Gymnázium Jana Keplera. Populismus, nacionalismus a česká politika

´ zium Jana Keplera Gymna

Maturitn´ı esej

Populismus, nacionalismus ˇeska ´ politika ac Existuj´ı pˇr´ım´e souvislosti mezi populismem a nacionalismem v praxi ˇcesk´ych politick´ych stran souˇcasnosti?

Autor: Matˇej H´ana

Vedouc´ı pr´ace: JUDr. Mgr. Michal Urban, Ph.D.



Podˇ ekov´ an´ı Na tomto m´ıstˇe bych chtˇel podˇekovat vedouc´ımu m´e maturitn´ı pr´ace JUDr. Mgr. Michalu Urbanovi, Ph.D., za veden´ı, rady a pˇripom´ınky, kter´e v´ yznamnˇe napomohly vzniku t´eto pr´ ace.

.

ˇ Cestn´ e prohl´ aˇ sen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem tuto maturitn´ı pr´aci vypracoval samostatnˇe a v´ yhradnˇe s pouˇzit´ım citovan´ ych pramen˚ u, literatury a dalˇs´ıch zdroj˚ u.

V Praze, dne 22.bˇrezna 2016

i

ii

Obsah

´ Uvod

1

1 Populismus 1.1 Vymezen´ı populismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Typologie populismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3 3 4

2 Nacionalismus

7

3 Spoleˇ cn´ e prvky populismu a nacionalismu 3.1 Hled´ an´ı spoleˇcn´eho nepˇr´ıtele . . . . . . . . . ˇ zmaru, neprosperity, deziluze, str´ad´an´ı 3.2 Cas 3.3 Elektor´ at . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Charismatick´ y v˚ udce . . . . . . . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

9 9 10 11 12

ˇ st´ı populist´ 4 Ceˇ e a nacionalist´ e 4.1 Specifika ˇcesk´eho politick´eho prostˇred´ı . 4.2 V´ yvoj, vznik a z´ anik strany Vˇeci veˇrejn´e 4.3 Hnut´ı ANO 2011 . . . . . . . . . . . . . ´ 4.4 Usvit s Blokem proti Isl´ amu . . . . . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

. . . .

13 13 14 15 16

. . . .

. . . .

Z´ avˇ er

19

Literatura

21

Seznam pouˇ zit´ ych zkratek

23

iii

iv

´ Uvod

Souˇcasn´ a i minul´ a extremistick´ a hnut´ı r´ada komplikovan´e ot´azky souˇzit´ı v´ıce skupin lid´ı ukazuj´ı ˇcernob´ıle a t´ım tak´e nab´ızej´ı jednoduˇsˇs´ı ˇreˇsen´ı probl´emu. Pr´avˇe toto zjednoduˇsov´ an´ı je z´ akladn´ım poj´ıtkem souˇcasn´eho ˇcesk´eho extremismu, respektive nacionalismu a populismu. Zda existuj´ı dalˇs´ı podobnosti mezi obˇema –ismy, zjist´ıme hlubˇs´ım pohledem na politickou praxi nepolitick´ ych“ a nacion´aln´ıch stran ˇci hnut´ı. ” Vu ´vodn´ı ˇc´ asti pr´ ace se budu vˇenovat teoretick´emu zakotven´ı populismu i nacionalismu, jejichˇz znalost je pro n´ asledn´e hled´an´ı konkr´etn´ıch pˇr´ıklad˚ u nutn´a. Tak´e se pokus´ım obs´ ahnout v´ yznamy slova populismus, nebot’ je pro u ´ˇcely t´eto pr´ace, i za cenu urˇcit´e umˇelosti, tˇreba od sebe rozliˇsit standardn´ı“ pr´aci s veˇrejn´ ym m´ınˇen´ım, ” populismus a manipulaci. Stejnˇe tak je tˇreba vymezit pojem nacionalismus a rozliˇsit r´ aznou politiku stran z obou okraj˚ u demokratick´eho politick´eho spektra od extremistick´ ych stran pohybuj´ıc´ıch se na hraniciZ´ akladn´ı listiny pr´ av a svobod. Prostˇredn´ı ˇc´ ast pr´ ace se vˇenuje st´ale pˇrev´aˇznˇe v teoretick´e rovinˇe podobnostem ve fungov´ an´ı a sebeprezentaci populistick´ ych a nacionalistick´ ych stran a hnut´ı. Podrobnˇeji zde rozeberu podm´ınky nutn´e pro prosperitu takov´ ych uskupen´ı, jejich zp˚ usob komunikace s veˇrejnost´ı a c´ılovou skupinu voliˇc˚ u. Mimo rozebr´an´ı potˇreb a c´ıl˚ u spoleˇcn´ ych pro populisty i nacionalisty se zde budu vˇenovat i cest´am a prostˇredk˚ um vedouc´ım k onˇem c´ıl˚ um a budu zkoumat, zda, jak a proˇc se liˇs´ı, pˇrestoˇze vedou k t´emuˇz bodu. V z´ avˇereˇcn´e ˇc´ asti se hodl´ am vˇenovat okolnostem a specifik˚ um souˇcasn´eho ˇcesk´eho politick´eho prostˇred´ı, zakotven´ı a chov´an´ı dvou nejv´ yznamnˇejˇs´ıch populistick´ ych a jednomu nacionalistick´emu hnut´ı. V jejich popisu se pokus´ım nal´ezt konkr´etn´ı pˇr´ıklady pro teoretick´e poznatky z dvou pˇredchoz´ıch ˇc´ast´ı. Tak´e m´am za c´ıl odpovˇedˇet zde na ot´ azku, zda jsou si nacionalist´e a populist´e natolik bl´ızc´ı, ˇze lze v r´amci jedn´e strany prov´est pˇrerod z jednoho -ismu na druh´ y, respektive rozˇs´ıˇrit populistickou praxi o nacionalistickou n´ aplˇ n.

1

2

KAPITOLA

1

Populismus

1.1

Vymezen´ı populismu

Populismus je jedn´ım z nejm´enˇe zakotven´ ych pojm˚ u politologie. Nejasn´a definice a znaˇcn´ a ohebnost pojmu zp˚ usobuj´ı i v odborn´ ych kruz´ıch vznik r˚ uzn´ ych, ˇcasto pomˇernˇe odliˇsn´ ych v´ yklad˚ u. Obvykl´e je spojov´an´ı populismu s tzv. Anti-political-establishment parties, neboli protisyst´emov´ ymi stranami. Spolu s t´ım je term´ın v´ yraznˇe naduˇz´ıv´an v pejorativn´ım slova smyslu politiky, pˇri nepˇresn´em k´adrov´an´ı“ jejich soupeˇr˚ u. Po” jem populismus je ˇcasto k vidˇen´ı tak´e v n´azorov´ ych m´edi´ıch, kde nezˇr´ıdka doch´az´ı ke splynut´ı s pojmem demagogie. V t´eto u ´vodn´ı ˇc´asti pr´ace si kladu za c´ıl osvˇetlit ˇcten´aˇri v´ yznam zm´ınˇen´ ych pojm˚ u. A to pˇresto, ˇze je v mnoha pˇr´ıpadech jejich spojen´ı legitimn´ı a hranice mezi nimi b´ yv´ a tenk´a. Podobnˇe nezˇreteln´ a hranice je i mezi Anti-political-establishment (APE) stranami a populistick´ ymi uskupen´ımi. Pro oboj´ı je z´asadn´ı zd˚ urazˇ nov´an´ı protikladn´eho vztahu lidu a politick´ ych elit. Toto tvrzen´ı dokl´ad´a text rakousk´eho politologa Andrease Schedlera, kter´ y o populistech i stran´ach APE ˇr´ık´a, ˇze obviˇ nuj´ı etablovan´e strany ” z vytv´ aˇren´ı exkluzivistick´eho kartelu, neodpovˇedn´eho a nezodpovˇedn´eho a vykresluj´ı politick´e elity jako homogenn´ı tˇr´ıdu l´ın´ych, nekompetentn´ıch, sebeobohacuj´ıc´ıch a mocichtiv´ych zlotˇrilc˚ u.“ 1 [1] [2] Podm´ınkou pro oznaˇcen´ı nˇejak´e strany jako APE je, ˇze se vymezuje nejen v˚ uˇci politick´ ym elit´ am, ale pˇredevˇs´ım proti syst´emu jako takov´emu. Ve sv´e uˇzˇs´ı definici anti” syst´emov´e strany zd˚ uraznil klasik studia politick´ych stran Giovanni Sartori pˇredevˇs´ım dan´emu politick´emu reˇzimu ciz´ı ideologii (typicky komunismus, faˇsismus, pˇr´ıpadnˇe nacismus), kter´ a m´ a slouˇzit jako jist´y n´ avod ˇci n´ astroj pro promˇenu syst´emu jako celku. Pro antisyst´emovou stranu je proto pouh´ a zmˇena vl´ ady nedostaˇcuj´ıc´ı’ (Sartori ’ 2005).” 2 [2] Populistick´ a uskupen´ı sice tak´e kritizuj´ı tradiˇcn´ı“ politick´e strany, sv´ ym ” vystupov´ an´ım ale pˇristupuj´ı na standardn´ı pravidla politick´e soutˇeˇze, totiˇz, ˇze budou ct´ıt demokratick´e principy a v pˇr´ıpadˇe uchopen´ı moci nebudou mˇenit syst´em. Maj´ı za c´ıl pouze“ napravit chyby minul´ych vl´ ad.3 To ovˇsem nevyluˇcuje kritiku vˇsech stran ” vˇcetnˇe opozice, zkr´ atka vymezen´ı se v˚ uˇci vˇsem lidem, kteˇr´ı v politice uˇz nˇejakou dobu p˚ usob´ı. Populist´e se tedy vymezuj´ı v˚ uˇci politik˚ um a politick´ ym stran´am, uskupen´ı APE v˚ uˇci politice jako takov´e. Populismus a demagogie ˇcasto spl´ yvaj´ı, nejedn´a se vˇsak o tot´eˇz. 1 Schedler,

A.,Anti-Political-Establishment Parties, 1996 Rexter 02/2012, str.130 3 Slova Andreje Babiˇ se na sjezdu hnut´ı ANO 2011, 02/2015 2ˇ casopis

3

Demagogie je zp˚ usob vyuˇz´ıv´ an´ı zd´ anlivˇe spr´ avn´ych argument˚ u k ovlivˇ nov´ an´ı jedince ˇci skupiny, ˇcasto spojen´e s charismatem demagoga a zv´yˇsenou sugestibilitou skupiny – epidemie psychick´ a, psych´ oza davov´ a. Soci´ aln´ı demagogie je zp˚ usob l´ ak´ an´ı lid´ı na utopickou vizi svˇeta vˇseobecn´eho blaha; zaloˇzeno na touze lid´ı po lepˇs´ım a spravedliv´em svˇetˇe; hlasatel´e t´eto vize umˇej´ı“ takov´y svˇet stvoˇrit.4 [3] ” Populismus v ˇcist´e, niˇc´ım neˇredˇen´e podobˇe m˚ uˇze napˇr. podle britsk´e politoloˇzky Margaren Canovan [4] b´ yt syst´emem, pˇri nˇemˇz je vˇetˇs´ı ˇc´ast moci d´av´ana do rukou lidu, ˇcasto prostˇrednictv´ım (u n´ as zprofanovan´e) pˇr´ım´e demokracie, tj. kupˇr´ıkladu snazˇs´ım vyvol´ an´ım referenda. Populismus a demokracie tedy mohou bez pˇr´ımˇesi demagogie v teoretick´e rovinˇe kooperovat, nebo se o takov´e moˇznosti alespoˇ n m˚ uˇze v´est diskuze.

1.2

Typologie populismu

Pojem populismus je odvozen´ y od slova populus, tedy z latinsk´eho v´ yrazu pro lid. Lid ve v´ yznamu homogenn´ı skupiny, ˇcasto oznaˇcovan´e jako obyˇcejn´ı lid´e“. Podm´ınkou ” pˇr´ısluˇsnosti k t´eto skupinˇe je ˇz´ıt obyˇcejn´ y ˇzivot“, neb´ yt jedn´ım z mocn´ ych, kteˇr´ı roz” hoduj´ı o z´ asadn´ıch vˇecech v naˇsi zemi, prostˇrednictv´ım legislativn´ı popˇr´ıpadˇe v´ ykonn´e moci. Samotn´ y v´ yznam slova bez dalˇs´ıho kontextu je tedy pomˇernˇe jasn´ y. Zasvˇecen´ı lid´e se vˇsak pˇrou, zda jde o samostatnou ideologii prosazuj´ıc´ı pˇresun moci pˇr´ımo do rukou lidu, nebo zda jde o tzv. thin-centered ideologii, pˇr´ıpadnˇe jen o komunikaˇcn´ı strategii s c´ılem z´ıskat co nejv´ıce hlas˚ u od voliˇc˚ u. Populismus jako plnohodnotn´ a ideologie je nejˇcastˇeji spojovan´ y s hnut´ımi za pr´ava roln´ık˚ u na konci 19. stolet´ı. [2] S dneˇsn´ımi populistick´ ymi stranami, kter´e se sp´ıˇse neˇz o boj za konkr´etn´ı ˇc´ ast lidu snaˇz´ı o osloven´ı ˇsirok´eho spektra voliˇc˚ u, se to d´a jen tˇeˇzko srovn´ avat. Stejnˇe tak by plnohodnotn´e ideologie mˇely b´ yt zakotveny na levoprav´e ose politick´eho spektra nebo spojen´e s urˇcit´ ym m´ıstem pˇr´ıpadnˇe skupinou lid´ı. Populismus jakoˇzto celosvˇetov´ y fenom´en, odm´ıtaj´ıc´ı zaˇrazen´ı do politick´eho spektra a bojuj´ıc´ı za pr´ ava vˇseho obyˇcejn´eho lidu“ se s definic´ı ideologie m´ıj´ı. Mezi zast´ance ” ˇ populismu jen“ jako komunikaˇcn´ı strategie patˇr´ı napˇr´ıklad politolog Andrej Skolkay, ” kter´ y tvrd´ı, ˇze populismus je forma ostˇre antagonistick´e politick´e r´etoriky a politiky, ” kter´ a extr´emnˇe zjednoduˇsuje probl´emy a nab´ız´ı zd´ anlivˇe jednoduch´ a, bezbolestn´ a, nˇekdy velmi konkr´etn´ı, ale vˇetˇsinou v´ agn´ı ˇreˇsen´ı“ [2]. Jin´ı oboru znal´ı lid´e (napˇr. Margaret Canovan) naproti tomu ˇr´ıkaj´ı, ˇze populismus m´a sv´e nemˇenn´e z´akladn´ı pil´ıˇre, tedy vykazuje nˇekter´e znaky ideologie a nem´a a priori negativn´ı v´ yznam. Jin´ ymi slovy, ˇze se jedn´ a o tzv. thin-centered ideologii. Ta na rozd´ıl od plnohodnotn´e ideologie nenab´ız´ı ” komplexn´ı vizi spoleˇcnosti, ale soustˇred´ı se pouze na nˇekter´e aspekty spoleˇcensk´eho ˇzivota, zejm´ena strukturu politick´e moci a podobu politick´ych proces˚ u“ [2]. Populismus v tomto pojet´ı m˚ uˇze fungovat jako kostra“ pro prakticky jakoukoliv plnohodnotnou ” ideovou n´ aplˇ n. Je ovˇsem d˚ uleˇzit´e uvˇedomit si, ˇze ˇclenˇen´ı podle teorie populismu je probl´emov´e a jen tˇeˇzko bychom hledali stranu, kter´a pˇresnˇe zapad´a do nˇekter´e z teoretick´ ych ˇskatulek. Skuteˇcnost, ˇze politologov´e sv´e teorie vytv´aˇrej´ı na z´akladˇe historick´e zkuˇsenosti, m´ a na re´ aln´e fungov´ an´ı spoleˇcnosti dvoj´ı dopad. T´ım, ˇze popisuj´ı historick´e epochy a dˇelaj´ı z nich pil´ıˇre politick´e teorie (faˇsismus, nacismus, komunismus, atd.), mohou zabraˇ novat opakov´ an´ı hr˚ uzn´e minulosti. Svˇet obecnˇe a s n´ım i svˇet politiky se 4 Hartl,

Hartlov´ a Psychologick´ y slovn´ık 1993

4

ale v pr˚ ubˇehu doby vyv´ıj´ı. Jin´ ymi slovy ˇreˇceno, pokud v budoucnu nˇejak´a ideologie v´ yznamnˇe ovlivn´ı spoleˇcensk´e dˇen´ı, bude to s nejvˇetˇs´ı pravdˇepodobnost´ı ideologie nov´ a, poskl´ adan´ a z v´ıce jin´ ych minul´ ych“, jiˇz popsan´ ych ideologi´ı. Souˇcasn´a ˇci ” budouc´ı ideologie nem˚ uˇze stavˇet na argumentech typick´ ych pro vznik nacismu, nebot’ z´ asadn´ı ot´ azky spoleˇcnosti se od roku 1930 promˇenily a vzhledem k tomu, ˇze kupˇr´ıkladu ot´ azka odsunu sudetsk´ ych Nˇemc˚ u na veˇrejnosti st´ale rezonuje, u ´trapy v´ alky a n´ asledn´e pouˇcen´ı z n´ı m´ame st´ale na pamˇeti, a i kdyˇz se s nimi ˇcasem vypoˇr´ ad´ ame, nezapomeneme na nˇe. Z toho d˚ uvodu podle m´eho n´azoru nen´ı moˇzn´e, aby nˇekter´ a z politick´ ych teori´ı dokonale sedˇela“ na existuj´ıc´ı politick´e uskupen´ı, a ” pˇri teoretick´ ych u ´vah´ ach o populismu je d˚ uleˇzit´e m´ıt tuto skuteˇcnost na pamˇeti. Proto pr´ ace nem´ a ambici urˇcit, zda je populismus komunikaˇcn´ı strategi´ı, nebo thincentered ideologi´ı. Vych´ az´ı totiˇz z pˇredpokladu, ˇze kaˇzd´ y politick´ y subjekt praktikuje populismus trochu jinak. Pro podrobnˇejˇs´ı zkoum´an´ı populismu v praxi souˇcasn´ ych politick´ ych stran je lepˇs´ı zab´ yvat se kaˇzd´ ym hnut´ım zvl´aˇst’ s ohledem na jeho specifika. Nelze jednoznaˇcnˇe urˇcit, kter´ a z ˇcesk´ ych politick´ ych uskupen´ı pouˇz´ıvaj´ı populismus jako thin-centered ideologii, a kter´a jen jako komunikaˇcn´ı strategii. Je vˇsak moˇzn´e uvaˇzovat nad jejich motivac´ı vstupu do politiky a pokusit se odhadnout, ke kter´emu z pojet´ı populismu m´ a jak´e hnut´ı bl´ıˇz. Naopak vˇsechna politick´ a uskupen´ı lze na z´akladˇe teorie populismu rozdˇelit na dvˇe skupiny – identit´ arnˇe a parci´ alnˇe populistick´e strany. Parci´alnˇe populistick´e strany nepraktikuj´ı populismus ve smyslu h´ajen´ı z´ajm˚ u prost´eho lidu v korupc´ı prolezl´e ” politice“ jako z´ aklad politick´eho programu. Z populismu vyuˇz´ıvaj´ı jen nˇekter´e jeho mechanismy, jako vymezov´ an´ı se v˚ uˇci ostatn´ım politik˚ um (ale jen jako opozice proti vl´ adˇe) a v odborn´ ych ot´ azk´ ach se hned nepodˇrizuj´ı v˚ uli vˇetˇsiny. Programem identit´ arnˇe populistick´ ych stran je pˇredevˇs´ım a t´emˇeˇr v´ yhradnˇe ono vymezov´an´ı se v˚ uˇci tradiˇcn´ım stran´ am. Pozn´ avac´ım znamen´ım takov´ ych uskupen´ı je nechut’ zaˇradit se nˇekam na osu politick´eho spektra. Z hlediska tradiˇcn´ıch ˇstˇepen´ı a stranick´ych ro” din se jedn´ a o nezaˇraditeln´e formace, u nichˇz nelze identifikovat konsistentn´ı pˇr´ıklon k ˇz´ adn´e ideologii. Tyto politick´e strany nav´ıc samy implicitnˇe ˇci explicitnˇe odm´ıtaj´ı pˇriˇrazen´ı ke zˇreteln´e ideologick´e orientaci, pravolev´e vidˇen´ı politick´eho konfliktu je podle nich pˇrekonan´e nebo nen´ı v dan´e politick´e situaci relevantn´ı.“ [2] V t´eto pr´aci se hodl´ am zab´ yvat takˇrka v´ yhradnˇe identit´arnˇe populistick´ ymi stranami.

5

6

KAPITOLA

2

Nacionalismus

Nejobecnˇejˇs´ı definice nacionalismu prav´ı, ˇze jde o politick´y smˇer a ideologii vych´ azej´ıc´ı z pˇresvˇedˇcen´ı o v´yjimeˇcnosti a zpravidla i nadˇrazenosti vlastn´ıho n´ aroda [5]. Jako ideologie se nacionalismus formoval od dob Velk´e francouzsk´e revoluce cel´e 19. stolet´ı pˇredevˇs´ım ve Francii a o nˇeco pozdˇeji tak´e v It´alii, kde doch´azelo ke snah´am o jej´ı sjednocen´ı. Podle Jana Charv´ ata lze nacionalismus rozdˇelit na ˇctyˇri z´akladn´ı varianty [6]: 1. Liber´ aln´ı nacionalismus, kter´ y zd˚ urazˇ nuje rovnost n´arod˚ u v pr´avu na sebeurˇcen´ı a vymezoval se v˚ uˇci hegemon˚ um pˇredevˇs´ım v Evropˇe 19.–20. stolet´ı. 2. Expanzivn´ı nacionalismus je v z´akladˇe opakem liber´aln´ıho nacionalismu, nebot’ ho praktikovali mimo jin´e imperi´ aln´ı n´arody a kolonialist´e. Z´akladem je pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze v´ yznam n´ aroda se odv´ıj´ı od jeho velikosti a s´ıly. 3. Protikoloni´ aln´ı nacionalismus nabyl na v´ yznamu pˇredevˇs´ım v Evropou rozebran´e“ ” Africe a Asii, kam se nacionalistick´e c´ıtˇen´ı v druh´e polovinˇe 20. stolet´ı dostalo a v´ yznamnou mˇerou pˇrispˇelo k proces˚ um dnes zn´am´ ym jako dekolonizace. 4. Konzervativn´ı nacionalismus. Pr´ avˇe konzervativn´ı nacionalismus je t´ematu m´e pr´ace nejbliˇzˇs´ı, proto se mu budu vˇenovat podrobnˇeji. V 19. stolet´ı mˇeli konzervativci z nacionalismu sp´ıˇs strach, nebot’ ideje Velk´e francouzsk´e revoluce v lecˇcems bl´ızk´e liber´aln´ımu nacionalismu pˇr´ımo ohroˇzovaly zabˇehl´e poˇr´ adky v Evropˇe. Mnoz´ı st´atn´ıci ale o nˇeco pozdˇeji vtiskli nacionalismu konzervativn´ı punc. N´arodovectv´ı se tak stalo prostˇredkem pro udrˇzov´an´ı veˇrejn´eho poˇr´ adku a obhajobu konzervativn´ıch hodnot [7]. Konzervativn´ı nacionalismus z´ aroveˇ n pˇredstavoval poj´ıtko dˇelnick´e a vyˇsˇs´ı spoleˇcnosti, a tak se d´ıky nˇemu povedlo zm´ırnit rozpor mezi skupinami obyvatel. Po 2. svˇetov´e v´alce dostaly nejv´ yznamnˇejˇs´ı konzervativnˇe nacionalistick´e tendence dokonce sv´e pojmenov´an´ı – gaullismus“ ” a thatcherismus“. V pˇr´ıpadˇe vl´ ady Charlese de Gaulla ˇslo pˇredevˇs´ım o propojen´ı lidu ” a jeho v˚ udce pˇr´ımou volbou a referendy, silnou autoritu v˚ udce s vysokou m´ırou centralizace, poˇr´ adek a spoleˇcensk´ y ˇr´ ad ˇci vlastenectv´ı podepˇren´e parci´aln´ımi vzpom´ınkami na Napoleonovu dobu. Britsk´ a premi´erka Margaret Thatcherov´a prosazovala mocn´ y st´ at (s v´ yjimkou trhu) a chovala odpor k v´ yznamnˇejˇs´ı evropsk´e spolupr´aci a integraci (pˇredevˇs´ım kv˚ uli ekonomick´e nesmyslnosti spoleˇcn´e Evropy) [7]. Souˇcasn´ y konzervativn´ı nacionalismus tak´e stav´ı na patriotismu a bl´ızkosti v˚ udce s obˇcanem. Krajn´ı nacionalismus nav´ıc pˇredpokl´ ad´ a, ˇze jedin´ y spr´avn´ y a pˇrirozen´ y zp˚ usob dˇelen´ı spoleˇcnosti je na z´ akladˇe n´ arodnosti, a ˇze st´at je univerz´ aln´ı instituc´ı lidsk´e spoleˇcnosti [8]. 7

Nepˇr´ıtomnost ˇci nepodstatnost nacionalismu v nˇekter´ ych historick´ ych obdob´ıch ˇci spoleˇcnostech jeho stoupenci vysvˇetluj´ı t´ım, ˇze n´arod, resp. jeho pˇr´ısluˇsn´ıci pouze v tˇech dob´ ach spali“ [9]. Teorie nacionalismu tak´e rozliˇsuje nacionalismus kulturn´ı ” a etnick´ y. Souˇcasn´e ˇcesk´e strany a hnut´ı s nacion´aln´ımi tendencemi jeˇstˇe ned´avno zd˚ urazˇ novaly etnick´ y kontext, nebot’ jejich hlavn´ım t´ematem bylo souˇzit´ı s Romy, dnes se v souvislosti s muslimy zd˚ urazˇ nuje sp´ıˇse onen kulturn´ı aspekt. V z´asadˇe ale lze ˇr´ıci, ˇze se tu objevuje jak´ asi smˇes obou nacionalistick´ ych smˇer˚ u.

8

KAPITOLA

3

Spoleˇ cn´ e prvky populismu a nacionalismu

At’ uˇz n´ am pˇrijde kter´ akoliv z nab´ızen´ ych moˇznost´ı uchopen´ı populismu a nacionalismu nejsmysluplnˇejˇs´ı, je jist´e, ˇze oba -ismy maj´ı nˇeco spoleˇcn´eho. To samo o sobˇe nedokazuje jejich pˇr´ımou spojitost, nebot’ mnoho spoleˇcn´eho mohou m´ıt na prvn´ı pohled v´ yraznˇe protich˚ udnˇejˇs´ı smˇery, kupˇr´ıkladu levicov´ y a pravicov´ y extremismus. Pro n´ asledn´e hled´ an´ı pˇr´ıklad˚ u v praxi souˇcasn´e ˇcesk´e politiky a pˇredevˇs´ım vyvozen´ı konkr´etn´ıch z´ avˇer˚ u je mysl´ım nezbytn´e spoleˇcn´e znaky populismu a nacionalismu podrobnˇeji rozv´est.

3.1

Hled´ an´ı spoleˇ cn´ eho nepˇ r´ıtele

Pro oba smˇery je z´ asadn´ı konflikt. U nacionalismu ve smyslu nesouladu mezi st´atem a vnˇejˇs´ımi vlivy pˇr´ıpadnˇe uvnitˇr vlastn´ıho n´aroda mezi vlastenci“ a vlastizr´adci“. U ” ” populist˚ u nen´ı konflikt ani tak ideologick´ y, jako sp´ıˇs pragmatick´ y. Kdyˇz totiˇz populist´e nemaj´ı ˇz´ adn´e hodnoty a ideje, kter´e by mohli zast´avat a obhajovat, nezb´ yv´a neˇz se jen vymezovat v˚ uˇci myˇslenk´ am ostatn´ıch. Tato taktika je, co se t´ yˇce sb´ır´an´ı hlas˚ uv urˇcit´ ych dob´ ach velmi vdˇeˇcn´ a, nebot’ jde podle m´eho n´azoru jen o jak´esi pˇrenesen´ı pocit˚ u voliˇce do politick´eho uskupen´ı – na vyˇsˇs´ı, celospoleˇcenskou u ´roveˇ n. Z mikrosvˇeta do makrosvˇeta. Kdyˇz se obˇcan nec´ıt´ı bezpeˇcnˇe, kupˇr´ıkladu se mu sn´ıˇz´ı ˇzivotn´ı u ´roveˇ n, dostane se do t´ıˇziv´e finanˇcn´ı situace, ideje ztr´acej´ı na v´ yznamu a nejbliˇzˇs´ım c´ılem se st´ av´ a nab´ yt zpˇet ztracen´ y ˇzivotn´ı standard. Tot´eˇz podle mˇe plat´ı o st´atu jako instituci tvoˇren´e jej´ımi obˇcany. St´ at nikdy nebude o nic lepˇs´ı neˇz jeho obˇcan´e a politik je pouh´ ym pˇredobrazem sv´ ych voliˇc˚ u. Spojitost mezi obˇcanem a spoleˇcnost´ı si lze mysl´ım pˇredstavit jako jakousi pyramidu potˇreb st´atu. Kdyˇz je ohroˇzena bezpeˇcnost a soci´ aln´ı jistoty, vˇse co je v´ yˇs, mus´ı ustoupit. A jak v´ıme, hodnoty, kter´e maj´ı co do ˇcinˇen´ı s idejemi a ide´ aly, na spoleˇcensk´e u ´rovni prezentovan´e tradiˇcn´ımi stranami, jsou napˇr´ıklad v pyramidˇe sociologa Abrahama Maslowa, kter´ y v roce 1943 sestavil ˇzebˇr´ıˇcek lidsk´ ych potˇreb, aˇz na tˇech nejvyˇsˇs´ıch pˇr´ıˇck´ach. Ono sdˇelen´ı ve smyslu nejsme jako oni, my totiˇz v´ıme, co v´as ted’ doopravdy tr´ap´ı“ je v urˇcit´e dobˇe pro ” mnoho lid´ı nejp˚ usobivˇejˇs´ım argumentem. Pojmenov´ an´ı spoleˇcn´eho nepˇr´ıtele je dobr´e mimo jin´e proto, ˇze vzbuzuje pocit zd´ arnˇe zah´ ajen´e cesty k n´ apravˇe a ˇze zanedlouho bude opˇet l´ıp.1 Populistick´e strany vys´ılaj´ı sign´ al, ˇze jedin´e, co pro to obˇcan mus´ı udˇelat, je odstavit vin´ıky od v´alu 1 Nyn´ ı ponechme stranou fakt, ˇ ze ˇ za ´dn´ azˇ cesk´ ych populistick´ ych stran ve skuteˇ cnosti nem´ a z´ ajem na tom, aby bylo l´ıp, nebot’ by t´ım zase vzrostl z´ ajem o ide´ aly, kter´ e nemohou nab´ıdnout.

9

a nechat populisty napravit, co bylo pokaˇzeno. To je pro leckoho l´akav´ y (a z´aroveˇ n jedin´ y) optimistick´ y sign´ al, kter´ y populist´e vys´ılaj´ı. Pro populismus z´aroveˇ n plat´ı, ˇze ˇc´ım jednoznaˇcnˇejˇs´ı vin´ık, t´ım l´epe, nebot’ ˇc´ım jednoduˇsˇs´ı myˇslenka, t´ım v´ıc lid´ı ji pochop´ı a o to sn´ az ji budou m´edia reprodukovat. Nacionalismus jako plnohodnotn´a ideologie m˚ uˇze vyuˇz´ıvat podobn´e prostˇredky, jen je z logiky vˇeci z´ uˇzena moˇznost, kdo by mohl b´ yt spoleˇcn´ ym nepˇr´ıtelem lidu a naˇ ala ale z˚ cion´ aln´ıch politik˚ u. Sk´ ust´av´a i tak velmi pestr´a, a zde, na rozd´ıl od populismu, nen´ı tˇreba hledat nepˇr´ıtele jednoho. Vymezen´ı se v˚ uˇci ciz´ım“ jednotlivc˚ um i insti” tuc´ım m˚ uˇze dobˇre fungovat dohromady. Odm´ıtnut´ı jednoho nejsp´ıˇs nebude znamenat odrazen´ı vˇetˇs´ı ˇc´ asti voliˇc˚ u vymezuj´ıc´ıch se v˚ uˇci druh´emu. To lze spatˇrit napˇr´ıklad u dnes zˇrejmˇe nejv´ yraznˇejˇs´ıho americk´eho populisty Donalda Trumpa, jehoˇz v´ yrazn´a ˇc´ ast voliˇc˚ u c´ıt´ı odpor v˚ uˇci Afroameriˇcan˚ um a menˇsin´am a pr´avˇe d´ıky tomuto t´ematu ho podporuje. Je zde ale i v´ yrazn´a skupina lid´ı, kteˇr´ı za n´ım stoj´ı kv˚ uli demo” kratiˇctˇejˇs´ımu“2 pˇr´ıstupu ke zdravotnictv´ı a podpoˇre ˇstˇedr´eho soci´aln´ıho syst´emu [10]. Aˇckoliv obˇe skupiny se zcela jistˇe do velk´e m´ıry prol´ınaj´ı, ukazuje to, ˇze urˇcit´e ˇc´asti voliˇc˚ u je jedno, co dalˇs´ıho jejich favorit hl´as´a, sp´ıˇs je pro nˇe d˚ uleˇzit´e, ˇze mimo jin´e prosazuje i jejich politick´ a pˇr´ an´ı. Donald Trump je z´aroveˇ n vhodn´ ym pˇr´ıkladem toho, ˇze v z´ asadn´ıch a vyhrocen´ ych ot´azk´ach typu migrace se st´ır´a dosavadn´ı politick´a pˇr´ısluˇsnost a republik´ ansk´eho kandid´ata podporuje i nezanedbateln´a ˇc´ast registrovan´ ych demokrat˚ u [10].

3.2

ˇ zmaru, neprosperity, deziluze, str´ Cas ad´ an´ı

V´ aclav Havel ke konci roku 1997 pronesl tato slova: Mnoho lid´ı - a potvrzuj´ı to koneckonc˚ u i pr˚ uzkumy veˇrejn´eho m´ınˇen´ı - je obecn´ymi spoleˇcensk´ymi pomˇery v naˇs´ı zemi zneklidnˇeno, zklam´ ano, nebo dokonce znechuceno; [...] mnoho lid´ı je pˇresvˇedˇceno, ˇze poctiv´ı podnikatel´e jsou na tom ˇspatnˇe, zat´ımco podvodn´ı zbohatl´ıci maj´ı zelenou; pˇrevl´ ad´ a pˇresvˇedˇcen´ı, ˇze se v t´eto zemi vypl´ ac´ı lh´ at i kr´ ast, ˇze mnoz´ı politici i st´ atn´ı u ´ˇredn´ıci jsou u ´platn´ı a ˇze politick´e strany - aˇc vˇsechny bez rozd´ılu kr´ asnˇe mluv´ı o sv´ych ˇcestn´ych u ´myslech - jsou tajnˇe manipulov´ any podezˇrel´ymi finanˇcn´ımi skupinami; mnoho lid´ı se div´ı, proˇc po osmi letech budov´ an´ı trˇzn´ı ekonomiky je na tom naˇse hospod´ aˇrstv´ı nevalnˇe, takˇze vl´ ada mus´ı narychlo balit r˚ uzn´e u ´sporn´e bal´ıˇcky, proˇc se dus´ıme ve smogu, kdyˇz se u ´dajnˇe tolik d´ av´ a na ekologick´e u ´ˇcely, proˇc mus´ı r˚ ust ceny vˇseho, vˇcetnˇe n´ ajm˚ u a energie, aniˇz pˇrimˇeˇrenˇe k tomu rostou d˚ uchody ˇci jin´e soci´ aln´ı platby[...]St´ ale v´ıc lid´ı je zkr´ atka celkovˇe znechuceno politikou, kterou ˇcin´ı pochopitelnˇe a pr´ avem za tyto vˇsechny nedobr´e vˇeci odpovˇednu, a my vˇsichni, bez ohledu na to, ˇze si n´ as svobodnˇe zvolili, se jim st´ av´ ame podezˇrel´ı, ne-li pˇr´ımo protivn´ı. [11] Tehdy z pozice prezidenta republiky tˇemito slovy pˇr´ıznaˇcnˇe popsal podm´ınky vhodn´e pro vznik a rozmach populismu ˇci nacionalismu ve veˇrejn´em prostoru. Naplnˇen´ı obsahu tohoto u ´ryvku nebo jen jeho ˇc´ast´ı postaˇc´ı, aby obratn´ y populista, nacionalista, nebo oboj´ı dohromady prorazil do politiky. Koneckonc˚ u pr´avˇe v roce 1996 ˇ zaˇzila krajnˇe nacionalistick´ a Strana pro republiku – Republik´ ansk´ a strana Ceskoslovenka 3 Miroslava Sl´ adka nejvyˇsˇs´ı volebn´ı zisk ve sv´e historii [12]. 2 respektive

nerepublik´ ansk´ emu pˇr´ıstupu. tehdy volilo 8 procent voliˇ c˚ u a obsadili 18 kˇresel v Poslaneck´ e snˇ emovnˇ e [12].

3 Republik´ any

10

Aˇckoliv je pro oba -ismy ona blb´ a n´ alada skvˇel´ ym pomocn´ıkem, doch´az´ı tu k jedn´e z´ asadn´ı rozliˇcnosti. Pro populismus je d˚ uleˇzit´a pˇredevˇs´ım proto, ˇze poskytuje krizi, kterou populist´e mohou pˇriˇs´ıt na vrub sv´ ym politick´ ym ˇci ideologick´ ym odp˚ urc˚ um, a n´ asledn´ y konflikt mezi nimi. Pro nacionalismus budou ale i v dob´ach blahobytu existovat ciz´ı n´ arody, rasy ˇci nadn´arodn´ı uskupen´ı, zkr´atka vˇzdy bude v˚ uˇci ˇcemu se vymezit. To neplat´ı pro ideologicky vypr´azdnˇen´ y populismus, nebot’ tam je v konfliktu soupeˇrem vin´ık onoho str´ ad´ an´ı. Obecnˇe lze ˇr´ıci, ˇze nacionalist´e b´ yvaj´ı na vzestupu v tˇeˇzk´ ych dob´ ach, z´ aroveˇ n pro nˇe ale krize nen´ı ot´azkou vlastn´ı (ne)existence. Pro populisty ano, a tak nemus´ı b´ yt jejich c´ılem spoleˇcenskou atmosf´eru zlepˇsit, ˇc´ımˇz si vˇsak uzav´ıraj´ı jedinou moˇznou cestu pro znovuzvolen´ı – d˚ uvˇera a vdˇeˇcnost od voliˇc˚ u za napraven´ı situace. Takov´ y v´ yvoj je vˇsak u souˇcasn´ ych populistick´ ych stran u n´ as i v okoln´ıch st´ atech nepˇredstaviteln´ y, nebot’ u vˇetˇsiny z nich je nejsp´ıˇs re´aln´a motivace sp´ıˇs v osobn´ıch z´ ajmech, a i kdyby tomu bylo jinak, jejich politick´e schopnosti nejsp´ıˇs nebudou valn´e. V ot´ azce ide´aln´ıho prostˇred´ı pro vlastn´ı prosperitu to maj´ı populist´e ze zm´ınˇen´ ych d˚ uvod˚ u tˇeˇzˇs´ı, avˇsak je nutn´e zm´ınit, ˇze jsou s to v onu vhodnou chv´ıli oslovit sv´ ym tematicky daleko obs´ahlejˇs´ım programem ˇsirˇs´ı spektrum obyvatel. Dalˇs´ım d˚ uvodem nefunkˇcnosti populistick´eho pˇr´ıstupu v prosperuj´ıc´ı dobˇe je podle mˇe jiˇz o nˇeco v´ yˇse zm´ınˇen´ y nesoulad mezi duˇsevn´ım stavem ˇclovˇeka a politiky – kdyˇz se m´ a voliˇc dobˇre, d´ av´ a prostor idej´ım tradiˇcn´ıch stran pˇred krizov´ ym pl´anem tˇech populistick´ ych.

3.3

Elektor´ at

Nejen v ˇcesk´em prostˇred´ı je typick´ ym voliˇcem protestn´ıch ˇci nacion´aln´ıch stran nespokojen´ y ˇclovˇek. Jeˇstˇe ned´ avno bych v t´eto kapitole tvrdil, ˇze nejˇcasnˇeji jde o voliˇce z niˇzˇs´ıch soci´ aln´ıch vrstev, kteˇr´ı jsou nespokojeni se sv´ ym soci´aln´ım statusem, pˇripadaj´ı si otlouk´ ani, zneuˇz´ıv´ ani a maj´ı pocit, ˇze na nˇe nikdo z politik˚ u nemysl´ı. Dnes je ale situace jin´ a, nebot’ Andreji Babiˇsovi a jeho, v souˇcasn´e dobˇe nejpopul´arnˇejˇs´ımu politick´emu hnut´ı ANO se podaˇrilo v´ yrazn´ ym zp˚ usobem rozˇs´ıˇrit vlastn´ı z´akladnu voliˇc˚ u o mnohem ˇsirˇs´ı a jednoznaˇcnˇe nevyhranˇenou skupinu obˇcan˚ u. Jde tak´e o lidi nespokojen´e, ale ani ne tak se sv´ ym vlastn´ım ˇzivotem, jako s politikou a veˇrejn´ ym prostorem ˇ c je o velmi heterogenn´ı skupinˇe voliˇc˚ obecnˇe. Reˇ u, kter´a je pro budouc´ı u ´spˇech hnut´ı ˇ e ANO z´ asadn´ı. Pro vˇsechny minul´e i souˇcasn´e populistick´e ˇci nacion´aln´ı strany v Cesk´ republice (nutno dodat, ˇze u vˇetˇsinou jde o obskurn´ı skupinky s podporou pod 3 procenta) v ˇz´ adn´em pˇr´ıpadˇe nebyli pravicov´ı voliˇci z´ajmovou skupinou. I d´ıky vl´adn´ı krizi ODS a TOP 09 pˇri parlamentn´ıch volb´ach v roce 2013, ale pˇredevˇs´ım d´ıky velmi chytˇre zvolen´e r´etorice se hnut´ı ANO 2011 podaˇrilo z´ıskat velk´e mnoˇzstv´ı hlas˚ u od lid´ı, kteˇr´ı do t´e doby h´ azeli volebn´ı l´ıstek konzervativn´ı nebo liber´aln´ı pravici. Takov´ı lid´e rozhodnˇe mezi soci´ alnˇe slabˇs´ı skupiny nepatˇr´ı – velk´a ˇc´ast z nich budou dozajista podnikatel´e, byt’ je moˇzn´e, ˇze hospod´aˇrsk´a krize mohla pˇrispˇet i k jejich nespokojenosti v osobn´ı rovinˇe. Existuje i opaˇcn´ a strategie, kdy strana oslovuje jen relativnˇe u ´zkou skupinu obyvatel velmi konkr´etn´ımi t´ematy. V´ yhodou tohoto zp˚ usobu kampanˇe je mnohem pevnˇejˇs´ı, vˇernˇejˇs´ı a disciplinovan´ a voliˇcsk´ a z´akladna. To je u n´as typick´e sp´ıˇs pro nacion´aln´ı strany, i kdyˇz ony konkr´etn´ı t´emata zpravidla prezentuj´ı populistick´ ym zp˚ usobem. Nejbˇeˇznˇeji jde o problematiku spojenou s imigrac´ı, adopci dˇet´ı homosexu´aly, trest smrti, vystoupen´ı z EU atd. [6] I v tomto pˇr´ıpadˇe existuje v naˇs´ı zemi takˇrka dokonal´ y 11

´ pˇr´ıklad tohoto zp˚ usobu politiky – Usvit s Blokem proti isl´ amu 4 , kter´ y se z typick´e populistick´e strany postupem ˇcasu pˇrehoupl do nacion´alnˇe-populistick´e strany jedin´eho t´ematu – pˇrestal komunikovat vˇetˇsinu ostatn´ıch spoleˇcensk´ ych t´emat a dnes se drˇz´ı ´ takˇrka v´ yhradnˇe boje proti imigraci a za ochranu hranic (viz kapitola Usvit s Blokem proti isl´ amu). Nutno dodat, ˇze v´ yraznou nev´ yhodou je nutn´a ztr´ata velk´eho mnoˇzstv´ı voliˇc˚ u, kteˇr´ı bud’ nenach´ azej´ı ve volebn´ım programu takov´e strany pro nˇe d˚ uleˇzit´e t´ema, nebo radˇeji zvol´ı hnut´ı s komplexnˇejˇs´ım programem. Mnoh´e tak´e m˚ uˇze odrazovat n´ alepka radik´ ala a radˇeji p˚ ujde volit spoleˇcensky pˇrijatelnˇejˇs´ı“ stranu broj´ıc´ı ” proti imigrant˚ um (napˇr. ODS). Nutno dodat, ˇze za souˇcasn´e politick´e situace je upnut´ı se na jedin´e t´ema zejm´ena v menˇs´ıch zem´ıch jako je ta naˇse nepˇr´ıliˇs funkˇcn´ı politickou ´ strategi´ı, nebot’ se ani nejv´ yraznˇejˇs´ı strana takov´eho typu – Usvit – podle dosavadn´ıch pr˚ uzkum˚ u [13] zˇrejmˇe nepˇrehoupne pˇres pˇetiprocentn´ı hranici nutnou pro zvolen´ı do ˇ Zda se postupem ˇcasu uk´aˇze nˇejak´e t´ema tak Poslaneck´e snˇemovny Parlamentu CR. z´ asadn´ı a siln´e, aby si naˇslo dostatek voliˇc˚ u, lze jen tˇeˇzko pˇredpokl´adat. Jsou pro to ale ˇc´ım d´ al lepˇs´ı podm´ınky a rozhodnˇe takovou moˇznost nelze vylouˇcit.

3.4

Charismatick´ y v˚ udce

Nen´ı pochyb o tom, ˇze pro mnoh´a z politick´ ych hnut´ı napˇr´ıˇc politick´ ym spektrem je charismatick´ y v˚ udce d˚ uleˇzitou souˇc´ast´ı a nespornou v´ yhodou. Pohled na souˇcasn´e pˇredsedy parlamentn´ıch stran n´ am ale sp´ıˇse ukazuje, ˇze mnoh´e tradiˇcn´ı strany vol´ı do sv´eho ˇcela radˇeji stˇr´ıdmost neˇz charisma, a pˇredsednictv´ı charismatick´eho Miroslava Kalouska je, co se t´ yˇce pˇritaˇzlivosti pro voliˇce, minim´alnˇe sporn´e. Pro nacion´aln´ı i populistick´e strany je charisma jejich v˚ udce z´asadn´ı faktor rozhoduj´ıc´ı o u ´spˇechu ˇci ne´ uspˇechu strany. D˚ uleˇzit´ ymi vlastnostmi takov´eho ˇclovˇeka jsou pˇredevˇs´ım dobr´e komunikaˇcn´ı dovednosti, ˇcast´ y pˇr´ım´ y kontakt s obˇcany a d˚ uvˇeryhodn´a (ˇci aˇz obdivuhodn´ a) minulost. Z v´ yrazn´e tv´aˇre nacionalistick´eho hnut´ı mus´ı b´ yt pˇredevˇs´ım vidˇet upˇr´ımn´ y odpor v˚ uˇci vˇsemu ciz´ımu. Populistick´ y l´ıdr zas mus´ı svou ˇreˇc´ı a vystupov´ an´ım vzbuzovat d˚ uvˇeru, aby mu bylo uvˇeˇreno v onom urˇcov´an´ı vin´ık˚ u a v´ yˇctu vˇseho pokaˇzen´eho. Populist´e ani nacionalist´e se nemohou spol´ehat na to, ˇze oslov´ı voliˇce v regionech a kraj´ıch skrze rozhovor v novin´ach nebo d´ıky minutov´emu v´ ystupu ve veˇcern´ıch zpr´ av´ ach. Jejich ideje, pokud nˇejak´e maj´ı, nejsou tak jasn´e jako u pravolevˇe zakotven´ ych politick´ ych stran. M´ıtinky a osobn´ı kontakt s lidmi mimo velk´a ˇ e v´ mˇesta jsou tedy klasick´ ym znakem takov´ ych hnut´ı. Cast´ yjezdy do region˚ u, jeˇz ze souˇcasn´ ych politik˚ u podnik´ a napˇr. Miloˇs Zeman ˇci Andrej Babiˇs, jsou nˇekdy naz´ yv´any permanentn´ı pˇredvolebn´ı kampan´ı. Tento trend lze pozorovat u hnut´ı ANO i na komun´ aln´ı u ´rovni, kde se jednotliv´e buˇ nky za cenu v´ yraznˇe vˇetˇs´ıch n´aklad˚ u snaˇz´ı b´ yt bl´ıˇze“ lidem i mimo bˇeˇzn´e obdob´ı kampanˇe [14] [15]. U populistick´ ych l´ıdr˚ u je z ” logick´ ych d˚ uvod˚ u podm´ınkou u ´spˇechu politikou ani korupc´ı nepoˇspinˇen´a minulost, v ide´ aln´ım pˇr´ıpadˇe jeˇstˇe nav´ıc u ´spˇeˇsn´a kari´era. U populist˚ u i nacionalist˚ u je rozhodnˇe nespornou v´ yhodou, kdyˇz maj´ı nˇejakou osobn´ı zkuˇsenost s t´ım, proti ˇcemu se vymezuj´ı. Tyto podm´ınky vˇsichni pˇredsedov´e n´ıˇze rozeb´ıran´ ych hnut´ı – dˇr´ıve investigativn´ı novin´ aˇr Radek John, u ´spˇeˇsn´ y podnikatel a zamˇestnavatel 35 tis´ıc lid´ı Andrej Babiˇs a ˇ dopravn´ı pilot Marek Cernoch, resp. veter´an v´alky v Afg´anist´anu Miroslav Lidinsk´ y splˇ nuj´ı.

4 dˇ r´ıve

´ ´ Usvit pˇ r´ım´ e demokracie, resp. Usvit – N´ arodn´ı koalice

12

KAPITOLA

4

ˇ st´ı populist´ Ceˇ e a nacionalist´ e

4.1

Specifika ˇ cesk´ eho politick´ eho prostˇ red´ı

Jsou to zˇrejmˇe okolnosti dneˇsn´ıch dn´ı umocnˇen´e geopolitickou situac´ı, kv˚ uli kter´ ym je slovo populismus skloˇ novan´e minim´alnˇe na dvou demokratick´ ych kontinentech ˇc´ım ych st´ atech mnohdy nab´ yv´a jin´eho v´ yznamu neˇz v Evropˇe. d´ al v´ıc, byt’ ve Spojen´ Americk´ y pˇr´ıstup, nyn´ı nejl´epe ztˇelesnˇen´ y republik´ansk´ ym kandid´atem Donaldem Trumpem, se tomu evropsk´emu ale podob´a tˇreba v takˇrka neomezen´ ych finanˇcn´ıch moˇznostech od bohat´eho mecen´ aˇse, v krajn´ım pˇr´ıpadˇe dokonce v jedn´e osobˇe s podporovan´ ym politick´ ym protagonistou. Nejv´ yraznˇejˇs´ımi pˇredstaviteli takov´eho stylu politiky jsou v Evropˇe napˇr´ıklad italsk´ y expremi´er Silvio Berlusconi ˇci pr´avˇe Andrej Babiˇs 1 [16]. Praxe financov´an´ı politik˚ u v´ yznamn´ ymi podnikateli m´a v USA samozˇrejmˇe dlouhodobˇejˇs´ı a v´ yznamnˇejˇs´ı roli, pr´avˇe skrze populistick´a hnut´ı se ale dost´ av´ a i do evropsk´e, respektive ˇcesk´e politick´e kultury. ˇ Naopak pro Cechy velmi specifickou, z´apadu Evropy ani Severn´ı Americe nezn´amou okolnost´ı, jsou ud´ alosti 20. stolet´ı spojen´e s neust´al´ ym ohroˇzen´ım, nesamozˇrejmost´ı a zmˇenami politick´ ych reˇzim˚ u – od nez´avislosti na c´ısaˇrstv´ı, pˇres dvˇe totality aˇz do liber´ alnˇe-demokratick´eho 21. stolet´ı. Zejm´ena traumata totalitn´ı minulosti v n´arodech stˇredn´ı Evropy pˇretrv´ avaj´ı a vzbuzuj´ı ve v´ yznamn´e ˇc´asti n´aroda pocit, ˇze naˇsi novˇe nabytou identitu mus´ıme br´ anit pˇred vnˇejˇs´ımi vlivy2 [17]. Z´ıskat ve volb´ach hlasy zm´ınˇen´e ˇc´ asti n´ aroda je pro populistu velmi snadn´e. Staˇc´ı nal´ezt ztˇelesnˇen´ı onoho vnˇejˇs´ıho vlivu, kter´ y m´ a za c´ıl zniˇcit naˇsi identitu a kulturu“. ” Je tˇreba ˇr´ıci, ˇze tam, kde se populismus objevil, byl zat´ım vˇzdy v´ıce ˇci m´enˇe ˇ spojen s demagogi´ı a u ´tokem na nˇekter´e demokratick´e principy – Ceskou republiku nevyj´ımaje. V kontextu pr´ ace oznaˇcen´ı populistick´a politick´a strana“ tedy m´a ” m´ıt sp´ıˇse negativn´ı v´ yznam v tom smyslu, ˇze kaˇzd´a populistick´a strana je ve sv´e r´etorice demagogick´ a, pˇr´ıpadnˇe pˇr´ımo sah´a po prostˇredc´ıch typick´ ych pro autoritativn´ı reˇzimy. Specifikum ˇcesk´eho demokratick´eho prostˇredn´ı tkv´ı mimo jin´e v jeho kr´ atkovˇekosti. Politick´ a pluralita nem´a v naˇs´ı zemi dlouh´eho trv´an´ı, coˇz normalizuje neust´ al´ y vznik nov´ ych politick´ ych uskupen´ı. V zem´ıch s dlouhou politickou tradic´ı vznikaj´ı na aktu´ aln´ıch t´ematech vybudovan´e sp´ıˇs partajn´ı odnoˇze neˇz cel´a, zcela nov´a uskupen´ı. Aktu´ aln´ım pr˚ uvodn´ım jevem populistick´ ych stran je financov´an´ı z podnikatelsk´e sf´ery. Postavit stranu na zelen´e louce“ vyˇzaduje kapit´al, kter´ y podnikatel´e, ” 1 Srovn´ an´ı SIlvia Berlusconiho s Andrejem Babiˇsem se vˇ enoval i web americk´ eho ˇ casopisu Foreign Policy [16] 2 V´ aclav Bˇ elohradsk´ y v rozhovoru pro DVTV, 28. ledna 2016

13

za pˇr´ıslib moˇzn´eho vlivu na politick´a rozhodnut´ı, r´adi poskytnou. V´ yznamn´ ym privilegiem ˇcesk´e politick´e sc´eny je fakt, ˇze jsme posledn´ı zem´ı Visegr´adu, tedy posledn´ı ze zem´ı b´ yval´ ych sovˇetsk´ ych satelit˚ u ve stˇredn´ı Evropˇe, kde se ˇz´adn´a nacionalistick´a strana nikdy nedostala do vl´ ady, a co v´ıc, moment´alnˇe jsme jedinou zem´ı, kde nen´ı u moci jednobarevn´ a vl´ ada. Na Slovensku vl´adne populistick´a strana SMER–SD 3 , u n´ıˇz se s pˇr´ıchodem t´ematu migraˇcn´ı vlny zaˇcaly objevovat i nacionalistick´e tendence. V bˇreznu tohoto roku odevzdalo v parlamentn´ıch volb´ach sv˚ uj hlas 8 procent pˇredevˇs´ım mlad´ ych Slov´ ak˚ u Ludov´e stranˇe – Naˇse Slovensko, jej´ıˇz l´ıdr se fot´ı v nacistick´e uniformˇe a sympatizuje Tisov´ ym Slovensk´ym ˇst´ atem. Mad’arsk´ y premi´er Viktor Orb´ an se svou stranou Fidesz tak´e vl´adne bez koaliˇcn´ıho partnera a v Polsku m´a od minul´eho roku v obou komor´ ach parlamentu nadpoloviˇcn´ı vˇetˇsinu nacion´alnˇe konzervativn´ı strana Prawo i Sprawiedliwo´s´c (Pr´ avo a spravedlnost).

4.2

V´ yvoj, vznik a z´ anik strany Vˇ eci veˇ rejn´ e

Vˇeci veˇrejn´e se s odstupem ˇcasu jev´ı sp´ıˇs jako podnikatelsk´ y neˇz politick´ y projekt, ˇ edr´ kter´ y nabral na v´ yznamu v roce 2010 pˇred parlamentn´ımi volbami. Stˇ y rozpoˇcet podpoˇren´ y v´ yznamn´ ymi podnikateli, kupˇr´ıkladu Jarom´ırem Soukupem ˇci Zdeˇ nkem ˇ Bakalou, dosahoval stejn´e v´ yˇse jako rozpoˇcet ODS i CSSD dohromady. Zah´ajen´ı kampanˇe probˇehlo uspoˇr´ ad´ an´ım akce pro cel´e rodiny s podtitulem Prodluˇzte si l´eto s ” Vˇecmi veˇrejn´ymi“ [18]. Pˇredseda Radek John v t´e dobˇe prohlaˇsoval, ˇze se budou ˇ chovat jako stˇredov´ a strana, schopn´a uzavˇr´ıt koalici s pravic´ı i s CSSD. Odm´ıtav´ y postoj k usazen´ı se na pravolev´e ose a prosazov´an´ı tzv. pˇr´ım´e demokracie VV jeˇstˇe zv´ yraznily projektem, ve kter´em veˇrejnost mohla sama rozhodnout, co m´a strana prosazovat, napˇr´ıklad zda je lid pro nebo proti eutanazii atd. Zejm´ena financov´an´ı podnikateli, odpor k tradiˇcn´ımu pravo-lev´emu zaˇrazen´ı, ale i zd˚ uraznˇen´ı on´e bezstarostnosti pˇr´ıkladnˇe naplˇ nuj´ı definici populismu. Typick´ y probl´em narychlo vznikl´ ych stran bez ideov´eho z´akladu – rozpad pˇri ˇ – se prvn´ım kontaktu s moc´ı a n´ azorov´a nejednotnost pˇri hlasov´an´ıch v PS PCR snaˇzili ˇs´efov´e Vˇec´ı veˇrejn´ ych ˇreˇsit smlouvou, kter´a poslance VV zbavovala garantovan´eho voln´eho mand´ atu a hrozila pokutou 7 milion˚ u korun, v pˇr´ıpadˇe, ˇze by poslanec hlasoval proti v˚ uli veden´ı strany. Tato smlouva byla mnoh´ ymi pr´avn´ıky oznaˇcena za proti´ ustavn´ı a jej´ı zveˇrejnˇen´ı v roce 2010 bylo pˇredznamen´an´ım nezdaru cel´eho projektu. Nebyla to ale ani tak zm´ınˇen´a kauza, jako sp´ıˇs nesrovnalosti ohlednˇe financov´ an´ı, kter´e stranu definitivnˇe potopily. Podezˇren´ı, ˇze motivace vzniku VV byla jin´ a, neˇz boj s korupc´ı a n´ aprava politiky, se definitivnˇe potvrdila u ´nikem dokumentu Strategie 2009–2014“ firmy ABL. V t´e se ˇcten´aˇri MF Dnes mohli doˇc´ıst, ˇze ces” tou k ekonomick´e prosperitˇe firmy je dohazov´an´ı st´atn´ıch zak´azek skrze politickou moc. Dokument obsahoval konkr´etn´ı politick´e c´ıle pro z´ısk´an´ı vˇetˇs´ıho vlivu v byznysu ˇ – kupˇr´ıkladu rozvoj vztah˚ u s politiky CSSD pro vl´adu po volb´ach 2010, ovl´adnut´ı radnic dvou praˇzsk´ ych obvod˚ u skrze VV atd.

3 5.3. 2016 ztratila strana SMER–SD nadpoloviˇ cn´ı vˇ etˇsinu v doln´ı komoˇre parlamentu, a tak mus´ı sh´ anˇ et koaliˇ cn´ıho partnera

14

4.3

Hnut´ı ANO 2011

Ze tˇr´ı pojedn´ avan´ ych uskupen´ı se hnut´ı ANO 20114 odliˇsuje pˇredevˇs´ım mnohon´asobnˇe vyˇsˇs´ım poˇctem pˇr´ıznivc˚ u, finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u, ˇclen˚ u, podporuje je mnoho zn´am´ ych osobnost´ı a moment´ alnˇe dominuje pr˚ uzkum˚ um popularity. Pˇr´ıˇcin dosavadn´ıho u ´spˇechu je mnoho, tou z´ asadn´ı je ale podle mˇe poveden´a marketingov´a kampaˇ n, skrze kterou se podaˇrilo prodat (at’ uˇz domnˇelou ˇci opravdovou) filosofii pragmatismu, racionality, jak´ehosi vˇedeck´eho pˇr´ıstupu v politice. Politika m´ a b´yt reformov´ ana a ” racionalizov´ ana. Politick´e man´evrov´ an´ı m´ a b´yt nahrazeno vˇedeck´ym pl´ anem, politick´e rozhodov´ an´ı vˇedeck´ym ˇreˇsen´ım, politik expertem, st´ atn´ık analytikem mozkov´eho trustu, z´ akonod´ arce pr´ avn´ım technikem. Mˇeˇr´ıtkem ˇcinnosti exekutivy se st´ av´ a technick´ a u ´ˇcinnost obchodn´ı firmy, mˇeˇr´ıtkem dokonalosti politick´e vl´ ady se st´ av´ a ˇr´ızen´ı podniku.” [19] Tato teorie i praxe technokratick´eho scientismu vznik´a v osv´ıcenstv´ı, kdy burˇzoazie stˇr´ıd´ a aristokracii [8]. I kdyˇz je ˇreˇc o spoleˇcensk´ ych zmˇen´ach v 19. stolet´ı, jejich popis nutnˇe vede k myˇslence na filosofii pojedn´avan´eho hnut´ı. Ta je zde praktikov´ ana hned na dvou u ´rovn´ıch. Tou prvn´ı, zcela zˇrejmou u ´rovn´ı je zm´ınˇen´a sebeprezentace hnut´ı. Billboardy se slovy Budeme ˇr´ıdit st´ at jako firmu“ a mnohokr´at ” vyˇrˇcen´ a slova l´ıdra hnut´ı, majitele a ˇreditele nejvˇetˇs´ı firmy (co do poˇctu zamˇestnanc˚ u) ˇ e republice a typick´eho pˇredstavitele dneˇsn´ı burˇzoazie“ Andreje Babiˇse, kter´ v Cesk´ y ” na ot´ azku, zda se d´ a st´ at ˇr´ıdit jako firma, odpovˇedˇel: Samozˇrejmˇe, ˇze si to mysl´ım, ”ˇ ano. Po volb´ ach se d´ a ˇr´ıdit jako firma. Jednoznaˇcnˇe. Cesk´ a republika je firma, kter´ a m´ a deset milion˚ u akcion´ aˇr˚ u.“ [20] Onou druhou u ´rovn´ı je podle m´eho n´azoru zakotven´ı tohoto technokratick´eho scientismu tak´e ve struktur´ ach politick´eho uskupen´ı. Kupˇr´ıkladu samotn´ y vznik hnut´ı se snaˇzil tv´ aˇrit jako spont´ ann´ı Akce nespokojen´ych obˇcan˚ u, mnoh´e ale nasvˇedˇcuje tomu, ˇze ˇslo o velmi peˇclivˇe napl´ anovan´ y vstup do ˇcesk´e politiky. Jen tˇeˇzko lze odhadnout, zda tomu tak doopravdy bylo a do jak´e m´ıry, spolupr´ace s nejrenomovanˇejˇs´ımi experty na PR a marketing, investice do pr˚ uzkum˚ u atraktivity jednotliv´ ych t´emat a masivn´ı pˇredvolebn´ı kampanˇe ale nasvˇedˇcuj´ı tomu, ˇze o ˇcistˇe spont´ann´ı akci neˇslo. Sp´ıˇs to pˇripom´ın´ a onen vˇedeck´ y pˇr´ıstup, kde i nejsloˇzitˇejˇs´ı jevy (jako je politick´ a strana a ” z´ısk´ av´ an´ı popularity) lze nakonec rozloˇzit na jednoduch´e prvky, jejichˇz prostˇrednictv´ım m˚ uˇzeme vysvˇetlit a n´ aslednˇe ovl´ adnout – po-chopit a u-chopit.“ [8] Tˇemi prvky by v tomto pˇr´ıpadˇe byly jednotliv´e ˇc´ asti pr´ace s veˇrejn´ ym m´ınˇen´ım – podpora zn´am´ ymi osobnostmi, ovl´ adnut´ı m´edi´ı, pˇr´ım´ y kontakt s obˇcany (tˇreba rozd´av´an´ı koblih) atd. Hnut´ı ANO bezezbytku naplˇ nuje definici indentit´arnˇe-populistick´e strany z prvn´ı ˇc´ asti pr´ ace. Identit´ arnˇe napˇr´ıklad t´ım, ˇze pˇred krajsk´ ymi volbami praˇzsk´a buˇ nka hnut´ı nemˇela ani sepsan´ y pˇredvolebn´ı program, pˇred parlamentn´ımi volbami byl program napsan´ y velmi nekonkr´etnˇe – dˇelejme politiku l´epe pro dobro naˇsich dˇet´ı“ [21], nebo ” obsahoval body, o nichˇz se mluv´ı uˇz dlouho a je u nich zajiˇstˇena volebn´ı n´avratnost“ ” – platy st´ atn´ıch zamˇestnanc˚ u, omezen´ı moci exekutor˚ u, lepˇs´ı zdravotn´ı p´eˇce atd. Definici populistick´e strany ANO naplˇ nuje svoj´ı r´etorikou napˇr´ıklad na pˇredvolebn´ıch billboardech, kde bylo k vidˇen´ı mimo jin´e jsme schopn´ y n´arod, jen n´as ˇr´ıd´ı nemehla“ ” nebo t´ım, ˇze jen s m´ırnou nads´ azkou ˇreˇceno jsou nejˇcastˇejˇs´ı slova Andreje Babiˇse vˇsici politici kradn˚ u“. O upˇr´ımnosti jeho slov lze pochybovat – naposledy podnˇet k ” takov´ ym u ´vah´ am zavdal s´ am, kdyˇz v rozhovoru pro Financial Times [22] mimo jin´e ˇrekl, ˇze s pˇr´ıj´ım´ an´ım imigrant˚ u nem´a probl´em – tedy opak toho, co tvrdil 15. ledna v rozhovoru pro den´ık Pr´ avo ˇcesk´e veˇrejnosti. Tehdy pronesl tato slova: Nem´ ame ” 4 P˚ uvodnˇ e

obˇ cansk´ e sdruˇ zen´ı Akce nespokojen´ ych obˇ can˚ u“ ”

15

povinnost a podle mˇe v t´eto chv´ıli ani nem˚ uˇzeme v˚ ubec nikoho pˇrij´ımat. Odpovˇednost´ı politik˚ u je v prv´e ˇradˇe zaruˇcit bezpeˇcnost naˇsim obˇcan˚ um a aˇz pak uvaˇzovat o pˇr´ıpadn´e ˇ m´ solidaritˇe s uprchl´ıky. CR a sv´ych probl´em˚ u v´ıc neˇz dost [. . . ].“ [23] Takov´ y obrat opˇet vypad´ a sp´ıˇs jako pragmatick´e rozhodnut´ı neˇz prezentace vlastn´ıch n´azor˚ u a idej´ı. Spornou ot´ azkou z˚ ust´ av´ a, zda hnut´ı alespoˇ n ˇc´asteˇcnˇe nenaplˇ nuje krom definice populistick´e strany tak´e definici Anti-political-establishment party. Za prvn´ı sign´al nasvˇedˇcuj´ıc´ı takov´emu zaˇrazen´ı se daj´ı povaˇzovat snahy omezit dobu vystupov´an´ı poslanc˚ u ve snˇemovnˇe ˇci ned´ avn´ y pˇr´ıpad z hlasov´an´ı o elektronick´e evidenci trˇzeb, kdy m´ıstopˇredsedkynˇe snˇemovny za hnut´ı ANO ukonˇcila rozpravu dˇr´ıve, neˇz dostali moˇznost promluvit vˇsichni ˇreˇcn´ıci.5 Takovou praxi naˇse poslaneck´a snˇemovna od roku 1993 zaˇzila poprv´e. Ze spoleˇcn´ ych prvk˚ u nacionalismu a populismu hnut´ı ANO naplˇ nuje vˇsechny zm´ınˇen´e, ale v´ yhradnˇe v populistick´em, nikoliv nacionalistick´em kontextu. Nic konkr´etn´ıho, co by nasvˇedˇcovalo nacion´aln´ımu myˇslen´ı v r´amci hnut´ı, nen´ı zn´ amo.

4.4

´ Usvit s Blokem proti Isl´ amu

´ Hnut´ı Usvit s Blokem proti isl´ amu je typick´ ym a dnes nej´ uspˇeˇsnˇejˇs´ım nacionalistick´ ym ˇ e republice. Jeho pˇredch˚ ´ hnut´ım v Cesk´ udce – Usvit pˇr´ım´e demokracie Tomia Okamury – byla z poˇc´ atku strana naplˇ nuj´ıc´ı definici populistick´e strany, nˇekter´ ymi prvky dokonce strany APE. Jak k takov´emu pˇrerodu doˇslo, pop´ıˇsu na n´asleduj´ıc´ıch ˇr´adc´ıch. Tomio Okamura vybudoval sv˚ uj politick´ y projekt takˇrka v´ yhradnˇe na vymezov´an´ı se v˚ uˇci tehdejˇs´ı politick´e garnituˇre. Prosazoval tˇreba i proti´ ustavn´ı a na v´ ysost populistickou pˇr´ımou odvolatelnost politik˚ u tedy moˇznost zbavit politika mand´atu lidov´ ym ´ hlasov´ an´ım bˇehem jeho funkˇcn´ıho obdob´ı. R´etorika Okamurova Usvitu ˇc´asteˇcnˇe plula na protiromsk´ ych n´ alad´ ach, kdy ˇclenov´e strany mluvili o omezen´ı d´avek pro nepˇrizp˚ u” sobiv´e“ [24], to ale na rozd´ıl od t´ematu zkorumpovanosti politik˚ u nebylo jejich hlavn´ı ´ t´ema. Program Usvitu stavˇel na pesimismu a straˇsen´ı budoucnost´ı, obsahoval ale ˇ zmaru, i n´ astin moˇzn´e pozitivn´ı zmˇeny pˇresnˇe tak, jak je pops´ano v kapitole Cas neprosperity, deziluze, str´ ad´ an´ı: Dluhy, skoro ˇz´ adn´e investice, zmrazov´ an´ı pˇr´ıjmu ” obˇcan˚ u a hlavnˇe korupce, kam se ˇclovˇek pod´ıv´ a. Naˇs´ım politick´ym hnut´ım se snaˇz´ıme ˇ edskem nebo Sv´ ˇ ycarskem, pomoci t´eto zemi, kter´ a m´ a velk´y potenci´ al st´ at se dalˇs´ım Sv´ ale je uˇz 22 let na cestˇe, kter´ a skonˇc´ı pro vˇsechny ˇspatnˇe. [...] D˚ uleˇzit´e je, abychom to zkusili zmˇenit kv˚ uli sobˇe a naˇsim dˇetem.“ [25] Tato r´etorika vynesla v roce 2013 hnut´ı bezm´ ala sedm procent hlas˚ u a t´ım ho i dostala do Poslaneck´e snˇemovny. Volebn´ı u ´spˇech spojen´ y s milionov´ ymi pˇr´ıspˇevky od st´atu na chod strany pˇredznamenal ´ konec ´ery Usvitu pod veden´ım Tomia Okamury. Pr´avˇe l´ıdr hnut´ı totiˇz vyfakturoval sv´ ym ˇci spˇr´ıznˇen´ ym firm´ am pˇres 90 milion˚ u korun ze stranick´e kasy. Provalen´ı tˇechto machinac´ı ve stranˇe s protikorupˇcn´ım programem jeˇstˇe v kombinaci s dalˇs´ımi okolnostmi – pˇredevˇs´ım eskalac´ı migraˇcn´ı krize – vedlo k rozkolu uvnitˇr partaje. Ta se ´ rozpadla na dvˇe nov´ a uskupen´ı, z nichˇz jedno pokraˇcovalo s n´azvem Usvit – n´ arodn´ı ˇ koalice. Jak uˇz zmˇena n´ azvu napov´ıd´a, ˇclenov´e U–NK v ˇcele s Markem Cernochem se rozhodli j´ıt cestou siln´eho nacionalismu a opuˇstˇen´ı t´emat spojen´ ych s pˇr´ımou demokraci´ı. Toto z´ uˇzen´ı vedlo k upevnˇen´ı voliˇcsk´eho j´adra a z´aroveˇ n v´ yrazn´e ztr´atˇe sympatizant˚ u pˇresnˇe tak, jak je pops´ano v kapitole Elektor´ at. Strana si do sv´eho ˇcela ned´ avno zvolila veter´ ana z v´ alky v Afg´anist´anu, prosazuje uzavˇren´ı hranic, do pozice onoho spoleˇcn´eho nepˇr´ıtele stav´ı bˇeˇzence z oblast´ı suˇzovan´ ych v´alkou resp. isl´am jako 5 Nutno

ˇ ˇ podotknout, ˇ ze se tak stalo za podpory CSSD i KDU–CSL

16

´ takov´ y, ˇcemuˇz nasvˇedˇcuje i ned´ avn´a zmˇena n´azvu na Usvit s Blokem proti isl´amu. ˇ Vzbuzov´ an´ı strachu z islamizace Cech je v souˇcasn´e dobˇe pro toto uskupen´ı hlavn´ım prostˇredkem z´ısk´ av´ an´ı podpory veˇrejnosti.

17

18

Z´ avˇ er

V souˇcasn´e dobˇe nejv´ yznamnˇejˇs´ı ˇcesk´a nacionalistick´a i populistick´a strana maj´ı mnoho spoleˇcn´eho. Obˇe maj´ı siln´eho, r´etoricky zdatn´eho v˚ udce a pˇredevˇs´ım obˇe bojuj´ı proti nepˇr´ıteli, kter´ y je podle nich pˇr´ıˇcinou domnˇel´e stagnace naˇs´ı zemˇe. Na pˇr´ıkladu ´ Usvitu i hnut´ı ANO 2011 m˚ uˇzeme spatˇrovat jeden u ´kaz pˇresahuj´ıc´ı hranice naˇs´ı zemˇe. M´ am na mysli tu skuteˇcnost, ˇze nacionalismus takˇrka nikdy nechod´ı bez on´e kostry pro nacion´ aln´ı ideologii6 – populismu7 , zat´ımco prim´arnˇe populistick´ ym stran´am se bez nacionalismu daˇr´ı dobˇre. Dˇeje se tak z mnoha pˇr´ıˇcin, v evropsk´em kontextu kupˇr´ıkladu proto, ˇze n´alepka extremistick´eho hnut´ı odrazuje voliˇce. V r´amci ˇcesk´ ych hranic hraje pravdˇepodobnˇe z´ asadn´ı roli historick´ a zkuˇsenost, kter´a, na rozd´ıl od naˇsich soused˚ u8 v ned´avn´e dobˇe nevedla k dr´ aˇzdˇen´ı nacion´ aln´ıho c´ıtˇen´ı. Dalˇs´ım, velice prost´ ym d˚ uvodem, proˇc v ostatn´ıch zem´ıch Visegr´ adu maj´ı nacionalist´e vˇetˇs´ı podporu neˇz u n´as, je malost, neprofesionalita a obskurnost naˇsich nacion´alnˇe-populistick´ ych uskupen´ı. V situaˇcn´ı ˇ je v souvislosti s nacionalismem ˇreˇc (krom pozpr´ avˇe [26] Ministerstva vnitra CR ´ jedn´ avan´eho Usvitu s Blokem proti isl´ amu) o N´ arodn´ı demokracii antisemity Adama ˇ B. Bartoˇse, N´ arodn´ı obrodˇe, Ceskoslovensk´ ych voj´ ac´ıch v z´ aloze atd. Zkr´atka jde takˇrka v´ yhradnˇe o pochybn´e, nefunkˇcn´ı skupinky bez jasn´eho smˇeru a programu. ˇ e republice nen´ı a v bl´ızk´e budoucnosti nejsp´ıˇs I z tˇechto d˚ uvod˚ u si mysl´ım, ˇze v Cesk´ nebude kypˇet nacionalismus. S´ıl´ıc´ı ekonomika a s t´ım spojen´e zvyˇsuj´ıc´ı se ˇzivotn´ı standardy nepˇrej´ı extr´emistick´ ym politick´ ym uskupen´ım. I kdyˇz maj´ı na ˇcast´ ych demonstrac´ıch vizu´ alnˇe mnoho pˇr´ıznivc˚ u, celorepublikov´e pr˚ uzkumy ukazuj´ı9 [13], ˇze nacion´ alnˇe-populistick´e strany maj´ı podporu jednotek procent obyvatel a souˇcasnˇe maj´ı jen velmi omezen´e moˇznosti, kde d´ale sh´anˇet pˇr´ızeˇ n. Nejvˇetˇs´ım moˇzn´ ym u ´spˇechem ´ hnut´ı Usvit m˚ uˇze b´ yt maxim´ alnˇe m´ırn´e pˇrekroˇcen´ı pˇetiprocentn´ı hranice v parlamentn´ıch volb´ ach. Paradoxnˇe l´epe neˇz nov´ı“ nacionalist´e dok´azala nacion´aln´ı c´ıtˇen´ı ” ve volebn´ı u ´spˇech pˇretavit Obˇcansk´ a demokratick´ a strana. Pro naˇsi zemi o mnoho v´ yznamnˇejˇs´ı a podle m´eho n´azoru v´ yraznˇe nebezpeˇcnˇejˇs´ı z´ aleˇzitost´ı je budouc´ı v´ yvoj zat´ım nejd´ele funguj´ıc´ı identit´arnˇe-populistick´e strany u n´ as. Hnut´ı ANO 2011 m´ a v nejˇcerstvˇejˇs´ıch pr˚ uzkumech okolo 25 procent hlas˚ u10 [13] [27] a aspiruje tak na zisk mnoha kˇresel v z´akonod´arn´em sboru, pˇr´ıpadnˇe ve vl´adˇe. Na cestˇe k takov´emu u ´spˇechu hnut´ı mus´ı podle mˇe splnit tˇri z´asadn´ı u ´koly. 6 Tedy

populismu jako thin-cenetred ideologie tak, jak jej popisuje Margaret Canovan vyj´ımkou zaveden´ ych pravicovˇ e konzervativn´ıch stran 8 U Pol´ ak˚ u m´ am na mysli takˇrka fat´ aln´ı z´ asahy Hitlerovi Tˇret´ı ˇr´ıˇse ˇ ci Stalinova Sovˇ etsk´ eho svazu, u Slov´ ak˚ u pak zejm´ ena ot´ azku souˇ zit´ı s ˇ cesk´ ym n´ arodem v jednom st´ atˇ e 9 v pr˚ ´ ıt poh´ uzkumu agentury STEM - volebn´ı preference - leden 2016 z´ıskalo hnut´ı Usv´ e 2 procenta hlas˚ u [13] 10 pˇ resnˇ eji v pr˚ uzumu agentury STEM z ledna 2016 hnut´ı z´ıskalo 26,8 procent hlas˚ u, v pr˚ uzkumu agentury SANEP z t´ ehoˇ z mˇ es´ıce 23,7 procent. [13] [27] 7s

19

Nezdiskreditovat stranu politick´ ym ˇci korupˇcn´ım skand´alem. To je ve stranˇe veden´e miliard´ aˇrem, nav´ıc s mnoha tis´ıci nesourod´ ymi, ˇcasto narychlo naverbovan´ ymi“ ” ˇcleny nelehk´ y u ´kol. Koneckonc˚ u Vˇeci veˇrejn´e jsou toho d˚ ukazem. Dalˇs´ı podm´ınkou budouc´ıho u ´spˇechu hnut´ı je prov´est re´aln´e pozitivn´ı zmˇeny, nebo o jejich proveden´ı alespoˇ n pˇresvˇedˇcit veˇrejnost. A koneˇcnˇe tˇret´ı bod – pokud se Andreji Babiˇsovi podaˇr´ı stranu dov´est k parlamentn´ım volb´am, bude m´ıt marketingov´e oddˇelen´ı jeho poli” tick´e firmy“ nelehk´ yu ´kol. Vymyslet hlavn´ı t´ema kampanˇe, kter´ ym bylo v roce 2013 vymezen´ı se v˚ uˇci establishmentu, nebude vzhledem k vl´adn´ımu angaˇzm´a hnut´ı jednoduch´e. Z d˚ uvod˚ u popsan´ ych v´ yˇse by podle mˇe nebylo rozumn´e sahat po t´ematu uprchl´ık˚ u, na druhou stranu identit´arnˇe-populistick´a strana si ve vypjat´e dobˇe jako je ta dneˇsn´ı, jen tˇeˇzko vystaˇc´ı s klasick´ ymi politick´ ymi t´ematy. V pˇr´ıpadˇe, ˇze se hnut´ı ANO podaˇr´ı nic nepokazit a p˚ ujde do pˇr´ıˇst´ıch parlamentn´ıch voleb, m˚ uˇzeme oˇcek´avat o mnoho v´ yraznˇejˇs´ı podˇrez´ av´ an´ı jednoho z pil´ıˇr˚ u demokracie, tedy oddˇelen´ı ekonomick´e, politick´e a medi´ aln´ı moci. ´ Hnut´ı Usvit budiˇz d˚ ukazem, ˇze pˇrerod z populistick´e na nacion´alnˇe-populistickou stranu moˇzn´ y je, jde ale ruku v ruce se zmˇenou ˇclen˚ u, stanov, r´etoriky, elektror´atu a dalˇs´ıch souˇc´ ast´ı politick´e strany, proto lze jen tˇeˇzko ˇr´ıct, zda se sp´ıˇs nejedn´a o novou stranu. Vzhledem ke vˇsemu ˇreˇcen´emu se domn´ıv´am, ˇze i pˇres mnoh´e podobnosti v pˇr´ıstupu k politice a sebeprezentaci nelze oba -ismy sluˇcovat. V pr´aci pojedn´avan´e spoleˇcn´e prvky jsou pro oba politick´e pˇr´ıstupy sice stejn´e, cesta k nim se ale takˇrka ve vˇsech zm´ınˇen´ıch pˇr´ıpadech liˇs´ı.

20

Literatura

[1] Schedler, A.: Anti-Political-Establishment Parties. Party Politics, 1996. [2] Havl´ık, V.; Pinkov´ a, A.: Populist´e, protestn´ı strany, outsideˇri? Rexter, 02. [3] Hartl, P.; Hartlov´ a, H.: Psychologick´y slovn´ık. Port´al, prvn´ı vyd´an´ı, 1993, ISBN 978-80-7367-569-1. [4] Canovan, M.: Populism. Southern Political Science Association, prvn´ı vyd´an´ı, 1981, ISBN 0862450365. [5] Slovn´ık ciz´ıch slov: [online], 16.2.2016. Dostupn´e slovnik-cizich-slov.cz/nacionalismus.html

z:

http://www.

[6] Charv´ at, J.: Souˇcasn´y politick´y extremismus a radikalismus. Port´al, prvn´ı vyd´an´ı, 2007, ISBN 978-80-7367-098-6. ˇ e republice: pˇr´ıˇciny ne´ [7] Enter, T.: Nacion´ alnˇe-populistick´e strany v Cesk´ uspˇechu, podm´ınky etablov´ an´ı. MU FSS, katedra politologie, 2012. [8] Barˇsa, P.; C´ısaˇr, O.: Anarchie a ˇr´ ad ve svˇetov´e politice. Port´al, prvn´ı vyd´an´ı, 2008, ISBN 978-80-7367-094-8. [9] Gellner, E.: Nacionalismus. Centrum pro studium demokracie a kultury, prvn´ı vyd´ an´ı, 2003, ISBN 978-80-7325-023-2. [10] Zakaria, F.: Dvojit´ a vzpoura republik´an˚ u. Respekt, 2016. [11] Havel, V.: [online], 9.12.1997. Dostupn´e z: http://www.vaclavhavel.cz/ showtrans.php?cat=projevy&val=144_projevy.html&typ=H ˇ y statistick´ [12] Cesk´ yu ´ˇrad: [online], 13.1.2016. Dostupn´e z: http://volby.cz/pls/ ps1996/u4 [13] STEM: [online], 25.1.2013. Dostupn´e stem-volebni-preference-leden-2016/

z:

https://www.stem.cz/

ˇ a politika jako permanentn´ı kampaˇ [14] Pehe, J.: Cesk´ n. Pr´ avo, 2013. ˇıma, P.: 5 znak˚ ˇ [15] S´ u, ˇze Cesko vkroˇcilo do ´ery permanentn´ı politick´e komunikace. [online], 5.12.2014. Dostupn´e z: http://www.m-journal.cz/cs/marketing/ 5-znaku--ze-cesko-vkrocilo-do-ery-permanentni-politicke-komunikace_ _s277x11008.html 21

[16] Cichowlas, O.: [online], 10.4.2015. Dostupn´e z: http://foreignpolicy.com/ 2015/04/10/now-the-czechs-have-an-oligarch-problem-too-andrej-babis/ [17] Bˇelohradsk´ y, V.: [online], 28.1.2016. Dostupn´e z: http://video.aktualne.cz/ dvtv/belohradsky-po-strankach-medii-tece-protimigracni-nacionalis/ r~92f37c9ac50111e5a0ca0025900fea04/ [18] Kopeck´ y, J.: Vˇeci veˇrejn´e zah´ajily kampaˇ n na louce. John: Hranice u ´spˇechu je 10 procent. [online], 4.9.2010. Dostupn´e z: http://zpravy.idnes.cz/ okamura-zverejnil-ekonomicky-program-hnuti-usvit-fwf-/domaci. aspx?c=A130918_121731_domaci_kop [19] Morgenthau, H. J.: Politics among nations: the struggle for power and peace. McGraw-Hill, prvn´ı vyd´ an´ı, 1993, ISBN 0-07-043306-2. [20] Nˇemec, J.: St´ at se mus´ı ˇr´ıdit jako firma, tvrd´ı miliard´aˇr Babiˇs. Aktu´ alnˇe.cz, 2012. [21] hnut´ı ANO 2011: [online], 1.1.2013. Dostupn´e z: http://www.anobudelip.cz/ cs/o-nas/program/resortni-program/ [22] Foy, H.: Lunch with the FT: Andrej Babiˇs. Financial Times, 2016. [23] Rovensk´ y, J.: Babiˇs: Uprchl´ıky pˇrij´ımat nem˚ uˇzeme. Pr´ avo, 2016. [24] Kopeck´ y, J.: Okamura: Na myˇslence romsk´eho st´atu nen´ı nic extremistick´eho. [online], 18.9.2013. Dostupn´e z: http://zpravy.idnes.cz/ okamura-zverejnil-ekonomicky-program-hnuti-usvit-fwf-/domaci. aspx?c=A130918_121731_domaci_kop ´ [25] hnut´ı Usvit NK: [online], 17.4.2013. usvitnarodnikoalice.cz/program-hnuti/

Dostupn´e

z:

http://www.

ˇ [online], 20.1.2016. Dostupn´e z: http://www.mvcr.cz/ [26] Ministerstvo vnitra CR: clanek/ctvrtletni-zprava-mv-o-extremismu-703893.aspx [27] SANEP: [online], 13.1.2016. Dostupn´e z: http://www.sanep.cz/pruzkumy/ volebni-preference-leden-2016-publikovano-13-1-2016/

22

Seznam pouˇ zit´ ych zkratek

ABL Agentura b´ıl´eho lva (neural network) ANO 2011 Akce nespokojen´ ych obˇcan˚ u 2011 APE Anti-political Establishment ˇ a republika ˇ Cesk´ CR ˇ a strana soci´ ˇ CSSD Cesk´ alnˇe demokratick´a EU Evropsk´ a unie ˇ ˇ KDU–CSL kˇrest’ansk´ a a demokratick´a unie – Ceskoslovensk´ a strana lidov´a ODS Obˇcansk´ a demokratick´ a strana ˇ e republiky ˇ Poslaneck´ PS PCR a snˇemovna Parlamentu Cesk´ ˇ ˇ Sdruˇzen´ı pro republiku – Republik´ansk´a strana Ceskoslovenska SPR–RSC USA Spojen´e st´ aty americk´e ´ ´ Usvit–NK Usvit – n´ arodn´ı koalice VV Vˇeci veˇrejn´e

23