Fenomén globalizace a jeho vliv na obranu a bezpečnost

Fenomén globalizace a jeho vliv na obranu a bezpečnost Jindřich NOVÝ Abstract: Globalization is a basic phenomenon changing a reality today. The processes of globalization affect defence as well as security. The text is not only dedicated to a definition of „globalization“ itself, but discusses a way hoe globalization changes a systém environment related to defence and security Klíčová slova: globalizace, bezpečnost státu, obrana státu,

Fenomén globalizace V souvislosti s prácí na specifickém výzkumném záměru katedry ekonomie na Univerzitě obrany v Brně jsem se mimo jiné zabýval také souvislostmi působení vybraných vnějších vlivů na problematiku bezpečnosti a obrany. Jsem totiž přesvědčen, že tyto faktory jsou natolik závažné, že do značné míry vymezují podmínky pro formování vývoje ekonomiky obrany a ekonomiky ozbrojených sil v současnosti. Chtěl bych se pokusit seznámit Vás ve stručnosti s některými skutečnostmi, které budu předkládat spíše v podobě premis, než hotových soudů. Zároveň je pokládám za natolik zajímavé, že si rozhodně další analýzu a zkoumání zaslouží. Především si ale uvědomuji, že výsledkem mého dosavadního zkoumání jsou vlastně jen další otázky, otazníky a problémy. To mimo jiné ukazuje o jak dynamický a mnohovrstevný proces se jedná. Je to skupina problémů zahrnující nezbytně multidisciplinární přístup a to především z hlediska pohledů politologických, sociologických, ekonomických, historizujících a dalších. V mnoha souvislostech se není možné opírat o obecně uznané axiomatické soudy, chybí definice a ustálená tvrzení. Postoje k této problematice jsou v publikované a diskutované podobě často rozporné a protichůdné. To je ale spíše znakem aktuálnosti problému a nutnosti jeho dalšího zkoumání než jeho dehonestace. Klíčovým pojmem je fenomén globalizace. V samotném úvodu dovolte několik poznámek k fenoménu globalizace. Vědomě jsem nepoužil pojem kategorie, protože jí zatím v tom navyklém slova smyslu podle mého názoru není. V dostupné literatuře najdeme pokusy o definici, ale nikde se nedočteme, že by některý takový pokus byl všeobecně a univerzálně akceptován. Tento fenomén totiž prostupuje všemi souvislostmi aktuální existence společnosti. Je zkoumán z hlediska politických dopadů, ekonomických vazeb, enviromentalistiky, kultury a národní svébytnosti a také v neposlední řadě ve vazbách na problematiku obrany státu a jeho bezpečnosti. Co k tomuto problému uvést na samotný úvod? Především to, že to není fenomén nijak nový i když se o tuto interpretaci mnoho autorů ve snaze po originalitě snaží. Pravděpodobným autorem pojmenování tohoto fenoménu současné lidské civilizace byl kanadský sociolog Marshall Mc Luhan, který se věnoval výzkumu dopadu sdělovacích prostředků na společnost. V jednom svém článku v roce 1960 použil pro současný svět pojmenování „Globální vesnice“, kde vzhledem k existenci technických možností získávání, zpracování a přenosu, resp. sdílení dat budeme všichni vlastně sousedi na malé vsi. V literatuře dokonce najdeme i názory o starších pramenech. Ve všech zdrojích se dozvíme, že fenomén globalizace je vlastně zapříčiněn několika faktory, mezi nejdůležitější z nich patří:

-

technický a technologický pokrok – informatika a práce s datovými systémy obecně, reprezentované internetem, elektronickými medii apod.; technologické změny v podobě dynamických know-how; akumulace mezinárodního kapitálu a tlak na finanční trhy; standardizace postupů, hodnocení, kritérií (zestejňování) v mnoha oblastech lidského konání. atd.;

Ani jeden z těchto faktorů (procesů) není izolovaný nebo zcela nový. Společně s jejich aplikací se role, význam a vliv „národních“ entit zpochybňuje a upozaďuje se jejich autorita. Tento fakt vyvolává různé tendence v hodnocení vlivu tohoto fenoménu. Pokud chceme preparovat nějaké hlavní rysy globalizace plynoucí z publikovaných analýz, můžeme vyjmenovat např. následující: - Komplexnost a dynamika - Vzájemná provázanost - Bezprecedentní povaha vztahů - Nelineárnost procesů Viz. Black (1999). Na základě zkoumání předmětných souvislostí bych si dovolil připojit i několik dosud získaných tzv. „všeobecných poznatků o globalizaci“: (srovnej s ročenkou The World Bank, červen 2000) • • • • •

Globalizace nemá jednotně akceptovanou definici; Vystupuje v reálném životě v mnoha formách; Podíl států na procesu globalizace je velmi rozdílný a zpětná vazba na ně má různé dopady; Je fenomén úzce spojený s politickou aktivitou lidí a skupin lidí (nejedná se o fatální fenomén); Mění své tempo a konkrétní podoby;

Pokud se vrátím k pokusům definovat základní vazby, potom se osobně kloním k názorům, které se opírají o konstatování (v různých podobách), že globalizace je vlastně historicky podmíněným jevem, je faktem a dokladem vývoje společnosti, jeho přirozeným produktem, ale také determinantem. Dnešní stav globalizace je vlastně dosaženým stupněm vývoje lidské civilizace. Soudy o tom, jestli je globalizace dobrá či škodlivá považuji z tohoto hlediska za nerelevantní, protože je to podobné, jako bychom se tak vyjadřovali o prospěšnosti a škodlivosti deště. Globalizace svým vlivem přetváří vzájemné vztahy mezi zeměmi a mění dosud zažité stereotypy v hodnocení, myšlení a konání. To je jeden z nesporně výrazných vlivů globalizace. Konkrétní hodnocení je ale závislé také v mnohém na tom, kdo a z jaké pozice globalizaci hodnotí. Je zcela přirozené, že z tohoto důvodu bude hodnocení často velmi rozdílné. Ekonomicky a politicky silné země, mezinárodní finanční a obchodní instituce považují globalizaci převážně za progresivní proces, prostřednictvím kterého se dostává i méně vyspělým zemím dobrodiní posledních výsledků vývoje vyspělého světa. Ku podivu zástupci rozvojových zemí, průmyslově zaostalých regionů mají na globalizaci často zcela opačný názor. O tomto problému se krátce zmíním v dalším, jen jej uvozuji v této části. Společnost se totiž rozděluje podle nových kritérií a to často způsobuje problémy. (i v oblasti obrany a bezpečnosti, protože generují dosud nepoznané rizika). Fenomén globalizace je tedy spjatý se všemi významnými obory lidské aktivity i když v různé podobě a s různou intenzitou. Mění se tvář, struktura i systémové vazby ve společnosti. Realita (ekonomická, politická, ekologická, sociální, vojenská atd…) často vynucuje reakce

ex post na již působící problémy (a to je pro oblast bezpečnosti a obrany téměř typické). Pokud se probereme odbornou literaturou, troufám si tvrdit, že nejméně 95% textů je tohoto charakteru. Téměř absentuje vědecká prognóza vývoje a vlivu hlavních aktérů a pokud existuje, tak ve velmi vágní podobě.

Obrana a bezpečnost – dva různé pojmy Problém obrany a bezpečnosti je spjatý s charakteristikami vývoje společnosti v celé jejich šířce. I když často používáme oba tyto pojmy vedle sebe, měli bychom si uvědomit, že se jedná o dva relativně samostatné okruhy problémů. Vycházejí z odlišných základů, reagují odlišnými prostředky na odlišné podněty a realizují se za pomoci odlišných prostředků. Dovolte mi nyní několik obecných závěrů ke zkoumání naznačených souvislostí. Jsou ovšem podstatné pro metodický postup zkoumání obou kategorií. Pokud hovoříme o oblasti obrany, potom mluvíme především o armádě, ozbrojených silách, konfliktech řešených pravidelnými identifikovatelnými jednotkami, které mají deklarované cíle a poslání. Aktivity v této oblasti jsou: • • • • • •

Deklarované, proklamované veřejně (z větší části); Selektivně aplikované v závislosti na intenzitě viditelné hrozby; Mají za úkol často odstrašit protivníka (preventivní poslání); Realizované specificky vybranými a označenými osobami (vojáci); Realizované jen z času na čas a na dobu omezenou mandátem vojenských jednotek; Jejich úkolem je řešit reálný konflikt;

Pokud naopak budeme analyzovat problematiku vlivu globalizace na oblast bezpečnosti je třeba si uvědomit, že se nacházíme ve zcela odlišných souvislostech. Aktivity v oblasti bezpečnosti jsou zpravidla: • • • • •

Diskrétní a „tiché“, nezveřejňované a neavizované; Stálé, aktivní a ofenzivní – trvalý monitoring; Práce s informacemi místo zbraní neozbrojenými lidmi; Realizované specificky vybranými osobami zpravidla ne vojáky v uniformách; Výrazně preventivní funkce předcházení rizikům a konfliktům;

Samostatnost těchto dvou oblastí je třeba chápat jako relativní.

Vliv globalizačních tendencí na oblast obrany Globalizační procesy nemohou neovlivňovat tak důležitou oblast, jakou je obrana jednotlivých států. I v této oblasti však došlo v posledních nemnoha letech k zásadním změnám v pojetí obrany. Obecně se ukázalo, že organizace vojsk, zbraně, které byly určeny k tomu, aby odrážely vojenské nebezpečí na konci minulého tisíciletí, nebudou odpovídat na problémy tisíciletí příštího. K tomu, aby bylo možné vypořádat se s novým prostředím, bylo nezbytné, aby i problematika obrany byla koncipována na kvalitativně (to především) jiných základech. Není možné pojednávat zde o všech souvislostech, to je časově nemožné. Takže jen dílčí shrnutí v bodech, které dále obsahově rozpracováváme. a) Obrana musí čelit dosud nezvyklým rizikům a impulsům k její aktivizaci; b) Obrana se stává stále více a zřetelněji záležitostí kolektivních aktivit než individuální věcí izolovaných států; c) Mění se organizační systémy vojsk – přechod od nasazení masových uskupení k úderným jednotkám speciálního určení podle potřeby řešení úkolu;

d) Mění se technologie a technika a s tím i taktika vedení boje. Charakteristika je v menších jednotkách, samostatně působících, vybavených moderními zbraňovými a dalšími prostředky; e) Základními požadavky jsou mobilita jednotek (manévrovost), údernost (účinnost) nasazených systémů, přesnost zásahů (selekce cílů), odolnost v akci, schopnost kooperace a spolupráce; f) Rozhodovací procesy se uskutečňují na nižších úrovních velení za pomoci moderních spojovacích, komunikačních, zaměřovacích a sdělovacích prostředků; g) Prvky výzbroje a výstroje jednotlivce jsou komplexní a finančně daleko náročnější; h) Při akcích nemá docházet ke ztrátám na nezúčastněných osobách, majetku a infrastruktuře; Jsem přesvědčen, že bychom při podrobnější analýze mohli uvést a rozvést konkrétněji i další charakteristiky toho, jak proces globalizace ovlivňuje systém obrany. V podmínkách konkrétně ČR je podle mého názoru záležitost konkrétního koncipování modelu obrany věcí hodnocení tří problémových okruhů. : a) Aktivity ČR jako členské země NATO při zajišťování úkolů obrany; b) Aktivity ČR jako členské země EU v rámci projektu Společné bezpečnostní a obranné politiky EU; c) Vnitřní aktivity, kterými AČR uskutečňuje nezbytné změny plynoucí z výše uvedených skutečností; Mohlo by se na první pohled zdát, že první dva okruhy nepřináší rozporné pozice. Ale realita ukazuje, že existují různé názory na obranné aktivity mezi NATO a EU. Tzv. transatlantické spojenectví není ani dnes zcela bez problémů. ČR (resp. AČR) realizuje řadu úkolů v obou systémových prvcích. Podle vyjádření oficiálních představitelů Armády České republiky a dokumentů je pro Českou republiku prioritou členství v NATO a plnění přijatých závazků v rámci její aktivity, ale zavázali jsme se zároveň plnit i závazky vyplývající z členství v obranném systému EU. Globalizace ovlivnila strategické koncepce obou uskupení. NATO sleduje budování tzv. Sil rychlé reakce (NATO Response Force, NRF) s reakční dobou 5-10 dnů v počtu cca 1 500 osob s dobou zasazení od 30 do 120 dnů v místě konfliktu). Obdobně v rámci budovaných obranných struktur EU se připravuje ustavení tzv. bojových uskupení (Battle Group,BG), jako doplnění širších obranných ambicí Základního cíle 2010 (Headline Goal 2010). V roce 2007 by mělo být k dispozici 13 takových uskupení, která budou schopna zasáhnout podle potřeby. V současné době strategické dokumenty v oblasti obrany nepředpokládají vznik konfliktu takového rozsahu a intenzity, aby bylo třeba považovat nasazení obranných sil a prostředků za aktuální. Nutnost reálné připravenosti na plnění přijatých cílů, která tvoří základ politického zadání pro činnost Armády České republiky klade značné nároky na personální, ale především ekonomické zdroje, kterými armáda disponuje. Jak se v poslední době ukazuje, tak především ekonomické problémy značně limitují možnosti armády plnit všechny přijaté závazky.

Vliv globalizačních tendencí v oblasti bezpečnosti Jiná situace je v oblasti bezpečnosti. Dovolím si tvrdit, že tato oblast je v současnosti daleko složitější a komplikovanější, než oblast obrany přes všechny složitosti zajištění moderního systému obrany státu. Je zde také více vrstev problémů, které zasluhují bližší zkoumání. Nejčastěji se v souvislosti s hrozbou pro stabilitu a bezpečnost zmiňuje problematika mezinárodního terorismu. Ovšem je třeba vidět, že jsou zde i další reálné aktivity přímo ohrožující bezpečnost. Zmíním jen etnické a náboženské konflikty (reálné, potencionální); obchodování s drogami; masovou migraci (především ekonomickou); ekologickou nestabilitu; korupci; praní špinavých peněz; postupující chudoba; militantní aktivistické skupiny; krádeže informací, a mnohé další. Tyto prvky každý sám o sobě a nakonec v různých kombinacích vytvářejí stavy a situace, kdy je třeba volit zvláštní prostředky k jejich odstranění, nebo alespoň eliminaci nejdestruktivnějších důsledků. V čem jsou hlavní komplikace v této oblasti? Nejsme ani tak bezradní v tom, jak někdy následky odstraňovat, ale v tom, kde hledat pravé příčiny jejich vzniku a to, zda je umíme odstraňovat s konečnou platností. Tyto konflikty i po zásahu zpravidla vykazují další mutované aktivity. Tyto hrozby jsou často propleteny s poměrně sofistikovaným a dobře organizovaným a vybaveným zločinem a to vytváří nebezpečné kombinace. V této oblasti neexistují žádné hranice a žádná omezení. Není dnes žádným tajemstvím, že agentury působící v oblasti prosazování zákona zaostávají přinejmenším deset let co se týče získávání a užití nejnovějších technologií, zpravodajských systémů a dalších prostředků nutných k úspěšné konfrontaci se světem zločinu. V této souvislosti se nejčastěji zmiňuje v posledních letech nebezpečí terorismu. Ve slovníčku je uvedena jeho možná definice, ale stejně jako u globalizace, je to jen pokus o definování. Právní definice terorismu zatím není k dispozici. Na téma terorismu bylo napsáno mnoho stránek textů a knih. Dovolím si v této souvislosti upozornit jen na některé rysy tohoto jevu, resp. tendence, kterými se projevuje v současném globalizovaném světě. Infrastruktura terorismu se dnes neopírá o zbraně, ale o finanční trhy, o bankovní konta a finanční toky, které působí jako živá voda na nejrůznější teroristické aktivity. Dnes je již zřejmé není možné oddělovat terorismus od praní špinavých peněz či organizovaný zločin od obchodu s drogami. Stejně tak není možné vést boj jen proti jedné oblasti hrozeb, ale je nutné postupovat maximálně koordinovaně. Bezpečnostní hrozby v různých podobách mají různé nositele. Vyžadují aktivní mnohostranný přístup. V boji proti terorismu a dalším uvedeným hrozbám nepomohou armádní jednotky a jejich masové nasazení. K tomu dochází zpravidla až ex post. Častým a zřetelným problémem je prorůstání nositelů bezpečnostních hrozeb do oficiálních státních struktur (korupce, vydírání) nebo skutečnost, že se takové chování stane veřejně tolerované. Hrozby tak jak byly uvedeny jsou obtížně řešitelné vzhledem k svému rozsahu a různorodosti působení. Proto se na tomto procesu musí podílet tolik složek. Z toho vyplývá ten nejzávažnější problém. Tím je složitost kooperace bezpečnostních sil. Aby byly protiakce účinné, musí být mezinárodně koordinovány. A tady je v současnosti hlavní problém. Reakce oficiálních míst je pomalá, byrokratická a často vyzrazovaná v důsledku akcí protistrany. Zpravodajské služby si chrání svá tajemství, informace, nedělí se o ně a tak je složité účinně zasáhnout. Celní služba, policie, zpravodajské agentury, armáda, ministerstvo obrany, zahraničí a další vytváří vlastní databáze informací, které nejsou vzájemně prostupné a využitelné. Ještě složitější je to v mezinárodním měřítku.

Mnohdy boj s hrozbami koliduje s obecně chápanými občanskými právy. Je velmi složité v politické struktuře prosadit práci s informacemi například s osobními údaji tak, aby umožňovaly operativní zpravodajské využití.

Jaký je postoj ČR ke globalizaci? Při zkoumání postoje ČR ke globalizaci je potřebné vycházet ze čtyř základních dokumentů, které definují vztah ČR k vnějšímu světu. Definují sice jen koncepční rámec, v němž se utváří politická rozhodnutí. V jakých dokumentech je deklarován vztah ČR ke globalizaci? 1. 2. 3. 4.

Koncepce zahraniční politiky České republiky na léta 2003 – 2006 Bezpečnostní strategie České republiky Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002 – 2007 Návrh koncepce směrování ČR v rámci EU

Na akademické půdě nás bude také zajímat, jak se k otázkám vlivu globalizace na obranu a bezpečnost staví problematika vědecké a výzkumné práce. Že není tento prvek podceněn, se můžeme snadno přesvědčit, když nahlédneme do dokumentu „Dlouhodobé základní směry výzkumu.“ Mezi priority výzkumu podle Rady vlády pro výzkum a vývoj také patří – Bezpečnostní výzkum. (viz. www.businessinfo.cz) V tomto materiálu se přímo uvádí základní směry rozvoje vědeckého zkoumání na tyto a mnohé další otázky. Pokud chceme formulovat základní myšlenky o dalším směrování ekonomiky obrany státu, jsem přesvědčen, že daleko více, než v minulosti budeme muset svou pozornost zaměřit na nezbytné změny, které do procesu zkoumání přinášejí vnější vlivy. Sem měla být také zaměřená pozornost mého příspěvku.

Autor: Jindřich NOVÝ, Dr., Ph.D. Kontaktní adresa:

E-mail:

Univerzita obrany, Kounicova 65, 612 00 Brno Telefon: +420 973 443 168 [email protected]