, využít čas, který pro splnění úkolu mají. Musí si umět práci rozdělit a vzájemně účelně komunikovat. Pro konání kurzu jsme vybrali městys Jedovnice, který leží asi 25 km od Brna. Zvolili jsme oblast na okraji Moravského krasu s krásnou přírodou a mnoha pamětihodnostmi, která je ale zároveň střediskem rekreace pro velké množství lidí. Bylo zajímavé sledovat, jakým způsobem se zde řeší problém, kdy na jedné straně je snaha zachovat území co nejméně dotčené činností člověka a na druhé straně jsou zájmy obce a lidí o rozvoj této oblasti (stavba ubytovacích zařízení, zázemí k pro rekreaci, turistiku i vodní sporty). Pro zachování výjimečnosti oblasti je jistě nezbytné dodržovat zásady udržitelného rozvoje. A právě hodnocení, jak se to zastupitelstvu obce a jejím občanům daří, bylo jedním z výstupů a výsledků práce našich studentů.

n Moderní projektová výuka v terénu

5/2008

Na kurz jsme se cíleně se studenty připravovali již dopředu. Seznamovali jsme žáky s vybranou oblastí, aktivitami, které budou v rámci kurzu vykonávat, i s podmínkami, ve kterých se budou pět dnů společně pohybovat a plnit úkoly, učit se, ale také se bavit a utužovat vztahy v rámci své pracovní skupiny, třídy i většího kolektivu. Do kurzu byly zařazeny přednášky s diskusemi, exkurze a samostatné projekty žáků. Ve svých projektech žáci zkoumali prostředí Jedovnice a okolí, snažili se zmapovat vybrané jevy a navrhnout řešení případných problémů. Bylo výborné, že žáci přijeli na kurz již motivovaní, zefektivnilo to jejich práci, šetřilo čas a podílelo se na vytvoření velmi příjemné atmosféry, kdy žáci plnili své úkoly velmi aktivně. Významné bylo, že se do projektu zapojili učitelé dalších předmětů, protože obsah projektu zasahuje do vzdělávacích oblastí Člověk a příroda (chemie – stanovení kvality vody, biologie – poznávání rostlinných a živočišných druhů, geografie – prá-

9

INSPIRACE

ce s mapou i její tvorba, geologie – krasové jevy, horninový podklad Moravského krasu), Člověk a společnost (úloha státu při ochraně přírody a krajiny, instituce ochrany, kritické vnímání problémů, návrhy řešení), Člověk a zdraví (podmínky prostředí a jejich vliv na zdraví člověka). Hlavní náplní bylo průřezové téma environmentální výchova. Při zpracování získaných výsledků musí žáci použít svých znalosti z oblasti Informatika a informační a komunikační technologie. Náš kurz je koncipován jako moderní projektový a výukový záměr, který koresponduje s hlavními cíli RVP a budoucího ŠVP. Jednotlivé aktivity projektu pomáhají dosahovat

10

u žáků klíčových kompetencí. Kromě širokého spektra činností studentů v terénu, jsou aktivity doplněny i teoretickou částí (výukou), ve které jsou formou přednášek a následného procvičování učiva probrány tematické celky ekologie a environmentální výchovy. Tyto znalosti si studenti upevňovali formou testů a vyplňování pracovních listů. Při těchto činnostech spolupracovali v rámci skupiny, mezi skupinami a úkoly konzultovali i s učiteli.

n Pět dnů a čtyři noci Po příjezdu a ubytování žáci prošli část naučné stezky Jedovnické rybníky. Stezku

zřídila Správa CHKO Moravský kras spolu s Obecním úřadem v Jedovnicích. Žáci se zajímali především o rekreačně exponovanou oblast kolem rybníka Olšovec, všímali si objektů, které se na tomto území vyskytují, jejich zapojení do krajiny. Dále využívali naučných tabulí a snažili se zakreslené druhy rostlin a živočichů najít a zachytit ve svých poznámkách a na fotografiích. Naučnou stezku jsme opustili pod rybníkem Dymák. Dostali jsme se na průjezdní komunikaci obcí a podél ní na náměstí v Jedovnicích. Zde se žáci po svých pracovních skupinách rozešli a hledali jev, který pak řešili ve svých projektech. Večer pak nebyla naším cílem práce, ale litý sportovní zápas mezi zástupci zúčastněných tříd. Druhý den byl ve znamení poznávání flóry. Měli jsme domluvenou exkurzi do arboreta ve Křtinách. Na zpáteční cestě si získané poznatky ověřili žáci plněním botanických pracovních listů, které byly vytvořeny pro oblast kolem Rudického propadání. Odpoledne byla na řadě teorie z oblasti Organismy a prostředí a Ekosystémy. A večer opět sportovní aktivity. Třetí den dopoledne byl ve znamení hydrologických a geografických aktivit. Studenti hledali v mapách údaje charakterizující vybranou oblast, v terénu se pak snažili vyhotovit jednoduchou mapu území. Dále se pokusili stanovit vlastnosti vody v dostupných vodních zdrojích – rybník Olšovec, Dymák, Jedovnický potok. Odpoledne nás čekal výlet do Punkevních jeskyní a propasti Macocha. Žáci si všímali krasových jevů a sbírali informace, které potřebovali následující den při geologickém programu. I večer měli žáci program. Absolvovali aktivity za vedení studentů LF MU, téma činností bylo Prostředí a zdraví člověka. Náplní předposledního dne byla geologická exkurze a odpoledne teorie a práce na projektech. Jako lektoři geologické exkurze působili pracovníci PF MU. Zavedli nás k Rudickému propadání, dále do geoparku Rudice a do pískového lomu Seč za Rudicemi. O všech lokalitách si studenti vyslechli zajímavé vyprávění, ale nejvíce se jim líbilo v lomu. Zde viděli pestrobarevné vrstvy písků a jílovitých písků používaných ve slévárenství. Hledali zde rohovcové a křemenné geody a devonské fosilie. Čtvrteční večer pak byl ve znamení sportu a zábavy. A čekal nás pátek s prezentací projektů žáků, loučením a odjezdem. Kurz se studentům nejen líbil, ale v krásné přírodě si dokázali osvojit mnoho znalostí. Doufáme také, že tento projekt přispěl k vytváření kladného a odpovědného vztahu k prostředí, které nás obklopuje. Hana Mášová, Gymnázium, Vídeňská 47, 639 00 Brno 5/2008

PROMĚNY CO JE A KDE SE VZAL

HLUK Hluk je v současnosti jeden z nejvýznamnějších zdrojů obtěžování lidského života, a v mnoha případech i bezprostřední riziko pro lidské zdraví. Prokazují to odborné studie. Počet obyvatel zemí Evropské unie vystavených zdraví škodlivé hlukové zátěži byl v roce 2000 odhadnut na 100 miliónů. Převládajícím zdrojem hlukové zátěže je jednoznačně automobilová doprava – přibližně ze 60 %.

n Poplach pro organismus Lékařské i statistické studie dokazují, že hluk má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Sluch totiž prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus proto reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází například ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepu, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu, ztrátám hořčíku aj. Hluk má poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob

5/2008

přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí. Jelikož sluch funguje, i když člověk spí, hluk během spánku snižuje jeho kvalitu i hloubku. Dlouhodobě se to projevuje trvalou únavou. Hluk pochopitelně také ničí sluch, a to buď při krátkodobém vystavení hluku nad 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo při častém a dlouhodobém vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba). K poškození sluchu ale může vést i dlouhodobý hluk okolo 70 dB, což je běžná úroveň podél hlavních silnic. Za hlavní příčinu sluchové ztráty se již v současné době nepovažuje stárnutí, ale právě hluková zátěž. Poškození sluchu je přitom většinou nevratné. Je v zájmu každého jednotlivce chránit svůj sluch před nadměrným hlukem, ale o snížení hlukové zátěže na únosnou míru je také ze zákona povinen starat se stát v rámci péče o veřejné zdraví. Právě u hluku z dopravy se jasně ukazuje, že stát tuto svoji péči zanedbává.

n Nespravedlnost vůči hudbě Nejčastější zdroje hluku jsou: doprava, průmysl, stavební činnost, hudba, bydlení, rekreační hluk. Ve velkých městech je nejvýznamnějším zdrojem nadměrného hluku působícího na velký počet obyvatel doprava, a to převážně automobilová. Hluk spojený s bydlením (např. domácí spotřebiče) nebo hudební hluk si buď způsobuje člověk sám, nebo je mu vystaven jen krátkou dobu; hluk ze stavební činnosti může být nepříjemný, ale trvá jen po dobu stavby. Hluk z dopravy je ale něco zcela jiného. V postižených oblastech působí bez přestání, ve dne v noci, 365 dnů v roce. Jenom na krátkou chvíli automobilová doprava utichá každoročně při příchodu nového roku. Kdo bydlí u frekventované silnice, hluku z dopravy se prostě vyhnout nemůže. Postup hygienických stanic, které mají problematiku hluku na starosti, budí v tomto ohle-

11

PROMĚNY

du dojem nespravedlnosti. Zatímco hudební klub, který překračuje hlukové limity několik hodin denně, hygienici bez okolků zavřou, silnice, po nichž projíždějí desetitisíce vozidel a limit je překračován neustále, dostávají většinou povolené výjimky pro další provoz.

LIMITY Ochrana lidského zdraví před hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně v §§ 30-34 tohoto zákona. Limity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

n Ochrana před hlukem z dopravy Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) jsou následující: Existuje řada opatření, které mohou pomoci snížit míru hluku z dopravy. Skvělé protihlukové opatření je zeleň, pokud je k dispozici dostatek prostoru. Tři metry široký pás zeleně dokáže snížit hluk o čtvrtinu a rostlinstvo zároveň zvyšuje estetickou úroveň prostředí a výrazným způsobem snižuje prašnost – další negativní projev dopravy. Také protihlukové stěny lze použít jen tam, kde je dostatek prostoru. Musí být vyprojektovány tak, aby hluk nejen odrážely, ale i pohlcovaly. Vždy se jedná o prostorovou bariéru, a protihlukové stěny je tedy třeba umisťovat s citem. Vhodnost snížení rychlosti jako protihlukového opatření je třeba odborně posoudit. V případě, kdy by řidič vozidla byl nucen přeřadit na nižší převodový stupeň, by totiž paradoxně snížení nejvyšší povolené rychlosti mohlo vést k nárůstu hluku. Je nezbytné, aby maximální rychlost nebyla snížena jenom “na papíře”, ale i v praxi. Toho lze optimálně dosáhnout umístěním radaru, který automaticky zaznamená SPZ vozidla překračujícího nejvyšší rychlost. Na míru hlukové zátěže mají pozitivní vliv jakákoliv opatření ve prospěch zklidnění dopravy. Mezi takové organizační změny v dopravě patří například snížení počtu jízdních pruhů, zúžení vozovky, zpomalovače (retardéry). Výměna některých povrchů vozovky může snížit hluk až o 12 dB.

n Vnitřní hluk? Změňte ložnici!

12

Běžná okna mohou tlumit hluk do různé míry. Záleží na tom, zda mají jednu nebo dvě skleněné tabule, jak je sklo silné a jak dobře jsou okna utěsněna. Instalací protihlukových oken lze snížit hluk pronikající do místnosti až o 75 %. Jsou výrazně dražší než běžná okna a měl by je zaplatit ten, kdo je za nadměrný hluk zodpovědný. Efekt protihlukového okna se samozřejmě ztrácí, pokud jej otevřete. Organizační změny v bytě představují defenzivní a jen dílčí řešení, ale pokud například vedou okna z vaší ložnice přímo na hlavní silnici a jste již z hluku zoufalí, možná můžete přesunutím vybavení ložnici vyměnit s obývákem, který má okna do dvora. Alespoň se v noci vyspíte. Opatření pro snížení hluku uvnitř budov neřeší příčinu problému, ale pouze následek. Mohou výrazně snížit hluk v domě nebo

den (6:00-22:00)

noc (22:00-6:00)

základní limit – pro hluk jiný než z dopravy

50 dB

40 dB

pro hluk ze silniční dopravy

55 dB

45 dB

pro hluk z železniční dopravy

55 dB

50 dB

pro hluk z hlavních silnic

60 dB

50 dB

pro hluk v ochranných pásmech drah

60 dB

55 dB

pro starou hlukovou zátěž

70 dB

60 dB

pro starou hlukovou zátěž u železničních drah

70 dB

65 dB

venkovní hluk

Co je stará hluková zátěž? Starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti způsobený silniční a železniční dopravou, který nastal před koncem roku 2000. Speciální limit pro starou hlukovou zátěž byl stanoven proto, aby se především v okolí hlavních silnic dosáhlo snadného splnění limitu bez nutnosti zásadních stavebních úprav a nákladných investic. Pomineme-li, že i vysoký limit 70 dB je u mnoha silnic trvale překračován, jedná se o hazardní hru se zdravím obyvatel. Podle odborných zdravotnických vyjádření totiž dlouhodobé vystavení hluku na úrovni 70 dB má již trvalé negativní účinky na zdraví. U venkovního hluku stanoví nařízení vlády zvlášť limity pro hluk ze stavební činnosti a z leteckého provozu, pro zdravotnická zařízení, pro impulsní hluk, pro hudbu a řeč. Základní limity pro vnitřní hluk (uvnitř obytných místností) jsou následující: vnitřní hluk

den (6:00-22:00)

noc (22:00-6:00)

základní limit

40 dB

30 dB

pro hluk ze silniční dopravy (neplatí pro stavby dokončené po 1.6.2006, u nich se použije základní limit)

45 dB

35 dB

pro hluk z hudby, zpěvu a řeči

35 dB

25 dB

U vnitřního hluku stanoví nařízení vlády zvlášť limity pro zdravotnická zařízení a různé veřejné budovy (obchody, školy apod.). Dále jsou podrobněji upraveny limity pro vibrace a pro hluk na pracovištích.

bytě, nicméně prioritou by mělo být snížení hluku na takovou míru, abychom se nemuseli schovávat doma, ale mohli příjemně pobývat i venku na ulici.

n Poslechněte si rozdíly mezi pneumatikami Hluk z automobilové dopravy se skládá ze tří složek: aerodynamický hluk (způsobuje jej samotné těleso vozidla, jak rozráží vzduch svým pohybem), hluk motoru a hluk vznikající kontaktem pneumatik s vozovkou. Hluk z motoru převažuje při nižších rychlostech vozidel – do 30 km/h u osobních automobilů, do 50 km/h u nákladních. Při vyšších rychlostech dominuje hluk pneumatik,

přičemž aerodynamický hluk roste současně s rychlostí. Pro emise celkového hluku z vozidel (pozor, nejedná se o limit pro vnitřní či venkovní hluk) platí v EU limit 74 dB pro osobní automobil, 80 dB pro nákladní. Hluk z pneumatik roste, jak roste používání širších pneumatik. Na www.hluk.eps. cz si můžete poslechnout rozdíl: běžná pneumatika osobního auta a tichá pneumatika osobního auta – 7dB(A), běžná pneumatika nákladního auta a tichá pneumatika nákladního auta – 3dB(A). Studie proveditelnosti, která byla v roce 2006 předložena Evropské komisi, navrhuje zavedení přísnějších limitů pro hlučnost pneumatik osobních i nákladních automobilů

5/2008

PROMĚNY

v letech 2008 a 2012. Studie dokazuje i další skutečnosti: tiché pneumatiky nemají žádný negativní vliv ani na bezpečnost, ani na spotřebu paliva. Zavedení limitů by mělo za následek snížení celkové hlukové zátěže až o 3 dB, což se rovná snížení míry hluku (nebo počtu všech automobilů) na polovinu. Průmysl je na výrobu tichých pneumatik technologicky připraven, zavedení limitů si nevyžádá žádné extrémní náklady. Společenský přínos zavedení limitů se vyčísluje na 48–123 miliard euro v období let 2010–2022. Použití tichých pneumatik na tichém povrchu komunikace jejich efekt dále znásobí. Již v současné době existují pneumatiky, které jsou dokonce 8 dB pod limitem. Zavedení limitů pro hlučnost pneumatik je jedním z nejrychlejších možných řešení hlukové problematiky – životnost pneumatik je poměrně krátká, takže efekt snížení hluku by se brzy projevil.

n Protihlukový povrchu komunikace Míru hluku vznikajícího na povrchu komunikace určuje struktura vozovky a vzorek pneumatik. „Protihlukový“ povrch vozovky může teoreticky snížit hluk vznikající na vozovce o polovinu až tři čtvrtiny oproti běžnému asfaltovému povrchu. Optimálního snížení hluku je pak dosaženo použitím tichých pneumatik na protihlukové vozovce. Dvouvrstvý porézní povrch vozovky (který může být vyroben z recyklovaných pneumatik) může dosáhnout snížení 12 dB oproti běžnému povrchu. Některé země – např. Dánsko, Německo, Nizozemí nebo Japonsko – již vyvíjejí tišší povrchy vozovek, které zároveň splňují

nároky na cenu, bezpečnost a trvanlivost. Efekt snížení hluku na tichém povrchu se projeví především u komunikací, po nichž jezdí auta rychlostí nad 50 km/h. Při nižších rychlostech převládá hluk motoru vozidla. Tichý povrch vozovky je oproti běžnému dražší, nelze však opomenout úspory, jako je zbavení se nutnosti budovat nevzhledné protihlukové stěny nebo izolaci budov, či nižší náklady na zdravotní péči vlivem úbytku nemocí způsobených hlukem. Použití tichých povrchů vozovky by mělo být prioritou na všech frekventovaných silnicích v blízkosti zástavby. Přednostní umístění tichých povrchů by měly určit loni zpracované strategické hlukové mapy.

TÉMĚŘ POLOVINU EVROPANŮ OHROŽUJE HLUK Podle studie, kterou v únoru 2008 zveřejnila bruselská nevládní organizace Transport & Environment (T&E), téměř polovina Evropanů je vystavena hluku z dopravy, který může poškodit jejich zdraví. Hluk ze silniční a železniční dopravy podle studie souvisí s úmrtím 50 tisíc Evropanů na infarkt a dalšími 200 tisíci případy kardiovaskulárních onemocnění ročně. Nina Renshaw z T&E k tomu říká: „Tato studie ukazuje, že nedostatek právní regulace ve spojení s neustálým nárůstem dopravy a používání větších, silnějších a hlučnějších aut je pro obyvatele EU smrtící kombinace.“ Podle Světové zdravotnické organizace znamená hluk již nad 55 decibelů vážné obtěžování a může nastartovat vznik řady onemocnění. Studie odhalila, že v Evropské unii žije v tak hlučném prostředí způsobeném silniční dopravou kolem 210 milionů lidí. Přímé náklady pro společnost včetně nákladů na lékařskou péči jsou odhadovány na 40 miliard EUR (přibližně 1 bilion Kč) ročně. V České republice je podle odhadů nadměrným hlukem postiženo zhruba půl milionu obyvatel. Podle nedávno zveřejněných hlukových map je téměř 300 tisíc lidí rušeno ze spánku hlukem vyšším než 60 decibelů. Podle Michala Bernarda z Ekologického právního servisu, který analyzoval nedávno zveřejněné hlukové mapy, je zřejmé, že boj s hlukem bude třeba vést na všech frontách, od té místní až po Brusel. „Varování zdravotníků a ekonomů jsou jasná, situaci je třeba urychleně řešit, od rozhodnutí nechat auto doma a jet do práce hromadnou dopravou až po přijetí směrnice o tichých pneumatikách. Náklady na protihluková opatření jsou rovněž mnohonásobně nižší než každoroční ekonomické ztráty v důsledku nadměrné hlučnosti,“ řekl Bernard. Zdroj: Tisková zpráva T&E a EPS 28. 2. 2008 5/2008

Některé evropské státy mají systém zatřídění druhu povrchů komunikací podle hlučnosti, neexistuje však jednotný systém. Jeho zavedení zvažuje Evropská komise. Vytvoření srozumitelného informačního rámce pro místní a regionální samosprávy je prvním krokem k začlenění problematiky hluku do územního plánování. V budoucnu by měly k používání protihlukových povrchů motivovat i právní předpisy Evropské unie.

n Železnice Problémy s hlukem nezpůsobuje jen automobilová doprava, ale částečně i železniční a letecká. V České republice je hluk z železnice spíše okrajový problém. Z výzkumu Ministerstva zdravotnictví, které zkoumalo vliv hluku na 542 tisíc lidí podél nejfrekventovanějších železničních tratí, vyplynulo, že celodenní hlukové limity jsou překročeny jen u 365 osob. Železniční hluk vzniká třením nerovných kol vagónů s povrchem kolejnic. Snížení hluku u kolejnic lze dosáhnout „leštěním” a instalací tlumičů v podobě pružného materiálu připevněného ke kolejnicím. Kola lze ztišit použitím brzdových čelistí vyrobených z kompozitních materiálů, mohou snížit hluk o 8-10 dB. Obě opatření se vzájemně doplňují, takže použití obou vede k velmi výraznému snížení hluku.

n Hluk z letecké dopravy Od roku 2002 jsou díky direktivě 92/14/ EEC na evropských letištích zakázány nejhlučnější typy letadel, jako např. Boeing 727, TU 134 nebo IL 62. Obecně platí, že novější typy letadel jsou méně hlučné, na druhou stranu míra využívání letecké dopravy a počet letadel vzrůstá. V ČR je z hlediska hluku problematické především okolí letiště Praha-Ruzyně. Správa letiště deklaruje snahu částečně snížit hlukovou zátěž různými opatřeními, například

13

PROMĚNY

monitorováním hladiny hluku z leteckého provozu a vybíráním zvláštního poplatku od leteckých společností za překročení limitu nebo dílčím omezením nočních letů. V současné době je plánována výstavba nové letové dráhy, která by letecký provoz přiblížila hustě obydlenému území několika městských částí. Jejich občané i zastupitelé proti záměru protestují, protože by přinesl výrazný nárůst hlukové zátěže.

n Logaritmický decibel Intenzita hluku se vyjadřuje v decibelech (dB), což je poněkud ošemetné – nárůst této veličiny není symetrický, jak jsme zvyklí třeba u jednotek hmotnosti nebo délky. Decibel je logaritmická veličina – nárůst hluku o 3 dB znamená zdvojnásobení objemu hluku. Při nárůstu o 10 dB je hluk desetinásobný, při nárůstu o 20 dB stonásobný. To znamená, že rozdíl mezi 20 dB a 40 dB je mnohem menší, než rozdíl mezi 60 dB a 80 dB. Pokud je například hluk o několik decibelů nad limitem, působí tato informace na první pohled mylným dojmem, že jde jen o mírné překročení. Aby bylo měření hluku objektivní, musí se provádět za určitých podmínek. Hluk nelze například měřit za nepříznivého počasí (silný vítr, déšť, sněžení), u hluku z dopravy je nutné měřit v den s obvyklou mírou dopravy (např. ne o víkendu, o prázdninách či o svátcích). Pro vlastní potřebu je možné měřit hluk orientačně i ručním hlukoměrem, který lze

EKOLOGIKÝ PRÁVNÍ SERVIS Občanské sdružení Ekologický právní servis (EPS) je nevládní, nezisková a nepolitická organizace právníků, která hájí práva občanů a životního prostředí v České republice právní cestou. Založena byla roku 1995. EPS ovlivňuje připravovanou legislativu, právnickou komunitu a studenty práv směrem k ochraně veřejných zájmů, zejména životního prostředí a lidských práv. Poskytuje občanům bezplatnou právní pomoc. Prosazuje odpovědnost klíčových společenských subjektů za následky jejich jednání. Cílem EPS je eliminovat případy nezákonného a nekorektního rozhodování úřadů ve věcech ochrany životního prostředí a lidských práv, pomáhat lidem v přístupu k soudům, zvyšovat právní vědomí veřejnosti a prosazovat odpovědnost nadnárodních korporací. V rámci svého programu Právo na příznivé životní prostředí se Ekologický právní servis věnuje problematice hluku a emisím z automobilové dopravy. Provozuje ve spolupráci s Dětmi Země internetové stránky www.hluk.eps.cz, které soustřeďují informace o hluku. Jsou přehledné, srozumitelné a seriózní. Poskytují občanům oporu pro asertivní domáhání se práva na zvukovou pohodu, především právě se zřetelem na hluk ze silniční dopravy.

pořídit již od 1 500 Kč, pokud ovšem potřebujete spolehlivé měření, nezbude vám, než se obrátit na některou z akreditovaných laboratoří. Ty provádějí měření hluku odborně a výsledný protokol o měření hluku lze použít jako relevantní podklad například při kontaktu s úřady nebo soudy. Měření hluku laboratoří je ovšem poměrně nákladná záležitost, která přesahuje finanční možnosti většiny lidí. Hluk se obvykle měří buď celých 24 hodin, nebo se měří jen v některé úseky a zbytek je dopočítán. Venkovní hluk se měří ve vzdálenosti dvou metrů

KAUZY HLUK Několik typických situací, v nichž jsou občané vystaveni nadlimitní hlukové a emisní zátěži z automobilové dopravy, představují případy, v nichž se Ekologický právní servis angažoval ve prospěch postižených. Bohužel, podobných případů jsou v celé republice stovky, další kauzy najdete na www.hluk.eps.cz. PLZEŇ Plzeň patří k nejhlučnějším městům v České republice. Hlavním zdrojem hluku je automobilový provoz, který je v centru Plzně velmi silný, neboť Plzeň postrádá okružní silniční propojení, které by odvedlo automobily z města, a podmínky pro neautomobilovou dopravu v Plzni trpí řadou závažných problémů. Odpovědné úřady se vyhýbají skutečnému řešení problému nadměrného hluku, proto se obyvatelé rozhodli obrátit na soud. Jedná se především o ulici Klatovskou, která je silnicí první třídy I/27 a tvoří v současné době severojižní průtah městem, a dále o čtyřproudovou ulici U Trati. Ta byla sice postavena až v polovině devadesátých let, ale na problém hlukové zátěže se vůbec nemyslelo. Výstavba kapacitní silniční spojky jen pár set metrů od centra byla odůvodňována následným zklidněním Americké třídy v samém centru města. Představitelé města však svůj slib nedodrželi, a nadměrnou automobilovou dopravou tak dodnes trpí obě zmiňované ulice. OLOMOUC Žalobou proti státu jako vlastníkovi komunikace I. třídy v ulici Rolsberské a Přerovské v Olomouci vyvrcholila v únoru 2007 několikaletá snaha skupiny jejích obyvatel prosadit snížení hlukové zátěže. Protože odpovědné

14

od fasády domu. Pokud jste obtěžováni přílišným hlukem z dopravy, je nejlepší obrátit se nejprve na hygienickou stanici.

n Omezení hluku na rozumně dosažitelnou míru Ani hlukové limity za určitých okolností nemusí být dodržovány. Pes je zakopaný v § 31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, podle kterého může hygienická stanice udělit časově omezené povolení překročení hygienických limitů, a to v přípa-

orgány odmítají situaci aktivně řešit, byli postižení občané nuceni vynaložit z vlastních kapes desítky tisíc korun na zafinancování vlastních hlukových měření. Ačkoliv výsledky prokázaly opakované překračování maximálních hlukových limitů, nepřimělo to státní orgány k akci. Naopak v oblasti jsou dále povolovány stavby komerčního a obchodních charakteru, které přitahují další dopravu. O žalobě soud dosud nerozhodl. HRADEC KRÁLOVÉ Dlouhodobě nesnesitelná situace na průjezdním úseku silnice I/35 v Hradci Králové vedla obyvatele okolních bytových domů k řadě akcí, kdy se snažili přesvědčit odpovědné orgány o nezbytnosti snížení hlukové zátěže. Tato snaha však nevedla k žádnému reálnému výsledku, jednotlivé úřady pouze svalovaly odpovědnost za řešení jeden na druhého. Proto začali postižení občané připravovat žalobu, k níž se postupně připojilo zhruba 250 vlastníků bytů a domů. Teprve na základě tohoto tlaku přislíbilo Ředitelství silnic a dálnic výměnu oken za protihluková a realizaci dalších opatření, která povedou alespoň k částečnému snížení hlukové zátěže. Ukázalo se, že soustředěný tlak občanů spojený s použitím právních prostředků může příslušné úřady donutit k tomu, aby odpovědněji přistoupily k řešení problémů občanů s hlukem. DOBRÁ U FRÝDKU-MÍSTKU Je smutné zjištění, že nadlimitní hluková zátěž není problém jen u komunikací, které stojí už desítky let a kde doprava od té doby mnohonásobně narostla. V řadě případů dochází k tomu, že i nové komunikace jsou budovány tak blízko obydlí, že dochází k překračování maximálních hlukových limitů i přes realizaci protihlukových stěn. To je i případ obyvatel Dobré u FrýdkuMístku, v jejíž těsné blízkosti byla nově vybudována rychlostní komunikace R48. Stavba je realizována tak nešťastně, že výrazně znepříjemňuje život 5/2008

PROMĚNY

ANTIHLUK A NERWY Webové stránky www.antihluk.cz provozuje občanské sdružení Občané proti hluku a emisím v Praze-Suchdole. Sdružení se chce zúčastňovat všech jednání týkajících se uvedené problematiky, chce podporovat taková řešení dopravních staveb a dopravního provozu, která nezhorší životní podmínky a prostředí v severozápadní části území hlavního města Prahy. Mimo jiné v rámci činnosti sdružení vznikla iniciativa NeRWY – sdružení počátkem roku 2008 aktivně vstoupilo do řízení ve věci dokumentace EIA o posuzování vlivů na životní prostředí v souvislosti s výstavbou paralelní dráhy RWY na letišti v Ruzyni, požadovalo po orgánech státní správy objektivní posouzení vlivů výstavby dráhy v Ruzyni na životní prostředí, upozornilo příslušné orgány na nedostatky v dokumentaci, připomenulo práva obyvatel v okolí letiště zejména na ochranu zdraví, životního prostředí a majetku atd. Ministerstvo životního prostředí vrátilo 13. 3. 2008 dokumentaci EIA na rozšíření ruzyňského letiště o paralelní dráhu RWY06R24L k dopracování investorovi. MŽP obdrželo více než 600 připomínek. Většina z nich byla inspirována touto webovou stránkou. MŽP mimo jiné požádalo, aby nejdříve byly stanoveny limity toho, co „snese“ dotčené území, a na základě toho, aby byla teprve stanovena maximální kapacita letiště.

dě, že limity nelze dodržet z vážných důvodů nebo původce hluku prokáže, že hluk bude omezen na rozumně dosažitelnou míru Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku. Jinými slovy – ochranu lidského zdraví před hlukem je ochoten stát zajišťovat jen,

pokud to moc nestojí. Někdy sice skutečně existují vážné důvody, ze kterých je přijatelné hlukové limity krátkodobě překračovat (např. stavební práce, které nelze provést jinak), v praxi ale neurčitá formulace v zákoně vede k povolování výjimek jako na běžícím pásu, a to zejména u hluku ze silniční dopravy. Tyto výjimky platí obvykle pět až deset let a často jsou dále prodlužovány. Vlastník silnice slibuje snížení hluku například stavbou nových silnic, a tedy odvedením dopravy jinam.

obyvatelům domů v její těsné blízkosti, přestože jsou v některých částech obce podél komunikace vybudovány protihlukové stěny a nejhůře zasaženým obyvatelům byla vyměněna okna za protihluková. Na nátlak těchto obyvatel provedla hygienická stanice nová měření hluku, která prokázala nedostatečnost provedených protihlukových opatření. Přesto se v jejich těsné blízkosti plánuje nová dopravní stavba – jižní obchvat Frýdku-Místku, která hlukovou zátěž s největší pravděpodobností dále zhorší. Scénář se opakuje – nekvalitně provedené hlukové studie tvrdí, že hluk nebude překračovat limity. Stavba bude povolena, avšak po jejím dokončení se následným měřením prokáže opak. Obyvatelé okolních domů se s touto skutečností smíří, nebo se začnou bránit právními prostředky u soudu. Soudním tahanicím by však bylo možné předejít prozřetelnějším plánováním dopravních staveb. BOSONOHY – TROUBSKO Podél nejfrekventovanější dopravní komunikace u nás – dálnice D1 – leží před Brnem při jízdě ve směru od Prahy dvě obce, Bosonohy a Troubsko. Obě obce trpí v současné době nadlimitním zatížením hlukem a emisemi z provozu na dálnici a paralelní silnici II/602. Navíc se mezi obcemi plánuje stavba gigantické mimoúrovňové křižovatky, kterou by rychlostní silnice R43 překonávala dálnici D1. V plánu je rovněž rozšíření dálnice D1 na tři pruhy v obou směrech. Obě stavby razantním způsobem dále zhorší již tak špatné životní prostředí v obou obcích. Proto se ocitly v centru zájmu místních občanů a jejich sdružení, která se snaží procesu přípravy stavby účastnit a zároveň vyvíjejí snahu o zlepšení současného stavu – jejich cílem je prosadit výstavbu protihlukových stěn kolem dálnice. To se však zatím nedaří. I obyvatelé Troubska a Bosonoh zvažují použití právních prostředků – sousedské žaloby, aby odpovědné orgány konečně začaly brát jejich situaci vážně. 5/2008

Až na výjimky v praxi tento postup nefunguje nikde na světě – po otevření nové silnice (přeložky) sice intenzita dopravy na krátký čas klesne, celkový nárůst počtu aut ale původní úroveň hluku brzy dožene. Čím větší silniční kapacita je k dispozici, tím větší je objem dopravy – tento vědecky dokázaný jev se nazývá dopravní indukce.

n Do hlukových výjimek občané nemluví? Krajská hygienická stanice může na základě žádosti vlastníka silniční komunikace vydat výjimku, která mu umožní dále silnici provozovat, i když jsou překročeny hygienické limity hluku. Občané postižení hlukem však do tohoto řízení nemohou mluvit. Hlavní problémy praxe udělování výjimek popsali experti Ekologického právního servisu v analýze, kterou najdete na www. hluk.eps.cz stejně jako přehled platných hlukových výjimek. Shromáždili zde všechna rozhodnutí o výjimkách z povinnosti dodržovat hlukové limity, která se týkají silnic a byla platná v lednu 2008. Můžete tak snadno zjistit, zda je pro okolí vašeho bydliště hluková výjimka vydaná a jaká protihluková opatření se mají provést. Autoři Analýzy hlukových výjimek, vydané Ekologickým právním servisem v červenci 2008, JUDr. Michal Bernard, Mgr. Pavel Doucha a Robert Plachý se zabývají rozhodovací praxí Krajských hygienických stanic v řízeních

TÁBOR Táborská radnice usiluje o stavbu mostu pro automobilovou dopravu přes železniční nádraží. Ten by přivedl dopravu do dosud klidné části města, což by vedlo k překročení hlukových limitů v chráněných prostorech některých domů a bytů. Hluková studie, která má dokazovat, že limity budou dodrženy, vychází z nesprávných údajů a je chybně metodicky zpracována. Místní občanské sdružení předložilo stavebnímu úřadu oponentury hlukové studie, zpracované Ekologickým právním servisem a odborníkem na posuzování hlukové zátěže. Snaží se tak poukázat na to, že podklady pro povolení stavby jsou zmanipulovány v neprospěch místních obyvatel. KOLÍN Kauza výstavby obchvatu Kolína je důležitá z několika hledisek. Na jedné straně stojí obyvatelé domů podél průtahu centrem Kolína, kteří musí snášet hluk a smog z projíždějících automobilů a kteří podnikají akce na ochranu svého zdraví, jako je např. symbolická blokáda ulice. Na druhé straně stojí obyvatelé příměstské části Štítary, kterým má plánovaný obchvat procházet doslova před okny ložnice. Požadují od investora stavby oprávněné kompenzace za znehodnocení svého majetku a podnikají za tím účelem všechny dostupné právní kroky. Vedle toho je zajímavý postoj vedení města Kolín, které naprosto podcenilo dopravní problémy ve městě, umocněné zejména v souvislosti s výstavbou průmyslové zóny Ovčáry (automobilka TPCA). Město nejprve prosadilo vedení trasy obchvatu v těsné blízkosti domů obyvatel Štítar s tím, že jim bude ze svého kompenzovat vzniklou újmu. V současné době, kdy je na stavbu obchvatu vydáno pravomocné stavební povolení, se město ke svým slibům nezná. Je důvodem to, že se město v souvislosti s přípravou průmyslové zóny Ovčáry pro zahraničního investora neúměrně zadlužilo a nyní musí obracet každou korunu?

15

PROMĚNY

dle § 31 odst. 1 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Cílem analýzy bylo popsat nedostatky procesu povolování provozu nadlimitních zdrojů hluku. Institut výjimky z obecné povinnosti dodržovat hygienické limity hluku, musí být používán velmi pečlivě a obezřetně. Protože má významné důsledky na životy a zdraví velkého počtu občanů České republiky, je proto třeba udělit pouze tam, kde je to nezbytně nutné, na dobu nezbytně nutnou a se zakotvením podmínek pro dosažení limitního stavu v rozumném časovém horizontu. Analýza ukázala, že tomu tak ve velkém množství případů není. Autoři prozkoumali 131 povolení k provozu nadlimitního zdroje hluku a vzali v úvahu též své zkušenosti při zastupování občanů obtěžovaných nadlimitním hlukem. Odhalili řadu nedostatků jak v žádostech o vydání výjimky, tak v rozhodnutí samotném. Specifickým nedostatkem je pak omezená účast v řízení o vydání povolení. Analýza se rovněž pokouší najít možná řešení nevyhovujícího stavu. Jednotlivé návrhy na změnu praxe krajských hygienických stanic při vydávání výjimek jsou přehledně uvedeny, včetně příkladu dobré praxe. Kapitola sedm navrhuje dílčí změny zákona o ochraně veřejného zdraví. Povolení k provozu nadlimitního zdroje hluku prolamuje obecnou povinnost dodržovat zákonné limity hluku jako nástroj k ochraně zdraví lidí před hlukem. Současná praxe vydávání těchto výjimek spíše reflektuje potřeby vlastníků a správců silnic než zdraví lidí, kteří jsou hluku ze silnic vystaveni. Je to základní deficit, který musí být co nejdříve změněn.

n Odpovědnost, hlukové mapy a akční plány

16

Státní dozor nad ochranou zdraví před hlukem vykonává na centrální úrovni Ministerstvo zdravotnictví, na místní pak krajské hygienické stanice. U hluku ze silniční dopravy jsou významnými orgány také vlastníci komunikací právně zodpovědní za vznik nadměrného hluku: Ředitelství silnic a dálnic (dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy), kraje (silnice II. a III. třídy), obce a města (místní komunikace – nenechte se zmást, i čtyřproudá magistrála ve městě může být zatříděna jako místní komunikace). Šestý environmentální akční program Evropské unie si dal za úkol podstatně snížit počet lidí, kteří jsou ohroženi dlouhodobým hlukem, včetně hluku z dopravy. Byla schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy 2002/49/EC. Na jejím základě musí jednotlivé státy EU vypracovat strategické hlukové mapy a akční plány. Konkrétně dostalo Ministerstvo zdravotnictví za úkol zpracovat do 30. června 2007 strategické hlukové mapy pro: okolí hlavních pozemních komunikací (silnice s více než 6 milióny průjezdů za rok, je jich asi 1 500 km), okolí hlavních železničních tratí (železnice s více než 60 tisíci průjezdů za rok, je jich asi 300 km),

okolí hlavních letišť (Praha – Ruzyně) a aglomerace s více než 250 000 trvale bydlícími obyvateli (Praha, Brno, Ostrava). První část hlukových map již byla zpracována a zveřejněna. Jsou dostupné na internetových stránkách www.geoportal.cenia.cz. V listinné podobě jsou k nahlédnutí v sídle Ministerstva zdravotnictví. Ekologický právní servis zpracoval analýzu výsledků strategických hlukových map – dokument je na www.hluk.eps.cz. A na stránkách Ministerstva dopravy byly zveřejněny první návrhy akčních plánů. Do 30. června 2012 mají vzniknout strategické hlukové mapy pro aglomerace nad 100 000 trvale bydlících obyvatel. Podrobnosti o hlukovém mapování obsahuje vyhláška č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě. Strategické hlukové mapy dále musejí být nejdéle každých 5 let aktualizovány. Na jejich základě pořizuje Ministerstvo dopravy a krajské úřady akční plány, které by měly obsahovat konkrétní opatření k odstranění příčin nadměrného hluku, včetně časového plánu jejich uskutečnění, a zajistit zachování tichých oblastí – tj. oblastí, které nejsou rušeny hlukem z dopravy, průmyslu nebo rekreačních aktivit. Příprava akčních plánů má proběhnout za účasti veřejnosti. Úkolem krajských hygienických stanic je dohlížet na dodržování hlukových limitů a řešit případy, kdy dojde k jejich překročení. V takovém případě mohou buď uložit sankce, pozastavit provoz zdroje hluku, nebo na žádost původce hluku udělit časově omezenou výjimku.

i 24 hodin). Klíčovým zjištěním v této fázi bude, zda hluk, který vás obtěžuje, překračuje hygienické limity. Pokud ano, měla by hygienická stanice zasáhnout a vymáhat na původci hluku snížení hlukové zátěže na únosnou míru (pokud není vydána výjimka). Přijatelné úrovně hluku se lze domáhat také civilní, „sousedskou” žalobou proti původci zdroje hluku, např. vlastníkovi komunikace. Pokud soud uzná, že vlastník komunikace obtěžuje žalobce nad míru přiměřenou poměrům (což by mělo být vždy, když je překročen hygienický limit), nařídí vlastníkovi komunikace, aby se zdržel nadměrného hluku. K částečnému řešení, jako je instalace protihlukových oken, teoreticky může vést i pouhé jednání s vlastníky komunikací. Více informací o možnostech ochrany před obtěžováním hlukem můžete také najít v Právním rádci občana obtěžovaného hlukem, který je rovněž ke stažení na internetových stránkách www.hluk.eps.cz, stejně jako Vzor stížnosti a žádosti o změření hluku adresované hygienické stanici, seznam kontaktů na krajské hygienické stanice a Vzor žádosti o poskytnutí informací o výsledcích měření hluku v určité lokalitě. Mgr. Pavel Doucha, JUDr. Michal Bernard, Ekologický právní servis Z www.hluk.eps.cz zpracovala (qá) » „Nejúčinnější protihlukové opatření. Doporučují čtyři z pěti pracovníků Ředitelství silnic a dálnic*. Možno objednat, zašleme zdarma,“ nabízí nevládní organizace Ekologický právní servis. * Jedná se o žert, ŘSD nemá s tímto produktem nic společného.

Zdroj: www.hluk.eps.cz

n Sousedská žaloba a jiné právní nástroje Pokud máte dojem, že je v místě vašeho bydliště nadměrný hluk (nejčastěji ze silniční dopravy), první, co můžete udělat, je dopis adresovaný krajské hygienické stanici, který bude stížností a zároveň žádostí o změření hluku. Pokud se hygienická stanice rozhodne vaší žádosti vyhovět, bude možná nutná určitá spolupráce (například umožnění měření hluku v bytě – výjimečně může trvat

HLUK A LIDÉ V ČÍSLECH n až 40 % evropské populace je vystaveno takové míře hluku, která může způsobit škody na zdraví n 100 000 000 obyvatel EU je zasaženo nadlimitním hlukem přesahujícím 65 decibelů n škody způsobené hlukem v rámci Evropské unie se odhadují na 13 až 28 miliard euro n v Praze je nadlimitním hlukem zasaženo kolem 7,6 % obyvatel, tedy přes 90 000 lidí n dle nedávných studií je kvůli hluku z dopravy v Dánsku ročně hospitalizováno 800–2200 osob a dochází ke 200–500 samovolným potratům n v Evropě je dlouhodobý vliv dopravního hluku příčinou tří procent všech úmrtí na srdeční selhání 5/2008

NÁZORY ANKETA

STRACH Z TICHA ... Na otázky Bedrníku na téma hluk odpověděli: Mgr. Pavel Doucha, právník Ekologického právního servisu. Ing. Viktor Kotrubenko, znalec (oblasti elektroniky, informačních technologií, hardware, software, zvukové a obrazové techniky, děl hudebního umění vytvořených nebo interpretovaných pomocí digitálních technologií apod.), člen Komory soudních znalců, hudební skladatel a aktivní hudebník. Ing. Pavla Úlovcová, Magistrát hl. m. Prahy, koordinátorka protihlukových opatření. PhDr. Zdeňka Židková, odborný poradce v psychologii, autorka vítězných programů národní soutěže Zlatý decibel v oblasti výchovy obyvatel: v roce 2006 – Zabiják hluk, v roce 2007 – Týden boje proti hluku. Když si představíte, jaké zvuky provázely lidi od doby prehistorické a jak se plíživě mění postupem času, jaký hluk přinesl automobilismus... Kam směřuje svět, co se týče zvukových kulis?

5/2008

Pavel Doucha: Zásadní rozdíl oproti minulosti spočívá podle mého názoru v tom, že lidé jsou stále více vystaveni dlouhodobému působení vysokých hladin hluku. Souvisí to samozřejmě zejména s automobilovou dopravou, která je zdrojem hluku ustáleného na vysokých hladinách po celý den či celou noc. V minulosti zjevně neexistoval zdroj hluku, který by na lidi působil tak dlouhodobě a v tak masovém měřítku jako právě automobilová doprava. Nechci příliš spekulovat o budoucnosti, ale myslím, že bude zajímavé sledovat, jak se budou zvukové kulisy měnit v souvislosti s pomalým odchodem spalovacích motorů na smetiště dějin v důsledku nedostatku ropy. Možná to s sebou přinese nástup tichých elektromotorů, možná se sníží intenzita dopravy celkově. Viktor Kotrubenko: Domnívám se, že mezi legislativně nastavenými hlukovými limity stanovenými pro vozidla a příslušným výkonem kontroly jejich dodržování jsou značné rezervy, a tak v souvislosti s hlukem není třeba diskutovat idealistické vize např. o pokrokových pohonných jednotkách automobilů. Myslím, že by stačilo dohlédnout (a zde by se slušelo patrně použít podstatně silnějšího slovesa než „dohlédnout“) na to, jak plní své povinnosti nejen provozovatelé aut, ale i takové subjekty, jako jsou stanice STK, dopravní a městská policie, stavební úřady atd. Když jsem se dozvěděl, že jisté osoby v touze po výdělku odřezávaly nosné konstrukce domu, aby je odvezly do sběru, tak „pečlivě“, že je část domu zavalila, nemohu se divit, že si svět „podřezává větev“ mimo jiné i tím, že se podnikatelé působící v reklamě a médiích předhánějí v uplatňování zvuku pro své propagační účely, a to jak pro vlastní reklamní sdělení, tak pro módně uplatňované hudební či ruchové podkresy. Že tím poškozují svůj sluch, psychiku a smyslovou citlivost popu-

lace (tím zároveň i svou a svých blízkých), na to nemyslí stejně jako ti, kteří uřezávaly ony nosníky zmíněného domu. Pavla Úlovcová: Z pohledu historického vývoje společnosti lze usuzovat, že zvukové pozadí, tedy zvuková kulisa, se mění kvalitativně i kvantitativně. Postupně a nenápadně přijímáme rostoucí hlučnost prostředí, ve kterém žijeme. A to nejen ve městech. Kromě zvukové kulisy související s prostředím, ve kterém se pohybujeme a kterou ne vždy můžeme zcela ovlivnit, je zde i zvuková kulisa, kterou si sami dobrovolně a vědomě navozujeme. V dnešní době je k tomuto účelu velmi rozšířeno používání hudby. Nabízí se v této souvislosti otázky, proč máme potřebu si takovou zvukovou kulisu vytvářet a jaký vliv má tato zvuková kulisa na naše sluchové ústrojí, na psychiku, na soustředěnost při učení nebo při práci. Hluk se na nás valí ze všech stran. Leckdy ani doma nejsme už schopni od něho odpočívat a kulisou je třeba zapnutá televize, kterou nikdo nesleduje. Zdá se, že hluk nám snad i chybí. Zdeňka Židková: Přirozené hlukové pozadí minulých století bylo překryto hlukem dopravním a průmyslovým. Hluk města o síle 50 dB je běžnou normou, v rizikových oblastech se pohybuje i na 70 dB. K tomu se přidává hluk zábavní v duchu hesla: Já se bavím, ať je to slyšet! Nezmírníme-li, směřujeme k civilizační neuróze, kterou lze nazvat silentofobií, strachem z ticha. Můžeme se vůbec my, lidé současné civilizace, před hlukem účinně, nebo dokonce systematicky bránit? Pokud myslíte, že ano, tedy jak? Pavel Doucha: Určitě ano. Na jedné straně jsou k dispozici bezprostředně použitelná technologická řešení. Málokdo si například uvědomuje velký rozdíl v hlučnosti jednotlivých typů pneumatik. Existují tzv. tiché pneumatiky, které díky nižšímu tření s povrchem vozovky snižují hluk projíždějících vozů o několik decibelů. Studie EU dokazují, že všeobecné rozšíření užívání tichých pneu-

matik je v současné době nejrychlejším a nejúčinnějším opatřením k celoplošnému snížení hluku z automobilů. Pak jsou zde systémová, dlouhodobá řešení, která by vedla ke snížení počtu automobilů na silnici. Jedná se například o důslednou podporu přesunu nákladní dopravy na železnici či obecně snížení potřeby přepravovat často zbytečně zboží z jednoho koutu Evropy do druhého. Viktor Kotrubenko: Bránit se jistě lze. Jde vždy o obranu proti silnějšímu – proti nejrůznějším lobby, ale nejen proti nim, ale mnohdy i proti „síle“ lhostejnosti spoluobčanů. Jednoduchý a unifikovaný návod k obraně nelze poskytnout na prostoru dvou či tří řádek. Vždy se totiž jedná o individuální řešení. Domnívám se například, že řada občanů nevyužívá možnosti včas se seznamovat se zahájenými územními či stavebními řízeními (odpovídající záměry a projekty musejí totiž mnohdy obsahovat protihluková řešení). V důsledku pak nebývají včas a kvalifikovaně uplatňovány patřičné připomínky a požadavky. Mnohdy nebývají uplatňovány vůbec. Pavla Úlovcová: Listina lidských práv a svobod nám v článku 35 zaručuje právo na příznivé životní prostředí. Hluk je škodlivina, na kterou se nemůžeme adaptovat. Naše legislativa pamatuje na ochranu osob před nadměrným hlukem v pracovním i mimopracovním prostředí – zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ale kromě těchto pravidel bychom se měli chránit před hlukem i my sami. Uvědomovat si hluk a chránit si před ním své zdraví i změnami ve svých zvyklostech. V pracovním prostředí se otázka ochrany před hlukem řeší v rámci zajištění a kontroly pravidel bezpečnosti práce. V mimopracovním prostředí jde velmi často o naši zodpovědnost k sobě samému i ke svému okolí – můžeme omezit návštěvy diskoték a koncertů; můžeme omezit hlasitost poslechu hudby z CD a MP3 přehrávačů, rádia i televize; můžeme přispět k omezení růstu hluku především ze silniční dopravy využitím dopravy hromadné; můžeme omezit

17

NÁZORY

provádění hlučných činností v bytě ve večerních hodinách… Pokud máme pocit, že jsme nadměrně obtěžováni hlukem, lze se obrátit na orgán ochrany veřejného zdraví, tj. krajskou hygienickou stanici, která oprávněnost našeho požadavku posoudí. Zdeňka Židková: Před zbytečným hlukem s výstižným názvem „hlukový smog“ je nutno se bránit tím, že budeme vyžadovat od lidí ve svém okolí, aby se chovali tiše. Třeba u cigaretového kouře už známe svá práva, hluk stále tolerujeme. A v oblasti všudypřítomného dopravního a průmyslového hluku se musí vždy ti ohrožení spojit dohromady a stát se

aktivními účastníky v jednáních. Uvědomme si, že hluk ohrožuje nejen sluch, ale celý organismus. Jaký je váš nejmilejší zvuk? Pavel Doucha: Dobrá hudba. Viktor Kotrubenko: Mým nejmilejším zvukem je šustot bankovek, kterými jsem odměňován za svou práci. Poslední dobou tento laskavý zvuk slyším velmi málo a zřídka, buď je to tím, že se mi pod vlivem všudypřítomného zhoubného hluku zhoršuje sluch, nebo že by to bylo světovou krizí???

Pavla Úlovcová: Nejmilejší zvuk? Volba se jistě mění s věkem i s momentální náladou. I ticho je vlastně zvuk, protože není absolutní. Absolutní, ve zvukově izolované místnosti, je s přibývajícím časem pobytu spíš nepříjemné. Z těch přirozených zvuků ráda poslouchám šustění deště, když mám jistotu střechy nad hlavou, a jinak samozřejmě hudbu. Ale někdy se stane nejmilejším i hlas na „druhém konci drátu“. Zdeňka Židková: V přírodě zurčení potůčku, z lidských projevů kouzelné žvatlání batolat, z technických zvuků miluji elektrickou kytaru. Připravila Hana Kolářová

CO POTŘEBUJÍ UČITELÉ NA ZLÍNSKU Občanské sdružení Ledňáček zjišťovalo, co potřebují pedagogičtí pracovníci zabývající se environmentálním vzděláváním, výchovou a osvětou v mateřských, základních a středních školách ve Zlínském kraji. Šetření probíhalo od října do prosince 2007 prostřednictvím ankety. Dotazníky s pedagogy osobně vyplnili pracovníci středisek ekologické výchovy (SEV), která byla zapojena do projektu občanského sdružení Ledňáček Výukové programy středisek ekologické výchovy na podporu školních vzdělávacích programů a školních plánů EVVO ve školách ve Zlínském kraji. Projekt byl podpořen MŠMT v rámci Programu na podporu činnosti nevládních neziskových organizací působících v oblasti EVVO v roce 2007.

n Zájem o konkrétní aktivity Všechny ankety byly vyplněny řízeným rozhovorem a výběr pedagogů byl proveden náhodně. V rámci šetření bylo vyplněno 155 dotazníků. Tento počet vychází z počtu škol a školských zařízení, která byla oslovena středisky ekologické výchovy ve Zlínském kraji. Jednotlivá střediska dodala přibližně 20 vyplněných anket, některé z dotazníků vyplnili pedagogové při vzdělávacích akcích, které pořádalo Alcedo – středisko volného času Vsetín a Líska – občanské sdružení pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu ve

Zlínském kraji. Všichni dotazovaní odpovídali na šest otázek, z nichž některé byly otevřené. Ve většině případů dotazovaní vykázali určitou aktivitu na poli environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Tyto dotazníky byly dále postoupeny ke statistickému zpracování. Většina učitelů v odpovědích na otázku, jaké ekovýchovné aktivity probíhají na jejich školách, vyjmenovala konkrétní aktivity. V 90 procentech odpovědí se objevilo, že školy zapojují do výchovně vzdělávacího procesu konkrétní environmentální výukové programy, které jim nabízejí střediska ekologické výchovy. Školy dále organizují Den

Země, sbírají sběr nebo chodí na ekologické exkurze do přírody.

n Programy středisek ekologické výchovy

18

Z nabídek SEV školy nejčastěji využívají výukové programy, které pro školu znamenají určité zpestření a doplnění výuky, nezřídka i pobyt v terénu, usnadnění přípravy učitele, přinášejí nové náměty, aktuální informace nebo motivují žáky k vlastnímu aktivnímu jednání a přemýšlení o různých problémech souvisejících s činností člověka v životním prostředí. Při programech se děti navíc aktivně zapojují do výuky, pracují ve skupinách, přinášejí jim zajímavý či neobvyklý pohled na danou problematiku, např. formou simulací. Většina dotazovaných učitelů proto od výu-

5/2008

NÁZORY

kových programů očekává jeho pestrost a aktuálnost. Také by měl okamžitě žáky zaujmout či pobavit. Velmi důležitá je také srozumitelnost a u některých škol rozhoduje i jeho cena. Ideální se zdá být cena okolo 30 korun za žáka. Ekologické výukové programy se často vyznačují mezipředmětovým přístupem, a jsou tak vhodné i do dalších předmětů, než je jen přírodopis či biologie a příbuzné předměty. Ekologické vzdělávání se učitelé snaží vkládat mimo jiné i do výtvarné výchovy, občas i do cizích jazyků nebo do českého jazyka. Během výuky se však učitelé potýkají i s několika problémy. Trápí je například nedostatek času, který na výukové programy mají. Většinou mu mohou věnovat pouze jednu vyučovací hodinu. Nezbývá jim tak čas například na terénní exkurze, práci v přírodě nebo na vycházky.

n Environmentální vzdělávání učitelů V rámci dalšího vzdělávání by učitelé uvítali konkrétní témata. Některé zajímá například proces recyklace, využití přírodních materiálů, odpady nebo programy, které sbližují člověka s přírodou. Velmi často se objevovaly také odpovědi, v nichž by učitelé uvítali programy zaměřené na citovou a osobnostní výchovu, vzdělávání v oblasti komunikace či sebepoznání nebo rozvoj emoční inteligence. Ojediněle učitelé žádají v rámci vzdělávání také kurzy zaměřené na psaní projektů. Pro vzdělávací programy jsou nejvhod-

nější dny od pondělí do čtvrtka. Většina dotazovaných by se jich však nezúčastnila na více než jeden den. Učitelé by je ani nechtěli absolvovat o prázdninách, preferují klasický pracovní den. V některé pracovní dny ale někteří dotazovaní odpověděli, že se potýkají s problémem neuvolnění na semináře. Ve školách je nedostatek pedagogů, proto si učitelé nemohou dovolit odjet na celodenní vzdělávání, natož na několikadenní.

n Dobrá nabídka a obětavost učitelů Dotazovaní v anketě dostali prostor i k ostatnímu sdělení a vyjádření. Nejčastěji děkovali za stávající nabídku výukových programů ve Zlínském kraji. Nabídka je z jejich pohledu dostačující. Navíc si velmi pochvalují i vzdělávací semináře, které jsou pro ně příjemně stráveným časem, při němž získají řadu cenných a zcela nových informací. Řada z nich však také poukázala na to, že pedagogové se oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na školách věnují nad rámec svých úvazků a obětují této výuce mnoho svého volného času. Aktivity na školách konají zcela dobrovolně. Dotazníkové šetření posloužilo především při tvorbě nových nabídek výukových programů. Sdružení Ledňáček a Líska výsledky průzkumu dále využijí také při plánování svých aktivit a při organizaci dalších vzdělávacích seminářů pro pedagogy. Na základě získaných odpovědí mohou některá střediska ekologické výchovy zlepšovat své stávající

programy a nabídky. V některých odpovědích lze totiž vyčíst řadu podnětných návrhů. Lidé stále častěji požadují také kvalitnější didaktické a pracovní pomůcky. Učitelům chybí také internetová podpora, kde by si mohli například stahovat pracovní listy nebo různé zábavné hry a soutěže. Velký zájem je také o terénní vzdělávací programy pro žáky a studenty, ať už jednodenní, či vícedenní. Mgr. Michaela Bradová, upraveno (red) Kontakt: [email protected]

VZPOMÍNÁME

5/2008

Po těžké nemoci zemřela ve svých 75 letech nestorka ekologické výchovy a její neúnavná propagátorka, paní Květa Burešová. Pojďme si připomenout, čím se tato skvělá pedagožka zapsala do našich vzpomínek. Květoslava Burešová vystudovala Pedagogický institut Jihlava, aprobace biologie, pěstitelské práce a tělesná výchova. Učila na Základní škole v Kněžicích u Třebíče (1961–1991). V roce 1973 založila přírodovědný oddíl Mladých ochránců přírody, později s manželem Stanici mladých přírodovědců. V roce 1988 na tuto činnost navázala místní organizace Českého svazu ochránců přírody v Kněžicích, jejíž předsedkyní byla až do své smrti. V roce 1991 stála u zrodu Střediska ekologické výchovy Chaloupky, kde byla programovou vedoucí do roku 2005. Za svoji tvůrčí pedagogickou činnost a dlouholeté prosazování a realizaci praktické ekologické výchovy dětí, mládeže a učitelů získala několik ocenění: II. cena XXX. ročníku ústředních pedagogických čtení (1985), Nestor ekologické výchovy (Uherské Hradiště 1997), Cena ministra školství, mládeže a tělovýchovy (1999), Cena ministra životního prostředí (2004). Byla autorkou a spoluautorkou řady metodických publikací a pomůcek: Hurá z lavic do přírody 1–3, Ekologická výchova na ZŠ, Odpady – problém nás všech, Učitelské lístky, Nápady pro mrňata a škvrňata, Seznamujeme se s léčivými rostlinami atd. Již od své pedagogické praxe na ZŠ Kněžice byla propagátorkou využití školních zahrad pro ekologickou výchovu a pro všechny vyučovací předměty. V roce 1995 uspořádala první celorepublikový seminář na toto téma, později zavedla tradici „Toulavých autobusů“ po školních zahradách nejen v České republice, ale také v zahraničí.

Snaha o podporu, zachování a využití školních zahrad pro výuku na školách vyvrcholila publikací Učíme se v zahradě, která vyšla v roce 2008. Měla ještě své plány, odešla z plné práce. Ani ve svých 75 letech nešla do penze. Stále připravovala nové projekty, školila jiné pedagogy, předávala zkušenosti. A kdyby se mohly zpřítomnit všechny děti mateřských a základních škol, kterým svým působením udělala jejich život ve škole hodnotnější a zajímavější, byly by to velké zástupy. Její místo zůstane citelně prázdné. Odešla a bude všem velice scházet – jako špičková odbornice, kolegyně, přítelkyně, jako člověk. Jiří Bureš, (Ekocentrum Paleta) a pracovníci kanceláře SSEV Pavučina

19

DIDAKTIKA

ZABIJÁK HLUK Pro žáky především z brněnských a jihomoravských škol nabízí psycholožka Zdeňka Židková (www.psvz.cz/zidkova/stophluku) hodinovou interaktivní besedu na téma škodlivosti hluku a jeho následků pro mladou generaci. Obsahem programu Zabiják hluk je: Co je zvuk, co je hluk? Teoretický úvod. Stručné seznámení se stavbou ucha na modelu. Zvuky škodlivé pro sluch. Zvuky škodlivé pro celý organismus. Soutěže, brainstormingy, hry. Ukázky měření hlukoměrem – prezentace různých hluků a jejich měření hlukoměrem. Tématem celého projektu Zabiják hluk, v jehož rámci vznikl i stejnojmenný výukový program, je problematika nadměrného hluku a jeho negativního působení na fyzickou a psychickou kondici člověka. Projekt se zaměřil především na hluk odstranitelný bez technických pomůcek a dalších investičních vkladů (zejména hluk hudební, hudební zvuková kulisa, zábavná pyrotechnika). Cílem je informovat o negativních účincích hluku a možnostech, jak se bránit a jak aktivizovat veřejnost, aby lidé sami chtěli a dokázali snižovat hladinu hluku ve svém okolí. Snahou je přispět k vyvolání atmosféry společenské nepřijatelnosti hlukového smogu jakožto zdroje fyzického a psychického poškození organismu a motivovat občany k sebeobraně proti nadměrnému hluku ve svém okolí. Program Zabiják hluk postoupil do evropského finále soutěže Zlatý decibel 2006. Připravili jsme pro vás malou ochutnávku...

n Všudypřítomný hluk Hluk je každý nechtěný zvuk, který má rušivý nebo obtěžující charakter, nebo který má škodlivé účinky, a to bez ohledu na jeho intenzitu, která v mnohých případech nehraje hlavní roli. Pro někoho příjemný zvuk – např. oblíbená hudba – je pro jiného nesnesitelně obtěžující hluk. Podle odborníků WHO hladina hluku přesahující 50 dB lidi obtěžuje, vede k rozmrzelosti a neurotickým potížím. Když dosahuje 55 a více dB, působí rušivě, a může již dokonce snižovat výkon a zvyšovat chybovost. Dlouhotrvající hluk nad 80 dB může natrvalo poškodit vláskové buňky vnitřního ucha. To se týká zejména vyznavačů diskoték, sportovního motorismu, střelců a pracovníků v hlučném prostředí.

n Účinky hluku na člověka

20

Narušování spánku Rušení spánku začíná na hladinách hluku 30db(A) při stabilním nepřetržitém hluku doléhajícímu k uším spícího. Za zvláštních okolností mohou rušit spánek i hladiny nižší. Nejdůležitější parametr vystavení hluku pro narušování spánku je však maximální vystavení hluku ve špičce, která ukazuje na závažnost hluku z nákladních aut a letadel v obytných oblastech v noci. Ze závěrů studií lze odvodit obecný poznatek, že k zajištění nerušeného spánku by maximální hladina tlaku zvuku neměla přesáhnout 45 dB(A). Většina studií konstatuje zhoršení nálady nebo takové symptomy jako vyčerpanost, bolesti hlavy, nervové žaludeční potíže tam, kde se těžká doprava vyskytuje v noci a jsou překročeny doporučené hodnoty.

Vnější poslechový účinek V literatuře se cituje velký počet psychofyziologických následků hluku. Nejdůležitější z nich se projevuje v psychologických stresech a zejména na vyšších úrovních, v kardiovaskulárních reakcích. Také se ale uvádějí a jsou dokumentovány vlivy na duševní zdraví a vliv na výkonnost a produktivitu. Výzkum k těmto otázkám pokračuje. Obecně lze říci na základě současné úrovně poznatků, že vystavení hluku působí jako stresový faktor na zdraví, protože může vést k měřitelným změnám např. krevního tlaku, srdečního rytmu, vasokonstrikce, činnosti endokrinního systému a zvýšení podílu lidí s duševními chorobami. Interference s komunikací Hladiny hluku vyskytující se na ulicích, zahradách, balkonech ruší řeč. Když je hladina hluku uvnitř budov taková, že je nutno zavírat okna, má-li se udržet konverzace, vnější nepřetržitý hluk dosahuje 70 dB(A). Všeobecně se uznává, že by hladiny v domech neměly přesáhnout 40-45 dB(A), které jsou však často překračovány hlukem z dopravy, a to i při zavřených oknech. Všeobecné obtěžování Méně specifický, nicméně závažný následek z hluku v prostředí je, že jednoduše ruší a obtěžuje lidi. Pocit obtěžování ústí nejen do narušení spánku a interference komunikací, ale také do nesnadněji definovaných pocitů – být rušen a dotčen při jakékoli činnosti a v průběhu doby odpočinku.

NA CO MÁ HLUK VLIV V ORGANISMU ČLOVĚKA? n n n n n n n

n n n n n n n

na tep a krevní tlak na hladinu cukru v krvi na hladinu inzulínu v krvi na hladiny stopových prvků, zvláště hořčíku na prokrvení periferií těla, prokrvení kůže na pohybovou kordinaci na zrakové funkce – snižuje schopnost vnímat podněty na okraji zorného pole na paměť – zhoršuje schopnost vštípivosti a vybavování poznatků na pozornost – rozptyluje pozornost na myšlení – zhoršuje schopnost tvůrčí a strategické práce na únavu na emoční stavy – agrese, podrážděnost na imunitní systém – snižuje obranyschopnost na vnímání stresu – zvyšuje riziko chorob ze stresu (žaludeční vředy, infarkty apod.)

VLASTNÍ A CIZÍ HLUK Hudba, rachejtle, ohňostroj, hlučný večírek – v případě, že chcete odpočívat nebo spát, jde o cizí hluk! Štěbetání ptáčka, klepání, tichá hudba – v případě, že jste přecitlivělí, jde o cizí hluk! A případ, který všichni znáte – to co vám nevadí (vaše vlastní decibely při chrápání), je pro jiné cizí hluk!

ZVUK JAKO POPRAVČÍ Do široké škály způsobů, jimiž lze odsouzence na smrt poslat na věčnost, přispěli kdysi dávno svou rafinovanou specialitou i Číňané. Provinilce přivazovali pod velký zvon, který kat posléze rozhoupal. O další se už postaraly zvukové vlny: vyvolaly v organismu tak silný stres, že ochromil krevní tlak, oběh i dýchání, takže člověk zanedlouho v bolestech zemřel. Už tenkrát Číňané věděli, že hluk je spolehlivý zabiják. Zdroj: Mladá fronta Dnes. 31.10. 1998

n Emoční hluk Důležité je, z jakého zdroje hluk pochází: lépe snášíme hluk, který způsobujeme sami

nebo ho způsobuje někdo z blízkých, oblíbených či respektovaných lidí nebo hluk od

5/2008

DIDAKTIKA

někoho cizího. Anonymní původce je výhodou. Hluk, u kterého víme, kdo ho způsobuje nebo je za něj zodpovědný, je při negativním vnímání „účinnější“. Většina zvuků představuje běžné, každodenní, známé a opakující se hluky, kterým nemusíme věnovat pozornost. Jsou součástí hlukové kulisy našeho obvyklého života. Tyto zvuky jsme přijali za své, osvojili si je. Nijak zvlášť na ně nereagujeme a přestaneme je vnímat, přizpůsobíme se. Zvuky, signalizující změnu, nesoucí otázku „co to je“, „co se to děje“, signalizující potřebu poslouchat, obsahující varování atd. mají pro nás informační význam. A protože zpravidla nejsou vnímány neutrálně, ale doprovázeny kladným nebo záporným citovým zabarvením – emocí – a říkáme jim emoční hluk. Je jasné, že primárně nezáleží na druhu zdroje. Každému hluku se lze za příznivých okolností přizpůsobit, každý zvuk může v nepříznivé situaci nabýt emočního významu. Limity přípustných hladin hluku jsou v platné vyhlášce stanoveny tak, aby v běžných situacích poskytovaly naprosté většině obyvatel ochranu před nepříznivými účinky. U emočního hluku ale žádný práh působení neexistuje.

n Hlukoví „alergici“ I na tak nízké úrovni, která je na samém prahu slyšitelnosti a při které jsou s bohatou rezervou splněny předepsané nejvýše přípustné hladiny, může emoční hluk vyvolat nezvládnutelnou reakci, způsobující dotčeným osobám vážné potíže. Těm, kteří si to nedovedou představit, snad pomůže připomenutí, jak dokáže narušit usínání sotva slyšitelné pištění, svědčící o tom, že v ložnici je krvežíznivý komár. Lidé vnímající hluk v doprovodu emoce si tento charakter rušivosti nepřivodili naschvál. Mohou za vzniklou situaci asi tak málo jako alergik za svou alergii. Když si toto

« Zdravé a poškozené sluchové buňky. uvědomíme, neudiví nás už, že nad stížnostmi na hluk z dopravy převažují různé stížnosti na sousedský hluk. Důvod je, že na dopravní hluk si snáze zvykneme (je snadněji habituován), ten sousedský snadněji získává emoční náboj. Emoční doprovod hluku se obvykle vytváří delší dobu, postupně, a kromě toho, že se opakuje obtěžování, hraje posilující roli pocit nepochopení a křivdy, průtahy při jednání při prosazování nějaké nápravy. Stížnost na domovní či sousedský hluk je třeba proto prošetřit, co nejdříve je to možné, rozhodnout bezodkladně o oprávněnosti a v kladném případě trvat na co nejrychlejší nápravě. Opatření realizovaná po řadě měsíců tahanic se mohou minout účinkem.

n Hudba jako hluk Hudba působí jako fyzikální fenomén bez ohledu na to, je-li vnímána dobrovolně, netečně či nedobrovolně. Hudba začíná být škodlivá jako jiný zvuk, překračuje-li svou intenzitou určité měřitelné limity. Hudba však v sobě obsahuje také emocionální působení, a to bez ohledu na fyzikální intenzitu. Je-li vnucována, působí jako cizí hluk a vyvolává negativní odezvu s možností způsobit psychickou trýzeň až psychosomatické poruchy.

Účinek diskotékové hudby, který byl zkoumán na dobrovolnících, kteří se vystavili v laboratořích po dobu čtyř hodin hluku srovnatelnému s diskotékami, ukázal, že se zhoršila řada parametrů sluchových funkcí: ß U všech se zhoršil o deset až patnáct decibelů takzvaný sluchový práh. ß Znatelné změny byly zjištěny i u akustického echa, ozvěny, kterou způsobují receptorové vnější vláskové buňky v uchu. To je znamení, že vnější vláskové buňky byly unavené. ß Prodloužila se i kritická hodnota funkce sluchové pauzy. To je minimální přestávka v kontinuálním zvuku, kterou jsme schopni postřehnout a která se v hlučném prostředí prodlouží jako následek únavy sluchu. Zmíněné efekty se mohou při dlouhodobém působení vysokých hladin zvuku v dospělosti a ve stáří kumulovat a my můžeme ztrácet sluch dříve, než bychom museli. Problém je často v tom, že zvuk z reproduktorů by měl na diskotékách klesat se vzdáleností od nich, ale v malé uzavřené místnosti se odráží od stěn, podlahy a stropu, takže dva metry od reproduktoru může dosáhnout přes 120 dB. Když se lidé citliví na hluk dlouhodobě zdržují v takovém prostředí, natrvalo si mohou poškodit sluch. Lidi se sluchátky v uších potkáváme na ulici, ve škole i v přírodě a mnozí se sluchátky

KTERAK SE DENNÍ PTÁCI NAUČILI ZPÍVAT V NOCI

5/2008

Snad nejtypičtější představitel britského zpěvného ptactva, červenka, mění své zvyky s lehkostí, která ptákům s konzervativních ostrovů ani nesluší. Městské červenky přešly z denních zpěvních produkcí na noční. Ornitologové v čele s Richardem Fullerem z univerzity v Sheffieldu sledovali pěvce v tomto městě během milostné sezony 2005 a pak následně i 2006, a to asi na 120 místech. Zhruba na každém šestém (celkem 19) slyšeli milostné písně v noci. Měření ukázala, že šlo o místa, kde je hladina zvukového znečištění během dne okolo 10 decibelů nad průměrem. Samci červenek tedy ustoupili konkurenci hluku velkoměsta a stali se nočními ptáky. Mají k tomu dobrý důvod, protože samičky tohoto druhu se rozhodují i podle vynalézavosti samečkova zpěvu. Čím méně decibelů má hluk v pozadí, tím lépe. Slavíci zpívající v hlučném prostředí (např. v místech blízko komunikací se silným dopravním ruchem) přidávají na hlasitosti až 14

decibelů ve srovnání se slavíky obývajícími odlehlé tiché kouty. „Nejsilnější zpěv, jaký jsme zaznamenali, měl sílu 95 decibelů,“ říká jeden z výzkumníků. „To je hluk, jaký vydává motorová pila na vzdálenost jednoho metru nebo náklaďák.“ Evropské normy předepisují, že v prostředí s hlukem nad 87 decibelů si musí lidé chránit sluch „hluchátky“. Je zajímavé, že pro zvýšení hlasitosti musí slavík pětkrát zvýšit tlak v plicích. Přesto mu nehrozí hlasový „úraz“. Ptáci obecně zpívají hluboko pod svou maximální kapacitou a rezerva jim slouží k mobilizaci sil při pěveckých kláních se soky. Pták musí mít rezervu, aby mohl svého soupeře „přezpívat“. Daleko větší riziko představuje možnost, že se jednou ptáci ve všeobecném rambajzu ani pořádně neuslyší. Ale to už nám bude jedno. V té době už slavíky poslouchat nebudeme – všichni budeme z vlastního rámusu hluší jako pařez. Zdroj: Lidové noviny 30. dubna 2007

21

DIDAKTIKA

i usínají. Přehrávače se staly hitem. Výrobci přehrávačů by měli být vázáni předpisy, které připouštějí horní hranici hlučnosti 80 dB, vyšší intenzity by mohly poškodit sluch. Tím, že lidé používají sluchátka vkládající se do ucha, se intenzita působení hluku zvýší, což může být při dlouhodobějším poslechu škodlivé. Vhodnější jsou mušlová sluchadla, která obalují uši.

n Ucho není stavěné na ohňostroj Nárazový, impulsní hluk je velmi nebezpečný. Vzniká při explozi, výbuchu, výstřelu. Zábavná pyrotechnika se stala nedílnou součástí silvestrovských oslav, ale i jiných akcí. Bohužel, její bezohledné zneužívání způsobuje nepříjemné a nebezpečné situace i s možností trvalého poškození zdraví. Co se děje v uchu při náhlém zvuku vysoké intenzity? Během evoluce jsme dostali do výbavy i nepatrné středoušní svaly, které ovládají středoušní kůstky a napětí bubínku. Když překročí intenzita zvuku 80 decibelů, stáhnou se, a tak o něco sníží vstup zvuku do centrálního nervového systému. Tento opravný mechanismus však funguje jen u zvuku stálého. Při krátkodobém zvukovém efektu svaly nestačí zareagovat dost rychle. Při výstřelu či výbuchu nás tedy neochrání a my můžeme ohluchnout. Tlaková vlna, která se šíří ze zdroje exploze, pronikne zvukovodem k bubínku a pokud je dostatečně silná, prorazí jej na typickém místě. I slabší náraz, který bubínek nepoškodí, se ale přenese řetězem sluchových kůstek až na jemný systém receptorů vnitřního ucha. Při explozi se blanitý hlemýžď, což je vlastní sluchový orgán, trhá a dovnitř pronikající tekutina většinou nenávratně ničí nervové buňky vnitřního ucha. Postižený chvíli vůbec neslyší a hučí mu v hlavě. Pokud má štěstí, v průběhu dalších hodin a dnů se mu sluch postupně vrací, někdy skoro úplně. Sluch se mu může také zhoršit jen málo a doživotně mu zůstane pouze více či méně nepříjemné zvonění, hučení anebo šumění v postiženém uchu. Největší riziko poškození sluchu je u dětí a u starých osob. Trpí ovšem nejenom lidé. Mnohá zvířata snášejí exploze velmi špatně. Pes může v šoku uhynout.

n Sluch nelze vrátit

22

Rozeznáváme dva typy sluchového postižení nadměrným hlukem. ß Dočasné zhoršení slyšení po krátkodobém vystavení silnému hluku (tzv. sluchová únava např. po celonočním pobytu v hlučných hudebních klubech apod.). ß Trvalé zhoršení sluchu, kdy dojde k nevratnému poškození smyslových buněk ve vnitřním uchu (dlouhodobě hlukově riziková práce nebo následkem tzv. hlukového traumatu - výbuch, třesk).

I HRANÍ MŮŽE POŠKOZOVAT ZDRAVÍ Zvukové hračky, které se běžně prodávají, totiž často vydávají hluk blížící se až k nebezpečné hranici. „Bolestí uší se projevuje hluk o síle zhruba sto třiceti decibelů. Mnohé hračky podle našeho měření přitom vydávají zvuky o síle okolo devadesáti decibelů, což je ve vzdálenosti deset centimetrů od ucha srovnatelné s letem tryskáče pět set metrů nad hlavou,“ shrnula Zdeňka Židková ze Zdravotního ústavu se sídlem v Brně. Jeho pracovníci proto také v rámci osvětového projektu Zabiják hluk nabízeli měření hluku u hraček maminkám, které přišly s dětmi na vyšetření do centra odborných zdravotnických služeb v Bílém domě. „Dost mne překvapilo, že i hračky jsou vlastně tak hlasité,“ přiznala jedna z matek, která nabídky využila. O tom, že ne všechny hračky vyluzují adekvátní zvuky, vědí i na České obchodní inspekci. „Prověřovali jsme hlučnost u hraček a některé z nich skutečně dané limity překročily,“ potvrdila mluvčí ČOI Miloslava Fléglová. Právě malé děti jsou však nadměrným hlukem velmi ohrožené. Když je zvuk příliš silný, zabíjí nenávratně nervové buňky ve vnitřním uchu. Jednorázová jízda s autíčkem zřejmě žádnému dítěti trvale sluch nepoškodí, ale hlavní riziko spočívá v trvalém hluku: hra s hlučnou hračkou, neustále hrající televize, lomoz dopravy u dětského hřiště... „Zatímco v odborné literatuře je negativní vliv hluku i na lidskou psychiku popsán dostatečně, česká veřejnost problém podceňuje,“ soudí Jan Mareček, ředitel Krajské hygienické stanice v Brně. „Děti trávící hodně času v hlučném prostředí, a to potvrzovaly včera při dotazníkové akci i oslovené matky, bývají rozmrzelé a dá mnohem větší práci je zklidnit. Navíc vyhledávají stále silnější podněty,“ podotkla Pavla Vokřínková ze zdravotního ústavu. A obrana proti ukřičeným hračkám? „Nákup jen řádně označených výrobků. Pokud prodavač není schopen zodpovědět, zda má vybraná hračka potřebný atest, pak raději nekupovat,“ doporučuje mluvčí ČOI. Zdroj: Rovnost, Brno, červen 2005, Jiřina Veselá

Čím je člověk mladší, tím je nepříznivý efekt hluku větší. Malé děti s citlivým sluchem jsou nadměrným hlukem velice ohrožené. Jak se můžeme bránit proti nadměrné hlukové zátěži? ß Omezit četnost návštěv diskoték a dalších hlasitých hudebních představení na maximum jedenkrát týdně. ß Všeho s mírou platí i pro poslouchání hudby z walkmanů, diskmanů a MP3 přehrávačů, které by do uší nikdy neměly „jet“ naplno. ß Maximálně zkracovat dobu pobytu v hlučném prostředí. ß Nevykonávat hlučné činnosti v malém prostoru (odrazem hluku od stěn se zvyšuje jeho hladina). ß Televize, CD a jiné přehrávače a rádia nemusí křičet na hony daleko. ß Pravidelné a halasné večírky doprovázené duněním reproduktorů jsou schopny vyprovokovat i největšího kliďase. ß Hlučné činnosti (vrtání, opravy v bytě, vysávání, praní apod.) je vhodné přesunout na denní dobu. Pokud již k poškození sluchu hlukem došlo, není žádný způsob, žádný lék, žádný chirurgický zákrok, dokonce ani žádný přístroj, který by vám kompletně vrátil sluch!

HLADINA INTENZITY ZVUKU (dB) Práh zvuku, slyšení .............................................................0 Šelest listí (šum listí při slabém větru) ...................... 10 Šum listí ............................................................................... 20 Klidná zahrada .................................................................. 20 Pouliční hluk (tiché předměstí) .................................. 30 Šepot, velmi tichý byt a velmi tichá ulice ............... 30 Relativní ticho v obsazeném hledišti kina .......30–35 Tlumený hovor ................................................................. 40 Malý šum v bytě ............................................................... 40 Pouliční hluk (normální) ................................................ 50 Televizor při běžné hlasitosti ....................................... 55 Hlasitý hovor ..................................................................... 60 Kvákání žáby ..................................................................... 64 Klapání psacího stroje .................................................... 70 Silně frekventovaná ulice ............................................. 70 Strojovna, hlučný hostinec, potlesk v sále .............. 70 Křik ........................................................................................ 80 Tunel metra ....................................................................... 80 Velmi silná reprodukovaná hudba ............................ 80 Kohoutí kokrhání ............................................................. 85 Motorová vozidla ............................................................. 90 Jedoucí vlak ....................................................................... 90 Maximální hluk motorky .............................................100 Přádelna ............................................................................100 Pneumatická sbíječka ..................................................100 Hlasité obráběcí stroje, kovárna kotlů ....................110 Diskotéka ..........................................................................110 Startující letadlo .............................................................120 Práh bolestivosti ............................................................130 Akustické trauma ...........................................................140 Petardy ..............................................................................170 5/2008

DIDAKTIKA

n Jak se poznají poruchy sluchu? Kritériem dobrého sluchu je schopnost rozeznat zvuk s intenzitou jednoho decibelu – odpovídá zvuku kapajícímu kohoutku v sousední místnosti. Lidé s poškozeným sluchem neslyší šepot a jiné zvuky do 30 dB. Kdo slyší zvuky nad 40 dB, obvykle nemá potíže v komunikaci. Částečná hluchota se vztahuje nejen na sílu zvuku, ale i na frekvenci (výšku). Proto mnozí lidé při ztrátě sluchu zpočátku začínají špatně rozlišovat sykavky a vysoké tóny. Existují spolehlivé laboratorní metody, které umí přesně stanovit, zda jde o lehkou nahluchlost (slyší do 4 m) či střední (do 2 m), nebo těžkou (slyší zvuky pouze těsně u ucha). Příznaky se vyvíjejí pomalu a postižený si nahluchlost uvědomí až, když nerozezná šepot, sykavky, vysoké tóny a okolí ho upozorňuje, aby hovořil tišeji, ztišil rádio či televizi.

n Jak řešit obtěžování hlukem V naší právní úpravě je stěžejní ustanovení obsaženo v občanském zákoníku, konkrétně v jeho paragrafu 127: „Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.“ Co se týče hluku, poskytuje náš právní řád ještě ochranu v podobě práva na noční klid. Časové rozmezí nočního klidu je definováno v zákoně

CO DĚLAT PŘI NADMĚRNÉ HLUKOVÉ ZÁTĚŽI n Při obtěžování nadměrným hlukem mohou podat občané oficiální stížnost na místní orgán ochrany veřejného zdraví, tj. krajskou hygienickou stanici, která je povinna stížnost zpracovat do 30 dní a zadat kontrolní měření hluku příslušné laboratoři, která má osvědčení o autorizaci, jež zaručuje zákonem oprávněné měření hluku. n Při zjištění překročení hygienických limitů daných prováděcím předpisem Zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších zákonů, je provozovatel daného zdroje hluku povinen zajistit v termínu uvedeném v rozhodnutí příslušného úřadu nápravu stavu k hodnotám hlučnosti, které nepoškozují zdraví. n Dále může stěžovatel zadat kontrolní měření soukromé laboratoři, která však musí vlastnit tzv. autorizační osvědčení. n Občané se se svými stížnostmi mohou obrátit na krajské hygienické stanice (KHS) nebo zdravotní ústavy (ZÚ).

č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví, kde se noční dobou rozumí doba od 22.00 hodin do 6.00 hodin. Co můžeme proti zásahu do svých práv udělat? Jedna z možností je samozřejmě s ohledem na ustanovení § 6 občanského zákoníku svépomoc. Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. Je zde ale třeba dát pozor na oprávněnost použití takového postupu. Musí skutečně jít o bezprostředně hrozící zásah a především odvrácení musí být učiněno přiměřeně. Nelze tedy z titulu svépomoci hlučnému sousedovi rozmlátit reproduktory či podpálit dům. Obtěžování bychom sice odvrátili, ovšem o přiměřenosti řeč být nemůže.

Z občanského zákoníku se nám dále nabízí použít § 5: „Došlo-li ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy. Ten může předběžně zásah zakázat, nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu.“ V případě sousedských práv bude tímto orgánem obecní úřad, na jehož území k zásahu do pokojného stavu došlo. Obecní úřad v případě, že skutečně došlo k zásahu do pokojného stavu, ve správním řízení sousedovi zásah zakáže. Za porušení nočního klidu jako přestupek může obec udělit pokutu do výše 1 000 Kč. Pokud by rušení klidu bylo soustavné, je možné se obrátit na orgány ochrany veřejného zdraví, kterými jsou v tomto případě okresní hygienici. Pokud se prokáže překročení limitních

ZVUKOVÉ ILUZE

5/2008

Zvukové klamy nejsou tak známé jako ty optické, ale jsou neméně zajímavé. Jejich historie přitom sahá až do samých počátků zvukové reprodukce. Sluch, jeden z pěti lidských smyslů, umožňuje lidem vnímat zvukové vlnění, a získávat tak velké množství informací o okolním prostředí. Lidské ucho skrývá citlivé ústrojí umožňující zaznamenat i jemné záchvěvy okolního zvuku. Fascinující práci pak provádí náš mozek. Zvukovým vlnám dokáže na základě zkušeností přiřadit význam a polohu. Dokáže filtrovat nepotřebná data a povšimnout si i nepatrných odlišností, umí rozpoznat opakující se vzorce a vyhledávat systematičnosti. To vše, aniž bychom si to uvědomovali. Právě díky nevědomým funkcím mozku mohou fungovat i zvukové iluze, opomíjené sestry obligátních iluzí optických. Svět zvukových iluzí se rozhodl připomenout vědecký časopis New Scientist a připomíná pět úžasných audio iluzí. Asi nejznámější, avšak velice povedenou, iluzí je Virtuální kadeřník. Jeho jméno je Luigi a se svým pomocníkem Manuelem vám poskytne neobvyklý vtipný zážitek. Stačí si nasadit sluchátka. Čím lépe odhluční okolí, tím lépe, a nezapomeňte pochopitelně dát pravé sluchátko na pravé ucho, levé na levé. Tento zvukový záznam totiž naplno využívá možnosti stereo zvuku. Zavřete oči a pohodlně se usaďte na židli. Holič tu bude cobydup... http://technet.idnes.cz/zazijte-virtualni-navstevu-u-italskeho-kadernika-zahadne-zvukove-iluze-146-/tec_denik. asp?c=A080228_185005_tec_denik_pka Jde o specifický typ stereozáznamu, tzv. binaurální záznam zvuku.

Způsob uložení je stejný jako u sterea, specifický je ovšem způsob, jakým záznam vzniká. K pochopení si musíme uvědomit, proč tato iluze funguje. Každý zvuk, který běžně slyšíme, do mozku dorazí jako dva signály, z pravého a z levého ucha. Pokud je zdroj zvuku různě vzdálený od každého ze sluchovodů, slyší jej každé ucho jindy. Předpokládáme-li 18cm vzdálenost obou uší, činí tento rozdíl pouhých 0,00052 s. I takto nepatrný rozdíl ale našemu mozku stačí k tomu, aby ještě s pomocí různé intenzity podnětů z obou uší určil, odkud zvuk přichází, „propočítal“ jeho směr a vzdálenost, a tyto údaje „přiřadil“ k danému vjemu. Vytvoření této iluze je ve skutečnosti z principu velice jednoduché, ovšem vybavení není levné. Jde totiž o to, aby byl zvuk nahrán podobně, jako kdyby jej slyšely vaše uši. Mikrofony tedy musejí být ukryty v něčem, co bude poskytovat podobné vedení a odrazy zvuku jako lidský vnější sluchovod, a pochopitelně musejí být stejně daleko od sebe. V současnosti se používá např. umělá hlava, připomínající figurínu. V každém uchu má paňáca citlivý mikrofon. Zvuk takto získaný umožňuje intenzivní iluzi 3D prostorového ozvučení i za použití obyčejných sluchátek. V dalších zvukových iluzích poznáte například to, že mozek má tendenci odfiltrovat nezajímavé opakované vzorce tónů a hledat melodii. Zajímavá je také skutečnost, že mozek si, navzdory faktům, domyslí, co slyšelo levé a co pravé ucho. Schválně, poslechněte si záznam napřed stereo a pak jen jednu a poté druhou stopu (třeba na „peckových sluchátkách“). A pokud máte reproduktory daleko od sebe, zkuste, jaká slova uslyšíte? Zdroj: Pavel Kasík – Zažijte virtuální návštěvu u italského kadeřníka. Technet.cz, www.technet.cz, kráceno (red)

23

DIDAKTIKA

hodnot hluku, které jsou sice proměnlivé, nejvyšší však 40 decibelů, je hygienik oprávněn uložit provozovateli takového zařízení pokutu až do výše 2 000 000 Kč, v případě opakování dokonce může být pokuta uložena až do výše 20 000 000 Kč. Obec může také pořádání hlučných akcí upravit svojí vyhláškou, v rámci které by rušitel mohl být postihnut sankcí do výše 30 000 Kč. Ochrany svých práv se samozřejmě můžeme domáhat i u soudu podáním žaloby.

n Zajímavosti o hluku Na stránkách www.psvz.cz/zidkova/stophluku najdete spoustu dalších zajímavostí o hluku, využitelných i při výuce ve škole. Pár ukázek najdete i v rámečcích u tohoto článku. Pro mládež Jak si chránit sluch, Máte pocit, že ztrácíte sluch, Co je příliš hlasité, Sluchátka & přehrávače, Přehrávače MP3 – riziko pro sluch, Kytarista varuje před hudbou ze sluchátek, Neslyším!

Potíže Jana P. Muchowa, Instinkt – neslyším vás, Alkoholiky dělá z Čechů hluk!, Phil Collins nesnáší hluk, Co byste měli vědět o sluchátkách, Poslouchejte v tichu, Hlasitá hudba a drogy, Test sluchátek, 13. komnata Michala Pavlíčka, 90 % mladých Londýňanů má poškozený sluch, Peklo na zemi, Techno vrací člověka do pravěku. Pro veřejnost Když je sousedem restaurace..., Lidé někdy o klidné spaní bojují roky, Ztiší reklamu, Hlasitá reklama v TV, Pozor na hlasité hračky, Moje dítě špatně slyší, Hluk – leták pro matky, Lze nahradit lidské smysly?, Tenké psí uši, Stop hluku – kampaň zdravotního ústavu, Den boje proti hluku, Hlasitost filmů v multikinech, Batman dělal rámus jako sbíječka, Děti už ticho neznají, Hluk, neprávem opomíjený nepřítel, Hluk se stal nenápadným zabijákem, Hudba jako zbraň na teroristy, Mučil vězně hudbou, Orchestr nechce hrát hlučnou skladbu, Ptáci v hluku zpívají stále hlasitěji, Záhadné zvukové iluze, Ztlumte dudy, vzkázal Brusel.

Pro pedagogy Hluk z pohledu psychologa, Hluková problematika – prezentace KHS Jihomoravského kraje, Zabiják hluk, Zabiják hluk – hygiena. Podívejte se také na vtipný animovaný film Co dělá hluk... Z internetových stránek Zdeňky Židkové http://www.psvz.cz/zidkova/stophluku/ vybrala a zpracovala qá

HŘÍČKY S HLUKY A ZVUKY n Pohrajte si s hlukoměrem – http:// w w w.cdc.gov/niosh/topics/noise/ abouthlp/noisemeter_flash/soundMeter_flash.html n Poslechněte si zvuky, které z našeho života pomalu mizí – http://technet. idnes.cz/poslechnete-si-zvuky-kterez-naseho-zivota-pomalu-mizi-pin-/tec_ technika.asp?c=A080319_135957_tec_ technika_kuz

DEN PROTI HLUKU Každý rok na velikonoční Zelený čtvrtek vyhlašuje hudebně ekologické sdružení Hudekos při České hudební společnosti v návaznosti na mezinárodní aktivitu International Noise Awareness Day – Den uvědomění si hluku. Budete-li mít chuť ozvláštnit školní činnosti v tento – nebo kterýkoli jiný – den tematickou hodinou zaměřenou na hluk, Bedrník vám k tomu nabízí pár podnětů původem právě ze sdružení Hudekos.

n HUDEKOS „Lidé jsou pořád nervóznější, jednu z příčin si však neuvědomují,“ konstatuje ve svém článku ke dni proti hluku specialista na snižování hluku a vibrací Ing. Jan Stěnička, předseda hudebně-ekologického sdružení Hudekos. Za tu příčinu považuje všudypřítomný hluk.

Sdružení Hudekos ve spolupráci s americkou Ligou ztráty sluchu varuje neustále proti jednomu druhu hlučnosti na veřejnosti, a to hluku, který se dá „vypnout“. „Nejsme militantními ekology, ale jsme hudbymilovnou skupinou nadšenců nejrůznějších profesí, kteří upozorňují, že hudba patří na koncerty, diskotéky nebo třeba domů, vždy však musí přinášet potěšení a relaxaci,“ říká Jan Stěnič-

ka. „V běžné praxi je to převážně jinak. Často nekvalitní reprodukce hudby všech žánrů, stimulovaná představou zvýšeného obratu, reklam a rovněž vysílání takovýchto pořadů a reklam v televizi či rozhlasu, poslech z walkmanů či diskmanů přispívá ke kumulaci velmi nenápadného, ale specifického „jedu“. Toto zpočátku příjemné vyplnění myšlenkového vakua se nenadále s přibývajícími roky

SLYŠÍME – POSLOUCHÁME n SLYŠENÍ – automatická činnost, nelze ji vůlí ovlivnit. Oči můžeme zavřít a nevidět, uši zavřít neumíme, nemůžeme neslyšet. n POSLECH – aktivní činnost, uvědomělé vnímání zvukové informace, doprovázené emocionálním účinkem. Složky zvukové informace:

24

1. HLASITOST – a) absolutní, je dána zvukovou intenzitou zdroje, početností hudebního souboru, nastavením zvukové aparatury; b) relativní – DYNAMIKA – jako hudebně výrazový prostředek. Význam dynamiky pro estetický účinek skladby. Dynamické stupně, forte, piano, crescendo – decrescendo, prudké změny atd. 2. POHYB – rovnoměrný průběh zvukových impulsů (tep, tikot hodin, obsazovací tón v telefonu). 3. TEMPO – zvukové impulsy běží v určitém tempu, pomalém, rychlém. Zrychlování, zpomalování, postupné zastavení tempa. 4. TAKT, METRUM – proud impulsů se člení na menší celky, ohraničené akcenty. Těžká a lehká doba. Takt dvoudobý, třídobý, čtyřdobý atd.

5. RYTMUS – uvnitř základních dob dochází k členění na menší hodnoty, jejich střídání, vytváření rytmických figur. 6. MELODIE – může být zajímavá i ve stejných rytmických hodnotách. Rytmizovaná melodie. Klenutí melodie, vzestup, sestup. Dynamický průběh melodie. Spojení dosud poznaných složek hudebního výrazu dává předpoklad poslechového zážitku. 7. HARMONIE – výrazový prostředek hudebního sdělení. V melodii je obsažen její harmonický průběh, „doprovod“ melodie. Harmonie stereotypní, nezajímavá, naproti tomu vzrušující, provokující pozornost. Různé harmonické řešení téže melodie. 8. POLYFONIE – vícehlas. Dvě a více samostatných melodií zní současně. Náročnější poslech. 9. BARVA ZVUKU – TÉMBR –tentýž tón na různých nástrojích. Skladba v základním nástrojovém znění (např. klavír). Tatáž skladba v různé instrumentaci. Střídání barev v orchestrálním zvuku. Různá barevná kvalita souborů (smyčce, dřeva, žestě). Diferencovaná barva bicích nástrojů. 10. FORMÁLNÍ STRÁNKA SKLADBY – základní prvky: věta, peri-

5/2008

DIDAKTIKA

stane doslova „akustickým smogem“. Pod vlivem tohoto stresoru lidé dělají více chyb, jsou nervóznější a nakonec se stávají necitlivými, někdy vulgárními agresory v závislosti na psychické odolnosti či vzdělanosti. Pozor, takto se hudba stává hlukem! Sdružení Hudekos z těchto důvodů vyzývá: Alespoň jeden den v roce vypněte tyto zdroje hluku a uvědomte si, že požitkem může být i TICHO. „Jako profesionální snižovatel industriálního hluku vám za léta své praxe potvrdím, že jen prosté „uvědomění si hluku“, vás nic nebude stát, uklidní vás a navodí u vás psychickou pohodu, zlepšení nálady , napomáhá snadnější koncentraci na práci atd.,“ dodává Jan Stěnička. Zkuste to třeba právě na Mezinárodní den proti hluku na příští Zelený pátek. qá

n AKUSTICKÝ SMOG Hudba a hluk Definice hluku jako zvuku, který obtěžuje, je stále platná. Hlukem však může být i hudba, když ji slyšet nechceme, a hlavně, když ji máme puštěnou jako příjemné pozadí při duševní činnosti. Takto si ji žáci a studenti pouštějí při učení do uší ze sluchátek, nebo – a co je horší – v místnosti, kde může rušivě působit i na další přítomné lidi. Psychologové a estetici varují před akustickým smogem. Hluk je škodlivý a musí se proti němu bojovat. V současnosti je navíc hlukem i hudba, která nás některé ani neobtěžuje, protože ji nevnímáme, a přesto škodí. Omezuje totiž naši duševní činnost a myšlení. Fyzika Nejznámější mírou intenzity hluku jsou decibely. Je to míra fyzikální a relativní, která se snaží vystihnout jednoduché fyziologické působení.

Je to především tzv. decibel A, který komplexně hodnotí vjem zvuku lidským uchem. Člověk vnímá s jinou (nižší) citlivostí hluboké kmitočty a jinak – významněji – kmitočty vysoké. Nejcitlivější je lidský organismus na střední kmitočty okolo 1000 Hz. Poznamenejme, že „komorní a“ má frekvenci 440 Hz a „dvoučárkované a“ 880 Hz. Zatímco frekvenční práh vjemu nízkých frekvencí je u všech lidí stejný, u vysokých kmitočtů (8000 Hz a výše) je vjem zvuku závislý na stavu sluchu, tj. na míře poškození sluchu a na stáří člověka, kdy dochází k zániku některých nervových buněk. Hudba se skládá z tónů, které ve fyzice nazýváme frekvencemi. Kmitem rozumíme vlnění vzduchu a jednotka Hz (Herz) vyjadřuje 1 kmit za 1 sekundu. Vzduchem se zvuk šíří pomocí pružných vazebních sil mezi molekulami, nikoliv přemisťováním hmoty, ačkoliv se jedná o subtilní částice vzduchu. Nejde o proudění, přestože proudění vzduchu z 50 % hluk vytváří. Druhou množinu zvuku (50 %) kolem nás způsobují vibrace částí strojů, nástrojů či budov. Amplitudu kmitů, neboli dynamický rozkmit okolo rovnovážné polohy, tj. ticha, vyjadřuje decibel. Pojem „studiové ticho“ je nejnižší hladina zvuku, a to fyzikální hladina akustického tlaku, která je určena bezděčným kmitáním molekul bez působení zdroje zvuku, např. Brownův pohyb molekul ve vzduchu, krevní oběh v těle, přenos nervových signálů atd. Je to současně práh slyšení a pohybuje se ve středních kmitočtech okolo 10 dB. Naopak fyzikálním maximem na zeměkouli je teoretická hladina cca 178 dB odpovídající kmitům s amplitudou danou atmosférickým tlakem toho kterého místa na zemi. Proměnná, na frekvenci, intenzitě a času závislá je lidská vnímatelnost zvuku, a tím i hluku. Všechny tyto fyzikální zákonitosti (Fechmer-Weberovy zákony) jsou dávno zjištěny a jsou relativis-

oda. Otázka – odpověď. Otazník, vykřičník. Téma, jeho proměny, návaznosti, kontrasty. Hudební formy od jednoduché po složitější. Cyklická skladba. 11. INTERPRETACE – její kvalita má vliv na pozornost posluchače. Posluchačské zkušenosti, tříbení vkusu. Nezajímavá interpretace – potlačení zřetelnosti některých složek (nevýrazná dynamika, rozkolísané tempo, nezřetelný rytmus, vady intonace). Hodnocení je ovlivněno obecnými konvencemi i poslechovými zkušenostmi každého jednotlivce. Může tedy být subjektivní. Spojení všech dílčích výrazových prostředků

5/2008

Cílem je vnímání s postupným potlačováním racionální stránky. Vnímáme celek, uvědomělé sledování jednotlivých složek se postupně zmenšuje, převládne bezprostřední citový zážitek z poslechu celku. Kvalita zážitku je závislá na hudebních zkušenostech a úrovni vzdělání posluchače. Vnímání aktivního hudebníka je bystřejší, kritičtější, zážitek hlubší než u laika bez hudebních (posluchačských) zkušeností.

tické. Dvakrát silnější zvuk je ten, který zvýší intenzivnější hladinu o 6 dB (10 x intenzivnější o 20 dB). Zvýšení frekvence určují intervaly. Minimální rozeznatelnost výšky tónu člověkem je 1/16 oktávy. Dva zvuky časově od sebe člověk rozliší jen tehdy, jestliže přicházejí se zpožděním minimálně 50 ms. Například ozvěna vzniká až od 17 m vzdálené stěny, nikoliv v koupelně, kde je zvuk jen tzv. prodloužený. Hygienická hlediska Hygienické hledisko hodnotí nejen fyziologický vjem, ale především psychologické vnímání hluku. Jinak člověku vadí ustálený hluk ventilátoru, jinak doprava na ulici, noční provoz výtahu v domě nebo střelnice v sousedství. Hluk měříme zvukoměry a posuzujeme převážně průměrnými, tzv. „ekvivalentními hladinami“ po určitou dobu, výjimečně uvnitř obytných místností maximální hladinou zvuku. Protože negativní účinek hluku se kumuluje během života jedince, nejsou dnes neobvyklé nejen hodinové, ale i týdenní, měsíční i několikaleté ekvivalentní hladiny hluku. Na druhé straně hygienici mají seznamy druhů hluku, které se neměří vůbec. Neměří se ne proto, že by lidem nevadily, ale proto, že jsou těžko prokazatelné a jejich měření nereprodukovatelná (štěkání psů, hádky sousedů, hluk ve třídě, na školním dvoře atd.). Do kategorie složitě měřitelných zvuků patří i hudební hluk. Hudbu sice lze vyjádřit ekvivalentní hladinou, ale její intenzita je často pod hygienickým limitem, po generace určeným klasickým technologickým hlukem. Hluk nikdy neurčujeme jako jednu jedinou pevnou hladinu, ale vždy jen s pásmem „nejistoty, tj. v konfidenčním intervalu ± , ve kterém z 95 % správná hladina bude existovat. Nebezpečí hluku vnímá většina populace jako ztrátu audiometrické citlivosti, lidově řečeno „ohluchnutí“. Při vysokých intenzitách u profesionálních hudebníků, zvukařů či na

Vyspělý posluchač odmítá poslouchat hudbu v hlučném prostředí. Zanikají nebo jsou oslabeny některé složky hudebního výrazu (zbývá jen rytmus bicích, z harmonie zbudou jen hluboké základní tóny). Ochuzuje se barva zvuku, hluk pohltí vysoké frekvence, které dávají barvu nástrojům (vysoké smyčce, lesk žesťů, vysoké rejstříky varhan). U populární hudby zpravidla zůstává jen rytmická struktura. Zaslechne-li hudebně vnímavý posluchač v hluku úryvek hudby, očekává pokračování a naplnění předpokládané formy. Odmítá zanikání hudby v hluku. Hudba se stala, nelze ji sledovat v celém spektru jejích výrazových složek. Hluk je nepřítel hudby. Hudební hluk je „hudba“, která pozbyla schopnosti emocionálního působení, neboť můžeme slyšet jen omezenou část jejích výrazových možností. Závěr: V hlučném prostředí lze hudbu slyšet, ale ne poslouchat. Doporučená pomůcka: Ilja Hurník. Umění poslouchat hudbu. – 1. vyd. – osmideskový komplet (průvodní slovo autora a hudební ukázky, ilustr. brožura). – 2. vyd. – zkrácená verze na audiokazetách. Supraphon (1972, 1996). Vratislav Beránek

25

DIDAKTIKA

diskotékách tomu tak je, ale hudební hluk navíc způsobuje ztrátu soustředění na duševní činnost, chybovost, pokles intelektu, tvořivosti a emoční schopnosti, paměťové problémy, prostě předčasné stárnutí a v konečném důsledku i ztrátu radosti a požitku z poslechu hudby. Zákon o hluku ve školách Na závěr připomeňme, že na hluk a jeho škodlivost pamatuje Zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. Vlastní hlukové limity určuje Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Specialitou zákona je paradox, že zdraví škodlivý je jen ten zvuk, který pouze na veřejnosti přesahuje limit, tedy jinými slovy: až se hudba intenzitou vyrovná „ventilátoru“. Vládní vyhláška to dočasně zmírňuje korekcí –5 dB pro hluk obsahující hudbu. Pro školy je tato legislativa zajímavá především tím, že ve třídách a tělocvičnách přikazuje akustickou úpravu – zatlumení na předepsanou dobu dozvuku 0,6 sekundy. Kdyby se tato podmínka dodržovala, byli by učitelé i žáci lépe chráněni před tím nejhorším, co hluk do škol přináší – před nervozitou. Ing. Jan Stěnička, CSc., upraveno (red)

n HUDBA JAKO ZVUKOVÁ KULISA Hudba bránící vštěpování informací Používání hudby jako kulisy způsobuje nadměrnou únavu a brání dokonalému vštěpování informací do paměti. Používání hudby jako kulisy je velmi rozšířeno jak mezi mládeží, tak u velkého segmentu dospělé populace. Důvodů je celá řada a jsou psychology přiměřeně kvalitně popsány. Zvuková kulisa vzniká buď z iniciativy vlastní, nebo z iniciativy druhé osoby. Zvuková kulisa vzniklá z vlastní iniciativy Její vznik je motivován zpravidla buď nepříjemným pocitem z ticha, který bývá průvodním znakem nepříjemného pocitu ze

26

samoty, nedostatečnou schopností konverzovat s ostatními osobami ve společnosti nebo neochotou věnovat hudbě plnohodnotnou pozornost. Uvědomíme-li si nevýhodnost hudební kulisy pro lidského jedince (a to je použito velmi smířlivého hodnocení, protože mnohdy je místo slova „nevýhodnost“ případnější slovo „škodlivost“), dojdeme nutně k závěru, že výše uvedené důvody, které vedou k používání tohoto druhu hudební kulisy, jsou málo pádné, a proto je možné si takovou kulisu nevytvářet. Zvuková kulisa vytvořená druhou osobou Její vznik je motivován buď některými racionálními důvody (moderní hudba na podporu image prodejny módního zboží pro mladé, rytmická hudba k podpoře rytmických úkonů dělníka na páse apod.), nebo prostě nedostatkem uvědomělosti v dané oblasti. V takových případech zpravidla nezbývá než zaktivizovat vlastní uvědomělost a pobyt v takovém prostředí regulovat. Analýza lidské psychiky Jedním z klíčů k pochopení škodlivosti hudební kulisy je analýza lidské psychiky z hlediska informačního. Pro zápis informace do dlouhodobé paměti hrají v psychice roli kromě samotné paměti zejména následující její části: receptory, vědomí, procesor a tzv. aditivní člen, který je řízen vědomím. Veškeré informace, které přijmou receptory, proudí do paměti, ale jen k některým aditivní člen přidává komentář typu „Tuto informaci si OPRAVDU ZAPAMATUJ!“. Aditivní člen tak učiní v zásadě pouze ve dvou případech: ß Když signál má velký odstup od šumu (informace je výrazně intenzivnější než ostatní informace, kterým je jedinec vystaven). ß Když se zaktivizuje asociace (procesor „nalezne“ v paměti již předchozí podobné informace – mechanismus, který je např. znám jako „opakování je matka moudrosti“).

Zbytečná únava Vysvětlení škodlivosti kulisní hudby například pro vštěpování informací do dlouhodobé paměti je toto: Respondent je vystaven vlivu jiných podnětů než jen tomu, který je pro něj efektivní – například učení. Odstup signálu proti okolním vlivům je malý. Aditivní člen „neopatří informace komentářem OPRAVDU ZAPAMATUJ!“. Pro zapamatování je pak nutné spotřebovat další energii například v podobě opakování vjemu. Spotřeba energie se projeví v nadměrné únavě. Ing. Viktor Kotrubenko

n NEBEZPEČÍ SLUCHÁTEK TROCHU JINAK O nebezpečích souvisejících se sluchátkovým poslechem walkmanů, diskmanů, minidisků, přehrávačů MP3 apod. toho bylo napsáno a řečeno víc než dost. Málo se však hovoří o jednom z hlavních důvodů, proč si posluchač sám nastaví nebezpečnou úroveň hlasitosti. Většina sluchátek, kterými jsou přenosné přístroje vybaveny, patří do skupiny tzv. otevřených sluchátek. To jsou taková, u kterých výrobce neizoluje posluchače dostatečně od okolního prostředí. Tzv. uzavřená sluchátka bývají určena spíše pro profesionály, jsou robustnější, a tudíž méně vhodná pro operativní nošení, nákladnější a přinášejí při neuvědomělém poslechu rovněž zdravotní potíže. Hudební program nahraný na nosiči mívá zpravidla dynamiku (rozdíl mezi nejtiššími a nejhlasitějšími zvuky) 30–40 dB. Díla vážné hudby, alternativní hudby, díla, ve kterých dochází ke kombinaci čteného textu a hudby, mívají dynamiku až 50 dB. Okolní prostředí – rušné ulice, dopravní prostředky působí na chodce hlasitostí zpravidla kolem 60–70 dB. Poslouchá-li respondent zvukový program otevřenými sluchátky v takovém rušném prostředí, dochází k tzv. maskování jím poslouchaného programu zvukem okolí. Posluchač se tomu automaticky brání – zvýší hlasitost svého přístroje. Chce-li vnímat dobře i ty nejtišší zvuky programu, musí je reprodukovat hlasitěji, než jak na něj působí okolí – tedy hlasitostí alespoň 65 nebo 75 dB. Při dynamice 40 dB bude hlasitost nejhlasitějších zvuků jeho programu 75 + 40 = 115 dB. Při znalosti základních limitů hlasitosti souvisejících se zdravotními riziky, není třeba k takové hladině hlasitosti již dalšího komentáře... Oba výše uvedené jevy jsou výsledkem složitých společensko-ekonomických vlivů, kterým je vystavena naše společnost. Hlavní obranou před negativními důsledky je prevence. Jedním z nejúčinnějších preventivních působení na mládež je například konstruktivní debata s osobami, kterým se stal zvuk a hudba hlavní životní náplní – hudebními tvůrci a interprety. Ing. Viktor Kotrubenko Zdroj: HUDEKOS – www.hudekos.info, upraveno (red)

5/2008

KALENDÁŘ 1. listopad 2008 BOROVICE V ARBORETU SOFRONKA Pro všechny pedagogy přírodopisu, zeměpisu a ekologie je určen seminář v Arboretu Sofronka v Plzni, kde budou mít možnost porovnat různé druhy borovic evropského významu nebo zjistit, jak vypadají stejné druhy při zasazení do různých podmínek. Doprava zajištěna vlastním autobusem. Účastnický poplatek: 500 Kč (v ceně zahrnuta vedle programu i doprava a písemný materiál). V případě zájmu kontaktujte Jitku Rajdlovou, tel: 271 750 548, [email protected]. 5. listopad 2008 VIII. PRAŽSKÁ M.R.K.E.V. Již po osmé se koná v Toulcově dvoře regionální setkání pedagogů ZŠ a SŠ se zájmem o ekologickou výchovu. Letošní ročník je zaměřen na prezentaci příkladů dobré praxe při začleňování ekologické výchovy do výuky a provozu školy. Dopoledne je věnováno konkrétním projektům, odpoledne praktickým dílnám. Bližší informace o programu naleznete na www.toulcuvdvur.cz. Účastnický poplatek: 200 Kč (zahrnuje i občerstvení a oběd). V případě zájmu kontaktujte Jitku Rajdlovou, tel: 271 750 548, [email protected]. 6. listopad 2008 II. PRAŽSKÁ MRKVIČKA Další z „mrkvových“ setkání, tentokrát však pro učitele MŠ a pracovníky s nejmenšími dětmi. Již druhé setkání je organizováno v Toulcově dvoře za účelem seznámení s konkrétními projekty, programy, příklady dobré praxe a s aktuálními možnostmi spolupráce se středisky ekologické výchovy. Bližší informace o programu naleznete na www.toulcuvdvur.cz. Účastnický poplatek: 200 Kč (zahrnuje i občerstvení a oběd). V případě zájmu kontaktujte Jitku Rajdlovou, tel: 271 750 548, [email protected]. 8. listopad 2008 KOŠÍČKY Z TELEFONNÍCH SEZNAMŮ Netradiční košíčky vyrobené z listů telefonních seznamů si můžete sami vytvořit během

jednodenního kurzu, které v Brně pořádá Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání. Cena kurzu: 450 Kč. Více informací na www.lipka.cz/lipova. V případě zájmu kontaktujte Alenu Uhříčkovou ([email protected]) nebo Renatu Czelisovou ([email protected]). 11. listopad 2008 POZNEJTE ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE Ekologické sdružení Sever připravilo v Hradci Králové pro učitele seminář zaměřený na alternativní zdroje energie a na možné zapojení tohoto tématu do výuky. Účastníci získají aktuální informace o stavu obnovitelných zdrojů v České republice a ve světě a k tomu shlédnou ukázku výukového programu, doplněnou pomůckami a pracovními listy. Cena semináře: 200 Kč. V případě zájmu kontaktujte Jaromíra Kvasničku, telefon : 499 874 280, 739 203 206, [email protected]. Z důvodu omezeného počtu míst je třeba se závazně objednat do 5. listopadu 2008. 11. – 12. listopad 2008 PODZIMNÍ DNY EVVO Na půdě Krajského úřadu Jihočeského kraje se letos opět sejdou pedagogové se zájmem o ekologickou výchovu. První den je určen učitelům ZŠ a nižších gymnázií, pro které jsou připraveny vedle prezentace novinek ekologické výchovy i pracovní dílny zaměřené na ekologickou výchovu na vesnických a městských školách. Druhý podzimní den EVVO se bude konat konference, na níž budou představeny zajímavé projekty SŠ a novinky týkající se ekologické výchovy na SŠ. Hlavním tématem budou hyper-super-markety. Bližší informace naleznete na www.cegv-cassiopeia.cz, tel. 385 520 951, [email protected]. 13. listopad 2008 KONFERENCE k SOUTĚŽI STUDENTSKÝCH PRACÍ O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Dne 13. listopadu vyvrcholí v Brně již 6. ročník Soutěže studentských prací se zaměřením na životní prostředí. Za přítomnosti hejtmana Jihomoravského kraje budou na pořádané konferen-

13. – 14. listopad 2008 | DOBRÁ PRAXE EKOŠKOLEK Česko-německý seminář k environmentální výchově v mateřských školách Seminář je určen zástupcům veřejné správy a pedagogům z mateřských škol a proběhne pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva životního prostředí Spolkové republiky Německo, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a radního pro životní prostředí hl. m. Prahy Mgr. Petra Štěpánka, CSc. Programově a organizačně seminář zajišťují Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina a občanské sdružení Apus. Cílem semináře je otevření odborné diskuse k možnostem uplatňování ekologických přístupů v rámci praxe MŠ v ČR. Soustředí se na vyjasnění pojmu ekoškolka, na identifikování problémů spojených s provozem různých typů ekologicky zaměřených školek, na začleňování různých ekovýchovných programů a aspektů do činnosti MŠ. Seminář zároveň představí dobrou praxi Spolkové republiky Německo v této oblasti, zejména se zaměřením na tzv. lesní školky. První den semináře budou diskutovány zkušenosti a podmínky pro EVVO v MŠ v SRN i v ČR a proběhnou workshopy na následující témata: bariéry v oblasti EVVO v MŠ, jak by měla vypadat ideální ekoškolka a proč by měl být rozvoj ekoškolek podporován. Druhý den semináře bude věnován prezentaci výstupů z workshopů a zejména pak příkladům dobré praxe uplatňování ekovýchovných aktivit v činnosti MŠ (zkušenosti v ČR i SRN). Seminář je finančně podpořen MŽP ČR a MŽP SRN. Bližší informace o semináři naleznete na http://www.apusos.cz/ekoskolky.htm nebo Mgr. Miroslav Novák (MŽP; tel. 267 122 272; e-mail: [email protected]); Ing. Mgr. Petr Holý (MHMP; e-mail: [email protected]); programové zajištění Mgr. Blanka Toušková (SSEV Pavučina; tel. 234 621 386; e-mail: [email protected]); organizační zajištění Naďa Frélichová (o.s. Apus; tel. 724 159 702; e-mail: [email protected]). 5/2008

ci vyhlášeni/y nejlepší autoři či autorky bakalářských a diplomových prací. Bližší informace naleznete na http://www.veronica.cz 19. listopad 2008 HLEDÁNÍ ÚSPOR ENERGIE PRO UČITELE Občanské sdružení EkoWATT ve spolupráci se Střediskem ekologické výchovy Toulcův dvůr připravuje seminář pro učitele na téma Hledání úspor energie. Po úvodní přednášce o problematice energií a možnostech jejich úspor bude proveden „pochůzkový miniaudit“ budovy, při němž budou ukázány jednotlivé možnosti, jak využít např. budovy školy při výuce k ukázce úniku energie a jejích možných úspor. Každý účastník dostane praktický doprovodný materiál pro využití při výuce, CD s programem HESTIA pro modelování energií v budově a informační listy o úsporách energie a využívání alternativních zdrojů energie. V případě zájmu kontaktujte Jitku Klinkerovou, [email protected], tel.: 266 710 247, 603 844 690. 19. listopad 2008 DÍTĚ A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Katedra speciální a sociální pedagogiky JU v Českých Budějovicích organizuje již 2. ročník odborné interdisciplinární konference Dítě a zdravý životní styl, tentokrát na téma zdravotně sociální a ekologické aspekty PVC, vliv a důsledky používání výrobků z plastů na životní prostředí a zdraví dítěte. Mezi přednášející budou odborníci z oblasti lékařské, hygienické, ekologické i pedagogické. Součástí konference bude i výstava na téma Zdravotnictví bez PVC, ukázky náhrad PVC ve zdravotnických zařízeních, ne/bezpečné výrobky (hračky) z PVC. Pro bližší informace kontaktujte Ing. Renatu Švestkovou, Ph.D.; tel. 385 787 582, e-mail: [email protected]. Formulář přihlášky naleznete na www.zsf.jcu.cz/calendar. Účastnický poplatek: 150 Kč. 25. listopad 2008 MOŽNOSTI VYUŽITÍ INTERNETU PŘI VÝUCE EKOLOGIE – TÉMA ENERGIE Přijďte na seminář nabízející „tipy a triky“ využití internetu k tématu energie při výuce ekologie. Na programu, který připravilo občanské sdružení EkoWATT ve spolupráci s Toulcovým dvorem, je prezentace zajímavých zdrojů informací a aplikací z oblasti energií. Dále budou představeny „výpočetní nástroje“ pro výpočet nákladů na vytápění nebo emisí CO2. Účastníci dostanou interaktivní doprovodný materiál s odkazy na doporučené webové stránky. V případě zájmu kontaktujte Jitku Klinkerovou, [email protected] tel.: 266 710 247, 603 844 690. 25. listopadu 2008 GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY Zajímáte se o globální klimatické změny? Pokládáte si otázky, zda za současné změny klimatu může člověk, či jde o přirozený vývoj Země? Ptáte se, jaké mohou být scénáře vývoje klimatických změn? Jestli ano, tak právě pro Vás je určen seminář organizovaný sdružením Sever, jenž nabídne možnosti propojení tématu do výuky, představí tematické pomůcky a pracovní listy. Cena semináře: 200 Kč. V případě zájmu kontaktujte Jaromíra Kvasničku, telefon : 499 874 280, 739 203 206, [email protected]. Z důvodu omezeného počtu míst je třeba se závazně objednat do 19. listopadu 2008. připravily Hana Kolářová a Kateřina Chobotová

27

NABÍDKA PUBLIKACE n STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ČR

28

Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky pro léta 2008–2015 schválila Vláda ČR 9. července 2008. Jedná se o koncepční dokument aplikující základní principy a témata udržitelného rozvoje do vzdělávání všech typů a úrovní, který ve vzdělávání výrazně akcentuje především propojování souvislostí (zejména mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními aspekty rozvoje společnosti). „Témata, kterých se strategie i vzdělávání pro udržitelný rozvoj týkají, jsou velmi pestrá, řadí se mezi ně například aktivní občanství, zmírňování chudoby, bezpečnost, lidská a občanská práva i ekologická výchova,“ řekl ministr životního prostředí Martin Bursík, který Strategii vládě předkládal spolu s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Ondřejem Liškou. Strategie počítá především s rozvojem kompetencí vzdělavatelů na všech stupních vzdělávání (v rámci předškolního, základního a středního, vyššího odborného, vysokoškolského i dalšího vzdělávání), rozvojem kompetencí příjemců vzdělávání a dostatečnou a dostupnou nabídkou vzdělávacích programů. Přijetím této strategie se Česká republika připojila k probíhající Dekádě pro vzdělávání k udržitelnému rozvoji vyhlášené OSN v roce 2005. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) je tématem ve všech zemích EU. Evropská komise si aktuálně nechává zpracovat analýzu stavu a dobré praxe VUR v zemích EU. Plnění Strategie bude v ČR koordinovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v úzké spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Protože se jedná o dokument mezioborový a meziresortní, bude zároveň vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců resortů, vysokých škol a další odborné veřejnosti. „Strategie by měla být jedním z opěrných dokumentů pro usměrňování finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, ale i dalších operačních programů,“ řekl ministr školství Ondřej Liška. Strategie mimo jiné podpoří rozvoj vzdělávacích programů zaměřených na uplatňování inovativních metod kvality řízení ve veřejné správě, v podnikové sféře pomůže rozvoji vzdělávacích programů zaměřených na společenskou odpovědnost firem a systémy environmentálního řízení. V rámci základního a středního školství bude Strategie motivovat k posilování komunitní funkce škol a k dalšímu pokračování kurikulární reformy. Ve vysokém školství podpoří rozvoj mezioborových studijních programů, ale i užší spolupráci vysokých škol s praxí prostřednictvím tzv. center expertízy. Česká republika touto národní strategií odpovídá na regionální Strategii vzdělávání k udržitelnému rozvoji, kterou přijaly v roce 2005 všechny členské státy Evropské hospo-

dářské komise OSN (včetně ČR) v litevském Vilniusu a na jejíž přípravě se ČR od počátku aktivně podílela. Znění Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky pro léta 2008–2015 najdete v příloze tohoto čísla Bedrníku. Společná tisková zpráva Ministerstva životního prostředí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, upraveno (red)

(žaloby). Jednotlivé typy žalob. Sousedská žaloba. Žaloba na ochranu osobnosti. Žaloba na náhradu škody. Prevenční žaloby. Podrobnosti soudního řízení. Strategické hlukové mapy a akční plány. Kompletní Rádce občana obtěžovaného hlukem je dostupný na http://hluk.eps. cz/index.php?section=hluk&page=pravniradce-obcana. Zdroj: www.hluk.eps.cz

n PRÁVNÍ RÁDCE OBČANA OBTĚŽOVANÉHO HLUKEM

n ANALÝZA HLUKOVÝCH VÝJIMEK

Publikaci zpracoval k právnímu stavu ke dni 31. 8. 2007 Ekologický právní servis: Mgr. Pavel Doucha, JUDr. Michal Bernard, Mgr. Martin Fadrný, Mgr. Lukáš Matějka. Co je to vlastně hluk? Mnohý čtenář asi namítne: to nám nemusí nikdo povídat, víme své! Přesto, zkusme hluk definovat: Hluk je zvukem (akustickým signálem), který je nežádoucí. Další zpřesnění bude záležet jednak na tom, jaký obor a pro jaký účel jej definuje, dále potom, zda máme na mysli jeho emise, imise či vliv těchto imisí na co nebo na koho. Právníci v tomto rádci definici hluku vymezili jako: zvuk, který člověka poškozuje (na zdraví, majetku, na životním prostředí), ruší anebo obtěžuje. Z obsahu: Účinky hluku. Zdroje hluku. Jak hluk omezovat? Prameny právní úpravy. Ochrana před hlukovými imisemi podle zákona č. 258/2000 Sb. Zákonná definice hluku, povinnosti provozovatele zdroje hluku. Konstrukce hygienických limitů hluku v nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Vnitřní prostor staveb. Vnější prostor a vnější prostor staveb, letecký provoz. Vibrace. Povolení provozu nadlimitního zdroje hluku a řízení o něm. Některé zvláštní případy. Hudba. Letiště. Komunikace. Orgány ochrany veřejného zdraví a jejich kompetence. Autorizace k měření. Praktický manuál obtěžovaného souseda. Právní status zdroje hluku. Měření. Stížnost, podnět k provedení dozoru, přezkum mimo odvolací řízení, žaloba ve správním soudnictví a občanskoprávní spor. Přístup k informacím. Soukromoprávní prostředky ochrany před hlukem

Rozhodovací praxe Krajských hygienických stanic dle § 31 odst. 1 zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Ekologický právní servis zveřejnil v červenci 2008 analýzu tzv. hlukových výjimek. Studie odhaluje důvody, proč v České republice hlukem ze silnic dlouhodobě trpí statisíce lidí a proč se situace vůbec nelepší. Na vině je praxe vydávání tzv. hlukových výjimek. „Studie vychází z analýzy 131 povolení k provozu nadlimitního zdroje hluku a z naší zkušenosti v dané oblasti při zastupování občanů obtěžovaných nadlimitním hlukem. Analýza odhalila řadu nedostatků jak v žádostech o vydání tohoto povolení, tak v rozhodnutí samotném,“ řekl jeden z autorů studie právník EPS Pavel Doucha. Každý provozovatel včetně správců silnic má povinnost zajistit dodržování hlukových limitů. Pokud to z vážných důvodů není možné, udělí krajská hygienická stanice při splnění dalších podmínek tzv. výjimku. „Praxe jejich vydávání ale není tak výjimečná, jak by se mohlo zdát. Výjimky platí např. pro celé kraje nebo na bezdůvodně dlouhou dobu,“ konstatoval právník EPS Michal Bernard. „Současná praxe vydávání těchto výjimek spíše reflektuje potřeby správců silnic než zdraví lidí, kteří jsou hluku vystaveni. Tento základní deficit musí být co nejdříve změněn,“ dodal Bernard. Například Jihočeský kraj má udělenou výjimku na všechny silnice na svém území, aniž by bylo zřejmé, o které silnice jde a jakým

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Optimální praxi vydávání hlukových výjimek se nejvíce přibližuje Krajská hygienická stanice kraje Vysočina. KHS Vysočina vydává povolení na zcela konkrétní úseky jednotlivých silnic. V závazných podmínkách povolení přesně specifikuje protihluková opatření (včetně opatření dopravně organizačních – vyloučení tranzitní nákladní dopravy, viz. rozhodnutí čj. KHSV – II – HOK – 7617/2005 – Bry) a stanoví termíny jejich realizace. Zároveň požaduje provedení kontrolního měření pro zjištění, zda daná opatření vedla ke snížení hlukové zátěže na úroveň hygienických limitů hluku. V porovnání s většinou ostatních krajských hygienických stanic se jedná o ojedinělý případ kvalitní rozhodovací praxe orgánu ochrany veřejného zdraví, který nemůže touto analýzou zůstat opominut. Rozhodovací praxe KHS Vysočina by měla být prvotní inspirací pro ostatní hygienické stanice při vydávání povolení k provozu nadlimitních zdrojů hluku. 5/2008

NABÍDKA

způsobem se bude hlučnost snižovat. Hlavní město Praha má udělenou výjimku až do roku 2017. „Problémů je celá řada. K nejzávažnějším patří, že lidé trpící hlukovou zátěží nemají možnost jakkoliv ovlivnit vydání výjimky nebo se o ní alespoň dozvědět. Nejsou totiž účastníky řízení. Taková úprava je v rozporu s Ústavou. Abychom to za Ministerstvo zdravotnictví alespoň částečně napravili, umístili jsme kopie všech výjimek, které se nám podařilo sehnat na naše webové stránky“, uzavřel Doucha. Každý občan tak může snadno zjistit, zda poškozování jeho zdraví hlukem posvětil úřad, který má paradoxně v popisu práce jeho ochranu. Popis nedostatků výjimek včetně statistického vyjádření je v analýze obsažen v kapitolách tři až pět. Návrhy na změnu praxe krajských hygienických stanic jsou uvedeny v kapitole šest, včetně příkladu dobré praxe (KHS Vysočina). Kapitola sedm pak navrhuje dílčí změny zákona o ochraně veřejného zdraví. Analýza hlukových výjimek je ke stažení na: http://www.hluk.eps.cz/index. php?page=publikace Všechny vydané hlukové výjimky jsou přehledně podle jednotlivých krajů a obcí, kterých se týkají, k nahlédnutí zde: http://www.hluk. eps.cz/index.php?section=hluk&page=hlukov e-vyjimky Kontakt: Mgr. Pavel Doucha, EPS, Převrátilská 330, 390 01 Tábor, e-mail pavel.doucha@ eps.cz, www.hluk.eps.cz Zdroj: www.hluk.eps.cz

n ANALÝZA VÝSLEDKŮ STRATEGICKÝCH HLUKOVÝCH MAP Analýzu strategických hlukových map zpracoval JUDr. Michal Bernard z Ekologic-

« Přehled zmapovaných lokalit. Zdroj: Zdravotní ústav Ostrava kého právního servisu v únoru 2008. Studie obsahuje výsledky hlukového mapování v ČR a jednotlivých krajích, hodnocení nedostatků při zpracování hlukových map a nástin možných řešení. Mimo jiné se v ní říká: Hlukové mapování odhalilo některé velmi znepokojivé údaje. Především pak potvrdilo obecně známý fakt, že největším zdrojem hluku v České republice je silniční doprava. Její příspěvek více jak 95 % na celkové hlukové zátěži je zcela výmluvný. Naopak doprava železniční se na hlukové zátěži podílí zcela minimálně. Hlukové mapování prokázalo obtěžování hlukem téměř tří set tisíc obyvatel České republiky. Vzhledem k tomu, že nebyla mapována celá republika, ale pouze lokality odpovídající kritériím směrnice ES, nejedná se o číslo konečné. Nejvíce alarmující z hlediska lidského zdraví je tzv. „černá desítka“, tedy seznam obcí, kde žije nejvíce lidí obtěžovaných hodnotami nad

70 decibelů v nočních hodinách. Takové hodnoty mají zcela zásadní vliv na zdraví těchto lidí a je třeba konkrétním lokalitám v uvedených městech a obcích urychleně věnovat náležitou pozornost. Jsou to: 1. Olomouc – 1919 obyvatel | 2. Znojmo – 1026 obyvatel | 3. Opava – 725 obyvatel | 4. Bučovice – 671 obyvatel | 5. Kolín – 646 obyvatel | 6. Praha – 627 obyvatel | 7. Nymburk – 579 obyvatel | 8. Mladá Boleslav – 372 obyvatel | 9. Hulín – 308 obyvatel | 10. Valašské Meziříčí – 297 obyvatel Ze strategických hlukových map lze vyčíst další podstatné údaje, které by měly zohlednit aktivity v boji proti hlukové zátěži. Například v Praze se nachází celkem 36 škol, které jsou vystaveny hladině hluku, která překračuje mezní hodnoty pro celodenní obtěžování (70 dB). V Brně je takových škol sedm a v Ostravě osmnáct. Analýza je ke stažení na: http://aa.ecn.cz/img_upload/a6fff2-d4939f f74268dd80e1c2102b42/analyza.doc Zdroj: www.aa.ecn.cz

n HLUK ŠKODÍ ZDRAVÍ Leták o problematice hluku z dopravy. Vydal Ekologický právní servis, o. s. Základní informace. Ke stažení na: http://hluk.eps.cz/ files/hluk-letak.pdf Zdroj: www.hluk.eps.cz

INTERNET n HLUKOVÉ MAPY NA PORTÁLU VEŘEJNÉ SPRÁVY CENIA, česká informační agentura životního prostředí, na Mapových službách Portálu veřejné správy zveřejnila již několik hlukových map. Ke strategické hlukové mapě železnic přibyly i strategické hlukové mapy silnic, Brna, Prahy a letiště Ruzyně. Najdete je na www.portal. gov.cz cestou odkazů: Mapy – Tematické úlohy – Hlukové mapy. (red)

n HLUK VE MĚSTĚ

5/2008

Na webových stránkách http://www.noiseinthecity.eu/ najdete powerpointové prezentace a další materiály z konference o hluku, pořádané pracovní skupinou Noise organizace Eurocities v Amsterdamu ve dnech 13.–14. 3. 2008. Hlavní postřehy z konference a workshopu se dají shrnout takto: Světová zdravotnická organizace během tohoto roku zveřejní velmi znepokojivé údaje o vlivu hluku na zdraví; výsledky jsou prozatím neoficiální (prezentace

Rokho Kima, WHO). Řada odborníků volá po integrovaném přístupu – spojit opatření ke snížení hlukové zátěže s opatřeními ke snižování emisí (integrované programy); soustředit se na silniční dopravu jako společný a největší zdroj těchto škodlivin; důležité je rovněž navázání akčních plánů na proces územního plánování (promítnutím v územních plánech získávají opatření na závaznosti). Každý stát má jiné limity hluku, v řadě z nich dokonce žádné závazné limity nejsou. Stejně tak každý členský stát si určil jinou hladinu jako takzvanou „mezní hodnotu“ pro účely hlukového mapování a snižování zátěže. Zatím není příliš jasné, jak budou vypadat akční plány snižování hlukové zátěže; je však velmi pravděpodobné, že v řadě zemí nebudou pořízeny včas; v některých státech se bude spíše jednat o strategický dokument bez konkrétních opatření, jinde budou akční plány více konkrétní a lokalizované; v návaznosti na nedostatek peněz pro všechny lokality zasažené hlukem je třeba definovat „hot spoty“ (místa, kde

je nutné odstraňovat zátěž přednostně), definovat vhodná opatření (prioritně integrovaná a cost effective). Výběr vhodných opatření by měl být doložen cost benefit analýzou. Zdroj: Michal Bedrnard, Ekologický právní servis; Noise Bulletin, April 2008

n EKOKATALOG Rezekvítek ve spolupráci se Sdružením středisek ekologické výchovy Pavučina provozuje nový internetový portál – katalog publikací a pomůcek pro ekologickou výchovu. Portál naleznete na internetové adrese www.ekokatalog.cz či www.eko-katalog.cz a je určen nejen učitelům našich škol, ale i vedoucím dětských kolektivů, rodičům a dalším zájemcům o ekovýchovné materiály. V přehledném katalogu zde naleznete informace o publikacích, audiovizuálních pomůckách, elektronických publikacích, vzdělávacím software a dalších vzdělávacích pomůckách od řady organizací

29

NABÍDKA

Příroda města Brna II. | I. Stříteský Pokračuje v dobrodružném objevování přírody z předchozího dílu. Během pěti výletů Vás zavede do Brna a okolí. Organizace: Rezekvítek Ptáci kolem nás | M. Strnad, P. Pelz Videokazeta o ptácích. Organizace: Rezekvítek Videoatlas chráněných a ohrožených živočichů | Jiří Pálka Deset dílů se zabývá vybranými představiteli naší fauny (zajíc, ježek, káně, volavka, čolek, rak, perlorodka, mihule, jasoň a čmelák) – zachycuje jejich morfologii, životní prostředí, jejich význam i způsob života. Organizace: Sdružení Mladých ochránců přírody

Čtvero ročních období | Petra Koppová Metodická pomůcka pro učitele obsahující CD s hlasy a zvuky z přírody a zvukové testy pro malé děti, doplněná o kopírovatelné obrázky zvířat. Organizace: Sluňákov – Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.

« Ukázka z ekokatalogu.cz – audiovizuální pomůcky: a středisek ekologické výchovy z celé České republiky, včetně informace kde a jak je lze získat. Vznik portálu finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí v rámci programu Národní síť středisek ekologické

výchovy (NSSEV) – společném programu SSEV Pavučina a Českého svazu ochránců přírody. Zveme vás k návštěvě katalogu a uvítáme jakékoli podněty pro zkvalitnění jeho služeb.

Ing. Petr Laštůvka, správce Ekokatalogu, Rezekvítek, Kamenná 6, 639 00 Brno, [email protected]

ZAJÍMAVÉ ADRESY K TÉMATU HLUK n Základní informace o hluku, definice, jednotky – http:// cs.wikipedia.org/wiki/Hluk n Fyzikální tabulky – příklady zvuků (intenzita zvuku) – http://www. converter.cz/tabulky/hluk.htm n Hluk & emise, internetové stránky Ekologického právního servisu – http://hluk.eps.cz n Státní zdravotní ústav, hygiena životního prostředí, hluk – http://www.szu.cz/tema/zivotniprostredi/hluk n Národní hluková observatoř ČR – http://www.nho.cz n III. ročník Městské konference Brno chrání své obyvatele před zdraví ohrožujícím hlukem – http://www.nho.cz/aktuality/ iii-rocnik-mestske-konferencea480352 n Důsledek klimatických změn: oceány jsou hlučnější – http:// digiweb.ihned.cz/c4-10053230-

Redakční rada: Praha – Pavla Novotná (Ekocentrum Podhoubí) Středočeský kraj – Kateřina Červenková (ZO ČSOP Vlašim) Plzeňský a Karlovarský kraj – Lenka Navrátilová (Ametyst Plzeň)

Bedrník, časopis pro ekogramotnost, byl finančně podpořen v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí.

n

n

n n

n

28615670-009000_d-dusledek-klimatickych-zmen-oceanyjsou-hlucnejsi Silence (Ticho), tříletý projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, metodická příručka pro vytváření místních akčních plánů snižování hluku (viz obrázek)– http://www. silence-ip.org/site Odborné informace EU o hluku – http://osha.europa.eu/en/ topics/noise?quid=5122353184S903964T&gkid=84-uyhx-Tebhc-5-526a24a189 Česká akustická společnost – http://www.czakustika.cz Euronoise 2009, evropská konference věnovaná kontrole hluku, organizovaná národními aktustickými společnostmi ve spolupráci s Evropskou akustickou asociací (European Acoustics Association, EAA) – http://www.euronoise2009.org.uk Lemurie taz, aktivita umělců, básníků, hudebníků žijících v ČR, vytvořená na platformě společného provozování rádia jako uměleckého nástroje, vytváření, vysílání a sdílení zvuku a pohyblivého obrazu – http://www.lemurie.cz/projekty Připravila Hana Kolářová

BEDRNÍK říjen / 2008 | časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – Sever pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina.

Ústecký kraj – Ivana Poláčková (Sever, Ústí nad Labem) Kraj Vysočina – Martin Kříž (Chaloupky Kněžice) Zlínský kraj – Pavel Bartoň (Alcedo Vsetín) Olomoucký kraj – Michal Bartoš (Sluňákov Horka nad Moravou) Jihočeský kraj – Helena Kujanová (Cassiopeia České Budějovice) Jihomoravský kraj – Kateřina Havránková (Lipka Brno) Královéhradecký kraj – Jiří Kulich (Sever, Horní Maršov) Pardubický kraj – Jiří Bureš (Ekocentrum Paleta)

Sever, 542 26 Horní Maršov 89 ( 499 874 280, 499 874 326 e–mail [email protected] www.sever.ekologickavychova.cz

SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 ( 234 621 386 e–mail [email protected]

Liberecký kraj – Aleš Kočí (SEV Divizna, Zoo Liberec)

Toto číslo je spolufinancováno Magistrátem hl. m. Prahy.

30

Moravskoslezský kraj – Kateřina Kohoutová (Vita Ostrava)

Šéfredaktorka: Mgr. Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, 142 00 Praha – Písnice ( 261 910 608, e–mail [email protected] Korektury: Kateřina Chobotová Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček

SSEV Pavučina – Lenka Daňková

Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 2050 ks Vytištěno na recyklovaném papíře. Příspěvky posílejte na adresu redakce.

Objednávky: Sever, Barbora Tichá, 542 26 Horní Maršov 89, [email protected], ( 499 874 280, 739 203 205

Hlavní téma příštího čísla: DOMOV (redakční uzávěrka 25. 10. 2008)

5/2008

HLUKOVÉ MAPY A AKČNÍ PLÁNY SNIŽOVÁNÍ HLUKU

« Pražská čtvrť Spořilov obklíčená hlukem, jak ho zviditelňuje mapa z akčního plánu snižování hluku.

« Návrh protihlukových clon na ulici 5. května.

« Návrh protihlukové clony na Barrandovském mostě.

Strategické hlukové mapy jsou novinka posledních pár let. Zviditelňují základní hlukovou zátěž obyvatel z různých zdrojů hluku. Tyto mapy jsou východiskem pro tvorbu akčních plánů snižování hluku v dané oblasti. Hlavní podnět pro vznik akčních plánů dala směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Do české legislativy evropskou směrnici o hluku zavedla novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Cílem směrnice je prostřednictvím hlukového mapování určit expozice hluku ve venkovním prostředí, následně umožnit informovanost široké veřejnosti o hlukové situaci a přijmout akční plány prevence a snižování hluku ve venkovním prostředí. Akční plán snižování hluku pro aglomeraci Praha připravil i magistrát hlavního města a zveřejnil ho v červenci 2008 na svých webových stránkách pro připomínky veřejnosti. Délka připomínkového řízení byla v souladu s podmínkami stanovenými v zákoně č. 222/2006 Sb. o integrované prevenci 45 dní ode dne jeho zveřejnění. „Akční plán zahrnuje desítky ulic, v Praze je hlavním zdrojem hluku doprava. Mezi kritická místa patří například ulice Patočkova, Lidická, Veletržní, V Holešovičkách, Koněvova a Severojižní magistrála. Akční plán navrhuje protihluková opatření jako například snížení rychlosti, náhradu „hlučného“ povrchu vozovky „tišším“, snížení intenzity dopravy všech vozidel a protihlukové clony a valy,“ řekl Petr Štěpánek, pražský radní pro oblast životního prostředí. „Návrh je obsahově zdařilý, pokouší se zodpovědně navrhnout jednotlivá vhodná opatření ke snížení hlukové zátěže v aglomeraci Praha a neomezuje se pouze na dosud standardní výměnu oken a stavbu přeložek a obchvatů,“ okomentoval zveřejněný dokument Michal Bernard z nevládní organizace Ekologický právní servis, který současně navrhl doplnění pražského akčního plánu o některé další prvky a nástroje ke snížení hlukové zátěže v aglomeraci. Připomínky občanů odborníci zpracovatelské společnosti Akustika Praha, s.r.o., průběžně vyhodnocovali tak, jak postupně přicházely, aby bylo možné zveřejnit kompletní akční plán co nejdříve. Akční plán zůstává vystaven na pražském webu ve finální podobě tak, jak bude předložen Radě hl. m. Prahy. Hlavní město rovněž zaměstnalo protihlukovou koordinátorku Ing. Pavlu Úlovcovou. Podrobnosti o hlukových mapách a plánech snižování hluku v metropoli najdou zájemci na: http://envis.prahamesto.cz/(3gksbm55ulng2irwfcsgzx55)/default.aspx?id=7 7123&ido=5350&sh=-1684687080. qá, zdroj: http://envis.praha-mesto.cz

foto Hana Kolářová

„Velkým věcem se daří v tichu.“ A. L. Balling