EU

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s.

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské a mezinárodní právo Cílem předmětného kursu je seznámení studentů s vývojem evropské integrace, objasnění pramenů práva ES a jejich hierarchie, seznámení s vlastnostmi jednotlivých druhů právních aktů včetně jejich vymahatelnosti před vnitrostátními orgány i orgány ES. Součástí kurzu je i přehled aktuální judikatury ESD, stejně jako příklady významných rozhodnutí vnitrostátních soudů, které vypovídají o limitech akceptace evropského práva v členských zemích Evropské Unie. Posluchači budou rovněž zevrubně seznámeni s vývojem a aktuálním stavem ústavněprávní problematiky EU, ze které se namísto dosavadních zakládajících smluv postupně rodí základní texte primárního práva EU.

Metodický list číslo 1 _____________________________________________________________________

Název tématického celku: Vývoj evropské integrace,hHierarchie a vlastnosti pramenů práva ES/EU Cíl: objasnění vývoje evropské integrace, rozdílu mezi primárním a sekundárním právem ES/EU, vysvětlení rozdílů mezi právem ES a EU z hlediska vytváření právních norem a vymahatelnosti závazků vyplývajících ze sekundárního práva. Posluchači budou rovněž seznámeni s podstatou pilířové struktury evropského práva, druhy právních aktů, jež se vyskytují v jednotlivých pilířích a s jejich vlastnostmi. Dílčí témata: 1. Vývoj evropské integrace 2. Primární právo ES/EU a jeho vlastnosti 3. Sekundární právo ES/EU a jeho vlastnosti Metodické listy – Evropské a mezinárodní právo


1. Vývoj evropské integrace a evropského práva

K tomuto tématu existuje rozsáhlá literatura, vedle studií publikovaných v Právních rozhledech, Evropském a mezinárodních právu či Právníku lze doporučit příslušné partie učebnice Evropského práva od L. Tichého, R. Arnolda a kol.

Při studiu věnujte pozornost následujícím problémům: -

počátky integrace v Evropě

-

nejvýznamnější evropské integrační procesy a základy evropského práva v období antiky

-

nejvýznamnější evropské integrační procesy a základy evropského práva v období středověku

-

nejvýznamnější evropské integrační procesy a základy evropského práva v období novověku do pol. 20. stol.

-

Evropská integrace a základy evropského práva 2. pol. 20. stol.

Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto pojmů: -

Říše Alexandra Makedonského

-

Římské impérium

-

římské právo

-

Svatá říše Římská

-

Plán evropské integrace Jiřího z Poděbrad

-

Napoleonovy výboje

-

Třetí říše

-

Evropská společenství a Evropská unie

2. Primární právo ES/EU a jeho vlastnosti

K tomuto tématu existuje rozsáhlá literatura, vedle studií publikovaných v Právních rozhledech, Evropském a mezinárodních právu či Právníku lze doporučit příslušné

Metodické listy – Evropské a mezinárodní právo


partie učebnice Evropského práva od L. Tichého, R. Arnolda a kol., popř. vybrané kapitoly z práce Evropské ústavní právo od J. Blahože a kol. Při studiu věnujte pozornost následujícím problémům: -

rozdíl mezi pojmy EU a ES

-

kategorizace primárního práva ES/EU

-

postavení mezinárodních smluv v rámci evropského práva

-

postavení obecných právních principů v rámci evropského práva

-

postavení judikatury ESD v rámci evropského práva


kompetenční kompetence členských států

-

princip alokovaných kompetencí

-

klausule flexibility

3. Sekundární právo ES/EU a jeho vlastnosti

K druhému z dílčích témat lze doporučit opět příslušné partie publikací L. Tichého a kol. a J. Blahože a kol. Při studiu věnujte pozornost následujícím problémům: -

rozdíl ve vlastnostech nařízení, směrnic a rozhodnutí

-

specifická povaha pramenů práva v oblasti tzv. II. a III. pilíře

-

součinnost institucí EU a vnitrostátních orgánů

-

vymahatelnost nároků vyplývajících z evropského práva


nařízení

-

směrnice

-

rozhodnutí

-

rámcové rozhodnutí

-

úmluvy Metodické listy – Evropské a mezinárodní právo


-

společný postoj

-

společná strategie

-

společná akce

-

přednost evropského práva před vnitrostátním právem

-

bezprostřední účinek práva ES

Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: 1. Jak se vyvíjela evropská integrace? 2. Jaké prameny práva náleží do kategorie primárního práva EU? 3. Vyjmenujte druhy právních aktů sekundárního evropského práva při zohlednění jeho pilířové struktury!



Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské a mezinárodní právo Metodický list číslo 2

Název tématického celku: Judikatura Evropského soudního dvora a národních ústavních soudů Cíl: seznámení se s nejdůležitějšími judikáty Evropského soudního dvora a vybraných ústavních soudů členských států EU. Posluchačům bude objasněn vývoj soudní jurisdikce i způsob výkladu praktikovaný zmíněnými soudními orgány, význam Evropského soudního dvora pro výklad evropského práva a pro formulaci základních principů evropského práva. Stranou naší pozornosti nezůstane ani struktura Evropského soudního dvora a způsoby uplatnění právních nároků. Dílčí témata: 1. Evropský soudní dvůr, jeho struktura a pravomoci 2. Postavení národních soudů při výkladu evropského práva 3. Relevantní judikatura ESD

1. Evropský soudní dvůr, jeho struktura a pravomoci

K tomuto tématu lze doporučit přehledné pojednání D. Wincott, The Court of Justice and the European Policy Process. In: J. Richardson (ed.), European Union. Power and Policy-Making. London 1996. Při studiu věnujte pozornost následujícím problémům:



-

Kde naleznete úpravu postavení ESD?

-

Jaké pravomoci přiznává Smlouva o založení ES Evropskému soudnímu dvoru?

-

Jakým způsobem je ESD personálně obsazován?

-

Jaké druhy žalob může ESD projednávat, jak se odlišuje agenda ESD a Soudu první instance?


generální advokát

-

žaloba na nesplnění povinnosti

-

žaloba na neplatnost

-

žaloba na nečinnost

-

soud první instance

2. Postavení národních soudů při výkladu evropského práva

K druhému z dílčích témat si můžete prostudovat vybrané případy v díle A. Oppenheimera (srov. seznam literatury). Při studiu věnujte pozornost následujícím problémům: -

Jakým způsobem přistupují národní ústavní soudy jednotlivých členských států k jurisdikci Evropského soudního dvora?

-

Srov. vývojové tendence judikatury národních ústavních soudů, zejm. na příkladu Spolkového ústavního soudu SRN (rozsudky Maastricht, Solange ad.).

-

Popište vztah ESD a národních ústavních soudů ve světle primárního práva EU.


ústavní pořádek ČR

-

alokované kompetence

-

kompetenční konflikt pozitivní

-

řízení o předběžné otázce

3. Relevantní judikatura ESD



K tomuto dílčímu tématu srov. vybrané případy z Dokumentů ke studiu evropského práva a díla A. Oppenheimera (srov. seznam literatury). Při studiu věnujte pozornost následujícím problémům: -

postavení judikatury ESD v systému evropského práva

-

obecné právní zásady a vztah k judikatuře ESD

-

judikatura ESD a evropské politiky

-

extensivní forma výkladu ESD


rozhodnutí ESD ve věci Van Gend en Loos

-

Costa vs. ENEL

-

Francovich

-

Simmenthal

-

Dassonvile

-

Cassis de Dijon

-

I. W. Cowan

Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: Jaké funkce plní v systému evropského práva ESD? Uveďte příklady možné interakce v působené ESD a národních ústavních soudů Charakterizujte výkladovou linii ESD.



Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské a mezinárodní právo Metodický list číslo 3

Název tématického celku:

Návrh

evropské

ústavní

smlouvy

a

další

problematika evropského ústavního práva Cíl: objasnění činnosti Konventu, jeho složení a pravomocí. Seznámení se strukturou evropské ústavní smlouvy, jejím obsahem a problémovými okruhy. Nástin jednání mezivládní konference, ratifikace v členských státech. Vztah ústavní smlouvy EU a národních ústavních řádů. Další vývoj v otázkách evropského ústavního práva Dílčí témata: 1. Konvent o budoucnosti Evropy 2. Struktura a obsah ústavní smlouvy EU 3. Návrh ústavní smlouvy EU a další vývoj v otázkách evropského ústavního práva

1. Konvent o budoucnosti Evropy

K tomuto tématu srov. zejm. srov. www.euroskop.cz, www.senat.cz (Senát a budoucnost Evropy) a http://european-convention.eu.int . Při studiu věnujte pozornost následujícím problémům: -

Co znamená metoda Konventu, kdy se v minulosti uplatnila?

-

Jaké složení charakterizuje Konvent?

-

Kolik zástupců zde měl každý stát?

-

Jaké pracovní skupiny se na něm vytvořily? Metodické listy – Evropské a mezinárodní právo


-

Zakotvuje návrh ústavní smlouvy instituci Konventu i do budoucnosti?


metoda Konventu

-

delegát a alternát Konventu

-

předsednictvo Konventu

-

konventní konsensus

-

mezivládní konference

2. Struktura a obsah ústavní smlouvy EU

K druhému z dílčích témat se seznamte s textem návrhu ústavní smlouvy a dalšími texty z oblasti ústavního práva EU, které jsou dostupné na www.euroskop.cz či www.senat.cz/evropa.


Jakým způsobem se ústavní smlouva člení?

-

Jak jsou rozděleny kompetence EU?

-

Jakým způsobem se reformují unijní orgány?

-

Bude možné z EU také vystoupit?


katalog kompetencí

-

Charta základních práv

-

evropský (rámcový) zákon

-

evropský ministr zahraničí

-

předseda Evropské rady

-

passarelle

-

United in diversity

-

princip subsidiarity



3. Návrh ústavní smlouvy EU a ústavní pořádek ČR

K danému tématu existují dílčí příspěvky v odborném tisku (Právní rozhledy, Právník atd.)


Jak je definován ústavní pořádek ČR?

-

Jak se stane ústavní systém EU součástí právního řádu ČR?

-

Jak je řešen vztah evropského a národního práva?

-

Jak je řešena národní identita a suverenita členských států?


ústavní pořádek ČR

-

ratifikace

-

referendum

-

přednostní aplikace evropského práva

-

princip occupied fields

-

systém včasného varování

Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: Stručně charakterizujte průběh jednání Konventu a jeho výsledky. Do jakých částí se dělí návrh ústavní smlouvy a jaké základní novinky přináší? Jakým způsobem se stane ústavní systém EU součástí právního řádu ČR a jaké důsledky bude tento krok mít? Základní literatura: -

Amsterodamská smlouva, Praha – Ministerstvo zahraničních věcí 2001

-

Tichý L. , Arnold R., Svoboda P., Zemánek J., Král R.: Evropské právo, Praha C.H.Beck, 1999



-

Tichý L.a kol.: Dokumenty ke studiu evropského práva, Praha - Linde 1999

-

Blahož J. a kol.: Ústavní právo EU, Dobrá voda – nakl. Aleš Čeněk 2003

Doporučená literatura:

- Bogdandy, A.von: Europäisches Verfassungsrecht, Berlin 2002 - Koenig, Ch. a kol.: EU/EG-Prozessrecht, Tübingen 2002 - Lenz, C.O., Borchardt, K.D.: EU- und EG-Vertrag. Kommentar, Berlin 2003

- Oppenheimer, A. (ed.): The Relationship between European Community Law and National Law: The Cases, Vol. 1, Cambridge University Press 1994

- Oppenheimer, A. (ed.): The Relationship between European Community Law and National Law: The Cases, Vol. 2, Cambridge University Press 2003 - Wolffgang, H.-M.a kol.: Öffentliches Recht und Europarecht, Berlin 2004


EU

Recommend Documents