Geodézie v podzemních prostorách

Geodézie v podzemních prostorách

9.semestr

přednášky

Geodézie v podzemních prostorách (opis přednášek Radima Kratochvíla ze zimního semestru 1999/2000) přednáší Doc. Ing. Pavel Hánek, Csc.

(místnost B905)

Úvod Historie Egypt – doly v Nubii – jedna z nejstarších map Heron - 1.století př.n.l. - připojovací obrazce Ve středověku bylo důlní měřictví na vrcholu geodézie! 1249 (51) – Jihlavské horní právo 1541 Jáchymovské právo - v té době vrchol důlního práva Kutnohorské právo 1534 – první mapa s českým popisem, Zikmund Prášek 1593 – Mapa Rudolfovy štoly - 2m dlouhý pergamen - od Vltavy do Stromovky - 1m převýšení, 1100 délka - jedna z prvních nárysových map - španělské popisy 1884 – Duplex Theo – bratři Fričové - první Theo s prvním skleněným kruhem

Legislativa Vyhláška 435/92 sb. ve znění 158/97 sb. – Český báňský úřad 2. 44/88 sb. ve znění zákona 541/1991 O ochraně a využití nerostného bohatství 2. 61/88 sb. ve znění zákona 542/1991 O hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě Při důlní činnosti je třeba dělat dokumentaci – geologickou a geodetickou Organizace má právo reprodukovat státní dílo Podrobnosti o dokumentaci stanoví ČBÚ (Český báňský úřad) – stanovil 61 … důlně měřická a geologická dokumentace zahrnuje údaje o ložisku, důlní díla, odvaly, odkaliště, výsypky i povrchovou situaci celého prostoru. … jestliže se účinky mohou projevit okolo, třeba měřit i okolí … jestliže jsou mimo technická díla s návazností na důlní činnost => zaměřit … není-li dokumentace – nařídí ČBÚ zaměření na náklady organizace Několik činností, které nejsou kvalifikovány jako důlní činnosti tzn. nevztahuje se na ně příslušné vyhlášky (zde uvedené) 1. Úprava a zušlechťování nerostů 2. Těžba písků a štěrkopísků v korytech toků plovoucími stroji. 3. Kolektory 10m pod povrchem – činnost nesmí trvat déle než 1 rok.

strana č. 1


9.semestr

přednášky

4. Ražení přípojek inženýrských sítí - podchodů pod komunikacemi - protlaků 5. Hloubení studní 6. Povrchové dobývání „nevyhrazeného nerostu“ s postupem stěny < 20m / rok a těžbou pod 50 000m3 / rok.

61. Hornická činnost -

vyhledávání a průzkum vyhrazených ložisek otvírka, příprava a dobývání zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů zřizování, zajišťování a likvidace odvalů zvláštní zásahy do zemské kůry zajišťování a likvidace starých důlních děl

Činnosti prováděné hornickým způsobem -

dobývání ložisek nevyhrazených nerostů inženýrský geologický a hydrologický průzkum (NE geologická dokumentace prováděná při dokumentaci staveb) - těžba písků ve vodních korytech (kromě splavňování) - liniové stavby s podzemními pracemi > 500m3 - podzemní sanační práce - práce na zpřístupňování a udržování jeskyní - všechny zemní práce při použití strojů či trhavin při kubatuře 100 000m3 - vrtané studny nad 30m - jímání přírodních, léčivých vod Organizace je povinna - geologickou a geodetickou dokumentaci + změny, které probíhají - množství, kvalitu a druh nerostů po celou dobu životnosti i po uzavírce lomu Grafická část dokumentace - mapa 1:5 000 – 1:10 000 - Obsah mapy - prostor ložiska - hranice důlní oblasti - objekty chráněné dle zvláštních předpisů (trhaviny, kulturní památky) - oblast území ohrožené trhacími pracemi - Obsah map 1:500 – 1:1 000 - tentýž jako mapy 1:5 000 – 1:10 000 - hranice bloků těžitelných zásob (nelze vytěžit úplně všechno) - úpravárenské a sociální zařízení - protipožární a sociální ochrana - místa po ukládání materiálů - příčný a podélný řez ložiskem - mapa povrchové situace + časový postup prací - + řezy terénu - + seznam a dokumentace důlních děl přiblížených k povrchu Odpovědnost za dokumentaci - závodní inženýr

strana č. 2


9.semestr

- lomu odpovídá za stav celku - dolu - hlavní důlní měřič – za správnost jednotlivých měření - důlní měřič – za jednotlivé části - potvrzují svým podpisem - u ostatních map jiné osoby Vyhláška ČBÚ 340/92 - o požadavcích na závodního - požadavky na hlavního důlního měřiče - ověřen před komisí ČBÚ – dostane osvědčení - vysokoškolské vzdělání – praxe v oboru důlního měřictví - 2 roky důlní škola, 3 roky klasická škola - důlní měřič - komise obvodního BÚ - důlní škola – vysoká nebo střední - civilní – vysoká nebo střední s 1 rokem praxe

Terminologie šachta (jáma) - svislá – olovnice - úklonná - slepá – neústí na povrch - těžební – klec - vtažné – sají vzduch (čerství vítr) - výdušné – vzduch ven (vítr) (mdlý vítr) - kutací – pouze 1 šachta se surovinou na dně - vyhledávací – velký geologický vrt komín – spojka chodeb chodba (štola) - vodorovná - šikmá - směrná – jde po žíle - dovrchní – stoupá z důlního prostoru - svážná – doprava - příkop – propojka chodeb či odbočka k vedlejšímu ložisku náraží – prostor na každém horizontu těsně kolem šachty (3 výškové body) čelba protičelba prorážka – spojení chodeb prorážkový bod protlak – zatlačování roury pod dálnici buldozerem

Důlní bodová pole 1. 2. 3.

povrchové a podzemní polohová a výšková připojovací a usměrňovací

strana č. 3

přednášky


9.semestr

přednášky

Historie Dříve místní systémy Na Ostravsku jednotná soustava Ottova (Sv. Štěpán s počátkem ve věži a osa +X na sever – magnetismus) 1927 – Křovák – nátlak na zavedení 50. léta – povedl se zavést S-JTSK Dnes vše v S-JTSK Přesnost prací VP – velmi přesné, základní údaje map + věda P – přesné, hlavní polohové a výškové body díla T – technické, nenavazují na ně již žádné další práce Důlní polohové bodové pole DPBP - základní - podrobné - v podzemí - na povrchu ZDPBP v podzemí - body ZOP (základních orientačních přímek) - určeny při připojovací a usměrňovacím měření - body OP (usměrněno gyrotheodolitem) - součástí velmi přesných polygonových prací PDPBP v podzemí - všechny body určené polygony a ostatní - Každý OP musí být zajištěna min 3 body ZDPBP na povrchu - klasické ZBPP - zhuštěné velmi přesnými metodami PDPBP na povrchu - odvozeno ze základního Umístění bodů značka Většinou do stropu Když je díra větší, než provázek, nutno uvádět Důlní Theo - převratná libela do boku – většinou s našroubovaným THEO v počvě – pod úrovní terénu

Výškové pole - základní - podrobné Základní – trojice bodů v náražích jam, a pak max. po 300m v chodbách Podrobní důlní výškové pole – spojují základní – měřené TN Povrchové – převzatá státní síť + odvozené body Organizace je povinna chránit a udržovat body, které zřídila či převzala. Před převzetím se musí provést kontrolní měření.

strana č. 4


9.semestr

přednášky

Měřické metody 2krát nezávislé měření – viz později Dokumentace 1) základní – negeodetické údaje, ložisko, ochrana Popis připojovacích a usměrňovacích měření, základní měření, evidenční kniha dokumentace 2) číselná, písemná Zápisníky a výpočtové knihy – nevyšlé výpočty se škrtnout a zdůvodní, seznam souřadnic bodů základních bodových polí, evidence a pohyb zásob ložiska + cosi 3) grafická Náčrty, základní důlní mapy, profily a řezy, povrch, účelové důlní mapy – datum měření a datum vyhodnocení Použitý SW (software) se musí kdesi schválit! Při výpočtech třeba uvádět zdroj výchozích údajů Rozbory při a po měření Základní důlní mapa Je právním dokladem, za originál se považuje její digitální nebo papírová mapa. Druhy map 1) Základní průzkumná mapa Základní důlní mapa (DM) - při hlubinném dobývání - lomu při povrchovém dobývání - při těžbě ropy a zemního plynu sondami - při těžbě loužením - prací na povrchu prováděných hornickým způsobem - zvláštních zásahů do zemské kůry Existují klíče značek, menší srážlivost 0,1%, Řada měřítek 1:500, 1: 1 000 a větší, rozhoduje základní důlní měřič Klady listů - dle S-JTSK - dá se nedodržet u malých dobývacích prostorů - dva listy ve sloupci je možno spojit v jeden Dělá se odděleně pro jednotlivá patra či sloje Označení souřadnicových systémů, kreslí se klady listů Data o doplnění a obnově mapy. Označení těžebního nerostu a technologie těžby. Souřadnice JV rohu. Seznam nedělitelných součástí - záchranka, větrání, ochrana proti vodě, … Hranice + číslo a datum rozhodnutí (dobývacích prostor) Uvedeny údaje o dřívější činnosti hornické. Úplná důlní situace zobrazena 100m za hranice dobývacích prostorů. 2) Mapa povrchu - zvláštní předpis – dle 200/94 sb. - v měřítku ZDM – vektor či rastr - interval vrstevnic určí hlavní důlní měřič - vstupy do podzemních prostor 3) Účelové důlní mapy - mapa větrání - zdolávání havárií - provozní důlní mapa – zhruba nová těžba hned - ZM závodu strana č. 5


9.semestr

přednášky

Archivace – ZDM – každé 2 roky se obnovuje, každá kopie se uschovává jinde Oprava – škrt, nové + datum Vytyčovací práce Projekt -> zadání - základní parametry provedení díla - zarážkový bod – první místo - směr a úklon díla Dokumentace se vede 10let -> ústřední archivy PROBLÉM : U likvidované organizace se neví kam s dokumentací

Měřické metody Přesnosti – VP, P, T, S (dle projektu) Polygonové pořady 2krát provádět polygon (2krát dvojí měření) - před otevřením nového díla - opakovat, když se dílo přiblíží na 30m - tektonické linie, hořící linie 30m - výbušniny 100m - při délce nad 0,5 – 1km Měří se nejméně v 1 skupině - uzávěr ( 5˝ - 10˝ - 30˝ ) = ( VP – P – T ) Vrcholové úly se měří bez přerušení -když přeruším, tak se zaměří znovu a nemá překročit (15˝ - 30˝ - 90˝ ) Rozdíl mezi dvojím měření posledního směrníku D = ± k√n ( 10˝ - 20˝ - 40˝ ), kde n je upravený počet vrcholových úhlů Upravený počet vrcholových úhlů n = 1 pokud obě ramena < 20° n = 2 pokud jedno rameno 20° - 50° n = 3 pokud jedno rameno > 50 ° n = 1 délka > 10m n = 1,5 délka < 10m Chyba v poloze koncového bodu volného polygonového pořadu (2 měření)

Dxy = D12 + D22 , D1 = 10 −3 k1 L1 + k 2 ∑ RR , kde R je vzdálenost počátečního a koncového bodu v polygonu a L je součen polygonových stran. k1 = ( 1 – 2 – 3 ), k 2 = (0,003 – 0,008 – 0,040) Metody v polygonových pořadech Pásmo - 3krát VP, P v různých polohách - 2krát T EOD - 2krát protisměrně VP, P -

pro pásmo : d = k√s, k = (0,4 – 0,5 – 1,0), pro dálkoměry (1/18 000 – 1/14 000 – 1/10 000) ∆s

l

γ s

∆s = l – s = l – l cos γ = l (1 – cos γ)

, použijeme (1 – cos 2α) = 2sin2α strana č. 6


∆s = 2l sin 2

9.semestr

přednášky

γ 2

zákon přenášení skutečných chyb

ε ∆s = 2 sin 2

γ γ γ 1  ε l + 2l  2 sin cos ε p , použijeme vzorec sin 2α = 2 sin α cos α 2 2 2 2 

zákon přenášení středních chyb

γ  2  mγ m =  2 sin 2  ml2 + (l sin γ )  2   ρ 2

2 ∆s

  

2

Čím je záměra strmější, musí být měřeno přesněji úhel i délka. K tomuto patří oprava chyby z měřené délky Redukce ze sklopeného dalekohledu s

ε

pro Zeiss 010 = 38mm

Připojovací a usměrňovací měření Výškové -

zejména nivelace Czétiho přístroj – nivelace vpřed

p l skleněná stupnice

lať se strojem VB = VA – p + l

-

dnes geometrická nivelace

-

- kriterium pro dvojí určení : D = k√s, k = (2,5 – 7 – 25), s je délka pořadu barometrická nivelace odvinování lana na bubnu těžního stroje trigonometrické určení výšek

VB = V A + V p + s cotg z − Vc -

ε VB = ε VA + ε V p + cotg zε s −

s εz − ε Vc sin 2 z ρ

m 2VB = m 2VA + m 2Vr + cotg 2 zm 2 s + -

k = ( x – 20 – 40 ) strana č. 7

s 2 m2 z sin 4 z ρ 2


9.semestr

přednášky

Sklonoměr

1/2

1/3

Hloubkové pásmo Doména Švédů VB = VA + z + p – P + Z Záleží na tom, kde je nula

P z

Oprava z teploty Ot = d (t – t0) α, kde α = 11,5 10-6 1/°C a t0 je teplota při komparaci Problém měření teploty - nejlépe na každém horizontu Převěžek - průměr Rozvinutí - po částech Oprava z protažení pásma Z

l  ql  ∆l =  Q + ql ′ +  EF  2

p B 2

E = 165 000Gpa = 16 500 kg / mm F = 3-4mm2 průřez q = 0,021 kg / m Q – rozdíl komparační síly EOD horizontovaný Příklad : l = 80m, i = 20m, Q = 30kg, F = 4mm, q = 0,021 kg/m => O p = 37,9 mm Použití dálkoměrů problémy : mlha, voda, prach na optice, pád na hranoly částečně obejdu : Hranol

Hranol

Kritérium pro hlavní připojení

δ n = k 20 +

2h , kde h je hloubka v metrech a k = ( 2 – 4 – 8 ) 15

Realizace svislého bodu -

-

mechanicky - olovnice opticky - dalekohledy s křížovými libelami - zprůměrováním protilehlých poloh (prokladný dalekohled) PZL 100 – používá se dnes jen v IG Laser strana č. 8

obecně se moc neujalo

Geodézie v podzemních prostorách -

9.semestr

přednášky

netrpí tolik v prostředí láme se na šikmo uložených vzduchových vrstvách mihotá se

Olovnice -

volně tlumení - nádoba (proti větru) - nádoba s tekutinou upnutí – Jungovy talíře

únosnost drátu

Q=

1 Fk , kde Q je maximální hmotnost závaží, u je součinitel bezpečnosti (volí se mezi 2 u

– 3), F je plocha průřezu drátu a k je únosnost drátu (k = 1800N / mm2 = 1800MPa) Spouštění olovnice

vodící zářez 2 – 3m nelze měřit

Působení boční síly – kapka vody, vítr

Pl , kde P je síla, Q je hmotnost, p je průřez, Q

a=

l P

Příklad : l = 100m, Q = 100kg, P = 1kg ( 10N) => 1mm α

Problém při měření kyvů Sklon stupnic

c1 =

c1

u2 sin α 4d

Příklad : u = 0,05m, d = 2m => 10g …c1 = 0,05mm, 20g …c 1 = 0,10mm Stočení roviny kyvů

c2 =

u2 sin 2 β 8d

Kompasy

Klouby

- Caselský - Trayberský + kartýrovací pravítko na vyvážení – v případě systematické chyby kompasu – nasadí se do pravítka strana č. 9


9.semestr

přednášky

Měření kyvů v sériích (7krát levý, 8krát pravý) Fox

1  o + o4 1o +o   x2 =  1 3 + o2  , x3 =  2 + o3  , … 2 2 2 2   S=

∑x

i

n−2

Ulzich (?) x2 = dtto x3 = … dle skript Wilskiho složité promítání - Příbram - odstranění systematických vlivů

a1 − a0 =

k Q1

a2 − a0 =

k Q2

Nepřímá úměra

2 rovnice pro k a a0

a0 =

a2Q2 − a1Q1 Q2 − Q1

0

Měřilo se pro 100 – 400 – 500 – 100 kg

Magnetické měření 72° ϕ

a0

Jižní magnetický pól

264° λ Změny deklinace krátkodobé – magnetické bouře denní – nejmenší v noci (max. 5´ ) roční – menší v zimě (max. 11´ ) sekulární = změna ± 36° Vzoreček :

a2 a1 Q1

477 ± 2,5 roku

Q2

δ t = δ t0 + v(t − t 0 )

Nutnost vyloučit železné předměty elektrifikované tratě (stejnosměrné) Měření - pootočení kartografického a magnetického směru se určí na povrchu změřením JTSK strany - zaměřím v podzemí - opravím Tato 2 měření by měla probíhat současně dvěma přístroji nebo postupem povrch – podzemí – povrch Kontrola měření Teoreticky by stačilo měřit ob jeden bod (ale oba směrníky). Měří se na každém => nadbytečná měření => naskýtá se možnost kontroly – možnost měření v železe

strana č. 10


9.semestr

přednášky

α1, α2 – měřím theodolitem Jde o kontrolu magnetických anomálií

α1

α1

Přesnost připojení α2

mσ2připoj = mσ2ET + 2mα2 + 2mγ2 = 90 cc měření

etalon na povrchu

sin γ = tg

konvergence α2

Y tgϕ R SP

Připojení gyrotheodolitem - není možné centrovat (?!?!) Praha – Židovské Pece – Žižkovské nádraží - komparační základna Gyrotheodolity se dají užít do 75° zeměpisné šířky např. MOM, Gi B-2

Sg * ∆1 γ

2 , 90cc, 50cc u metra, 100 cc v Příbrami n

u M = 2m

Sα

σ01

1

σ 0

′

σ 01 = σ 01 + ∆1 + γ Je-li sklon přímky v podzemí > 10g nutno zavádět opravy vodorovného kruhu z tížnicových odchylek.

Připojení 1 jamou V případě, že nejde více jamami Jde o určení 1 bodu a směrníku nebo 2 bodů 1 jáma – 1 bod Provažování – středem jámy kvůli přitažlivosti hmot

σ O2 = σ 1 − α = σ 2 + β Chyby :

σ

2 σO2

(

1 = mσ2 + mω2 2

α

)

Příklad : mα = 10cc, mω = 7cc => mσO2 = 6,1cc

Směrník gyrotheodolitem

σ

σ=? α

0

2 β

σ Závěs Teodolitem Směrník gyrotheodolitem

strana č. 11


9.semestr

přednášky

1 jáma – 2 body Přímkou - připravit na posun teodolitu – snažím se dostat do prodloužení závěsů - Nejistota kvůli tloušťce závěsu e ∅

r1

δ

b

a

e a+b = r1 b Řešení : na první lano dám rámeček s vláknem Příklad : a = 2m, b = 3m => r = 0,2mm, e = 0,33mm, δ = 42cc Používá se u kanalizací Trojúhelník a, b, c, α 1)

sin β = sin α

b a

β −γ α b−c = arctg cotg  2 2 b+c 2) => vypočítám β, γ β + γ 200 − α = 2 2 Rozbor přesnosti : diferencováním sinové věty (viz. č.1)

 m mβ = ρ tg β cotg 2 α  α   ρ 2

2

  mb   ma   +   +     b   a  2

2

  => nejlépe je pro štíhlý trojúhelník, když vyloučím 

c /a

vliv délkového měření mα = 10cc, a =3m 1,5 2 mγcc

3

α = 10

g

32

40

62

2 1g

10 8

12 11

18 16

0g

8

10

15

g

štíhlý trojúhelník α∈(0,2g;2g)

Přes tangentovou větu: dostanu z nich

tgγ =

c sin α b − c cos α

přechod na střední chyby

strana č. 12


9.semestr

(sin γmb ) + (sin βmc )

1 mγ = a

2

Střední chyba v určení γ Příklad: a = 2m, b = 3m Trojúhelníky tangent. sinová věta cc - obecný 316 1730cc - rovnoramenný 274cc 500cc - rovnostranný 224cc 500cc - štíhlý 316cc 10cc - pravoúhlý 300cc Vyrovnání přeurčeného trojúhelníka

a 2 = b 2 + c 2 − 2bc cos 2 α

2

přednášky

 m  +  c cos β α  ρ  

2

mγ

- podmínková rovnice a problém s vahami

Prakticky se vyrovnání nedělá, ale porovnává se vypočtené a s naměřeným a Měřeno : a, b, c

c 2 = a 2 + b 2 − 2ab cos 2 γ γ = arccos

a2 + b2 − c2 2ab

 cms mγ = ρ   ab sin γ Trojúhelníky obecný rovnoramenný rovnostranný štíhlý

2

  cos 2 α + cos 2 β + 1 

(

)

mγ 567cc 398cc 315cc 3g16cc

Měřeno : b, c, α - bojím se vlézt do jámy

= b 2 + c 2 − 2bc cos 2 α c γ ze sinové věty sin γ = sin α a

a z kosinové věty a

2

Chyby stejně jako z tangentové věty. Praxe ukázala, že se má přecházet přes oba závěsy. 2

O2 1

O1

2

Problematika excentricity závěsu

δ =

e ρ 2 a

e δ

a na O1 to samé, proto √2

a O1

strana č. 13

O2


9.semestr

Foxův čtyřúhelník oboustranné náraží M,N – teodolit S1, S2 – skleněné stupnice

přednášky

S1

S2 O2

ξ1 = a − e1

σ12

ξ 2 = s − b + e2

β

O1

η1 a − e1 = ⇒ η1 c a η 2 b − e2 = ⇒ η2 d b η − η1 tgβ = 2 ξ 2 − ξ1

α η1

m

η2

M

N e1

e2

a

b s

ξ1

ξ2

σ MN = σ 12 + β Souřadnice M – rajonem z O 1

σ 1M = σ MN + R + α m = ξ12 + ξ 22

=> [X, Y]M

Totéž pro N … kontrola

σ MN = arctg

∆YMN ∆X MN

Úvaha o přesnosti

tgβ =

∆η ∆ξ

1 1 ∆η εβ = ε ∆η − ε ∆ξ 2 ∆ξ cos β ∆ξ 2 cos β sin β cos 2 β ε − ε ∆ξ ∆η cos 2 β cos 2 β ε β = cos βε ∆η − sin βε ∆ξ εβ =

m 2 β = cos β 2 m 2 ∆η − sin β 2 m 2 ∆ξ mβ =

cos β =1 ∆ξ

/⋅

cos β ∆ξ

pro β → 0 :

vzdálenost závěsů

cos β n

m 2 ∆η = mβ =

m∆ η n

pro mc = md střední chyba usměrnění mβ

=

mc 2 n

Příklad : mc = 0,2mm, n = 2m => mβ = 60cc mc = 0,2mm, n = 1,2m => m β = 150cc

Připojovací směrník -

Měření ZOP měření nahoře strana č. 14

Geodézie v podzemních prostorách -

9.semestr

přednášky

provážení měření dole

mσ2ZOP = mn2 + m 2p + md2 β

B

1

A

i-1

2

σAB

mn2 = mσ2AB + imω2 + mβ2 +X

a

+Y

O1

O2

y 2 − y1 x2 − x1

tgσ =

εσ εy − εy1 = 2 (x2 − x1 ) − εx2 − εx12 ( y2 − y1 ) 2 2 cos σ ( x2 − x1 ) (x2 − x1 ) cos σ

(x − x1 )2 = 2

εσ = −

εx2 − εx1 ⇒ mσ = a

2

mxy

a2

a

2m xy ρ a

m = m + jm 2 d

2 β

2 ω

Stanovena kritéria : mσAB = 5cc mω = 7cc mα = 7cc mβ = 10cc a = 2m i=6 mn = 22cc , jestliže σ = mxy = 0,02mm podzemí j = 3,

mp = 90cc

m ω = 20cc => mσZOP = 95cc

Příčná přesnost pořadu, který vyšel ze ZOP ZOP

q1 =

lε σ ρ

q2 =

mω n − 1,5 l ρ 3

Příklad : l = 1km, n = 10,

l qA … chyba z polohy

εσ

q1 … chyba ze sm ěrníku

q2 … chyba z polygonu

qA = 10mm strana č. 15


9.semestr

mA = 10mm,

q1 = 94mm

εσ = 60cc (Metro), qA = 10mm

q2 = 29mm

přednášky

Připojení 2 jamami Tam, kde lze uzavřít provoz ve dvou jamách Oba závěsy lze určit - nezávisle - závisle Dělalo se – protínání signálů na těžní věži a pod něj saněmi Je jedno, zda závislé či nezávislé určení. O1

umístit závěs.

O2

ZOP

měření připojovací směr připojovací body

B

N 1

Kriteria na počty bodů v polygonech a další hromady odchylek. ϕ Posuzování – odchylka v poloze prostřední strany uprostřed polygonového pořadu. A

Připojení tunelu -

σ

volný PP 2 qN

2 = σ qP + σ q2ω

 2 s AN 2 2 σ qP = σ xyP 1 + s AB 

 s AN   − cos ϕ   s AB 

2

 σ dn   n − 1,5  σ =  ω     ρ   3  2 σ 2σMN = σ AB + σ ω2 (n − 1) 2 qω

Vytyčení nové šachty vedlejší osa

hlavní osa je kolmá na ložiska těžního stroje

Vytyčí se střed a zajišťovací body na krajích. Určování svislosti průvodnic (svislé kolejnice) - speciální mechanismy - nemůže být svislé – sbíhavost tížnic

Specifické prostory - přirozené – jeskyně - umělé – sklepy Provažování – polygony, gyrethodolity Tématické mapování

strana č. 16

M


9.semestr

přednášky

Rozlišení – přírodní – umělé Hodně – fotogrammetrie

Povrchová těžba 1) 2) 3) 4) 5) 6)

problém viditelnosti Geodetické základy (dnes hodně GPS) Grafická, číselná a písemná dokumentace pro průzkum Otvírka Provoz Rekonstrukce Likvidace, rekultivace

Vytyčovací práce - Budovy, vlečky, dálková vedení

Kontrolní měření 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7)

určení kubatur (fotogrammetrie) dodržení bezpečnosti – pilíře v masivu Projekt – doklad – státní mapy Základní mapa lomu 1:500 – 1:2 000 Vytyčení a zaměření objektů technického vybavení Horní a dolní hrany těžebního řezu a odvalů Polohopis a výškopis Měření pro právní otázky (náhrady škod) Vytyčování zásob surovin

Dxy = 2 L + k1 ∑ RR + k 2

x , x je délka chodby 100

Plochy a kubatury Plochy Rozdělení na jednoduché obrazce - zapomenuté vzorce

– Heronův –P

=

s=

a+b+c , P = s ( s − a )( s − b)( s − c) 2

1 ab sin γ 2

buď v terénu nebo na papíře Ze souřadnic měřeno : místní soustava, státní, digitalizováno L‘Huilerovy vzorce

2 P = ∑ xi ( yi +1 − yi −1 ) = ∑ yi ( xi+1 − xi −1 )

Mechanicky - nitkový planimetr – přesný 0,03%P - polární planimetry (kompenzační) – ve dvou polohách - od roku 1854 - přesnost 0,2%P - deskové – pod kolečkem zdrsněná deska - přesnost 0,03%P - valivé planimetry – bez pólu, většinu digitálních Důležité zaznamenávat srážku použitých map.

strana č. 17

Geodézie v podzemních prostorách Kubatury Ze čtvercové sítě 20 – 30m k tomu se určuje hloubka vrstvy mocnost – sondýrkou

9.semestr

-

V = ΣPm m + m2 + m3 + m4 m= 1 4

přednášky

vyříznu jádro nebo vrty

P

m

Problém – šikmo uložené zásoby

m = m´cos ε P = P´ cos ε Pm = m´cos ε

P ε m

P = m´P´ cos ε

P´

Z vrstevnic - mám mapu

∆v =

m´

h ( Pi + Pi+1 ) 2

V = ∑ ∆v = h∑ Pi +

h ( Pi + Pn ) 2

Pro přesnější práce – jehlanový vzorec

v ( Pi + Pi +1 + Pi ⋅ Pi +1 ) 3 n −1 h  n−1  V =  2∑ Pi + ∑ Pi Pi+1 + P1 + Pn  3  i =2 i =2  ∆v =

Simpsonův vzorec - velká hustota řezů - členitý tvar - musí být sudý počet vrstev – lichý počet řezů

2h ( Pi + 4 Pi+1 + 2 Pi +2 ) 6 n −1   n−1 2  h V =  P1 + Pn + 4∑ P2i + 2∑ P2i−1  3 i =1 i=2    ∆v =

Matoušova úprava jestliže je lichý počet vrstev – 1 vrstvu spočtu jinak Zbytek –

–

Kuželový vzorec

Kulový vrchlík

1 Ph´ 3

2 Ph´ 3

h´

strana č. 18


–

9.semestr

Rotační paraboloid

1 Ph´ 2

Svislé řezy hranolový vzorec jehlanový vzorec Přesnost určení : 0,1% – 0,5% Shoda se skutečností –3 až +5% - závisí na stlačitelnosti zemin

Tunelování Druhy tunelů - Dopravní a) železniční - 1 až 2 koleje b) silniční - 2 směry by se měly rozdělit do 2 tunelů a 3 uprostřed technický c) podzemní městské dráhy - mělké - Metro - Rozvodů a) Hydrologické tunely - průplavní – cosi unáší - plavební – lodě (možnost zařadit i do dopravních) - přesun vody b) Inženýrské rozvody - kanalizace (dělá se i děleně) - vodovody - kolektory Způsoby výstavby a) ražba b) otevřená jáma c) protlak a) Ražba Odebrání a provizorní zajištění po částech – rakouská metoda

1. štola u počvy

2. štola

4. štola

5. štola

–

3. štola

6. štola

- každý krok je nutno znovu pažit belgická – napřed horní štola, pak dolní strana č. 19

přednášky


9.semestr

v plném profilu – štítování - mechanizované - točící se razící hlava - rychlost 2 – 3 cm / min - nemechanizované - pouze jištění proti spadnutí stropu tlačný prstenec

tlak

štít

sem se dávají skruže či síť a stříkání betonu

Dejvická – milánské stěny b) otevřená jáma

a)

b) c) Protlak Protlačování - podchody – natlačení roury do zeminy - vibrující krtci

Vývoj tunelářství 1/2. 19. století – Anglie, Londýnské metro, přetlakový vzduch 1967 – neoprenové těsnění 60. léta – zrušení přetlaku – zavedení vodní štíty, řezání vodou 90. léta – vyvolávání mikrootřesů – zjištění, co je 5 – 10cm před námi

Parametry tunelů -

měly by být přímé a stejný sklon když zatáčka, tak taková, aby se nemusel zvětšit průřez tunelu železniční 2 – 5‰ silniční 2 – 5% hydrologické 2% Řez – podkova, kruhový, složený kruhový

Projektování -

podklady co nejmodernější, aktualizované hydrologické podmínky podrobný návrh – dělá se i letecké snímkování rámcový projekt – mapy velkých měřítek 1:200 – vlastní projekt strana č. 20

přednášky


9.semestr

přednášky

Geodetický podklad Bodová pole – polohová, výšková i tíhová na mm a 1/10 60tiné vteřiny sítě 2 způsoby – grafický (starší) – analytický vytyčovací sítě - přímé vytyčení - nepřímé

Výpočet příčného posunu A

1)

B

c

A α

A,B portálové body - předpoklad : mohu se postavit doprostřed kopce

B x

x = a sin α , c =& a + b b b sin α = sin γ ´ = sin γ ´ c a+b ab ab ) x= sin γ ´= γ a+b a+b

b

a

γ C

c c ) potom x = γ 2 4 4m x c m x = ε γ) ⇒ mγ = ρ 4 c

je-li

a=b=

Příklad: c = 3km => a = b = 1,5km, mx=5mm mg = 4,2cc

dáno pro určitý stroj

m2 72 počet opakování : n = 02 = = 3skupiny mγ 4,2 2 γ c 4 γ 4x ε x = εc ⇐ γ = 4 c x=

x εc ⇒ 0 c x x m x = mc = ma 2 c c x«c

εx =

mc2 = ma2 + mb2

ma =& mb

mc = 2ma

2) Při použití dvou bodů d

A

B x2 b+c

x1 a

c ϕ ω1

w

d =& a + b + c 2 P = x1d

2 P = a(b + c ) sin ϕ = a (b + c ) sin[2 R − (γ 1 + α1 )]

ω2 α1

α2

γ2

b γ1

strana č. 21


9.semestr

sin α1 = sin γ 2

přednášky

c b+c

w b+c w sin γ 2 = c sin α1 =

a (b + c ) (γ 1 + α1 ) d ρ c(a + b ) (γ 2 + α 2 ) x2 =& d ρ x1 =&

bude-li a = b = c, pak

mx =

a 5 mγ , mγ = mω 3

3) Pomocí polygonového pořadu : α´ q1

A α

-

pro kontrolu vedu 2 pořady na prorážkovém bodě dojde k chybě (podélná moc nezajímá, ale příčná ano) - chyba je prostorová (záleží na všech 3 souřadnicích) - odvození viz IG mq1 = ?

β B β´

+X

σ12 +Y 1

d 2

d

3

xn = xn −1 + d cos σ n −1,n n i −1   xn = x1 + d ∑ cos σ 12 + ∑ ω j − (n − 2)2 R  i =2 j =1   σ 12 = R → sin σ = 1, cos σ = 0

ω = 2 R → sin ω = 0, cos ω = 1(−1) ε x1 = 0, příčná složka, celé vytyčení je pouze relativní ε xn = 0ε d − d [(n − 1)ε σ 12 + (n − 2)ε ω 2 + ... + ε ωn−1 ]

1.

na prvním a posledním bodě se neměřilo Razím-li z obou stran

ε σ 12 = −

1 [(n − 2 )ε ω 2 + (n − 3)ε ω 3 + ε ωn−1 ] n −1

jdeme-li z druhé strany :

ε σn,n−1 =

1 [ε ω 2 + (n − 3)ε ωn−2 + (n − 2)ε ωn−1 ] n −1

Bod prorážky je uprostřed

strana č. 22

n-1

n


9.semestr

přednášky

a + b = c = (n − 1)d n −1 a=b= d 2 ε q1 = aε σ 12 + bε σn ,n−1 n −1 d (ε σ 12 + ε σn ,n−1 ) 2 d = − [(n − 3)ε ω 2 + (n − 5)ε ω 3 + (n + 1 − 2i )ε ωi + ... + (n − 3)ε ωn−1 ] 2 0

ε q1 = ε q1

c=i= mq1 =

d mω 2 ρ

(n − 1)(n − 2)(n − 3) 3

mq1 =

c mω 2 ρ

(n − 2)(n − 3) 3(n − 1)

n −1 2

Příklad: c = 3km, d = 200m => n=16, mω = 10cc mq1= 47,4mm, měříme 2x

mqvýsledné =

mq1 2

= 33,5mm

2. Je-li tunel ražen pouze z jedné strany

ε q1 = d (n − 1)ε σ 12

za σ12 dosadím

ε q1 = − d [( n − 2)ε ω 2 + ( n − 3)ε ω 3 + ... + ε ωn−1 ]

m (n − 1)(n − 2)(n − 1,5) =c ω ρ 3

mω ρ

mq1 = d

(n − 2)(n − 1,5) 3(n − 1)

Ve všech případech závisí přesnost na počtu vrcholů V roce 1995 byly uvedeny na trh přístroje umožňují měřit v lese, či s poruchou signálu => GPS. Charakter. znak tunelových sítí je protáhlý tvar. Trigonometrická síť se dle potřeby zhustí polygonovými pořady. Orientaci brát vždy na 2 body tunelu, kvůli refrakci. Tak, aby bylo dobře vidět. 0,1mm – 1mm

hranice důlních škod = 4cm ε = 55 – 65°

4h

h ε

d

Kontrola se dělá buď vizuálně nebo srovnáním úhlového a délkového měření (mezi původním měřením a kontrolním) r + š/2 + ∆

r r

š … šířka tunelu

d2 š   = sin α  r + − δ  2 2   strana č. 23


9.semestr

přednášky

d 2 sin α = š r− +∆ 2 2 δ 5 ≤ Pk 5 3. ČSN 73 04 22 => vytyčování Přesnost se hodnotí mezními odchylkami podélných, příčných a výškových složek charakteristických bodů (portálové, konečné body) Charakteristické body : - volí se tak, aby se daly vytyčit nezávisle na ose trase - mezní délková odchylka : 1/1000 - mezní výšková odchylka : ± 50mm - mezní přímá odchylka : hodnotí se stejně jako se podrobných bodů trasy Podrobné body : - podélná : 1/250 - výškové : ±30mm - příčná : 30 – 70mm – záleží na vzdálenosti charakteristických bodů U silnic se to liší dle rychlosti : < 70 km/h > 70 km/h podélná příčná výšková podélná příčná výšková podklad 120mm 80mm 15mm 80mm 60mm 10mm kryt vozovky 80mm 50mm 8mm 40mm 30mm 4mm

Úplná stavební odchylka :

qp

q p = 2q h → q h =

2

Q = q 2p + qh2 + qr2 + q m2 + qt2 = Qq2 + Qs2

geodetický 1:1 => měření ve výšcevliv je 2x stavební přesnějšívliv něž vpoměr poloze

Qg = q 2p + q h2 = q 2p +

q 2p 4

= q p 1,25 = 1,25 ⋅ q 2p ⋅ 2 = q p 2,5

u Q = ns = 0,63Q 2,5 2,5

qp =

Většinou se tunely razí z obou stran, pak střední chyba jedné větve je :

mp =

qp t 2

Příklad : Q=0,1mm, qp = 63mm, pokud t = 2 → mp = 22mm, mh = 11mm Odsazení osy železniční koleje od osy tunelu osa tunelu

osa kolejí

p c p = ⇒c= h e h e e = 1435mm, rozchod kolejí

p

h ϕ e c ϕ

strana č. 24


9.semestr

přednášky

c … odsazení, h… převýšení (vzdálenost mezi středem tunelu a osou kolejí) p…převýšení vnější kolejnice Poloměry by měly být takové, aby nedošlo k rozšíření tunelu. Kolem osy se naklání rozchod.

Přesnost prorážky Podélná prorážka je zcela zanedbatelná. Příčná prorážka q – závisí na síti na povrchu – na homogenitě sítě, na připojovacím měření, jakost sítě v podzemí – ovlivněna geologickými poměry a způsoby ražby, sklonové a směrové podmínky, druh tunelu, podle způsobu budování – ostění. Musí se dělat rozbory přesnosti : buď podle norem nebo speciální. Tolerance – součet horních a spodních mezí, může být symetrická, ale nemusí

T = + th + − td Normy : 1. ČSN 73 02 12 (1995) => přesnost geometrických parametrů ve výstavbě, kontrola přesnosti

δM = stanoví vztah:

2.

T T ; t = 2,5; m p = 5 12,5 T t = 2; m p = 10

ČSN 73 04 05 (1997) => měření posunů stavebních objektů

δ1 ≤

2 p1 - očekávaný celkový posun 15

Odchylka se rozpadá na další dvě : mp1 – vliv podkladu mp2 – vliv měření

m p = m 2p1 + m 2p 2 X P = X A + s AP cos σ AP ; (σ AP = R = 100 g )

B

+x

X P = X A + s AP cos(σ AB + β ) ε XP = ε XA − s AP ⋅ 1 ⋅ ε σAB

σAB β +y A

P

Vliv podkladu :

1.klasicky ε XP = ε XA − s APε σAB rovnice • tgσ AB = ( y B − y A ) ( x B − x A ) ε σAB cos 2 σ AB = (ε yB − ε yA ) ( x B − x A ) − (ε xB − ε xA )( y B − y A ) ( x B − x A ) 2 Úprava :

( x B − x A ) = s AB cos σ AB

( y B − y A ) ( x B − x A ) 2 = (sin σ AB cos σ AB )[1 (s AB cos σ AB )]

[

]

ε σAB = cos σ AB (ε yB − ε yA ) s AB − [sin σ AB (ε xB − ε xA ) s AB ] Dosazením do rovnice • :

strana č. 25


[ )[cos σ

9.semestr

přednášky

ε xP = ε xA − (s AP s AB ) cos σ AB (ε yB − ε yA ) − sin σ AB (ε xB − ε xA )

ε xP = ε xA − (s AP s AB

[

]

]

(ε yB − ε yA ) + (s AP s AB ) sin σ ABε xB − (s AP s AB ) sin σ ABε xA

AB

]

ε xP = −(s AP s AB ) cos σ AB (ε yB − ε yA ) − sin σ ABε xB + ε xA [1 − (s AP s AB ) sin σ AB ]

[

]

m 2 xP = (s AP s AB ) cos 2 σ AB ( m 2 yB − m 2 yA ) + sin 2 σ AB m 2 xB + m 2 xA [1 − (s AP s AB ) sin σ AB ] 2

2

Předpoklad : m xA = m xB = m yA = m yB = m xy 2

m

2

xP

2

2

s  s  s  s  =  AP  2 cos 2 σ AB m 2 xy +  AP  sin 2 σ AB m 2 xy + m 2 xy − 2 AP  sin σ AB m 2 xy +  AP  sin 2 σ AB m 2 xy  s AB   s AB   s AB   s AB 

xP

  s  s  =  AP  2 cos 2 σ AB + sin 2 σ AB m 2 xy + 1 − 2 AP  sin σ AB  m 2 xy  s AB   s AB   

xP

s =  AP  s AB

2

m

2

m

2

(

)

   s   2m 2 xy + 1 − 2 AP  sin σ AB  m 2 xy   s AB    2

2

m xP = mxy

s  s 2 AP  + 1 − 2 AP  s AB   s AB

 s   s m xP = mxy 1 + 2 AP   AP  s AB   s AB podle zadání platí :

  sin σ AB 

   − sin σ AB   

β = R − σ AB

 s   s m xP = mxy 1 + 2 AP   AP  s AB   s AB

   − cos β  rovnice ‚  

mq1 = m xP  ∆y   ∆y mq1 = m xy 1 + 2 AP   AP  s AB   s AB

   − cos β  rovnice ƒ  

Příklad : mxy = 10mm, sAB=2km, sAP=1km 0 50 βg -

100

mq1 [mm] 7 9 12 je vhodné volit, co nejdelší orientaci, problém je viditelnost

150

200

15

16

2.použití gyrothedolitu ε σAB = ε σAB m

gyr q1

2  s   AP = m +  mσAB    ρ   2 xy

mσ mq1

5cc

10cc

12,7mm 18,6mm

strana č. 26


9.semestr

přednášky

mq 2 = mq2 − mq21 mq 2 =

n − 1,5 ⇒ mω 3

ndmω ρ

mω …očekávaná přesnost měření úhlu Příklad : Q = 0,1m; t = 2; sAB = 2km; sAP = 1km; β = 200g → mq1 = 16mm – max. hodnota podkladu n = 11; d = 0,1km => mω = 4,9cc

mω 0 = n=

1000 = 10 cc d

m 2ω 0 10 2 = = 4( skupiny ) m 2ω 4,9 2

ml = (n − 1)md2 + (n − 1)mcd2

Gyrotheodolit : viz skripta str. 62 (tato úloha je považována za základní) 1) poznámka č.1 součet řady =

[k (k + 1)] / 2, dosaď k = (n − 2)

konečná řada 1. řádu :

1 +systematická 2 + 3 + ... +složka (k − 1měřených ) + k délek

xn+1 = x A + B12 cos QN + B23 cos(QN + QZ − 2 R ) poznámka č.2

(n − 2) 2 = n 2 − 4n + 4 psát jako n 2 − 2 ⋅ 2n + 2 2 ⋅ 12 (n − 4) 2 = n 2 − 8n + 16 psát jako n 2 − 2 ⋅ 4n + 2 2 ⋅ 2 2 (n − 6) 2 = n 2 − 12n + 36 psát jako n 2 − 2 ⋅ 6n + 2 2 ⋅ 32

∑

n−2

l =1

(n − 2l ) 2 = (n − 2)n 2 − 2 ⋅ 2n(1 + 2 + 3 + ...) + 2 2 (12 + 2 2 + 32 + ...) řada 1. řádu

konečná řada 2. mocnin

poznámka č.3 k součtu řady 2. mocnin přirozených čísel :

12 + 2 2 + 32 + ... + (k − 1) 2 + k 2 sk = [k (k + 1)(2k + 1)]/ 6

2)

pro všechny usměrněné strany

mq 2 =

smσ ρ

(n − 1)

3) usměrněna je jen jedna strana (poslední bod je v úseku n)

mq 2 =

[

]

1/ 2 s (n − 1) 2 mσ2 + (mω2 / 6)(n − 1)(n − 2)(2n − 3) ρ

viz. obr. vliv počtu orientací na směrodatnou příčnou odchylku viz. skripta str. 65 Závěr: 1) U přesných strojů stačí usměrňovat každou 4 stranu strana č. 27


9.semestr

přednášky

2) U méně přesných každou 3 stranu.

Výstavba točeného tunelu +X

 2∆y AP mq1 = m xy 1 +   s AB

B

α/2 +∆YAP

1.varianta :

A α/4

+Y

∆y AP = r sin

mq1 = 1 +

2r 2 sin α2 2

P

s

2 AB

 ∆y AP   − cos γ    s AB  α α ;γ = R + 2 4

−

2∆y AP α  cos R +  s AB 4 

mq1 … příčná chyba podkladu

∆y AP = s AP cos

2. varianta :

mq1 = 1 +

α 4

2 s AP α s α α   cos  AP cos − cos R +   s AB 4  s AB 4 4  

min. γ = 400g – α/4 max. γ = 200g – α/4 ml1 = místo cos psát sin … podélná odchylka prorážky min. γ = 100g – α/4 max. γ = 300g – α/4 Vliv příčného směru při klasickém měření : skripta str. 60

mq 2 =

md2  (n − 1) − sin ((n − 1)δ ) cos((n − 1)δ ) + vliv nahodilých chyb délek  2  sin δ  2

m +  dc  d

 2 r  [1 − cos((n − 1)δ )] + vliv systematických chyb délek 

mω2 r 2 + 2ρ 2

sin ((n − 1)δ ) cos(nδ )   (n − 1) −  vliv úhlového měření sin δ  

Příklad : sAP = 1km, d = 100m točitý tunel rkm αg

md

mdc

mω

mq2 bez syst. vlivu

m q2 se syst. vlivem

0

∞

0

0

31

31

31

100

1,3

7

19

29

30

36

200

0,6

11

32

24

26

41

300

0,4

12

36

17

21

42

400

0,3

11

32

11

16

36

toto nebudeme uvažovat => točitý tunel je 2x přesnější než tunel přímý (teoreticky) => čím větší je středový úhel oblouku, tím je významnější se stává měření délek

strana č. 28


9.semestr

přednášky

přímý tunel αg

rkm

md

mdc

mω

mq2 bez syst. vlivu

m q2 se syst. vlivem

0

∞

16

50

0

16

52

100

1,3

14

45

10

17

48

200

0,6

11

32

17

20

38

300

0,4

10

15

20

23

27

400 0,3 11 Má se usměrňovat každá třetí strana

0

21

23

23

Výškové vytyčení tunelu skripta str. 65

m h = mq / 2

(m

mhp =

2 hA

) (

) (

2 + mhB + m 2pA + m 2pB + mm2 1 + mm2 2

)

Geodézie při výstavbě a provozu metra skripta str. 66 -

platí drážní zákon 30m

30m

ochranné pásmo je 30m, kde se mohou stavět pouze drážní zařízení

2,400

1,5m

d.t.

1,5m

obvod dráhy ochranné pásmo

Podklady pro investiční činnost v Praze str. 67 1) Místní trigonometrické síť Praha => doplněno podrobnou polohovou sítí Praha str.69 2) Polohová a hloubková měření 3) Základní vytyčovací síť, podrobná vytyčovací síť, výškové body 4) Geodetické práce v tunelech

METRO Poslední 39 – 43 – 5. řád S-JTSK Nové geodetické základy - napřed polygony – neujalo se - tvar, rozměr a orientace nové sítě - 1973 – GÚGK rozhodl - MTSP P74 – střechy budov Místní trigonometrická síť Praha – MTSP - zahrnuty nové body i body S-JTSK - měřeny směry – T3 – 2x po 6 skupinách - měřeny délky AGA 8 - Směrodatné odchylky -

σϕ = 1,48cc délky s / 800 000 strana č. 29


9.semestr

přednášky

- varianty vyrovnání – porovnány - určeno Helmertovou transformací na S-JTSK s vedlejší podmínkou (shodnost 1 bodu sítě) P-84 - rozšíření, některé body zničeny - 16 bodů – 8 nových a 8 společných s P-74 - především délkové zaměření - na 3 bodech směry - 8 variant vyrovnání – nakonec se body P-74 vzaly jako pevné MPPS - místní podrobná polohová síť - připojovací body – šachty, jámy - body 1. kategorie – polygonové pořady se 4-5 vrcholy a protínání vpřed ze MTSP - body 2. kategorie – připojeno na 1. kategorii – polygonové pořady 2. kategorie – připojovali se ke trasám metra, vlastní podzemní polygonové pořady - body 3. kategorie – sloužili ke kontrole připojovacích bodů -

Úhly 1. a 2. – 6 skupin, o ω = 4cc; 3. – 3 skupiny, o ω = 8cc v polygonu

-

Uzávěry : 1.

12 cc n − 1 : MNČ, 2. a 3. 12 cc n

- Souřadnice jako – Praha tak JTSK Výškové bodové pole - ZVBP 1. – 3. řád - PVBP 4. řád a plošná síť - podél tras HVB - Jadran - stabilizace – čepovými značkami - současné určení připojovacích bodů

Připojovací měření -

přístupová štola – klasika orientace gyroteodolity + 1 bod provážen orientace na povrchu na 3 body směrodatná odchylka 1,5mm

-

hloubkové – pásmem -

-

Usměrnění - každá třetí strana -

mh = 1,5mm

σ ϕ = 15cc

- ověřování na azimutálním etalonu Základní vytyčované body 1. při ražbě 2. po prorážce - kontrola profilu - pokládka kolejí 3. spojení na stavících tunelů Stabilizace – betonový blok s trubkovou značkou Součástí apriorní rozbory přesnosti prorážky Přesnost do 20mm Úhly – 3 skupiny

σ ϕ = 10 cc (i centrace)

Výchozí bod tunelu – určen 3x

strana č. 30


9.semestr

přednášky

Těsně před prorážkou se znova zaměřil celý pořad => po strany sítě. Výšková síť 1. při ražení – volné pořady 2. po ražení – vetknuté pořady Přístupová štola - výchozí hlavní výškový bod -

m0 = 1mm - tíhová chyba

Hlavní síť : investor Podrobné pole : dodavatel Základní vytyčovací síť – 100m => podrobná síť 20 – 50m úhly ve 2 skupinách

∆ met = 12 cc a délky 2x

Kontrola

v trojúhelníku

Stabilizace - zářez v ostění - značka s kulovou hlavou Ražba – štít – laser Nutno dodržet průjezdný průřez Stavební odchylka průřezu je 10cm Kontroly : 1) 2) Souřadnicově po umístění prstenců Pasivní odraz či fotogrammetrie – ZEISS UMK 10 Před uložením kolejí – kolejové značky Umístěna 1690mm od osy kolejí a vytyčovány z bodu základní vytyčovací sítě s kontrolou ∆ Hmet = 0,5mm; ∆ XYmet = 2mm Vytyčování normálovým pravítkem Kontrola pokládky kolejí – dle předpisů ČD – po 5m – rozchod – převýšení – vzepětí – sklon – kontrola příčného profilu – šablonou Dokumentace – ochranné pásmo – seznam objektů a zařízení Eskalátory - sklon 30° strana č. 31


9.semestr

- vytyčení na povrchu MPPS - nahoře a dole hlavní body. Základní body horní a dolní - laser – stínítko Měření posunů - v oblastech nad metrem - nivelací Opis provedl Petr Souček

strana č. 32

přednášky

Geodézie v podzemních prostorách

Recommend Documents