EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.6.2011 KOM(2011) 351 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE Průběžná hodnotící zpráva o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu financování „Civilní soudnictví“
OBSAH ÚVOD... ..................................................................................................................................... 2 VZNIK PROGRAMU „CIVILNÍ SOUDNICTVÍ“................................................................... 2 CÍLE PROGRAMU ................................................................................................................... 3 RŮZNÉ AKČNÍ NÁSTROJE PROGRAMU ............................................................................ 4 ŘÍZENÍ PROGRAMU ............................................................................................................... 5 INICIATIVY KOMISE............................................................................................................ 11 KONKRÉTNÍ PROJEKTY...................................................................................................... 12 KONKRÉTNÍ PROJEKTY V OBLASTI PRÁVA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ................ 18 GRANTY NA PROVOZNÍ NÁKLADY ................................................................................ 19 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ................................................................................................... 21
CS
1
CS
ÚVOD Rozhodnutí1 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. září 2007, kterým se zavádí zvláštní program „Civilní soudnictví“, stanoví, že Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu. V souladu s touto povinností byla vypracována tato zpráva. Pomocí shrnutí hlavních úspěchů je v ní popsán pokrok, kterého bylo v programu dosaženo od jeho přijetí v září 2007. První činnosti financované programem začaly teprve před necelými třemi roky. Pouze některé z nich byly již ukončeny. Vzhledem k tomu bude důraz kladen zejména strukturu a řízení programu. Zpráva se rovněž zabývá některými otázkami, jež budou ve středu zájmu při přípravě příštího období finančního rámce. Navržené hodnocení vychází zejména z(e): • statistických a rozpočtových údajů, které má Komise k dispozici, a zkušeností, jež nabyla od předchozího programu financování, • statistických a rozpočtových údajů a poznatků týkajících se účinnosti programu pro podporu politických činností Komise, • analýzy fungování programu, • výměny názorů, ke které došlo u příležitosti neformálního jednání s většinou zástupců členských států ve výboru programu, jež bylo zcela věnováno tomuto hodnocení. Toto jednání proběhlo v Bruselu dne 11. ledna 2011. Nejpozději k 31. prosinci 2014 předloží Komise rovněž konečnou hodnotící zprávu programu, která pomocí ukazatelů výkonnosti stanoví, zda bylo dosaženo jeho cílů. VZNIK PROGRAMU „CIVILNÍ SOUDNICTVÍ“ Program navazuje na předchozí programy Grotius (1996–2000), Grotius civil (2001), projekt Schuman (1999–2001) a obecný rámec Společenství pro činnosti za účelem usnadnění soudní spolupráce v občanských věcech na období 2002 až 2006. Cílem programu Grotius bylo usnadnit soudní spolupráci mezi členskými státy podněcováním vzájemné znalosti právních a soudních systémů. Byl určen právníkům a sloužil k financování odborného vzdělávání, výměn a stáží, jakož i k organizování setkání, studií, výzkumu a oběhu informací.
1
CS
Rozhodnutí č. 1149/2007/ES, Úř. věst. L 257, 3.10.2007, s. 16.
2
CS
Projekt Robert Schuman byl prováděn mezi roky 1999 až 2001 s cílem podnítit a podporovat iniciativy určené ke zvýšení povědomí o právu Společenství mezi právníky členských států. Jeho obecným cílem bylo postupně zlepšit uplatňování práva Společenství v celé Unii. Komise poté navrhla vytvoření nového rámcového programu pro soudní spolupráci v občanských věcech na období 2002–2006. Rada schválila tento nový program na jaře roku 2002. Důraz byl kladem zejména na činnosti vedoucí ke konkrétnějším výsledkům a na nutnost užší vazby mezi cíli programu a prioritami stanovenými v závěrech Evropské rady z Tampere. Hlavní novinkou programu byla možnost financovat činnosti nevládních organizací a opatření prováděná z podnětu Komise. Dne 6. dubna 2005 zveřejnila Komise sdělení Evropskému parlamentu a Radě s cílem zavést na období 2007–2013 rámcový program „Základní práva a spravedlnost“. Program obsahoval čtyři návrhy rozhodnutí, mezi kterými byl návrh na rozhodnutí Rady, kterým se zavádí zvláštní program „Trestní soudnictví“, a návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Civilní soudnictví“. Oba tyto programy mají za cíl zavedení evropského prostoru práva založeného na zásadě vzájemného uznávání soudních rozhodnutí, spolupráci mezi soudními orgány v oblasti občanského a trestního práva a vytvoření vzájemné důvěry. Jsou také zaměřeny na usnadnění přístupu ke spravedlnosti, a tím na usnadnění života Evropanů, jakož i na zapojení „zúčastněných stran“ a občanské společnosti do úvah o justici. Programy „Trestní soudnictví“ a „Civilní soudnictví“ se liší především proto, protože vycházejí z různých právních základů (článek 31 Smlouvy o EU u jednoho a článek 61 Smlouvy o ES v případě druhého), ale jejich metody řízení si jsou podobné, což umožňuje zachovat určitou celkovou soudržnost. Program „Civilní soudnictví“ byl přijat postupem spolurozhodování až opožděně koncem září 2007, což vedlo ke zpožděním při zveřejňování výzev k podávání návrhů a výběru projektů. Toto zpoždění je v současné době zcela vyrovnáno. CÍLE PROGRAMU Hlavními cíli programu je financování opatření na podporu soudní spolupráce s cílem přispět k vytvoření skutečného evropského prostoru práva v občanských věcech. Konkrétněji jsou cíle zaměřeny na: • podporu justiční spolupráce za účelem vytvoření skutečného evropského prostoru práva v občanských věcech; • podporu odstraňování překážek, které brání v členských státech řádnému fungování přeshraničních občanských řízení; • zlepšení každodenního života jednotlivců a podniků tím, že jim bude umožněno prosazovat svá práva v celé Evropské unii, zejména podporou přístupu k právní ochraně; • posílení kontaktů, výměny informací a tvorby sítí mezi soudními a správními orgány a právnickými profesemi, a to zejména formou podpory odborné přípravy v oblasti soudnictví s cílem lepšího vzájemného porozumění mezi těmito orgány a odborníky.
CS
3
CS
Každý rok je zveřejněn nový pracovní program a nové výzvy k podávání návrhů. Pracovní program a výzvy k podávání návrhů podrobně rozvádějí priority daného roku, pokud jde o výzvy k podávání návrhů, a všechny etapy výběrového řízení: • V roce 2007 nebyla stanovena žádná konkrétní priorita. • V roce 2008 a 2009 byla obecnou prioritou programu pro udělení dotace na činnost elektronické soudnictví (e-justice). • V roce 2010 bylo obecnou prioritou opět elektronické soudnictví a dále odborné vzdělávání pro pracovníky v justici. • Pro rok 2011 byla stanovena celá řada priorit. Stanovení přesných priorit může pouze vést k vyšší účinnosti programu. Priority jsou přesto považovány pouze za orientační: roční pracovní programy stanoví, že inovační projekty mimo oblasti označené za prioritní nebudou znevýhodňovány. Řečeno jinými slovy, priority jsou dost teoretické. Roční pracovní programy rovněž stanoví míru spolufinancování Společenství a spodní a horní hranici, v jejichž rámci může být toto financování poskytnuto. Každý rok byla míra spolufinancování stanovena na 80 % způsobilých nákladů, zatímco u předchozího programu dosahovala pouze 60 %. Počínaje rokem 2009 došlo ale naopak ke zvýšení hranic z 50 000 a 200 000 EUR na 75 000 a 500 000 EUR. Program je zaměřen mimo jiné na právníky, vnitrostátní orgány a občany Unie obecně. Mají k němu přístup veřejné nebo soukromé instituce a organizace, včetně profesních organizací, vysokých škol, výzkumných ústavů, ústavů pro odbornou přípravu právníků a soudců, právníků, mezinárodních organizací a nevládních organizací členských států. Program je otevřen členským státům s výjimkou Dánska. Za určitých podmínek se programu mohou účastnit přistupující a kandidátské země a země západního Balkánu, jež se podílejí na procesu stabilizace a přidružení. RŮZNÉ AKČNÍ NÁSTROJE PROGRAMU Program stanoví různé akční nástroje, k nimž patří: • Opatření z podnětu Komise Jedná se o konkrétní akce navržené Komisí, jako jsou studie a výzkum, průzkumy veřejného mínění, tvorba ukazatelů a společných metodik, shromažďování, zpracování a šíření údajů a statistik, semináře, konference a setkání odborníků, organizace veřejných kampaní a akcí, tvorba a aktualizace internetových stránek, příprava a šíření informačních materiálů, podpora a řízení sítí národních odborníků, analytické, monitorovací a hodnotící činnosti. Komise postupuje formou veřejných zakázek.
CS
4
CS
• Konkrétní projekty Jedná se o konkrétní nadnárodní projekty v zájmu Společenství předložené orgánem nebo jakýmkoliv jiným subjektem členského státu, mezinárodní organizací nebo nevládní organizací, v každém případě za účasti alespoň dvou členských států nebo alespoň jednoho členského státu a jednoho státu, kterým může být buď přistupující nebo kandidátská země. Akcí v rámci programu se mohou účastnit následující země: přistupující země, kandidátské země a země západního Balkánu účastnící se procesu stabilizace a přidružení v souladu s podmínkami stanovenými v dohodách o přidružení nebo v jejich dodatkových protokolech týkajících se účasti v evropských programech, které byly nebo budou s těmito zeměmi uzavřeny. Podmínky nutné pro účast v programu nesplňovala v době předložení této zprávy žádná třetí země. Poznámka: Každý rok je vyhrazena částka ve výši 800 000 EUR na financování konkrétních projektů odborného vzdělávání právníků v oblasti právních předpisů EU upravujících hospodářskou soutěž. Na tuto činnost se vyhlašují samostatné výzvy k podávání návrhů. • Granty na provozní náklady Program může financovat činnosti nevládních organizací nebo jiných subjektů sledujících cíle obecného evropského zájmu v souladu s obecnými cíli programu, a to za podmínek stanovených v ročních pracovních programech. V další části bude uvedeno, jak ne zcela jasné znění tohoto ustanovení vedlo k určitým nedorozuměním. • Subjekty uvedené v právním základu Program počítá s granty na provozní náklady při spolufinancování nákladů spojených se stálými pracovními programy Evropské sítě soudních rad a sítě Sdružení předsedů nejvyšších soudů členských států Evropské unie, pokud tyto výdaje vznikají v rámci plnění cíle obecného evropského zájmu. • Evropská soudní síť Program je také určen k podpoře provozu Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci zřízené rozhodnutím Rady 2001/470/ES. ŘÍZENÍ PROGRAMU • Finanční prostředky Finanční rámec vyjádřený v milionech EUR je následující: 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem Civilní soudnictví
14,4
14,7
15,3
15,8
16,0
16,5
17,1
109,3
Příslušná rozpočtová položka je položka 18 06 07.
CS
5
CS
Ve srovnání s předchozím programem disponuje program „Civilní soudnictví“ značně navýšenou finanční dotací. Níže uvedená tabulka uvádí rozdíl v dotacích mezi programem soudní spolupráce (pět let) a současným programem (pět prvních let). Je ale nutno mít na mysli, že posledně jmenovaný program zahrnuje výdaje spojené s fungováním Evropské soudní sítě a zvláštními akcemi v oblasti hospodářské soutěže (800 000 EUR za rok), které spravuje generální ředitelství pro hospodářskou soutěž.
18000000
16000000
14000000
12000000
10000000
CIVILNÍ SOUDNICTVÍ 2007–2011 SOUDNÍ SPOLUPRÁCE 2002–2006
8000000
6000000
4000000
2000000
0 1
2
3
4
5
Diagram uvedený na následující stránce uvádí rozdělení dostupných prostředků mezi jednotlivé činnosti stanovené programem podle jednotlivých roků. Za zaznamenání stojí celkem skromné místo, které zaujímá položka vyhrazená pro granty na akce (konkrétní nadnárodní projekty), které jsou jádrem programu.
CS
6
CS
ROZDĚLENÍ DOSTUPNÝCH PROSTŘEDKŮ PODLE TYPU ČINNOSTI
CS
7
CS
INIT. COM. SUBV. ACT. SUBV. ACT. CONC. SUBV. FONCT. SUBV. FONCT. B.J. RESEAU
CS
INICIATIVY KOMISE GRANTY NA ČINNOST GRANTY NA KONKRÉTNÍ PROJEKTY GRANTY NA PROVOZNÍ NÁKLADY GRANTY NA PROVOZNÍ NÁKLADY B.J. SÍŤ
8
CS
• Životní cyklus projektu Stejně jako mnoho evropských programů probíhá i program „Civilní soudnictví“ podle stanoveného cyklu, alespoň pokud jde o část „konkrétní projekty“, která je rozložena na několik let. Cyklus začíná první rok ročním pracovním programem. Tento pracovní program schvaluje Komise podle řídícího postupu za pomoci výboru programu. U příležitosti neformálního jednání, jež proběhlo dne 11. ledna 2001, vyjádřili všichni zástupci členských států přání být více zapojeni do rozhodování o pracovním programu, tedy do rozhodování o financování, a do výběru projektů, i když zde se výbor vyjadřuje pouze podle poradního postupu. Po pracovním programu následují výzvy k podávání návrhů, výběr nejzajímavějších projektů, podepsání smluv a první platby. V druhém roce se projekty začínají provádět. Na konci období činnosti (nejvýše dva roky) mají iniciátoři projektů ještě tři měsíce na předložení závěrečné zprávy a účetních výkazů. To znamená, že u výzvy vyhlášené v roce n proběhnou závěrečné platby v roce n+2, případně n+3. Obsah výzev k podávání návrhů se každý rok upravuje tak, aby se na jedné straně zohlednily priority uvedené v ročním pracovním programu (vázané na pokrok Společenství dosažený v oblasti civilního soudnictví) a na druhé straně zkušenosti z předchozích let. Jednotlivé etapy výběrového řízení, jež se může zdát velmi dlouhé, protože mezi zveřejněním výzvy a podepsáním grantových smluv uplyne téměř 8 měsíců, jsou následující: K přijetí žádostí musí dojít nejpozději ke dni uvedenému ve výzvě k podávání návrhů. Od roku 2008 se po žadatelích požaduje, aby vyplňovali formuláře a připojili všechny nutné podklady pomocí počítačového systému s názvem Priamos. Používání tohoto systému umožňuje zejména vyhnout se práci se spisy v papírové podobě (např. několik hodnotitelů může pracovat zároveň), zamezit jejich ztrátě a zabránit námitkám ohledně data přijetí. Interní výběrová komise složená z úředníků Komise přezkoumá návrhy postupným ověřením: • kritérií vyloučení a způsobilosti, • výběrových kritérií, • kritérií přidělení (posouzení ve vlastním slova smyslu). Tato různá kritéria jsou podrobně uvedena ve výzvách k podávání návrhů, jejichž příklad je připojen v příloze 2 (pracovní program a výzva k podávání návrhů z roku 2010). Splňují-li návrhy podmínky způsobilosti a výběru, komise je vyhodnotí a přidělí jim známku v závislosti na různých kritériích přidělení. Komise zařadí způsobilé návrhy podle získaných známek a uvede, které z nich v rámci dostupného rozpočtu doporučuje vybrat.
CS
9
CS
Sejde se poradní výbor stanovený v základním rozhodnutí, aby projednal výše uvedený návrh. Až dosud, to znamená u výzev k podávání návrhů za roky 2007, 2008, 2009 a 2010, vydával výbor na základě konsensu kladné stanovisko k návrhům, které mu byly předloženy. Je možné, že schůze budou nahrazeny písemným postupem. Komise schválí seznam návrhů přijatých pro spolufinancování („Award decision“). Tento seznam doplňují nejvyšší možné částky pro každý grant. Tyto částky se mohou změnit, pokud rozpočty předložené žadateli nejsou způsobilé v celém svém rozsahu nebo nejsou předloženy ve správné formě. Jakmile je Komisi předložen rozpočet způsobilý v celém rozsahu, jsou uvolněny potřebné úvěry a potencionálnímu příjemci je předložena úmluva o grantu. Po jejím podepsání oběma stranami může akce začít a je vyplacena první část financování, která v současné době činí 70 %. Akce obvykle trvají 12 až 24 měsíců počínaje prvním dnem měsíce, jenž následuje po podepsání úmluvy o grantu poslední z obou stran, nebo jiným dnem, který si případně příjemce zvolí. Na projekt během celé doby trvání činnosti dohlíží úředník Komise, který řeší všechny otázky vznesené příjemcem. Většina otázek vznesených příjemci během provádění jejich projektu se týká rozpočtu (zvýšení některých nákladů nebo jejich přerozdělení mezi různé položky). Často se stává, že si příjemci přejí prodloužit trvání projektu, protože se jim buď nepodařilo provést všechny plánované akce, nebo měli potíže s organizováním konferencí/seminářů, či nedokázali shromáždit všechny účastníky a vystupující k danému dni. Někdy se jeden z partnerů projektu rozhodne z něj vystoupit a jeho provádění tak ohrozí. Další potíží, se kterou se vedoucí projektu často setkávají, jsou změny personálního obsazení (nemoc, mateřská dovolená atd.). Na konci akce musí příjemce do tří měsíců předložit Komisi závěrečnou zprávu (týkající se finančních a technických aspektů) doplněnou žádostí o závěrečnou platbu. K zaplacení zůstatku dochází do 45 dní poté, co Komise tyto dokumenty schválí. Kontrola projektů probíhá v několika etapách: V průběhu výběrového procesu: finanční útvary Komise ověřují, zda jsou rozpočty způsobilé a předložené ve správné formě. Není-li tomu tak, spojí se se žadateli za účelem opravy těchto chyb a úmluva o grantu je navrhnuta pouze v případě dosažení shody o rozpočtových aspektech. Během projektu se může stát, že se činností, jako jsou konference a semináře, zúčastní úředník Komise. S průběžnou zprávou se však nepočítá.
CS
10
CS
Na konci projektu se zůstatek příjemci vyplácí až pod schválení závěrečné zprávy Komisí, ať už se jedná o věcné nebo finanční aspekty. Finanční útvary náhodným výběrem zejména analyzují podklady (daňové doklady atd.), jenž jsou přiloženy k závěrečné zprávě. INICIATIVY KOMISE Během zkoumaného období byly z podnětu Komise podniknuty následující akce: • Udržování internetových stránek a databází již vytvořených díky předchozímu programu: Evropský soudní atlas je počítačový nástroj v podobě databáze přístupné přes internet a dostupný ve všech úředních jazycích Evropské unie. Má za cíl zajistit uživatelsky vstřícný přístup k informacím, jež mohou být zajímavé pro soudní spolupráci v občanských věcech. Atlas umožňuje právníkům a občanům snadno zjistit, na které příslušné orgány se mají v tom či onom případě obrátit, a to zejména pokud jde o: • vyhledání územně příslušných soudů, • doručování dokumentů, • získávání důkazů, • výkon soudních rozhodnutí • a další různé otázky. Odpovídající řízení jsou usnadněna v rámci možností tím, že uživatel má přístup k počítačovému nástroji založenému na různých formulářích, které je nutno vyplnit v rámci uplatnění různých právních nástrojů. JURE je databáze vyvinutá Evropskou komisí, ve které jsou shromážděny informace o judikatuře Evropského soudního dvora a judikaturách členských států, jež se týkají výkladu nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000, jakož i příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a výkladu Bruselské úmluvy z roku 1968 a Luganské úmluvy z roku 1988. Jedná se o výkonný vyhledávací nástroj, který byl vyvinut hlavně pro usnadnění přístupu k úplným a pravidelně aktualizovaným informacím. K těmto informacím mají bezplatný přístup všichni zájemci, a to včetně právníků z celé Unie. Souhrny soudních rozhodnutí v databázi jsou dostupné v němčině, angličtině a francouzštině, jakož i v původním jazyce, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno. JURE je průběžně aktualizována příspěvky pracovníků z oboru soudnictví, které Evropská komise reviduje. • Studie
CS
11
CS
Prostřednictvím programu „Civilní soudnictví“ Komise financovala řadu studií, k nimž patří: Studie svěřená švýcarskému Institutu srovnávacího práva o uplatňování zahraničních zákonů soudy a mimosoudními orgány. Tato studie má za úkol zjistit, zda je k této otázce žádoucí společný přístup na evropské úrovni, a pokud ano, jaká opatření mohou být podniknuta. Studie o adopci shromažďuje právní ustanovení, řízení a obvyklé postupy v této oblasti ve 27 členských státech a také případné potíže, se kterými se setkávají občané EU, kteří si přejí uskutečnit mezinárodní adopci. Studie zváží možnost vytvoření evropského postupu použitelného v těchto případech. Autoři studie o právní pomoci se budou zabývat uplatňováním směrnice z roku 2003 věnované této otázce a Haagské úmluvy z roku 1980. Další probíhající studie poslouží k přípravě zprávy Komise stanovené nařízením „Řím I“ o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. Nedávno Komisi byla předána studie o splácení přeshraničních dluhů zaměřená na přípravu návrhu Komise o zřízení tzv. evropského příkazu k zajištění majetku (European freezing order). • Informační a propagační činnosti „Evropský den civilního soudnictví“, jenž je každoročně organizován 25. října ve spolupráci s Radou Evropy, umožňuje veřejnosti seznámit se blíže s fungováním civilního soudnictví, a tak jí usnadnit přístup k soudům. Od roku 2007 je tato iniciativa spojena s udělením ceny „křišťálových vah“. • Konference V lednu 2009 zorganizovala například Komise a Haagská konference o mezinárodním právu soukromém konferenci v oblasti rodinného práva. KONKRÉTNÍ PROJEKTY Od roku 2007 do roku 2010 bylo předloženo 158 návrhů konkrétních přeshraničních projektů, z nichž bylo 86 vybráno a 72 odmítnuto.
CS
12
CS
TOTAL PROP. SELECT. PROP. REJETEES
CELKEM VYBRANÉ NÁVRHY ODMÍTNUTNÉ NÁVRHY
Tyto projekty pokrývají širokou škálu různých námětů, což umožnilo zabývat se téměř všemi oblastmi civilního soudnictví. Nejčastěji řešenými tématy jsou mediace a elektronická justice (e-justice). • Rozdělení podle typu příjemce: Níže uvedená tabulka znázorňuje rozdělení vybraných projektů podle typu příjemců
Administration Universités Associations
CS
Správa Vysoké školy Sdružení
13
CS
• Zeměpisné rozložení Návrhy konkrétních projektů předložily organizace z 19 členských států z 26, jenž se programu účastní (neúčastní se Dánsko), a z každého z nich byl vybrán alespoň jeden. Všechny členské státy s výjimkou Dánska a Kypru se zapojily alespoň jednou do jednoho z projektů, a to buď jako vedoucí projektu nebo jako partner. Tuto zeměpisnou vyváženost je ale nutno relativizovat: organizace z pouhých pěti zemí (Německo, Itálie, Španělsko, Belgie a Francie) představovaly o něco málo více než dvě třetiny návrhů projektů obdržených a vybraných od roku 2007. Organizace z těchto zemí jsou také nejčastěji partnery v projektech vedenými jinými organizacemi. Od počátku programu jsou nejlépe zastoupeny německé organizace, a to na všech úrovních účasti. V rámci předchozího programu byly zdaleka nejvíce zastoupeny organizace italské. Za zaznamenání také stojí, že organizace z určitých zemí, jako je Rakousko, Estonsko, Nizozemsko, Portugalsko nebo Rumunsko, se často účastní jako partneři. V průměru se na určitém projektu podílejí sotva více než tři partneři z různých zemí, a to včetně vedoucího projektu. PROPOSITIONS
PROJECT LEADER
PARTENAIRE
PARTICIPATION
16 2 3 0 24 0 2 1 19 10 22 0 4 3 0 5 0 7 7 3 0 2 3 0 0 2 3 138
14 1 3 0 14 0 1 1 12 6 11 0 2 3 0 4 0 2 5 1 0 2 1 0 0 2 1 86
14 9 7 0 26 12 0 0 13 15 20 0 6 4 2 7 3 13 15 10 13 10 7 5 3 0 8 222
28 10 10 0 40 12 1 1 25 21 31 0 8 7 2 11 3 15 20 11 13 12 8 5 3 2 9
BE BG CZ DA DE EE IE GR ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT RO SI SK FI SE UK total
PROPOSITIONS PROJECT LEADER PARTENAIRE PARTICIPATION total
CS
NÁVRHY VEDOUCÍ PROJEKTU PARTNER ÚČAST Celkem
14
CS
V níže uvedených tabulkách je zobrazeno zeměpisné rozložení vybraných projektů: REPARTITION GEOGRAPHIQUE
14
17
14 12
BE DE ES FR IT autres EUR 15 (10 EM) NEM (12 EM)
12
11 6
REPARTITION GEOGRAPHIQUE autres EUR 15 (10 EM) NEM (12 EM)
CS
ZEMĚPISNÉ ROZLOŽENÍ ostatní EU15 (10 ČS) NEM (12 ČS)
15
CS
CS
16
CS
CS
17
CS
• PROPOSITIONS
• NÁVRHY
• PROJECT LEADER
• VEDOUCÍ PROJEKTU
• PARTENAIRE
• PARTNER
• PARTICIPATION
• ÚČAST
• Rozdělení podle přidělených finančních prostředků Níže uvedená tabulka znázorňuje rozdělení vybraných projektů podle výše přiděleného spolufinancování. Nadměrné zastoupení projektů, u nichž se evropské spolufinancování pohybuje mezi 101 000 a 200 000 EUR, vysvětluje skutečnost, že pro pracovní programy prvních dvou let stanovily horní hranici 200 000 EUR.
FINANCEMENT COMMUNAUTAIRE moins de 100,000 € de 101 à 200,000 € de 201 à 300,000 € de 301 à 400,000 € de 401 à 500,000 € PROP. SELECT.
FINANCOVÁNÍ SPOLEČENSTVÍ méně než 100 000 EUR od 101 000 do 200 000 EUR od 201 000 do 300 000 EUR od 301 000 do 400 000 EUR od 401 000 do 500 000 EUR VYBRANÉ PROJEKTY
KONKRÉTNÍ PROJEKTY V OBLASTI PRÁVA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE Roční pracovní programy stanoví, že je každoročně vyhrazena částka 800 000 EUR na spolufinancování konkrétních projektů v oblasti evropského práva hospodářské soutěže. Vybrané projekty se týkají soudní spolupráce mezi vnitrostátními soudci a jejich odborné přípravy v různých oblastech evropského práva hospodářské soutěže, a to zejména ohledně pravidel týkajících se podniků a státní podpory.
CS
18
CS
Největší počet projektů se týká činností v oblasti odborné přípravy, ať už se jedná o konference a sympozia nebo kurzy odborného školení ve vlastním slova smyslu. V následující tabulce je uveden seznam příjemců grantů za poslední tři roky: PŘÍJEMCI 2007–2009
8
11
10
1
0
5
10
15
20
25
30
2007 Academy of European Law ERA Německo, CEP Německo, DECO Portugalsko, European Institute of Cyprus, FIEP Bulharsko, IECL University of Oxford, IPP PF Slovinsko, TRENTO Itálie, University of West England Spojené království, ASMOZ, Španělsko, JEMOLO Itálie 2008 Academy of European Law ERA Německo, IECL University of Oxford, MEUSAC Malta, University of Lisbon Portugalsko, HCA Maďarsko, CODACONS Itálie, FLJTC Lotyšsko, CSS Litva 2009 Academy of European Law ERA Německo, FIEP Bulharsko, HCA Maďarsko, University of Padua Itálie, Athens University Řecko, Pazmany Peter Catholic University Maďarsko, University of Rome Itálie, UCL London UK, Utrecht University Nizozemsko, EUI Itálie
Téměř polovinu akcí v oblasti odborného vzdělávání (13 z 29) zajišťovala Trevírská akademie (E.R.A.). Odborného vzdělávání využili soudci ze všech zemí Unie. Odborného vzdělávání mohl využít od roku 2007, kdy byla oblast práva hospodářské soutěže připojena k programu „Civilní soudnictví“, stále vyšší počet soudců (jakož i státních zástupců a dalších pracovníků justice): 499 v roce 2007, 678 v roce 2008, 747 v roce 2009. GRANTY NA PROVOZNÍ NÁKLADY • Granty poskytnuté na základě výzvy k podávání návrhů Během prvních tří let přinesla možnost spolufinancovat pracovní program určitých nevládních organizací jen málo žádostí (19), z nichž bylo vybráno jen několik (během prvních tří let bylo vybráno šest různých organizací, z nichž jedna třikrát a jedna dvakrát). Prostředky vyhrazené na tento typ činností nebyly čerpány uspokojivě (přibližně 30, 50 a 60 % dostupných prostředků během prvních tří let programu), což vedlo Komisi k ráznému snížení těchto orientačních prostředků počínaje rokem 2011 (150 000 EUR místo 500 000 EUR).
CS
19
CS
Závěr zprávy se vrací k důvodům tohoto nezájmu a důsledkům, které je z toho nutno vyvodit. 9
8
7
6
5 PROPOSITIONS SELECTIONS 4
3
2
1
0 2007
PROPOSITIONS SELECTIONS
2008
2009
NÁVRHY VÝBRANÉ NÁVRHY
• Granty udělené subjektům uvedeným v základním rozhodnutí V čl. 4 písm. d) rozhodnutí ze dne 25. září 2007 je stanovena možnost poskytnout grant na provozní náklady dvěma jmenovitě uvedeným evropským sítím: Síti předsedů nejvyšších soudů Evropské unie a Evropská síť rad pro justici. Toto ustanovení pouze znamená, že uvedené organizace se nemusí účastnit soutěže v rámci výzvy k podávání návrhů. Musí ale předkládat na začátku roku pracovní program a pak závěrečnou zprávu, které Komise před tím, než vyplatí předběžné financování a zůstatek, analyzuje. Síť předsedů nejvyšších soudů členských států Evropské unie vyjádřili přání spojit se v rámci sdružení, jehož ustavující shromáždění proběhlo za finanční podpory Evropské komise (program AGIS) dne 10. března 2004 v prostorách francouzského kasačního soudu. Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie umožňuje evropským institucím konzultovat nejvyšší soudy a posledně jmenovaným nabízí podmínky pro vzájemné sblížení, jež usnadňuje úvahy a diskuzi. Členové sítě se scházejí v rámci seminářů, aby projednávali témata společného zájmu. Pro členy nejvyšších soudů jsou v rámci programu výměn evropských soudních orgánů a ve spojení s Evropskou sítí pro justiční vzdělávání organizovány stáže. Síť od roku 2006 připravuje za finanční podpory Evropské komise projekt společného portálu věnovaného judikatuře, jenž umožní členům sítě vyhledávat ve všech databázích vnitrostátních judikatur. Činnosti této sítě mají v oblasti pokryté programem „Civilní soudnictví“ mimořádný význam, a to zejména pokud jde o portál judikatury.
CS
20
CS
Evropský grant umožnil v roce 2008 vznik sítě soudních rad a zahájení její činnosti. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ • Závěry Program byl zahájen teprve před něco více než třemi roky a z akcí, na které bylo poskytnuto financování, je jich již ukončen jen malý počet. Z tohoto důvodu je ještě příliš brzo na posouzení dopadu a výsledků programu. Již nyní ale lze konstatovat, že financované činnosti, ať už se jedná o akce podniknuté z podnětu Komise nebo o konkrétní projekty, zapadají skutečně do rámce cílů programu a obecněji odpovídají přání Komise podporovat znalost a správné uplatňování evropských právních předpisů v oblasti civilního soudnictví. Hlavní iniciativy Komise, které již probíhají (soudní atlas, databáze, informační činnost, konference a studie), mají za cíl informovat různými a vzájemně se doplňujícími prostředky pracovníky v justici a potažmo širokou veřejnost o posledním vývoji evropského práva v oblasti občanskoprávních otázek. Důraz je především kladen na praktické a přímo použitelné informace, a to zejména pomocí nových komunikačních technologií. Možnost spolufinancovat omezenějšími prostředky pracovní program určitých nevládních organizací vyvolala během prvních tří let jen málo žádostí, z nichž bylo vybráno pouze několik (jen šest různých organizací během prvních tří let). O významu cílů programu „Civilní soudnictví“ přesto nemůže být pochyb, protože jsou prodloužením legislativní činnosti Komise a někdy jí dokonce předcházejí. Pro prodloužení předchozích programů hraje program Civilní soudnictví důležitou úlohu pro podporu evropské politiky v oblasti spravedlnosti. Financované činnosti, a to v poměrně skromné výši, umožňují účinné zapojení organizované občanské společnosti a členských států do vytváření a harmonického provádění evropských právních předpisů. Řízení programu i s omezenými lidskými zdroji je ostatně účinné a partneři Komise to obecně uznávají. • Doporučení Přesto je možno vyslovit různá doporučení, aby se program stal ještě účinnější. • Jak zvýšit zájem o program? Kvalitu financovaných činností není sice nutno zpochybňovat, skutečností ale zůstává, že počet obdržených návrhů nebyl velmi vysoký a podobné tomu bylo s rozmanitostí jejich zeměpisného původu (viz výše uvedené diagramy). Komise tak obdržela za čtyři roky o něco málo více než 150 návrhů, zatímco očekávala 100 až 150 hned první rok (tento počet uvedený v pracovních programech v rubrice očekávané výsledky (expected results) byl po třech letech snížen). To lze vysvětlit různými způsoby, a to zejména:
CS
21
CS
• Mimořádně technický aspekt otázek řešených v rámci tohoto programu (výrazněji než u programů Daphne III, Základní práva a občanství či Trestní soudnictví), což vede k tomu, že návrhy podávají jen zasvěcení žadatelé. • Potíže menších organizací s nalezením partnerů a prostředků pro vlastní spolufinancování. • Nedostatečné obeznámení s programem, s výjimkou prvního okruhu „zákazníků“. • Obavy možných žadatelů ze složitosti řízení. První z potíží sice vyplývá z vlastní povahy programu, ale u tří zbývajících je možno jednat, a to dvojím způsobem: – Na jedné straně zajistit programu lepší propagaci, a to zejména jeho představením v členských státech, a informovat tak organizace na více místní úrovni a vysvětlit jim, jak předkládat žádosti, vypracovat kvalitní projekt a nalézt partnery. Komise pracuje ve spojení s orgány dotčené země, jenž na sebe přebírají úkol shromáždit sdružení, která projeví zájem. Návštěvy tohoto druhu, jež probíhají již od roku 2008 v několika členských státech, umožňují zvýšit jejich účast na programu. – Na druhé straně zjednodušit postup. Zjednodušení opakovaně požadované všemi zúčastněnými stranami je nutno spojit s požadavky na transparentnost, řádnou finanční správu a rovné zacházení s příslušnými partnery. Současná řízení vedou k tomu že doba mezi zveřejněním výzev k podávání návrhů a zahájením činností je mimořádně dlouhá, což lze vysvětlit vysokým počtem etap, jenž se zdá neúměrný vzhledem k částkám, o které se jedná (lhůta pro předložení návrhů, interní postupy Komise, projednání finančních prostředků s příjemci, postupy projednávání ve výborech). • Lepší stanovení priorit a ve větším souladu s politickými prioritami Komise Stanovení priorit by mělo být lépe zaměřeno na politické činnosti a podporovat projekty, jenž odpovídají těmto prioritám. Dále by větší pozornost měla být věnována šíření výsledků projektů, aby se projektům a programu vůbec zajistila lepší viditelnost. • Více evropské přidané hodnoty Finanční úsilí by se mělo soustředit na projekty se skutečným evropským rozměrem, jejichž evropská přidaná hodnota je značná. Ke splnění tohoto cíle je nutno financovat významnější projekty. Roční pracovní programy a příští základní rozhodnutí by měly obsahovat příslušná ustanovení, aby byl tento účel splněn. Návrh Komise základního rozhodnutí pro právě probíhající program již stanovil, že musí být zapojeny přinejmenším tři státy, zatímco v konečném znění se hovoří pouze o dvou (v rámci programu „Trestní soudnictví“ lze dokonce přijmout i „vnitrostátní“ projekty). • Granty na provozní náklady Jak bylo zdůrazněno výše, část programu určená na „granty na provozní náklady“ dosud nepřinesla uspokojivé výsledky, což lze vysvětlit určitým nezájmem o tento typ grantů, ale také skutečností, že většina obdržených návrhů se často spíše blíží projektu konkrétní akce
CS
22
CS
než ročnímu pracovnímu programu. U tohoto druhu činnosti je navíc velmi obtížné vymezit evropský rozměr (pokud se ponechají stranou skutečné evropské sítě, jež byly hlavním cílem návrhu Komise). Vzhledem k pracovní zátěži spojené s každoročním zveřejňováním výzvy k podávání návrhů vyhrazené grantům na provozní náklady a dosaženým výsledkům, by měla Komise zvážit, zda tuto akci v roce 2014 znovu opakovat. • Vztahy mezi jednotlivými programy: možnost jejich sloučení? Vzhledem k příštímu období finančního rámce, jež začne v roce 2014, bude možno zvážit různé možnosti reformy programu a mezi nimi sloučení s jeho dvojčetem, to znamená programem „Trestní soudnictví“. Tyto programy byly v roce 2007 odděleny vzhledem k jejich různým právním základům, což vyžadovalo také odlišný postup při jejich schvalování, ovšem od vstupu v platnost Lisabonské smlouvy tento problém nadále neexistuje. Komise by proto mohla zvážit možnost navrhnout program „Soudnictví“, v němž by se spojily současné programy „Civilní soudnictví“ a „Trestní soudnictví“.
CS
23
CS