Exkurze Prostějovsko
19. – 21. 6. 2015 Barbora Belavá, Jana Friedrichová, Tomáš Jelínek, Michaela Koldová, Barbora Macháčková, Petr Válek, Markéta Zahnašová
1. den Stražisko – zámek a tvrz v Náměšti na Hané – mohylníky Džbán a Křemela – Rmíz – Švédské šance u Ludéřova – úvozové cesty v Ludéřově – Černá věž v Drahanovicích
Stražisko Tomáš Jelínek • • •
K. ú. Stražisko, okr. Prostějov Nachází 15 km SZ od Prostějova a 5km JV od Konice v SV části Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 350-400 m n.m. Hrad – 1. písemná zmínka r. 1288 - purkrabí hradu Veveří Ctibor de Grvnenberch – Dnes barokní kostel Andělů strážných – Dvě komunikačně využité terasy, které se spojují na široce rozepjatém oblouku mohutného šíjového valu – Mezi náspem a hradem byl příkop asi 18 m široký, počátkem 20. století do něj zapuštěna grotta Panny Marie – Na východě trojúhelný terénní stupeň asi pozůstatek nevelkého předhradí – Zde mohl navazovat parkán, pruh podél S strany vrcholu vymezuje fragment původního zdiva – Nálezy keramiky z povrchových sběrů jsou datovány do vrcholného středověku a novověku
Literatura • • • •
Burian, B. 1939: Vlastivěda moravská. Konický okres. Brno. Houdek, V. 1884: Z pravěku Olomoucka. Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 18, 49-57. Plaček, M. 1991: Povrchový průzkum zbytků hradu u Stražiska (okr. Prostějov). Přehled výzkumů 1988, 60. Plaček, M. 2007: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, 592-593.
Výklad na lokalitě
Kostel Andělů strážných
Grotta Panny Marie
S sebou jsme si vzali i literaturu ke všem navštíveným lokalitám
Informační tabule k dějinám Náměště na Hané
Cesta vlakem
Zámek v Náměšti na Hané
Náměšť na Hané – tvrz •
K. ú. Náměšť na Hané, okr. Olomouc
•
Tvrz poprvé zmiňována roku 1490
•
Renesanční přestavba proběhla někdy v první třetině 17. století
•
Někdejší stavba zachována v obytném křídle
•
V roce 1770 přeměněna na manufakturu na kartouny a později na sladovnu
Mohylníky Džbán a Křemela • k. ú. Náměšť na Hané, okr. Olomouc
Mohylník Džbán • Mohylník objeven v roce 2000 jako 4. na katastru Náměště na Hané • Počet dochovaných mohyl je 34 • Výzkum provedl PhDr. M. Šmíd (ÚAPP Brno) • Drahanovická fáze mohylových pohřebišť (KNP IIA) = mohyla s obdélnou kamennou obvodovou konstrukcí a žárovým pohřbem • V jedné z mohyl dochován otisk textilu v korozi měděné sekerky
Mohylník Křemela I • • • • • •
V roce 1988 na ploše okolo 3 ha objeveno 58 mohyl Výzkum dvou mohyl provedl v témže roce PhDr. M. Šmíd (ÚAPP Brno) Drahanovická fáze mohylových pohřebišť (KNP IIA) = mohyla s obdélnou kamennou obvodovou konstrukcí a žárovým pohřbem Ohrozimská fáze mohylových pohřebišť (KNP IIB) = mohyla jen z prostého násypu hlíny a žárovým pohřbem Délka mohyl kolísá od 6 do 29 m a šířka od 7 do 12 m, orientace delší osy je Z-V, jamkové nebo popelnicové hroby V násypech mohyl zjištěny stopy silného žáru a velké množství mazanice s otisky prutů
Mohylník Džbán
Mohylník Křemela
Rmíz u Laškova Barbora Macháčková • •
•
•
•
Eneolitické hradisko Rmíz se nachází na JZ výběžku k. ú. Náměšť na Hané (okr. Olomouc) na ostrožně nad údolím potoka Šumice. Ostrožna je sedlem spojena s horou Křemelou, na které se nachází eneolitická mohylová pohřebiště, která mohou souviset s osídlením na Rmízu. V severní části je ostrožna zakončena šíjí, která byla přehrazena čtyřmi pásy opevnění. Vnitřní pás opevnění vymezuje akropoli o rozloze 6,5 ha. Výzkumy zaměřené především na zjištění charakteru opevnění provedl v letech 1988 – 1990 PhDr. Miroslav Šmíd (dnes ÚAPP Brno, pobočka Prostějov). Počátek osídlení na základě rozboru keramiky a dvou sloupců OCR dat z prostoru opevnění se datuje do počátku 2. fáze staršího stupně KNP (KNP IB1). Osídlení trvalo do klasické fáze badenské kultury. Doloženo je také osídlení v době halštatské (platěnická kultura).
•
•
•
Na ploše hradiska byly objeveny pece, kůlové jamky, zbytky ohnišť, rozsáhlejší mazanicové destrukce a sprašové vrstvy jako pozůstatky obydlí. Konkrétní podobu domů se z nálezové situace nepodařilo rekonstruovat. V prostoru mezi 3. a 4. valem se ve všech vrstvách nalézaly sestavy kamenů uspořádané do kruhů o průměru 1,5–1,8 m. Textilní výrobu na lokalitě dokládají početné nálezy přeslenů, závaží tkalcovských stavů a přítomnost zuhelnatělých textilií na blízkých mohylových pohřebištích (otisk tkané textilie v korozní vrstvě měděné sekerky uložené do jednoho z hrobů na pohřebišti v poloze Džbán).
Literatura: Šmíd, M. 2007: Rmíz u Laškova. Pevnost kultury nálevkovitých pohárů. Archeologické památky střední Moravy. Olomouc.
• M. Šmíd označil jednotlivé linie opevnění čísly 1 – 4 směrem z vnějšku do vnitřního prostoru hradiska. • Čtvrtý pás opevnění v nejvyšší partii kopce odděluje akropoli na jižní straně od severního předhradí.
Geodetický plán ostrožny vypracovaný J. Kšírem v roce 1948 (Šmíd 2007)
•
První pás opevnění – Val, 240 m dlouhá terénní vlna běžící po J hraně sedla a vymezující plochu 17,5 ha a 3 m hluboký příkop – 3 m od vnitřní hrany zachycen základový žlab palisády
•
Druhý pás opevnění – Mělký příkop široký téměř 5 m a val široký 6 m, které ohraničují plochu asi 11 ha, ve V části dosahuje val výšky až 2,7 m – Val byl lemován 0,8 m širokým pruhem ze tří vrstev nasucho kladených kamenů, které původně tvořily opěrnou zídku
•
Třetí pás opevnění – Od druhého vzdálen 50 – 60 m a je tvořen valem s patrnou kamennou destrukcí a předsunutým příkopem – Na Z se val stáčí dovnitř sídliště a navazuje na čtvrté pásmo opevnění – Hradba se skládala z nasucho kladené zdi jištěné hlinitokamennitým násypem. Podobná konstrukce hradby je doložena také na hradisku Hrad u Bílovic.
•
Řez třetím pásmem opevnění (Šmíd 2007)
•
Čtvrtý pás opevnění – Hradba komorové konstrukce vyplněná kamennou sutí – Podélná břevna byla propojena příčnými trámy s rozestupy 1,1 m – V J části rozeznány zbytky klešťovité brány – 10 metrů od hradby se nacházel do skály vyhloubený příkop hrotitého tvaru 4 m široký a 1 m hluboký (platěnická kultura)
Čtvrtý pás opevnění
Na akropoli
Pohled na Rmíz od Laškova
Švédské šance u Ludéřova a úvozové cesty Markéta Zahnašová •
Čtyřúhelníkový valový areál o rozloze 1 ha
•
Ohrazen sypaným valem a vnějším příkopem se šikmými stěnami, patrný vchod
•
Byl dlouho považován za laténskou svatyni, objekt mnohem mladší – samotný název odkazuje na období třicetileté války
•
Výzkum AC Olomouc v letech 2012 – 2014 vedený Jakubem Vránou – Přes dva úvozy položeny dvě sondy o rozměrech 2 x 11 m a 1 x 10 m – Úvozy vedou pod opevněným areálem a jsou tedy starší než toto opevnění – Autoři výzkumu se tedy přiklání k tvrzení, že ludéřovské polní opevnění vzniklo během třicetileté války, kdy byla Olomouc obsazena Švédy – Opevnění mělo vzniknout v souvislosti s kontrolou dálkové komunikace, vedoucí z oblasti Českomoravské vrchoviny na Hanou a dále na Olomouc
Literatura • • • •
Čižmář, M. 1973: Keltská "Viereckschanze" u Ludéřova, okr. Olomouc. Archeologické rozhledy 25, 77-81. Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha. Podborský , V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy. Brno. Vrána, J. 2014: Archeologický výzkum reliktů úvozových cest v rámci projektu „Výzkum historických cest v oblasti severozápadní Moravy a východních Čech“. In: J. Martínek (ed.), Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu II, Brno, 14-20.
Švédské šance
Cesta do Drahanovic
Černá věž •
K. ú. Drahanovice na Hané, okr. Olomouc
•
Tvrz poprvé zmiňována roku 1351
•
Stavebně historický průzkum prokázal počátky vzniku okolo přelomu 13. a 14. století, renesanční přestavba proběhla někdy v 60. letech 16. století
•
Původní areál tvrze zaujímal prostor 35x35m, obehnaný příkopem, dodnes dochována pouze tzv. Černá věž (půdorys 6x6 m, výška 28 m)
•
Bílou barvu dostala po opravě v roce 2003
• • •
Pravěká a raně středověká expozice se nachází v 1. patře věže Vystaveny jsou nálezy z katastru obce Drahanovice na Hané a okolí K zajímavým exponátům patří štípaná industrie z mladého paleolitu, keramika z mohyl nálevkovitých pohárů nebo záušnice a denáry z hrobů z doby hradištní
2. den Tvrz ve Ptení – románský kostelík ve Stínavě – oppidum Staré Hradisko
Ptení, tvrz Barbora Belavá
•
1. zmínka pochází z roku 1378 – Beneš z Víckova získal spolu se synem Janem tvrz se dvorem, částí vesnice Ptení a další majetek od Archleba z Kunštátu a ze Stařechovic, čímž bylo Ptení spojeno pod jedním majitelem – V česko-uherských válkách tvrz zanikla, naposledy je zmiňována roku 1464 – Po zániku původní tvrze postavili Šarovcové ze Šarova tvrz novou, ta mohla stát na místě dnešního renesančního zámku, který nechal v 17. století vybudovat Hynek Šarovec
• Tvrz v Ptení
• Přednes referátu
Ptení, laténský depot • •
•
Nález r. 1868 Nejprve došlo k nálezu jednoho bronzového kroužku v lese ptenského panství při dobývání pařezů. Ostatní byly objeveny dalším kopáním, každý kus se nacházel v různé hloubce Doklad dálkových kontaktů moravského území s jižním, adriatickým prostředím
Obsah depotu: • 2 bronzové kroužky s lidskou postavou uvnitř • 11 bronzových kroužků s kuličkovitými nálitky, zoomorfní bronzové kroužky • bronzové závěsky ve tvaru boty • profilovaný bronzový košíčkovitý závěsek • jantarové kroužkové perly • skleněná kroužková perla z purpurového skla • skleněné perly typu Adria – tři z mléčně modrého a jedna z mléčně zeleného skla a skleněná válcovitá perla
Literatura: • • •
.
Čižmář, M. 2002e: Laténský depot ze Ptení. K poznání kontaktů našeho území s jihem. Památky archeologické XCIII, 194-225. Frgal, J. 1982: 850 let Ptení. Historie obce Ptení. Dostupné on-line: http://www.pteni.cz/index/historie-obce-pteni?print. 2.7.2015. Ulrych, M. 2009: Ptení – zámek. Dostupné on-line: http://www.turistika.cz/mista/pteni-zamek. 2.7.2015
Románský kostelík ve Stínavě Jana Friedrichová • • • • • • •
1. písemná zmínka 1408, předpokládaný vznik ve 12./13. stol. Zasvěcen sv. Kříži Několikrát přestavován a původní vybavení vyměněno Původní románské okno v kněžišti s freskami sv. Vojtěcha a sv. Kateřiny na špaletě Osa lodi odchýlena o 75 cm, předpokládá se tedy, že románské je pouze kněžiště Do dnes dochovaný zvon z r. 1490 V minulosti poutním kostelem, spolu s ním byla navštěvována kaplička s údajně léčivou vodou
Literatura • •
Vymazal, J. 2007: Stínava v minulosti. Čtení o starých časech. Stínava. Mathon, J. 1939: Románský kostelík ve Stínavě a jeho nástěnné malby. Ročenka Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané XVI, 9 – 20.
Mincovnictví na Starém Hradisku Michaela Koldová • • • •
• •
•
Oppidum – V okraj Drahanské vrchoviny Středověk: nálezy jantaru 1. zmínky: zemské desky olomouckého kraje z roku 1519 1934-37: 1. plošný výzkum Státního archeologického ústav v Praze (J. Böhm) a MZM (J. Skutil) – Zkoumána plocha uvnitř hradeb, vnější i vnitřní opevnění včetně brány do předhradí 60. a 70 . léta: výzkum J. Meduna 80. a 90. léta: výzkum M. Čižmář – Odkryta souvislé plocha 1 ha; nové poznatky o zástavbě areálu, komunikacích, charakteru opevnění, chronologii vývoje lokality – Zastavěno dvorci o rozměrech 50 x 50 m, obehnáno ploty a odděleno komunikacemi • Dvorce: samostatné hospodářské jednotky, obýváno rodinou či rodem • Domy: velké domy na úrovni terénu, polozahloubené menší chaty (dílny) • Ohniště, hrnčířské pece, cisterny na dešťovou vodu • Opevnění: dodnes patrné, dlouhé až 2 km, lícní kamenná zeď s hlinitoštěrkovým zásypem • Nálezy keramiky, Fe nástrojů, kování, zbraní, Ae a Fe šperků, zlomků skleněných perel a náramků, malých zvířecích plastik, mincí, jantaru Doklady dálkového obchodu: jantar z Baltu
•
Kresebná rekonstrukce dispozice oppida (Čižmář 2005)
•
Zastávka na akropoli
• •
• •
Datace: především 150/130–100/8 km0 př. n. l. 60 ks Au mince Athéna Alkidémos – Av.: hlava v přilbě – Rev.: kráčející bohyně Athéna Alkidémos s přilbou, kopím a štítem – Nález hlavně 1/3-, 1/8- a 1/24statérů, motiv trojúhelníku s paprsky a kuličkami Mušlovité statéry – počet neznámý Mince s koníčkem – 15 ks mincí Roseldorf/Němčice, 2 ks mincí Staré Hradisko/Stradonice/Karlstein
•
Doklady výroby mincí – Mincovní destičky, mincovní vážky – Spodní razidlo s motivem Athény Alkidémos – Destička se zkušebními ražbami s motivem koníčka
• Naučná tabule na Starém Hradisku
• Ukázka nálezů v literatuře
Literatura • • • • •
• •
•
Čižmář, M. 1995: K mincovnictví na keltském oppidu Staré Hradisko, Archeologické rozhledy 47, 614–618. Čižmář, M. 2005: Keltské oppidum Staré hradisko. Olomouc Čižmář, M. – Kolníková, E. 2006: Němčice – obchodní a industriální centrum doby laténské na Moravě, Archeologické rozhledy 58, 261–283. Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha Kolníková, E. 2007: Nové nálezy mincí – príspevok k obrazu doby laténskej na Morave, Pravěk NŘ 16, 437–462. Kolníková, E. 2009: Bójské mince v centre a v kontaktných zónách. Ku konfrontácii numizmatickej a archeologickej chronológie doby laténské, Numismatický sborník 24. Bratislava, 5–26. Militký, J. 2008: Mincovnictví v době laténské. In: N. Venclová (ed.), Archeologie pravěkých Čech 7. Doba laténská, Praha, 80–81, 122–128. Militký, J. 2011: Nejstarší středoevropské mince – vzestup a pád keltské civilizace ve střední Evropě z pohledu numismatiky. In: Bárta, M. – Kovář, M. (eds.), Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností. Praha, 139–172.
