Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Historie trestu, jeho druhy a alternativní řešení Bakalářská práce
Autor:
Tomáš Fiala Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Aleš Váňa
Duben, 2013
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
……………………………………. Tomáš Fiala Karlovy Vary dne 22. 3. 2013
Poděkování Chtěl bych poděkovat za spolupráci, odbornou pomoc a trpělivost svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Aleši Váňovi, který mi svými radami a znalostmi z praxe pomohl s vytvořením této bakalářské práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat také svým konzultantům JUDr. Josefu Peroutkovi a Mgr. Ivanu Topinkovi, kteří svými poznatky rovněţ přispěli k vytvoření této práce.
Anotace V této bakalářské práce poskytnu ucelený pohled do historie trestu, trestání a ukládání sankcí obecně. Komplexně popíši platnou právní úpravu ukládání trestů v trestním řízení v ČR. Touto prací dále poskytnu základní informace k často diskutovanému tématu o ukládání trestu smrti se zaměřením na ukládání tohoto trestu v USA, vyjma ukládání tohoto trestu v trestním řízení. V současné době se objevují i alternativní způsoby řešení trestně právně postiţitelných jednání. Těmto tzv. alternativním řešením bych rovněţ věnoval jednu z částí mé bakalářské práce. Závěrem bych rád nabídnul moţné varianty vývoje v oblasti ukládání trestů a vyuţívání alternativních moţností v trestním řízení, včetně vlastního názoru na tuto problematiku. Klíčové pojmy: Trest, trestání, historie, trestní zákoníky, druhy trestů, trest smrti, alternativní řešení, domácí vězení, vlastní názor, průzkum.
Annotation In this bachelor's paper I will provide a compacted view of the history of punishment, sentencing and sanctions in general. I will describe a complex lawful adaptation of sentencing during prosecution in the Czech Republic. Through this paper I will also offer fundamental information on a very often discussed topic such as death penalty with the focus on sentencing of this capital punishment in the USA, excluding the prosecution. Recently, alternative methods to solve legally punishable acts against the law have appeared. I would like to dedicate one part of my paper to these so called alternative solutions. At the end I would like to offer possible varieties in the field of sentencing and using alternative methods during prosecution including personal opinion on this isme.
Key words
Punishment, history, criminal codes, types of punishment, the death penalty, alternative solutions, grounded own mind.
OBSAH
ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1. Pohled do historie trestu a trestání ...................................................................... 8 1.1. Počátky ukládání trestů ....................................................................................... 8 1.2. Trestní právo ve starověkém Egyptě ................................................................ 10 1.3. Trestní právo ve starověkém Řecku ................................................................. 12 1.4. Římské trestní právo ......................................................................................... 13 1.5. Udělování trestů ve středověku......................................................................... 16 2. Trestní právo v českých zemích v 19. století ..................................................... 18 2.1. Trestní zákoník z roku 1803 ............................................................................. 18 2.2. Trestní zákoník z roku 1852 ............................................................................. 20 3. Trestní právo v českých zemích ve 20. století ................................................... 21 3.1. Trestní právo v letech 1918 – 1934 .................................................................. 21 3.2. Trestní právo v letech 1945 – 1950 .................................................................. 22 3.3. Trestní zákoník z roku 1950 ............................................................................. 23 3.4. Trestní zákoník z roku 1961 ............................................................................. 24 4. Schválení nového trestního zákoníku z roku 2009 ........................................... 27 4.1. Schválení nového trestního zákoníku – cíle a důvody...................................... 27 4.2. Změny oproti předchozímu trestnímu zákoníku ............................................... 28 5. Jednotlivé druhy trestů platné v současné době ............................................... 30 5.1. Obecně o ukládání trestů................................................................................... 30 5.2. Popis jednotlivých druhů trestů ........................................................................ 31 6. Alternativní řešení ukládání trestů .................................................................... 35 6.1. Podmíněné zastavení trestního stíhání .............................................................. 35 6.2. Narovnání.......................................................................................................... 36 6.3. Upuštění od potrestání a jeho další druhy......................................................... 37 7. Alternativní řešení výkonu trestu ve věznicích................................................. 39 7.1. Domácí vězení .................................................................................................. 39 7.2. Zákaz vstupu na sportovní kulturní a jiné společenské akce ............................ 44 7.3. Obecně prospěšné práce.................................................................................... 45 8. Trest smrti v USA a objektivní názor na danou problematiku ...................... 47 8.1. Trest smrti v USA ............................................................................................. 47 8.2. Vlastní názor na problematiku trestu smrti ....................................................... 49 9. Podhled do budoucna a vlastní názor ................................................................ 54 ZÁVĚR...................................................................................................................... 56 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 58 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ....................................................... 62 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 63
ÚVOD Téma trestu, trestání a alternativních trestů v současné době jsem si vybral z důvodu, ţe tato problematika mě v jistém způsobu zajímá a dle mého názoru je tato problematika velice zajímavá, co se z historického hlediska týče. Tato je jedna z mála, která je aktuální po celou dobu jejího vývoje a to i v současnosti. Cílem této práce je kompletní analýza problematiky vývoje trestu a trestání, právní úpravy v platné právní úpravě oblasti trestního práva a problematiky alternativních trestů. Ve své bakalářské práci se hodlám zabývat samotnými počátky vývoje trestu a trestání se zaměřením na země, ve kterých se uplatňovaly historicky nejpřísnější tresty. V této práci Budu popisovat jednotlivé druhy trestů, jeţ byly za trestné činy uplatňovány. Zaměřím se na úplné počátky této problematiky. Postupně se zaměřím na stěţejní státy, které byly touto problematikou známy. V této problematice hodlám pokračovat i v dalších částech mé práce a to zejména v období středověku a českých zemí, kde se budu zaobírat jednotlivými trestními zákoníky, které byly postupem doby uplatňovány. Na vybrané zákoníky se hodlám podrobněji zaměřit, jelikoţ tato problematiku uţ není povaţována za historickou ale propojenost a prolínání těchto zákonů se přenášelo aţ do nedávna. Poté co popíši historickou část vývoje trestu a trestání se budu zaměřovat na současnost, kde podrobněji rozeberu současný trestní zákoník, druhy trestů a zásadní změny, které s tímto zákonem nastaly na rozdíl od předchozího kodexu. V této souvislosti se dostanu k problematice řešení výkonu trestu alternativními způsoby, jakými jsou zejména domácí vězení. Tímto alternativním trestem se hodlám zabývat podrobněji, jelikoţ je toto téma veřejností velice diskutované. Součástí této problematiky bude i můj osobní názor. Mimo tento druh alternativního trestu budu popisovat ve své práci i jiné, které jsou v současné době platné, a je moţné je za určitých podmínek uplatňovat. Závěrem bych se chtěl zaměřit na velice diskutované a probírané téma a tímto je trest smrt. V této oblasti se zaměřím na jeho uplatňování ve státě USA a z historického hlediska i v českých zemích. Poslední trest smrti byl vykonán v Československu v roce 1989. Seznámím vás s tímto druhem trestu, popíši vám v jakých státech a jakým způsobem je tento trest vykonáván a nedílnou součástí této kapitoly bude i grafický průzkum mezi občany ČR, který se bude týkat této problematiky a názor veřejnosti ohledně znovuzavedení tohoto druhu trestu v České republice.
7
1. Pohled do historie trestu a trestání 1.1. Počátky ukládání trestů V dávných dobách se lidé ţivili pouze jako lovci či sběrači. Vznikaly jisté druhy rodin, nazývaných společenstvími, které se různě spojovaly. Hlavním trestem v těchto dobách byla krevní msta. „Zabití člena nebo také zneuctění či poškození majetku je považováno za urážku celého rodu ve smyslu oslabení jeho síly (snížení vážnosti), ohrožení jeho fyzické existence. Společná krev zde symbolizuje pouto vzájemných vztahů. Proto očištění a vyrovnání způsobené ztráty bylo možné jen krvavou odplatou. Také to souvisí s tím, že násilí dlouho fungovalo jako nejefektivnější prostředek ochrany. Uplatnění pravidla „krev za krev“ bylo nejen povinností všech členů poškozeného rodu, ale také jejich právem „uchopit spravedlnost do svých rukou.“1 Přelomovým dílem všech dob a následným vývojem zákoníků byl Chammurapiho zákoník (viz. fotografie č. 1 – Chammurapiho zákoník). Byl dokonale propracován jak svou formou, tak i po obsahové stránce. Postupem času se od tohoto zákoníku odráţela i jiná práva, jako například právo hebrejské či šaría, právo islámské. Pomalu se dostáváme do Řecka a Říma. Řecké zákony také v jisté míře vycházely z Chammurapiho zákoníku. V roce 621 př. n. l. vznikl v Řecku tzv. Drakónův zákoník v němţ byly obsaţeny tresty velmi přísné, jimiţ byl i pouhý přečin trestán smrtí. Toto platilo aţ do roku 450 př. n. l., kdy Solón změnil obsah zákoníku, kdy trest smrti byl moţný pouze za zločin vraţdy a zrady.2
1
MALINA, Jaroslav. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk: (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění). Brno: Akademické nakladatelství CERM, c2009, 303 s. ISBN 978-80-7204-560-0. 2
GRANT, Michael. Klasické Řecko. 3. vyd. v českém jazyce. Překlad Gerik Císař. Praha: BB/art, 2010, 376 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7381-789-3.
8
Fotografie č. 1 – Chammurapiho zákoník
Zdroj: Chammurapiho zákoník. [online]. [cit. 2013-03-06]. http://absolventi.gymcheb.cz/2007/miarono/fotky.html
Dostupné
z:
Co se týká Říma. Římané napodobili systém zákonodárství od Řeků zhruba v roce 450 př. n. l. a zhotovili zákony Dvanácti desek, které byly uţ dokonaleji propracovány a dokázaly odlišit skutky trestní a občanské. Zhruba o 300 let později3 díky reformám Gracchovým, začaly fungovat permanentní soudy. Tresty v Římě ale byly i nadále nemilosrdné a kruté. Jednalo se zejména o tresty: trest smrti, tresty tělesné, věznění, vyhnanství ze země či pokuta. Římané se snaţili vykonávat tresty obdobným způsobem, kterým pachatel spáchal daný čin.4 V případě ţe podpálil dům, byl upálen. Postupem času byly tyto zákony doplňovány, přičemţ hlavní slovo měl panovník. Postupně měl panovník hlavní slovo při vykonávání trestů, ale pomalu se začal ohlíţet i kolem sebe a nechával si radit. Prvními rádci byla především šlechta a církev. Právě církev dala podnět vzniku nových soudů. První se nazýval Boţí soud, známý téţ jako Ordál. Tyto soudy probíhaly tak, ţe odsouzený prošel zkouškou a bůh měl sdělit, zda je dotyčný vinen či nikoliv. Ordál vodou či ohněm patřil mezi nejpouţívanější té doby. Ordál ohněm se odehrával tak, ţe dotyčný byl nucen chodit bosí po rozţhavených břidlicích nebo mu byla poloţena dlaň na rozpálený kov. Tyto tresty byly velice chytře vymyšlené, neměli člověka usmrtit ale dohnat ho k doznání právě mučením a bolestí, doznání se dostavilo téměř pokaţdé. 3
CONTE, Gian Biagio. Dějiny římské literatury. 2., rev. a dopl. vyd. Překlad Dagmar Bartoňková. Praha: KLP, 2008, 797 s. ISBN 80-85871-04-1. 4
KINCL, Jaromír, Valentin URFUS, Michal SKŘEJPEK a Jaromír TAUCHEN. Římské právo. 2., dopl. a přeprac. vyd., V nakl. Beck 1. vyd. Překlad Dagmar Bartoňková. Praha: C.H. Beck, 1995, xxii, 386 s. Právnické učebnice (C.H. Beck), č. 457. ISBN 34-064-0082-5.
9
V případě, ţe nedošlo k očištění duše provinilce, byl popraven. Popravy byly velkou událostí pro občany, kterým bylo poukázáno, jakým způsobem se trestají provinilci, pro které tato poprava po tom všem byla jen a jen vysvobozením. Ze všeho co jsem výše zmínil, vychází dvě základní funkce, které trest plnil, jedná se o očistu, jenţ byla prováděna formou msty nebo odplaty. Jediný trest, ve kterém se mohl člověk spoléhat jen sám na sebe a kde mohl svou ochranu vyuţít, byla odplata. Později se tím začali vládci a poradci zabývat a došlo se k závěru, ţe odplata má pouze destruktivní funkci a vytváří jen tzv. řetězovou reakci. Hlavní převrat nastal aţ s jiţ zmíněnými Drakónovými zákony. Za banální přestupky byly vykonávány přísné tresty, aby se podařilo odstrašit moţné pachatele. 5Těmto způsobů trestání bylo vyuţito i ve středověku a konec nastal na konci 18. století. Začátkem 19. století odstartovalo období válek. Po těchto válkách nastalo období klidné a bohaté. Právě klid a bohatství přineslo do společnosti nové způsoby páchání trestné činnosti. Jednalo se zejména a hospodářské činy, jeţ měly velmi dobrou organizační strukturu. V roce 1764 se dostává na svět odborná práce nazvaná „ O zločinech a trestech“, kterou napsal Cesare Beccaria.6 Tato práce byla vyhodnocena jako nadčasová, jelikoţ v ní byly obsaţeny myšlenky sazby a prevence trestu. Postupem času lidé dospěli k názoru, ţe nejcennější je lidský ţivot, jenţ je nutno chránit. Společnost hlásala, ţe je odmítán trest smrti. Toto vše mělo za následek, ţe se trest a trestání stalo samostatnou společenskou oblastí a s tím spojený vznik prvních vězení.
1.2. Trestní právo ve starověkém Egyptě Je obecně známo, ţe lidé v Egyptě měli pečlivě propracovaný systém trestání. Základním pramenem tohoto systému byl Chammurapiho zákoník. Z tohoto známého zákoníku známe dodnes platné pořekadlo „oko za oko a zub za zub“. Tato pravidla platila a trestalo se podle nich i ve staroegyptské společnosti. Veškeré tresty, jeţ se v této době a zemi odehrávaly, byly kruté ale na druhou stranu spravedlivé. 5
DOSTÁLOVÁ, Růţena, Pavel OLIVA a Vladimír VAVŘÍNEK. Řecko. Praha: Libri, 2002, 146 s. Stručná historie států, sv. č. 3. ISBN 80-727-7110-8. 6
O zločinech a trestech. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/O_zlo% C4%8Dinech_a_trestech
10
Jeden z prvních zaznamenaných soudních procesů starověkého Egypta se objevil v 11. století př. n. l.7 Tento proces byl zaznamenán na papyru (viz. fotografie č. 3 – Papyrus), jenţ se dochoval dodnes. Jednalo se o potrestání čtyřiceti zlodějů, kteří se vloupali do pyramidy zesnulého panovníka. V této hrobce byla spousta cenných šperků, přičemţ toto povaţovali Egypťané za nejzávaţnější zločin tehdejší doby. Pokud se přeneseme do současnosti, zloděj by se dostal na pár let do vězení, nicméně v té době byl zaţiva naraţen na kůl. Tento způsob trestání byl nesmírně bolestivý, člověka čekalo dlouhé a bolestivé umírání. Probíhalo to tak, ţe dotyčný byl na kůl naraţen břichem nebo řitním otvorem a tělo se silou gravitace pomalu nasouvalo na kůl. Smrt člověka obvykle nastala aţ po několika hodinách či dokonce dnech. Toto ale nebyl jediný způsob trestání, dalším bylo neméně bolestivé pohřbení za ţiva, nebo byl člověk jednoduše předhozen hladovým zvířatům a ta ho roztrhala za ţiva. Jak uţ bylo výše zmíněno, zločin se někdy trestal obdobným způsobem, jakým byl spáchán. Pokud člověk kupříkladu zapálil jinému dům, čekalo ho upálení zaţiva. Proces probíhal tak, ţe se vykopala hluboká jáma, v níţ byl rozdělán oheň a odsouzený do ní byl bez milosti hozen. Fotografie č. 2 - Papyrus
Zdroj: Ţivot ve starověkém Egyptě. Magazin.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://magazin.libimseti.cz/cestovani/8866-zivot-ve-starovekem-egypte-krute-tresty-zacokol Lidé v této době věřili na posmrtný ţivot. Pokud byl člověk usmrcen bez poškození těla, dočkal se posmrtného ţivota. V případě upálení tomu však tak nebylo, tudíţ tento trest 7
Ţivot ve starověkém Egyptě. Magazin.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné http://magazin.libimseti.cz/cestovani/8866-zivot-ve-starovekem-egypte-krute-tresty-za-cokoli
11
z:
byl povaţován za nejhorší tehdejší doby. Za vůbec nejzávaţnější zločin v Egyptě byla povaţována vraţda. Na dochovaném papyru z výše uvedeného období stojí: „Každý, kdo vztáhne ruku na život jiného člověka, měl by za tento čin zaplatit vlastním životem.8 Způsob, kterým se vraţda v Egyptě trestala, bylo utopení. Vrah nemohl být nikdy utopen v řece Nil, poněvadţ tato řeka je v Egyptě posvátná. Dalšími zločiny, za které se trestalo, byla korupce a uplácení.9 V Egyptě tomu však bylo jinak. Obvykle byl člověk, jenţ byl usvědčen z korupce či uplácení zohaven na různých částech těla. Kupříkladu useknutí nosu, ucha, prstu atd. Za přestupky byl odsouzenému vypálen cejch. Pokud ještě někdy docházelo k zohavení, tak v případě znásilnění. V těchto případech docházelo k useknutí varlat. Ţe se v dnešní době úředníci zmýlí, je běţné. Ovšem v tehdejší době, pokud se úředník zmýlil, jeho jméno bylo vymazáno ze všech seznamů a záznamů a tím pádem nemohl být šťastný v posmrtném ţivotě, coţ v té době bylo věčné zatracení. V neposlední řadě se zmíním o běţných krádeţích. Dnes i tehdy je bylo moţno odčinit prospěšnými pracemi, ovšem zásadním rozdílem dob je, ţe tehdy byly prospěšné práce namáhavé a vykonávány do konce ţivota, zloději často zemřeli vyčerpáním.
1.3. Trestní právo ve starověkém Řecku Trestní právo v Řecku vycházelo z právních předpisů jiných zemí, které toto právo měly jednotné, jednalo se o země Egypt, Řím, Izrael apod. Tudíţ trestní právo v Řecku nebylo jednotné, poněvadţ vycházelo z mnoha právních řádů různých zemí, bylo tedy jakýmsi souborem práv partikulárních tzn., ţe tato prává byla platná pouze pro určité stavy a pouze na určitých územích. Základním pramenem práva zde byl právní obyčej, tedy na základě jakých si zvyků.10 Od 7. století př. n. l. se začala prosazovat tvorba
8
Ţivot ve starověkém Egyptě: Kruté tresty za cokoli. In: Magazin.cz [online]. [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://magazin.libimseti.cz/cestovani/8866-zivot-ve-starovekem-egypte-krute-tresty-zacokoli 9
VERNER, Miroslav, Ladislav BAREŠ a Břetislav VACHALA. Encyklopedie starověkého Egypta. 1. vyd. Praha: Libri, 2007, 527 s. ISBN 978-807-2773-060. 10
HARVÁNEK, Jaromír, Karin BRZOBOHATÁ, Drahomíra HOUBOVÁ, Tatiana MACHALOVÁ, Radim POLČÁK, Martin ŠKOP, Martina URBANOVÁ, Roman VANĚK a Miloš VEČEŘA. Teorie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 501 s. ISBN 978-807-3801-045.
12
písemných zákonů. Prvním, kdo sepsal tyto zákony, byl Drakón11. Tyto zákony nebyly jeho dílem, ovšem proslavil se tím, ţe tyto zákony sepsal a zveřejnil lidem. Tyto kodexy dříve znali pouze členové soudů. Zákony byly napsány na povrch dřevěných desek ve tvaru pyramidy. Novinkou bylo zejména rozlišování mezi neúmyslným zabitím a vraţdou a porůzné trestné činy byly sepsány příslušné soudy. Rovněţ zásadní změnou bylo zakázání krevní msty, která tehdy slouţila jako druh odvety za vraţdy. Nicméně tresty uvedené v těchto zákonech byly velice přísné, trestalo se zejména prodejem do otroctví či smrtí. Udělování trestu smrti bylo moţné i za pouhou krádeţ. Následující zákony vydané postupem času se nazývaly Solónovy12 zákony a Zákoník Gortýny. Tyto zákoníky rovněţ byly známé, ovšem nezaměřovaly se tolik na trestní právo a trestání. Jednalo se především o zákony z oblasti financí, půjček apod. Zajímavostí ovšem bylo, ţe v Solónových zákonech byl zaveden zákaz výpůjček, kdy dluţník byl pro věřitele zástavou. Tím bylo zrušeno tzv. Dluţní otroctví.
1.4. Římské trestní právo Trestní právo v římské republice se začalo rozvíjet v 2. Stol. př. n. l. Jednalo se zejména o řešení procesních záleţitostí, jelikoţ v této době se republika stávala silnou velmocí, která právě potřebovala začít řešit procesy sporů a postihovat trestná jednání. Rovněţ se v této době začaly v trestním právu řešit skutkové podstaty, jeţ nebyly povaţovány jako trestné. V době, kdy zaniklo království, nastoupilo republikánské zřízení. V ústavě nastaly mnohé změny, které se odrazily i v trestním právu. Za zmínění rovněţ stojí, ţe docházelo postupně k potlačování msty, a co se čím dál více uplatňovalo, bylo nahrazení tělesných trestů peněţitými. Největší změny v oblasti římského práva nastávají s příchodem Zákona dvanácti desek13 (viz. fotografie č. 2 – Zákon dvanácti desek). Právě v těchto zákonech bylo omezení soukromé msty, moţnost soudit zločiny, ukládat a vykonávat tresty. Poprvé se zde objevuje přesné popsání určitých trestných
11
Drakón. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Drak%C3%B3n 12
KERRIGAN, Michael. Řecko: lidé starověku: co nám o sobě řekli. Vyd. 1. Překlad Alena Faltýsková. Praha: Grada, 2011, 64 s. ISBN 978-802-4737-911. 13
KINCL, Jaromír. Gaius: Učebnice práva ve čtyřech knihách. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 326 s. ISBN 978-807-3800-543.
13
činů a tím spojené způsoby trestání. Magistráty14 mohly trestat za jakákoliv porušení zákona dle vlastního uváţení. Fotografie č. 3 – Zákon dvanácti desek
Zdroj: Zákon dvanácti desek. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.xtimeline.com/__Us erPic_L arge/794 41/evt101016163000104.jpg
Jednalo se zejména o tresty formou pokut, vězení, zabavení nebo zadrţení věci či bičování. Tyto magistráty mohli taktéţ přenášet určité své pravomoci na tzv. konsuly15. Ti mohli poté trestat například jasné případy velezrad. V případě, ţe se vina velezrádce okamţitě prokázala, přistoupilo se rovnou k výkonu trest, pokud tomu tak nebylo, zahájil se běţný proces. V tomto období byla zaloţena druhá magistratura. Tito měli za pravomoc připravovat procesy před shromáţděním lidu a v případech hrdelního zločinu podávat ţaloby. Proces před shromáţděným lidem, byl jediným řádným typem této doby. Tato shromáţdění jsou popsána i v zákonech dvanácti desek jako nejvyšší lidová shromáţdění, která jako jediná mohla potvrzovat nebo vynášet rozsudky smrti, například za trestné činy vraţd. Tyto procesy byly vykonávány následujícím způsobem. Tehdejší magistrát sdělil dotyčnému, ţe se stává obţalovaným, dále mu byl oznámen trest, který mu za daný čin hrozí a také byl stanoven přesný datum, kdy se bude daná 14
KINCL, Jaromír, Valentin URFUS a Michal SKŘEJPEK. Římské právo. 2., dopl. a přeprac. vyd., V nakl. Beck 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1995, xxii, 386 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 34-0640082-5. 15 BARTOŠEK, Milan. Encyklopedie římského práva. 2., přeprac. vyd., (v nakl. Academia vyd. 1.). Praha: Academia, 1994, 471 s. ISBN 80-200-0243-X.
14
věc poprvé projednávat. V prvním projednání, budeme to nazývat první fází, bylo prováděno vyšetřování. Tato první fáze se dále dělila na tři stání, mezi kterými byl vţdy jeden den volný. Cílem této první fáze bylo zjistit, zda se vůbec daný čin stal či nikoliv. Rovněţ nesmím opomenout, ţe byl vyslechnut obţalovaný, obhájce a svědkové. Na základě těchto důkazů a výpovědí magistrát buďto vydal osvobozující rozsudek nebo navrhl trest a předloţil ho lidu. Obţalovaný si mohl vybrat, buďto mohl do procesu strávit čas ve vazbě, nebo nabídnul ručitele, který ručil, ţe se dotyčný nevyhne danému procesu. Po třech dnech volna, se sešlo shromáţdění, jeţ zaplňovali pouze muţi, mnohdy pouze vojáci. Magistrátem byl navrţen trest a odsouhlasen či zamítnut byl většinou hlasů právě z řad těchto muţů. Rozsudek byl konečný a nebylo moţno se proti němu jakkoliv odvolat, popravě se obţalovaný mohl vyhnout jediným způsobem a to tak, ţe ještě předtím, neţ bylo ukončeno sčítání hlasů, obvinění poţádal o dobrovolný odchod do vyhnanství. V případě, ţe se do Říma vrátil, mohl ho kdokoliv z řad lidu usmrtit a to zcela beztrestně. Dalším zajímavým zákonem, jenţ byl zaveden v této době, byl zákon provokace. Tento vycházel z předchozích negativních zkušeností s bývalým králem Říma. Hlavním cílem tohoto zákona bylo zamezit bičování či popravování občanů, kteří se odvolávali k lidu. Přímo pro úředníky bylo ustanoveno, ţe pokud nebudou dbát těchto práv provokace, budou odsouzeni k trestu smrti. Postupem času bylo toho právo provokace částečně omezeno. Podléhaly tresty tělesné, pokuty či rozsudky smrti. Zajímavostí bylo, ţe působnost těchto zákonů byla stanovena na tisíc kroků od Říma. Ve druhém století před naším letopočtem byly rovněţ vytvořeny historicky první poroty z usnesení senátorů nebo tzv. plebiscit16. Postupem času byly zřizovány další a další, které se uţ ale zaměřovaly jednotlivě na konkrétní skutkové podstaty trestných činů. Nejvyšším trestem, jeţ mohl být před těmito porotami vynesen byl nekompromisně trest smrti. Spousta trestných činů dostávala konkrétní názvy a byly přesněji popisovány. Mezi důleţité trestné činy patřilo například: uměle vyvolané zvýšení cen na trzích, úmyslné okrádání státu v oblasti daní a poplatků, trestné činy proti státu, krádeţ, cizoloţnictví, pohlavní styk mimo manţelství, korupce při volbách a samozřejmě vraţda a řada dalších. Mimo tyto uvedené tresty mohl soudce trestat i takové, které nebyly upraveny v trestním zákoně. Zajímavostí je, ţe uţ ve 40. letech př. n. l. byly uplatněny a zavedeny pojmy, jeţ pouţíváme dodnes. 16
BARTOŠEK, Milan. Encyklopedie římského práva: Plebiscitum, usnesení plebejského shromáždění, které zavazovalo jen plebeje. 1. vyd. Praha: Panorama, 1981, 507 s. ISBN 80-200-0243-X.
15
1.5. Udělování trestů ve středověku Ve středověku byla organizační struktura soudnictví velice sloţitá. Vlastními právy se řídila kaţdá skupina zvlášť a tím pádem těmto skupinám příslušel i vlastní soud. Trestní záleţitosti, majetkové i šlechtické řešil dvorský a zemský soud. Církve se toto vše netýkalo, protoţe měla vlastní systém s ohledem na víru. Soudní pravomoc nad městy měl v té době tzv. ,,hofrychtář „„.17 Nad poddanými měla pravomoc vrchnost a to jak trestní, tak i soudní. Zajímavostí bylo, ţe se soudní řízení zahajovalo pouze na návrh poškozeného. Trestní právo bylo pouze jako soukromý způsob řešení pomsty. Postupem času byla tato pomsta nahrazována i jinými způsoby. Zejména se jednalo o uhrazení škody nebo také vykoupením se z krevní msty. Nejčastějším způsobem dokazování, zdali je dotyčný vinen či nevinen byla forma Boţích soudů, jinak nazývaných také jako Ordály.18 Jednalo se o různé zkoušky, od nichţ se očekávaly zásahy boţích nebo nadpřirozených sil. V následujících bodech si stručně popíšeme druhy a průběh jednotlivých zkoušek19 : Zkouška ohněm: probíhala tak, ţe podezřelému bylo nařízeno, aby se prošel po rozţhavených kusech uhlí či něčem podobném. V některých případech mu bylo do ruky dáno kupříkladu rozţhavené ţelezo, nebo rovněţ uhlí. Pokud toto dotyčný absolvoval, byl zproštěn viny. Dodnes platí přísloví, ţe nepálí poctivého. Zkouška soubojem: takto probíhaly například souboje vojevůdců či muţe s ţenou. Bylo striktně nařízeno, ţe bojovníci mezi sebou mohou bojovat pouze meči. V případě, ţe došlo na souboj mezi ţenou a muţem, muţ byl pochopitelně znevýhodněn a to tak, ţe stál kupříkladu ve vykopané jámě nebo stál po pás v dřevěném sudu. Tomu, kdo vyhrál, bylo vţdy přiřčeno, ţe má pravdu.
17
Wikipedia [online]. novovek/JS1202023.htm
[cit.
2013-02-22].
Dostupné
z:
http://programy.mb-net.cz/mb-pravek-
18
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Dvacátýosmý díl. Doplňky. fotoreprint pův. vyd. Praha: Sdruţení pro Ottův slovník naučný, 2003, 1149 s. ISBN 80-720-3493-6. 19
OVČAČÍKOVÁ, Alena. Zločiny a tresty středověku: skutečné události. 1. vyd. Překlad Marian Pochylý, Veronika Půrová. Olomouc: Rubico, 2003, 155 s. ISBN 80-858-3935-0.
16
Zkouška polykáním: tento způsob zkoušky se mi zdá ze všech nejpřísněji hodnocený, jelikoţ podezřelému bylo dáno mnoţství suchého chleba do úst a ten jej měl pozřít, ovšem pokud se nějakým způsobem zadávil či zakašlal, bylo rozhodnuto o jeho vině. Zkouška vodou: Tento způsob se uţíval v různých zemích v odlišných formách. V českých zemích to bylo tak, ţe dotyčný byl svázán a hozen do vody, pokud se potopil, bylo to chápáno jako přijetí vodou, tím se očistil a byl nevinen. Problém nastal ve chvíli, kdy osoba plavala na hladině a tím bylo prohlášeno, ţe jej voda neočistila a stal se vinným. Druhým způsobem bylo přebrodění. Pokud se osoba dostala přes často nebezpečné brody, stala se rovněţ nevinnou. Zkouška horkou vodou: toto byl poslední způsob, jakým se zkoušky vykonávaly. Podstatou bylo, ţe dotyčný musel buďto z vroucí vody vyjmout různé předměty či pouze jeden předmět, nebo vypít horký nápoj. Pokud toto splnil, byl osvobozen.
17
2. Trestní právo v českých zemích v 19. století 2.1. Trestní zákoník z roku 1803 Přelom v trestním právu začal za vládnutí Josefa II., který vydal tzv. Zákoník o zločinech a trestech na ně. Po jeho smrti probíhaly jisté reformy, které měly v lidech vzbudit pocit, ţe právě právo je tu proto, aby ochraňovalo dobré a zlé trestalo. Dalším významným mezníkem byl rok 1803.20 V tomto roce byl vydán Zákon „o zločinech a těžkých přestupcích policejních“. Základní rozdělení tohoto zákoníku bylo na delikty pořádkové a kriminální. Rozdělení bylo v podstatě jednoduché ale za to promyšlené. Zákoník byl rozdělen na dvě části. V jedné časti, bylo pojednáno o zločinech a v druhé o přestupcích. Obsah ovšem nebyl rozdělen, jak to známe z dnešní doby na hmotnou část a procesní. Tyto dvě části se prolínaly do sebe. Toto bylo povaţováno za geniální dílo, jeţ ovlivnilo toto právo aţ do roku 1949. Stejně jako v dnešní době se i tehdy rozlišovalo, zda byl pachatel při spáchání zločinu nepříčetný či daný čin spáchal zcela úmyslně. Nepříčetnost připadala v úvahu ve chvíli, kdy bylo dokázáno, ţe dotyčný nedosáhl věku 15 let, byl k činu donucen, nebo si neuvědomoval následky svého jednání. V neposlední řadě byla uplatňována zásada, ţe neznalost práva neomlouvá. Za spáchané zločiny se v té době udělovaly zejména dva druhy trestů. Jednalo se o trest smrti a ţalář. Trest smrti byl vykonáván výhradně formou oběšení. Udělení trestu ţaláře bylo rozdělováno do třech stupňů. Zejména se jednalo o ţalář, ţalář těţký a ţalář nejtěţší. Žalář mohl být udělen dotyčnému buďto doţivotně anebo dočasně. Dočasný trest ţaláře mohl trvat od šesti měsíců do dvaceti let. Žalář těžký byl vykonáván o poznání přísnějšími způsoby. Vězňovi byly na nohy připevněny okovy, k jídlu mu nebylo podáváno ţádné maso a pobýval zcela sám na izolaci, v dnešní době zvané jako „samotka“.
20
CIBULKA, Karel a Veronika CIBULKOVÁ. Trestní právo: trestní odpovědnost, tresty a ochranná opatření, stíhání mladistvých, trestné činy, úkony v trestním řízení, vyšetřování trestných činů, řízení před soudem. 1. vyd. Brno: Sokrates, 2005, 181 s. Advokát do kapsy. ISBN 80-865-7221-8.
18
Žalář nejtěžší se stal nejpřísnějším trestem hned po trestu smrti. Vězeň byl ukován nejen na nohou, rukou ale i v pase. Teplé jídlo mu bylo podáváno pouze obden. Ve zbylých dnech dostával pouze vodu a chléb.
Tyto tresty mohly být doplňovány o jiné druhy menších trestů jako například formou nucených prací, bitím rákosovou metlou či dřevěnou holí. Dotyčný mohl být také vystaven na pranýř (viz. fotografie č. 4 – Gotický pranýř ze 16. století)21 Fotografie č. 4 – Gotický pranýř ze 16. století
Zdroj: Pranýř. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wi ki/Pran%C3%BD%C5%99
V případech ţe člověk spáchal přestupek, trestalo se formou pokuty, ztrátou občanských práv, vězením, bitím či vyhoštěním z místa nebo země. Věznění za přestupky probíhalo formou ukování na nohou. Tento trest mohl být udělen aţ na dobu 6 měsíců.
21
Pranýř. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pran%C3%BD%C5%99
19
2.2. Trestní zákoník z roku 1852 Roku 1852 byl vydán nový trestní zákoník.22 Tento platil i po dobu monarchie a jeho části byly převzaty i do československého právního řádu. Stěţejní změnou oproti zákoníku z roku 1803 se stalo rozdělení protiprávního jednání na zločiny, přestupky a přečiny. Jeho části byly na svou dobu dokonale propracovány a srozumitelně popsány. Také delikty se dělily dle nebezpečnosti pro společnost. Pachatelé byli za zločiny trestáni buďto smrtí nebo ţalářem. Obdobně jako v trestním zákoníku z roku 1803 byl trest smrti vykonáván oběšením. Ţalář se v zákoníku dělil pouze na dva druhy. Prvním byl těţký ţalář (na samotě s ţelezy na nohou) a druhým ţalář dočasný, ale i doţivotní, podle váţnosti zločinu. Vězni si odpykávali své tresty v zemských věznicích. Takovými byly například Bory u Plzně, Svatováclavská věznice či věznice na Mírově. Přestupky a přečiny se trestaly zejména peněţitou pokutou, tělesným trestem propadnutím věci či vyhoštěním. Zločinci byli tehdy posíláni do věznic okresních soudů. Tyto věznice měly dva stupně přísnosti a to první a druhý stupeň, přičemţ druhý se nazýval „tuhý“. Podstatou toho bylo, ţe k samotné vazbě byl dotyčný nucen vykonávat různé práce či trávit vazbu na samovazbě. Zajímavostí je, ţe uţ v druhé polovině 19. století byla moţnost odpykat si trest formou domácího vězení. Od tělesných trestů bylo zcela upuštěno zákonem vyjma moţnosti udělování tělesných trestu posluhům (poslům). Tento trestní zákoník byl postupem času doplňován i spoustu zajímavých novinek, jako například zákon o donucovacích pracovnách, tuláctví či zbraních, policejním dohledu apod. Do druhé poloviny 20. stol. docházelo ke snaze uplatnit novou úpravu trestní zákona, nicméně tyto pokusy byly zcela neúspěšné. Základy československého trestní práva byly vytvořeny aţ v druhé polovině 20. Stol.23
22
Trestní zákoník z roku 1852. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trestn% C3%BD_%C4%8Din 23
JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, Vilém KNOLL a Alena RUNDOVÁ. Mezníky českých právních dějin. 3. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 215 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3802-516.
20
3. Trestní právo v českých zemích ve 20. století 3.1. Trestní právo v letech 1918 – 1934 Roku 1918 došlo ke vzniku Československé republiky. V oblasti trestního práva k ţádným zásadním změnám nedošlo, jelikoţ trestní zákoník byl převzat z dob Rakouska Uherska. Teprve v roce 1923 vytvořili dva autoři publikaci zvanou Trestní zákony československé, kde zdůraznili, ţe je potřebné vytvořit nové trestní zákony.24 V období války bylo sloţité se v tomto právním systému orientovat, jelikoţ nebylo zcela veřejně známo, které právní předpisy byly před převratem zcela zrušeny, pozměněny či nově zavedeny. V období první republiky se začalo přemýšlet o vytvoření nového trestního zákoníku, začala se pomalu sestavovat nová struktura, jeţ byla sloţena ze dvou zásadních trestních zákonů. Jedním byl trestní zákoník z roku 1852 původem z Rakouska a druhým trestní zákoník z roku 1878 z Uherska. V období trvání první republiky byly přijaty tzv. vedlejší zákony, které byly vydávány proto, aby vyplňovaly mezery v trestním právu. Mezi tyto zákony patřily například: Zákon o zavedení podmínečného propuštění a odsouzení z roku 1919.25 Od tohoto se čekalo, ţe bude mít výchovný charakter, odsouzení budou motivování, ţe v případě vzorného chování budou moci po určité době zaţádat o propuštění. Ovšem v tomto se zákonodárci mýlili a tento zákon se v praxi neosvědčil, poněvadţ většina z těchto propuštěných se stejně po čase ocitla zpět ve vězení. Zákon o padělání peněz z roku 1919. Tento zákon vznikl proto, ţe v období války docházelo z důvodu nestálé měny, k častým případům padělatelské činnosti. V roce 1921 došlo k zavedení zákona proti útisku a ochraně svobody ve shromážděních. Tento měl napomoci těm, kterým byla vykonána jakákoli újma na těle, cti, majetku či výdělku.26
24
VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 67 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 81. ISBN 80-210-0791-5. 25
Trestní zákony v letech 1919 - 1938. IUS WIKI [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.iuswiki.eu/historie/pfuk/cech/zkouska/skupina-b/otazka-11 26
, Zdeněk. ISBN 80727711913.
, 1918-1938. 1. vyd. Praha: Libri, 2000-2003, 3 v.
21
Asi nejkontroverznějším zákonem této doby se stal v roce 1924 zákon, který měl za povinnosti zakázat lidem svobodně kritizovat. Na tento byl veřejností okamţitě veliký negativní ohlas a mezi lidmi si vyslouţil název „ náhubkový zákon“.27 Pomalu se dostáváme do 30. let. V této době byl odsouhlasen asi nejdůleţitější zákon tehdejší doby a to o trestním soudnictví nad mládeží. Československo se inspirovalo ostatními zeměmi, kde tento zákon uţ platil dříve. Co se týká obsahu, nebylo ani tak mladistvé delikventy trestat, jako je spíše převychovat. Mladistvá osoba se stala novým pojmem, tato naplnila věk čtrnácti let, ale nedosáhla roku osmnáctého. Mimo jiné se stejně jako v dnešní době přihlíţelo k duševní vyspělosti pachatele. Zásadním zákonem první republiky se stal v roce 1934 zákon o ukládání doživotních trestů a trestu smrti. I v tomto byla uvedena určitá rozmezí udělování těchto trestů. Maximální výše trestů byla stanovena dle zákona na 15 aţ 30 let odnětí svobody, dále na doţivotí a nejvyšším se stal právě zmiňovaný trest smrti, jenţ mezi tamní veřejností měl převáţně negativní ohlas28. Tento zákon rovněţ doplňovala věta: „Jsou-li okolnosti polehčující při zločinech, na které uložen trest smrti, má sice soudce rozsudek podle zákona vynésti, ale má se dále zachovati podle předpisů o řízení vydaných.“ Zajímavostí bylo, ţe i člověk, který se o trestný čin vraţdy či podobně pouze pokusil, mohl být soudem odsouzen k trestu doţivotí.
3.2. Trestní právo v letech 1945 – 1950 Československo bylo jedním z mála států, kde neustále docházelo ke změnám v oblasti trestního práva, tudíţ jeho podoba byla nestabilní. Nejdůleţitější roli po osvobození v roce 1945 měly prezidentské dekrety. Na jejich základě byla obnovena platnost přepisů, které platily do 30. 9. 1938.29 Ty, které se zavedly po tomto datu, byly
27
VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 2. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 66 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 346. ISBN 80-210-3506-4. 28
, Karolina. p. ISBN 978-808-6920-078.
1938. Vyd. 1. Praha: LexisNexis, 2005, 231
29
VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 2. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 66 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 346. ISBN 80-210-3506-4.
22
vyloučeny. Tento dekret byl schválen v roce 1946, jednoduše řečeno se trestní právo v poválečném období vrátilo k trestnímu právu předválečnému30. Tyto měly zajistit zejména postihy válečných zločinců či zrádců. Dále byly zavedeny zákony o ochraně národních podniků, o stíhání za černé obchody či o ochraně osob. Po roce 1948 se vláda snaţí uplatnit poţadavek týkající se změny tohoto systému. V říjnu tohoto roku dochází k vytvoření zákona na ochranu republiky. Tímto zákonem bylo umoţněno stíhání odpůrců nového reţimu drastickým způsobem a vysokými sankcemi. V této době docházelo nejčastěji k trestným činům vyzvědačství či velezrady. Za tyto činy bylo moţno udělit trest odnětí svobody od 10 do 25 let, doţivotí a ve výjimečných případech i trest smrti. V příloze jsem přiloţil rozsudek, který vynesl Mimořádný lidový soud v případu odsouzeného k trestu smrti Arnošta Hirschla (příloha č. 1 – Rozsudek 210/46-5) Dalšími trestnými činy bylo kupříkladu pobuřování proti republice či nedovolené ozbrojování. Za tyto mohlo být uděleno odnětí svobody na dobu tří měsíců aţ deseti let.
3.3. Trestní zákoník z roku 1950 V roce 1950 byl vydán nový trestní zákoník (č. 86/1950 Sb), ve kterém byly obsaţeny zásadní změny oproti jeho předchůdci. Tripartita trestných činů zločin, přestupek, přečin, nebyla do nového zákoníku převzata, tudíţ se toto vše spojilo pouze do jedné kategorie. Rovněţ nebyl nijak popsán pojem nebezpečnost činu pro společnost.31 Pokud tedy trestný čin splňoval veškeré podmínky pro to, aby byl vyhodnocen jako trestný čin, nicméně pokud bylo vyhodnoceno, ţe tento čin nebyl nebezpečný pro společnost, nejednalo se o čin trestný. Obecně vzato byl tento zákoník, zejména jeho zvláštní část tvořena deseti hlavami. 1. Ochrana republiky 2. Ochrana hospodářských zájmů 3. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných 4. Trestné činy obecně nebezpečné 5. Ochrana rodiny a mládeţe 6. Trestné činy proti ţivotu a zdraví 7. Svoboda a důstojnost člověka 8. Majetkové trestné činy 9. Trestné činy proti brannosti 10. Trestné činy vojenské.
30
Československé právo a právní věda v meziválečném období (1918-1938) a jejich místo ve střední Evropě: [sborník příspěvků]. Vyd. 1. Editor Karel Malý, Ladislav Soukup. V Praze: Karolinum, 2010, 594 s. ISBN 978-802-4617-183. 31
VOJÁČEK, Ladislav. České právní dějiny: do roku 1918. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2004, 190 s. ISBN 80-223-2010-2.
23
Ohledně udělování sankcí za trestné činy bych zmínil to, ţe byly zaloţeny na tzv. „dualismu“.32 To znamenalo, ţe bylo rozlišováno mezi udělováním trestů a ochranným opatřením33. Do oblasti ochranných opatření patřila ochranná výchova a zabrání věci. Tresty se obecně dělily na vedlejší a hlavní. Vedlejší tvořily ztráta čestných práv, občanství, propadnutí věci, zveřejnění rozsudku, zákaz činnosti, zákaz pobytu atd. Do kategorie hlavních patřil trest smrti, dále nápravná opatření a odnětí svobody. Rozdíly v oblasti trestních sazeb byly veřejností kritizovány. Kupříkladu za úmyslné ublíţení na zdraví hrozil trest odnětí svobody v délce šesti měsíců, přičemţ za škodu na majetku druţstva způsobenou z nedbalosti byla horní hranice aţ jeden rok. Takovýchto nepoměrů v oblasti trestních sankcí byla spousta. Za spoustu trestných činů bylo moţno udělit trest odnětí svobody na doţivotí či udělení trestu smrti. V některých případech ani nebyla jiná moţnost neţli trest smrti.
3.4. Trestní zákoník z roku 1961 Trestní zákoník z roku 1961 Do tohoto roku prošel zákoník z roku 1950 několika novelizacemi. S přijetím nové ústavy z roku 1960 přišel i nový trestní zákoník (zákon č. 140/1961 Sb.), který byl v roce 1961 přijat. V dřívějších letech uţ byly přijaty kodexy, jeţ se podílely na změně trestního zákonodárství. V těchto důsledcích se dospělo k tomu, ţe se vytvoří tři skupiny činů zaměřených proti společnosti. Jednalo se o přestupky, provinění a trestné činy. V tomto případě se ovšem o tripartitu, jak uţ jsem dříve zmiňoval, nejednalo, protoţe trestné byly jen provinění a trestné činy. Při schválení nového zákona vyšla spolu s ním i tzv. důvodová zpráva, ve které se uváděly důvody této kodifikace. Cituji část této zprávy: „Vítězství socialismu vytvořilo podmínky pro překonání všech přežitků staré společnosti ve vědomí lidí a pro všestranný rozvoj nových socialistických vztahů mezi lidmi. V procesu socialistické výstavby
se
formuje
i
morální
tvářnost
naší
nové
společnosti.
Likvidace
vykořisťovatelských tříd, naprosté vítězství socialistické hospodářské soustavy a existence socialistického vlastnictví vytvořily pevnou základnu pro soulad zájmů 32
Dualismus. Encyklopedie o právu [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://iuridictum.pecin a.cz/w/Trest 33
Československé trestní právo v proměnách věků: (sborník příspěvků). 1. vyd. Editor Pavel Salák, Jaromír Tauchen. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 194 s. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 368. ISBN 978-802-1050-860.
24
jednotlivce se zájmy celé společnosti. V procesu osvobozené práce založené na uvědomělé, soudružské spolupráci všech pro společnost se rodí nový socialistický člověk a jeho nové vědomí. Současně s tímto procesem společnost zvyšuje morální požadavky vůči všem svým členům. Roste úloha socialistické morálky, jejíž prosazování nutně souvisí s rozvojem socialistické demokracie, s rozšiřováním účasti pracujících na správě státu a řízení hospodářství. Politická a morální jednota lidu se stále upevňuje. Rostoucí síla morálního působení společnosti se projevuje stále výrazněji i v uvědomělém zachování pravidel socialistického soužití a v dodržování socialistické zákonnosti. Nezvratným důkazem toho je i podstatný pokles kriminality. Počet odsouzených osob v roce 1960 klesl na 54,6% proti roku 1951. Nový trestní zákon nahradí dosavadní trestní zákon z r. 1950, který byl novelizován v r. 1956. Dosavadní trestní zákon přispěl účinně k upevňování socialistické zákonnosti při stíhání pachatelů trestných činů. Dosažený stupeň rozvoje socialistické demokracie v naší vlasti umožňuje další rozvinutí všech pokrokových zásad starého trestního zákona.”34 Za spáchané trestné činy mohly být uloţeny na základě tohoto zákona tresty: odnětí svobody, obecně prospěšné práce, ztráta čestných titulů, ztráta vojenské hodnosti, zákaz činnosti, propadnutí majetku, peněţitý trest, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, vyhoštění, zákaz pobytu a trest výjimečný, který zahrnoval trest odnětí svobody v trvání od patnácti do dvaceti pěti let, doţivotní trest či trest smrti. Tento nový trestní zákon měl i spoustu kladů. Z předchozího kodexu se některé trestné činy převzaly a u některých byly přesněji popsány znaky skutkových podstat trestných činů. Dále se tento nový zákoník více zaměřil na společenské organizace, jeţ měly převychovávat pachatele trestného činu. Do kodexu byla začleněna nová hlava, kde se ve zvláštní části uvádí trestné činy proti lidskosti. Trest smrti jiţ nebyl zahrnut do systému trestů, ale byl nazván jako trest výjimečný. Poslední odsouzení k trestu smrti a následná poprava se týkala vraha Vladimíra Lulka, který ve stavu opilosti ubodal svoji manţelku, následně i své čtyři děti a zraněním se nevyhnula ani sousedka. Poprava byla vykonána 2. února 1989 v suterénu pankrácké věznice formou oběšení35.
34
VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu: Doplňková skripta. 3. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 66 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 381. ISBN 80-210-4056-4. 35
Poslední poprava v Česku proběhla před 20 lety. In: Aktualne.cz [online]. [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=628543
25
Tento kodex byl na rozdíl od jeho předchůdců dokonalejší ve více směrech. Samozřejmostí je, ţe některé nedostatky zůstaly, je moţné, ţe dokonce záměrně a nebyly odstraněny ani po osmi novelách, jeţ byly přijaty do revoluce v roce 1989.
26
4. Schválení nového trestního zákoníku z roku 2009 4.1. Schválení nového trestního zákoníku – cíle a důvody Trestní zákoník z roku 1961 zaţil téměř 70 novelizací a po 48 letech byl nahrazen novým (zákon č. 40/2009 Sb.), jeţ pozměnil a zmodernizoval trestní právo v České republice.36 V tomto novém kodexu se zásadně pozměnil systém hodnot naší společnosti. Jiţ v roce 1996 byly vypracovány komisí první podklady pro návrh reformy trestního zákona a práva obecně. V těchto podkladech byly uvedeny základní cíle pro tuto rekodifikaci. Uvádí se v nich kupříkladu: „Zásadně nové legislativní zpracování trestního práva hmotného bude vycházet z tradiční ochranné funkce tohoto odvětví, jakož i z osvědčených trestněprávních zásad, charakteristických pro demokratický stát. Jde zejména o následující zásady: žádný trestný čin, žádný trest bez zákona, pomocná úloha trestní represe, neodvratitelnost trestu, zákaz retroaktivity k tíži pachatele, individuální trestní odpovědnost fyzických osob, trestní odpovědnost právnických osob, odpovědnost za zavinění, přiměřenost trestu. Novou kodifikací trestního práva hmotného by měly být vytvořeny i předpoklady pro zjednodušení a zefektivnění trestního řízení, při respektování jeho základních zásad.”37. V roce 2003 byl návrh nového trestního zákoníku dokončován na ministerstvu spravedlnosti a rok na to předloţen poslanecké sněmovně, která jej ovšem zamítla, tudíţ byly provedeny změny a doplňky a po opětovném předloţení byl tento zákon mezi lety 2008 a 2009 schválen poslaneckou sněmovnou a účinnosti nabyl dne 1. 1. 2010. Z jakých důvodů nebyl předchozí trestní zákoník ani po svých několika novelizacích dostatečný a musel být přijat nový, je vyjádřeno v úryvku důvodové zprávy. „Hluboké ekonomické, politické a sociální změny, ke kterým došlo po pádu totalitního režimu koncem roku 1989, postupně významně ovlivnily všechny oblasti života společnosti. Nová kodifikace trestního práva hmotného vychází samozřejmě ze současné trestněprávní materie. Současný trestní kodex je výsledkem četných novelizací, mnohdy reagujících především na aktuální potřeby vyvolané dynamikou kriminality, hlubší zásahy do koncepčního pojetí našeho trestního práva byly provedeny jen okrajově.
36
Trestní zákoník. Ihned.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c138730700-novy-trestni-zakonik-c-40-2009-sb 37
FRYŠTÁK, Marek. Trestní právo hmotné - obecná část. Vyd. 2. zcela přeprac. a dopl. Ostrava: Key Publishing, 2009, 157 s. Právo (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-392
27
Výsledkem je trestní zákon, který jen obtížně reaguje na měnící se společenskou realitu, nedostatečně zajišťuje ochranu svobod a práv jednotlivce a jen v omezené míře přispívá ke stabilitě společnosti. Nová kodifikace trestního zákoníku je založena na přesvědčení, že ochranu demokratického státního a společenského zřízení, práv a svobod jednotlivců a ochranu jejich života, zdraví a majetku je třeba dosahovat především mimotrestními prostředky. Na protiprávní jednání je třeba reagovat prostředky trestního práva až v krajních případech v souladu s pomocnou (subsidiární) úlohou trestního práva v právním řádu a ve společnosti. Kriminální politika sledující kontrolu a potlačování kriminality, musí proto spočívat ve vhodném vyvažování prevence a represe.”38 Tyto cíle byly uţ obdobně uvedeny v roce 1996 tehdejší komisí, jeţ se zabývala rekodifikací trestního práva procesního a hmotného.
4.2. Změny oproti předchozímu trestnímu zákoníku Nyní se dostáváme k tématu, které pravděpodobně širokou veřejnost zajímá nejvíce a to k jakým vlastně změnám v tomto zákoně došlo. V této kapitole se zmíním o některých novinkách, které v zákoníku z roku 1961 obsaţeny nebyly. V části obecné, konkrétně v § 1 – § 139 jsou upřesněny základy trestních sankcí, trestní odpovědnosti a dalších ustanovení, které uvádí zvláštní část tohoto zákona. V první části jsou uvedeny kompletně znaky trestných činů a od § 140 - § 418 jsou popsány veškeré jejich skutkové podstaty. Novinka je kupříkladu v § 1, kde se píše, ţe čin, který pachatel spáchal je trestný pouze v případě, ţe trestnost tohoto činu byla stanovena dříve, neţ byl tento spáchán. Co se týká zpětné vazby, tak ta připadá v úvahu ve chvíli, kdyţ nový zákon je pro pachatele příznivější. V případě, pokud se jedná o přísnější, je retroaktivita zakázána. Změny se odehrály i v oblasti odpovědnosti a to zejména individuální. Vychází se z toho, ţe osoby jsou odpovědné pouze za vlastní jednání, tudíţ odpovědnost kolektivní je vyloučena. Pokud pachatel spáchá trestný čin v určité době, lze mu uloţit trest, jenţ je moţné uloţit dle zákona, který je účinný v době, kdy o něm rozhoduje soud. Totéţ platí i v případě udělení ochranného opatření. Dále tento zákoník stanovuje sankce, které lze za trestné činy ukládat, kdy se vychází ze zásady zákonitosti, jenţ plynně navazuje na 38
Trestní zákoník. Důvodová zpráva k návrhu trestního zákoníku [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://trestnizakonik.cz/navrh/duvodova-zprava.html
28
předchozí zásadu „žádný zločin bez zákona, žádná vina bez zákona“39. Kromě tohoto se rovněţ vychází ze zásady subsidiarity a trestní represe dle § 12, ve kterém se píše: „(1) Jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit. (2) Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.“ Další novinkou v novém trestním zákoně je moţnost udělení ochranného léčení či zabezpečovací detence a to v případě, ţe pachatel spáchal trestný čin ve stavu sníţené příčetnosti či v nepříčetnosti. Tento způsob ochranné léčby se týká především sexuálních deviantů, agresorů či vrahů. Účelem je ochrana společnosti před těmito lidmi a snaţit se o jejich vyléčení ze závislostí či nemocí. V oblasti zabezpečovací detence se jedná zejména o detenční ústavy, do nichţ jsou posíláni devianti, nad nimiţ má být vykonáván přísnější dozor. Mimo veškeré změny, které jsem výše uvedl, zavedl zákoník i mnohá další. Kupříkladu uvedl ve svém kodexu přibliţně šedesát nových skutkových podstat, kterými jsou zanedbání péče o zvířata obecně, stalking40 (jedná se o opakované nevhodné chování, či pronásledování osob). Dále zakazuje klonovat lidské buňky, laicky řečeno nabourávat počítačové systémy, podrobněji se zabývá hospodářskými trestnými činy v oblasti nekalé soutěţe nebo kartelových dohod, moţnost pěstovat marihuanu pouze pro vlastní potřebu a mnoho dalších. Tento kodex je povaţován za moderní právní normu, která odpovídá standardům Evropy v 21. Století. Poskytuje za celou dobu největší ochranu společnosti před páchanými trestnými činy a pachateli, kteří je spáchali. Právě nově definované skutkové podstaty mají přísněji trestat kriminalitu a taktéţ trestat nové trestné činy, jeţ se ve společnosti postupně objevují z důvodu technických pokroků. Doufejme, ţe veškeré tyto cíle, které si tento nových kodex stanovil, budou v praxi úspěšně dosaţeny41.
39
Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Ihned.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-38730700-novy-trestni-zakonik-c-40-2009-sb 40
Stalking. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stalking 41
Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. In: Právní rádce: ihned.cz [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-38730700-novy-trestni-zakonik-c-40-2009-sb
29
5. Jednotlivé druhy trestů platné v současné době 5.1. Obecně o ukládání trestů Jednou ze základních zásad trestního řízení je ta, podle níţ lze obţalovanému uloţit jen tresty povolené zákonem. Podle českého trestního zákoníku, účinného od 1.1.2010 (zákon číslo 40/2009 Sb.) můţe soud ukládat následující druhy trestů (§ 52): Odnětí svobody. Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání. Ztráta vojenské hodnosti. Zákaz činnosti. Propadnutí majetku. Peněţitý trest. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Vyhoštění. Zákaz pobytu. Zbylé tři druhy trestů proberu podrobněji v kapitole o alternativních trestech. Zákaz vstupu na kulturní, sportovní a jiné společenské akce. Obecně prospěšné práce. Domácí vězení. Některé z těchto trestů lze uloţit jen za ty trestné činy, u nichţ to zákon výslovně dovoluje (odnětí svobody), jiné lze uloţit i tehdy, kdy tato sankce u konkrétního trestného činu není uvedena, ale jsou splněny další zákonem stanovené podmínky. Za jeden trestný čin lze uloţit vedle sebe i více druhů trestů, jsou-li k tomu splněný zákonem stanovené podmínky (lze tedy např. vedle sebe uloţit trest odnětí svobody a trest zákazu činnosti). Některé tresty však kombinovat nelze (např. propadnutí majetku a peněţitý trest nebo obecně prospěšné práce a odnětí svobody). Pokud soud odsuzuje obţalovaného za spáchání více trestných činů, tresty se nesčítají, ale trest se ukládá podle trestní sazby uvedené u nejpřísněji postihovaného trestného činu. Ke skutečnosti, ţe se obţalovaný dopustil více trestných činů, se přihlédne pouze jako k přitěţující okolnosti. Soud ale v odůvodněných případech má moţnost v případě více činného
30
souběhu několika trestných činů zvednout horní hranici nejpřísněji postiţitelného trestného činu o třetinu a trest uloţit v rámci takto zvýšené trestní sazby.
5.2. Popis jednotlivých druhů trestů V následujících bodech popíši obsah jednotlivých druhů trestů. Odnětí svobody (§39-39b)42. Jedná se o trest, který je moţno uloţit za jakékoliv trestné činy. Sazba je u těchto trestných činů stanovena individuálně pro kaţdý z nich. Maximální sazba je dvacet let. V zákoně jsou stanoveny i tresty výjimečné. Jedná se o trestné činy, jejichţ nebezpečnost pro společnost dosahuje vysokého stupně a obţalovaného lze jen s obtíţemi napravit, či ho nelze napravit. V těchto případech lze udělit trest výjimečný, který umoţňuje udělení trestu odnětí svobody od dvaceti do třiceti let nebo doţivotní trest. Do této doby se rovněţ započítává doba, po kterou byl obţalovaný ve vazbě. Tento druh trestu lze rozdělit do dvou skupit a to podmíněné a nepodmíněné. 1. Podmíněné43 znamená, ţe je moţné odloţit výkon trestu, který nepřevyšuje tři roky, pokud s přihlédnutím na osobu pachatele a k okolnostem týkajících se trestného činu, bude předpokladem, ţe účelu trestu bude dosaţeno i bez výkonu trestu. Podmíněně lze odloţit výkon tohoto trestu v době trvání od jednoho roku do pěti let a s moţností uloţení omezujících podmínek. Jedná se zejména o nahrazení škod, zdrţení se pití alkoholu apod. Pokud to vyţadují okolnosti a soud s tím souhlasí, můţe nad dotyčným ustanovit dohled probační sluţby, zejména úředníka, jeţ bude osobu pravidelně kontrolovat. V případě porušování podmínek a nevedení řádného ţivota, můţe odsouzený nastoupit do věznice, kde si odpyká zbytek trestu. 2. Nepodmínění44 trest znamená, ţe po pravomocném rozsudku, bez moţnosti podmínění, musí odsouzený nastoupit výkon trestu do příslušné věznice. V případě nedobrovolného nastoupení bude do věznice dopraven policií.
42
Trestní zákoník: Odnětí svobody §39. In: 140/1961. Trestní zákoník: Podmíněný trest odnětí svobody. In: 140/1961. 44 Trestní zákoník: Nepodmíněný trest odnětí svobody. In: 140/1961. 43
31
Trestní zákoník popisuje a rozděluje věznice do tří typů podle přísnosti. Jedná se o věznice s dohledem, dozorem a se zvýšenou ostrahou. O typu do kterého bude odsouzený přidělen, rozhoduje pouze soud. Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání (§46)45. Tento trest, dalo by se říci, se ukládá nejméně ze všech moţných. Tento trest je moţné uloţit obţalovanému, kterému se ukládá i společně trest nepodmíněného odnětí svobody minimálně v trvání dvou let za zavrţeníhodný trestný čin. Odsouzenému jsou odebrána vyznamenání, čestná uznání, různé umělecké hodnosti, čestné tituly apod. Ztráta vojenské hodnosti (§47 a 48)46. Tento druh trestu je moţné udělit pouze příslušníkům ozbrojených sil, kteří se dopustili trestných činů opět ze zavrţeníhodných pohnutek a jsou jim zároveň ukládány tresty odnětí svobody na dobu trvání nejméně dvou let. Výsledkem trestu je kupříkladu sníţení hodností, a to zejména na hodnost vojína. Zákaz činnosti (§49 a 50)47. Tento je moţné uloţit osobě, která se dopustila trestného činu v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání, nebo činnosti, pro kterou dotyčný potřebuje zvláštní oprávnění či způsobilost. Nejznámějším trestem zákazu činnosti je kupříkladu zákaz řízení motorových vozidel, zákaz výkonu povolání (v oblasti samosprávy či státní správy) apod. Tento druh trestu se víceméně ukládá společně s trestem odnětí svobody, peněţitým trestem či obecně prospěšnými pracemi. Ovšem nikde není napsáno, ţe nemůţe být ukládán samostatně. Ve chvíli, kdy to v souvislosti s daným činem dovoluje zákon je toto moţné. Výměra daného trestu je v rozmezí od jednoho roku do deseti let, přičemţ přesnou délku stanoví soud. Propadnutí majetku (§51 a 52)48. V případech, kdy je obţalovanému přidělen trest výjimečný, nebo se trestnou činností snaţil obohatit o majetek, můţe soud rozhodnout o propadnutí majetku, v případě doţivotních, výjimečných trestů tohoto majetku uţ nebude moci být nikdy vyuţíváno a v případě obohacení se bude tento majetek navrácen. Vlastníkem těchto majetků se stává stát.
45
Trestní zákoník: Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání §46. In: 140/1961. Trestní zákoník: Ztráta vojenské hodnosti §47 a 48. In: 140/1961. 47 Trestní zákoník: Zákaz činnosti §49 a 50. In: 140/1961. 48 Trestní zákoník: Propadnutí majetku §51 a 52. In: 140/1961. 46
32
Peněžitý trest (§53 a 54)49. Ukládá se obţalovanému, který se svou trestnou činností snaţil docílit majetkových prospěchů. Výši peněţitých trestů stanovuje výhradně soud. Rozmezí této výše je od 2.000 Kč do 36.500.000 Kč. Samozřejmě při určování této výše se přihlíţí závaţnosti a okolnosti spáchání trestného činu. K zaplacení této částky soud stanoví lhůtu, kdy musí být částka uhrazena, pokud odsouzený zvolí moţnost splátky, tak částka musí být splacena do jednoho roka. Pokud dotyčný tuto částku nezaplatí, soud můţe tento druh trestu pozměnit na výkon trestu formou domácího vězení či prospěšných prací. Uhrazená částka rovněţ náleţí státu. Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (§55 a 56)50. Tento druh trestu můţe soud uloţit v souvislosti s věcmi, které: 1. byly pouţity ke spáchání trestné činnosti 2. přímo byly k tomuto spáchání určeny 3. získal trestným činem obţalovaný i jako formou odměny Pouze věci, které patří pachateli, je moţné nechat propadnout. V případě, ţe pachatel předem tuto věc zničí či poškodí, můţe soud vypočítat propadlou hodnotu z jiného majetku pachatele. Vyhoštění (§57)51. Další druh trestu, který lze ovšem udělit pouze občanům, kteří nejsou občany České republiky. Délka trvání, jeţ soud určí, můţe být v rozmezí od jednoho roku do deseti let, popřípadě na dobu neurčitou. V případě, ţe je obţalovaný v České republice veden jako uprchlík, nebo má zde povolen dlouhodobý pobyt, nelze udělit trest vyhoštění. Dále nelze vyhostit osobu, které by v zemi, kam má být vyhoštěn mělo hrozit pronásledování z důvodu rasy, náboţenství, či národnosti, nebo by jí hrozilo fyzické násilí páchané na její osobě. Lze vyhostit pouze osoby, jeţ zde nemají hlášený trvalý pobyt, nebo zde neţije nejméně deset let. V případě ohroţení státu lze vyhostit i tyto osoby. Zákaz pobytu (§ 57a)52. Tento spočívá v zákazu zdrţování se na určitém místě po dobu výkonu trestu. Ve chvíli kdy odsouzený musí cestovat na dané místo a to z váţných důvodů, musí pro toto vlastnit zvláštní povolení. Trvání tohoto trestu je stejně jako v předchozích druzích trestu v trvání od jednoho roku do 49
Trestní zákoník: Peněţitý trest §53 a 54. In: 140/1961. Trestní zákoník: Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty §55 a 56. In: 140/1961. 51 Trestní zákoník: Vyhoštění §57. In: 140/1961. 52 Trestní zákoník: Zákaz pobytu §57a. In: 140/1961. 50
33
deseti let. Ukládá se zejména z důvodů, které by ohrozily veřejný pořádek, rodinu, zdraví, majetek nebo mravnost. Tento trest se nejčastěji ukládá těm, kteří do daných měst cestují za účely páchání trestných činnosti, jsou jimi například zloději či vandalové.
34
6. Alternativní řešení ukládání trestů 6.1. Podmíněné zastavení trestního stíhání Tento druh trestu vychází z myšlenky, ţe mnohdy má samotné trestní stíhání výchovný charakter, který můţe mít na obviněném výchovný a nápravný efekt. Tímto se stát domnívá, ţe není potřebné vést celé řízení, které bude následně zakončeno rozhodnutím o nevině či vině53. Alternativa, kterou je moţno uplatnit ve chvíli, kdy jsou splněny podmínky pro udělení podmíněného zastavení trestního stíhání: Je vedeno trestní řízení. Horní hranice trestu odnětí svobody nepřevyšuje 5 let. Obviněný se k činu doznal. Souhlasí s podmíněným zastavením trestního stíhání. Obviněný škodu uhradil. Ve lhůtě stanovenou soudem vede řádný ţivot, čímţ splňuje podmínky pro udělení. Zastavení trestního stíhání je pouze podmíněné. Orgán, který rozhoduje, o tomto zastavení stanoví zkušební dobu, jeţ je v rozmezí od půl roku do dvou let. Během této zkušební doby se dohlíţí na to, zdali obviněný pokračuje řádně ve svém ţivotě a zda nepáchá trestnou činnost či přestupky. Pokud jsou tyto podmínky během zkušební doby splněny, trestní stíhání končí. V případě ţe tomu tak není, orgán můţe dále pokračovat ve stíhání a případně následném udělení trestu.54 Dříve se muselo v trestním stíhání pokračovat, přesto ţe obviněný splňoval podmínky pro podmíněné zastavení, například v případu dopravní nehody. Po novele, která přišla v roce 2012 je postačující, pokud se obviněný zaváţe, ţe se činnosti řízení zdrţí a odevzdá na příslušném úřadě svůj řidičský průkaz. Druhou novinkou této novely je rovněţ moţnost zastavení trestního stíhání, pokud obviněný sloţí přiměřenou částku, která bude určena pro oběti trestné činnosti. Laicky řečeno je moţno se tímto způsobem tzv. vykoupit ovšem nesmíme opomenout, ţe musí být neustále plněny výše stanovené
53
Podmíněné zastavení trestního stíhání. Trestni-rizeni.com [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/podminene-zastaveni-trestniho-stihani 54
Trestní-rizení. [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/vykladpojmu/podminene-zastaveni-trestniho-stihani
35
podmínky pro udělení zastavení. V případě, ţe obviněný poruší podmínky pro zastavení, bude mu tato loţená částka vrácena.
6.2. Narovnání Narovnání je moţné uplatnit ve chvíli, kdy dojde k řešení případů trestné činnosti, které jsou méně závaţné. Tento pojem je moţné popsat, jako druh dohody mezi poškozeným a obviněným, kdy tato dohoda musí být následně schválena také soudem. Narovnání se od podmíněného zastavení stíhání odlišuje v tom, ţe pro zastavení stíhání není potřebný souhlas poškozeného, kdeţto u narovnání je tento souhlas potřebný. Ve chvíli, kdy před soudem prohlásí obviněný, ţe skutek, pro který je stíhán spáchal, bude nucen uhradit poškozenému škodu, kterou svým jednáním způsobil, učiní úkony, jeţ povedou k uhrazení, popřípadě tuto újmu odčiní alternativním způsobem a částku, která bude uhrazena k obecně prospěšným účelům. V případě, ţe takovéto plnění není nepřiměřené závaţnosti, soud můţe se souhlasem poškozené osoby a obviněného schválit narovnání. Podmínkou pro schválení je fakt, ţe soud neshledal pochybnosti o prohlášení obviněného a tím pádem shledal narovnání za dostačující55. Soud musí při rozhodování přihlédnout k: povaze spáchaného činu. závaţnosti činu míře veřejného zájmu osobě obviněného majetkovým poměrům obviněného V případě, ţe soud vydá rozhodnutí o narovnání, takové musí obsahovat: obsahové náleţitosti popis předmětného skutku právní posouzení výše uhrazené škody peněţní částku k obecně prospěšným účelům
55
Narovnání. Epravo.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/narovn ani-v-trestnim-radu-10934.html
36
výrok o zastavení trestního stíhání Ve chvíli, kdy se určuje příjemce částky pro obecně prospěšné účely, tak se soud řídí návrhem obviněné osoby. Touto peněţní částkou se rozumí částka určená obcím nebo jiným právnickým osobám, které mají sídlo na území ČR. Následně tyto finance sloţí pro, vědu, kulturu, k ochraně zvířat či pro oblast školství. Padesát procent z této celkové částky musí být podle zákona určeno státu, jako forma peněţité pomoci pro oběti trestných činů. V případě ţe dotyčný s rozhodnutím nesouhlasí, je moţné podat prostřednictvím státního zástupce stíţnost. Ovšem i státní zástupce můţe podat návrh na narovnání a v případě zamítnutí soudem můţe podat stíţnost jak státní zástupce, poškozený, tak i samotný obviněný56.
6.3. Upuštění od potrestání a jeho další druhy57 1. Upuštění od potrestání V praxi tento zákon vyjadřuje, ţe ve výjimečných případech můţe být od potrestání upuštěno z důvodu, ţe i pouhé projednání před soudem má na pachatele výchovný i preventivní vliv. Musí ovšem dojít ke splnění určitých podmínek: 1. jedná se o přečin 2. pachatel svého činu lituje a projevuje snahu napravit své činy 3. při posouzení o dosavadním ţivotě je zřejmé, ţe projednání před soudem postačí k nápravě. Neznamená, ţe pokud budou tyto podmínky splněny, musí zákonitě dojít k upuštění od potrestání. Hlavní slovo a závěrečný verdikt musí vynést soud, který rozhodne, zda k upuštění od potrestání dojde či nikoliv. V případě, ţe k tomu dojde, hledí se na pachatele jako by nikdy nebyl souzený, tím pádem má čistý trestní rejstřík. 2. Upuštění od potrestání s dohledem Tento spočívá v tom, ţe soud má potřebu vykonávat po určitou dobu dohled nad chováním pachatele. Mohou být stanoveny různé povinnosti a omezení a v neposlední 56
Narovnání. Epravo.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clank y/narovnani-v-trestnim-radu-10934.html 57
Trestní zákoník: Upuštění od potrestání a jeho druhy §24-26. In: 140/1961.
37
řadě i nahrazení škody. Zkušební doba můţe být stanovena soudem aţ na 1 rok. Nad pachatelem je vykonáván dohled. Pokud během zkušební doby, ale i po zkušební době pachatel neosvědčí, soud můţe rozhodnout o následném trestu. 3. Upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence Od potrestání můţe být upuštěno i tehdy, pokud pachatel spáchal trestný čin ve stavu, kdy byla jeho příčetnost zmenšená nebo byla vyvolána určitá duševní porucha, přičemţ se soud domnívá, ţe pokud pachateli uloţí ochranné léčení, bude zajištěna náprava a ochrana společnosti. Toto nebude uplatněno, pokud si pachatel stav příčetnosti přivodil a to i z nedbalosti, například návykovými látkami. V případech, kdy se soud domnívá, ţe ochranné léčení nepostačí k nápravě pachatele, aby byla chráněna společnost, uloţí pachateli zabezpečovací detenci, dojde k dostatečné ochraně společnosti.
38
7. Alternativní řešení výkonu trestu ve věznicích 7.1. Domácí vězení Trest domácího vězení byl poprvé zařazen mezi druhy trestů v novém trestním zákoně, jenţ vstoupil v platnost 1. 1. 201058. Jedná se o alternativní trest k odnětí svobody vykonávanému ve věznici. Tento trest připadá v úvahu ve chvíli, kdy vzhledem k závaţnosti a povaze trestného činu, není nutno uloţit trest odnětí svobody. Můţe být uloţen pouze za přečiny s horní hranicí 5 let. Úplná citace § 60, Trestního zákona zní: „(1) Soud může uložit trest domácího vězení až na dvě léta, odsuzuje-li pachatele
přečinu, jestliže a) vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu, a b) pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. (2) Jako samostatný trest může být trest domácího vězení uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. (3) Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se po dobu výkonu tohoto trestu v určeném obydlí nebo jeho části v soudem stanoveném časovém období, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotních služeb u poskytovatele zdravotních služeb v důsledku jeho onemocnění nebo úrazu; poskytovatel zdravotních služeb je povinen na vyžádání orgánu činného v trestním řízení mu tuto skutečnost sdělit. (4) Soud stanoví časové období, ve kterém je odsouzený povinen se zdržovat v určeném obydlí nebo jeho části, v pracovních dnech, ve dnech pracovního klidu a pracovního volna s přihlédnutím zejména k jeho pracovní době a k času potřebnému k cestě do zaměstnání, k péči o nezletilé děti a k vyřizování nutných osobních a rodinných záležitostí, aby při zajištění všech nezbytných potřeb odsouzeného a jeho rodiny ho přiměřeně postihl na svobodě. Soud může odsouzenému povolit navštěvování pravidelných bohoslužeb nebo náboženských shromáždění i ve dnech pracovního klidu a pracovního volna.
58
Trestní zákoník: Domácí vězení §60. In: 140/1961.
39
(5) Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem. (6) Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. 4, též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.“59 Spekulace o tomto alternativním druhu trestu jsou různé, nicméně pokud na toto budeme nahlíţet z ekonomické stránky, tak je tento finančně výhodnější, neţli výkon trestu ve věznici. V době, kdy se Česká Republika potýká s problematikou přeplněných věznic, je tento druh výkonu trestu vítán. Zajímavější je ovšem pro stát finanční stránka této věci60. V této zemi si trest odnětí svobody ve věznicích odpykává přibliţně 23 tisíc vězňů. Je obecně doloţeno, ţe kaţdý z nich přijde stát na jeden tisíc korun denně61. Kdyţ toto podtrhneme a sečteme, stát přijde o 23 mil. korun denně za všechny vězně. Pokud bychom se ve výpočtech řídili tím, ţe kaţdý z nich bude ve vězení alespoň jeden rok, dostaneme se na částku 8,4 mld. korun ročně. V případě alternativního trestu domácího vězení, vynaloţí stát zhruba 165,- Kč62 za jednoho vězně na jeden den. Náklady na tento výkon trestu činní pouhých 60 225,- Kč za jeden rok.
59
Česká republika. Trestní zákon.: Domácí vězení. In: 140/1961. 2009.
60
Domácí vězení. Trestni-rizeni.com [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.trestnirizeni.com/vyklad-pojmu/domaci-vezeni 61
Ministr Blaţek hledá úspory. Vězně chce pouštět do domácího vězení uţ po polovině trestu. Ihned.cz [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-57112350-ministr-blazek-hleda-usporyvezne-chce-poustet-do-domaciho-vezeni-uz-po-polovine-trestu 62
Ministr Blaţek hledá úspory. Vězně chce pouštět do domácího vězení uţ po polovině trestu. Ihned.cz [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-57112350-ministr-blazek-hleda-usporyvezne-chce-poustet-do-domaciho-vezeni-uz-po-polovine-trestu
40
Ve chvíli, kdy se zamyslíme nad tím, kolik lidí si odpykává trest odnětí svobody za činy, které by spadaly do kritérií pro uloţení trestu domácího vězení, tento finanční rozdíl činí za jeden rok u jedné osoby 304 775,- Kč. Pokud by trest domácího vězení připadal v úvahu u 500 vězňů, tento rozdíl je necelých 153 mil. korun za jeden rok. Tímto by stát ušetřil finance, například za účelem výstavby nových věznic a tím pádem sníţení stavu přeplněných věznic. Paradoxem v problematice přeplněných věznic je také fakt, ţe na 100 000 obyvatel v ČR připadá 230 vězňů, přičemţ standardem v Evropě je 130 aţ 150. Smyslem tohoto trestu je, aby byly zachovány vazby ekonomické, rodinné apod. Tento by neměl omezovat osoby od rodiny a popřípadě zaměstnání. Ministerstvo během loňského roka zvaţovalo nákup elektronických náramků (viz. fotografie č. 5 - Elektronický náramek), jeţ by se vězňům připevňovaly nad kotník. Ovšem dospělo se k názoru, ţe tyto náramky se zakoupí ve chvíli, kdy si bude trest domácího vězení odpykávat více neţ 500 vězňů, do té doby budou dohled nad odsouzenými vykonávat probační úředníci a úřednice. Fotografie č. 5 Elektronický náramek
Zdroj: Elektronický náramek. Ihned.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c123572150-pokud-dostanete-domaci-vezeni-ohlida-vas-naramek
Test těchto elektronických náramků jiţ ovšem proběhl zhruba ve čtyřiceti případech63 a úředníci si je nemohou vynachválit. Nyní budu citovat úryvek z článku, v němţ je zpověď odsouzeného, který si tímto testem prošel.
63
Testy elektronických náramků. Idnes.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné http://zpravy.idnes.cz/elektronicke-naramky-se-odsvedcily-d6o-/krimi.aspx?c=A121213_114820_kri mi_cen
41
z:
"Když jsem šel v kraťasech, všichni po mně koukali. Tyhle náramky se teprve testují. Všichni si mysleli, že je to nějaký krokoměr, který mi pomáhá při běhání," popisuje mladík. Graffiti se však zabývá dál, teď už ovšem jen legálně. Náramek si můžete lehce zaměnit za větší černé digitální hodinky. I když to není úplně nejlehčí, tak zvyknout se na to dá. Náramek si samozřejmě sundat nemůžu, jak bych přerušil kontakty, byl by průšvih, říká Filip. Náramek mi připevnili na kotník doma. Tam je taky druhá krabička, která přijímá signály z náramku na mém kotníku. Venku smím být ve všední dny od šesti ráno do osmi do večera, o víkendech mám vycházky na čtyři hodiny od osmi do dvanácti. Kdybych se opozdil, byl by průšvih. Jednou jsem to nestihl o pět minut, ale nad tím probační úředníci přimhouřili oko. Nechci to pokoušet, už mi zbývají jen dva měsíce a bude po všem, těší se Filip K. ".64 Spolu s trestem domácího vězení, můţe být dotyčnému uloţen i jiný trest, kupříkladu s peněţitým trestem neboli pokutou. Nicméně nemůţe být k tomuto trestu přiřazen i trest odnětí svobody či trest obecně prospěšných prací. Soud ve svém rozhodnutí můţe pachateli uloţit i určitá omezení v běţném ţivotě či určité povinnosti. Těmito povinnostmi jsou například: Účastnit se programu převýchovy. V případě, ţe je dotyčná osoba závislá na návykových látkách, musí se účastnit léčení. Odsouzený se musí zdrţet alkoholu či jiných návykových látek. Osoba musí uhradit způsobenou škodu, která byla spáchána trestným činem. V neposlední řadě je povinna uhradit dluh či výţivné. V případě, ţe nebudou dodrţeny zákonem stanovené podmínky, nebo výkon trestu domácího vězení bude jakkoli zmařen, soud můţe osobě uloţit běţný trest odnětí svobody aţ na 1 rok. V rámci průzkumu jsme poloţili veřejnosti pár otázek týkajících se trestu domácího vězení.
64
Metropol.cz [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.metropol.cz/zpravy/krimi/lide-simysli-ze-s-tim-beham-rika-domaci-vezen-o-naramku-na-kotniku/)%20+%20(%20Ond%20Troj%20%20Televize%20Metropol/
42
Otázka č. 1 - V první otázce jsme se zeptali, zdali souhlasí s alternativním trestem domácího vězení. Graf č. 1 Alternativní tresty domácího vězení
Zdroj. Vlastní grafické zpracování. Z dotázaných 48 osob souhlasilo s udělováním tohoto trestu za určitých podmínek necelých 71% z nich. Z toho vyplývá, ţe lidé projevují zájem o ukládání těchto alternativních druhů trestů a to zejména z důvodu finanční stránky této věci. Otázka č. 2 - Druhá otázka byla zaměřena na potencionální nákup bezpečnostních náramků. Nyní tuto kontrolu vykonávají úředníci. Myslíte si, ţe tato kontrola je dostačující?
Zdroj. Vlastní grafické zpracování. Z výsledku vyplynulo, ţe nadpoloviční většina (pokud bychom chápali formu odpovědi spíše souhlasím za souhlas) dotázaných spoluobčanů se domnívá, ţe právě kontrola
43
probačními úředníky je postačující. Pouze 14% lidí nesouhlasí s tím, ţe tento způsob kontroly je dostatečný. Otázka č. 3 - V poslední otázce jsme se zeptali, co by lidé dělali v případě, ţe by odsouzený nedodrţel a ignoroval podmínky související s výkonem tohoto trestu.
Zdroj: Vlastní grafické zpracování. Z odpovědí vyplynulo dle předpokladů, ţe téměř 80% lidí, by v případě nedodrţení podmínek poslalo pachatele k výkonu trestu odnětí svobody. Osobně zastávám názor většiny a tento trest bych uděloval v případě nedodrţení podmínek také a bezpodmínečně.
7.2. Zákaz vstupu na sportovní kulturní a jiné společenské akce Dle mého názoru spadá tento druh trestu teoreticky do části alternativních trestů. Tento trest se zaměřuje pouze na agresivní účastníky sportovních akcí, zejména fotbalových zápasů. Nicméně tento trest se můţe týkat i jiných agresivních účastníků na jiných akcí. Kupříkladu na tanečních akcích se kterýkoliv účastník můţe napít alkoholu a tím pádem být i agresivní. Jeho maximální délka můţe trvat aţ deset let65. Po celou dobu výkonu tohoto trestu má dotyčný zákaz vstupu na veškeré akce, jeţ soud stanoví ve svém 65
Zavedení trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Ministerstvo vnitra [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zavedeni-trestu-zakazu-vstupu-nasportovni-kulturni-a-jine-spolecenske-akce.aspx
44
rozsudku. I na tomto druhu trestu se podílí probační sluţba a její úředníci a dotyčný s nimi po celou dobu musí spolupracovat. Pokud úředník nařídí, ţe se při průběhu trvání akce, na kterou má dotyčný zákaz vstupu bude hlásit, dotyčný má za povinnost hlásit se na stanici policie. V praxi by to mohlo vypadat takto … „……Tomáš má mezi fandy fotbalového klubu pražské „S“ oprávněnou pověst člena tvrdého jádra klubu. Tu při každém zápase pravidelně utvrzuje v bitkách s táborem protivníka. Anonymita davu dává Tomášovi jistotu neodhalení. Tedy dávala. Policie totiž přestala suplovat pořadatele a kluby musely nainstalovat na stadiony kamery a výrazně posílit i omladit pořadatelskou službu. To všechno vedlo k odhalení Tomáše jako výtržníka při fotbalovém zápase obou slavných pražských „S“. K takovému odhalení došlo u Tomáše poprvé, a i proto vyváznul před soudem s podmínkou. Pokud se to jemu podobným „nadšencům“ stane nyní, bude mít soud mnohem účinnější nástroj. Soud pravděpodobně zakáže takovým osobám vstup na sportovní akce až na 10 let, a navíc bude muset Tomáš či jemu podobní spolupracovat podle plánu s probačním úředníkem.“66
7.3. Obecně prospěšné práce Jedná se podle mého názor o nejpouţívanější druh alternativního trestu. Tento lze ukládat za přečiny, přesněji řečeno za úmyslné trestné činy, u kterých není stanovena doba odnětí svobody na déle jak pět let a v druhé řadě je moţno tento trest uloţit za nedbalostní trestné činy. Obecně prospěšné práce lze vykonávat v době od padesáti do tři sta hodin, podle toho, jak závaţný byl daný trestný čin67. Tyto práce dotyčný vykonává v době svého volna a to v blízkosti úřadů či neziskových organizací. Bohuţel k tomuto druhu trestu nelze dotyčného ţádným orgánem nikterak nutit. V případě, ţe dotyčný tento trest nevykonává a ignoruje, soud přistoupí na přeměnu tohoto druhu trestu na trest odnětí svobody a to nepodmíněně, trest domácího vězení nebo trest peněţitý. Toto se počítá formou, ţe za kaţdou neodpracovanou hodinu náleţí dotyčnému jeden den ve vězení. 66
Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce aţ do deseti let. In: [online]. [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.reformajustice.cz/cz/trestni-zakonik/alternativni-tresty.html 67
Obecně prospěšné práce. Trestni-rizeni.com [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.trestnirizeni.com/vyklad-pojmu/obecne-prospesne-prace
45
Nyní trestní zákoník přísnějším a přesnějším způsobem určuje skupinu pachatelů, kterým má být tento trest uloţen. Recidivistům se tento zákon rovněţ věnuje a to ve smyslu zamítnutí opětovného uloţení tohoto trestu z důvodu, ţe jiţ dříve nevykonávali spolehlivě tento trest a jejich ţivotní úroveň a kriminální stránka nedodává dostatečné záruky pro úspěšné splnění. Probační a mediační sluţba se v dnešní době zabývá sestavováním elektronických katalogů, ve kterých budou popsány poţadavky na výkon těchto prací a tím i usnadní následnou práci úředníkům a soudům. Dle mého názoru je tento druh trestu velice zajímavý z pohledu nápravy. Pokud si uvedeme situaci, ţe pachatel spáchá přečin a bude mu udělen tento druh trestu. Z mého pohledu je to trest po mou úroveň a uţ z tohoto důvodu bych se snaţil tento trest vykonat co nejrychleji a nejpilněji. Laicky řečeno, uklízení na ulici a trest domácího vězení jsou absolutně nesrovnatelné. O čem by bylo moţné polemizovat, je výkon tohoto trestu ze zdravotní stránky odsouzeného. Je zcela známé, ţe v dnešní době, pokud máte kontakty na dobrých místech, není problém zajistit si zdravotnickou zprávu, ve které se píše, ţe dotyčné práce nemůţete ze zdravotních důvodů vykonávat. Na druhou stranu jsou opravdu lidé, kteří toto ze zdravotních důvodů vykonávat nemohou, a přesto jím to není přiznáno doktorem. Pokud jim to ovšem přiznáno jest, soud můţe tento druh trestu pozměnit na trest domácího vězení.68
68
Obecně prospěšné práce. Trestni-rizeni.com [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.trestnirizeni.com/vyklad-pojmu/obecne-prospesne-prace
46
8. Trest smrti v USA a objektivní názor na danou problematiku 8.1. Trest smrti v USA V této kapitole se zaměříme na Spojené státy americké a s nimi spojený trest smrti. Zvláštností je, ţe právě nejdemokratičtější a nejvyspělejší země na světě neustále uplatňuje trest smrti69. Samozřejmě, pokud se zamyslíme nad výkonem trestu smrti zastřelením, oproti smrtící injekci, dospějeme k názoru, ţe se jedná o humánnější druh trestu smrti, nicméně se stále jedná o popravu. Ze statistik vychází, ţe USA patří mezi 4 státy, jeţ mají největší počet poprav za rok. USA jsou federace, tudíţ je pochopitelné, ţe kaţdý stát si můţe určit, zda výkon trestu smrti bude uplatňovat, či ho definitivně odstraní. Jsou tedy státy, jeţ tento trest uplatňují a ty, které od něho definitivně opustily. Mimo jiné, státy, které tento trest ve svých zákonech stále zachovávají, jsou neustále vyzívány mezinárodními organizacemi, aby tento trest zrušily. Co se výkonu trestu smrti týče, můţe být vykonáván aţ pěti různými způsoby. Tímto se dostávají na vrchol, co se počtu způsobu usmrcení týká. Jedná se o výkon trestu smrti pomocí elektrického křesla, pověšením, smrtící injekcí, plynové místnosti a také zastřelením. Paradoxem je, ţe toto všechno je zcela legální. Pokud se zaměříme na stát vs. druh trestu smrti, tak do roku 2010 bylo oběšení vyuţíváno ve třech státech, zastřelení ve dvou státech, elektrické křeslo ve čtrnácti státech a smrtící injekce byla vyuţívána v nejvíce státech a to v devatenácti. Smutným faktem je, ţe ačkoli bychom to neřekli, USA nemají problém s odsouzením k trestu smrti, co se mladistvých týče.70 Tento fakt je velice pobuřující, jelikoţ dle mého názor si své jednání a následky při páchání trestného činu uvědomí jen pár mladistvých. Jelikoţ jsou v dnešní době moţnosti nápravy, kupříkladu dětská psychologie či psychiatrie, zdá se mi tento výkon trestu pro mladistvé zcela nepochopitelný71. Pro mladistvé povoluje trest smrti 26 států. Během let 1973 aţ 1991 bylo odsouzeno k trestu
69
WALLER, Martin. Absolutní trest. Vyd. 1. Ostrava: Domino, 407 s. ISBN 80-730-3310-0.
70
INCIARDI, James A. Trestní spravedlnost: ústavní principy trestního práva, trestního řádu a nápravné výchovy. Překlad Vladimír Drábek. Praha: Victoria Publishing, 1994, xvii, 795 s. ISBN 80-856-0530-9. 71
MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Překlad Vladimír Čadský. Praha: Rybka Publishers, 1998, 405 s. ISBN 80-717-6812.
47
smrti přes 90 mladistvých. Před rokem 1990, Nejvyšší soud rozhodl, ţe uloţení trestu smrti mladistvým není protiústavní, tudíţ se popravy konaly i nadále. Toto je zdárný příklad toho, ţe si USA dokáţou stát za svou ústavou, přesto, ţe je na ně vyvíjen nátlak ze stran mezinárodních organizací, popřípadě z řad lidu, a na svou obhajobu mají jednoduchou odpověď a tou je, ţe výkon trestu smrti na mladistvých není protiústavní. Na druhou stranu, dle mého názoru by měla být uplatňována také moţnost určité resocializace mladistvých pachatelů, jelikoţ v dnešní době moderních technologií a postupů je náprava moţná. Vyskytly se případy, kdy dítě vraţdilo v důsledcích psychických poruch či afektů. Přesto, ţe se v USA vykoná nejvíce poprav na světě za jeden rok, postupně jednotlivé státy ruší absolutní trest, neboli trest smrti a za maximální trest udělují trest odnětí svobody na doţivotí. Státy, které zrušily výkon tohoto druhu trestu jsou New York, Washington D. C., Západní Virginie, Rhode Island, Michigan, Illinois72, Nové Mexiko73, Iowa, Massachusetts, Aljaška, Wisconsin, Vermont, New Jersey74, Maine, Havaj, Minnesota a Severní Dakota. Zbylých 34 států tento trest neustále vyuţívá. Přesto, ţe jsou pod nátlakem, aby od tohoto trestu všechny zbylé státy upustily je zřejmé, ţe takto dominantní federace se nepodmaní ostatním státům a nezruší tento trest ve všech státech najednou. K tomuto zrušení můţe dojít postupem času. Nicméně není vyloučeno, ţe v některých státech ke zrušení nedojde vůbec. Ovšem ani justiční omyly v této problematice nejsou zcela vyloučeny. V USA se projednává případ, který by znamenal, ţe ve státech došlo k vůbec prvnímu justičnímu omylu u člověka, který byl popraven v roce 1992. „Guvernér amerického státu Virginie hodlá nařídit testy DNA, které by mohly prokázat, že horník, popravený v roce 1992 za znásilnění a vraždu, tyto skutky nespáchal. Pokud by zkoušky potvrdily jeho nevinu, šlo by o první případ v americké historii, vědecky prokazující justiční omyl při vynesení trestu smrti. Úřad demokratického guvernéra Marka Warnera pracuje na detailech provedení testů DNA spolu se zástupci 72
V Illinois byl zrušen trest smrti. Amnesty [online]. Last modified 15. March 2011 [cit. 2011-10-14].
73
Nové Mexiko zrušilo trest smrti. Ihned.cz [online]. Last modified 13. March 2009 [cit. 2011-10-14].
74
New Jersey ruší trest smrti. Jako první stát USA po 40 letech. iDNES.cz [online]. Last modified 14.
48
popraveného horníka Rogera Colemana a s kalifornskou laboratoří, kde jsou důkazy k jeho případu uložené. Rozhodnutí o zkoušce má být přijato v krátké době, aby výsledky byly k dispozici ještě před ukončením guvernérova funkčního období v polovině ledna. Za 28 let od znovuzavedení trestu smrti bylo v USA popraveno přes tisíc lidí. Odpůrci exekucí ovšem připomínají, že od roku 1973 bylo z cel smrti osvobozeno 122 vězňů, nejčastěji v posledních 15 letech, kdy se začaly používat moderní metody prověřování důkazů pomocí testů DNA. Na popravu nyní v amerických věznicích čeká přes 3400 odsouzenců, z toho 118 cizinců.“75 Pokud ovšem kaţdoročně sledujeme informace, týkající se tohoto tématu zjistíme, ţe kaţdý rok je tento trest zrušen alespoň v jednom státě USA. Pokud tomu tak bude i nadále, je moţné ţe za pár desítek let se tento absolutní trest v USA uplatňovat nebude a bude nahrazen trestem odnětí svobody na doţivotí.
8.2. Vlastní názor na problematiku trestu smrti Trest smrti se v naší společnosti uplatňoval od prvopočátku. Na začátku mé bakalářské práce jsem se zmiňoval o způsobech vykonávání trestu smrti od dob Chammurapiho aţ do současnosti. Můj názor na udělování tohoto trestu je vesměs pozitivní. Samozřejmě byla doba, kdy byl trest smrti vykonáván způsobem oko za oko zub za zub. V případě ţe byl zabit člen rodiny, byl zabit i člen rodiny vraha. O tomto druhu trestu by se dalo polemizovat. Za poněkud kruté mi připadaly situace či nešťastné náhody, za které byl uloţen trest smrti stejným způsobem. Kupříkladu slyšel jsem z vyprávění profesorů na střední škole, kdy byla vykládána situace, ve které zedníkovi slétla cihla ze střechy a zasáhla dítě, které na následky zranění zemřelo. Jelikoţ platilo oko za oko, zub za zub, zedníkovo dítě bylo zabito stejným způsobem. V době, kdy se nerozlišovala nedbalost vědomá a nevědomá či úmysl přímý a nepřímý bylo to zcela pochopitelné. Na problematiku trestu smrti, jak uţ jsem zmiňoval, zastávám kladný názor. V této záleţitosti sympatizuji se spojenými státy. Podívám se do médií a vidím, ţe v USA
75
Potvrdí test první justiční omyl v USA?. Aktualne.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=37925
49
přišel na premiéru filmu fanoušek, který v jisté chvíli vstal a zastřelil chladnokrevně několik lidí.76 Za tento čin je zcela zřejmé, ţe by měl přijít trest smrt. Ovšem není to tak jednoduché podle tamních soudů. Snaţí se nalézt polehčující okolnosti, duševní poruchy, nepříčetnost apod. Mezi námi lidmi si řekneme, zastřelil vědomě 12 lidí, takový člověk je pro společnost nebezpečný. Proč bychom měli platit jeho doţivotní pobyt ve vězení a přispívat na jeho potencionální léčbu. Jednoduše ho necháme popravit tak, jak to udělal on sám s nevinnými lidmi a to ve stavu příčetnosti a zcela vědomě. Obdobných případů se v USA odehrává spousta. Vídáme je na televizních obrazovkách či v médiích poměrně často. Za zmínění rovněţ stojí nedávný masakr na univerzitě v americkém Newtonu, kdy student doma zastřelil matku a následně se vydal do své školy, kde popravil 20 lidí a dětí.77 Za takto chladnokrevné činy bych tento druh trestu jakým je trest smrti uvítal i v České republice. Je známo, ţe tento trest, jak uţ jsem zmiňoval, se u nás uplatňoval do nedávna. Nicméně zrušení trestu smrti je mnohdy škoda. Rozumím tomu, ţe přepracování Ústavy ČR by bylo pracné, zejména Listiny základních práv a svobod člověka, nicméně by to podle mého názoru byl rozumný krok. Bohuţel české zákony hovoří jinak. Pak se ovšem nemůţeme divit, ţe za vědomou vraţdu, kdy vrah zavraţdil člověka a následně vědomě ukryl tělo do kufru auta, bude uloţen trest odnětí svobody na 14 let.78 Samozřejmě nezastávám názor, ţe by mělo docházet k ukládání trestu smrti za zločiny zabití a vraţdy obecně. V zákoně by bylo jasně popsáno a zdůvodněno v jakých případech by trest smrti mohl být uloţen. Na druhou stranu dochází v dnešní době k velmi diskutovaným tzv. justičním omylům, kdy soudy udělí trest odnětí svobody člověku, kterému se po letech podaří dokázat, ţe daný čin nespáchal. V těchto případech by bylo udělení trestu smrti nerozumné. Vyskytly se případy, kdy byl zločinec odsouzen k trestu smrti, a po čase se došlo k závěru, ţe čin nespáchal. Ovšem 76
Myslel jsem, ţe dělá reklamu na film, pak ale začal střílet, popsal svědek. In: Novinky.cz [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/273746-myslel-jsem-ze-delareklamu-na-film-pak-ale-zacal-strilet-popsal-svedek.html 77
Útočník zabil matku a pak na základní škole zastřelil 20 dětí. In: Novinky.cz [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/287868-utocnik-zabil-matku-a-pak-na-zakladniskole-zastrelil-20-deti.html 78
Muţ dostal 14 let za vraţdu manţelky, jejíţ tělo ukryl do kufru auta. In: IDNES.cz [online]. [cit. 201302-22]. Dostupné z: http://praha.idnes.cz/vrazda-v-mlekojedech-na-melnicku-dah-/praha-zpravy.aspx ?c=A130206_143901_praha-zpravy_ab
50
zastávám vlastní názor, ţe trest smrti se uděluje ve světě za činy, při kterých je jasně prokázáno, ţe tento trest byl udělen právem. V rámci vlastního názoru na danou problematiku jsem si dovolil přiloţit i pár příloh, v nichţ byly kladeny otázky respondentům na téma trest smrti v České Republice. Otázka č. 1 - V první otázce jsme se zeptali respondentů, zdali souhlasí s udělováním trestu smrti pro vrahy (nebylo specifikovány za jaké trestné činy).
Zdroj: vlastní grafické zpracování. Pokud opět budeme brát v úvahu, ţe odpovědi souhlasím a spíše souhlasím jsou totoţné, tak s udělováním tohoto druhu trestu by souhlasilo 70% dotázaných. Zásadně proti by bylo zhruba 9% lidí. Otázka č. 2 - V otázce druhé jsme se konkrétně zeptali, za jaké trestné činy by v případě platnosti tohoto druhu trestu, trest smrti udělovali.
Zdroj: vlastní grafické zpracování.
51
Z průzkumu mezi lidmi vyplynulo, ţe procentuálně by trest smrti lidé udělovali za trestný čin vraţdy, zhruba 55% ze všech dotázaných. A na druhém místě se umístil trestný čin znásilnění. Tento fakt svědčí o tom, ţe právě v tomto demokratickém státě by měl mít největší váhu hlas lidu. Otázka č. 3 - Ve třetí otázce jsme se lidí ptali konkrétněji a to, jakým zpusobem by trest smrti vykonávali.
Zdroj: vlastní grafické zpracování. Nejčastější odpověď dotázaných osob, aniţ bychom mnohdy nabízeli varianty byla forma smrtící injekce a elektrického křesla. Pouze pár z dotyčných si nechalo nabídnout moţnost. Z tohoto plyne, ţe lidé mají i mnohdy jasno, jakým způsobem by toto vykonávali. Otázka č. 4 - Otázka poslední byla zaměřena na dotaz, týkající se současného právního systému. Zdali je tento systém postačující k nápravě zločinců.
Zdroj: vlastní grafické zpracování. 52
Podle občanů, kteří se zůčastnili této ankety je právní systém naprosto nedostačující k nápravě zločinců, tento názor sdílí 84% z nich.
53
9. Podhled do budoucna a vlastní názor V této kapitole bych se chtěl zaměřit na vlastní názor z pohledu budoucnosti v oblasti trestního práva, zejména ukládání sankcí a druzích trestů. Právě v oblasti ukládání sankcí je toto téma mezi lidmi velice diskutované. Na veřejnost se dostávají spousty případů, jejichţ sankce je pro veřejnost nepostačující. Ani já nesouhlasím s některými verdikty soudů. Rozumím tomu, ţe zákony jsou dány a mělo by se podle nich postupovat, nicméně nesouhlasím s tím, ţe převáţná část zákonů je adekvátní ke konkrétním případům. Doba se mění a s tím i brutalita a způsob páchání trestných činů. Tyto způsoby v měřítku s dobou postupují velice rychle, a proto bych se přikláněl k názorům, ţe trestní zákoník by měl procházet novelami častěji. Šance nápravy, řekl bych 80% pachatelů, kteří si odpykávají trest ve věznicích je absolutně nemoţná ba naopak. Dle mého názoru se ve věznicích „rodí“ noví „kriminálnící“. Ti co nastoupili výkon trestu za „menší“ trestné činy, získávají během výkonu trestu zkušenosti a rady od těch, kteří jsou odsouzeni za „větší“ trestné činy. Z tohoto vyplývá, ţe náprava formou výkonu trestu ve věznicích je absolutně neúčinná. Jedna osoba ve věznici nás denně stojí 1000,-Kč79. Tato osoba má ve vězení teplou a pravidelnou stravu, mnohdy moţnost chodit do posiloven či se dívat na televizi. Neustále jsou v kontaktu s lidmi, mají moţnost návštěv a hlavně teplé zázemí. Neshledávám jediný důvod, proč by lidé v těţkých ţivotních situacích nepáchali trestnou činnost, kdyţ mají vidinu této, pro ně lepší moţnosti ţivota. Naprosto souhlasím s častějším ukládáním trestu formou domácího vězení či obecně prospěšných prací. Za prvé z finanční stránky, kdy tyto druhy trestů vyjdou o mnoho levněji. Z ušetřených financí, jeţ jsem zmiňoval v kapitole o domácím vězení, by stát mohl kupříkladu vystavět nové věznice, které jsou v této době přeplněny. Pro mnohé z nás, kteří v očích ostatních něco znamenají, by bylo tzv. podúroveň například zametat ulice v oranţové vestě. Moţnost nápravy pachatelů mi v tomto případě přijde mnohem více pravděpodobná, neţli výkon trestu ve věznicích. Co se tyká trestu domácího vězení, nedovolím si odhadnout, zdali má tato forma trestu nápravný účinek či nikoliv, nicméně přijde stát levněji a především neshledávám důvod z pohledu skutků, za které bývá udělován, aby pachatel vykonával trest ve věznici. Pevně věřím, ţe výsledný efekt v mnoha případech bude ovšem mít právě zmiňovaný nápravný účinek. V oblasti trestu 79
Ministr Blaţek hledá úspory. Vězně chce pouštět do domácího vězení uţ po polovině trestu. Ihned.cz [online]. [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/c1-57112350-ministr-blazek-hleda-usporyvezne-chce-poustet-do-domaciho-vezeni-uz-po-polovine-trestu
54
smrti, který bych zde chtěl rovněţ zmínit, bych si dovolil napsat také pár řádků. Souhlasím s názorem, ţe se v dnešní době odehrávají, a to velmi často tzv. justiční omyly. Ovšem stávají se případy, kdy brutální trestný čin není prokazatelně součástí justičního omylu. Za tyto zvlášť brutální trestné činy, bych trest smrti v České republice opět zavedl. Toto téma je v očích veřejnosti aktuální uţ od doby, kdy tento trest byl v roce 1989 zrušen. Ústava zmiňuje právo na ţivot. Ano souhlasím, nicméně toto právo by mělo být podle mého názoru odebráno lidem, kteří spáchají zvlášť brutální trestné činy, a to zcela vědomě a ve stavu příčetnosti. Z pohledu do budoucna si myslím, ţe brutalita trestných činů se bude stupňovat, jelikoţ tak, jak se mění a vyvíjí lidské myšlení, stejně tak se mění i způsoby a praktiky páchání trestných činů a to nejen vraţd. Právě způsoby páchání trestných činů vraţd a hospodářských trestných činů svědčí o neustálém vývoji lidského myšlení. Myslím si, ţe pokud se razantněji a přísněji nezmění trestní sankce a podmínky pro udělování těchto sankcí, tak trestná činnost obecně bude pomaleji, ale jistě stoupat výš a úroveň těchto způsobů bude propracovanější, jelikoţ lidské myšlení se bezpodmínečně zdokonaluje.
55
ZÁVĚR V závěru této práce bych si dovolil konstatovat, ţe poznatky získané z této práce jsou pro mě velkým přínosem. Ačkoliv jsem se o historii a počátky trestu a trestání obecně zajímal uţ dříve, přesto jsem se z literatury dozvěděl informace, které byly zajímavé a pro mne zcela nové. Tyto informace přispěly k doplnění mých znalostí získaných po celou dobu mých studií v oblasti práva. Rovněţ jsem byl překvapen z analýz, které jsem provedl mezi lidmi ohledně problematiky trestu domácího vězení a trestu smrti. Svou bakalářskou práci jsem zpracoval v jednotlivých částech. Práce byla rozdělena do kapitol a podkapitol. V samotném začátku práce jsem se zaměřil na obecný vývoj trestu a trestání od počátku. Podrobněji jsem rozebral tuto problematiku v zemích, kde tato problematika byla velice diskutovaná, zejména v zemích starověkého Egypta, Řecka a Říma. Přes tyto země jsem se v problematice trestu a trestání přesunul do středověku, kde vznikaly nové způsoby trestání a samozřejmě i nové zákony. V období 19. století jsem se konkrétněji zaměřil na vydání dvou stěţejních zákoníků tohoto století a to zákoníku z roku 1803 a 1852. Přes období válek v první a druhé polovině 20. století jsem rozebral tuto problematiku obecněji a v druhé polovině konkrétně od roku 1950 jsem se zaměřil na dva trestní zákoníky, jejichţ struktura se dotknula i tehdejšího Československa. Jednalo se o trestní zákoníky z roku 1950 a 1961. V tomto období jsem se zaměřil i na problematiku ukládání trestu smrti a jeho následné zrušení. V druhé polovině této práce jsem se věnoval současnosti a současné právní úpravě trestního zákona. Provedl jsem kompletní analýzu nového trestního zákoníku z roku 2009. Pozornost byla věnována jak druhům trestů, které jsou v něm obsaţeny, samotnému schvalování tohoto zákona a vytyčení jeho cílů, tak i změnám, kterých dosáhl oproti předchozím zákoníkům. První mou myšlenkou při vybírání tohoto tématu mě napadlo, ţe bych se chtěl podrobněji zabývat problematikou alternativních trestů. Kupodivu doposud jsem nevěděl, ţe některé zmíněné tresty jsou řazeny mezi alternativní. Nicméně jsem je rovněţ podrobil podrobnějšímu popisu, mnohdy včetně příkladů z praxe. Velkou pozornost, o kterou jsem se i v praxi osobně zajímal, jelikoţ mi toto připadalo, jako něco zásadního bylo téma o alternativním trestu domácího vězení. K této kapitole jsem přiloţil i výzkum mezi spoluobčany týkající se právě této problematiky. V předposlední části práce jsem pohovořil o kontroverzním a neustále diskutovaném tématu udělování
56
trestu smrti. Tato problematika byla zaměřena na státy USA a uplatňování tohoto trestu v současné době. Zde byl přiloţen rovněţ průzkum formou otázek pro veřejnost, týkající se trestu smrti a vlastní názor na dané téma. V poslední kapitole, ve které byly uplatněny vlastní myšlenky a postřehy ze ţivota, jsem se zaměřil na vývoj trestu a trestání v budoucnosti. Zpracováním těchto problematik a témat jsem splnil cíl této práce.
57
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Československé právo a právní věda v meziválečném období (1918-1938) a jejich místo ve střední Evropě: [sborník příspěvků]. Vyd. 1. Editor Karel Malý, Ladislav Soukup. V Praze: Karolinum, 2010, 594 s. ISBN 978-802-4617-183. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopedie obecných vědomostí. Dvacátýosmý díl. Doplňky. fotoreprint pův. vyd. Praha: Sdruţení pro Ottův slovník naučný, 2003, 1149 s. ISBN 80-720-3493-6. ADAMOVA, Karolina. Dejiny ceskeho soudnictvi do roku 1938. Vyd. 1. Praha: LexisNexis, 2005, 231 p. ISBN 978-808-6920-078. BARTOŠEK, Milan. Encyklopedie římského práva: Plebiscitum, usnesení plebejského shromáždění, které zavazovalo jen plebeje. 1. vyd. Praha: Panorama, 1981, 507 s. ISBN 80-200-0243-X. CIBULKA, Karel a Veronika CIBULKOVÁ. Trestní právo: trestní odpovědnost, tresty a ochranná opatření, stíhání mladistvých, trestné činy, úkony v trestním řízení, vyšetřování trestných činů, řízení před soudem. 1. vyd. Brno: Sokrates, 2005, 181 s. Advokát do kapsy. ISBN 80-865-7221-8. DOSTÁLOVÁ, Růţena, Pavel OLIVA a Vladimír VAVŘÍNEK. Řecko. Praha: Libri, 2002, 146 s. Stručná historie států, sv. č. 3. ISBN 80-727-7110-8. FRYŠTÁK, Marek. Trestní právo hmotné - obecná část. Vyd. 2. zcela přeprac. a dopl. Ostrava: Key Publishing, 2009, 157 s. Právo (Key Publishing). ISBN 978-807-4180392. GRANT, Michael. Klasické Řecko. 3. vyd. v českém jazyce. Překlad Gerik Císař. Praha: BB/art, 2010, 376 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7381-789-3. JÁNOŠÍKOVÁ, Petra, Vilém KNOLL a Alena RUNDOVÁ. Mezníky českých právních dějin. 3. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, 215 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3802-516. KARNIK, Zdenek. Ceske zeme v ere Prvni republiky, 1918-1938. 1. vyd. Praha: Libri, 2000-2003, 3 v. ISBN 80727711913. KINCL, Jaromír. Gaius: Učebnice práva ve čtyřech knihách. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 326 s. ISBN 978-807-3800-543. KINCL, Jaromír, Valentin URFUS a Michal SKŘEJPEK. Římské právo. 2., dopl. a přeprac. vyd., V nakl. Beck 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 1995, xxii, 386 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 34-064-0082-5. KINCL, Jaromír, Valentin URFUS, Michal SKŘEJPEK a Jaromír TAUCHEN. Římské právo. 2., dopl. a přeprac. vyd., V nakl. Beck 1. vyd. Překlad Dagmar Bartoňková. Praha: C.H. Beck, 1995, xxii, 386 s. Právnické učebnice (C.H. Beck), č. 457. ISBN 34064-0082-5. 58
MALINA, Jaroslav. Antropologický slovník, aneb, Co by mohl o člověku vědět každý člověk: (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění). Brno: Akademické nakladatelství CERM, c2009, 303 s. ISBN 978-80-7204-560-0. MONESTIER, Martin. Historie trestu smrti: dějiny a techniky hrdelního trestu od počátků po současnost. Vyd. 1. Překlad Vladimír Čadský. Praha: Rybka Publishers, 1998, 405 s. ISBN 80-717-6812-X. OVČAČÍKOVÁ, Alena. Zločiny a tresty středověku: skutečné události. 1. vyd. Překlad Marian Pochylý, Veronika Půrová. Olomouc: Rubico, 2003, 155 s. ISBN 80-858-39350. ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. Editor Pavel Salák, Jaromír Tauchen. Praha: C.H. Beck, 2012, xvi, 1450 s. Velké komentáře, sv. 368. ISBN 978807-4004-285. VERNER, Miroslav, Ladislav BAREŠ a Břetislav VACHALA. Encyklopedie starověkého Egypta. 1. vyd. Praha: Libri, 2007, 527 s. ISBN 978-807-2773-060. VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 2. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 66 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 346. ISBN 80-210-3506-4. VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu: Doplňková skripta. 3. nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 66 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 381. ISBN 80-210-4056-4. VOJÁČEK, Ladislav. České právní dějiny: do roku 1918. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského, 2004, 190 s. ISBN 80-223-2010-2. WALLER, Martin. Absolutní trest. Vyd. 1. Ostrava: Domino, 2006, 407 s. ISBN 80730-3310-0. Wikipedia [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://programy.mb-net.cz/mbpravek-novovek/JS1202023.htm Metropol.cz [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.metropol.cz/zpravy/krimi/lide-si-mysli-ze-s-tim-beham-rika-domaci-vezeno-naramku-na-kotniku/)%20+%20(%20Ond%20Troj%20-%20Televize%20Metropol/ Trestní-rizení. [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: rizeni.com/vyklad-pojmu/podminene-zastaveni-trestniho-stihani
http://www.trestni-
Zákon dvanácti desek. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné http://www.xtimeline.com/__UserPic_Large/79441/evt101016163000104.jpg
z:
Dualismus. Encyklopedie o právu [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://iuridictum.pecina.cz/w/Trest Podmíněné zastavení trestního stíhání. Trestni-rizeni.com [online]. [cit. 2013-03-06].
59
Dostupné z: trestniho-stihani
http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/podminene-zastaveni-
Elektronický náramek. Ihned.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://tech.ihned.cz/c1-23572150-pokud-dostanete-domaci-vezeni-ohlida-vas-naramek Potvrdí test první justiční omyl v USA?. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=37925 Muţ dostal 14 let za vraţdu manţelky, jejíţ tělo ukryl do kufru auta. In: IDNES.cz [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://praha.idnes.cz/vrazda-v-mlekojedech-namelnicku-dah-/praha-zpravy.aspx?c=A130206_143901_praha-zpravy_ab Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce aţ do deseti let. In: [online]. [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.reformajustice.cz/cz/trestnizakonik/alternativni-tresty.html Chammurapiho zákoník. [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://absolvent i.gymcheb.cz/2007/miarono/fotky.html Trestní zákony v letech 1919 - 1938. IUS WIKI [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/historie/pfuk/cech/zkouska/skupina-b/otazka-11 Trestní zákoník: Odnětí svobody §39. In: 140/1961. Domácí vězení. Trestni-rizeni.com [online]. [cit. 2013-03-06]. http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/domaci-vezeni
Dostupné
z:
Obecně prospěšné práce. Trestni-rizeni.com [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/obecne-prospesne-prace Myslel jsem, ţe dělá reklamu na film, pak ale začal střílet, popsal svědek. In: Novinky.cz [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/ amerika/27 3746-myslel-jsem-ze-dela-reklamu-na-film-pak-ale-zacal-strilet-popsal-svedek.html Poslední poprava v Česku proběhla před 20 lety. In: Aktuálně.cz [online]. [cit. 2013-0223]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=628543 Stalking. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stalking Trestní zákoník z roku 1852. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trestn%C3%BD_%C4%8Din Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Právní rádce: ihned.cz [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-38730700-novy-trestni-zakonik-c-40-2009sb Trestní zákoník: Domácí vězení §60. In: 140/1961.
60
Zavedení trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Ministerstvo vnitra [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zavedeni-trestu-zakazu-vstupu-na-sportovni-kulturni-a-jinespolecenske-akce.aspx Útočník zabil matku a pak na základní škole zastřelil 20 dětí. In: Novinky.cz [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/287868utocnik-zabil-matku-a-pak-na-zakladni-skole-zastrelil-20-deti.html Pranýř. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wik i/Pran%C3%BD%C5%99 Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. In: Právní rádce: ihned.cz [online]. [cit. 2013-0303]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-38730700-novy-trestni-zakonik-c-402009-sb O zločinech a trestech. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/O_zlo%C4%8Dinech_a_trestech Trestní zákoník. Právní rádce: ihned.cz [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-38730700-novy-trestni-zakonik-c-40-2009-sb Narovnání. Epravo.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.epravo.c z/top/clanky/narovnani-v-trestnim-radu-10934.html Testy elektronických náramků. Idnes.cz [online]. [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/elektronicke-naramky-se-odsvedcily-d6o-/krimi.aspx?c=A12121 3_114820_krimi_cen
61
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam fotografií FOTOGRAFIE Č. 1: CHAMMURAPIHO ZÁKONÍK ...........................................................11 FOTOGRAFIE Č. 2: PAPYRUS ..............................................................................................13 FOTOGRAFIE Č. 3: ZÁKON DVANÁCTI DESEK…………………………………………..15 FOTOGRAFIE Č. 4: GOTICKÝ PRANÝŘ ZE 16. STOLETÍ…………………………………20 FOTOGRAFIE Č. 5: ELEKTRONICKÝ NÁRAMEK…………………………………………40
Seznam grafů
GRAF Č. 1: ALTERNATIVNÍ TRESTY DOMÁCÍHO VĚZENÍ……………………………...42 GRAF Č. 2: KONTROLA PROSTŘEDNICTVÍM ÚŘEDNÍKŮ……………………………….42 GRAF Č. 3: PŘÍPADNÉ NEDODRŢENÍ PODMÉNEK………………………………………..43 GRAF Č. 4: SOUHLAS S UDĚLOVÁNÍM TRESTU SMRTI………………………………….49 GRAF Č. 5: ZA KTERÉ TRESTNÉ ČINY TREST SMRTI…………………………………….50 GRAF Č. 6: ZPŮSOBY VÝKONU TRESTU SMRTI…………………………………………..50 GRAF Č. 7: ZDALI JE SOUČASNÝ SYSTÉM POSTAČUJÍCÍ K NÁPRAVĚ………………..51
62
SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1 – ROZSUDEK 210/46-5
63
PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1
