ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ
DIPLOMOVÁ PRÁCE NÁVRH ŘÍDÍCÍHO SYSTÉMU CRESTRON PRO ZAŘÍZENÍ INTELIGENTNÍ BUDOVY TOMÁŠ POSPÍCHAL
Vedoucí práce: Ing. Jiří Petrák Studijní program: Inteligentní budovy květen 2012
ii
PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Jiřímu Petrákovi za poskytnuté konzultace a náměty, které mi pomohly při vytváření práce a Janu Hyťhovi za pomoc s programováním.
iii
iv
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ AUTORA PRÁCE Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o dodržování etických principů při přípravě vysokoškolských závěrečných prací.
V Praze dne 6. 5. 2012
.........................................................
v
vi
ANOTACE Práce se zabývá řízením některých systémů v kancelářích firmy Nardic Solutions, především se jedná o řízení otopné soustavy, světelných zdrojů, multimediální a zabezpečovací techniky. Celá budova je řízena systémem Crestron a programována v prostředí SIMPL Windows, kterému je také věnována část práce. Ovládání celého systému je zpracováno na dotykovém panelu. Výsledkem práce je program pro regulátory Crestron.
Klíčová slova: Inteligentní dům, Crestron, Cresnet, blokové programování, SIMPL, SIMPL+,
ANOTATION This thesis is about managing of some of the building’s systems in Nardic Solutions Company offices. A primary purpose of the work is to control light, heating, multimedia and security systems. The entire building is controlled by a Crestron system and programmed in SIMPL Windows workspace, whose description is also a part of this work. User controls of the system are designated for a touch panel. The result of this work is an application for Crestron controllers.
Key words: Intelligent building, Crestron, Cresnet, block programming, SIMPL, SIMPL+,
vii
viii
OBSAH 1
Úvod ........................................................................................................................... 1 1.1
Motivace ................................................................................................................... 1
1.2
Cíl ................................................................................................................................ 1
2
Obecně o systému Crestron .............................................................................. 2 2.1
O systému................................................................................................................. 2
2.2
Sběrnice .................................................................................................................... 2
2.3
Regulátory ............................................................................................................... 4
2.4
Programové prostředí......................................................................................... 7
2.5
Návrh grafiky pro ovládání systému .......................................................... 17
3
Budova a jednotlivé systémy v budově ..................................................... 22 3.1
4
Plán budovy a zakreslení jednotlivých systémů .................................... 22 Programování jednotlivých systémů ......................................................... 25
4.1
Obecné problémy a jejich řešení .................................................................. 25
4.2
Otopná soustava ................................................................................................. 27
4.3
Osvětlení................................................................................................................ 38
4.4
Vertikální žaluzie ............................................................................................... 41
4.5
Kamerový systém .............................................................................................. 45
4.6
Multimediální systém....................................................................................... 48
4.7
Elektronický zabezpečovací systém ........................................................... 50
5
Návrh grafického uživatelského rozhraní ................................................ 56 5.1
teorie návrhu ....................................................................................................... 56
5.2
Úvodní stránka.................................................................................................... 57
5.3
Místnost pro programátory ........................................................................... 57
5.4
Zasedací místnost .............................................................................................. 58
6
Závěr ....................................................................................................................... 60 6.1
Implementace...................................................................................................... 60
6.2
Budoucí práce na projektu ............................................................................. 60
A.
Literatura a reference ...................................................................................... 61
B.
Seznam zkratek .................................................................................................. 62
C.
Obsah přiloženého CD ...................................................................................... 63
ix
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Schéma zapojení sběrnice ....................................................................................................................................................................... 2 Obr. 2 Schéma připojení zařízení ke sběrnici [1] ....................................................................................................................................... 3 Obr. 3 Zapojení DIN-HUBu [2]............................................................................................................................................................................. 3 Obr. 4 Rozšiřovač sběrnice Crestron [3] ........................................................................................................................................................ 4 Obr. 5 Regulátor řady 3 [4] ................................................................................................................................................................................... 4 Obr. 6 Regulátor řady 2 [5] ................................................................................................................................................................................... 5 Obr. 7 Konfigurátor připojených zařízení ..................................................................................................................................................... 7 Obr. 8 Logický blok AND ........................................................................................................................................................................................ 8 Obr. 9 Modul pro ovládání projektoru ............................................................................................................................................................ 8 Obr. 10 Ukázka naprogramování sepnutí relé ............................................................................................................................................ 9 Obr. 11 Vzorové zapojení osvětlení se stmívačem a programovani [6]....................................................................................... 10 Obr. 12 Ukázka makra pro ovládání žaluzií ............................................................................................................................................... 11 Obr. 13 Makro pro ovládání světel využívající další makra ............................................................................................................... 11 Obr. 14 Bloky pro ukládání proměnných do paměti ............................................................................................................................. 12 Obr. 15 Princip ukládání hodnot do paměti .............................................................................................................................................. 13 Obr. 16 Část výchozí šablony jazyka SIMPL+ ............................................................................................................................................ 14 Obr. 17 Definice vstupů a výstupů v jazyku SIMPL+ ............................................................................................................................. 15 Obr. 18 Definice proměnných........................................................................................................................................................................... 15 Obr. 19 Ukázka práce s eventem ..................................................................................................................................................................... 16 Obr. 20 Výsledný zkompilovaný blok ........................................................................................................................................................... 16 Obr. 21 Zobrazení stavu jednotlivých signálů v nástroji SIMPL Debugger ................................................................................ 17 Obr. 22 Prostředí programu VisionTools Pro-e....................................................................................................................................... 18 Obr. 23 Možnosti nastavení grafiky u tlačítka .......................................................................................................................................... 19 Obr. 24 Souvislost mezi joinem a programem ......................................................................................................................................... 20 Obr. 25 Jednotlivé stránky v grafice .............................................................................................................................................................. 21 Obr. 26 Schéma řízených systémů v prvním patře ................................................................................................................................ 23 Obr. 27 Schéma řízených systému v druhém patře ............................................................................................................................... 24 Obr. 28 Makro pro ukládání proměnných .................................................................................................................................................. 26 Obr. 29 Vnitřní programování makra pro ukládání hodnot .............................................................................................................. 26 Obr. 30 Programový kód bloku zmena_analog_digital ......................................................................................................................... 27 Obr. 31 Schéma zapojení kotle [7] ................................................................................................................................................................. 28 Obr. 32 Termický pohon [9] .............................................................................................................................................................................. 31 Obr. 33 Funkční diagram termického pohonu [9] .................................................................................................................................. 31 Obr. 34 Naprogramování řízení teploty v místnosti.............................................................................................................................. 34 Obr. 35 Složení makra pro řízení topení a jeho náhled........................................................................................................................ 36 Obr. 36 Blok pro vyhodnocení zapnutí útlumového režimu ............................................................................................................. 37 Obr. 37 Panel pro ovládání topení v místnosti......................................................................................................................................... 38 Obr. 38 Makro pro ovládání osvětlení .......................................................................................................................................................... 39 Obr. 39 Vnitřní uspořádání makra ................................................................................................................................................................. 39 Obr. 40 Kód pro řízení světla ............................................................................................................................................................................ 40 Obr. 41 Ovládání dvou stmívaných světel s jedním rozsvíceným světlem ................................................................................. 40 Obr. 42 Grafika pro ovládání žaluzií .............................................................................................................................................................. 42 Obr. 43 Makro pro ovládání žaluzií ............................................................................................................................................................... 42 Obr. 44 Obsah makra pro ovládání rolet..................................................................................................................................................... 43 Obr. 45 Programový kód na ovládání rolet................................................................................................................................................ 44 Obr. 46 Schéma komunikace client server ................................................................................................................................................. 45 Obr. 47 Program Wireshark [10] .................................................................................................................................................................... 46 Obr. 48 Komunikace s IP kamerou pomocí TCP/IP klienta ............................................................................................................... 47 Obr. 50 Grafika pro ovládání televize ........................................................................................................................................................... 48 Obr. 49 Řetězec pro ovládání kamery .......................................................................................................................................................... 48 Obr. 51 Schéma zapojení multimediální techniky a princip funkce .............................................................................................. 49 Obr. 52 Zapnutí všech zařízení pomocí jednoho signálu..................................................................................................................... 50 Obr. 53 Blok receiveru přidaného z databáze .......................................................................................................................................... 50 Obr. 54 Informační signály, které ústředna zasílá po sériovém portu (výstřižek z ladícího software) ....................... 51 Obr. 55 Seznam modulů pro ovládání EZS ................................................................................................................................................. 52 Obr. 56 Blok klávesnice ....................................................................................................................................................................................... 52 Obr. 57 Vstupy a výstupy bloku EZS_motion_detect ............................................................................................................................. 53 Obr. 58 Programový kód bloku EZS_motion_detect .............................................................................................................................. 53 Obr. 59 Programový kód bloku, který sestavuje příkaz pro zabezpečení domu ..................................................................... 54 Obr. 60 Zpracování grafiky pro EZS .............................................................................................................................................................. 55 Obr. 61 Úvodní stránka grafiky ....................................................................................................................................................................... 57 Obr. 62 Grafické zobrazení ovládání místnosti pro programátory ................................................................................................ 58 Obr. 63 Grafické zobrazení ovládání zasedací místnosti..................................................................................................................... 59
x
1 ÚVOD V dnešní době se čím dál více setkáváme s přísnějšími požadavky na komfort a úsporu energie ve stavbách. Z tohoto důvodu se do budov implementují řídící systémy, které dopomáhají k dosažení těchto požadavků. Jedním z těchto systémů je i systém od firmy Crestron, která je vedoucím poskytovatelem řídících systémů nejen pro obytné domy, ale i pro hotely, nemocnice, kanceláře a další. Řídící systémy Crestron jsou specifické v tom, že neslouží pouze k regulaci technického zabezpečení budov, ale specializují se i na kompletní řízení multimediální techniky od televizí až po kompletní zpracování konferenčních místností nebo kinosálů. V první části práce je nastíněn způsob programování a tvorby grafiky pro řídící systém Crestron. Druhá část se věnuje nejprve programování praktické části práce a pak tvorbě grafiky k ovládání budovy pomocí vytvořeného programu.
1.1 MOTIVACE Jelikož se neustále staví nové domy a na trhu je po řídících systémech velká poptávka, je dle mého názoru pravděpodobné, že se v budoucnu s jinými než řízenými domy nesetkáme. Z tohoto důvodu jsem zvolil téma práce, díky kterému se naučím pracovat s jedním z nejlepších systémů v tomto oboru, což je nejen zajímavé, ale bude to přínosné i pro pozdější mé uplatnění na trhu práce.
1.2 CÍL Cílem této práce je naprogramovat řízení otopné soustavy, zdrojů světla, žaluzií, kamerového systému, zabezpečovacího zařízení a ovládání multimediální techniky, v tomto případě televize v nově zrekonstruovaných kancelářích firmy Nardic Solutions. Celý systém by měl pracovat tak, aby byl co možná nejúspornější a jeho ovládání uživatelsky nejpřívětivější. Systém se bude ovládat pomocí dotykového panelu s vlastním návrhem grafického rozhraní, které by mělo být uživatelsky přehledné a jednoduché na ovládání.
1
2 OBECNĚ O SYSTÉMU CRESTRON 2.1 O SYSTÉMU Firma Crestron je vedoucím dodavatelem řídící techniky pro domy, nemocnice, kanceláře, hotely a ostatní objekty. Jejich systémy pracují na vlastní sběrnici Cresnet a pomocí regulátorů se dají řídit všechny slaboproudé a silnoproudé systémy, včetně multimediální techniky, která musí být vybavena ideálně sériovým portem, nebo alespoň IR přijímačem. Regulátory crestron jsou také vybaveny rozhraním pro komunikaci po ethernetové síti, takže pokud to cílové zařízení umožňuje, je možné jej ovládat přímo příkazy po síti. Příkladem může být ovládání IP kamer. Pro sběrnici Cresnet je přímo od výrobce dodáváno spoustu řešení, které umožňují rychlou instalaci a snadné řízení jednotlivých systémů v budově. Mezi nejčastěji řízené systémy patří například osvětlení a multimediální technika.
2.2 SBĚRNICE Sběrnice Cresnet je proprietární sběrnice vyvinutá přímo firmou Crestron pro komunikaci mezi regulátory, dotykovými panely, klávesnicemi, stmívači osvětlení a dalšími zařízeními, které ovládají různé systémy budov a jsou dodávané jako ucelená řešení pro řízení jednotlivých systémů přímo od firmy Crestron. Cresnet je jednoduchá sběrnice se čtyřmi vodiči po kterých může obousměrně komunikovat až 252 zařízení. Tato zařízení jsou po sběrnici zároveň i napájena.
2.2.1 SCHÉMA SBĚRNICE Sběrnice je čtyřvodičová. První a čtvrtý vodič slouží k napájení a druhý se třetím pro datovou komunikaci.
1 – 24VDC 1
2 – Data Z
2 3 4
3 – Data Y 4 – Ground Obr. 1 Schéma zapojení sběrnice
2
2.2.2 PŘIPOJOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ Zařízení se připojují podle uvedeného schématu na obr. 2. Pokud ovšem dojde k překročení dvaceti zařízení na jedné větvi, nebo je celková délka kabeláže mezi zařízeními delší než 914 m, doporučuje se použít DIN-HUB.
Obr. 2 Schéma připojení zařízení ke sběrnici [1]
DIN-HUB (obr. 3) je zařízení, které umožňuje jednu větev sběrnice rozdělit na další tři a na každou připojit dalších dvacet zařízení. Takto se dá sběrnice rozšiřovat až do 252 zařízení.
Obr. 3 Zapojení DIN-HUBu [2]
3
Pokud budeme potřebovat více, než 252 zařízení je možné použít rozšiřovač sběrnice, který poskytuje osm nezávislých segmentů sběrnice Cresnet a s regulátorem se propojuje pomocí ethernetového, či sériového rozhraní.
Obr. 4 Rozšiřovač sběrnice Crestron [3]
2.3 REGULÁTORY Aktuálně má Crestron dvě řady regulátorů. Nejnovější jsou regulátory řady 3, které pracují na operačním systému Core 3 OS vyvinutém přímo firmou Crestron. Jejich hlavní výhodou je podstatně vyšší výkon a orientace na komunikaci po ethernetu.
Obr. 5 Regulátor řady 3 [4]
Jelikož se jedná o absolutní novinku, celá práce je programována na regulátorech řady 2. Regulátory řady 2 jsou založené na 32 bitových procesorech Freescale ColdFire® a jsou vybavené operačním systémem pro práci v reálném čase.
4
Obr. 6 Regulátor řady 2 [5]
5
2.3.1 VSTUPNÍ A VÝSTUPNÍ PORTY REGULÁTORŮ CRESTRON Regulátory Crestron mají kromě standardních portů i porty pro ovládání multimediální techniky a tím se liší od regulátorů, se kterými se můžeme normálně setkat při řízení technického zabezpečení budov. Seznam portů Univerzální vstupní a Jedná je o univerzální porty, které se mohou chovat jako: výstupní porty (I/O)
Digitální vstup: Pomocí digitálního vstupu získáváme například informace, jestli je zařízení zapnuté. Na port může být přivedeno 0-24 VDC, pokud je napětí menší než 1,24 V je vstup vyhodnocen jako logická 0 jinak jako logická 1. Digitální výstup: Slouží například k sepnutí nebo vypnutí nízkonapěťového spínače. Maximálně 250 mA a 24 VDC. Analogový vstup: Standardní využití například na měření teplot a získávání analogových dat ze senzorů. Port vyhodnocuje napětí 0-10 V, které odpovídá logickým hodnotám 0 až 65535
Reléové výstupy
Slouží ke spínání například čerpadel v topném okruhu. Maximálně 1 A a 30 V AC/DC
IR a sériový výstup
Slouží k vysílání IR signálů do zařízení s IR přijímačem nebo jako jednosměrný sériový port.
COM porty
Komunikační porty s podporou obousměrné komunikace. Kompatibilní se standardy RS-232/422/485. Slouží k ovládání zařízení, která podporují komunikaci po sériových portech.
LAN port
Slouží pro komunikaci regulátoru s prvky na síti, jako jsou například IP kamery. Tab. 1 Seznam vstupních a výstupních portů na regulátorech
6
2.4 PROGRAMOVÉ PROSTŘEDÍ Regulátory se programují ve vývojovém prostředí SIMPL Windows, přes které se dá celý systém nakonfigurovat, naprogramovat a otestovat. Programovacím jazykem je jazyk SIMPL (Symbol Intensive Master Programming Language) a jeho nadstavba SIMPL+.
2.4.1 SIMPL WINDOWS SIMPL Windows je grafické prostředí se spoustou nástrojů pro nastavení a nakonfigurování a otestování celého systému. Jedním z prvních nástrojů, se kterým je nutné pracovat je základní konfigurátor zařízení připojených na sběrnici Cresnet, nebo přes ethernetové rozhraní.
Obr. 7 Konfigurátor připojených zařízení
V programu je rozsáhlá knihovna zařízení pracujících na sběrnici Crestron, nebo komunikujících se zařízeními Crestron pomocí ethernetu, jako jsou například bezdrátové dotykové panely. Tato zařízení stačí pouze přesunout do programové části, popřípadě je nakonfigurovat v jejich vlastnostech. Na obr. 7 je vybraný regulátor, na kterém poběží celá diplomová práce, na jeho ethernetový port (ethernet units) jsou připojena dvě zařízení z knihovny. První je modul bezdrátového ovládacího panelu, s jehož pomocí se celý systém bude ovládat. V tomto případě se jedná o zařízení Apple iPad. Druhý modul slouží k propojení dvou regulátorů po síti. Jelikož celá práce je programována na regulátoru, který je propojen pouze ethernetovou sítí s regulátorem, ke kterému jsou reálně připojená 7
ovládaná zařízení, slouží tento modul k přesměrování vstupů a výstupů z mateřského regulátoru na regulátor, na kterém se bude opravdu programovat. Po
nakonfigurování
připojených
zařízení
se
může
začít
s konkrétním
programováním v jazyku SIMPL v prostředí SIMPL Windows.
2.4.2 JAZYK SIMPL V jazyku SIMPL se programuje pomocí předem připravených logických bloků. Na výběr je opravdu velká škála bloků, která začíná jednoduchými logickými bloky, které reprezentují logické operace, až po bloky zahrnující jednotlivá zařízení jako jsou například televize, DVD přehrávače a další.
Obr. 8 Logický blok AND
V knihovně SIMPL je spousta předpřipravených zařízení od různých výrobců, což programátorovi velice ulehčuje práci, jelikož se na každé zařízení nemusí speciálně programovat například ovládání pomocí sériové komunikace.
Obr. 9 Modul pro ovládání projektoru
8
V jazyku SIMPL existují tři typy signálu, a to digitální (modrá barva), analogový (červená barva) a sériový neboli také textový (černá barva). Digitální signál nabývá hodnoty 0 a 1, analogový 0 až 65535 a textový obsahuje textový řetězec. Na každém modulu (viz. obr. 9) jsou vstupní a výstupní signály. Stav vstupního signálu může definovat stav výstupního signálu, například pokud se jedná o logický blok END. V případě, že blok zastupuje nějaké reálné zařízení, jeho vstupy definují přímo operaci se zařízením jako je například jeho vypnutí a zapnutí a výstup dává informaci typu zařízení je vypnuto, nebo zařízení je zapnuto. Na obr. 10 vidíme přímé propojení výstupu z dotykového panelu na vstup prvního relé na regulátoru. Pokud na panelu stiskneme tlačítko, kterému je přiřazen první digitální výstup, první relé se sepne. Tímto způsobem probíhá programování v jazyku SIMPL.
Obr. 10 Ukázka naprogramování sepnutí relé
Pokud bychom například řídili intenzitu osvětlení pomocí stmívače, na dotykovém panelu by byl použit posuvník, který by nabýval hodnot 0 až 65535 a tento posuvník by byl připojen na analogový vstup bloku stmívače připojeného k regulátoru přes sběrnici Cresnet.
9
dotykový panel
stmívač
Obr. 11 Vzorové zapojení osvětlení se stmívačem a programovani [6]
2.4.3 JAZYK SIMPL
A POUŽÍVÁNÍ MAKER
Jelikož při programování pomocí bloků dochází velice rychle k ztrátě přehlednosti a zanesení celého programu množstvím bloků, existují v jazyku SIMPL takzvaná makra. Makro je uživatelsky vytvořený blok s nadefinovanými vstupy a výstupy, který pod sebou skrývá další kód vytvořený v blokovém programování. Makro se dá asi nejlépe přirovnat k normálnímu programu, jehož vstupy a výstupy nejsou připojené na žádná zařízení.
10
Obr. 12 Ukázka makra pro ovládání žaluzií
Primární funkcí makra je zjednodušit programování stále stejných systémů. V případě že máme dvě světla a každé potřebujeme řídit úplně stejným způsobem jenom pomocí jiných vstupů, použijeme makro. Pokud se při testování programu objeví nějaká chyba v ovládání světel, tak místo toho abychom opravovaly každé světlo zvlášť, opravíme pouze makro, které obě světla řídí. Při programování maker můžeme využívat v programovém kódu opět makra a takto program větvit. Prakticky se jedná o blokové objektové programování.
Obr. 13 Makro pro ovládání světel využívající další makra
11
2.4.4 JAZYK SIMPL
A UKLÁDÁNÍ PROMĚNNÝCH
Při řízení a používání domu pracujeme se spoustou proměnných. Mezi častěji používané patří například nastavení intenzity osvětlení, nastavení požadované teploty v místnosti, nastavení útlumového režimu topení a dále také čas kdy zazvoní budík. Proměnných je samozřejmě celá řada a hlavním problémem je, že pokud restartujeme regulátor, informace o těchto proměnných se nenávratně ztratí a program se uvede do výchozího stavu. Jelikož se může stát, že v již využívaném objektu vznikne požadavek na restart regulátoru, nebo vypadne jeho napájení, je nutné vrátit celý systém do stavu před touto událostí. Pokud by totiž například ráno nezazvonil budík v předem nastavený čas, nebo by nám v době dovolené kotel protopil příliš mnoho plynu, docházelo by k velké frustraci uživatelů z celého systému. Z tohoto důvodu je v programovacím jazyce SIMPL mnoho bloků pro ukládání proměnných do paměti, která je nezávislá na napájení.
Obr. 14 Bloky pro ukládání proměnných do paměti
Mezi nejčastěji používané bloky patří Analog RAM sloužící pro ukládání analogových hodnot a Digital RAM pro ukládání digitálních hodnot. Celý princip funguje tak, že pokud na blok Analog RAM přivedeme na vstup store logickou 1 a zároveň budou na vstupech ain1 až ain[x] hodnoty, uloží se tyto hodnoty do paměti. Pokud chceme hodnoty vyvolat, pošleme logickou jedna na vstup recall a zároveň musíme mít logickou 1 na vstupu nebo vstupech select. Vstupy select vybírají konkrétní 12
hodnotu pro vyvolání na výstup. Pokud je jenom jeden vstup select vyberou se všechny hodnoty. V praxi se pro vyvolání hodnot přímo po restartu regulátoru používá blok One Shot, který pošle na vstup paměťového bloku recall ihned po restartu regulátoru jeden krátký impulz v případě, že má na vstupu trig nastavenou logickou 1.
Obr. 15 Princip ukládání hodnot do paměti
2.4.5 JAZYK SIMPL+ Jazyk SIMPL je velice jednoduchý a mocný nástroj pro rychlé programování, ale jednoduchost blokového programování může být občas velice složitá, pokud chceme pomocí bloků vytvořit náročnější funkci. Prakticky sestavit i jednoduché funkce pomocí bloků může být zdlouhavé a nepřehledné. Z tohoto důvodu máme k dispozici jazyk SIMPL+. SIMPL+ je pro programátora, který se někdy setkal s jazykem C++, nebo podobnou syntaxí jazyka velice jednoduchý nástroj a umožňuje rychle naprogramovat i složité funkce mezi které patří například parsování textu. Pomocí jazyka SIMPL+ se v textové podobě naprogramuje blok s předdefinovanými vstupy a výstupy v jehož jádru bude napsaná samotná funkce. Pokud programátor preferuje raději textové programování, dá se říci, že je možné celý program napsat v textové podobě, ale prvním problémem je, že v jazyku SIMPL+ neexistuje žádná možnost ladění programu, takže se nehodí pro příliš rozsáhlý kód.
13
Nejlepší a nejefektivnější práce v prostředí SIMPL Windows je využívání kombinace předdefinovaných bloků, maker a jazyka SYMPL+. Díky těmto možnostem dokáže programátor efektivně, rychle a přehledně vytvářet i velmi složité programy.
2.4.6 JAZYK SIMPL+ A ZÁKLADY SYNTAXE Při vytváření bloku v jazyku SIMPL+ nás uvítá velmi dobře zpracovaná šablona, kde stačí odkomentovat a doplnit jednotlivé části kódu.
Obr. 16 Část výchozí šablony jazyka SIMPL+
Nejdůležitějšími součástmi celého kódu jsou definice vstupů a výstupů, definice proměnných a jednotlivé události (eventy) na které bude kód reagovat. Dále můžeme naprogramovat funkce a využít hlavní funkci Main () pro nadefinování toho, jak se bude blok chovat po spuštění systému. Vstupy a výstupy se definují podle příkladu na obr. 17. Jelikož se u hotového bloku, pokud to budeme požadovat, dá nadefinovat počet vstupů a výstupů je možné nadefinovat vstupy a výstupy i jako jednorozměrné pole.
14
Obr. 17 Definice vstupů a výstupů v jazyku SIMPL+
Další důležitou součástí programu jsou globální proměnné, které se nadefinují podle obr. 18. Stejně se definují i lokální proměnné například ve funkcích.
Obr. 18 Definice proměnných
Aby mohl program reagovat na změnu vstupů, SIMPL+ nabízí několik předdefinovaných událostí (eventů). PUSH input {}
Změna vstupu z logické 0 na logickou 1
RELEASE input{}
Změna vstupu z logické 1 na logickou 0
CHANGE input{}
Jakákoliv změna vstupu
EVENT{}
Jakákoliv změna jakéhokoliv vstupu
SOCKETCONNECT{}
Eventy
SOCKETDISCONNECT{}
prostředky
pro
práci
se
síťovými
SOCKETRECEIVE{} SOCKETSTATUS{} Tab. 2 Seznam událostí reagujících na změnu vstupnch proměnných
15
Příklad jak vypadá kód pro odezvu na změnu vstupní proměnné, je zobrazen na obr. 19. V tomto případě se jedná o parsování textu a to tak, aby vstupní proměnná cas_tod byla na výstupu naformátována podle potřeby.
Obr. 19 Ukázka práce s eventem
Výsledný blok, který vznikne zkompilováním této funkce, je na obr. 20.
Obr. 20 Výsledný zkompilovaný blok
2.4.7 LADĚNÍ HOTOVÉHO PROGRAMU V průběhu tvorby programu, nebo při jeho testování může vzniknout spousta chyb, které je potřeba odstranit. K vyladění programu se používá nástroj SIMPL Debugger. K jeho chodu je potřeba mít program nahraný v regulátoru a ten musí být připojen ke stanici. Během chodu programu debugger vypisuje jednotlivé stavy signálů a jejich hodnoty. V případě že chceme otestovat některou z funkcí, můžeme manuálně nastavit hodnoty signálů a tím otestovat jestli rekce na změnu proběhla podle očekávání. Debugger kromě signálů přímo v programu zobrazuje i stavy signálů v jednotlivých makrech. Samostatná makra se bohužel testovat nedají.
16
Obr. 21 Zobrazení stavu jednotlivých signálů v nástroji SIMPL Debugger
2.5 NÁVRH GRAFIKY PRO OVLÁDÁNÍ SYSTÉMU Vývoj grafiky pro ovládání celého systému na dotykovém panelu probíhá prakticky současně, nebo i dříve než je celý systém naprogramován. Většinou je lepší nejdříve připravit grafiku, aby měl programátor ucelenou představu o tom, jak by měl výsledný program vypadat a jaké musí připravit vstupní a výstupní proměnné pro tlačítka, nebo jaké souvislosti musí do programu zakomponovat. Tvorba grafiky se provádí v programu VisionTools Pro-e. V tomto programu se dá vytvořit grafika pro každý panel a portfolio funkcí programu se odvíjí od toho, pro jaký panel projekt vytvoříme.
17
Obr. 22 Prostředí programu VisionTools Pro-e
2.5.1 ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ GRAFICKÉ PRVKY Když tvoříme grafiku pro jakýkoliv panel, můžeme k tomu použít pouze předdefinované grafické prvky, u kterých nastavujeme velkou škálu jejich vlastností. Pro různé panely jsou povolené různé prvky. Jelikož je tato práce postavená na ovládání pomocí tabletu Apple iPad, zmíním jen ty prvky, které se dají použít pro tento tablet. Mezi používané prvky patří: Název prvku
Popis
Tlačítko
Tlačítko je klasický prvek s digitálním výstupem
Posuvník
Analogový prvek s výstupem, který může nabývat hodnoty 0 až 65535
Analogový indikátor
Analogový prvek se vstupem, který může zobrazovat hodnoty 0 až 65535
18
Textové pole
Zobrazuje textový vstup (sériový vstup), nebo předem nastavenou hodnotu.
Animace
Podle hodnoty analogového vstupu zobrazuje jednotlivé obrázky, nebo zobrazuje vloženou animaci
Zobrazovač času
Pole speciálně upravené pro zobrazení času
Legenda
Prvek s digitálním vstupem, který zobrazuje dva různé texty v závislosti na stavu vstupu.
Obrázek
Pole pro vložení obrázku
Tab. 3 Jednotlivé grafické prvky
U každého prvku můžeme kompletně změnit jeho vzhled vložením obrázku na jeho pozadí. Například u tlačítka kde máme dva stavy, se obrázek a text může měnit podle toho, jestli je tlačítko aktivní či nikoliv.
Obr. 23 Možnosti nastavení grafiky u tlačítka
2.5.2 JOINY Aby každé tlačítko mohlo komunikovat s programem, který je napsán v prostředí SIMPL Windows v jazyce SIMPL, se tlačítkům přiřazují tzv. joiny. Stejně jako máme v jazyce SIMPL tři základní typy signálů i v grafickém prostředí najdeme tři typy joinů, a to analogový, digitální a sériový. Číslo joinu odpovídá číslu signálu na bloku, který odpovídá dotykovému panelu v jazyku SIMPL.
19
ANALOGOVÝ
BLOK DOTYKOVÉHO PANELU
Obr. 24 Souvislost mezi joinem a programem
Každý blok, který souvisí s grafikou má vstupní a výstupní signál. Výstup je hodnota, kterou nastaví uživatel na aktivním prvku a vstup je odezva neboli opravdový stav prvku. Takové uspořádání je velice důležité, neboť samotné zmáčknutí tlačítka vyšle digitální signál s logickou jedničkou, a dokud se na vstupu do bloku neobjeví také logická jedna, například jako odezva od světla, že opravdu svítí, na panelu se nic nezmění. To znamená, že se každá operace, kterou uživatel na panelu provede, projeví až v případě, když se skutečně stane. Podmínkou samozřejmě je, aby vstupní a výstupní signály byly různé. Na obr. 24 vidíme, že výstupní signál symbolizuje nastavenou hodnotu uživatelem na posuvníku a vstupní signál je skutečná hodnota intenzity světla. To znamená, že posuvník nezobrazuje hodnotu nastavenou uživatelem, ale skutečnou hodnotu intenzity světla.
20
2.5.3 STRÁNKY Pokud vytváříme grafiku pro rozsáhlý projekt, nebo je z důvodu přehlednosti výhodné, aby některé ovládací prvky byly umístěny jinde, použijeme v grafickém návrhu stránkování.
Obr. 25 Jednotlivé stránky v grafice
Přechod mezi jednotlivými stránkami je vyvolán stisknutím tlačítka, kterému místo digitálního joinu přiřadíme funkci přechodu na vybranou stránku.
21
3 BUDOVA A JEDNOTLIVÉ SYSTÉMY V BUDOVĚ Jak již bylo napsáno v úvodu, cílem této práce je naprogramovat řízení otopné soustavy, zdrojů světla, žaluzií, kamerového systému a ovládání multimediální techniky, v tomto případě televize v nově zrekonstruovaných kancelářích firmy Nardic Solutions. Tyto systémy jsou základem, který se programuje snad v každém projektu inteligentního domu. Samozřejmě každý dům nemusí být vybaven žaluziemi, nebo kamerovým systémem, ale pokud jsou v domě tyto systémy nainstalovány, většinou jsou zahrnuty do řízení. V kancelářích firmy Nardic Solutions jsou všechny tyto systémy nainstalovány a již před vznikem této práce byly zapojeny a připraveny k programování. Práce se tudíž nezabývá samostatnou instalací, ale pouze programováním a návrhem funkce celého systému z hlediska programování a interakce s uživatelem, což znamená, že na regulátor máme přivedené jednotlivé signály a tyto signály propojíme přes jednotlivé logické bloky k systému ovládání, kterým je v tomto případě tablet Apple iPad. Aby práce nebyla příliš abstraktní, v následující části budou znázorněny jednotlivé systémy a jejich poloha v budově.
3.1 PLÁN BUDOVY A ZAKRESLENÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ V prvním patře je řízena obytná místnost, sloužící jako zasedací místnost. V této místnosti je řízeno osvětlení, žaluzie, otopná soustava a multimediální systém. Všechna světla, kromě zářivkového světla nad stolem, jsou stmívaná. Multimediální systém se dá zapnout, či vypnout a je na něm možné nastavit hlasitost a přepínat jednotlivé programy zobrazované na televizi. Žaluzie se klasicky roztahují a zatahují s možností volby, kde přesně se žaluzie zastaví. Otopná tělesa jsou ovládána pomocí termických pohonů. V obou místnostech jsou nainstalována PIR čidla, která jsou napojená na ústřednu EZS.
22
Obr. 26 Schéma řízených systémů v prvním patře
Ve druhém patře je v pokoji 2.01 (místnost pro programátory) řízena otopná soustava a osvětlení. Osvětlení je stmívané a otopné těleso je ovládané termickým pohonem.
23
Obr. 27 Schéma řízených systému v druhém patře
24
4 PROGRAMOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SYSTÉMŮ Při programování budovy je velice důležité brát ohled na strukturu a přehlednost celého programu. V případě že programujeme i takto relativně malý projekt, počet signálů, se kterými pracujeme, se pohybuje kolem 700. Tedy pokud zahrneme i signály v jednotlivých makrech. Pokud chceme, aby si program zachoval přehlednost, je nutné větvit program do jednotlivých maker takovým způsobem, aby byl co možná nejpřehlednější a makra byla zároveň dostatečně univerzální pro vícenásobná použití. Při programování také nesmíme zapomenout na omezené možnosti hardwaru. Pokud by byl program příliš náročný na procesor regulátoru, docházelo by k nežádoucímu chování celého systému. Pravděpodobně nejlepším postupem při programování je vytvořit nejprve základní prvky jako jsou bloky pro ukládání proměnných do paměti. Následně tyto bloky použít do jednotlivých maker a makra programovat tak, aby se dala použít například na řízení všech otopných těles v budově. Samozřejmostí je také pojmenovávání jednotlivých signálů co nejvýstižnějšími názvy, které budou jednoznačně určovat, k čemu signál slouží, ale zároveň by jména signálů neměla být příliš dlouhá. Pro představu pokud napíšeme za jméno nějakého signálu označení _fb (zkratka z anglického slova feedback přeloženo jako zpětná vazba) jedná se o signál, který zajišťuje odezvu například na sepnutí nějakého zařízení.
4.1 OBECNÉ PROBLÉMY A JEJICH ŘEŠENÍ Jeden z problémů se kterým se programátor musí vypořádat, patří ukládání jednotlivých proměnných do paměti, která nepotřebuje napájení a následné vyvolání těchto proměnných v případě potřeby. To zajistí, že si systém udrží svůj aktuální stav i v případě výpadku napájení regulátoru. Pro tyto případy je připraveno makro Ukladani_promennych_digit_analog, které má deset paměťových analogových a digitálních vstupů a výstupů a jeden vstupní digitální signál pro vyvolání uložených hodnot z paměti.
25
Obr. 28 Makro pro ukládání proměnných
Jeho funkcí je ukládat připojené signály při změně jejich hodnoty a zároveň je vyvolat v případě, že na vstup rec pošleme logickou 1. V samotném makru jsou tři bloky Analog_ram, Digital_ram a zmena_analog_digital. Poslední ze jmenovaných bloků je blok naprogramovaný v jazyce SIMPL+, který vyhodnocuje změnu hodnoty připojených signálů a v případě změny pošle na výstup change logickou jedna.
Obr. 29 Vnitřní programování makra pro ukládání hodnot
Programování bloku zmena_analog_digital je velice jednoduché, jak je vidět na obr. 30 26
Obr. 30 Programový kód bloku zmena_analog_digital
Tento blok je využíván všude, kde je potřeba ukládat nějaké hodnoty a většinou je součástí složitějších maker.
4.2 OTOPNÁ SOUSTAVA Jedním ze systémů v budově, kde opravdu můžeme mluvit o potřebě regulace je otopná soustava. Otopná soustava musí zajistit komfortní tepelnou pohodu pro uživatele objektu a zároveň musí být pokud možno co nejúspornější.
4.2.1 TECHNICKÉ VYBAVENÍ Hodnoty a údaje jsou převzaty z technické zprávy na vytápění [7]. V objektu je nainstalován plynový kondenzační kotel VAILANT ecoTEC VU 466/7 o výkonu 45 kW za ním je napojen anuloid a oběhové čerpadlo WILO Stratos 25/1-6. Venku na severní fasádě je umístěno čidlo teploty. Teplotní spád pro vytápění objektu je 70/50. V objektu jsou nainstalována desková otopná tělesa, topné žebříky a fancoily, které jsou místně regulovány pomocí termických ventilů.
27
Ukazatele Tepelná ztráta
37 120 W
Instalovaný výkon vytápění
40 900 W
Spotřeba tepla za rok
82 MW/h
Zemní plyn - příkon
4,8 m3/h
Spotřeba za rok
10 360 m3/rok
Elektrická energie - příkon
0,16 kW
Spotřeba za rok
900 kWh Tab. 4 Parametry otopné soustavy [7]
Obr. 31 Schéma zapojení kotle [7]
4.2.2 REGULACE ZDROJE TEPLA Jelikož je systém otopné soustavy vybaven venkovním čidlem teploty a u kotle je možné řídit výstupní teplotu teplé vody, můžeme celý zdroj tepla řídit kvalitativně podle venkovní teploty. V systému bychom také mohli použít ekvitermní regulátor, ale ten není součástí práce a systémy Crestron nejsou ekvitermní regulací vybaveny. Princip kvalitativní regulace je převzat ze skript Regulace v technice prostředí staveb [8]
28
Zatížení soustavy [8] Zatížení soustavy φ vyjadřuje poměr mezi skutečně přenášeným výkonem do místnosti Q a jmenovitým výkonem QN. Skutečný výkon Q je závislý na aktuální venkovní teplotě te´ a jmenovitý výkon QN je určen při návrhové venkovní oblastní teplotě te.
ti je vnitřní návrhová teplota. Z technické zprávy [7] je návrhová venkovní oblastní teplota te stanovena na -12 °C a vnitřní návrhová teplota ti byla spočítána jako průměr návrhových teplot pro jednotlivé místnosti vzhledem k jejich podlahové ploše. Její hodnota po zaokrouhlení na celé stupně je 19 °C. Požadovaná teplota výstupní vody z kotle [8] Požadovanou výstupní teplotu vody z kotle tw vzhledem k zatížení soustavy φ spočítáme podle vztahu.
tw1 – horní hodnota teplotního spádu (teplota vstupní vody) tw2 – dolní hodnota teplotního spádu (teplota výstupní vody) n – teplotní exponent otopné soustavy
Teplotní exponent je stanoven pro desková otopná tělesa, která výrazně převažují v celé soustavě na hodnotu 1,3.
29
Graf 1 Vypočtená křivka závislosti regulované teploty na venkovní teplotě
Blok pro regulaci zdroje tepla Praktická realizace kvalitativní regulace bohužel není jednoduchým přepsáním rovnic do jazyka SIMPL+. V jazyku SIMPL+ totiž neexistují mocninné funkce. Celá křivka se tudíž musí rozložit na jednotlivé body například po 2 °C a na základě křivky se vytvoří ELSE IF podmínky. Výsledkem je blok, na jehož vstupu je venkovní teplota a výstupem je požadovaná teplota teplé vody v kotli.
Tab. 5 Praktická realizace kvalitativní regulace
30
4.2.3 MÍSTNÍ REGULACE ZDROJŮ TEPLA Jelikož samotná regulace zdroje tepla by nebyla dostačující už jen z důvodu, že občas chceme v nějaké místnosti topení úplně vypnout, je každé otopné těleso vybavené termickým pohonem. Termický pohon [9] Termický pohon slouží k místní regulaci zdrojů tepla. Vyrábí se ve dvou variantách NO (Normálně otevřeno) a NC (Normálně zavřeno). Pokud na termický pohon přivedeme napětí, zahřejeme tím vnitřní čidlo a pohon se buď otevře, nebo uzavře v závislosti na tom, jestli se jedná o variantu NO nebo NC. Mezi otevíráním a zavíráním ventilu je vždy časová prodleva, které se říká „mrtvá doba“.
Obr. 32 Termický pohon [9]
Obr. 33 Funkční diagram termického pohonu [9]
31
Řízení termického pohonu Pro místní regulaci v místnosti potřebujeme kromě akčního členu, v tomto případě se jedná o termický pohon, také zpětnou vazbu z místnosti. Pokud jde pouze o regulaci teploty a zanedbáme další faktory, které ovlivňují komfort v místnosti, jako například vlhkost a koncentraci CO2, stačí mít místnost vybavenou čidlem teploty. Čidlo teploty musí být v místnosti umístěno mimo zdroje tepla, aby nedocházelo k jeho negativnímu ovlivňování z okolí. Praxe je například taková, že se čidlo teploty dává pod vypínač osvětlení u vstupních dveří do místnosti. Pokud regulujeme teplotu v místnosti a používáme při tom teplovodní systém, musíme počítat s tím, že od okamžiku uzavření termického pohonu bude otopné těleso topit ještě po dobu, než se vyrovná teplota vody v tělese s teplotou okolí. Z tohoto důvodu musí být v systému regulace zavedena vypínací diference, která zajistí, že místnost nebude přetopena. Hodnota vypínací diference se v dnešní době nastavuje kolem hodnoty 0,3 °C. Spínací diference je v tomto případě stejná. Hodnotu spínací a vypínací diference nemusíme měnit s měnící se venkovní teplotou, jelikož změnu teploty ošetřujeme pomocí regulace zdroje tepla. Blok pro řízení místní regulace. Blok, neboli spíše makro, pro regulaci topení se skládá z několika dalších bloků, které jsou napsané v jazyku SIMPL+ a několika maker. Makro totiž neřeší pouze regulaci v jedné místnosti, ale i celý systém regulace v domě, který dovoluje nastavení požadované teploty v každé místnosti zvlášť, nebo nastavení centrální teploty pro všechny místnosti. Zároveň pomocí makra můžeme nastavit různé teploty v normálním a v útlumovém režimu. Popis celého makra pro vytápění bude rozebrán v další kapitole. Součástí celého makra je i blok napsaný v jazyce SIMPL+, který řídí místní regulaci a kde jsou zavedené spínací a vypínací diference. Blok počítá se čtyřmi druhy teplot: • pozadovana_teplota_normal (požadovaná teplota v místnosti) • pozadovana_teplota_utlum (požadovaná útlumová teplota v místnosti) • pozadovana_teplota_normal_override (požadovaná teplota v celém domě) • pozadovana_teplota_utlum_override (požadovaná útlumová teplota v celém domě) 32
Podle dalších vstupů se blok rozhoduje, kterou z teplot využít jako aktuální požadovanou teplotu: •
override (použij teplotu nastavenou pro celý dům)
•
utlum_status (je vyžadována lokálně nastavená útlumová teplota)
•
utlum_status_override (je vyžadována útlumová teplota nastavená pro celý dům)
33
Obr. 34 Naprogramování řízení teploty v místnosti.
34
Ještě je dobré podotknout, že regulátory Crestron neumějí pracovat s desetinnou čárkou, tudíž pokud chceme pracovat s teplotami s přesností na desetiny stupně, musíme teplotu vynásobit deseti. Například pokud pracujeme s teplotou 20,5 °C, v programovém kódu se jedná o číslo 205. Teploty násobené deseti jsou používané i jako vstupní analogové signály.
4.2.4 POPIS KOMPLETNÍHO MAKRA PRO ŘÍZENÍ OTOPNÉ SOUSTAVY Jak již bylo napsáno, funkce makra není pouze o řízení teploty v místnosti pomocí místní nastavené požadované teploty, ale makro pracuje i s útlumovými teplotami a místo lokálních požadovaných teplot dokáže využít i teplot, které jsou nastavené pro celý dům. Útlumový režim Důležitou funkcí, která dokáže uspořit spoustu energie a zároveň zvyšuje uživatelský komfort, je nastavení útlumového topného režimu minimálně s denním časovým plánem. Díky časovému plánu si uživatel může nastavit hodinové intervaly se sníženou potřebou vytápění. Většinou se v domácnostech vypíná topení před spánkem a ráno pokud všichni odcházejí do práce nebo do školy. Systém by měl zároveň také umožnit nastavení teploty pro každou místnost zvlášť, jelikož v koupelně se většinou nastavuje vyšší teplota, než například v ložnici. Popis funkce makra Makro se skládá z mnoha bloků, které není potřeba detailně rozebírat, a tudíž bude popsána pouze jejich funkce. Pomocí bloků Analog Increment nastavujeme požadovanou teplotu v místnosti. Bloky Zobrazovac_teploty převádějí analogovou hodnotu na text, to znamená, že například z analogové hodnoty 205 na vstupu vytvoří na výstupu textovou hodnotu 20,5 °C, která se použije pro zobrazení teploty na panelu. Bloky show_overrided_teplota vyhodnocují, jestli se má na panelu zobrazit nastavená lokální nebo globální teplota. Bloky pro ukládání do paměti ukládají nastavené teploty a nastavení útlumového režimu. Makro Multiple_toogle zajišťuje zmáčknutí tlačítka na panelu pro nastavení času útlumového režimu.
35
Obr. 35 Složení makra pro řízení topení a jeho náhled
Dále je zde blok vyhodnoceni_utlum, který na základě aktuálního času a porovnání uživatelem nastavených útlumových časů vyhodnotí, jestli se má zapnout útlumový režim.
36
Obr. 36 Blok pro vyhodnocení zapnutí útlumového režimu
4.2.5 GRAFIKA Grafické zpracování by pro uživatele mělo být co možná nejpřehlednější a nejintuitivnější, proto je důležité vytvořit ovládání topného systému s minimem ovládacích prvků. Na obr. 37 vidíme: •
Informační pole, která říkají jaká je aktuální teplota v místnosti a jestli topení topí nebo netopí
•
Pole s nastavením normální a útlumové teploty
•
Tlačítko na zapnutí globálně nastavených teplot
•
Panel pro nastavení útlumového režimu a vysvětlivky 37
Obr. 37 Panel pro ovládání topení v místnosti Pozn. popisky tlačítek v reálu vypadají na tabletu Apple iPad jinak.
4.3 OSVĚTLENÍ V obou místnostech jsou různé druhy světel. V místnosti u programátorů je jedno stropní stmívané světlo a jedno stmívané světlo na zdi. Ve spodním patře, v zasedací místnosti, jsou stropní stmívaná světla, která osvětlují celou místnost, jedno stmívané světlo nad televizním stolkem pro lokální osvětlení a zářivkové nestmívané světlo nad pracovním stolem.
4.3.1 MAKRO PRO ŘÍZENÍ OSVĚTLENÍ Úroveň stmívaných světel se řídí analogovým signálem, který nabývá hodnoty 0 až 65535 a nestmívaná světla se řídí digitálně. Díky jednotnému způsobu řízení osvětlení stačí naprogramovat jedno makro pro všechna stmívaná světla. Světla, která nelze stmívat řídíme pouze připojením ovládacího signálu na tlačítko. Řízení stmívaného světla by mělo mít několik specifických vlastností, které musíme při programování dodržet: •
Zapnutí světla na plný výkon pomocí jednoho tlačítka a následné vypnutí
•
Zapnutí světla na požadovanou úroveň pomocí posuvníku a vypnutí tlačítkem
•
Zapnutí světla tlačítkem a následné nastavení jeho hodnoty na posuvníku 38
Všechny tyto funkce jsou naprogramovány v makru Ovladani_svetel. Makro má dva vstupní signály button_click a analog_slider. Signál button_click zapíná světlo na plný výkon a signál analog_slider řídí úroveň výkonu světla. Mezi výstupní signály patří signál pro ovládání výkonu světla analog_light, digitální signál light_status, který informuje o tom, jestli je světlo zapnuté a signál analog_slider, který nastavuje vnitřní hodnotu (zobrazovaná se řídí reálným výkonem světla) posuvníku na nulu v případě, že je světlo vypnuté tlačítkem.
Obr. 38 Makro pro ovládání osvětlení
Makro obsahuje pár dalších bloků a typické makro pro ukládání stavu světla.
Obr. 39 Vnitřní uspořádání makra
Nejzajímavějším blokem je blok vyh_zapnuti_svetla, který řídí výkon světla a jeho zapínání. Jeho programový kód je zobrazen na obr. 40. Blok svetla_vyh_analog pouze určuje, jestli světlo svítí a na jeho výstupu je digitální signál, pomocí kterého se přivádí zpětná vazba na zapínací tlačítko.
39
Obr. 40 Kód pro řízení světla
4.3.2 GRAFIKA Grafické zpracování by opět mělo být velice jednoduché. Pokud bychom ovládali stmívané světlo přímo hardwarovým tlačítkem na zdi, pravděpodobně by stačilo jedno tlačítko, které při krátkém stisku světlo rozsvítí naplno a při dlouhém ho bude postupně rozsvěcet. Pro grafické zpracování se samozřejmě dá tento způsob také naprogramovat, ale podstatně jednodušší a rychlejší způsob na ovládání stmívaného osvětlení je použít zapínací tlačítko zvlášť a k tomu na řízení světelného výkonu přidat posuvník.
Obr. 41 Ovládání dvou stmívaných světel s jedním rozsvíceným světlem
40
4.4 VERTIKÁLNÍ ŽALUZIE Vertikální žaluzie slouží k zastínění místnosti a jsou ovládány motorem, který umožňuje jejich zatahování, vytahování a natáčení. Na plný rozsah jejich funkce stačí pouze jediný motor, jelikož při zatahování jsou žaluzie naklopené v poloze, která umožňuje maximální zastínění a naopak při vytahování se přetočí do nezastíněného režimu. Celá funkce elektronických žaluzií je shodná s klasickými žaluziemi ovládanými řetízkem s tím rozdílem, že lidskou sílu nahrazuje motor. Motor je následně ovládaný různými typy relé, které se liší svou inteligencí. V budově jsou v zasedací místnosti nainstalovány dvoje vertikální žaluzie. U žaluzií můžeme pracovat s několika stavovými signály, mezi které patří: •
Informace o zatahování či vytahování žaluzií.
•
Poloha žaluzií od 0 (vytaženo) do 200 (zataženo)
•
Informace o zajetí do krajní polohy.
A vyslat instrukce: •
Zatahuj žaluzie (až do krajní polohy nebo po dobu trvání signálu)
•
Vytahuj žaluzie (až do krajní polohy nebo po dobu trvání signálu)
S těmito stavy můžeme naprogramovat velice sofistikované makro pro ovládání žaluzií.
4.4.1 MAKRO PRO OVLÁDÁNÍ ŽALUZIÍ V této práci jsou žaluzie naprogramovány takovým způsobem, aby byly ovladatelné prakticky pouze pomocí dvou tlačítek, které simulují pohyb člověka s řetízkem. Nicméně v rámci komfortu, který nám elektrické ovládání může nabídnout, byl přidán ještě posuvník, pomocí kterého je možné určit, kde přesně se žaluzie zastaví.
41
Obr. 42 Grafika pro ovládání žaluzií
Tlačítko zatáhnout, stejně jako tlačítko roztáhnout plní svojí funkci do té doby, než je opětovně stisknuto nebo do té doby, než žaluzie dojedou do krajní polohy. Posuvník pod tlačítky slouží k přesnému nastavení polohy, kde se žaluzie mají zastavit. Makro má čtyři vstupní a tři výstupní signály: •
pozice – aktuální pozice žaluzií
• slider – požadovaná pozice žaluzií na posuvníku •
tlac_zatahnout – zatahovací tlačítko
•
tlac_vytahnout – roztahovací tlačítko
•
zatahuj – příkaz pro zatahování žaluzií
•
vytahuj – příkaz pro roztahování žaluzií
• pozice_fb – informace o aktuální pozici žaluzií přepočítaná pro zobrazení na posuvníku
Obr. 43 Makro pro ovládání žaluzií
Samotné makro v sobě obsahuje dva bloky napsané v jazyce SIMPL+. Blok pozice_rolet přepočítává aktuální pozici žaluzií na hodnotu, která se má zobrazit na 42
posuvníku. Tudíž se hodnota udávající pozici žaluzií (0 až 200) musí přepočítat na hodnoty, které se zobrazují na posuvníku (0 až 65535). Blok rolety_slider_v2 řídí činnost žaluzií. Jeho úkolem je vyhodnotit stisk jednotlivých tlačítek pro zatahování nebo roztahování a také porovnat požadovanou pozici žaluzií zadanou na posuvníku s aktuální pozicí žaluzií a podle jejich polohy provést příslušnou akci zatahování nebo roztahování.
Obr. 44 Obsah makra pro ovládání rolet
Programový kód je zobrazen na obr. 45.
43
Obr. 45 Programový kód na ovládání rolet
44
4.5 KAMEROVÝ SYSTÉM V této práci slouží kamerový systém pouze k prezentaci práce samotné, ale způsob ovládání IP kamer je stejný i v případě, že bychom chtěli ovládat kamery pomocí dotykového panelu při normální instalaci v domě. Pokud chceme z kamer získat více, než pouhý obraz je vhodné použít IP kameru například z funkcí PTZ (pan tilt zoom). Funkce PTZ umožňuje natáčení kamery do požadované pozice a změnu ohniskové vzdálenosti („zoomování“). IP kamery se ovládají přes IP protokol pomocí dotazovací metody GET protokolu HTTP. Běžný uživatel, který se někdy setkal s IP kamerou, je obeznámen s tím, že je možné kameru ovládat především přes rozhraní webového prohlížeče, ale právě stisk nějakého tlačítka na webové stránce vyvolá příkaz GET, který je odeslán do kamery a kamera provede příslušnou činnost podle obsahu tohoto příkazu.
4.5.1 PRÁCE S DOTAZOVACÍ METODOU GET Metoda GET je víceméně univerzální možností, jak komunikovat se zařízeními, které podporují protokol HTTP. Abychom mohli komunikovat například s kamerou, která naslouchá na portu 80 protokolu HTTP, potřebujeme k tomu TCP/IP klienta. TCP/IP klient se připojí do sítě a umožní nám komunikovat s TCP/IP serverem, který bude v našem případě tvořit IP kamera.
CRESTRON REGULÁTOR GET/com/ptz.cgi?goto serverpresetno=4 HTTP/1.0\nHost: 192.168.22.79\n\n
TCP/IP client
TCP/IP server OK
Obr. 46 Schéma komunikace client server
45
Abychom mohli ovládat IP kameru, potřebujeme znát příkazy pro její ovládání. Příkazy se dají najít buď v přiložených manuálech, nebo musíme komunikaci mezi klientem a serverem (kamerou) odchytit pomocí nějakého programu. Jeden z nejlepších a zároveň zdarma dostupných programů je program Wireshark [10]. Pomocí tohoto programu zachytíme a rozebereme jednotlivé pakety při komunikaci například mezi webovým prohlížečem a kamerou a z těchto paketů vyextrahujeme příkazy GET pro jednotlivé činnosti (natočení doleva, přiblížení atd.).
Obr. 47 Program Wireshark [10]
4.5.2 CRESTRON TCP/IP KLIENT Regulátory Crestron mohou být vybaveny rozhraním pro komunikaci po ethernetové síti a tudíž mohou komunikovat s ostatními zařízeními na síti, jako jsou například IP kamery. Abychom mohli komunikovat s IP kamerou, potřebujeme TCP/IP klienta. TCP/IP Client je blok, kterému nastavíme potřebné hodnoty pro komunikaci s IP kamerou a následně na jeho vstup tx posíláme požadované příkazy a na výstupu rx se vrací odpověď od serveru. 46
K posílání příkazů se používá blok Serial Send, který při logické jedna na vstupu pošle vložený příkaz na výstup. K vybuzení vstupu bloku Serial Send se používá například blok One Shot.
Obr. 48 Komunikace s IP kamerou pomocí TCP/IP klienta
4.5.3 OVLÁDÁNÍ KAMERY Jelikož kamera slouží pouze k prezentaci práce a to takovým způsobem, že se kamera natočí na aktuálně ovládaný prvek, stačí na kameře pomocí webového rozhraní přednastavit jednotlivé polohy kam se má kamera dívat a tyto polohy následně pomocí příkazů vyvolávat v souvztažnosti s tím, který ze systémů bude právě ovládán. Kamera má kromě příkazů pro její ovládání také zabezpečení pomocí jména a hesla (Basic access authentication), přes které je nutné se dostat, aby kamera přijímala jednotlivé příkazy. Basic access authentication je ověřovací metoda na úrovni protokolu HTTP a jedná se o zakódované přenesení jména a hesla pomocí base64 algoritmu, který lze jednoduše rozkódovat a slouží spíše k přenesení speciálních znaků pomocí protokolu HTTP. 47
Ověřovací řetězec byl odchycen pomocí programu Wireshark[10] a vložen do příkazu GET spolu s příkazem pro vybrání přednastavené polohy kamery.
GET/com/ptz.cgi?gotoserverpresetno=4 HTTP/1.0\nHost:192.168.22.79\n Authorization:BasicYWRtaW46YWlybGl2ZQ==\n
Příkaz pro kameru Verze HTTP protokolu IP adresa serveru Zakódovaný ověřovací řetězec Obr. 49 Řetězec pro ovládání kamery
4.6 MULTIMEDIÁLNÍ SYSTÉM Při návrhu multimediálních systémů do domácnosti musíme vybírat taková zařízení, která se dají ovládat buď pomocí IR kódů anebo mají sériový komunikační port. Komunikace po sériové lince probíhá pomocí textových řetězců a komunikace přes IR rozhraní pomocí předem nahraných IR kódů. V zasedací místnosti je řízena televize, satelitní přijímač a receiver. Všechna tato zařízení mají sériový port. Na dotykovém panelu je možné spustit televizi, vybírat různé satelitní programy a měnit hlasitost zvuku.
Obr. 50 Grafika pro ovládání televize
48
Pokud se podíváme na obr. 50, vidíme velice jednoduchou grafiku pro ovládání toho, co od televize nejvíce chceme a to je sledování televizních kanálů. Za tímto jednoduchým rozhraním se ovšem skrývá spousta příkazů, které je nutné provést před samotným zobrazením požadovaného kanálu na televizi. Často se musí příkazy provést v určité sekvenci za sebou, jelikož nemůžeme přepnout receiver na satelitní vstup, pokud není receiver plně spuštěný. Než se spustí požadovaný kanál, provedou se následující příkazy: •
Zapnutí satelitního přijímače
•
Zapnutí receiveru
•
Zapnutí televize
•
Přepnutí receiveru na satelitní vstup
•
Přepnutí satelitu na požadovaný kanál
Aby bylo možné provést sekvenci příkazů správně za sebou, musíme použít buď blok Delay, který zpožďuje posílání signálu, nebo lépe využít zpětné vazby od zařízení a použít informaci o tom, že je zařízení spuštěno a pak teprve vyslat další příkaz v řadě. Pouze zobrazovací zařízení
Televize
Přepínač vstupních zařízení Řízení hlasitosti
Satelitní přijímač
HDMI Kabel
Zdroj signálu Příjem satelitních programů Přepínání programů HDMI Kabel
Receiver
Sériový Kabel
Crestron regulátor Reproduktory Obr. 51 Schéma zapojení multimediální techniky a princip funkce
Pro ovládání více zařízení pomocí jednoho signálu je vhodný blok Button Presser.
49
Obr. 52 Zapnutí všech zařízení pomocí jednoho signálu
Pokud máme v databázi přístrojů v programu SIMPL Windows k dispozici všechna multimediální zařízení se kterými chceme pracovat, je velice jednoduché naprogramovat řízení celého multimediálního systému. Pokud ovšem chceme do systému přidat přístroj, který v databázi není, musíme buď odchytat jeho IR kódy pokud je vybaven IR přijímačem, nebo naprogramovat makro, které bude vysílat potřebné sériové příkazy do přístroje. Příkazy se většinou dají sehnat na stránkách výrobce. Jak je vidět na obr. 53 zapnutí všech přístrojů v případě, že máme připravený přístroj, který jsme našli v databázi je velice jednoduché, stačí na vstupní digitální signál přístroje poslat logickou 1 a přístroj se zapne. Takovýmto způsobem ovládáme veškerou multimediální techniku.
Obr. 53 Blok receiveru přidaného z databáze
4.7 ELEKTRONICKÝ ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉM Pokud jsou domy vybaveny drahými řídícími systémy, je nutné je zabezpečit elektronickým zabezpečovacím systémem (EZS). EZS v první řadě slouží k ochraně drahého vybavení domu ať už před krádeží, nebo před požárem a v poslední řadě ho vyžadují pojišťovny, aby se dal takovýto objekt vůbec pojistit.
50
Firma Crestron nenabízí žádné řešení EZS a není možné si do domu postavit vlastní řešení řízené regulátory Crestron, jelikož pojišťovny vyžadují certifikované zařízení pro elektronické zabezpečení objektů. V domech se tudíž instalují kompletní zabezpečovací systémy od externích dodavatelů a s těmito systémy se následně komunikuje nejčastěji po sériovém portu.
4.7.1 PRINCIP KOMUNIKACE Pokud do objektu instalujeme ústřednu EZS, je vhodné, aby byla vybavena sériovým portem. Sériový port umožňuje obousměrnou komunikaci s ústřednou pomocí předem nadefinovaných příkazů. Příkazy stejně jako u multimediální techniky najdeme v manuálech dodávaných výrobcem. Sada příkazů většinou umožňuje kompletní ovládání ústředny EZS. Dům je vybaven ústřednou Digiplex EVO192 s přidaným modulem pro komunikaci po sériovém portu. V této práci budeme z ústředny vyčítat stav PIR čidel v obou místnostech a dále pomocí klávesnice zadáním hesla zabezpečíme a uvolníme celý dům pro pohyb. Na obr. 54 vidíme signály (textové řetězce), které přicházejí z ústředny do regulátoru na sériový port. Tyto řetězce v programovém kódu identifikujeme a podle toho zobrazíme stav ústředny na dotykovém panelu. Pomocí podobných řetězců vyslaných z regulátoru do ústředny můžeme ústřednu řídit.
Obr. 54 Informační signály, které ústředna zasílá po sériovém portu (výstřižek z ladícího software)
4.7.2 PROGRAMOVÁNÍ SPOLUPRÁCE S EZS V rámci programování EZS rozpoznáváme pomocí programového kódu jednotlivé přijaté textové řetězce a jejich informační hodnotu buďto zobrazujeme přímo na panelu, 51
nebo jí používáme dále v kódu. Pro komunikaci s ústřednou musíme také správně sestavit odesílané textové příkazy. Tyto funkce nejlépe naprogramujeme v textovém jazyce SIMPL+. V programu je několik bloků, které se starají o jednotlivé rozpoznávání příkazů a další doplňkové funkce.
Obr. 55 Seznam modulů pro ovládání EZS
Blok EZS_area_status udává, jestli je oblast (v tomto případě dům) zabezpečená. Blok EZS_keyboard se stará o funkci klávesnice včetně sestavení a odeslání hesla. Blok EZS_motion_detect hledá příkazy, které odpovídají sepnutí PIR čidel v místnostech. Poslední blok EZS_arm_disarm použije sestavené heslo z klávesnice a vloží ho do příkazu, který ústředně nařídí dům zabezpečit, nebo ho uvolnit k pohybu.
Obr. 56 Blok klávesnice
Nejzajímavější blok z hlediska programování je blok EZS_motion_detect.
52
Obr. 57 Vstupy a výstupy bloku EZS_motion_detect
Tento blok přijme informace od EZS a na výstupu nastaví logickou jedna pro právě aktivovanou zónu (jedna zóna je v tomto případě rovna jednomu PIR čidlu nebo jinému detektoru). Programový kód je na obr. 58.
Obr. 58 Programový kód bloku EZS_motion_detect
Další zajímavý blok je blok EZS_arm_disarm, který sestavuje příkaz pro zabezpečení domu. Jeho programový kód je na obr. 58. 53
Obr. 59 Programový kód bloku, který sestavuje příkaz pro zabezpečení domu
Pokud zabezpečíme dům, je vhodné vypnout všechna světla a multimediální přístroje. Tato funkce zajistí, aby se v domě zbytečně neplýtvalo elektrickou energií, a je v programu naprogramována.
4.7.3 GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ Grafické zpracování je umístěno na hlavní stránce, jelikož se jedná o funkci pro celý dům. Díky grafice vidíme, jestli je v místnostech nějaký pohyb. Tato informace je důležitá a díky ní rychle zjistíme, jestli se v domě někdo pohybuje a tudíž, jestli můžeme dům zabezpečit. V pravém horním rohu je informace o aktuálním stavu zabezpečení domu a uprostřed klávesnice pro zadání bezpečnostního kódu.
54
Obr. 60 Zpracování grafiky pro EZS
55
5 NÁVRH GRAFICKÉHO UŽIVATELSKÉHO ROZHRANÍ Návrh grafického uživatelského rozhraní je důležitou součástí při projektování řízeného domu. Pokud bude systém perfektně naprogramován a zároveň grafické zpracování na panelu nebude odpovídat požadavkům uživatele, ovládání domu se může stát pro uživatele nekomfortní a vyústit v nespokojenost uživatele a zmatek v ovládání celého systému.
5.1 TEORIE NÁVRHU Při návrhu uživatelského rozhraní pro ovládání domu existují dva směry, kterými se lze vydat.
5.1.1 DĚLENÍ GRAFICKÉHO ZPRACOVÁNÍ PODLE SYSTÉMŮ První směr dělí zpracování grafiky na dotykovém panelu podle typu ovládaného systému. To znamená, že například na úvodní stránce bude menu, ze kterého si uživatel vybere ovládaný systém (světla, rolety, teplota v místnostech) a následně se mu po výběru systému zobrazí například půdorys domu s vyznačenými světly, které bude moct zhasínat a rozsvěcet, nebo v případě většího projektu seznam místností, pater atd., kde po výběru místnosti bude také moct světla ovládat. Součástí návrhu je samozřejmě i úvodní stránka nebo stránka pro ovládání celého domu, kde se dají vykonat příkazy typu odchod do práce atd., které vypnou všechna světla v domě a zároveň dům zabezpečí.
5.1.2 DĚLENÍ GRAFICKÉHO ZPRACOVÁNÍ PODLE MÍSTNOSTÍ Další možností, jak zpracovat grafiku na dotykovém panelu, je dělení grafického zpracování podle místností. V tomto případě je na úvodní stránce seznam místností a pod výběrem každé místnosti se nachází kompletní ovládání všech systémů v místnosti. V případě větších projektů se na stránce každé místnosti větví grafika na jednotlivé systémy. Tato práce používá dělení grafického zpracování podle místností. Jelikož se všechny ovládané prvky v místnosti vejdou na jednu stránku dotykového panelu, tak je pro uživatele jednoduší přijít do místnosti a na panelu si vybrat místnost, ve které se aktuálně nachází a tudíž mít celé její ovládání rychle po ruce. 56
5.2 ÚVODNÍ STRÁNKA Na úvodní stránce by měly být zpracovány nejčastěji používané úkony v domě a zároveň sem můžeme přidat ovládání systémů, které jsou navázány na celý dům. V případě této práce se jedná o globální nastavení topného režimu, teplot v domě a ovládání EZS.
Obr. 61 Úvodní stránka grafiky
5.3 MÍSTNOST PRO PROGRAMÁTORY V místnosti pro programátory jsou pouze dvě řízená světla a topení. Grafika pro ovládání světel a ostatních systémů by měla zůstat stejná pro všechny místnosti, kde se tyto systémy vyskytují.
57
Obr. 62 Grafické zobrazení ovládání místnosti pro programátory
5.4 ZASEDACÍ MÍSTNOST V této místnosti je nejvíce řízené techniky a ovládací prvky zaberou celou plochu tabletu. Pokud by bylo potřeba nastavovat detailněji multimediální techniku nebo bychom chtěli kompletně naprogramovat všechny funkce dálkového ovladače, tak by v tomto případě bylo vhodné vytvořit pro multimediální techniku zvláštní stránku.
58
Obr. 63 Grafické zobrazení ovládání zasedací místnosti
59
6 ZÁVĚR Práce se zabývala řízením nejdůležitějších systémů v domě pomocí řídícího systému Crestron. Tento systém je na jednu stranu velice jednoduchý, ale vzhledem k tomu jaké nabízí možnosti, nebylo jednoduché všech možností využít a z toho důvodu jsem musel několikrát přepisovat již napsané programy, aby byl celý řídící program napsán správně a bylo využito všech možností, které programování nabízí. I přes počáteční obtíže se mi podařilo naprogramovat a sladit funkci všech systémů takovým způsobem, aby se daly jednotlivé místnosti bez problému a s dostatečnou jednoduchostí ovládat. Pro prezentaci práce byla naprogramována IP kamera, pomocí které bude v prezentační místnosti ukázána funkce jednotlivých systémů a možnost vzdáleného ovládání domu přes internet. Naprogramování kamery zároveň slouží i jako demonstrace, jakým způsobem je možné ovládat dohledový a bezpečnostní systém.
6.1 IMPLEMENTACE Celý řídící program je napsán v jazyku SIMPL a SIMPL+ v prostředí SIMPL Windows. V programu je spousta univerzálních maker, která se dají použít nejenom v tomto projektu, ale i pro řízení dalších systémů v budoucích projektech. Grafický návrh je připraven v programu VisionTools Pro-e a využívá kompletně nový návrh grafického prostředí, které by se dalo použít jako alternativa k již existujícím prostředím.
6.2 BUDOUCÍ PRÁCE NA PROJEKTU I když je program funkční a nabízí základní možnosti pro ovládání celého domu, existuje zde ještě spousta možností pro jeho rozšíření. Programování některých systémů, jako je například multimediální technika se dá ještě podstatně rozšířit a v této práci je pouze nastíněno jakým způsobem programování probíhá.
60
A.LITERATURA A REFERENCE [1] Crestron network interconnect drawing data sheet. CRESTRON ELECTRONICS, Inc. Crestron support [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://support.crestron.com/ci/fattach/get/1283/ [2] DIN-BLOCK: DIN Rail Cresnet® Distribution Block. In: Control Systems for Home Automation: Downloads [online]. 2008 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.crestron.com/downloads/pdf/product_misc/io_din-block.pdf [3] C2N-NPA8: Cresnet Network Poll Accelerator. In: Control Systems for Home Automation [online]. 9.4.2009 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.crestron.com/resources/product_and_programming_resources/catal ogs_and_brochures/online_catalog/default.asp?jump=1&model=c2n-npa8# [4] CP3: 3-Series Control System™. In: Control Systems for Home Automation [online]. 13.2.2012 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.crestron.com/resources/product_and_programming_resources/catal ogs_and_brochures/online_catalog/default.asp?cat=3&subcat=1449&id=2302# [5] PRO2: Professional Dual Bus Control System. In: Control Systems for Home Automation [online]. 10.8.2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.crestron.com/resources/product_and_programming_resources/catal ogs_and_brochures/online_catalog/default.asp?cat=3&subcat=22&id=159# [6] DIN-1DIMU4 Example Application. CRESTRON ELECTRONICS, Inc. Control Systems for Home Automation [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.crestron.com/downloads/application_diagrams/177/din1dimu4_application_example.pdf [7] ŽOČEK, Jiří a Jana RUDOVÁ. Technická zpráva TZB Rodinný dům Perspektivní 1/216. Praha, 2010. [8] BAŠTA, Jiří a Karel HEMZAL. REGULACE V TECHNICE PROSTŘEDÍ STAVEB. Praha, 2009. [9] EMOtec: Termický pohon EMOtec s indikátorem polohy (NC). TA HYDRONICS. EMOtec: Termický pohon pro podlahové vytápění [online]. 08.2011 [cit. 2012-0422]. Dostupné z: http://www.heimeier.com/cs/produkty-a-eeni/termostatickaregulace/termostaty-a-pohony/termicke-pohony/emotec/ [10]
Wireshark. WIRESHARK.ORG. Wireshark. Go deep. [online]. [cit. 2012-04-
22]. Dostupné z: http://www.wireshark.org/
61
B. SEZNAM ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM •
IR – bezdrátová technologie pro ovládání přístrojů využívající infračerveného spektra
•
C++ – jeden z nejrozšířenějších programovacích jazyků
•
IP – Internet protokol. Základní protokol používaný v internetu a počítačových sítích.
•
GET – Dotazovací metoda pro protokol HTTP
•
HTTP – Protokol pro komunikaci využívající výměnu zpráv ve formátu HTML
•
Port – slouží k rozlišení aplikací v TCP/IP komunikaci
•
TCP/IP – Soubor protokolů zajišťujících komunikaci v počítačových sítích
•
Base64 – Datový formát zobrazující binární data pomocí tisknutelných znaků ASCII.
•
PIR – Čidlo pro detekci pohybu v místnosti
•
EZS – Elektronický zabezpečovací systém
62
C. OBSAH PŘILOŽENÉHO CD ./ tomas_pospichal_pospito8.pdf – Diplomová práce v digitální formě ./Prakticka_prace Program.zip – Program pro regulátory Crestron Grafika.zip – Grafika pro dotykový panel ./Datasheety APR-PRT3-ASCII-EP00.pdf – komunikace s ústřednou
63
